Dubaj – analýza předpokladů pro cestovní ruch
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnou licenci k jejímu využití, mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ………………………. Podpis
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. Milanu Kameníkovi za cenné rady a odborné vedení práce. Ráda bych poděkovala všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a v poslední řadě bych také ráda poděkovala své rodině a přátelům za podporu a trpělivost.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Dubaj – analýza předpokladů pro cestovní ruch bakalářská práce
Autor: Ivona Bílková Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2015
Copyright © 2014 Ivona Bílková
Abstrakt BÍLKOVÁ, Ivona: Dubaj – analýza předpokladů pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 79 stran. Bakalářská práce je zaměřena na předpoklady cestovního ruchu v Dubaji. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je Dubaj popsána a charakterizována z hlediska předpokladů pro cestovní ruch. Praktická část je zaměřena na příjezdový cestovní ruch, výsledky dotazníkového šetření a na SWOT analýzu ohledně předpokladů pro cestovní ruch.
Klíčová slova Dubaj. Cestovní ruch. SAE. Lokalizační, selektivní a realizační předpoklady. SWOT analýza.
Abstract The Bachelor thesis is focused on the conditions of tourism in Dubai. Thesis is divided into a theoretical and practical part. In the theoretical part, Dubai is described and characterized in terms of potential for tourism. The practical part is focused on inbound tourism, the results of the questionnaire research and SWOT analysis regarding the potential for tourism.
Key Words Dubai. Tourism. UAE. Localization, selective and implementation conditions. SWOT analysis.
Předmluva Tématem bakalářské práce je Dubaj, která je analyzována z pohledu předpokladů pro cestovní ruch. Toto téma jsem si zvolila, protože jsem Dubaj letos na jaře navštívila a prostřednictvím této práce bych se chtěla podělit o své zkušenosti. Bakalářskou práci jsem zpracovala na základě odborných publikací a turistických průvodců. Využila jsem převážně novější průvodce, aby informace o destinaci byly co nepřesnější a nejaktuálnější. Dále jsem využila internetové zdroje, kde jsou informace aktuální a přehledné. Také jsem využila svých zkušeností a poznatků.
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1
Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ............................................................... 11 1.1
Lokalizační předpoklady .................................................................................. 11
1.1.1
Přírodní předpoklady ................................................................................ 11
1.1.2
Sociokulturní předpoklady ........................................................................ 13
1.2
Selektivní předpoklady..................................................................................... 22
1.2.1
Politická situace a vláda ............................................................................ 22
1.2.2
Ekonomika ................................................................................................ 23
1.2.3
Demografie ............................................................................................... 24
1.3
Realizační předpoklady .................................................................................... 25
1.3.1
Dopravní předpoklady .............................................................................. 25
1.3.2
Materiálně-technické předpoklady ........................................................... 28
2
Příjezdový cestovní ruch ......................................................................................... 30
3
Dotazníkový výzkum............................................................................................... 34
4
EXPO ....................................................................................................................... 54 4.1
5
6
EXPO 2020 ...................................................................................................... 54
SWOT analýza......................................................................................................... 56 5.1
Silné stránky ..................................................................................................... 56
5.2
Slabé stránky .................................................................................................... 58
5.1
Příležitosti ........................................................................................................ 59
5.4
Hrozby .............................................................................................................. 61
Památky UNESCO .................................................................................................. 63
Závěr ............................................................................................................................... 64 Seznam použité literatury ............................................................................................... 66 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 71 Seznam příloh ................................................................................................................. 73
Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala emirát Dubaj. Tuto zemi jsem v minulosti navštívila a naprosto mne učarovala. Dubaj je země mnoha možností, od sportu po nakupování, poznávání arabské kultury, relaxovaní na pláži či jízda na velbloudech. Dubaj však nabízí mnohem víc. Velkolepé až futuristické stavby, luxus kamkoliv se podíváte, i to je Dubaj. Skrze tuto práci bych se chtěla podělit o získané poznatky o této zemi. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části představím Dubaj z hlediska předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. V praktické části se v prvé řadě zabývám příjezdovým cestovním ruchem. Na základě získaných údajů sestavím grafy návštěvnosti této země. Dále se zabývám dotazníkovým výzkumem a jeho výsledky. Dotazník zjišťuje povědomí, informovanost a zájem českých občanů o tento emirát. Součástí práce je také SWOT analýza zkoumající potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v Dubaji. V poslední řadě porovnám Dubaj, respektive Spojené arabské emiráty s jinými zeměmi z hlediska Světového dědictví. Cílem mé bakalářské práce je představit Dubaj jako destinaci s předpoklady pro cestovní ruch a zjistit informovanost a zájem Čechů o tuto zemi.
10
1
Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu
1.1 Lokalizační předpoklady 1.1.1 Přírodní předpoklady 1.1.1.1 Klima Dubaj je umístěná na linii obratníku Raka. Dubaj má teplé a slunečné počasí. Málo frekventované a nízké srážky jsou také znakem dubajského klimatu. Teplota v Dubaji se pohybuje v rozmezí od 10° C do 48° C. Díky těmto klimatickým podmínkám, je doporučeno nosit lehké letní oblečení, nicméně vlněné oblečení může být také potřeba pro chladné večery. [1] Léto v Dubaji je mezi červnem a zářím, během kterého je velmi horké a vlhké klima. Teploty zde mohou dosáhnout až 48 stupňů Celsia, zatímco vlhkost se pohybuje mezi 80 a 90 %. Písečné bouře mohou zasáhnout Dubaj od konce května do začátku července. Zima v Dubaji trvá od listopadu do dubna. Během těchto měsíců počasí zůstává mírné a příjemné a průměrná teplota je asi 25 ° C. Průměrně zde naprší 13 cm za rok. Většinou se srážky vyskytují v lednu a únoru. Nejlepší čas na dovolenou je od prosince do března. [1]
Graf č. 1: Denní maxima v Dubaji Zdroj: http://idubaj.cz/pocasi-v-dubaji
11
1.1.1.2 Geografie Dubaj je jedním ze sedmi emirátů ve Spojených arabských emirátech. Je druhým největším emirátem a nachází se v Perském zálivu mezi emiráty Šardžá a Abú Dhabí. Emirát Dubaj má rozlohu asi 3885 kilometrů čtverečních, kdežto město Dubaj se rozkládá zhruba na 35 kilometrech čtverečních. S postupem času se jeho rozloha rozšiřuje z důvodu výstavby umělých ostrovů. Dubaj má jedinečnou polohu, neboť spojuje nejen státy Perského zálivu, ale také jižní Asii a východní Afriku mořem a souší. Dubaj je na mapě umístěn přesně na 25,2697 stupňů severně a 55,3095 stupňů východně. Jeden z nejvíce fascinujících geografických aspektů Dubaje je zátoka Dubai Creek, která rozděluje město na dvě části. Severně od zátoky se nachází Deira a na jihu leží Bur Dubaj. [1] [2] 1.1.1.3 Fauna Podobně jako v každém velkém městě, není možné v Dubaji spatřit mnoho divokých zvířat. Urbanizace, ale i lovci mají za následek vyhubení některých původních živočichů. Dubaj dříve obýval například africký stepní rys karakal, hyena pruhovaná, drop chocholatý či přímorožec arabský. Mezi ohrožené druhy patří kočka pouštní a poddruh evropské kočky divoké, a to díky křížení s domácími kočkami. [Carter a Dunston, 2005] Turisté mohou nejčastěji spatřit velbloudy nebo kozy. Při troše štěstí je pak možné vidět fenka, kočku pouštní či sokola. Tato zvířata nejsou jedinými obyvateli pouště. V dubajské poušti žijí různé druhy plazů, například varan pustinný, který může dosáhnout délky až jednoho metru. Jedovatí hadi se v poušti téměř nevyskytují, jediným jedovatým hadem je zmije. Pozorovatelé ptáků si také přijdou na své. Počty ptáků se v Dubaji zvyšují s rozrůstající se zelení ve městě. Zhruba 320 druhů stěhovavých ptáků, migrujících z Evropy do Asie či Afriky, se zde zastavují nebo jen prolétávají. Kdysi na plážích v Dubaji žily i karety obrovské. Dnes je možné spatřit spoustu tropických ryb i několik druhů malých žraloků. [Carter a Dunston, 2005] 1.1.1.4 Flóra Nejvýznamnějším stromem v Dubaji jsou datlové palmy. Dodnes se z palmových větví pletou koše, tašky, nádoby, rohože či vyrábějí smetáky. [Dražan a Dunston, 2005, s. 29] 12
Roste zde také zederach indický a mnoho importovaných druhů, například eukalypty. Na jaře podél pobřeží rozkvétá pouštní hyacint, který má zářivě žluté květy s rudými tečkami. Akácie, které rostou na rovinatých pláních od úpatí pohoří Hadžár, jsou velmi odolné stromy. V této oblasti roste ghaf, strom připomínající vrbu. Ghaf je zdrojem potravy pro velbloudy a kozy. [Carter a Dunston, 2005]
1.1.2 Sociokulturní předpoklady 1.1.2.1
Tradiční architektura
Tradiční architektura v Dubaji odráží drsné podmínky dané přírodou, požadavky islámského učení a sociální struktury města. Jelikož dostupného materiálu nebylo mnoho, používal se snadno dostupný materiál, například sádrovec a hmota z korálových útesů. Domy vládnoucích rodin se stavěly ze směsi bláta a kamene. Některé domy byly vybudovány z vápencových bloků slepované hlínou. Tyto domy neměly dlouho životnost, neboť je ničilo přílišné horko. Tradiční domy se stavěly blízko u sebe s úzkými uličkami, a to proto, aby obyvatelům poskytly co nejvíce stínu ve spalujícím horku. Tradiční domy měly dvě podoby – masajf byl letní dům (s větrnou věží) a mašta zimní (s dvorkem). Větrná věž sloužila domu jako klimatizace a tyto domy je v Dubaji možné vidět i dodnes v burdubajské historické čtvrti Bastakia. [Carter a Dunston, 2005] Mezi tradiční domy lze zařadit školu Al-Ahmadíja v dubajské čtvrti Deira, která byla postavena v roce 1912. Byla to první škola postavená v Dubaji, dnes už se v ní neučí a slouží jako muzeum vzdělávání. Pro návštěvníky je toto muzeum otevřené každý den a se vstupem zdarma. Za návštěvu určitě stojí Dubajské muzeum, které se nachází v pevnosti Al Fahidi Fort. Pevnost byla postavena kolem roku 1787 a je nejstarší budovou v Dubaji. Muzeum, které bylo zpřístupněno návštěvníkům v roce 1971, má přiblížit běžný život obyvatelů emirátu před nalezením ropy. Otevřeno má každý den kromě neděle a vstupné je pro dospělého člověka 3 dirhamy. Turisté, zajímající se o tradiční islámskou architekturu, by neměly vynechat návštěvu mešity Jumeirah, která je největší, nejznámější a nejfotografovanější mešitou v Dubaji. Jako jedna z mála je otevřená i pro nemuslimy. Prohlídka mešity je možná každé úterý, čtvrtek a neděli vždy od 10 hodin ráno. Vstupné je 10 dirhamů a prohlídka trvá zhruba 75 minut. [3]
13
1.1.2.2
Moderní architektura
Po nalezení ropy nastal v Dubaji stavební boom. Během pár desítek let se Dubaj proměnila v moderní město plné kosmopolitní architektury. Stavby mají přilákat pozornost a turisty. Fascinující stavbou je bezesporu věž Burj Khalifa, která je momentálně nejvyšší budovou světa. Nejznámější budovou je hotel Burj Al Arab, postavený na vlastním ostrově. V Dubaji se najdou i stavby, které mohou být považovány za nevkusné. Jednou takovou stavbou je napodobenina amerického mrakodrapu Chrysler, kterou v Dubaji postavili hned ve dvojím provedení. Celý komplex má název Al Kazim Towers.
Obr. 1: mrakodrap Chrysler Zdroj: http://img1.wikia.no cookie.net/__cb201 30605080611/parasi teeve/images/7/7b/C hrysler_Buiilding.jp g
Obr. 2: Al Kazim Towers Zdroj: http://m3.i.pbase.com/o2/93/329493/1/105058993.ht0YJQGl.Seawings DubaiOct08106.jpg
Burj Al Arab Nejvýznamnější stavbou Dubaje je bez pochyby Burj Al Arab neboli „Věž Arabů“. Nejluxusnější „sedmihvězdičkový“ hotel vysoký 321 metrů má tvar plachetnice a každoročně přiláká miliony turistů. Dovnitř se ale nedostane každý, vstoupit mohou pouze ubytovaní hosté nebo ti, co mají rezervaci v jedné z deseti restaurací. Burj Al Arab byl vybudován na samostatném ostrově a byl otevřen v prosinci 1999. V hotelu se 14
nachází 202 apartmánů, které mají vlastní obsluhující personál. Vnitřek budovy je osázen zlatem a drahými kameny, někdy se mu proto říká „zlatý hotel“. Hoteloví hosté mají k dispozici limuzíny Rolls-Royce a BMW s řidičem. Ve vrchním patře hotelu se nachází heliport, který vyčnívá do volného prostoru. Nedaleko Burj Al Arab se nachází Jumeirah Beach hotel, který svým tvarem připomíná mořskou vlnu. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013]
Obr. 3: Burj Al Arab Zdroj: http://visitedubai.fr/images-dubai/burj-al-arab-l.jpg
Burj Khalifa V současnosti nejvyšší budova světa měří neuvěřitelných 828 metrů a má 163 poschodí. Ve spodních 15 poschodích se nachází první Armani hotel na světě, který navrhoval samotný Giorgio Armani. Vyhlídková plošina At the Top se nachází ve 124. poschodí ve výšce 442 metrů. Za dobrého počasí je z vyhlídky vidět až do vzdálenosti 95 kilometrů. Návštěvníky na vyhlídkovou plošinu dopraví nejrychlejší výtah světa (10 m/s), na kterém spolupracovala firma z Pardubic. V blízkosti Burj Khalifa se nachází nákupní středisko Dubai Mall. V přízemí tohoto nákupního střediska je pokladna, kde je možné zakoupit vstupenky na At the Top a zároveň zde začínají prohlídky. Od roku 2014 je pro návštěvníky nově k dispozici vyhlídková plošina ve 148. poschodí ve výšce 555 metrů. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2014]
15
Vstupenka pro dospělého člověka v ranních a večerních hodinách stojí 125 dirhamů, v odpoledních hodinách vyjde na 150 dirhamů, musí však být rezervována předem. Za vstupenku na místě dají návštěvníci 300 dirhamů. Vstupenka na druhou vyhlídku ve 148. patře stojí 400 dirhamů při rezervaci předem. Za okamžité vstupné si návštěvníci připlatí o 100 dirhamů více. [4] Dubai Marina Dubai
Marina
je
moderní
část
města,
inspirovaná
newyorskou
městkou
částí – Manhattan. Výstavba začala v roce 2003 a stále se zde staví. Dubai Marina je často označována jako „New Dubai“, tedy „Nová Dubaj“. Nachází se zde více než 200 mrakodrapů a výškových domů. Většina z nich přesahuje výšku 250 metrů, některé budovy sahají do výšky 400 a více metrů. Samotná Marina je 3,5 kilometrů dlouhý umělý kanál, ve kterém kotví luxusní jachty a drahé rychločluny. Promenáda Dubaj Marina Walk, která lemuje nábřeží, nabízí výběr z kosmopolitních restaurací, kaváren a obchodů. Bydlet by zde mělo až 120 tisíc lidí. Nejjednodušší způsob, jak se do Dubai Mariny dopravit, je využít dubajské metro a vystoupit na stanici Dubai Marina. [MüllerWöbcke a Dunston, 2014]
Obr. 4: Dubai Marina Zdroj: http://www.thatdubaisite.com/wp-content/uploads/2014/04/Dubai-Marina.jpg
Umělé ostrovy Uměle vytvořené ostrovy, též nazývané palmové ostrovy, byly vybudovány, aby rozšířily pobřeží Dubaje, a to až o 520 kilometrů. V současnosti jsou v zemi čtyři umělé ostrovy, z nichž tři jsou ve tvaru palmových listů (Palm Jumeirah, Palm Jebel Ali a Palm Deira) a jeden ve tvaru mapy světa (The World). Nejlépe jsou tyto ostrovy vidět z ptačí perspektivy a dokonce je možné vidět je i z vesmíru. 16
Palm Jumeirah byl vůbec prvním vybudovaným ostrovem v Dubaji, zároveň se jedná o nejmenší ostrov. Dominantou ostrova je luxusní hotel Atlantis, který je vidět i z pobřeží. Druhým vybudovaným ostrovem je Palm Jebel Ali, který je o polovinu větší než první ostrov. Avšak díky finanční krizi není stále dokončen. Podobné je to i u třetího umělého ostrova Palm Deira. Z původního plánu sešlo a Palm Deira bude mít nakonec jiný tvar a název Deira Island. Nejnovějším uměle vybudovaným ostrovem je The World. Jedná se spíše o souostroví 300 ostrovů, které nejsou nijak propojené. Jediný způsob dopravy je tak letecká nebo lodní doprava. Ani tento projekt není dokončen, a to i přesto, že většina ostrovů má už svého majitele. [5] Stanice metra Před nalezením ropy se zdejší obyvatelé živili lovem perel, který tvořil významnou část dubajské ekonomiky. Všechny stanice dubajského metra mají jedinečný design, který kombinuje modernost a tradici. Stanice metra mají tvar mušle, která má být poctou pro lovce perel. Ani interiér stanic není obyčejný. Vzhledem k historii Dubaje, vzhled interiéru stanic vychází ze čtyř elementů přírody. Vodu znázorňuje bílá a modrá barva, do zelených tónu je symbolizován vzduch, oheň znázorňuje oranžová a červená barva a hnědé tóny symbolizují zemi. [6]
Obr. 5: Stanice metra v Dubaji Zdroj: http://hialbarshadubai.com/blog/wp-content/uploads/2013/07/Metro-StationDubai_01.jpg
17
1.1.2.3 Nákupní možnosti Pro všechny, co rádi nakupují, je Dubaj nákupním rájem. Má více jak 50 nákupních středisek, tradiční trhy, ale také pořádá nákupní festival. Mezi nejznámější nákupní střediska patří bezesporu Mall of the Emirates s umělou sjezdovkou. Známé je také nákupní středisko Dubai Mall, které se může pyšnit největším počtem obchodů a především venkovní „zpívající“ fontánou. Dalšími nákupními středisky v Dubaji jsou například Dubai Marina Market, Dubai Outlet Mall, Festival city, Ibn Battuta Mall, Karma Shopping Plaza a spousta dalších. Nejznámějším trhem Dubaje je Gold Souk, následován trhem s kořením nebo trhem s látkami. [7] Mall of the Emirates Oblíbené nákupní středisko má tři podlaží a v současné době nabízí více jak 560 světových značek. Nákupní středisko zahrnuje zábavní centrum Magic Planet, kde je možné vyzkoušet závodní simulátor nebo první 4D kino v SAE. Středisko Mall of the Emirates nejvíce proslavil Ski Dubai, což je první krytý lyžařský areál a snowpark na Středním východě. Pro pohodlí hostů jsou součástí nákupního střediska dva pětihvězdičkové hotely: Kempinski Mall of the Emirates a Sheraton Dubai Mall of the Emirates. [8] Dubai Mall Obrovské nákupní středisko se rozkládá na ploše 520 tisíc metrů čtverečních. Čtyřpodlažní budova má 1200 obchodů nejrůznějších značek. Nachází se zde takzvané Fashion Avenue (ulice módy) s přehlídkovým molem a kavárnou Armani. V této „ulici módy“ jsou luxusní butiky, jako je Louis Vuitton, Channel, Dior apod. Dubai Mall ale není jen o nakupování. Nachází se zde Dubai Aquarium, Underwater Zoo či ledová dráha Dubai Ice Rink. Nejzajímavější atrakcí je „zpívající“ fontána, která se nachází ve venkovní části střediska. V těsné blízkosti se tyčí Burj Khalifa a z její vyhlídky je dokonalý pohled na ozvučenou a osvětlenou fontánu. Otevírací doba Dubai Mall je od neděle do středy vždy od 10 – 22 hodin a od čtvrtka do soboty od 10 – 24 hodin. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013] V současnosti je zde vystavená pravá kostra dinosaura z čeledi Diplodocidae, která sem byla dopravená z amerického státu Wyoming. Kostra dinosaura je více než 155 milionů let stará, 24,4 metrů dlouhá a 7,6 metrů vysoká. [9] 18
Obr. 6: Kostra dinosaura v Dubai Mall Zdroj: http://www.khaleejtimes.com/images/sur_03112014.jpg
Tradiční trhy Kontrastem nákupních středisek jsou tradiční arabská tržiště. Na těchto tržištích je zvykem smlouvání o ceny zboží. Mezi nejznámější jistě patří Gold Souk (Zlatý trh), který se nachází v dubajské čtvrti Deira. Atmosféra Gold Souk je neuvěřitelná. Trh je tvořen z několika ulic, avšak ta hlavní je pod dřevěnou střechou. V hlavní ulici je vedle sebe natěsnáno přes 300 obchodů a Gold Souk je tak považován za jeden z největších zlatých trhů na světě. K dostání je zde zlato v různé kvalitě (14, 18, 22 a 24 karátů). V blízkosti Zlatého trhu se nachází Spice Souk (trh s kořením), ve kterém jsou k dostání nejrůznější druhy koření, jako například šafrán, kari, kardamon, zázvor, skořice apod. Ulice jsou zde poměrně úzké. Na opačné straně Creeku se nachází Bur Dubai Souk (trh s látkami), též nazývaný jako Abra Souk či Textile Souk. Nejjednodušší způsob, jak se dostat na tento trh, je nasednout na vodní taxi abra a přeplavit se do čvrti Bur Dubai, kde se trh s látkami nachází. K dostání jsou pestrobarevné látky, tradiční arabské oblečení, sárí, kašmírové šátky, hedvábí, ložní prádlo a obuv. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013] [Dražan a Dunston, 2005] [Müller-Wöbcke a Dunston, 2014]
19
1.1.2.4
Kulturní události
Dubai Shopping Festival Dubajský nákupní festival patří mezi nejatraktivnější kulturní události v Dubaji. Festival začíná na Nový rok a trvá celý měsíc. Každoročně se ho zúčastní více jak 3 miliony návštěvníků. Během festivalu je možné zakoupit různé zboží se slevou a konají se zde nejrůznější doprovodné akce. Pro cestující s leteckou společností Emirates je povolená váha zavazadla zvýšená o 10 kilogramů. V roce 2015 slaví festival výročí 20 let a bude probíhat od 1. ledna 2015 do 2. února 2015. [Dražan a Dunston, 2005] [10] Dubai Summer Surprises Festival konající se v letním období přitahuje každoročně miliony návštěvníků. V roce 2011 navštívilo tento festival kolem 4 milionů návštěvníků. Obchody lákají návštěvníky na slevy až 75 procent. Během konání festivalu hotely snižují ceny za ubytování. Nejbližší festival Dubajská letní překvapení se bude konat od 15. června do 31. července 2015. [11] Dubai International Film Festival (DIFF) Dubajský mezinárodní filmový festival je pětidenní festival představující nejlepší snímky z asijských a arabských zemí. Festival se poprvé konal v roce 2004 a každoročně se ho zúčastní uznávané filmové hvězdy. Letecká společnost Emirates je zakládajícím sponzorem DIFF. Jedenáctý ročník DIFF se bude konat od 10. prosince do 17. prosince 2014. [12] Národní den Spojené arabské emiráty každoročně slaví sjednocení knížectví do federace emirátů. SAE byly sjednoceny 2. prosince v roce 1971. V roce 2014 tak SAE oslavily 43. výročí sjednocení. Oslavy Národního dne jsou doprovázeny velkolepým ohňostrojem na Burj Al Arab. [13]
20
1.1.2.5
Sportovní události
Koňské dostihy Závodní sezóna se odehrává v zimních měsících od listopadu do března a probíhá na závodní dráze Meydan. Závodní dráha je 1 750 metrů dlouhá, závodiště je dlouhé 2 400 metrů a tribuna má kapacitu až 60 tisíc diváků. Dostihová sezóna vrcholí nejdražším dostihovým závodem světa Dubai World Cup, který se každý rok koná poslední sobotu v březnu. Nejbližší Dubai World Cup se bude konat 28. března 2015 a výhra je 10 milionů amerických dolarů. Dalším zajímavým závodem je Dubai International Racing Carnival, který se koná od února do konce března. V Dubaji i v celých SAE je hazard zakázán, proto není možné vsázet na dostihy. [14] Velbloudí dostihy Velbloudí dostihy jsou tradičním sportem v Dubaji. Závodí zde velbloudi v hodnotě desítek tisíc dirhamů. Dostihy se konají od října do dubna na dráze Al Marmoum a vstup je zdarma. [15] Golf Golfový turnaj Dubai Desert Classic se odehrává v klubu Emirates Golf Club, koná se od února do března a je součástí PGA European Tour. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013] Tenis Dubai Tennis Championships, též nazývaný jako Dubai Duty Free Tennis Championships je nejvýznamnější tenisovou událostí v Dubaji. Turnaj se koná v Avitation Club koncem února. Nejprve se mezi sebou utkají ženy v turnaji WTA a poté následuje mužský turnaj ATP. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013] Motorsport V Dubaji se každoročně pořádají závody Dubai 24 Hour na okruhu Dubai Autodrome. Nejbližší závody Dubai 24 Hour se pojedou od 8. do 10. ledna 2015. Pro nadšence do motorsportu jsou však atraktivnější závody Formule 1 v Abú Dhabí. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013]
21
Maraton Dubajský maraton se koná každoročně v lednu. Účastníci mají na výběr ze tří tratí. Nejkratší trať měří 3 kilometry a jedná se spíše o charitativní závod, delší trať je dlouhá 10 kilometrů a nejdelší trať měří 42,195 kilometrů. Nejbližší maraton se bude konat 23. ledna 2015, kdy je teplota v Dubaji příjemných 20 stupňů Celsia. [Carter a Dunston, 2005]
1.2 Selektivní předpoklady 1.2.1 Politická situace a vláda Dubaj je státním zřízením konstituční monarchie patřící do federace Spojených arabských emirátů (SAE). Podle ústavy z roku 1971 stojí v čele SAE prezident, kterým může být pouze vládce emirátu Abú Dhabí. [Dražan a Dunston, 2005] Prezident federace je volen na pětileté funkční období a zvolí ho Nejvyšší rada vládců. Tato rada je složená ze sedmi členů a každý člen je vládcem jednoho emirátu. Pro jeho zvolení je nutný souhlas pěti členů rady. Zároveň však musí souhlasit vládci emirátů Abú Dhabí a Dubaje. V SAE je výkonným orgánem vláda a jejím poradním orgánem je Federální rada ministrů, která se skládá ze 40 členů. Členové jsou ze všech sedmi emirátů, i když polovina křesel patří Dubaji a Abú Dhabí. [Dražan a Dunston, 2005] Moc v Dubaji má v rukou vládnoucí rod. V současnosti je to rod Al-Maktoum, který vládne Dubaji už 200 let. V čele stojí šejk Mohammad bin Rashid Al Maktoum, který je také premiér a viceprezident SAE. Orgánem místní samosprávy je dubajský magistrát, který má za úkol řešit všechny problémy od ekonomiky až po svoz odpadků. Vládcova kancelář „divan“ se nachází nad magistrátem. [Carter a Dunston, 2005] 1.2.1.1 Bezpečnostní situace Dubaj má velmi nízkou kriminalitu, a proto patří mezi nejbezpečnější země světa. Místní obyvatelé i turisté se zde mohou bezpečně pohybovat i v nočních hodinách. V Dubaji se nevyskytují ani pouliční gangy. Je však nutné dodržovat určité zásady a nechovat se protizákonně, jelikož jsou v Dubaji velice tvrdé postihy. Krádež může být potrestána useknutím ruky, násilné trestné činy bičováním či kamenováním. Trest smrti hrozí pachateli za vraždu či pašování drog. Na první pohled i banální věci jako je 22
gestikulování za jízdy na jiného řidiče nebo líbání na veřejnosti jsou přestupky. Nelegální je i homosexualita a užívání drog. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013]
1.2.2 Ekonomika Rozvoji ekonomiky v Dubaji napomohl šejk Maktúm bin Hašer, který slíbil nulové daně obchodníků z Indie a Íránu, když zde budou podnikat. Nastartoval tak rozvoj moderní Dubaje. Před objevením ropy v roce 1966 obchodoval emirát Dubaj s perlami, zlatem a jiným zbožím. Dubajské zásoby ropy byly skromné, i přesto se emirát dokázal rozvíjet v moderní zemi. Nejvyšší produkce ropy bylo dosaženo v roce 1991. Od tohoto roku produkce ropy rapidně klesá. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013] Dubaj příjmy z ropy investovala do rozvoje infrastruktury, letišť, hotelů, atrakcí apod. Nemalou část peněz investovala i do rozvoje cestovního ruchu. Dubaj je považovaná za turisticky nejrozvinutější oblast na Středním východě. [16] Dubajská ekonomika tvoří zhruba 30 procent ekonomiky SAE. V posledních letech Dubaj zaujímá postavení jako regionální centrum pro obchod, dopravu a logistiku, maloobchod, cestovní ruch a bankovnictví. Tyto základní pilíře ukázaly odolnost vůči finanční krizi. V roce 2012 vzrostl celkový HDP zhruba o 4,5 procenta. Ropa a plyn představují pouze 2 procenta dubajské ekonomiky. [17] Cestovní ruch v Dubaji vzkvétá díky zdejší toleranci k západním zvyklostem. K rozvoji cestovního ruchu pomohlo teplé klima, které panuje i během zimních měsíců. Dubaj se stala vyhledávanou turistickou destinací Perského zálivu také díky nespočtu kvalitních hotelů, nákupních možností, čistých a dlouhých pláží, ale také díky nezaměnitelné poušti. V roce 2012 tvořily příjmy z cestovního ruchu 31 procent HDP. [Carter a Dunston, 2005] [17] 1.2.2.1 Finanční krize Někteří analytici se obávali toho, že Dubaj expandovala příliš rychle a daleko a že hospodářství čekají problémy a měli pravdu. V roce 2008 Dubaj zasáhla světová finanční krize. Trh s nemovitostmi se zhroutil, zastavily se investice a Dubaj se ze dne na den ocitla na hraně bankrotu. Finanční pomoc poskytl emirát Abú Dhabí. I přesto se však většina projektů pozastavila nebo úplně zrušila. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013]
23
1.2.3 Demografie Populace v Dubaji překročila 2 miliony a to odhadovaným počtem 2,2 milionů obyvatel, z nichž 75,77 procent zaujímají muži a pouze 24,23 procent jsou ženy, tedy pouhá jedna čtvrtina. Poměr mužů k ženám v Dubaji je 313 mužů na 100 žen. Dvě třetiny obyvatel jsou ve věku 20 až 39 let. V roce 2013 byl celkový počet mužů v této věkové skupině o více jak 60 procent vyšší, než žen ve stejné věkové kategorii. Populace Dubaje se skládá převážně z Indů, kteří Dubaj zásobují svou levnou pracovní silou. Dále pak přistěhovalci z Íránu, Filipín a jiných asijských zemí. [18] Dalším významným faktorem, který ovlivňuje počet obyvatel Dubaje je odhadovaný počet "aktivních osob" během dne. Pojem "aktivní osoby" zahrnuje obyvatele a osoby, pracující ve vládním (federální, místní) a soukromém sektoru v Dubaji, osoby pobývající v emirátu, stejně jako průměrný počet turistů, námořníků a pohyb incomingových a outgoingových turistů v Dubaji během dne. Dočasní obyvatelé (osoby pracující v Dubaji s bydlištěm mimo Dubaj) přidávají jeden milion k celkové populaci. Celkový počet aktivních jedinců během dne v Dubaji je 3,2 milionu. Další statistiky zpracované v dubajském statistickém centru, odhadují další růst populace o 5 procent pro rok 2014. [18] 1.2.3.1
Náboženství
Oficiálním náboženství je islám a hlavním modlitebním dnem je pátek. V Dubaji je víkend v pátek a v sobotu, přičemž právě pátek je srovnatelný s nedělí v západním světě. Konzumace alkoholu je zakázána, stejně tak jakýkoliv itntimní kontakt na veřejnosti. Islám netoleruje homosexualitu, ta je považována za ilegální. Dubaj je však tolerantní vůči jiným náboženstvím, pokud je člověk vyznává v soukromí nebo na místech pro to určených. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013] Turisté by měli ctít víru místních a přizpůsobit k tomu i svůj oděv. Je přijatelné mít odhalené ruce a nohy. Ženy mohou mít odhalená i ramena, šortky či sukně by však neměly být příliš krátké. Bikiny a plavky jsou v pořádku na plážích či v hotelech. Neakceptovatelné je opalování se „nahoře bez“. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013]
24
Ramadán Všichni muslimové, kromě malých dětí, těhotných žen a nemocných, striktně dodržují půst během posvátného měsíce Ramadánu. Během Ramadánu, který se každoročně mění v závislosti na islámském kalendáři, muslimové nesmějí jíst ani pít od východu do západu slunce. Také nekouří ani nesouloží. Není vhodná konzumace jídla či pití na veřejnosti. [Dražan a Dunston, 2005] Tab. 1: Datum Ramadánu v letech 2014 až 2020 RAMADÁN ROK
ZAČÁTEK
KONEC
2014
29. červen
28. červenec
2015
18. červen
17. červenec
2016
7. červen
6. červenec
2017
27. květen
25. červen
2018
16. květen
14. červen
2019
6. květen
6. červen
2020
24. duben 23. květen Zdroj: http://idubaj.cz/prakticke-informace
Osobně nedoporučuji návštěvu Dubaje během Ramadánu, jelikož může být vyčerpávající nepít či nejíst na veřejnosti.
1.3
Realizační předpoklady
1.3.1 Dopravní předpoklady 1.3.1.1 Letecká doprava Dubajské letiště je klíčovým bodem mezi Evropou a Asií. Největším letištěm v Dubaji je Dubai Internatinal Airport, které v roce 2013 odbavilo téměř 66,5 milionů cestujících. Druhým letištěm je Dubai World Central – Al Maktoum International Airport. Domácí leteckou společností jsou Emirates Airlines, která létá i na lince Praha – Dubaj. [19] Další leteckou společností je FlyDubai, která koncem roku 2014 začne létat na pravidelné lince do Prahy i Bratislavy. [20]
25
Z Prahy do Dubaje je také možné letět s českou leteckou společností ČSA, která do Dubaje létá několikrát týdně. Let trvá přibližně 6 hodin. Ode dne, kdy Dubaj zrušila vízovou povinnost pro české občany, se cestování do této země velmi zjednodušilo a zlevnilo. Vízum pro Českou republiku, Slovensko či Polsko bylo zrušeno 22. března 2014 a není potřeba do všech emirátů v SAE. [21] 1.3.1.2 Silniční doprava V Dubaji se jezdí vpravo. Maximální povolená rychlost ve městě je 60 – 80 km/h, mimo město je to 100 – 120 km/h. [Carter a Dunston, 2005] Většina cestovních kanceláří své hosty z letiště do hotelu dopraví najatými vozy. Pokud však cestujete individuálně, nejlepší způsob, jak se dostat do hotelu, je využít taxi službu. Taxi Jízda taxíkem je nejlepším způsobem, jak se dostat do míst, kam nejezdí metro. Rozlišují se dva typy taxi vozů, s taxametrem (oficiální taxi RTA) a bez taxametru. Oficiální vozy taxi jsou označeny TAXI a názvem jejich společnosti. U těchto vozů není možné smlouvat o ceně. Všechny oficiální, neboli státní vozy jsou nové, vybavené klimatizací a taxametrem. Státní taxi vozy mají béžovou barvu a liší se barvou střechy. Každá taxi společnost má jinou barvu střechy. Taxíky s růžovou barvou střechy jsou určeny výhradně pro ženy. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013] Taxi službu v Dubaji provozují společnosti Dubai Taxi s červenou střechou, Cars Taxis s modrou střechou, Metro Taxi s oranžovou střechou a National Taxis se střechou žlutou. Se zelenou střechou jezdí společnost Arabia Taxis. [22] Nejjednodušší způsob jak si taxi přivolat, je mávnout na něho na ulici. Můžete si ho však objednat předem. Nástupní taxa je 3 dirhamy. Na letišti je nástupní taxa vyšší, zhruba 20 dirhamů. Za každý kilometr zaplatíte přibližně 2 dirhamy. Při cestách po centru Dubaje se cena pohybuje mezi 20 až 30 dirhamy. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013]
26
Autobusová doprava Autobusová doprava není nejlepší volbou, protože nezahrnuje turisticky oblíbená místa. Autobusy využívají převážně místní obyvatelé. Jízdenky na autobus lze využít i pro metro a vodní taxi. Cestující mají k dispozici čtyři typy jízdenek. Pro turisty je nejvhodnější červená a stříbrná. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013] -
Červená karta, která stojí 2 dirhamy, je dobíjecí. Dobít se však dá pouze 10 krát.
-
Stříbrná karta stojí 20 dirhamů a je na ní nabito 14 dirhamů. Tuto kartu je možné nabít až na 500 dirhamů a platnost karty je pět let.
-
Zlatá karta umožňuje vlastníkovi karty cestovat v luxusních vozech Gold Class. Jízdné však vyjde na dvojnásobek.
-
Modrá karta stojí 70 dirhamů a je vhodná pro místní nebo pro turisty s dlouhodobějším pobytem. Kartu je možné dobíjet přes internet. [23]
Pronájem vozu Půjčení auta je také jednou z možností jak cestovat po Dubaji a poznávat tak místní kulturu. Silnice v Dubaji jsou v perfektním stavu, ale bývají zde většinou zácpy, proto to není úplně nejvhodnější volba. Na silnicích je dobré mít se na pozoru, neboť místní motoristé si s předpisy hlavu příliš nelámou. Není proto divu, že SAE včetně Dubaje, patří mezi státy s nejvyšší úmrtností při dopravních nehodách na světě. Cena pronájmu vozu na týden bývá přibližně 200 eur, což je v přepočtu na české koruny asi 5 500 Kč. Půjčení auta na jeden den vás vyjde zhruba na 500 až 600 Kč u nejlevnějších půjčoven. V ceně je již zahrnuté pojištění. Klimatizace ve vozech je standardním vybavením. Cena za litr benzínu se pohybuje mezi 7 až 9 Kč. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2014] 1.3.1.2 Železniční doprava Železniční doprava v Dubaji zaznamenala revoluci poté, co se dne 9. září v roce 2009 rozjela první souprava metra. Cestování metrem tak výrazně zrychlilo a zlevnilo dopravu po Dubaji. V současnosti má dubajské metro dvě linky, a to převážně nadzemní. Červená linka byla v provozu jako první a vede od zastávky Rashidiya až po zastávku Jebel Ali. Na červené lince se nacházejí i zastávky Burj Khalifa/Dubai Mall či Mall of the Emirates, které vyhledávají turisté i místní obyvatelé, vyrážející na nákupy. Zelená linka je v provozu od roku 2011. Začíná zastávkou Etisalat a končí zastávkou
27
Creek. Zelená linka je okružní linkou kolem historického centra Dubaje a projíždí čtvrtěmi Deira a Bur Dubaj. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013] Vlaky jsou plně automatizované a jezdí bez řidiče. Nástupiště a kolejiště v metru dělí průhledná stěna, která se otevře až poté co vlaky zastaví. Není tak možné skočit či spadnout pod přijíždějící soupravu.
Každá souprava metra má vždy jeden vagón
vyhrazený pro ženy a děti. V plánu je výstavba fialové a modré linky. [24] 1.3.1.3 Lodní doprava Turisté se v Dubaji mohou nejčastěji setkat s tzv. abrou, což je zastřešené, motorové vodní taxi. Abra pluje po dvou trasách. Jedna trasa vede mezi přístavištěm Bur Dubai a přístavištěm Deira Old Souq. Druhá trasa spojuje přístaviště Deira Old Souq s přístavištěm Sabkha. Jedna cesta abrou stojí pouze 1 dirham. Jiným způsobem jak se pohybovat po vodě jsou společné klimatizované vodní autobusy. Jízdenka je zpáteční a stojí 4 dirhamy. [Carter a Dunston, 2005] Dubaj má dva významné přístavy Port Rashid a Jebel Ali, který je největším přístavem na Blízkém východě a zároveň největším uměle vybudovaným přístavem na světě. [24]
1.3.2 Materiálně-technické předpoklady 1.3.2.1 Ubytovací zařízení V Dubaji je nespočet ubytovacích zařízení a na výběr mají turisté převážně ze čtyř až pěti hvězdičkových hotelů. Kategorie hvězdiček odpovídá i ceně za ubytování, to je v Dubaji poměrně drahé. Nemusí být proto lehké najít levné ubytovaní. Levnější ubytovaní nabízejí hotely s nižší kategorií hvězdiček. Ceny za dvoulůžkový pokoj se snídaní za jednu noc se pohybují u jednohvězdičkových hotelů do 2 tisíc Kč. U čtyřhvězdičkového hotelu za dvoulůžkový pokoj se snídaní začíná cena na 8 tisících Kč za noc. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2014] Symbolem Dubaje je jednoznačně hotel Burj Al Arab, který svým vzhledem připomíná plachetnici. Arabové o něm tvrdí, že má 7 hvězd a řadí se tak mezi nejluxusnější hotely světa. Burj Al Arab nabízí pro své hosty 202 dvoupatrových apartmánů. Vstoupit za 28
bránu hotelu mohou pouze hosté v něm ubytovaní. Ceny za pokoj o rozloze 170 metrů čtverečních začínají od 23 tisíc Kč za noc. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013] 1.3.2.2 Stravovací zařízení Není důvod se obávat, že v Dubaji budou pouze arabská jídla a restaurace, je to spíše naopak. Zahraniční kuchyně téměř vytlačily tu arabskou. Turisté si v Dubaji mohou pochutnat na mexické, japonské, čínské, thajské, indické či pákistánské kuchyni. Ani Evropská kuchyně zde nechybí. Největší zastoupení mají restaurace s italskou, francouzskou, řeckou nebo španělskou kuchyní. Příznivci fast foodů si také přijdou na své. V Dubaji lze najít řetězce McDonald’s, KFC, Pizza Hut, Burger King či sendviče od Subway a spoustu dalších. [Dražan a Dunston, 2005]
29
2
Příjezdový cestovní ruch
Cestovní ruch v Dubaji i nadále dosahuje znatelného růstu. Emirát v roce 2012 zaznamenal 9,3 procentní nárůst počtu hotelových hostů a turistů, a to na 10,2 milionů návštěvníků. Hranici 10 milionů návštěvníků přesáhl poprvé. Počet cestujících na letišti v Dubaji se zvýšil na 58 miliónů. Cestovní ruch a hotelový sektor v Dubaji činil 31 procent HDP v roce 2012. Počet návštěvníků Dubaje se zvýšil díky vzrůstající návštěvnosti turistů ze Saudské Arábie, jenž činil 30 procentní nárůst a 54 procentní nárůst ruských návštěvníků. Hotelový sektor dosáhl 80 procentní obsazenosti, tj. jedna z nejvyšších sazeb v mezinárodním měřítku. [17] V roce 2013 do Dubaje vycestovalo 8716 českých turistů. [25] Emirát Dubaj byl v roce 2012 nejnavštěvovanějším emirátem SAE. Zaznamenal 10,2 milionů návštěvníků. Následuje ho Abú Dhabí, do kterého přijelo 2,3 milionů návštěvníků. Do emirátu Šardžá vycestovalo 1,7 milionů návštěvníků. Čtvrtým nejnavštěvovanějším emirátem SAE byl Rás al-Chajma, který navštívilo 1,1 milionů návštěvníků.
Graf č. 2: Příjezdy turistů v roce 2012 Zdroj: http://www.uaeyearbook.com/Yearbooks/2013/ENG/
30
Tab. 2: Měsíční počet ubytovaných hostů v Dubaji v letech 2003 – 2012
Zdroj: http://www.dubaitourism.ae/trade-resources/statistics/hotel-statistics
Graf vychází z údajů druhé tabulky (Měsíční počet ubytovaných hostů v Dubaji v letech 2003 – 2012). Hodnoty v grafu jsou znázorněny pro rok 2012. Je patrné, že nejnižší počet ubytovaných hostů v Dubaji bylo v letním období, naopak nejvíce hostů se v Dubaji ubytovalo v zimních měsících.
Počet ubytovaných hostů
950 000 900 000
902 381
898 383 880 086
883 836
850 000 800 000
818 233
939 274
821 200
825 300
784 021 748 193
750 000
750 360
705 894
700 000 650 000
Rok 2012 Graf č. 3: Měsíční počet ubytovaných hostů v Dubaji v roce 2012 Zdroj: http://www.dubaitourism.ae/trade-resources/statistics/hotel-statistics
31
Tab. 3: Počet hostů ubytovaných v hotelových pokojích a hotelových apartmánech v Dubaji v letech 2003 – 2012
Zdroj: http://www.dubaitourism.ae/trade-resources/statistics/hotel-statistics
Graf vychází z údajů třetí tabulky (Počet hostů ubytovaných v hotelových pokojích a hotelových apartmánech v Dubaji v letech 2003 – 2012). Z grafu jsou patrné zvyšující se počty ubytovaných hostů jak v hotelových pokojích, tak hotelových apartmánech. Na počtu ubytovaných hostů v hotelových pokojích se projevila i světová finanční krize, která zasáhla Dubaj v roce 2008.
Počet ubytovaných hostů
9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2003
2004
2005
2006
2007 2008 Rok
Hotelový pokoj
2009
2010
2011
2012
Hotelový apartmán
Graf č. 4: Počet hostů ubytovaných v hotelových pokojích a hotelových apartmánech v Dubaji v letech 2003 – 2012 Zdroj: http://www.dubaitourism.ae/trade-resources/statistics/hotel-statistics
32
Tab. 4: Počet ubytovaných hostů v Dubaji podle evropských států v letech 2003 - 2012 Evropa 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 VB 458 451 605 240 681 469 687 138 752 381 854 601 714 877 719 889 643 196 686 842 Rusko 259 081 286 120 288 830 276 921 286 162 294 623 183 308 209 382 255 746 392 687 Německo 156 682 236 324 264 298 252 977 255 657 274 610 283 319 281 483 275 663 314 951 Francie 67 032 80 401 99 168 103 821 123 094 156 385 141 759 147 677 152 439 170 855 Itálie 37 823 52 378 64 381 79 016 93 285 122 519 124 121 115 735 105 523 119 581 Nizozemí 29 207 40 677 53 232 64 558 77 590 83 689 72 437 79 635 81 754 88 999 Švýcarsko 26 152 39 322 36 274 39 068 46 662 47 281 48 034 51 870 50 557 56 335 Ukrajina 7 709 31 494 40 119 25 555 23 978 40 987 39 283 42 791 54 520 70 471 Irsko 8 297 15 529 22 100 45 245 47 153 52 010 35 793 34 521 30 719 41 281 Švédsko 11 976 15 561 20 988 23 261 29 738 34 993 33 793 40 659 48 107 50 388 Rakousko 6 332 15 563 22 695 25 419 30 193 28 617 33 137 38 026 43 211 40 755 Španělsko 8 293 9 770 13 718 17 112 21 632 29 744 28 537 31 120 33 984 41 027 Belgie 11 420 15 074 20 041 23 729 26 060 32 189 24 912 26 800 26 040 26 659 Dánsko 8 913 10 275 13 412 13 210 21 043 29 338 27 788 30 968 35 741 38 356 Norsko 11 954 14 316 15 999 18 430 21 063 30 257 27 127 30 635 30 106 28 779 Finsko 8 583 11 874 13 843 14 699 18 855 20 500 20 779 23 641 26 777 24 760 Bělorusko 770 1 283 1 999 9 267 2 890 4 842 4 610 4 592 6 632 8 287 Lotyšsko 106 172 728 1 914 3 228 2 947 2 287 3 500 3 049 2 699 Moldavsko 451 1 136 1 246 1 547 1 640 1 868 1 968 2 086 2 240 3 063 Litva 32 248 1 059 772 1 042 1 462 1 215 1 709 2 055 2 230 Estonsko 613 79 315 1 152 1 310 1 412 1 684 1 516 1 737 1 870 ostatní 115 719 144 996 176 453 214 660 208 830 188 608 242 441 246 676 234 409 222 713 celkem 1 237 599 1 629 836 1 854 372 1 941 477 2 095 493 2 335 490 2 095 218 2 166 921 2 146 216 2 435 600
celkem 6 804 084 2 732 860 2 595 964 1 242 631 914 362 671 778 441 555 376 907 332 648 309 464 283 948 234 937 232 924 229 044 228 666 184 311 45 172 20 630 17 245 11 824 11 688 1 995 505 19 918 147
Včetně pobaltských států a evropských států patřících do Společenství nezávislých států Zdroj: http://www.dubaitourism.ae/trade-resources/statistics/hotel-statistics
Graf vychází z údajů čtvrté tabulky (Počet ubytovaných hostů v Dubaji podle evropských států v letech 2003 – 2012). Hodnoty v grafu jsou znázorněny pro celkový počet ubytovaných hostů z Evropy za jednotlivé roky. Trend je převážně rostoucí. Díky světové finanční krizi, od roku 2008 do roku 2011 návštěvnost evropských turistů spíše stagnovala. Od roku 2011 opět přibývá počet ubytovaných turistů z Evropy. 2 435 600
Počet ubytovaných hostů z Evropy
2 500 000 2 335 490
2 300 000
2 146 216
2 100 000
2 095 493 1 941 477 1 854 372
1 900 000 1 700 000
2 166 921
2 095 218
1 629 836
1 500 000 1 300 000
1 237 599
1 100 000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Rok Graf č. 5: Celkový počet ubytovaných hostů z Evropy v letech 2003 – 2012 Zdroj: http://www.dubaitourism.ae/trade-resources/statistics/hotel-statistics
33
3
Dotazníkový výzkum
Součástí mé bakalářské práce je dotazníkový výzkum. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda mají lidé zájem o Dubaj jako turistickou destinaci. Dále také, jestli vědí, kde se tato destinace nachází a co se jim vybaví jako první pod pojem Dubaj. Také mne zajímalo, z jakého důvodu by případně neměli zájem o tuto destinaci. Dotazníkového výzkumu se zúčastnilo 189 respondentů v období říjen – listopad 2014. Dotazník byl k dispozici v online verzi [26] i ve formě textového dokumentu. Online verzi vyplnilo 112 respondentů a verzi v textovém dokumentu vyplnilo 77 respondentů. Dotazníková verze v textovém dokumentu byla přístupná především lidem, které znám a jejich přátelům, rodině či známým. Dotazník obsahuje 18 povinných otázek a větví se od 6. otázky. Pokud respondent u této otázky odpověděl ano, pokračoval v dotazníku 8. otázkou. V případě, že zvolil odpověď ne, pokračoval na otázku č. 7 a dále přešel na otázku č. 13. Dotazník je uveden v příloze.
34
Otázka č. 1: Pokud byste měl/a možnost navštívit jednu z nabízených zemí, která by to byla? První otázka měla zjistit, jakou z nabízených zemí by si respondenti vybrali ke svému pobytu. Snažila jsem se o podobnost a srovnatelnost zemí v rámci podnebí, polohy či náboženství. Respondenti měli na výběr ze sedmi zemí, přičemž SAE měly dvojí zastoupení, a to Dubaj a Abú Dhabí. Destinaci Dubaj označilo 40 % dotazovaných, naopak nejméně atraktivní byla Saudská Arábie s pouze 6 %. Druhou nejžádanější zemí bylo Maroko s 21 %. Abú Dhabí by navštívilo pouze 10 % dotazovaných.
10%
4% 3% 40%
10% 12% 21% Spojené arabské emiráty - Dubaj: 75 Maroko: 40 Egypt: 22 Turecko: 20 Spojené arabské emiráty - Abú Dhabí: 19 Omán: 7 Saudská Arábie: 6 Graf č. 6: Pokud byste měl/a možnost navštívit jednu z nabízených zemí, která by to byla?
35
Otázka č. 2: Na jakém kontinentu se podle Vás Dubaj nachází? Správnou odpověď z nabízených možností, tedy Asie, označilo 80 % dotazovaných. Překvapující je fakt, že 14 % dotazovaných označilo možnost Afrika a dokonce 2 % dotazovaných vybralo možnost Evropa.
80 % 80% 70% 60%
Asie: 151 Afrika: 27
50%
Amerika: 5 40%
Evropa: 4 Austrálie: 2
30%
14 % 20% 10%
3%
2%
1%
0%
Graf č. 7: Na jakém kontinentu se podle Vás Dubaj nachází?
36
Otázka č. 3: Z kolika emirátů se skládají Spojené arabské emiráty? Správná odpověď je 7 emirátů, takto odpovědělo pouhých 30 % dotazovaných. 14 % dotazovaných odpovědělo 5 emirátů, 10 % odpovědělo 3 emiráty a 8 % respondentů napsalo odpověď 6 emirátů. Po 7 % měly odpovědi 8 a 4 emiráty. Mezi ostatními odpovědi se vyskytla čísla jako 15, 16, 33, 35 apod.
4% 4%
13%
3%
30%
7% 7% 7 emirátů: 57 5 emirátů: 27 3 emiráty: 19 6 emirátů: 15 8 emirátů: 14 4 emiráty: 14 10 emirátů: 8 2 emiráty: 7 12 emirátů: 5 ostatní odpovědi: 23
14% 8%
10%
Graf č. 8: Z kolika emirátů se skládají Spojené arabské emiráty?
37
Otázka č. 4: Co se Vám vybaví pod pojmem Dubaj? Nejčastější odpovědí byl luxus, takto odpovědělo 8 % dotázaných, dále pak peníze s 5 %, ropa se 4 % a mrakodrapy též 4 %. Po 3 % získaly odpovědi bohatství a horko. Některým respondentům se pod pojmem Dubaj nevybavilo vůbec nic, jiným se vybavilo město. Mezi ostatními odpovědi se objevila poušť, islám, umělé ostrovy, šejkové, exotika, Burj Al Arab, Burj Khalifa, Arabové, arabský stát a jiné.
8%
5%
4% 4% 3% 3% 2% 1%
70% luxus: 15 peníze: 10 ropa: 8 mrakodrapy: 7 bohatství: 5 horko: 5 nic: 4 město: 2 ostatní odpovědi: 133 Graf č. 9: Co se Vám vybaví pod pojmem Dubaj?
38
Otázka č. 5: Jste zastáncem výstavby umělých ostrovů v Dubaji, a proč? Z odpovědí vyplývá, že dotazovaní s výstavbou umělých ostrovů příliš nesouhlasí. 36 % z nich odpovědělo spíše ne a 20 % vybralo odpověď ne, celkem s výstavbou nesouhlasí 56 % dotázaných. Možnost ano zvolilo pouze 17 % a spíše ano 27 % dotázaných. Na otázku proč někteří odpověděli, že je jim to jedno nebo že se jim to líbí. Respondenti také odpověděli, že je to zajímavé, naprostá rozmařilost díky ropě, rozšíření možností výstavby, zvyšuje to atraktivitu města, je to nepřirozené, posouvají technologie výstavby, zbytečně vyhozené peníze, poškozování životního prostředí, turistická atrakce a jiné.
17% 36% 20%
27% spíše ne: 69 spíše ano: 51 ne: 37 ano: 32 Graf č. 10: Jste zastáncem výstavby umělých ostrovů v Dubaji?
39
Otázka č. 6: Uvažoval/a jste již někdy o cestě do Dubaje? Více jak polovina dotázaných o cestě do Dubaje někdy uvažovala. 56 % dotázaných odpovědělo ano a 44 % odpovědělo ne. Od této otázky se výzkum větvil na dvě části. Ti, co zvolilo možnost ano, dále pokračovali otázkou č. 8. Pokud zvolili možnost ne, přešli na otázku č. 7. a dále pokračovali od otázky č. 13.
44% 56%
ano: 106 ne: 83 Graf č. 11: Uvažoval/a jste již někdy o cestě do Dubaje?
40
Otázka č. 7: Co Vás odrazuje od návštěvy Dubaje? Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří odpověděli ne u otázky č. 6. Počet respondentů s odpovědí ne bylo 83. Nejčastějším důvodem pro nenavštívení Dubaje bylo nedostatek financí, tuto možnost zvolilo 29 % dotázaných. Možnosti nezájem o destinaci a obavy z arabských zemí zvolilo shodně 26,5 % dotázaných. Neznalost destinace označili pouze 2 %. Žádný z dotazovaných neoznačil možnost strach z létání. Jiný důvod odpovědělo 16 %. Jako jiný důvod respondenti uvedli například postoj k ženám, horko, podpora terorismu, zdravotní rizika nebo, že dávají přednost jiné destinaci.
16% 2%
29%
27% 26% nedostatek financí: 24 nezájem o destinaci: 22 obavy z arabských zemí: 22 neznalost destinace: 2 strach z létání: 0 jiný důvod: 13
Graf č. 12: Co Vás odrazuje od návštěvy Dubaje?
41
Otázka č. 8: Jak byste do Dubaje vycestoval/a? Od této otázky pokračovali respondenti, kteří odpověděli ano u otázky č. 6. Počet respondentů s odpovědí ano bylo 106. Respondenti měli na výběr ze dvou možností. Možnost prostřednictvím CK/CA zvolilo 56 %. Druhou možnost, tedy individuálně zvolilo 44 % dotázaných.
44% 56%
prostřednictvím CK/CA: 59 individuálně: 47 Graf č. 13: Jak byste do Dubaje vycestoval/a?
42
Otázka č. 9: Za jakou atraktivitou byste se Dubaje vydal/a? Možnost nejvyšší budova světa – Burj Khalifa zvolilo 40 % dotázaných. Druhou nejčastější odpovědí byla možnost nejluxusnější hotel světa – Burj Al Arab. Z odpovědí tak vyplývá, že 58 % dotázaných především zajímají významné budovy v Dubaji. Palmové ostrovy zvolilo 16 % dotázaných, 11 % zvolilo trh se zlatem, látkami a kořením, 9 % by se do Dubaje vydalo za jedním z největších nákupních středisek – Dubai Mall. Možnosti dubajské „Benátky“ a lyžařské středisko – Ski Dubai zvolili 3 %.
9%
3% 3% 40%
11%
16% 18%
nejvyšší budova světa - Burj Khalifa: 42 nejluxusnější hotel světa - Burj Al Arab: 19 palmové ostrovy: 17 trh se zlatem, látkami a kořením: 12 jedno z největších nákupních středisek - Dubai Mall: 10 Dubajské "Benátky": 3 lyžařské středisko - Ski Dubai: 3 Graf č. 14: Za jakou atraktivitou byste se Dubaje vydal/a?
43
Otázka č. 10: Za jakým účelem byste Dubaj navštívil/a? Více jak polovina respondentů uvedla poznání jako účel návštěvy. Relaxace a odpočinek uvedlo 37 %, průjezd do jiné země zvolila 4 % dotázaných. Po 2 % měly odpovědi návštěva známých a příbuzných a pracovní účel. Respondenti měli možnost vlastní odpovědi, tu uvedla 4 % dotázaných. Jako jiný účel návštěvy respondenti uvedli golf či nákup nemovitosti.
60%
53 % poznání: 56
50% relaxace a odpočinek: 37 40%
35 % průjezd do jiné země: 5
30%
návštěva známých a příbuzných: 2
20%
pracovní: 2
10%
4%
jiné: 4 2% 2%
4%
0% Graf č. 15: Za jakým účelem byste Dubaj navštívil/a?
44
Otázka č. 11: Jaké aktivity byste v Dubaji podnikl/a? V této otázce měli respondenti na výběr pouze ze šesti možností. Poznávání kulturních a architektonických skvostů by zajímalo 65 % dotázaných. Relaxování na pláži by podniklo 19 % dotázaných a 7 % uvedlo možnost vyjížďka lodí. Zahrát si golf nebo se projet na velbloudovi by podnikla 4 % respondentů. Zbylé 2 % dotázaných by vyzkoušeli let helikoptérou.
70%
65 % poznávání kulturních a architektonických skvostů: 69 relaxace na pláži: 20
60% 50%
vyjížďka lodí: 7 40% golf: 4 30%
projížďka na velbloudech: 4
19%
let helikoptérou: 2
20% 10%
7%
4%
4%
2%
0% Graf č. 16: Jaké aktivity byste v Dubaji podnikl/a?
45
Otázka č. 12: Kolik byste byl/a ochot-en/na investovat do dovolené pro jednu osobu na jeden týden v Dubaji? Téměř polovina respondentů uvedla, že by byla ochotna investovat 15 – 25 tisíc Kč. Částku od 26 do 40 tisíc Kč by bylo ochotno zaplatit 21 % dotázaných. 19 % by bylo ochotno zaplatit do 15 tisíc Kč. Dle mého názoru je téměř nereálné se vejít do částky 15 tisíc Kč za strávený týden v Dubaji. 6 % by investovalo 41 – 50 tisíc Kč, pouze 4 % dotázaných by bylo ochotno zaplatit více jak 70 tisíc Kč a 2 % uvedlo částku 51 – 70 tisíc Kč.
6% 19%
4% 2% 48%
21% 15 - 25 tisíc Kč: 51 26 - 40 tisíc Kč: 22 do 15 tisíc Kč: 20 41 - 50 tisíc Kč: 7 více jak 70 tisíc Kč: 4 51 - 70 tisíc Kč: 2 Graf č. 17: Kolik byste byl/a ochot-en/na investovat do dovolené pro jednu osobu na jeden týden v Dubaji?
46
Otázka č. 13: Zajímala by Vás světová výstava Expo 2020, která se uskuteční v Dubaji v roce 2020? Od této otázky ve výzkumu pokračovalo všech 189 respondentů. 35 % dotázaných by nezajímala světová výstava Expo 2020. Spíše ne uvedlo 26 %, spíše ano 17 %, ano 11 % a neví též 11 %. Pouze 28 % tak odpovědělo ano nebo spíše ano a až 61 % odpovědělo ne nebo spíše ne.
11% 11%
35%
17%
26% ne: 67 spíše ne: 49 spíše ano: 32 ano: 21 nevím: 20 Graf č. 18: Zajímala by Vás světová výstava Expo 2020, která se uskuteční v Dubaji v roce 2020?
47
Otázka č. 14: Jakého jste pohlaví? Z celkového počtu respondentů (189), odpovědělo 116 žen, což je 61 % a 73 mužů, což je 39 %.
39%
61%
žena: 116 muž: 73 Graf č. 19: Jakého jste pohlaví?
48
Otázka č. 15: Jaký je Váš věk? Nejpočetnější skupina je ve věku 18 – 25 let. Tuto skupinu tvoří 41 % dotazovaných. Dále pak lidé ve věku 26 – 35 let, celkem 34 % a 15 % tvoří skupina ve věku 36 – 50 let. Respondentů starších 50 let bylo 6 % a méně jak 18 let měli 4 %.
6%
4%
15%
41%
34% 18 - 25 let: 78 26 - 35 let: 64 36 - 50 let: 29 více jak 50 let: 11 méně jak 18 let: 7 Graf č. 20: Jaký je Váš věk?
49
Otázka č. 16: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Nejpočetnější skupina se 43 % dosáhla vzdělání středoškolského s maturitou. 39 % dotázaných má vystudovanou vysokou školu a shodně po 6 % mají respondenti, kteří dosáhli základního vzdělání, středoškolského bez maturity nebo mají vystudovanou vyšší odbornou školu.
6%
6%
6% 43%
39%
SŠ s maturitou: 81 VŠ: 74 základní: 12 SŠ bez maturity: 11 VOŠ: 11 Graf č. 21: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
50
Otázka č. 17: Jste? Až 51 % dotázaných se nachází ve skupině pracujících. Studentů odpovědělo 38 %, nezaměstnaných bylo 7 % a na mateřské či rodičovského dovolené byli 4 %.
7%
4%
51% 38%
pracující: 96 student: 71 nezaměstnaný: 14 na mateřské/rodičovské dovolené: 8 Graf č. 22: Jste?
51
Otázka č. 18: Z kterého kraje pocházíte? Nejvíce respondentů mého dotazníku pochází z Královéhradeckého kraje, a to 18 %. Následuje Praha s 15 %. Z kraje Vysočina pochází 11 % dotázaných a 8 % z Ústeckého kraje. Po 6 % měli kraje Moravskoslezský a Jihomoravský. 5 % dotázaných pochází z krajů Pardubického a Středočeského. V Olomouckém a Jihočeském kraji jsem zaznamenala 4 % a 2 % pochází z Plzeňského kraje. V ostatních krajích jen 1 %.
Královéhradecký kraj: 58
1% 1%
Hlavní město Praha: 29 kraj Vysočina: 21
4%
Ústecký kraj: 15 Moravskoslezský kraj: 11 Jihomoravský kraj: 11 Pardubický kraj: 10 Středočeský kraj: 9 Olomoucký kraj: 7 Jihočeský kraj: 7
1%
4% 2% 31%
5% 5% 6% 6%
15%
8% 11%
Plzeňský kraj: 4 Liberecký kraj: 3 Zlínský kraj: 2 Karlovarský kraj: 2
Graf č. 23: Z kterého kraje pocházíte?
52
Zhodnocení výzkumu Z dotazníkového výzkumu vyplývá, že téměř většina dotázaných ví, na kterém kontinentu se Dubaj nachází. Bohužel jen necelá třetina také ví, z kolika emirátů se skládají Spojené arabské emiráty. Může to být například z důvodu nízké propagace tohoto státu. Více jak polovina dotázaných již v minulosti uvažovala, že by tuto destinaci navštívila. Dle mého názoru to je velice pozitivní zjištění. Jako důvod návštěvy respondenti nejčastěji uvedli poznání této destinace. Překvapilo mne, že jen necelou třetinu dotázaných by zajímala světová výstava Expo 2020. Z tohoto důvodu věnuji část práce této výstavě. Dotazníkového výzkumu se zúčastnilo více žen než mužů, ale rozdíl mezi pohlavími nebyl nijak markantní. Celkově odpovídali spíše mladší lidé, až tři čtvrtiny tvořili lidé mezi 18 a 35 lety.
53
4
EXPO
Co je světová výstava? Světová výstava je setkání lidí z různých částí světa, na které mohou ukázat své výrobky, umění, a mohou tak podporovat svou vlast. Něco podobného se datuje už od starověku, kdy obchodníci měli příležitostné tábory na ústředních křižovatkách. Moderní řetězec světových výstav začal v polovině 19. století, kdy byla vzkvétající průmyslová revoluce. [27] První světová výstava Expo, v moderním slova smyslu, se konala v roce 1851 v Londýně, který byl přední světovou průmyslovou mocností. Výstava měla nesmírný úspěch. Každý národ byl vyzván, aby přispěl na výstavu, která představovala soupis všech oborů lidské činnosti. Mezi výstavou v Londýně a vytvořením BIE (Bureau International des Expositions) v roce 1931 se konalo více než 20 výstav po celém světě. [28] Světové výstavy Expo od vzniku BIE: -
1935: Brusel (Belgie)
-
1937: Paříž (Francie)
-
1939: New York (USA)
-
1949: Port-au-Prince (Haiti)
-
1958: Brusel (Belgie)
-
1962: Seattle (USA)
-
1967: Montreal (Kanada)
-
1970: Ósaka (Japonsko)
-
1992: Sevilla (Španělsko)
-
2000: Hannover (Německo)
-
2010: Šanghaj (Čína)
-
2015: Milano (Itálie) [29]
4.1 EXPO 2020 V listopadu 2013 Spojené arabské emiráty získaly právo hostit světovou výstavu v Dubaji v roce 2020. Bude to poprvé, co se světová výstava Expo bude konat na Středním východě. Město Dubaj soutěžilo o pořádání světové výstavy s dalšími čtyřmi
54
městy: Ayutthaya (Thajsko), Jekatěrinburg (Rusko), Izmir (Turecko) a São Paulo (Brazílie). [30] Expo v Dubaji se bude konat v Dubai Trade Center a očekává se, že přivítá zhruba 250 účastníků zahrnující země, mezinárodní organizace, nevládní organizace, vzdělávací instituce a podnikatelské subjekty. [31] Výstava by měla přilákat až 25 milionů návštěvníků, z nichž 70 procent by měli být ze zámoří. Výstava začne 20. října 2020 a potrvá do 10. dubna 2021. [32] Po dobu trvání Expa bude v Dubaji zavedena turistická daň, týdenní pobyt tak bude dražší o 40 amerických dolarů, tedy necelých 900 korun českých. Návštěvníci budou mít možnost prohlédnout si zmenšeniny významných světových staveb, krokodýlí park či největší palmovou botanickou zahradu. Také zde bude „Vesnice Expo“, která má přiblížit tradiční arabský trh. [33] Expo se bude konat na téma Spojování myslí a Vytváření budoucnosti. Prostřednictvím tohoto tématu, bude Dubaj Expo 2020 podporovat inovaci ve třech základních oblastech, které jsou základem celosvětového rozvoje: -
Udržitelnost (trvalý zdroj energie a vody),
-
Mobilita (inteligentní systémy pro logistiku) a
-
Příležitosti (nové cesty pro hospodářský rozvoj). [34]
55
SWOT analýza
5
V této kapitole se pomocí SWOT analýzy zkoumají silné a slabé stránky pro rozvoj cestovního ruchu v Dubaji. Dále jsou navrhnuté příležitosti a hrozby pro rozvoj cestovního ruchu v Dubaji.
5.1 Silné stránky -
Moderní a tradiční architektura
-
Lékařská pohotovostní péče zdarma
-
Levné taxi
-
Spousta sportovních možností
-
Anglicky mluvící země
-
Kromě dirhamů se zde dá platit eury, dolary nebo kartou
-
Nízká kriminalita a bezpečné prostředí
-
Teplé klima po celý rok
-
Klimatizované budovy, metro i autobusové zastávky
-
Zrušení vízové povinnosti pro české občany
-
Přímé letecké spojení
-
Vysoká kvalita letecké, silniční a přístavní infrastruktury
-
Spolupráce se Spojenými státy
-
Dostatek levné pracovní síly
-
Velvyslanectví České republiky v Abú Dhabí
Nejsilnější stránkou Dubaje je její architektura. Od moderních až ikonických staveb po tradiční domy a tržiště. Není to však jen architektura, co láká turisty do této země. Dubaj nabízí turistům ubytování v luxusních hotelech, relaxovaní na čistých písčitých plážích či lékařskou pohotovostní péči zdarma. Turisté mohou využít i levnou taxi službu. Například při přepravě na pláž, pokud jejich hotel nemá k dispozici zdarma shuttle bus – kyvadlová hotelová doprava na pláž, do nákupních středisek apod. Turisté zde mohou vyzkoušet spoustu sportů od golfu po lyžování, užívat si v zábavních parcích nebo se projet na velbloudech. Přestože je v Dubaji úředním jazykem arabština, běžně se zde mluví anglicky. Díky vysokému přílivu ruských turistů, se v nákupních centrech, na tržištích nebo v taxíku 56
domluvíte i rusky. Podobné je to i u dubajské měny, ačkoli je státní měnou dirham, není problém platit eury, dolary nebo platební kartou. Cestovnímu ruchu v Dubaji velice pomáhá nízká kriminalita. Turisté se nemusí obávat krádeží nebo napadení, jelikož tresty jsou zde poměrně vysoké. Díky téměř nulové kriminalitě je Dubaj bezpečné prostředí nejen pro turisty, ale i pro obyvatele Dubaje. V Dubaji panuje po celý rok teplé klima a je tak na turistovi, kdy do této oblasti vycestuje. V zimním období jsou však teploty přijatelnější. Z důvodu celoročního teplého počasí jsou zde klimatizované budovy, metro i autobusové zastávky. Čekání na autobus nebo nakupování v nákupních střediscích je tak mnohem příjemnější. Zrušení vízové povinnosti pro obyvatele České republiky, zvýšilo zájem českých turistů o Dubaj. Dubaj včetně všech emirátů v SAE zrušila víza i pro Slovenskou republiku a Polsko. Z České republiky do Dubaje existuje přímé letecké spojení. Oblíbená a pohodlná je dubajská letecká společnost Emirates. Dopravní infrastruktura v Dubaji je velmi dobře vybudovaná. Dubajské silnice a dálnice jsou moderní a v dobrém stavu. Nejvyužívanějším dubajským letištěm je mezinárodní letiště Dubai Internaional (DXB). Dalším letištěm je Dubai World Central (DWC). Dubaj má i dva důležité přístavy. Dopravu po městě zajišťuje metro, autobusy a taxi služba. Dálkové autobusy přepravují převážně dubajské obyvatele do ostatních emirátů. SAE mají se Spojenými státy dohodu o obranné spolupráci. SAE poskytují Spojeným státům ropu a jako základnu jim poskytli dubajský přístav Jebel Ali. Spojené státy by v případě nějakého konfliktu poskytli SAE vojáky a výzbroj. [35] Levná pracovní síla, kterou jsou převážně Indové, přispívá k rozvoji Dubaje. Díky levné pracovní síle se zde stále budují nejrůznější stavební projekty. Jako další silnou stránku uvádím Velvyslanectví České republiky v SAE. V případě vážných potíží se mohou čeští turisté v Dubaji obrátit na Velvyslanectví ČR v nedalekém Abú Dhabí. [36]
57
5.2 Slabé stránky -
Luxus může oslovit příliš malý segment turistů
-
Islámský stát a ramadán
-
Pouze 10 % původního obyvatelstva
-
Neúrodná poušť
-
Nedostatek přírodních zdrojů
Přestože dovolenou v Dubaji v dnešní době nabízí už spousta cestovních kanceláří a agentur, pro většinu lidí s nižším příjmem je Dubaj méně dostupnou destinací. Ceny za ubytování a služby jsou zde vysoké. V dotazníkovém průzkumu jsem zjišťovala, co respondenty odrazuje od návštěvy Dubaje. Nejčastějším důvodem pro nenavštívení Dubaje bylo právě nedostatek financí. Čeští turisté dávají přednost levnějším destinacím. Mezi nejnavštěvovanější země českými turisty patří Chorvatsko, Slovensko, Itálie či Řecko. Mimo Evropu je to pak především Egypt nebo Turecko. [37] Dalším mínusem pro rozvoj cestovního ruchu v Dubaji, může být i náboženství, jelikož Arabové vyznávají islám. Lidé si mohou islám spojovat s terorismem, diskriminací žen apod. Omezující může být pro turisty i posvátný měsíc Ramadán, protože není vhodné jíst, pít či kouřit na veřejnosti. Turista cestující do Dubaje by měl ctít víru místních. V současnosti žije v Dubaji zhruba 10 procent původního obyvatelstva. Z Dubaje se tak vytrácí arabský charakter. Původní obyvatelé se mohou cítit utlačovaně zdejším rozvojem a stále se zvyšujícím počtem cizinců. Na původní obyvatele narazíte jen výjimečně. Většinu území zde zabírá neúrodná poušť. Snahy o přeměnu neúrodné pouště v pole byly zatím marné. Není tajemstvím, že Dubaji dochází ropa. Dubaji však schází i sladká voda. Pitnou vodu získávají pomocí odsolování mořské vody, což je velmi nákladné. Navíc zhruba 70 procent pitné vody se spotřebovává v zemědělství.
58
5.1
Příležitosti -
Propagace Dubaje v českých médiích
-
Letecká společnost FlyDubai
-
Dubai World Central International Airport – Al Maktoum
-
Expo 2020
-
Město pod klimatizovanou střechou a největší nákupní centrum na světě
-
Taj Arabia
-
F1 – Velká Cena Dubaje
Spousta Čechů zastává názor, že je Dubaj velice přísným islámským státem a proto se jí raději vyhnou. Arabové samozřejmě islám vyznávají, ale Dubaj je vůči turistům velmi benevolentní. Je potřeba, aby čeští turisté věděli, že se není čeho bát, ba naopak. Pro zvýšení návštěvnosti Dubaje českými turisty, je potřeba tuto destinaci propagovat v českých médiích, na internetu apod. Dle mého názoru by se mohli například v letadlech rozdávat letáčky s propagací Dubaje nebo cestujícím pouštět krátký reklamní spot o Dubaji, který mohl přilákat další turisty do této země. Dalším přínosem pro zpřístupnění této země českým turistům je zavedení pravidelné linky leteckou společnosti FlyDubai, která bude od 5. prosince 2014 létat 4x týdně na lince Praha – Dubaj. [38] S tím souvisí i další bod a to je rozšíření letiště v Dubaji. V současnosti je stále větším letištěm Dubai International, které v roce 2013 odbavilo 66,4 milionů cestujících a bylo sedmým nejvytíženějším letištěm na světě. Dubajský panovník šejk Muhammad bin Rašíd Al-Maktúm však schválil plán na rozšíření dubajského letiště Al-Maktúm za zhruba 32 miliard dolarů, což je přibližně 680 miliard korun českých. Odbavit by tak mohlo až 200 milionů cestujících ročně. [39] Další příležitostí jak zvýšit zájem turistů o Dubaj je světová výstava Expo, která se bude v Dubaji konat v roce 2020. Podrobněji jsem se této výstavě věnovala ve čtvrté kapitole této práce. Dubaj má spoustu plánů do budoucnosti. Jedním z nich má být i klimatizované město. Problémy s vysokými teplotami se dubajský vládce rozhodl řešit poněkud netradičně. Postaví v Dubaji zastřešené klimatizované město, ve kterém budou klimatizované nejen
59
budovy, ale i parky, ulice a veřejná prostranství. Celá stavba se bude rozkládat na více jak 4 kilometrech čtverečních a ponese název Mall Of The World. [40] Součástí komplexu má být i největší obchodní centrum na světě. Podle nejnovější verze projektu by se mělo nákupní centrum rozkládat na 743 tisících metrech čtverečních. Dále pak wellness čtvrť o rozloze 280 tisíc metrů čtverečních, 20 tisíc hotelových pokojů a 50 tisíc parkovacích míst. Celý komplex by mohl pojmout až 180 milionů návštěvníků ročně a má podpořit cestovní ruch v Dubaji. Prozatím není zveřejněné datum dokončení výstavby ani její financování. [41] Dalším až bizarním projektem je stavba Taj Arabia, který má být až několikrát větší než indický Tádž Mahál. Taj Arabia má sloužit jako luxusní pětihvězdičkový hotel s více než 300 pokoji. Stavba by měla být návštěvníkům přístupná už v roce 2015 a náklady budou zhruba 300 milionů dolarů, což je přibližně 6 a půl miliardy korun českých. Taj Arabia bude obklopen zahradami, fontánami a potoky. Celková rozloha včetně Taj Arabia by měla mít 2,3 tisíc metrů čtverečních. [42] Všechny tyto projekty mají za úkol jediné, přilákat do Dubaje co nejvíce návštěvníků a rozvíjet tak cestovní ruch v této destinaci. O Formuli 1 se říká, že je to královna motosportu. Pro Dubaj by byla Velká Cena Dubaje jistě velkým přínosem. Dubaj má v současnosti 5,39 kilometrů dlouhou dráhu splňující podmínky pro pořádání závodu Formule 1. Automobilová dráha nesoucí název Dubai Autodrome, se nachází v nedokončeném Dubailandu. [Müller-Wöbcke a Dunston, 2013]
60
5.4 Hrozby -
Silná konkurence: v regionu – Abú Dhabí; mimo region – Singapur
-
Úbytek ropy
-
Terorismu a válčení
-
Potápějící se uměle vybudované ostrovy
-
Možnost vlny tsunami
-
Další finanční krize
Dubaji silně konkuruje sousední emirát Abú Dhabí, který se může pyšnit podobnými hypermoderními skvosty. Mezi další konkurenty patří i Singapur, který je jedním ekonomicky nejvyspělejším státem na světě. Město Singapur je jedním z nejrušnějších přístavů světa. Díky těžbě ropy je v Dubaji levný benzín, to by se však mohlo změnit, kdyby zásoby ropy došly. Ve výsledku by to znamenalo dražší taxi službu nebo vyšší provozní náklady pronajatého vozu. Dubaj má mnohem menší zásoby ropy než sousední emirát Abú Dhabí. Dnes činí výnosy z prodeje ropy v Dubaji pouhé 4 procenta HDP. Emirát má v současnosti vyšší příjmy z cestovního ruchu, obchodu a služeb. (knížka Lingea) Velikou hrozbou by mohl být teroristický útok nebo propuknutí války. Současně nejvyšší hrozbu pro společnost představuje Islámský Stát. Islámský stát (IS) je radikální sunnitská džihádistická organizace blízká Al-Káidě, která pod názvem Islámský stát v Iráku a v Levantě od roku 2013 působila v Sýrii. Od začátku roku 2014 operuje v Iráku. [43] V srpnu 2014 zahájily USA bombardování pozic v Iráku a na konci září také v Sýrii. Do bojových akcí proti Islámskému státu se zapojili i Spojené Arabské Emiráty. [44] Hrozbou pro Dubaj by mohlo být napadení země Islámský státem, který plánoval teroristický útok na USA nebo Evropu. Další hrozbu pro rozvoj cestovního ruchu představují uměle vytvořené ostrovy, někdy také nazývané jako palmové ostrovy. Tyto palmové ostrovy se podle různých dohadů začínají potápět. Jejich stavba navíc téměř vyhubila ryby a rostliny v Perském zálivu, což Dubaji nedělá dobrou vizitku.
61
Možnou hrozbou by mohla být i vlna tsunami, která by nejen zničila uměle vybudované ostrovy a na nich stojící hotely, jako je například Burj Al Arab či Atlantis, ale také by zaplavila a zničila část města. Další a velikou hrozbou by mohla být opakující se finanční krize, která v Dubaji propukla v roce 2008. Dubaj se tak ocitla na pokraji bankrotu a musela zastavit spoustu stavebních projektů. Na Dubaj by tato krize měla obrovský dopad, jelikož má nižší příjmy z vývozu ropy než ostatní emiráty v SAE.
62
Památky UNESCO
6
Pro porovnání jsem zvolila země z první otázky mého dotazníku. Nejméně památek zapsaných na seznamu UNESCO mají SAE, naopak nejvíce má Turecko. Památek na předběžném seznamu mají SAE sedm. Nejméně památek navržených na předběžný seznam má Saudská Arábie a nejvíce Turecko. [45] Tab. 5: Počet památek na seznamu UNESCO Země
Počet památek na seznamu UNESCO
Počet památek na předběžném seznamu
SAE
1
7
Saudská Arábie
3
1
Omán
4
8
Maroko
9
12
Egypt
7
32
13
52
Turecko Zdroj: http://whc.unesco.org/en/list/
Spojené arabské emiráty mají pouze jednu kulturní památku zapsanou na seznamu UNESCO, a to kulturní místa Al Ajni (Hafit, Hili, Bidaa Bint Saud a oázy), která byla zapsána v roce 2011. Al Ajn je město v emirátu Abú Dhabí. [46] Na předběžném seznamu památek jsou navrženy: -
osada a hřbitov na ostrově Umm al-Nar (2012, Abú Dhabí)
-
ostrov Sir Bu Nair (2012, Šardžá)
-
Khor Dubai, též nazývaný Dubai Creek (2012, Dubaj)
-
Ed-Dur (2012, Umm al-Kuvajn)
-
kulturní krajina centrální oblasti emirátu Šardžá (2012, Šardžá)
-
mešita Al Bidyah (2012, Fudžarja)
-
Šardžá: brána ke „státům příměří“ (2014, Šardžá) [46]
63
Závěr Ve své práci jsem analyzovala předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v Dubaji. Analýzu jsem provedla pomocí dotazníkového šetření a SWOT analýzy. Také jsem zpracovala grafy na návštěvnost Dubaje. Pomocí dat z dubajské statistického centra jsem vytvořila grafy zabývající se počtem ubytovaných turistů v dubajských hotelech. Z grafů je patrné, že do této země jezdí čím dál více turistů. Následně jsem se zabývala dotazníkovým šetřením. Na základě odpovědí respondentů jsem sestavila grafy se stručným popisem. Z odpovědí respondentů mého dotazníkového šetření vyplynulo, že pokud by respondenti měli možnost navštívit zemi srovnatelnou s Dubají, ať už polohou, klimatem či náboženstvím, zvolili by si pro svou návštěvu právě Dubaj. Návštěvu Dubaje již v minulosti zvažovala více jak polovina dotázaných. Bohužel odpovědi na otázku z kolik emirátů se skládají Spojené arabské emiráty, svědčí o menší informovanosti respondentů o této zemi. Do této země by nejčastěji vycestovali za poznáním a nejvíce by je zajímala nejvyšší budova světa Burj Khalifa. Také jsem se dozvěděla, že by do této země většina vycestovala prostřednictvím cestovní kanceláře nebo cestovní agentury. Téměř polovina dotázaných by byla ochotna zaplatit za jeden týden v Dubaji pro jednu osobu až 25 tisíc Kč, což není málo. Respondentů jsem se také ptala na jejich zájem o Světovou výstavu Expo 2020, která se bude konat v roce 2020 v Dubaji. Z odpovědí byl patrný nezájem o tuto výstavu, to je také důvod, proč jsem část praktické části věnovala této výstavě. Na základě odpovědí získaných dotazníkovým šetřením a fakty, která jsou dána, jsem sestavila SWOT analýzu na předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v Dubaji. I přesto, že jsem se snažila o co nejvíce objektivní názor, tak jsem mile překvapená, že ve SWOT analýze převládají silné stránky nad slabými. Dále jsem porovnala počet památek světového dědictví mezi šesti zeměmi, které jsem zmiňovala i ve svém dotazníkovém výzkumu. Porovnávané země byly SAE, Saudská Arábie, Omán, Maroko a Egypt. Z tohoto srovnání vyplynulo, že nejméně památek zapsaných na seznamu UNESCO mají SAE, naopak nejvíce památek světového dědictví má Turecko. SAE mají pouze jednu památku na seznamu UNESCO, bohužel se však nenachází v Dubaji, ale v emirátu Abú Dhabí. 64
Cílem mé bakalářské práce bylo představení Dubaje jako destinaci s předpoklady pro cestovní ruch a zjištění informovanosti a zájmu Čechů o tuto zemi. Cíl jsem splnila a doufám, že má práce pomůže propagaci Dubaje, jako turistické destinace.
65
Seznam použité literatury Tištěné zdroje CARTER, Terry a Lara DUNSTON. Dubaj. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2005, 234 s. Z řady průvodců Lonely Planet. ISBN 80-735-2279-9. DRAŽAN, Jan a Lara DUNSTON. Spojené arabské emiráty: podrobné a přehledné informace o historii, kultuře, přírodě a turistickém zázemí země. 1. vyd. Praha: Freytag, 2005, 200 s. Průvodce na cesty (Freytag. ISBN 80-731-6206-7. MÜLLER-WÖBCKE, Birgit a Lara DUNSTON. Dubaj: [inspirace na cesty. 1. vyd. Překlad Alice Kavinová. V Brně: Lingea, 2013, 142 s. Lingea průvodce. ISBN 978-8087471-87-6. MÜLLER-WÖBCKE, Birgit a Lara DUNSTON. Dubaj, Emiráty, Omán: podrobné a přehledné informace o historii, kultuře, přírodě a turistickém zázemí země. České vyd. 3., rozš. a aktualiz. Překlad Alice Kavinová. Praha: Jan Vašut, 2014, 160 s. Merian live!. ISBN 978-80-7236-858-7.
Elektronické zdroje 1. Arabic Guy [online]. 2012 [cit. 2014-11-30]. Basic Information about DubaiGeography, Climate and Time Zone. Dostupné z:
2. Dubai: City Guide & Bookings [online]. [cit. 2014-11-30]. Dubai/UAE/City Info/Geography. Dostupné z: http://www.dubai.com/v/geography/ 3. Navstiv.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-30]. Dubaj/Zajímavá místa. Dostupné z:
4. Burj Khalifa [online]. [cit. 2014-11-30]. Observation deck/Ticket information. Dostupné z:
5. Navstiv.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-30]. Dubaj/Umělé ostrovy. Dostupné z: 66
6. Dubai Metro [online]. 2007 – 2010 [cit. 2014-11-30]. Stations. Dostupné z: < http://dubaimetro.eu/stations> 7. Dubaj.cz [online]. 2008 - 2013 [cit. 2014-11-30]. Co vidět a dělat/Nakupování. Dostupné z: 8. Mall of the Emirates [online]. 2014 [cit. 2014-11-30]. About Us. Dostupné z: 9. The Dubai Mall [online]. [cit. 2014-11-30]. Entertain/DubaiDino. Dostupné z: 10. Dubai Calendar [online]. 2014 [cit. 2014-11-30]. Dubai Shopping Festival 2015. Dostupné z: 11. Lufthansa: Nonstop you [online]. [cit. 2014-12-01]. Dubai Summer Surprises. Dostupné z: 12. Emirates [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Domů/O společnosti Emirates/Sponzoring společnosti Emirates/Umění a kultura/Mezinárodní filmový festival v Dubaji. Dostupné z: 13. The National: UAE [online]. [cit. 2014-12-01]. UAE National Day. Dostupné z: 14. Dubaj.cz [online]. 2008 - 2013 [cit. 2014-12-01]. Exkluzivní/Další sportovní události. 15. Visiting & Staying [online]. 2008 - 2014 [cit. 2014-12-01]. Things To Do/Local Specials/Camel Races. 16. Emirates [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Domů/ Naše destinace/Objevte Dubaj/Podnikání v Dubaji/Ekonomika Dubaje. Dostupné z:
67
17. United Arab Emirates: Yearbook 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-12-01]. ISBN 9789948-20-419-0. Dostupné z: 18. Gulfnews.com [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. News/UAE/Society/Dubai population unbalanced stats show. Dostupné z: 19. IDubaj.cz [online]. 2011 - 2014 [cit. 2014-12-01]. Informace/Letiště Dubaj (DXB). 20. Flydubai [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. News/News article. Dostupné z: 21. IDubaj.cz [online]. 2011 - 2014 [cit. 2014-12-01]. Plánování cesty/Víza do Dubaje. Dostupné z: 22. Dubai Taxis: dubaitaxis.tel [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: 23. IDubaj.cz [online]. 2011 - 2014 [cit. 2014-12-01]. Informace/Doprava po Dubaji. Dostupné z: 24. Dubaj [online]. [cit. 2014-12-01]. Doprava v Dubaji. Dostupné z: 25. Travel Trade Gazette [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dubaj s novými cíli a vizemi Dostupné z: 26. Vyplň to [online]. 2008 - 2014 [cit. 2014-12-01]. Dubaj jako turistická destinace. Dostupné z: 27. Worlds Fairs [online]. [cit. 2014-12-01]. Expos Q&A. Dostupné z:
68
28. Bureau International des Expositions [online]. [cit. 2014-12-01]. A short history of Expos. Dostupné z: 29. Bureau International des Expositions [online]. [cit. 2014-12-01]. Expo categories/World Expos. Dostupné z: 30. DubaiMetro [online]. 2013 [cit. 2014-12-01]. The UAE’s Vision for 2020. Dostupné z: 31. Expo 2020 Dubai: United Arab Emirates [online]. 2012 - 2014 [cit. 2014-12-01]. Road to 2020/Redefining World Expo. Dostupné z: 32. Expo 2020 Dubai: United Arab Emirates [online]. 2012 - 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: < http://expo2020dubai.ae/en/> 33. Hospodářské noviny [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dubaj kvůli Expu 2020 zavede turistickou daň. Týdenní pobyt se prodraží o 40 dolarů. Dostupné z: 34. Expo Live [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Challenges/Expo Live Challenges. Dostupné z: 35. Embassy of the United Arab Emirates: Washington DC [online]. 2014 [cit. 201412-01]. UAE-US Relations/Security. Dostupné z: 36. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Státy světa - informace na cesty/Blízký východ/Spojené arabské emiráty/Kontaktní český úřad. Dostupné z: 37. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2013 [cit. 2014-12-01]. Výjezdový a domácí cestovní ruch v roce 2012. Dostupné z:
regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Informace-Udalosti/Vyjezdovy-a-domacicestovni-ruch-v-roce-2012/> 38. Prague Airport: Václav Havel Airport Prague [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Flydubai zahájí lety na lince Praha-Dubaj. Dostupné z: 39. Týden.cz [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Ranec na letadla. Dubaj dá 680 miliard na rozšíření letiště. Dostupné z: 40. Hospodářské noviny [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dubaj postaví turistům klimatizované město. Pod střechou budou hotely, obchody i nemocnice. Dostupné z: 41. Echo24.cz [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Sci-fi v Dubaji. Budují město s uměle řízenou teplotou. Dostupné z: 42. Emirates 24/7 [online]. 2013 [cit. 2014-12-02]. Taj Arabia in Dubai to be completed in 2015. Dostupné z: 43. Novinky.cz [online]. 2013 - 2014 [cit. 2014-12-02]. Islámský stát (IS). Dostupné z: 44. Aktuálně.cz [online]. 1999 - 2014 [cit. 2014-12-02]. Islámský stát (IS). Dostupné z: 45. UNESCO [online]. 1992 - 2014 [cit. 2014-12-06]. World Heritage List. Dostupné z: 46. UNESCO [online]. 1992 - 2014 [cit. 2014-12-06]. United Arab Emirates. Dostupné z: 70
Seznam ilustrací Grafy Graf č. 1: Denní maxima v Dubaji .................................................................................. 11 Graf č. 2: Příjezdy turistů v roce 2012 ............................................................................ 30 Graf č. 3: Měsíční počet ubytovaných hostů v Dubaji v roce 2012 ................................ 31 Graf č. 4: Počet hostů ubytovaných v hotelových pokojích a hotelových apartmánech v Dubaji v letech 2003 – 2012 ........................................................................................... 32 Graf č. 5: Celkový počet ubytovaných hostů z Evropy v letech 2003 – 2012................ 33 Graf č. 6: Pokud byste měl/a možnost navštívit jednu z nabízených zemí, která by to byla? ................................................................................................................................ 35 Graf č. 7: Na jakém kontinentu se podle Vás Dubaj nachází? ....................................... 36 Graf č. 8: Z kolika emirátů se skládají Spojené arabské emiráty? .................................. 37 Graf č. 9: Co se Vám vybaví pod pojmem Dubaj? ......................................................... 38 Graf č. 10: Jste zastáncem výstavby umělých ostrovů v Dubaji? ................................... 39 Graf č. 11: Uvažoval/a jste již někdy o cestě do Dubaje? .............................................. 40 Graf č. 12: Co Vás odrazuje od návštěvy Dubaje? ......................................................... 41 Graf č. 13: Jak byste do Dubaje vycestoval/a? ............................................................... 42 Graf č. 14: Za jakou atraktivitou byste se Dubaje vydal/a? ............................................ 43 Graf č. 15: Za jakým účelem byste Dubaj navštívil/a? ................................................... 44 Graf č. 16: Jaké aktivity byste v Dubaji podnikl/a? ........................................................ 45 Graf č. 17: Kolik byste byl/a ochot-en/na investovat do dovolené pro jednu osobu na jeden týden v Dubaji? ..................................................................................................... 46 Graf č. 18: Zajímala by Vás světová výstava Expo 2020, která se uskuteční v Dubaji v roce 2020? .................................................................................................................... 47 Graf č. 19: Jakého jste pohlaví? ...................................................................................... 48 Graf č. 20: Jaký je Váš věk? ........................................................................................... 49 Graf č. 21: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? .................................................... 50 Graf č. 22: Jste? .............................................................................................................. 51 Graf č. 23: Z kterého kraje pocházíte? ............................................................................ 52
Tabulky Tab. 1: Datum Ramadánu v letech 2014 až 2020 ........................................................... 25 Tab. 2: Měsíční počet ubytovaných hostů v Dubaji v letech 2003 – 2012 ..................... 31 Tab. 3: Počet hostů ubytovaných v hotelových pokojích a hotelových apartmánech v Dubaji v letech 2003 – 2012 ....................................................................................... 32 Tab. 4: Počet ubytovaných hostů v Dubaji podle evropských států v letech 2003 - 2012 ........................................................................................................................................ 33 Tab. 5: Počet památek na seznamu UNESCO ................................................................ 63
71
Obrázky Obr. 1: mrakodrap Chrysler ............................................................................................ 14 Obr. 2: Al Kazim Towers ............................................................................................... 14 Obr. 3: Burj Al Arab ....................................................................................................... 15 Obr. 4: Dubai Marina ...................................................................................................... 16 Obr. 5: Stanice metra v Dubaji ....................................................................................... 17 Obr. 6: Kostra dinosaura v Dubai Mall........................................................................... 19
72
Seznam příloh Příloha 1: Mapa Dubaje Příloha 2: Dotazník Příloha 3: Mapa zobrazující počet památek světového dědictví v jednotlivých státech
73
Příloha 1
Zdroj: http://www.dubai-worldislands.com/wp-content/uploads/dubai-map.jpg
74
Příloha 2 Dotazník 1. Pokud byste měla/a možnost navštívit jednu z nabízených zemí, která by to byla? o Spojené Arabské Emiráty – Dubaj o Spojené Arabské Emiráty – Abú Dhabí o Saudská Arábie o Omán o Maroko o Egypt o Turecko 2. Na jakém kontinentu se podle Vás Dubaj nachází? o Evropa o Amerika o Asie o Austrálie o Afrika 3. Z kolika emirátů se skládají Spojené arabské emiráty? (číslovka) vlastní odpověď: 4. Co se Vám vybaví pod pojmem Dubaj? vlastní odpověď: 5. Jste zastáncem výstavby umělých ostrovů v Dubaji a proč? o ano o spíše ano o spíše ne o ne o proč: 6. Uvažoval/a jste již někdy o cestě do Dubaje? o ano (přeskočte na otázku č. 8.) o ne 75
7. Co Vás odrazuje od návštěvy Dubaje? (přeskočte na otázku č. 14.) o nedostatek financí o obavy z arabských zemí o strach z létání o neznalost destinace o nezájem o destinaci o jiný důvod: 8. Jak byste do Dubaje vycestoval/a? o individuálně o prostřednictvím CK/CA 9. Za jakou atraktivitou byste se do Dubaje vydal/a? o nejvyšší budova světa – Burj Khalifa o nejluxusnější hotel světa – Burj Al Arab o lyžařské středisko Ski Dubai o trhy se zlatem, kořením a látkami o palmové ostrovy o Dubajské „Benátky“ o jedno z největších nákupních středisek na světě – Dubai Mall 10. Za jakým účelem byste Dubaj navštívil/a? o poznání o pracovní o relaxace a odpočinek o návštěva známých/příbuzných o průjezd do jiné země o jiné: 11. Jaké aktivity byste v Dubaji podnikl/a? o poznávání kulturních a architektonických skvostů v Dubaji o relaxace na pláži o projížďka na velbloudech o let helikoptérou o vyjížďka lodí
76
o golf o lyžování 12. Kolik byste byl/a ochot-en/na investovat do dovolené pro jednu osobu na jeden týden v Dubaji? o do 15 tisíc Kč o 15 – 25 tisíc Kč o 26 – 40 tisíc Kč o 41 – 50 tisíc Kč o 51 – 70 tisíc Kč o více jak 70 tisíc Kč 13. Zajímala by Vás Světová výstava Expo 2020, která se uskuteční v Dubaji v roce 2020? o ano o spíše ano o spíše ne o ne o nevím 14. Jakého jste pohlaví? o muž o žena 15. Jaký je Váš věk? o méně jak 18 let o 18 – 25 let o 26 – 35 let o 36 – 50 let o více jak 50 let 16. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? o základní o SŠ bez maturity o SŠ s maturitou o VOŠ o VŠ 77
17. Jste? o student o pracující o nezaměstnaný o na mateřské/rodičovské dovolené 18. Z kterého kraje pocházíte? o Hlavní město Praha o Středočeský kraj o Jihočeský kraj o Plzeňský kraj o Karlovarský kraj o Ústecký kraj o Liberecký kraj o Královéhradecký kraj o Pardubický kraj o kraj Vysočina o Jihomoravský kraj o Olomoucký kraj o Moravskoslezský kraj o Zlínský kraj
78
Příloha 3
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2b/Total_WHS.png
79
