dreport Deloitte Česká republika

Účetní novinky České účetnictví, IFRS a US GAAP

dReport Deloitte Česká republika leden 2017

Daňové novinky

Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

Právní novinky Nově navrhované legislativní změny

Dotace a investiční pobídky Novinky z oblasti grantů a dotací

Účetní novinky Deloitte Česká republika leden 2017

České účetnictví • Oceňování zásob po (staro)novu?

Účetní novinky – leden 2017

2

Oceňování zásob po (staro)novu?

IFRS • IFRS 9 přijat pro použití v Evropské unii • Nová interpretace IFRIC 22 o transakcích v cizích měnách a předem hrazené protihodnotě • Rada IASB vydala úpravy IAS 40 ohledně převodu investic do nemovitostí • Rada IASB dokončila roční zdokonalení IFRS – cyklus 2014 – 2016 • Stav schvalování IFRS v Evropské unii

US GAAP • Aktualizované pokyny US GAAP v oblasti vázaných peněžních prostředků

Shrnuli jsme pro vás novelizaci účetní legislativy v oblasti oceňování zásob vytvořených vlastní činností a její dopady v praxi Od 1. ledna 2016 je účinná novelizace účetní legislativy, která s sebou kromě již diskutované kategorizace účetních jednotek a skupin účetních jednotek, změn ve struktuře výkazů, požadavků na zveřejňování a dalších novinek přináší také změny v definici vlastních nákladů pro oceňování zásob vytvořených vlastní činností. Náš příspěvek naznačí, jak tato změna vyznívá v kontextu ostatních změn v legislativě, jestli to reálně nějaká změna vůbec je, a případně, pro které účetní jednotky. Podíváme se také na to, jak změnu v metodice ocenění promítnout v účetní závěrce za rok 2016 včetně dopadu na srovnávací období.

01

Na úvod je potřeba připomenout, že se změnila definice účelu vedení účetnictví, která nyní akcentuje uživatele: „Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohl uživatel činit ekonomická rozhodnutí.” Zároveň se zpřesnila definice významnosti informace, opět s akcentem na uživatele: „Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.”

Nová definice vlastních nákladů u zásob zní dle zákona takto: „Vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností.“ A vyhláška ji doplňuje: „Vlastní náklady zahrnují přímé náklady a mohou zahrnovat také poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů, příčinně přiřaditelných danému výkonu a vztahujících se k období činnosti…“; „Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na povinnosti stanovené zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku“.

České účetnictví


3

• Oceňování zásob po (staro)novu?

IFRS • IFRS 9 přijat pro použití v Evropské unii • Nová interpretace IFRIC 22 o transakcích v cizích měnách a předem hrazené protihodnotě • Rada IASB vydala úpravy IAS 40 ohledně převodu investic do nemovitostí • Rada IASB dokončila roční zdokonalení IFRS – cyklus 2014 – 2016

Důvodem změny v definici je podle zdrojů blízkých tvůrcům snaha o zamezení přílišného prostoru pro volbu úrovně ocenění, kterou nabízela předchozí úprava; vedlejším pozitivním efektem je také přiblížení se k mezinárodnímu standardu oceňování zásob např. dle IAS 2.

• Stav schvalování IFRS v Evropské unii


Pro posouzení těchto důvodů si připomeňme dřívější definice (do konce roku 2015). V případě definice ze zákona o účetnictví je vidět v úpravě od 2016 zpřesnění v přiřaditelnosti nepřímých nákladů: „Vlastními náklady u zásob se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo jiné činnosti.“

Definice z vyhlášky platná do konce roku 2015 byla poněkud složitější, v závislosti na charakteru výroby, a lze ji přehledně shrnout do následujícího textu a tabulky: „Vlastními náklady se rozumí buď skutečná výše nákladů, nebo výše nákladů podle způsobu kalkulace výroby stanoveného účetní jednotkou.“

A dále vyhláška uváděla: Odchylně mohou účetní jednotky oceňovat zásoby vlastní výroby, jimiž jsou nedokončená výroba, polotovary a výrobky...

nedokončenou výrobu

výrobky nebo polotovary

ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem

pouze přímými materiálovými náklady

přímými materiálovými a mzdovými náklady

v hromadné a velkosériové výrobě

pouze přímými náklady, jimiž jsou náklady na přímý materiál, polotovary, přímé mzdy a ostatní přímé náklady

v malosériové a kusové nebo zakázkové výrobě a ve výrobě s dlouhodobým cyklem

přímými náklady, výrobní režií a v případě, že výrobní cyklus přesahuje 12 měsíců výjimečně i správní režií



4




02

Připomeňme si z manažerského účetnictví kategorie přímých a nepřímých nákladů a jejich vazbu k objemu výroby (variabilní, fixní). Kromě toho lze na náklady pohlížet například také vztahem k jednotce výkonu a členit je tedy na jednicové a režijní. Za přímý náklad je považován takový, který bezprostředně souvisí s konkrétním druhem výkonu, avšak nemusí mít vždy proporcionální charakter k objemu výkonů. Může sem tedy patřit například základní materiál, práce výrobního dělníka na konkrétním výkonu vč. odvodů SZP, odpis specializovaného zařízení pro výrobu tohoto výkonu, subdodávka – kooperace na konkrétním výkonu apod. Naproti tomu nepřímé náklady se neváží k jednomu druhu výkonu a zajišťují průběh podnikatelského procesu podniku v širších souvislostech.

Nepřímé náklady bývají vhodnými metodami rozpočítány na jednotlivé druhy výkonů (a na jednici). Bude se například jednat o náklady společné vícero výkonům, např. mzda výrobního ředitele včetně odvodů, náklady výrobní údržby, odpisy víceúčelových zařízení, které jsou společné více výrobním linkám (dopravníky před a po konkrétní výrobní lince), náklady související se skladovou režií u materiálu apod. Takové náklady, pokud to dává smysl – tedy s přihlédnutím k významnosti a praktičnosti manažerského rozhodování, mohou být alokovány k jednotlivým druhům výkonů pomocí vhodných technik, včetně využití myšlenek řízení založeného na aktivitách (activity-based).

03

Pokud se podíváme na tradiční kalkulační vzorec a jeho jednotlivé položky, tak vidíme odlišnost víceméně až od úrovně nepřímé výrobní režie a správní režie. Zejména u výrobní režie bude nutné zvažovat, zda alokace k výkonům a tedy zahrnutí do oceňování zlepší pohled na ocenění zásob. Představme si situaci výrobního podniku např. v automobilovém prostředí, tj. často just in time režim (dle dřívějšího vymezení by se jednalo nejspíše o hromadnou a velkosériovou výrobu) – tam asi nebude dávat smysl s ohledem na pestrost výrobního programu alokovat společné nepřímé výrobní náklady jednotlivým výkonům. Stávající metodika ocenění tedy bude i nadále platná. U správní režie už není v legislativě možnost ji zahrnovat do ocenění zásob. V praxi bude dopad (ne)zahrnutí správní



5




režie do ocenění zásob zásadní u stavebních a developerských společností a dále u společností projektových, které budují např. rozsáhlé investiční celky (víceleté projekty). Pokud ale zvážíme paralelu s dosavadním postupem u úrokových nákladů, kdy litera zákona sice zakazuje aktivovat do ocenění zásob vlastní výroby úrokové nebo obecně výpůjční náklady, ale developerské společnosti (skrze samostatné entity, tzv. SPV) – v zájmu věrného zobrazení, např. v nezřídka ryzí situaci, kdy se zabývají pouze jediným projektem, do ocenění i takové náklady aktivovaly, protože není pochyb o příčinné vazbě takových

nákladů k výkonu – pak můžeme zrelativizovat i onen zákaz zahrnutí správních nákladů do ocenění zásob. Bude se však – na rozdíl od předchozí úpravy – jednat vskutku o výjimečný postup a navíc ještě pouze v některých odvětvích. V případě stavebních společností bude možné do ocenění nedokončené výroby (nevyfakturovaných projektů) zahrnovat pouze zlomek z dosavadních správních nákladů, protože většina z nich nebude obhajitelných podle nové definice nebo nebudou adekvátní postupy, jak takové nepřímé administrativní náklady rozdělit mezi různé projekty (definovaným procen-

tem k objemu výkonů na daném projektu). Tato skutečnost ale může paradoxně vést v praxi i k tomu, že stavební či projektové společnosti budou hledat cesty, jak přesně alokovat úkony administrativy přímo na projekty (evidování času, zacílení marketingových nákladů apod.), což v konečném důsledku může vést k finančním úsporám – při revizi opodstatněnosti takových nákladů.



6


IFRS • IFRS 9 přijat pro použití v Evropské unii • Nová interpretace IFRIC 22 o transakcích v cizích měnách a předem hrazené protihodnotě • Rada IASB vydala úpravy IAS 40 ohledně převodu investic do nemovitostí

Právě uvedené je možné shrnout přehledně do této tabulky. Položka kalkulačního vzorce

jednicový

režijní

Do roku 2015 (*dle charakteru výroby)

Od roku 2016

přímý materiál vč. Polotovarů

x

x

ano

ano

• Rada IASB dokončila roční zdokonalení IFRS – cyklus 2014 – 2016

přímé mzdové náklady vč. SZP

x

x

ano

ano

• Stav schvalování IFRS v Evropské unii

ostatní přímé náklady – přímá režie

x

ano*

ano

výrobní režie – nepřímá

x

ano*

ano

správní režie

x

ano*

spíše ne

x

ne

ne

ne

ne


náklady na prodej

x

kalkulovaný zisk

x

Pokud i přes výše uvedené účetní jednotka dospěje k rozhodnutí změnit metodiku ocenění zásob vlastní výroby, pak zváží dopad na srovnávací období. V praxi lze předpokládat, že účetní jednotka bude měnit metodiku spíše jen, pokud změna bude vést k významným dopadům. Což automaticky znamená, že je potřeba

změnit údaje za srovnávací období, tj. jako by už nová metodika platila od počátku předchozího účetního období. To s sebou nese odlišné dopady v jednotlivých výkazech – rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz změn ve vlastním kapitále. K promítnutí změny v ocenění k počátku srovnávacího, tj. minulého období, a to včetně daňových

efektů do splatné event. odložené daně (!) se použije kategorie Jiný výsledek hospodaření minulých let. Změna metody s sebou nese i nutnost dodatečného daňového přiznání. Praktickou pomoc můžeme při řešení takové situace nalézt například v Inter-



7




pretacích Národní účetní rady, konkrétně v I-29 – Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách, a dále v I-30 – Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v individuální účetní závěrce podnikatelů. Nová interpretace I-35 – Oceňování zásob vlastní výroby (ve finálním znění dosud není zveřejněná na stránkách rady) se zabývá mimo jiné také principy hospodárnosti a účelnosti vynaložených nákladů, vazbami ocenění k využití kapacity, nutností srovnat předem stanované náklady na skutečné normalizované náklady apod., které v účetní legislativě dosud chyběly a v praxi byly řešeny spíše intuitivně při znalosti mezinárodního rámce nebo za pomoci auditora, pokud vůbec.

Zobrazení změny metody ocenění na příkladu

Příklad z praxe: Výrobní společnost ABC se rozhodla od 1. ledna 2016 zahrnout do ocenění hotových výrobků výrobní režii (včetně mzdových nákladů výrobních dělníků). Výrobní režie představuje přirážku 30 % k ocenění hotových výrobků v přímých materiálových nákladech. Hodnota zásob výrobků k 31. prosinci 2015 činila 7 mil. Kč a k 31. prosinci 2014 pak 5 mil. Kč. K 31. prosinci 2016 je hodnota zásob výrobků 10 mil. Kč již v novém ocenění včetně výrobní režie. Jak promítnout změnu metody ocenění zásob v účetní závěrce za rok 2016?

Řešení: Jedná se o významný dopad, tj. budeme při sestavování závěrky za rok 2016 měnit srovnávací údaje za minulé účetní období, jako by stejná metodika ocenění existovala již 1. lednu 2015.



8




Úvodní tabulka ukazuje potřebné propočty: Položka kalkulačního vzorce (v tis. Kč)

Stav k 31. 12. 2014

Stav k 31. 12. 2015

Pozn.

Hotové výrobky v přímých materiálových nákladech

5 000

7 000

Přirážka výrobní režie

30 %

30 %

Revidované ocenění hotových výrobků

6 500

9 100

Rozdíl k zohlednění

1 500

2 100

Kumulativní efekt na hospodářský výsledek před daní v daném roce

1 500

600

Kumulativní efekt na hospodářský výsledek před daní celkem

x

2 100

Daňový dopad (neměnná sazba 19 %) – v daném roce

285

114

Kumulativní dopad daní celkem

x

399

Netto dopad v daném roce

1 215

486

dopady na Jiný výsledek hospodaření minulých let

Netto dopad celkem

x

1 701

netto efekt celkem za minulá období

dopady k promítnutí ve výsledovce

dopady k promítnutí ve výsledovce



9




A následují jednotlivé výkazy: Začneme přehledem o změnách ve vlastním kapitále. Věnujte prosím pozornost zvýrazněným číslům (netto dopady v jednotlivých letech). Ve stručnosti lze říci, že samozřejmě v roce 2016 má pouze vliv změna v ocenění k 31. prosinci 2015 (ve výši 2 100), její celkový efekt po zohlednění daní (tj. ve výši 1 701) je ale rozložen mezi vlastní kapitál k 1. lednu 2015 (hodnota 1 215 v příkladu) a výsledovku roku 2015 (ve výši 486).

Při sestavování výkazů 2016 je pak nutné vliv vyššího ocenění z roku 2015 promítnout do změny stavu zásob vlastní výroby. Praktické účtování retrospektivního dopadu se odehraje v roce 2016 na účtech 42x – Jiný výsledek hospodaření minulých let, 341 – Daň z příjmů, 58x – Změna stavu zásob vlastní výroby, a s dopadem také na 591 – Daň z příjmů.



10


IFRS • IFRS 9 přijat pro použití v Evropské unii • Nová interpretace IFRIC 22 o transakcích v cizích měnách a předem hrazené protihodnotě

Přehled o změnách vlastního kapitálu (v tis. Kč) Popis změny

• Rada IASB vydala úpravy IAS 40 ohledně převodu investic do nemovitostí • Rada IASB dokončila roční zdokonalení IFRS – cyklus 2014 – 2016 • Stav schvalování IFRS v Evropské unii


Jiný výsledek hospodaření minulých let

Výsledek hospodaření běžného účetního období

Stav k 31. 12. 2014 – původní

Pozn.

původní hodnoty

Korekce – změna metody ocenění

+1 215

změnový údaj

Stav k 31. 12. 2014 – opravený

+1 215

součet původní hodnoty a změnového údaje

Rozdělení výsledku hospodaření Převod korekce

původní hodnoty +1 215

-1 215

Výsledek hospodaření běžného období – původní

původní hodnoty

Výsledek hospodaření běžného období – změna metody Stav k 31. 12. 2015 – opravený

1 215

+486

změnový údaj

+486

součet původní hodnoty a změnového údaje

Rozdělení výsledku hospodaření Převod korekce

původní hodnoty +486

Výsledek hospodaření běžného období Stav k 31. 12. 2016

-486 -1 701

1 701

-1 701

součet původní hodnoty a změnového údaje "-1701"



11



V rozvaze a výsledovce pak vidíme následující: Vybrané položky účetní závěrky za rok 2016 (v tis. Kč) Rozvaha

31. 12. 2016 (netto)

31. 12. 2015 (netto)

Pozn.

10 000

9 100

hodnota

1 701

1 215

hodnota

A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období

+486

změnový údaj

C.II.8.5 Stát – daňové závazky a dotace

+399

změnový údaj (rovněž snížení daně za rok 2016)

Aktiva C.I.3.1. Výrobky Pasiva A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let


Výkaz zisku a ztráty

rok 2016

rok 2015

Pozn.

B. Změna stavu zásob vlastní činnosti

-2 100

+600

změnový údaj

L.1. Daň z příjmu splatná

+399

-114

změnový údaj

** Výsledek hospodaření po zdanění

-1 701

486

změnový údaj



12

IFRS 9 přijat pro použití v Evropské unii



Dne 22. listopadu 2016 byl přijat Evropskou komisí pro použití v Evropské unii standard IFRS 9 Finanční nástroje, který má nahradit celý standard IAS 39 Finanční nástroje: účtování a ocenění. Datum účinnosti standardu v Evropské unii je stejné, jako datum účinnosti stanovené radou IASB (účetní období začínající dne 1. ledna 2018 nebo později). Dřívější aplikace je možná. Standard obsahuje požadavky na vykazování a oceňování, znehodnocení, odúčtování a obecné zajišťovací účetnictví.

2. P ožadavky na finanční závazky a odúčtování byly doplněny v roce 2010 (viz Účetní zpravodaj z listopadu 2010). 3. Nové obecné požadavky na zajišťovací účetnictví (viz Účetní zpravodaj z ledna 2014). 4. Finální verze standardu IFRS 9 vydaná v červenci 2014 viz Účetní zpravodaj ze září 2014) nahrazuje všechny předchozí verze standardu IFRS 9 a: a. d oplňuje nový model znehodnocení založený na očekávaných ztrátách a b. p ozměňuje model klasifikace a ocenění finančních aktiv.

Standard IFRS 9 byl vydáván v několika fázích již od roku 2009. O jednotlivých fázích jsme vždy podrobně informovali v našich Účetních novinkách:

V dnešním článku přinášíme přehled hlavních požadavků nového standardu se zaměřením na oblasti, které se liší od IAS 39:

1. Nový model klasifikace a oceňování pro finanční aktiva (viz Účetní zpravodaj z prosince 2009).

•• klasifikace a oceňování finančních závazků,

•• klasifikace a oceňování finančních aktiv, •• snížení hodnoty finančních nástrojů, a •• zajišťovací účetnictví.

Model odúčtování v IFRS 9 zůstává nezměněn, takže se jím zabývat nebudeme. Klasifikace a oceňování finančních aktiv Pokud jde o klasifikaci a ocenění, počet kategorií finančních aktiv podle IFRS 9 byl snížen a veškerá vykázaná finanční aktiva, která v současnosti spadají do působnosti standardu IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování, budou dle IFRS 9 následně oceňována buď naběhlou hodnotou (amortised cost) nebo reálnou hodnotou. Konkrétně: •• Dluhový nástroj, který (i) je držen v rámci obchodního modelu, jehož cílem je inkasovat smluvní peněžní toky, a (ii) který má smluvní peněžní toky představující výhradně úhrady jistiny a úroků z nesplacené hodnoty jistiny, je nutné ocenit naběhlou hodnotou (očištěnou o jakékoli snížení hodnoty), pokud není aktivum označeno jako v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty (FVTPL)



13




v souladu s možností ocenění reálnou hodnotou. •• Dluhový nástroj, který (i) je držen v rámci obchodního modelu, jehož cíle je dosaženo současně inkasem smluvních peněžních toků i prodejem finančních aktiv a (ii) jehož smluvní podmínky pro finanční aktivum vedou ve stanovených datech ke vzniku peněžních toků, jež představují výhradně platby jistin a neuhrazených úroků z částky jistiny, musí být oceněn reálnou hodnotou vykázanou do ostatního úplného výsledku (FVTOCI), pokud dané aktivum není označeno jako oceněné reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty (FVTPL) v souladu s možností ocenění reálnou hodnotou. •• Veškeré další dluhové nástroje musí být oceňovány reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty.

•• Veškeré kapitálové investice se oceňují ve výkazu o finanční situaci reálnou hodnotou s tím, že se zisky a ztráty vykazují v hospodářském výsledku s tou výjimkou, že pokud kapitálová investice není určena k obchodování, je možné si při prvotním zaúčtování nezvratně zvolit, že bude investice oceněna v reálné hodnotě vykázané v ostatním úplném výsledku (FVTOCI) a příjmy z dividend se vykáží v hospodářském výsledku. Klasifikace a oceňování finančních závazků IFRS 9 také obsahuje požadavky na klasifikaci a oceňování finančních závazků. Jedna velká změna oproti IAS 39 se vztahuje na vykazování změn reálné hodnoty finančního závazku označeného jako v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty (FVTPL) přiřaditelných ke změnám úvěrového rizika daného závazku. Podle IFRS 9

jsou tyto změny vykazovány v ostatním úplném výsledku, pokud by vykázání dopadu změny úvěrového rizika závazku v ostatním úplném výsledku nevedlo k nekonzistentnosti účtování v hospodářském výsledku nebo k nárůstu této nekonzistentnosti. Změny reálné hodnoty týkající se úvěrového rizika finančního závazku nejsou následně reklasifikovány do hospodářského výsledku. Podle IAS 39 se celá částka změny reálné hodnoty finančního závazku označeného jako v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty (FVTPL) vykazuje v hospodářském výsledku. Snížení hodnoty finančních nástrojů Model znehodnocení hodnoty podle standardu IFRS 9 zohledňuje očekávané úvěrové ztráty oproti vzniklým úvěrovým ztrátám podle IAS 39. Dle koncepce snížení hodnoty definované v IFRS 9 již není nezbytné, aby úvěrová událost vznikla před



14




vykázáním úvěrových ztrát. Místo toho účetní jednotka vždy účtuje o očekávaných úvěrových ztrátách a o změnách těchto očekávaných úvěrových ztrát. Hodnota očekávaných úvěrových ztrát by měla být aktualizována ke každému datu účetní závěrky, aby obsahovala změny úvěrového rizika od počátečního vykázání. Zajišťovací účetnictví Požadavky na obecné zajišťovací účetnictví dle standardu IFRS 9 zachovávají tři typy mechanismů zajišťovacího účetnictví definované v IAS 39. Došlo však ke zvýšení flexibility, pokud jde o typy transakcí, které jsou způsobilé pro zajišťovací účetnictví (konkrétně došlo k rozšíření typů instrumentů, které jsou způsobilé se stát zajišťovacími nástroji), a typy rizikových komponentů nefinančních položek, které

jsou způsobilé pro zajišťovací účetnictví. Mimo to došlo k revizi testu účinnosti, jenž byl nahrazen principem „ekonomického vztahu“. Retrospektivní posouzení účinnosti zajištění již není vyžadováno. Dále byly zavedeny přesnější požadavky na zveřejnění aktivit účetní jednotky v oblasti řízení rizik. Přechodná ustanovení Standard IFRS 9 je účinný pro roční období začínající dne 1. ledna 2018 či po tomto datu. Dřívější použití je povoleno (za určitých podmínek stanovených ve standardu). IFRS 9 obsahuje specifická přechodná ustanovení pro i) klasifikaci a ocenění finančních aktiv, ii) snížení hodnoty finančních aktiv a iii) zajišťovací účetnictví.

Další informace Podrobnější informace k požadavkům standardu naleznete: •• přímo ve standardu IFRS 9 Finanční nástroje – verze v českém jazyce je k dispozici zde •• na stránkách www.iasplus.com •• v předchozích vydáních Účetních novinek. Vzhledem ke komplexnosti a složitosti standardu se jeho jednotlivým částem budeme věnovat i v dalších vydáních Účetních novinek.



Nová interpretace IFRIC 22 o transakcích v cizích měnách a předem hrazené protihodnotě



Dne 8. prosince 2016 Rada pro mezinárodní účetní standardy (rada IASB) zveřejnila interpretaci IFRIC 22 „Transakce v cizích měnách a předem hrazená protihodnota“ vypracovanou Výborem pro IFRS interpretace s cílem objasnit účtování o transakcích, které zahrnují přijetí nebo platbu protihodnoty hrazené předem v cizí měně. Kontext Výbor pro IFRS interpretace zjistil, že se v praxi používají různé měnové kurzy pro vykázání transakce vyjádřené v cizí měně podle IAS 21 Dopady změn měnových kurzů v případě, že je protihodnota obdržena nebo uhrazena před vykázáním souvisejícího aktiva, nákladu nebo výnosu. Proto se výbor pro interpretace rozhodl vypracovat interpretaci.

Rozsah interpretace Interpretace se zaměřuje na transakce v cizích měnách nebo části transakcí, jestliže •• existuje protihodnota, která je vyjádřena nebo oceněna v cizí měně, •• účetní jednotka vykazuje zálohu jako aktivum nebo závazek ve formě výnosů příštích období v souvislosti s touto protihodnotou, před vykázáním souvisejícího aktiva, nákladu nebo výnosu, •• záloha nebo závazek ve formě výnosů příštích období je nepeněžního charakteru. Konsenzus Výbor pro interpretace dospěl k následujícímu závěru: •• Datum transakce pro účely stanovení směnného kurzu je datum prvotního vykázání aktiva ve formě nepeněžní zálohy nebo závazku ve formě výnosů příštích období.

•• Pokud existuje více plateb nebo přijetí předem, datum transakce se stanoví pro každou platbu nebo přijetí. Datum účinnosti IFRIC 22 je účinný pro roční účetní období začínající 1. ledna 2018 nebo po tomto datu. Dřívější použití je povoleno. Přechod Při prvotní aplikaci účetní jednotky použijí interpretaci buď: •• retrospektivně v souladu s IAS 8, nebo •• prospektivně na veškerá aktiva, náklady a výnosy vyjádřené v cizí měně v rozsahu interpretace, která byla prvotně vykázána na počátku (příp. po počátku) účetního období, v němž účetní jednotka poprvé aplikuje interpretaci nebo na počátku předchozího účetního období vykázaného pro účely srovnatelných údajů.

15



Rada IASB vydala úpravy IAS 40 ohledně převodu investic do nemovitostí



Dne 8. prosince 2016 rada IASB vydala „Převody investic do nemovitostí (úpravy IAS 40)“ s cílem objasnit převody z účtu a na účet investic do nemovitostí. Kontext Rada IASB obdržela žádost na objasnění aplikace odstavce 57 standardu IAS 40 Investice do nemovitostí, který obsahuje pokyny ohledně převodů z účtu a na účet investic do nemovitostí. Otázkou bylo především to, zda by nemovitost ve výstavbě nebo v rekonstrukci, která byla původně klasifikována jako zásoby, mohla být převedena do investic do nemovitostí, pokud existuje evidentní změna ve využití nemovitosti.

Změny Úpravy Převody investic do nemovitostí (Úpravy standardu IAS 40) zahrnují: •• Odstavec 57 nově uvádí, že účetní jednotka provede převod z účtu a na účet investic do nemovitostí pouze tehdy, existuje-li důkaz o změně využití. Ke změně využití dojde tehdy, pokud nemovitý majetek splní (nebo přestane splňovat) definici investice do nemovitosti. Změna plánů vedení účetní jednotky, pokud jde o využití nemovitého majetku, sama o sobě nepředstavuje důkaz o změně využití. •• Seznam důkazů uvedených v odstavci 57 (a) – (d) byl uveden jako seznam vybraných příkladů, nikoliv jako úplný výčet, jak tomu bylo před úpravou.

Datum účinnosti a požadavky na přechod Úpravy jsou účinné pro období začínající dne 1. ledna 2018 nebo po tomto datu. Dřívější použití je povoleno. Účetní jednotka aplikuje úpravy na změny ve využití, k nimž dojde na počátku případně po počátku ročního účetního období, v němž účetní jednotka poprvé uplatní úpravy. Retrospektivní aplikace je rovněž povolena, pokud ji lze využít bez zohlednění následných událostí.

16



17

Rada IASB dokončila roční zdokonalení IFRS – cyklus 2014 – 2016



Dne 8. prosince 2016 rada IASB vydala „Roční zdokonalení IFRS – cyklus 2014–2016“. Tento dokument obsahuje úpravy tří mezinárodních standardů

účetního výkaznictví (IFRS), které jsou výsledkem projektu ročního zdokonalení rady IASB.

Roční zdokonalení IFRS – cyklus 2014–2016 provádí úpravy následujících standardů: IFRS

Podstata úpravy

Datum účinnosti

IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Odstranění krátkodobých výjimek v odstavcích E3-E7 standardu IFRS 1, protože nyní slouží k zamýšlenému účelu.

Roční účetní období začínající dne 1. ledna 2018 či po tomto datu

IFRS 12 Zveřejnění účastí v jiných účetních jednotkách

Objasnění rozsahu standardu upřesněním, že požadavky na zveřejnění ve standardu (vyjma těch, které jsou uvedeny v odstavcích B10-B16) se použijí na účasti účetní jednotky uvedené v odstavci 5 klasifikované jako držené k prodeji nebo držené k distribuci nebo jako ukončované činnosti podle IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti.


IAS 28 Investice do přidružených a společných podniků

Objasňuje, že možnost ocenění reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty v případě investic do přidružených nebo společných podniků držených účetní jednotkou, která je společností rizikového kapitálu, případně jinou oprávněnou účetní jednotkou, lze uplatnit na veškeré jednotlivé investice do přidružených nebo společných podniků při prvotním vykázání.




18

Stav schvalování IFRS v Evropské unii


Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 14. prosince 2016. Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čekají k 21. prosinci 2016 následující dokumenty rady IASB: Standardy


•• IFRS 14 Časové rozlišení při cenové regulaci (vydáno v lednu 2014) – Evropská komise se rozhodla nezahajovat schvalovací proces tohoto prozatímního standardu a počkat na finální standard, •• IFRS 16 Leasingy (vydáno v lednu 2016).

Úpravy •• Úprava standardu IFRS 2 Klasifikace a ocenění transakcí s úhradami vázanými na akcie (vydáno v červnu 2016), •• Úprava standardu IFRS 4 Použití IFRS 9 Finanční nástroje společně s IFRS 4 Pojistné smlouvy (vydáno v září 2016), •• Úprava standardů IFRS 10 a IAS 28 Prodej nebo vklad aktiv mezi investorem a jeho přidruženým či společným podnikem (vydáno v září 2014), •• Úprava standardu IFRS 15 Vyjasnění IFRS15 (vydáno v dubnu 2016), •• Úprava standardu IAS 7 Iniciativa týkající se zveřejňování informací (vydáno v lednu 2016), •• Úprava standardu IAS 12 Účtování o odložených daňových pohledávkách z nerealizovaných ztrát (vydáno v lednu 2016),

•• Úprava standardu IAS 40 Převody investic do nemovitostí (vydáno v prosinci 2016), •• Roční zdokonalení IFRS – cyklus 2014 – 2016 (vydáno v prosinci 2016). Interpretace •• IFRIC 22 Transakce v cizích měnách a předem hrazená protihodnota (vydáno v prosinci 2016). Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU.



Aktualizované pokyny US GAAP v oblasti vázaných peněžních prostředků



V listopadu 2016 vydala rada FASB aktualizaci standardu ASU 201618 „Vázané peněžní prostředky“ (“Restricted cash”) na základě závěrů Pracovní skupiny zabývající se novými tématy (EITF). Nová aktualizace ASU 2016-18 „Vázané peněžní prostředky“ mění stávající pokyny amerických účetních principů US GAAP, a to specificky kapitolu ASC 230 Výkaz o peněžních tocích (FAS 95). Aktualizace mění požadavky na vykazování vázaných peněžních prostředků či peněžních ekvivalentů ve výkazu o peněžních tocích. Současné pokyny nespecifikují, kde by vázané peněžní prostředky nebo peněžní ekvivalenty měly být vykázány. V praxi jsou proto převody mezi účtem peněžních prostředků a účtem vázaných peněžních prostředků vykazovány různě – buď jako provozní, investiční nebo finanční

činnost, nebo jako jejich kombinace. Také se liší přístup různých společností k vykazování přímých peněžních příjmů či plateb na či z účtů vázaných peněžních prostředků, toto se v současné době vykazuje buď jako příliv nebo odliv peněžních prostředků, případně jako nepeněžní investiční nebo finanční činnost.

ekvivalentů ve výkazu o peněžních tocích a ve výkazu o finanční situaci.

Pro dosažení konzistentních a srovnatelných údajů změny vyžadují, aby společnosti ve výkazu o peněžních tocích vykazovaly stav vázaných peněžních prostředků nebo peněžních ekvivalentů jako součást peněžních prostředků nebo peněžních ekvivalentů.

Aktualizace neuvádí žádnou definici vázaných peněžních prostředků nebo peněžních ekvivalentů, nicméně u řady účetních jednotek významně ovlivní podobu výkazu o peněžních tocích.

Proto také nově platí, že převody mezi vázanými a nevázanými peněžními prostředky by se neměly ve výkazu o peněžních tocích vykazovat jako peněžní tok, ať už provozní, investiční nebo finanční. Je třeba také zveřejnit sesouhlasení mezi výší peněžních prostředků a peněžních

O významných zůstatcích vázaných peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů by měly společnosti zveřejnit informace v příloze, a to specificky účetní postupy, které společnost zavedla a charakter omezení.

Aktualizace se vztahuje na všechny jednotky, které mají vázané peněžní prostředky nebo peněžní ekvivalenty. V případě veřejných účetních jednotek je účinná pro finanční roky začínající po 15. prosinci 2017, a u všech ostatních účetních jednotek o rok později, přičemž dřívější aplikace je možná pro všechny účetní jednotky.

19


IFRS • IFRS 9 přijat pro použití v Evropské unii • Nová interpretace IFRIC 22 o transakcích v cizích měnách a předem hrazené protihodnotě


Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: České účetnictví Jarmila Rázková

[email protected]

• Rada IASB vydala úpravy IAS 40 ohledně převodu investic do nemovitostí

IFRS a US GAAP Martin Tesař Soňa Plachá Gabriela Jindřišková

[email protected] [email protected] [email protected]

• Rada IASB dokončila roční zdokonalení IFRS – cyklus 2014 - 2016 • Stav schvalování IFRS v Evropské unii


Deloitte Advisory s.r.o. Nile House, Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8 - Karlín, Česká republika Tel.: +420 246 042 500

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde: http://www2.deloitte.com/cz/subscribe

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 225 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2016 Deloitte Česká republika

Daňové novinky Deloitte Česká republika leden 2017

Přímé daně • Aktuální informace k projednávání daňového balíčku

Daňové novinky – leden 2017

Aktuální informace k projednávání daňového balíčku

Nepřímé daně • Změny v celním sazebníku • Možnost částečného vyplacení nadměrného odpočtu na DPH • Kráce

Ostatní • Novinky v EU

Mezinárodní zdanění • Mnohostranná dohoda k implementaci opatření BEPS • Krátce

Příloha • Daňové povinnosti – leden 2017 • Daňové povinnosti – únor 2017

Finální projednání ve Sněmovně bude zřejmě až v novém roce Jak jsme vás informovali v minulém vydání našeho dReportu, k připravované novele zákona o dani z příjmů (součást projednávaného daňového balíčku s původní účinností pro rok 2017) bylo načteno velké množství pozměňovacích návrhů. Návrhy i rozprava se nakonec z podstatné části zaměřily na aktuální téma elektronické evidence tržeb a případných změn před její další vlnou, která by měla být spuštěna od 1. března 2017. Poslanci tak stihli odsouhlasit pouze zkrácení lhůty pro třetí/závěrečné čtení daňového balíčku v Poslanecké sněmovně a harmonogram schvalování pozměňovacích návrhů.

Pozměňovací návrh na posunutí účinnosti zákona o daních z příjmů, který měl být původně již 1. ledna 2017, bude s největší pravděpodobností ve 3. čtení schválen. Výsledek hlasování o ostatních pozměňovacích návrzích nelze v této chvíli odhadnout, nicméně i přes zkrácení lhůty pro závěrečné třetí čtení se v letošním roce Sněmovna již zřejmě nesejde a o daňovém balíčku a navržených změnách se bude rozhodovat až začátkem nového roku. Bude-li novela schválena po Novém roce, bude účinnost mnohých opatření platná až od následujícího zdaňovacího období po nabytí účinnosti, tj. u většiny poplatníků až od 1. ledna 2018.

O dalším vývoji daňového balíčku vás budeme informovat v dalším vydání dReportu. Poslechněte si více k tomuto tématu na našem webcastu.

Lucie Rytířová +420 606 165 715 [email protected] Alena Švecová +420 724 749 867 [email protected] Tereza Tomanová +420 731 642 218 [email protected]

2



3

Změny v celním sazebníku





Novinky pro rok 2017 Rádi bychom Vás informovali o změnách, které vstoupí v platnost k 1. lednu 2017, a které se týkají kódů celního sazebníku. Rozsah změn bude významný. Konkrétně bude k 1. lednu 2017 zrušeno 573 kódů a naopak 687 nových kódů bude zavedeno. Navíc, kromě změn v kódové části dojde také ke změnám v textové části. Budou tedy nastávat situace, kdy při zachování kódu se změní jeho rozsah. Od 1. ledna 2017 tak nebude možno některé výrobky do kódu zařadit i přes skutečnost, že kód zůstane zachován.

Ke změnám dochází například u •• zemědělských výrobků (u ryb, mořských plodů, citrusů, rýže, nealko nápojů a některých vín apod.), •• chemických výrobků a léčiv (např. u herbicidů, insekticidů, hnojiv, antisér, imunologických výrobků nebo léků čísel 3003 a 3004), •• výrobků ze dřeva (speciálně z tropického dřeva), •• nahraných a nenahraných médií (DVD/CD, flash /paměťové karty), •• výrobků z obecných kovů, •• strojů (např. u kopírek, tiskáren), ale také u textilu, monitorů a dopravních prostředků.

Důvody těchto změn jsou různé, od snahy monitorovat určité produkty environmentálního významu a změny související s technologickým vývojem a potřebami mezinárodního obchodu, až po potřebu zjednodušit členění celního sazebníku. Co to pro vás v praxi bude znamenat? Kódy celního sazebníku se uvádějí nejen při celním řízení, ale také v hlášení Intrastatu, popř. v jiných reportech. Z těchto důvodů vám doporučujeme zabývat se chystanými změnami co možná nejdříve, ideálně před prvním dovozem učiněným v roce 2017 nebo před podáním prvního intrastatového hlášení, v němž už bude potřeba nové kódy zohlednit. Jedině včasnou aktualizací se vyhnete průtahům při celním řízení, popř. riziku pozdního podání hlášení Intrastatu.

Přímé daně


4

• Aktuální informace k projednávání daňového balíčku





Změny v celním sazebníku také mohou způsobit, že některé závazné informace zařazující zboží do celního kódu, kterého se změny týkají, pozbydou k 1. 1. 2017 platnost. Praxe ukazuje, že pokud taková závazná informace byla vydána v ČR, pak její držitel bude o pozbytí platnosti informován. Nicméně, v případě že závazná informace byla vydána v jiných členských státech EU, doporučujeme držitelům těchto závazných informací platnost ověřit, neboť ne všechny celní správy členských států EU o jejím pozbytí informují.

Nevíte si se změnami rady? Potřebujete odbornou pomoc? Obraťte se na nás. Pomůžeme vám zaktualizovat seznam používaných kódů, prověříme, zda se vás netýká druhý charakter změn, kdy se při zachování kódu změní jeho textové části. Pokud by byl identifikován tento typ změn, navrhli bychom v rámci revize kód, který bude odpovídat nové legislativě.

Poslechněte si více k tomuto tématu na našem webcastu. Marek Fořt +420 605 234 995 [email protected] Petra Závalová +420 731 634 770 [email protected] Olga Kalousová + 420 724 173 458 [email protected]


Nepřímé daně


Možnost částečného vyplacení nadměrného odpočtu na DPH

• Změny v celním sazebníku • Možnost částečného vyplacení nadměrného odpočtu na DPH • Kráce




Bude muset správce daně vracet část zadrženého nadměrného odpočtu DPH ještě před ukončením daňové kontroly? Finanční správa ČR v posledních letech velmi výrazně zesiluje svou kontrolní činnost v oblasti DPH. S tím se pojí také statistická data – více než polovina daňových kontrol a téměř tři čtvrtiny postupů k odstranění pochybností se v roce 2015 týkaly právě DPH. Prověřování daňové povinnosti přitom může mít pro společnost dalekosáhlé důsledky Více informací najdete v právní části.

5



6

Kráce





Novely zákona o DPH V rámci připravované velké technické novely zákona o DPH bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů. Jedním z nich je návrh na zrušení §44 zákona o DPH (možnost opravit DPH u nedobytných pohledávek), dalšími pak různé změny ve výši sazeb DPH. Zásadním pozměňovacím návrhem je odklad účinnosti novely na 1. dubna 2017. Samostatná novela zákona o DPH, která by měla od 1. ledna 2017 snížit sazbu DPH na noviny a časopisy, již byla postoupena do Senátu. Poslechněte si více k tomuto tématu na našem webcastu. Plány Evropské komise v oblasti DPH Evropská komise představila své vize ohledně zjednodušení výběru DPH v oblasti internetového obchodování se zbožím. Podniky by měly mít možnost DPH dekla-

rovat a hradit pouze v jednom ze států EU (podobně, jako je tomu u e-commerce v případě služeb). Současně by Komise ráda dala členským státům možnost snížit sazby DPH pro elektronické publikace (elektronické knihy a on-line noviny). Další plány Komise obsahují změny v prokazování osvobození IC dodávek zboží; některé představy dokonce míří na změnu vlastní podstaty současného procesu uplatnění osvobození IC dodávek a samovyměření daně odběratelem v rámci IC pořízení zboží. Podle našich zkušeností je implementace změn takového rozsahu otázkou až několika let. C-432/15 – Baštová V rámci daného judikátu SDEU posuzoval otázku, zda výhry za umístění v závodech podléhají DPH. Dovodil, že nikoli. Současně ovšem přiznal účastníkovi závodu v určitých případech možnost uplatnit nároky na odpočet daně na vstupu (ačkoli DPH na výstupu z případné výhry vybrána nebude). Daný judikát je dále zajímavý

popisem pravidel pro aplikaci sazby DPH u tzv. komplexních plnění (single supply). C 564/15 Tibor Farkas – názor generálního advokáta V rámci tohoto sporu je řešena možnost uplatnit nárok na odpočet daně fakturované nesprávně (dodavatel uplatnil DPH na plnění, které mělo být v režimu přenesení daňové povinnosti). Postoj generálního advokáta je překvapivý, neboť zkombinoval povinnost samovyměřit DPH na výstupu odběratelem s možností současně uplatnit nárok na odpočet daně fakturované dodavatelem. Je otázkou, jak se k dané věci postaví SDEU. Radka Mašková +420 603 177 719 [email protected] Tomáš Brandejs +420 604 298 952 [email protected]



7

Novinky v EU





Registrace cizinců před vstupem do Schengenského prostoru EU uvažuje o zavedení registrační povinnosti pro cizince ze zemí mimo EU před vstupem do Schengenského prostoru Evropská komise navrhla v půlce listopadu zavedení registračního systému pro turisty ze zemí s bezvízovým stykem, například pro občany USA nebo Japonska. Smyslem “Evropského systému pro cestovní informace a povolení” (ETIAS) je shromažďovat a analyzovat informace o příchozích cizincích, což by mělo napomoci lepší identifikaci bezpečnostních rizik. Zatímco v současnosti mohou cizinci spadající pod bezvízový režim cestovat po Evropské unii (EU) prakticky bez omezení, po ustavení nového systému budou muset před plánovanou cestou do některé ze zemí EU vyplnit elektronický formulář, v němž

přiblíží např. údaje o svém zdravotním stavu, pobytech ve válečných zónách nebo o tom, zda byli v minulosti trestáni. Budou-li po posouzení předložených informací se vstupem daného cizince souhlasit všechny členské státy, sytém ETIAS mu po zaplacení administrativního poplatku ve výši pěti eur vydá “povolení” ke vstupu s platností na pět let. S plánem na zřízení informačního systému budou ještě muset souhlasit členské země a europarlament, a dle představ Komise by měl začít fungovat v roce 2020. Bezvízový styk s EU pro občany Ukrajiny Občané Ukrajiny budou moci cestovat v rámci krátkodobých nevýdělečných pobytů do EU bez víza Slovenské předsednictví Unie v průběhu listopadu rovněž oznámilo, že členské země podmínečně souhlasily se zrušením

vízové povinnosti pro krátkodobé nevýdělečné návštěvy území EU občany Ukrajiny. Bezvízový styk má však být zaveden až v momentě, kdy EU přijme nová pravidla umožňující bezvízové cestování v případě potřeby opět omezit. Jana Pokorná +420 731 644 156 [email protected] Anastasia Verkhorubova +420 604 227 526 [email protected]



Mnohostranná dohoda k implementaci opatření BEPS





BEPS akce 15 OECD vydalo 24. listopadu 2016 text tzv. „Mnohostranné dohody k implementaci opatření proti erozi daňového základu (BEPS), který bude modifikovat smlouvy o zamezení dvojího zdanění (dále jen „Dohoda“ a „Smlouvy“). Jedná se o velmi zajímavý nástroj, který bude ve své podstatě představovat „novelizaci“ těch Smluv, u kterých se na ni smluvní strany (tj. státy) shodnou. Dohoda však nebude přímo měnit text stávajících Smluv (jako to činí protokoly), ale bude aplikována paralelně s nimi, přičemž její modifikující ustanovení budou mít před pravidly stávajících Smluv přednost. Co do věcného vymezení Dohoda obsahuje zejména následující pravidla (jedná se o vybraná opatření vypracovaná v rámci 15 akcí projektu BEPS): •• zabránění zneužití Smluv (např. pro účelové snížení sazby srážkové daně),

•• rozšíření definice stálé provozovny (jde např. o výslovné potvrzení, že subjekty/zástupci jednající ve svém státě na základě komisionářských či obdobných smluv mohou způsobit vznik stálé provozovny takto zastupovaného zahraničního poplatníka), •• úpravu řešení případů dohodou (mezi smluvními státy) a doplnění arbitráže pro případ, že se smluvním státům dohodnout nepodaří, •• zabránění hybridním nesouladům co do kvalifikace entit (transparentní versus netransparentní). Dohoda však přestavuje komplexní soubor úprav, které umožňují státům vybrat si z různých navržených alternativ. Případně se mohou rozhodnout, vůči kterým státům budou navržené úpravy aplikovat, a opět je na volbě, zda se uplatní úpravy v daném případě plně, nebo jen z části, anebo vůbec.

Lze tedy očekávat v jednotlivých smluvních státech velmi zajímavý proces jednání a schvalování/ratifikací, neboť navzdory mnohostrannému charakteru Dohody budou muset být modifikace Smluv ve svém důsledku dojednány vždy bilaterálně, stát se státem. Dohoda obsahuje vůči státům, které podstoupí odpovídající proces, poměrně komplikovaná ustanovení o účinnosti, obecně ji lze očekávat nejdříve od 1. ledna 2018. Vzhledem k náročnosti celého projektu je však třeba počítat s (postupným) nabýváním účinnosti spíše až v dalších letech. Roman Ženatý +420 737 235 540 [email protected] Tereza Tomanová +420 731 642 218 [email protected]

8



9

Krátce





BEPS – Výkaznictví podle zemí (CbC reporting) •• Evropská unie – bylo vydáno neoficiální stanovisko právního oddělení Rady Evropské unie, ve kterém je uvedeno, že návrh Evropské komise na tzv. výkaznictví dle jednotlivých států („country-by-country reporting“, CbC) se týká fiskálních ustanovení, a vyžaduje tudíž jednomyslné schválení všemi členskými státy EU. Komise návrh doposud řadila k účetní legislativě. •• Nizozemsko – nizozemské společnosti - členové nadnárodní skupiny podniků musí do 1. září 2017 oznámit, zda jsou entitou s povinností reportovat (tj. vykazující účetní jednotkou pro účely CbC výkaznictví) či nikoliv, případně musí oznámit, která účetní jednotka ze skupiny vykazující entitou je. V okamžiku, kdy budou podávána první oznámení správci daně,

totiž ještě nebude jasné, s jakými zeměmi je uzavřena dohoda o výměně informací o vykazování podle jednotlivých zemí, což je nezbytné pro vymezení vykazujících účetních jednotek. Ostatní Belgický parlament schválil zákon upravující směrnici EU týkající se zdanění při odchodu (exit tax) Zákon zpětně (k 1. 1. 2016) zavádí změny ve směrnici o mateřských a dceřiných společnostech a upravuje režim zdanění při změně při odchodu (tzv. „exit tax“) od zdaňovacího období 2017. Evropský parlament schválil automatickou výměnu bankovních údajů Evropský parlament drtivou většinou schválil legislativu, která umožní finančním úřadům v členských státech EU automaticky sdílet bankovní informace s ostat-

ními členskými státy a zavést rejstříky se záznamy o skutečných vlastnících podniků a fondů. Stanovisko generálního advokáta k belgické „spravedlivé dani“ Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie, Juliane Kokottová, vydala stanovisko ohledně kompatibility belgické „spravedlivé daně“ s primárními a sekundárními právními předpisy EU. Daň je vybírána ve výši 5,15 % (5 % plus 3 % krizová přirážka) od společností-rezidentů i nerezidentů, a týká se distribuovaných zisků prostřednictvím výplaty dividend, jež nebyly zdaněny na základě snížení daňového základu společnosti skrze výhodný režim teoretického odpočtu úroků (notional interest deduction) či převedené daňové ztráty z minulých let. Nyní se čeká na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie.

Přímé daně


10

• Aktuální informace k projednávání daňového balíčku





Francie se chystá rozšířit osvobození od 3% daňové přirážky Francouzská vláda se rozhodla zachovat rozsah osvobození od 3% daňové přirážky na dividendy rozdělované mezi členy francouzské skupiny konsolidované pro daňové účely a rozšířit rozsah výjimky od 1. ledna 2017 i na dividendy francouzských dceřiných společností vyplácené jejich zahraničním mateřským podnikům za předpokladu, že jejich podíl v dceřiné společnosti je 95 %. Maďarsko oznámilo snížení sazby daně z příjmu právnických osob Od 1. ledna 2017 bude platit jednotná sazba daně z příjmu právnických osob ve výši 9 procent.

Lucembursko se nezúčastní iniciativy týkající se zavedení daně z finančních transakcí (FTT) Lucemburský ministr financí potvrdil, že Lucembursko se nebude účastnit iniciativy na zavedení daně z finančních transakcí. Nizozemský generální advokát vydal stanovisko k vrácení srážkové daně z dividend Generální advokát Nejvyššího soudu v Nizozemsku doporučil, aby soud z praktických a procesních důvodů postoupil Soudnímu dvoru Evropské unie dva případy týkající se kompatibility nizozemské srážkové daně z dividend s legislativou Evropské unie. V současné době existuje v Nizozemsku řada obdobných případů, v nichž dosud nebylo vydáno rozhodnutí, a konečné rozhodnutí Soudního dvora

Evropské unie by mohlo být jediným praktickým řešením pro uzavření sporných případů. Změny daně z příjmu právnických osob ve slovinské daňové legislativě Tyto změny zahrnují zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob ze 17 % na 19 % od 1. ledna 2017. Kontakty Roman Ženatý +420 737 235 540 [email protected] Tereza Tomanová +420 731 642 218 [email protected]



Daňové povinnosti – leden 2017



Mezinárodní zdanění

pondělí 9.

spotřební daň

•• splatnost daně za listopad 2016 (mimo spotřební daň z lihu)

pátek 13.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za prosinec 2016, papírová forma

úterý 17.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za prosinec 2016, elektronická forma

pátek 20.

daň z příjmů

•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

středa 25.

daň z přidané hodnoty

•• daňové přiznání a daň za 4. čtvrtletí a prosinec 2016 •• souhrnné hlášení za 4. čtvrtletí a prosinec 2016 •• kontrolní hlášení za 4. čtvrtletí a prosinec 2016

• Mnohostranná dohoda k implementaci opatření BEPS • Krátce

energetické daně

•• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za prosinec 2016

spotřební daň

•• splatnost daně za listopad 2016 (pouze spotřební daň z lihu)

Příloha

•• daňové přiznání za prosinec 2016 •• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za prosinec 2016 (pokud vznikl nárok)

• Daňové povinnosti – leden 2017 • Daňové povinnosti – únor 2017

úterý 31.

biopaliva

•• hlášení dle § 19 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb.

daň silniční

•• daňové přiznání a daň za rok 2016

daň z nemovitých věcí

•• daňové přiznání (úplné) nebo dílčí daňové přiznání na rok 2017

daň z příjmů

•• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za prosinec 2016

11



Daňové povinnosti – únor 2017


Ostatní

čtvrtek 9.

spotřební daň

•• splatnost daně za prosinec 2016 (mimo spotřební daň z lihu)

úterý 14.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za leden 2017, papírová forma

středa 15.

daň z příjmů

•• podpis prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na zdaňovací období 2017 a podpis k provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňové zvýhodnění za zdaňovací období 2016

• Novinky v EU

Mezinárodní zdanění

•• podání žádosti o provedení ročního zúčtování správci daně čtvrtek 16.

intrastat

•• podání výkazů pro intrastat za leden 2017, elektronická forma

• Mnohostranná dohoda k implementaci opatření BEPS

pondělí 20.

daň z příjmů

•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

• Krátce

pátek 24.

spotřební daň

•• splatnost daně za prosinec 2016 (pouze spotřební daň z lihu)

pondělí 27.

daň z přidané hodnoty

•• daňové přiznání a daň za leden 2017

Příloha

•• souhrnné hlášení za leden 2017 •• kontrolní hlášení za leden 2017


energetické daně

•• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za leden 2017

spotřební daň

•• daňové přiznání za leden 2017 •• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za leden 2017 (pokud vznikl nárok)

12


Nepřímé daně


Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z daňového oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:

• Změny v celním sazebníku • Možnost částečného vyplacení nadměrného odpočtu na DPH • Kráce



Příloha

Přímé daně Jaroslav Škvrna Zbyněk Brtinský Miroslav Svoboda Marek Romancov LaDana Edwards Tomas Seidl

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]


Nepřímé daně Adham Hafoudh Radka Mašková

[email protected] [email protected]

Kontrolní hlášení Jaroslav Beneš

[email protected]




Právní novinky Deloitte Česká republika leden 2017


Právní novinky – leden 2017

Možnost částečného vyplacení nadměrného odpočtu na DPH Bude muset správce daně vracet část zadrženého nadměrného odpočtu DPH ještě před ukončením daňové kontroly? Finanční správa ČR v posledních letech velmi výrazně zesiluje svou kontrolní činnost v oblasti DPH. S tím se pojí také statistická data – více než polovina daňových kontrol a téměř tři čtvrtiny postupů k odstranění pochybností se v roce 2015 týkaly právě DPH. Prověřování daňové povinnosti přitom může mít pro společnost dalekosáhlé důsledky.

o několik měsíců či dokonce let. Ať již přitom hovoříme o zadržování statisícových či stamilionových částek, odepření výplaty nadměrného odpočtu může mít závažné dopady do cash flow daňového subjektu, a v konečném důsledku vést i k likvidaci jeho podnikání. Správce daně přitom často prověřuje pouze část obchodů daňového subjektu, a tedy pouze část jím uplatněného nadměrného odpočtu. Zbytek odpočtu je pak zadržován také, aniž by se o něj vedl jakýkoli spor, jelikož před koncem kontrolního postupu nemůže být zbylý odpočet vyměřen a vrácen.

Jedním z nejzávažnějších dopadů do práv daňových subjektů bude zadržování nadměrného odpočtu DPH. Správce daně může v současné době zahájit daňovou kontrolu před vyměřením daně i za několik zdaňovacích období, a tím efektivně oddálit vyplacení nadměrného odpočtu DPH

Finanční správa České republiky v průběhu posledních několika let opakovaně hovořila o změně stávající legislativy a zavedení mechanismů umožňujících zadržení pouze části odpočtu daně, jako je např. samovyměření daně. Slibovaná novela však doposud světlo světa nespatřila.

Přelomové rozhodnutí Krajského soudu v Praze Jak však vyplývá z aktuálního vývoje rozhodovací praxe českých správních soudů, výše popsaná správní praxe by se do budoucna mohla změnit. Krajský soud v Praze se ve svém nedávném rozhodnutí zabýval případem daňového subjektu, kterému byl zadržen nadměrný odpočet daně za několik zdaňovacích období. Správce daně přitom prokazatelně kontroloval pouze část vykázaných obchodů. Zbylá část odpočtu byla zadržována pouze jako důsledek probíhající daňové kontroly bez toho, aby byla jakkoli rozporována. Krajský soud v Praze dospěl k závěru, že takový postup správce daně je nezákonný a v rámci shora uvedeného rozhodnutí uložil žalovanému správci daně, aby do 30 dnů vydal rozhodnutí o částečném stanovení daně, a to

2



v rozsahu, ve kterém tato daňová povinnost (a s ní související nadměrný odpočet) nejsou správcem daně rozporovány v rámci daňové kontroly. Daňový řád možnost částečného rozhodnutí o stanovení daně nezná. Krajský soud v Praze však dospěl k závěru, že nelze ani tvrdit, že by daňový řád takový postup zakazoval. Svou argumentaci založil zejména na ústavním principu proporcionality v kolizi stojících práv a dále na principech evropské regulace systému daně z přidané hodnoty a jejích zásadách. S odkazem na často skloňovaná rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci Enel Maritsa Iztok, Sosnowska či Molenheide pak Krajský soud konkrétně uvedl, že „z hlediska práva daňového subjektu na vrácení daně v přiměřené lhůtě je přitom nerozhodné, zda členský stát již vyměřený nadměrný odpočet odmítá vyplatit (zadrží jej)

3

nebo prodlévá s jeho samotným vyměřením, neboť narušení zásady neutrality DPH s tím spojené je v obou případech shodné“. Přiznání úroku ze zadrženého nadměrného odpočtu přitom v těchto situacích nemůže být dostačující, neboť úrok je vyplácen až následně po skončení daňové kontroly. Dle Krajského soudu je proto nutné zajistit, aby v situacích, kdy není rozporován celý nadměrný odpočet, ale pouze jeho část, byla zbývající část nadměrného odpočtu bezprostředně vyměřena a vyplacena daňovému subjektu.

Možné negativní dopady Existují však také obavy, že za určitých situací by správce daně v rámci částečného rozhodnutí o stanovení daně mohl dokonce přistoupit k vyměření kladné daňové povinnosti. Daňovému subjektu by tak nejenže byly i nadále zadržovány finanční prostředky ve formě nadměrného odpočtu DPH, ale nadto by musel ještě uhradit i částečně vyměřenou daňovou povinnost. Takový postup by bezesporu vedl k prohloubení újmy takového daňového subjektu.

Částečné rozhodnutí o stanovení daně bude možné pouze v případě, kdy lze prokázat, že správce daně prověřuje pouze určitou konkrétní část odpočtu (např. pouze určitý typ transakcí či transakce pouze s určitou komoditou či dodavatelem). V opačném případě ani podle Krajského soudu nelze část nadměrného odpočtu vyplatit.

Krajský soud tyto negativní dopady ve svém rozhodnutí připouští s tím, že nelze jím uvedené závěry jednostranně vztahovat pouze na situaci existence nadměrného odpočtu na DPH, tedy pouze na situace, které jdou ve prospěch daňového subjektu.



Jaký bude další vývoj? Rozhodnutím Krajského soudu se nyní na základě kasační stížnosti zástupců Finanční správy zabývá Nejvyšší správní soud. Jak přitom Nejvyšší správní soud v minulosti již ukázal, je nakloněn hledání kompromisů mezi Finanční správou a daňovými subjekty. Příkladem může být rozhodnutí Kordárna, kterým byla založena ustálená judikatura potvrzující oprávnění orgánů Finanční správy provádět důkladné kontrolní postupy, ale zároveň zakotvující úrok ze zadrženého nadměrného odpočtu jako kompenzaci újmy, která je těmito postupy způsobována daňovým subjektům. Přitom ani úrok ze zadrženého nadměrného odpočtu v té

4

době nebyl výslovně zakotven v daňovém řádu. Na konečné rozhodnutí o možnosti částečného rozhodnutí o stanovení daně si však budeme muset ještě pár měsíců počkat. Jiřina Procházková +420 777 293 481 [email protected] Táňa Horvath Čapková +420 734 392 262 [email protected]



Kontakty Máte-li zájem o další informace ohledně služeb poskytovaných společností Deloitte v České republice, obraťte se prosím na odborníky z právního oddělení: Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 100 Fax: +420 246 042 030


www.deloittelegal.cz


Dotace a investiční pobídky Deloitte Česká republika leden 2017

Úspory energie – Výzva II

Dotace a investiční pobídky – leden 2017

2

Úspory energie – Výzva II Inovace – Výzva III (inovační projekt)

Aplikace – Výzva III

•• modernizace a rekonstrukce rozvodů elektřiny, plynu a tepla;

Dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 500 tis. Kč a maximálně do výše 250 mil. Kč.

•• zavádění a modernizace systémů měření a regulace;

Příjem Žádostí o podporu bude probíhat od 15. 12. 2016 do 30. 3. 2018.

Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídicí orgán Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) vyhlásilo dne 28. 11. 2016 druhou výzvu v rámci programu Úspory energie.

Mezi podporované aktivity patří zejména:

Cílem tohoto programu je snížení energetické náročnosti a zvýšení energetické efektivity podnikatelského sektoru. Plánovaná alokace výzvy činí 11 mld. Kč.

•• modernizace a rekonstrukce stávajících zařízení na výrobu energie pro vlastní spotřebu;

Příjemci podpory jsou podniky všech velikostí s realizací projektu mimo hl. m Prahy. Na projekt lze získat podporu max. 50 % (malý podnik), 40 % (střední podnik), nebo 35 % (velký podnik) způsobilých výdajů, kterými jsou investice do dlouhodobého hmotného majetku, investice do dlouhodobého nehmotného majetku (pokud je nezbytný k řádnému provozování dlouhodobého hmotného majetku) a náklady na energetický posudek.

•• zateplení, výměna a renovace oken, další stavební opatření umožňující snížit energetickou náročnost budovy, instalace vzduchotechniky s rekuperací odpadního tepla; •• modernizace soustav osvětlení budov a průmyslových areálů; •• využití odpadní energie ve výrobních procesech; •• instalace obnovitelných zdrojů energie pro vlastní spotřebu podniku, •• a další.



3

Inovace – Výzva III (inovační projekt) Inovace – Výzva III (inovační projekt)


Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídicí orgán OP PIK vyhlásilo dne 28.11.2016 také třetí výzvu v rámci programu Inovace. Cílem tohoto programu je podpora pořízení výrobních technologií, zařízení, know-how a licencí pro realizaci projektů navazujících na ukončený výzkum a vývoj. Podpora slouží k zavedení nově vyvinutých či inovovaných produktů a procesů do výroby a na trh. Plánovaná alokace výzvy činí 5 mld. Kč. Příjemci podpory jsou podniky všech velikostí s realizací projektu mimo hl. m Prahy. Na projekt lze získat podporu max. 45 % (malý podnik), 35 % (střední podnik), nebo 25 % (velký podnik) způsobilých výdajů, kterými jsou investice do dlou-

hodobého hmotného majetku (zejména stavby a dodávky pro novostavby a technické zhodnocení staveb, nákup nových výrobních strojů, zařízení, hardware, atp.) a investice do dlouhodobého nehmotného majetku (software a sítě).

produktu nebo balení nebo zavedení nových prodejních kanálů (marketingová inovace). Dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 1 mil. Kč a maximálně do výše 100 mil. Kč.

Mezi podporované aktivity patří zejména: •• pořízení výrobních technologií za účelem výroby nových nebo inovovaných výrobků (produktová inovace), •• zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování služeb (procesní inovace), •• zavedení nových metod organizace firemních procesů zaměřené především na propojení výzkumných a vývojových (VaV) aktivit, inovací a výroby (organizační inovace), •• zvýšení prodeje výrobků a služeb prostřednictvím významné změny v designu

Příjem Žádostí o podporu bude probíhat od 19. 12. 2016 do 30. 4. 2017.



4

Aplikace – Výzva III Inovace – Výzva III (inovační projekt)


Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídicí orgán OP PIK vyhlásilo dne 29. 11. 2016 třetí výzvu v rámci programu Aplikace. Cílem tohoto programu je podpora realizace průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Plánovaná alokace výzvy činí 4,5 mld. Kč. Příjemci podpory jsou podniky všech velikostí s realizací projektu mimo hl. m Prahy.

Maximální míra podpory na celý projekt je omezena na 70 % způsobilých výdajů. Výše dotace je odvozena od velikosti podniku, typu činnosti v projektu (průmyslový výzkum či experimentální vývoj) a účinné spolupráce s dalšími výzkumně-vývojovými institucemi. Způsobilými výdaji jsou zejména osobní náklady (mzdy a pojistné výzkumných pracovníků, techniků a ostatního podpůrného personálu), materiál, náklady na nástroje, přístroje a vybavení formou odpisů, dále pak náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty a dodatečné režijní náklady.

Podporovanou aktivitou se v rámci programu rozumí realizace průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje ve smyslu Článku 25 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014. Dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 1 mil. Kč a maximálně do výše 100 mil. Kč. Příjem Žádostí o podporu bude probíhat od 2. 1. 2017 do 2. 4. 2017.



Kontakty Inovace – Výzva III (inovační projekt)


V případě, že se Vás tato problematika dotýká, rádi Vám poskytneme podrobné informace. Prosím, neváhejte nás kontaktovat. Dotace CZ Luděk Hanáček Antonín Weber

+420 606 654 304 [email protected] +420 733 161 519 [email protected]

Investiční pobídky Daniela Hušáková

+420 774 535 621 [email protected]

Dotace a investiční pobídky SK Martin Rybar +421 (910) 828 333 [email protected]




dreport Deloitte Česká republika

Recommend Documents