dreport Deloitte Česká republika

Účetní novinky České účetnictví, IFRS a US GAAP

dReport Deloitte Česká republika listopad 2016

Daňové novinky

Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata

Právní novinky Nově navrhované legislativní změny

Dotace a investiční pobídky Novinky z oblasti grantů a dotací

Účetní novinky Deloitte Česká republika listopad 2016

České účetnictví • Rezervy v českém účetnictví od 1. 1. 2016 • Pozvánka na seminář

IFRS • Úpravy IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28 byly schváleny pro použití v EU již od 1. ledna 2016 • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře

US GAAP • Nový standard pro vykazování výnosů

Účetní novinky – listopad 2016

Rezervy v českém účetnictví od 1. 1. 2016

V tomto článku se budeme věnovat rezervám a jejich úpravě v účetní legislativě po novele zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“) a prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. (dále jen „vyhláška“) platné od 1. 1. 2016. Krátce shrneme i požadavky na tvorbu nejčastější daňově uznatelné rezervy (rezervy na opravy hmotného majetku) a také novou interpretaci Národní účetní rady I-34 Rezervy na likvidace. Vymezení rezerv v zákoně o účetnictví od 1. 1. 2016 V §26 odst.3 jsou rezervy zmíněny spolu s opravnými položkami a odpisy majetku jako účetní nástroje, které slouží k zahrnování nákladů do období, se kterým věcně a časově souvisí. Tvorba a čerpání rezerv je také odrazem zásady opatrnosti v účetnictví. Do 31. 12. 2015 byly v tomto paragrafu vyjmenovány konkrétní druhy rezerv, které byly dle zákona považovány za rezervy (rezerva na rizika a ztráty, na daň z příjmů,

na důchody, na restrukturalizaci, technické rezervy a rezervy dle zvláštních právních předpisů). Od 1. 1. 2016 je místo výčtu rezerv uvedena nová definice: „Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv. Rezervami se dále rozumí jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů.“ Doplněním definice rezervy a zrušením možnosti tvorby rezerv na rizika a ztráty došlo k přiblížení pojetí rezerv tak, jak je definuje IFRS (IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky).

Rezervami podle zvláštních právních předpisů (tzv. zákonné rezervy) jsou zejména rezervy dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o rezervách“) , např. rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů aj. Rezervy ve vyhlášce od 1. 1. 2016 Ve vyhlášce zůstávají v §16 vyjmenovány druhy rezerv, které jsou obsaženy v rozvaze na řádku B. Rezervy. Jedná se o: • rezervy dle zvláštních právních předpisů, • rezervy na důchody a podobné závazky, • rezervy na daň z příjmů, • ostatní rezervy (na garanční opravy a restrukturalizaci).

2

České účetnictví


3

• Rezervy v českém účetnictví od 1. 1. 2016 • Pozvánka na seminář



Vzhledem ke změně terminologie a přeskupení řádků výkazu zisku a ztráty od 1. 1. 2016 se o nákladech souvisejících s tvorbou rezerv v provozní oblasti účtuje na vrub příslušného účtu 55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti a jsou vykazovány na řádku F.4. Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období. Tento řádek obsahuje i snížení těchto nákladů související se snížením nebo zrušením rezerv. Tato položka může mít i zápornou hodnotu. Náklady související s tvorbou rezerv ve finanční oblasti se pak účtují na vrub příslušného účtu 57- Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti a jsou vykazovány na řádku I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti. I tato položka může mít zápornou hodnotu.

Z §57 vyhlášky byl vypuštěn první odstavec, který obsahoval definici rezerv, která (v upraveném a zpřesněném znění) byla přesunuta do zákona (viz výše). Ve vyhlášce zůstávají hlavní body pro tvorbu a použití rezerv: • Tvorba rezerv se účtuje na vrub nákladů, jejich použití, snížení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch nákladů. • U rezerv podle zvláštních právních předpisů se postupuje podle těchto předpisů. Účetní jednotka, která využije metodu komponentního odpisování, neúčtuje o rezervě na opravy hmotného majetku. • Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období. • Rezervy nesmí mít aktivní zůstatek. • Výši vytvořených rezerv a jejich odůvodněnost ověřuje účetní jednotka nejméně při každé inventarizaci.

Český účetní standard pro podnikatele č. 004 Rezervy od 1. 1. 2016 Ze standardu byla vypuštěna věta: „V položce Ostatní rezervy jsou vykazovány i rezervy na rizika a ztráty podle §26 zákona, které jsou tvořeny účetní jednotkou.“

Také byla vypuštěna podrobná úprava tvorby a čerpání rezervy na restrukturalizaci. Zákonná rezerva na opravy dlouhodobého hmotného majetku Způsob tvorby a čerpání zákonných rezerv na opravy hmotného majetku stanovuje § 7 zákona o rezervách. Krátce si shrneme jen základní body. Rezervu na opravy hmotného majetku, která je daňově uznatelným nákladem, lze tvořit u majetku, který je daňově odpisován 5 a více let a jedná se o majetek ve vlastnictví, resp. s právem hospodaření.



4



Rezerva se nesmí vytvářet na:

Povinnost likvidace může:

• plánované modernizace a rekonstrukce (technické zhodnocení),

• být uložena zvláštními právními předpisy (např. zákonem o odpadech - povinnost rekultivovat skládku nebo povinnost zlikvidovat ekologicky nebezpečná aktiva, jako jsou např. solární panely),

• majetek určený k likvidaci, • opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události, • pravidelně (každoročně) se opakující opravy,


• majetek, k němuž má vlastnické právo poplatník, vůči jehož majetku trvají účinky prohlášení konkursu. Interpretace NUR I-34 Rezervy na likvidace Interpretace vydaná v červnu 2016 se zabývá otázkou, jak by se měla promítnout v účetnictví účetní jednotky povinnost provést likvidaci následků její vlastní činnosti nebo likvidaci vybraných aktiv (dále jen „likvidace“).

Povinnost provést likvidaci se dle Interpretace promítne v účetnictví jako rezerva na likvidaci. Interpretace rozlišuje dva typy rezerv na likvidaci - rezervu na likvidaci následků činnosti a rezervu na likvidaci aktiva.

• vyplývat ze smluv (např. povinnost uvést najatou věc do původního stavu nebo odstranit stavbu k okamžiku zániku práva stavby),

Rezerva na likvidaci následků činnosti

• vzniknout jednorázově (např. v důsledku pořízení specifického aktiva) nebo

• Její výše je k rozvahovému dni stanovena na základě nejlepšího odhadu částky výdajů, která by byla potřebná na úhradu likvidace následků činnosti uskutečněné k rozvahovému dni.

• být vyvolána postupně činností účetní jednotky (např. v důsledku rozšiřování skládky) nebo používáním aktiva.

• Tvoří se postupně, jak je provozována činnost vyvolávající povinnost likvidace.

• Pokud se vychází z odhadu celkových výdajů potřebných na úhradu likvidace po ukončení příslušné činnosti, při stanovení výše rezervy k rozvahovému dni se zohlední poměrná míra doposud uskutečněných činností.



5




Rezerva na likvidaci aktiva • Tvoří se postupně, jak je používáno aktivum, jehož likvidaci je účetní jednotka povinna provést.

na ní). V takovém případě se výše rezervy k rozvahovému dni stanoví vždy jako součet rezervy na likvidaci aktiva a rezervy na likvidaci následků činnosti.

• Výše rezervy je k rozvahovému dni stanovena na základě odhadu celkových výdajů potřebných na úhradu likvidace po ukončení používání aktiva a míry dosavadního využití aktiva. Při stanovení míry dosavadního využití aktiva se vychází ze stejných údajů jako při stanovení jeho odpisů.

Společná ustanovení pro oba typy rezerv

• Při stanovení výše rezervy se nezohledňuje očekávaný výnos z vyřazení likvidovaných aktiv. Tento výnos by měl být zohledněn v jejich zbytkové hodnotě.

• V příloze v účetní závěrce se uvede způsob stanovení rezervy na likvidaci a období, ve kterém se očekává provedení likvidace. V případě rezervy na likvidaci aktiva se uvede také odhad částky výdajů potřebných na úhradu likvidace aktiva.

V některých případech se povinnost likvidace vztahuje jak na aktivum účetní jednotky, tak i na následky její činnosti (např. skládka a následné ukládání odpadu

• Změna rezervy je nákladem na tvorbu rezerv. • Tvorba rezervy nemusí být rovnoměrná. • Rezerva vč. odhadů potřebných k jejímu výpočtu podléhají inventarizaci.

Pořízení či převzetí aktiva spjatého s povinností likvidace Interpretace se zabývá i případem, kdy účetní jednotka pořídila aktivum spjaté s povinností likvidace, které již bylo používáno, resp. převzala činnost, v rámci jejíhož provozu již vznikla povinnost likvidace jejích následků předchozímu provozovateli. Účtování o peněžních prostředcích určených na pokrytí budoucí likvidace Interpretace také podrobně řeší situace, kdy mohou právní předpisy vyžadovat, aby za účelem uhrazení likvidace účetní jednotky ukládaly peněžní prostředky na zvláštní účty nebo je převáděly třetím stranám. Interpretace uvádí, jak by se mělo o těchto peněžních prostředcích účtovat. Plné znění interpretace naleznete na www.nur.cz



6




Zákonná rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů V souvislosti s výše uvedenou interpretací upozorňujeme na skutečnost, že zákon o rezervách umožňuje tvorbu nové rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů, přičemž novou úpravu bylo možno použít již ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2015.

Zajímavý je zejména odstavec 2 paragrafu 11a: “Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří nezávisle na účelově shodné rezervě vytvářené podle právních předpisů upravujících účetnictví a její tvorba není podmíněna jejím zaúčtováním. Poplatník je povinen vést evidenci vytvořené rezervy, a to minimálně v rozsahu stanoveném pro tvorbu rezerv v předpisech upravujících účetnictví.”

Poprvé tedy existuje daňová rezerva, která nemusí být zaúčtovaná, a naopak, pokud by byla zaúčtovaná, tak účetní jednotka musí obhájit, že je v souladu s účetními metodami. Zdroje: Zákon o účetnictví Vyhláška č. 500/2002 Sb. ČÚS pro podnikatele Zákon o rezervách www.nur.cz





7

Pozvánka na seminář

Aktuality v českém účetnictví Rádi bychom Vás pozvali na letošní podzimní seminář zaměřený na možná úskalí při sestavování účetní závěrky, který bude veden formou praktických příkladů a tipů v oblastech, kde jakožto poradci a auditoři míváme nejvíce zjištění. Dále probereme významné změny v zákoně o účetnictví a vyhlášce č. 500/2002 Sb. pro podnikatele, které přinesly novely obou předpisů účinné od 1. ledna 2016. Budeme se zabývat i chystanou novelou zákona o účetnictví a souvisejících předpisů, která má nabýt účinnosti 1. ledna 2017. Již tradičně nebudou chybět ani daňové novinky s dopadem na účetní závěrku společností.

Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům, kteří připravují účetní závěrku podle české účetní legislativy a souvisejících daňových a právních předpisů či jsou jinak s její přípravou spojeni, ale také všem, kteří se chtějí o českém účetnictví a daňových a právních novinkách dozvědět víc. Seminář není určen zaměstnancům společností podnikajících v oboru účetního poradenství. Půldenní přednášky proběhnou v listopadu a prosinci v Praze, Brně, Ostravě a Plzni v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti.

Program • Praktické potíže při sestavování účetní závěrky. • Novela zákona o účetnictví a souvisejících předpisů platných od 1. ledna 2016. • Novela zákona o účetnictví platná od 1. ledna 2017. • Daňový pohled na účetní závěrku (daň z příjmů, DPH). Termíny Praha: Brno: Ostrava: Plzeň:

9. listopadu 2016 a 8. prosince 2016 23. listopadu 2016 6. prosince 2016 1. prosince 2016

Pro více informací a registraci prosím navštivte: www.deloitte.com/cz/akce





Úpravy IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28 byly schváleny pro použití v EU již od 1. ledna 2016 Dne 22. září 2016 byly přijaty Evropskou komisí pro použití v Evropské unii úpravy standardů IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28 Investiční jednotky: Uplatňování konsolidační výjimky. Úpravy byly vydány radou IASB v prosinci 2014 s datem účinnosti od 1. 1. 2016. Poněkud překvapivě je po přijetí úprav Evropskou komisí účinnost těchto úprav v EU stejná, i když byly schváleny až nyní. V rámci našeho webcastu Novinky v IFRS 2016, který proběhl v září 2016 (link je zde), jsme tyto úpravy zmínili jen okrajově, neboť se očekávalo, že budou v EU účinné až od 1. 1. 2017. Proto se v dnešním článku budeme těmito úpravami zabývat podrobněji.

Důvod vydání úprav Rada IASB vydala v říjnu 2012 Úpravy standardu IFRS 10, IFRS 12 a IAS 27 Investiční jednotky, které poskytují výjimku z konsolidace dceřiných podniků v souladu se standardem IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka pro účetní jednotky, které jsou dle definice „investičními jednotkami“. Investiční jednotka je účetní jednotka, která: a. získává finanční prostředky od jednoho nebo více investorů za účelem poskytování služeb správy investic tomuto investorovi (investorům), b. se svému investorovi (investorům) zaváže, že jejím obchodním cílem je investovat prostředky výhradně za účelem získávání výnosů z kapitálového zhodnocení, výnosů z investic nebo obojího, a c. oceňuje a vyhodnocuje výkonnost v podstatě všech svých investic na základě reálné hodnoty.

Protože se množily dotazy týkající se aplikace této výjimky z konsolidace pro investiční jednotky, rada IASB vydala v prosinci 2014 úpravy standardů IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28. Přehled hlavních změn Úpravy standardu IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28 Investiční jednotky: Uplatňování konsolidační výjimky zavádějí změny, jejichž cílem je vyjasnit následující aspekty:

8



9




1) Výjimka z povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku Standard IFRS 10 poskytuje výjimku z povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku mateřskému podniku, jehož nejvyšší nebo některý vyšší mateřský podnik sestavuje účetní závěrku, která splňuje požadavky Mezinárodních standardů účetního výkaznictví a je k dispozici pro veřejné užití. Úpravy potvrzují, že výjimka z povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku se vztahuje i na mateřský podnik, který je dceřiným podnikem investiční jednotky, dokonce i když tato investiční jednotka oceňuje všechny své dceřiné podniky reálnou hodnotou v souladu s IFRS 10 (a nesestavuje proto konsolidovanou účetní závěrku).

Mateřská investiční jednotka

„Prostřední“ mateřský podnik (neinvestiční jednotka)

Výjimka z přípravy konsolidované účetní závěrky

<20 %

20%-50% (přidružený nebo společný podnik)

>50% (dceřiný podnik)

Reálná hodnota IAS 39

Reálná hodnota* (výjimka z IAS 28)

Reálná hodnota* (výjimka z IFRS 10)

* Reálná hodnota vykázaná do hospodářského výsledku podle IAS 39



10




2) Dceřiný podnik poskytující služby související s investičními aktivitami mateřského podniku Dle standardu IFRS 10 musí investiční jednotky oceňovat své podíly v dceřiných podnicích reálnou hodnotou. Tento požadavek se však nevztahuje na případy, kdy dceřiný podnik poskytuje investiční jednotce služby či činnost související s investicemi. V takovém případě by pak měl být konsolidován. Úpravy upřesnily, že tato výjimka se vztahuje pouze na dceřiné podniky, které samy nejsou investičními jednotkami a jejichž hlavním účelem je poskytovat služby a činnosti, které souvisí s investiční činností investičního mateřského podniku. Všechny ostatní dceřiné podniky investiční jednotky by měly být oceňovány reálnou hodnotou.

Mateřská investiční jednotka

Dceřiná investiční jednotka

Dceřiná investiční jednotka poskytující investiční služby

Dceřiná jednotka (neinvestiční) poskytující investiční služby



Konsolidovat

* Reálná hodnota vykázaná do hospodářského výsledku podle IAS 39

Ocenění reálnou hodnotou nelze



11




3) Uplatňování ekvivalenční metody investorem, který není investiční jednotkou, na investiční jednotku, do níž bylo investováno Při uplatňování ekvivalenční metody standard IAS 28 vyžaduje, aby účetní jednotka upravila účetní metody podniku pod podstatným vlivem či společného podniku, pokud se tyto metody liší od účetních metod užívaných danou účetní jednotkou. Podle novelizovaného standardu IAS 28 může účetní jednotka, která má investici v podniku pod podstatným vlivem nebo ve společném podniku, použít pro ocenění podílů v dceřiných podnicích těchto investic metodu oceňování reálnou hodnotou.

Mateřská (neinvestiční jednotka)

Dceřiná investiční jednotka



Investiční jednotka přidružený nebo společný podnik




Konsolidovat

Ekvivalenční metoda/ ocenění reálnou hodnotou

Ekvivalenční metoda/ ocenění reálnou hodnotou

Ocenění reálnou hodnotou povoleno



12


IFRS • Úpravy IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28 byly schváleny pro použití v EU již od 1. ledna 2016

4) Požadovaná zveřejnění Ve standardu IFRS 12 je uvedeno, že se nevztahuje na individuální účetní závěrku účetní jednotky.

• Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře


Úpravy IFRS 12 vyjasňují, že investiční jednotka, která oceňuje všechny své dceřiné podniky reálnou hodnotou (a tudíž nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku), zveřejňuje informace o investičních jednotkách v souladu s požadavky standardu IFRS 12.

Datum účinnosti a přechodná ustanovení Úpravy jsou účinné pro roční období počínající dnem 1. ledna 2016 nebo později a musí být uplatňovány retrospektivně.




Stav schvalování IFRS v Evropské unii

Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 12. října 2016. Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čekají k 20. říjnu 2016 následující dokumenty rady IASB: Standardy


13

• IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v červenci 2014), • IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (vydáno v květnu 2014), • IFRS 14 Časové rozlišení při cenové regulaci (vydáno v lednu 2014) – Evropská komise

se rozhodla nezahajovat schvalovací proces tohoto prozatímního standardu a počkat na finální standard, • IFRS 16 Leasingy (vydáno v lednu 2016). Úpravy • Úprava standardu IFRS 2 Klasifikace a ocenění transakcí s úhradami vázanými na akcie (vydáno v červnu 2016), • Úprava standardu IFRS 4 Použití IFRS 9 Finanční nástroje společně s IFRS 4 Pojistné smlouvy (vydáno v září 2016), • Úprava standardů IFRS 10 a IAS 28 Prodej nebo vklad aktiv mezi investorem a jeho přidruženým či společným podnikem (vydáno v září 2014),

• Úprava standardu IFRS 15 Vyjasnění IFRS 15 (vydáno v dubnu 2016), • Úprava standardu IAS 7 Iniciativa týkající se zveřejňování informací (vydáno v lednu 2016), • Úprava standardu IAS 12 Účtování o odložených daňových pohledávkách z nerealizovaných ztrát (vydáno v lednu 2016). Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU.





14

Pozvánka na podzimní semináře

Připravme se na výnosy aneb co přináší nový standard IFRS 15 Dovolujeme si Vás pozvat na podzimní seminář společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Budete mít příležitost se blíže seznámit s novým standardem pro vykazování výnosů – IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky. Nový standard je účinný pro účetní období začínající dne 1. ledna 2018 a zatím nebyl schválen pro použití v EU, jeho schválení se předpokládá ve třetím čtvrtletí roku 2016. Přestože se datum účinnosti standardu může zdát hodně vzdálené, neměli bychom implementaci IFRS 15 podceňovat. Očekává se, že pro řadu společností bude vyhodnocení dopadů a samotná příprava na nové vykazování a zveřejňování o výno-

sech tak složitá, že beze zbytku využijí celé mezidobí. Proto by měla každá společnost co nejdříve posoudit, jaký bude mít přijetí IFRS 15 dopad právě na ni, a včas naplánovat nutné kroky. Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům projektů spojených s IFRS, ale také všem, kteří se chtějí o IFRS dozvědět více. Seminář proběhne v Praze a vystoupí na něm odborníci z naší společnosti. Termín Praha: 22. listopadu 2016 Pro více informací a registraci prosím navštivte webové stránky: www.deloitte.com/cz/akce

IFRS 16 – nový standard o leasingu Rádi bychom Vás pozvali na podzimní seminář společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), tentokrát věnovaný novému standardu IFRS 16 Leasingy. IFRS 16 nahrazuje IAS 17 Leasingy a související interpretace a bude účinný pro období začínající 1. ledna 2019. Standard zatím nebyl schválen pro použití v EU, jeho schválení se předpokládá v průběhu roku 2017. Během semináře Vás seznámíme s hlavními body tohoto dlouho očekávaného standardu, který přináší významné změny zejména z pohledu nájemce, neboť operativní leasingy budou nově vykazovány v rozvaze. Aplikaci požadavků standardu budeme ilustrovat na řadě praktických případů. Během semináře bude také prostor pro zodpovězení Vašich dotazů.





Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům projektů spojených s IFRS, ale také všem, kteří se chtějí o IFRS dozvědět víc.


Seminář proběhne v Praze a vystoupí na něm odborníci z naší společnosti. Termín Praha: 13. prosince 2016


15

Pro více informací a registraci prosím navštivte webové stránky: www.deloitte.com/cz/akce

Novinky v IFRS 2016 Přijměte prosím pozvání na bezplatný on-line seminář společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Dozvíte se o nových úpravách standardů, které bude potřeba zohlednit v účetní závěrce sestavené v souladu s IFRS za účetní období roku 2016 a později. Získáte také přehled o nových a novelizovaných standardech, které jsou účinné později než pro účetní období začínající 1.ledna 2016. Ve většině případů je možná jejich dřívější aplikace, tj. i v účetní závěrce za rok 2016. Účetní jednotky jsou také v příloze své účetní závěrky dle IFRS povinny uvést, jaký dopad by měla na závěrku aplikace již schválených standardů a interpretací před datem jejich účinnosti.

V průběhu webcastu bude prostor i pro Vaše dotazy. Během tohoto on-line semináře se nebudeme zabývat novými standardy IFRS 9 Finanční nástroje, IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky a IFRS 16 Leasingy, kterým budou věnovány specializované semináře v průběhu podzimu. Webcast je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům projektů spojených s IFRS, ale také všem, kteří se chtějí o IFRS dozvědět více. Termín On-line seminář proběhl 14. září 2016. Jeho záznam naleznete zde.





16


IFRS 9 pro finanční instituce Rádi bychom Vás pozvali na podzimní workshop společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), který je určen především účetním, ekonomům, risk manažerům a finančním analytikům finančních institucí. Budete mít příležitost se podrobně seznámit s novým standardem pro vykazování a oceňování finančních aktiv a závazků – IFRS 9 Finanční nástroje.

Nový standard je účinný pro účetní období začínající dne 1. ledna 2018, přičemž je povoleno jeho dřívější použití. Standard zatím nebyl schválen pro použití v EU, jeho schválení se předpokládá ve druhém pololetí roku 2016. Přestože se datum účinnosti standardu může zdát hodně vzdálené, neměli bychom implementaci IFRS 9 podceňovat. Praxe potvrzuje, že pro finanční instituce je vyhodnocení dopadů a samotná příprava na nové vykazování a oceňování finančních nástrojů náročným projektem.

Upozorňujeme, že workshop je vhodný i pro účastníky workshopu, který jsme na toto téma pořádali v květnu loňského roku. Vybranou problematiku budeme tentokrát probírat do větších detailů a aplikaci požadavků standardů budeme ilustrovat na řadě praktických příkladů. Workshop proběhne v Praze a povedou ho odborníci z naší společnosti. Termín Praha: 30. listopadu 2016 Pro více informací a registraci prosím navštivte webové stránky: www.deloitte.com/cz/akce





17

Nový standard pro vykazování výnosů

Společnost Deloitte vydala podrobný dokument týkající se nového standardu pro vykazování výnosů, který shrnuje relevantní informace na základě pravidel FASB. Dokument přináší praktický pohled na celou problematiku, najdete v něm i rady, jak si usnadnit implementaci nových pravidel. Jak jistě mnozí z vás vědí, rada FASB přijala v roce 2014 nový komplexní standard pro vykazování výnosů ASU 2014-09: Výnosy ze smluv se zákazníky, který brzy vejde v platnost. Rada IASB postupovala obdobně a vydala standard IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky. Jelikož se očekává, že standard ASU 201409 a jeho následné novelizace budou mít poměrně rozsáhlý dopad na prakticky všechny účetní jednotky, je jeho správné

pochopení a úspěšná implementace předmětem zájmu všech zúčastněných stran – tvůrců standardu, účetních jednotek i jejich akcionářů. Veřejné subjekty se tímto novým standardem mají řídit pro fiskální období počínající po 15. prosinci 2016, včetně mezitímních období v rámci těchto fiskálních období. Neveřejné subjekty musí zavést tento standard později, nicméně je možné, aby ho přijaly dříve, a sice už ke stejnému datu jako subjekty veřejné. Ve fiskálním roce 2017 tak tento standard začne používat velký počet společností. Pro účely usnadnění porozumění tomuto standardu a shromáždění všech relevantních informací vydala společnost Deloitte dokument nazvaný Podrobný návod pro zavedení nového standardu pro vykazování výnosů (A Roadmap to Applying the New Revenue Recognition Standard).

Tento dokument strukturuje a shrnuje veškeré relevantní informace na základě pravidel rady FASB. Hlavní změnou v pravidlech rady FASB je zavedení základního modelu o pěti krocích v rámci procesu vyhodnocení vykazování výnosů. Standard reorganizuje pravidla tak, aby z tohoto modelu o pěti krocích vycházela, a aby tím bylo dosaženo hlavního principu, tedy toho, že „…účetní jednotka by měla vykázat výnosy tak, aby zachytila převod zboží či služeb na zákazníka v částce odpovídající protiplnění, na které má účetní jednotka podle svého očekávání výměnou za toto zboží či služby nárok.“ (ASC 606)



18



Pět kroků, kterými se mají účetní jednotky řídit: Krok 1: Identifikace smlouvy se zákazníkem. Krok 2: Identifikace povinností k plnění ve smlouvě. Krok 3: Určení transakční ceny. Krok 4: Přiřazení transakční ceny.


Krok 5: Vykázání výnosů, jakmile jsou splněny povinnosti k plnění. Každý z výše zmíněných kroků je podrobně rozveden jak v pravidlech rady FASB, tak i v dokumentu zveřejněném společností Deloitte. Kromě pravidel rady FASB zahrnuje dokument i interpretační výklad společnosti Deloitte a řadu zpracovaných otázek a odpovědí. V příloze je rovněž uveden seznam odlišností mezi US GAAP a IFRS, které budou existovat i po zavedení nového standardu.

Dokument dále obsahuje celou kapitolu věnovanou aktivitám společností v souvislosti s implementací nového standardu, která slouží jako podpora v procesu přijetí standardu včetně jednotlivých kroků procesu implementace a vypracování důležitých rozhodnutí, jež je třeba při zavádění změn učinit. Věnuje se i dopadům interních kontrol na finanční výkaznictví a praktickým výjimkám z aplikace standardu, které lze použít. Velký prostor je věnován požadavkům na zveřejnění informací a záležitostem souvisejícím s daněmi a jejich důsledkům, jež je třeba zvážit. Dokument obsahuje informace o změnách tohoto nového standardu od jeho prvního vydání (od vydání v roce 2014 došlo k několika dalším změnám), dále záležitosti projednávané a komentované skupinami podporujícími přechod na nový standard a pohled zaměstnanců americké Komise pro cenné papíry a burzu (SEC) na konkrétní projednávané záležitosti.

Celý dokument, který se týká této oblasti a obsahuje řadu užitečných poznatků, najdete na tomto odkazu: Roadmap to New Revenue Recognition. Nevíte si rady s procesem zavádění zmíněného standardu? Obraťte se na odborníky společnosti Deloitte, nechte si poradit.



Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:


České účetnictví Jarmila Rázková

[email protected]

IFRS a US GAAP Martin Tesař Soňa Plachá Gabriela Jindřišková

[email protected] [email protected] [email protected]



Deloitte Advisory s.r.o. Nile House, Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8 - Karlín, Česká republika Tel.: +420 246 042 500

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde: http://www2.deloitte.com/cz/subscribe

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 225 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2016 Deloitte Česká republika

Daňové novinky Deloitte Česká republika listopad 2016

Přímé daně • Nepodceňte přípravu na EET: Znáte už odpovědi na praktické otázky? • Automatická výměna informací o účtech fyz.osob • Nový formulář přiznání k dani z příjmů fyz. osob • Maximální vyměřovací základ pro pojistné v roce 2017

Daňové novinky – listopad 2016

2

Nepodceňte přípravu na EET: Znáte už odpovědi na praktické otázky?

• Převodní ceny před soudem: Jaké jsou zprávy ze soudní síně? • Zahraniční „patent-boxy“ dle nových daňových pravidel v kontextu českého odpočtu na podporu výzkumu a vývoje

Nepřímé daně • Novela zákona o DPH 2017 • Metodické otázky a odpovědi k aplikaci DPH v oblasti nemovitostí • Informace GFŘ k uplatnění reverse-charge u telekomunikačních služeb • Judikát SDEU C 412/15 TMD

Ostatní • Daňové kontroly a jejich dopady pro společnost • Novinky: Projekty Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

Mezinárodní zdanění • Krátce

Příloha • Daňové povinnosti – listopad 2016 • Daňové povinnosti – prosinec 2016

Nejen vybraní podnikatelé poskytující ubytování a stravování, ale i společnosti z řad maloobchodníků a velkoobchodníků začínají řešit první praktické otázky při přípravě na elektronickou evidenci tržeb („EET“). Víte už například, kdo bude muset vystavit účtenku a evidovat tržbu při řetězení obchodních vztahů? Zmapujte si předem veškeré finanční toky, ať máte dostatek času na řešení složitějších situací. Vybrané situace jako spropitné, dárkové poukazy nebo zálohy a kauce jsou blíže popsány v metodice Generálního finančního ředitelství k EET, která byla vydána na konci srpna 2016 a je velice užitečným zdrojem informací k přípravě na novou zákonnou povinnost evidovat vybrané tržby. Uvedená metodika však neřeší, a ani nemůže pokrýt, všechny situace, které v praxi nastanou.

Svým klientům proto doporučujeme neoddalovat přípravu na EET a na začátku si detailně zmapovat veškeré finanční toky v rámci celé společnosti, aby byl dostatek času na řešení případných komplexnějších a složitějších situací. Často se potkáváme s tím, že klient má základní procesy zmapovány, ale při bližší diskuzi dojdeme k závěru, že určitá část transakcí (většinou minoritní transakce jako například prodej odpadů do sběrného dvora za hotové apod.) není v rámci EET vyřešena. Pro společnosti je proto důležité zahrnout do přípravy na EET všechna relevantní oddělení jako například obchod, marketing, finance, IT, ale hlavně oddělení zodpovědná za správné nastavení firemních procesů. V jistých situacích bude s ohledem na EET nutné upravit smluvní vztahy se svými odběrateli, a to především v situacích, kdy do hry přichází různé typy zastoupení při evidování tržeb. Přemýšleli jste například o tom, kdo bude muset vystavit účtenku a evidovat tržbu při řetězení obchodních vztahů?

Nejenom výše uvedené, ale i velké množství dalších otázek je třeba si před spuštěním EET položit a včas je také začít řešit.

Nezapomeňte: Časové milníky EET • listopad 2016 – spuštění E2E testovacího prostředí, které bude od 1. prosince využíváno jako produkčního prostředí. • 1. prosince 2016 – zahájení EET pro ubytovací a stravovací služby. • 1. března 2016 – zahájení EET pro velkoobchod a maloobchod. Potřebujete získat další informace? Zajímá vás z oblasti EET konkrétní věc? Kontaktujte naše odborníky na tuto oblast. Poslechněte si více k tomuto tématu na našem webcastu.

Přímé daně • Nepodceňte přípravu na EET: Znáte už odpovědi na praktické otázky? • Automatická výměna informací o účtech fyz.osob


Automatická výměna informací o účtech fyzických osob

• Nový formulář přiznání k dani z příjmů fyz. osob • Maximální vyměřovací základ pro pojistné v roce 2017 • Převodní ceny před soudem: Jaké jsou zprávy ze soudní síně? • Zahraniční „patent-boxy“ dle nových daňových pravidel v kontextu českého odpočtu na podporu výzkumu a vývoje

Nepřímé daně

Finanční instituce budou povinně sdílet vybrané informace o účtech fyzických (případně i právnických) osob a vlastníků tzv. pasivních entit, a to již za rok 2016.

• Novela zákona o DPH 2017 • Metodické otázky a odpovědi k aplikaci DPH v oblasti nemovitostí • Informace GFŘ k uplatnění reverse-charge u telekomunikačních služeb • Judikát SDEU C 412/15 TMD




Česká republika se připojila k tzv. globálnímu standardu pro automatickou výměnu informací v daňovém styku. Díky tomu čekají finanční instituce v České republice další povinnosti. Čeští daňoví rezidenti zase musejí počítat s tím, že se Finanční správa ČR dozví o jejich finančních aktivech v zahraničí. Sdílení informací se týká bank, vybraných pojišťoven a některých nástrojů kolektivního investování. Tyto finanční instituce budou muset u svých klientů zjišťovat daňové rezidentství; u stávajících klientů přitom mají pro toto zjištění stanovené přechodné období jednoho, resp. dvou let

(dle hodnoty aktiv). Při určování rezidentství budou instituce vycházet z vlastních údajů (např. adresa klienta apod.), mohou však nastavit další zjišťovací mechanismy. V případě nových klientů by se již finanční instituce měly svých klientů zeptat přímo, jaká je jejich daňová rezidence, případně vyžádat doložení prohlášené daňové rezidence. Bude-li klient identifikován jako daňový nerezident, budou příslušné údaje o jeho příjmech oznamovány finanční institucí Finanční správě ČR, která je bude sdílet s úřady příslušných států daňového rezidentství. Zjišťování daňového rezidentství se podobným způsobem týká i účtů právnických osob, a v některých případech i jejich skutečných vlastníků. Reportovány budou kapitálové příjmy, zůstatky na účtech a příjmy z prodeje finančních instrumentů u fyzických osob, a taktéž údaje o skutečných vlastních pasiv-

ních entitách (tj. entitách bez aktivní výdělečné činnosti). Klienti musí být před svým prvním oznámením příjmů upozorněni, že o nich finanční instituce bude povinné informace sdílet, aby případně mohli doložit odlišně své daňové rezidentství. Pro finanční instituce bude oříškem správné nastavení mechanismů pro určení daňového rezidentství, pro klienty pak dostatečná komunikace s finanční institucí, aby se

3



Nový formulář přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Maximální vyměřovací základ pro pojistné v roce 2017

Finanční správa ČR se vydala cestou alespoň formálního zjednodušování zdaňování příjmů fyzických osob.

Nařízením vlády byly určeny důležité parametry pro pojistné na sociální zabezpečení, starobní důchod, a přeneseně také pro solidární zvýšení daně v roce 2017.






Ačkoliv se slibované zjednodušení daňového systému zatím odkládá, budou mít některé fyzické osoby přeci jen vyplňování daňového přiznání o něco jednodušší. Formulář daňového přiznání by měl mít již od roku 2016 dvě varianty: Jednodušší na dvě stránky pro ty poplatníky, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti, a stávající čtyřstránkovou pro všechny ostatní. Kratší daňové přiznání budou moci využívat například zaměstnanci s příjmy od více zaměstnavatelů najednou, daňoví nerezidenti České republiky nebo ti, kteří nestihnou zaměstnavatele požádat o provedení ročního zúčtování. Bude možné jej podat i elektronickou formou.

Dva druhy formulářů přitom nejsou žádnou novinkou a daňové povinnosti poplatníkům příliš neulehčí, naopak by jim mohlo zamotat hlavu rozhodování mezi dvěma vzory. Na opravdu uživatelsky příznivou správu daní si tak budou muset ještě počkat.

Pro rok 2017 se zvyšuje maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení na 1 355 136 Kč (ze současných 1 296 288 Kč). S tímto zvýšením souvisí i vyšší hranice, od níž podléhají příjmy ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti odvodu solidárního zvýšení daně. Od ledna 2017 dochází dále ke zvýšení procentní výměry důchodů o 2,2 % a také ke zvýšení základní výměry důchodů o 110 Kč měsíčně. Navyšují se i redukční hranice pro účely stanovení započitatelného příjmu u výpočtu důchodu.

4



5

Převodní ceny před soudem: Jaké jsou zprávy ze soudní síně?






Finanční správa se zaměřila na oblast převodních cen, a jak se dalo očekávat, daňové subjekty obhajují své pozice v rámci soudních řízení. Na jedné straně prezentuje daňová správa úspěchy ve výběru daní, a na druhé studujeme rozhodnutí soudů, které odmítají závěry správců daně v oblasti převodních cen. Jak to tedy je? Především se zdá, že proklamované dvě instance v rámci daňové správy fungují především tehdy, kdy je potřeba opravit závěry správce daně prvního stupně tak, aby lépe obstály při soudním přezkumu. V některých případech pak také v situacích, kdy je zjevné formální pochybení. Jinak se Finanční správa rozhodla plně přesunout hledání správné pozice na úroveň soudů a sama se soustředí na maximalizaci daňového inkasa. Možná to tak není myšleno, ale celkový dojem z jednotlivých rozhodnutí správců daně v oblasti převodních cen (a rovněž tak u DPH) k takovému závěru nutně vede.

Přestože při zkoumání jednotlivých soudních rozhodnutí nelze mechanicky poměřovat u vyhraných a prohraných případů jejich počet nebo finanční objem, ve zmiňovaných oblastech je v poslední době tak málo rozhodnutí potvrzujících postoj Finanční správy, že se neodbytně vtírá dojem, jakoby úspěch v soudním sporu byl téměř jistý. To ale může být poněkud klamné zdání. Především je vždy nutné absolvovat proces žalob a kasačních stížností. To samo o sobě někdy otevírá otázku, zda je související úsilí přiměřené potenciálnímu úspěchu – často se jedná o investici ve stovkách hodin a řádu 5 a více let. A i když je odpověď kladná, je nutné interpretovat zprávy zaznívající od senátů krajských soudů, případně od NSS, objektivně. Jedním z příkladů může být nedávné rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, které bylo vydáno ve prospěch daňového

subjektu vyrábějícího sněhové řetězy. V daňové kontrole, na základě provedené funkční analýzy, označil správce daně kontrolovanou společnost jako smluvního výrobce a pomocí srovnávací analýzy stanovil její „tržní“ ziskového rozpětí. Na tomto základě pak společnosti doměřil daňovou ztrátu a stanovil základ daně s konstatováním, že daňový subjekt neprokázal uspokojivě rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou převodní. Odvolací finanční ředitelství rozhodnutí finančního úřadu potvrdilo. Avšak následně krajský soud rozhodl, že důkazní břemeno naopak neunesl právě správce daně při stanovení referenční obvyklé ceny, neboť v rámci provedené srovnávací analýzy dostatečně nezohlednil významné skutečnosti, které mohou mít na cenu vliv (např. sezonnost odvětví, hospodářský cyklus, kurzové rozdíly), a některými kroky analýzy dokonce předjímal výsledek. Důležitým závěrem soudu byla skutečnost, že správce daně nemůže při stanovení referenční obvyklé ceny vycházet z obecných předpokladů a zjednodušených principů,

Přímé daně


6

• Nepodceňte přípravu na EET: Znáte už odpovědi na praktické otázky? • Automatická výměna informací o účtech fyz.osob • Nový formulář přiznání k dani z příjmů fyz. osob • Maximální vyměřovací základ pro pojistné v roce 2017 • Převodní ceny před soudem: Jaké jsou zprávy ze soudní síně? • Zahraniční „patent-boxy“ dle nových daňových pravidel v kontextu českého odpočtu na podporu výzkumu a vývoje





a v případě, kdy ohledně některých rozhodných skutečností vyvstanou nejasnosti, musí je správce daně zohlednit ve prospěch daňového subjektu. Také v rozsudku Krajského soudu v Brně bylo rozhodnuto ve prospěch daňového subjektu dodávajícího vybavení obchodů na základě konstatování, že správce daně dostatečně neprokázal některé skutečnosti, na základě kterých učinil své závěry. Jednalo se o situaci, kdy správce daně na základě svého úsudku identifikoval transakci mezi mateřskou a dceřinou společností v případě, kdy o ní daňový subjekt neúčtoval ani ji jiným způsobem nezvažoval. Společnost dodávala své zboží nezávislému odběrateli se ztrátou, přičemž správce daně označil tuto transakci za jistou formu služby ve prospěch celé skupiny a o domnělou tržní cenu této transakce zvýšil společnosti daňový základ. Ani v tomto případě dle soudu správci daně nestačilo rozhodnutí podložené obecnými

ekonomickými předpoklady a principy, neboť jím nebyly ve specifickém případě kontrolované společnosti podloženy dostatečnými důkazy o skutečné existenci dané transakce. Krajský soud navíc opět připomíná již dříve uvedené, že ačkoliv v daňovém řízení obecně platí zásada nesení důkazního břemene daňovým subjektem, v některých případech toto obecné pravidlo neplatí a břemeno tvrzení a břemeno důkazní nese naopak správce daně – a tak je tomu i v případě aplikace ustanovení o převodních cenách. Z příkladů je vidět, že v oblasti převodních cen zde poměrně jednoznačně zaznívá důraz na nesení důkazního břemene správcem daně. A ačkoliv to může znít překvapivě, může to paradoxně být i docela špatná zpráva. Především tedy soudy neříkají, že by postupy správce daně byly jednoznačně a metodicky nepřijatelné. Kritika se zamě-

řuje nikoliv na to, co správce daně dělá, ale především na to, jak to dělá. A to může velmi pravděpodobně pokročit do dalšího stádia vývoje, kdy se buď správci daně zlepší v prokazování, nebo soudy zmírní svůj pohled na to, co už představuje dostatečné unesení důkazního břemene. Případně dojde k oběma posunům současně. Zajímavý je v tomto ohledu rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci stanovení cen, za které jsou dodávány spojené osobě kabelové sady a komponenty, který naopak potvrdil, že správce daně důkazní břemeno unesl. Velmi podrobně okomentoval rozložení funkcí a rizik a potvrdil, že i databáze mohou být zdrojem informací použitelných jako důkaz. Klíčový je názor soudu, který konstatoval, že výběr podniků, který provedl správce daně, sice nenaplňuje znak „za stejných podmínek“, ale podle přesvědčení soudu vyhovuje znaku „za obdobných podmínek“, což v daném případě postačuje.

Přímé daně


7






Nyní bude tedy velmi záležet na schopnosti poplatníků nedávat správcům daně laciné záminky v podobě nevhodných formulací vyslovených bez souvislostí, nebo v podobě nedotažených smluvních či organizačních dokumentů. Řádně připravený poplatník bude schopen prezentovat ekonomicky logický, ucelený koncept cenotvorby, podpořený odpovídající smluvní dokumentací. Tím zásadně zvýší své šance na úspěch u soudu, a pří-

padně i zvýší naději, že správce daně vůbec nepřistoupí k napadení převodních cen. To druhé je ovšem nejisté. Jak ukazuje dosavadní praxe, Finanční správa se neúspěchu nebojí a není jasné, zda se změna tohoto postoje dá v dohledné době očekávat. Jakákoliv slabina v konceptu nebo dokumentaci se tak stává lákadlem, které správce daně chce otestovat.



Zahraniční „patent-boxy“ dle nových daňových pravidel v kontextu českého odpočtu na podporu výzkumu a vývoje






Balíček opatření pro reformy daňových pravidel byl schválen ministry financí zemí G20 8. října 2015 v Limě. Tento balíček zabývající se zejména mezinárodním zdaněním je znám také jako projekt BEPS, neboli Base Erosion and Profit Shifting. BEPS nabízí vládám v rámci 15 klíčových akcí určitá řešení proti agresivnímu daňovému plánování. V tomto příspěvku bychom se rádi věnovali vybraným opatřením akce 5 zabývající se mj. zneužíváním preferenčního zdanění příjmů generovaných duševním vlastnictvím. Tyto preferenční daňové režimy dovolují osvobodit příjmy plynoucí typicky ve formě licenčních poplatků za různé patenty či obdobné průmyslové vlastnictví, a jsou někdy označovány také jako tzv. „patent-boxy“. V České republice není takovýto způsob daňového osvobození dosud možné využít.

Pojítko mezi reálnou ekonomickou aktivitou a daňovou úlevou Příslušný BEPS report byl publikován 5. října 2015 a navazuje na snahy OECD (resp. i EU) v oblasti „škodlivých daňových praktik“ prezentované již v minulosti. Ve 4. části dokument přichází s návrhem podmínění takovýchto preferenčních daňových režimů právě skutečnou aktivitou v oblasti výzkumu a vývoje (dále také jako „RD aktivity“) příslušné zahraniční společnosti, kdy bude vyžadována přímá vazba mezi zdanitelnými příjmy a způsobilými výdaji. Report se zaměřuje na stále více diskutovanou otázku „substance“ a „skutečné aktivity“ většinou zahraničních společností, které často podléhají minimální efektivní sazbě korporátní daně. V jeho rámci se hovoří také o tzv. „nexus approach“ vyjadřujícím skutečnost, že musí existovat jasné pojítko mezi reálnou ekonomickou aktivitou společnosti v její jurisdikci a právě daňo-

vou úlevou poskytnutou touto jurisdikcí. Nemělo by tedy být již nadále možné, aby více či méně „neaktivní“ společnosti např. subkontraktovaly příslušné aktivity jiným společnostem (což se zpravidla děje za odměnu kalkulovanou na základě metody nákladů plus přirážky či jiné nízkomaržové metody) a samy pak uplatňovaly vůči ziskům, které de facto plynou z příslušných aktivit subkontraktorů, daňové výhody příslušného režimu/jurisdikce. Tato oblast samozřejmě úzce souvisí s problematikou tzv. převodních cen, tj. se správným naceněním služeb mezi spřízněnými osobami, která však přesahuje rámec tohoto příspěvku. Výše osvobozeného příjmu se odvodí od způsobilých výdajů Výše uvedené zpřísnění preferenčních režimů plyne zejména z úvahy, že tyto režimy by měly podpořit výzkumné

8

Přímé daně


9






a vývojové aktivity daňových poplatníků a současně posílit zaměstnanost vysoce kvalifikované pracovní síly v jurisdikci, která daňovou výhodu poskytuje. Daňový prospěch v podobě osvobození či jiného preferenčního režimu příjmů z RD aktivit příslušného daňového poplatníka tak podle nového přístupu bude muset být výsledkem jím skutečně vykonané činnosti, v důsledku níž jím budou vynaloženy také odpovídající výdaje. Tento přístup by tak zabránil přesunu zisků z výzkumných a vývojových činností do jurisdikcí, kde žádná aktivita není realizována. Jinými slovy, výše osvobozeného příjmu bude odvozena od způsobilých výdajů vynaložených v souvislosti s RD aktivitami vykonávanými samotnou společností. Těmito výdaji, jak uvidíme dále, nebudou moci být, až na určité výjimky, náklady na subkontraktované činnosti.

Příklad z praxe: Výpočet podílu osvobozených příjmů Výpočet daňového zvýhodnění by byl v novém režimu dán součinem příjmů z výzkumných a vývojových aktivit a koeficientem poměru způsobilých výdajů na RD aktivity k celkovým výdajům na RD. Konkrétně si výpočet podílu osvobozených příjmů můžeme ukázat na jednoduchém příkladu, v němž máme poplatníka, jež v průběhu zdaňovacího období vynaložil na RD aktivity výdaje v celkové výši 40, avšak pouze výdaje ve výši 10 je možné považovat za způsobilé (jedná se o např. o mzdy vlastních zaměstnanců zapojených do RD). Příjem plynoucí z duševního vlastnictví vytvořeného pomocí RD aktivit dosahuje výše 100. Podíl způsobilých a celkových výdajů na RD aktivity je tedy roven 0,25 (10/40), z čehož vyplývá, že takovýto poplatník by mohl využít daňového zvýhodnění příjmů duševního vlastnictví (např. částečného osvobození) ve čtvrtinové výši (0,25 × 100).

Zpřísnění podmínek? Přiblížení k místním poměrům… OECD v rámci dokumentu také naznačuje, že navržené zpřísnění preferenčních daňových režimů bude vlastně znamenat přiblížení se podmínkám, za kterých řada států nyní poskytuje daňové podpory v oblasti výzkumu a vývoje. Tím se tyto nové, přísnější podmínky pro „patent-boxy“ do jisté míry přiblíží i režimu odpočtu na podporu výzkumu a vývoje uplatňovaného v České republice. V tomto režimu je dle zákona o daních z příjmů („ZDP“) a příslušného pokynu Ministerstva financí možné od základu daně odečíst až 110 % výdajů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje. V textu níže je kromě společných znaků s přístupem OECD k „patent-boxům“ také poukázáno na možné odlišnosti.

Přímé daně


10






… ale bez možnosti zahrnout způsobilé výdaje Definice způsobilých výdajů na RD aktivity by v navrhované úpravě měla vycházet z definic stanovených individuálně jednotlivými státy, a to přibližně v takovém rozsahu, v jakém vymezují způsobilé výdaje na v současné době platné odpočty na podporu výzkumu a vývoje. Mezi způsobilé výdaje však nepůjde zahrnout například úrokové náklady, pořizovací cenu dlouhodobého majetku či jiné výdaje, které nebyly vynaloženy na získání výsledků výzkumu a vývoje. V případě České republiky jsou způsobilými výdaji pro účely odpočtu zejména osobní výdaje, odpisy hmotného majetku, dále například výdaje na materiál, zásoby, elektrickou energii, teplo, plyn, telekomunikační poplatky, vodné a stočné i cestovní náhrady, přičemž evidence takových výdajů musí být vedena v oddělené evidenci v souladu se ZDP.

Aktivity v oblasti výzkumu a vývoje půjde outsourcovat Pro osvobození příjmů z duševního vlastnictví, které vzniklo v důsledku RD aktivit dle návrhu OECD nebudou, obdobně jako při uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj v České republice, za způsobilé výdaje považovány ty, jež vznikly v souvislosti s nákupem subkontraktovaných činností. Každá jurisdikce však bude moci vyjmenovat ty instituce, od nichž bude možné RD aktivity outsourcovavat. Těmito institucemi by mohly být univerzity, nemocnice, vědecko-výzkumná centra či jiné neziskové organizace, jež nejsou spojenou osobou příslušného daňového poplatníka. V České republice jsou takové instituce vedeny v rejstříku veřejných výzkumných institucích spravovaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Zpřísnění daňových režimů vs. aktuální situace v ČR Je vhodné se zamyslet, jakým způsobem by se navrhovaná zpřísnění preferenčních daňových režimů pro RD aktivity lišilo od daňového odpočtu na podporu výzkumu a vývoje, který se v současné době v České republice uplatňuje. Prvním významným rozdílem je, že český odpočet se nezabývá právním vlastnictvím aktiva, které výzkumem a vývojem vznikne. Odpočet je možné uplatnit poplatníkem, který náklad vynaložil bez ohledu na to, zda jsou náklady přefakturovány nebo je vzniklé aktivum následně prodáno. Naproti tomu „patent boxy“ většinou podmiňují uplatnění daňově výhodnějšího režimu právě právním vlastnictvím aktiva. Dalším významným rozdílem je, že současný režim daňového odpočtu řeší pouze výdajovou stranu činností a nezohledňuje

Přímé daně


11






stranu příjmů. Poplatníkovi dává možnost uplatnit si daňový odpočet i na projekty, které nejsou úspěšně ukončeny, a tím pádem se nestávají zdrojem příjmů. To proto, že zákon umožňuje odpočet uplatnit proti jakýmkoli příjmům společnosti, tj. i proti těm, které RD aktivitou vůbec nejsou generovány. Právě fakt, že nárok na odpočet není podmíněn příjmy dosaženými z RD aktivit, je v souladu se základním kritériem pro odlišení činností výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností. Tímto kritériem jsou přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné a technické nejistoty. Je tedy zřejmé, že realizuje-li poplatník výzkumné a vývojové činnosti, musí nést určitou míru nejistoty, která se často projevuje i tím, že projekt není úspěšný a nejsou s ním tedy spojeny žádné příjmy.

Nevýhoda? Odpočet pouze v období vynaložení výdajů Navrhované zpřísnění daňového zvýhodnění příjmů z RD aktivit v rámci projektu BEPS by však v tomto případě využití preferenčního daňového režimu zabránilo, neboť u jednoho poplatníka bezprostředně svazuje daňově podpořený příjem s vynaloženými náklady. Znevýhodnění poplatníků, kteří sice realizují výzkumné a vývojové aktivy, ale nejsou k nim schopni alokovat žádné související příjmy, je tak vlastně v protikladu s hlavní myšlenkou navrhované úpravy, jíž je podpořit výzkumné a vývojové aktivity daňových poplatníků Další nevýhodou navrhovaného zpřísnění oproti českému odpočtu je fakt, že by jej bylo možné využít pouze v období, kdy byly vynaloženy výdaje a současně zaevidovány příjmy. Neboť právě v oblasti výzkumu a vývoje často nastává situace, kdy příjmy

jsou dosaženy až s mnohaletým zpožděním poté, co byly vynaloženy náklady na jejich dosažení. I v tomto ohledu se režim daňového odpočtu v České republice může jevit jako mnohem výhodnější, neboť poplatníkům umožňuje snížit daňový základ, bez ohledu na výši příjmů, kterou dosáhl prostřednictvím RD aktivit v daném období. Současně je možné při nedostatečném daňovém základu nebo při daňové ztrátě část nevyužitého odpočtu využít až ve 3 následujících zdaňovacích obdobích.



Novela zákona o DPH 2017

Metodické otázky a odpovědi k aplikaci DPH v oblasti nemovitostí

Podle doposud neoficiálních informací existuje snaha finanční správy posunout účinnost novely zákona o DPH z původně plánovaného 1. ledna 2017 až na 1. dubna 2017. A to pravděpodobně proto, že původní záměr dokončit legislativní proces schválení novely ještě v roce 2016 se ukazuje jako nereálný.

Generální finanční ředitelství vydalo po dlouhých diskuzích materiál, ve kterém se prostřednictvím otázek a odpovědí snaží o vyjasnění svého postoje k aplikaci DPH v případě transakcí s nemovitostmi. Ačkoli některé otázky jsou v tomto materiálu zodpovězeny tak, že dokument je vnitřně nekonzistentní (a na některých místech dokonce v rozporu s DPH legislativou), bude podle našeho názoru základem pro běžný praktický přístup v uplatňování daně nejen správci daně, ale i samotnými plátci DPH.






Poslechněte si více k tomuto tématu na našem webcastu.

12

Přímé daně • Nepodceňte přípravu na EET: Znáte už odpovědi na praktické otázky? • Automatická výměna informací o účtech fyz.osob • Nový formulář přiznání k dani z příjmů fyz. osob • Maximální vyměřovací základ pro pojistné v roce 2017 • Převodní ceny před soudem: Jaké jsou zprávy ze soudní síně? • Zahraniční „patent-boxy“ dle nových daňových pravidel v kontextu českého odpočtu na podporu výzkumu a vývoje






Informace GFŘ k uplatnění reverse-charge u telekomunikačních služeb

Judikát SDEU C 412/15 TMD

Od 1. října 2016 je nezbytné aplikovat při poskytnutí vybraných telekomunikačních služeb režim přenesené daňové povinnosti (RPDP). Informace Generálního finanční ředitelství množinu těchto služeb značně rozšiřuje nad rámec původních představ zákonodárce ve snaze aplikovat RPDP v co

V rámci daného judikátu posuzoval SDEU, zda dodání krevní plazmy je osvobozeno od DPH. Jakkoli jde pro mnohé plátce o okrajové téma, výsledek posouzení soudním dvorem je zajímavý v tom, že vypovídá o celkově velmi nízké úrovni jistoty, kterou dává plátcům DPH pouhé spoléhání se na text zákona o DPH. Na jedné straně je totiž dodání krevní plazmy jednoznačně dle zákona o DPH osvobozeno, zákon nijak výslovně nerozlišuje mezi dodáním plazmy použité pro léčbu nebo pro další průmyslovou výrobu. Na druhou stranu EU DPH Směrnice připouští explicitně jen osvobození při dodání krve jako takové, krevní plazmu vůbec nezmiňuje. SDEU však EU DPH Směrnici vyložil tak, že zavádí osvobození dodání nejen krve, ale i krevní plazmy (podobně jako český zákon o DPH), ovšem jen takových produktů, které nejsou určeny pro další průmyslové zpracování (což z českého zákona na první pohled nevyplývá).

možná největším počtu případů. Probíhající diskuze mezi daňovými poradci a pracovníky finanční správy ukazují, že množina služeb, kterých se RPDP má týkat, zůstává do určité míry nadále nevyjasněna.

13

Přímé daně • Nepodceňte přípravu na EET: Znáte už odpovědi na praktické otázky? • Automatická výměna informací o účtech fyz.osob • Nový formulář přiznání k dani z příjmů fyz. osob • Maximální vyměřovací základ pro pojistné v roce 2017 • Převodní ceny před soudem: Jaké jsou zprávy ze soudní síně? • Zahraniční „patent-boxy“ dle nových daňových pravidel v kontextu českého odpočtu na podporu výzkumu a vývoje



Mezinárodní zdanění


Daňové kontroly a jejich dopady pro společnost

Novinky: Projekty Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

Finanční správa v posledních letech zintenzivňuje kontrolní postupy a zesiluje tlak na vyšší výběr daní. Mezi nejčastěji kontrolované oblasti patří oblast DPH a převodních cen. V roce 2015 představovaly doměrky na DPH 87 % z celkové výše všech doměřených daní v tomto roce. V případě daňové kontroly převodních cen mezi spojenými osobami zase zpravidla jde o velmi vysoké doměrky na dani z příjmů v řádech desítek miliónů korun v každém jednotlivém případě. S narůstáním aktivity a požadavků finanční správy se přitom zvyšuje i potřeba daňových subjektů dostatečně se připravit na případnou daňovou kontrolu.

Projekt Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny se nyní nachází ve fázi případného rozšíření. Současná vyjednávání mají za úkol zjistit, zda by do projektu šlo začlenit také zdravotnické profese, které vyžadují množství specifických certifikátů na území ČR. Pokud k tomuto kroku nedojde, ministerstvo uvažuje o rozšíření projektu také na rodinné příslušníky žadatelů o zaměstnaneckou kartu z Ukrajiny.

Pro investory a cizince z Ukrajiny se od ledna 2016 otevřel projekt Welcome Package, jehož cílem je zefektivnit proceduru vstupu a zaměstnávání klíčových cizinců, kteří v rámci umístění investice do ČR potřebují co nejdříve a bez obtíží získat potřebná povolení (pobytová, pracovní).

Režim zvláštního zacházení pro kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny umožňuje přijímat žádosti nejen pro ukrajinské pracovníky, ale i pro jejich rodiny, které nebyly do podobných programů začleněny. Do zmíněného režimu se může zapojit až 5 000 uchazečů ročně, přičemž 3 800 míst připadá na žadatele o zaměstnanecké karty a 1 200 na jejich rodinné příslušníky.

Projekt Zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné a lokalizované zaměstnance, tzv. Fast Track, je nejvíce vytíženým projektem v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Kapacita projektu byla v letošním roce naplněna již v červenci. Od ledna 2017 bude opět možné využít kapacitu 500 míst, o dalším navýšení kvót v průběhu roku 2017 MPO ale neuvažuje.

Celý tento článek naleznete v právních novinkách z listopadu 2016.

• Krátce


Poslechněte si více k tomuto tématu na našem webcastu.

K říjnu 2016 bylo podáno v rámci Režimu již několik stovek žádostí a kapacita projektu se rychle naplňuje.

14



15

Krátce






Projekt BEPS: Akce 13. Dokumentace k převodním cenám a výkaznictví podle jednotlivých zemí Některé země již začaly s úpravou příslušných daňových zákonů, s cílem zavést výkaznictví podle jednotlivých zemí (CbC reporting) a dalších požadavků. Bulharsko přijalo opatření zaměřená na transparentnost v daňové oblasti Společnosti a daňoví nerezidenti provozující obchodní činnost v Bulharsku prostřednictvím stálé provozovny, musí nyní poskytovat údaje o vlastnících nebo akcionářích zahraničního subjektu. Evropská komise zahajuje vyšetřování ohledně daňového režimu uplatněného Lucemburskem v případu státní podpory pro společnost GDF Suez Komise vyšetřuje, zda daňová rozhodnutí, vydaná Lucemburskem společnosti GDF

Suez (nyní Engie), neposkytla této společnosti nedovolenou konkurenční výhodu. Irsko zkracuje dobu pro uplatňování daňových rozhodnutí Irský finanční úřad ohlásil, že standardní doba pro uplatňování daňových rozhodnutí pro velké společnosti se zkracuje na 5 let (dříve 7 let). Rovněž se zkrátí maximální doba platnosti předběžných cenových dohod na 5 let. Nizozemí navrhuje změny v pravidlech financování u spřízněných osob a akvizic Navrhované legislativní změny týkající se omezení odpočtu úroků by měly rozšířit pravidla v oblasti financování u spřízněných osob a překlenout legislativní nedostatky u financování akvizic. V případě schválení budou tato pravidla uplatňována pro účetní období od 1. ledna 2017 a později.

Slovensko zvažuje (znovu)zavedení srážkové daně u dividend Vláda schválila návrhy, které zahrnují (znovu)zavedení srážkové daně u dividend a snížení sazby daně z příjmu právnických osob. Budou-li tato opatření schválena parlamentem, vstoupí v platnost dne 1. ledna 2017. Nespolupracující daňové jurisdikce budou na seznamu EU Komisař EU pro daňové záležitosti zveřejnil seznam jurisdikcí, které budou následně podrobeny podrobné analýze na základě mnoha kritérií. Cílem této analýzy je sestavit společný seznam EU, ve kterém budou uvedeny nespolupracující daňové jurisdikce. Seznam by měl být zveřejněn do konce roku 2017.

Přímé daně


16






Belgický ministr financí navrhuje reformu daně z příjmů právnických osob Navrhované reformy v oblasti daně z příjmů právnických osob zahrnují postupné, ale výrazné snížení nominální sazby daně z příjmů právnických osob, která má v roce 2019 klesnout na 20 %, přičemž ve stejném období by mělo dojít také ke snížení 3% krizové přirážky k dani. Ostatní návrhy zahrnují zvýšení odpočtu u přijatých dividend z 95 % na 100 %, a zrušení konceptu tzv. notional interest deduction (pozn.: jedná se o možnost odpočtu úroku z vlastního kapitálu za určitých podmínek). V mezičase byla vyhlášena sazba pro odpočet úroků z vlastního kapitálu (notional interest deduction) pro rok 2018.

Tchaj-wan zavádí pravidla pro ovládané zahraniční společnosti Očekává se, že nová pravidla platná pro ovládané zahraniční společnosti (tzv. CFC rules), která jsou součástí zákona o daních z příjmů z července 2016, budou uplatňována nejdříve v roce 2018.



Daňové povinnosti – listopad 2016


Nepřímé daně • Novela zákona o DPH 2017 • Metodické otázky a odpovědi k aplikaci DPH v oblasti nemovitostí • Informace GFŘ k uplatnění reverse-charge u telekomunikačních služeb

středa 9.

spotřební daň

splatnost daně za září 2016 (mimo spotřební daň z lihu)

pondělí 14.

intrastat

podání výkazů pro intrastat za říjen 2016, papírová forma

středa 16.

intrastat

podání výkazů pro intrastat za říjen 2016, elektronická forma

pondělí 21.

daň z příjmů

měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

čtvrtek 24.

spotřební daň

splatnost daně za září 2016 (pouze spotřební daň z lihu)

pátek 25.

daň z přidané hodnoty

• daňové přiznání a daň za říjen 2016 • souhrnné hlášení za říjen 2016

• Judikát SDEU C 412/15 TMD

• kontrolní hlášení za říjen 2016

Ostatní • Daňové kontroly a jejich dopady pro společnost

energetické daně

daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za říjen 2016

spotřební daň

• daňové přiznání za říjen 2016 • daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za říjen 2016 (pokud vznikl nárok)

• Novinky: Projekty Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

středa 30.



daň z nemovitých věcí

splatnost 2. splátky daně (všichni poplatníci s daní vyšší než 5 000 Kč)

daň z příjmů

odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za říjen 2016

17



Daňové povinnosti – prosinec 2016


Nepřímé daně

pondělí 12.

spotřební daň

splatnost daně za říjen 2016 (mimo spotřební daň z lihu)

středa 14.

intrastat

podání výkazů pro intrastat za listopad 2016, papírová forma

čtvrtek 15.

daň silniční

záloha na daň za říjen a listopad 2016, event. splatnost jedné zálohy na daň (nejméně ve výši 70 % roční daňové povinnosti) – v případě poplatníka daně, je-li provozovatelem nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností 12 a více tun, kterým se dle § 6 odst. 10 zákona o dani silniční snižuje sazba daně o 48 %

daň z příjmů

čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň

pátek 16.

intrastat

podání výkazů pro intrastat za listopad 2016, elektronická forma

úterý 20.

daň z příjmů

měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

úterý 27.

daň z přidané hodnoty

• daňové přiznání a daň za listopad 2016

• Novela zákona o DPH 2017 • Metodické otázky a odpovědi k aplikaci DPH v oblasti nemovitostí • Informace GFŘ k uplatnění reverse-charge u telekomunikačních služeb • Judikát SDEU C 412/15 TMD


• souhrnné hlášení za listopad 2016


Mezinárodní zdanění

• kontrolní hlášení za listopad 2016 energetické daně

daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za listopad 2016

spotřební daň

• splatnost daně za říjen 2016 (pouze spotřební daň z lihu) • daňové přiznání za listopad 2016

• Krátce


• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za listopad 2016 (pokud vznikl nárok)

18



Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z daňového oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:


Nepřímé daně • Novela zákona o DPH 2017 • Metodické otázky a odpovědi k aplikaci DPH v oblasti nemovitostí

Přímé daně Jaroslav Škvrna Zbyněk Brtinský Miroslav Svoboda Marek Romancov LaDana Edwards Tomas Seidl

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Nepřímé daně Adham Hafoudh Radka Mašková

[email protected] [email protected]

Kontrolní hlášení Jaroslav Beneš

[email protected]

• Informace GFŘ k uplatnění reverse-charge u telekomunikačních služeb • Judikát SDEU C 412/15 TMD





Mezinárodní zdanění Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas.

• Krátce


Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 225 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2016 Deloitte Česká republika

Právní novinky Deloitte Česká republika listopad 2016


Právní novinky – listopad 2016


Finanční správa v posledních letech zintenzivňuje kontrolní postupy a zesiluje tlak na vyšší výběr daní. Mezi nejčastěji kontrolované oblasti patří oblast DPH a převodních cen. V roce 2015 představovaly doměrky na DPH 87 % z celkové výše všech doměřených daní v tomto roce. V případě daňové kontroly převodních cen mezi spojenými osobami zase zpravidla jde o velmi vysoké doměrky na dani z příjmů v řádech desítek miliónů korun v každém jednotlivém případě. S narůstáním aktivity a požadavků finanční správy se přitom zvyšuje i potřeba daňových subjektů dostatečně se připravit na případnou daňovou kontrolu.

Kdy může správce daně přijít na kontrolu? Správce daně může pomyslně zaklepat na vaše dveře a zahájit daňovou kontrolu kdykoliv po dobu běhu lhůty pro stanovení daně. Tato lhůta činí v zásadě tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud však společnost v některém zdaňovacím období vykázala daňovou ztrátu nebo jí byla poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro stanovení daně se může značně protáhnout a za určitých situací přesáhnout i deset let. Zahájením daňové kontroly nadto správce daně získá další tři roky pro její provedení.

i namátkově, a to jak před vyměřením daně, tak i po jejím vyměření. Je to přitom právě kontrola před vyměřením, která má nejzávažnější dopady do práv daňových subjektů. Daňovou kontrolu mohl doposud provést jedině místně příslušný správce daně. Toto pravidlo se však nyní mění díky zavedení celostátní příslušnosti pro účely právě daňových kontrol. To v praxi znamená, že typicky správce daně prošetřující podezření na páchání karuselového podvodu na DPH bude moci zahájit daňovou kontrolu u všech daňových subjektů podezřelých z účasti na tomto karuselovém podvodu, a to bez ohledu na to, že každý z nich bude mít sídlo v jiné části republiky.

Při zahájení daňové kontroly správce daně nemusí mít žádnou konkrétní pochybnost o výši přiznané daňové povinnosti. Oproti postupům k odstranění pochybností totiž mohou být daňové kontroly zahájeny

Finanční dopady daňové kontroly V obecné rovině platí, že před zahájením daňové kontroly by společnost měla mít možnost sama opravit výši své daňové povinnosti podáním dodatečného daňo-

2



vého přiznání. Motivace k jeho podání je zřejmá. Pokud dobrovolně přiznáte a doplatíte vyšší daňovou povinnost, vyhnete se penále ve výši 20 % z doměřené daně, a při splnění zákonných podmínek můžete dosáhnout i prominutí časti úroků z prodlení. Pokud bude vyšší daňová povinnost doměřena na základě výsledku daňové kontroly, je společnost povinna uhradit kromě daňového doměrku i penále a úroky z prodlení ve výši 14 % plus repo sazba stanovená ČNB p. a. Při splnění zákonných podmínek může být sice na základě posouzení součinnosti daňového subjektu při daňové kontrole prominuta alespoň část uloženého penále, finanční dopady jsou však přesto významnější než v situaci, kdy společnost dobrovolně přizná vyšší daň.

3

Civilní a trestněprávní odpovědnost za doměření daně Vedle finančních dopadů však daňová kontrola může mít dopady i do oblasti civilní a trestněprávní odpovědnosti, které mohou postihnout jak společnost samotnou, tak její statutární orgán, management či další zaměstnance. Členové statutárního orgánu stejně jako zaměstnanci mohou odpovídat nejenom za pochybení při přípravě daňového přiznání vedoucí k tomu, že společnosti vznikla povinnost uhradit sankce, ale i za škodu způsobenou při následném zastupování společnosti v rámci daňové kontroly. Hovoříme zde například o odpovědnosti managementů a zaměstnanců společnosti za škodu způsobenou společnosti doměřením daně. Daleko závažnějším dopadem však může být trestněprávní odpovědnost samotné

společnosti, jejího managementu a/nebo zaměstnanců v případě závěru o úmyslném krácení daně. Zkrácení daně je trestným činem, který je možné spáchat pouze úmyslně. O úmyslném jednání přitom může svědčit například i to, že se společnost nebrání právnímu názoru správce daně, na základě kterého došlo k doměření daně v minulosti (např. nesprávné nastavení převodních cen, nesprávný výklad ustanovení zákona upravujícího odpočet daně či odčitatelné položky), ale i přesto nadále postupuje v rozporu s takovým názorem správce daně. Jak se bránit při daňové kontrole? Daňový řád a soudní řád správní garantují daňovým subjektům celou řadu procesních možností, jak se bránit při daňové kontrole. Prostředky obrany je přitom vhodné volit vždy podle toho, co rozporujete a čeho chcete dosáhnout. Bránit se můžete jak proti výsledku daňové kontroly



(tj. proti výši doměřené daně), tak proti nezákonnému postupu správce daně při provádění daňové kontroly. Ačkoliv soudní spory ohledně daňové povinnosti mohou trvat i několik let, společnosti jsou motivovány rozporovat výši daně především v případech, kdy má výklad správce daně vliv na výši daně i v ostatních zdaňovacích obdobích. V takovém případě totiž v zásadě platí, že pokud společnost nebude rozporovat výsledek daňové kontroly v soudním řízení, měla by uvést svou daňovou povinnosti za všechna otevřená zdaňovací období do souladu s názorem správce daně, což může mít významný dopad zejména v případě převodních cen. Pokud jde o obranu proti nezákonnému postupu správce daně, společnosti by

4

se měly bránit především v případě, kdy jim nečinnost správce daně či excesivní daňové kontroly způsobují škodu. To bývá nejčastěji v případě postupů k odstranění pochybností či daňových kontrol před vyměřením daně, v jejichž důsledku je společnosti zadržován uplatněný nadměrný odpočet na DPH. Chcete se o dopadech daňových kontrol pro podnikatele dozvědět více? Zajímá vás, jak efektivně provést vaši společnost daňovou kontrolou? Podívejte se na nabídku našich seminářů na toto téma: https://events.deloitte.cz/

Jiřina Procházková +420 777 293 481 [email protected] Táňa Horvath Čapková +420 734 392 262 [email protected]



Kontakty Máte-li zájem o další informace ohledně služeb poskytovaných společností Deloitte v České republice, obraťte se prosím na odborníky z právního oddělení: Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 100 Fax: +420 246 042 030


www.deloittelegal.cz


Dotace a investiční pobídky Deloitte Česká republika listopad 2016

Program TRIO vyhlašuje 2. výzvu na podporu výzkumu a vývoje

44. výzva Operačního programu Životní prostředí

Dotace a investiční pobídky – listopad 2016

2

Program TRIO vyhlašuje 2. výzvu na podporu výzkumu a vývoje Víte o tom, že Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo v říjnu už 2. výzvu v programu podpory výzkumu a vývoje s názvem TRIO (dále také Program)? Program je realizován formou veřejných soutěží ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích a je zaměřen na rozvoj potenciálu České republiky v oblasti klíčových technologií, jako jsou fotonika, mikroelektronika a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie. TRIO podpoří výhradně projekty realizované ve spolupráci podniků a výzkumných organizací. Program bude probíhat v letech 2016 až 2021. Celkový objem podpory bude v tomto období činit 3 700 mil. Kč, přičemž výše dotace může být až 100 % uznatelných nákladů.

Podmínky pro zapojení do programu: • Pro všechny uchazeče z ČR včetně Prahy. • Pro právnické i fyzické osoby, které řeší projekt v účinné spolupráci s alespoň jednou výzkumnou organizací.

Nezapomeňte – důležitá data: • 30. 11. 2016 – ukončení příjmu žádostí • 15. 5. 2017 – vyhlášení výsledků





Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR 44. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020. Celková alokace výzvy 0,5 mld. Kč bude rozdělena mezi dvě hlavní podporované aktivity: 1. Realizace průzkumných a doprůzkumných prací a zpracování analýz rizik kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných lokalit: 30 mil. Kč. 2. Sanace vážně kontaminovaných lokalit, u kterých byla analýzou rizik ověřena kontaminace představující neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystémy: 470 mil. Kč.

Příjemcem podpory mohou být podniky všech velikostí s realizací projektu na území celé ČR. Podpora činí maximálně 85 % způsobilých nákladů. Celkové způsobilé výdaje projektu činí maximálně 50 mil. EUR (včetně DPH) a minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 500 tis. Kč (bez DPH).

3




Kontakty V případě, že se Vás tato problematika dotýká, rádi Vám poskytneme podrobné informace. Prosím, neváhejte nás kontaktovat. Dotace CZ Luděk Hanáček Antonín Weber

+420 246 042 108 [email protected] +420 246 042 394 [email protected]

Investiční pobídky Daniela Fotrová

+420 246 042 921 [email protected]

Dotace a investiční pobídky SK Martin Rybar +421 (2) 582 49 113 [email protected]




dreport Deloitte Česká republika

Recommend Documents