PŘEHLED ZPRÁV Drahý benzin zvyšuje prodej aut na naftu .......................................................................................... 2 Ministr dopravy: O osudu šéfa ŘSD rozhodnu tento týden .............................................................. 3 Přes Spořilov budou dále jezdit kamiony ........................................................................................... 4 Asociace PPP: PPP projekty pokryjí 15 pct zakázek ......................................................................... 5
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Drahý benzin zvyšuje prodej aut na naftu petrol.cz
30.04.2012
Po měsících vytrvalého zdražování by mohla cena benzinu u čerpacích stanic přestat stoupat. Jeho burzovní cena totiž v minulém týdnu mírně klesla a podle zjištění společnosti Colosseum klesly i distribuční marže petrolejářů. Přesto se nejdražší pumpy už jen o několik haléřů blíží hranici 40 korun a s jejím překročením pumpaři co nejdéle otálejí. Odbyt Naturalu 95 tedy rapidně klesá. Výrazně lacinější - i když také rekordně drahá - nafta způsobila, že lidé se po loňském poklesu zájmu vracejí k autům na dieselový pohon. Letos jejich podíl na celkových prodejích nových aut vzrostl už na 43 procent. Průměrná cena Naturalu 95 podle kartové společnosti CCS už dosáhla 37,79 koruny a za týden vzrostla o 20 haléřů. Některé pumpy, jako třeba Pasoil ve Vejprtech, mají podle údajů CCS benzin už za 39,90 koruny. Přitom naftu prodává řada pump až o dvě koruny laciněji. Benzin oproti naftě letos výrazně podražil, část loňského roku však byla dražší zas nafta. "Zájem o dieselová auta roste průběžně pořád, zejména u firemních flotil. Ale loni se to zastavilo právě vlivem menšího zájmu samotných řidičů. Letos už opět vidíme velký růst, a to právě u privátních zákazníků," popisuje situaci tajemník Svazu dovozců automobilů Pavel Tunkl. Při výběru motoru hraje roli především argument nižší spotřeby u dieselů, hlavně u těch, které neslouží jen ke krátkým jízdám. "Teď se k tomu přidává i výhoda výrazně nižší ceny paliva oproti benzinu. Pro řadu lidí zřejmě není rozhodující to, že vůz na naftu stojí víc než s benzinovým motorem," připomíná Tunkl. A statistika i výrobci mu dávají za pravdu. Podle údajů svazu a ministerstva dopravy klesl letos podíl prodaných nových vozů s benzinovým motorem na 54,7 procenta, před pěti lety ještě benziny vládly z téměř 71 procent. Zatímco vozy s diesel motorem měly před pěti lety podíl na celkových prodejích 24 procent, letos je to již 43 procent. Škoda Auto jako největší výrobce a prodejce osobních vozů v Česku mluví o ještě větším nárůstu zájmu o "nafťáky". Loni Škodovka prodala u nás 58 200 aut a z toho 46 procent na naftu. Ale za letošní první kvartál už tvořily diesely víc jak polovinu - 54 procent z doma prodaných 14 100 vozů. Značka Octavia už putuje do světa ze 60 procent v naftové verzi. "Ono záleží nejen na ceně paliva v jednotlivých zemích, ale i na místní tradici. Česko je v odbytu aut na diesel pohon někde na průměru, ale například v Rusku nebo Řecku se naftové vozy neprodávají skoro vůbec. A v takové Belgii zase skoro výhradně," tvrdí mluvčí mladoboleslavské automobilky Jozef Baláž. Přitom ale nejde o lacinou investici. Podle zkušenosti prodejců se s diesel pohonem prodávají hlavně auta ve vyšší cenové kategorii. "Diesel je oblíbeným motorem především pro vozy v hodnotě kolem
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
2
500 000 korun," připomíná Anna Gruberová ze společnosti Porsche Inter Auto, která patří k největším prodejcům nových vozů v Česku. Úměrně tomu padá spotřeba benzinu. Během dvou let o 14 procent na loňských 2,3 miliardy litrů. Jenže své jisté nemá ani nafta, jejíž prodeje stagnují zásluhou provozu nákladní dopravy na zhruba 4,8 miliardy. Šéf profesního sdružení Česmad Bohemia Vladimír Starosta soudí, že po loňském určitém růstu objemu zakázek čekají dopravce, a tedy i odbyt nafty, horší časy. Motor české ekonomiky je podle něj na "nižších otáčkách", výrobci začínají omezovat přepravu zboží. "Růst cen nafty by velel ke zvýšení našich cen, ale na to zákazníci nechtějí slyšet. Teď jsme zkrátka v situaci, kdy chtějí šetřit všichni," říká Starosta.
Ministr dopravy: O osudu šéfa ŘSD rozhodnu tento týden tyden.cz
01. 05. 2012
Rubrika: Domácí zprávy
Pod šéfem Ředitelství silnic a dálnic Reném Porubou se pořádně otřásá křeslo. Jeho nadřízený ministr dopravy Pavel Dobeš neskrývá, že jsou mezi oběma vykopány poměrně hluboké zákopy. Přesto nechce říct, že bude muset Poruba v blízké době odejít. Chce se s ním nejprve tento týden sejít a zeptat se ho na zpackané zakázky. Šéfovi Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) René Porubovi jste dal do pondělí ultimátum na zrušení v dubnu vypsaných výběrových řízení za 3,5 miliardy korun. Jak to dopadlo? Bude se muset definitivně poroučet, nebo zadání splnil a zůstane? Žádné podobné ultimátum jsem mu nedával. Pravdou ale je, že v tuhle chvíli nejsou finančně krytá některá výběrová řízení a pokud je vysoutěžíme, není zřejmé, zda na ně za deset, patnáct, nebo i dvacet let budeme vůbec mít. Chápu, že ten balík byl vypsán kvůli čerpání peněz z Operačního programu doprava, ale není to prostě možné. Mluvíte třeba o projektu zapuštění pražské magistrály pod povrch, které má být hudbou daleké budoucnosti, ale už se vypisuje soutěž na projekt? Těch příkladů je ale mnohem více. Neodpověděl jste mi, co bude dál s panem Porubou? Co se týká pana ředitele, tak důležitý bude jeho postoj k auditu, který na ŘSD provedli lidé ze Státního fondu dopravní infrastruktury. (Ti konstatovali u devětadvaceti z 30 náhodně vybraných podlimitních zakázek na opravy silnic prvních tříd vážná pochybení- pozn.redakce). Jde o malé zakázky za šest až dvacet milionů korun, kterými ale v součtu ročně protékají miliardy. Nechci rovnou říkat, že za to může pan ředitel, to by byla špatná interpretace. V řadě případů zakázky zadávala krajská ředitelství ŘSD. Nechci z toho ale dělat nějaký hon na čarodějnice. Podle zápisu ze zlomového jednání grémia Věcí veřejných 13. dubna, které předcházelo odchodu Karolíny Peake i vás z této strany, si na vás René Poruba stěžoval. Necítil prý od vás podporu. Byl
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
3
jste i proto vyzván, abyste jako ministr skončil. Nemělo by to být spíše obráceně a vy byste měl mít podporu od něj? Přesně tak, v tomto ohledu je to zřejmé. Taková slova na grémiu VV skutečně zaznívala. To je zásadním otazníkem naší další spolupráce. My se ale ještě tenhle týden musíme sejít a tyhle věci spolu prodiskutovat. Na stejném jednání grémia Poruba pohoršoval nad tím, že za ním přišli "nějací vyslanci" z liberecké a pardubické ODS, ohledně použití "volných peněz" ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Vyznívalo to, že mu ale vadí hlavně to, že nešlo o lidi z VV. Je tedy možné na ŘSD takhle na stranické bázi získávat pro svůj kraj prostředky na opravy a stavbu silnic? Ono je to jinak. Ve fondu jsou i prostředky, které nejsou určené na samotnou výstavbu. Jde o peníze na inženýrské práce, projektovou dokumentaci, případně i na výkupy pozemků. Prostě finance na přípravu. Těch je výrazně méně, než je na seznamu potencionálních projektů. Úplně stejně to funguje i u oprav komunikací. Zejména tam, kde můžete mít třeba menší kruhový objezd, opravu silnice, nebo vybudování sjezdu a podobně. I tam je přebytek poptávky, než se skutečně dostává na konkrétní rok peněz. Jde o to rozhodnout, na které projekty prostředky půjdou. A tam samozřejmě často přichází k tomu, že kraje, města a zástupci regionů chtějí prosadit tu svou silnici nebo křižovatku, už třeba jenom proto, že se u nich vytvářejí zácpy, místo má větší nehodovost a z mnoha dalších důvodů. Všichni vám překládají logické a rozumné argumenty, proč zrovna ten jejich projekt je zrovna ten správný a potřebný. Z toho plyne zmiňované lobování. To ale nevysvětluje ty volné peníze. Žádných jeden a půl miliardy, které by byly někde zašoupnuté, prostě neexistuje. To jsou prostředky určené na odvody finančnímu úřadu, na doplacení víceprací, které jsou nyní finálně vyčíslovány a případně na kofinancování staveb z Operačního programu doprava, na něž bychom měli dostat prostředky během následujících dvou let. Pan Poruba tohle všechno velmi dobře ví a použil tyhle řeči úplně zbytečně. Z toho, jak proti vám ředitel ŘSD vystoupil, ale i z vašich dalších odpovědí je zřejmé, že další spolupráce vás dvou zřejmě nebude možná. Proč chodíte diplomaticky kolem horké kaše a neřeknete rovnou, že ho hodláte odvolat? To je komunikace mezi námi dvěma a nechci, aby debata ke konkrétním věcem byla vedena takhle přes média. Prostě se musíme sejít a některé věci si vyříkat. Co bude dál se uvidí.
Přes Spořilov budou dále jezdit kamiony tyden.cz
01. 05. 2012
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) zrušilo rozhodnutí pražských hygieniků, kteří v roce 2009 zamítli výjimku umožňující hlučný provoz na frekventované Spořilovské ulici. Ministerstvo tak vyhovělo odvolání Technické správy komunikací (TSK). Hygienici budou o výjimce rozhodovat znovu. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
4
Přes Spořilov denně jezdí tisíce kamionů, které tam byly převedeny po zprovoznění jižní části Pražského okruhu a zákazu vjezdu kamionů nad 12 tun na Jižní spojku. Proti nárůstu dopravy protestují místní obyvatelé i zástupci Prahy 4. Obě strany organizovaly petice, které podepsaly tisíce lidí. Obyvatelé kvůli neřešené situaci na Spořilovské také několikrát demonstrovali. Vadí jim nejenom hluk, ale především smogové zatížení. „Obyvatelé evidentně nejsou na prvním místě, není respektováno základní právo lidí na zdraví a život," reagovala na rozhodnutí ministerstva Jana Růžičková z občanského sdružení SOS Spořilov. „Na tomto problému neexistuje politická shoda a lidé na to doplácí," doplnila. Obyvatelé žijící v blízkosti Spořilovské ulice podle ní trpí chronickými onemocněními, mnozí prý už kvůli znečištění vzduchu i zemřeli. Neutěšenou situaci by vyřešila dostavba Pražského okruhu v úseku mezi D1 a Běchovicemi. Stát ale nemá na stavbu peníze, chybí také potřebná povolení. Praha proto chce od léta omezit kamionovou dopravu na celém území města. O záměru, který schválili zastupitelé, nyní jedná s příslušnými úřady.
Asociace PPP: PPP projekty pokryjí 15 pct zakázek Webreporter.cz
30. 04. 2012
Na dotazy ekonomické redakce ČIA odpovídal Vladimír Sloup, výkonný ředitel Asociace PPP. V rozhovoru se dotazujeme zejména na uplatnění PPP projektů v dopravním stavitelství. Jaká je současná situace v České republice v oblasti prosazování PPP projektů? Které bariéry pro realizaci projektů jsou podle Vás v České republice nejčastější a jaké navrhujete způsoby pro jejich odstranění? V České republice je nutné rozlišovat na situaci na municipální a centrální úrovni. Na centrální úrovni funguje v současné době jediný projekt, projekt elektronických tržišť, na municipální úrovni jsou to desítky projektů. Většina zrealizovaných projektů se týká provozu vodárenské infrastruktury. Na municipální úrovni je zapotřebí rozšířit využití PPP projektů i do dalších vhodných odvětví, na centrální úrovni je zapotřebí překonat konzervatismus a odpor k učení se nových věcí, stejně tak jako změnit krátkozraké myšlení politiků, kteří většinou nevidí za horizont volebního období. Nejlepším lékem pro rozvoj PPP bude několik větších úspěšných projektů. Prozatím jsou bohužel mediálně vděčné neúspěchy některých projektů, které jsou často nesprávně označovány jako PPP, případně je něco medializováno jako neúspěch PPP, ač jde o problém hlubší, o problém nefungujícího veřejného zadávání jako celku. Vzhledem k tomu, že úspěchy menších projektů nejsou pro média tak zajímavá, je zapotřebí pracovat na dvou frontách. Předně jde o práci s médii, kde je zapotřebí informovat novináře o všech skutečnostech, za druhé jde o trvalou práci s úředníky a politiky napříč celým spektrem tak, aby měli trvalý přístup k relevantním zdrojům informací. Z dalších problémů můžeme jmenovat drobné nedostatky v zákonu o veřejných zakázkách, v koncesním zákonu či v insolvenčním zákonu, ale i vzhledem k desítkám zrealizovaných projektů je jasné, že nejde o problémy nepřekonatelné. V jakých oblastech lze PPP projekty využívat? Jaké specifické výhody a nevýhody spatřujete v případě využití PPP projektů v oblasti dopravní infrastruktury oproti jiným odvětvím? PPP projekty mají své místo kdekoliv je uspokojována veřejná služba. Ze své podstaty je to ale omezeno na projekty dostatečně velké a dlouhodobé, vhodné je, aby byl v daném sektoru predikovatelný vývoj. Na základě celosvětových zkušeností lze PPP projekty pokrýt zhruba 15% veřejných zakázek. Typickými oblastmi využití PPP projektů jsou oblasti vodního a odpadového hospodářství, dopravy, sociálního bydlení či zdravotnictví. V oblasti dopravní infrastruktury je Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
5
největším problémem u liniových staveb množství dotčených subjektů, které do realizace stavby vstupují. To, co může být u klasické veřejné zakázky obrovským problémem, tedy nevypořádané majetkoprávní vztahy, realizaci PPP projektu znemožní. Výhody jsou stejné jako u ostatních PPP projektů, tedy vysoká kvalita dodané infrastruktury a poskytovaných služeb, spolehlivost a včasnost dodání infrastruktury k provozu. Zásadní výhodou je orientace na celoživotní náklady projektu, tedy se nezajímáme ani o to, kolik nás stojí pořízení, ani jaké jsou náklady financování či provozu, ale hledáme takové řešení, které pokryje veškeré náklady a současně právě tyto celkové náklady minimalizuje. Je podle Vás realizace modernizace dálnice D1 vhodným projektem pro PPP financování? Proč? Jakým způsobem by zde musel být upraven vztah mezi státem a soukromým investorem? Projekt modernizace dálnice D1 je dvojsečný. Na jednu stranu je vhodný, tak jako téměř každý dopravní projekt. Na druhou stranu je zapotřebí říci, že dnes nikdo neví, co objeví, když do této dálnice kopne. Z toho pohledu by musel buď investor provést rozsáhlý a nákladný průzkum současného stavu, aby koncesionáři byli ochotni akceptovat zbylá rizika, nebo by naopak musel investor počítat s tím, že koncesionáři zvýší rizikovou přirážku o nejistoty, které se ve stavebních objektech skrývají. Další možností by bylo i to, že by se cena ještě upravovala o vícepráce, ale to je pouze hypotetické, z PPP projektu by se tím prakticky stala klasická veřejná zakázka, pro PPP projekty je jedním z určujících znaků právě převzetí stavebního rizika koncesionářem. Které hlavní dopravní projekty budou v nejbližší době realizovány jako PPP projekty? O jakou výši investice se jedná a kdy by měly být zahájeny? V současné době se hovoří o dvou velkých projektech v dopravní infrastruktuře. Jedním je výstavba a provoz části dálnice D3 a druhým je výstavba a provoz Depa MHD v Plzni. V případě dálnice D3 Ministerstvo dopravy hovoří o předpokládaných investičních nákladech cca 5 mld. Kč. Celkové náklady životního cyklu zatím nebyly stanovovány, vzhledem k tomu, že rozsah provozu a údržby dalších částí dálnice D3 má vzejít ze soutěžního dialogu se zájemci o projekt. U Depa v Plzni činí celková nabídková cena zhruba 12 mld. Kč. V tomto případě je nutno si uvědomit, že se jedná nejen o náklady investiční, na výstavbu depa, ale i o veškeré náklady na provoz, opravy, údržbu, lidské zdroje, financování, pojištění a další, na celých 29 let. Existuje dopravní projekt, který jako PPP projekt selhal? O jaký projekt se jedná a jaké byly důvody neúspěchu? Samozřejmě. Celosvětové statistiky uvádějí, že selhává 1-2 % PPP projektů. Je to ovšem díky důkladné přípravě méně, než kolik selhává projektů realizovaných klasickými zakázkami. Z těch často zmiňovaných ve světě je to projekt jedné maďarské dálnice, Londýnského metra, či sem můžeme zařadit i projekt Eurotunelu. U nás se sem často zařazuje projekt dálnice D47, ač se dle mého názoru nejednalo o projekt PPP, protože nebyl naplněn jeden z jeho definičních znaků, a to přenos rizik na koncesionáře. Když bych měl postupně vypíchnout hlavní důvody selhání projektů, tak v Maďarsku šlo o vysoké mýtné a existenci paralelních objízdných tras, u Londýnského metra o podcenění stavu před rekonstrukcí a politické tlaky a u Eurotunelu o špatný odhad budoucího vývoje. U dálnice D47 to byl častý neduh českého veřejného zadávání, zadání bez výběrového řízení, a špatně nastavený smluvní vztah. I tak ovšem v případě D47 zůstává otázka, zda by i podle špatné smlouvy nebyl projekt realizován rychleji a levněji, vícepráce projekt neustále prodražují, současně již ŘSD investuje do oprav a dálnice není stále dokončená, takže socioekonomické benefity mají již minimálně pětileté zpoždění. Jak hodnotíte záměr Plzeňských městských dopravních podniků na stavbu depa podniku využít jako PPP projekt? Existuje zde nějaké riziko, které by tento záměr ohrozilo? Z hlediska vhodnosti k realizaci se jedná o typický PPP projekt, který již byl či je realizován v mnoha městech po celém světě. Odpůrci PPP je samozřejmě zneužitelné, že byla podána pouze jediná nabídka, na druhou stranu je s přihlédnutím k místním specifikům pochopitelné, že druhý uchazeč ze soutěže odstoupil. Rizika samozřejmě existují. Rizikem je například pokračující propad daňových příjmů, změna v rozpočtovém určení daní, či to, že město Plzeň zrealizuje další projekty, které mu zvednou provozní náklady tak, že na všechny projekty nebude mít dostatečný rozpočet. Všechno jsou Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
6
to ovšem rizika, která projektu hrozí, ať již bude realizován jako PPP či klasicky. V případě realizace jako PPP dokonce nabízí luxus znalosti výdajů na dlouhou dobu dopředu a možnost návazného plánování cash-flow. Z toho rovněž vyplývá, že PPP projekt může být ohrožen neuváženým investováním, ale PPP projekt ostatní investice svými výdaji neohrožuje, jsou celou dobu známy a zahrnut v plánech města. Jakými hlavními úkoly se bude Asociace PPP zabývat například v následujících dvou letech? Naše činnost je ze své podstaty kontinuální, tedy i nadále se budeme věnovat podpoře PPP projektů pomocí medializace myšlenky či prací s neustále se obměňujícími úředníky a politiky. Zvažujeme i možnost rozšíření zájmu asociace i na další způsoby zadávání, přenesení projektového přístupu k plánování a realizaci projektu i do dalších oblastí, ale to je zatím věc další diskuze se stávající i potenciální členskou základnou Asociace PPP. Chcete upozornit na nějaké zásadní téma týkající se Vaší společnosti nebo trhu, které jste v našich otázkách nezaznamenal? Nikoliv, pouze bych rád poděkoval za zajímavé otázky, které v dobrém slova smyslu vybočovaly z řady otázek běžně kladených.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
7
