Petr Bendl. Ing. Petr Bendl ministr dopravy

Petr Bendl Dobudování dálniční sítě je alfou a omegou kvalitní silniční dopravy v naší zemi. Jednou ze základních podmínek funkčnosti dálniční sítě je zabezpečení dostatečné infrastruktury v okolí Prahy, hlavního dopravního uzlu naší země. Bohužel, odpovídající komunikace v okolí Prahy stále chybí. Důsledkem toho je nejen situace v pražské dopravě, o které se dá celkem bez nadsázky říci, že je už roky ve stavu nepřetržitého kolapsu. Chybějící kapacitní komunikaci v okolí Prahy negativně pociťují také obyvatelé Středočeského kraje, který nese zátěž veškeré dopravy směřující do Prahy nebo z Prahy. Východiskem z této situace je výstavba silničního okruhu kolem Prahy, jež významně odlehčí dopravní zátěži ve spojení severu, jihu, západu a východu a zároveň rozloží dopravní nápor mezi všechny dálnice a rychlostní komunikace vedoucí směrem k Praze. Není potřeba zdůrazňovat, že se tak uleví ostatním silnicím, které jsou v současnosti přetěžovány zejména kamionovou dopravou. O nutnosti zokružnění Prahy svědčí i nedávno uzavřené společné Memorandum Ministerstva dopravy, Středočeského kraje a Hlavního města Prahy. Signatáři Memoranda deklarovali společné úsilí při vytvoření podmínek pro územní i stavební přípravu jednotlivých úseků okruhu a zajištění finančních prostředků na jeho výstavbu jak ze státního rozpočtu, tak z EIB, a soukromých i unijních zdrojů. Cílem této snahy je dokončit okruh nejpozději v letech 2012-2013. Pevně věřím, že ani změny, které nastaly zejména ve složení samosprávy Středočeského kraje, nijak nezeslabí snahu a vůli vybudování pražského okruhu. Argumenty pro jeho výstavbu jsou rok od roku silnější.

Ing. Petr Bendl ministr dopravy

1

David Rath Středočeský kraj patří díky svému prstencovitému územnímu uspořádání nejen celkovým rozsahem silniční infrastruktury, ale i celkovým dopravním zatížením ke krajům s nejvyšší dopravní zatížeností. Hlavním důvodem vedle územního uspořádání je i fakt, že jakékoliv spojení s hlavním městem Prahou z ostatních krajů probíhá a stále bude probíhat přes Středočeský kraj. Proto musíme společně s hlavním městem řešit všechny negativní jevy takto vzniklé a vznikající, a to nejen výstavbou a dobudováním páteřní dálniční sítě v našem kraji, jako je Silniční okruh kolem Prahy nebo dokončení rychlostní silnice R6, ale nedílnou součástí společných kroků s hlavním městem Prahou je i dokončení Městského dopravního okruhu, který stále díky nedokončení Silničního okruhu kolem Prahy musí přebírat dopravní zátěže, které na něj nepatří. Silniční okruh kolem Prahy převezme po svém dobudování a zprovoznění významnou část dopravní zátěže v dálničním spojení mezi severem, jihem, západem a východem, čímž dojde k odlehčení ostatních komunikací v současné době využívaných především kamionovou dopravou. Kamionová doprava díky své nadměrné přítomnosti na ostatních komunikacích, a to převážně silnicích II.a III.třídy neúměrně zhoršuje životní prostředí obyvatel Středočeského kraje. Tento fakt byl zdůrazněn již v dříve přijatém Memorandu, které mělo a má za cíl urychlit výstavbu Silničního okruhu kolem Prahy nejpozději do roku 2012 – 2013. Ze současného stavu lze vyvodit již časový skluz zhruba dvou až tří let, a to i z pohledu, že příprava jednotlivých staveb je stále omezována aktivitami, které se nepodařilo odstranit ani zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Proto i Středočeský kraj vítá iniciativu, směřující k předložení nového zákona o liniových stavbách, který by i při své omezené časové platnosti přispěl k odstranění mnoha negativ, vznikajících při územním a stavebním řízení těchto staveb, a především ke zjednodušení výše citovaných řízení. Věřím, že vzájemnou spoluprací, pochopením potřeb na všech stupních řízení, zlepšenou a účinnou koordinací při přípravě staveb Silničního okruhu kolem Prahy docílíme urychleného dokončení těchto staveb nejpozději do roku 2015. Přeji všem občanům Středočeského kraje, aby naší společnou prací se zlepšila nejen dopravní situace, ale zlepšilo se i životní prostředí převedením dopravy na velkokapacitní silnice nejen v našem kraji, ale i v hlavním městě Praze a celé České republice.

MUDr. David Rath hejtman Středočeského kraje

2

Pavel Bém Stověžatá a zlatá Praha je překrásným městem, největší památkovou rezervací na světě i půvabným muzeem všech světových architektonických stylů od desátého století do současnosti. Ve skutečnosti není stověžatá, ale „tisícivěžatá“. Jako každé velké město si i Praha s sebou nese řadu historických problémů. Tím největším je chybějící dopravní infrastruktura a nadřazený dopravní skelet, který by odpovídal moderním požadavkům na život a fungování velkoměsta dvacátého prvního století. V Praze je dnes registrováno více než 900 000 aut, z toho 678 000 osobních automobilů. K těm „pražským“ autům připočítejme dalších 245 000, která denně přijíždí do Prahy ze Středočeského kraje a zvyšují tak dopravní zátěž ve městě na již neúnosnou úroveň. Přes Prahu denně projede 49 000 nákladních automobilů, jenom po Barrandovském mostě to je téměř 20 000. Celkové emise oxidů dusíku představují ročně pro Prahu „váhu“ 5646 tun, v případě oxidu uhelnatého pak 19 256 tun. To vše jsou jednoznačné argumenty pro urychlenou dostavbu silničního okruhu. Až bude dokončen, využije ho denně 50 000 aut. Vnitřní Praze tak ubude na 500 tun oxidů dusíku a téměř 2000 tun oxidu uhelnatého. Silniční okruh je také jediným funkčním řešením problémů s nadměrným hlukem v centru města. Především ale představuje vyrovnání se s minulostí: Praha zdědila po komunistickém režimu dokončení dopravní infrastruktury a dnes poprvé je řešení na dosah.

MUDr. Pavel Bém primátor hlavního města Prahy

3

Alfred Brunclík Pražský okruh je vyjímečnou komunikací, neboť do hlavního města se sbíhají dálnice a rychlostní komunikace ze všech směrů. Jejich vzájemné propojení, které by rovnoměrně rozložilo tranzit jinak než okruhem, prakticky není možné. Ale nejen tranzitní dopravou jsou městské okruhy živy – samozřejmě mají usnadnit i vnitřní dopravní proudy „z města do města“. Dosud musí řidiči z jedné okrajové části do jiné cestovat přes centrum nebo těsně kolem něj. Po dokončení okruhu pro ně bude především z časových důvodů mnohem zajímavější jet po něm. Proto je tak důležité, aby okruh nebyl od města dál, než je nezbytně nutné. Je zvláštní, že diskuse o tom se stále tu a tam objevuje, přestože trasa okruhu už je v územně-plánovací dokumentaci pevně zanesena. Jsme dnes v etapě dokončování jihozápadní části okruhu. Vyvedení bezpochyby nejzatíženějšího spojení mezi dálnicemi D1 a D5 na okraj Prahy zásadně sníží provoz na Jižní spojce a bude mít klíčový význam pro zklidnění v této části města. Na tento okamžik, který nastane v průběhu roku 2010, se velice těší všichni obyvatelé okolních čtvrtí, a proto je soubor staveb 512, 513 a 514 pod trvalým dohledem médií, veřejnosti i politiků. Připouštím, že i proto, že je v úseku kolem Radotína a Zbraslavi stavebně nesmírně zajímavý a doslova roste před očima! Severní a východní část okruhu, jak všichni víme, zdaleka v takovém stupni rozpracovanosti není. Na přípravě ale intenzivně pracujeme, a pokud příslušné orgány státní správy nepodlehnou tlaku skupin zneužívajících institut odvolání v územním řízení, mohli bychom mít do konce roku 2009 platné územní rozhodnutí. Pak by východní a severní část okruhu mohla být dokončena v roce 2014.

ing. Alfred Brunclík generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic České republiky

4

Gustáv Slámečka Při pohledu na mapu transevropské dopravní sítě TEN-T je zřejmé, že Pražský okruh je jejím významným prvkem na trasách spojujících původní a nové členské země Evropské unie. Stejně zřejmé je, že nedostavěný Pražský okruh je pro síť TEN-T „úzkým hrdlem“. Co nejrychlejší dostavba okruhu je proto logickým zájmem nejen Hlavního města Prahy a České republiky, ale také Evropské unie, a Státní fond dopravní infrastruktury samozřejmě vyvíjí pro hladké financování výstavby veškeré potřebné úsilí. Nejvýznamnějším projevem evropského zájmu na dokončení Pražského okruhu je rozsah, v jakém se evropské zdroje podílejí na financování jeho stavby. Výstavba úseku 514 (Lahovice–Slivenec) je spolufinancována z Fondu soudržnosti EU. Čerpání evropských peněz přitom může dosáhnout částky až 258 milionů eur. Pro úseky 513 (Vestec–Lahovice) a 512 (dálnice D1–Vestec) již byly připraveny žádosti o spolufinancování z Operačního programu Doprava, který je nástrojem strukturálních fondů EU pro financování dopravní infrastruktury v rozpočtovém období 2007–2013. Tyto žádosti jsou v současné době projednávány Evropskou komisí a je vysoká pravděpodobnost, že podpora bude schválena. Na stavbu 512 by mohly jít z evropských peněz až 3 miliardy Kč, na stavbu 513 pak až 4,7 mld. Kč. Nelze nezmínit, že úseky 514 a 513 jsou současně spolufinancovány ze zdrojů od Evropské investiční banky. Jakmile významně pokročíme v přípravě dalších úseků okruhu, bude možné i pro ně požádat o prostředky z Evropské unie, a to jak z již zmíněného Operačního programu Doprava, nebo z komunitárního programu pro financování rozvoje transevropských sítí. Půjde samozřejmě především o stavby 518 (Ruzyně – Suchdol) a 519 (Suchdol – Březiněves), případně i o úsek 511 (Běchovice – dálnice D1).

Ing. Gustáv Slamečka, MBA ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury náměstek ministra dopravy ČR

5

Èíèovice

Úholièky

Velké Pøílepy

Lichoceves

Roztoky

Silnièní okruh kolem Prahy

Makotøasy

Èerný Vùl

Bìloky

Zdiby

Únìtice

Brnky

Statenice

Suchdol

Tuchomìøice

Støedokluky

Chomutov

Horomìøice

Hostouò Knìževes

Dobrovíz

Èimice

Bohnice

Sedlec

Lysolaje

úsek

Tunel Zámky (285 m)

Tunel Rybáøka (855 m)

Pøední Kopanina

7

Dolní Chabry

1

Suchdolský tunel (1979 m)

úsek 518

Karlovy Vary

Troja

Bubeneè

6

Jeneè

Kobylisy

Nebušice

Vokovice

Dejvice

Holešovice

Liboc

úsek 517 Hostivice

Støešovice

Veleslavín

Ruzynì

Hradèany

Bøevnov

Bøve

Sobín

Motol

Øepy

1

Karlín

Staré Mìsto

M. Strana

úsek 516 Chýnì

Josefov

Žižkov

Zlièín

Nové Mìsto

Smíchov

Košíøe

P

Vinohrady

Plzeò 5

Chrášany

Vyšehrad

Radlice

Tøebonice

Nusle

Jinonice

Stodùlky Rudná

Michle

Podolí Jinoèany

Hluboèepy

Øeporyje Nuèice

Dobøíè

Zbuzany

Krè

Braník

Holynì 1

Tachlovice

úsek 515

Oøech Slivenec

M. Chuchle

Lhotka Hodkovièky

Zadní Kopanina

Velká Chuchle

Chýnice

Kamýk

Lochkov

úsek 514 (ve stavbì) Modøany

Tunel Lochkov (1649 m)

Choteè

Kuchaø

Lahovice

Kosoø

Komoøany

Tøebotov

1

Solopysky

úseky okruhu v provozu 4

Zbraslav

úsek 513 (ve stavbì) Toèná

úseky okruhu ve stavbì Vonoklasy

Hodkovice

Èernošice

2

4

Lhota

6 km

Strakonice

Károv

Dobøichovice

6

Dolní Bøežany

Lipence

pøipravované úseky okruhu 0Karlík

Písnice

Cholupice

Tunel Komoøany (1937 m)

Radotín

Roblín

Libuš

Zlatníky

Èeské Budìjovice Ohrobec

Všenory

Vrané n n. Vlt Vlt.

Z

l

D

Hovorèovice

Brázdim

y 8

Bøezinìves Ústí n. L.

Brandýs n. L.-St. Bol.

Veleò

Popovice

Mírovice 1

Tøeboradice

Miškovice

k 519

úsek 520 Ïáblice

Døevèice

Podolanka

Pøezletice

Èakovice

Zápy

Mladá Boleslav

Jenštejn

Vinoø

Svémyslice

Letòany Radonice

Dehtáry

Kbely

Støížkov Prosek

Satalice

Zeleneè

10

Libeò

e

Mstìtice

Vysoèany Horní Poèernice

Hloubìtín

n

Èerný Most Hrdloøezy

Praha

Kyje

Jirny 11

1

HradecŠestajovice Králové

Hostavice Klánovice

Dolní Poèernice Malešice

Nové Jirny

úsek 510

Strašnice Štìrboholy

Bìchovice

12

Vršovice

Újezd nad Lesy 12

Dolní Mìcholupy

Zábìhlice

Kolodìje

Dubeè Hostivaø

Sibøina

Hájek Horní Mìcholupy

Chodov

Úvaly

Kolín

Tunel Dubeè (275 m)

Uhøínìves

Kvìtnice

Stupice

Dobroèovice

úsek 511 1

Háje

Královice

Petrovice

Sluštice

Újezd

Kunratice

Zlatá

Køenice

Pitkovice Køeslice

Šeberov

Nedvìzí

Benice

Tunel Na Vysoké (384 m)

Kolovraty

Hrnèíøe

Pacov

Bøezí

Èestlice Prùhonice

Babice

Lipany

Øíèany

Nupaky

Vestec

Strašín

2

Dobøejovice

Kutná Hora

Zdimìøice Jesenice

Kuøí

úsek 512 (ve stavbì)

Krabošice Tehovec Herink

Brno Popovièky

3

Dolní Jirèany

Modletice

Horní Jirèany

Chomutovice

Radìjovice

Svìtice 1

Jažlovice

Tehov

7

Silniční okruh kolem Prahy Silniční okruh kolem Prahy (dále jen SOKP) je jednou z nejvýznamnějších dopravních staveb hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Po svém dokončení se stane jednou z dopravně nejzatíženějších tras v České republice. SOKP je součástí sítě silnic a dálnic České republiky schválené usnesením vlády ČR č. 741 ze dne 21. 7. 1999 a je v souladu s Územním plánem hlavního města Prahy, schváleným Zastupitelstvem hlavního města Prahy usnesením č. 10/05 ze dne 9. 9. 1999. Spolu s Městským okruhem a radiálami tvoří základní komunikační páteř města a je součástí multimodálního koridoru sítě TEN-T. Územní plán hlavního města Prahy definuje SOKP v širších vztazích nadřazených systémů jako významnou komunikaci propojující tato dálková komunikační spojení: E 48 (R6)

Praha – Karlovy Vary – Bayreuth – Wűrzburg (D)

E 50 (D5, D1)

Nürnberg (D) – Praha – Brno – Košice (SK)

E 55 (D8, D3)

Berlín (D) – Praha – České Budějovice – Linz (A)

E 65 (D11, D1)

Sczecin (Pl) – Hradec Králové – Praha – Brno – Budapest (H)

E 67 (D11)

Praha – Wroclaw – Warszawa (Pl)

Hlavním účelem a cílem stavby SOKP je, v souladu s dopravním řešením územního plánu, vybudovat odpovídající kapacitní komunikaci, která převede tranzitní dopravní vztahy vůči Praze, optimálně rozvede vztahy vnější zdrojové a cílové dopravy na příslušné radiály, uspokojí tangenciální vztahy v okrajovém pásmu města, a tím přispěje ke zvýšení bezpečnosti provozu na komunikační síti Prahy a zlepšení životního prostředí ve městě. Stavba celého silničního okruhu kolem Prahy je rozdělena do úseků označených jako SO 510 až SO 520, které jsou uvedeny v následující tabulce: Název úseku

8

délka (km)

Stav realizace

SO 510 I. etapa Satalice — MÚK D11 Počernice

1,4

v provozu od r. 1984

SO 510 II. etapa MÚK D11 — Běchovice

2,7


SO 511 Běchovice — D1

12,6

v přípravě

SO 512 D1 — Vestec

8,8

ve stavbě od 09/2008

SO 513 Vestec — Lahovice

8,3


Název úseku

délka (km)

Stav realizace

SO 514 Lahovice – Slivenec

6,0


SO 515 Slivenec — Třebonice

7,2


SO 516 Třebonice — Řepy

3,5


SO 517 Řepy — Ruzyně

2,5


SO 518 Ruzyně — Suchdol

9,4

v přípravě

SO 519 Suchdol — Březiněves

6,7

v přípravě

SO 520 Březiněves — Satalice

13,7

v přípravě

Celková délka SOKP

82,8

Úseky SO 512, SO 513, SO 514 tvoří jeden celek označený souhrnným názvem Jihozápadní segment. Úseky SO 518 a SO 519 tvoří jeden celek označený souhrnným názvem Severozápadní segment.

9

SOKP – Termíny přípravy a realizace příprava event.číslo

kód

T

realizace

název od

do

od

do

3272721003

60

F2

519 Suchdol- Březiněves

01/97

07/10

07/10

04/14

3272721004

60

N

518 Ruzyně-Suchdol

01/97

07/10

07/10

04/14

3272731006

60

F2

513 Vestec-Lahovice

01/95

12/06

12/06

11/10

3272731008

60

FS

514 Lahovice-Slivenec

01/95

06/06

06/06

11/10

3272741005

60

F2

512 D1-Vestec

01/96

07/08

07/08

11/10

3272751007

60

N

511 Běchovice-D1

01/96

07/10

07/10

04/14

3272761011

60

N

520 Březiněves-Satalice

01/97

02/12

02/12

12/15

Předpokládané náklady na výstavbu ev. číslo

kód

T

název

celkem akce [tis. Kč]

realizace od

org. jed.

do

3272721003

60

F2

519 Suchdol – Březiněves

11 035 080 07/10 04/14

PRH

ZP

3272721004

60

N

518 Ruzyně – Suchdol

17 162 912 07/10 04/14

PRH

ZP

3272731006

60

F2

513 Vestec – Lahovice

8 952 000 12/06 11/10

PRH

ZP

3272731008

60

FS

514 Lahovice – Slivenec

12 339 735 06/06 11/10

PRH

ZP

3272741005

60

F2

512 D 1 – Vestec

7 102 314 07/08 11/10

PRH

ZP

3272751007

60

N

511 Běchovice – D1

10 801 432 07/10 04/14

PRH

ZP

3272761011

60

N

520 Březiněves – Satalice

11 377 310 02/12 12/15

PRH

ZP

Probíhá přepočet nákladů. Platnost údaje do 04/09

10

kraj

Problémy přípravy Severozápadní segment (SO 518 a SO 519) MŽP ve svém stanovisku souhlasí se severní variantou S a s jižní variantou J podmíněně jen tehdy, pokud ÚP VÚC Pražského regionu prokáže nereálnost varianty severní. Trasa ve variantě J je zahrnuta do schváleného ÚP hl. města Prahy a Územního plánu Pražského regionu. Problémem další přípravy je odpor občanských sdružení a některých místních samospráv proti vedení výsledné trasy ve variantě J. Pro stavbu je vyhlášena veřejná prospěšnost. Vedení trasy je plně v souladu s výše uvedenými ÚPD. Komise odborníků ustanovená na základě vládního rozhodnutí č. 1064/2007, složená ze zástupců Ministerstva dopravy a Ministerstva životního prostředí rozhodla na podkladě odborných analýz a studií ve prospěch varianty J. Dne 28. 8. 2008 bylo vydáno MHMP rozhodnutí o umístění stavby a současně rozhodnutí o ochranném hlukovém pásmu. Rozhodnutí zatím nenabylo právní moci. SO 520 Březiněves – Satalice Navržená trasa je v souladu s ÚP hl. města Prahy. Technická studie posuzovala 5 variant, na které byla zpracována EIA. MŽP přerušilo proces projednání EIA do vyjasnění polohy navazujícího úseku SO 519 (Suchdol – Březiněves).

11

Dopravní údaje Stanovení intenzit dopravy bylo v minulých letech několikrát aktualizováno na základě výsledků sčítání dopravy na stávající silniční síti. Prognóza dat pro území hl. města Prahy a jeho regionu je v současné době stanovena do roku 2015. Matice dopravních vztahů byly vygenerovány i pro roky 2010, 2020 a 2030 za předpokladu, že i po roce 2015 bude vývoj demografie i automobilismu pokračovat v současně předpokládaných trendech. Níže uvedené dopravní intenzity na SOKP vycházejí ze studie provedené firmou CityPlan, spol. s r.o., a vycházejí z následujících předpokladů zprovoznění komunikační sítě ve výhledovém roce 2015. Ve Středočeském kraji jsou oproti současnému stavu zprovozněny tyto komunikace: - SOKP v celé délce a rozsahu - D3 – bez úseku Mezno – Václavice - Václavická spojka - R4, R6, R7 v celé délce - I/9 – obchvat Líbeznice - I/12 – přeložka v úseku SOKP – Úvaly - I/38 – obchvat Nymburka a Kolína Celkově je prognóza hodnocena jako konzervativní, s vyšší pravděpodobností že bude překonána, než že je nadhodnocena.

12

SO

Max. počet vozidel v jednom směru [tis. voz./den] – zaokrouhleno

SO

Max. počet vozidel v jednom směru [tis. voz./den] – zaokrouhleno

510

52 000

516

51 000

511

30 000

517

51 000

512

29 000

518

35 000

513

31 000

519

35 000

514

29 000

520

28 000

515

36 000

Životní prostředí Na všechny SO stavby SOKP (mimo SO 510 a SO 515, které tomuto požadavku v době realizace nepodléhaly) byla v souladu s platnou legislativou vypracována dokumentace o vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP s řadou splnitelných podmínek, které byly do projektové dokumentace zapracovány. Proces projednání EIA SO 520 byl pozastaven do doby výběru definitivní polohy trasy SO 518 a SO 519. Technické řešení respektuje v maximální míře požadavky na ochranu životního prostředí, a to jak výběrem nejvhodnější varianty trasy, tak i použitím náročných ochranných opatření, jako jsou mosty přes biokoridory, tunelové objekty, tzv. zelené mosty, výstavba protihlukových stěn, opatření pro ochranu vod, opatření pro odvedení emisí z tunelových staveb, výsadba zelených pásů podél komunikace atd. Trasa okruhu respektuje i významné krajinné prvky, byla posuzována s ohledem na legislativu Natura 2000 a je v souladu s evropskými standardy pro ochranu životního prostředí při výstavbě dopravní infrastruktury.

13

Jednotlivé úseky SOKP

14

SO 510

Satalice – Běchovice

SO 511

Běchovice – D1

SO 512

D1 – Vestec

SO 513

Vestec – Lahovice

SO 514

Lahovice – Slivenec

SO 515

Slivenec – Třebonice

SO 516

Třebonice – Řepy

SO 517

Řepy – Ruzyně

SO 518

Ruzyně – Suchdol

SO 519

Suchdol – Březiněves

SO 520

Březiněves – Satalice

SO 510 Satalice – Běchovice SO 510 byl rozdělen do dvou etap výstavby. V I. etapě byl postaven úsek D11 – Chlumecká. Jedná se o 1,4 km dlouhý úsek směrově rozdělené komunikace s nouzovými pruhy kategorie S 27,5/100 s rezervou S 34/100, který zajišťuje napojení dálnice D11 na Chlumeckou ulici v místě napojení silnice I/10, resp. R10. Stavba byla uvedena do provozu v roce 1984. II. etapa zahrnovala realizaci zbývající části SO 510, tj. od MÚK s D11 u Horních Počernic do Běchovic. Tento úsek překonává mostní estakádou Počernický rybník, železniční trať Praha – Kolín a silnici I/12. Končí za mimoúrovňovou křižovatkou Běchovice se silnicí I/12, kde se plynule napojuje na Štěrboholskou radiálu. Úsek byl uveden do provozu v roce 1993.

Základní údaje Délka trasy:

4,100 km

Počet MÚK:

3 (Chlumecká, Horní Počernice, Běchovice)

Kategorie:

S 27,5/100 s rez. na S 33,5

15

SO 511 Běchovice – D1 SO 511 tvoří úsek mezi silnicí I/12 a dálnicí D1. Začíná v Nové Dubči, kde se napojuje na dokončený úsek SO 510 Satalice – Běchovice a končí východně od dálnice D 1 u obce Nupaky, kde navazuje na SO 512 D1 – Vestec. Součástí stavby je dostavba tzv. Štěrboholské radiály v délce 1,140 km, která přejde přes SOKP v MÚK Dubeč a umožní budoucí pokračování této komunikace s napojením na silnice I/12 ve směru na Kolín. Další součástí tohoto SO jsou mj. tunely Dubeč (275 m) a Na Vysoké (384 m), mosty Kuří (608 m), Kolovraty (237 m) a Dubeč (256 m). Celková délka úseku je 12,6 km. V září 2008 se uskutečnilo veřejné projednání, na jehož základě bylo vydáno územní rozhodnutí, které zatím není pravomocné. Zahájení výstavby se předpokládá v prvním čtvrtletí roku 2010.

Základní údaje

16

Délka trasy:

12,571 km

Mosty:

30 mostních objektů, z toho most přes Říčanský potok (242,2 m)

Tunely:

2 tunely hloubené – Na Vysoké (384 m) a Dubeč (275 m)

MÚK:

4 (Dubeč, Uhříněves, Říčany, Lipany)

Kategorie:

S 34/100 (šestipruhová silnice I. třídy se středním dělícím pásem)

SO 512 D1 – Vestec

Předmětem SO 512 D1 – Vestec je realizace úseku SOKP v prostoru mezi dálnicí D1 a obcí Jesenice. Trasa SO 512 D1 – Vestec začíná křižovatkou s dálnicí D1 u obce Modletice a končí napojením na SO 513 Vestec – Lahovice v křižovatce s výhledovou trasou dálnice D3 u obce Jesenice. Součástí stavby mj. je most přes údolí Dobřejovického potoka o délce 260 m. Celková délka úseku je 8,75 km, realizace byla zahájena v září 2008. Předpokládané dokončení stavby je v dubnu 2010.


8,750 km

Mosty:

21 mostních objektů, z toho most přes údolí Botiče (176,526 m), přes Dobřejovický potok (261,6 m), na přeložce silnice II/101 (101,5 m), na silnici II/101 přes D1 (104 m), mosty přes D1 (104,3 m, 103,52 m a 80 m)

MÚK:

3 (Modletice, D1 se sil. II/101 a SOKP s D1)

Kategorie:

S 27,5/100 (obousměrná dvoupruhová silnice)

17

SO 513 Vestec – Lahovice

Začíná napojením na SO 512 D1 – Vestec v mimoúrovňové křižovatce s výhledovou trasou dálnice D3 a silnicí II/101 u obce Jesenice. Konec trasy je na začátku úseku SO 514 Lahovice – Slivenec, v prostoru složitého mimoúrovňového křížení MÚK Strakonická, kde jsou součástí SO 513 čtyři přímé a jedna vratná rampa připojující se k mostu přes Vltavu. Součástí je mj. téměř 2 km dlouhý tunel Komořany a přemostění Vltavy. Celková délka SO 513 je 8,3 km. Stavba byla zahájena v roce 2006 a bude dokončena v dubnu 2010.

Základní údaje

18

Délka trasy:

8,340 km

Mosty:

27 mostních objektů, z toho most přes Vltavu (236 m)

Tunely:

2, přesypaný (70m) a ražený (dvoupruhový 1924 m, třípruhový 1937 m)

MÚK:

4 (Jesenice, Vestec, Břežany, Točná – neveřejná)

Kategorie:


SO 514 Lahovice – Slivenec

Začátek tohoto SO je v křižovatce se silnicí I/4 – ulicí Strakonickou, kde navazuje na SO 513 Vestec – Lahovice. Konec SO 514 je napojen na již provozovaný úsek silničního okruhu SO 515. Součástí je mj. více než 1,6 km dlouhý tunel Lochkov, 2 km dlouhá mostní estakáda od MÚK Strakonické k Radotínským portálům překračují řeku Berounku, silnice II/101 a železniční trať ČD. Celková délka SO 514 je 6 km, stavba byla zahájena v roce 2006. Předpokládané uvedení do provozu 04/2010.


6,013 km

Mosty:

17, z toho most přes Lochkovské údolí (420,9 m), most přes Slavičí údolí (58,8 m), most přes údolí Berounky (1606,0 m), most MÚK Strakonická (448,5 m)

Tunely:

1, třípruhový (1661,1 m), dvoupruhový (1619,6 m)

MÚK:

2 (Strakonická, Lochkov)

Kategorie:


19

SO 515 Slivenec – Třebonice

Jedná se o 6,9 km dlouhý úsek obousměrně dvoupruhové silnice v kategorii S 26,5/100, která v mimoúrovňové křižovatce Třebonice navazuje na trasu dálnice D5 a Radlickou radiálu a na opačné straně navazuje MÚK na silnici II/600 (nyní MÚK K Barrandovu). Na tomto úseku se nacházejí další dvě MÚK, které umožňují napojení silnice II/605 (původní Plzeňská) a silnice III/1154 Řeporyje – Ořech. Nejzajímavějším mostním objektem je most překračující údolí Jinočanského potoka s železniční tratí Praha – Rudná. Celý úsek byl realizován v letech 1977–1984.

Základní údaje

20

Délka trasy:

7,200 km

Mosty:

9

MÚK:

3 (Slivenec, Ořech, Jinočany)

Kategorie:


SO 516 Třebonice – Řepy

Tento 3,5 km dlouhý úsek silnice, kategorie S 34/100, navazuje na dříve vybudovanou část SOKP – 515 Třebonice – Slivenec v MÚK Třebonice, která umožňuje propojení SOKP s Radlickou radiálou a s dálnicí D5 Praha – Plzeň a končí MÚK Řepy, kde SOKP umožňuje napojení na silnici I/6. V prosinci 2008 byla tato MÚK doplněna napojením na nově vybudovaný úsek rychlostní silnice R6 Praha – Pavlov. Úsek 515 byl uveden do provozu 28. srpna 2000.


3,500 km

Mosty:

10

MÚK:

2 (Třebonice, Řepy)

Kategorie:

S 34/100 (obousměrná dvoupruhová silnice)

21

SO 517 Řepy – Ruzyně

Úsek 517 Řepy – Ruzyně byl slavnostně otevřen 29. 10. 2001. Tento 2,5 km dlouhý úsek kategorie S 34/120 umožňuje bezkolizní propojení dálnice D5 se silnicí R7 na Slaný. Výjimečným stavebním objektem je 1,003 km dlouhá mostní estakáda.

Základní údaje

22

Délka trasy:

2,500 km

Mosty:

4

MÚK:

1 (Ruzyně)

Kategorie:

S 34/100 (šestipruhová silnice I. třídy se středním dělícím pásem)

SO 518 Ruzyně – Suchdol

Tvoří „část Severozápadního segmentu“ celého souboru SOKP v prostoru mezi Ruzyní a Suchdolem. Začíná v Ruzyni, kde se napojuje na již realizovanou trasu silničního okruhu stavby SO 517 Řepy – Ruzyně. V konci SO 518 před přemostěním Vltavy je k silničnímu okruhu mimoúrovňovou křižovatkou připojen přivaděč Rybářka. Součástí je mj. tunel Suchdol o délce cca 2 km a přivaděč Rybářka (z části rovněž v tunelu). Celková délka SO 518 je 9,4 km.


9,401 km

Tunely:

2 přesypané, Suchdol (1979 m) a Rybářka (850 m)

MÚK:

4 (Ruzyně, Horoměřice, Výhledy a Rybářka)

Kategorie:

S 34/100 (šestipruhová silnice I. třídy se středním dělícím pásem, připojovacími a odpojovacími pruhy

23

SO 519 Suchdol – Březiněves

Začátek trasy je na levém břehu Vltavy v pokračování od stavby SO 518 mostem přes Vltavu. Trasa končí v MÚK Březiněves napojením na Proseckou radiálu, která je pokračováním dálnice D8 směrem do Prahy. Největšími objekty jsou přemostění vltavského a Drahanského údolí. Celková délka SO 519 je 6,7 km.

Základní údaje

24

Délka trasy:

6,680 km

Mosty:

11

Tunely:

1(285 m) + 3 ekodukty

MÚK:

3 (Čimice, Ústecká, Březiněves)

Kategorie:

S 34/100 šestipruhová silnice I. třídy se středním dělícím pásem, připojovacími, odpojovacími a přídavnými pruhy

SO 520 Březiněves – Satalice V přípravě je rovněž Severovýchodní segment SOKP mezi obcemi Březiněves a Satalice. Trasa se skládá ze 4 mezikřižovatkových úseků, které jsou vymezeny mezi křižovatkami MÚK Březiněves, MÚK Třeboradice, MÚK Přezletice, MÚK Vinoř a MÚK Satalice. Celková délka hlavní trasy mezi Březiněvsí a Satalicemi je 13,7 km. Součástí stavby jsou mj. mosty Třeboradice (851 m) a Mírovice (298,5 m). Očekává se, že úsek 520 bude prohlášen za veřejně prospěšnou stavbu a po nabytí právní moci územního rozhodnutí na úseky 518 a 519 bude zahájena další příprava. Realizací úseku 520 dojde k uzavření celého SOKP, a tím bude umožněna i jeho plná dopravní funkce.


13,710 km

MÚK:

5 (Březiněves, Třeboradice, Přezletice, Vinoř, Satalice)

Kategorie:


25

VYSOKÁ KVALITA ŠPIČKOVÁ TECHNICKÁ ÚROVEŇ SOLIDNÍ OBCHODNÍ JEDNÁNÍ silnice a dálnice mosty, tunely pozemní stavby městská hromadná doprava ochrana životního prostředí průzkumy a diagnostika technická asistence a supervize inženýrská činnost technické dozory programový systém RoadPAC

www.pragoprojekt.cz

www.eurovia.cz

Na společné cestě

Velké věci vznikají díky týmové spolupráci

Více informací www.skanska.cz

Umění spolupráce

Kvalita, přesnost a důslednost v každém detailu. Společná koordinovaná práce lidí desítek oborů a profesí. Schopnost řešit problémy a odvaha hledat nové cesty. Je tohle umění? Možná ne. Jen to dobře umíme.

Metrostav a.s. Koželužská 2246 Praha 8

www.metrostav.cz

Dálniční stavby Praha

Stavíme pro budoucnost

Váš spolehlivý partner v oblasti výstavby. Provádíme výstavbu a rekonstrukci: •silnic a dálnic •obchvatů měst •letištních ploch •železničních a tramvajových tratí •ploch pro průmyslová a obchodní centra Ve stanoveném termínu a vysoké kvalitě provádíme povrchy komunikací a ploch pomocí cementobetonové nebo asfaltové technologie. Držitel certifikátů pro systém: •managementu jakosti ČSN EN ISO 9001:2001 •environmentálního managementu ČSN EN ISO 14001:2005 •managementu BOZP OHSAS 18001:2008

Dálniční stavby Praha, a.s. Na Bělidle 198/21 150 00 Praha 5 tel.: (+420) 224 266 939 fax: (+420) 224 266 946 e-mail: [email protected] www.dsp.cz

www.csbeton.cz

CS-BETON s.r.o. je největší výrobce štěrbinových žlabů a betonových odvodňovacích systémů s dlouholetou tradicí a nejvyšší kvalitou. Dále se zabývá výrobou betonových produktů pro silniční stavitelství a malou zahradní architekturu. Svou pozici na trhu si upevňuje především díky flexibilitě a pružné reakci na požadavky zákazníka a bezkonkurenční kvalitou vyráběných produktů.

Skupina SAM v čele SaM silnice a mosty a.s. je držitelem šesti ocenění „Mostní dílo roku“ • 1997 most přes Ohři v Postoloprtech • 1998 most přes Labe v Nymburku • 2000 most přes Ploučnici v Děčíně • 2002 železniční most přes dálnici D8 u Knínic • 2003 most přes Ohři v Terezíně • 2006 most přes Mandavu v Rumburku

SaM – silnice a mosty na Vašich cestách Most přes D 807 MUK Ú Úžín

SaM silnice a mosty a.s. tel.: tel : 487 834 467 • fax: 487 834 466 e-mail: [email protected] • www.sam-cl.cz

kvalita, profesionalita, odpovědnost

SMP CZ, a. s., Evropská 1692/37, 160 41 Praha 6

www.smp.cz

systémy vnější izolace

Sika

Váš partner pro dodávky systémů na stavby mostů a tunelů

ochranné systémy na beton systémy vnitřní izolace

ochranné systémy na ocel systém přísad pro stříkané betony

Bystrcká 1132/36, CZ – 624 00 Brno tel: 546 422 464 I fax: 546 422 400 I [email protected]

www.sika.cz

SPOLEČNOST PRO ROZVOJ SILNIČNÍ DOPRAVY Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 Telefon sekretariát: +420 224 109 452 Webové stránky: www.rozvojsilnic.cz Mail: [email protected]

Vydalo Sdružení pro výstavbu silničního okruhu kolem Prahy ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a Společností pro rozvoj silniční dopravy prostřednictvím HZ Group s.r.o. Praha 2009 ISBN 978-80-903987-4-0

Petr Bendl. Ing. Petr Bendl ministr dopravy

Recommend Documents