Dr. V. fíu T H. Státní hvězdárna. Pra h a : Leonidy

■

D r. V. fíU T H . Státní hvězdárna. P ra h a :

Leonidy. K e z je v u L e o n id p řip ín ají se jak n ejlepší v z p o m ín k y na d o b y , k d y z je v b y l n eo b y č e jn ě b oh atým , tak i v z p o m ín k y n epříjem né na r. 1899, k d y n ad ob ro zk la m a l v š e c h n y p ře d p o v ě d i a naděje v něj uložené. P r o to ž e se pak zn o v u b líž í ukončení 331etého cyklu , v e k terém L e o n id y b y ly n ejčetn ější, nebude snad p o zo ro v a te lů m lé ta v ic a čtenářům našeho časopisu n evh od , zop a k u jem e-li s v o je vě d o m o s ti o to m to roji. V n o ci 12. listopadu 1833 o b je v il se v e lk ý p o č e t m eteorů , jichž k o n v e rg e n č n í bod t. z v . radiant b y l v so u h v ě zd í V elk éh o L v a (o d ­ tud n á z e v těch to m eteo rů : L e o n id y ). P o z o r o v á n í, k terá se toho roku sešla, dala podn ět h la vn ě k studiu n ejrů znějších otá zek m e­ te o ric k é a stron om ie a b y la za čá tk em v e lk é h o ro z k v ě tu té to v ě t v e a stron om ie v druhé p o lo v ic i m inulého století. S ou časn ě b y l tento z je v příčinou v y h le d á n í starších p o z o r o v á n í; b y ly to h lavn ě z á ­ z n a m y o lé ta v ic íc h z listopadu r. 1799, k teré je v ily obdobu s m e­ t e o r y z listopadu r. 1833. Je znám h lavn ě poutavý- popis v e lk é h o c e s to v a te le H um boldta, k te r ý p o z o r o v a l d éšť lis to p a d o v ý c h lé ta v ic v Jižní A m e ric e (C u m a n a ); p od le něho se z je v o v a ly na nebi ti­ síce a tisíce lé ta v ic ; jejich d rá h y p ra vid eln ě s m ě ř o v a ly o d severu k jihu, b y ly 8° a ž 10° dlouhé a t r v a ly 7 a ž 8 vteřin . N e b y lo na nebi v ě tš íh o m ísta, než d v o jn á s o b n ý prů m ěr úplňku, a b y se v tom to n eb y la každou ch víli o b je v ila nějaká le ta v ic e . P o d le v y p r a v o v á n í d om orod ců b y l p o d o b n ý » d é š f h v ě z d « p o z o ro v á n již r. 1766. S k v ě lý z je v , k te r ý p o r. 1799 se zn o v u v rá til, jak již b y lo řečen o, v listo­ padu r. 1833, vzb u d il rozru ch a zm a tek m ezi n e u v ě d o m ě lý m i lidmi, k te ří se d om n íva l,i že nastal sou d n ý den, a n e o b y č e jn ý zá jem v kru­ zích astron om ick ých . Č e tn é p o p is y z a c h o v a ly se jak z N o v é h o S v ě ta , tak i E v r o p y . Jak m ohutný b y l proud m eteorů , p ro zra zu je na př. číslo p očetn osti p o z o r o v a te le z Bostonu, k te r ý u vá d í 650 m eteorů p o z o ro v a n ý c h v e č tv r t hodině na úseku n eb e ; hodnota tato přep očten á na celé n ebe d á v á 8660 m eteorů během té to k rátké d o b y . Skutečnost, že m e te o r y z d á ly se v y c h á z e ti z jednoho m ísta v so u h vězd í L v a , k teré b ěh em rostou cí denní d o b y s v é m ísto ne­ m ěnilo vů či h v ě zd á m , d á v a lo tušit — jak sp rá vn ě usoudil H . A. N e w to n — že jd e o z je v m im o ze m s k ý a čá stečk y, jich ž d rá h y jsou ro v n o b ě žn é , a ž e je to p ersp ek tiva , k terá způsobuje z d á n liv é r o z ­ bíhání z jednoho bod u ; nepřesná p o z o ro v á n í (ja k o důsledek ne­ zkušenosti v tom to n o v é m p o z o r o v a c ím o b o ru ) v e d la pak N ew to n a k n ěk terý m n esp rá vn ý m z á v ě r ů m ; d o m n ív a l se na př., ž e m e te o ry začín ají b ý ti v id iteln é již v e v ý š c e 2200 mil a že se p oh yb u jí m alou

ry c h lo s tí (4 m íle/sec.) a ja k o další p řiro z e n ý z á v ě r , ž e lis to p a d o v é m e te o ry m ají dobu obéhu 6 m ěsíců kolem S lu n ce; tak se d o m n íva l v y s v ě t lo v a t i n evid iteln o st L eo n id k a žd éh o roku, třeb a s m éně hojně. T e n k rá t O lb e rs již sp rá vn ě p ou kázal na m ožn ost, ž e jd e o různé části roje, se k te rý m i se Z em ě k a žd o ro čn ě p o tk á v á ; u su zoval na p eriod u 3 n eb o 6 let, ale zm iňu je se již i o p erio d ě 34leté, upo­ z o r n iv na pod ob n ost z je v u 1833 se z je v e m z r. 1799; a tak r. 1837 v S ch u m a ch erově »Jah rbu ch u « p íše o m ožn ém sk v ě lé m n ávratu r. 1867. H errick a p o zd ě ji h la vn ě již zm ín ěn ý H. A . N e w to n pátrali po starších zázn am ech lé ta v ic ; p od a řilo se jim n a lézti z á p is y (b y lo b y z a jím a v o i v našich kronikách a pam ětních knihách sou stavn ě pátrati po rojích lé ta v ic ), k te ré s v ě d č ily o činnosti L e o n id již v r. 902 po K r. a o p erio d ě op a k u jící se v d o b ě 3 3 V* rok u ; teh dy vš a k přip ad alo m axim um činnosti na 12. říjen, ale p řed p ok lad praecesse m ete o ric k é h o prsten ce o jeden den za 70 roků p řipou ští u vésti v soulad p o z o r o v á n í teh dejší s lis to p a d o v ý m rojem Leon id . T a k stále se h ro m a d ily p o zn a tk y, k teré d á v a ly tušit b oh atý n á v ra t r. 1866. P ř e d p o v ě ď se také splnila; tak D a w e s s jedním a si­ stentem n apočetli toh o roku (14. X I.) 2800 m eteorů m ezi půlnocí a 2h 13"'; v G re e n w ič i, kde 8 p o z o ro v a te lů h líd alo celé nebe, z a ­ zn am en án o b y lo 8000 m eteorů a z toh o 4860 m e zi l h a 2h po půl­ noci. T a k é léta 1867 a 1868 p řin esly b o h a tý n á v ra t L eo n id . P o r. 1866 b y lo učiněno několik te o re tic k ý c h v ýzk u m ů , v ý ­ zn am n ých i p ro L e o n id y . R. 1866 v y š lo základ n í pojednání o m e­ teorech z rukou italskéh o b adatele S ch iap arellih o. V něm poukázal na so u vislo st k o m e ty 1S63111. s ro jem P e rs e id . — D n e 19. X II. r. 1865 o b je v il T e m p e l v M a rseilli kom etu, je jíž e le m e n ty zn a m e­ nitě sou hlasily s e le m e n ty roje L eo n id . k te ré o d v o d il S ch ia p a relli; p r v ý na to upozornil P e te rs , z á h y sám S ch iap arelli a p o s lé ze T h e ­ od o r v o n O p p o lz e r; n e b y lo te d y v íc e p o ch yb o v z á je m n é příbu z­ nosti obou skupin tě le s : m eteorů a kom et. K rá tc e před tím to o b je ­ v e m s la v n ý fra n c o u zs k ý teo retik L e v e r r ie r upozorn il na to usuzuje z 331eté p e rio d y L e o n id — ž e se zdá p ra v d ě p o d o b n ý m , že roj se pů vodně p o h y b o v a l v e d rá ze p a ra b o lick é a te p rv e g r a v ita č ­ ním působením v e lk ý c h planet, h la vn ě U ran a v r. 126, a p o zd ěji Jupitera b y l za ja t sluneční so u sta vo u ; z pů vod n íh o p řím éh o běhu po p a ra b ole vzn ik l re trc g ra d n í p oh yb po elipse, je jíž přísluní p ři­ padá n ěco m álo d o vn itř d rá h y zem sk é, a odsluní vn ě d rá h y U ra ­ n o v ý . D o té ž e d o b y připadá k on ečn ě d ů le žitý v ý p o č e t sekulárních poruch m etodou G au ssovou , k te rý v y k o n a l a n g lic k ý astronom A d a m s ; jeh o v ý p o č e t d o b ře v y s v ě tlu je nahoře u ved en ou precessi uzlu d rá h y roje (te o r e tic k y v y c h á z í 28' za dobu oběhu, v e skuteč­ nosti 29'). T a k i na tom to poli sezn á v á m e utkání se dvou v e lk ý c h astron om ů -teoretik ů , jic h ž zásluhou b y l nedlouho p řed tím o b je v e n Neptun. S tc n e y a D o w n in g za tím ujali se p rá ce p od rob n éh o prop očítán í poruch po r. 1866. A le te p rv e na schůzi K rá lo v s k é sp olečn osti v L o n ­

d ý n ě, k terá b y la 10. listopadu 1S99, ukázali, ž e o b je v e n í se L e o n id toh o to roku není úplně jis tý m . H la v n í část ro je se p řib lížila to tiž r. 1898 ju p ite r o v i a zů stala dosti dlouho pod jeh o p ů soben ím ; tak se stalo, ž e část tch oto r o je se u ch ýlila d o v n itř zem sk é d ráh y. N e ­ b y lo vš a k d osti času, a b y ten to v ý k la d ro zšířil se m ezi a stro n o m y i lid ; a tak k d y ž r. 1898 nastalo silné stoupnutí a k tiv ity L eo n id — s k v ě lý průběh p o z o r o v a l na př. řed. v íd e ň s k é h v ě z d á r n y E. W e is s , s vrch olk u S on n en w en d stein u — m álo kdo p o c h y b o v a l, ž e n á vra t r. 1899 b y nem ěl b ý t ještě b oh atším ; ten vš a k p ro příčinu nahoře u ved en ou nen astal; m ísto fr e k v e n c e dosah u jící n ěkolika tisíc členů, b y lo p o z o r o v á n o v š e h o v š u d y 15 m eteorů za hodinu. T ím b y la nesm írně otřesen a d ů v ě ra v a stron om ick é p ře d p o v ě d i a i m ezi a stro n o m y nastalo ochabnutí zájm u o m eteo rick o u astron om ii, která b y la tak p o m íjen a ; te p r v e v posledn í d o b ě za čín á se u zn á va t její v ý z n a m h lavn ě při b u d ová n í te o rií o s ta v b ě a ž iv o t ě vesm íru . R o k u 1900 a h la vn ě 1901 b y la p o z o r o v á n a d osti zn ačn á činnost L e o n id ; te h d y d o s ta v ily se nerušené části ro je a tak p o z o r o v á n í ukazují fr e k v e n c e až 800 lé ta v ic v hodině. P o tě c h to letech čin­ nosti L e o n id u b ý v a lo a ž d o r. 1928, k d y o p ě t po' p r v é b y l v A m e ­ rice p o z o r o v á n zn ačn ější jich počet. R o k 1929 je v í nějaké och a b ­ nutí, z a to v š a k p o z o r o v á n í r. 1930 jsou m nohoslibná, fr e k v e n c e o d ­ v o z e n é z am er. p o z o r o v á n í dosahují a ž 100 m eteorů za hodinu pro jednoh o p o z o ro v a te le , v A n g li 600 m et. za hod.; v e s m ě s vš a k d o­ s ta v ily se p o zd ě ji n ež 14. X I. a ž 17. X I. v ranních hodinách. U nás n e b y lo m o žn o v la stn í m axim u m s le d o v a ti p ro špatné p očasí, ač stou pající fr e k v e n c e dne 14. i 15. X I.. p řip o u štěly tušit z v ý š e n é m a­ xim um . Jaké v y h líd k y jsou do b u dou cn a? — V ý p o č tu poruch podjal se zn á m ý a n g lic k ý p o čtá ř D r. C ro m m elin spolu s celou počtářskou s ek cí B rits k é a stron om ick é společn osti. D r. H ind k d y s i to tiž na­ lezl, ž e k o m eta p o z o ro v a n á r. 1366 p ra v d ě p o d o b n ě so u visí s m a­ teřskou kom etou L eo n id , k om etou T e m p e lo v o u 18661. T a k é dne 23. X . 1366 b y l v P o rtu g a lsk u p o z o r o v á n v e lk ý d é š ť lé ta v ic , p r a v d ě ­ podobn ě L eo n id . D o k o n ce snad i k o m eta z r. 868 b y la s u veden ou kom etou to tožn á . D r. C ro m m elin za p řed p ok lad ů skutečné to to ž ­ nosti obou tě le s (1366 a 1866) zjiá til prů m ěrnou dobu oběhu na 33280 roků a v y p o č e tl se s v ý m i p o m o c n ík y způ sobem v e lm i p ra c­ n ým p o ru ch y m ezi o b ěm a z j e v y (17 oběhů), a b y získal o b ra z o v e ­ likosti poruch, a b y zjistil ry c h lo s t d o b y oběhu p ro ro k 1866 a tak mohl e x tra p o lo v a ti dráhu k o m e ty d o budoucna (p o roku 1866); v ý p o č e t ukazuje, ž e d ob a oběhu r. 1866 b y la 33-815 roků. za ­ tím c o v 1. 1366 až 1866 k olísa la m e zi e x t r é m v : (střed n í denní p o­ h y b ) 104*313" (1699) až 107’536" (1466); zjištěn é stáčen í uzlu se ř á d o v ě shoduje s A d a m s o v o u hodn otou sekulárních poru ch; liší se od ní o 39' za 17 re v o lu c í. Je z a jím a v o , ž e r. 1899 n astalo d osti zn ačn é p řib líže n í k o m e ty k Z e m i; p řesto v š a k ta to n eb yla p o z o ­ ro vá n a . P ř íš t í průchod perih elem nastane p od le C rom m elin a 6. X II.

1932 ( + 50 d n í) a tak se snad p o d a ří kom etu vyhJedati. V e lm i p o d ­ sta tn ý — p ro p o z o r o v á n í lé t a v ic — je ro z d íl p rů vo d ičů Z e m ě a d rá h y k o m e ty v sestupném uzlu (t. j. p řib ližn ě n ejk ratší v z d á le ­ nost, na k terou se Z em ě p řib líž í k om etá rn í d r á z e ); ten p o d le C ro m m e lin o v ý c h v ý p o č tů m ěl r. 1899 hodnotu 1,845.000 k m , za tím co r. 1932 k lesá na 875.000 k m (d vo jn á so b n á v z d á le n o s t M ě s íc e od Z e m ě ); to to sn ížen í je slibné pro v ě tš í fre k v e n c i lé ta v ic s k om etou sp ojen ých (z a předpokladu , ž e se p o h yb u jí p o d rá ze k o m e ty ). S e ­ stupný uzel d rá h y k o m e ty p řip ad á na délku 53° 5 8 '8 '; tím Z em ě p ro jd e : r. 1931 17*3 X I.; r. 1932 1655 X I.; r. 1933 16*8 X I. (p od le n ejn o vějšíh o v ý p o č tu poruch je nutno t y t o h o d n o ty z m e n š i t i o 0 -07 d n e). S tím to údajem je v d o b ré shodě v ý s le d e k posledních p o z o r o v á n í (1930), k te r ý m axim u m činnosti u vá d í na dobu 17*2 až 17‘3 X I. D r. C rom m elin ke k on ci s v é p rá ce v y z ý v á k b ed livém u h ledán í T e m p e lo v y k o m e ty a k h ojném u s le d o v á n í L eo n id . a č k o liv je si v ě d o m m ožn ých ú ch ylek od p ř e d p o v ě d i; v ý c h o z í data a p ře d p o k la d y jsou tak nejisté, ž e v ý p o č te m ja k k oli p o d ro b n ý m ne­ m ů žem e za jistiti v ě tš í přesn ost průchodu perih elem (a t e d y i úm ěrně p řesn ost elem en tů ) n ež na d v a m ě s íc e ; k o m e ty zůstanou v ž d y »z á lu d n ý m i b lá z n y p ro s to ru « (c r a z y lu n atics), jak je n a z v a l v e lm i příp ad n ě Jeans. N em ohu n ež přip ojiti i s v o u v ý z v u , a b y i u nás, pokud tomu p o ča sí (z p r a v id la n e p říz n iv é ) d o v o lí, b y l y L e o n id y b e d liv ě sled o ­ v á n y ) (h la vn ě údaje fr e k v e n c e jsou d ů le žité ) a p řáti našim p o z o ­ ro va telů m to té ž c o p řeje K in g a n g lic k ý m : k é ž n ejsm e v e sv é m o č e ­ k á v á n í zk lam án i!

B O H . H R U D IČ K A . H ro to v ic e :

Astronomie u Tomáše ze Štítného a u M. Pavla Židka. T o m á š z e Š títn éh o (asi 1331— 1401), n e jv ý r a z n ě jš í z je v sta­ réh o p ís e m n ic tv í českého, je znám ja k o sp iso va tel, k te r ý č e sk ý m ja z y k e m p opu larisu je v ě d ě n í a ž iv o tn í m ou d rost k řesťa n sk é s tře d o ­ v ě k é filo s o fie . S c h o la s tic k ý n á z o r na svět, ja k je j p o zn a l na p r a ž ­ ském v y s o k é m učení četbou c írk e v n íc h autorů a s ty k e m s učenci, podává v » Ř e č e c h b e s e d n í c h «.‘ ) » Ř e č i b e s e d n í« jsou v ý ­ zn am n ým d ílem i p ro d ě jin y česk é astron om ie, n eb o ť obsahují * ) Interesentům sdělí ústředí m eteorick é sekce program a návod k p ozorován í. •) V y d á n í (podle rukopisu B udišínského) od M. H atía ly, Praha. A k a­ demie, 1897, od F. Stejskala, B rno, 1901. »R o z b o r filos ofie T om áše ze Štítn ého« podle Ř ečí besedních v y d a l I. J. Hanuš *v P ra z e roku 1S52. A stron o­ m ické n á zory probírá tu na str. 67— 76.

a stro n o m ick é n á z o r y střed n íh o věk u , jak je fo rm u lu je v e X IV . sto­ le tí č e s k ý au tor.2) T e o r ie sou střed n ých s fé r se Z e m í u p rostřed spolu s a s tro lo g ií j e já d re m a s tro n o m ic k ý c h v ý k la d ů sch ola stick ých autorů, z a lo ž e ­ n ých na A r is to te lo v s k o -P to le m a io v s k é p ře d s ta v ě o s v ětě. F ilo s o fie sch ola stick á u ved la s ta r o v ě k é v ě d ě n í v n ovou sou stavu tím , ž e je o d v o z o v a la z e zn a lo sti B oh a. T ím to v š e o b e c n ý m rám cem jsou u rč e n y i v ý k la d y Š títn éh o. P r o d ě jin y česk é a stron om ie jsou z » R e č í b e s e d n íc h « d ů le ž itý k a p ito la X . a X I. V šim n em e si b líž e Š títn éh o tekstu. » T ě l a n eb esk á : ja k o ž slun­ ce, m ěsíc, h v ě z d y a ta nebesa, v n ich ž jsou h v ě z d y , p od o b n a -li jsou k tělů m z d e jš íh o p ř ir o z e n í: ja k o ž je zem ě, v o d a , p o v ě tří, oheň, je ž t o č ty ř i šlovou e le m e n ty ? O n a f jsou těla o v š e m jin éh o n ež tato tě la p ř ir o z e n í; a vša k jsou těla, n ejsou d u ch ové a m e z i filo s o fy šlovou p á tý b y t. T o m u , je ž to js e m řek l b y t, oni řík a jí ess e n c ia .« (K a p ito la X .) T u v id ím e s tře d o v ě k o u nauku o ž iv le c h — č t y ř i tv o ř í látku p ozem sk ou , p á tý , quinta essentia, je látkou, z n íž jsou stvo řen a tě le s a n ebeská (m a teria c o e le s tis ).3) P o ř á d e k v e s v ě tě je za ch o vá n m o u d rostí b oží. » A z d a -li ta k é oheň není p ro tiv e n v o d ě a v o d a o h n i? A v š a k m o u d ro st B o ž í v š e c k o to sp ojila v s v ě t je d e n a d o vů le je h o n e z b o ří je d n o d ru h é.« O sp ořá d á n í ve s m íru pou ču je Š títn ý ta k to : » A j , .iak jsou trpná n ebesa n e jv y š š í, ona, je ž t o s to jí, nehnou se, n e b ě ží a v š e tělesn é jsou o b k líč ila ja k o v e jc e skořepin a, v šu d e vů k ol, svrch u i v e s p o d ! A le nad tím f je s t ono du chovné, s la vn é nebe, je ž to plam en n é slo vě a p o řecku e m p y re u m .« » A pak k d e ž je s t n ejd á l o d e v š e c h stran toho nebe, o n ěm ž jsem ře č p očal, v p ra v é m prostředku , tu jest hrubá ze m ě , na n ížto m y jsm e. A ta je tak é m o u d rostí B o ž í tak u tvrzen a , ž e se nehne, v ž d y stojí, n eto čí se. A o k o lo z e m ě v o d y b ěží, ja k o ž v id ít e ; p o v ě tř í nad tím tak é b ě ží, v e čas dm a od ta d to, ja k o ž jest to n ed a rm o z je d n a la B o ž s k á m ou drost. O h n iv ý kruh jest nad p o v ě třím v š u d y vů k ol, a ten ta k é b ě ž í a to čí se. P a k nad tím n ebe je d n o , v n ěm ž m ě s íc je s t; pak druhé nad tím , v n ěm ž je s t m erk u riu s; tře tí o p ě t nad tím , v tom je s t venus, ten planeta, je ž t o m á m o c v z b u z o v a ti m ilosti, ja k ž h v ě z d á ři p o k lá d a jí; v čtv rté m nahoru nebi, tu je s t slunce v lo ž e n o ; v pátém m ars, ten s v á r y vzb u zu je , v á lk y a b o je : v šestém je ten planeta, je ž to d o ­ brotu v lé v á v srd ce a k sm lou vám a ku p ř íz n iv é m ilosti táhne a d ob rá činí léta, ob m ěk ču je tv r d o s t Saturnovu a stu den ost a m a rs o v o h ork é a suché za p á le n í o b v la ž u je ; a tak je s t m e z i d v ě m a kru ­ tý m a těm a plan etam a. V sed m ém nebi jest pak ten saturnus; a v osm ém nebi jsou ob ecn ě v š e c k y jin é h v ě z d y , je ž t o s nim i vů k ol v ž d y b ěží. M n ěl jsem d řív e , b y to osm é nebe těch h v ě z d mnoha, 2) V ý k la d střed ověk éh o sv ěto v é h o názoru na tekstu Štítného p od ává Z íbrtúv spis »S taročeská tě lo v ě d a a z d r a v o v ě d a «, P ra h a 1924, str. 10. s) F. D rtina; Ú v o d do filos ofie I. Praha 1929, str. 565.

je ž to lp í v něm , b y lo p rvn íh o běhu kruh,4) je ž to jin é k ru h y n ižší s sebou trp o č í (ž e n e ) vů k o l p r o tiv jich běhu tak, ž e p r v e je s v ý m během trp očí, n e žli jd o u oni s v ý m ; ale naučen js e m p otom , ž e je s t nad tím osm ým h v ě z d o v ý m nebem d e v á té , je ž t o tak b ě ž í n e jp r v e ; a nad tím te p r v e to n eb e k řiš ťá lo v é , je ž to sto jí b e z pohnutí, m e zi ním ž a m e zi z e m í svů j běh m a jí jin é v ě c i. A o tom nebi k řiš ťá lo ­ vé m zm iň u je se p ísm o sva té, ale h v ě z d á ři n ic n eřkou o n ěm .« D á le pak je n ebe plam enné, » b y d lo s v a tý c h «. (K a p ito la X .) B o ž í m ou d rost p řis tro jila , » ž e se v ž d y tak to č í p ru d ce nebe, a č n ejd e z svéh o m ísta, ale v e svém m ístě jd e vů k o l v ž d y k a ž d ý kruh oněch n ebí d e v íti s v ý m v la stn ím během a n e jv y š š í p rvn íh o běhu nebe n e jv ě tš í b ě ž í p ru d k o stí a ry c h lo s tí tak, ž e v e č ty ř m e z c ítm a hodinách oběhne svůj okrsek, je ž to je n ejširší, a trp o č í s se ­ bou o d e v z c h o d u slunce k zá p a d u d o le jš í kruhy. A le p ro to oni tak é jd ou s v ý m během p r o tiv onom u kruhu n e jv y š š ím u ; neb k a ž d ý p la­ neta m á i svů j běh jin ý v tom okrslku, je ž t o zo d ia k s lo v ě , v n ěm ž d v a n á cte je s t znam ení. A k te ré h o ž p la n e ty kruh v y š š í je a b ližš í onoho kruhu p rv é h o nebe, je ž to b ěží, tím r y c h le ji b ě ž í p o tk y sen ím i to h o nebe, ale le n iv ě ji s v ý m během v onom okrslku, je ž to zo d ia k slo vě. A le n ejn ižší plan eta m ěsíc, v e č ty ře c h n ed ělích d okon á svů j běh v zo d ia k u ; a le slunce ( ? ! ) a n e jv y š š í plan eta v e třic e ti le te c h ; a pak on o h v ě z d o v é nebe, to v e lm i m a litk ý d ro b e t pohne se v m noho letech p r o tiv běhu toh o p rv é h o kruhu nebe n e jv y š š íh o , je ž to b ě ž í.5) T ím ť Bůh činí lé to a zim u, dlouhé i k rá tk é dni neb noci a n ik d y rovn é. T ím ť během ro zlič n ý c h těch p la n etů v a n ebí oni m nohé jsou ro zličn o sti p ořa d em B o ž í m ou d rosti. N e b .v jed n om m ístě slunce neb m ěsíc neb jin ý plan eta v y v e d o u v ě c jedn u a v jiném jinou, též v š e c k y h v ě z d y ; ta to s tou to učiní to a, k d y ž se s jinou sb éře, u činí jin é. T o ť činí p ro m ě n y v s v ě ts k ý c h v ě c e c h .6) (K a p ito la X I.) A s tro n o m ic k é n á z o r y X V . s to le tí p o d á v á d osti u celen ě v čes­ kém rouše M . P a v e l Ž i d e k (1413— 1471), sp is o v a te l oh rom n éh o latin skéh o naučného slovn ík u X V . s to le tí (» E n c y k l o p a e d i a s c i e n t i a r u m « čili » L i b e r v i g i n t i a r t i u t m ) v e »S p r a v o v n ě «, sepsan é p ro k rá le Jiřího. »S p r a v o v n a « 7) je v la s tn ě jak ási česk á ú p rava u k ázek z latin ské Z id k o v y e n c y k lo p e d ie . V ý k la d y Ž id k o v y liší se od p rostéh o srozu m iteln éh o pou čení Š títn éh o učen eck ý m seb e v ě d o m ím . N ě k te ré n e d o s ta tk y Ž id k o v ý c h v ý k la d ů — 4) P rv n íh o běhu kruh — primům m obile je sféra, působící denní oběh nebeských těles. 5) Je míněn v liv precese bodů rovnodenních. Albertus M agnus (1193 až 1280) b y l toho názoru, že sféra devátá, za nebem stálic se otáčí kolem pólu zvířetníku rychlostí 1° za 100 let (P to le m a io v o precesní číslo) a sféra de­ sátá denně v y k o n á oběh kol pólu rovníku. P o d le schématu P tole m a iov s k é s ou sta vy působí úkazy precese sféra d evátá a desátá, jeden áctá sféra je primům mobile. 6) A s tro lo gic k é z p r á v y u Štítného srovn ej s v ý k la d y v K lep ešto vě knížce »J e m ožno předpovídati lid sk ý osud z h v ě z d ? « Praha 1930. 7) M. P a v la Židka Sp ravovn a. V y d a l Dr. Z. V. Tob olk a. Praha, A k a­ demie 1908.

o d učence b ych o m ček ali v íc e — m u sím e p řičísti n e p řízn iv ý m p o d ­ m ínkám , za nichž Ž id ek p ra c o v a l. J e d n o tliv é s fé r y p o čítá Ž id ek o pačn ě n ež Š títn ý . Š iro c e v y k lá d á Ž id e k o ok rou h losti světa . T a je znam enána ze 6 v ě c í. » N e j p r v e, s t v o ř i l j e h o j e s t ok rou h lý v e s lo v ě : O, je ž t o nem á počátku ani konce, té ž s v ě t je s t jem u podoben . D r u h ý , neb sv ě t má v š e c k y v ě c i m íti, a p roto, ž e okrouhlá fig u ra n ejvíce v se v e z m e a jest n ejpoch opn ější, p ro to je s větu dána. T ř e t í , p ro h ýbán í h v ě zd , a b y o k a z o v a ly se je d n o s te jn ě k a ž d é k ra jin ě, a k d y b y b y lo to lik o dlou h ý svět, d ru h d y b y se zd á lil od jed n é k ra­ jin y d á le n ežli k druhé, i p ro to n e b y lo b y z nich ro zen ý ch v ě c í v š a d y je d n o s te jn ý c h . Č t v r t é , neb v y d á n í slunce na poled n e, že jest n e jv ý š a stín k rá tk ý čin í a ráno a v e č e r dlou hý, a to jest pro okrou h lost. P á t é , neb okrou hlá v ě c v y ř a z u je p rá zd n ost, ale jiná fo rm a ne tak, ale ž e s v ě t m á p ln ý b ýti, p ro to okrou h lá fo rm a jest jem u dána. Š e s t é , a b y slunce, ok rou h le se h ybíc, noc nám uči­ nilo, k d y je s t v e s p o d a den, k d y svrch u .« V š e c k y v ě c i s tv o řil Bůh » v m íru, váhu a v p o č e t«, v í se »k a ž d é h o planetu léta i ča s y , v k te­ rém času dokoná svů j b ěh ,« p ře d m noha lé t y se p o v í » v punct k a­ že n í slunce aneb m ě s íc e « a » v k terém m ístě m á se k a ziti a k terak v k lych a stín padne slunce, v š e c k o -li, pů l-li či č tv r t.« M istrů m je zn ám a i m íra světa , ta se v š a k nem á lidu obecním u p ra v iti, a b y se n ep osm íva l. (K n ih a III.) P ř i v ý k la d u o s tvo řen í s v ě ta Z id e k u v á d í: »D ru h éh o dne (s tv o ­ řen í s v ě ta ) je s t kron ik a o k a z u jíc s tv o ře n í ok rslk ů v n ebeských , totiž to p o v ě trn é h o okrslku je s t hned pod k rá lo v s tv ím n eb esk ým s tv o ­ řen ý. D ru h ý o k rslek je s t nebe k řiš ťá lo v é . T ř e tí, je s t prim ům m o­ b ile. P r v n í n eb e h ý b a jíc í se. Č tv r té je s t firm am entu m , to tiž to nebe, je ž to jest na něm m n o žs tv í h v ě z d a v ů z a slep ice a H ercu les a k o ­ runa a B o etes, F icto n a R ito n a R itu s H iades, P lia d e s , D racon ta, O rion , Canicula. A cq u ila , Id ra, k rá ter, corus, A n tican is, P ro ch io n , Zefeu s, E ze fia , Itaurus, Lu stronochu s, Pu teu s, T e m bellům , V e x illum, G a la xia s, H a lo a je s t tu sk o ro h v ě zd a k a žd é tvá rn o sti ro d ící. P á té , je s t nebe Saturni. Š esté, Jovis. S ed m é. M a rtis. O sm é, slu­ nečné.® »D e v á té nebe je s t V e n e ris . D esá té, M ercu rii. Jedenácté, m ě­ s íc o v é těch to. D va n á cté, o k rslk ů v jsou z m išnosti a z b ytu světa, ale jin ý ch o k ršlk ů v p říp a d n ý ch , je ž to jsou jako c e s ty , k te rý m i se h v ě z d y h ýb a jí, je s t v íc n ež na tisíc, neb slunce k a ž d ý den jest na jin ém okrslku, a tak m á těch to do roka tři sta š e d e s á t a pět. A le o těch b y lo b y p říliš dlou ho p r a v iti.« »O p ě t o h vězd á ch , co jest h vězd a , k olik zn am en itějších h vězd , k o lik e ro s v ě tlo jich, koli­ k e ro h ýb án í jich, co nám d o b ré h o čin í neb z lé h o zd e na s v ětě, vše to o p u s t ím ... kolik m il od jed n oh o okrslku až d o druhého, to jest lidu nerozu m ném u smích. A le v p r a v d ě m istři to v ě d í.« V e sféře oh n ivé je s t tře tí v ě c í »Im p re s s io n e s ign ite, neb od tu d za p a lu jí se d ra k o vé, le tíc í v p o v ě tří, h v ě z d y p a d a jící, k o z y sk á čící a k o m e ty a jin é m nohé o h řiv é v ě c i.« (K niha III.)

A s tro n o m ic k é n á z o r y s tře d o v ě k ý c h autorů liš ív a jí se p o d le osob n íh o p ře s v ě d č e n í autora. Z v lá š tě p ř e d s ta v y o nebích b ý v a jí různé. T o v id ím e i na v ý k la d e c h Š títn éh o a Ž id k a. U těch to našich s p isova telů m usím e v š a k m íti na p am ěti rů znost ob d ob í, v něm ž žili, různost v z d ě lá n í a ž iv o tn í d rá h y.

Zusammeniassung. T h o m a s v o n Š t í t n ý (1331— 1401), der e rste Philosoph, w elcher tschechisch schrieb, gibt im W e r k e » R e č i b e s e d n í * in Q espráchsíorm zwischen V a te r und Kindern die W eh ansicht nach der scholastischen Philosophie w ieder. D ie astronom ischen Erláuterungen, w elch e w ir im X . und X I. Kapitel finden, zeichnen sich durch Verstándlichkeit und Obersicht aus. M. P a u l Ž i d e k (1413— 1471), geleh rter Autor der lateinischen E ncyklopadie » L i b e r v i g i n t i a r t i u m «, schrieb fiir den tschechischen K ónig G e o rg die Sch rift »S p ra v o v n a «. In ihr ze ig t er dem Koirig, w ie er regieren und leben soli. Das III. Buch beriihrt die A stronom ie. B ei der G eschichte der W eltentstehung erláutert er die Anordnung des W e lta lls nach den dam aligen Ansichten. Im allgem einen schreibt er m ehr ais Š títn ý, ohne sich aber auf Besonderheiten einzulassen.

JA N B OR, Louny:

Zatmění a jeho důležitost pro chronologii a kalendář. Z a tm ěn í ja k o ř íd k ý a n e o č e k á v a n ý z je v m ělo od d á v n o v ě k u v e lik o u dů ležitost p ro nauku, k terá h led ěla v y š e t ř it i sp ojitost m e zi p o z o r o v a n ý m i ú k a zy n eb esk ým i a osudem č lo v ě k o v ý m . T a to na­ uka — a s tro lo g ie — v zn ik la u Sum erů, n ěkdejšíh o n árod a turans k é h o v b ý v a lé B a b y lo n u a v dnešní M eso p o ta m ii. Jejím ú kolem b y lo n ejen p o z o r o v a ti b ě žn é i m im ořád n é ú k a zy na ob lo ze, a le z á ­ r o v e ň v y z p y t o v a t i jejich p ř íz n iv ý či n e p ř íz n iv ý v ý s le d e k p ro říši, p an ovn ík a nebo sam otn ý lid. P r o t o tak é od sta letí sbírána b y la je d n o tliv á data a ze soupisu jich sestro jen a b y la ja k á si řada p ra­ v id e l, v jak ém sm yslu je sluší v y k lá d a ti. S e s tr o je n y a o p is o v á n y p ro to sezn a m y, z a zn a m e n á v a jíc í z v lá š tě zatm ěn í ob ojíh o druhu, sah ající p od le tra d ice hluboko d o su m ersk o-b a b yk m sk éh o d á v n o ­ věk u . V y p r a v u je se na př., ž e A le x a n d e r V e lik ý poslal svém u učiteli A ris to te lo v i, z B a b ylon u soupis za tm ěn í z d o b y tří tisíci­ letí, k t e r ý v š a k se ztratil. Č ín s k ý filo s o f K o n -fu -tse v e s v é k n ize z v . Č u n - t s i e n u vá d í 36 p o z o ro v a n ý c h zatm ěn í (A b h . B er. Ak., 1837, 295). P o d le D io g e n a L a ě r tia zazn am en ali E g y p ťa n é celkem 373 za tm ěn í sluneční a 832 zatm ěn í m ěsíční. H v ě z d á ř C onon, v r s te v n ík A rch im ed ů v, sesta vil z těch to údajů řá d n ý seznam , k te rý se tak é na naše č a s y n ed o ch o va l. Za z b y te k je h o dlužno p o v a -

ž o v a t i n ěk terá zatm ěn í, k terá se d ostala d o P to le m a io v a A lm a gestu. P ok u d se t ý č e stáří, m ěli prim át do n ed á vn é d o b y Č íňané. V p o svá tn é k n ize Š u - K i n g u p rv n í zn ám é za tm ěn í se k lade do r. 2155 př. K r. L e to p is y čínské z a zn a m e n a ly zp rá vu , ž e se d v a d v o rn í h v ě z d á ři při za tm ěn í dne 13. říjn a r. 2138 dopustili p o­ četní c h y b y a b y li p ro to trestáni na hrdle. N ejsta rší b a b ylon sk é za tm ěn í n ehledě k P to le m a io v i a za tm ěn í v Uru, o n ěm ž p o je d ­ n á v á Ř. H. letošn íh o ročníku v č. 2, k lad e se na 13. č e rv n a r. 809 př. K r. O n ěco m ladší jest za tm ěn í z r. 763, připom ínané u ž id o v ­ ského p ro ro k a A m o s e .1) Z a tm ěn í u vád ěn á u řím sk ých sp isovatelů , ač se k lad ou d o d o b y staré, jsou, jak se d o k á za lo , úplně v y m y š le n á . Z a tm ěn í v U ru, p o d le v ý p o č tů k lad en é na 9. b ře ze n r. 2282, jest t e d y z e vš e c h u v e d e n ý c h n ejstarší, pokud sahají naše p í­ sem né zá zn a m y , a m á p ro nás zn ačn ou dů ležitost v ch ro n o lo g ii a v k alen dáři. N e b o í nedlouho po něm n á sled o va la k a ta stro fa c e ­ lého m ěsta, jak ji z v ě č n il v e s v ý c h letopisech k rál Ašurbanipal. Z tro sk o tá n í m ěsta jest spjato těsn ě s tra d icí žid o vsk o u , k terá p a tri­ a rc h o v i T h a re , otci A b ra h a m o vu ja k o h o rlivém u v y z n a v a č i boha Sina, d á v á od ejiti z U r C h a ld ejsk ý ch 2) do m ěsta H arran, kde b y lo druhé síd lo m ěsíčn íh o kultu.3) E x isten ce p ra otce A b rah am a se kladla do 2. tisíciletí př. Kr.. ačli nem ám e tu činiti s osobou m ythickou . P ř í­ chod je h o se dosud u d á va l jen tak z d om yslu k r. asi 2050 př. K r. Jest te d y d ě k o v a ti jedin ě za tm ěn í v Uru, že c h ro n o lo g ie žid o v s k á d o ­ stá v á tu jakousi p evn ou páteř. D o s a v a d n í p oku sy řešiti tuto zá ­ hadu p od le posloupnosti osob u rčité rod in y, u vá d ěn é v St. a N. zá k on ě,4) v y š l y úplně na p rázd n o. S p is o v a te lé b ib lick ých knih jsou ce o té to n esro vn a lo sti sam i p ře s v ě d č e n i, p ro d lu ž o v a li úm yslně délku ž iv o ta je d n o tliv ý c h o so b n ostí a ž d o úplné n em ožnosti. O dů ležitosti ta k o v é h o údaje p ro c h ro n o lo g ii s v ě d č í zn ám é zatm ěn í Slunce podle H e ro d o ta filo s o fe m T h a letem p ře d p o věd ěn é, k teré k d y s i b y lo p o lo že n o na den .30. z á ří 610. př. Kr.,5) ale n yn í za řa d ě n o b y lo na 28. k v ě te n 585. př. Kr. N en ad álé zatm ěn í půso­ b ilo ta k o v ý m d ojm em na b oju jící M e d y a L y d y , že p a n o vn íci ne­ v y č k a v š e konce, u za v ře li m ír. Ú d a jem toh oto zatm ěn í b y lo m ožn o události teh dejší u praviti c h ro n o lo g ic k y sp rávn ěji, n ež d ř ív e b y lo tak m ožno. P o d le úsudku m n oh ých chronolw gů i zn á m ý a stron om ick oh isto rick ý kanón N a b on a ssa rů v, je h o ž epocha připadá na 1. Nisan *) A m os V III., 9: »A n o b r ž stane se v ten den, p ra v í panovník H os­ podin, učiním, ž e Slunce zajde o poledni a uvedu tm y na Zem i v jasný den.* s) I. M ojž. X I., 21. 3) B y l tam ctěn m ěsíc pod jm énem B a á l H a r r a n = pán, poutník, co ž b v lo čestné příjm í boha Luny. 4) Chron. I.— V III.: .Mat. I., 1.— 17.: Luk. III., 2 3 .-3 8 . 5) F loigl, Chron. d. Bibel. 35.

(22. ú nora) r. 747, má so u vislo st s p řed ch á zejícím zatm ěn ím , k te ré se událo 6. února podle julian. a 29. ledn a p od le řeh o řsk éh o k a ­ len dáře. M o žn o s t ta není v y lo u č e n a , p o n ě v a d ž p a n o vn ík N abu -nasir b y l v lá d c e m jinak úplně b e z v ý z n a m n ý m . Kanón z a c h o v a n ý v A lm a gestu b y l au tom atick y, jak znám o, p rod lou žen až d o cis. D io c le tiana. T e p r v e p otom za v e d e n ím jin éh o letop očtu v y š e l z u žívá n í. P o lo ž e n í za tm ěn í na 14. den m ěsíce A d a ru d ok azu je, ž e se teh d y za č á te k m ěsíce kladl na n o v (U D - S A R = a zk a ru ). P o d le a stro n o m ick ých tabulek b a b y lo n s k ý c h padal úplněk na 14. a 15. den v m ěsíci, ale té ž na 12. a 13. den,6) u Židů v ž d y na 14. den p o novu. B a b ylo n sk á a s tro lo g ie p o k lád ala zatm ěn í z 13. n eb o 14. dne z a nešťastná a z 15. naopak z a šťastn á.7) Z a jím a v é jest, že úplněk I d u s u Ř ím an ů kladl se o b y č e jn ě na 13. den m ěsíčn í a jed in ě v e č ty ře c h příp ad ech na 15. den. S lo v o Idus m á nesporné ja z y k o v é p říb u ze n s tv í se su m ersk ým 1TU, c o ž zn a čí nejen m ěsíc, n ý b rž i Lunu. P o d le s p is o v a te le V a rrc n a úplněk slul 11 u s n eb o p od le M a e s o b ia 1 1 y s.s) D o sta lo se za jisté jm én o k Ř ím anů m p ro ­ střed n ictvím Etrusků asi z té p ra d á vn é d o b y , k d y se m ěsíc p o ­ čínal úplňkem . T a k tom u b y lo na př. v Indii.9) T a k é ře c k o řím s k ý h v ě z d á ř G em inus činí o ep oše ta k o v é zm ín k y . B a b y lo ň a n é u žív a li při letop očtu roku m ěsíčního, k te r ý h led ěli v y r o v n á v a t i v so u vá n ím v k la d n ý c h m ěsíců s rok em slunečním tak, a b y o b a d r ž e ly spolu stejn ý krok. M o h lo se tak d íti z a p om oci cyklu . Jakého cyk lu se u ž ív a lo v U ru, n e v ím e . F r. K u g le r tv r d í rozh od n ě, že n e b y lo v B a b y lo n ii u ž ív á n o ani o sm iletéh o 10) (161etéh o), ani 191etého cyk lu p řed k rálem K a m b y s e m (V . stol.). D o ­ sa va d n í p o k u sy n a b ýt v té to v ě c i jasna, jak učinil A. Jerem iáš, v y š l y úplně na prázd n o. M o žn o , že v k lá d á n í se d álo nahodile jako u Židů, kde dru hý A d a r začín ali, k d y ž ječn é k la s y p o tře b n é k o b ěti n e b y ly dosud zra lé. J ak ých p ra v id e l se d rž e l zejm én a k alen dář v Uru, o tom n elze pron ésti k on ečn éh o úsudku. D ů ležito st zatm ěn í v U ru zůstane tu nespornou. Z a jisté se tu d o jd e k lepším u v ý ­ sledku n ež v řím sk é c h ro n o lo gii, kde d o Jul. C a esa ra n elze mluv iti o spořádan ém kalendáři. B a b y lo n š tí h v ě z d o p r a v c i znali p eriodu ,11) v e k te ré se m ělo d o s ta v iti o č e k á v a n é zatm ěn í. N e b o ť v a s tro lo g ic k ý c h tex tech často čtem e, ž e k tom u to úkazu na o b lo z e n edošlo. N ě ja k ý c h p ře s ­ n ých údajů n em ů žem e vša k tu ček ati, je ž to d élk a sy n od ick éh o ° ) Z D M G L I, 201. 7) T am že 152. 8) P o d le H esychia C h a ld ě o v é říkali .úplňku A i d ó nebo i A i d é s. Jensen, Kosmol., 103. #) Z D M G X L V III, 633. 10) A . Jerem iáš, Das A iter der babyl. Astron., 1909, 65. D vacetised m iletou periodu za pom oci Siria s 10 vk lad n ým i m ěsíci posunul Fr. Kugler do p ozd ější doby. 11) B yla to známá perioda s a r o s , čítající 18 let 10— 11 dní, v e které se zatm ění opakují. Jeremiáš, D. A. d. bab. Astr., 67. N epoch ybuje se o jejím babylonském původu.

m ěsíce, která se jedin é dá v y p o č ís ti z e d vo u následujících z a ­ tm ění, b y la jimi jen zhruba znám a. O d h a d o v a la se v obchodních s ty c íc h na 29d a 3,5/4 d v o jh o d in = 29'28048u.12) L ep ších výs le d k u d osáh le se te p r v e v posledn ích dob ách b a b y lo n sk é historie. Z u ved en éh o za tm ěn í v U ru d o v íd á m e se dále, ž e p o z o r o v a te lé dbali také je d n o tliv o s tí, na př., od k te r é stra n y se postupně dálo z a k r y t í m ěsíčn íh o nebo slunečního k otou če. U d á v a ly se proto stra n y s v ě t o v é . S u m ersk y a s e m its k y se z v a ly ta k to : S e v e r n í IM S I-D I = iltánu, jižn í IM - U R U - L U = šůtu, v ý c h o d n í IM -K U R R A = šadú, západ n í 1 M - M A R - T U 13) = amurru. Su m erská i sem itská jm én a zn a čí v ě t r y a s nimi souhlasné stra n y s v ě t o v é (šarú ). IM S 1-D I zn a čí v ítr , p od le k teréh o se ří­ dím e. T alm u d v y k lá d á s lo v o iltánu ja k o n ič iv ý .14) Sutu se u vá d í v e sp ojen í s n á z v e m h e b re js k ý m p ro bou ři.15) 1 M -K U R -R A = šadú jest v ít r h o rsk ý (v ý c h o d n í).16) A le p o z d ě ji se stalo, že zn a čk a pro iltánu zn am en ala S Z , šůtu JV, šadú S V a acharru (za d n í m ísto zá p a d n í) JZ. Odjinud také v ím e , ž e S Z platil za s e v e r a západ z a J Z .17) V z n ik ly z d e zm ě n y , k te ré zem ěp isci n a z ý v a jí p o š i n u t í k i b 1 y (h la vn íh o sm ěru ). P osu n se tu d ěje v e sm ěru rafií hodin nebo naopak. P o s le d n í jest ú k az ř íd k ý a p řich á zí jedin ě u B a ­ byloň an ů . P ů v o d c e m jsou tu d v ě k ib ly s e v e rn í a s e vero zá p a d n í. P r v n í ja k o v ý c h o d n í (q e d e m = p řed n í) u Židů a snad jižn í ( r e s = h la vou n ap řed ) u E g y p ťa n ů jsou s m ě ry v ý h ra d n ě n ábo­ žen ské. S e v e r n í strana u B ab yloň a n ů b y la sídlem bohů18) a z v i. n e jv . boha Anu, k te r ý p o d le d om n ěn í d lel na n ebeském pólu. Druhá k ibla s e v e ro z á p . od p r v é b y la na záp a d o to čen a o 45° v e směru v ě tru S I u M !A R = i 11 a n u a a m u r r u (z v . p říz n iv é h o ), podle n ěh ož b y ly o rie n to v á n y b u d o v y a s ta v b y .19) S tejn é pošinutí na v ý c h o d o 90° nastalo u E g y p ťa n ů u s tra n y s v ě t o v é a u Řím anů u v ě tr u z v . A u s t e r = jižn í, kdežto* jin d y, jak s v ě d č í ja z y k o z p y t, z v a l se tak v ítr v ý c h o d n í. H o m é r o v s k ý v ítr E u r o s (v ý c h o d n í)20) stá v á se p o zd ě ji z nezn ám é p říč in y jih o v ý c h o d n ím .21) V e lic e r o z ­ m anité pošinutí sm ěrů v ě trů n a lézá m e v P o ly n e s ii. S e v e r n í strana s v ě t o v á u B a b ylo ň a n ů slula i š a r u = m užská nebo nahoře le ž íc í ja k o indická u 11 á r a t (sh o ra ), jižn í opět 12) O r. Lit. Z e it , 1900, 478. 13) Sum erská s lo v a píší se v e lik ý m i písm eny, sem itská (b ab ylon sk á) m alým i. 14) Zeit. f. Ass. L, -18. 243: O L Z V III., 15.— 16. 15) Jensen. Kosm oL, 402. S ro v . Jeb X X V II. 9: »O dpoledne přichází bouře.>< Epping, Astron., 172. 10) K ugler, Sternk., 23: Hom m el. Gesch., 445 etc. 17) Epping, A str. 172: H om m el. Gesch. 17. 18) E x oriente lux. II., 119. T a to strana i u Židů posvátná. Jes. X IV ., 13. 19) D A. Orient. X'XVH/3, 30. 2n) Euros jako Auster téhož původu jako lat. a u r o r a = z o r a i české h o ř e t i. S1) H erm es X X ., 606; Rh. Museum V., 502.

s a 1 = ženská nebo d ole le ž íc í ja k o indická o b h á r a t (z d o la ).22) P o d le P lu ta r c h o v a s v ě d e c t v í i n ěk teří Ř e k o v é s e v e r jm e n o v a li n e­ jen stranou p ravou , n ý b r ž i v y š š í částí s v ě ta ,23) c o ž p řičísti sluší v liv u orientálním u, h la vn ě b abylon ském u . M a p y se d r ž í dnes s e v e rn íh o sm ěru ja k o h lavn íh o (k ib ly ) od d o b y P t o ie m a e o v y p od le p o s ta v e n í glo b u zem sk éh o. A r a b o v é k res­ lili s v é m a p y s jihem n ah oře stejn ě jak o Ita lo v é v e X I V .— X V . věk u .24) N e jsta rší k ibla b y la vš a k v ý c h o d n í a u d ržela se i po no­ v o tě P to le m a e o v ě na m apách m nišských k a rto gra fů , až p ro s v o ji n epraktičn ost m usila ustoupiti ponenáhlu do p ozad í.

Dnešní stav Mezinárodní fotografické mapy nebes.*) (P o d le článku astronom a král. belgic. h vězd á rn y v

Ucclu. J. D elvosala.)

Snaha, p oříd iti mapu celéh o nebe p o m o cí fo to g r a fie , o b je v ila se kon cem 19. století. T e n k rá te d v a a s tro n o m o v é fran cou zští, b ra tří H e n r y o v é , p oříd ili n ěkolik fo to g r a fií h v ě zd n é o b lo h y p o m o cí fo to g r. o b jek tivu , k te rý sami zh o to v ili. T e h d e jš í řed itel N á ro d n í h v ě z d á r n y v P a říž i, adm irál M ou ch ez, b y l sn ím k y p ře k va p en a pojal plán. a b y b y la zh o to v e n a fo to g ra fic k á m apa n ebes všech stálic až po určitou v e lik o s t, již b y lo d o d a te č n ě sta n ovití, a k m apě p říslu šn ý k a ta log. N á vrh b y l p ře d lo že n m ezin á rod n í astron om ick é k on feren ci r. 1887 pod záštitou A k a d e m ie v ě d v P a ř íž i. S ešli se tu ře d ite lé h v ě zd á re n celéh o s v ě ta a m noho jin ých astronom ů, celk em asi šed es á t'u č e n c ů . P rogra m

za m ý š le n é

p rá ce

b yl

sta n o ven

ta k to :

1. F o to g r a ío v a ti celé nebe, a b y b y la zh o to v e n a hující v š e c h n y stálice až po v e lik o s t 14. vč e tn ě .

mapa. ob sa­

2. O d v o d iti m ěřen ím , je ž b y se uskutečnilo na druhé sérii sním ků s krátkou e x p o s ic í, přesn é p o lo h y všech stálic ve lik o s ti v ě tš í nežli 12. P lá n z m iň o v a l se také o z h o to v e n í n o v é ta k o v é m a p y po určité d ob ě (na př. 50 n ebo 100 roků), a b y z rozdílu sním ků těch to a m a p y p ů vod n í m o h ly b ý ti k o n á n y z á v ě r y o p o­ h yb ech stálic a j. zje v e c h . O rga n isa ci té to v e lik o le p é p ráce

m ěl

v é s ti

s tá lý

sbor.

T e n to sb or (C o m ité perm an en t in tern ation al) sklád alo se z 11 členů; k nim b y li p o v o lá n i je š tě ře d ite lé h v ě zd á re n , k te ré se p ráce 22) Zeit. f. A ssyr. I., 243 etc. 2:l) Z D M G X X I (1867), 62. 24) Z A X X III. 205. ~) U veřejn ěn o v publikaci C on grěs N ational des Sciences, B ru xelles 1930: C om ptes Rendus de la Section ď A stro n o m ie publiés par la S o ciété ď A stro n o m ie ď A n v e rs , 1931.

zúčastnili. S b o r ten to sešel se ob čas, zejm én a r. 1889, 1891, 1896, 1900 a 1909. N a schůzích sboru b y ly p ro je d n á v á n y v ě c i tý k a jíc í se ro z d ě ­ lení p rá ce a v š e c h n y pod rob n osti, v zta h u jíc í se k v y k o n á n í a u v e ­ řejn ěn í v ý s le d k ů : p řístrojů , druhu desek fo to g ra fic k ý c h a jejich form átu , v ý b ě r stálic základn ích , m ěřen í a redukčních m etod, z v ě tš o v á n í a rep rod u k ce atd. O d r. 1889 b y lo sta n o v e n o r o z d ě lili p ráci m ezi 19 h v ě zd á re n , r o z lo ž e n ý c h na obou polokou lích . R . 1891 ro zd ě le n í zatím n í b y lo

poněkud

u p ra ven o

a

p řijato

t a k to : + 90° + 64° + 54° + 46° + 39° + 31° + 24° + 17° + 10° + 4° — 3° — 10° — 17° __ 24° — 32° — 41° — 52° -6 5 °

až ~r 65“ G r e e n w i č ..................... » — 55° Ř ím (V a tik á n , h.) . . » - r 47° C a t a n i a .......................... — 40° H e ls in g ío rs . . . . » + 32° P o ts d a m ..................... » + 25° O x f o r d .......................... » + 18° P a ř í ž ............................... » + 11° B o r d e a u x ..................... » + 5° T o u l o u s e ..................... » — 2° A l ž í r ............................... » — 9° San F ern a n d o . . . » — 16° T a c u b a y a (M e x ic o ) » — 23° S a n tia g o (C h ile ) . . . » — 31° L a P l a t a ..................... » — 40° R io de J an eiro . . . » — 51° M y s D o b ré N a d ě je » — 64° S y d n e y .......................... » — 90° M e l b o u r n e .....................

. . . . . . . . . . . . . . . . . C elk em .

.

1149 d esek » 1040 » 1008 » 1008 » 1232 » 1180 » 1960 » 1260 » 1080 » 1260 » 1260 » 1260 » 1260 » 1360 » 1376 » 1512 » 1400 » 1149

. 22054 desek

T o to r o z d ě le n í se n em ělo již m ěn iti. A v š a k n estalo se tak. U sku tečn ěn í tak obsáh léh o p ro gra m u b y lo spojen o s m n oh ým i ob tížem i, k te ré n e b y lo m ožn o na počátku p ře d v íd a ti. O b tíž e t y b y ly pro m nohé h v ě z d á r n y h lavn ě finanční. P ř e s e všech n u d obrou vůli m usili ř e d ite lé h v ě zd á re n Jižní A m e ­ r ik y odm ítnou ti sp o lu p ra c o v n ic tv í. P r o t o na m ísto h v ě zd á re n S an ­ tia g o , L a P la ta a R io de Janeiro n a stou p ily o b s e rv a to ře v H y d e ra badu (In d ie ), C o rd o b ě (A rg e n tin a ) a v P erth u (A u s trá lie ). H v ě z ­ dárna v P e rth u b y la pak je š tě n ah razen a h vězd á rn o u v Edinburghu k m ě ře n í sním ků p r o k a ta lo g. H v ě zd á rn a v P ostu p im i o zn á m ila stálém u v ý b o r u s v é ro zh o d ­ nutí, ž e o m e z í svou p ráci na k a ta lo g , p o n ě v a d ž nem á ani d o sta ­ tečn éh o počtu p ra co vn ík ů ani p rostřed k ů fin an čn ích : n ásledkem toh o b y la ta to část p rá ce p ř e v z a ta h vězd á rn o u v U cclu v B e lg ii. A v š a k i pokud jd e o k a ta lo g , činnost n ěm eck ých astron om ů se z v o ln ovala, ta k ž e od d o b y p ře d válk ou té m ě ř zan ikla. P o r. 1918 s tá lý

v ý b o r , k te r ý b y l řízen a ž do té d o b y ře d ite le m h v ě z d á r n y v P a ř íž i, p řesta l e x is to v a ti ja k o ž to sam ostatn á k o rp o ra c e ; všech n a jeh o p rá v a b y la přen esen a na ú tva r n o v ý . T ím je M e z i n á r o d n í a s t r o n o m i c k á u n i e , za lo že n á z podn ětu C o n s e i l i n t e r n a t i o n a l d e R e c h e r c h e s . O d s je zd u U n ie v Ř ím ě r. 1922 p ř e v z a la tilohu b ý v a lé h o »s tá lé h o v ý b o r u « kom ise č. 23 při M e z i­ n árodní unii. P r o í. T u rn er, ře d ite l h v ě z d á r n y v O x fo r d e (z e m ř e lý r. 1930 na s je z d u U n ie v e S tock h olm u ) b y l je jím před sed ou . B ěh em v á lk y a po ní, k d y h vě zd á rn a v P o stu p im i úplně z a ­ sta vila svou spolupráci, d om n íva li se a s tro n o m o v é b e lg ič tí, ž e bude m ožno, a b y B e lg ie n abídla spolupráci k dokon čen í fo to g ra fic k é h o katalogu , t. j. k té části jeh o, k terá b y la p o ča ta N ě m c i a k terá tv o ří pásm o m ezi ro vn o b ěžk a m i - f 32° a ž + 39° a k te ré ž pásm o — k zh o ­ to v e n í m a p y — b y lo B e lg ii s v ě ře n o r. 1905. N e v h o d n ý m úředním jedn án ím m ezi příslu šným b e lg ic k ý m m i­ nistrem a předsedou kom ise se stalo, že m ateriál z katalogu postupim ského, k te rý b y lo nutno ještě p rom ěřiti, red u k o v a ti a u veřejniti, b y l ro zd ělen m ezi h v ě z d á r n y v O x fo r d ě a H yd era b a d u . I a to p ráce b y la také v y k o n á n a p odporou M e zin á ro d n í astronom , unie. P řís tro je , jich ž b y lo u žito k uskutečnění podniku, b y ly sestro­ je n y podle typu jednotného, z v lá š ť v h o d n é k přesném u m ěřen í. K původním u program u p řid ru žily se během d o b y ještě některá b adán í: m ěřen í d v o jh v ě z d na sním cích, studium h vězd ok u p , stano­ v e n í vlastn ích poh ybů sro v n á v á n ím snímků té ž e části o b lo h y z rů z­ n ých ob d o b í atd. Také se p o d a řilo tak to získ a ti řadu fo to g ra fic k ý c h p o z o r o v á n í o plan etoidě E ro s z d o b y je jí o p o s ic e 1900— 1901. V šechna tato p o z o ro v á n í b y la sou středěn a na h v ě zd á rn ě v C am b rid ži (A n g lie ), kde astron om A rth u r Hinks, s finanční p o m o cí sp o­ lečnosti R o y a l S o c ie ty v L o n d ý n ě s řadou pom ocníků v y k o n a l p otřeb n á m ěřen í, redukce a diskusi výs le d k ů . Z toh o to m ateriálu b y la o d v o z e n a pro paralaxu Slunce hodnota 8-806" s p ra v d ě p o d o b ­ nou ch yb ou + 0-004". O p osice z r. 1931 p o s k y tla p ra v d ě p o d o b n ě d osta tečn ě m ateriálu, a b y b y la ta to hodnota s ta n o ven a je š tě přesněji. D nešní s ta v F o t o g r a f i c k é m a p y n e b e s je ten to: N a počátku p rá ce d o m n íva la se kom ise, že k a ta lo g bude ukon­ čen během d eseti nebo d va n á cti roků. T a to p ř e d p o v ě ď se ne­ v y p ln ila a bude p o tře b í je š tě m noho’ času. n ež k a ta lo g bude h o to v. V celku je h o to v o a u v eřejn ěn o asi 40% katalogu . P o k u d jd e o druhou část program u , mapu, je dnešní s ta v ten to : P o d le ujednání m ě ly b ý ti z k a žd é k ra jin y nebes p o říz e n y 3 sn ím k y v polohách nepatrně v z á je m n ě se lišících na té ž e desce, ta k že každ á stálice je zo b ra ze n a třik rá t (v r c h o ly trojú h eln íka). T a k se docilu je toho, ž e k a z d e s k y se n e p o v a žu je o m y le m za stálici. K ro m ě toho m ě ly b ý ti z h o to v e n y z v ě tš e n in y (čty řn á s o b n é v p lo š e ) reprodu kčním i p r o s tř e d k y jen fo to g ra fic k ý m i

T a to část m e zin á ro d n íh o podn iku je v e lm i zp o žd ě n a a to, co je vy k o n á n o , není v y k o n á n o jed n o tn ě na vš e c h h vězd árn ách . T a k na př. h vě zd á rn a v G re e m v ič i proti ujednání poříd ila pro mapu sn ím k y v ž d y jen z jediné p o lo h y : následkem toho p o v s tá ­ v a jí z m a tk y a nejistota, m á-li se rozh odn ou ti, c o je sku tečn ý o b ra z stálice a co je k a z ; tak é v z n ik a jí z tr á ty stálic, k d y ž je jejich o b ra z n e z ře te ln ý . D á le na m ístě toho, a b y fo to g r a fie b y ly re p ro d u k o v á n y h elio g ra vu rcu , jak b y lo s ta n o ven o , h vě zd á rn a v G re e n v ič i dala p oříd iti jednodu še o tis k y z n eg a tivu na b rom ostříb rn a tém papíře, jeh o ž stálost jest zajištěn a v e lm i špatně a k te r ý se m álo hodí k p ro m ě řo v á n i. N a počátku b y lo stá lým v ý b o r e m sta n oven o, ž e k ažd á h v ě z ­ dárna u v e ře jn í d v ě ř a d y m ap, jich ž s tře d y budou s tříd a v ě na paralelech d ek lin ací sudých a lich ých příslušného pásm a. P o z d ě ji, n ásledkem v e lik ý c h o b tíží, je ž se v y s k y t ly , b y lo přijato, že p ro ­ za tím se podnik sp ok ojí s jedn ou z obou řad. A le p od le dnešního stavu se zd á, ž e to to p ro v is o riu m zůstane — aspoň na dlouhou dobu —

defin itivn ím .

P o č e t v y d a n ý c h m ap až d o té to d o b y činí pou ze 22% celéh o úkolu (pásm a sudá i lich á) n eb o 37% za předpokladu, ž e každá h vězd á rn a , je ž se p rá ce zú častnila, u veřejň u je jen d esk y deklinace, sudé n eb o liché. P ře h le d toho, co b y lo v y k o n á n o p r o k a t a l o g je te n to (čísla zn ačí procen ta přid ělen é p r á c e ); G r e e n w ič 100. Ř ím 100. C atania 375, H e ls in g fo rs 75, P o ts d a m -U c c le 33. O x fo rd ICO, P a ř íž 71, B o r ­ deau x 71, T ou lou se 57, A lž ír 100, S. F e m a n d o 100. T a c u b a y a 33, H y d e ra b a d 81, C o rd o b a 50, P e rth 100. Edinburgh 0, M y s D o b ré N a d ě je 100, S y d n e y 14. M e lb o u m e 39 — d o h ro m a d y 70% . P o u č e n í o tom , k olik m ap m ě ly je d n o tliv é h v ě z d á r n y p oříd iti a k olik až dosud v y d a ly , je v

té to ta b u lce:

Počet desek d liché <5sudé

H vězdárna:

Počet uveř. m ap <5sudé <5liché

G r e e n w i č .......................... V a t ik á n ............................... C a t a n ia ............................... H e l s i n g f c r s ..................... P o ts d a m -U c c le . . . . O x f o r d ............................... P a ř í ž ............................... B o rd ea u x .......................... T o u l o u s e .......................... A l ž í r ............................... San Fern an do . . . .

.

. 584

565

584

.

. 540

5C0

107

T a c u b a y a .......................... S a n tia g o -H y d e ra b a d . . C o rd o b a

.....................

Celkem u verej.

565 0

1149

0

0

107

.

. 432

576

0

0

0

.

. 608

624

370

370

.

. 680

500

0

0 0

.

. 540

720

0

621

621

0

.

. 720

540

0

460

460

.

. 540

540

452

0

452

.

. 540

720

540

2

542

.

. 720

540

637

0

637

.

. 540

720

285

90

375

.

. 740

540

0

0

0

.

. 680

680

180

0

0

P e r t h ..................... M y s D o b ré N a d ěje . S y d n e y .......................... M elb o u rn e

Počet uveř. m ap

Počet desek <5liché <5sudé

H v ězd árn a:

. . . .

d liché

768

.

.

. 816

696

.

. 584

565

0 0 0 0

740

ó sudé

Celkem uveřej.

0 0 0 0

o o o o

Dr. Otto Seydl. ooooooocooooooocX

OOOOOOOO

D r n h n p zprávy. Drobné OOQOOOOOJOOCXXXJOJOOOOOOC OOOOOOOO O O O ^ ^ r i r n f w w ^ -

inva^iV-en7AiPaPrSeli' ' zd y c k y jsem se dom níval, že přírodní úkaz, pojm ez i e v v ynPX l n ^ 3 PrSl eT * ’ ,naleŽÍ, m ezí.b á je , nebo alespoň m ezi přírodní i' , h ilo t uf Lene>, Pon ěvad ž velm i zříd ka p ozorovan é, jako je na př. uio j blesk a ze Jakési p ověd om í o něm se udrželo zejm éna znám ým ro-

íétě

s Z o v r Í n an , ! e let0S.;: - M o to jenom několik dnů p o'letn ím n lH íl? V ’ " ůi u T y ’jsm e S1 se znám ým za ves, pon ěvad ž vzh led p od večera , oblohy poukazoval na nádherný západ Slunce. B y l skutečně n eobycejn e k rá sn y; po delším období bouřek a dešťů počalo se zase v y " a i 3 zbarven.' mračen a oblaků p o sk ytova lo k rásn ý pohled. Z vlá ště r l ' ,í°i ve.cera naPadna neobyčejná průzračnost ovzd u ší, takže i ve v e ike dálce r y s o v a ly se p ředm ěty velm i zřetelně. R ozh od li jsm e se že v yčk á m e, az Slunce zajd e docela, abychom mohli sledovati hru světel a stínu, az nastane soumrak. S ncšelio stan oviště v P o la b í m ezi M ělníkem a B randýsem , b y lo vid ět; Slunce již již se d otý k a jící obToru a ž u Loun. Zírali jsm e na klesající sluneční terč, v y č k á v a jíc e trp ěliv ě iako vůbec p o zo ro v a te lé slunečních západů často čin ívají, až zm izí i poslední

kS

h i t e t o ? USn h r á n eA V ZáPétl ~ kdyŽ se tak stal° — : » Viděl jste t o . « , obrátil jsem se s rychlou otázkou k svém u průvodci • b vl to akae ^ f,„ x

^ A ^ o ^ s t e v^d ěP °bnt°'St’ |jÍStě sch° P " á ostrého Postřehu pro optické - 1 ° Jste v id e i? «, tazal jsem se. k d y ž přisvědčil. » P o zhasnutí čer-

zvíá íV n " 7 nf ' « n • Zi f SVlt b ílý a pak ihned silné z a z a ření zelené. — B v la to zvláštn í zelen jako roztaven eh o bronzu,« dodal ieště. Ujistil jsem se tak et " 7 ° hl0 JÍM o n ěja k ý z r a k o v ý klam ani o nějakou S m n o u su gescP k d v , n , t r it !e n i mnH Víí nepřipadio- že bychom mohli podobný úkaz k ÍV m ř lv v Í n0 Podotknouti. že jak ono bílé světlo, tak i zelen ý zá; P f ' y -v f obe. mnohem v íc e intensity, než s jakou zářil před tím č e ř­ i l d - j ~ C eIy Z )ev trval sotv a vteřinu — spíše dobu ieště zafn am en án o°p n 3 f )Sem H^e ' t0t° nahodiIé P ozo ro vá n í zasluhuje, a b y bylo ™ im o . a proto Podávám o nem tuto zprávu. Ještě bych upozornil hnHHá vyzn á m postupu, ja k ý jsem naznačil, máme-li při podobném na­ ci ilem a neocekavanem p ozo ro vá n í společníka, totiž, ujistím e-Ii se včaskazn ^ší K om ety

ZC ' ° " 1931.

' 0teŽ SPatfÍI: s v ě d e c tv í Pak *

za jisté mnohem prů-

P rv n í kometou letos objevenou je známá krátknnprin-

b v la a 9 ^°vditk oftí1CkndVh' i v bÍeViíl i ' . B ? bone v C ordob ě (A rgen tin a ) 21. V I.: Ti l a 9: velik o sti, odchylka skutecne posice od p řed p ověd ěn é naDovídá iontu, ze kom eta prošla přísluním o 18 hodin d říve, než b ylo p řed p ověd ěn otělesn Ztakmv * v r , Í ř - poukaz“ je na nov'ý zk rácen ý ob ěh -k o m ety , pro toto W leso tak v Y z n a č n y a dosud nedosti u spokojivě v y s v ě tle n ý (v iz R. H. 192). K om et3 je nyní pozorovateln ou v jižních šířkách. nnm U ™ ? ! * kom e‘ u ■etojního roku ob je v il zcela náhodou japon ský astrohW o íi m us,dleny X K alifornii. Za v ečera pokusil se 3 "' dalekonHíMhri y y l3ledat.' Neptuna: nedaleko tohoto spatřil m lh avý obláček, k terý příštího v e če ra je v il napadnou změnu polohy. N agata oznám il svůi ob iev te le gra fic k y h vězd árn ě na Mt. W ilsonu. kde o b je v b jl p otvrzen. P ři obíevu

nebyla oznám ena hv. velikost objektu a tu počtáři je jí dráhy a eíem eridy udaíi m ísto pravděpodobn é v e lik o sti pouze redukční čísla (5 log r A ), která nutno přidati k normální velikosti, p ozorován ím stanovené, ab y získala se velik ost skutečná. T a to čísla b y la m alá: 0-6, 0-4 atd.. některé věstn ík y (na př. B Z. A N .) otisk ly tato čísla jak o skutečné velik osti a tím za v d a ly podnět k zprávám , že jd e o n eobyčejn ě jasnou kom etu: v an glickém cirkuláři B. A. A. b y la označován a za n e js k v ěle jš í z je v posledních desítiletí: ukázalo se však, že kom eta b yla při ob jevu tém ěř 7. vel. a pozd ěji, kdy jsm e ji m arně hledali na západním nebi v e večern ím soumraku. 9. velikosti. Zpráva Mt. W ilso n sk é h vězd árn y, že b yl zjištěn ohon 4“ dlouhý, b yla p ozd ěji odJejí efem erida v říjnu byla tato (p ro 0h S. C . ) : X.

6. 14. 22.

a 14h 50™ 39s 15 8 25 15 25 26

ó + 6° 48-6' + 6 22-8 + 6 1-3

r 2076

A 2-831

2-266

3-066

Z čísel r i A (vzd á len o sti od Slunce resp. Z em ě) je patrno, jak rychle se od nás vzd alu je. T ře tí kom eta 1931c R y v e s . o níž jsm e přinesli v posl. čísle zprávu, ne­ b yla od 17. V III. p ozorována, pro b lízkost u Slunce. Její poloha v říjnu b yla tato: r A d a + 2° 38' 10h 52-8“ X. 2. 2 25 6. 53-5 1-323 2059 2 13 10. 54-2 V. G. N o v ý č a s o v ý signál na krátkých vlnách. M ezinárodn í unie g eofysik áln í a geodetická na svém kongresu v P ra z e r. 1927 v y z v a la argentinskou re­ publiku, ab y se zúčastnila m ezinárodní č a s o v é služby tím, že b y zaved la v y s ílá n í časového signálu. K uskutečnění tohoto návrhu došlo letošního roku, k d y od 1. červn a je č a s o v ý signál ze silné stanice v M onte G rande dvakrát denně p ravidelně v y s ílá n : prvn í od l l h 45m do l l h 50m S. Č. na v ln ě 15-30m (19.600 Kc/sec s en ergií 14 K W ) v y s ila č e m L . S. F.. druhý od 23*> 45m do 23h 50'i S. C. na vln ě 33-97 m (8830 K c l]s ec s energií 16 K W ) vys ila č e m L . S. D .: dvojsm ěrn á anténa (b e z reflek toru ) nam ířena je k E v ro p ě a k S e ­ vern í Am erice. Č asová služba má s v é sídlo v Belgranu, jeh ož zem. délka je 3h 53m 44-964s W . G r .: správa ob servatoře je ochotna každému interesentu zasílati o p r a v y ča sový ch signálů, na ústavě přijím aných. fNature 128, 217.] V. G. V ýsled ek subskripce na reprodukci K opern íkova rukopisu. V 5. čísle tohoto časopisu oznám ili jsm e, že Státní hvězdárna v P ra z e hodlá v yd a ti fotografickou reprodukci slavného rukopisu M ikuláše K opern íka »D e R evolutionibus orbium coelestium libri s e x «, k te rý je m ajetkem N ostické k nih ovny v P ra ze . Subskripční lhůta ukončila dnem 1. října, i m ůžeme přehlédnouti v ý s le d e k přihlášek. V ý sled ek ten je ža lo s tn ý : k zakoupení díla přihlásil se pouze 41 subskribent a tak dílo v yd á n o b ýti nemůže. D o ce­ lého světa b y lo rozesláno v íc e než 8500 prospektů: asi 1600 kusů b ylo za ­ sláno hvězdárnám , geofysik áln ím , m eteo ro logick ým a jiným podobným ústavům, knihovnám, archivům , v ě d e c k ý m společnostem , universitám , bi­ bliofilským spolkům a p. organisacím celéh o světa. K rom ě toho b y ly pro­ spekty p řipojen y k některým v ě d e c k ým časopisům : s něm eckým časopisem »Zentralblatt fur Bibliotheks\vesen«, v yc h á ze jíc ím v Lipsku, b ylo posláno 900 ex., krom ě toho p řevza l nakladatel tohoto časopisu_ ještě 300 prospektů k rozeslání s v ý m zákazníkům ; s časopisem »A rk e io n « (Ř ím ) a »Is is « (B ru g y ) po 1000 ex., s boloňským časopisem ;>Scientia« 3400 ex. Náklad na tisk prospektu a reprodukci jed n é stránky, na poplatky časopisům za p ře v ze tí prospektů k exp ed ici (časop isy »A rk e io n « a »Is is « poplatku n ep oža d ova ly ), za p oštovn é a P. b y l asi K č 10.000-— . M in isterstvo zahraničních v ě c í Í S R dalo dop raviti 76 k g prospektů pro revu e »S c ien tia « i »A rk e ío n « pom ocí

svých kurýrů zdarma. P řeh led států, z nichž subskripce d ošly i počet exem plářů subskribovaných je tento: Republika Č eskosloven ská (10 ex ) N ěm ecko (8 ), U .S . A. (6 ), P olsk o (4 ), A n glie (3 ), Švéd sko (2), Kanada (2 ), B elgie, Francie, Holandsko, Chile, Japonsko, Rumunsko po 1 exem pláři. V tom to Počtu upisovatelů jest 8 h vězd á ren : ostatní jsou universitní knihov­ ny nebo jiné v ě d e c k é ú sta vy a knihkupci. Je škoda, že tento podnik ne­ dojde uskutečnění. Q t i0 S evdl. N o v ý astronom ický věstník počala v y d á v a ti, tak iako nedávno h vězdarna v Lundu, také král. b elgická h vězdárna v Ucclu s n á zv em : B u l ­ l e t i n a s t r o n o m i q u e d e 1' O b s e r v a t o i r e R o y a l de B elgique a UccIe. P od le úvodních slov bude jeho hlavním cílem ozn am ovati v ý sledk y p o zo ro v á n í aktuelních a je ž by ztra tily na ceně, k d y b y se s nimi cekajo, až naplní c e lý sv a ze k objem ných a n n á 1 ů, je ž v y c h á z e jí nepravidelne. V ěstník má v y c h á ze ti třikrát za rok a bude obsahovati zejm éna z p r á v y o časových signálech rad iotelegrafick ých, přibližné i přesné polohy P anetoid a kom et získaných fo to gra fic k y, p ozo ro van é ok am žik y zatm ění a okul tací satelitů Jupiterových z poslední doby a p. C elkem tu má býti za­ chycen o vše, co se týká činnosti h vězd árn y. Ó. S H m ota planety Pluto. Nicholson a M a y a ll uvád ějí iako n eipravděpodobnejši hodnotu hm oty této d evá té planety d vě třetin* hm oty "zem ské F ri tom b y lo předpokládáno, že hustota planety' neliší se od hustoty zem ske a albedo je ro v n é albedu M ěsíce. A č k o liv ty to p řed p ok lad y nebudou zcela správné, přece p ozo ro van á hvězdná ve lik o s t ukazuje, ž e hodnota hm oty plan ety je m ezi jednou třetinou a ž d věm a třetinam i hmots* zem ské. R R ajchl. ooooQooooooooooooooooooofifw-MTf iryx)oooor*x>
Nové knihy.

Harold Jeffreys: + 247. V áz. K č 80-— .

S cientific

0000000000000000 1ooooooo oo o o o o oo co o o c

In íe re n c e .. C am b rid ge

1931. P . V III

N o v á kniha J e ííre y s o v a jest jednou z nejzajím avějších knih, které se z a b ý v a jí zák lad y naší v ě d y . M á stejn ý v ý zn a m jak pro astronom a, tak i pro fysik a a m atematika. Zkoum á logick é zák lad y našeho věd eck éh o u v a zo v á n í a m yšlení, v ýzn a m počtu pravděpodobn osti pro přírodní v ě d y , podrobuje přísnému rozboru k v a n titativn í zák on y fys ik y , v y já d ře n é v z ta ­ hem tvaru y = f (x i, x», X a , . . . .v ), věnu je obšírnou kapitolu p ozo ro vacím chybám se zvláštním zřetelem k astronom ii, uvažuje o význ am u neidůležitějších fysikálních veličin a přech ází konečně k základům N e w to ­ n o v y dyn am iky a tím i k základním m yšlenkám m echaniky nebes. V ě ­ nuje velkou kapitolu světlu a rela tivitě, v e k teré se d otýk á nejm odernějšich otázek fy s ik y a astronom ie. Kniha kon čí zajím avou kapitolou o teo­ riích věd eck éh o poznám', kde jsou načrtnuty nejdůl“ žitější názory o logicky'ch základech v ě d y . Kniha má k usnadnění četb y m atem atické do­ plňky, avšak i tak zůs_tane s v ý m pom ěrně obtížny'm obsahem , jak po stránce m atem atické, tak i způsobem výk lad u dosti nepřístupnou. P ře d ­ pokládá dobrou znalost astronom ie, fy s ik y i m atem atiky. P řin áší však b o­ hatství n o vých m yšlenek a umožňuje vniknouti hluboko v e zkoumané pro­ blém y. Je také dokladem, jak se zá k la d y v ě d exaktních zkoum aií s v e l­ kou v á žn o s tí v A n glii. H. S t e t s o n : Cena 3 S.

A manuai c í lab orato ry A stron om y. Str. 185, n o vé v yd .

E. S k i n n e r 1931. C en a 3 S.

King:

A

manuai of celestial

photography.

Str.

177,

O bě ty to v ý b o rn é praktické příru čk y v y š iv nákladem East.ern Science Supply C o. P r v n í p odává řadu cvičen í astronom ických, n á vo d y k p o zo ­ rován í, v ž d y s poukazem na příslušnou literaturu a od nejednodu ššího po-

zo ro vá n í sou h vězdí ved e k poznání planetárních pohybů a k problémům stellárni astronom ie. V jednoduchosti mnohých uvedených úloh le ží v e lk ý p ed a go gick ý v ý z n a m : kdo sled o va l podrobně určitou dobu pohyb planet m ezi hvězdam i a příslušné p oloh y zak reslo val, ten tep rve alespoň částečně d oved e oceniti práci starých astronomu a ob tíže, které musili př.ekonávati. — Druhá knížka je neocenitelnou příručkou p ro každého, kdo se zajím á o nebeskou íotogratii. Je psána vyn ik ajícím praktikem , astronoinem -íotograíem na H arvard sk é hvězd árn ě v C am bridži. Obsah knihy je velm i bohatý a zejm éna literární doplňky jsou v ý b o rn ý m doplňkem. Autor do­ týká se tém ěř všech problém ů as tro fo to g ra fie : jed n otlivé kap itoly knihy působí iniciativně, vedou k samostatnému přem ýšlení a sam ostatným pracem . Dr. H. Slouku.

Zprávy Lidové hvězdárny Stefánikovy. N á v š tě v a na hvězdárně v září 1931 b yla pro n ep řízn ivé počasí dosti slabá. H vězd árn u n a v š tív ily celkem 494 o s o b } ; z toho b ylo 205^ členů, 5 s p olk ový ch a školních v ý p r a v se 172 účastníky a 117 jednotlivců H ro­ madné n á v š tě v y b y ly ty to : O dbor M a s a r y k o v y letecké lig y z P rah yJinonic, Státní reálka z Kutné H o ry , Spolek Kom enský z P ra h y, S v a z obchodních a dopravních dělníků z P ra h y a M ěšť. d ív čí škola z P ra h y VIII. P očasí b ylo n ep řízn ivé: po 21 v e č e r b y lo zataženo, po 3 v e č e r y b ylo oblačno a pouze 6 v e če rů b y lo jasných. P o zo ro v á n í na hvězdárně v zá ří 1931. N ep řízn ivé počasí v m ěsíci září připustilo pouze 10 p o zo ro v á n í pro n á v š tě v y obecenstva, z nichž některá b yla ještě silně rušena m raky. P o zo rn o s ti obecen stva dosud se těší hlavně planeta Saturn, která za p řízn ivéh o počasí v poli d vojitéh o astrograíu je skutečně překrásná, dále hvězd ok u p y / a /; v souhv. P ersea, kulovitá hvězdokupa v sou h vězdí Herkula a P le já d y, m lhovin y v An drom edě a L y ře , dále některé d v o jh v ě zd y . P o z o ro v á n í M ěsíce až na malé v ý jim k y b ylo v září znem ožněno n ep řízn ivým počasím, což se přirozen ě je v í i v počtu n ávštěv, které b ý v a jí v době kolem p rv é čtv rti M ěsíce nejpočetnější. Z odborných p ozo ro vá n í b y lo vyk o n án o 24 p o zo ro v á n í Slunce, 8 p ozo­ rován í h v ě zd prom ěnných, 2 p o zo ro v á n í m eteorů a po 2 v e č e r y b ylo fo ­ tografován o. Zatm ěni M ěsíce dne 26. září 1931 b ylo znem ožněno silnou oblačností. Na hvězdárnu se d osta vilo 25 členů Společnosti a 36 hostí, ale většina z nich odešla, aniž mohla spatřiti za jím a v ý ten úkaz. T e p r v e konec za­ tmění b y l chvílem i m ezi m raky vid iteln ý . P o zo ro v á n í na h vězdárně v listopadu 1931. H vězd árn a je v listopadu přístupna obecenstvu denně m im o pondělí o 6. hodině v e č e r, v neděli do­ poledne v 10 hodin a odpoledne v e 3 hodiny. S p o lk o v é n á v š tě v y jsou v í­ tány i v jiných hodinách, podle ujednání. Na počátku m ěsíce bude m ožno p o zo ro v a ti hlavním dalekohledem ještě planetu Saturn, v e druhé p o lo vic i m ěsíce Lunu. Hledačem kom et bude m ožno p o zo ro v a ti m lhovin y v L y ř e a Androm edě (pokud nebude rušiti s v it M ěsíce), hvězd ok u p y v Herkulu, Perseu, P le já d y a j. V době. k dy bude M ěsíc kolem úplňku, bude m ožn o p o zo ro v a ti hledačem pouze d vo jh v ě zd y . C yklus astronom ických přednášek b yl zahájen v ú terý 13. října 1931 ve fvs. sále české techniky za v e lik é účasti ob ecenstva. P rv n í přednášku — úvodní, měl prof. Dr. Fr. Nušl, další přednášky budou míti K. P . Hujer a Dr. Slouka. Před n ášk y vzb u d ily skutečně veliký' zájem ob ecen stva a pravděpodobně budou podobné c y k ly přednášek pravid eln ě k ažd ý rok op ak ován y tak, jako tomu b y lo v létech předcházejících.

jooooooooooocxxxxzcxxxxxxxiooooooooooooooocooooocxxsj JC* KJuaOOOOOOOOOOx

<«-<jtx>jooooccxjocxxx3o*

u u tx x x x x x n o o o o o c fi k L

v

w

Z p rávy *

*

•

gooooo o o o o oo o o o oo

ze Společnosti. J 00000* ^ 00^ * f io o o o o o o o o o o o o o o o

Členská schůze b yla 5. října v poslucli. prof. dr. S v o b o d y za účasti ■40 členů a Id hostů, ťřecln asel člen společnosti K. F. Hujer o práci na am erických hvězdárnách. V za jím a v é přednášce v y líč il s v o je dojm y a zkušenosti ze svéh o několikaletého pob5'tu 11a největších am erických hvězdárnách, které je j p řek va p ily nejen výs ta vn o s tí a zařízením , ale hlavně organisováním prac,c. S nadšením poukázal přednášející na pří­ jemné prostředí, ktere vlád ne na am erických hvězdárnách a přátelské, přim o rodinné spolužiti všech, kdo tu jsou činni. Z A m e rik y p řiv e zl si referent nezapom enutelné dojm y a s v o je vzp om ín k y líčil tak ž iv ý m způ­ sobem, že po přednášce b yl odměněn b ou řlivým potleskem . Č len ové, zapisujte se při n á vš tě v ě h vězd á rn y do presenční knihy. Je to nutné pro statistiku n á vštěv na hvězdárně. P ra žš tí člen ové, kteří si dosud n e v y z v e d li členských znám ek na zapla­ cené p řísp ěvky, mohou si je objednati poštou a připojí 60 hal. známku 11a poštovné. Členská schůze v listopadu bude již 2. X I. o 19. hodině v posluchárně prof. dr. Jindř. S v o b o d y v P ra z e 11., K a r lo v o náměstí čís. 19, II. patro. P ro g ra m bude oznámen v neděli 1. listopadu v pražských denních listech. P ře h led y úkazů na ob lo ze na rok 1932 v yjd o u již v nejbližších dnech v ú pravě stolního kalendáře. Uspořádání jistě mile p řek vap í v š e c k y přátele h vězd ářství. V š e c k y důležité z je v y na o b lo ze budeme míti zaznam enány na stole před očima, data členských schůzí, důležitá data astronom, hi­ storie, data naroz,ení a úmrtí vyn ik ajících hvězdářů a j. Cena kalendáře bude asi K č 10-— . Š est pohlednic z L id o v é h vězd árn y Š tefá n ik ov y bude v y d á n o v nejbližší době a bude ob sah ovati: c e lk o v ý pohled na hvězdárnu od západu, ob raz d vojitéh o astrografu, hledače kom et, ob raz přednáškové síně h v ě z­ dárny, ob raz hodinové místnosti a o b ra z ok n láro vé části d vojitéh o astrografu. Pohlednice budou ihned po v y d á n í ro zeslá n y všem členům S p o­ lečnosti. Populární knihovna a čítárna společnosti je otevřen a denně mimo pondělí od 14. do 18 hodiny. Z věd e c k é knihovny se knihy domů nepůj­ čují, r o v n ě ž časopisy, hlavně jed n otlivá čísla s*e půjčují pouze v místnosti hvězd árn y. V en k ovsk ým členům se půjčují knihy za úhradu poštovného. Oznám eni o zam ýšlen é publikaci. A m erick ý astronom , prof. Harlou S h a p 1e y , ředitel h v ě zd á rn y v C am bridži (u B ostonů), jehož v ý s le d k y badání o uspořádání vesm íru náleží m ezi nejm odernější nauky astronom ické, vyd al nedávno m alý spis. obsahující hlavní v ý s le d k y některých jeho v ý ­ zkumů a; spekulací. Spisek, n a zv a n ý »S id erea l exp loration s«, t. j. »V ý zkum y o stálicích«, má 70 stran osm erk. form átu s 25 kresbami. K d y b y se p ř i h l á s i l dostatečný počet snbskribentů, přeložil b y c h k n í ž k u d o č e š t i n y : svolen í au torovo mám. P ře k la d b y v y š e l pro subskribenty (na k říd ovém pap íře) za 26 Kč, přihlásí-li se aspoň 200 subskribentů. P ři větším počtů sůbskribentů bude cena nižší. M im o subskripci bude knížka dražší. P r o s í m , ab y ti, kdo b y si překlad chtěli zaopatřiti, poslali závaznou přihlášku administraci do k o n c e li­ s t o p a d u . Jednotlivé kapitoly kn ížk y m ají n á z v y : Ú vod . — V blízkosti SJunce. S féra jasných stálic. — M ístní soustava a katalog H en ry Draperův. — M léčná dráha. — Soustava kulovitých hvězdokup. — M račna M agellanova. — N adřaděné s ou sta vy galaktické (su p ergalaxie). — M etagalaxie. — M atem atiky ve spise použito není. V ý s le d k y badání jsou zalo žen y hlavně na statistice stálic. O tto Seydl. M ajitel a v y d a v a te l Č eská společnost astronom ická v P ra z e IV . P etřín O d p ověd n ý redaktor Dr. O tto S eyd l, astronom Státní hvězd árn y, Praha I, Klementinum. — Tiskem knihtiskárny Jednoty čsl. m atematiků a fysiků, P ra h a -Z ižk ov. Husova 68.