2/2006
únor
Obsah | Pastýřský list k začátku roku | Ptáme se | Představujeme | Církevní stavby v diecézi | Přemítání o farnosti | Slovo mají čtenáři | Stalo se ... | Nenechte si ujít | Nabídka - pozvánka | Pozvání od sousedů | Pastorační centrum | Informační listy Diecézní charity Plzeň | Zadáno pro rodiny | DĚTEM A MLÁDEŽI | - Diecézní centrum mládeže | Personalia | Silvestrovský koutek | Nové knihy | Z biskupova diáře
Vyznáš-li a uvěříš-li, budeš spasen Ten člověk žije úplně pro svou rodinu, slýcháme někdy, vůbec nemyslí na sebe, všechno dělá jen pro své blízké. Při pohledu na vrcholového sportovce obdivujeme jeho úsilí zvítězit, hodiny a hodiny věnované tréninku, dodržování přísné životosprávy, jen aby dosáhl sportovního úspěchu. My lidé totiž většinu svých činů konáme proto, abychom něčeho dosáhli, abychom naplnili nějakou touhu ve svém srdci. Činit šťastnými ty, které máme rádi, vyniknout mezi ostatními, dosáhnout úspěchu... Pro naplnění zvoleného cíle obětujeme mnoho. A dříve nebo později se dají naše cíle a uskutečňované touhy přečíst v našem životě, v tom, čím se zabýváme, o čem mluvíme, co konáme. Jaký cíl se nabízí tomu, kdo je křesťanem? Stručně řečeno: být spasen. Někdy se mi zdá, že to pro některé z nás není přiliš lákavé. Lidé kolem nás, možná ani ti nejbližší, z našeho života nevyčtou tento náš cíl. Mnohdy ani nepoznají, že jsme křesťané. Možná i proto, že touha být Bohem zachráněn, není pro nás samotné tak důležitá. Jaksi se ztrácí mezi ostatními, které nás mnohem více zaměstnávají. A přesto není krásnější, skutečnější a trvalejší cíl než dosáhnout spásy: Žít ve společenství lásky s Bohem, které ani smrt nepřeruší. Být vysvobozen z každého zla zvlášť z osobního zla - vlastního hříchu. A z této svobody se ve společenství Božích vykoupených dětí těšit už navždycky. Zamysleme se chvilku nad sebou. Představme si svoje srdce jako zahrádku. Co všechno na ní roste?
1 z 29
Jaká přání, jaké touhy? Některé z nich dokonce zaléváme, hnojíme, ošetřujeme. Je mezi nimi také strom Života s Bohem? Jak hluboko jsou jeho kořeny - naše víra v Boží moc a dobrotu? Jak pevný je jeho kmen - naše naděje a spolehnutí se na Boha? Jak plodné jsou jeho ratolesti - naše přiznání se k Bohu svědectvím a skutky lásky? Svatý Pavel v listě Římanům píše: „Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.“ (Ř 10,9) Tento citát nás provází jako motto celého roku. Otvírejme své srdce stále více víře v našeho vzkříšeného vítězného Pána a Boha, aby naše slova i činy byly pravdivým vyznáním Pána nade všemi pány, a budeme spaseni! P. Adrián Zemek O.Praem. OBSAH Milí čtenáři Zpravodaje, v dnešním čísle najdete vedle druhého pokračování rubriky Přemítání o farnosti i první část plánovaného cyklu Čteme list Římanům. Obě rubriky chtějí přispět k vzdělávání ve víře, jehož důležitost nám tak často připomíná náš biskup František. Obě rubriky jsou nabídkou nejen k přečtení, ale i k zamyšlení se a k dalšímu zpracování. Budeme rádi, když tuto nabídku využijete, ať už sami, v rodinném kruhu či ve farnosti, a nabízená témata se Vám stanou impulsem k četbě Božího slova, k prohloubení osobního života i života Vaší farnosti. redakce OBSAH
Dr. Ivo Poláčka z Ackermann-Gemeinde Regensburg V souvislosti s děním v plzeňské diecézi čas od času slýcháme pojem Ackermann - Gemeinde, v překladu Ackermannova obec. Můžete nám přiblížit, o jaké společenství jde a jaká je jeho činnost? Ackermannova obec neboli Ackermann-Gemeinde je křesťanské společenství, které založili právě před 60 lety Němci katolického vyznání vysídlení z Čech, Moravy a části Slezska, jež patřila ČSR. Jméno si vybrali podle středověkého literárního díla Oráč z Čech (Der Ackermann aus Böhmen) napsaného kolem r. 1400 Janem ze Žatce (Johannes von Saaz), ve kterém se titulní osoba pře se Smrtí a stěžuje si Bohu na její počínání, neboť ho oloupila o milovanou manželku. Bůh soudí spor Oráče se Smrtí a říká, že oba mají pravdu: Smrt je sice vítězem, ale Oráči zůstala čest. Oráče nabádá, aby se s ranou osudu vyrovnal. Podle tohoto podobenství se zakladatelé Ackermannovy obce rozhodli k pozitivnímu vyrovnání se svým osudem. Později, v Eichstättské deklaraci z listopadu 1949 a dalších dokumentech, se zřekli odplaty a pomsty za ztrátu vlasti, majetku a nezřídka i života svých blízkých, kterou propagovali někteří radikální členové Sudetoněmeckého sdružení, a vyslovili naopak požadavek obnovení křesťanské Evropy.
2 z 29
Jak se tato idea uplatňuje v praxi? Nezůstalo jen u slov. Členové Ackermannovy obce se snaží o život v duchu víry a uspořádání věcí veřejných podle zásad křesťanské etiky. Zasazují se o porozumění a smíření mezi lidmi a národy, o zachování společného kulturního dědictví, např. hmotnou podporou oprav kostelů, poutních míst a jiných církevních památek v místech, kde dříve žili, dále o právo menšin a národnostních skupin. Solidarita se nevyčerpává v materiální pomoci lidem v tísni, nýbrž zprostředkuje navíc naději, která dochází svého výrazu v partnerských vztazích.
Ackermannova obec byla s českými a slovenskými katolíky v kontaktu už v dobách totality, po r. 1989 se její činnost u nás ještě mnohem více rozšířila ... Zatímco v době totality vozili členové Ackermannovy obce tajně do Československa náboženskou literaturu a často i peníze jako podporu potřebným, po r. 1989 se styky staly otevřenými a nabyly osobního rázu. Podařilo se navázat partnerství mezi farnostmi, školami, skupinami mládeže a dobrovolnými organizacemi. Ackermannova obec pořádá pravidelně kursy češtiny doprovázené poznáváním země a obyvatel České republiky. Stejnému účelu slouží studijní cesty a pobyty, společné bohoslužby a poutě, cyklistické a pěší túry, česko-německé publikace, symposia s historickými a politickými tématy, literární a múzické dny a akademie i příležitostná setkávání. Pro kněze z Česka se organizují kursy němčiny. Zásluhy Ackermannovy obce o porozumění mezi oběma národy došly uznání koncem loňského roku, a to hned dvakrát. Prezident Václav Klaus vyznamenal Franze Olberta, generálního tajemníka Ackermannovy obce v letech 1976-99, propůjčením medaile za zásluhy jako prvnímu zástupci nějaké sudetoněmecké organizace, a to s odůvodněním „za překonání tíživého dědictví česko-německých vztahů“. Několik dní před tím vyznamenal pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk Ackermannovu obec Svatováclavskou medailí za to, že „se významnou měrou zasadila o vzájemné porozumění a toleranci“.
V České republice je činná sesterská organizace pod jménem Sdružení Ackermann-Gemeinde. Partnerem plzeňské diecéze je diecéze řezenská, a protože Ackermannovy obce jsou organizovány podle diecézí, můžeme si všimnout právě toho, co konkrétně chystají vaši sousedé v letošním roce. V zimě se koná jednou měsíčně tzv. Literární kavárna, letos jsou na programu Franz Kafka a Egon Erwin Kisch. Studijní cesty a setkávání nás zavedou do Rostocku a Stralsundu, autobusem do Prahy a letecky za uměním a kulturou Bulharska. V létě následují cyklistické výlety, jeden z nich podél Ohře. Pěšky jdou zdatní členové sdružení koncem září ke kapli na Stožci. V plánu jsou dále tři týdenní intensivní kursy češtiny jak pro nové zájemce, tak pro pokročilé, kteří si chtějí zopakovat řeč svých přímých sousedů z mládí. Rád bych zdůraznil, že všechny jmenované akce Ackermannovy obce jsou otevřené i zájemcům, kteří nejsou členy sdružení. (alo) OBSAH
Hospic sv. Lazara v Plzni Nechceme být domem smutku ...
3 z 29
„Někteří naši pacienti říkají, že až tady se začali zase po letech smát,“ říká ředitel plzeňského Hospicu sv. Lazara Jakub Forejt, když mě provádí vzdušnými a světlými prostorami, kde nevyléčitelně nemocní lidé tráví poslední chvíle svého života. „Nechceme být domem smutku, snažíme se, aby u nás bylo příjemně a veselo.“ Všechno nasvědčuje tomu, že se tento záměr personálu hospicu daří. Umírání a smrt se tu nevznáší jako něco děsivého a tíživého, ale je vnímáno jako přirozená součást a zakončení pozemského života. I když se to někomu může zdát zvláštní, často se tu po celém domě rozléhá zpěv a smích. „My tu poskytujeme paliativní péči, která je zaměřena na zmírnění negativních příznaků. Na rozdíl od nemocnice neprovádíme léčbu těla, ale snažíme se člověku co nejvíce ulevit od bolestí a psychicky ho posílit. Mnozí se díky tlumení bolestí po dlouhé době zase klidně vyspí, odpočinou si. Často se pacient tak srovná a rozsvítí, že to vypadá, jako by se uzdravoval.“ Ale zázraky neočekávaného uzdravení se tu podle ředitele Forejta nedějí. Nicméně už dostatečným zázrakem je, když např. těžce nemocná pacientka, která přišla do hospicu ve velmi špatném stavu, se zde sebrala natolik, že ještě mohla strávit léto s manželem na chalupě. „To se tu občas stává, že pacient se u nás natolik vylepší, že se ještě dočasně může vrátit domů. I kdyby jen na víkend, je to pro něj samotného i pro jeho rodinu velice cenné,“ dodává zdejší rehabilitační sestra Michaela Nováčková. „Nedáváme tu naději na uzdravení, ale na dobré poslední dny, na to, že umírající nebude trpět, nebude odcházet opuštěný, ale někdo jej bude držet za ruku. A to je důvod, proč vlastně hospic existuje,“ definuje filosofii hospicu ředitel.
Hospic sv. Lazara vznikl v dubnu 1998, zakládajícími subjekty byla Diecézní charita Plzeň a Korandův sbor Církve československé evangelické. Od té doby jej provozuje občanské sdružení stejného jména jako hospic. Z původních 24 lůžek se kapacita postupně rozrostla na 28 lůžek, z čehož osm lůžek najdeme ve dvoulůžkových pokojích a zbývající mají pokoje samostatné. U dvaceti lůžek je možné umístit také přistýlku pro blízkého člověka, který chce s pacientem strávit jeho poslední chvíle společně. Místa v hospicu jsou určena pro terminálně onkologicky nemocné, jimž už žádná nemocniční léčba nemůže pomoci a jejichž život se počítá jen na týdny či měsíce. „Kromě toho nabízíme také tzv. respitní pobyty, což znamená, že můžeme na přechodnou dobu u nás ubytovat také pacienta, který sice nemá nevyléčitelné onkologické onemocnění, ale musí o něj trvale někdo pečovat v rodině. Pokud máme volno, umístíme ho k nám a umožníme tak jeho rodině odpočinek, odjezd na dovolenou, vymalování bytu a podobně. Ovšem délka tohoto respitního pobytu je omezena maximálně na 30 dní,“ vysvětluje Jakub Forejt, který se vedení Hospicu sv. Lazara ujal loni v květnu. Kromě něj působí v hospicu primářka MUDr. Marie Řípová, několik lékařů na částečné úvazky, deset zdravotních sester a šestnáct ošetřovatelů. V případě potřeby přichází psycholog, právní poradce a jiní odborníci. Do hospicu také docházejí dobrovolníci z občanského sdružení Totem, kteří se nemocným věnují např. tak, že jim předčítají, hrají na hudební nástroje, povídají si s nimi. Mnohdy se tito dobrovolníci rekrutují
4 z 29
i z řad těch, kteří zde už měli svého příbuzného a chtějí nadále pomáhat. Samozřejmě nechybí ani duchovní péče, která zde provází člověka na jeho poslední cestě. Pravidelně sem docházejí kněží z plzeňské diecéze, v současné době především P. Barhoň, P. Franta a P. Kazda a plzeňští dominikáni. Ti všichni zde jednak střídavě dvakrát v týdnu slouží mše sv. a jednak se věnují pacientům individuálně. „Pokud pacient chce nějakého jiného konkrétního kněze nebo duchovního z jiné církve než římskokatolické, vyhovíme mu. Ještě se nestalo, že by někdo odmítl přijít,“ říká ředitel a sestra Nováčková doplňuje: „Stává se, že až tady se člověk smíří s Bohem i s lidmi a najde svou cestu k Bohu, padnou jeho falešné představy o církvi. Nedávno mě tu jeden pán požádal, abych mu za volala kněze, ačkoliv do té doby žádný vztah k víře neprojevil. Vyprávěl mi, že prý k němu do pokoje vstoupil jakýsi vysoký muž a on ho požádal, aby mu zavřel okno. A představte si, sestřičko, on mi to okno zavřel tak laskavě! povídá mi pacient potom. Když se dozvěděl, že to byl P. Barhoň, rozhodl se po padesáti letech opět vyzpovídat.“ Sociální pracovnice Jitka Krsová přináší objemné fotoalbum a ukazuje mi: „Vidíte, tady je třeba křest naší pacientky, ke kterému se rozhodla pár týdnů před smrtí. Někdy mají lidé, kteří nežili ve víře, z kněze trochu strach, ale když si s ním pak povídají o úplně obyčejných věcech, zábrany padnou a sami si kněze znovu žádají.“ Prohlížím si další fotografie a vidím záběry z nejrůznějších aktivit. Před Vánoci se tu např. vyráběly ozdobné svíčky, vystupovaly tu děti z křesťanské školky na Lochotíně, pravidelně jednou za měsíc přijdou zahrát a zazpívat studenti plzeňské konzervatoře a děje se tu mnoho dalších věcí. Třeba i výlet do ZOO s mobilními pacienty. Jednou týdně přichází labradorka ze sdružení Pomocné tlapky společně s cannisterapeutkou. „Když náhodou nemůže, už se pacienti shánějí: kde je pes, proč nepřišel?“ usmívá se Jakub Forejt. „Snažíme se naše pacienty co nejvíce zabavit, věnujeme se i těm, kteří jsou v kómatu, i k těm hovoříme, pouštíme jim hudbu, modlíme se u nich,“ říká k tomu Michaela Nováčková. Napadá mě, jak asi lidé, kteří v hospicu pracují a snaží se zpříjemnit pacientům poslední úsek cesty, snášejí každodenní kontakt s umíráním a se smrtí. „Myslím, že nikdo z nás to nevnímá nijak depresivně. Mnoho lidí má představy o smrti spojené s hrůzou a temnotou, mnozí o smrti proto nechtějí ani slyšet a vytěsňují ji ze svého vědomí. My tady ale máme úplně jinou zkušenost. Lidé tu umírají v důstojných podmínkách, klidně a my jim v tom můžeme pomáhat. V čase, který jim zbývá, mnozí udělají tak obrovský duchovní a hodnotový pokrok, že je to až zázrak,“ odpovídá na mou otázku rehabilitační sestra Michaela, která tu pracuje už sedm let, a Jitka dodává: „Dřív bych tomu snad nevěřila, ale tady jsem přišla na to, že tomu tak opravdu je.“ Před odchodem mě ještě zavádějí do místnosti, kde se slouží bohoslužby. Předělením jídelny zatahovací přepážkou vznikne prostor s nádherným, vnitřně zářícím oltářem, vyrobeným plzeňským výtvarníkem Petrem Kutkem. Sem pacienti přicházejí, mnohdy jsou přiváženi i s postelí. „Velkým zážitkem je, když tu na svátek sv. Lazara biskup František Radkovský a představitelé dalších církví slouží ekumenickou bohoslužbu,“ říká Jakub Forejt. Opouštím Hospic sv. Lazara plná příběhů, které jsem zde vyslechla, a posílená vnitřní silou těch, kteří tu pracují. Už chápu, proč ti, kteří sem přišli odejít z tohoto světa, odcházejí v klidu a míru. Alena Ouředníková OBSAH
Poutní kaple Panny Marie v Podlesí Naše letošní návštěvy se týkají poutních míst ve vikariátech plzeňské diecéze. Seznamujeme se spíše
5 z 29
s těmi menšími a trochu pozapomenutými. Chebský vikariát nám nabízí dnes už velmi známý, z ruin vzkříšený Starý Hroznatov a téměř neznámé Podlesí. Kaple Nanebevzetí Panny Marie, dříve známá jako Kneipelsbachkapelle, se nachází na úpatí Slavkovského lesa nedalo Dolního Žandova. Zde vytéká do údolí Podleský potok, vytvářející úzké údolí s příkrými svahy. V údolí také vyvěrají minerální prameny, jako například půl kilometru od kaple vzdálený pramen Radionka, kolem něhož vede velmi dobrá asfaltovaná cesta ke kapli, umístěné na svahu nad potokem. Ke vzniku kaple se váže legenda, zapsaná v roce 1804 žandovským farářem. Líčí, že kolem roku 1730 řezník Filip Lorenz z Dolního Žandova hnal údolím stádo dobytka a zabloudil. Prosil o pomoc Pannu Marii, jejíž vyobrazení měl doma. Když se v pořádku dostal domů, pověsil obrázek na buk v místě, kde byl vyslyšen. K obrázku začali putovat lidé z okolí, kteří se dostali do nějakých problémů, a věhlas poutního místa vzrůstal.
Na místě buku s obrázkem byla postavena dřevěná kaple, kterou poničil za bouřky v roce 1929 padající strom velikán. Po následné opravě však kaple vyhořela, což bylo bráno jako pokyn, že Panna Maria si nepřeje jen opravenou kapli, a proto přímo majitel panství kníže Metternich-Winneburg nechal v roce 1932 postavit kapli novou. Kaple je nízká stavba z hrázděného zdiva s cibulovou věžičkou, částečně krytou šindelem. Drobným presbytářem se obrací k lesní cestě, od níž je přístupná dvěma vchody, které zajišťují, aby proud návštěvníků mohl pohodlně procházet a poklonit se obrazu Matky Boží. Kaple byla po změně režimu nákladně a zásadně opravena a je dnes ve velmi dobrém stavu. Její návštěvu můžete spojit s pěším výletem v půvabné části Mariánskolázeňska a přitom navštívit i nedaleké místo vsi Smrkovec, ve které stál kostel sv. Václava, zničený spolu s vesnicí v padesátých letech 20. století. Jan Soukup OBSAH
6 z 29
Průzkum tanečního parketu Jak jsme si naznačili minule, to, na co se určitá farnost především zaměřuje, nemůže být nějakým z centra naplánovaným pochodem, ale spíše výsledkem ladného valčíku citlivě respektujícího jak okolní terén a vlastní dary, tak Boží vedení. Pro takovéto hledání může ovšem velmi pomoci, když víme, jaké má náš farní „taneční parket“ základní parametry. Ecclesia de eucharistia: Jednou z cest, jak tyto parametry odkrýt, je vyjít z klíčových charakteristik slavení eucharistie. V praxi se totiž v každé farnosti bude uskutečňovat to, co je zachyceno v názvu poslední encykliky Jana Pavla II. Ecclesia de eucharistia: církev se rodí z eucharistie. Často vám již jen zmapování způsobu slavení eucharistie může hodně napovědět, v čem je silná či slabá i vaše farnost jako celek. Pět S eucharistie: Pokud ke každé z tradičních částí mše přiřadíme jedno slovíčko vyjadřující její hlavní smysl a přidáme rozměr liturgických služeb, můžeme dojít k následujícím „pěti S“: (1) setkávání („vstupní obřady“ nám mají umožnit shromáždit se z rodin a malých skupin do jednoho společenství farnosti s Kristem uprostřed); (2) slovo („bohoslužba slova“ nás formuje jako Kristovy učedníky i svědky); (3) slavení (v „bohoslužbě oběti“ slavíme příběh Boží lásky tak, že se stává teď a tady svátostně přítomným a osobně proměňujícím); (4) služba (při „závěrečných obřadech“ jsme posíláni ke službě činné lásky vůči všem potřebným); (5) navíc, aby toto vše bylo možné, do mše jsou zapojeni nejrůznější SPOLUPRACOVNÍCI (nejrůznější vzájemně se doplňující „liturgické služby“ od předsedajícího až k přípravě prostoru). Pět S farnosti: Jak potom tedy bude vypadat taková „eucharistická farnost“, která těchto „pět S“ zrcadlí i ve svém praktickém životě? Ve světle výše načrtnuté liturgické úvahy (ale i pastorální teologie či praktických průzkumů) takováto farnost bude (1) žít společenství projevované láskyplnou sounáležitostí celku i závaznými vztahy v malých skupinách (ř. koinonia); (2) vydávat svědectví hlásáním Božího slova i životem z něj (ř. martyria); (3) prohlubovat svatost svých členů slavením liturgie a rozvíjením osobního učednictví slova a modlitby (ř. leiturgia); (4) rozvíjet službu činné lásky vůči všem potřebným (ř. diakonia); (5) navíc, aby toto vše mohla zvládnout, bude mít zaběhnutý systém správcovství zahrnující služebné vedení, spolupráci duchovních darů a rozvoj podpůrných struktur včetně komunikace a hospodaření se zdroji (ř. oikonomia). Průzkum parketu: Výše uvedených „pět S“ lze tedy považovat za jakýsi základní „parketový vzorec“, který se musí na každém slušném farním parketu opakovat, aby tanec na něm byl k světu a nebyl o ústa. I když se jednotlivým parketám budeme ještě věnovat podrobněji, již nyní byste se mohli pokusit o alespoň předběžný průzkum svého farního parketu. Možná, že velmi rychle přijdete na to, která ze základních pěti parket je hezky navoskovaná a z tvrdého dřeva, nebo naopak odřená, vyviklaná či prohnilá. A co pak? Za ty krásné parkety stojí za to děkovat, těch shnilých se nelekat. Už jen takovéto zmapování vám může napovědět, na co se při rozvoji života a služby farnosti zaměřit především: silné oblasti dále vděčně rozvíjet a s jejich pomocí posilovat ty slabé. Jen farnost otevřená růstu ve všech „pěti S“, které se vzájemně doplňují a posilují, je pak také schopna plodně spolupracovat a sloužit v dalších specifických oblastech. O tom však někdy později. A co vy? Některá z farností (užiji-li příkladů z reakcí čtenářů) např. zjistí, že má momentálně především „posilovat vědomí patření k sobě“ (společenství); jiná bude vedena k zaměření se na „posilování vědomí zodpovědnosti za prostor života“ (služba a svědectví); v další zas bude vhodné dát důraz na „posílení zkušenosti života s Bohem“ či „rozvinutí inspirativní liturgie“ (svatost); nebo zas jiná bude potřebovat zapracovat na „způsobu vedení, spolupráci duchovních darů a hospodaření“ (správcovství). A na co se zaměříte vy? Chcete-li, podělte se opět s redakcí, jak se vám mapování daří či jaké pro něj máte jiné nástroje. P. Petr Hruška,
[email protected]
Otázky k zamyšlení či rozhovoru:
7 z 29
2.1 V jakých biblických textech (viz např. Sk 2,41-47; 4,32-37; Ř 12,1-21; 1 Kor 12,11-31; Ef 4,1-16) objevujete jednotlivé parkety ze základního vzorce? 2.2 Které parkety ze základního vzorce jsou ve vaší farnosti nejvíce rozvinuté a které nejméně? 2.3 Co byste vy sami nebo spolu s druhými mohli udělat pro to, aby nejvíce rozvinuté oblasti posloužily k posílení těch nejméně rozvinutých? OBSAH
Duchovní a pastorační program plzeňské diecéze - rok 2006 V minulém čísle Zpravodaje byl uveřejněn s tímto nadpisem pastýřský list našeho otce biskupa k začátku roku. Duchovní program vyhlášený pro naši diecézi je charakterizován citátem z Písma svatého z listu apoštola Pavla Římanům (Řím 10,9-15). Citát je poměrně dlouhý a k hlubšímu pochopení i náročný. List Římanům stojí v Novém zákoně tradičně v čele sbírky listů apoštola Pavla. Je to patrně dáno nejenom jeho délkou, ale také jeho teologickým významem. Proto se pokusím v několika pokračováních na stránkách Zpravodaje přiblížit čtenářům tento list - a dá-li Pán - i uvedený citát. Okolnosti vzniku listu: Je to list, který napsal apoštol Pavel římské křesťanské obci, ve které dosud nepůsobil. List píše v Korintu, zřejmě v domě Gaiově, hostitele tamní církevní obce z okolí korintského přístavu Kenchrejí, což vyplývá z doporučení jáhenky Foibé z Kenchrejí adresátům listu tj. křesťanům v Římě (16,1-2). Hostitel celé církevní obce Gaius (16,23) je snad totožný s významnou osobností v Korintu (1 Kor 1,14). Pavel v závěru listu také zmiňuje své plány: už mnoho let touží přijít do Říma a doufá, že se mu to podaří, až se vydá do Hispanie (Španělska). Teď se ale chystá do Jeruzaléma, aby tam přinesl sbírku od křesťanů z Makedonie a Achaje (Řím 15,26-33). Apoštol strávil zimu 57/58 v Korintě a poté (Sk 20,2-21,15) se vracel přes Makedonii, Assu a Cesareu do Jeruzaléma, kde byl zatčen. Mezi biblisty panuje dosti vzácná shoda, že Pavel napsal list Římanům v Korintě (57/58, možná i dříve). Pavel římskou křesťanskou obec nezaložil. Někteří proto tvrdí, že o ní mnoho nevěděl, a argumentují, že v listě nereaguje na konkrétní problémy, nýbrž píše všeobecný souhrn své teologie podmíněný svými dřívějšími zkušenostmi. S tím je spojen někdy názor, že 16. kapitola, obsahující Pavlovy pozdravy 26 osobám, je pozdějším dodatkem. Je-li však původní součástí listu, pak Pavel o římských křesťanech věděl dost. Počátky křesťanství v Římě jsou pro nás zahaleny určitou temnotou. Křesťanství přinesli do hlavního města římské říše pravděpodobně židokřesťané z Jeruzaléma. Jako zakladatele křesťanské obce v Římě nemůžeme jmenovat žádného apoštola. Křesťanská obec v Římě existovala zřejmě už na konci 40. let 1. století. Zprvu musela být složena převážně ze židokřesťanů, později z pohanů. Židů byl v Římě poměrně velký počet. Pro 1. století po Kr. se jejich počet odhaduje až na 50 000. Z té doby je v Římě známo 13 synagog. Taková silná židovská komunita nemohla ujít pozornosti „misionářů“ = židů obrácených ke křesťanství, když zahájili svoji misionářskou činnost mimo Jeruzalém ve velkých městech impéria jako Damašek či Antiochie. Kdy se dostala zvěst o Kristu do Říma? Za Neronova pronásledování po velkém požáru Říma r. 64 po Kr. bylo možno v Římě již rozlišit křesťany a židy. Pavlův list z r. 57/58 předpokládá, že římská komunita křesťanů existovala již delší dobu, neboť apoštol „již mnoho let“ má touhu tam přijít (15,23). A dále: o víře římských křesťanů „se mluví po celém světě“ (1,8); tato pochvala by neměla důvod, kdyby komunita byla nepatrná, založená teprve nedávno. Podle Sk 18,1-3 se Pavel v Korintě asi r. 50 po Kr. sblížil s Akvilou a jeho manželkou Priscillou, kteří nedávno předtím museli „jako Židé“ na příkaz císaře Klaudia (asi r. 49 po Kr.) opustit Řím. Pravděpodobně se usídlili v Korintu už jako křesťané, když se o jejich konverzi nemluví. K vypuzení Židů z Říma za Klaudia došlo kvůli třenicím o synagogu právě z důvodů pokračující křesťanské misie. Z dřívějšího období nejsou pro křesťanskou misii v Římě k dispozici žádná podstatnější svědectví, zdá se téměř jisté, že zdrojem misie byla opravdu
8 z 29
jeruzalémská „židokřesťanská“ obec. Úkol: přečtěte si do příště celý list Římanům. (Nenechte se odradit délkou ani tím, že nebudete všemu rozumět. Tento měsíc nám jde o toto: přečíst tento dopis jako celek a získat o něm základní přehled.) Josef Kaše OBSAH
• Kolovečská farnost opět oslavuje Oslavencem je kolovečský varhaník p. Josef Vinklárek. Začátkem února oslavuje 60. narozeniny. Neděli co neděli již od r. 1971 hraje a zpívá v našem kostele ke cti a slávě Boží. Svým jasným zpěvem a hrou na varhany obohacuje naše mše sv., pohřby, svatby a další kulturní akce. Nezapře svůj moravský původ a zájem o hudbu. Při své práci jako mistr v Kartáčovně Koloveč působí i jako kapelník malé české muziky. Hraje i při církevních obřadech na Přešticku a Dobřansku. Našemu organistovi děkuje celá farnost. P. Antonín Daněk
• Tříkrálová sbírka Uplynul rok, je 7. listopadu a na plánické faře se scházejí malí i velcí koledníci, aby vše řádně připravili na Tříkrálovou sbírku 2006. Do přípravy se zapojují děti z Kaplanky, které malují a vystřihují královské koruny. Taktéž děti v mateřské školce kreslí a vystřihují krále, kteří se nechají složit a postavit. Na této schůzce byl přítomen také zdejší farář páter Josef Frelich, bohoslovec Martin Matuška a ředitelka Oblastní charity v Klatovech p. Marie Malkusová. Koledníci se schází ještě 28. listopadu, kde se vše dolaďuje. A již je tady 5. leden. Koledníci se scházejí v odpoledních hodinách na faře. Zde si děti obléknou královské pláště a koruny. Rozdělí si křídy, cukry, letáčky, kalendáříky a dárky, které budou rozdávat. Oproti předchozím rokům nejdou koledníci na radnici, ale pan starosta Václav Petrů přichází na faru, aby všem skupinkám rozdal zapečetěné kasičky a průkazky. Popřál všem hodně zdaru, hlavně těm nejmenším i těm osmdesátiletým. Páter Josef Frelich všem koledníkům požehnal a všichni se za mrazivého větru vydávají do všech domácností Plánice i celého okolí. Na cestu jim zní koledy z městského rozhlasu. Ale všude už je slyšet z dětských úst My Tři králové ... Většina lidí již koledníky očekává s darem do kasičky a často i odmění malé koledníky ovocem nebo nějakou sladkostí. Někde ovšem se zhasínají světla, dveře se zavírají a neotevřou se ani na zaklepání. Těžké je odpovídat těm malým na otázku „Proč?“, ale i tak většina lidí chápe význam Tříkrálové sbírky a ví, že přispívají na dobrou věc. Výtěžek Tříkrálové sbírky nebyl takový jako loňského roku, ale přesto se v celém farním obvodě Plánice vybralo 77 012,50 Kč. Část tohoto výtěžku se nám vrátí zpět do Plánice, kde působí Charitní
9 z 29
pečovatelská služba. Všem dárcům patří poděkování. Také děkuji všem malým i velkým koledníkům. Vždyť za tak mrazivého počasí není snadné koledovat. Růžena Oplová
• Rok existence SKC v Plzni. Co nám dal? 22. ledna uplynul rok od vysvěcení Slovenského Katolického Centra otcem biskupem Františkem Radkovským. Tehdy se ho zúčastnilo na 130 lidí, a tak je dobré Bohu poděkovat za tento dar. Byl to bohatý rok, ve kterém SKC navštívilo na 2000 lidí. 21. května 2005 byl uspořádán benefiční koncert na památku Svatého otce Jana Pavla II, na kterém zpíval Roman Janál a na varhany hrál Jan Doležel. Dvakrát do měsíce jsou mše sv. ve slovenštině, mládež má duchovní setkávání každý pátek, jednou za měsíc je adorace a každé úterý dopoledne je možnost k setkání s modlitbou, zpěvem, povídáním a dobrými skutky (pletení dek). Jako dík za SKC proběhla 1. října 2005 první Pouť Slováků k Plzeňské Madoně, které se zúčastnilo více než 400 poutníků. Začala modlitbou růžence, pokračovala zpěvy sboru Crédo z Košic-Šace, který svými nádhernými zpěvy doprovázel mši svatou. Ta byla ve slovenském jazyce. Hlavním celebrantem byl Mons. Bernard Bober z Košic, který měl nádherné kázání a mnohým zajisté otevřel nejen oči a uši, ale i srdce, protože jeho slova pronikala právě tam. Této slavnostní mše sv. se zúčastnil také plzeňský biskup Mons. František Radkovský, gen. vikář P. Adrián Zemek, arciděkan P. Emil Soukup, kněží ze Slovenska i slovenští kněží působící na území plzeňské diecéze. Přišli poutníci ze Slovenska, rumunští Slováci žijící v plzeňském kraji i Slováci žijící a pracující v Plzni. Byla to krásná oslava. Po mši svaté následovalo bohaté občerstvení, ke kterému příjemně hráli a zpívali mladí hudebníci a nescházel ani tanec. Atmosféra každému dodala úsměv na rty a zpíval i ten, kdo neumí. Venku sice moc teplo nebylo, ale v nitru každého z nás bylo teploučko jako v pokojíčku. Jenže pak nastal čas, čas loučení a to proběhlo v katedrále. „Panna Mária, Ty si uctievaná v milostivej soche v Plzni, preto Ti odovzdávame pod materinskú ochranu všetky slovanské národy. Panna Mária, buď ochrankyňou plzeňskej diecéze a jej biskupa Františka i patrónkou Slovenského Katolíckeho Centra v Plzni. Panna Mária, daj, aby sme si zachovali vieru v Boha, kdekoŚvek sa nachádzame a prejavovali si bratskú lásku Kristovu v českom i slovenskom národe. Amen.“ Takto ukončil Pouť Slováků k Plzeňské Madoně páter Miroslav Martiš, hlavní organizátor tohoto „setkání“, a tímto mu chceme poděkovat za vše, co v Plzni pro Slováky i Čechy udělal. Bohu díky za vše, co bylo a co bude ... Veronika Pechová za Slovenské Katolické Centrum
• Setkání s Boží žízní Na den 9.-10. 12. byli pozváni farníci a farnice ke „Studnici živé vody“ na faru v Chebu. Sešlo se nás asi dvacet. P. Petrem Hruškou nám byla položena otázka: Co to je modlitba? Různé vnímání osobní modlitby vyústilo do společného jmenovatele: modlitba je žízeň (viz Jan 4,13-14): „ ...kdo se však napije z vody, kterou já mu dám, nebude žíznit na věky ...“ (viz KKC 2560).
10 z 29
Toto zázračné napití se, to je vnitřní modlitba, „contemplatio“, setkání se s Bohem v důvěře a lásce. Ne vždy naše odříkané, rozumové i niterné modlitby směřují do otevřeného, čistého a připraveného našeho srdce, kde nás Pán čeká a i on po nás žízní a nabízí „živou vodu“. Prožívali jsme společně celou sobotu u bohatě „prostřeného stolu Páně“ plného inspirativní nabídky k občerstvení duše. Přála bych to prožít všem farníkům. A také to tak vyznělo na závěrečném hodnocení. Kolem stolu bratrské rodiny probíhalo v intimitě hluboké přátelství. Byla cítit vůle proměny v nového člověka. Prohloubený pohled na modlitbu zapůsobil jako lék, který hojí rány. Jako naděje a perspektiva. Eva Vávrová, převzato ze Zpravodaje chebské farnosti 1/2006 OBSAH
Zemřel P. Antonín Šesták Narodil se 23. 12. 1918 v Suchém Vrbném u Č. Budějovic. Kněžské svěcení přijal 31. 1. 1943, působil mimo jiné jako duchovní správce ve farnostech Sušice, Nicov, Klatovy a Stará Boleslav, kde byl proboštem kapituly sv. Kosmy a Damiána. Zemřel dne 17. ledna ve Staré Boleslavi. V sobotu 28. ledna bude v Nicově po mši sv. ve 14 hod. pochován na místním hřbitově.
Benedikt XVI. ohlásil publikaci své první encykliky Vatikán. Po skončení generální audience 18. ledna Benedikt XVI. ohlásil zveřejnění své první encykliky. Nese název „Deus est caritas“ - „Bůh je láska“ a byla oficiálně publikována v úterý 25. ledna. Při obsáhlém projevu papež představil obsah dokumentu: „V encyklice bych chtěl ukázat různé dimenze lásky. V dnešní terminologii je koncept lásky často velmi vzdálen tomu, co míní křesťan, když mluví o křesťanské lásce. Chtěl bych ale především ukázat, že jde o jediný vnitřní pohyb, který má různé dimenze; že totiž eros, dar lásky mezi mužem a ženou, pochází z téhož zdroje Stvořitelovy dobroty, jako láska, která se vzdává sebe sama pro druhého; že eros se proměňuje v agape do té míry, v jaké se ti dva skutečně milují a nehledají už sebe sama, své potěšení, svou rozkoš, ale především dobro toho druhého. A tak tento eros, proměněný v lásku - skrze cestu očištění a prohloubení - se otevírá pro vlastní rodinu, otvírá se pro velkou rodinu společnosti, pro rodinu církve - pro rodinu světa.“ Snažím se také ukázat, že hluboce osobní akt lásky, který pochází od Boha - jenž je jedinečným aktem lásky - má dostat zvláštní formu jako eklesiální akt, i na organizační úrovni. Je-li totiž skutečně pravda, že církev je výrazem lásky, kterou Bůh chová k lidskému stvoření, musí být také pravda, že
11 z 29
základní akt víry, který tvoří a spojuje církev a dává naději na věčný život a přítomnost Boha ve světě zakládá také eklesiální akt, tedy že církev - jako Církev, ale také jako společenství a jako instituce musí milovat. Ona tak zvaná caritas není věcí pouhé organizace, vedle jiných humanitárních organizací, ale je nezbytným výrazem hluboce osobního činu lásky, který Bůh probouzí v našem srdci a který odráží onen čin, kterým je Bůh a který nás činí k Božímu obrazu. Než byl text připraven a přeložen, uplynula dlouhá doba. Nyní tedy - konečně - zdá se mi, že je to také projev Prozřetelnosti, že právě v den, kdy se modlíme za jednotu křesťanů bude text připraven, a doufám, že bude moci osvítit a napomáhat našemu křesťanskému životu. převzato z Rádia Vatikán
Gutenbergův tisk pomohl založit nadační fond DOMINANTY Nadační fond DOMINANTY na obnovu kulturního dědictví v západních Čechách založilo v těchto dnech Biskupství plzeňské. Impulsem pro založení nadačního fondu se stal nález a následný prodej vzácného Gutenbergova tisku. Tisk byl objeven v loňském roce mezi knihami františkánského kláštera v Chebu, jehož knihovna byla přestěhována do kláštera v Teplé a je postupně tříděna a knihy ošetřovány. Při této příležitosti objevila unikátní odpustkovou listinu z dílny tiskaře Johanna Gutenberga pracovnice knihovny v tepelském klášteře Michaela Bäumlová. Po jednání mezi Biskupstvím plzeňským, jemuž františkánský klášter v Chebu i jeho knihovna patří, a Národní knihovnou v Praze bylo rozhodnuto o prodeji Gutenbergova tisku Národní knihovně za 250 tisíc korun. Značnou část výnosu z prodeje věnuje Biskupství plzeňské jako první vklad do vznikajícího nadačního fondu DOMINANTY. Nadační fond DOMINANTY je zakládán za účelem obnovy kulturního dědictví v západních Čechách, jde především o nemovité i movité památky v majetku Diecéze plzeňské. Tyto památky vyžadují údržbu a mnohé větší či menší opravy, některým bez včasného zásahu hrozí úplný zánik. Čtyřicet let komunistické vlády a nezájmu o církevní památky se zejména v pohraničních oblastech plzeňské diecéze na movitých i nemovitých památkách neblaze podepsalo. Římskokatolická církev přitom sama nemá prostředky na opravu a údržbu památek v jejím vlastnictví a příspěvky od státu zdaleka nepokrývají potřebné náklady.
V současné době se na území Diecéze plzeňské nachází 437 kostelů. Z toho: 22 zříceniny, 50
12 z 29
v havarijním stavu a 154 ve velmi špatném stavu, který k havarijnímu stavu bez včasného zásahu směřuje. Dluh v zanedbané a neprovedené údržbě na stavebních památkách v diecézi momentálně činí 3,7 miliardy korun. Na opravy je vkládáno kolem 30 miliónů korun ročně získaných z různých zdrojů, přičemž roční potřeba činí více než 100 miliónů korun. Příspěvek od státu za loňský rok na údržbu církevního majetku v Diecézi plzeňské činil 1 milión korun, příspěvek na stavební projekty a řízení stavby byl nulový, stejně jako příspěvek na běžnou údržbu. Nadační fond DOMINANTY by mohl představovat jednu z možností řešení této zoufalé situace. Prostředky z něj nebudou používány jen na opravy nemovitostí, ale i na restaurování a údržbu památek movitých. Alena Ouředníková
Slavnostního představení restaurovaného Gutenbergova tisku novinářům 22. prosince v pražském Klementinu se zúčastnili mimo jiné také kardinál Miloslav Vlk, biskup František Radkovský a ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek. Biskup Radkovský seznámil přítomné s nově vznikajícím nadačním fondem Dominanty.
Objevena vzácná freska Při opravě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kynšperku nalezli dělníci po odsunutí bočního dřevěného oltáře vzácnou, přes dvě stě let starou fresku. Jde o malovaný iluzivní oltář, který vznikl někdy krátce po dostavbě kostela v roce 1727 a ztvárňuje legendu o sv. Barboře. Takovýchto oltářů se dochovalo poměrně málo a o existenci tohoto kynšperského neměl nikdo ani tušení. Město chce fresku zrestaurovat, náklady se odhadují na tři sta tisíc korun. Na protější jižní stěně v kostele objevili dělníci další fresku, ta je ale velmi poničená. Oprava kostela financovaná z peněz Evropské unie má skončit letos v srpnu, již v červenci se zde uskuteční závěrečný koncert Festivalu uprostřed Evropy. podle čtk
Účelové sbírky v diecézi v roce 2005 na bohoslovce 165.354,na charitu 221.725,50 na misie 309.064,50 na Svatopetrský haléř 268.251,50 na Svatou zemi 25.605,50 na Bibli 117.704,na diecézi (ke dni uzávěrky) 224.522,Biskup František Radkovský požehnal 12. ledna nově otevřenou poradnu pro ženy a dívky v tísni v Plzni na Husově náměstí
13 z 29
Zmocněnec vlády pro liská práva ThMgr. Svatopluk Karásek navštívil 18. ledna Dobrou Vodu a Nečtiny a seznámil se s působením občanského sdružení Český západ
14 z 29
Asi 60 účastníků prožilo 21. ledna příjemné chvíle při Pochodu z Plánice do Klatov
Tv NOE - televize pro váš pokoj Zdá se to skoro neuvěřitelné, ale sen, který ostravské Studio Telepace v čele s P. Leošem Ryškou má již několik let, se v dubnu tohoto roku stane skutečností. Zkušenosti z uplynulých 11 let, během kterých Studio Telepace vyrobilo řadu kvalitních a úspěšných snímků s křesťanskou tématikou, pořádalo atraktivní výstavy, četné koncerty a kulturní akce, budou využity pro vlastní televizní vysílání. Nejen tyto zkušenosti, ale i obrovská chuť a odhodlání celého ostravského týmu Telepace za velké podpory křesťanského rádia Proglas jsou silným základem pro realizaci tak troufalého projektu, jako je samo vysílání Tv NOE. Televizi NOE si divák bude moci naladit přes satelit nebo přes digitální přijímač (Set-top-box) již od 10. dubna stejně jako např. programy ČT, Óčko, a jiné. Na co se divák v programu Tv NOE může těšit? Cílem Tv NOE je být televizí, která šíří pohodu, pokoj, lásku a odvahu. Bude alternativou a doplňkem k současným televizním programům. Svého diváka bude inspirovat, vzdělávat, informovat, bavit a nabízet mu možnost pro duchovní růst. Svými pořady nabídne divákům také zdravý životní styl s cílevědomým omezením zobrazování násilí a nemravností. Bude to taková televize, před kterou nemusí mít nikdo obavu posadit své děti. Využitím nových technologií bude dán prostor pro větší vzájemnou komunikaci s divákem. Tv NOE bude i příležitostí pro prezentaci neziskových organizací, nadačních fondů a všech subjektů, které šíří pozitivní lidské hodnoty. Tv NOE nebude televizí komerční. Její existence bude odkázána zejména na dary od lidí, kteří mají stejný pohled na život, kterým není lhostejná úroveň české kultury a společnosti a kteří chtějí pomoci realizovat myšlenky dobra, lásky a pokoje prostřednictvím této televize. Existuje několik možností, jak se připojit ke zdaru celého projektu. Je možno přispět libovolnou finanční částkou na b. ú. Nadačního fondu Telepace: 35-3936570207/0100, stát se členem Klubu přátel Telepace nebo podpořit Tv NOE sponzorsky či na základě vzájemné partnerské spolupráce. Podrobnější informace k televiznímu vysílání Tv NOE může zájemce získat na internetových stránkách www.telepace.cz nebo www.tvnoe.cz. Daniel Klepáč OBSAH
15 z 29
• Nabídka svátosti smíření Každou středu od 1. března do konce června nabízí P. Josef Žák službu svátostí smíření v kostele u františkánů v Plzni (Františkánská 11) v následujících časech: 8:30-9:15, 11:00-11:45, 15:00-15:45, 18:30-19:30.
• Informace o knihovně Pastorační oddělení nabízí půjčování knih z vlastní knihovny. Knihovna zahrnuje literaturu teologickou, biblickou, dále z oblasti duchovního života, církevních dějin a hagiografie. Knihy je možno půjčit na pastoračním oddělení (3. patro biskupství) pondělí - pátek 9-16 hod., jindy po domluvě, tel.: 377 223 112, e-mail:
[email protected]. Na tomto čísle je případně možné ověřit, zda požadovanou knihu máme k dispozici.
• Poradna pro ženy a dívky v tísni pomáhá ženám a dívkám v obtížných životních situacích vzniklých nejen těhotenstvím. Své služby nabízí bezplatně a diskrétně. V Plzni poradna Sdružení ochrana nenarozeného života působí na Husově nám. 2, tel.: 377 919 089, 731 064 036., e-mail:
[email protected], otevírací doba: pondělí 8-15 hod., úterý 8-12 hod., středa 8-17 hod., čtvrtek 8-12 hod.
• Hry o Marii operu Bohuslava Martinů uvádí Divadlo J. K. Tyla v Plzni v termínech 1. a 24. února od 19 hod.
• Farní divadelní spolek v Plánici pořádá ve spolupráci s Městským úřadem, Základní školou a Sborem dobrovolných hasičů představení hry od Boženy Němcové „Neohrožený Mikeš“. Premiéra pohádky se uskuteční 4. února od 18:00 ve Spolkovém domě v Plánici. Další reprízy se konají 5. 2. od 18:00 a 10. 2. od 19:00 v Plánici, 18. 2. v Újezdě u Plánice a 25. 2. v Bolešinech. Vstupné 50,- Kč, vstupenky můžete zakoupit v předprodeji v sakristii kostela sv. Blažeje a v prodejně Kompas v Plánici. Režie: Petr Masný.
• Duchovní obnova v Klatovech Setkání bude ve čtvrtek 16. února v 8:30 na faře, tentokrát na téma: Duchovní péče - dál stavět dům Církve.
• Večer chval v Holostřevech se koná 24. února od 19:30 v domě komunity Noe (bývalá fara).
16 z 29
• Vikariátní den klatovského vikariátu bude v sobotu 18. března od 9:30 ve Spolkovém domě v Plánici, zakončení mší sv. ve 14 hod. Podrobný program bude upřesněn v březnovém čísle Zpravodaje.
• Postní duchovní obnova s uvedením do četby Písma svatého se koná v sobotu 1. dubna od 14 hod. na faře (arciděkanství) v Domažlicích. Obnovu vedou Mons. Josef Žák, P. Miroslav Gierga, P. Libor Buček.
ČKA Plzeň a Studentský klub Hora zvou na přednášku do farního sálu, Františkánská 11 od 20 hod.:
∗ 22. února P. Didak Robert Klučka: Svědectví řeholníka Kolegium katolických lékařů plzeňské diecéze Schůze Kolegia katolických lékařů diecéze Plzeň se uskuteční v návaznosti na program Postgraduálních lékařských dnů - Plzeň 2006 v Šafránkově pavilonu v Plzni 17. února v 17:30 hod s následujícím programem: 1. Úvodní duchovní slovo 2. Zpráva o činnosti KKL ČR 3. Zpráva o činnosti KKL plzeňské diecéze 4. Diskuse o bioetických problémech současné medicíny 5. Různé Na této schůzce bude možné také uhradit členské příspěvky (ročně 100/200 Kč). Mezi námi rádi uvítáme i studenty a ostatní zdravotníky, kteří nejsou členy, ale mají zájem o tuto problematiku. Informujte prosíme i Vaše přátele a další zdravotníky. Členové KKL se také mohou zúčastnit Postgraduálních lékařských dnů - Plzeň 2006, které začínají ve čtvrtek 16. 2. ve 13,30 hodin v Šafránkově pavilonu a pokračují v pátek 17. 2. od 8:30 do 17:15 hodin. Hlavní téma: Cévní onemocnění - diagnostika a léčení v současnosti. Letos poprvé je také přednášková sesterská sekce. Na setkání s Vámi se těší kolegové Dr. Jitka Kočová, předsedkyně, Dr. Jiří Motáň, místopředseda a ostatní členové KKL
Meditační zahrada Památník obětem zla v Plzni 17 z 29
∗ uzavřena do konce dubna ∗ mše sv. v kapli sv. Maxmiliána Kolbeho pravidelně druhý a čtvrtý čtvrtek v měsíci od 16 hod.
∗ Kontakt: Marcel Milfait, tel.: 377 223 112, 603 809 798, e-mail:
[email protected] OBSAH
• Stará Boleslav má internetové stránky V prosinci 2005 byly spuštěny internetové stránky poutního místa s Palladiem země české ve Staré Boleslavi (www.staraboleslav.com). Naleznete zde informace o historii místa mučednické smrti sv. Václava i o aktuálním dění, plánovaných poutích a řádu pallotinů, kteří poutní místo spravují. Pomocí stránek můžete také odesílat prosby k Panně Marii, které jsou v modlitbách pravidelně předkládány při bohoslužbách. Každou první sobotu v měsíci je mše svatá ve Staré Boleslavi obětována za všechny spolupracovníky poutního místa, při které jsou předávány Matce Boží všechny prosby, které lidé posílají. Na stránkách je zveřejněn plán poutí a dalších akcí na rok 2006, naleznete zde informace o staroboleslavských kostelích, z nichž hlavní jsou kostel sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána a kostel Nanebevzetí Panny Marie s Palladiem země české, a dále o možnostech prohlídek kostelů pro poutníky i turisty. Nechybí ani představení řádu pallotinů a jeho zakladatele sv. Vincence Pallottiho. Kontakt: Římskokatolická farnost, Lázeňská
[email protected], tel.: 326 910 552.
61,
250
02
Stará
Boleslav,
e-mail:
otcové pallotini ze Staré Boleslavi OBSAH
∗ Exercicie pro dospělé 9.-13. 10. na faře v Horní Blatné. Dům je dobře vytápěn. Cena včetně ubytování a stravování 1.000 Kč. Dopravní spojení: autobusem Plzeň - Karlovy Vary (d.n.), dále vlakem Karlovy Vary (d. n.) - Horní Blatná. Zajišťuje Mons. Josef Žák. Téma: Jak slavíme mši svatou? Začátek v pondělí večeří v 18 hod., konec v pátek obědem. Přihlašování: Biskupství plzeňské, tel.: 377 223 112, pastorační referát, mobil 731 619 703 (Kaše), e-mail:
[email protected]
∗ Víkend pro muže/chlapy v Horní Blatné 21.-23. 4. Musíte se předem ohlásit kvůli dopravě a jídlu, 18 z 29
mobil 731 619 703, e-mail:
[email protected]
∗ Postní duchovní obnova pro pomocníky kněží v pastoraci bude v sobotu 25. 3. od 9 hod. na biskupství.
∗ Dům Wolgang Horní Blatná nabízí individuální rekreaci (bez společného vaření) v termínech 1.-8. 7. a 26. 8.-2. 9. (škola začíná 4. 9.) OBSAH
Centrum pro rodinu připravuje a nabízí:
∗ Rekolekce pro manžele rokycanského vikariátu 4. února od 9:30 na faře v Rokycanech. ∗ Přednášku z cyklu Přednášky nejen pro manžele ThDr. Aleš patrný: Manželé v různých etapách života ve středu 15. února od 20 hod. v učebnách biskupství.
∗ Příprava na život v manželství - cyklus přednášek pro snoubence a ty, kteří uvažují o sňatku. Každé úterý od 14. února od 18 hod. na faře, Františkánská 11, Plzeň. Jednotlivá témata: 14. 2. Jak chápe kat. církev manželství 21. 2. Psych. rozdíly mezi mužem a ženou, potřeby muže a ženy, rozdělení rolí 28. 2. Manželství z pohledu bible 7. 3. Hodíme se k sobě? Co si přinášíme, co očekáváme od manželství 14. 3. Komunikace 21. 3. Sexualita, Odpovědné rodičovství 28. 3. Manželský slib
∗ Postní rekolekce pro manžele ve Starém Sedlišti 24.-26. března. Program připravují P. Petr Hruška a manželé Fenclovi.
∗ Víkend pro chlapy s tématem Muž a práce 31. 3.-2. 4. Program zajišťují K. Ženíšek, E. Frouz a J. Fencl.
∗ Vandr pro chlapy ve Slavkovském lese 19.-21. 5. s tématem Manželství jako cesta.
19 z 29
∗ Přihlášky J. Fencl, tel.: 731 619 704;
[email protected]
Nám Republiky 35, Plzeň
Z nabídky večerních a víkendových akcí ∗ Přednáškový cyklus „O odpuštění“ s přednášející Dr. Kateřinou Lachmanovou Přednáška „Blahoslavení šiřitelé pokoje“ - ve středu, dne 1. března 2006 ve 20:00 hod. učebnách biskupství plzeňského Přednáška „Iluzorní způsoby odpuštění“ - ve středu, dne 15. března 2006 ve 20:00 hod. v učebnách biskupství plzeňského. Téma „Odpuštění“ je velmi důležité a zásadní v životě každého z nás. Odpuštění je brána k životu. Podaří-li se nám najít odvahu k odpuštění, je to jako cesta z vězení ke svobodě. Cesta ze tmy ke světlu, ze smutku k radosti. Přeji nám všem, aby slova, která uslyšíme, byla jako balzám, který hojí bolavá srdce.
∗ Rekolekce pro ženy se uskuteční od pátku 31. 3. do soboty 1. 4. na faře ve Starém Sedlišti. Na téma: „Věřím a vyznávám, že Ježíš je můj Pán“ nás budou provázet Josef Kaše, P. Krzysztof a Majka Lachmanová. Čas rekolekce budeme prožívat převážně v silentiu - mlčení, ale nebude chybět ani prostor pro sdílení, adoraci, naslouchání, modlitbu a svátost smíření. Máte-li zájem, můžete se přihlásit u Majky na tel.: 728 930 030. Cena rekolekce 150,- Kč. Podrobné informace obdržíte po přihlášení. Přeji vám dostatek času na obnovu. Majka L.
∗ Nepřehlédněte - pozor změna: V neděli 2. dubna 2006 proběhne Velikonoční dílna pro veřejnost. Začátek tvůrčí dílny ve 14:00 hod. - 17:00 hod. v prostorách biskupství plzeňského, Nám. Republiky 35. V nabídce se můžete těšit na povídání o velikonocích, krásné písně a nebude chybět bohatá tvůrčí část. Netradiční velikonoční vejce, velikonoční věnce a jiné dekorace. Vstupné na dílnu: dospělý 100,-Kč, držitelky průkazky MC 60,-Kč, děti 10,-Kč.
20 z 29
∗ V sobotu 22. dubna 2006 se koná od 20:00 hod. v KD Šeříkova, Slovany Ples Plzeňských panenek, který nese název „Staročeská náves.“ Lístky je možné zamluvit od února 2006 u Maniny Mentlové, tel.: 775 196 600, nebo zakoupit na programech MC Plzeňské panenky u M. Lachmanové (728 930 030) Pomůžete nám s tombolou? Obracíme se na vás, šikovné maminky, ženy, babičky nebo tatínkové. Jestli rádi něco tvoříte, vyrábíte, pečete ......... přispějte svým uměním do naší tomboly. Je krásná tím, že ji z větší části tvoří různé výrobky - ubrusy, šité polštářky, keramika ... Moc by nám pomohlo, kdybyste přispěli do tomboly svým nápadem a výrobkem. Ještě máme na plese tombolu jídelní , zvanou „žrací“, kam přijímáme též příspěvky ve formě bábovek, buchet, vánoček, dortů, slaného pečiva, apod. Kromě pastvy pro oči - tombola bývá bohatá - můžeme navíc ocenit šikovnost a kreativitu každého z nás. Děkujeme za podporu a pokud se chcete touto formou zapojit, kontaktujte „tombolku“ Helenu Vernerovou, tel.: 775 962 204 a těšíme se, že vás naše výzva nenechá v klidu. Majka Lachmanová, vedoucí MC Plzeňské panenky.
Farní dovolená ve Sv. Jánu pod Skalou Chebská farnost zve další farnosti, rodiny i jednotlivé diecézany k prožití společné farní dovolené od 30. 7. do 5. 8. ve Sv. Jánu pod Skalou u Berouna. Pohodlné ubytování ve Svatojánské koleji ve 4 až 5 lůžkových pokojích, stravování ve školní jídelně (možnost balíčků na výlety). K dispozici nové společné sprchy, kaple, volné třídy, tělocvična, zahrada, možnost jízdy na ponících, zapůjčení horských kol či horolezeckého vybavení, výlety do divukrásného okolí Českého krasu (Karlštejn, Amerika, údolí Berounky ...). Program si každá rodina či jednotlivec může plánovat individuálně nebo se připojit ke společným denním, večerním (či nočním) akcím (mše, breviář, sebepoznávací a společenskotvorné večery, večerníčky či další paralelní program pro děti). Plná penze na jednoho účastníka je 2100,- Kč (při poloviční stravě možnost slevy o 600,- Kč pro děti do 6 let). Celou dovolenou zajišťuje tým chebské farnosti vedený knězem. Bližší informace a (alespoň předběžné) přihlášky do konce února u P. Petra Hrušky, Kostelní nám. 15, 350 02 Cheb, tel.: 608 656 557, e-mail:
[email protected]. za farní tým Petr Hruška
Letní setkání „Kána“ pro manželské páry pořádá Komunita Chemin Neuef 16.-23. 7. v Tuchoměřicích u Prahy. Život a růst vašeho manželství a vaší rodiny je jistě jednou z vašich priorit. Protože opravdu věříme, že manželství má smysl pro rodinu a pro svět a že je třeba se zamyslet nad přínosem dobrého manželství, my křesťanské manželské páry, katolické a protestantské - členové komunity Chemin Neuf a bratrství Kána vás zveme společně prožít letní týdenní setkání Kána pro manžele. Co to je setkání Kána?
∗ Společný čas v páru - setkání Kána je příležitostí udělat si čas jeden pro druhého. Může to být pravý prostor ke znovuobjevení a prohloubení jednoty vašeho manželství.
∗ Čas otevřít se - žijeme ve společnosti, která se neustále mění. Na setkání je čas: - zamyslet se nad smyslem manželství a dnešní rodinou, hovořit o tématech jako komunikace, odpuštění, sexualita, závazek ... - podělit se ve vzájemné otevřenosti o radosti, těžkosti a otázky nás všech ...
21 z 29
- otevřít se Stvořiteli, který stvořil muže a ženu a stále znovu je utváří
∗ Čas pro děti - Děti (od 3 do 17 let) se plně zúčastní setkání Kána vlastním programem, přiměřeným jejich věku a osobním potřebám.
∗ Přihlášky, inf.:
[email protected], http://www.chemin-neuf.cz OBSAH
Nabídka společných dovolených pro rodiny Centrum pro rodinu a sociální péči Brno ∗ Rekreační středisko RESKO Petříkov (Jeseníky) 1.-8. 7. Běžný program (hry v přírodě, sportování, míčové hry pro děti i dospělé) 8.-15. 7. Cvičení pro děti, relaxační cvičení pro dospělé, výtvarné tvoření, hry v přírodě 15.-22. 7. Hry v přírodě, turistika, sportování, výtvarné tvoření, pobytu se zúčastní kněz 22.-29. 7. Hrátky s angličtinou, cvičení rodičů s dětmi, relaxační cvičení, výtvarné tvoření 29. 7.-5. 8. Hry v přírodě pro děti i dospělé, výtvarné tvoření, sportování, turistika 5.-12. 8. Sportovní hry pro školní i starší děti, hry v přírodě, výtvarné tvoření, míčové hry 12.-19. 8. Sportování, turistika, míčové hry (nohejbal, volejbal, fotbal), zúčastní se kněz
∗ Hotel Harmonie Švábov (Vysočina) 16.-23. 7. Hudební hrátky pro děti, cvičení rodičů s dětmi, výtvarné tvoření, hry v přírodě 23.-30. 7. Hry v přírodě, cvičení pro děti i dospělé, výtvarné tvoření, turistika, sportování
∗ Hotel Myslivna Nedvědice (Moravský kras) 22.-29. 7. Břišní tance, hry v přírodě pro rodiče s dětmi, sportování, výtvarné tvoření
∗ Hotel Pod javorem Velké Karlovice (Beskydy) 29. 7.-5. 8. Sportování, turistika, míčové hry, hry v přírodě, pobytu se zúčastní kněz 5.-12. 8. Cvičení rodičů s dětmi, relax. cvičení, posil. cviky pro ženy, výtvarné tvoření
∗ Rekreační středisko Štíří důl - Hluboká u Krucemburku (Vysočina) 12.-19. 8. Výtvarné tvoření, sportovní aktivity, společné výlety - i na kole, hry v přírodě
∗ Tábor Vimperk - Lipno 20.-27. 8. Turistika, sportování, míčové hry, rukodělné činnosti pro starší děti i dospělé SLOVENSKO
22 z 29
∗ Rekreační středisko Dunajec Červený Kláštor (Pieniny) 22.-29. 7. Turistika, sportování, míčové hry, společné výlety 29. 7.-5. 8. Turistika, sportování, výtvarné činnosti, společenské deskové hry pro dospělé 5.-12. 8. Turistika, sportování, míčové hry, cvičení rodičů i dětí, výtvarné tvoření ITÁLIE
∗ Caorle 1.-8. 7. Vodní hrátky, hry na pláži, malování mušlí, výlety 19.-26. 8. Vodní hrátky, hry na pláži, malování mušlí, výlety 26. 8.-2. 9. Vodní hrátky, hry na pláži, malování mušlí, výlety POBYT PRO MAMINKY S DĚTMI
∗ Hotel Myslivna Nedvědice (Moravský kras) 15.-22. 7. Hrátky všeho druhu, společné vycházky, výtvarné tvoření, břišní tance
∗ Rekreační středisko Štíří důl - Hluboká u Krucemburku (Vysočina) 19.-26. 8. Hry a soutěže pro maminky s dětmi, výtvarné tvoření, výlety, večerní besedy POBYT PRO PRARODIČE S VNOUČATY
∗ Hotel Myslivna Nedvědice (Moravský kras) 8.-15. 7. Výtvarné tvoření, kondiční cviky pro prarodiče, spol. vycházky, zúčastní se kněz
∗ Rekreační středisko RESKO Petříkov (Jeseníky) 19.-26. 8. Hry v přírodě, výtvarné tvoření, cvičení proti bolesti zad, výlet, zúčastní se kněz POBYT PRO SENIORY
∗ Hotel Pavla Vlachovice (Vysočina) 13.5.-20.5. Relaxační cvičení, spol. vycházky, večerní zpívání, pobytu se zúčastní kněz
∗ Rekreační středisko RESKO Petříkov (Jeseníky) 26. 8.-2. 9. Relaxační cvičení, spol. vycházky, večerní zpívání, pobytu se zúčastní kněz Podrobnosti, ceny, přihlášky: www.crsp.cz, Klub přátel rodin Centra pro rodinu a soc. péči, Josefská 1, 602 00 Brno, M. Ondrůjová, tel.: 542 217 464, mail:
[email protected]. Vystavujeme potvrzení nebo fakturu na úhradu dovolené Vaším zaměstnavatelem, soc. slabší rodiny mohou požádat o příspěvek na odboru soc. péče příslušného místního či městského úřadu. OBSAH
23 z 29
UŽ SE BLÍŽÍ, UŽ SE BLÍŽÍ, UŽ SE BLÍŽÍ
• Setkání mládeže s biskupem 7.-8. 4. „Svítilnou mým nohám je tvé Slovo, světlem na mé stezce.“ (Žalm 119,105) Setkání zahájíme v pátek tradiční křížovou cestou centrem Plzně - začátek v katedrále sv. Bartoloměje v 18:00. Po zakončení křížové cesty vás zveme na občerstvení a setkání v sále na biskupství. Nabízíme mládeži možnost noclehu na DCM (s sebou spacák, prosíme přihlašte se předem - usnadníte nám tím organizaci). V sobotu se opět sejdeme v sále na biskupství. Program začíná v 9:30. Společná modlitba, zajímavé přednášky a možnost diskuse nás budou vést k rozjímání motta letošního setkání. Program vyvrcholí závěrečnou mší svatou s průvodem s ratolestmi v kapli sv. Barbory ve 14:00. Na závěr mše svaté otec biskup každému z vás osobně požehná a předá vám dárek. Co to tentokrát bude, to zjistíte až při účasti na setkání. Kněží jsou srdečně zváni ke koncelebraci.
24 z 29
Křížová cesta - pokud má vaše společenství zájem ztvárnit některé zastavení křížové cesty, dejte nám vědět, které. Rádi vám vyjdeme vstříc. Pomoc při organizaci setkání - Pokud byste nám chtěli při organizaci tohoto setkání pomoci (třeba při liturgii, zařizování prostor, předávání informací nebo zajišťování jídla), budeme moc rádi - ozvěte se prosíme emailem na DCM nebo P. Kryštofovi nebo na tel.: 377 381 757 (záznamník).
UŽ SE BLÍŽÍ, UŽ SE BLÍŽÍ, UŽ SE BLÍŽÍ
MALÉ OHLÉDNUTÍ: • Pouť důvěry na zemi v Miláně (Taizé 2005) 28. 12. 2005-1. 1. 2006 Jednou ročně pořádá komunita Taizé evropské setkání v jedné z metropolí. Nezáleží, z jakého jste státu,jak nám bylo řečeno: „Nějaké národnostní projevy jako v Kolíně si radši nechte ...“, a také nezáleží na tom, z jaké jste církve, i když katolíci se svými Kolínskými batůžky na každém rohu se nezapřeli. Panovala zde úžasná jednota, všichni společně jsme chtěli oslavit příchod nového roku s Pánem. Po náročné cestě jsme dostali mapku a instrukce, jak se dostat do farnosti Betollino, která se nacházela na okraji Milána, byli jsme mile přivítáni místními s farnosti a ubytováni v italské rodině, kteří se po celou dobu pobytu chovali velice mile a pohostinně. Každý den jsme se setkávala s ostatními s farnosti a i s ostatními lidmi(byla nás zde asi 50 ze sedmi různých států) na ranní motlitbu,a skupinky, kde se hovořilo na různá témata související s nedokončeným dopisem bratra Rogera(doporučuji přečíst), poté následoval přesun na oběd, kde jsme jedli v prostorách skladiště s dalšími tisíci lidmi, škoda, že jsme se nezapojili do prací spojených s jídlem, lidé, kteří dělali „Rabishmany“ (vybírali odpadky) si svoji práci zpříjemňovali zpěvy a tancem. Po té následovala polední motlitba Taizé, motlitby byly srdcem setkání. Následovali semináře, kde si každý mohl vybrat asi z dvaceti témat, co ho zajímá, včetně prohlídky Milánského dómu. Mě osobně zaujalo setkání se sestřičkami Matky Terezy a povídání o slavení eucharistie u prvních křesťanů. Po seminářích následovala večeře(která byla kupodivu dvakrát větší než oběd) a večerní motlitba Taizé a poté poměrně náročná cesta zpět do farnosti a do rodin. Výjimkou byl Silvestr, kdy jsme se po obědě vydali na české setkání s bratrem Josefem (bratr z Taizé českého původu)a poté vytvořili skupinky, které, myslím, byly plodnější než-li ve farnosti, protože zde nebyla jazyková bariéra. Silvestr jsme trávili s celou farností včetně našich rodin motlitbou za mír, tancem a hrami, které si každý stát měl za úkol připravit, aby přestavil svoji zemi.Původně jsme chtěli zahrát divadlo na téma české historie, když jsme však viděli, v jakém duchu si ostatní volili svůj program, rozhodli jsme se pro hru „Umpajajá umpajé“ a poté zatancovali polku na píseň z filmu Přednosta stanice ... Na Nový rok jsme byli pozvaní na oběd do svých rodin, už jsme věděli, že to bude náročné. Italský oběd se stává z několika chodů prokládaných aperitivy a nepřetržitými hlasitými hovory celé rodiny. Při posledním(šestém či sedmém) chodu máte pocit, že se od stolu už jen těžko zvednete. A to jsme ještě dostali nášup na cestu domů ...Italské víno a Panteone (milánský dezert). Příští setkání bude v Chorvatském Záhřebu, vřele doporučuji všem nenechat si tento zážitek ujít, lépe strávený Silvestr s Pánem, naplněný nevšedními zážitky a zkušenostmi si jen těžko představit. Doufám, že příští rok někteří z vás rozšíří řadu českých zástupců, kterých letos bylo na setkání poskrovnu ... Monika Kadlecová
25 z 29
• Josef Žák: Písmo svaté v mém životě aneb Ježíš není štěrk a prach ... 16. 1. 2006 V pondělí 16.ledna večer se sešlo na DCM v Plzni víc jak padesát lidí (nejen z řad mládeže), aby si vyslechli přednášku Mons. Josefa Žáka Písmo svaté v mém životě. Jméno přednášejícího a samotný název naznačovaly, že rozhodně nepůjde o suchopárný výklad o vzniku a obsahu Bible, nýbrž že hlavní pozornost bude věnována zejména spiritualitě a praktickému užití Písma svatého. Hlavním tématem bylo povzbuzení k četbě Bible. Někdy může být i na škodu snažit se Bibli pochopit vyčerpávajícím způsobem - hledat ve vysvětlivkách a jiných moudrých knihách, „o čem určitý úsek je“. Spíše je důležité si denně najít čas na četbu Slova Božího, dobré je číst pokud možno třeba i nahlas. Takovýmto způsobem se dá přečíst celá Bible nejlépe. Odpovědí na četbu by měla být meditace (rozjímání o přečteném), kdy přemýšlíme nad tím, co mi text říká, k čemu mě vede. Vše by mělo být provázeno modlitbou, která prosí o správné porozumění, o dar nazření (kontemplace) a schopnost aplikace do života. Jen „duchovní suverén“ se v modlitbě nemusí Boha na nic ptát. V našich životech putujeme od křtu do života věčného. Tato duchovní cesta ale není „štěrk a prach ...“, tak jako bývají naše cesty pozemské, ale Ježíš. On nás osloví a člověk odpoví následováním - tím, že se snaží jednat tak, jak by na jeho místě jednal Kristus. V ten okamžik se stává křesťansky dospělým. A právě o Ježíšovi a nesmírné Boží lásce k jeho lidu (často nevěrnému) se člověk dovídá v Bibli. Samozřejmě, že není vždycky snadné (pře)číst Bibli - Písmo svaté není učebnicí víry (jako třeba učebnice matematiky), ale spíše příručkou pro věřící. A že se při modlitbě a četbě nedokážeme soustředit? No to je proto, že jsme „normální“. Nezbývá než trénovat! Petr Blažek
CO SE CHYSTÁ ... • Škola psaní ikony Ikona je okno do nebe. To tvrdí o ikonách východní křesťanská spiritualita. Původní ikonopisci nevnímali psaní ikony jako umění, ale jako modlitbu. Nejsem ikonopisec v pravém slova smyslu - nemám pro to ani vědomosti, ani zkušenosti a ani duchovní formaci. Jediné, co mám je zkušenost, že psaní ikony se může stát velmi výborným prostředkem modlitby a rozjímání. A o to právě při tomto našem setkávání půjde. Proto Vám nabízím možnost školy psaní ikony jako duchovní obnovy. Sešli bychom se celkem čtyřikrát. Celé dílo je rozděleno tak, aby naše společné setkání pro Vás mohlo být nasměrování
26 z 29
pro Vaše vlastní psaní ikony. Přitom si ukážeme „jak na to“. Psaní ikony se může stát velmi výborným prostředkem modlitby a rozjímání. Setkání proběhnou v pondělí (20. 2., 27. 2., 13. 3., 20. 3.) od 19:00 na DCM. Přihlásit se můžete do 15. února na naši emailovou adresu
[email protected] Jakmile se přihlásíte, pošleme vám více informací o tom, co je třeba si připravit. Těším se na setkání a společné psaní ikony. jáhen Robert Bergman
• Pane, nauč nás modlit se. Duchovní obnova pro mládež ve Starém Sedlišti (10.-12. 3.) Srdečně zveme vás, kteří se chcete v postní době společně zastavit a ztišit. Téma tohoto víkendu je: „Pane nauč nás modlit se“. Můžete se těšit na povídání o modlitbě, zamyšlení nad postem a zároveň možnost tiché přípravy na Velikonoce. Víkend povede P. Kryštof. Přihlašte se telefonicky nebo e-mailem. Nocleh je ve spacáku, předpokládaná cena (včetně stravy a ubytování) 450,- Kč. Je možné se domluvit na společné dopravě autem.
• 5. úplně normální ples v Dobřanech 22. 4. Už tradičně vás zveme na (tentokrát již 5.) úplně normální ples v Dobřanech, který se koná v sobotu 22. dubna od 19:30 hod. Bude hrát kapela New Style (za trombónem se můžete těšit na Pavla Karpíška) Cena vstupenky je 80,- Kč pro mládež studijně trpící (to značí studenty:-) a pro ostatní 100,Kč. Vstupenky jsou k dostání od začátku března na DCM. Možno se dohodnout a lístky si zamluvit i telefonicky.
• Celostátní setkání animátorů v Litomyšli 13.-19. 8. Dvě hlavní témata: Katechismus katolické církve a modlitba Dopoledne budou věnována přednáškám, které pomohou vnímat Katechismus jako důležitou součást života víry. Součástí budou svědectví o praktickém životě v církvi - v souvislosti s Katechismem. Dopolední část bude také věnována diskusím mezi účastníky v malých skupinkách. Odpoledne bude nabízeno mnoho pracovních skupin. Půjde o témata od pedagogické metodiky, přes práci s Písmem, po nejrozmanitější oblasti, které vás zajímají. Pochopitelně se bude diskutovat o partnerských vztazích, o snoubenectví a manželství apod. Nevyhneme se ani tématům bezesporu ožehavým ... Druhou linii programu tvoří modlitba. Zkušenost různosti modlitby osobní i ve společenství má vhodně doplnit první tři části KKC, neboť právě čtvrtý oddíl je věnován modlitbě. Celým týdenním programem se bude vinout téma modlitby jako nosného vyjádření osobního vztahu s Bohem.A komu je vlastně takové setkání určeno? Je to nabídka pro tebe, kdo:* vedeš společenství mládeže * pracuješ s dětmi * staráš se ve farnosti o ministranty * jsi na dobrovolnické službě ve farnosti nebo se na ni připravuješ * děláš si kurz animátorů ve své diecézi * ve své farnosti děláš něco pro vrstevníky nebo pro mladší * by ses rád/a podobným způsobem angažoval/a. Prostě, pokud ti záleží na tom, jak vypadají naše farnosti, naše církev, jak se nám daří nabízet
27 z 29
evangelium dalším mladým lidem, tak určitě přijeď.
• Další důležité termíny v roce 2006
∗ Dny víry v Plzni 27.-28. 5. ∗ Exercicie pro mládež v Teplé 3.-8. 7. ∗ Kajaky 11.-26. 7. ∗
Celostátní setkání animátorů v Litomyšli 13.-19. 8.
∗ Pouť mládeže s biskupem do Freiburgu 13.-15. 10.
∗ Adventní pouť mládeže do Regensburgu 8.-10. 12. za DCM P.Kryštof, Magda a Lída
• Akce pro mládež 18-30 let - Komunita Chemin Neuef
∗ Jako muže a ženu je stvořil aneb „Kým jsem já a kým jsi ty?“ 10.-12. 3. Bartošovice v O. h. Nepůjde jen o prohloubení poznání Božího plánu dotýkající se identity ženy a muže, jejich spojnic a různic. Součástí bude též otázka originality životního stavu. Jaká je naše identita, sexualita, co s celibátem a jiné otázky budou středem naší pozornosti.
∗ Svoboda volby - Nejezděte - tady se rozlišuje. 27.-28. 5. Tuchoměřice u Prahy. Co všechno činí člověka svobodným, jaké je ovoce, efekt svobody. Může se svobodná volba zúžit jen na svobodné rozhodnutí? Volba je úzce spojena s rozlišováním toho, co a jak si mám v životě vybrat. Zásady rozlišování v běžném životě (otázka rozlišování povolání) jako bonus tohoto víkendu. A proto nejezděte, kdo máte strach z rozhodování! (A nebo PRÁVĚ přijeďte!)
∗ Přihlášky, informace:
[email protected], http://www.chemin-neuf.cz OBSAH
1. 2. 16:00 Biskupství plzeňské, ekonomická rada diecéze Klášter Matky Boží Nový Dvůr, slavnostní nešpory
28 z 29
2. 2.
Praha, zasedání Valného shromáždění Ekumenické rady církví 16:30 Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje, mše sv., sv. Uvedení Páně do chrámu 19:30 Karlovy Vary, divadlo, benefiční koncert Charity Karlovy Vary
4. 2. 9:30 Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje, mše sv., setkání osob zasv. života 7. 2. 9:30 Plzeň, setkání s honorárním konzulem Francie a delegací z Liége 9. 2.
Pernink, penzion, mše sv. s udílením svátosti nemocných
11.-17. 2.
Castelgandolfo, setkání biskupů
18. 2.
Františkovy Lázně, divadlo, celorepublikové finále Missis
27. 2. 9:30 Biskupství plzeňské, schůze vikářů 28. 2. 15:00 Plzeň, KD Šeříková ul., poděkování za Tříkrálovou sbírku 1. 3. 8:00 Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje, mše sv. s udělením popelce Údaje jsou podle stavu v době uzávěrky, případné změny nejsou vyloučeny. OBSAH
Marek Orko Vácha: Návrat ke stromu života Opět je ve světě módou diskutovat na téma stvoření světa a Darwinovy teorie evoluce. Připadá Vám, že je to velký problém? Knězi a biologovi Marku Váchovi zjevně ne - alespoň ve své poslední knize se s námi dělí o svůj prožitek z toho, že evoluční biologie, jedna z nejkrásnějších věd, nám otevírá oči pro tajemno a upozorňuje, že pro mimořádné události, po kterých dychtíme, přehlížíme zázračnost prostého bytí. Píseň o stvoření, kterou začíná Písmo svaté, pokračuje celými dějinami světa a v jejích sedmi dnech se právě nacházíme. Fundovaný pohled na stvoření a evoluci jak z vědeckého, tak duchovního hlediska může být i pro nás radostným obohacením naší víry. Vydalo Nakladatelství Cesta, Brno 2005, cena 149,- Kč OBSAH
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE, pastorační a informační měsíčník pro vnitřní potřebu diecéze. Vydává 1x měsíčně BISKUPSTVÍ PLZEŇSKÉ, Nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň. Odpovědný redaktor Jindřich Fencl, 377 223 112; mailová adresa redakce:
[email protected]. Redakce si vyhrazuje právo krátit a redakčně upravovat zaslané příspěvky. Sazba a tisk Jiří Brouček, 377 221 887. Sazba v systému LATEX. Příp. vadné výtisky vyreklamujte v místě distribuce za zdravé. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto číslo vychází 26. ledna. Uzávěrka příštího čísla je 16. února. Příspěvek na 1 výtisk 4 Kč (kromě poštovného). File translated from TEX by TTH, version 1.95. On 2 Feb 2006, 13:06. ˙
29 z 29
