Hudební dění v Polné a okolí
335
XVIII. Skladatelé hudby v Polné V Polné se vedle aktivního provozování hudby objevila v průběhu popisovaného období celá řada jedinců, kteří se pokoušeli s většími, či menšími úspěchy o vlastní hudební tvorbu. Jedním z nejvýznamnějších byl bezesporu již dříve zmiňovaný František Prchal. Nejenže vyučoval hře na dechové nástroje, housle, bicí a akordeon, ale byl aranžérem a instrumentalistou. V neposlední řadě byl i významným hudebním skladatelem. Z jeho pera pochází celá řada skladeb pro dechový orchestr, který hrála nejen Polenská dechová hudba (Za polenskou branou, Lidová polka, Polenská polka..). Jeho skladby se velice dobře umístily v soutěži Československého rozhlasu - stanice Praha. Za svoji dlouholetou činnost shromáždil František Prchal rozsáhlý notový archiv
Ukázka notového zápisu (trubka) skladby Polenská polka od Františka Prchala
S polenským ředitelem kůru Zdeňkem Skočdopole st. František Prchal pro potřebu děkanského kostela v Polné upravil nejen Rybovu Vánoční mši, ale celou řadu církevních skladeb.
Hudební dění v Polné a okolí
336
Kopie dopisu z Krajské knihovny v Jihlavě, který potvrzuje přijetí skladby Františka Prchala s názvem Lidová polka do soutěže lidové umělecké tvořivosti
Legitimace Odborového svazu hudebníků Františka Prchala (rok 1935)
Hudební dění v Polné a okolí
337
Ukázka notového zápisu skladby Dobroutovská polka (Clarinet Es) Zdeňka Skočdopole st. – aranžmá František Prchal
Zdeněk Skočdopole st. byl bezesporu jedním z nejvýznamnějších skladatelů, kteří v Polné kdy působili. Spolupracoval nejen velice úzce s Čestmírem, ale i s kapelníky Františkem Prchalem a Matějem Pospíchalem, ale sám se při různých příležitostech ujal dirigentské taktovky polenské dechové hudby, či později Vysočinky, nebo Spojených polenských dechových hudeb.
Ukázka notového partu (harmonika) skladby Zdeňka Skočdopole st. Na věžnickém bále
Hudební dění v Polné a okolí
338
Zdeněk Skočdopole st. řídí Vysočinku na Setkání dechových hudeb 24.5.1981 na nádvoří polenského zámku
Poctou polenským skladatelům populární hudby byl hudební večer, uspořádaný kroužkem lidových skladatelů při Osvětové besedě v Polné v rámci soutěže Lidové umělecké tvořivosti a Roku české hudby v Polné. Hudbymilovní posluchači se sešli dne 18. prosince 1954 v sále Sportovního (dnes Lidového domu) a poslechli si skladby polenských autorů: Karla Matějky, Františka Prchala, Jožky Polívky, Miloslava Paříka a Zdeňka Skočdopole st.. Hudební provedení zajistily soubory hudebníků z Polné a okolí pod vedením Matěje Pospíchala, Františka Prchala a Františka Vytlačila. Pěvecké party zastal Bohuslav Kaplan za klavírního doprovodu Lubomíra Biče. Program koncertu byl následující: 1) Dechový soubor pod vedením Matěje Pospíchala: Slavoj – pochod sportovců (Zdeněk Skočdopole st.) Křemešnické motivy – čtyřdílný valčík (Zdeněk Skočdopole st.) Zasnoubená – polka (Zdeněk Skočdopole st.) Náčelník – pochod (Karel Matějka) Polenská polka – polka (František Prchal) Lidová polka – polka (František Prchal) Ohni zmar! – pochod polenských požárníků (Zdeněk Skočdopole st.) 2) Orchestr Osvětové besedy pod vedením Františka Prchala: Záborenská polka – polka (Zdeněk Skočdopole st.) Poslední walz – walz (Jožka Polívka) Vrány – valčík (Zdeněk Skočdopole st.) O pouti – polka (Zdeněk Skočdopole st.) Foxtrot – (Miloslav Pařík) Na věžnickém bále – valčík (Zdeněk Skočdopole st.) 3) Orchestr pod vedením Františka Vytlačila: Věra – polka (Karel Matějka) Dva kamarádi – tanec (Karel Matějka) Duha – čtyřdílný valčík (Karel Matějka) Dobroutovská polka – polka (Zdeněk Skočdopole st.) 4) Bohuslav Kaplan za doprovodu Lubomíra Biče (klavír): Maminkám – tango (Zdeněk Skočdopole st.) Vzpomínky – polka (Zdeněk Skočdopole st.)
Hudební dění v Polné a okolí
339
Ukázka notového záznamu (trubka) skladby Slavoj Zdeňka Skočdopole st. (aranžmá František Prchal) Skočdopole Zdeněk * 6. 5. 1923 Polná † 27. 6. 1984 Polná Dělník. Sbormistr a hudební skladatel. Narodil se v rodině obuvníka, později zřízence Občanské záložny, Antonína Skočdopole, jako čtvrtý z pěti dětí. Obecnou a měšťanskou školu vychodil v Polné a pak absolvoval dvouletou českou veřejnou obchodní školu v Jihlavě. Za protektorátu byl zaměstnán v dřevovýrobě Františka Kaplana v Polné a v mlékařském a pastvinářském družstvu. Po absolvování vojenské prezenční služby (1945-1947) pracoval krátký čas v Chrámovém družstvu v Pelhřimově a ve žďárském Žďasu jako dělník. V roce 1951 se stal členem nově vzniklého hodinářského družstva Elchron Polná. V polovině roku 1955 byl zatčen a v listopadu téhož roku odsouzen k trestu tři a půl roku žaláře a k trestům propadnutí jmění a ztrátě občanských práv na tři roky za „trestný čin sdružování proti republice“. Po propuštění na amnestii 30. června 1956 byl zaměstnán jako pomocný dělník ve stavebnictví. Od dětství byl hudebně nadaný. Byl žákem profesora Theodora Paříka, u něhož se učil na housle, a členem Dětského pěveckého sboru v Polné pod vedením Bohuslava Fišera. Ke hře na varhany, k harmonii, kontrapunktu a dirigentství se propracoval jako samouk usilovným sebevzděláváním. Měl to, čemu se říká „absolutní hudební sluch“, což oceňovali všichni sbormistři, hudebníci a zpěváci, s kterými přišel do styku. V padesátých letech spolupracoval v hudební a skladatelské činnosti s Theodorem Paříkem, podporoval ho, přesvědčoval ve skladatelských aktivitách a prosazoval jeho díla na českou hudební scénu a do rozhlasu (Jihlava, Brno, Praha). Udržoval přátelské styky s brněnským hudebním skladatelem Osvaldem Chlubnou. V roce 1960 se zasloužil o obnovení pěveckého sboru Čestmír (činnost předtím ukončena v roce 1948), ve kterém pak působil přes dvacet let jako sbormistr. Od roku 1965 byl ředitelem kůru a sbormistrem chrámového sboru. Se sborem Čestmír spolupracoval s ochotnickým souborem Jiří Poděbradský, některá představení připravovali společně. Od roku 1952 byl členem Ochranného svazu autorského v Praze, od roku 1953 členem Pracovního tvůrčího kolektivu při Svazu čs. skladatelů. Působil rovněž v pěveckém sboru Záboj Pelhřimov (1947-1949) a v České unii pěveckých sborů. Je autorem řady církevních kompozic (např. Královně Míru /1943/, Modlitba /1943/, Snoubencům /1946/, Assumpta est /1947/, Matičce nejkrásnější lásky /1947/, Mešní píseň ke Královně srdcí /1950/, ad.) a světských skladeb (Hraj, muziko, pěkně /1940, valčík/, Chrpy /1941, polka/, Bohuška /1941, mazurka/, Touha /1943, valčík/, Dobroutovská polka /1947, pro orchestr upravil František Prchal/, Zasnoubená /1951, polka/, Slavoj /1952, pochod/, O pouti /polka/, Na věžnickém bále /valčík, aranžmá Fr. Prchal/, Pro tatínka /1967, Sousedská, aranžmá František Prchal/ ad.). Zkomponoval ještě další skladby (tanga, pochody, waltze, trampské písně…) dosud nearanžované a neuvedené. Po jeho úmrtí byla činnost Čestmíru dočasně přerušena. Do regionálního tisku napsal několik příspěvků (Bohumil Čeněk a Polná /1962/, Hudba, která čeká objevitele /1966/, 135 let sborového zpěvu v Polné /1973/, K XI. přehlídce pěveckých sborů Vysočiny „Podzim 1976“ /1976/, Spisovatel Josef Věromír Pleva a Polná /1977/ aj.).
Hudební dění v Polné a okolí
340
Obal od notového záznamu skladby O pouti dokladuje, že autoři věnovali značnou pozornost i estetické stránce
Přehled skladeb Zdeňka Skočdopole st. Název
Rok
Text
Provedeno
Poznámka
Polná
soprán, 2 alty
Církevní skladby Královna Míru, opus 1
1943 Josef Vrabec
Česká Skalice Pilníkov Pelhřimov Modlitba Ave Maria
1943 Zdeněk Skočdopole 1944 Zdeněk Skočdopole
Polná Polná
2 ženské hlasy 2 ženské hlasy
Matičce nejkrásnější lásky,op.4
1947 Jan Filip
Polná Pilníkov
2 ženské hlasy
Assumpta est, op.5
1947
Staré Buky neprovedeno
Mešní píseň ke Královně srdcí Snoubencům, op.7 Světské skladby
1947 Jan Filip 1946 Zdeněk Skočdopole
neprovedeno Polná
Hrej, muziko pěkně
1940 Jaroslav Dajč,Emanuel Rychtecký neprovedeno
valčík
Chrpy Bohuška
1941 Jožka Vrabec 1941 Jožka Vrabec
polka mazurka
neprovedeno neprovedeno
smíšený sbor dívčí sbor
Hudební dění v Polné a okolí
341
Láska mé mámy
1944 J.aroslav Dajč,Emanuel Rychtecký Polná 1945
tango
Touha Na rozloučenou /Tonička/
1943 1944 Zdeněk Skočdopole
Polná neprovedeno
valčíková romance
Vzpomínky Sportu zdar
1943 Zdeněk Skočdopole 1945
Polná 1947 neprovedeno
píseň pochod
Dobroutovská polka Zasnoubená
1947 1951 František Bláha
Dobroutov 1950 univerzální orchestr Jihlava 1951 dechový orchestr
Pro tatínka Bílé kopretiny
1967
Luka n/J 1968
Písnička o písničce Přijď v chatu mou
1946
dechový orchestr
Jaroslav Dajč,Emanuel Rychtecký
Jihlavanka Hledám děvče
Dobroslav Pejchal
trampská píseň
Emanuel Rychtecký
polka polka
Vrány Četl jsem v očích tvých
1951 1951
valčík walz
Na věžnickém bále Ohni zmar!
1951
valčík pochod
O pouti Záborenská polka
František Bláha
Křemešnické motivy Slavoj Nejdražší máma
polka polka pochod
Jaroslav Dajč,Emanuel Rychtecký
Muziko hrej!
polka
Na zámeckém plese
mazurka
Z výše uvedeného přehledu skladeb Zdeňka Skočdoopole st. je patrné, kteří textaři s ním spolupracovali.
Obálka skladby Láska mé mámy
Hudební dění v Polné a okolí
342
Notový záznam skladby Láska mé mámy (Zdeněk Skočdopole st.)
Obal tanga Přijď v chatu mou – v tomto případě autor opustil oblast dechové hudby
Hudební dění v Polné a okolí
343
Obálka skladby Chrpy
Obálka skladby Zasnoubená
Hudební dění v Polné a okolí
344
Notový zápis skladby Zasnoubená (Zdeněk Skočdopole)
Dalším z aktivních polenských hudebníků, kteří skládali hudbu je Karel Matějka (hráč na housle). V jeho autorské dílně můžeme nalézt mimo jiné skladby Dva kamarádi a Duha. Jaromír Procházka složil na text Dr. Čestmíra Vašáka hudbu k pochodu Kdo zná hezčí místo. Je to vyznání autora textu k jeho tak oblíbené Polné. Píseň má 4 sloky. Existuje její záznam (Milota Holcman ji zpíval při předání Čestného občanství Města Polná). Další skladby Jaromíra Procházky existují ve skicách. Jaromír Procházka je rovněž autorem mnoha aranžmá v oblasti slováckého folkloru. Hudebním skladatelem, který byl sice polenským rodákem, ale v Polné trvale nežil (ač se sem o dovolených často vracel) je Jan Peřina. Jeho dílo lze rozdělit do tří částí. První část tvoří kratší skladby (V zátiší, Amaroso, Romantická fantasie, Mé melodie, Vyznání zlatých strun, Moje duše zpívá píseň touhy, Já snil jsem). Druhou část tvoří libreto operety Láska tří století a několik kratších samostatných skladeb (Veselá scéna, Jarní pochod, Vzpomínej, však nelituj, Píseň o princi, Kdybys přišla ke mně.) Třetí část tvoří dramatická hudební scénická suita o třech jednáních s názvem Básník svobody. Jan Peřina složil uvedené skladby v rozmezí let 1934-1960.
Hudební dění v Polné a okolí
345
Notový zápis první skladby Jana Peřiny (rok 1934)
Sběratelská činnost lidových popěvků Bohuslava Fišera byla popsána v kapitole 1. Bohuslav Fišer se však vedle této bohulibé a záslužné činnosti věnoval i skládání. V jeho pozůstalosti se dochovalo vedle desítek notových záznamů s lidovými melodiemi i mnoho skladeb vlastních: Chtěli na mně u Třeboně Když večer skrývá Prahu Zpíval, zpíval ptáček Kolébavka Zpívala maminka Zazpíváme Ježíškovi Stojí, stojí borovička Připravte muziky Už vyšla hvězdička Česká koleda Na obloze tolik hvězd Zazpívej. Slavíčku Půlnoční hodinka Z české země do Betléma Společná píseň u jesliček Zapřáhneme koníčky vraný Šla panenka, šla do Polný
Hudební dění v Polné a okolí
346 Až do Polný půjdu na pouť Píseň k Panně Marii Díkůvzdání Třemšínským lesům Ó Matko svatá V Tvé srdce Nokturno Dobrou noc Jásavou písní Svatební píseň Neuval u nás pivovárek Zdálo se mi Rozloučení Vodička studená Od Polný k Přibyslavi Koupím si koníčky
Skladu Šla panenka, šla do Polný složil Bohuslav Fišer v roce 1979 a věnoval ji svým bývalým žákyním (ročník 1929)
Hudební dění v Polné a okolí
347
Zvláštní pozornost ve skladatelské oblasti zaslouží s určitostí kolektivní dílo, které vzniklo na jaře 1997 a jehož autory jsou žáci Základní školy v Polné pod vedením Mgr. Jany Šustrové. Písnička s názvem Klíč získala první cenu v soutěži hudebního časopisu HITBOX
Hudební dění v Polné a okolí
348
Průvodní dopis Mgr. Jany Šustrové otištěný v časopise HITBOX dokumentující okolnosti vzniku skladby
Autorské pokusy z oblasti rockové hudby a country byly popsány v kapitolách popisujících tyto hudební směry.
