Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií

Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií Závěrečná zpráva

připravila společnost

Červen 2013

Díl o je součástí projektu Propojení Va V pro MSP v s a sko-českém příhraničí, který byl podpořen z prostředků Evropské uni e.

Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií

Obsah Seznam tabulek .............................................................................................................................3 Seznam grafů.................................................................................................................................3 Seznam obrázků.............................................................................................................................5 Seznam zkratek..............................................................................................................................5 1

Úvod......................................................................................................................................7

2

Inovační výkonnost České republiky.........................................................................................8

3

2.1

Makroekonomický vývoj ČR .............................................................................................8

2.2

Souhrnná inovační výkonnost ČR......................................................................................9

2.3

Vstupy do inovačního systému ČR .................................................................................. 11

2.4

Výstupy inovačního systému ČR ..................................................................................... 12

2.5

Subjekty inovační infrastruktury v České republice .......................................................... 13

Inovační potenciál Ústeckého kraje........................................................................................ 14 3.1

Makroekonomický vývoj ................................................................................................ 14

3.2

Inovační výkonnost Ústeckého kraje............................................................................... 19

3.2.1

Souhrnná inovační výkonnost, inovační vstupy a výstupy ......................................... 19

3.2.2

Lidské zdroje pro rozvoj znalostní ekonomiky .......................................................... 25

3.3 4

Inovační infrastruktura v Ústeckém kraji – vstupní profil.................................................. 28

Inovační infrastruktura v Ústeckém kraji a v sousedících krajích .............................................. 31 4.1

Přehled subjektů inovační infrastruktury, analýza stavu a využití PI a VTP......................... 31

4.2

Sítě spolupráce a projekty v oblasti VaVaI....................................................................... 34

4.3

Sousedící kraje a kraje významné z pohledu VaVaI infrastruktury – stručný přehled .......... 37

4.3.1

Karlovarský kraj ..................................................................................................... 37

4.3.2

Plzeňský kraj .......................................................................................................... 38

4.3.3

Liberecký kraj ........................................................................................................ 39

4.3.4

Středočeský kraj .................................................................................................... 40

4.3.5

Jihomoravský kraj .................................................................................................. 42

4.3.6

Moravskoslezský kraj ............................................................................................. 46

4.4

Hodnocení kvality výzkumných aktivit v ČR ..................................................................... 48

4.5 Využití operačních programů Podnikání a inovace (Prosperita, Potenciál, Spolupráce, Technoparky) a Výzkum a vývoj pro inovace .............................................................................. 49 5

Detailní popis jednotlivých aktérů VaVaI infrastruktury ........................................................... 51 5.1 5.1.1 5.2

Ústecký kraj .................................................................................................................. 51 Detailní popis aktéru VaVaI v Ústeckém kraji ........................................................... 54 Sousedící kraje, resp. kraje ČR významné z hlediska VaVaI ............................................... 64

Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí

2


5.3 6

7

Výsledky VaV dle IS VaVaI .............................................................................................. 90

Podpora VaVaI aktivit v ČR z veřejných zdrojů ........................................................................ 99 6.1

Podpora VaVaI ze strukturálních fondů EU.................................................................... 101

6.2

Podpora VaVaI z národních zdrojů – resortní programy ................................................. 105

6.3

Programy mezinárodní spolupráce ČR v oblasti VaVaI ................................................... 115

Závěr ................................................................................................................................. 123

Seznam tabulek Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Tabulka 10 Tabulka 11 05/2013 Tabulka 12 Tabulka 13 Tabulka 14 Tabulka 15 Tabulka 16 Tabulka 17

Počet patentových přihlášek podaných přihlašovateli z ČR podle roku podání ............... 12 Vývoz technologických služeb z České republiky, v mil. Kč, 2005–2011.......................... 13 Subjekty systému VaVaI v krajích Česka ...................................................................... 13 HDP na obyvatele v krajích ČR v porovnání s národním průměrem (ČR=100), 2004–2011 . ................................................................................................................................. 14 Regionální HDP a jeho dílčí složky, 2010 ...................................................................... 15 Obecná míra nezaměstnanosti v krajích ČR, 2004–2011 ............................................... 16 Aktuální vývoj registrované míry nezaměstnanosti, říjen 2010 – prosinec 2012 ............. 17 Zaměstnanci ve VaV a výzkumníci v Ústeckém kraji (přepočtené osoby – FTE)............... 19 Patentové přihlášky podané přihlašovateli z ČR, 2004–2011......................................... 24 Subjekty inovační infrastruktury v Ústeckém kraji, stav 2013 .................................... 28 Základní popis a struktura subjektů inovační infrastruktury ve vybraných krajích, stav ............................................................................................................................. 32 Firmy usídlené v PI a VTP a jejich inovační výkonnosti v letech 2010 a 2013............... 33 Subjekty inovační infrastruktury v Plzeňském kraji ................................................... 38 Subjekty inovační infrastruktury ve Středočeském kraji ............................................ 41 Subjekty inovační infrastruktury v Jihomoravském kraji............................................ 42 Subjekty inovační infrastruktury v Moravskoslezském kraji....................................... 46 Souhrnný přehled programů podpory VaVaI v ČR................................................... 100

Seznam grafů Graf 1 Meziroční a mezičtvrtletní vývoj HDP 2006–2012, stálé ceny, sezónně očištěno (p.b.) .........8 Graf 2 Míra nezaměstnanosti v EU a ČR, 2006–2012....................................................................9 Graf 3 Inovační výkonnost zemí EU27 podle souhrnného inovačního indexu, stav v roce 2012 a změna mezi lety 2008–2012 ......................................................................................................... 10 Graf 4 Dílčí aspekty inovační výkonnosti a jejich hodnoty pro ČR a EU27, 2012 ........................... 10 Graf 5 Výdaje na VaV podle sektorů provádění (v mld. Kč), podíl na HDP v p.b., 2005–2011 ........ 11 Graf 6 Lidské zdroje ve VaV, 2005–2011 ................................................................................... 12 Graf 7 HDP na obyvatele podle vybraných krajů (ČR=100), 1995–2011 ....................................... 15 Graf 8 Dlouhodobá nezaměstnanost jako podíl v celkové nezaměstnanosti (v %), 2006–2011 ..... 17 Graf 9 Diamant socioekonomického postavení Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje, 2010 (ČR=100) ............................................................................................................................. 18


3


Graf 10 Diamant změny socioekonomického postavení Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje, mezi roky 2004–2010 (ČR=100) ........................................................................................... 18 Graf 11 Struktura zaměstnanců ve VaV podle pracovní činnosti (na 10 tis. obyvatel), 2011 ........ 20 Graf 12 Výdaje na VaV v % HDP podle sektorů provádění v roce 2011, změna v celkových výdajích mezi roky 2005–2011 ................................................................................................................... 20 Graf 13 Podíl podniků s produktovou inovací na podílu všech podniků v šetření (v %), 2008–2010 ................................................................................................................................. 22 Graf 14 Tržby za inovované produkty (v mil. Kč) podle míry jejich „novosti“ u firem v rámci inovačního šetření, 2008–2010 ..................................................................................................... 23 Graf 15 Struktura patentových přihlášek subjektů v ČR podle jejich sektoru působení, 2011 ...... 24 Graf 16 Podíl VŠ vzdělaných na zaměstnanosti v národním hospodářství krajů (%), 2004–2011 .. 25 Graf 17 Podíl odborných pracovních míst na zaměstnanosti v národním hospodářství, 2004–2010 ................................................................................................................................. 26 Graf 18 Změna celkové a odborné zaměstnanosti v krajích mezi roky 2007–2010, v % ............... 27 Graf 19 Počet studentů technických oborů na 1 000 obyvatel v krajích ČR v roce 2011 .............. 27 Graf 20 Počet studentů přírodovědných oborů na 1 000 obyvatel v krajích ČR v roce 2011 ........ 28 Graf 21 Rozsah inovační infrastruktury ve vybraných krajích Česka, (stav květen 2013).............. 31 Graf 22 Struktura firem usídlených ve VTP a PI podle jejich inovační výkonnosti, stav květen 2013 ................................................................................................................................. 32 Graf 23 Inovační výkonnost firem v PI a VTP ve vybraných krajích podle typu zřizovatele ........... 33 Graf 24 VaV projekty univerzit financované z veřejných programů podpory (od r. 1996 do současnosti) ................................................................................................................................ 35 Graf 25 VaV projekty veřejných výzkumných institucí financované z veřejných programů podpory (od r. 1996 do současnosti)........................................................................................................... 35 Graf 26 VaV projekty soukromých výzkumných organizací financované z veřejných programů podpory (od r. 1996 do současnosti) ............................................................................................. 36 Graf 27 Srovnání univerzit dle počtu citací 08-12 na jednoho akademického pracovníka............ 48 Graf 28 Projekty v ULK podpořené z OPPI a OP VaVpI, celková výše dotace (Kč) ........................ 49 Graf 29 Projekty v zájmových krajích podpořené z OPPI a OP VaVpI (tis. Kč) .............................. 50 Graf 30 Projekty v zájmových krajích podpořené z OPPI a OP VaVpI, celkové uznané náklady (tis. Kč) ................................................................................................................................. 50 Graf 31 Spolupráce subjektů s právnickými osobami dle IS VaVaI ............................................. 52 Graf 32 Srovnání výsledků v RIV subjektů v Ústeckém kraji ...................................................... 90 Graf 33 Podíl fakult na celkovém počtu projektů v IS VaVaI UJEP.............................................. 91 Graf 34 Výsledky fakult dle IS VaVaI ........................................................................................ 91 Graf 35 Srovnání výsledků v RIV vysokých škol dle krajů........................................................... 92 Graf 36 Srovnání výsledků v RIV veřejných výzkumných institucí dle krajů................................. 93 Graf 37 Srovnání výsledků v RIV soukromých výzkumných institucí dle krajů ............................. 94 Graf 38 Srovnání výsledků v RIV zprostředkujících organizací a firem dle krajů .......................... 94 Graf 39 Srovnání výsledků v RIV vysokých škol zabývajících se převážně netechnickými vědami dle krajů ................................................................................................................................. 95 Graf 40 Srovnání výsledků v RIV veřejných a soukromých institucí zabývajících se převážně netechnickými vědami dle krajů.................................................................................................... 96 Graf 41 Srovnání výsledků v RIV vysokých škol a veřejných výzkumných institucí zabývajících se převážně technickými vědami dle krajů ......................................................................................... 97


4


Graf 42 Srovnání výsledků v RIV soukromých výzkumných institucí zabývajících se převážně technickými vědami dle krajů ....................................................................................................... 97 Graf 43 Pozice krajů ve VaVaI činnosti směřované k aplikaci..................................................... 98

Seznam obrázků Obrázek 1 Obrázek 2 Obrázek 3 Obrázek 4 Obrázek 5

Přehled subjektů inovační infrastruktury Ústeckého kraje ........................................ 31 Celkové náklady a příjemci projektů podpořených z OPPI a OP VaVpI........................ 51 Přehled počtu vysokých škol vč. jejich poboček v krajích ČR...................................... 64 Přehled vysokých škol vč. jejich poboček v krajích ČR ............................................... 65 Přehled klíčových aktérů VaVaI infrastruktury v zájmových krajích............................ 66

Seznam zkratek a.s. AV ČR BFÚ AV ČR, v. v. i. Biopharm CDV, v.v.i. CV Řež s.r.o. Czech Globe ČDDD ČSÚ DB EU27 FTZU, s.p. HDP HPH CHI s.r.o. Žatec ICT MENDELU MM Výzkum s.r.o. MPSV MU Brno OKEČ OP VaVpI OPPI ORP OUO p.b. POO s.p. s.r.o. SF EU SUJCHBO, v.v.i.

akciová společnost Akademie věd České republiky Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv a.s. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Centrum výzkumu Řež s.r.o. Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Čisté disponibilní důchody domácností Český statistický úřad Direktionsbezirk 27 členských zemí Evropské unie (bez 28. Chorvatska) Fyzikálně technický zkušební ústav, s.p. Hrubý domácí produkt Hrubá přidaná hodnota Chmelařský institut, s.r.o. Žatec Informační a komunikační technologie Mendelova univerzita v Brně Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o. Ministerstvo práce a sociálních věcí Masarykova univerzita Brno Odvětvová klasifikace ekonomických činností Operační program výzkum a vývoj pro inovace Operační program podnikání a inovace Obec s rozšířenou působností Ostravská univerzita v Ostravě procentní bod Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku státní podnik společnost s ručením omezeným Strukturální fondy Evropské unie Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i.


5


SUO SVTP THFK TUL TZU, s.p. ÚACH AV ČR, v. v. i. ÚBO AV ČR, v. v. i. ÚFM AV ČR, v. v. i. ÚGN AV ČR, v. v. i. ÚIACH AV ČR, v. v. i. UJEP ÚJF AV ČR, v. v. i. ÚJV Řež, a. s. ÚPT AV ČR, v. v. i. ÚŽFG AV ČR, v. v. i. v.v.i. VaV VaVaI VFU VŠAPS, s.r.o. VŠB - TUO VŠP, a.s. VŠPS VÚAnCH VÚAnCH, a. s. VÚB, v.v.i. VÚGTK, v.v.i. VÚHU a.s. VÚKOZ, v.v.i. VÚLHM, v.v.i. VUP a.s. VÚPT, spol. s r.o. VÚRV, v.v.i. Chomutov VUSTAH,a.s. VUT Brno VÚTS, a.s. VÚVL, v.v.i. VZÚ Plzeň s.r.o. ZČU

Slezská univerzita v Opavě Společnost vědeckotechnických parků ČR Tvorba hrubého fixního kapitálu Technická univerzita v Liberci Textilní zkušební ústav, s.p. Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i. Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i. Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i. Ústav geoniky AV ČR, v. v. i. Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. Ústav Jaderného Výzkumu Řež a.s. Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i. veřejná výzkumná instituce Výzkum a vývoj Výzkum, vývoj a inovace Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Vysoká škola aplikované psychologie Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Vysoká škola podnikání, a. s. Ostrava Výběrové šetření pracovních sil Výzkumný ústav anorganické chemie Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s. Výzkumný ústav balneologický, v. v. i. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, Most Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Výskumný ústav pre petrochémiu, a. s. Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Chomutov Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s. Vysoké učení technické v Brně Výzkumný ústav textilních strojů, a.s. Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i. Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o. Západočeská univerzita v Plzni


6


1

Úvod

Tato analýza je zpracována v rámci projektu „Propojení VaV pro malé a střední podnikání v saskočeském příhraničí. Skládá se ze tří hlavních částí, které jsou zaměřeny v první řadě (kapitoly 2, 3 a 4) na obecné zhodnocení inovačního potenciálu ČR a regionu s využitím agregovaných statistických dat zejména z ČSÚ, systému www.vyzkum.cz a rovněž informací o dotacích poskytnutých na projekty VaVaI ze stránek www.czechInvest.org. Dále jsou v kapitole 5 popsáni jednotliví aktéři výzkumu, vývoje a inovací (dále VaVaI) v regionu (subkapitoly 5.1 a 5.2) a v sousedních krajích (5.3). Informace byly čerpány jak z otevřených zdrojů (zejména výročních zpráv jednotlivých institucí a z přehledu vědeckotechnických parků v ČR), tak z osobních návštěv ve všech relevantních institucích VaVaI v Ústeckém kraji. V kapitole 6 jsou uvedeny nástroje podpory VaVaI ze strany veřejných zdrojů na úrovni EU a ČR.


7


2

Inovační výkonnost České republiky

Dlouhodobě udržitelná konkurenceschopnost a úspěšný hospodářský vývoj států i regionů je závislý zejména na konkurenceschopnosti zde působících firem. Ta je dnes ve vyspělých ekonomikách spojena především se schopností vytvářet nové znalosti a inovace a zhodnocovat je na trhu. Následující kapitola se zabývá nejdůležitějšími aspekty makroekonomického vývoje ČR jako celku v posledních 5 letech (HDP, nezaměstnanost) a hodnocením souhrnné inovační výkonnosti a jejích dílčích součástí – vstupů do inovačního systému na národní úrovni a inovačních výstupů. Popisuje také nejdůležitější účastníky systému VaVaI v ČR. Kapitola slouží jako vstup pro podrobnější hodnocení inovační výkonnosti Ústeckého kraje v další části.

2.1 Makroekonomický vývoj ČR Ekonomika České republiky procházela mezi roky 2003 a 2007 velmi dobrým růstovým obdobím, kdy HDP rostl reálně meziročním tempem kolem 6 p.b. Vrcholu dosáhl ekonomický růst v roce 2006 a od 1. čtvrtletí roku 2007 nastal postupný pokles, který vyvrcholil krizovým rokem 2009, kdy ekonomika klesala meziročně ve všech čtvrtletích. Pokrizové oživení trvalo pouze krátkou dobu a od 4. čtvrtletí 2010 tempo růstu ekonomiky znovu zpomaluje. Na přelomu let 2011/2012 se ekonomika v Česku dostává opět do červených čísel a nyní klesá již páté čtvrtletí po sobě. Graf 1

Meziroční a mezičtvrtletní vývoj HDP 2006–2012, stálé ceny, sezónně očištěno (p.b.)

8,0 meziroční růst 6,0

čtvrtletní růst

4,0

2,0 0,0 -2,0 -4,0 -6,0 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: ČSÚ – čtvrtl etní ná rodní účty

Situace na trhu práce se obvykle odvíjí od ekonomické výkonnosti, přičemž trh práce reaguje na změny ekonomické situace s několikaměsíčním zpožděním. Pozitivní vývoj ekonomiky v Česku i ve většině států EU, který byl doprovázen snižováním míry nezaměstnanosti, růstem počtu volných pracovních míst a růstem mezd, vyvrcholil v první polovině roku 2008.


8


Graf 2

Míra nezaměstnanosti v EU a ČR, 2006–2012

12,0

EU 27

Česká republika

10,0 8,0

6,0 4,0 2,0 0,0

Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Euros tat

Růst nezaměstnanosti v ČR takřka kopíruje vývoj v EU27, byť na řádově nižší úrovni (o 1,5–2 p.b.). Míra nezaměstnanosti jako taková není v Česku akutním problémem. Znepokojující je její pozvolné zvyšování, které lze registrovat během roku 2012 a které v souvislosti s nepříznivými vyhlídkami ekonomiky bude pokračovat.

2.2 Souhrnná inovační výkonnost ČR K určení souhrnné inovační výkonnosti České republiky je nejvhodnější využít Evropskou komisí každoročně vydávané hodnocení Innovation Union Scoreboard (dříve European Innovation Scoreboard) v aktuálním vydání z roku 2013. Konkrétně jsou použity hodnoty celkového indexu inovační výkonnosti a jeho dílčích subindexů, z kterých se skládá. Rámeček 1: Hodnota kompozitního souhrnného Inovačního indexu je získána jako nevážený průměr přepočtených skóre jednotlivých indikátorů. Hodnoty indikátoru jsou přepočteny za použití rozdílů minimální a maximální hodnoty pro každý indikátor tak, že výsledné maximální přepočtené skóre je vždy rovno 1 a minimální přepočtené skóre je rovno 0. Pro pozitivní či negativní odchylky a malé země, u kterých je hodnota indikátoru nad maximálním nebo minimálním skóre, je přepočtená hodnota rovna 1 resp. 0.


9


Graf 3

Inovační výkonnost zemí EU27 podle souhrnného inovačního indexu, stav v roce 2012 a změna mezi lety 2008–2012

0,8

SE

0,7

LU

Inovační index, rok 2012

0,6

AT

IE

BE UK

FI FR

EL PL

0,2

BG

EE

SI IT

ES

0,4 0,3

NL

EU27

CY

0,5

DK

DE

CZ

SK MT

HU

LT LV

RO

0,1 0 -2

-1

Hodnocení zemí

0 1 2 3 4 5 Změna Inovačního indexu mezi roky 2008–2012, v p.b.

Inova ční „lídři “ (Innovation l eaders)

Inova ční „následovníci“ (Innovation followers)

Průměrní i nová toři (Moderate Innovators)

6

7

Mírní i nová toři (Modest Innovators)

Zdroj: Innovation Union Scoreboard 2013

ČR patří v inovační výkonnosti mezi průměrné země v EU. Při porovnání s ostatními zeměmi ve střední Evropě (Slovensko, Polsko, Maďarsko) je inovační výkonnost Česka nejlepší, ačkoliv tyto země mají v posledních letech rychleji rostoucí hospodářství. V dynamice inovační výkonnosti mezi roky 2008–12 ale Česko za některými novými zeměmi EU27 zaostává. Příčiny lze nalézt při podrobnějším pohledu na ukazatele, ze kterých se souhrnný Index inovační výkonnosti skládá. Graf 4 0,7

0,6

Dílčí aspekty inovační výkonnosti a jejich hodnoty pro ČR a EU27, 2012 ČR

EU27

0,5 0,4

0,3 0,2 0,1 0 Lidské zdroje

Výzkumný systém

Finance a podpora

Investice firem

Podnikání a sítě spolupráce

Duševní vlastnictví

Inovátoři

Ekonomické dopady

Zdroj: Innovation Union Scoreboard

Index se skládá ze tří pilířů, osmi podskupin a celkem 25 konkrétních indikátorů (pro podrobný přehled viz Innovation Union Scoreboard 2013). Z detailního porovnání vyplývá, že Česko nejvíce zaostává za ostatními zeměmi EU v kvalitě a otevřenosti výzkumného systému – zejména v propojenosti s globálně excelentními vědeckými pracovišti a v otevřenosti pro studenty a vědce ze zemí mimo EU. Inovační výkonnost ČR dále sráží špatná dostupnost rizikového kapitálu pro firmy


10


s inovačním potenciálem a začínající podnikatele a nízká aktivita v oblasti ochrany duševního vlastnictví, především v žádostech o patenty a v následných výnosech z prodeje/poskytnutí patentů a licencí.

2.3 Vstupy do inovačního systému ČR V následující podkapitole jsou analyzovány nejvýznamnější faktory na straně vstupů do inovačního systému na úrovni ČR. Graf 5

Výdaje na VaV podle sektorů provádění (v mld. Kč), podíl na HDP v p.b., 2005–2011

45

2,0 1,6

35 30

1,2

25 20

0,8

15 10

0,4

5 0

Výda je na VaV v % HDP

Výda je na VaV v ml d. Kč

40

0,0 2005

2006 Podnikatelský

2007 Vládní

2008 2009 Vysokoškolský

2010 2011 Výdaje na VaV v % HDP

Zdroj: ČSÚ – s ta tistika VaV

Rozvoj výzkumných a vývojových (VaV) aktivit, měřený výdaji a počty zaměstnanců, má v Česku rostoucí tendenci, pouze s mírnou stagnací v letech 2008 a 2009, která se však netýkala vysokoškolského sektoru. Restriktivní politika státního rozpočtu se projevila ve stagnaci vládních výdajů na VaV v letech 2008–2011. Pozitivní je rychle rostoucí objem soukromých investic firem do výzkumu a vývoje, který vzrostl meziročně v roce 2010 o 10 p.b., v roce 2011 dokonce o více než 16 p.b. Zdrojem zvyšujících se výdajů na VaV v podnikatelském sektoru jsou nejen soukromé domácí investice, ale také veřejné zahraniční zdroje – zejména finance ze SF EU. Celkové výdaje na VaV aktivity z veřejných zahraničních zdrojů (fondy EU, dotace a granty EK nebo jiných institucí či států) vzrostly z 600 mil. v roce 2005 na 6,1 mld. v roce 2011 a nárůst je nejstrmější zejména v posledních dvou letech v souvislosti s nastartováním čerpání z OP VaVpI a OPPI na velké projekty v oblasti VaVaI. Počet zaměstnanců ve VaV rostl po celé sledované období. Příznivé je zejména zvýšení tempa růstu v posledních dvou letech, které se odehrálo především v podnikatelském sektoru. To pravděpodobně značí, že firmy pro svůj budoucí růst více využívají VaV aktivity, čemuž částečně odpovídá i zvyšující se podíl vzdělanostně náročné zaměstnanosti. Ten je ale třeba chápat také kriticky, neboť počet VŠ vzdělaných v populaci se sice zvyšuje (a tím i jejich zaměstnanost), jejich kvalita ale podle řady nezávislých hodnocení klesá (např. podle každoročně sestavovaného Globálního indexu konkurenceschopnosti, jehož autorem je World Economic Forum).


11


Lidské zdroje ve VaV, 2005–2011

70 000

14

60 000

12

50 000

10

40 000

8

30 000

6

20 000

4

10 000

2

0

0 2005 výzkumníci

2006

2007

ostatní pracovníci

2008

2009 2010 techničtí pracovníci

2011

počet za městnaných ve Va V na 1 000 za městnanců

Počet pra covníků

Graf 6

zaměstnaní ve VaV na 1 000 zaměstnaných


2.4 Výstupy inovačního systému ČR Měření výstupů inovačních aktivit a jejich přínosu pro regionální ekonomiku je podle dostupných statistických dat velmi obtížné a skutečné pozitivní dopady těchto výstupů je možné pouze zprostředkovaně vyvozovat. Tabulka 1 Počet patentových přihlášek podaných přihlašovateli z ČR podle roku podání 2009 788

Rok 2010 869

2011 782

Podle sektorů přihlašovatelů v roce 2011 Podnikatelský vládní vysokoškolský soukromé osoby 395 90 189 109


Jedním z možných ukazatelů je počet patentových přihlášek, který v ČR dlouhodobě mírně roste, což ukazuje na zvyšující se inovační aktivitu, ale i na rostoucí míru ochrany duševního vlastnictví firmami i dalšími institucemi. V porovnání s ostatními státy EU ale Česko stále zaostává, v relativním vyjádření dosahuje pouze 1/5 patentové aktivity průměru EU27 (podle Innovation Union Scoreboard). Statistiku patentů však nelze používat jako univerzální hledisko pro posouzení inovační výkonnosti ekonomiky, protože využívání patentů jako ochrany inovací/vynálezů se mezi různými ekonomickými a průmyslovými obory velmi liší. Navíc firmy/výzkumné organizace patentové řízení často nevyužívají kvůli jeho časové i finanční nákladnosti a průzkumy podnikatelského prostředí v ČR 1 potvrzují nedostatky v míře ochrany při patentovém řízení – firmy si proto často paradoxně drží své inovace „pod pokličkou“ z důvodu možného úniku informací. Dalším vhodným ukazatelem indikujícím nejen inovační výstupy, ale i znalostní náročnost ekonomiky je vývoz technologických služeb. Tato statistika ukazuje, jak vysoká je v zahraničí poptávka po službách VaV, technologiích/řešeních chráněných užitnými vozy/patenty.

1

Např. Analýza inovačního potenciálu firem v Karlovarském kraji (Berman Group 2010), Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji (Berman Group 2012) Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí

12


Tabulka 2 Vývoz technologických služeb z České republiky, v mil. Kč, 2005–2011 vývoj mezi roky 2005–2011 2005

2009

2010

2011

služby v IT

21 390 43 093 40 139 52 385 27 343

Podle skupin technologických služeb v roce 2011 prodej technické výzkum licenční % % % % vlastnických služby a vývoj poplatky práv 52 16 662 32 3 188 6 1 591 3 3 602

% 7


Zisky z vývozu technologických služeb z ČR rostou dlouhodobě, v podrobném členění pak nejvíce za služby v IT oblasti a technické služby. Z pohledu sektorového nejvíce narostly příjmy u zahraničních firem. To může indikovat postupné zvyšování znalostní náročnosti aktivit zahraničních firem v ČR a zvyšování významu firem, které zde nemají lokalizovánu pouze výrobu, ale i technologicky náročnější podnikové funkce, nejčastěji konstrukční/technologická oddělení nebo nižší stupně vývojových aktivit.

2.5 Subjekty inovační infrastruktury v České republice V následující podkapitole uvádíme základní přehled účastníků systému VaVaI v krajích České republiky. Detailní popis jednotlivých subjektů by byl vzhle dem k jejich celkovému počtu velmi rozsáhlý a není v této části analýzy vyžadován. Podrobnější popis nejvýznamnějších aktérů systému VaVaI v Ústeckém kraji i sousedních krajích bude součástí dalších kapitol. Tabulka 3 Subjekty systému VaVaI v krajích Česka Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR

VŠ 33 3 4 1 1 1 1 1 1 2 13 3 2 5 71

VTP 1 4 4 2

PI 5 4 1 1

2 1

1

CTT 1 2 1

1 1 2 3 3 23

1 4 4 4 5 30

1 1 2 2 11

TC 3 2 1 1

v.v.i. 50 9 1

1 1 1 1

1

1

11 1 1 13

Soukr.VaV 15 12

1 73

3 1 2 3 2 13 4 3 7 66

Celkem 108 36 11 7 1 9 4 5 5 6 42 14 15 24 287

Zdroj: Sdružení vědeckotechnických parků, IS Va VaI, ČSÚ, vl astní šetření

Výše uvedený přehled potvrzuje koncentraci nejvýznamnějších subjektů aktivních především v základním výzkumu – univerzit, ústavů AV ČR, veřejných a soukromých VaV organizací – do metropolitních oblastí (Prahy, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje). Skutečný význam subjektů VaVaI a jejich vliv na rozvoj inovačních aktivit v podnicích, transfer technologií do komerční sféry není možné takto „od stolu“ určit a vyžaduje hlubší analýzu. Proto nelze z pouhého počtu subjektů usuzovat na vliv VaVaI infrastruktury na ekonomický rozvoj krajů ČR a samotná existence těchto subjektů je pouze jedním ze vstupních předpokladů pro změny vedoucí k rozvoji znalostní ekonomiky.


13


3

Inovační potenciál Ústeckého kraje

V této kapitole krátce zhodnotíme postavení Ústeckého kraje v porovnání s vybranými kraji ČR v základních aspektech makroekonomického vývoje – především jsou využita data o HDP, produktivitě práce, nezaměstnanosti a je proveden multikriteriální benchmarking Ústeckého kraje. Větší pozornost je zaměřena na inovační výkonnost kraje a její vnitřní podmíněnosti, které jsou porovnány s ostatními kraji ČR s využitím dostupných statistických dat. Stručně představujeme subjekty inovační infrastruktury v kraji a jejich základní charakteristiku, což představuje vstup pro další části analýzy.

3.1 Makroekonomický vývoj Ekonomická výkonnost Ústeckého kraje prodělala v porovnání s ostatními regiony Česka specifický vývoj. Rychlý propad v druhé polovině 90. let vyvolaný především rozpadem a restrukturalizací původního socialistického hospodářství a průmyslu, který byl strmější např. než v Karlovarském kraji, byl vystřídán obdobím průměrného růstu v letech 2002 až 2008. Zcela odlišný vývoj proběhl v roce 2009, kdy na rozdíl od většiny regionů zaznamenal Ústecký kraj absolutní i relativní hospodářský růst. Příčinou byla především specifická struktura hospodářství s vysokým podílem některých průmyslových odvětví, které v období krize nezaznamenaly výraznější poklesy (chemický průmysl, těžba, energetika). Tabulka 4 HDP na obyvatele v krajích ČR v porovnání s národním průměrem (ČR=100), 2004–2011 Kraj Hlavní město Praha Jihomoravský kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Moravskoslezský kraj Královéhradecký kraj Zlínský kraj Jihočeský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Ústecký kraj Olomoucký kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj

2004 208,7 91,3 97,0 93,6 81,5 88,8 79,7 89,8 82,2 83,7 82,7 78,2 79,9 80,2

2005 210,0 90,3 94,7 91,0 84,9 87,0 80,6 90,6 83,7 82,0 82,2 75,2 83,0 78,0

2006 210,4 91,0 95,2 93,8 83,2 84,8 81,3 90,3 83,7 83,6 81,9 73,8 81,3 74,7

2007 214,1 91,7 92,6 93,2 83,8 85,1 81,3 86,5 83,9 83,8 80,5 74,0 77,3 74,1

2008 216,1 94,2 85,4 92,5 85,3 85,0 84,9 83,6 80,3 81,4 80,1 74,6 75,0 71,5

2009 213,2 94,6 86,5 89,6 82,2 86,9 86,0 85,8 82,2 81,1 83,8 75,5 74,7 74,2

2010 216,0 93,6 88,4 87,9 84,3 87,4 83,6 85,0 80,8 80,8 81,1 76,0 75,8 72,0

2011 214,8 92,9 89,0 88,2 86,9 86,2 84,5 84,4 82,1 81,1 80,0 76,5 76,2 70,8

Zdroj: ČSÚ – regi onální účty

Ústecký kraj patří svou ekonomickou výkonností (měřenou HDP/obyvatele) mezi průměrně vyspělé kraje v ČR. Oproti národnímu průměru, který je silně ovlivněn Prahou, dosahuje dlouhodobě zhruba 80 %. Vůči sousedním krajům Libereckému a Karlovarskému je jeho růst dynamičtější zhruba od roku 2005. Pozitivní vývoj v roce 2009 je ale následován poklesem ekonomické výkonnosti v posledních dvou letech, obdobným jako v hospodářsky nejslabším Karlovarském kraji. To může být varovným signálem pro další vývoj ekonomiky.


14


Graf 7

HDP na obyvatele podle vybraných krajů (ČR=100), 1995–2011

105 100 95 90 85

80 75 70 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Průměr ČR

Průměr ČR bez Prahy

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Liberecký kraj

Středočeský kraj

2007

2008

2009

2010

2011

Plzeňský kraj

Zdroj: ČSÚ – regi onální účty

HDP je základním ukazatelem využívaným pro hodnocení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti, na druhé straně je však vždy třeba mít na paměti faktory, které mohou tento ukazatel významně ovlivnit a snížit tak svým způsobem jeho vypovídací schopnost jako ukazatele ekonomické vyspělosti a životní úrovně obyvatel jednotlivých regionů. Výše regionálního HDP je ovlivněna například rozdílnou produktivitou realizovaných hospodářských aktivit. Významný je však také podíl obyvatel zapojených do tvorby ekonomické produkce. Ten může být zvýšen kladným saldem dojížďky za prací, a to nejenom z jiných oblastí Česka, ale také ze zahraničí. V následující analýze je ukazatel HDP na obyvatele srovnán podle výše zmíněných faktorů, které mají významný dopad na celkové disparity regionálního HDP na obyvatele. Tabulka 5 Regionální HDP a jeho dílčí složky, 2010 Kraj Hlavní město Praha Jihomoravský kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj Ústecký kraj Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Olomoucký kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj

HDP (ČR=100)

Produktivita (ČR=100)

216,5 93,6 89,9 86,1 85,5 85,4 84 83,4 82,8 81,5 79 75,5 74,8 72,3

191,6 94,2 87,2 87,3 84,4 82,9 87,2 89,5 88,1 81,9 80,7 80,8 75,8 71,6

Míra ekonomické aktivity 62,2 58,1 59,7 57,5 58 59 56,8 57,5 56,7 58,1 57,5 55,7 58 61,7

Dojížďka v zaměstnanos ti (%) 19,7 0,1 -11,9 -0,6 -2,0 -2,1 -0,4 -2,8 -1,6 -3,4 -2,9 -1,4 -2,7 -0,5

Zahraniční pracovníci v % 13,3 6,1 6,7 4,5 3,4 7,4 2,6 3,8 3,2 2,4 4,7 2,0 5,4 6,3

Pozná mka: Produktivita – HPH na zaměstnanou osobu (dle VŠPS) Zdroj: ČSÚ – regi onální účty, VŠPS, Ci zinci v ČR


15


HDP Ústeckého kraje významně posiluje vysoká produktivita práce, která dosahuje 3. nejvyšších hodnot po Praze a Jihomoravském kraji. Příčinou je odvětvové zaměření zpracovatelského průmyslu v kraji, ve kterém mají významný podíl kapitálově náročná odvětví s vysokou produktivitou (počítanou jako HPH/zaměstnanou osobu) spočívající především ve vysoké výrobní automatizaci a menšímu využívání pracovní síly a také rychle rostoucích cenách koncových produktů, kterými jsou převážně suroviny a komodity sloužící k dalšímu zpracování. Je to především obor NACE 19, výroba rafinovaných ropných produktů, který měl v roce 2010 v ČR (regionální data nejsou dostupná) nejvyšší produktivitu práce – 1 590 tis. Kč/zaměstnance (průměr zpracovatelského průmyslu je 692,6 tis. Kč/zam.). Dalším oborem je NACE 20 – výroba chemických látek a přípravků, který je vůbec nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Ústeckém kraji – jeho produktivita dosahuje zhruba dvojnásobku celkové průměru zpracovatelského průmyslu. HDP kraje naopak oslabuje relativně vysoký podíl osob vyjíždějících za prací mimo kraj, což souvisí s vysokou nezaměstnaností a malým počtem volných pracovních míst v kraji a zároveň dobrou dostupností Prahy zejména pro obyvatele střední (Ústecko, Teplicko, Litoměřicko) a jižní (Lounsko, Mostecko, Chomutovsko) části kraje. Negativně na regionální HDP působí také nízká míra ekonomické aktivity kvůli nadprůměrně zastoupené mladé složce populace, která ještě nevstoupila mezi pracovní sílu a kvůli odchodu silnějších starších ročníků z trhu práce. Velmi nízká je míra ekonomické aktivity žen, která je druhá nejnižší mezi kraji Česka. Trh práce Problémy na trhu práce v Ústeckém kraji jsou dlouhodobé a vychází především ze zděděné hospodářské struktury a její restrukturalizace v posledních 20 letech, která přinesla zánik řady pracovních míst. Míra nezaměstnanosti se v kraji stále drží vysoko nad průměrem ČR, i když dochází k jejímu postupnému snižování. Tempo jejího snižování je ale pomalejší než např. v obdobně strukturálně postiženém Moravskoslezském kraji. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je ve správních obvodech ORP Rumburk, Varnsdorf, Litvínov a Most. Tabulka 6 Obecná míra nezaměstnanosti v krajích ČR, 2004–2011 Region Hlavní město Praha Středočeský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Ústecký kraj

2004 3,9 5,4 5,8 5,7 7 6,8 6,6 6,4 8,3 12 7,4 9,4 14,5 14,5

2005 3,5 5,2 5,1 5 5,6 6,8 4,8 6,5 8,1 10 9,4 10,9 13,9 14,5

2006 2,8 4,5 4,6 5,1 5,5 5,3 5,4 7,7 8 8,2 7 10,2 12 13,7

2007 2,4 3,4 3,7 3,3 4,4 4,6 4,2 6,1 5,4 6,3 5,5 8,2 8,5 9,9

2008 1,9 2,6 3,6 2,6 3,6 3,3 3,9 4,6 4,4 5,9 3,8 7,6 7,4 7,9

2009 3,1 4,4 6,3 4,3 6,4 5,7 7,7 7,8 6,8 7,6 7,3 10,9 9,7 10,1

2010 3,8 5,2 5,9 5,3 7,2 6,9 6,9 7 7,7 9,1 8,5 10,8 10,2 11,2

2011 3,6 5,1 5,2 5,5 5,6 6,4 7,1 7,2 7,5 7,6 7,6 8,5 9,3 9,9

změna v p.b. -0,3 -0,3 -0,6 -0,2 -1,4 -0,4 0,5 0,8 -0,8 -4,4 0,2 -0,9 -5,2 -4,6

Pozn.: míra nezaměstnanosti dle mezinárodně platné definice ILO, odlišné od metodiky MPSV Zdroj: ČSÚ


16


Graf 8

Dlouhodobá nezaměstnanost jako podíl v celkové nezaměstnanosti (v %), 2006–2011

70 2006

2009

2011

60 50 40

30 20

10 0 EU 27

Česko

Ústecký

Moravskoslezský

Karlovarský

Zdroj: ČSÚ, Euros tat

Data o registrované míře nezaměstnanosti (MPSV) jsou prakticky jedinými aktuálními daty o vývoji regionální ekonomiky. Rozdíly mezi kraji jsou v období posledních dvou let minimální, mírně poklesla nezaměstnanost v krajích, jejichž ekonomika se v období krize rychle a více propadla – Plzeňský a Pardubický, což značí jejich opětovné posilování, a také v krajích, kterým se v poslední době ekonomicky daří – Zlínský. Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji vykazuje v období posledních dvou let vysoké sezónní vlivy a mírně se oproti průměru ČR zvyšuje. Nejvyšší nezaměstnanost zůstává v ORP Most, nejrychleji roste v posledním roce v obvodu Chomutov a Ústí n/L. Vysoký je také podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, který se sice postupně daří snižovat (skokové snížení v r. 2009 bylo dáno rapidním nárůstem aktuální nezaměstnanosti), stále je ale déle než rok bez práce 40 % nezaměstnaných. Tabulka 7 Aktuální vývoj registrované míry nezaměstnanosti, říjen 2010 – prosinec 2012 Kraj

X. 10

I. 11

IV. 11

VII. 11

X. 11

I. 12

IV. 12

VII. 12

IX. 12

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínsky Moravskoslezský Celkem ČR

4,0 6,9 6,8 7,1 10,2 12,8 9,8 7,0 8,2 8,7 9,4 10,6 9,6 11,4 8,5

4,1 7,9 8,9 8,4 11,7 14,1 10,5 8,4 10,1 11,0 10,9 13,0 10,9 12,5 9,7

4,0 7,0 7,4 7,1 10,3 13,0 9,8 7,2 8,3 9,0 9,6 11,3 9,5 11,4 8,6

4,0 6,9 6,8 6,7 9,7 12,5 9,4 6,9 7,7 8,5 9,2 10,4 8,9 10,9 8,2

4,0 6,6 6,4 6,3 9,4 12,3 9,1 6,6 7,3 8,1 8,8 10,0 8,5 10,5 7,9

4,0 7,4 8,3 7,4 10,4 13,6 9,9 8,0 9,0 10,0 10,3 11,9 9,7 11,7 9,1

4,0 6,9 7,3 6,5 9,9 13,2 9,5 7,4 7,9 8,7 9,5 10,8 9,1 11,2 8,4

4,3 6,8 7,0 6,4 10,0 13,1 9,6 7,1 7,6 8,4 9,3 10,1 8,8 11,1 8,3

4,4 7,0 7,0 6,3 10,1 13,2 9,6 7,4 7,7 8,5 9,4 10,3 9,1 11,4 8,4

změna v p.b. 0,4 0,1 0,3 -0,8 -0,2 0,4 -0,2 0,4 -0,5 -0,2 0,0 -0,3 -0,5 0,0 -0,1

Pozn.: Kvůli změně metodiky není možné porovná va t s tarš í da ta o míře nezaměs tnanos ti s novými úda ji v prvních měs ících roku 2013 Zdroj: MPSV


17


Multikriteriální srovnání Ústeckého kraje a sousedních krajů v základních makroekonomických aspektech Graf 9

Diamant socioekonomického postavení Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje, 2010 (ČR=100)

ČR ULK KVK LBK

6

1

ČR ULK KVK LBK

160 120 2

80

Graf 10 Diamant změny socioekonomického postavení Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje, mezi roky 2004–2010 (ČR=100) 1 160 120

6

2

80 40

40

0

0

5

3

4 1 HDP na obyva tele 2010 (ČR=100) 2 Míra nezaměstnanosti 2011 (ČR=100) 3 Či s tý di sponibilní důchod domácností 2010 (ČR=100) 4 THFK – průměr za roky 2009-10 (ČR=100) 5 Podíl zpracovatel. průmyslu na HPH 2010 (ČR=100) 6 Exportní výkonnost na obyva tele 2010 (ČR=100)

5

3

4 1 Změna HDP na obyva tele 2004-2010 (ČR=100) 2 Změna míry nezaměstnanosti 2004-2011 (ČR=100) 3 Změna ČDDD 2004-2010 (ČR=100) 4 Změna výš e i nvestic 2003-4/2009-10 (ČR=100) 5 Změna podílu ZP na HPH 2004-2010 (ČR=100) 6 Změna exportu na obyva tele 2004-2010 (ČR=100)

Zdroj: ČSÚ - regi onální účty, data exportu

Další porovnání na základě makroekonomických indikátorů a základních aspektů konkurenceschopnosti je provedeno mezi trojicí severočeských krajů – Ústeckým, Karlovarským, které společně tvoří region soudržnosti Severovýchod, a krajem Libereckým. Jejich společným znakem je kromě polohy v severní části ČR u hranic s Německem také historicky nekompaktní osídlení, raný průmyslový rozvoj, který byl v případě Ústeckého a Karlovarského kraje ještě uměle posílen v období socialismu a z toho vyplývající stále silné postavení průmyslu a jeho rigidní struktura. Společnou charakteristikou všech tří krajů je rovněž vysoká míra urbanizace, která se váže na výše uvedené aspekty hospodářského rozvoje. Z uvedeného porovnání vybraných regionů lze usoudit, že ekonomická výkonnost řadí Ústecký kraj mezi Liberecký a Karlovarský, přičemž vývojová dynamika základních aspektů regionální konkurenceschopnosti dosahuje v případě Ústeckého kraje největších pozitivních změn. • Ačkoliv souhrnná ekonomická výkonnost měřená HDP řadí všechny tři regiony do podprůměru v Česku, Ústecký kraj se svou dynamikou zejména v posledních 2 letech řadí k nejlepším. • Největší rozdíly panují v míře nezaměstnanosti – v Ústeckém kraji dochází dlouhodobě k jejímu snižování, v Karlovarském stagnuje na nadprůměrné úrovni. V Libereckém kraji však nebyl nárůst nezaměstnanosti z roku 2009 následován poklesem, ale spíše stagnací, což svědčí při obdobném


18


růstu HDP a dobré výkonnosti zpracovatelského průmyslu o závažných problémech na regionálním trhu práce. • Vysoká investiční aktivita v Ústeckém kraji je podmíněna významným podílem odvětví těžby a energetiky v krajském hospodářství – tvoří dlouhodobě 12–15% podíl na HPH i tržbách v kraji. V posledních třech letech v souvislosti s krizí, která neměla na tyto obory tak velký dopad, se tento podíl ještě zvýšil. • Tomu odpovídá i menší podíl zpracovatelského průmyslu na tvorbě HPH v Ústeckém kraji – pokud však k němu přičteme těžbu i energetiku, dostaneme obdobnou hodnotu jako v případě kraje Libereckého. • Exportní výkonnost všech tří krajů je podprůměrná, navíc roste pomalejším tempem než v ostatních krajích Česka. To zřejmě souvisí s povahou průmyslových aktivit v Ústeckém a Libereckém kraji, které jsou zaměřeny více na domácí trh a také některými výrazně exportně orientovanými kraji (STC, PLZ, PAK), které táhnou celkovou intenzitu vývozu v ČR nahoru.

3.2 Inovační výkonnost Ústeckého kraje Předchozí podkapitola byla zaměřena na hodnocení základních aspektů makroekonomického vývoje Ústeckého kraje a analýzu některých dílčích faktorů, které tento vývoj ovlivňují. Následující kapitolu lze rozdělit na část hodnotící výzkumné a vývojové aktivity a inovační výkonnost kraje (i), kvalitu, dostupnost a kvalifikaci lidských zdrojů (ii) a rozsah a především zaměření a výkonnost inovační infrastruktury (iii) jako základních předpokladů pro rozvoj znalostně založených ekonomických akt ivit.

3.2.1 Souhrnná inovační výkonnost, inovační vstupy a výstupy Zaměstnanci a výdaje na VaV aktivity Tabulka 8 Zaměstnanci ve VaV a výzkumníci v Ústeckém kraji (přepočtené osoby – FTE) Sektor Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý neziskový Celkem ULK ČR a podíl ULK

2005 Zaměstnanci Výzkumníci FTE % 544 78,0 182 13 1,9 7 140 20,1 113 0 0 0 697 100 302 43 370 1,6% 24 169

2011 Zaměstnanci Výzkumníci FTE % 632 73,8 219 49 5,7 21 175 20,5 134 0 0 0 856 100 374 55 697 1,5% 30 682

Index 2011/05 Zaměst.

Výzkumníci

1,16 3,76 1,25

1,21 2,89 1,19

1,23 1,28

1,24 1,27

Zdroj: ČSÚ – Uka za tele výzkumu a vývoje

Ústeckému kraji se s 856 zaměstnanci ve VaV patří v absolutních počtech mezi kraji ČR třetí nejhorší pozice – nižší počet zaměstnanců ve VaV je pouze na Vysočině a v Karlovarském kraji, které ale na rozdíl od Ústeckého nemají žádné veřejné ani vysokoškolské výzkumné kapacity. V posledních šesti letech došlo v Ústeckém kraji k mírnému nárůstu počtu pracovníků ve VaV, ale tempo je nižší než v průměru v ČR. Nejméně rostl počet VaV zaměstnanců a výzkumníků v, pro Ústecký kraj klíčovém, podnikatelském sektoru.


19


Graf 11 Struktura zaměstnanců ve VaV podle pracovní činnosti (na 10 tis. obyvatel), 2011 80

Výzkumníci

Techničtí pracovníci

Ostatní zaměstnanci VaV

70 60 50 40 30 20 10 0 JHM

ČR

PAK

STC

LBK

PLZ

OLK

HKK

JHC

MSK

ZLK

VYS

ULK

KVK

Pozn.: V gra fu není uvedena pro větší přehlednost hodnota pro Pra hu (169 zaměstnanců na 10 ti s. obyvatel) Zdroj: ČSÚ – Uka za tele výzkumu a vývoje

Při relativním vyjádření k počtu obyvatel regionů je situace v kraji ještě méně příznivá – Ústecký kraj se nachází na předposledním místě s významnou ztrátou na většinu krajů. Navíc má nejnižší podíl výzkumníků na počtu všech pracovníků ve VaV, pouze 44 % (průměr ČR je 55 %), v podnikatelském sektoru tvoří výzkumníci dokonce pouze 35 % všech zaměstnanců ve VaV (v ČR tvoří 47 %). To naznačuje, že VaV aktivity místních podniků jsou spíše jednodušší povahy, jedná především o nižší stupně vývoje nebo například přizpůsobování výrobků místním podmínkám s využitím základních výzkumných poznatků ze zdrojů mimo region (časté zejména u poboček zahraničních společností).

3,5

3,0

3,0

2,5

2,5

2,0

2,0 1,5

1,5 1,0

1,0

Změna 2011/2005

Výdaje na VaV v % HDP

Graf 12 Výdaje na VaV v % HDP podle sektorů provádění v roce 2011, změna v celkových výdajích mezi roky 2005–2011

0,5

0,5 0,0

0,0

STC

JHM PHA

ČR

PLZ BERD

PAK

LBK MSK OLK

GOVERD

HERD

ZLK

JHC

HKK

VYS

ULK

KVK

Změna 2011/2005

Pozn.: BERD – podnikatelský s ektor; GOVERD – vl á dní sektor; HERD – vys okoškolský s ektor Zdroj: ČSÚ – Uka za tele výzkumu a vývoje

Výdaje na VaV dosahují v Ústeckém kraji druhé nejnižší hodnoty mezi regiony ČR a to absolutně i relativně ve vztahu k regionálnímu HDP. Pozice kraje je mírně oslabována relativně vyšší hodnotou HDP v porovnání s ostatními kraji Česka, které mají nižší výdaje na VaV. Nepříznivým faktorem


20


ovlivňujícím celkovou výši výdajů na VaV i počty výzkumníků je také malý počet veřejných vědecko výzkumných institucí a nízká intenzita univerzitního výzkumu v kraji, která vyplývá také z převážně humanitního zaměření UJEP v Ústí nad Labem. Obdobně jako v případě zaměstnanců ve VaV ztrácí Karlovarský, Ústecký a kraj Vysočina výrazně na ostatní regiony ČR, přičemž srovnání dominují kraje, kde se v největší míře koncentrují VaV aktivity – Středočeský, Jihomoravský a Praha. První pozice Středočeského kraje (na rozdíl od srovnání VaV zaměstnanců, kde mu patří až 3. místo) je dána velkým podílem VaV výdajů v sektoru automotive (zejména Škoda Auto) a také řadou výzkumných projektů, které firmy i vědecko-výzkumné instituce sídlící v Praze realizují kvůli financování ze SF EU právě za hranicemi metropole. Ústecký kraj nezaostává pouze v absolutní a relativní výši výdajů na VaV, ale také ve vývojové dynamice. V kraji došlo v krizovém roce 2009 ke skokovému propadu o více než 20 %, na rozdíl od většiny ostatních regionů, kde ve stejném období výdaje na VaV buď stagnovaly, nebo mírně rostly. Tento pokles se odehrál výhradně v podnikatelském sektoru. Vzhledem k relativně malému objemu celkových výdajů na VaV v kraji a jejich koncentraci do úzkého okruhu firem je příčinou pravděpodobně výrazné omezení či zastavení některých větších VaV projektů ve vybraných podnicích, což se projevilo na celokrajské statistice. Za celé sledované období 2005–2011 pak Ústecký kraj dosáhl velmi podprůměrného růstu výdajů na VaV ve výši 33 %. To ho řadí po kraji Vysočina na předposlední místo. Obecně jsou rozdíly ve výdajích na VaV mezi kraji vyšší než v případě jejich ekonomické výkonnosti. Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj jsou regiony, kam se koncentruje většina výdajů na VaV a které zároveň dosahují nejvyšší ekonomické vyspělosti. U dalších krajů ale výše HDP převyšuje jejich výdaje na VaV (relativně k nejbohatším regionům) a mezi ně lze zařadit i kraj Ústecký. Zjednodušeně lze říci, že k tomu, aby měly VaV aktivity výraznější dopad do ekonomické výkonnosti regionu, musí dosahovat určité minimální kritické meze a především musí být propojené na podnikatelské aktivity v regionu. Inovační aktivity podniků Nejvíce aktuálním zdrojem umožňujícím srovnání inovační aktivity v podnikovém sektoru je Statistické šetření o inovacích (tzv. CIS – Community Innovation Survey), které provádí ČSÚ vždy ve dvouletém intervalu, přičemž nejnovější obsahuje údaje získané v letech 2008–2010. Ke sběru potřebných dat je využita metodologie Eurostatu k inovačnímu šetření společenství CIS a výsledky jsou tudíž mezinárodně srovnatelné. Do výběru jsou zahrnuty podniky z vybraných oblastí výroby a služeb (finančních i ne finančních) s alespoň 10 zaměstnanci a vzhledem k výsledkům a interpretaci je nutné upozornit, že se jedná o šetření prováděné na základě subjektivního hodnocení respondentů, které není nijak ověřováno. Celkem bylo odevzdáno v rámci šetření v celé ČR 5 151 vyplněných dotazníků a základní regionální dimenzí bylo členění NUTS 2, což podstatně snížilo dostupnost výstupů šetření na úrovni krajů, pro kterou jsou k dispozici pouze vybrané ukazatele. Vypovídací schopnost výsledků šetření snižují také relativně vágní definice inovačních vstupů a výstupů, které vychází z obtížně uchopitelného tématu inovací a v neposlední řadě také nerozlišení inovační intenzity firem (v šetření není rozdíl, zda podnik provedl ve sledovaném období 1 nebo více inovací). Vzhledem k výše popsaným omezením jsou k hodnocení vybrány podniky realizující v uvedeném období pouze produktové inovace. Produktová inovace představuje zavedení nového nebo výrazně


21


inovovaného výrobku či služby na trh. Tyto výrobky / služby mohou být nové pro trh, případně odvětví, nebo nové pouze pro danou firmu. Větší ekonomické přínosy lze očekávat u inovací nových pro trh, kterých je však v ČR menší část. Data dostupná pouze za regiony NUTS 2 ukazují, že v regionu Severozápad dosahuje podíl podniků s produktovou inovací novou na trhu v ČR 23,5 %, novou na evropském trhu 12,8 % a novou v celosvětovém měřítku pouze 6,8 %. Graf 13 Podíl podniků s produktovou inovací na podílu všech podniků v šetření (v %), 2008–2010 14% 12%

10% 8% 6%

4% 2% 0%

ZLK

PHA

MSK

HKK

PLZ

ČR

JHM

PAK

JHC

VYS

ULK

OLK

KVK

STC

LBK

Zdroj: ČSÚ – Inova ční š etření 2008–2010 (CIS)

Podíl podniků realizujících v období 2008–2010 produktovou inovaci na počtu všech podniků v šetření byl v průměru v ČR těsně pod hranicí 10 %. Rozdíly mezi kraji nejsou významné – Ústecký kraj se nachází ve spodní třetině spolu s kraji, které měly také nižší vstupy do znalostní ekonomiky (Olomoucký, Vysočina, Karlovarský, Liberecký). Překvapivá je pozice Středočeského kraje, který má nejnižší podíl podniků s produktovou inovací. Příčinou může být relativně nejasné vymezení skupiny odpovědí a tendence firem ve Středočeském kraji zavádět zároveň produktové i procesní inovace. Tyto firmy totiž tvoří v rámci šetření oddělenou skupinu. V případě mezikrajského srovnání podniků, které realizovaly produktovou i procesní inovaci zároveň, dosahuje Středočeský kraj naopak podílu nejvyššího (18,2 %). Naopak při porovnání podniků s netechnickými inovacemi dosahuje Ústecký kraj nejvyšší podíl – 46,3 % firem v šetření uvedlo, že ve sledovaném období zavedlo organizační či marketingovou inovaci. Rozdíl mezi kraji je opět velmi malý, všechny kraje s výjimkou Olomouckého se pohybují v rozmezí 35 % až 46 %. Tento příklad pouze dokazuje, že při interpretaci výsledků inovačního šetření je třeba postupovat velmi obezřetně. K přesnějšímu zhodnocení inovační aktivity v podnikové sféře by bylo zapotřebí provést hlubší, kvalitativní šetření. Výstupy inovačních aktivit Měření výstupů inovačních aktivit a jejich přínosu pro regionální ekonomiku je podle dostupných statistických dat velmi obtížné a skutečné pozitivní dopady je možné pouze zprostředkovaně vyvozovat. V následující části jsou využity informace o ochraně znalostí formou patentů a užitných vzorů a také údaje o tržbách za inovované produkty u firem v rámci inovačního šetření ČSÚ. Přestože v některých krajích (i v Ústeckém) realizuje méně firem technické a zejména produktové inovace, je možné, že pro tyto firmy mohou být zaváděné inovace významné. Na to lze nepřímo usuzovat podle tržeb za inovované produkty, které jsou v rámci inovačního šetření zjišťovány Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí

22


odděleně podle jejich „míry novosti“ – zda jsou nové na trhu, nové pouze pro podnik nebo jde jen o dílčí, malé modifikace nebo úplně nezměněné, stávající produkty. Graf 14 Tržby za inovované produkty (v mil. Kč) podle míry jejich „novosti“ u firem v rámci inovačního šetření, 2008–2010 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

STC

MSK

ULK

nové na trhu

JHM

ZLK

PLZ

nové pro podnik

VYS

PAK

HKK

JHC

OLK

LBK

KVK

nezměněné nebo málo modifikované

Zdroj: ČSÚ – Inova ční š etření 2008–2010 (CIS)

Ústecký kraj se nachází v porovnání s ostatními regiony ČR na 3. místě, překvapivě vysoko na rozdíl od dalších krajů, které mají také nižší podíl podniků s produktovými inovacemi a obecně nižším vstupy do inovačních a VaV aktivit na podnikové úrovni, jako jsou Karlovarský, Olomoucký kraj a Vysočina. Struktura tržeb podle míry „novosti“ daného produktu však ukazuje, že se jedná převážně o inovace, které jsou nové pouze pro podnik a slouží tak zejména k dohánění náskoku konkurence na trhu, případně jde jen o dílčí modifikace již stávajících výrobků / služeb. Naopak tržby u produktů, které jsou na trhu úplně nové, tvoří pouze velmi malou část, mezi kraji po Karlovarském a Jihočeském 3. nejnižší. I přesto jsou tržby za inovované produkty v Ústeckém kraji podle inovačního šetření vysoké a důvody lze odhadovat následovně. Ačkoliv je v regionu nižší podíl podniků s produktovými inovacemi, jedná se zřejmě o velké firmy, pro které hrají inovované produkty klíčovou roli ve struktuře tržeb. Zároveň mohou tvořit tyto inovační podniky díky své velikosti významnou část krajské ekonomiky. Přesnější vysvětlení však může poskytnout až kvalitativní terénní šetření mezi firmami v kraji. Dalším způsobem jak měřit výstupy inovačních a VaV aktivit jsou počty patentů a užitných vzorů národních přihlašovatelů, které jsou v ČR dostupné na regionální úrovni. Patenty, případně užitné vzory jsou způsobem ochrany výsledků znalostních aktivit. Jejich význam se zvyšuje u subjektů s vysokou intenzitou výzkumu a vývoje. Ani patenty však nejsou dostatečně spolehlivým ukazatelem intenzity přínosů VaV aktivit pro regionální ekonomiku. Patenty a užitné vzory jsou v různých odvětvích využívány s různou intenzitou – např. v oblasti strojírenství, medicíny a biotechnologií je z mnoha důvodů efektivnější využít patentovou ochranu než například v sektoru ICT nebo služeb. Pro mnoho firem z ČR působících na globálním trhu jsou také mnohem důležitější patenty mezinárodní, které je ochrání před zahraniční konkurencí. Samotná prostá statistika počtu patentů také jen velmi málo vypovídá o skutečném


23


přínosu patentovaného produktu / řešení. Obsah některých patentů tak zdaleka nemusí být úspěšně komercializován a přinést pozitivní dopady pro firmu / instituci potažmo regionální hospodářství. Tabulka 9 Patentové přihlášky podané přihlašovateli z ČR, 2004–2011 Kraj

2004

2006

2008

2010

2011

Praha Jihomoravský Moravskoslezský Středočeský Liberecký Zlínský Pardubický Královéhradecký Ústecký Plzeňský Jihočeský Olomoucký Vysočina Karlovarský ČR

179 76 55 47 37 23 48 46 14 22 26 32 15 5 623

207 66 51 55 35 34 39 29 37 15 26 23 17 8 639

241 77 56 70 43 49 24 25 13 25 39 27 18 3 710

297 105 81 85 57 36 31 37 26 30 26 28 25 5 869

275 101 83 69 53 41 32 30 28 24 17 16 9 5 782

změna podílu na ČR 2011/04 6,5 0,7 1,8 1,4 0,9 1,6 -3,6 -3,6 1,3 -0,5 -2,0 -3,1 -1,2 -0,2

Zdroj: ČSÚ – patentová statistika

Patenty se koncentrují stejně jako většina vstupů do inovačního systému v jádrových oblastech a regionech s vysokou hustotou univerzit a výzkumných ústavů. Podniky a instituce v Ústeckém kraji jsou ve své patentové aktivitě na mírně podprůměrné úrovni. Pozitivní je však nárůst patentov ých přihlášek, který byl rychlejší než v průměru v ostatních regionech a Ústecký kraj zvýšil o 1,3 % svůj podíl na patentech v ČR. Graf 15 Struktura patentových přihlášek subjektů v ČR podle jejich sektoru působení, 2011 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 JHM

MSK

STC podniky

LBK

ZLK

PAK

HKK

veřejné výzkumné instituce

ULK

PLZ

veřejné VŠ

OLK

JHC

VYS

KVK

fyzické osoby

Pozn.: Z gra fu js ou pro větší přehlednost vynechány údaje za Pra hu Zdroj: ČSÚ – pa tentová s tatistika

Graf struktury patentových přihlášek jasně znázorňuje regionální koncentraci výzkumných aktivit do jednotlivých sektorů. Vysokoškolský výzkum a jeho patenty jsou koncentrovány kromě Prahy také do Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, kde sídlí několik univerzit a vysokých škol , a překvapivě také do Libereckého kraje, kde byl zaznamenán zejména v posledních 3 letech výrazný nárůst počtu Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí

24


patentů v sektoru vysokých škol. Patentové přihlášky veřejných výzkumných institucí se téměř výhradně koncentrují do Prahy, Jihomoravského a Středočeského kraje, kde také většina z nich sídlí. V Ústeckém kraji je zdrojem většiny patentových přihlášek podniková sféra případně fyzické osoby. Zejména podniková sféra ve své patentové aktivitě nijak výrazně nezaostává ani za ekonomicky úspěšnějšími kraji Královéhradeckých a Pardubickým a je dokonce vyšší než v kraji Plzeňském a Jihočeském. Data tedy znovu ukazují, že patentová aktivita výrazněji nesouvisí s hospodářským růstem regionu, respektive na něj má prokazatelně pozitivní výsledky až od dosažení určité kritické meze.

3.2.2

Lidské zdroje pro rozvoj znalostní ekonomiky

Počet obyvatel Ústeckého kraje se dlouhodobě nepatrně zvyšuje, za posledních 15 let vzrostl o 1,2 %. Rozdíl přirozenou měnou (bilance narozených a zemřelých) byl dlouhodobě záporný, kladných přírůstků dosahoval pouze mezi roky 2006–2010, v posledním roce byl opět mírně záporný. Přírůstek obyvatel stěhováním je naopak po většinu sledovaného období kladný, s největšími přírůstky v letech 2007 a 2008, které jsou dány především zahraniční migrací. Věková struktura obyvatelstva Ústeckého kraje je specifická vysokým podílem mladé složky – děti do 15 let tvoří 15,5 % a i přes trvalý mírný pokles stále patří populace kraje v porovnání s ostatními regiony ČR k nejmladším. Příčinou jsou historické poválečné změny v osídlení a rozvoj průmyslu a měst během socialismu. Pro dlouhodobou konkurenceschopnost regionálního hospodářství je klíčová kvalita a kvalifikace lidských zdrojů. Vysoká vzdělanost obyvatel je významným předpokladem nejen pro rozvoj znalostně náročných ekonomických aktivit, ale příznivě ovlivňuje také kvalitu a strukturu spotřebitelské poptávky v regionu a následně také zvyšuje poptávku místních podniků po vysoce kvalifikovaných zaměstnancích. Graf 16 Podíl VŠ vzdělaných na zaměstnanosti v národním hospodářství krajů (%), 2004–2011 40 2004

2011

změna v p.b.

35 30 25

20 15 10 5

0 PHA

JHM

ČR

OLK

STC

PLZ

MSK

PAK

HKK

JHC

LBK

ZLK

VYS

ULK

KVK

Zdroj: ČSÚ – VŠPS, vl a s tní výpočty

Základním ukazatelem kvality lidských zdrojů v krajích je podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí, respektive podíl VŠ vzdělaných zaměstnanců. Ten činil v roce 2011 v Ústeckém kraji 12,1 % a kraj se tak nachází na předposledním místě mezi regiony ČR. VŠ zaměstnanost dlouhodobě roste jak na národní úrovni, tak v krajích. Ústecký kraj v dynamice vývoje v celém sledovaném období mírně


25


zaostává za průměrem ČR, ale situace je zde lepší než například v Karlovarském, Zlínském nebo Jihočeském kraji. Velmi nepříznivý byl pouze vývoj mezi roky 2006 a 2008, kdy ačkoliv v Ústeckém kraji rostla celková zaměstnanost, podíl VŠ vzdělaných zaměstnanců rapidně klesal, během dvou let v absolutním počtu o 5 tis. Úbytek atraktivních pracovních míst pro vysoce kvalifikované pracovníky, by byl v dlouhodobém pohledu pro regionální ekonomiku negativním signálem. Od roku 2008 se však tento trend zastavil a počet i podíl VŠ zaměstnaných v krajském hospodářství opět roste. Dalším dostupným a vhodným ukazatelem kvality lidských zdrojů nebo jejich kvalifikace je kvalitativně náročná zaměstnanost, která je od roku 2011 vyjádřená pomocí tříd zaměstnanosti CZISCO (dříve KZAM), které jsou zjišťovány v rámci VŠPS. Jako kvalitativně náročná zaměstnanost jsou hodnoceny třídy 2 – Specialisté (dříve podle KZAM Vědečtí a odborní duševní pracovníci) a třída 3 – Techničtí a odborní pracovníci (dříve Techničtí, zdravotní a pedagogičtí pracovníci). Podle dostupného převodníku nastaly v těchto dvou třídách menší změny, které se projevily ve snížení jejich podílu na celkové zaměstnanosti. Proto je možné pro dlouhodobé porovnání použít pouze data do roku 2010. Graf 17 Podíl odborných pracovních míst na zaměstnanosti v národním hospodářství, 2004–2010 55

2004

50

2010

změna v p.b.

45 40

35 30

25 20 15 10 5 0 PHA

JHM

ČR

HKK

MSK

STC

ZLK

PAK

PLZ

JHC

LBK

OLK

ULK

VYS

KVK

Zdroj: ČSÚ – VŠPS, vl a s tní výpočty

V porovnání s ostatními kraji je podíl odborných pracovních míst na podprůměrné úrovni, Ústecký kraj dosahuje až 12. místa. Pozitivní je nárůst podílu těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti ve sledovaném období, který je v porovnání se situací v ČR lehce nadprůměrný. Při detailním pohledu je patrné, že tento nárůst se odehrál téměř celý mezi roky 2004 a 2007. V dalších třech letech došlo ke stagnaci, což je i ve shodě s poklesem VŠ zaměstnanosti v regionu ve stejném období. V roce 2009 nastal dokonce úbytek obdobně jako u celkové zaměstnanosti. Trend stagnace nebo dokonce mírného poklesu podílu odborné zaměstnanosti se v posledních 4 letech týká i některých dalších krajů – Plzeňského, Karlovarského, Olomouckého a Jihomoravského, tedy regionů hospodářsky slabších (OLK, KVK), nebo v posledním období zaostávajících za vývojovou dynamikou na národní úrovni (případ Plzeňského kraje). V ostatních krajích i v tomto období roste absolutní počet i podíl odborně zaměstnaných a to i přesto, že v řadě z nich se celková zaměstnanost snížila.


26


Graf 18 Změna celkové a odborné zaměstnanosti v krajích mezi roky 2007–2010, v % 15

změna celkové zaměstnanosti

12

změna odborné zaměstanosti

9 6 3

0 -3 -6

-9 PHA

STC

JHC

PLZ

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

ČR

Pozn.: Da ta js ou s rovnatelná pouze do r. 2010, od r. 2011 je používá na nová klasifikace tříd zaměstnání (CZ -ISCO) Zdroj: ČSÚ – VŠPS, vl a s tní výpočty

Tato koncentrace růstu odborné zaměstnanosti mezi roky 2007 a 2010 pouze do některých regionů, která znamená odlišný trend v růstu počtu pracovních míst vyžadujících vyšší kvalifikaci, může naznačovat rozdílné tempo přechodu ke znalostně založeným ekonomickým aktivitám mezi kraji Česka. Od toho se odvíjí i nižší poptávka po vysoce kvalifikovaných specialistech v některých regionech, která přispívá k odchodu těchto odborníků mimo kraj, zejména do metropolitních jádrových oblastí. Dostupná data na to však ukazují pouze nepřímo a pro bližší vysvětlení by bylo zapotřebí hlubší analýzy. Celkový trend v ČR je mírně příznivý, když při nepatrném poklesu celkové zaměstnanosti rostl počet odborných pracovních míst. Graf 19 Počet studentů technických oborů na 1 000 obyvatel v krajích ČR v roce 2011

počet s tudentů na 1 000 obyv.

9

ČR

8 7 6 5 4 3 2

1 0

Zdroj: ČSÚ, Ročenka Ústeckého kraje


27


Graf 20 Počet studentů přírodovědných oborů na 1 000 obyvatel v krajích ČR v roce 2011 ČR

počet s tudentů na 1 000 obyv.

6 5 4

3 2 1 0

Zdroj: ČSÚ, Ročenka Ústeckého kraje

Nepříznivě pro Ústecký kraj vyznívá i situace v přípravě lidských zdrojů v terciárním vzdělávání, která ovlivňuje budoucí dostupnost vysoce kvalifikovaných odborníků pro potřeby regionální ekonomiky. V oborech přírodních a technických věd, které jsou považovány za klíčové pro budo vání konkurenceschopnosti založené na znalostech, je v Ústeckém kraji podprůměrný počet studentů.

3.3 Inovační infrastruktura v Ústeckém kraji – vstupní profil Tato podkapitola přináší stručný vstupní profil inovační infrastruktury v Ústeckém kraji a obsahuje jen základní přehled jednotlivých zařízení. Další podrobnější popis aktérů systému VaVaI v kraji následuje v části 5 využívající výsledků rozhovorů s představiteli jednotlivých subjektů. Patrně nejvýznamnějším subjektem VaVaI v kraji je Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem s více než 900 zaměstnanci, 10000 studenty a 8 fakultami. Univerzita je centrem základního a částečně také aplikovaného výzkumu se zaměřením především na humanitní a přírodovědné vědní obory. V rámci UJEP funguje i Vědeckotechnický park Ústí nad Labem. Dále v kraji sídlí Vysoká škola aplikované psychologie v Terezíně a několik poboček vysokých škol, které se zaměřují především na výuku. Tabulka 10

Subjekty inovační infrastruktury v Ústeckém kraji, stav 2013

Podnikatelské a inovační centrum Most Technologický park Chomutov o.p.s. Vědecko-technický park Rumburk Vědeckotechnický park Ústí nad Labem Celkem

Plocha (m2) 3 881 2 920 4 889 1 070 12 760

Obsazenost 100% 80% 50% 77%

Usídlené subjekty 5 16 10 0 31

Zaměstnanci 125 60 220 0 405

Funkce PI TC VTP VTP

Zřizovatel / partneři VÚHU Město Soukromý VŠ

Zdroj: SVTP, vl a stní šetření


28


Inovační infrastruktura v Ústeckém kraji zahrnuje 4 subjekty typu podnikatelského inkubátoru/ vědeckotechnického parku. Obsazenost inkubátorů a parků je v porovnání s ostatními kraji Česka průměrná, nepříznivá je ale struktura usídlených firem z pohledu „inovačnosti“ jejich aktivit (blíže v části týkající se srovnání se sousedními kraji). V kraji je několik soukromých nebo veřejných výzkumných organizací, které se soustředí především na aplikovaný výzkum orientovaný na potřeby komerční sféry a oborovým zaměřením většinou odpovídají dlouhodobým specializacím regionálního hospodářství – Výzkumný ústav anorganické chemie, Výzkumný ústav hnědého uhlí, Chmelařský institut, Agrobiotechnologické výzkumné centrum pro revitalizaci a trvale udržitelný rozvoj, Výzkumný ústav balneologický. Budoucí rozšíření VaVaI infrastruktury v kraji K významnému posílení potenciálu VaVaI v Ústeckém kraji v příštích letech přispějí některé velké projekty, které jsou ve stádiu realizace. Jedná se například o centrum UniCRE v Záluží u Litvínova (Centrum výzkumu a vzdělávání firmy Unipetrol) jehož cílem je udržení a rozvoj chemického výzkumu a vzdělávání v ČR a dosažení evropské úrovně v této oblasti. Investice ve výši 592 mil. Kč budou směřovat do výstavby nové výzkumné infrastruktury a rozvoje tří vzájemně kooperujících výzkumných programů. Dalším projektem, který by měl v horizontu příštích 2–3 let posílit inovační potenciál Ústeckého kraje, je park Nupharo, který by měl vyrůst do roku 2015 u obce Libouchec. Celkem 16 tisíc m2 kancelářských a výrobních prostor se zázemím by mělo sloužit jako inkubátor pro začínající podnikatele a firmy, technologický park pro testování, vývoj prototypů a aktivity firem před vstupem s novým produktem na trh. V areálu budou zajišťovány i specializované asistenční služby usídleným firmám. Celý park bude zaměřen na „chytrou energetiku“ – nové zdroje a způsoby využívání energií a zejména použití stejnosměrného proudu v energetice, průmyslu a v domácnostech. Park by měl mít přímé napojení na špičková světová výzkumná centra v tomto oboru a chtěl by do svých prostor získávat výzkumníky i začínající podnikatele ze zahraničí. Strategickými partnery projektu jsou nadnárodní společnosti ABB, Philips a Cisco, které podporují finančně nejen výstavbu a provoz parku, ale měly by také výhledově spolupracovat s vybranými usídlenými firmami na svém výzkumném programu. Druhým podpořeným VTP je v Lounech budovaný VTP společnosti Legios. Náplní projektu je vybudování vědeckotechnického parku (VTP) a centra pro transfer technologií (CTT) specializovaného na výzkum a vývoj v oblasti kolejových vozidel a komponentů pro kolejová vozidla. Provozovatelem VTP bude společnost Legios a.s., která se zabývá vývojem, výrobou a rekonstrukcí nákladních kolejových vozů. Klíčovým partnerem projektu je Západočeská univerzita v Plzni. Na řešení konkrétních výzkumných úkolů se dále budou podílet další subjekty, se kterými žadatel dlouhodobě spolupracuje. Jsou to zejména Výzkumný ústav železniční (VÚŽ), Výzkumný ústav železničních vozidel (VÚŽV) a výrobce brzdových systémů DAKO-CZ a.s. Hlavní devizou projektu je blízkost umístění VTP, dílen a zkušebních kapacit provozovatele. Pro účely vybudování VTP bude rekonstruována administrativní budova, kde bude k dispozici 1400 m 2 kanceláří a vývojových pracovišť. Z operačního programu VaVpI bude podpořen projekt v hodnotě 262 mil. Kč na rozšíření vědeckovýzkumné a vzdělávací infrastruktury Filozofické fakulty UJEP. Dojde k rekonstrukci vybraných objektů, čímž se zvýší jejich kapacita, a bude pořízeno moderní přístrojové vybavení. Bude vyřešen


29


problém nedostatku učeben a specializovaných seminárních místností, o které se fakulta nyní dělí s dalšími dvěma součástmi UJEP. Na detašovaném pracovišti Fakulty dopravní ČVUT v Děčíně je připravován projekt výzkumného centra "Specializované centrum pro aplikovanou simulaci a vizualizaci". Investice má směřovat do vybudování laboratoří zaměřených především na aplikovaný výzkum v oblasti dopravy, speciálně navrhování, optimalizace dopravních uzlů, simulace silniční dopravy a vozidel , převod modelů do virtuální reality, 3D skenování reálných dopravních uzlů a jejich optimalizace. Externí organizace se budou na chodu centra podílet v koordinaci s Okresní hospodářskou komorou v Děčíně a s BIC Zwickau. Druhým projektovým partnerem je Westsächsische Hochschule Zwickau. Primárním uživatelem výsledků bude nejspíše komerční sféra, státní správa, městské a obecní úřady, apod. Pokud projekt uspěje v dotačním řízení z Cíle 3, otevření je předpokládáno na rok 2015. Práci by zde mělo najít 5 výzkumníků.


30


4

Inovační infrastruktura v Ústeckém kraji a v sousedících krajích

4.1 Přehled subjektů inovační infrastruktury, analýza stavu a využití PI a VTP Obrázek 1 Přehled subjektů inovační infrastruktury Ústeckého kraje

Zdroj: vl a stní databáze s ubjektů

Graf 21 Rozsah inovační infrastruktury ve vybraných krajích Česka, (stav květen 2013) 14

připravované

12 10

existující

7

8

5

2

6 2

4

2

6

5

7

0

4

3

2 1

2

Pozn.: Do přehledu jsou zahrnuty Podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky, centra transferu technologií a technologická centra Zdroj: SVTP a vl astní šetření


31


Tabulka 11 Základní popis a struktura subjektů inovační infrastruktury ve vybraných krajích, stav 05/2013 Kraj Ústecký Plzeňský Středočeský Liberecký Moravskoslezský Jihomoravský

Plocha (m2) 12 760 13 680 35 135 0 39 102 9 643

Obsazenost 76,6 % 76,5 % 81,5 % 0,0 % 82,3 % 84,0 %

Usídlené firmy 31 55 56 0 111 181

Počet zaměstnanců 405 509 478 0 1 696 1 887

VTP 2 2 4 1 3

Počet zařízení PI CTT 1 1 2 4 2 5 4

TC 1

2 1

2 1 1

Pozn.: Technologický pa rk při VÚTS v Liberci , který je jediným subjektem inova ční infras truktury v Libereckém kra ji , v současnosti ukončuje s voji činnos t a ji ž zde nejsou us ídleny žádné fi rmy. V Ka rlova rs kém kra ji za tím není v provozu žádný s ubjekt inovační i nfrastruktury. Zdroj: SVTP a vl astní šetření

Mezi Ústeckým krajem a srovnávanými regiony jsou značné rozdíly v četnosti zastoupení subjektů inovační infrastruktury. Podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky, centra transferu technologií a technologická centra byly v minulosti nejčastěji lokalizovány (mimo Prahu) v Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském kraji. Příčinou je jejich úzká vazba na metropolitní oblasti s vysokou koncentrací univerzit a vědecko-výzkumných ústavů, které představují střediska základního/aplikovaného výzkumu a zdroje nových poznatků a také vzdělaných a podnikavých lidí. Ke koncentraci do těchto krajů přispěly i další faktory jako institucionální podpora prostředí pro inovační podnikání na regionální úrovni, která je v Česku nejsilnější v Jihomoravském kraji a také podmínky financování výstavby a provozu subjektů inovační infrastruktury ze SF EU, jejichž efektem je „vytlačení“ některých investic do těsného zázemí Prahy. Graf 22 Struktura firem usídlených ve VTP a PI podle jejich inovační výkonnosti, stav květen 2013 100% 90% 80% 70% 60%

neinovační

50%

spíše neinovační spíše inovační

40%

inovační

30% 20% 10% 0%

Ústecký

Plzeňský

Středočeský

Moravskoslezský Jihomoravský

Pozn.: Míra „i novačnosti“ usídlených firem je hodnocena zpracovatelem na základě za měření jejich podnikatelských aktivit Zdroj: vl a stní šetření


32


Tabulka 12

Firmy usídlené v PI a VTP a jejich inovační výkonnosti v letech 2010 a 2013

Kraj Ústecký Plzeňský Středočeský Moravskoslezský Jihomoravský

inovační 2010 2013 0,0% 4,5% 22,6% 17,1% 21,7% 38,7% 30,2% 22,9% 24,2% 60,0%

spíše inovační 2010 2013 0,0% 4,5% 12,9% 45,7% 30,4% 29,0% 24,5% 25,3% 17,7% 23,3%

spíše neinovační 2010 2013 37,5% 27,3% 45,2% 31,4% 17,4% 12,9% 26,4% 21,7% 40,3% 10,0%

neinovační 2010 2013 62,5% 63,6% 19,4% 5,7% 30,4% 19,4% 18,9% 30,1% 17,7% 6,7%

Celkem firem 2010 2013 8 23 31 55 23 56 63 111 53 181

Zdroj: vl a stní šetření

Největší rozdíl mezi subjekty inovační infrastruktury ve vybraných krajích je v „kvalitě“ firem usídlených ve VTP a PI a povaze jejich aktivit, resp. míře jejich inovačnosti. Předpokladem pro přijetí start-up firmy do podnikatelského inkubátoru je mimo jiné i originální/inovační nápad/řešení, se kterým přichází, aby oslovila zákazníky na trhu. U vědeckotechnického parku se předpokládá, že firmy tu hledají prostředí, služby a zařízení, které jim usnadní rozvoj vlastních VaVaI aktivit. I přesto však řada PI a VTP takové firmy nesoustřeďuje a svou roli omezuje pouze na poskytování prostor pro podnikání subjektům s nulovou nebo jen minimální inovační aktivitou. Jak je vidět z výše uvedené tabulky, nejvyšší míru „inovačnosti“ nebo sofistikovanosti a znalostní náročnosti svých aktivit vykazují firmy v PI/VTP v Jihomoravském, Středočeském a Plzeňském kraji, kde také došlo v čase (mezi roky 2010 a 2013) k největší pozitivní změně. Naopak v Ústeckém kraji, ačkoliv se v tomto období zvýšil celkový počet usídlených firem, patří převážná většina z nich do kategorie neinovačních podniků. Jsou to podniky realizující standardní a jen minimálně znalostně náročné aktivity. Tato situace má mnoho příčin, jejichž rozbor by vyžadoval hlubší analýzu zaměřenou na toto téma. Jeden ze stěžejních faktorů, který ovlivňuje míru inovačnosti usídlených firem, je vazba PI a VTP na univerzity a jejich fakulty případně na VaV organizace s rozvinutým vztahem k aplikační/podnikové sféře. Graf 23 Inovační výkonnost firem v PI a VTP ve vybraných krajích podle typu zřizovatele PI/VTP s vazbou na univerzitu nebo VaV organizaci

11,5%

7,0%

inovační

40,1%

17,8%

PI/VTP bez vazby na univerzitu nebo VaV organizaci

spíše inovační

21,0%

8,3%

spíše neinovační

neinovační

30,6%

10,8%

Pozn.: jasná a pevná vazba na univerzitu nebo VaV organizaci znamená, že tento subjekt zřizuje nebo je spoluzřizovatelem či se jinak aktivně podílí na jeho chodu, nikoliv že je pouze deklaratorně uveden jako part ner projektu. Do srovnání jsou zahrnuty PI/VTP z Ústeckého, Plzeňského, Stř edočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje Zdroj: vl a stní šetření


33


Graf zřetelně dokumentuje, že pokud PI/VTP není pevně nevázán na univerzitu nebo dobře fungující výzkumnou organizaci, což v podmínkách Česka obvykle znamená lokalizaci v metropolitní oblasti nebo alespoň v krajském městě, pak není schopen oslovit a získat do svých prostor větší množství inovačně orientovaných firem. Pokud počet inovačně orientovaných firem nedosáhne určité kritické meze, která umožní zřizovateli efektivně poskytovat vysoce specializované asistenční a poradenské služby, po kterých je mezi firmami poptávka, funguje PI/VTP vlastně pouze jako podnikatelská zóna. Ta poté nabízí „pouze“ připravené a zařízené prostory k podnikání, ale bez nadstavbových služeb, které ji odlišují od skutečně fungujícího podnikatelského inkubátoru nebo vědeckotechnického parku.

4.2 Sítě spolupráce a projekty v oblasti VaVaI Cílem následující části je zmapovat rámcově sítě spolupráce subjektů inovační infrastruktury v Ústeckém kraji a sousedních krajích nebo krajích významných z hlediska VaVaI. Jsou k tomu využita data z veřejné databáze projektů výzkumu a vývoje (IS VaVaI, dostupné na www.vyzkum.cz), kterou spravuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Databáze obsahuje všechny projekty výzkumu, vývoje a inovací na území České republiky, které jsou částečně/celé financované z veřejných programů podpory VaVaI (národní, evropské, resortní i regionální programy podpory). Databáze samozřejmě neobsahuje VaVaI projekty hrazené ze soukromých zdrojů, které u některých subjektů, jak ukázal terénní průzkum, hrají významnou roli. I přesto je analýzou těchto dat možné získat „od stolu“ co nejpřesnější obraz o intenzitě VaVaI aktivit jednotlivých výzkumných institucí, míře spolupráce s dalšími externími subjekty a intenzitě spolupráce s komerční sférou. Lepší a podrobnější výsledky je možné získat pouze intenzivním výzkumem formou terénních šetření. Jednotlivé subjekty jsou v dalším textu rozlišeny podle právní formy na vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, soukromé výzkumné organizace a podpůrnou infrastrukturu typu technologických a podnikatelských center. Do srovnání jsou zahrnuty nejvýznamnější subjekty z krajů Ústeckého, Karlovarského, Plzeňského, Středočeského, Libereckého, Jihomoravského, Moravskoslezského. Univerzity Počty výzkumných a vývojových projektů univerzit závisí do značné míry na jejich velikosti a také významu a aktivitě jednotlivých výzkumných týmů v žádostech o externí granty a dotace. Jednoznačně nejčastějšími příjemci ve srovnávaných krajích jsou Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v Brně, největší školy ve vybraných krajích. Ale i Mendelova univerzita a TU Liberec, které jsou velikostně (měřeno počtem studentů) srovnatelné s UJEP, mají mnohem větší aktivitu v získávání externích grantů a dotací na své výzkumné projekty. Vliv na počet projektů VaV podporovaných z veřejných zdrojů má i zaměření univerzit – řádově vyšší aktivitu v této oblasti vykazují technicky a přírodovědně zaměřené školy, naopak humanitně orientované univerzity mají projektů méně. Podobný vliv má zaměření škol i na míru spolupráce s komerční sférou – nejčastěji spolupracují na projektech VaV s podnikatelskými subjekty technicky orientované univerzity, kde jsou jejich partnery nejčastěji firmy ze zpracovatelského průmyslu.


34


35

1 800

30

1 500

25

1 200

20

900

15

600

10

300

5

0

0

ULK celkem projektů

PLK

MSK

LBK

počet parnterů (podnikatelské subjekty)

VFU

MENDELU

VUT Brno

MU Brno

TUL

VŠP, a.s.

SUO

OUO

VŠB - TUO

VŠAPS

ZČU

%

2 100

UJEP

projekty/partneři

Graf 24 VaV projekty univerzit financované z veřejných programů podpory (od r. 1996 do současnosti)

JMK

projekty s podnikatelskými subjekty (podíl v %)

Zdroj: IS Va VaI, vlastní úpravy

Veřejné výzkumné instituce Graf 25 VaV projekty veřejných výzkumných institucí financované z veřejných programů podpory (od r. 1996 do současnosti) 450

60

400

50

300

40

250

30

200 150

%

Projekty/partneři

350

20

100

10

50

ULK celkem projektů

STC

MSK

počet partnerů (podnikatelské subjekty)

ÚBO AV ČR, v. v. i.

ÚIACH AV ČR, v. v. i.

ÚPT AV ČR, v. v. i.

CDV, v.v.i.

VÚVL, v.v.i.

Czech Globe

ÚFM AV ČR, v. v. i.

BFÚ AV ČR, v. v. i.

ÚGN AV ČR, v. v. i.

SUJCHBO, v.v.i.

VÚGTK, v.v.i.

VÚKOZ, v.v.i.

VÚLHM, v.v.i.

ÚACH AV ČR, v. v. i.

ÚŽFG AV ČR, v. v. i.

ÚJF AV ČR, v. v. i.

VÚB, v.v.i.

0 VÚVR, v.v.i. Chomutov

0

JMK projekty s podnikatelskými subjekty (podíl v %)



35


Do porovnání byly zařazeny pouze nejvýznamnější veřejné výzkumné instituce a pobočky Akademie věd ČR ve sledovaných krajích. Překvapivě nízký je podíl společných VaV projektů s podnikatelskými subjekty, který je v průměru nižší než u univerzit. To indikuje významné bariéry ve vzájemné spolupráci těchto dvou sektorů, které potvrzují i provedené rozhovory v terénu. Přispívají k tomu i podmínky a postoje vyhlašovatelů veřejných programů podpory (zejména GA ČR, TA ČR), které podle ohlasů z terénu často nepodporují orientaci výzkumu k následné aplikaci v komerční sféře. Někdy také samotné vedení výzkumných ústavů častou spolupráci s komerčním sektorem „nevidí rádo“2. Kvůli koncentraci veřejných výzkumných institucí především do metropolitních oblastí Prahy a Brna a jejich okolí mají výzkumné instituce ve Středočeském a Jihomoravském kraji i nejvíce projektů z veřejných programů podpory VaV. V Ústeckém kraji jsou pouze dvě veřejné výzkumné instituce, které mají zejména kvůli svému malému rozsahu v porovnání s institucemi v ostatních krajích jen minimum projektů. Pozitivní je vysoká míra spolupráce pobočky VÚRV v Chomutově s podnikatelskou sférou, která je mezi všemi srovnávanými v.v.i. nejvyšší (bližší informace v části detailně popisující aktéry VaVaI v Ústeckém kraji). Soukromé výzkumné organizace Graf 26 VaV projekty soukromých výzkumných organizací financované z veřejných programů podpory (od r. 1996 do současnosti) 100

200

80

150

60

100

40

50

20

0

0

ULK celkem počet projektů

STC

PLK

počet partnerů (POO)

MSK

LBK

TZU, s.p.

VUP a.s.

VUSTAH,a.s.

VÚPT, spol. s r.o.

VÚTS, a.s.

FTZU, s.p.

MM Výzkum s.r.o.

VZÚ Plzeň s.r.o.

Biopharm

SELTON, s.r.o.

CV Řež s.r.o.

ÚJV Řež, a. s.

CHI s.r.o. Žatec

VUHU a.s.

VÚAnCH, a. s.

%

250

JMK

podíl projektů s POO na celkové počtu projektů


Mezi soukromé výzkumné organizace jsou řazeny ty, které jsou majoritně vlastněné soukromými subjekty. Často se jedná o transformované veřejné výzkumné instituce nebo o dřívější státní podniky, které v posledních dvou desetiletích přešly do soukromých rukou, ale stále využívají své dlouhodobě akumulované know-how. Nyní jsou některé z nich vlastněny významnými společnostmi nebo jejich 2

Např. viz Terénní průzkum vědeckovýzkumných pracovišť veřejné sféry v Jihomoravském kraji a hl. m. Praha – Berman Group, 2010 Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí

36


oborovými sdruženími a částečně tak plní roli podnikového výzkumného/vývojového pracoviště. I proto je u této skupiny velký podíl VaV projektů realizován s partnery z podnikatelské sféry. VaVaI aktivity v soukromých výzkumných organizacích jsou dominantně financovány ze soukromých prostředků, proto není počet projektů realizovaných z veřejných programů podpory nijak vysoký. Tři soukromé výzkumné organizace v Ústeckém kraji (VÚAnCH, VÚHU, CHI Žatec) mají ve srovnání s ostatními nadprůměrný počet projektů, který odpovídá jejich velikosti, tradici i pozici v regionu.

4.3 Sousedící kraje a kraje významné z pohledu VaVaI infrastruktury – stručný přehled Následující kapitola formou krátkého profilu prezentuje VaVaI infrastrukturu ve vybraných krajích – Karlovarském, Plzeňském, Středočeském, Libereckém, Jihomoravském a Moravskoslezském. V profilu jsou zahrnuty nejvýznamnější subjekty inovační infrastruktury poskytující specializované služby firmám (inkubátory, vědeckotechnické parky, centra transferu technologií, technologická centra), univerzity a vysoké školy a aktivně fungující klastry, které svým zaměřením mohou být potenciálně přínosné pro přenos technologií a znalostí v Ústeckém kraji.

4.3.1 Karlovarský kraj Karlovarský kraj patří z pohledu VaVaI infrastruktury k nejméně rozvinutým regionům v ČR, což dokazují i agregátní statistická data v kapitole 2.5. Periferní poloha kraje, nízká ekonomická výkonnost, absence silného hospodářského centra, struktura ekonomiky s vysokým podílem starých průmyslových odvětví i historický vývoj osídlení – to jsou hlavní příčiny, proč v kraji není více rozvinuta VaVaI infrastruktura. V současnosti se na území Karlovarského kraje nenachází žádný subjekt inovační infrastruktury typu VTP, PI nebo technologického centra. V kraji sídlí jedna soukromá vysoká škola - Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s., která se specializuje na studium práv. Dále jsou v regionu pobočky Západočeské univerzity v Plzni – Fakulty strojní a ekonomické, které nabízejí ve výukových střediscích v Chebu a Sokolově bakalářské studijní programy. V Karlových Varech působí pobočka České zemědělské univerzity – Fakulty životního prostředí, která nabízí bakalářský a magisterský studijní program krajinného inženýrství a v Chebu je konzultační středisko Provozně ekonomické fakulty téže univerzity. V kraji jsou také regionální pobočky soukromé Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky a Bankovního institutu. Veškeré výzkumné aktivity v kraji se tak soustřeďují v podnikatelském sektoru, a jak potvrzují dřívější analýzy 3, koncentrují se do malého souboru firem. V kraji jsou podle aktuálních dat CzechInvestu dva klastry: Klastr ENWIWA sdružuje firmy a instituce zabývající se odpadním hospodářstvím a druhotnou recyklací surovin. Druhým je klastr NetPro Group, který podporuje spolupráci subjektů zabývajících se vývojem systémů pro inteligentní řízení. Oba klastry ale nejsou patrně příliš aktivní, neboť nemají ani vlastní webové stránky.

3

Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje – aktualizovaná verze 2012


37


Významné posílení potenciálu v oblasti VaVaI nejen pro Karlovarský kraj, ale i pro okolní kraje, bude znamenat připravovaná investice VT parku Karlovy Vary. Zde je krátké anotace: Název Anotace zaměření

Vědeckotechnický park Karlovy Vary Posláním VTP KK je napomáhat rozvoji stávajících inovačních firem, vzniku nových (inkubační a inovační funkce) a jejich spolupráci s vysokými školami a výzkumnými pracovišti. Jako cílové skupiny projektu byly identifikovány fungující malé a střední podniky (růstová fáze), začínající podniky (start-up fáze) a další subjekty v oblasti vědy a výzkumu, ale rovněž i stabilní velké firmy realizující aplikovaný výzkum a vývoj. Projekt předpokládá i umístění výzkumné pobočky univerzity (ČZU Praha).

Výstupy

Realizace Příjemce dotace Náklady

Výstavba tří nových dvoupodlažních budov a vstupní haly s konferenční místností, které budou představovat nově vybudovanou podlahovou plochu cca 6.556 m2. Tato infrastruktura bude sloužit zejména jako podpora podnikání v oblasti vývoje a výzkumu a pro zakládání a rozvoj inovačních firem – podnikatelský inkubátor a vědeckotechnický park Dotace z OPPI (program Prosperita); předpokládané zahájení provozu v r. 2015 Karlovarský kraj 252 mil. Kč (dotace činí 199 mil. Kč)

4.3.2 Plzeňský kraj V Plzeňském kraji jsou dva subjekty inovační infrastruktury – Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň nabízí prostory a služby podnikatelského inkubátoru pro start-up firmy a začínající podnikatele, podporuje spolupráci mezi podniky a univerzitními výzkumnými pracovišti a podporuje i účast firem v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje. Nabízí také odborné poradenství při technologickém transferu z/do ČR a v oblasti ochrany duševního a průmyslového vlastnictví. Tabulka 13

Subjekty inovační infrastruktury v Plzeňském kraji

BIC Plzeň, s.r.o. VTP Plzeň I + Plzeňský vědeckotechnologický park II Celkem

Plocha (m2)

Obsazenost

Usídlené subjekty

Zaměstna nci

Funkce

3 180

63%

19

118

VTP, PI, CTT, TC

10 500

90%

36

391

VTP, CTT

13 680

77%

55

509

Zřizovatelé / partneři ZČU, město Plzeň ZČU, město Plzeň

Zdroj: SVTP a vl astní šetření

Vědeckotechnologický park Plzeň, který podporuje výzkum, vývoj a inovace v usídlených firmách, byl otevřen v roce 2008. Posílena tím byla i spolupráce se Západočeskou univerzitou v Plzni, která využívá prostory VTP pro aktivity centra „Nové technologie – Výzkumné centrum v západočeském regionu“. Toto centrum se zabývá aplikovaným výzkumem s výraznou složkou problémově orientovaného výzkumu technologických procesů, technických i netechnických dynamických systémů a materiálů. V roce 2012 byla otevřena 2. etapa projektu, která zahrnuje nové kancelářské, laboratorní a poloprovozní prostory sloužící inovačním firmám. Mezi poskytované služby patří poradenství při zpracování podnikatelských plánů, výzkumných a vývojových projektů, dotační poradenství a služby v oblasti transferu technologií a ochrany duševního vlastnictví. Centrem vědy a výzkumu v kraji je Západočeská univerzita, která má celkem 8 fakult. Tradičně silnou oblastí výzkumu jsou přírodní a technické vědy – zejména na Fakultě strojní, Fakultě elektrotechnické a Fakultě aplikovaných věd. Tyto fakulty se také nejčastěji podílí na spolupráci s aplikační sférou,


38


která bude masivně posílena probíhajícími novými investicemi. V Plzeňském kraji bude v příštích letech otevřeno několik nových výzkumných center financovaných z OP VaVpI. Nejvýznamnější z nich je NTIS - Nové technologie pro informační společnost, které bude patřit mezi Evropská centra excelence a které by mělo svými aktivitami přesahovat i do okolních regionů a zemí. Název Anotace zaměření

NTIS - Nové technologie pro informační společnost Posláním centra excelence je výzkum, vývoj a inovace v rámci dvou prioritních směrů: Informační společnost a Materiálový výzkum. Z dlouhodobého zaměření Fakulty aplikovaných věd bude vycházet pět vzájemně kooperujících výzkumných programů centra – kybernetické systémy, informační technologie, heterogenní materiály, tenkovrstvé materiály a matematické modely.

Výstupy


Nová budova pro pracovny a laboratoře centra s celkovou plochou cca 12 000 m2 a pořízení moderního přístrojového vybavení a technologií za cca 200 mil. Kč. V centru bude od roku 2015 pracovat celkem cca 180 zaměstnanců. OP VaVpI (centrum excelence); předpokládané zahájení provozu v roce 2015 ZČU v Plzni 822 mil. Kč

V prioritní ose OP VaVpI – Regionální VaV centra bude v Plzni nebo jejím nejbližším okolí postaveno několik výzkumných center. V Dobřanech vznikne Západočeské materiálově metalurgické centrum s rozpočtem 430 milionů Kč, které vybuduje výzkumná organizace COMTES FHT a.s. Západočeská univerzita vybuduje z finančních prostředků z této prioritní osy OP VaVpI celkem 3 regionální VaV centra: Centrum nových technologií a materiálů (CENTEM) bude zaměřeno především na rozvoj materiálového výzkumu a transfer technologií průmyslovým a výzkumným subjektům. Náklady na vybudování centra činí 324 miliónů Kč a provoz by měl být zahájen v roce 2015. Dalším projektem je Regionální technologický institut (RTI), který vzniká při Fakultě strojní. RTI se zaměří na navrhování a testování moderních konstrukcí strojů a zařízení a dále na výzkum, vývoj a optimalizaci strojírenských výrobních technologií. Celková dotace na projekt činí 456 mil. Kč a institut má být otevřen v roce 2014. Posledním projektem ZČU je Regionální inovační centrum elektrotechniky (RICE), který vzniká při Fakultě elektrotechnické. Výzkumný program centra se zaměří na nové koncepce pohonů, materiálový výzkum s hlavním zaměřením na organickou elektroniku a na výzkum nových zařízení a technologií pro zvyšování účinnosti a optimalizaci výroby elektrické energie a tepla, těžby surovin. Zejména poslední výzkumný cíl slibuje velký potenciál a možnosti spolupráce s firmami v Ústeckém kraji.

4.3.3 Liberecký kraj V Libereckém kraji až do letošního roku fungoval Technologický park při VÚTS Liberec, který nabízel prostory pro podnikání a usídleným firmám zprostředkovával služby specializovaných pracovišť zdejší Technické Univerzity. Park ale bude během roku 2013 zcela uzavřen. Výzkumný ústav textilních strojů je jednou z nejvýznamnějších institucí v kraji podporující oblast VaVaI a výchovu mladých výzkumných pracovníků. Zabývá se oblastí jednoúčelových strojů pro různá průmyslová odvětví, textilními stroji, manipulační a měřicí technikou. Inovační a technologické centrum při VÚTS nabízí specializované asistenční služby určené vědeckovýzkumným centrům a inovačním firmám nejen v regionu severních Čech a orientuje se také na podporu rozvoje textilních technologií na území celé ČR.


39


Technická univerzita v Liberci je hlavním akademickým centrem výzkumu v kraji. Její zaměření vychází z průmyslové tradice regionu a nejsilnější postavení v ní mají Fakulta strojní a Fakulta textilní. Na těchto fakultách se nachází také několik výzkumných center zaměřených na specifické vědní oblasti (např. Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů, strojírenské výrobní techniky a technologie nebo Výzkumné centrum pro nanopovrchové inženýrství). Univerzita má také velmi rozvinutou spolupráci s podniky z různých odvětví zpracovatelského průmyslu, mezi nimiž je i řada subjektů z Ústeckého kraje. V Libereckém kraji aktivně funguje klastr technických textilií CLUTEX, který je zaměřen na oblast pokročilých textilních materiálů a jejich inovativního využití v nových oblastech. Klastr sdružuje firmy, výzkumné a vzdělávací instituce z oblasti textilního průmyslu, které se vzájemnou spoluprací snaží posílit svou konkurenceschopnost. I v Libereckém kraji bude VaVaI potenciál výrazně posílen realizovanými i nvesticemi z OP VaVpI. Při TU v Liberci vzniká Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, které bude patřit mezi tzv. regionální VaV centra. Toto výzkumné centrum je součástí Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Název Anotace zaměření

Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace

Výstupy

Vybudování nového objektu L v areálu TU v Liberci, kam budou koncentrovány stávající a především nové aktivity v oblasti nanomateriály a pokročilých strojírenských technologií. OP VaVpI (regionální VaV centrum); centrum zahájilo provoz v roce 2013 Technická Univerzita v Liberci 909 mil. Kč


Cílem projektu je vznik výzkumného centra zaměřeného na výzkum a vývoj v oblasti materiálových věd (zejména na nanomateriály a jejich aplikace a možné využití, výzkum a vývoj progresivních nových materiálu) a konkurenceschopného strojírenství (pro oblasti robotů s mechatronickými systémy, nových pohonných jednotek strojů a mobilních prostředků, bezpečných strojírenských konstrukcí a progresivních technologií zpracování technických materiálu).

Dalším významným posílením kapacity především v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje je Centrum rozvoje strojírenského výzkumu v Liberci, které bylo v únoru roku 2013 otevřeno. Jeho otevření a zajištění provozu klade nemalé nároky na VÚTS a to je spolu s nezájmem firem důvodem pro uzavření Technologického parku, který fungoval do letošního roku v areálu VÚTS. Název Anotace zaměření

Centrum rozvoje strojírenského výzkumu

Výstupy

Vybudování a vybavení nového objektu výzkumného c entra v průmyslové zóně Liberec – Sever. Výzkumné centrum bylo dokončeno v únoru 2013 Výzkumný ústav textilních strojů a.s. 745 mil. Kč


Rozvoj postupů a poznatků uplatnitelných při návrzích strojů a zařízení zpracovatelského průmyslu – zejména stroje obráběcí, sklářské, bižuterní, polygrafické, montážní, textilní a jednoúčelové, např. pro automobilový průmysl.

4.3.4 Středočeský kraj Ve Středočeském kraji je celkem šest subjektů inovační infrastruktury typu vědeckotechnického parku nebo inovačního inkubátoru. Vědeckotechnický park v Řeži patří pod Ústav jaderného


40


výzkumu a usídleným firmám umožňuje zapojení do výzkumných a vývojových aktivit v oblasti fúzních jaderných reaktorů a využití dalších specializovaných technologií ústavu při zachování ochrany know-how. V areálu VTP funguje i podnikatelský inkubátor zaměřený na rozvoj začínajících firem a podnikatelů. Tabulka 14

Subjekty inovační infrastruktury ve Středočeském kraji Plocha Obsazenost (m2)

Inovační technologické centrum – VÚK Podnikatelský inkubátor Nymburk Vědeckotechnický park Řež VTP Mstětice VTP Roztoky

Usídlené subjekty

Zaměstnanci

Funkce

Zřizovatelé/ partneři

17 900

50%

12

35

VTP, TC

soukromý investor

2 150

100%

13

60

PI

město Nymburk

5 890 2 374

64% 80%

10 10

81 30

4 021

100%

5

152

VTP, PI VTP VTP, PI, CTT

Ústav jader. výzkumu soukromý investor soukromý investor/ČVUT

95%

6

120

PI, CTT

soukromý investor

82%

56

478

VYRTYCH – Technologický 2 800 park a inkubátor Celkem 35 135 Zdroj: SVTP a vl astní šetření

Vědeckotechnický park v Roztokách poskytuje prostory, vybavení a specializované podpůrné služby firemním týmům zabývajícím se zejména výzkumem spalovacích motorů, vozidel, převodovek, elektrických přenosů a hybridů, palivových článků a rychloběžných strojů. Hlavním partnerem parku je Fakulta strojní ČVUT, reprezentovaná Výzkumným centrem spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka. Součástí areálu je i podnikatelský inkubátor a centrum transferu technologií a připravuje se i další projekt Parku vědy, který bude sloužit aplikovanému výzkumu a vývoji v oborech elektrotechniky, automatizace a telekomunikací. Významným centrem VaV je také Škoda Auto a její Vysoká škola, která se zaměřuje na ekonomiku a management podniků. V Kladně sídlí Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, která má řadu projektů základního i aplikovaného výzkumu se zaměřením na lékařské technologie, biomedicínu a optiku. Ve Středočeském kraji také působí Klastr bioplyn, který se zabývá výzkumem, vývojem a výrobou bioplynových stanic a jehož posláním je využití inovačního potenciálu, který nabízí obor bioplynu. Jeho členy jsou i některé firmy z Ústeckého kraj (např. HENNLICH INDUSTRIETECHNIK nebo Dekonta). Potenciál v oblasti VaVaI bude i ve Středočeském kraji výrazně posílen novými investicemi z OP VaVpI, které se do Středočeského kraje koncentrují i z důvodů blízkosti Prahy a podmínkám dotací, které neumožňují realizovat tyto investice přímo v metropoli. Níže jsou uvedeny nejvýznamnější projekty. Název Anotace zaměření

Extreme Light Infrastructure (ELI)

Výstupy

Vybudování nového objektu v Dolních Břežanech a vybavení technologiemi OP VaVpI (centrum excelence), zahájení provozu v roce 2016

Realizace

Nejmodernější laserové zařízení na světě, v kter ém budou r ealizovány výzkumné a aplikační projekty. ELI přinese nové poznatky potenciál ně využitelné v lékařském zobrazování a diagnostice, konstrukci nástrojů pro vývoj a testování nových materiálů, rentgenové optice.


41


Příjemce dotace Náklady

Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. 6 800 mil. Kč

Název Anotace zaměření

BIOCEV - Biotechnologické a biomedicínské centrum AV a UK

Výstupy

Vybudování nového areálu ve Vestci, kde by mělo být zaměstnáno až 600 osob. OP VaVpI (centrum excelence), zahájení provozu v roce 2015 Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. 3 100 mil. Kč (z toho dotace EU 2 300 mil. Kč)


Pilíře projektu jsou výzkumný program, výuka a vzdělávání a transfer výsledk ů výzkumu do praxe. Centrum bude mít pět výzkumných okruhů: Funkční genomika, Buněčná biologie a virologie, Strukturní biologie a proteinové inženýrství, Bio materiály a tkáňové inženýrství a Vývoj léčebných a diagnostických postupů.


HiLASE: Nové lasery pro průmysl a výzkum

Výstupy

Vybudování nového objektu v Dolních Břežanech a vybavení technologiemi, vybudování organizační struktury, zapojení studentů/absolventů do projektu OP VaVpI (regionální VaV centrum), zahájení provozu v roce 2015 Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. 851 mil. Kč


Projekt je zaměřen na rozvoj laserů s vysokou opakovací frekvencí a na laserové systémy, kter é najdou využití v průmyslu, v malých a středně velkých výzkumných laboratořích a dále v budoucích evropských zařízeních velkého rozsahu, která budou součástí Evropského výzkumného prostoru (ERA). Projekt se specificky zaměřuje zejména na lasery založené na diodovém čerpání a na vývoj souvisejících technologií

Ve Středočeském kraji se v příštích letech očekává také rozšíření sítě vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů o nové subjekty. Ve fázi realizace jsou VTP AT Milovice, Vědeckotechnický park SVÚM v Čelákovicích, v přípravě pak VTP UVR v Mníšku pod Brdy, Podnikatelský inkubátor Kolínský zámek, Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš, Vědeckotechnický park Vlašim a Strojírenský a materiálový vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor v Buštěhradu.

4.3.5 Jihomoravský kraj Podpora inovačního podnikání, propojení výzkumné a aplikační sféry a samotný rozsah VaVaI infrastruktury jsou v Jihomoravském kraji na velmi vysoké úrovni. Klíčovou roli v celém systému VaVaI má Brno jako centrum univerzitního školství (Masarykova Univerzita, Vysoké učení technické, Veterinární a farmaceutická univerzita, Mendelova univerzita) a zdejší výzkumné organizace a specializované instituce jako Jihomoravské inovační centrum (JIC) podporující inovační podnikání a komerční využití výsledků výzkumu a vývoje a propojení výzkumné a aplikační sféry. Tabulka 15

Subjekty inovační infrastruktury v Jihomoravském kraji

BIC Brno, s.r.o., Příkop 843/4, Brno Centrum pro transfer technologií MU JIC - Innovation Park (INTECH, INBIT)

Plocha (m2)

Obsazenost

Usídlené subjekty

Zaměstnanci

Funkce

Zřizovatel/ partneři

88

virtuální inkubátor

106

1458

PI

soukromý

0

0

CTT

univerzita

47

301

PI

kraj, město, univerzity

7000


80%

42


Podnikatelský inkubátor Brno Jih, Brno Středisko rozvoje IT OLLI, s.r.o. Celkem

1555

87%

13

85

PI

1000 9 643

85% 84%

15 181

43 1887

PI

VÚSH, VUT, město, JIC soukromý


Z pohledu kapacity i kvality a šíře nabízených služeb je nejvýznamnější institucí JIC, kterou nelze jednoznačně zařadit ani do jedné ze sledovaných kategorií subjektů inovační infrastruktury – jde o specifický subjekt zřízený krajem, městem Brnem a univerzitou za účelem podpory inovací, VaV a propojování firem, výzkumných institucí a univerzit. JIC mimo jiné poskytuje i služby dvou podnikatelských inkubátorů (INTECH a INBIT), kde je usídleno nejvíce inovačních firem v porovnání s ostatními VTP a PI ve sledovaných krajích – podle hodnocení zpracovatele tvoří firmy, které lze označit jako „inovační“ nebo „spíše inovační“ 89 % všech usídlených subjektů. Bližší popis a informace o charakteru aktivit JIC je součástí samostatné podkapitoly. Navíc je v přípravě projekt INMEC, který bude poskytovat služby VTP, PI a CTT a bude se soustředit na firmy oborově relevantní k projektu CEITEC tedy obory pokročilých nano a mikrotechnologií, nových materiálů a komunikačních a řídících technologií. Do Jihomoravském kraje jsou soustředěny i nové investice do výzkumné infrastruktury z OP VaVpI, které zvýší potenciál regionu pro rozvoj inovací a znalostní ekonomiky. Zde je stručný přehled těch nejvýznamnějších. Název Anotace zaměření

CEITEC – Středoevropský technologický institut

Výstupy

Vznik excelentního vědeckého pracoviště s nejmodernějším přístrojovým laboratorním vybavením, které umožní přilákání špičkových světových vědců. OP VaVpI (centrum excelence), zahájení provozu v roce 2015 Masarykova univerzita 5 246 mil. Kč


Výzkum v oblasti kvality života a lidského zdraví - propojení výzkumu věd o živé přírodě s oblastí pokročilých materiálů a technologií. a


CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny AV ČR

Výstupy

Bude dobudován stěžejní areál centra v Brně, Inkubátor aplikačních výstupů budovaný při spin-off firmě PSI v Drásově, kabinet socio-ekonomických studií, Technické, administrativní a školicí středisko v Domaníně, doplněna síť ekosystémových stanic OP VaVpI (centrum excelence), zahájení provozu v roce 2014 Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v.v.i. 648 mil. Kč



Centrum je zaměřeno na problematiku ekologických věd, konkrétně na problém Globální změny (GZ), která svou podstatou a možnými důsledky přesahuje základní tematické segmenty: atmosféra – ekosystém – socio-ekonomický systém. Prvky výzkumné infrastruktury jsou distribuovány po celé ČR s centrem v Brně.

FNUSA – ICRC Mezinárodní centrum klinického výzkumu je vědecko-výzkumné centrum nové generace a zároveň veřejné centrum špičkové lékařské péče soustřeďující se na prevenci, časnou diagnostiku a léčbu především kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Klíčová je také spolupráce a přenos poznatků do průmyslu.


43


Výstupy Realizace Příjemce dotace Náklady

Založení Mezinárodního centra klinického výzkumu jako OP VaVpI (centrum excelence) a ISPROFIN, ukončení projektu v r. 2015 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 4 600 mil. Kč

Jihomoravské inovační centrum (JIC) Jihomoravské inovační centrum existuje od roku 2003. Je sdružením právnických osob, jehož členy jsou Jihomoravský kraj, město Brno a čtyři místní university – Masarykova, Mendelova, Veterinární a farmaceutická a Vysoké učení technické. Záměrem zakladatelů od počátku bylo podpořit proměnu regionální ekonomiky posílením její inovační složky a napomoci vytvoření základů dlouhodobé konkurenceschopnosti, která se bude opírat o inovující podniky, úspěšné na evropských a světových trzích, a také o špičkový výzkum. Od svého vzniku se JIC zaměřuje na podporu inovačního podnikání a komerčního využití výzkumu a vývoje, zprostředkovává propojení univerzit a vědecko-výzkumných institucí s podnikatelskou sférou, s cílem maximalizovat přínos výzkumu a vývoje na regionální a národní úrovni. JIC vzniklo jako nástroj veřejné správy, jako agentura, jejíž programy a provoz je financován z veřejných zdrojů a která zprostředkovává či realizuje programy a projekty, které jsou součástí mezinárodních programů. Některé projekty JICu jsou vedle toho částečně podporovány také soukromými firmami – např. StarCube (viz dále). V prvních letech začínalo JIC s cca 5-7 zaměstnanci, v současnosti jich zde pracuje téměř 40. Za deset let se programů a projektů JIC účastnilo více než 500 firem, ať už začínajících nebo zralých a ve fázi růstu, z nichž některým JIC pomohlo stát se významnými hráči v oboru. Lze odhadnout, i když jen zhruba, že za dobu existence JIC a jeho aktivity vedly přímo ke vzniku několika set pracovních míst, z nichž většina byla vysoce kvalifikovaná a že cca 40 % z nich jsou místa výzkumníků. V důsledku aktivit JIC a v důsledku rozvoje jím podpořených firem nepřímo a zprostředkovaně vznikly desítky / stovky dalších pracovních míst. Je důležité zdůraznit, že od r. 2003 se v Jihomoravském kraji vytvořila síť inovačních institucí a dalších aktérů, jako jsou vysoké školy, samosprávy a v posledních letech i manažeři a vlastníci klíčových firem, a JIC je nejen součástí této sítě, ale do určité míry i jedním z hybatelů. Tato síť je jednou z podmínek jak úspěchu JIC samotného, tak úspěšnosti kraje při rozvíjení znalostní ekonomiky. Lze říci, že v Jihomoravském kraji se díky úsilí veřejné správy a jí zřizovaných institucí podařilo vybudovat jeden z mála funkčních regionálních inovačních systémů ve střední Evropě. V současnosti JIC realizuje a připravuje následující programy a aktivity: Innovation park JIC sestává z inkubátorů INTECH, INBIT (zaměřený na biotechnologie) a připravuje vědecký park INMEC (součástí CEITEC – zaměření na nano a mikrotechnologie, nové materiály a komunikační a řídící technologie). Pracovníci JIC usídleným firmám nabízejí služby typu konzultace od interních i externích odborníků, pomoc při nalezení investora nebo jiných finančních zdrojů pro firmy, vyhledání expertů, výzkumných týmů či partnerů, nalezení technologie či pomoc s jejím prodejem na nových trzích. StarCube – tříměsíční startup akcelerátor pro jednotlivce a malé týmy, ve spolupráci s dalšími organizacemi (např. Microsoft). Nabízí workshopy umožňující rychle získat znalosti z různých oborů


44


od vedení lidí až po firemní účetnictví od zkušených mentorů, prostory pro práci v týmu, diskutovat o nápadech a plánech se zkušenějšími. Internacionalizace – podpora při zapojování do mezinárodních výzkumných, vývojových a inovačních projektů. Zprostředkování nových zahraničních kontaktů, grantových prostředků na realizaci projektu, odborné poradenství při přípravě projektového záměru, organizace mezinárodních brokerage events. Transfer technologií – různé nástroje pro podporu obousměrného přenosu know-how mezi vědeckovýzkumnými organizacemi a komerční sférou a mezi firmami navzájem: 

Inovační vouchery – malé granty pro společné projekty firem a výzkumných týmů. Účelem programu je podpořit vznik společných projektů a jejich pomocí pomoci budovat kontakty a důvěru mezi firmami a výzkumnými týmy.



120 vteřin pro inovativní firmy – setkání firem, umožňující krátkou prezentaci firmy a následný prostor pro networking a domluvu konkrétních spoluprací.



Open Innovation Session - jednodenní setkání s potenciálními partnery (hi-tech firmy, VaV organizace), připravená na míru konkrétním požadavkům. Cílem je rychlé a efektivní představení nápadů na řešení identifikovaného technologického problému, možnost výběru z několika možných partnerů a zároveň zjednodušení a urychlení komunikace

Erasmus pro mladé podnikatele - přeshraniční výměnný program, díky němuž mají začínající podnikatelé možnost zdokonalit se u zkušených podnikatelů v zahraničí. Účast v programu je hrazena EU. Přináší možnost až 6 měsíců pracovat po boku zkušeného podnikatele v zahraničí, finanční podporu až 1100 eur měsíčně, nové mezinárodní kontakty, poznání trhu v jiné zemi a potenciálních možností spolupráce. Partnerské projekty: Kompetenční centrum Kuřim – Smyslem centra je poskytnout prostor a potřebné zázemí pro úzkou spolupráci výzkumných a vývojových týmů s komerčními firmami. Půjde o malé výzkumné centrum zaměřené na obráběcí stroje, jehož partnery budou např. TOS Kuřim, ČKD Blansko, Škoda Mach ine Tools, ZPS Tajmac, TOS Hulín. Projekt MEPKIT – realizuje Technologické Centrum Hradec Králové ve spolupráci s Masarykovou Univerzitou, Univerzitou Hradec Králové, JIC a společností Microsoft. Cílem je podporovat studenty IT oborů a připravit jejich nositele na založení firmy. SMART FRAME – projekt iniciuje spolupráci v oblasti podpory MSP zaměřených na obory s vysokým potenciálem pro budoucí konkurenceschopnost participujících regionů. Best of Biotech – mezinárodní soutěž o nejlepší business plán v oblasti biotechnologií, kte rou pořádá Life Science Austria. Microsoft inovační centrum – Hlavním cílem MIC je prohlubovat znalosti o nových informačních technologiích společnosti Microsoft u odborné veřejnosti a vytvářet prostředí usnadňující kooperaci a


45


růst firem v regionu – služby MIC jsou dostupné firmám v Innovation parku, studentům a profesionálům. Softlanding Club – síť inovačních center, která firmám z Jihomoravského kraje umožňuje vycestovat na krátkodobou stáž do vybraného místa v Evropě, Asii, Americe nebo Africe. Cílem programu je usnadnit zájemcům první dny v cizí zemi a podpořit jejich vstup na zahraniční trhy . Innovation navigator – projekt Jihomoravského kraje a Horního Rakouska s cílem podpořit malé a střední technologické podniky. V rámci projektu se nabízí technologickým firmám účast v koučinkovém programu na téma Technologický roadmapping - tzv. T-Plan, který podporuje technologické plánování a strategie. Jak je zdůrazněno výše, JIC je součástí sítě institucí v regionálním inovačním systému. Vedle popsaných aktivit, projektů a programů JIC existuje celá řada dalších projektů a programů ostatních institucí, které jsou často k aktivitám JIC doplňkové (nebo aktivity JIC doplňují klíčové aktivity ostatních). Síťový charakter inovačního systému v kraji je jak výsledkem práce klíčových institucí, tak zároveň podmínkou úspěchu při posilování konkurenceschopnosti kraje založené na inovacích a znalostech a na jejich komerčním využití.

4.3.6 Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj je krajem s největším počtem subjektů typu VTP/PI v Česku. K nejvýznamnějším patří Vědecko-technologický park Ostrava, který nabízí služby dvou inkubátorů – jeden je zaměřený na technologické start-up firmy, druhý (IDEA inkubátor) se věnuje lidem, kteří mají vlastní zajímavý nápad a chtějí si ověřit potenciál jeho komerčního využití. VTP nabízí také odborné asistenční služby v oblasti VaV aktivit, sestavení podnikatelských plánů nebo technologického transferu. Prostory budou v roce 2014 rozšířeny o dalších 9000 m2. Druhou nejvýznamnější institucí v této oblasti je BIC Ostrava, která provozuje služby vědeckotechnického parku a podnikatelského inkubátoru a také poskytuje služby Vývojového centra průmyslových aplikací pro VaV aktivity MSP a oddělení podpory transferu technologií. Tabulka 16

Subjekty inovační infrastruktury v Moravskoslezském kraji

BIC Ostrava, s.r.o.

Plocha Obsazenost (m2) 25 146 82%

Centrum podpory inovací VŠB-TUO 3 155 Podnikatelský inkubátor RVP Invest, a.s., Fulnek 3 750 Podnikatelský inkubátor STEEL IT 975 Regionální inovační centrum Frýdek-Místek s.r.o. Vědecko - technologický park Ostrava, a.s., Ostrava 5 614 Vědeckotechnologický park Dakol, s.r.o. 462 Celkový součet 39 102

Usídlené subjekty 32

100%

28

139

PI

Zřizovatel / partneři soukromý univerzita, město

97% 30%

8 9

95 12

PI PI

soukromý soukromý

TC

soukromý

Zaměstnanci

Funkce

756

VTP, PI

85%

29

660

VTP, PI

univerzita

100% 82%

5 111

34 1696

VTP

soukromý


Centrem výzkumu, znalostí a vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů je v Moravskoslezském kraji Ostrava, kde sídlí Vysoká škola báňská – Technická univerzita, která nabízí především technické Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí

46


vzdělání na 7 fakultách, z nichž některé se svým zaměřením úzce váží na důležitá odvětví hospodářství Ústeckého kraje (zejména Fakulta hornicko-geologická, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství a Fakulta strojní). Univerzita se zaměřuje také na podporu spolupráce s průmyslovou sférou především skrz Centrum podpory inovací, které se stará o komercializaci výsledků VaV a konkrétní projekty s partnery z průmyslové sféry. Dále v kraji sídlí Ostravská univerzita a Slezská univerzita v Opavě, které se zaměřují především na humanitní a přírodovědné obory. Potenciál v oblasti VaVaI bude v Moravskoslezském kraji posílen také novými investicemi z OP VaVpI, zejména pak výzkumným centrem excelence IT4Innovations, jehož krátké představení je v tabulce níže. Název Anotace zaměření

Centrum excelence IT4Innovations Cílem je vybudovat národní centrum excelentního výzkumu v oblasti informačních technologií. Toto nově vybudované centrum umožní posílit koncentraci celé řady vědních oborů vztahujících se k informačním technologiím. Klíčové oblasti výzkumu budou IT4People (zlepšení kvality života pomocí IT) SC4Industry (superpočítačové výpočty pro řešení průmyslových problémů a modelování v přírodních vědách a nanotechnologiích) a Theory4IT (základní výzkum v oblasti výpočetních metod).

Výstupy Realizace Příjemce dotace Náklady

Součástí projektu bude mj. pořízení velmi výkonného superpočítače, který bude patřit mezi 100 nejvýkonnějších na světě OP VaVpI (centrum excelence), zahájení provozu v roce 2014 VŠB – TUO 1 819 mil. Kč


47


4.4 Hodnocení kvality výzkumných aktivit v ČR Studie „Kde se v ČR dělá nejlepší výzkum“ Jurajdy a Münicha z roku 2012 srovnává výzkumná pracoviště s cílem poskytnout jednoduchý a přesto výstižný přehled jejich výsledků. Výsledkem srovnání je vytvoření oborového přehledu nejexcelentnějších výzkumných pracovišť v ČR. Studie hodnotí výzkumná pracoviště podle jejich publikační kvality měřené impakt faktorem (IF). IF odpovídá průměrnému počtu citací průměrné publikace v daném vědeckém či odborném časopisu. Hodnocení je založeno na datech z IS VaVaI, které umožňují přiřadit jednotlivé publikace institucím na základě jejich podílu na tvorbě příslušného výstupu. Tímto přístupem tak dochází k eliminaci duplicit a přiřazování některých publikací k více institucím. Výzkumné organizace jsou srovnávány oborově, nikoliv napříč, a to z důvodu odlišných publikačních specifik jednotlivých oborů. Nejenže každý obor má odlišnou frekvenci publikací, ale také mezi obory existují výrazné rozdíly ve výši impakt faktorů časopisů, kde jsou publikace prezentovány. Studie měří excelenci výzkumných pracovišť podle IF v databázi Web of Science, v kterých se publikované články nacházejí. Používá rozřazení do tercilů. Rozlišuje Horní (nejvyšší IF), Střední a Dolní tercil. Za pracoviště s nejvyšší excelencí jsou považována ta, která mají nejvíce publikovaných článků v Horním tercilu. Využití této metody, dělení publikací na tercily dle IF, umožňuje zachování vypovídací hodnoty i přes výrazný nárůst časopisů s IF v posledních letech, neboť lze předpokládat, že nejkvalitnější publikace budou stále v Horním tercilu časopisů dle IF.

The Technical…

VŠB - Technical…

UJEP

Technical University of…

Silesian University of…

Slovak University of…

Lodz University of…

University of Ostrava

University of Cluj

Johannes Kepler…

University of Timisoara

AGH University of…

Wroclaw University of…

University of Leoben

University of Pécs

Comenius University in…

Vienna University of…

Jagiellonian University

University of Debrecen

University of Warsaw

University of Ljubljana

Eotvos Lorand University

Dresden University of…

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

University of Erlangen-…

podíl na nejlepší universitě [%]

Graf 27 Srovnání univerzit dle počtu citací 08-12 na jednoho akademického pracovníka

universita

Z hodnocení vyplývá, že fakulty UJEP dosahují v oborovém porovnání s ostatními pracovišti v ČR podprůměrných výsledků v kvalitě publikačních výstupů a za nejlepšími výrazně zaostávají zejména v počtu publikací v nejvíce impaktovaných periodikách. Nejlepších výsledků uvnitř UJEP dosahuje Přírodovědecká fakulta a Fakulta životního prostředí. Hodnocení je nutné interpretovat obezřetně, neboť bere v úvahu pouze články a příspěvky v odborných periodikách a neuvažuje další výstupy výzkumných aktivit (patenty, technologie, užitné vzory apod.). Proto vypovídá spíše o charakteru a


48


kvalitě základního výzkumu, nikoliv o výsledcích aplikovaného výzkumu orientovaného na konk rétní požadavky aplikační sféry.

4.5 Využití operačních programů Podnikání a inovace (Prosperita, Potenciál, Spolupráce, Technoparky) a Výzkum a vývoj pro inovace V Ústeckém kraji se mezi klíčovými aktéry VaVaI infrastruktury úspěšně realizovalo či stále real izuje 5 projektů podpořených z OPPI a OP VaVpI. Z těchto pěti projektů se dva realizovaly na UJEP v Ústí nad Labem, přičemž jeden byl zaměřen na dostupnost vědeckých informačních zdrojů a druhý na vybudování VaV infrastruktury Filosofické fakulty UJEP. V obou případech se tedy nejedná o projekty primárně zaměřené na podporu rozvoje spolupráce výzkumné a aplikační sféry a ani nelze očekávat přímé dopady na růst výsledků aplikačního charakteru. Jak dostupnost informačních zdrojů, tak budování VaV infrastruktury na FF UJEP mohou spíše pomoci rozvoji základního výzkumu v oblasti společenských a přírodních věd. Dostupnost odborných publikací v případě přírodních věd a VaV infrastruktura v případě společenských věd umožňují institucím zejména kontakt se současnými globálními výzkumnými trendy. Naproti tomu projekty soukromých organizací jsou přímo soustředěné na VaV aktivity vedoucí k aplikaci a mohou tak mít přímý pozitivní dopad na rozvoj jak výzkumu, tak ekonomiky v kraji. Tyto projekty jsou navíc finančně náročnější a tak i státní podpora dosahuje vyššího objemu. Pokud tyto projekty naplní své očekávané cíle, mohou se stát silným impulsem pro dynamický rozvoj vědy a výzkumu v kraji. Graf 28 Projekty v ULK podpořené z OPPI a OP VaVpI, celková výše dotace (Kč) 700 000 000

592 437 123

600 000 000 500 000 000 400 000 000

299 999 000

261 932 252

300 000 000 200 000 000 100 000 000

36 279 631

35 423 399

0 VIZ: Vědecké informační zdroje pro VaV

VaV infrastruktura FF UJEP

UJEP

Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum

VTP Louny

Nupharo Park

VÚAnCH, a.s.

VTP Louny LEGIOS a.s.

NUPHARO PARK, a.s.

Zdroj: IS Va VaI, CzechInvest Pozn.: V případě uskutečněných projektů se jedná o celkové propla cené náklady, v případě neukončených projektů se jedná o výš i při znané dotace.

Na následujícím grafu je vidět silná koncentrace finančních zdrojů z OPPI a OP VaVpI do Jihomoravského kraje. Klíčový aktéři VaVaI infrastruktury v tomto kraji soustředí více finančních prostředků, a to jak za celkové náklady, tak ze státní podpory, než klíčové VaV organizace v ostatních zájmových krajích dohromady. Ústecký kraj v tomto srovnání vychází jako druhý nejhorší hned za


49


Karlovarským, kde se realizuje pouze jeden projekt. Při porovnání průměrných nákladů na jeden projekt je vidět, že finančně nejnáročnější projekty, tedy velké infrastrukturní investice, směřují opět do Jihomoravského kraje. Průměrné finanční náklady na jeden projekt podpořený z OPPI či OP VaVpI zde přesahují 500 mil. Kč. Graf 29 Projekty v zájmových krajích podpořené z OPPI a OP VaVpI (tis. Kč) 25 000 000

600 000 500 000

20 000 000

400 000 15 000 000

300 000 10 000 000 200 000

5 000 000

100 000

0

0 ULK

STC

celkové uznané náklady

PLK

MSK

LBK

KVK

JMK

průměrné uznané náklady na jeden projekt

Zdroj: IS Va VaI, CzechInvest

Graf 30 Projekty v zájmových krajích podpořené z OPPI a OP VaVpI, celkové uznané náklady (tis. Kč) 100% 90% 80%

133 469

70%

398 152

60% 563 271

50% 40% 30%

812 638

429 770

299 851

3 482 661

336 279 161 481

20% 10%

131 751

0% ULK OPPI potenciál

STC

PLK

OPPI prosperita

MSK OPPI spolupráce

LBK

KVK

JMK

OPPI technoparky

OP VaVpI

Zdroj: IS Va VaI, CzechInvest


50


Obrázek 2 Celkové náklady a příjemci projektů podpořených z OPPI a OP VaVpI

5

Detailní popis jednotlivých aktérů VaVaI infrastruktury

5.1 Ústecký kraj Aktéři VaVaI infrastruktury v Ústeckém kraji a v ostatních krajích (kapitola 5.2) jsou představováni tabelární formou. Tabulka byla navržena tak, aby charakteristiky aktérů byly co nejpřehlednější a zároveň aby obsahovala informaci o kraji a také právní formě, pokud není uvedena v názvu organizace. Právní forma organizace je odlišena barevně v záhlaví. Barevný pruh před názvem organizace pak reprezentuje příslušný kraj. Karlovarský není v přehledu krajů zastoupen, neboť se v něm nepodařilo identifikovat relevantní aktéry VaVaI infrastruktury ve srovnání s ostatními kraji. V tabulkách jsou vždy představovány základní charakteristiky vybraných institucí (historie, popis činnosti, výsledky VaV, technologický transfer, spolupráce s aplikační sférou a kontakt). Výsledky VaV a popis spolupráce s aplikovanou sférou byly vytvořeny na základě analýzy dat IS VaVaI a doplněny u organizací v regionu o zjištění z osobních návštěv. Analýza výstupů IS VaVaI umožňuje identifikaci výsledků právní ochrany (patenty, užitné a průmyslové vzory) a výsledků s aplikačním potenciálem. Z důvodu obtížného určení nejdůležitějších výsledků výzkumu napříč obory nejsou obvykle uváděny konkrétní projekty, ale právě přehled výstupů aplikovaného výzkumu. Ten umožňuje srovnat jednotlivá pracoviště a určit charakter prováděného výzkumu. Pokud pracoviště vykazuje velké množství výsledků aplikovaného výzkumu, lze usuzovat na jeho silnou orientaci na aplikovaný


51


výzkum. Výstupem základního výzkumu pak jsou především publikace. Ty nejsou do hodnocení zahrnuty, neboť potenciál jejich využití je vzhledem k absorpčním kapacitám českých podniků a poboček zahraničních firem omezený. Transfery technologií, respektive přehled u skutečněných přenosů poznatků do praxe, byl vytvořen pomocí výročních zpráv institucí. Ne všechna pracoviště ve svých výročních zprávách technologický transfer prezentují, a to buď z důvodu, že jej nemají v popisu činnosti či jej neuskutečňují. Finanční údaje o tržbách za technologický transfer vycházejí z účetních závěrek a odpovídají tržbám za vlastní výrobky a služby z hlavní (hlavní činnost výzkumných organizací) činnosti a hospodářské činnosti (zakázková činnost). Některé instituce rozlišují v rámci hospodářské činnosti tzv. další činnost (zakázková činnost pro resortní ministerstva a státní organizace) a jinou činnost (zakázková činnost pro právnické, soukromé, subjekty). Při interpretaci výstupů analýzy dat z IS VaVaI je nutné si uvědomit povahu samotného informačního systému. IS VaVaI shromažďuje informace o všech projektech podpořených z veřejných zdrojů. Zahrnuje tedy pouze jeden segment VaV aktivit. Z toho vyplývá, že pokud organizace nevykazuje v RIVu žádné výsledky, neznamená to, že neprovádí VaV aktivity s patřičnými výsledky. K výzkumné činnosti může využívat pouze soukromé prostředky. Právě tento nedostatek eliminuje provedený průzkum inovační infrastruktury v Ústeckém kraji a je třeba k němu při interpretaci přihlížet. Graf 31 Spolupráce subjektů s právnickými osobami dle IS VaVaI 200

100,0

150

80,0 60,0

100

40,0

50

20,0

0

0,0

celkem počet projektů

počet parnterů (POO)

podíl projektů s POO na celkové počtu projektů

Zdroj: IS Va VaI, vlastní úprava


52


Tabulka prezentující vybrané aktéry VaVaI infrastruktury v zájmových krajích: Název Krátká historie Popis činnosti Výsledky VaV organizace Úplný ná zev orga nizace

Předsta vení his torie organi za ce na základě významných událostí (ka l endárium).

Stručný popis hla vní činnosti organiza ce s uvedením jejím s truktury, pokud to uspořádání organiza ce umožňuje.

Kraj

Výsledky Va V vybrá ny na zá kladě projektů obsažených v IS VaVaI u příslušných organiza cí. Prezentovány jsou výsledky s aplika čním potenciálem (pa tenty, uži tné a průmyslové vzory a další výsledky a plikačního cha ra kteru – prototyp, pol oprovoz, SW apod.).

Transfery technologií Transfer technologií obsahuje informa ce o uskutečněném přenosu poznatků do pra xe i s výš í zisku pokud je uvedena . Pokud organiza ce neprezentuje výši zisku či je orientována na zprostředková vání spoluprá ce aplikované a výzkumné sféry, obsahuje ta to cha rakteris tika s tručný popis činnos ti cha ra kteru technologi ckého tra nsferu nebo na bízených služeb.

Popis spolupráce s aplikovanou sférou

Kontakt

Popis spol uprá ce s aplikovanou sféru je prezentován na základě anal ýzy da t z IS Va VaI jednotli vých organiza cí. Obsahuje tedy informa ce o počtu projektů s POO, jejich převažujícím za měření a také přehled nejčastějších pa rtnerů z řa d POO.

Ta to cha ra kteristika obsahuje vždy adresu a kontaktní osobu (ředitel organi za ce či odpovědný pra covník Va V)

Typ právní formy Středočeský kraj

Vysoká škola

Plzeňský kraj

Veřejná výzkumná instituce (v. v. i.)

Liberecký kraj

Soukromá výzkumná instituce

Moravskoslezský kraj

Zprostředkující organizace/firma

Jihomoravský kraj Ústecký kraj


53


5.1.1 Detailní popis aktéru VaVaI v Ústeckém kraji

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Krátká historie

Popis činnosti

1954 – Založena Vyšší peda gogi cká š kola. 1959 – Změna ná zvu na Pedagogi cký i ns titut 1964 – Založení Pedagogi cké fakulty v Ús tí na d La bem 1991 – Zřízení Uni verzi ty J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se třemi fa kul tami a jedním ús ta vem – Peda gogi ckou fa kul tou, Fakul tou sociálně ekonomi ckou, Fakul tou ži votního pros tředí a Ús ta vem s l ovansko-germánských studií. 1993 – Založení Ins ti tutu výtva rné kul tury 1998 – Zřízen Ús ta v techniky a řízení výroby 2000 – Tra nsforma ce Insti tutu výtva rné kul tury na Fakul tu uži tého umění a designu 2003 – Zřízení Ús ta v zdra votnických s tudií 2005 – Ús ta v přírodních věd se trans formoval na Přírodovědeckou fa kultu 2006 – Ús ta v humani tních s tudií se trans formoval na Filozofi ckou fakultu a Ústa v techni ky a řízení výroby se trans formoval na Fakul tu výrobních technologií a managementu 2008 – Za členění Ús ta vu slova nskogermáns kých s tudií do Filozofi cké fa kul ty a Fakul ta uži tého umění a designu změnila název na Fakultu umění a designu

Uni verzi ta se věnuje VaV a vzdělává ní v celém spektru vědních discipl ín od sociálních věd, přes přírodní vědy a ž po vědy technické. Struktura: i - fakul ta sociálně ekonomi cká ii - fakul ta umění a des ignu iii - fakul ta výrobních technologií a ma nagementu i v - fakulta ži votního pros tředí v - fi l ozofická fakulta vi - peda gogická fakulta vii - přírodovědecká fa kulta viii ús ta v zdra votnických s tudií


Výsledky VaV

Transfery technologií


Patenty (4), Užitné a průmyslové vzory (4), Výsledky aplikačního charakteru (93)

Na FVTM probíhá technologi cký transfer pros tředni ctvím VTP fa kul ty. Celkem uza vřel y všechny fa kul ty v roce 2011 smlouvy v souhrnné výš i 1,2 mi l . Kč.

Cel kem 16 projektů s POO. Opakovaně projekty směřoval y do oblasti neurologie (Neurologie, neurochi rurgie, neurovědy (2)), elektrotechniky (Senzory, čidla , měření a regulace (2)) a energetiky (Nejaderná energetika , spotřeba a uži tí energie (2)). Opakovaná spolupráce pa k proběhla s : BVT Technologies,a .s . (2), D.S.K. spol . s r.o. (2), Kra jská zdra votní, a .s . (2) a Výzkumný ús ta v a norganické chemie, a.s. (2).

Kontakt Adresa: Pas teurova 1, 400 96, Ús tí nad La bem; Prorektorka pro vědu - prof. Ing. Ji ři na Jílková , CSc.

ji ri [email protected] 475 28 6210

Služby nabízené MSP (i velkým podnikům): UJEP ja ko celek nabízí služby pros tředni ctvím organi zací či center jednotli vých fakul t (Ús tecké materiálové centrum PřF a VTP při FVTM – viz popis dále), nabízí měření, anal ýzy a zkoušky, a dále společné výzkumné a vývojové projekty a smluvní výzkum.

54


UJEP - Fakulta výrobních technologií a managementu

UJEP Fakulta životního prostředí

-

Krátká historie

Popis činnosti

1954 – Založení Vyšší pedagogické š koly 1991 – Zřízení Uni verzi ty Jana Evangelisty Purkyně v Ús tí na d La bem 1998 – Zřízení Ús ta vu techniky a řízení výroby 2006 – Přeměna Ús ta vu techniky a řízení výroby mění na Fa kul tu výrobních technologií a ma nagementu

Fa kul ta se orientuje přípra vu techni ckoekonomi ckých pra covníků, a to zejména v oblasti s trojírens tví a energetiky. Struktura: i - Ka tedra s trojů a mecha niky ii - Ka tedra technologi í a ma teriálového i nženýrství iii Ka tedra ma nagementu a ekonomiky podniku i v - Ka tedra ma temati ky a fyzi ky v- Ka tedra energetiky a el ektrotechniky

Krátká historie

Popis činnosti

1954 – Založení Vyšší pedagogi cké š koly 1964 – Založení Peda gogi cké fa kulty 1991 – Zřízení Uni verzi ty Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vč.

Fa kul ta je zaměřena na výzkum a vzdělá vání v oblasti ekol ogie a ži votního prostředí. Studuje příčiny na rušení zá kladních složek ži votního pros tředí, možnos ti a způsoby jejich ozdra vění a zejména preventi vní opatření v oblasti tvorby a ochrany ži votního pros tředí. Hla vní


Výsledky VaV


Užitné a průmyslové vzory (3), Výsledky aplikačního charakteru (9); 1 pa tent se při pra vuje na Ka tedře s trojů a mecha niky

Spoluprá ce s aplika ční s férou pros tředni ctví fa kul tního VTP a na osobní bá zi v rá mci jednotli vých ka teder. V roce 2012 fa kul ta realizovala 26 krá tkodobých smluvních za kázek a 6 dlouhodobých. Nově uza vřela i 3 další. Příjmy ze smluvních za kázek v roce 2011 činil y 44 768 Kč.

Výsledky VaV Výsledky aplikačního charakteru (80)


Kontakt

FVTM se účas tnila jednoho projektu s POO, který směřoval do oblasti Senzory, čidla, měření a regulace. Partnerem při s polupráci byla fi rma KYBERTEC, s.r.o. Ka tedra strojů a mechaniky spolupra cuje na ruti nním vývoji , měření a tes tování s několika partnery ve fi remní s féře (Cha rt - Ferox Děčín, Glanzs toff Bohemia, Vršanská Uhelná). Jedná se především o s ys témy a utomatizace, dopravníky a jiné s trojní zařízení.

Adresa: Pa s teurova 1, 400 96; Proděkan pro vědu a další tvůrčí činnost- Ing, Milan Di a n Ph.D.;

Služby nabízené MSP (i velkým podnikům): Vědeckotechnický park je organi zace FVTM UJEP za měřená na poskytování služeb podnikům. Nabízí služby (1) proná jem přís trojů, za řízení a laboratoří pro vlas tní výzkum fi rem s možnos tí odborného poradens tví, (2) umís tění vlastního pra covníka do VTP v rá mci denního doktorandského nebo ma gisters kého s tudia , (3) společná výzkumná a vývojová činnos t, (4) zřizování referenčních labora toří, (5) pořádání kursů, š kolení nebo poradenství.

Vedoucí Katedry strojů a mechaniky – Doc. Ing. Josef Soukup, CSc. ( ema il: [email protected] p.cz; tel : 475 285 539)

Transfery technolog ií


Kontakt

Příjmy ze smluvních za kázek v roce 2012 činil y 500 000 Kč. V roce 2012 měla fakulta uza vřené 3 smlouvy spoluprá ce s aplika ční

Cel kem 7 projektů s POO. Většina projektů směřuje do oblas ti ochrany přírody a ekologie (Konta minace a dekonta mina ce půdy včetně pes ti cidů (1), Ochrana kra jinných území (1), Ekologie – s polečens tva (1), Znečištění a kontrola vody (1)). Dále projekty s POO s měřoval y do oblasti energetiky (Nejaderná energetika , spotřeba a uži tí energie (2)) a také kul tury (Umění, a rchi tektura, kulturní dědi ctví (1)). Partnery při těchto projektech byl y/jsou: AQUATEST a.s . (1), D.S.K. spol . s r.o. (2), MikroChem LKT spol. s r.o. (1), ŠINDLAR s . r. o. (1), Výzkumný ús ta v a norganické chemie, a.s. (2) a Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a .s. (1). Vybrané projekty: 1. Ods traňování dusičnanů z odpadních vod pomocí denitri fika čních ba kterií imobilizovaných v PVA ma tri ci z různých typů odpadních vod,

Adresa: Králova výšina 3132/7, 400 96; Děkan – Ing. Mi roslav Ri chter, Ph.D., EUR ING Proděkan pro vědu - doc. Ing. Pa vel Janoš ,

55


Fa kul ty ži votního pros tředí 2002 – Rozšíření FŽP – nové labora toře; vzni k detašova ného pra coviš tě v Mos tu 2003 – Uza vření spoluprá ce s VÚACh AV ČR

UJEP Fakulta umění designu

a

oblasti působnos ti jsou: Envi ronmentální ma nagement, s tudie vli vů na ži votní pros tředí a zdra ví obyva tel , sociálně ekonomické aspekty Revi taliza ce kra jiny, hospoda ření v antropogenně pos tižených oblastech Informa ční a geoinforma ční technologie (GIS) Vybra né technologie pro ochranu ži votního pros tředí, minimaliza ci odpa dů a úspory energie Struktura: i - Ka tedra informa tiky a geoi nformatiky ii - Ka tedra přírodních věd iii Ka tedra s polečenských věd i v - Ka tedra techni ckých věd

sférou. Fa kul ta disponuje ši rokou sítí podnikových pa rtnerů, kteří pa rti cipují na výzkumné i vzdělá va cí činnosti fa kulty.

které pro s vůj vysoký obsah sol í (až 8%) a dusi čnanů (až 10 g/l ) i pro nedostatek živin nelze čistit zavedenými biologickými postupy (Spol upráce s LentiKat’s a .s. Pra ha) 2. Dekonta minace organi cky znečištěných vod s využi tím vidi telného zá ření a ftalocyaninu. Degra dace látek o koncentra ci 2.10 -3 mol .l -1 i vyšš í, objem dekonta minova né vody 10-600 li trů. Jedná se o levnou va ri a ntu čištění odpadních vod, zařízení s jednoduchou obsluhou. Spol upráce s Dekonta a.s. Dřetovice a UCHP AV ČR. 3. Kogenera ční jednotka využívající biomasu jako obnovi telný zdroj energie. Výsledkem řešení je pyrol ýzní reaktor pro výrobu pyrol ýzního pl ynu s jednotkou čištění pl ynu a spalová ním v kogenera ční jednotce o výkonu řá dově 200 a ž 300 kW elektrických a 350 a ž 600 kW tepelných. Vývoj a výrobu za jišťuje firma D.S.K. spol . s r.o, Rtyně nad Bílinou, která s e též podílí na spolufinancování projektu. 4. Nanoma teriály pro ochranu ži votního pros tředí - Ve spoluprá ci s UACH AVČR jsou vyvíjeny nové typy ma teriálů na bázi nanokrys talických oxi dů kovů, grafenu a jeho anorga nických analogů (tzv. 2D -ma teriál y), kvantové tečky a j. FŽP ve spoluprá ci s PřF se za měřuje na envi ronmentální aplika ce těchto materiálů (fotokatal ýza , reakti vní s orbenty, s enzory).

mi roslav.ri chte [email protected], 475 284 117 pa vel .janos@uj ep.cz, 475 284 148

Služby nabízené MSP (i velkým podnikům): Fa kul ta realizuje společné projekty s podniky a sml uvní výzkum, nemá zřízenu zvláš tní organiza ční složku pro spoluprá ci s podniky a nemá s pecifickou a cílenou nabídku služeb pro podniky.

Krátká historie

Popis činnosti

1954 – Za l ožení Vyšší pedagogické školy 1991 – Zřízení Uni verzi ty Ja na Evangelis ty Purkyně v Ús tí na d La bem 1992 – Otevření a teliéru skla na Ka tedře výtva rné výchovy Peda gogické fakulty 1993 – Založení Insti tutu výtva rné kul tury a vznik a teliéru kera miky a porcelánu 1994 – Otevření ateliéru přírodních ma teriálů, fotografie, gra fi ckého designu a textilní tvorby.

Fa kul ta je zaměřena uměleckou a vědeckovýzkumnou činnost a poskytování ucelené uměl ecké, teoretické a pra ktické výuky. Struktura: i - Ka tedra fotografie ii - Ka tedra elektroni ckého


CSc.

Výsledky VaV


nemá

Fa kul ta velmi úzce spolupra cuje s fi rmou Čes ký porcelán a.s . a to zejména na tvůrčí a kreati vní

Popis spolupráce s aplikovanou sférou Fakulta spolupracuje s firmou Český porcelán při návrzích designu výrobků. Služby nabízené MSP (i velkým podnikům): Fa kul ta nemá zřízenu

Kontakt Adresa: Pas teurova 9, 400 96; Proděkan pro zahraniční a vědu Polanecký, Ja rosla v, PhDr., Ph.D.

56


1997 – Otevření a teliéru užité gra fiky (celkem již 7 a teliérů) 2000 – Tra ns formace IVK na Fakultu umění a designu 2002 – Otevření a teliéru Digitální média 2005 – Otevření tři a teliérů: Designu interiéru, Produktového designu a Vi zuálního designu 2006 – Otevření a teliéru Aplikované a reklamní fotografie. 2008 a 2009 – Otevření ateliérů Digi tální anima ce a Performa ti vní média a doktorského studia v oboru Vizuální komunikace.

UJEP Filozofická fakulta

obra zu iii Ka tedra vizuální komunikace i v -Ka tedra užitého umění v - Ka tedra designu vi - Ka tedra všeobecné průpra vy i v -Ka tedra užitého umění

Krátká historie

Popis činnosti

1954 – Za l ožení Vyšší pedagogické školy 1991 – Zřízení Uni verzi ty Jana Evangelisty Purkyně v Ús tí na d Labem 2005 – Založení Ús ta vu humani tních s tudií (jediná ka tedra historie) trans forma cí Peda gogické fakulty 2006 – Vznik Filozofické fakulty sloučením Ús ta vu humani tních s tudi í a humani tně orientovaných kateder PF UJEP. Vznik katedry pol itologie a filozofie a katedry germanistiky 2008 – Vznik Ústa vu slova nsko-germánských s tudií

Fa kul ta je orientována na výukovou a výzkumnou činnost v oblasti huma nitních věd. Struktura: i - Ka tedra germanistiky i i - Ka tedra historie iii - Ka tedra poli tologie a fi l ozofie iv -Ús ta v slovanskogermá nských s tudií

UJEP - Fakulta zdravotnických studií

Krátká historie

Popis činnosti

1954 – Založení Vyšší peda gogi cké š koly 1964 – Založení Peda gogické fakulty 1991 – Zřízení Uni verzi ty Jana Evangelisty Purkyně v Ús tí na d La bem

Fa kul ta se zabývá výukou a Va V v oblasti zdra votnictví s orienta cí na oš etřovatelství a fyzioterapie. Struktura: i - Ka tedra fyziotera pie a ergoterapie ii - Ka tedra ošetřova telství a porodní asistence Laboratoř pro studium pohybu


činnosti při tvorbě porcelánovýc h výrobků.

Výsledky VaV nemá

Transfery technologií Fa kul ta je do technologi ckého trans feru za pojena pros tředni ctvím pa rti cipa ce odborníků z pra xe na výuce.

Výsledky VaV


Nemá

Nemá

zvláštní organiza ční složku pro spolupráci s podniky a nemá specifi ckou a cílenou nabídku služeb pro podniky, spolupráci s podniky však rea lizuje.

Popis spolupráce s aplikovanou sférou Nemá Služby nabízené MSP (i velkým podnikům): Fa kul ta nemá zřízenu zvláštní organi zační složku pro spolupráci s podniky a nemá specifi ckou a cílenou nabídku služeb pro podniky.

Popis spolupráce s aplikovanou sférou Fa kul ta ( Laboratoř pro studium pohybu) má uza vřenou jednu sml ouvu s partnerem s automobilového průmyslu (Škoda Auto) a dále se s Kra jskou zdra votní a.s . podílí na přípra vě Uni verzi tní nemocni ce a Bi omedicínského centra.

Fakulta s podporou grantu od CESNET zahájila řešení výzkumného projektu

ja rosla v.polan [email protected], 51165116

Kontakt Adresa: České mládeže 8, 400 96; Proděkan pro vědu a zahraniční vztahy- Mgr. Da vi d Tomíček, Ph.D. da vi [email protected], 475 283 291

Kontakt Adresa: Velká Hra dební 13, 400 96; Děkan: doc. MUDr. Mi ros lav Tichý, CSc. Proděkan pro vědu, výzkum a zahraniční vztahy- PhDr. Hana Kynš tová , Ph.D. Vedoucí laboratoře

57


2003 – Založení Ús ta vu zdra votnických studií 2008 – Přesun do s tá va jících prostor 2012 – Transformace na Fa kul tu zdra votnických studií

UJEP Přírodovědecká fakulta

Laboratoř pro studium civilizačních chorob zaměřuje s vou činnost na detekci ri zikových faktorů, které se podílejí na vzni ku chronických onemocnění. Předmětem výzkumu jsou jednotli vé oblas ti ži votního s tylu jedince, ja ko jsou výži va , pohybová akti vi ta , mentální hygiena , výskyt ri zikového chování a zá vi slostí.

Krátká historie

Popis činnosti

1954 – Založení Vyšš í pedagogické š koly 1964 – Založení Peda gogické fakulty 1991 – Zřízení Uni verzi ty Jana Evangelisty Purkyně v Ús tí na d La bem 2004 – Založení Ústa vu přírodních věd 2005 – Tra nsforma ce na Přírodovědeckou fa kultu 2010 Založení Ús teckého ma teriálového centra jako pra coviš tě pro rozvoj spol uprá ce s a plikačním sektorem

Fa kul ta je orientována na výuku a VaV v oblasti přírodních věd, a to jak ži vých, ta k neživých. Struktura: i - Ka tedra biologie i i - Ka tedra fyziky i i i - Ka tedra geografie i v - Ka tedra chemie v - Ka tedra informatiky vi - Ka tedra matematiky Projekty vědy a výzkumu na Přírodovědecké fakultě UJEP lze s hrnout do následujících oblastí: a . plazmové technologie přípra vy nanoma teriálů, b. chemi cké technologie, nanotechnologie, bi onanotechnologie, c. počíta čový design na nomateriálů d. použi tí dendrimerů pro biomedi cínské aplika ce – e. geografi cké a s ocio-geografické studie f. i nformatika


na vybudování infrastruktury pro přenos zdravotnických výkonů mezi Krajskou zdravotní, a.s. a FZS. Služby nabízené MSP (i velkým podnikům): Fa kul ta realizuje společné projekty s podniky a smluvní výzkum, nemá zřízenu zvláštní organi za ční složku pro spolupráci s podniky a nemá specifi ckou a cílenou na bídku služeb pro podniky.

pro studium pohybu: Mgr. Ma rek Jel ínek, PhD. mi [email protected] 47 528 4233 hana .kyns [email protected] z 47 528 4247 ma [email protected], 47 528 4246

Výsledky VaV




Fa kul ta získala v roce 2011 ze smluvních za kázek více jak 500 tis . Kč. V témže roce měla fakul ta uza vřena 7 smluv s pa rtnery z a plikační sféry. Technologický trans fer chce fa kul ta dále rozvíjet pros tředni ctví m vybudova néh o fakul tního Ma teriálovéh o centra .

PřF se účastnila celkem 4 projektů s POO. Projekty s měřoval y do oblas ti Šlechtění rostlin (1), Fyziky plasmatu a výboje v pl ynech (1), Imunologie (1) a Anorganická chemie (1). Partnery při těchto projektech byl y/jsou: BVT Technologies,a .s . (1), Centrum organické chemie s .r.o. (1), HVM PLASMA, spol . s r.o. (1), Protei x s .r.o. (1), VIDIA spol . s r.o. (1), Výzkumný ús ta v organi ckých s yntéz a .s . (1) a Zemědělský výzkumný ústa v Kroměříž, s.r.o. (1). Služby nabízené MSP (i velkým podnikům): Ústecké materiálové centrum je orga niza ce Přf UJEP zaměřená na poskytová ní služeb podnikům. Na bízí služby zkoušek, anal ýz a měření a výzkumu na zaká zku. Z anal ýz např. Anal ýzy prvkového složení povrchů a hloubkového složení, difra kční anal ýzu, fá zovou anal ýzu, s tudium nanovlá ken, nanovrs tev a laserový a nal yzá tor velikos ti na nočástic, a mnohé další.

Kontakt Adresa: Čes ké mládeže 8, 400 96; Děkan: doc. RNDr. Pa vlík Ja ros lav CSc Proděkanka pro vědu a zahraniční vztahy- Prof. RNDr. Pa vla Čapková , DrSc. ja rosla v.pa vlik ujep.cz, 475283223 pa vla .capkova ujep.cz, 475283188

58


UJEP Pedagogická fakulta

Krátká historie

Popis činnosti

1954 – Založení Vyšš í pedagogické š koly 1959 – Trans formace na pedagogický i nstitut 1964 – Přeměna pedagogi ckého ins ti tutu na Peda gogickou fakultu 1991 – Zřízení Uni verzity Jana Evangelisty Purkyně v Ús tí na d Labem s Peda gogickou fakultou 1992 – první neuči telské obory 1995 – doktorandské s tudium v oboru hudební výchova

Fa kul ta se orientuje na vzdělá va cí a výzkumnou činnost v oblasti pedagogiky a dalších bl ízkých humani tních oborech. Struktura: i - Ka tedra a nglistiky ii - Ka tedra bohemisti ky a s l avistiky iii - Ka tedra hudební výchovy i v - Ka tedra matema tiky a ICT v - Ka tedra pedagogiky vi Ka tedra preprimá rního a pri má rního vzdělávání vi i - Ka tedra psychologie viii - Ka tedra tělesné výchovy a s portu i x - Ka tedra výtva rné kul tury x - Ka tedra výchov uměním

Pozn.: končí výuka „základů techniky“, potřeba vybudova t nové centrum – potřebná podpora techni ckého vzdělá vání v regionu od zá kladních š kol.

UJEP Fakulta sociálně ekonomická

Výsledky VaV


Nemá (pouze neaplikační – články). Za měření fa kul ty je v prvé řadě na výchovu pedagogů, přírodovědné obory byl y převedeny na další fa kulty UJEP.

Fa kul ta je za pojena do technologi ckého trans feru předevš ím pros tředni ctvím výuky za jiš ťova né odborníky z pra xe. Fakul ta spolupra cuje zejména s pa rtnery z veřejného sektoru – široká nabídka či nnos tí pro veřejnou s prá vu.

Krátká historie

Popis činnosti

1954 – Založení Vyšší pedagogické š koly 1991 – Zřízení Uni verzi ty Jana Evengelisty Purkyně v Ús tí nad Labem s Fa kul tou s ociálně ekonomickou

Fa kul ta se zaměřuje na výuku odborníků v ekonomi ckých oborech a sociální pol itice. Struktura: i - Ka tedra ci zích jazyků i i - Ka tedra ekonomie i i i - Ka tedra ekonomiky podniku



Kontakt

PF se zapojila do dvou projektů s POO, které směřoval y do oblasti Dokumentace, knihovni ctví, prá ce s informa cemi (1) a Senzory, či dla, měření a regula ce (1). Pa rtnery na těchto projektech byl y/jsou: BVT Technologies,a .s . (1), ÚJV Řež, a . s. (1) a Výzkumný ús ta v bramborá řský Ha vl íčkův Brod, s .r.o. (1). Akti vi ty v rá mci 7. Rá mcového progra mu - „Pri Sci -Net“; „Networking Pri ma ry Science Educa tors as a means to provide training and professional development i n Inquiry Ba sed Teaching. Spoluprá ce s pa rtnery v Sasku – uni verzi ty Frei berg, Dresden, Chemnitz. Ps ychologi cké kurs y pro zaměs tnance Českých dra h

Adresa: České ml á deže 8, 400 96; Děkan – doc. PaedDr. Pa vel Doul ík, PhD. Proděkanka pro vědu a tvůrčí činnostdoc. PaedDr. Ivana Brtnová Čepi čková , Ph.D. [email protected], 475 282 164 i vana .brtnova cepi [email protected], 475282157

Služby nabízené MSP (i velkým podnikům): Fa kul ta realizuje společné projekty s podniky, nemá zřízenu zvláš tní organi za ční složku pro spoluprá ci s podniky a nemá specifi ckou a cíl enou nabídku s lužeb pro podniky.

Výsledky VaV


Výsledky aplikačního charakteru (1)

Fa kul ta nevyvíjí vlas tní činnost směrem k přenosu poznatků do praxe.

Popis spolupráce s aplikovanou sférou nemá Služby nabízené MSP (i velkým podnikům): Fa kul ta má zřízenu zvláštní složku pro spoluprá ci s aplika ční

Kontakt Adresa: Moskevs ká 54, 400 96; Proděkan pro vědu a výzkum- Doc. Ing. Da niel Šťastný, Ph.D. da [email protected],

59


i v - Ka tedra financí a účetnictví v - Ka tedra matematiky a i nformatiky vi - Ka tedra práva a politologie vii - Ka tedra regi onálního a lokálního rozvoje vi i i - Ka tedra sociální práce

Vysoká škola aplikované psychologie

Krátká historie

Popis činnosti

2007 – Zapsání organi zace do obchodního rejstříku

Soukromá Vys oká škola aplikované ps ychologie nabízí možnos t s tudia ps ychologie jak pro absol venty s tředních škol – ma turanty formou denního s tudia , tak pro lidi z pra xe, při za měs tnání formou celoži votního vzdělá vání (CŽV) s možností pokra čova t v ba kalářském s tudiu.

Krátká historie Agrobiotechnologick é výzkumné centrum pro revitalizaci a trvale udržitelný rozvoj Severočeského regionu Chomutov, VÚRV, v.v.i.

1951 – Vznik VÚRV, v.v.i . v Pra ze 1964 – Založena výzkumná s tani ce v Chomutově

Popis činnosti Pra coviště dlouhodobě řeší problema tiku v oblasti revi taliza ce a trvale udrži telného rozvoje zemědělství a kra jiny na základě víceúčelového ma teriálového a energeti ckého využívání biomas y a bioodpadů včetně moni tori ngu, kontrol y a hodnocení možných zdra votních a ekol ogických rizik.


sférou (společnos t VYCERRO), která se však za měřuje s píše na veřejnou sprá vu, méně na podnikovou sféru.

Výsledky VaV nemá

Transfery technologií nejsou

475284714

Popis spolupráce s aplikovanou sférou nemá Služby nabízené MSP (i velkým podnikům): Fa kul ta nemá zřízenu zvláš tní organi za ční složku pro spoluprá ci s podniky a nemá specifi ckou a cílenou nabídku služeb pro podniky.

Výsledky VaV



Příjmy ze smluvního VaV s komerční sférou tvoří cca 1,5 až 2 mil. Kč. ročně. Například vývoj technologie na zpra cování biomasy (fi rma Wekus), použi tí nových zemědělských surovin pro biopl ynové s tanice (Sta vos a .s ., Haná cká zemědělská společnost Jevíčko a .s . a j.).

Kontakt Adresa: Náměs tí ČSA 85, 411 55 Terezín; Rektor vysoké školy - PhDr. et Mgr. Štefan Medzihorský; info@vsaps .cz; 603 478 364)


Kontakt

Cel kem 7 projektů s POO. Nejčas tější oblastmi , do kterých s měřuje spoluprá ce, jsou: Pěstování netradičních rostlin, zpra cová ní biomas y a využi tí jejích zbytků, osevní postupy, kompostování. Při řešení projektů byl y/jsou pa rtnery: DLF - TRIFOLIUM Hladké Ži voti ce, s .r.o. (1), Haná cká zemědělská společnost Jevíčko a.s . (1), MIKROPUR, společnos t s ručením omezeným (zkr. s. r. o.) (1), Nutri Vet s .r.o. (1), Wekus s .r.o., Sta vos a.s ., Výzkumný ús ta v bra mborá řský Ha vl íčkův Brod Nabízené služby: výzkum a vývoj v oblasti pěstování a zpra cování biomas y, produkce a využívá ní obnovi tel ných zdrojů surovin a energie, moni tori ng složek ži votního prostředí, vývoj technologií pro kompos tová ní bioremedia ce, biorekul ti va ce a a na erobní digesci.

Adresa: 430 01 Chomutov, Černovi cká 4987; Vedoucí centra - Ing. Sergej Us ťa k, CSc. (us tak@evo. vurv.cz, tel: 739 317 417))

60


Krátká historie Výzkumný ústav balneologický, v.v.i.

Výzkumný ústav anorganické chemie, a. s.

2011 – Založení výzkumného ús ta vu

Popis činnosti Výzkumný ústa v uskutečňuje vědeckou, výzkumnou, informa ční, poradenskou a vzdělá va cí činnos t v oblasti balneol ogie a v příbuzných oborech. Těmi to a kti vi tami přispíva t k rozvoji balneologie, zvyšování kvality lázeňs ké péče a konkurenceschopnosti lázní


nemá

nejsou

Popis činnosti

Výzkumná a vývojová činnos t je základní podnika telskou akti vi tou Výzkumného ús ta vu anorgani cké chemie, a . s . již od jeho založení v roce 1952. Po pri va ti za ci v roce 1995 tak současná akciová společnos t pl ynule na vazuje na dlouhodobou tra dici společnosti ve vývoji a výzkumu anorgani ckých technologií. Roku 2000 se společnost z rozhodnutí jediného akci oná ře stala centrálním výzkumným pra coviš těm skupiny UNIPETROL.

Výzkumný ústa v poskytuje Va V a techni cké služby v oblas ti anorgani cké chemie se za měřením na ra finérii/petrochemii a obnovi telné zdroje v chemii. Druhou význa mnou oblastí je a plikace alumosilikátů v různých oblastech od s ta vebni ctví po ochra nu památek. VÚAnCh řeš í ve spoluprá ci se s vými pa rtnery z akademické i podnikatelské sféry několik rozsáhl ých výzkumných projektů s podporou Ministers tva průmyslu a obchodu ČR, řeší komerční vývojové za kázky většího rozsahu a provádí i řadu dalších výzkumných pra cí na zá kladě požadavků zákazníků.

1953

–

Vznik

Popis činnosti Společnost se zaměřuje na VaV a expertní a


Popis spolupráce s aplikovanou sférou Jedi ný projekt – rozvoj l ázeňství v Gruzii Nabízené služby: vědecká a výzkumná činnost za účelem objekti vi za ce účinků lázeňské léčby; vývoj léči v a moderních za řízení používaných při balneoterapii ; vzdělá vání fyzi oterapeutů, zdra votních sester, léka řů, geologů, balneotechniků a da l ších profesí.

Krátká historie

Krátká historie Výzkumný

Výsledky VaV

Výsledky VaV




Organiza ce je za pojena do řešení dvou des ítek projektů podpořených z veřejných zdrojů. Organiza ce také disponuje 2 s tál ými pa rtnery z a plikované s féry.

Cel kem 53 projektů s POO. Většina projektů směřuje do oblasti chemie a to anorgani cké (Anorgani cká chemie (18)) a průmyslové (Průmyslová chemie a chemi cké inženýrs tví (20)). Nejčastějšími partnery byl y/jsou: České lupkové zá vody, a .s . (9), DEKONTA, a .s . (11) a POLYMER INSTITUTE BRNO, s pol. s r.o. (5)

Výsledky VaV Patenty (3),

Transfery technologií Společnost

je

Kontakt Adresa: Mlá dežnická 211, 411 19 Mš ené-lázně; Ředitel ústavu - Ing. Vá cla v Dvořá k, MBA. ([email protected]; tel : 602 384 607)

Kontakt Adresa: Revoluční 1521/84, 400 01 Ús tí nad La bem; Ředitel: Ing. Milan Petrá k, tel .: 475 309 222, mi l [email protected] Vedoucí úseku výzkumu UniCRE- Doc. Ing. Ja romír Lederer, CSc., tel.: 476 165 614 ja [email protected]

Popis spolupráce s aplikovanou sférou Řá dově des ítky projektů ročně s pa rtnery

Kontakt Adresa:

tř.

61


ústav pro hnědé uhlí a.s.

resortního výzkumného pra covi ště 1976 – Změna na koncernovou účel ovou organizaci 1988 – Organi zační jednotka SHD 1991 – Trans formace na samosta tný s tátní podnik 1992 – Změna prá vní formy na akciovou s polečnost.

Krátká historie Chmelařský institut

Ins ti tut na vazuje na činnos t Výzkumného ús ta vu chmela řského v Ža tci . 1992 – Zapsání ins ti tutu do obchodního rejs tříku. Je zři zová n Svazem pěs ti telů chmel e ČR

inženýrs ké činnosti , zkušebni ctví a podnika telské akti vi ty v regi onu. Či nnos t směřuje do oblasti energetiky a to zejména do oblasti energeti ckého využi tí hnědého uhl í. Struktura: i Geotechnika a hydrol ogie ii - Podni katelské a inova ční centrum a s prá va i nformací i i i - Technologické procesy a diagnostika i v - Ekologi cké centrum Mos t a Kralupy nad Vl ta vou v - Akreditovaná zkušební laboratoř

Popis činnosti VaV činnos t ins ti tutu se zaměřuje na pěs tová ní, skli zně, zpra cování a pos klizňové úpra vy chmele. Ins ti tut také provádí novošlechtění, udržova cí šlechtění a množení českých odrůd chmele a tes tování. Výzkum je také orientován na ekologiza ci produkce, integrova ný s ys tém pro pěs tování chmele, molekulá rní diagnostika a tes ty chmele a jeho chorob a geneti cké zdroje chmele (základní výzkum).


Užitné a průmyslové vzory (11), Výsledky aplikačního charakteru (40)

za pojena do řešení ná rodních projektů podpořených z veřejných zdrojů to včetně těch za měřených na spoluprá ci výzkumné a aplikované s féry.

Výsledky VaV


Patenty (5), Užitné a průmyslové vzory (50), Výsledky aplikačního charakteru (40), Prodané licence (11)

Ins ti tut vyšlechtil od roku 1996 10 úplně nových odrůd chmele, které jsou používány pěs ti teli nejen v Čes ku. Dále spolupra cuje na projektech s partnery s aplika ční sféry na ná rodní i meziná rodní úrovni v oblas ti šlechtění, technologií používa ných při pěs tování a pos klizňových úprav.

z komerční sféry – nejčastěji se jedná o moni tori ng, inženýrs kou či nnos t, měření, výpočty, spoluprá ce na vývoji . Více jak polovina projektů s měřuje do oblasti těžby/rekultivací krajiny po těžbě . Nejčastějšími partnery byl y/jsou: Vršanská uhlená a .s., Severočeské dol y a .s. Chomutov, Vi P s .r.o. (3), VUPEK-ECONOMY spol . s r.o. (4) a VVV MOST spol. s r.o. (3), Sokolovská uhelná a .s. Nabízené služby: Výzkumná a vývojová činnost v oblasti těžby, úpra vy a uži tí hnědého uhl í, útlumu a zahlazování důlní činnosti včetně ekologie ; inženýrské poradens tví, posudkové, experti zní a servisní či nnos ti ; zkušebni ctví, labora torní měření a testování

Budova telů 2830/3, 434 01 Mos t; Ředitelka společnosti Ša fá řová Ma rcela , Ing., PhD. (sa fa rova @vu hu.cz; tel : 602 429 994)


Kontakt

Řá dově desítky projektů se subjekty z aplika ční sféry v oblasti šlechtění, genetiky ros tlin, posklizňové úpra vy chmele a a grotechnologií. Nejčastějšími partnery byl y/jsou: členové Sva zu pěs ti telů chmele ČR (jednotli vé pěs titelské organi za ce). Výzkumný a šlechti telský ús ta v ovocná řs ký Holovous y s .r.o., Biologi cké centrum AV ČR (České Budějovi ce), Výzkumný ús ta v bra mborá řs ký Ha vlíčkův Brod, s .r.o. a Výzkumný ús ta v pi vova rs ký a slada řský, a .s ., ČZU, Chmelařské družs tvo Žatec Nabízené služby: Výzkum v oblasti šlechtění, chemie, agrotechniky a ochrany chmele. Rozbory chmele, poradens tví při pěs tová ní, ověřová ní receptur vá rek pi v, školení s trojníků česa cích s trojů a sušá ren, testování účinnosti hnoji v ochranných a pomocných látek.

Adresa: Kadaňs ká 2525, Ža tec; Ředitel Ing. Jiří Kořen, Ph.D. (koren@chi za tec.cz, tel : 602 437 424)

62


Krajská zdravotní, a.s.

Krátká historie

Popis činnosti

2007 – Založení akciové společnosti trans forma cí exis tujících stá tních zdra votních za řízení (nemocni c) v Mos tě, Děčíně, Ús tí nad Labem, Tepl icích a Chomutově. 2011 - Přípra va projektu uni verzitní nemocnice

Společnost se zabývá předevš ím poskytování léka řské a medi cínské péče. Součástí poslání KZ je výchova a vzdělá vání studentů všech typů zdra votnických škol, léka řských a fa rma ceuti ckých fa kul t, pregraduální a postgraduální vzdělá vání léka řů a fa rma ceutů, vzdělá vání zdra votni ckých pra covníků i jiných odborných pra covníků pra cujících ve zdra votni ctví a rozvoj vědeckovýzkumné činnos ti ve zdra votni ctví. Dl ouhodobým zá měrem KZ je vybudová ní nemocnice uni verzitního typu jako s třediska špičkové medi cíny, zdra votni cké vědy a výuky trans forma cí z Masarykovy nemocnice v Ús tí nad Labem. KZ a kti vně pra cuje na zabezpečení této činnos ti a akti vně se zapojuje do získá vání ná rodních i meziná rodních grantových projektů, výzkumných záměrů i dalších forem podpory vědy a výzkumu. Cílem je mj. zís ká vat pros tředky na podporu vědecké a výzkumné činnos ti v rozsahu jednotek procent obra tu KZ. K zá kladním cílům KZ pa tří vybudová ní infras truktury Va V v nemocnicích Ústeckého kraje.


Výsledky VaV



Nemá (pouze články)

Společnost se orientuje předevš ím na řešení jak ná rodních, tak meziná rodních projektů s dalšími výzkumnými pra covi šti.

Subjekt se zúčas tnil dvou projektů s POO, které směřoval do oblasti materiálů (Os ta tní materiál y (1)) a Hygieny (1). Pa rtnery byl y: HEDVA PRIMA, a .s.; I N O T E X spol . s r.o.; LICOLOR, a.s .; SPOLSIN, spol . s r.o.; 2EL, s pol. s r.o. Vědecko-výzkumné projekty využíva jí potenciálu a š íře oborů pokrytých pra covišti KZ a jsou dále prohlubovány spolupra cí s pra coviš ti uni verzi tními, vedle UJEP s pra covišti Uni verzi ty Ka rlovy v Pra ze, Českého vysokého učení techni ckého v Pra ze, Akademie věd a s řa dou dalších ná rodních i mezi národních i nstitucí.

Kontakt Adresa: Sociální péče 3316/12A, 401 13, Ús tí na d La bem; Předseda představenstva společnosti - Mgr. Ra dek Scherfer; Věda a výzkum: Ing. Ma rtin Zeman, tel.: 477117900 ma rti [email protected]

63


5.2 Sousedící kraje, resp. kraje ČR významné z hlediska VaVaI Tato kapitola kopíruje strukturu i formát části 5.1. Obsahuje systematický přehled klíčových aktérů VaVaI infrastruktury a jejich srovnání dle výsledků uvedených v IS VaVaI. Na základě přehledu všech subjektů věnujících se VaVaI činnosti bylo vybráno 45 organizací, které jsou klíčovými aktéry inovační infrastruktury jednotlivých krajů. Vyselektované subjekty zahrnují jak státní organizace (vysoké školy a veřejné výzkumné instituce), tak soukromé organizace (soukromé výzkumné ústavy, zprostředkující organizace a firmy). Vybrány byly nejdůležitější subjekty VaVaI infrastruktury, jež buď vytváří či v blízké budoucnosti by mohly vytvářet významné množství potenciálně aplikovatelných výstupů nebo se podílí na budování vhodného prostředí a podpůrné infrastruktury. Následující výběr aktérů VaVaI byl proveden podle typu právní formy a dostupnosti relevantních informací ke srovnání tak, aby výsledný seznam aktérů vypovídal o typu a charakteru VaVaI infrastruktury ve vybraných krajích ČR. Seznam tedy reprezentuje nejvýznamnější aktéry VaVaI v daném kraji. Cílem je poskytnout ucelený pohled na klíčové aktéry tvorby znalostí a inovací a případně i organizace umožňující spolupráci aplikované a výzkumné sféry. Jednotlivé organizace jso u představovány postupně podle typu právní formy (vysoké školy, v. v. i., soukromé výzkumné ústavy a další právnické osoby) v přehledných tabulkách obsahujících základní charakteristiky. Obsah příslušných charakteristik byl ovlivněn snahou o poskytnutí dostatečných informací, které umožní vzájemné srovnání mezi organizacemi. Obrázek 3 Přehled počtu vysokých škol vč. jejich poboček v krajích ČR


64


Obrázek 4 Přehled vysokých škol vč. jejich poboček v krajích ČR Poznámka: AMU; AVU; ČVUT; ČZU; Policejní akademie České republiky; UK; VŠCHT; VŠE; VŠUP; BIVŠ, a.s.; MUP, o.p.s; Unicorn College, s.r.o.; Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o.; VŠMIEP, a.s.; AKCENT College s.r.o.; UNYP, s.r.o.; VŠFS, o.p.s; VŠO, o.p.s; BIBS, a.s.; CEVRO Institut, o.p.s.; Prague College s.r.o.; PVŠPS, s.r.o.; SVŠES, s.r.o.; VŠEM, o.p.s; VŠP, a.s.; VŠZ, o.p.s; AAVŠ, o.p.s; Literární akademie, s.r.o.; MIPP, s.r.o.; SVŠE Znojmo, s.r.o.; Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s; VŠMVVP, o.p.s.; VŠTVS, s.r.o.; UJAK, o.p.s; VŠL, o.p.s; ARCHIP; Business Institut, s. r. o.; Czech Management Institute Praha manažerská fakulta Escuela Superior de Marketing y Administración - ESMA / ESMATUR Barcelona s.r.o.; Francouzsko-český institut řízení - IFTG VŠE (MBA); International Baptist Theological Seminary of the European Baptist Federation o.p.s.; INTERNATIONAL PRAGUE UNIVERSITY o.p.s.; London International Graduate School (LIGS); Open University Business School (MBA); TC Business School (MBA); The Free Swiss University of St. George's (MBA); U.S. Business School Praha (MBA); University of Northern Virginia - Prague (MBA); Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o.; Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, s.r.o.; Vysoká škola realitní Institut Franka Dysona; Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o.


65


Obrázek 5 Přehled klíčových aktérů VaVaI infrastruktury v zájmových krajích


66


Západočeská univerzita v Plzni

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

Krátká historie

Popis činnosti

1949 – Vznik Vysoké škol y s trojní a elektrotechni cká jako součás t Českého vys okého učení technického v Pra ze 1991 - Zřízena zákonem České ná rodní rady č. 314/1991 Sb.. Vznik sloučením již existující Vys oké škol y s trojní a elektrotechni cké a Peda gogi cké fakul ty v Pl zni dne 28. 9. 1991 1993 - Zřízena Fakulta právnická 2000 - Zřízeno centrum "Nové technologie - Výzkumné centrum v zá padočeském regionu" jako vys okoškolský ústav ZČU 2001 - Založena Fakul ta humani tních s tudi í. V roce 2005 přejmenována na Fa kultu filosofickou. 2004 - Zřízen Ús tav umění a designu 2008 - Zřízena Fakul ta zdra votni ckých s tudií a Ústav ja zykové přípravy

Uni verzi ta je s chopna pos kytnout vzdělání ve většině hla vních vzdělá va cích oborů. Připra vuje odborníky v oblastech: s trojírens tví, elektrotechniky, informa tiky, aplikované ma tema tiky, fyzi ky a mechaniky, ekonomi ky, peda gogiky, fil ozofie, filologie, sociální a kul turní antropologie, a rcheologie, prá va a veřejné s prá vy i zdravotnictví. Struktura: i - Fa kulta a plikova ných věd i i - Fa kulta ekonomická i i i - Fa kulta elektrotechnická i v - Fa kulta filozofická v - Fa kulta pedagogická vi - Fa kulta právnická vi i - Fa kulta strojní vi i i -Fakulta zdravotnických studií i x - Ús ta v ja zykové přípravy x - Ús ta v umění a designu xi - Nové technologie - Výzkumné centrum

Krátká historie

Popis činnosti

1849 – Vznik montánní a ka demie v Příbra mi 1904 – Přejmenování na Vys oká š kola báňská 1945 – Přesun Vysoké škol y bá ňské do Ostravy 1989 – Výuka na Ekonomické fakultě 2000 – 2013 – Vznik tří fa kul t: Fakul ta elektrotechni ky a

Vzdělá vání, věda a výzkum v oblasti zejména technických věd, dále také v obl asti ekonomických a přírodních věd. Struktura: i - Horni cko-geologická fakulta ii - Fakul ta metalurgie a ma teriálového i nženýrství i i i - Fa kulta strojní i v - Ekonomická fakulta v - Fa kulta elektrotechniky a i nformatiky vi - Fa kulta stavební vi i - Fa kulta bezpečnostního inženýrství


Výsledky VaV




V roce 2011 uza vřela uni verzita 38 smluv o využití výsledků výzkumu. Cel kem uza vřela 69 s ml uv.

Cel kem 172 projektů s POO Nejčastější oblas tmi , do kterých směřuje spol uprá ce, jsou: elektrotechniky (Elektronika a optoelektronika , elektrotechnika (17) a Senzory, čidla, měření a regula ce (10)), strojírenství (Strojní za řízení a nástroje (17)), energetiky (Nejaderná energetika , spotřeba a uži tí energie (15)), dopravy (Pozemní dopra vní s ys témy a za řízení (14)) a průmyslových procesů (Průmyslové proces y a zpra cování (14)). Nejčastějšími partnery byl y/jsou: COMTES FHT a .s . (12), SpeechTech, s.r.o. (7), ŠKODA ELECTRIC a .s . (8), ŠKODA POWER s .r.o. (9), ŠKODA TRANSPORTATION a .s. (7), ÚJV Řež, a . s. (10) a Výzkumný a zkušební ús ta v Pl zeň s.r.o. (36)

Kontakt Adresa: Uni verzi tní 8, Pl zeň 3; Prorektor pro VaV Prof. Ing. Mi roslav Ši mandl , CSc.

Výsledky VaV



Kontakt


Objem fi nančních pros tředků ze smluvního výzkumu v roce 2011 dosáhl téměř 62 mil. Kč. V roce 2011 pla tných 126 smluv s pa rtnery z a pl ikační s féry

Cel kem 360 projektů s POO. Nejčastější oblastmi , do kterých směřuje spoluprá ce, jsou: hutnictví (Hutni ctví, kovové ma teriál y (104) a Hutni ctví, kovové materiál y (14)), těžby (Báňský průmysl včetně těžby a zpra cování uhlí (37)), energetiky (Nejaderná energeti ka, spotřeba a uži tí energie (36)), dopravy (Pozemní dopra vní s ys témy a za řízení (14)) a průmyslu a zpracování (Průmyslové proces y a zpra cování (14) a Ostatní strojírenství (10)). Nejčastějšími partnery jsou/byl y: ArcelorMi ttal Os tra va a .s. (21), COMTES FHT a .s . (10),

Adresa: 17. listopadu 15, Os tra va Poruba ; Prorektor pro VaV prof. Ing. Bohumír Strnadel , DrSc.

67


informa tiky, Fakul ta s ta vební a Fakul ta bezpečnostního i nženýrs tví

Ostravská univerzita v Ostravě

Slezská univerzita v Opavě

vi i i – Centrum IT4Innovations i x – Výzkumné energetické centrum x – Centrum nanotechnologií xi – Centrum ENET

MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s .r.o. (24), TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a . s. (22), VÍTKOVICE, a .s . (12), VÚHŽ a .s . (20) a Výzkumný ús tav pro hnědé uhlí a.s. (23)

Krátká historie

Popis činnosti

Výsledky VaV

1953 – Vyšší pedagogická škola 1959 – Změna na Peda gogi cký ins ti tut v Os tra vě 1964 – Změna na Peda gogickou fakultu 1991 – Vznik Os tra vské uni verzi ty v Os tra vě

Humani tně zaměřená vysoká škola . V oblasti výzkumu se za měřuje na rozvoj speciálních ma tema ti ckých metod a dalších oborů pa třících do soft computing. Struktura: i - Fa kulta s ociálních studií i i - Fa kulta umění i i i - Filozofická fakulta i v - Léka řská fakulta v - Peda gogická fa kulta vi - Přírodovědecká fakulta vii - Centrum excelence IT4Innova tions , di vize OU, Ús ta v pro výzkum a a plikace fuzzy modelování vi i i - Evropský výzkumný i nstitut s ociální práce i x - Ins titut zahraničních s tudií


Krátká historie

Popis činnosti

1992 – Za l ožení univerzity 1995 – Vznik Ma tematického ústavu 2008 – Vznik Fa kul ty veřejných politik Ja ko jediná uni verzita /vys oká škola v ČR vznikla na „zelené l ouce“

Uni verzi ta je zaměřena zejména na humanitní obory a dále také obory přírodní. V oblasti VaV jsou zná my předevš ím příspěvky pra covníků Ma tematického ústavu. Struktura: i - Fi l ozoficko-přírodovědecká fakulta v Opa vě i i - Obchodně podnikatelská fakulta v Ka rvi né i i i - Fa kulta veřejných politik v Opa vě i v - Ma tema tický ústav v Opa vě




V roce 2011 6 pla tných smluv s pa rtnery z a plikační s féry. Zisk z těchto smluv činil 760 ti s . Kč.

Cel kem 16 projektů s POO. Žádný konkrétní obor výzkumu nepřeva žuje, přes to první čás t projektů s měřuje do oblasti práce s informacemi (řízení, administra ti va , dokumenta ce, s ys témy řízení apod.) a druhá spíše do oblasti průmysl u (chemie, s trojírens tví či elektronika ). Nejčastějšími partnery js ou: BIC Os tra va s.r.o. (4), AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s .r.o. (2) a SC & C s pol. s r.o. (2)

Kontakt Adresa: Dvořá kova 7, Os tra va Mora vská Os tra va a Přívoz; Prorektor pro řízení vědy a vnějších vztahů prof. MUDr. Jan Lata , CSc.

Výsledky VaV



Kontakt


V roce 2011 4 pla tné smlouvy s pa rtnery z a plikační s féry.

Cel kem 4 projekty s POO. Projekty směřují do netechni ckých oborů, zejména pak Ekonomie (2) a dále pak řízení a prá ce s informa cemi . Partnery při těchto projektech byl y/jsou: ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (1), ČSAD Os tra va a.s . (1), Okresní hospodá řská komora Ka rviná (1), ÚJV Řež, a . s. (1), Vysoká škola podniká ní, a .s . (1) a Výzkumný ús ta v bra mborářský Havlíčkův Brod, s .r.o. (1).

Adresa: Dvořá kova 7, Os tra va Mora vská Ostra va a Přívoz; Prorektor pro řízení vědy a vnějších vztahů prof. MUDr. Jan La ta , CSc.

68


Vysoká škola podnikání, a.s.

Technická univerzita v Liberci

Krátká historie

Popis činnosti

2000 – Obdržení a kreditace od MŠMT 2001 – První a ka demický rok 2002 – Rozšíření nabídky s tudi jních oborů o Podnikání a ma nagement v ži votním prostředí 2006 – Možnost zís kání ti tul u i nženýr

Vysoká škola při pra vuje odborníky, kteří rozumí podniká ní jako celku, ve všech jeho důleži tých a s pektech a souvislostech, včetně sociální dimenze. Struktura: i - Centrum excelence podnikání i - ka tedra podnikání a mana gementu ii ka tedra ma rketingu a obchodu iii ka tedra aplikované informa tiky iv ka tedra účetnictví a financí v ka tedra sociálních věd vi ka tedra ekonomie vii ka tedra kvali ty a envrionmentu vi i i - katedra ci zích jazyků

Krátká historie

Popis činnosti

1953 – Založení Vysoké š kolní strojní v Li berci a vznik Fakulty s trojní 1960 – Vzni k Fa kul ty textilní a rozš íření názvu na Vysoká škola strojní a texti lní v Li berci 1990 – Vznik Fakul ty přírodovědněhuma nitní a pedagogické 1992 – Vzni k Ekonomické fakulty 1994 – Vznik Fakulty umění a a rchi tektury 1995 – Přejmenování na Techni ckou uni verzitu v Liberci a vzni k Fakulty mecha troniky, informa tiky a mezi oborových studií 2005 – Vznik Ústa vu zdra votni ckých s tudií 2008 – Vznik Ús ta vu pro nanoma teriál y, pokročilé technol ogie a i novace

Uni verzi ta spojuje formy techni ckého vzdělá vání s formou humani tního vzdělá vání. Významné Va V zejména v oblasti textilií a texti l ních s trojů. Struktura: i -Fa kulta strojní i i - Fa kulta textilní iii - Fakul ta přírodovědně huma nitní a pedagogická i v - Ekonomická fakulta v - Fa kulta umění a a rchitektury vi - Fakul ta mechatroniky, informa tiky a mezioborových s tudií vi i - Ús tav zdravotnických studií viii - Ús ta v pro nanoma teriál y, pokročilé technologie a inovace


Výsledky VaV



Kontakt


V roce 2011 podpořené 2 spin-off podniky.

Spoluprá ce na 1 projektu v oboru Ekonomie s PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s .r.o. Pa rtners kými fi rma mi škol y jsou: Auto Heller; Broker Consul ting; Česká průmyslová zdra votní pojišťovna ; Čes ké dráhy, a .s .; Hotel Imperial; Ka va ma t s .r.o.; Kofola Holding a.s .; Ropi ce Golf Resort; Seibot

Adresa: Mi chálkovi cká 1810/181 710 00 Os tra va ; Prorektor pro vědu a obsah výuky - prof. Ing. Vítězslav Za ma rský, CSc.

Výsledky VaV




V roce 2011 zisk z prodeje li cencí činil 2,47 mil Kč (s 2 subjekty). Dále příjmy z kontrahova ného výzkumu dosáhl y 42,3 mi l . Kč

Cel kem 129 projektů s POO. Nejčas tější oblastmi , do kterých směřuje spoluprá ce, jsou: ochrany vod (Znečištění a kontrola vody (11)), strojírenství (Strojní za řízení a nás troje (10), Os ta tní s trojírens tví (10)), materiálů a jejich zpracování (Os ta tní ma teriál y (9), Hutni ctví, kovové materiál y (7), Průmyslové proces y a zpra cování (7)) a energetiky a pohonů (Nejaderná energetika , spotřeba a uži tí energie (8), Pohon, motory a paliva (7)). Nejčastější partneři: AQUATEST a .s . (9), ELMARCO s .r.o. (6), Mi kroChem LKT spol . s r.o. (5), SVÚM PRAHA a .s . (5), ÚJV Řež, a . s . (6) a VÚTS, a .s . (14)

Kontakt Adresa: Students ká 1402/2, Li berec; Prorektor pro vědu a výzkum doc. Dr. Ing. Pa vel Němeček

69


Masarykova univerzita

Vysoké učení technické v Brně

Krátká historie

Popis činnosti

1919 – Za l ožení Masarykovy univerzity v Brně 1928 – Zá klady Prá vnické fakulty 1946 – Zřízena Pedagogická fakulta 1950 – Zruš ena Právnická fakulta 1952 – Zřízena Farmaceutická fakulta (zrušena 1960) 1960 – Masa rykova uni verzi ta přejmenována na Uni verzitu Jana Evangelisty Purkyně 1969 – Obnovení Prá vnické fakulty 1979 – Za l ožen Ústav výpočetní techniky 1979 – Ná vra t uni verzity k původnímu názvu Ma s arykova univerzita v Brně 1990 – Zřízena Ekonomicko-sprá vní fakul ta MU (1991 za há jila činnost) 1994 – Zřízena Fakulta i nformatiky MU 1997 – Zřízena Fakul ta sociálních s tudi í MU (1998 za há jila činnost) 2002 – Zřízena Fakulta s portovních studií 2004 – Za l ožen Mezinárodní politologický ústav MU 2005 – Otevřeno Uni verzi tní centrum Tel č a uni verzita za ča la používat název Ma sarykova univerzita 2006 – Otevřena výzkumná Polá rní s tani ce Gregora Joha nna Mendela na Antarktidě 2009 – Založen CEITEC MU ja ko samos tatný vys okoškolský ústav Ma sarykovy univerzity

Masa rykova uni verzi ta pos kytuje vys okoškolské vzdělání v ši rokém spektru tradi čních i moderních uni verzitních dis ciplín. Uni verzita inves tuje mimořádné pros tředky do rozvoje výzkumných a výukových kapa ci t v novém uni verzitním ka mpusu, rozvíjí akti vi ty v oblasti trans feru zna l ostí a podpory vědy a i novací. Struktura: i - Prá vni cká fakulta i i - Lékařská fakulta i i i - Přírodovědecká fakulta i v - Fi l ozofická fa kulta v - Peda gogická fa kulta vi - Ekonomicko-správní fakulta vi i - Fa kulta informatiky vi i i - Fakulta s ociálních studií i x - Fakul ta sportovních s tudií x - Ús ta v výpočetní techniky xi - CEITEC

Krátká historie

Popis činnosti

Výsledky VaV

1849 – Zřízení Technického učiliště v Brně. 1919 – Zřízen odbor a rchitektury 1937 – Přejmenová ní na Česká vys oká škola technická Dra. Edvarda Beneše 1951 – Změna na Vojenskou techni ckou a ka demii 1956 – Nový název Vysoké učení techni cké v Brně

Těžiště činnos t vys oké škol y leží předevš ím ve vzdělá vání a Va V v oblasti techni ckých věd. Vys oká škola také provádí vzdělá vání a Va V v oblasti ekonomie a umění. Struktura:

Patenty (98), Užitné a průmyslové vzory (151), Výsledky aplikačního charakteru


Výsledky VaV




V roce 2011 podpořen vznik 3 spin-off fi rem. Cel kové příjmy z tra nsferu technologií činil y v roce 2011 6,2 mi l . Kč.

Cel kem 122 projektů s POO. Nejčastější oblas tmi , do kterých s měřuje spoluprá ce, jsou: Potravinářství (9), Stavebnictví (8), ICT (14), Medicíny - epidemiologie, vi rologie (9), Ochrana a šlechtění rostlin (8) a dále také do oblasti Fyziky plazmatu (5) a Anorganické chemie (3). Nejčastějšími partnery js ou: ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (3), ENERGOVÝZKUM, spol . s r.o. (3), Genex CZ, s.r.o. (3), MILCOM a .s . (9), VF, a .s . (4), Výzkumný ús ta v pícni nářs ký, spol . s r.o. (6), Výzkumný ús ta v pro chov skotu, s .r.o. (3), Výzkumný ús ta v s ta vebních hmot, a .s . (7)

Kontakt Adresa: Žerotínovo ná m. 9, Brno-s třed; Prorektor pro výzkum - prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.

Transfery technolog ií


Kontakt

V roce 2011 činil y příjmy z prodeje li cencí 101 mil . Kč (prodeje služeb jiným uni verzitá m)

Cel kem 635 projektů s POO. Nejčas tější oblastmi , do kterých směřuje spoluprá ce, jsou: stavebnictví a stavitelství (Sta vebni ctví (95), Inženýrs ké sta vi tels tví (32)), elektrotechniky (Elektronika a optoelektronika , elektrotechnika (86)), energetiky (Nejaderná energetika , spotřeba a uži tí energie (44)), strojírenství (Strojní

Adresa: Žerotínovo ná m. 9, Brno-s třed; Prorektor pro výzkum - prof. Ing. Petr Dvořák,

70


1959 – Reorganiza ce fakulty energeti cké na samos ta tnou fakultu elektrotechni ckou a fa kul tu s trojní. 1960 – Sloučení fakulty i nženýrského sta vi tels tví s fakultou a rchi tektury a pozemního sta vi tels tví v jednotnou fakultu stavební 1976 – Oddělení fa kul ty a rchi tektury znovu oddělila ja ko samos tatné výukové a vědecké pra covi ště 1992 – Vzni k Fakul ty chemi cké a Fa kul ty podnikatelská 1993 – Vznik Fakulty výtva rných umění a reorgani za ce Fakul ty elektrotechni cké na Fa kul tu elektrotechni ky a informa tiky a ta se v v průběhu roku 2001 trans formovala ve Fa kul tu el ektrotechniky a komunikačních technologií 2002 – Z Ús ta vu informatiky a výpočetní techniky, který byl součás tí Fa kul ty elektrotechni ky a informa tiky, vzni k Fa kul ty i nformačních technologií.

Mendelova univerzita v Brně

i - Fa kulta a rchitektury ii - Fa kul ta elektrotechniky a komuni kačních technologií i i i - Fa kulta chemická i v - Fakul ta informačních technologií v - Fa kulta podnikatelská vi - Fa kulta stavební vii - Fakul ta s trojního i nženýrství viii - Fakul ta výtva rných umění i x - Ús ta v soudního i nženýrství x - Centrum sportovních a kti vit xi Středoevropský technologický i nstitut

Krátká historie

Popis činnosti

1919 – Zřízení Vys oké škol y zemědělské (VŠZ) s odbory hos podářským a lesnickým. 1922 – Zřízení Biol ogi cké s tani ce českých vysokých š kol v Lednici. 1950 – Reorganiza ce škol y. Zřízení Zemědělské fakul ty a Les nické fakulty. 1952 – Při členění Veteriná rní fakul ty k VŠZ. Převedení Lesni cké fakul ty k Vysoké škole sta vi tels tví v Brně. Rozdělení Zemědělské fa kul ty na Agronomi ckou fakul tu a Zootechnickou fakultu. 1956 – Přejmenování škol y na Vys okou školu zemědělskou a l esnickou v Brně. Navrá cení Lesnické fakulty k VŠZ. 1959 – Zřízení Provozně ekonomi cké fakul ty. Sloučení Agronomi cké fakul ty a Zootechni cké fa kul ty v Agronomickou fakultu. Přejmenová ní školy na VŠZ v Brně. 1969 – Vyčlenění Veteriná rní fakulty k obnovené Vys oké

Uni verzi ta je orientována na vzdělá vání a VaV v oblasti zemědělství a s tím souvisejících sociálních a ekonomi ckých oborech. Struktura: i - Agronomi cká fa kul ta + CEITEC; ii - Lesni cká a dřeva řská fakulta ; iii Provozně ekonomi cká


(3600)

. Příjmy z kontrahova ného výzkumu pak v roce 2011 dosáhl y 120 mil . Kč. 5 spin-off fi rem v inkubá toru JIC.

za řízení a nás troje (32)), leteckého průmyslu (Aeronauti ka, aerodynamika , letadla (29)), dopravy (Pozemní dopra vní s ys témy a za řízení (26)) a hutnictví a zpra cování kovů (Hutni ctví, kovové ma teriál y (23)). Nejčastějšími partnery js ou CAMEA, spol. s r.o. (9), CONSULTEST s .r.o. (10), ČKD Blansko Engineering, a .s. (8), DAKO Brno, spol. s r.o. (9), EVEKTOR, spol . s r.o. (10), ING corpora tion, spol . s r.o. (8), Prefa Brno a.s . (11), PREFA KOMPOZITY, a .s. (8), První brněnská s trojírna Vel ká Bíteš, a . s . (18), SIGMA Výzkumný a vývojový ústa v, s.r.o. (16), SVÚM a .s. (9), Technometra Radotín, a .s . (6), ÚJV Řež, a . s . (10), UNIS, a .s . (8), VÚHŽ a .s . (8), Výzkumný a zkušební letecký ús ta v, a .s . (19), Výzkumný a zkušební ús ta v Pl zeň s .r.o. (10), Výzkumný ús ta v s ta vebních hmot, a .s. (16), ZKL - Výzkum a vývoj, a.s . (9),a ŽĎAS, a .s. (12)

CSc.

Výsledky VaV




V roce 2011 činil y příjmy z prodeje li cencí 101 mil . Kč (prodeje služeb jiným uni verzitá m). Příjmy z kontrahova ného výzkumu pak v roce 2011 dosáhl y 120 mil. Kč. 5 spin-off firem v i nkubátoru JIC.

Cel kem 122 projektů s POO. Nejčastější oblastmi , do kterých směřuje spoluprá ce, jsou: pěstitelství (Pěs tová ní ros tlin, osevní pos tupy (54), Šlechtění ros tlin (23), Choroby, škůdci , plevel y a ochrana ros tlin (17)) a také do oblasti chovatelství (Chov hospodá řských zvířa t (19)). Nejčastějšími partnery jsou: Agri tec Plant Research s .r.o. (4), AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s .r.o. (13), Agrotest fyto, s .r.o. (15), MILCOM a .s . (4), OSEVA PRO s .r.o., odštěpný zá vod Výzkumná s tanice tra viná řs ká Rožnov - Zubří (6), OSEVA PRO s .r.o., odš těpný zá vod Výzkumný ús ta v olejnin Opa va (8), OSEVA vývoj a

Kontakt Adresa: Zemědělská 1, Brnos ever; Prorektorka pro vědu a výzkum doc. Dr. Ing. Alena Sa l ašová

71


š kole veterinární v Brně. 1985 – Zřízení Zahradnické fakulty VŠZ se s ídlem v Lednici. 1993 – Přejmenování Lesni cké fakul ty na Lesni ckou a dřeva řs kou fakultu. 1995 – Přejmenování Vysoké škol y zemědělské v Brně na Mendelovu zemědělskou a lesni ckou uni verzi tu v Brně (MZLU). 2008 – Zřízení Fakul ty regionálního rozvoje a mezi národních s tudií 2010 – Přejmenová ní Mendel ovy zemědělské a lesni cké uni verzity v Brně na Mendelovu univerzitu v Brně

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.

fa kul ta ; i v - Zahradni cká fa kul ta ; v Fakulta regionálního rozvoje a meziná rodních s tudi í; vi Ins ti tut celoži votního vzděl ávání

Krátká historie

Popis činnosti

1919 – Zahá jena výuka Vysoké škol y zvěrol ékařské v Brně 1975 – Zřízeny dva nové obory, a to všeobecné veteri ná rní léka řs tví (později přejmenovaný na veteri ná rní léka řství) a obor veteriná rní léka řs tví – hygiena potra vin (později přejmenova ný na veteri nární hygiena a ekologie) 1990 – Vzni k dvou fakul t, a to Fakul ty všeobecného veteriná rního léka řs tví (dnešní Fa kul ta veteri ná rního léka řství) a Fakul ty veteri nární hygieny a ekologie 1991 – Vzni k třetí fa kulty, Fa kulty fa rmaceutické 1994 – Přejmenování na Veteriná rní a fa rma ceutická univerzita Brno

Uni verzi ta za měřuje s vou vzdělá va cí a výzkumnou činnos t na oblast veteriná rního l ékařství a fa rmacie. Struktura: i - Fa kul ta veteriná rního léka řs tví ii - Fakul ta veteriná rní hygieny a ekol ogie iii - Fa rma ceuti cká fa kul ta i v - CEITEC

výzkum s.r.o. (5), SEMPRA PRAHA a . s. (5), VÝZKUMNÝ A ŠLECHTITELSKÝ ÚSTAV OVOCNÁŘSKÝ HOLOVOUSY s .r.o. (29), Výzkumný ús ta v bramborá řský Ha vl íčkův Brod, s.r.o. (13), Výzkumný ús ta v pícniná řský, spol . s r.o. (34), Výzkumný ús ta v pi vova rský a slada řský, a .s . (11), Výzkumný ústa v pro chov skotu, s.r.o. (25), Zemědělský výzkum, spol . s r.o. (14) a Zemědělský výzkumný ús ta v Kroměříž, s.r.o. (23)

Výsledky VaV




V roce 2011 činil y příjmy ze smluvního výzkumu 1,2 mil . Kč. Velké množs tví smluv s pa rtnery z a plikační sféry uza vírány „ús tní dohodou“. Počet takto uza vřených dohod přesáhl 25 000.

Cel kem 29 projektů s POO. Nejčas tější oblastmi , do kterých směřuje spoluprá ce, jsou: chovu a výživy hospodářských zvířat (Chov hospodářs kých zvířa t (7), Výži va hospodářs kých zvířa t (3)) a Rybářství (2). Dále také projekty s měřují do oblasti farmakologie a veterinární medicíny (Fa rmakol ogie a léká rni cká chemie (2), Choroby a škůdci zvířa t, veteri ná rní medi cina (2). Nejčastějšími partnery jsou: MILCOM a .s . (3), Výzkumný ús ta v bramborá řský Ha vl íčkův Brod, s.r.o. (3), Výzkumný ústa v pro chov s kotu, s.r.o. (9)

Kontakt Adresa: Pala ckého tř. 1/3, BrnoKrá l ovo Pole; Prorektorka pro vědu, výzkum a zahraniční vztahy - Doc. MVDr. Milosla va Lopatá řová , CSc.

Krátká historie

Popis činnosti

Výsledky VaV



Kontakt

1955 – Za l ožení Ústavu jaderné fyziky ČSAV v Řeži 1972 – Rozdělení ústa vu na dvě hla vní čás ti , a to čás t, zabýva jící se převážně a plikovaným výzkumem, která byla pod ná zvem Ús ta v jaderného výzkumu při řa zena pod tehdejší Čes koslovenskou komisi pro atomovou energii , v

Výzkum v oblas ti jaderné fyziky. Experi mentální výzkum zejména v oblasti vlastnos tí ja derné hmoty ve s rážkách těžkých iontů při s tředních a vysokých energiích, jaderné rea kce význa mné pro

Patenty (2), Užitné a průmyslové vzory (1), Výsledky aplikačního

Účetní výkony dceři né společnosti Ra dioMedi c s .r.o., jejímž jediným společníkem je

Cel kem 25 projektů s POO. Nejčastější oblas tmi , do kterých s měřuje spoluprá ce, jsou: jaderné energetiky (Ja derná energetika (10)) a jaderné

Adresa: Hus inec 130; Vědecký tajemník RNDr. Vladimír


72


roce 1992 se tento ús ta v pri va tizoval . Druhá největší část, zabýva jící se převá žně základním výzkumem, zůs tala součástí tehdejší Čes koslovenské a kademie věd pod ná zvem Ús ta v ja derné fyzi ky ČSAV 1979 – Přesunuto oddělení nízkých tepl ot ÚJF do Fyzi kálního ústavu ČSAV 1993 – ÚJF jedním z ús ta vů Akademie věd České republiky 1994 – Při pojen býval ý Ús ta v dozimetrie zá ření AV ČR v Pra ze ja ko detašované pracoviště 2007 – Ús ta v s e stal veřejnou výzkumnou i nstitucí

Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

astrofyziku nebo ja dernou energetiku, rozpady beta a tomových jader včetně problému hmotnosti neutrin. Struktura: i - Oddělení teoretické fyziky i i - Oddělení jaderné spektroskopie i i i - Oddělení jaderných reakcí i v - Odděl ení neutronové fyzi ky v - Oddělení ra diofarmak vi - Odděl ení dozimetrie záření vi i - Oddělení urychlova čů

Krátká historie

Popis činnosti

1973 – zřízení ús ta vu pod ná zvem Ús ta v fyzi ologie a genetiky hospodá řs kých zvířa t ČSAV 1992 – Přejmenování na Ús ta v ži vočišné fyzi ologie a genetiky AV ČR 2007 – ús ta v se stá vá veřejnou výzkumnou institucí

Ús ta v se zabývá předevš ím výzkumem fyziologických funkcí, geneti ckých s truktur a interakcí v genomu ži voči chů. Zvláště jde o výzkum druhů/populací významných v medi cíně (modelové druhy), ekologii (chrá něné nebo jinak významné druhy) nebo zeměděls tví (hospodá řská zvířa ta) a výzkum v oblasti kva l ity a bezpečnosti potravin Struktura: i - La boratoř vývojové biologie ii - La bora toř biochemie a molekulá rní bi ologie zárodečných buněk iii - Labora toř buněčné regenera ce a pl a sticity i v - La bora toř regulace buněčného dělení v - La boratoř i ntegrity DNA vi - La bora toř embryologie živočichů vi i - La boratoř biologie nádorů vi i i - La boratoř evoluční genetiky s avců i x - La boratoř genetiky ryb x - La bora toř molekulární ekologie xi - La boratoř anaerobní mikrobiologie


Výsledky VaV Patenty (3), Výsledky aplikačního charakteru (2)

charakteru (14)

ÚJF AV ČR, v.v.i. činil y v roce 2011 62 mil. Kč. Tržby za vlas tní výkony a za zboží z hla vní činnosti přesáhl y 16 mil . Kč a z jiné činnosti 17 mil . Kč.

fyziky a chemie (Jaderná , a tomová a molekulová fyzika , urychlova če (3) a Jaderná a kvantová chemie, fotochemie (3)). Nejčastějšími partnery byl y/jsou: Centrum výzkumu Řež s .r.o. (4), ŠKODA JS a .s. (6) a ÚJV Řež, a . s . (20)



Za expertní zakázky vyká zal ús ta v zisk 102 tis . Kč. Tržby za vlastní výkony a zboží činil y v hla vní činnos ti 931 tis . Kč a v hospodá řské či nnosti 3 mi l. Kč.

Cel kem 10 projektů s POO. Nejčastější oblastmi , do kterých směřuje spoluprá ce, jsou: chovatelství (Chov hospodá řských zvířa t (2)) a veterinární medicíny (Choroby a š kůdci zvířa t, veteriná rní medi cina (2)). Nejčastějšími partnery byl y/jsou: s ynlab czech s .r.o. (2) a Výzkumný ús ta v pro chov skotu, s .r.o. (2)

Wa gner, CSc.

Kontakt Adresa: Hus inec 130; Vědecký tajemník RNDr. Vladimír Wa gner, CSc.

73


Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

Krátká historie

Popis činnosti

1956 – Založena Laboratoř anorgani cké chemie Čes koslovenské akademie věd na Ka tedře a norgani cké chemi e VŠCHT v Pra ze 1959 – La bora toř se přejmenovala na Ús ta v anorgani cké chemie ČSAV. Jednotli vé čás ti ús ta vy byl y rozmístěny v budová ch po Pra ze 6 a 8. V roce 1971 s oustředěny do Prahy 6 1961 – Založení Labora toře anorgani ckých s yntéz v Řeži 1965 – Přejmenování Labora toře anorganických s yntéz na Ús tav a norganických s yntéz ČSAV 1972 – Sloučení pra coviš ť Ústa vu anorgani cké chemie ČSAV (elektrochemie, heterogenní a homogenní ka tal ýzy a krys taliza ce) a Ústa vu anorgani ckých s yntéz ČSAV (chemi e boru a hliníku) 1990-1993 – Snížení počtu zaměstnanců na polovi nu 1998 – Přes těhování ús ta vu do výzkumného a reálu v Řeži 2007 – Tra nsforma ce ústa vu na veřejnou výzkumnou i ns tituci

Ús ta v se zabývá základním i aplikovaným výzkumem v anorgani cké chemii a oborů na pomezí anorganické chemie s ma teriálovými vědami a dalšími obory. Věnuje se ta ké vedení zá věrečných pra cí studentů vys okých škol a pra covníci ús ta vu se zapojují do výuky na některých vys okých školách. Struktura: i - Oddělení s yntéz ii - Oddělení chemie pevných l á tek iii - Centrum ins trumentálních technik i v - Labora toř bioanorgani cké chemi e v - Ana lytická laboratoř

Krátká historie

Popis činnosti

1886 a 1888 – Zřízeny územní výzkumné stanice v Pra ze a Brně 1923 – Zřízeny Ús ta v lesnické ekonomiky a Ús ta v pěstování lesa v Brně 1925 – Připojena k Ús ta vu lesni cké ekonomiky Geodeti cká a fotogra mmetrická s tanice přejmenován na Ústav l esní produkce 1933 – Zřízen Ústav pro l esnickou politiku a s pravovědu v Pra ze 1940 – Zřízen Ústav l esní těžby a technologie dřeva v Pra ze 1946 – V Pra ze zřízeny nové ústa vy - Ús ta v lesní dendrologie a geobotaniky a Ús ta v pro lesní sta vebni ctví, dopra vni ctví, meliorace a hra zení bys třin. Osamos ta tněn byl Ús ta v pro mys l ivost. 1951 – Všechny ús ta vy sloučeny do jedi ného res ortního

Ús ta v se zabývá řešením výzkumných projektů pro odvětví lesního hospodá řství a jeho další či nnos tí je za jiš ťová ní expertních a poradens kých služeb pro s tátní sprá vu a vlastníky l esů vš ech kategorií. Struktura: i - Pěs tování lesa - VS Opočno


Výsledky VaV



Patenty (28), Výsledky aplikačního charakteru (20)

V roce 2012 uza vřeno 39 hospodá řských smluv v rozmezí od 10 do 100 tis . Kč. V roce 2012 ta ktéž za psán 1 pa tent a podány 2 pa tentové při hlášky. V témže roce uza vřena i 1 li cenční s mlouva . Tržby za vlastní výkony a zboží činil y v hla vní či nnos ti 1,5 mil . Kč a v hospodá řs ké či nnosti 1,3 mi l. Kč.

Cel kem 36 projektů s POO. Více jak polovina projektů s měřuje do oblasti anorganické chemie (Anorgani cká chemie (17)) a materiálů (Kerami ka, žá ruvzdorné ma teriál y a s kla (4)). Nejčastějšími partnery byl y/jsou: MOLECULAR CYBERNETIS, S.R.O. (5), ROKOSPOL a .s . (4) a ÚJV Řež, a . s . (5)

Výsledky VaV




V roce 2011 byl y řešeny 2 projekty cha ra kteru jiné činnosti s pa rtnery z a plikované sféry. Tržby za vlas tní výkony a za zboží činil y celkem 51 mil . Kč (hla vní či nnos t 12,5 mil Kč a hospodá řská či nnost 39,5 mi l. Kč)

Cel kem 17 projektů s POO. Tři čtvrtiny projektů směřují do oblasti Lesnictví (12). Nejčastějším partnerem byl y Vojenské les y a s ta tky ČR, s .p. (3)

Kontakt Adresa: Husinec 1001; Vedoucí ústavu Ing. Jana Bl udská , CSc.

Kontakt Adresa: Strnady 136, Jíl ovi ště; Náměstek pro výzkum - doc. Ing. Vít Šrá mek, CSc.

74


Výzkumného ústavu pro lesní výrobu v Pra ze 1952 – Zřízeny Výzkumný ús ta v lesního hospodá řs tví ve Zbraslavi -Strnadech a Výzkumný ús ta v mysli vos ti a lesni cké zoologie ve Zbraslavi a Výzkumný ús ta v mechaniza ce a lesního průmys lu v Ora vském Podzámku. 1955 – Výzkumný ús ta v mysli vos ti a lesnické zoologie přejmenován na Výzkumný ústav l esa a myslivosti 1959 – Sloučení Výzkumného ústa vu lesního hospodářs tví ve Zbraslavi -Strnadech a Výzkumného ús ta vu lesa a mysli vosti ve Zbraslavi do Výzkumného ús ta vu lesního hospodá řství a mys l ivosti.

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. ("VÚKOZ, v.v.i.")

ii Reprodukční zdroje - VS Kunovice iii - Lesní ochranná s l užba i v - Ekol ogie l esa v Biologie a šlechtění lesních dřevi n vi - Mys l i vost vii Zkušební l a boratoře

Krátká historie

Popis činnosti

Ús ta v založen na his tori ckém vzni ku panství hra běte Arnošta Ema nuela Silva Ta roucy. 1885 – Ústa v na va zuje na činnost za hradni cké činnosti v Průhoni cích 1909 – Va zba na Dendrologi ckou společnost a její Spol kové za hra dy v Průhonicích 1927 – Čs . s tá t odkoupil pros tředni ctvím ministers tva zemědělství pans tví hraběte Arnoš ta Emanuela Silva Taroucy. 2007 – Ús ta v přeměněn na veřejnou výzkumnou instituci

Výzkum ús ta vu je orientován na problema tiku zá chrany a využití genofondů ros tlin, upla tnění vegeta ce v různých typech kra jin, biomonitorová ní aktuálních i his tori ckých zá těží kra jiny, šlechtění nových odrůd ros tlin a nových metod efekti vního množení rostlin, výzkumu, škodli vých čini telů okrasných ros tlin a dřevin, moni tori ngu a diagnos tiky vybraných ros tlinných vi rů a vi rům podobných organismů, a také poloprovozního ověřová ní biomas y jako a l ternativního zdroje energie. Struktura dle výzkumných záměrů: A. Výzkum (neprodukčních) ros tlin a jeji ch upla tnění v kra jině a s ídlech budoucnosti B. Výzkum zdrojů a indiká torů biodi verzi ty v kulturní krajině v kontextu dynamiky její fragmentace


Výsledky VaV




V roce 2011 připsán 1 pa tent a 6 uži tných vzorů. Tržby za vlas tní výkony a za zboží činil y celkem 49,5 mil . Kč (hla vní činnost 4 mil. Kč a hospodá řská činnos t 45,5 mi l . Kč)

Cel kem 19 projektů s POO. Polovina projektů směřuje do oblasti ochrany krajiny a rostlin (Choroby, škůdci , plevel y a ochrana ros tlin (4) a Ochra na kra jinných území (2)) a energetiky (Nejaderná energetika , spotřeba a uži tí energie (3)). Nejčastějšími partnery byl y/jsou: VÝZKUMNÝ A ŠLECHTITELSKÝ ÚSTAV OVOCNÁŘSKÝ HOLOVOUSY s .r.o. (3) a Výzkumný ústa v bra mborá řs ký Ha vl íčkův Brod, s .r.o. (3)

Kontakt Adresa: Květnové ná m. 391, Průhonice; Ředitel ústavu RNDr. Sucha ra Iva n, CSc., Doc.

75


Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i.

Krátká historie

Popis činnosti

1999 – Delimita ce čás ti bývalého Ús ta vu pro experti zy a řešení mi mořá dných situa cí (ÚEŘMS) a Stá tní ús ta vu jaderné bezpečnosti (SÚJB) 2000 – Vznik Stá tního ústa vu jaderné, chemi cké a biologické ochrany na základech ÚEŘMS a SÚJB. 2007 – Trans forma ce na veřejnou výzkumnou instituci

Ús ta v se ve s vé hla vní činnosti zabývá aplikovaným výzkumem a vývojem zamě řeným na rozši řová ní znalos tí i vývoj prakti ckých pros tředků využitel ných v oblas ti ra diační ochrany a ochrany před chemi ckými a biologi ckými látkami , zneuži telnými jako zbra ně hromadného ničení. Struktura (výzkumná pracoviště jsou umístěna v Praze): i - Odbor ja derné ochrany i i - Odbor chemické ochrany i i i - Odbor biologické ochrany

Krátká historie Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.

neuvedena

Výsledky VaV




V roce 2011 činil y tržby z prodeje sužeb 5,7 mi l . Kč.

Cel kem 4 projektů s POO. Projekty směřují do oblasti materiálů (Os ta tní ma teriál y (1)), vojenství (Vojens tví (1)), chemie (Anal yti cká chemie, sepa ra ce (1)) a energetiky (Jaderná energetika (1)). Partnery při těchto projektech byl y/jsou: Centrum výzkumu Řež s .r.o. (1), I N O T E X spol . s r.o. (1), ORITEST spol . s r.o. (1), SPOLSIN, spol . s r.o. (1) a VOP CZ, s .p. (1)

Popis činnosti

Výsledky VaV

Ús ta v se ve s vé hla vní činnos ti za bývá vývojem s ys témů a technologi í pro zís ká vání, zpra cování a využívá ní da t v oboru zeměměři ctví, fotogra mmetrie a di gi talizace map, Přesným as tronomicko-geodeti cká pozorová ní a anal ýzy da t a výzkumem v oblasti geodyna miky Země. Struktura: i - výzkumný útva r GIS a ka tas tru nemovitostí ii - výzkumný útva r Zeměměři cké kni hovny iii - výzkumný útva r geodézie a geodynamiky i v - výzkumný útva r metrologie a i nženýrské geodézie





V roce 2011 činil y tržby za služby v hla vní činnos ti 1 mil . Kč a v hospodá řs ké či nnosti 5,2 mi l Kč.

Cel kem 9 projektů s POO. Dvě třetiny projektů směřují do oblasti informatiky (Informa tika (4)) a geografie (Zemský ma gnetismus , geodesie, geogra fie (2)). Nejčastějšími partnery byl y/jsou: GEOLINE, spol . s r.o. (4) a HELP SERVICE - REMOTE SENSING s .r.o. (2)

Kontakt Adresa: Ka menná 71, Mi l ín; Ředitel ústavu MUDr. Sta nislav Brá dka , Ph.D.

Kontakt Adresa: Ús tecká 98, Zdi by; Ředitel ústavu - Ing. Ka rel Raděj, CSc.

76


Ústav geoniky AV ČR, v.v.i.

Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.

Krátká historie

Popis činnosti

1982 – Založení Ústa vu geoniky AV ČR 1989 – Tra nsforma ce a za členění brněnské pobočky 1993 – Přejmenování na s oučasný název

Za měření ústa vu je orientová no na výzkum ma teriálů a procesů zemské kůry a jeji ch vli vů na okolní prostředí. Výzkumné akti vi ty js ou zaměřeny předevš ím na oblas t proces ů vyvol aných lidskou či nností v zemské kůře. Struktura: i Labora torní výzkum geoma teriálů ii Desintegra ce ma teriálů iii Geomechanika a báňský výzkum iv Geofyzika v Aplikovaná ma temati ka a informa tika vi - Envi ronmentální geografie

Krátká historie

Popis činnosti

1954 – Vznik Biofyzikální l a boratoře ČSAV 1955 – Tra nsforma ce na Bi ofyzikální ústav ČSAV 1966 – Změna výzkumné orientace na buněčnou a mol ekulární biofyziku Po roce 2000 pokles počtu za městnanců o 35%. 2007 – změna ve veřejnou výzkumnou instituci

Náplní či nnos ti ús ta vu je výzkum s truktury, funkce a dyna miky biologi ckých s ys témů (biomolekul, buněčných komponent, buněk i buněčných populací) metodami molekulá rní biologie, biofyziky, bi ochemie a bioinformatiky. Struktura: i - Molekulá rní biofyzi ka a fa rmakologie; ii - Bi ofyzi kální chemie a molekulární onkol ogie; iii Molekulá rní epigenetika ; i v - Molekulá rní cytologie a cytometrie; v Cytokinetika ; vi - Pa tofyzi ologie volných raikálů; vii - Struktura a dynamika nukleových kyselin; viii - CD spektros kopie nukleových kyselin; i x - Vývojová genetika rostlin


Výsledky VaV




V roce 2011 neměl ústa v žá dné akti vi ty jiné činnosti . Tržby za služby v hla vní činnosti dosáhl y 7,7 mi l . Kč.

Cel kem 12 projektů s POO. Pol ovina projektů směřuje do oblasti těžby (Báňský průmysl včetně těžby a zpra cování uhl í (3)) a Stavebnictví (3). Nejčastějším partnerem je/byla fi rma ARCADIS Geotechnika a.s. (3)

Výsledky VaV Patenty (1)



Ús ta v neprovádí jinou či nnos t. V roce 2011 spolupra coval s fi rmou CPN Dolní Dobrouč, spol . s r.o. na testování pol ysacha ridů. Tržby z prodeje služeb v hla vní činnosti přesáhl y 300 ti s . Kč.

Cel kem 9 projektů s POO. Hla vní za měření projektů na life-sci, třetina projektů směřuje do Fa rmakologie a léká rni cká chemie. Spolupráce nejčas těji s INFUSIA s .r.o. (2) a AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s .r.o. (2)

Kontakt Adresa: Students ká 1768, Os tra va Poruba ; Ředitel ústavu Prof. RNDr. Ra dim Blaheta , CSc.

Kontakt Adresa: Královopols ká 135, BrnoŽa bovřesky; Zástupce ředitele pro vědeckovýzkumnou činnost doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc

77


Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i.

Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (Czech Globe)

Krátká historie

Popis činnosti

1955 – Založena Labora toř pro s tudium vl astností kovů ČSAV 1963 – Tra nsforma ce na Ús ta v vl a s tnosti kovů ČSAV 1969 – Přejmenování na Ús ta v fyzi ká lní metalurgie ČSAV 1994 – Přejmenování na Ús ta v fyzi ky ma teriálů 2007 – Tra nsforma ce na veřejnou výzkumnou instituci

Ús ta v se zaměřuje na s tudium fyzi kální povahy procesů vys kytujících se v kovových ma teriálech během creepu, úna vy, creepu s úna vou a dalších typů mechani ckého zatížení a na s tudium s truktury ma teriálů a vybra ný termodynami ckých, di fúzních a ma gnetických vl astností. Struktura: i - Oddělení Tokamak i i - Oddělení Impulsní s ystémy i i i - Oddělení Termické plazma i v - Odděl ení Materiálové inženýrs tví v - Oddělení Laserové plazma vi - Odděl ení Centrum TOPTEC

Krátká historie

Popis činnosti

Centrum CzechGlobe vzniklo v Brně v lednu 2011. Svou činnos tí na va zuje na téměř dva cetiletou tradi ci základního výzkumu problema tiky globální změny, uhlíkového cyklu a ekofyziol ogie produkčních procesů ros tlin, která se realizovala na Ústavu systémové biologie a ekologie

Činnos t Centra CzechGlobe je za měřena na problema tiku ekologi ckých věd, konkrétně na problém Globální změny, která s vou pods ta tou a možnými důsledky přesahuje zá kladní temati cké segmenty: a tmosféra – ekos ys tém – s oci o-ekonomický s ystém. Struktura: i - Sekce klima tických anal ýz a modelová ní; ii - Sekce ekos ys témových anal ýz; iii - Sekce impaktových studií a fyziologických anal ýz; i v - Sekce humá nních dimenzí dopadů gl obální změny; v - Sekce inova čních a adapta čních technik


Výsledky VaV Patenty (1), Užitné průmyslové vzory (5)

a

Výsledky VaV Patenty (1), Užitné průmyslové vzory (5)

a



Ús ta v neprovádí žá dnou další ani jinou či nnos t. Tržby za vlas tní výkony dosáhl y v roce 2011 9,5 mi l . Kč.

Cel kem 37 projektů s POO. Téměř dvě třetiny projektů směřují do oblasti Hutnictví a kovových ma teriálů (15), Únavy materiálů a lomové mechaniky (5) a Nejaderné energetiky, spotřeby a uži tí energie (4). Nejčastějšími partnery byl y/jsou: BiSAFE s .r.o. (3), ING corpora tion, spol . s r.o. (3), MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s .r.o. (3), POLYMER INSTITUTE BRNO, spol . s r.o. (3), První brněnská s trojírna Velká Bíteš , a. s . (6), Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost (3), UJP PRAHA a .s. (18), VÍTKOVICE, a .s. (3)



Kontakt

Ús ta v v roce 2011 žá dnou další ani jinou činnost neprová děl. Tržby z prodeje služeb hla vní činnos ti činil y 2,5 mi l . Kč.

Cel kem 24 projektů s POO. Polovina projektů s měřuje do oblasti ŽP (Vli v ži votního pros tředí na zdra ví (3), Ekologie – společenstva (2)) a pěstitelství (Pěs tová ní rostlin, osevní postupy (3) a Lesni ctví (4)). Hlavními partnery js ou: IFER - Ús ta v pro výzkum lesních ekos ystémů, s .r.o. (5), PSI (Photon Sys tems Ins truments ), spol . s r.o. (4) a TOCOEN, s .r.o. (3)

Adresa: Bělidla 986/4a , Brno-s třed; Ředitel ústavu prof. RNDr. Ing. Mi chal V. Ma rek, DrSc., Dr. h. c.

Kontakt Adresa: Ži žkova 22, Brno-s třed; Ředitel ústavu prof. RNDr. Ludvík Kunz, CSc., dr. h. c.

78


Výzkumný ústav veterinární ho lékařství, v.v.i.

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Krátká historie

Popis činnosti

1955 – Založení výzkumného ús ta vu 2004 – Ús ta v dosáhl počtu 230 za městnanců 2007 – Změna na veřejnou výzkumnou instituci

Ús ta v se kromě specializa ce na výzkum v oblasti veteriná rní medi cíny a jejích pra kti ckých aplikací věnuje také ši rokému spektru preklinických dis ciplín veteriná rní vědy včetně lidské medi cíny, ekologie a j. Struktura: i – Vi rologie a diagnosti ka; ii – Ba kteriologie; iii – Imunologie; i v – Bezpečnos t potra vi n a krmi v; v – Genetika a reprodukce ; vi – Toxikologie, farmakologie a imunotera pie; vi i – Ná rodní referenční laboratoř

Krátká historie

Popis činnosti

1954 – Výzkumný ús ta v dopra vní (VÚD)nejdříve se s ídlem v Pra ze, v roce 1972 s ídl o přemístěno do Žiliny. 1993 – Centrum dopra vního výzkumu s tátní příspěvková organi za ce – prá vní ná s tupce VÚD v ČR. 1996 – CDV jedi nou výzkumnou ins ti tucí v resortu dopra vy rozhodnutím ministra dopra vy. 2007 – Centrum dopra vního výzkumu, veřejná výzkumná ins ti tuce - změna ze s tá tní příspěvkové organizace

Centrum se zabývá výzkumnou, vývojovou a expertní činností s celos tá tní působností pro všechny obory dopra vy, veřejný i komerční sektor a za jiš ťování servisních či nnos tí pro MD a další orgány a organiza ce s tá tního, veřejného i soukromého sektoru Struktura: i - Di vi ze rozvoje dopra vy; ii - Di vize dopra vní infrastruktury a ži votního pros tředí; iii - Di vi ze bezpečnos ti a dopra vního inženýrs tví; i v - Di vi ze lidského faktoru v dopra vě a dopra vního modelování


Výsledky VaV




Tržby z prodeje služeb a zboží z hla vní činnos ti činil y 1,95 mil . Kč, z další činnosti 1,9 mil. Kč a z jiné činnos ti 7,6 mi l . Kč.

Cel kem 30 projektů s POO. Více ja k dvě třetiny projektů směřuje do oblasti veterinárního lékařství (Choroby a škůdci zvířa t, veteri ná rní medi cína (6), Genetika a molekulá rní biologie (3), Imunologie (2), Mikrobiologie, vi rologie (2) a Bi otechnologie a bioni ka (2)), Chovu hospodářských zvířat (5) a Potravinářství (2). Nejčastějšími projektovými partnery jsou: Bioveta , a .s . (3), Českomora vská společnos t chova telů, a .s . (6), MILCOM a .s. (4) a Výzkumný ús ta v pro chov skotu, s .r.o. (4).

Výsledky VaV




Tržby z prodeje služeb a zboží z hla vní činnos ti činil y 320tis Kč a z hospodá řské či nnosti 47,8 mi l. Kč

Cel kem 71 projektů s POO. Více jak polovina projektů s měřuje do oborů Pozemní dopravní systémy a zařízení (36) a Městské, oblastní a dopravní plánování (8). Nejčastějšími partnery jsou: e4t electroni cs for transporta tion s .r.o. (3), CHAPS spol . s r.o. (4), MGE DATA, spol . s r.o. (4); Pontex, spol . s r.o. (3), PRAGOPROJEKT, a .s. (5), SBP Consul t, s .r.o. (3) a VARS BRNO a.s. (7)

Kontakt Adresa: Hudcova 296/70, BrnoMedl ánky; Ředitel ústavu Prof. MVDr. Mi roslav Toma n, CSc.

Kontakt Adresa: Líšeňská 33a , BrnoŽi denice; Ředitel Útvaru výzkumu a vývoje - Ing. Rudol f Chol a va

79


Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.

Ústav analytické chemie AV ČR, v.v.i.

Krátká historie

Popis činnosti

1957 – založení ústa vu, zpočá tku 83 za městnanců 1989 – počet zaměs tnanců 240 Během procesu trans forma ce Akademie věd, který probíhal po roce Po 1989 - s nížení počtu za městnanců na 95 2007 – transforma ce na veřejnou výzkumnou i ns tituci

Hla vními oblastmi výzkumu ÚPT jsou ma gneti cká rezonance, elektronová mi kroskopie a mikroanal ýza, využití laserů, měření a zpra cování biosi gnálů, konstrukce vědeckých přís trojů a jejich částí a zdokonalování a využití s peciálních technologií. Struktura: i Speciální technologie; ii Elektronová mikroskopie; iii - Ma gneti cká rezonance a Kryogenika ; iv Medi cínské signál y; v - Opti cké mi kromanipula ční techniky; vi - Koherenční optika

Krátká historie

Popis činnosti

1956 – Založení Labora toře pro anal ýzu pl ynů Československé akademie věd se sídlem v Moza rtově ulici. 1966 – Změna s ta tutu La bora toře na Ús ta v ins trumentální anal yti cké chemie ÚIACH ČSAV a pra coviště přes ídlilo do budovy na rohu Kouni covy a Za hradníkovy ul ice. 1991 – Ús ta v se přestěhoval do nové budovy na Veveří uli ci a za měření ústa vu se rozšířilo o s pektrální metody. 2007 – Přechodu na veřejnou výzkumnou instituci.

Ús ta v se zabývá výzkumem v oblasti anal yti cké chemie, zejména výzkumem anal yti ckých a bioanal yti ckých mi krometod, nanometod a metod pro s tanovení s topových koncentra cí lá tek a vývoj přís trojové techni ky jako zá kladu ke zvýšení poznání a metodologi ckou úrovní dalších vědních dis ciplín včetně genomiky, proteomiky, biotechnologi í, průmyslové činnos ti a ochra ny zdraví a životního prostředí. Struktura: i – Bi oanal ytické ins trumenta ce ; ii – Elektromi gra čních metod; iii – Anal yti cké chemie ži votního pros tředí; i v – Sepa ra ce v kapalné fázi ; v – Separa ce s tla čenými tekutinami ; vi – Stopové prvkové a nalýzy


Výsledky VaV




Tržby z prodeje služeb a zboží z hla vní činnos ti činil y 7,5 mil . Kč. Jiné a další činnos ti ús ta v nevyka zoval.

Cel kem 29 projektů s POO. Dvě třetiny projektů směřuji do oblasti elektroniky a přístrojů (Elektronika a optoelektronika , elektrotechnika (13), Osta tní strojírens tví (4), Senzory, či dla, měření a regulace (3)). Nejčastějšími partnery jsou: FEI Czech Republic s .r.o. (3), MESING, spol . s r.o. (4), OPTAGLIO s .r.o. (3) a Sol artec s. r. o. (3)

Výsledky VaV




Ús ta v neměl žádnou další ani jinou činnost. Tržby z prodeje služeb a zboží z hla vní činnosti činil y 772 ti s . Kč.

Cel kem 12 projektů s POO. Více jak polovina projektů směřuje do oblasti Potravinářství (7), kdy nejčastějšími partnery js ou: AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s .r.o. (2), IMMUNOTECH s .r.o. (2), Výzkumný ús ta v pivovarský a sladařský, a .s. (3)

Kontakt Adresa: Královopolská 62/147, BrnoŽa bovřesky; Zástupce ředitelky pro vědeckovýzkumnou činnost prof. RNDr. Pa vel Zemánek, Ph.D.

Kontakt Adresa: Veveří 97, Brnos třed; Ředitelka ústavu - Prof. RNDr. Ludmila Kři vá nková , CSc.

80


Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.

ÚJV a.s.

Řež,

Krátká historie

Popis činnosti

Výsledky VaV

1954 – Založení Labora toře pro výzkum obra tlovců 1964 – Zisk sta tutu Ús ta v pro výzkum obra tlovců ČSAV 1986 – Vzni k Ús ta vu s ys tema ti cké a ekologické bi ologie připojením Ús ta vu experimentální fytotechniky 1993 – Zrušení Ús ta vu s ys tema tické a ekologické biologie 1998 – Vznik samos tatného Ústa vu Bi ologie obratlovců 2007 – Trans forma ce na veřejnou výzkumnou instituci

Předmětem činnos ti pra coviš tě je všes tranný vědecký výzkum zejména v oborech evoluční ekologie, biodi verzi ta, aplikovaná ekologie a medi cínská zoologie. Jako modelové druhy pro tento výzkum jsou v největší míře využíváni volně ži jící obra tlovci a organismy, které s ni mi vs tupují do ekol ogických vztahů (např. paraziti). Struktura: i - Pra covi ště Brno i i - Detašované pracoviště Studenec i i i - Detašované pracoviště Valtice i v - Terénní stanice Mohelno


Krátká historie

Popis činnosti

1955 – Vzni k Ústavu ja derné fyziky 1956 – Ús ta v byl převeden do působnosti ČSAV 1972 – Spuš tění experi mentálního těžkovodního reaktoru nulového výkonu TR-0, za řízení v mnoha s měrech unikátní. 1993 – Pri va ti za ce ústa vu na akciovou společnost s obchodním názvem Ús ta v jaderného výzkumu Řež a .s. Akcioná ři : ČEZ, a . s ., SE, a .s ., ŠKODA JS a .s . a Obec Hus inec 1994 – Zřízen Úsek podpory Státního úřa du pro ja dernou bezpečnost (SUJB ). 2002 – Koupě čás ti podniku Energoprojekt Praha a .s . - di vi ze projektových činnos tí rozš ířen předmět činnosti podnikání společnos ti o projektové a i nženýrské služby.

Společnost se zabývá jednak výzkumem v oblasti jaderné fyzi ky a také poskytuje odbornou expertízu provozova telům jaderných elektrá ren v Dukovanech a Temel íně. Společnost dále vyvíjí projekčněinženýrs kou či nnos tí na obnově klasických elektrá ren a přípra vě výs ta vby ja derných elektrá ren. Jedním z nosných oborů je nukleární medi cína v oblasti di a gnostiky. Struktura: i - Ja derná bezpečnost a spolehlivost i i - Integrita a technický i nženýring i i i - Projekční a inženýrské služby i v - Odpa dy a chemie palivového cykl u v - Rea ktorové s lužby vi - Ra di ofarmaka vi i - Akreditované l aboratoře vi i i - Centrální a nalytická laboratoř i x - Vědeckotechnický park




Ús ta v neměl žá dnou hospodá řskou činnost. Tržby z prodeje služeb a zboží z hla vní činnosti činil y 4,9 mi l . Kč.

Cel kem 2 projekty s POO. Projekty směřují do oblas ti Rybářství (1) a Zoologie (1). Partnery v těchto projektech byl y: České rybá řs tví s .r.o., Rybá řs tví Ma riánské Lá zně s .r.o. a QUAIL s pol. s r.o.

Výsledky VaV




Společnost se podílí na řešení jak meziná rodních (7FP), tak ná rodních výzkumných projektů.

Cel kem 57 projekty s POO. Více jak polovina projektů s měřuje do oblasti jaderné energetiky (Jaderná energetika (24)) a nakládání s jaderným odpadem (Jaderné odpady, radioakti vní znečiš tění a kontrola (5)). Nejčastějšími partnery byl y/jsou: Centrum výzkumu Řež s .r.o. (8), ČEZ, a . s . (6), ŠKODA JS a .s . (25) a Výzkumný a zkušební letecký ústa v, a .s . (5)

Kontakt Adresa: Květná 170/8, Brno-s třed; Ředitel ústavu - Doc. Ing. Ma rcel Honza , Dr..

Kontakt Adresa: Hla vní 130, Řež, 250 68 Hus inec; Předseda představenstva - Ing. Aleš John, MBA

81


Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Výzkumné centrum SELTON, s.r.o.

Biopharm výzkumný ústav biofarmaci e a veterinární ch léčiv, a.s.

Krátká historie

Popis činnosti

2002 – Založení společnosti jako dceři né fi rmy ÚJV Řež, a .s.

Hla vním posláním společnos ti je výzkum, vývoj a inova ce v oboru energetiky, zejména jaderné. Struktura: i - Sekce Reaktorové služby i i - Sekce Konstrukce a výroba i i i - Sekce TSO i v - Sekce Provoz reaktorů

Výsledky VaV



Společnost se podílí na řešení ja k meziná rodníc h (7FP), ta k ná rodních výzkumných projektů.

Krátká historie

Popis činnosti

Výsledky VaV

2004 – Společnos t za psána do obchodního rejstříku.

Společnost se zabývá výzkumem v oblasti zemědělství. Struktura: i - Oddělení genetiky i i - Oddělení biotechnologií i i i - Oddělení fytopatologie a vi rologie i v - Odděl ení fyziologie


Krátká historie

Popis činnosti

1965 – Založení Výzkumného s třediska pro veterinární léčiva 1973 – Reorganiza ce na Výzkumný ús ta v pro biofaktory a veteri nární l éčiva (VÚBVL). 1993 – Trans forma ce na akciovou společnos t BIOPHARM, Výzkumný ús ta v biofa rmacie a veteriná rních l éči v.

Činnos t společnos ti je orientována na biotechnologi cký výzkum v oblasti reprodukce drůbeže a na pos kytování komplexní fa rmakologi cké služby v oblasti fa rmakologoie, biochemie, anal yti cké chemie, pa tologie a hi s tologie. Struktura: i - Ús ek výroby i i - Ús ek fa rmakologických služeb i i i - Ús ek výzkumu a vývoje



Kontakt

Cel kem 9 projekty s POO. Všechny projekty s měřují do oblasti energetiky a to jak jaderné (Jaderná energetika (6)), tak nejaderné (Nejaderná energetika , spotřeba a uži tí energie (1)) a do oblas ti ja derné fyziky (Jaderná , atomová a molekulová fyzi ka, urychlova če (2)). Partnery při těchto projektech byl y/jsou: BG SYS HT s .r.o. (1), ČEZ, a . s . (1), ČKD ELEKTROTECHNIKA, a .s. (2), da ta Pa rtner s .r.o. (1), ŠKODA JS a .s . (2), ŠKODA POWER s .r.o. (1), ÚJV Řež, a. s . (8), Ústa v aplikované mechani ky Brno, s .r.o. (1), Výzkumný a zkušební ústav Pl zeň s .r.o. (1) a ZAT a .s. (1)

Adresa: Hla vní 130, 250 68 Hus inec-Řež; Ředitel společnosti Ing. Ma rtin Ruš čák, CSc., MBA

Transfery technologií Aplikovaným výs tupem výzkumu společnosti bylo v roce 2012 8 odrůd, 2 uži tné vzory a 2 metodiky.

Popis spolupráce s aplikovanou sférou Cel kem 6 projektů s POO. Projekty směřují do oblasti pěstitelství (Šlechtění rostlin (5) a Choroby, škůdci , plevel y a ochrana rostlin (1)). Nejčastějším partnerem bylo Agrotest fyto, s .r.o. (4)

Kontakt Adresa: Si břina 24; Jednatel společnosti Ing. Vá cla v Kl íma

Výsledky VaV



Kontakt


Výs tupy s vého výzkumu společnost prodá vá po celém s větě. V roce 2012 zís kala významnou za kázku ve Venezuele a na výšení odběrů v Afri ce. Společnos ti se v roce 2012 poda řilo zís kat nové Va V pa rtnery ze Španělska a Nors ka.

Cel kem 4 projekty s POO. Projekty směřoval y/jí do oblasti Chovu hospodářských zvířat (2), Mikrobiologie, virologie (1) a Šlechtění rostlin. Partnery při těchto projektech byl y: ENVISANGEM, a .s . (1), Chmelařský ins ti tut s .r.o. (1), IMMUNOTECH s .r.o. (1), IVAX - CR a .s . (1), VIDIA spol. s r.o. (1), VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRO BIOFAKTORY A VETERINÁRNÍ LÉČIVA,s .p. (1) a Výzkumný ús ta v pro chov s kotu, s.r.o. (2)

Adresa: Pohoří Chotouň 90, Jíl ové u Pra hy; Ředitel úseku výzkumu a vývoje- Ing. Pa vel Trefil, DrSc.

82


Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o.

Krátká historie

Popis činnosti

1907 - Založení výzkumného ús ta vu ŠKODA vybudová ní moderních laboratoře 1953 - V rá mci ús ta vu založení Výzkumu s trojírenského, sdružující vědní discipliny s trojírenského charakteru 1963 - Vybudování Dyna mické zkušebny, určené pro ná ročné simulová ní složi tých s i lových provozních s tavů 1993 - Založení samosta tné podnikatelské jednotky ŠKODA VÝZKUM s.r.o., Plzeň, půs obící v rá mci ŠKODA a .s. 2006 - 100% vlas tníkem ŠKODA VÝZKUM s .r.o. ÚJV Řež, a . s. 2011 – Přejmenování na „Výzkumný a zkuš ební ústav Pl zeň s .r.o.“

Výzkumná, vývojová a zkušební činnos t v oblasti energeti ky, kolejových a s i lničních vozidel a materiálů a nástřiků. Struktura: i - Chemi e i i - Metalografie i i i - Mechanická zkušebna iv Dyna mi cká zkušebna v - Hl uk a vi brace vi - Ka l i brace vi i - Meta lurgie vi i i - Žárové nástřiky i x - Počíta čové modelování x - Mecha nika tekutin xi - Výrobní díl na

MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o.

Krátká historie

Popis činnosti

1946 – Za l ožení Výzkumných a zkušebních ús ta vů Vítkovi ckých žel ezáren. 2001 – Zapsání společnos ti do obchodního rejstříku. 2007 – Společnost koupena Tři neckými žel ezárnami, a.s.

Společnost se zabývá prováděním experi mentálního a komplexního ma teriálového výzkumu v oblas ti metalurgie a ma teriálového inženýrs tví. Struktura: i - Útva r Metalurgi ckého výzkumu ii Útva r Speciálních technických měření i i i - Útva r La boratoří iv Útva r Výzkumu ma teriálového i nženýrství v Útva r Poloprovozní výroby


Výsledky VaV




Pa rtnery společnosti z i nsti tucionálního sektoru jsou ZČU v Pl zni a Ústa v termomechaniky AV ČR, v. v. i .

Cel kem 42 projektů s POO. Více jak polovi na projektů směřuje do oblas ti dopravy (Pozemní dopra vní s ys témy a za řízení (8)), energetiky (Nejaderná energetika , spotřeba a uži tí energie (6)), hutnictví (Hutni ctví, kovové ma teriál y (6)) a strojírenství (Strojní za řízení a nás troje (4)). Nejčastějšími partnery jsou/byl y: COMTES FHT a .s . (6), SVÚM a.s . (6), ŠKODA POWER s .r.o. (6) a ŠKODA TRANSPORTATION a.s. (5)

Výsledky VaV




Spoluprá ce s mnoha pa rtnery z a plikované sféry. V s oučasné době nejdůleži tější spoluprá ce s VŠBTUO na projektu Regionálního ma teriálového technologi ckého výzkumného centra .

Cel kem 32 projektů s POO. Téměř všechny projekty směřují do oblastí hutnictví (Hutni ctví, kovové ma teriál y (22)) a energetiky (Nejaderná energetika , spotřeba a uži tí energie (6)). Nejčastějšími partnery byl y/jsou: ArcelorMi ttal Os tra va a .s. (5), TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a . s. (12) a VÍTKOVICE, a .s . (4)

Kontakt Adresa: Pohoří Chotouň 90, Jíl ové u Pra hy; Ředitel společnostiIng. Vá cla v Li š ka, CSc.

Kontakt Adresa: Pohrani ční 693/31, Os tra va Vítkovi ce; Výkonný ředitel společnostiIng. Ja roslav Pindor, Ph.D..

83


FYZIKÁLNĚ TECHNICKÝ ZKUŠEBNÍ ÚSTAV, s. p.

VÚTS, a.s.

Krátká historie

Popis činnosti

1928 – První doklady o zkoušení důlních za řízení v Os tra vě 1952 – Vznik zkušebny nevýbušných za řízení jako součás t Vědeckovýzkumného uhelného ús ta vu v Os travě – Ra dva nicích 1968 – Vznik s tátní zkušebny pro zkoušení výrobku do prostředí s nebezpečím výbuchu 1991 – Oddělení zkušebny nevýbušných za řízení a ochranných s ys témů od a vznik samos ta tného stá tního podniku Fyzikálně technického zkušebního ústavu (FTZÚ) 2004 – Čl ens tví v meziná rodním certi fika čním s ys tému IECEx Scheme

Sa mos ta tný, komerčně zcela nezá vislý i nsti tut poskytující služby v oblasti za řízení a ochranných s ystémů do pros tředí s nebezpečím výbuchu vl a stněný státem Struktura: i – Certi fi kace i i – Zkoušení iii – Inspekce a další či nnosti

Krátká historie

Popis činnosti

1951 – Vzni k Výzkumného ús ta vu texti l ních s trojů 1958 – VÚTS s oučás tí Sdružení podniků textilního strojírenství 1963 – Změna ná zvu na Výzkumný ús ta v textilního s trojírenství 1976 – Us tanovení koncernu Eli tex a s tím změna ná zvu na Eli tex – koncernový výzkumný ústav 1990 – Transformace na s tá tní podnik Výzkumný ús ta v textilních s trojů 1992 – Změna ná zvu a prá vní formy na Výzkumný ús ta v textilních s trojů Li berec, a .s. 2008 – Změna názvu na VÚTS, a.s.

Společnost se zaměřuje předevš ím na výzkum, vývoj a výrobu s trojů a za řízení pro zpra cova telský průmysl a to předevš ím v oblasti obráběcí, textilní, pol ygrafi cké, potra viná řské, balicí a zdra votni cké techniky. Struktura: i – Oddělení tkací techniky i i – Oddělení a utomatizace iii – Oddělení výrobních procesů a technologií i v – Oddělení konstrukce s trojů a zařízení v – Oddělení a plikace elektra vi – Oddělení výpočtů a modelování vi i – Oddělení měření vi i i – Oddělení mechatroniky i x – Oddělení Laserového aplika čního centra


Výsledky VaV Nemá .

Transfery technologií Nevyvíjí.

Popis spolupráce s aplikovanou sférou Cel kem 1 projekt s POO, který směřoval do oblas ti Ostatní strojírenství (1). Účas tnila se jej fi rma VVUÚ, a .s .

Výsledky VaV




Dlouhodobá spoluprá ce s TUL Liberec na projektu Výzkumné centrum Textil I a II a dále exis tence Inova čního a technol ogi ckého centra při VÚTS, a.s . (ITC), jehož pa rtnerem je i TUL Liberec. Za dobu s vé exis tence podalo pra coviš ti v Liberci více ja k 700 pa tentů.

Cel kem 41 projektů s POO. Většina projektů směřuje do oblasti strojírenství (Strojní za řízení a nás troje (22) a Os tatní s trojírens tví (13)). Nejčastějšími partnery jsou: TAJMAC-ZPS, a .s. (5), V U S I T , s.r.o. (4) a Výzkumný a zkušební letecký ús ta v, a .s. (4)

Kontakt Adresa: Pika rts ká 7, Os tra va Ra dva nice; Ředitel společnostiIng. Ja romír Hrubý

Kontakt Adresa: U Jezu (P.O.Box 92) 525/4, Li berec; Předseda představenstv a- Prof. Ing. Mi roslav Vá cl avík, CSc.

84


Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o.

Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s.

Krátká historie

Popis činnosti

1953 – Zahá jení činnos ti ús ta vu pod ná zvem Výzkumný ús ta v krmi vá řský se s ídlem v Brně. 1956 – Při pojena Pícni nářsko-chovatelská stanice v Rožnově pod Radhoštěm 1959 – Sloučení Výzkumného ús ta vu krmi vá řského v Brně s Výzkumným ús ta vem tra vopolní sous ta vy v Pohořeli cích a změna jména na Výzkumná s tanice jetelovin a tra vi n 1977 – Přejmenování na Výzkumnou s tanici pícninářskou 1990 – Sl oučení Výzkumné s tanice pícni nářs ké v Troubsku s Výzkumnou s tani cí tra viná řskou v Rožnově pod Radhoš těm pod Výzkumný a šlechti telský ús ta v pícninářský 1985 – Změna názvu na Oseva , výzkumný a šlechti telský ús ta v pícninářs ký, Troubsko u Brna 1994 – Pri va tiza ce a změna prá vní formy na Výzkumný ús ta v pícninářský, spol. s.r.o. 2003 – Založení dceřiné společnosti Zemědělský výzkum, s pol. s r.o.

Ús ta v je orientován na aplikovaný výzkum v oblasti zemědělství, ži votního pros tředí a potra viná řs tví. Zabývá se šlechtěním, množením a prodejem osi v. Dále poskytuje pora denskou či nnost. Struktura: i Oddělení a grotechniky ii - Oddělení fyziologie a genetiky rostlin iii Oddělení genetických zdrojů iv Oddělení ros tl inolékařství

Krátká historie

Popis činnosti

1946 – Za l ožení ústavu 1951 – Zřízení Ústavu keramického 1952 – Při čl enění detašovaných pracovišť k ústavu 1955 – Změna ná zvu na Výzkumný ústa v s ta vebních hmot v Brně 1966 – Změna prá vní formy na Výzkumný ústa v s ta vebních hmot – hospodářská organizace 1993 – Pri va ti zace a vznik VÚSH, a .s. 2000 – Založení dceři né společnos ti – Výzkumný ús ta v s tav hmot, a.s. – VUSTAH

Ús ta v se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti sta vebních hmot a s tím související probl ematikou. Struktura: i - Útva r Základní výzkum a specializova né labora toře; ii - Útva r Aplikovaný výzkum a vývoj; i i i - Útva r Experimentální výroby


Výsledky VaV




Společnost je za pojena do několika ná rodních projektů za měřených na spoluprá ci vys okých š kol , výzkumných uni verzit a podniků a to jak v rá mci kra je, tak i Čes ké republiky.

Cel kem 54 projektů s POO. Více jak dvě třetiny všech projektů směřuje do oblasti pěstitelství (Pěs tování rostlin, osevní postupy (19), Šlechtění ros tlin (5), Choroby, škůdci , plevel y a ochrana ros tlin (5), Hnojení, zá vlahy, zpra cová ní půdy (3)), ekologie (Ekologie – společens tva (3)) a potravinářství (Potra vi nářs tví (3)). Nejčastějšími partnery jsou: AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s .r.o. (8), Agrotes t fyto, s .r.o. (6), OSEVA PRO s.r.o., odštěpný zá vod Výzkumná s tani ce tra viná řs ká Rožnov (10), OSEVA PRO s .r.o., odš těpný zá vod Výzkumný ús ta v olejnin Opa va (5), OSEVA vývoj a výzkum s .r.o. (5), Výzkumný ús ta v bra mborá řs ký Ha vl íčkův Brod, s.r.o. (7), Výzkumný ús ta v pi vova rský a sladařský, a .s . (5), Výzkumný ús ta v pro chov skotu, s.r.o. (7), Zemědělský výzkum,spol . s r.o. (12) a Zemědělský výzkumný ús ta v Kroměříž, s .r.o. (8)

Výsledky VaV




S uni verzi tními pra coviš ti v Jihomora vs kém kra ji se společnos t podílela na projektu Centra integrova ného výzkumu anorgani ckých kompozitů (CIVAK).

Cel kem 25 projektů s POO. Více ja k dvě třeti ny projektů směřují do oblasti Stavebnictví (9) a Kompozitních materiálů (10). Nejčastějšími partnery js ou: Čes ké dřeva řské zá vody Praha , a .s . (3), DAKO Brno, spol . s r.o. (13), Prefa Brno a .s . (3) a VÚSH, a .s. (4)

Kontakt Adresa: Za hradní 1, Troubs ko; Ředitel ústavuRNDr. Jan Nedělník, Ph.D.

Kontakt Adresa: Hněvkovs kého 30/65, Brnoji h; Ředitel ústavu- Ing. Ra dek HOLEŠINSKÝ

85


Výzkumný ústav pletařský a.s.

Textilní zkušební ústav, s.p.

Škoda Auto a.s. / Vysoká škola

Výsledky VaV

Krátká historie

Popis činnosti

1949 – Vznik fi rmy v rámci odboru vývoje a výzkumu Čes koslovens kých textilních zá vodů n. p. 1951 – Us tanovení Výzkumného ús ta vu vl na řského a pletařského v Brně 1958 – Vzni k podniku Výzkumný ús ta v pl etařský Brno 1989 – Změna právní formy na s tátní 1991 – Pri va ti zace na VÚP, a .s.

V současné době se ús ta v orientuje zejména na Va V a výrobu speciálních implantabilních neimpla ntabilních zdravotnických prostředků.

Neuvá dí.

a

Krátká historie

Popis činnosti

1927 – Za l ožení Výzkumného ústavu textilního Li berec 1932 – Přejmenování na Textilní výzkumný a kondicionovační ústav Li berec 1948 – Změna na Ús třední výzkumný ústa v Čes koslovenských textilních závodů Brno 1950 – Přejmenová ní na Výzkumný ús ta v lehkého průmys lu Brno 1952 – Vytvoření Výzkumného ústa vu vlna řského Brno sloučení oddělené čás ti Výzkumného ús ta vu lehkého průmys lu a Výzkumného ústavu textilního v Křeš icích 1993 – Vzni k Textilního zkušebního ústavu Brno.

Společnost se zabývá jak zkušebni ctvím a certi fika cí, ta k i experi mentálním vývojem v oblasti texti l ní průmyslu.

Krátká historie

Popis činnosti

2000 – Založení Vys oké š koly Škoda Auto 2006 – Základní organi za čními složkami jsou pedagogi ckovýzkumné i nstituty.

Společnost se vzdělá váním a VaV v oblasti automobilového průmyslu a podnikového řízení vč. ekonomie. Vysoká š kola je organiza ční složkou fi rmy Škoda Auto, a.s. Struktura: i - Ins titut matematiky, statistiky a ekonometrie i i - Institut i nformačních technologií





Výsledky VaV Nemá.

Popis spolupráce s aplikovanou sférou Cel kem 3 projekty s POO. Projekty směřují do oblasti Kardiovaskulárních nemoci včetně ka rdiochi rurgie (1), Informatika (1) a Dokumentace, kni hovnictví, prá ce s informa cemi (1). Partnery v rá mci těchto projekt byl y tyto fi rmy: MEDICOL SCIENCES spol . s r.o. (1), SPOLSIN, spol . s r.o. (1), VÚB a .s . (1) a ZVI a.s. (1).



Společnost se podílí na výzkumných projektech s vysokoškolskými pra coviš ti v rámci kra je i mimo něj. Společnost se také podílí i na meziná rodních výzkumných projektech.

V rá mci projektu podpořeného z veřejných zdrojů spolupracoval ús ta v s fi rmou LIFETECH s .r.o. na projektu zaměřeného do oblasti Fyziky plasmatu a výboje v pl ynech. Ús ta v je členem CLUTEXu, klastru technických textilií

Kontakt Adresa: Šujanovo nám. 3, Brno; Předseda představenstvaKa rel Bastl

Kontakt Adresa: Vá cla vská 6, Brno-s třed; Ředitel ústavuRNDr. Pa vel Ma l čík



Kontakt

Vysoká škola se účas tní jak ná rodních, tak meziná rodních projektů v oblasti výzkumu a vzdělá vání

Cel kem 4 projekty s POO. Projekty směřují do těchto oblastí: Neurologie, neurochi rurgie, neurovědy (1), Pozemní dopravní systémy a za řízení (1), Bezpečnost a ochrana zdraví, člověk – s troj

Adresa: Tř. Vá cla va Klementa 869, Mladá Bol eslav; PROREKTOR PRO VĚDU, VÝZKUM A ROZVOJ

86


i i i - Institut jazyků i v - Ins titut ekonomie, ekonomické analýzy a práva v - Ins titut technických věd a ekonomiky provozu vi - Ins titut managementu a marketingu vi i - Institut účetnictví a finančního řízení podniku

Krátká historie

Popis činnosti

Výsledky VaV

s pa rtnery ze vzdělá va cího výzkumného a fi remního sektoru


(1), Aplikovaná statistika, opera ční výzkum (1). Nejčastějšími partnery byl y/jsou: České dráhy, a .s . (2) a SPEL, a .s . (2)


VÚK Panenské Břežany, a.s.

1946 – Založení Výzkumného Výzkumný ústa v se zabývá v rámci s vé Užitné a Výzkumný ústa v Více jak polovina (33) projektů ús ta vu kovů v Pra ze VaV či nnos ti vývojem nových sli tin a průmyslové spolupra cuje s POO. Téměř všechny projekty 1948 – Přes těhování technologiemi výroby a zpra cováním vzory (1), s uni verzi tami v Pra ze směřují do oblasti Hutnictví a Výzkumného ús ta vu kovů do ma teriálů. Dále se věnuje zkušebnictví Výsledky (ČVUT, MFF UK), Ostra vě kovových materiálů (23). Pa nenských Břežan a pora denství v obl asti norem. aplikačního (VŠB) a také s německou Nejčastějšími partnery 1990 – Změna názvu na Struktura: charakteru techni ckou uni verzi tou byl y/jsou: KOVOHUTĚ HOLDING Inova ční technologické i – Chemi cká l aboratoř (17) TU Clausthal. Spoluprá ce DT, a .s . (7), VPCH Trade, s .r.o. centrum – VÚK, s tá tní podnik i i – Meta lografická l aboratoř s uni verzi tami probíhá při (3) a SVÚM, a .s . (4). 1993 – Změna prá vní formy na i i i – El ektronová mikroskopie řeš ení problémů podniků. a kci ovou s polečnost i v – Mecha nická zkušebna 1996 - Pri va ti zace v – Tepelné zpracování Pozn.: VÚK Pa nenské Břežany, a .s. a Inova ční technologické centrum – VÚK, a .s. jsou uvažovány jako jeden s ubjekt. Stejná adresa, personální a projektové propojení.

COMTES FHT a.s.

Krátká historie

Popis činnosti

2000 – Založení s polečnosti 2008 – Změna prá vní formy na akciovou s polečnost

Společnost nabízí fi rmám působících v oblasti metalurgie a strojírens tví spektrum a kti vi t od zá kladních měření, přes detailní ma teriálové anal ýzy, numeri cké simula ce procesů, ná vrhy technologií a ž po výrobu prototypů. Struktura: i - Meta l urgické technologie i i - Počíta čové modelování i i i - Ma teriálové analýzy i v - Mechani cké zkoušení a termofyzi kální měření


STUDIJNÍCH PROGRAMŮ- doc. Ing. Stanisla v Ša roch, Ph.D.

Kontakt Adresa: Pa nens ké Břežany 50, Odol ena Voda; Předsedkyně představenstva/č lenka dozorčí radyIng. Veronika Komorousová

Výsledky VaV




Fi rma v rá mci s vých akti vi t spolupra cuje/vala jak s vysokoškolskými ins ti tucemi v ČR a za hrani čí, ta k i s dalšími fi rma mi z ČR a zahrani čí. Fi rma se ta ké podíl í na ná rodních projektech za měřených na technologický tra nsfer.

Cel kem 43 projektů s POO. Tři čtvrti ny projektů směřují do oblasti hutnictví (Průmyslové proces y a zpra cování (22)) a průmyslového zpracování (Průmysl ové proces y a zpra cování (11)). Nejčastějšími partnery byl y/jsou: PILSEN STEEL s .r.o. (6), PILSEN TOOLS s.r.o. (5), SVÚM a .s . (6), Výzkumný a zkušební ús ta v Pl zeň s.r.o. (6) a ŽĎAS, a .s . (6)

Kontakt Adresa: Průmysl ová 995, Dobřa ny; Předseda představenstv a- Ing. LIBOR KRAUS

87


Krátká historie BIC Plzeň, s.r.o.

BIC Ostrava s.r.o.

1992 – Za l ožení společnosti

Popis činnosti Společnost se za měřuje na rozvoj a podporu vzniku podniká ní v regionu. Její asistence s měřuje zejména k mal ým a středním podnikům. V neposlední řadě je náplní činnos ti fi rmy také tra ns fer technologií.

Krátká historie

Popis činnosti

1993 – Za l ožení společnosti 1996 – Zi s k certifikace EBN 2000 – Zprovoznění vlastního výzkumného centra průmyslových aplikací

Společnost se zaměřuje na rozvoj a podporu vzniku podniká ní v regionu. Nabízí pros tory typu VTP a PI, projektové poradens tví a asistenci při získá vání dota cí, služby výzkumného centra a vzděl ávání.






Fi rma se na technologi ckém trans feru podíl í jako mediátor spoluprá ce výzkumná aplikovaná sféra a vyhledá va č potenciálně za jíma vých technologií a pa rtnerů v za hra ničí.

Cel kem 3 projekty s POO. Projekty s měřují do oblasti řízení a správy (Řízení, sprá va a administra ti va (2)) a elektrotechniky (Elektronika a optoelektronika , elektrotechni ka (1)). Partnerem při těchto projektech byl Výzkumný a zkušební ús ta v Pl zeň s .r.o. (3). Dalšími pa rtnery ze s trany fi rem jsou: Vědeckotechnický pa rk Plzeň, a .s . a Ba yern Handwerk International GmbH



Fi rma se v rá mci s vého výzkumného centra sna ží o komercializa ci výsledků Va V a poskytuje další služby spojené s technol ogi ckým tra ns ferem.

Cel kem4 projekty s POO. Projekty směřují do oblas ti Řízení spolehli vosti a kvality, zkušebni ctví (1), Strojní zařízení a nás troje (1), Elektronika a optoelektronika , elektrotechnika (1) a Řízení, správa a administra ti va (1). Partnery při těchto projektech byl y: AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s .r.o. (2), INTERFLUID spol. s r.o. (1), KOEXPRO OSTRAVA, akciová společnost (1), KOMA - Indus try s .r.o. (1), NORTECH s.r.o. (1), OCHI - INŽENÝRING, spol . s r.o. (1), PNEUKOM, spol . s r.o. (1), Sla mka Consulting, s .r.o. (1), TEMEX , s pol . s r. o. (1)

Kontakt Adresa: Riegrova 1, 30100 Pl zeň; Jednatelka společnostiIng. Jana Kl ementová

Kontakt Adresa: Ruská 83/24, Os tra va ; Ředitel společnostiIng. Ma rek Valdmann, Ph.D.

88


MemBrain s.r.o.

BIC Brno, s.r.o.

Krátká historie

Popis činnosti

1992 – Založení společnosti MEGA, a .s . a její VaV aktivit 1999 – Vznik samos tatného VaV s třediska v rámci s polečnosti MEGA, a .s. 2008 – Založení společnosti MemBra in s .r.o.

Společnost se s vými záka zníky a partnerům spolupra cuje na inova čním procesu v celém rozsahu činností od anal ýzy a vyhodnocení zá kladních inova čních podnětů, přes přípra vu a řešení výzkumných projektů až po efekti vní trans fer výsledků výzkumu do průmyslové pra xe, včetně fá ze oceňování technologi í a spol uprá ce na rané komercionaliza ci konečných produktů , a to především v oblasti nových materiálů.

Krátká historie

Popis činnosti


Společnost poskytuje pora dens tví a odbornou asistenci pro i nova ční fi rmy a zprostředková vá pa rtnerství fi rem a výzkumu. Za jišťuje přístup fi rmá m k mezinárodním databázím.

Krátká historie JIC, z.s.p.o.


Popis činnosti Společnost se za měřuje na podporu inova čního podniká ní a komerčního využi tí výzkumu a vývoje. Zpros tředková vá propojení uni verzi t a vědecko-výzkumných ins ti tucí s podni katelskou sférou, s cílem maxi malizova t přínos výzkumu a vývoje na regi onální a národní úrovni.




Výsledky VaV Nemá



Fi rma se v rá mci s vého předmětu činnosti akti vně podílí na přenosu poznatků výzkumu do pra xe, a to ve všech hla vních fá zích technologi ckého tra ns feru.

Cel kem9 projektů s POO. Všechny projekty s POO směřoval y/jí do oblasti Průmyslových procesů a zpra cování (9). Partnery byl y: ELMARCO s .r.o. (1), Ircon, s .r.o. (1) a MEGA a .s . (8)

Transfery technologií Za dobu s vé exis tence společnost pomohla 126 fi rmá m v 10 PI a na vá zala spoluprá ci s více jak 430 dalšími fi rma mi.

Popis spolupráce s aplikovanou sférou Cel kem 2 projekty s POO. Projekty směřoval y do oblasti Řízení, sprá va a adminis tra ti va (1) a Biotechnologie a bionika (1). Pa rtnery při těchto projektech byl y: CHEPOS BIO, s .r.o. (1), GRANTIKA České spoři telny, a .s . (1) a Regionální pora denská a gentura, s.r.o. (1)

Transfery technologií Technologický trans fer, spoluprá ce výzkumné a aplika ční s féry a podpora novým i nova ti vním fi rmám je základní činnos tí s polečnosti

Popis spolupráce s aplikovanou sférou Nemá

Kontakt Adresa: Pod Vini cí 87, Strá ž pod Ra l skem; Ředitel společnostiIng. Aleš Černín, Ph.D.

Kontakt Adresa: Příkop 843/4, Brno; Ředitel společnostiIng. Ja rosla v Chal oupka, CSc.

Kontakt Adresa: U Vodá rny 2, 616 00 Brno; Ředitel společnostiIng. Ji ří Hudeček

89


5.3 Výsledky VaV dle IS VaVaI Následující část hodnotí výsledky VaV v popisovaných institucích pomocí RIVu (Rejstřík Informací o Výsledcích). Předmětem zájmu analýzy výsledků vedených v RIVu byla identifikace těch výsledků, které mají aplikační potenciál. Sledovány byly tyto kategorie výsledků: patenty (P), užitné a průmyslové vzory (F) a výsledky aplikačního charakteru (Z – tj. Poloprovoz, ověřená technologie (uplatněná ve výrobě atd.), odrůda resp. plemeno; G – tj. Technicky realizované výsledky (prototyp, funkční vzorek); H – Poskytovatelem realizované výsledky (výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, do směrnic a předpisů nelegislatívní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele); R – Software; N – Certifikované metodiky, léčebné postupy, památkové postupy, specializované mapy s odborným obsahem a dřívější kategorie S a T, které byly užívány jako agregátní kategorie pro výše uvedené kategorie). Poslední kategorií výsledků, výsledky neaplikačního charakteru, zahrnuje všechny zbylé kategorie výsledků (J, B, C, D, V, A. M, W, E a O). Srovnání základních aktérů inovační infrastruktury založené na výsledcích z RIVu bylo uskutečněno nejen na základě jejich právní formy, ale i na základě jejich oborového zaměření (technické vs. netechnické vědy). Takovéto srovnání umožňuje relevantní komparaci, neboť reflektuje základní charakter výzkumu institucí. Graf 32 Srovnání výsledků v RIV subjektů v Ústeckém kraji 7 000

100

6 000

80

5 000

60

3 000

40

%

4 000 2 000

20

1 000

0

0

výsledky aplikačního charakteru

vzory

patenty

neaplikační výsledky

aplikační výsledky ku celkovému počtu výsledků Zdroj: IS Va VaI, vlastní úprava

V Ústeckém kraji lze identifikovat čtyři resp. pět hlavních aktérů. Nejvíce výsledků v RIVu je vedeno pod Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, jejíž výsledky jsou však zejména neaplikačního charakteru. Významný počet výsledků vykázaly taktéž Chmelařský institut a Výzkumný ústav pro hnědé uhlí. Tyto instituce, stejně jako UJEP, disponují především neaplikačními výsledky. Naproti tomu Výzkumný ústav anorganické chemie a pobočka Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Chomutově dosahují podílu potenciálně aplikovatelných výsledků okolo 40%, což je nejvíce mezi všemi organizacemi v Ústeckém kraji. Je však nutné uvažovat jejich celkově menší počet výsledků. Na


90


druhé straně v případě VÚRV se jedná o pobočku pražského výzkumného ústavu a takto vysoký podíl potenciálně aplikovatelných výsledků indikuje významnou výzkumnou aktivitu směřovanou k přenosu poznatků do praxe. Graf 33 Podíl fakult na celkovém počtu projektů v IS VaVaI UJEP

894

253

bez specifikace 506

FTVM FŽP 1008

FUD FF 0

2365

FZS PřF

872

PF 708

FSE

10

Zdroj: IS Va VaI

V rámci UJEP se nejvíce na VaV činnosti podpořené z veřejných zdrojů podílí Fakulta technologií výroby a managementu (FTVM) a Fakulta životního prostředí (FŽP). Tyto fakulty se účastnily více jak poloviny všech projektů Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Nejvíce výsledků v RIVu však vykazuje Pedagogická fakulta. Naproti tomu zmíněné fakulty (FTVM a FŽP) vykazují nejvyšší podíl výsledků s aplikačním potenciálem, tedy s vyšším přínosem pro ekonomiku. Graf 34 Výsledky fakult dle IS VaVaI 100

2 000

80

1 500

60

1 000

40

500

20

%

2 500

0

0

FTVM

FŽP

FUD

FF

FZS

PřF


vzory

patenty


PF

FSE



91


V následujícím textu jsou výsledky sledovaných institucí za Ústecký kraj srov nány s vybranými institucemi v dalších krajích.

70 000

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

60 000 50 000

40 000 30 000 20 000

10 000

ULK

PLK

MSK

LBK


vzory

patenty


VFU

MENDELU

VUT Brno

MU Brno

TUL

VŠP, a.s.

SUO

OUO

VŠB - TUO

ZČU

VŠAP

UJEP

0

%

Graf 35 Srovnání výsledků v RIV vysokých škol dle krajů

JMK


Mezi vysokými školami mají největší podíl výsledků aplikačního charakteru technické univerzity v Ostravě, Liberci a Brně. Naproti tomu humanitně či přírodovědně orientované univerzity jako je Masarykova univerzita, mají vysoký podíl neaplikačních výsledků, neboť převažujícím výstupem výzkumu jsou publikace. Největší podíl aplikačních výsledků ze vše ch univerzit vykázala Západočeská univerzita v Plzni, která se zaměřením pohybuje mezi technickými a netechnickými vědami. Vysoký podíl těchto výsledků je dán skutečností, že více jak dvě třetiny výsledků dle hlavního oboru spadají do technických věd.


92


4 000

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

3 500 3 000

2 500 2 000 1 500

1 000 500

ULK

STC

MSK



ÚPT AV ČR, v. v. i.

CDV, v.v.i.

VÚVL, v.v.i.

Czech Globe

ÚFM AV ČR, v. v. i.



VÚGTK, v.v.i.

SUJCHBO, v.v.i.

VÚKOZ, v.v.i.

VÚLHM, v.v.i.

ÚACH AV ČR, v. v. i.


ÚJF AV ČR, v. v. i.

VÚB, v.v.i.

VÚRV, v.v.i. Chom.

0

%

Graf 36 Srovnání výsledků v RIV veřejných výzkumných institucí dle krajů

JMK


vzory

patenty



Srovnání veřejných výzkumných institucí oproti srovnání vysokých škol ukazuje, že největší podíl výsledků aplikačního charakteru mají dvě organizace zaměřené na přírodní vědy (VÚRV a VÚKOZ). Teprve za nimi následují technicky zaměřené instituce jako je VÚGKT a CDV. Významný podíl výsledků aplikačního charakteru také vykazuje SUJCHBO, jež se svým výzkumným zaměřením nachází mezi technickými a netechnickými věd.


93


Graf 37 Srovnání výsledků v RIV soukromých výzkumných institucí dle krajů 1 000

100 80

600

60

400

40

200

20

%

800

ULK

STC

PLK

výsledky aplikačního charakteru patenty aplikační výsledky ku celkovému počtu výsledků

MSK

LBK

TZU, s.p.

VUP a.s.

VUSTAH,a.s.

VÚPT, spol. s r.o.

VÚTS, a.s.

FTZU, s.p.

MM Výzkum s.r.o.

VZÚ Plzeň s.r.o.

Biopharm

VÚK, a.s.

SELTON, s.r.o.

CV Řež s.r.o.

ÚJV Řež, a. s.

CHI s.r.o. Žatec

VUHU a.s.

0

VÚAnCH, a. s.

0

JMK

vzory neaplikační výsledky


Při pohledu na soukromé výzkumné instituce se ukazuje obecně vyšší tendence k aplikaci výsledků v porovnání s veřejnými výzkumnými institucemi. Tato skutečnost je dána především technickým zaměřením výzkumu, ale i jejich základní orientací na zisk z hlediska jejich udržitelnosti a rozvoje. I přes tento fakt mají soukromé organizace významné zastoupení výsledků neaplikačního charakteru. Graf 38 Srovnání výsledků v RIV zprostředkujících organizací a firem dle krajů 300 250 200 150 100 50 0

100

60 40 20

neaplikační výsledky vzory aplikační výsledky ku celkovému počtu výsledků

JMK

NUPHARO a.s.

VTP Louny - LEGIOS a.s.

Krajská zdravotní a.s.

LBK

JIC, z.s.p.o.

MSK

BIC Brno, s.r.o.

MemBrain s.r.o.

BIC Plzeň, s.r.o.

PLK

BIC Ostrava s.r.o.

STC

COMTES FHT a.s.

Škoda Auto a.s. / Vysoká škola

0

ULK

patenty výsledky aplikačního charakteru


Zprostředkující organizace jsou svou povahou zaměřeny především na vytváření vhodného prostředí pro spolupráci aplikované a výzkumné sféry. Z tohoto důvodu jsou tyto organizace v porovnání


94

%

80


s předchozími typy subjektů výrazně méně zapojeny do výzkumných projektů. Významnou roli ve výzkumu v krajích tak hrají především firmy, a to zejména COMTES FHT a.s. v Plzeňském kraji, jež vykázala téměř 300 výsledků v RIV, přičemž polovina z nich byla aplikačního charakteru. Srovnání klíčových aktérů na základě jejich právní normy prezentuje aktéry totožného typu. Do vzájemné komparace dle výsledků v RIVu se tedy dostávají vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, soukromé výzkumné instituce a zprostředkující organizace a firmy. Toto srovnání tak umožňuje sledovat výkonnost v oblasti aplikace výzkumu typologicky totožných aktérů. Naproti tomu srovnání na základě oborového zaměření dle technických a netechnických věd, reflektuje pře važující výzkumné zaměření a tím i charakter výzkumu. Je totiž obecně známou skutečností, že instituce orientující svůj výzkum do oblasti netechnických věd (zejména přírodní a humanitní vědy), se věnují spíše výzkumu základnímu. Na druhé straně instituce zaměřující se na technické vědy mají blíže k aplikovanému výzkumu. Aplikace výsledků základního výzkumu vyžaduje vysoké finanční náklady a velké národní či nadnárodní trhy. Českých firem nebo firem v České republice působících, jež disponují takovýmito možnosti, je velmi málo. Proto lze očekávat, že výsledky výzkumu zaváděné do praxe budou pocházet z institucí orientujících se na technické vědy. Nutně tedy neznamená, že instituce netechnicky orientovaného výzkumu nebudou výsledky výzkumu aplikovat, ale v kontextu ČR lze tento kanál považovat za marginální. Graf 39 Srovnání výsledků v RIV vysokých škol zabývajících se převážně netechnickými vědami dle krajů 70 000

100

60 000

80

50 000 60

30 000

40

%

40 000

20 000 20

10 000 0

0

UJEP

VŠAP ULK

ZČU

OUO

PLK

SUO

VŠP, a.s. MU Brno MENDELU

MSK

VFU

JMK


vzory

patenty



Mezi převážně netechnickými univerzitami (počet technických fakult je menší počet fakult přírodovědných (vč. zdravotnických) a sociálních) dominuje v podílu potenciálně aplikovatelných výsledků Západočeská univerzita v Plzni a to z výše uvedených důvodů (2/3 výsledků směřují do technických oborů). Největší počet výsledků pak přihlásila Masarykova univerzita, přičemž téměř polovina všech výsledků byla identifikována jako článek v odborném periodiku. Toto zjištění odpovídá i obecnému zaměření univerzity, zejména na přírodní a humanitní vědy, kde hlavním výstupem jsou právě publikace.


95


Graf 40 Srovnání výsledků v RIV veřejných a soukromých institucí zabývajících se převážně netechnickými vědami dle krajů 100

2 000

80

1 500

60

1 000

40

500

20

ULK

STC

výsledky aplikačního charakteru patenty aplikační výsledky ku celkovému počtu výsledků

MSK

VUP a.s.

VÚPT, spol. s r.o.



VÚVL, v.v.i.

Czech Globe



Biopharm

SELTON, s.r.o.

SUJCHBO, v.v.i.

VÚKOZ, v.v.i.

VÚLHM, v.v.i.


CHI s.r.o. Žatec

VÚB, v.v.i.

0 VÚRV, v.v.i. Chom.

0

%

2 500

JMK

vzory neaplikační výsledky


Mezi výzkumnými institucemi, ať již soukromými či veřejnými, převážně netechnického charakteru se ukazuje vysoký podíl výsledků aplikačního charakteru ve Středočeském kraji. Tyto organizace jsou zaměřeny zejména na environmentální a zemědělské vědy a dále také na tzv. živé, resp. life-science vědy obecně. Na druhé straně se opět potvrdil, jako v případě univerzit orientovaných na netechnické vědy, nízký podíl potenciálně aplikovatelných výsledků v Jihomoravském kraji. Toto je zapříčiněno charakterem výzkumu tamních pracovišť, která jsou orientována převážně na základní výzkum. Srovnání technicky zaměřených vysokých škol a veřejných výzkumných institucí ukazuje na výraznější podíl potenciálně aplikovatelných výsledků VÚGTK a CDV, následovné technickými vysokými školami v Ostravě, Liberci a Brně. Další technicky zaměřené instituce vykazují především neaplikační výstupy.


96


Graf 41 Srovnání výsledků v RIV vysokých škol a veřejných výzkumných institucí zabývajících se převážně technickými vědami dle krajů 60 000

100

50 000

80

40 000

60 %

30 000 40

20 000

20

10 000 0

0 VŠB TUO

TUL

MSK

LBK

ÚJF AV ÚACH AV VÚGTK, VUT Brno ÚFM AV CDV, v.v.i. ÚPT AV ČR, v. v. i. ČR, v. v. i. v.v.i. ČR, v. v. i. ČR, v. v. i.

STC

JMK


vzory

patenty



Graf 42 Srovnání výsledků v RIV soukromých výzkumných institucí zabývajících se převážně technickými vědami dle krajů 100

800

80

600

60

400

40

200

20

STC

PLK

MSK

LBK


vzory

patenty


TZU, s.p.

VUSTAH,a.s.

VÚTS, a.s.

FTZU, s.p.

MM Výzkum s.r.o.

COMTES FHT a.s.

VZÚ Plzeň s.r.o.

CV Řež s.r.o.

ÚJV Řež, a. s.

VUHU a.s.

ULK

VÚK, a.s.

0

VÚAnCH, a. s.

0

%

1 000

JMK


Technicky zaměřené soukromé výzkumné instituce a firmy a obecně vykazují vyšší podíl potenciálně aplikovatelných výsledků než stejně zaměřené veřejné instituce. Téměř 70% podílu dosahuje VÚTS z Libereckého kraje. Naopak nejmenší pak vykazují státní podniky a také VUHU v Ústeckém kraji.


97


Následující graf ilustruje pozici sledovaných krajů z hlediska jejich VaV činnosti, která je orientovaná na spolupráci s praxí či aplikovatelnost výsledků. Na grafu je vidět, že subjekty v Libereckém a Plzeňském kraji jsou silně zaměřeny na spolupráci s aplikovanou sférou. Síť partnerů tamních organizací je výrazně hustší než teoretická hodnota sledovaných krajů. Na druhé straně, organizace ve Středočeském kraji vykazují nejvyšší podíl potenciálně aplikovatelných výsledků mezi z ájmovými kraji. Tyto organizace disponují oproti teoretickému průměru relativně tenkou sítí partnerů. Pozice Ústeckého kraje mezi ostatními sledovanými kraji indikuje jak velmi slabou síť partnerských organizací, tak i relativně nízký podíl projektů s aplikačním potenciálem. Jihomoravský a Moravskoslezský kraj se pohybují na teoretickém průměru sledované souboru a z jejich pozice lze usuzovat na orientaci činnosti směrem k základnímu výzkumu.

podíl projektů s POO na celkovém počtu projektů

Graf 43 Pozice krajů ve VaVaI činnosti směřované k aplikaci 70 LBK

60

PLK

50

40 30 JMK

20

MSK

STC

ULK

10 0 0

2

4

6

8

10

12

14

podíl výsledků s aplikačním potenciálem na celkovém počtu projektů Zdroj: IS Va VaI, vlastní úprava


98


6

Podpora VaVaI aktivit v ČR z veřejných zdrojů

V následující části je uveden strukturovaný seznam nástrojů podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále jen VaVaI) z veřejných zdrojů dostupných pro subjekty v České republice. Výdaje na aktivity v oblasti VaVaI v ČR i v Ústeckém kraji každoročně rostou a velká část z nich je financována právě z veřejných zdrojů – státních (37 % v roce 2011) nebo veřejných zahraničních zdrojů (8,6 % v roce 2011). VaVaI aktivity podnikatelských i nepodnikatelských subjektů v ČR jsou tak z více než 45 % financovány z veřejných zdrojů. Níže uvedený seznam nástrojů podpory VaVaI aktivit zahrnuje všechny programy podpory poskytované na národní úrovni a financované jak státním rozpočte m, tak Evropskou Unií, které jsou tudíž dostupné subjektům v Ústeckém kraji. V seznamu nejsou uvedeny nástroje podpory prováděné a poskytované na regionální úrovni jednotlivými krajskými samosprávami či jimi zřizovanými institucemi (inovační vouchery apod.).


99


Tabulka 17 Typ podpory

Souhrnný přehled programů podpory VaVaI v ČR Název programu

OP Výzkum a vývoj pro i novace OPPI – Inova ce Strukturá lní fondy OPPI – Pros perita EU OPPI – Potenciál OPPI – Spol upráce TIP Centra kompetence ALFA BETA OMEGA ERC NÁVRAT GA ČR Podpora Va Va I NAKI z ná rodních zdrojů Obra nný a plikovaný výzkum, - res ortní experimentální vývoj a i novace progra my Bezpečnostní výzkum pro potřeby s tá tu Progra m bezpečnostního výzkumu ČR Kompl exní udržitelné systémy v zemědělství Res ortní program výzkumu a vývoje Mi ni sterstva zdravotnictví III COST EUPRO II EUREKA CZ INGO II Podpora mezi ná rodní KONTAKT II s pol uprá ce ve MOBILITY Va Va I GESHER/MOST Podpora mezinárodní technologické s polupráce 7. RP EU


Nositel (zprostředkovatel) MŠMT MPO (CI) MPO (CI) MPO (CI) MPO (CI) MPO TAČR TAČR TAČR TAČR MŠMT MŠMT GA ČR MK

Cílová skupina Firmy x x x x x x x x x

Univerzity x x x x x

x x

Orientace podpory

Výzkumné organizace x x x

Státní správa x

x x x x x x x x x x

x

Základní výzkum x

x

x

x

x x x

Experimentální vývoj

x

x

2 125

x

x

1 618

x

x

x

800

x

2 394

x x x x x x x x x

MO

x

MV

x

MV

x

x

x

x

Mze

x

x

x

x

MZ

x

x

x

x x

x x

MŠMT MŠMT MŠMT MŠMT MŠMT MŠMT MŠMT (CI)

x x x

MPO (CI)

x

TC AV

x

x x

x

x

x x x x x x x

x x x x x x x

x x x x x x

Rozpočet Inovace (mil. Kč)

Aplikovaný výzkum x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x

6 297 7 558 640 309 600 465

2 225 x

4 449 642 397 676 823 594 73,5 300

x x

52 800 14 300 6 900 7 400 6 900

x x

X

x

x

x

x

x

100


6.1 Podpora VaVaI ze strukturálních fondů EU

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace MŠMT 2007–2013 1. Evropská centra excelence 2. Regionální VaV centra 3. Komercializace a popularizace VaV 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem Právnické osoby, jejichž hlavní činností je výzkum a vývoj nebo šíření jejich Cílová skupina výsledků prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií; přičemž veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich výsledků nebo do výuky (vysoké školy, výzkumné ústavy, veřejné výzkumné instituce, neziskové organizace). Orgány státní správy a samosprávy a další organizace zabývající se propagací výsledků VaV činností, jejich komercionalizací a ochranou duševního vlastnictví (pro prioritní osu 3). 52,8 mld. Kč (2,07 mld. EUR) Rozpočet Cíle a očekávané Cílem je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR, který přispěje k růstu, konkurenceschopnosti a k vytváření vysoce výsledky kvalifikovaných pracovních míst tak, aby se regiony ČR staly významnými místy koncentrace těchto aktivit v Evropě. Podpora center excelence jako vysoce kvalitní VaV infrastruktury a budování Podporované výzkumných týmů a jejich zapojení do mezinárodních výzkumných sítí. aktivity Podpora regionálních VaV center – infrastruktury a VaV činností zejména (zaměření) s cílem posílit vazby na aplikační sféru a usnadnit transfer technologií. Vybudování, vývoj a profesionalizace center pro transfer technologií na univerzitách a výzkumných institucích, které jsou aktivní v aplikovaném výzkumu. Podpora infrastruktury pro popularizaci vědy a technologií (muzea, návštěvnická centra, specializované databáze). Podpora infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem a inovacemi, která bude propojená s měkkými aktivitami vedoucími k rozvoji tzv. třetí role univerzit – tedy spolupráci s aplikační sférou. Koncentrace podpory VaV do center excelence kritické velikosti s mezinárodně Technické uznatelnou kvalitou a vazbou na prioritní obory. a formální Projekty regionálních VaV center musí být v těsné spolupráci s aplikační sférou podmínky a uživatelé výsledků musí být zapojení do strategického směřování podpory výzkumných aktivit. Základním předpokladem je ověřitelný potenciál pro komercializaci a doložení kvalitních výsledků v aplikovaném VaV (např. formou patentů). V rámci priority 4 budou upřednostněny projekty zaměřené na infrastrukturu v oborech, které produkují absolventy s technickým a přírodovědným zaměřením. Podmínkou je propojení vzdělávací činnosti s výzkumem a vývojem a spolupráce s uživateli výstupů VaV aktivit. http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vavpi Web

Nositel Období podpory Dílčí prioritní osy


101


OP Podnikání a inovace – Program Inovace CzechInvest (zprostředkující subjekt) MPO (správce programu) Období podpory 2007–2013 (součástí Operačního programu Podnikání a inovace) Podnikatelské subjekty (MSP ale i velké firmy); v případě podpory Cílová skupina patentových aktivit i veřejné výzkumné instituce, vysoké školy, fyzické osoby. 14,3 mld. Kč Rozpočet Cíle a očekávané Posílit inovační aktivity podniků – zavádění inovací technologií, výrobků a služeb; výsledky Rozvíjení spolupráce podniků s VaV organizacemi a zvýšení komercializace výsledků VaV. Podporovány budou projekty vedoucí k: Podporované Zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb (inovace aktivity produktu); zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování služeb (inovace (zaměření) procesu); zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi (organizační inovace); zavedení nových prodejních kanálů (marketingová inovace); aktivity směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví. Příjemce je povinen mít ve svém vlastnictví dlouhodobý hmotný a nehmotný Technické majetek, u něhož byla pořizovací cena zahrnuta do způsobilých výdajů a formální projektu a zachovat projekt v podpořeném regionu, kde byla zahájena podmínky realizace projektu po dobu pěti let, tří let v případě MSP. podpory Příjemce dotace je povinen o způsobilých výdajích projektu a použití dotace určené k financování způsobilých výdajů vést oddělenou evidenci a dokumentaci stanovenou v Podmínkách Rozhodnutí o poskytnutí dotace a uchovat je po dobu 10 let ode dne ukončení projektu, a zároveň minimálně do doby uplynutí 3 let od uzávěrky OPPI. Dotace na produktové a procesní inovace je poskytována ve výši 1 – 75 mil. Kč, Míra podpory v případě regionů se soustředěnou podporou státu je poskytována dotace až do výše 150 mil. Kč, maximálně však vždy ve výši procentních limitů ze způsobilých výdajů stanovených regionální mapou intenzity veřejné podpory (podrobně v textu programu). Dotace na marketingové a organizační inovace je poskytována do výše 2 mil. Kč. Dotace na projekty ochrany práv duševního vlastnictví je poskytována v rozmezí 10 tis. – 1 mil. Kč, maximálně však ve výši 75 % způsobilých výdajů projektu realizovaného veřejnou výzkumnou institucí nebo vysokou školou, a maximálně ve výši 45 % způsobilých výdajů projektu realizovaného MSP. http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppi Web

Nositel


102


OP Podnikání a inovace – Program Prosperita CzechInvest (zprostředkující subjekt) MPO (správce programu) Období podpory 2007–2013 (součástí Operačního programu Podnikání a inovace) Právnické osoby (případně jejich sdružení nebo obecně prospěšné Cílová skupina společnosti), které budou působit jako provozovatel VTP, PI, CTT a ve svých stanovách mají explicitně zakotveno, že byly zřízeny za účelem podpořit intenzitu, kvalitu a rychlost šíření inovací a transferu te chnologií do hospodářské praxe daného regionu s důrazem na progresivní (high-tech) technologie. 6,9 mld. Kč Rozpočet Cíle a očekávané Zakládání a další rozvoj subjektů infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace zaměřených zejména na realizaci nových výsledky technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb. Program se dále zaměřuje na podporu zakládání, činnosti a dalšího rozvoje podnikatelských inkubátorů. Zvláštní pozornost věnuje program podpoře sítí Business Angels na podporu vznikajících malých a středních podniků. Zakládání a rozvoj vědeckotechnických parků (VTP), center pro transfer Podporované technologií (CTT) a podnikatelských inkubátorů (PI). aktivity Zakládání, rozvoj a podpora činnosti sítí Business Angels. Jedná se o subjekty, (zaměření) které budou zajišťovat vytváření sítí (networking) investorů s firmami v rané fázi vzniku (spin-off, start-up) Technické a Příjemce dotace musí jednoznačně prokázat vlastnická nebo jiná práva k nemovitostem a pozemkům, kde bude projekt realizován. formální Příjemce dotace, v případě, že je dotace příjemci poskytnuta v režimu veřejné podmínky podporu, je povinen mít ve svém vlastnictví dlouhodobý hmotný a nehmotný podpory majetek pořízený zcela nebo částečně z poskytnuté podpory po dobu pěti let ode dne ukončení projektu. V případě, že je dotace příjemci poskytnuta v režimu nezakládající veřejnou podporu, je příjemce dotace povinen mít ve svém vlastnictví dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek pořízený zcela nebo částečně z poskytnuté podpory po dobu deseti let ode dne ukončení projektu, přičemž po uplynutí lhůty pěti let od ukončení projektu je možné tento majetek prodat jinému provozovateli s tím, že aktivity provozované centrem musí být i v tomto případě zachovány po dobu deseti let od ukončení projektu. Příjemce dotace je povinen o způsobilých výdajích projektu a použití dotace určené k financování způsobilých výdajů vést oddělenou evidenci a dokumentaci stanovenou v Podmínkách Rozhodnutí o poskytnutí dotace a uchovat je po dobu 10 let ode dne ukončení projektu, a zároveň minimálně do doby uplynutí 3 let od uzávěrky OPPI. V případě projektů obsahujících stavební práce může dotace činit 5 – 300 mil. Míra podpory Kč. V případě projektů neobsahujících stavební práce může dotace činit 1 – 30 mil. Kč. Pokud jsou příjemci podpory ostatní právnické osoby, poskytuje se podpora maximálně ve výši procentních limitů ze způsobilých výdajů stanovených regionální mapou intenzity veřejné podpory na léta 2007 – 2013 (podrobně v textu programu). http://www.CzechInvest.org/prosperita Web

Nositel


103


OP Podnikání a inovace – Program Potenciál CzechInvest (zprostředkující subjekt) MPO (správce programu) Období podpory 2007–2013 (součástí Operačního programu Podnikání a inovace) Podnikatelské subjekty zapsané v obchodním rejstříku Cílová skupina 7,4 mld. Kč Rozpočet Cíle a očekávané Podpora zavádění a zvyšování kapacit společností pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit a zároveň i zvýšení počtu společností, které výsledky provádějí vlastní výzkum, vývoj a inovace. Cílem programu je také prohloubení spolupráce společností s výzkumnými a vývojovými organizacemi, tvorbu kvalifikovaných pracovních míst a tím rozvoj znalostní ekonomiky, zlepšení podmínek pro zapojení společností do národních i evropských programů výzkumu a vývoje, a trvalé zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Založení nebo rozvoj center průmyslového výzkumu, vývoje a inovací Podporované spočívající v pořízení pozemků, budov, strojů/zařízení a jiného vybavení centra aktivity nezbytného pro zajištění aktivit inovačního centra, u MSP jsou předmětem (zaměření) podpory i provozní náklady centra. Žadatel o poskytnutí dotace musí jednoznačně prokázat vlastnická nebo jiná Technické práva k nemovitostem a pozemkům, kde bude projekt realizován. V případě a formální nájemní smlouvy k nemovitostem a pozemkům, musí být nájemní smlouva podmínky sjednána minimálně na dobu realizace projektu a dále alespoň pět let podpory (v případě MSP tři roky) od předpokládaného data ukončení projektu. Příjemce dotace je povinen o způsobilých výdajích projektu a použití dotace určené k financování způsobilých výdajů vést oddělenou evidenci a dokumentaci stanovenou v Podmínkách Rozhodnutí o poskytnutí dotace a uchovat je po dobu 10 let ode dne ukončení projektu, a zároveň minimálně do doby uplynutí 3 let od uzávěrky OPPI. Podporovány jsou pouze projekty, jejichž výstupy se projeví v odvětvích vymezených oddíly CZ- NACE: C13 – 33, E 38.32, J 62, M 71.2, S 95.1 1 – 100 mil. Kč na projekt, maximálně však ve výši procentních limitů ze Míra podpory způsobilých výdajů stanovených regionální mapou intenzity veřejné podpory na léta 2007 – 2013 (podrobně v textu programu). http://www.CzechInvest.org/potencial Web

Nositel

OP Podnikání a inovace – Program Spolupráce CzechInvest (zprostředkující subjekt) MPO (správce programu) Období podpory 2007–2013 (součástí OPPI) Právnická osoba, která má ve svých stanovách zakotveno, že jednou z jejích Cílová skupina hlavních činností je podpora inovací a zvýšení konkurenceschopnosti. 6,9 mld. Kč Rozpočet Cíle a očekávané Cílem programu je vznik a rozvoj kooperačních odvětvových seskupení – klastrů, technologických platforem a kooperačních projektů na regionální, výsledky nadregionální i mezinárodní úrovni. Obecným cílem je kontinuální vytváření příznivého podnikatelského prostředí, zlepšování podmínek pro podnikání a inovace a rozvoj konkurenční výhody díky zkvalitňování vazeb mezi výzkumem, VŠ a podnikatelskou sférou. Klastry – podpora vytváření a rozvoje územně koncentrovaných odvětvových Podporované nebo oborových seskupení podnikatelských subjektů, vědecko-výzkumných, aktivity

Nositel


104


(zaměření)

Technické a formální podmínky podpory

Míra podpory

Web

vzdělávacích a jiných podpůrných institucí. Technologické platformy – podpora vzniku a rozvoje národních technologických platforem a propojení veřejného a soukromého sektoru v oblasti VaV ve strategicky významných technologických oblastech. Podpora zapojování českých výzkumných institucí a podniků do mezinárodních technologických platforem. Aktivity související s implementací programu a generováním projektů – mapování a rozvoj potenciálu pro vznik nových projektů, realizace studií, aplikace zahraničních zkušeností, networkingové, vzdělávací, propagační a jiné podpůrné aktivity. Příjemce dotace musí jednoznačně prokázat vlastnická nebo jiná práva k nemovitostem a pozemkům, kde bude projekt realizován. Příjemce dotace je povinen mít ve svém vlastnictví dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek pořízený zcela nebo částečně z poskytnuté podpory po dobu pěti let, v případě MSP tří roku, ode dne ukončení projektu. Příjemce dotace je povinen o způsobilých výdajích projektu a použití dotace určené k financování způsobilých výdajů vést oddělenou evidenci a dokumentaci stanovenou v Podmínkách Rozhodnutí a uchovat je po dobu 10 let ode dne ukončení projektu, a zároveň minimálně do doby uplynutí 3 let od uzávěrky OPPI. Maximální výše může činit v případě projektů nezakládajících veřejnou podporu až 75 % způsobilých výdajů projektu. Pro aktivity související s implementací programu a generováním projektů až do výše 100 % způsobilých výdajů. http://www.CzechInvest.org/spoluprace

6.2 Podpora VaVaI z národních zdrojů – resortní programy

Program TIP MPO – resortní program 2009–2017 Podnikatelské subjekty i výzkumné organizace a vysoké školy. Tyto však jen v případě, když prokazatelně doloží zdroje spolufinancování uznaných nákladů na projekt z vlastních neveřejných prostředků, či jiných neveřejných prostředků. Je stanoven odděleně pro každou jednotlivou výzvu. Rozpočet Cíle a očekávané Cílem je podpora projektů řešících aplikovaný výzkum a experimentální vývoj nových výrobků, zlepšených technologií a úsporných, vůči životnímu výsledky prostředí šetrných postupů, které přispějí ke zvýšení konkurenční schopnosti české ekonomiky a zprostředkovaně i ke vzniku nových pracovních míst. Program má celkem tři tematické cíle:  nové materiály a výrobky  nové progresivní technologie  nové informační a řídicí systémy Účelem programu je poskytovat podporu z veřejných prostředků výzkumným Podporované a vývojovým projektům prováděným před vstupem do podmínek soutěže na aktivity trhu, zajištujícím aplikovaný výzkum a experimentální vývoj pro racionální (zaměření) průmyslovou výrobu budoucnosti. Významně by měl být podpořen aplikovaný výzkum a experimentální vývoj pro malé a střední podniky.

Nositel Období podpory Cílová skupina


105



        

Míra podpory Web

Každý podporovaný projekt musí vykázat alespoň jeden z níže uvedených druhů výsledků: Patent Poloprovoz Ověřená technologie Užitný vzor Průmyslový vzor Prototyp Funkční vzorek Uplatněná certifikovaná metodika Software Výše podílu podpory se odvíjí od velikosti podniku a míry spolupráce s výzkumnou organizací. Pro experimentální vývoj činí výše podpory 25 – 100 % a pro aplikovaný výzkum 50 – 100 % http://www.mpo.cz/dokument88525.html

Centra kompetence Technologická agentura ČR 2012–2019 Podniky (pouze pokud řeší projekt ve spolupráci s dalšími účastníky, z nichž musí být nejméně dva nezávislé podniky a jedna výzkumná organizace) Výzkumné organizace 6 297 mil. Kč Rozpočet Cíle a očekávané Hlavním cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti ČR v progresivních oborech s vysokým potenciálem pro uplatnění výsledků VaV v i novacích. výsledky Jedním z principů tohoto programu je koncentrace výzkumných kapacit na rozhodující výzkumné směry, zaměřené především na naplňování Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Centra kompetence mají vytvořit podmínky pro dlouhodobou spolupráci výzkumných organizací a podniků včetně zapojení do mezinárodní spolupráce. Podpořená centra budou i po skončení programu dále vytvářet výsledky, které budou mimo jiné realizovány a tržně uplatněny. Centra nebudou po skončení programu plně závislá na podpoře ze státního rozpočtu. Program je zaměřen na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a Podporované inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním a inovativním aktivity potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti (zaměření) ČR. Podporována budou především ta centra, která budou naplňovat Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Centra zároveň vytvoří podmínky pro rozvoj dlouhodobé spolupráce ve VaV aI mezi veřejným a soukromým sektorem. Příjemci a další účastníci musí společně formulovat dlouhodobou strategickou Technické výzkumnou agendu (na 6 – 10 let), kde budou stanoveny společné výzkumné a formální cíle s prokázaným přínosem pro rozvoj zkoumané oblasti, pro uplatnění podmínky výsledků výzkumu a vývoje v inovacích a pro rozvoj konkurenceschopnosti ČR podpory v daném odvětví. V tomto programu mohou být podporovány pouze projekty, které odůvodněně předpokládají dosažení alespoň jednoho nového výsle dku VaV: P – patent, Z – poloprovoz, ověřená technologie, F – výsledky s právní ochranou – užitný vzor, průmyslový vzor, G – technicky realizované výsledky – prototyp,



106


Míra podpory

Web

funkční vzorek, N – certifikované metodiky a postupy včetně specializovaných map s odborným obsahem, R – software. Nejvyšší povolená míra podpory na jeden projekt je 70 % celkových uznaných nákladů, pro výzkumné organizace to může být až 100 %. Maximální částka na 1 projekt je v případě aplikovaného výzkumu 10 mil. EUR, v případě experimentálního vývoje 7,5 mil. EUR. http://www.tacr.cz/programy-ta-cr/centra-kompetence

ALFA – Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje Technologická agentura ČR 2011–2016 (3. a zatím poslední veřejná soutěž byla vyhlášena v r. 2012) Program ALFA je rozdělen do 3 podprogramů: 1. Progresivní technologie, materiály a systémy 2. Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí 3. Udržitelný rozvoj dopravy Samostatné podnikatelské subjekty (právnické i fyzické osoby) i výzkumné Cílová skupina organizace, v programu budou zejména podporovány jejich společné projekty. 7 558 mil. Kč Rozpočet Cíle a očekávané Hlavním cílem programu je posílení účinné spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi podniky a výzkumnými organizacemi. Získané poznatky, aplikované výsledky v podobě inovací, povedou k posílení výkonnosti ekonomických subjektů, růstu konkurenceschopnosti hospodářství a společnosti České republiky. Dílčím cílem programu je zdůraznění interdisciplinarity témat a nutnosti komplexního přístupu k řešení projektů. Jeho hlavním přínosem by mělo být zvýšení efektivity výzkumu a vývoje a urychlení transferu výsledků do apli kační sféry. Podpora aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zejména Podporované v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických aktivity zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného (zaměření) rozvoje dopravy. Zvláštní důraz je kladen na posílení spolupráce výzkumných organizací a podniků ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích. Projekt musí zahrnovat účinnou spolupráci mezi podnikem a výzkumnou Technické organizací – výzkumná organizace se podílí na řešení projektu, na jeho a formální uznaných nákladech a jeho výsledcích alespoň ve výši 10 %. Zároveň má podmínky výzkumná organizace právo zveřejnit výsledky výzkumného projektu, které podpory nemají za následek vznik práv duševního vlastnictví, v rozsahu jejího podílu na realizaci tohoto projektu. V tomto programu mohou být podporovány pouze projekty, které odůvodněně předpokládají dosažení alespoň jednoho nového výsledku VaV : P – patent, Z – poloprovoz, ověřená technologie, F – výsledky s právní ochranou – užitný vzor, průmyslový vzor, G – technicky realizované výsledky – prototyp, funkční vzorek, N – certifikované metodiky a postupy včetně specializovaných map s odborným obsahem, R – software. Bez ohledu na typ příjemce je maximální míra podpory na jeden projekt 80 % Míra podpory celkových uznaných nákladů. http://www.tacr.cz/programy-ta-cr/program-alfa/index.html Web

Nositel Období podpory Podprogramy


107


BETA – Program veřejných zakázek ve výzkumu, aplikovaném vývoji a inovacích pro potřeby státní správy Technologická agentura ČR 2012–2016 Organizační složky státu, územních samosprávných celků nebo ministerstev zabývajících se VaV, fyzické a právnické osoby 640 mil. Kč Rozpočet Cíle a očekávané Cílem programu je zdokonalení současných praxí, metodik, regulačních mechanismů, dozorových činností, stejně jako získání nových poznatků, výsledky dovedností, služeb, informačních a řídicích produktů a postupů, které budou určeny pro výkon státní správy a povedou k vyšší inovativnosti, tj. ke zvýšení kvality. Součástí očekávaných výsledků je také návrh metod vyhodnocování účinnosti těchto politik a strategií k získání zpětné vazby a tvorba podkladů pro budoucí směřování politik v rámci zkvalitnění výkonu státní správy a efektivní alokace veřejných prostředků Program je zaměřen na podporu výzkumu, vývoje a inovací určených pro Podporované potřeby orgánů státní správy. Jediným uživatelem výsledků výzkumu aktivity realizovaného v rámci programu bude Česká republika prostřednictvím (zaměření) příslušných orgánů státní správy. Program je tedy zaměřen jak na potřeby poskytovatelů veřejné podpory, tak na potřeby ústředních orgánů státní správy – zejména Českého báňského úřadu, MD, MPSV, MPO, MMR, MV, MZV, MŽP, SÚJB. V tomto programu mohou být podporovány pouze projekty, které Technické odůvodněně předpokládají dosažení alespoň jednoho z následujících druhů a formální výsledků: podmínky  výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, podpory  výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele,  výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů VaVaI orgánů státní nebo veřejné správy. A dále o výsledky s právní ochranou – užitný vzor, průmyslový vzor, technicky realizované výsledky (G) – prototyp, funkční vzorek, certifikovaná metodika (N), specializovaná mapa s odborným obsahem, software (R), patent (P), výzkumná zpráva (V), poloprovoz, ověřená technologie (Z) Jednotlivé výzkumné projekty budou hrazeny ve výši 100 % uznaných nákladů Míra podpory z veřejných prostředků. http://www.tacr.cz/programy-ta-cr/program-beta/index.html Web


OMEGA – Program na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje Nositel Období podpory Cílová skupina Rozpočet Cíle a očekávané výsledky

Technologická agentura ČR 2012–2017 Výzkumné organizace, podniky 309 mil. Kč Hlavním cílem programu je posílení výzkumných aktivit v oblasti aplikovaných společenských věd a uplatnění výsledků těchto aktivit pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky, zvýšení kvality života jejich


108


Podporované aktivity (zaměření)


Míra podpory Web

obyvatel a vyvážený socio-ekonomický rozvoj společnosti. Očekávanými výsledky budou certifikované metodiky a postupy a software, včetně specializovaných map s odborným obsahem (charakterizující např. demografický vývoj, migrační směry apod.), které zefektivní postupy a odborné rozhodování v různých socioekonomických oblastech; dále výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, do směrnic a právních předpisů nelegislativní povahy závazné pro kompetenčně příslušný orgán a dále výzkumné zprávy. Projekty aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro uplatnění v řadě oblastí celospolečenského života obyvatel ČR. Tematické zaměření programu je v souladu s prioritami stanovenými Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015. Program předpokládá především uplatnění projektů zaměřených na aplikovaný výzkum, připouští také podporu projektů experimentálního vývoje (např. vývoj specializovaného software pro modelování či simulace ekonomických či demografických trendů, dopadů regulace či deregulace v různých odvětvích apod.) Předpokladem pro úspěšné splnění řešení projektu bude dosažení alespoň jednoho z následujících druhů výsledků: N – certifikované metodiky a postupy, včetně specializovaných map s odborným obsahem; R – software; Hleg – výsledky promítnuté do právních předpisů a norem a Hneleg – výsledky promítnuté do směrnic a právních předpisů nelegislativní povahy závazné pro kompetenčně příslušný orgán; V – výzkumná zpráva. Prvořadými uživateli výsledků programu budou vzhledem k jeho zaměření a definovaným cílům organizační složky státu, územně samosprávné celky a veřejné či soukromé subjekty, působící v různých společenských oblastech, které budou výsledky využívat na základě uzavřené smlouvy o využití výsledků. Maximální míra podpory na jeden projekt v průměru za všechny příjemce dohromady činí 80 % celkových uznaných nákladů. Maximální částka na jeden projekt jsou 3 miliony Kč. http://www.tacr.cz/programy-ta-cr/program-omega/index.html

ERC – Program na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Nositel Období podpory Cílová skupina Rozpočet Cíle a očekávané výsledky

MŠMT 2012–2019 Výzkumné organizace 600 mil. Kč Cílem je vytvoření podmínek pro realizaci excelentních projektů tzv. hraničního výzkumu, tj. posunujících hranici poznání bez ohledu na tradiční členění oborů. Projekty by měly přispět k tvorbě a růstu nového potenciálu v oblasti lidských zdrojů ve VaVaI (řešitel zajistí předávání zkušeností na svém pracovišti a bude absorbovat mladé a začínající pracovníky VaVaI), k nárůstu produkce mezinárodně uznávaných výsledků výzkumu a nárůstu zapojení ČR v mezinárodních výzkumných aktivitách. Řešitelský tým musí za celou dobu řešení projektu uplatnit v IS VaVaI, databázi RIV (Registru informací o výsledcích) nejméně 29 vlastních vysoce kvalitních a mezinárodně uznávaných výzkumných výsledků.


109




Míra podpory Web

Program je zaměřen na podporu projektů z oblasti základního a aplikovaného výzkumu a není oborově omezen. Budou podporovány projekty, které uspěly ve dvou kolech hodnocení provedeném odbornými panely Evropské rady pro výzkum, ale podpora nemohla být v konečné fázi z evropských prostředků poskytnuta z důvodu nedostatku disponibilních finančních prostředků ERC. O podporu v programu ERC CZ se může ucházet jen takový projekt, jehož řešitelem je táž osoba, která podala ERC grant úspěšný ve druhém kole některé z konkrétních výzev ERC dle výše uvedeného a tato výzva byla uzavřena před vyhlášením veřejné soutěže programu ERC CZ a projekt nemohl být proto z evropských prostředků financován. Podmínkou je, že projekt bude realizován pouze v rámci nehospodářských činností výzkumné organizace a nebude mít ekonomický charakter. Maximální výše podpory je u projektů v oblasti základního výzkumu až 100 % způsobilých nákladů, u projektů aplikovaného výzkumu až 50 %. http://www.msmt.cz/vyzkum/erc-cz

NÁVRAT – Program na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Nositel Období podpory Cílová skupina Rozpočet Cíle a očekávané výsledky

Podporované aktivity (zaměření) Technické a formální podmínky podpory

MŠMT 2012–2019 Veřejné výzkumné organizace 465 mil. Kč Hlavním cílem programu je vytvoření podmínek k návratu špičkových pracovníků VaVaI do České republiky, stimulovat zájem těchto perspektivních osobností o kvalifikovanou práci v české výzkumné sféře a sti mulovat i zájem českých výzkumných organizací o tyto osobnosti. V projektech programu musí být zajištěny podmínky pro další rozvoj odbornosti těchto osob po jejich návratu ze zahraničí, pro jejich rychlý kariérní růst podpořený zajištěním dostatečně kvalitního pracovního a materiálního zázemí pro jejich výzkumné aktivity. Projekty by měly usnadnit výzkumným organizacím v ČR zapojení perspektivních výzkumných pracovníků se zahraniční praxí a kvalitními výsledky ve VaVaI do výzkumné činnosti v České republice, s možností podpory vybavení jejich nového působiště v ČR (laboratoře atp.) a vytvoření výzkumného týmu „na míru“ čítajícího přibližně 5 až 7 osob. Podmínkou úspěšného řešení projektu je kromě vytvoření profesního zázemí perspektivní osobnosti ve VaVaI pro její dlouhodobé působení v ČR i produkce kvalitních, konkurenceschopných výsledků VaVaI, zveřejnění informací o těchto výsledcích v mezinárodně uznávaných periodikách a o jejich možných vazbách na výsledky aplikovaného výzkumu. Každý uchazeč o podporu musí v předkládaném návrhu projektu jmenovitě určit tzv. „klíčovou osobu projektu“, tj. fyzickou osobu bez ohledu na státní příslušnost, která splňuje tyto kvalifikační předpoklady: klíčová osoba se vrací z nejméně tříletého studijního nebo pracovního pobytu na zahraniční výzkumné organizaci, svou odbornost musí doložit profesním životopisem, dokladem o nejvyšším ukončeném vzdělání alespoň magisterského stupně a výčtem nejméně tří výzkumných projektů realizovaných na zahraničním pracovišti (podrobné podmínky viz usnesení vlády ČR ze dne 7. prosince 2010 č. 886 k programu Návrat).


110


Míra podpory Web

Podpora až do výše 100% způsobilých nákladů projektu. http://www.msmt.cz/vyzkum/program-navrat

GA ČR – grantové projekty Grantová agentura ČR Kontinuálně Liší se podle typu grantového projektu: Standardní grantové projekty: Právnická či fyzická osoba, organizační složka státu nebo územního samosprávného celku, organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a experimentálním vývojem. Doktorské grantové projekty: Týmy studentů doktorského studia. Postdoktorské grantové projekty: Mladí vědci do 35 let s ukončeným doktorským studiem ne starším 4 let. Mezinárodní (bilaterální) projekty a EUROCORES: vědci a vědecké týmy. Projekty na podporu excelence v základním výzkumu: Vědecké instituce Není explicitně stanoven Rozpočet Cíle a očekávané Smyslem je každoročně na základě veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji udělovat granty nejlepším projektům základního výzkumu ze všech oborů výsledky vědy. Žádné grantové projekty nejsou oborově omezeny – je možné je podávat ve Podporované všech vědních oblastech. Typy grantových projektů: aktivity Standardní grantové projekty: zaměřené na základní výzkum ve všech vědních (zaměření) oblastech. Doktorské grantové projekty: určeny pro podporu projektů základního výzkumu studentů doktorského studia se zřetelem na posílení mezinárodní spolupráce realizované výměnou pracovníků. Postdoktorské grantové projekty: projekty základního výzkumu určené pro mladé začínající vědce do 35 let s ukončeným doktorským studiem, maximálně však 4 roky od získání doktorátu. Mezinárodní (bilaterální) projekty: podpora projektů základního výzkumu na základě bilaterální kooperace vědců a vědeckých týmů ve spolupráci s různými zahraničními grantovými institucemi. EUROCORES: mezinárodní spolupráce vědeckých týmů v rámci tematicky vymezených oblastí. Projekty na podporu excelence v základním výzkumu: cílem je podpora excelence v základním výzkumu, rozvíjení multidisciplinarity a spolupráci nejméně dvou vědeckých institucí v ČR. Standardní grantové projekty: Řešitelem může být jedna osoba nebo tým Technické vědeckých pracovníků, a to i napříč institucemi. a formální Doktorské grantové projekty: Délka trvání projektů je max. 4 roky, Hlavními podmínky kritérii hodnocení návrhů projektů je vysoká vědecká kvalita a kvalita podpory doktorského studijního programu. Postdoktorské grantové projekty: Délka trvání projektu je 2–3 roky, Řešitelem může být jedna osoba, nebo tým až celkem tří vědeckých pracovníků z jedné instituce. Mezinárodní (bilaterální) projekty: podmínkou udělení bilaterálního projektu od GA ČR je jeho udělení v partnerské zemi, tj. grant je uchazečům udělen za podmínky, že jeho udělení schválí oba národní poskytovatelé.



111


Míra podpory Web

EUROCORES: většinou je požadována spolupráce min. 3 vědeckých týmů. Projekty na podporu excelence v základním výzkumu: Délka trvání projektu je 7 let. Až do 100 % způsobilých výdajů http://www.gacr.cz/podpora-vyzkumu/

NAKI – Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Nositel Období podpory Cílová skupina Rozpočet Cíle a očekávané výsledky

Podporované aktivity (zaměření) Technické a formální podmínky podpory Míra podpory Web

Ministerstvo kultury 2011–2017 Výzkumné organizace 2 125 mld. Kč Cílem programu je přispět k tomu, aby veřejné prostředky investované do aplikovaného výzkumu a vývoje v oblasti národní a kulturní identity přinášely konkrétní ekonomický či jiný společenský přínos z jejich realizace. Program je rozdělen na jednotlivé dílčí cíle dle tematických priorit: • Kulturní dědictví a národní identita • Historie a multikulturní společnost • Technologie, postupy a materiály • Prostředí pro rozvoj umění a uchování kulturního dědictví Podporovány budou aktivity aplikovaného výzkumu a vývoje, které budou přispívat k zachování a rozvíjení národní integrity a národních specifik v kontextu evropské a světové kultury ve 21. století. U každého projektu bude požadována definice cíle nebo cílů projektu v souladu s cíli Programu a způsob jejich naplnění. K napl nění každého z cílů bude stanoven závazný požadavek minimálně jednoho konkrétního výsledku (kritéria projektu), kterého má být dosaženo a který bude směřovat ke splnění některého z dílčích cílů Programu. Výše podpory je 100% způsobilých nákladů projektu. http://www.mkcr.cz/vyzkum-a-vyvoj/default.htm

Program Obranný aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace Ministerstvo obrany 2011–2017 právnické nebo fyzické osoby, organizační složky a organizačním jednotky ministerstev, zabývajících se VaVaI. 1 618 mld. Kč Rozpočet Cíle a očekávané Cílem je systematický rozvoj oblasti obranného VaVaI a získání nových znalostí, jejich využití v praxi a dosažení takové znalostní úrovně, která výsledky umožní získávat, osvojovat si, udržovat a rozvíjet specifické schopnosti potřebné pro zajištění obranyschopnosti a specifických aspektů bezpečnosti státu a dosažení operačních schopností, které ozbrojené síly ČR potřebují získat k plnění úkolů vyplývajících z národních a mezinárodních norem, závazků a politicko-vojenských ambicí ČR do roku 2020. Očekávanými výsledky jsou certifikované metodiky a postupy, poskytovatelem realizované výsledky (výsledky promítnuté do strategických a koncepčních dokumentů, směrnic a předpisů nelegislativní povahy), autorizované programové produkty (software), výzkumné zprávy obsahující utajované



112



Technické a formální podmínky podpory Míra podpory Web

informace podle zvláštních právních předpisů, ověřené technologie, prototypy a funkční vzorky. Budou podporovány aktivity v oblastech: Analýzy charakteru bezpečnostního a operačního prostředí, tvorba a akceptace doktrín na národní a mezinárodní úrovni; Rozvoj nástrojů pro zvýšení ekonomické efektivity řízení, výstavby a přípravy vojsk; Podpora rozhodování - správa informací o činnosti vojsk; Udržitelnost sil, odolnost a ochrana sil; Systémové aspekty logistiky; Podpora činnosti vojsk; Rozvoj metod přípravy profesionálního vojáka, nevojenských specialistů a dalšího personálu; Zdravotnické zabezpečení; Efektivní velení, řízení a spojení; Moderní radiolokační, navigační, komunikační prostředky a světlotechnické letištní systémy. V programu může být uchazečem o účelovou podporu každý subjekt, který splňuje podmínky stanovené zákonem č. 130/2002 Sb. Požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů budou uplatňovány v souladu s ustanovením § 18 zákona č. 130/2002 Sb. a rozsahu kvalifikace podle § 50 zákona č. 137/2006 Sb. Podíl účelové podpory na uznaných nákladech bude činit 100 % http://www.isvav.cz/programmeDetail.do?rowId=OF

Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu v letech 2010 až 2015 Ministerstvo vnitra 2010–2015 Výzkumné organizace a podniky s prokazatelnou praxí a výsledky ve výzkumu a vývoji a s dostatečným počtem výzkumných kapacit. 800 mil. Kč Rozpočet Cíle a očekávané Cílem programu je dosažení takové znalostní, technické a technologické úrovně, která umožní orgánům státní správy, plnící v rámci svěřené působnosti výsledky úkoly v oblasti vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatelstva České republiky, navrhnout legislativní a organizační opatření, nové metody a nástroje ke zvýšení bezpečnosti státu a jeho obyvatel; vyvinout moderní systém technických prostředků ke zvýšení účinnosti a efektivnosti procesů krizového řízení a ke zvýšení bezpečnosti kritických infrastruktur. Program je určen k naplňování konkrétních výzkumných potřeb jednotlivých Podporované resortů a ostatních ústředních orgánů státní správy, podílejících se na plnění aktivity úkolů v rámci systému vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatelstva ČR. (zaměření)


Technické a formální podmínky podpory Míra podpory Web

Účelové prostředky budou poskytovány na základě výsledků výběrového řízení v rámci zadání veřejné zakázky, v souladu se smluvními podmínkami o poskytnutí podpory. V rámci programu se očekává realizace přibližně 75 projektů, řešených zhruba 50 různými subjekty. Jednotlivé projekty budou hrazeny ve výši 100 % uznaných nákladů. http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-vyzkum-pro-potreby-statu-v-letech2010-az-2015.aspx

Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2010–2015 Nositel Období podpory Cílová skupina

Ministerstvo vnitra 2010–2015 Příjemci podpory mohou být výzkumné organizace, malé, střední nebo velké


113


podniky, případně inovační uskupení při respektování Rámce Společenství. 2 394 mil. Kč Rozpočet Cíle a očekávané Zvýšit bezpečnost státu a obyvatel prostřednictvím využití aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti identifikace, prevence a výsledky ochrany jak proti nezákonným útokům proti obyvatelům, organizacím, systémům, majetku a infrastruktuře České republiky, tak proti přírodním a průmyslovým katastrofám. Výsledkem programu budou nové metody, nástroje a technologie. Program podporuje zejména projekty, které mají charakter aplikovaného Podporované výzkumu nebo experimentálního vývoje a inovací a budou sloužit k: 1) Zvýšení aktivity bezpečnosti občanů s využitím nejnovějších technologií a poznatků (zaměření) v návaznosti na situaci v národní a mezinárodní bezpečnosti; 2) Zkvalitnění identifikace, prevence a ochrany proti hrozbám ohrožujícím bezpečnost kritických infrastruktur, včetně zmírnění jejích důsledků; 3) Vytvoření a zkvalitnění technologií, technik, procesů, postupů a jejich aplikace do praxe směřující k efektivnímu krizovému managementu na národní i mezinárodní úrovni. Doba trvání projektu se předpokládá minimálně 2 roky, nejdéle 5 let. Technické Uživateli výsledků programu budou organizační složky státu nebo územních a formální samosprávných celků, právnické nebo fyzické osoby, které využívají výsledky. podmínky

podpory Míra podpory Web

Výše veřejné podpory je odlišná podle typu subjektu a charakteristiky projektu (zda jde o aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj) – od 25 % do 80 % uznaných nákladů. http://www.mvcr.cz/clanek/program-bezpecnostniho-vyzkumu-cr-na-leta2010-2015.aspx

Komplexní udržitelné systémy v zemědělství Nositel Období podpory Cílová skupina Rozpočet Cíle a očekávané výsledky


Technické

Ministerstvo zemědělství 2012–2018 Výzkumné organizace, podniky 2 225 mil. Kč Cílem programu je přispět k potravinové bezpečnosti České republiky zvýšením produkčního potenciálu zemědělských plodin a hospodářských zvířat. Cíl programu bude naplňován realizací výzkumných aktivit jednotlivých projektů v rámci tří podprogramů. Jednotlivé podprogramy jsou: I. Udržitelné zemědělské systémy II. Udržitelný rozvoj lesního a vodního hospodářství a ostatních oblastí zemědělství III. Podpora politiky agrárního sektoru Podporovány budou projekty aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti zemědělství, rybolovu, potravinářství, vodního a lesního hospodářství, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro posílení bezpečných produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství, lesního a vodního hospodářství a pro další rozvoj českého zemědělství a lesního hospodářství. Program bude zaměřen na podporu výzkumu, vedoucího k zachování trvale udržitelného zemědělství. U podprogramů I a II je povinně vyžadována účast výzkumné organizace a


114


a formální podmínky podpory

Míra podpory

Web

podniku – uživatele výsledku. Podnik může v projektu vystupovat jako příjemce nebo další účastník projektu. Podprogram III je určen pouze pro výzkumné organizace. Kontrola splnění definice výzkumné organizace, typu podniku (malý, střední, velký) a získání případného příplatku dle čl. 31, odst. 4 Nařízení Komise bude prováděna na základě předloženého čestného prohlášení uchazečů, příp. na základě vyžádaného doložení deklarovaných skutečností. Základní míra podpory nesmí přesáhnout u aplikovaného výzkumu 50 % způsobilých nákladů, u experimentálního vývoje 25 % způsobilých nákladů. U projektů, kde nedochází ke spolupráci výzkumné organizace s podnikem, může být míra podpory u výzkumné organizace až 100 % (podprogram III). http://www.mze-kus.cz/

Resortní program výzkumu a vývoje Ministerstva zdravotnictví III Ministerstvo zdravotnictví 2010–2015 Fakultní nemocnice, VŠ – lékařské fakulty, resortní výzkumné ústavy. Další skupiny tvoří 11 ústavu Akademie věd, Zdravotní ústavy a Krajské hygienické stanice a ostatní organizace (i MSP). 4 449 mil. Kč Rozpočet Cíle a očekávané Základními cíli programu jsou: Zvýšení konkrétního přínosu pro zdravotní péči v jednotlivých oblastech aplikovaného výzkumu; Podpora molekulárněvýsledky biologických přístupů v odpovídajících oblastech zdravotnického výzkumu a vývoje; Podpora výzkumu v oblasti prevence nových infekčních chorob a chorob hromadného výskytu; Zlepšit léčebné výsledky využívající nejnáročnější moderní postupy; Zajistit kontinuitu našeho zdravotnického výzkumu s rozvojem světové vědy; Zabezpečit další rozvoj stávajících špičkových výzkumných zdravotnických pracovišť. Projekty aplikovaného zdravotnického výzkumu, vývoje a inovací, tj. projektů Podporované řešených za účelem získání nových poznatků směrovaných ke specifickému, aktivity předem stanovenému praktickému cíli s předpokládanou aplikací výsledků ve (zaměření) zdravotnictví. Svými projekty se rovněž na řešení programu RPV III. budou podílet i Technické pracoviště, která nesplňují příslušná kritéria a nejsou pokládána za výzkumné a formální organizace, a to nejčastěji zdravotnická zařízení v působnosti krajů, podmínky zdravotnická zařízení privátní a některé další soukromé organizace z oblasti podpory laboratorní nebo výpočetní techniky apod. Tito uchazeči naplňují definici malého a středního podniku (dále jen „MSP“) dle Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 2006/C 323/01. Výše podpory je závislá na typu subjektu uchazeče, typu výzkumu a vývoje a Míra podpory povaze projektové činnosti (60–100 % uznatelných nákladů). http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/resortni-program-vyzkumu-aWeb vyvoje-ministerstva-zdravotnictvi-iii-na-leta-kod-nt_2356_993_3.html


6.3 Programy mezinárodní spolupráce ČR v oblasti VaVaI

Program GESHER/MOST Nositel

MŠMT (poskytovatel programu)


115


CzechInvest (zprostředkující subjekt) Období podpory 2010–2016 V programu je plánováno pět tříletých výzev Uchazečem o podporu může být pouze firma. Součástí projektu může být i Cílová skupina veřejná vysoká škola nebo veřejná výzkumná organizace. 300 mil. Kč Rozpočet Cíle a očekávané Cílem programu je zajištění institucionální podpory na řešení vybraných projektů VaV s cílem podpořit mezinárodní spolupráci podniků obou výsledky smluvních stran, tzn. České republiky a Státu Izrael, v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji. Očekávanými výsledky jsou měřitelné výsledky, zejména „poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno, patent, autorizovaný software, užitný vzor, průmyslový vzor, prototyp, funkční vzorek“. Budou podporovány aktivity aplikovaného výzkumu a experimentál ního vývoje Podporované v oblasti informačních a komunikačních technologií, udržitelných a čistých aktivity technologií, zemědělských a potravinářských technologií, biotechnologií a (zaměření) lékařské techniky a strojírenství (nové materiály, nanotechnologie, kybernetika a robotika). Každého projektu se musí zúčastnit alespoň jeden účastník z české strany a Technické jeden účastník z izraelské strany. a formální Práce na řešení projektu českého účastníka nesmí být zahájeny před podáním podmínky návrhu projektu do veřejné soutěže. podpory Uchazeč je povinen prokázat svoji způsobilost k řešení navrhovaného projektu podle ustanovení § 18 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Projektům aplikovaného výzkumu se poskytne institucionální podpora Míra podpory v základní výši do 50 % uznaných nákladů, projektům experimentálního vývoje v základní výši do 25 % uznaných nákladů. http://www.msmt-vyzkum.cz/cz/gesher-most/ Web http://www.CzechInvest.org/1program-geshermost

Program Podpory mezinárodní technologické spolupráce MPO (poskytovatel programu) CzechInvest (zprostředkující subjekt) Období podpory 2012–2016 Podnikatelské subjekty Cílová skupina Není explicitně stanoven (omezení na 1 projekt max. 200 tis. EUR) Rozpočet Cíle a očekávané Podpora spolupráce českých podniků a podnikatelských subjektů ze zemí mimo EU při realizaci společných podnikatelských projektů vedoucích výsledky k zavedení či rozšíření výroby technologicky vyspělých výrobků. Program má za cíl zintenzívnit, rozvíjet a upevňovat ekonomickou, průmyslovou a technologickou mezinárodní spolupráci českých podniků a posílit tak růst konkurenceschopnosti českých firem. Cílem programu je zajištění veřejné podpory na realizaci vybraných Podporované podnikatelských projektů s cílem podpořit internacionalizaci českých podniků aktivity zejména v oblastech: (zaměření) - strojírenství, - elektrotechniky a elektroniky, - informačních a komunikačních technologií,

Nositel


116



Míra podpory

Web

- energetiky a čistých technologií, - zemědělských a potravinářských technologií, biotechnologií - lékařských technologií. Příjemce podpory musí být zaregistrován jako poplatník daně z příjmů a to nepřetržitě nejméně po dobu dvou uzavřených zdaňovacích období předcházejících datu podání žádosti o dotaci. Příjemce zároveň nemá žádné nedoplatky vůči státu; posečkání s úhradou nedoplatků nebo dohoda o úhradě nedoplatků se považují za vypořádané nedoplatky a nemá nedoplatky z titulu mzdových nároků svých zaměstnanců. Dotace současně nesmí překročit 50 % způsobilých výdajů na projekt. Každého projektu se musí zúčastnit alespoň jeden účastník z české strany a jeden účastník ze státu, s kterým byla uzavřena dohoda, a kteří nemají stejného vlastníka, zřizovatele. Maximální výše dotace pro jednoho žadatele v rámci podpory de minimis, poskytované v Kč, činí 200 000 EUR podle kurzu platného v době vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, na celé období realizace projektu, tj. max. 3 roky. Dotace současně nesmí překročit 50 % způsobilých výdajů. Podíl českého a zahraničního účastníka na financování projektu by měl být srovnatelný. http://www.CzechInvest.org/program-podpory-mezinarodni-technologickespoluprace

COST – Program mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Nositel Období podpory Cílová skupina Rozpočet Cíle a očekávané výsledky

Podporované aktivity (zaměření) Technické a formální podmínky podpory Míra podpory Web

MŠMT 2011–2017 Veřejné vysoké školy a veřejná výzkumná pracoviště 642 mil. Kč Cílem programu je podpořit mnohostrannou mezinárodní spolupráci v základním výzkumu výzkumných institucí České republiky s obdobnými institucemi členských států COST. Očekávanými výsledky jsou měřitelné a hodnotitelné výsledky podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2008, zejména články v odborném periodiku (J) – každý úspěšně ukončený projekt by měl mít alespoň jeden očekávaný výsledek. Účelová podpora poskytovaná v programu je určena na financování projektů základního výzkumu českých výzkumných pracovišť v programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu COST. Program COST je zaměřen na podporu spolupráce v oblasti základního výzkumu, resp. výzkumu, který nemá komerční charakter. Uchazečem o účelovou podporu v programu mezinárodní spolupráce COST CZ může být organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, a dále právnická osoba nebo fyzická osoba, přičemž výzkum a vývoj musí být předmětem její činnosti a uchazeč musí splňovat podmínky stanovené v části 2.2 písm. d) Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01). Nejvyšší povolená míra podpory může být poskytnuta až do výše 100 % uznaných nákladů. http://www.msmt-vyzkum.cz/cz/2012-pms/cost-cz-ld-206451.aspx


117


EUPRO II – Program mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Nositel Období podpory Cílová skupina Rozpočet Cíle a očekávané výsledky Podporované aktivity (zaměření)


Míra podpory Web

MŠMT 2011–2017 Veřejné vysoké školy a veřejná výzkumná pracoviště 397 mil. Kč Cílem programu je umožnit prostřednictvím podpory účasti českých výzkumných institucí na koordinaci evropského výzkumu zvýšení účasti v mezinárodních programech výzkumu a vývoje a v bilaterálních aktivitách. Finanční prostředky se použijí na přípravu návrhu projektů pro jednotlivé výzkumné programy rámcových programů, bilaterální aktivity mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji založené na dvoustranných mezivládních smlouvách o vědeckotechnické spolupráci, na přípravu periodických věcných a finančních zpráv a dalších činností pro podporu úspěšné účasti českých výzkumných pracovišť ve výše uvedených aktivitách mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Uchazečem může být organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, a dále právnická osoba nebo fyzická osoba, která se uchází o poskytnutí podpory, přičemž výzkum a vývoj musí být předmětem její činnosti a uchazeč musí splňovat podmínky stanovené v části 2.2 písm. d) Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01). Uchazeč musí být schválen Radou pro výzkum, vývoj a inovace jako výzkumná organizace splňující podmínky poskytnutí účelové podpory. Nejvyšší povolená míra podpory může být poskytnuta až do výše 100 % uznaných nákladů. http://www.msmt-vyzkum.cz/cz/2012-pms/eupro-ii-le-206460.aspx

EUREKA CZ – Program mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Nositel Období podpory Cílová skupina Rozpočet Cíle a očekávané výsledky

Podporované aktivity (zaměření) Technické

MŠMT 2011–2017 Malé a střední podniky, veřejné výzkumné organizace a vysoké školy 676 mil. Kč Cílem je podpořit mezinárodní spolupráci v aplikovaném výzkumu, růst konkurenceschopnosti českých firem (zejména MSP v průmyslu) a vytváření nových inovovaných produktů a služeb. Cílem je zlepšit přístup MSP k novým znalostem a technologiím dostupným v mezinárodním prostředí. Očekávanými výsledky jsou měřitelné a hodnotitelné výsledky podle části B.3.1.2 Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2008, zejména „poloprovoz, ověřené technologie, užitný a průmyslový vzor, odrůda, plemeno, prototyp, uplatněná metodika, funkční vzorek, autorizovaný software“ (Z, S), „patent“ (P). Program je určen na podporu projektů mezinárodní spolupráce v aplikovaném výzkumu a vývoji. Program EUREKA je zaměřen na podporu průmyslových firem, výzkumných ústavů a univerzit, které společně řeší evropské projekty zaměřené na výzkum a vývoj inovačních produktů, procesů a služeb. Uchazečem o účelovou podporu v programu může být organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, a


118


a formální podmínky podpory Míra podpory Web

dále právnická osoba nebo fyzická osoba, přičemž výzkum a vývoj musí být předmětem její činnost. Uchazečem nemůže být velký podnik. Uchazeči musí doložit, zdali splňují podmínky stanovené v části 2.2 písm. d) pro výzkumnou organizaci nebo písm. a) pro malý, střední podnik Rámce Společenství. Projektům aplikovaného výzkumu v základní výši do 50 % uznaných nákladů, projektům vývoje v základní výši do 25 % uznaných nákladů. http://www.msmt-vyzkum.cz/cz/2012-pms/eureka-cz-lf-206487.aspx

INGO II – Program mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Nositel Období podpory Cílová skupina Rozpočet Dílčí podprogramy Cíle a očekávané výsledky



Míra podpory Web

MŠMT 2011–2017 Veřejné výzkumné pracoviště a vysoké školy 823 mil. Kč INGO II – INFRA INGO II – POPLATEK Cílem programu je umožnit účast českých vědeckých pracovišť ve výzkumných programech prováděných špičkovými nevládními organizacemi výzkumu a účast českých vědeckých osobností řídících orgánech mezinárodních vědeckých organizací. INGO II – INFRA: Cílem je usnadnit výzkumnou spolupráci českých vědeckých pracovišť se špičkovými evropskými a mimoevropskými nevládními organizacemi výzkumu financováním poplatků za účast v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje nevládních mezinárodních organizací výzkumu a podporou prováděného výzkumu. INGO II – POPLATEK: Cílem je posílit zastoupení českých vědců v řídících orgánech odborných mezinárodních společností. Očekávanými výsledky jsou publikace ve vědeckém tisku s co nejvyšším citačním ohlasem. INGO II – INFRA: Spolupráce českých výzkumných pracovišť s mezinárodní výzkumnou institucí. Finanční prostředky podprogramu se použijí na úhradu nákladů spojených s prováděním základního výzkumu v mezinárodních nevládních výzkumných organizacích. INGO II – POPLATEK: Přímá podpora úhrady poplatků za členství v mezinárodních nevládních organizacích výzkumu a nákladů za účast na jednáních řídicích orgánů odborných mezinárodních spole čností. INGO II – INFRA: Je možné podporovat pouze projekty základního výzkumu, splňujícího podmínku veřejného statku, vysoké míry rizika a nejistoty v souladu s částí 1.3.2 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01), což opravňuje poskytovatele k poskytování veřejné podpory ve výši až 100 % uznaných nákladů projektu. Pro činnosti podporované z veřejných prostředků programu INGO II – POPLATEK platí, že naplňují v plném rozsahu znaky „veřejného statku“ podle části 1.3.2 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01), neboť získané informace jsou určeny celé vědecké komunitě a všem dalším zájemcům. Trh v této oblasti zcela chybí, a proto je žádoucí tyto činnosti podporovat. Až do výše 100 % uznatelných nákladů. http://www.msmt-vyzkum.cz/cz/2012-pms/ingo-ii-lg-206497.aspx


119


KONTAKT II – Program mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Nositel Období podpory Cílová skupina Rozpočet Cíle a očekávané výsledky



Míra podpory

MŠMT 2011–2017 Veřejné výzkumné pracoviště a vysoké školy, malé a střední podniky 594 mil. Kč Podpořit dvoustrannou případně vícestrannou mezinárodní spolupráci institucí zabývajících se výzkumem a vývojem v oblasti základního a aplikovaného výzkumu České republiky s důrazem na spolupráci se státy, které nejsou členy Evropské unie (USA, Japonsko, Izrael, Indie, Rusko). Očekávanými výsledky jsou měřitelné a hodnotitelné výsledky podle části B.3.1.2 metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2008, zejména články v odborném periodiku (J); poloprovoz, ověřené technologie, užitný a průmyslový vzor, odrůda, plemeno, prototyp, uplatněná metodika, funkční vzorek, autorizovaný software (Z,S), méně často patent (P) či odborná kniha (B). Zaměření spolupráce je vázané na ujednání obou smluvních stran: ČR–USA: Společné česko-americké projekty základního a aplikovaného výzkumu se zaměřením do všech vědních oblastí. Doba řešení podpořených projektů je stanovena na 2 - 3 kalendářní roky se zahájením řešení v roce 2013 a ukončením řešení nejpozději do 31. prosince 2015 ČR–Japonsko: Společné česko-japonské projekty základního a aplikovaného výzkumu se zaměřením do všech vědních oblastí. Doba řešení podpořených projektů je stanovena na 24 kalendářních měsíců počínaje dnem uzavření smlouvy o poskytnutí podpory mezi poskytovatelem a příjemcem. ČR–Izrael: Společné česko-izraelské projekty základního výzkumu se zaměřením do vědních oblastí neurodegenerativní onemocnění a pokročilého programování. ČR–Indie: Společné česko-indické projekty základního a aplikovaného výzkumu se zaměřením do následujících vědních oblastí: a) informační a komunikační technologie; b) přírodní vědy, včetně bio-technologií; c) technické vědy a vědy zabývající se výzkumem materiálů; d) zdravotní a lékařské vědy, včetně farmaceutických věd; e) zdravotní nezávadnost potravin; f) energetika; g) výzkum klimatických změn a životního prostředí ČR–Rusko: Společné česko-ruské projekty základního a aplikovaného výzkumu schválené v rámci Programu dvoustranné česko-ruské vědeckotechnické a inovační spolupráce na léta 2011-2012 a uvedené v seznamech uveřejněných na internetových stránkách předmětné veřejné soutěže a internetových stránkách poskytovatele Uchazeči o podporu jsou zejména veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další výzkumné subjekty, které lze kvalifikovat jako výzkumné organizace podle článku 2.2. písm. d) Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01). Uchazečem může být také malý a střední podnik vymezený v části 2.2. písm. a) Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01), a to zejména ve spolupráci s výzkumnou organizací Projektům základního výzkumu může být poskytnuta účelová podpora až do výše 100 % uznaných nákladů, projektům aplikovaného výzkumu v základní


120


výši 50 % uznaných nákladů. http://www.msmt-vyzkum.cz/cz/2012-pms/kontakt-ii-lh-201179.aspx

Web

MOBILITY – mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji MŠMT 2011–2018 Výzkumné pracoviště, tým vysoké školy, vědeckotechnického parku nebo jiné organizace zabývajících se výzkumem nebo vývojem. 73,5 mil. Kč Rozpočet Cíle a očekávané Cílem programu je podpořit dvoustrannou mezinárodní spolupráci v základním výzkumu výzkumných institucí České republiky s obdobnými výsledky institucemi druhé smluvní strany podporou vzniku nových kontaktů a spoluprací a udržení stávajících kontaktů. Cílem není podporovat dlouhodobé, opakované výjezdy českých výzkumných pracovníků a pracovnic do zahraničí ani cesty na konference, zahraniční semináře a podobně. Přínosem programu je především pomoc při navazování nových kontaktů a nových spoluprací ve výzkumu a vývoji mezi jednotlivci i institucemi. Způsobilými náklady projektu v MOBILITÁCH jsou zpravidla pouze náklady na Podporované dopravu do místa pobytu a zpět do České republiky a náklady na cestovní aktivity pojištění českého výzkumného pracovníka či pracovnice, dále pak náklady na (zaměření) pobyt zahraničního pracovníka nebo pracovnice na pracovišti v České republice (ubytování a diety). Uchazečem o institucionální podporu v aktivitě MOBILITY může být jak fyzická, Technické tak právnická osoba v České republice (výzkumné pracoviště, tým vysoké a formální školy, vědeckotechnického parku nebo jiné organizace zabývajících se podmínky výzkumem nebo vývojem, které lze kvalifikovat jako výzkumné organizace podpory podle článku 2.2. písm. d) Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01)). Předložený projekt může být zaměřen do kterékoli oblasti vědy. Způsobilost uchazeče a zaměření projektů však mohou být omezeny podle dohody s partnerským státem. Nejvyšší povolená míra podpory může být poskytnuta až do výše 100 % Míra podpory uznaných nákladů. http://www.msmt-vyzkum.cz/cz/mobility/ Web


7. Rámcový program EU Nositel Období podpory Dílčí programy

   

Cílová skupina

Technologické centrum AV ČR 2007–2013 7. Rámcový program EU je rozdělen podle obsahu na čtyři okruhy: Spolupráce Myšlenky Lidé Kapacity Z RP jsou financovány také úkoly Společného výzkumného střediska (JRC) a Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy. Výzkumné organizace, právnické a fyzické osoby.


121


Není explicitně stanoven. Rozpočet Cíle a očekávané Projekty podporované ze 7. RP EU by měly podpořit konkurenceschopnost nebo být cíleny na hlavní společenské potřeby a jejich výsledkem by měly být výsledky



Míra podpory Web

nové výrobky, procesy a služby. Okruh Spolupráce: Podpora vlastních výzkumných aktivit v oblastech – Zdraví, Potraviny, zemědělství a biotechnologie, Informační a komunikační technologie, Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie, Energie, Životní prostředí (včetně změn klimatu), Doprava (včetně letectví), Společensko-ekonomické vědy a vědy humanitní, Bezpečnost, Kosmický výzkum. Okruh Myšlenky: podporu základního (hraničního) výzkumu formou bottomup. Tento výzkum je prováděn ve všech oborech individuálními nebo nadnárodními týmy. Okruh Lidé: Posilování (kvantitativní i kvalitativní) lidského potenciálu ve výzkumu a technickém rozvoji v Evropě. Jde o podporu lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji včetně podpory kariéry výzkumného pracovníka, podpora mladých vědeckých pracovníků a žen ve výzkumu. Zahrnuty jsou zejména „akce Marie Curie“. Okruh Kapacity: Jsou podporovány klíčové aspekty evropských výzkumných a inovačních kapacit jako jsou výzkumné infrastruktury, klastry na regionální úrovni, rozvoj výzkumného potenciálu v konvergenčních regionech EU, dále je podporován výzkum ve prospěch malých a středních podniků, aktivity zlepšující vztahy mezi vědou a společností, rozvoj soudržnosti politik EU a aktivity mezinárodní spolupráce. Výzkumná témata jsou implementována pomocí projektů, jejichž návrhy podávají konsorcia výzkumných institucí, dále prostřednictvím tzv. Společných technologických iniciativ (JTI – čl. 187 Smlouvy o fungování EU), koordinace národních výzkumných programů (čl. 189 Smlouvy o fungování EU) a mezinárodní spolupráce. Žadatelem může být každá právnická osoba, příp. i fyzická osoba se sídlem v členském státě EU nebo v třetích zemích. Minimální počet partnerů je tři pro nepřímé akce (projekty spolupráce a sítě špičkových pracovišť), ty přitom musí být z členského státu EU nebo zemí asociovaných k 7. RP a žádné dva z nich nesmí být usazeny ve stejném členském státu nebo státu asociovaném k 7. RP. Účast jediného účastníka je možná pro stipendia (akce Marie Curie) a specifické podpůrné aktivity (konference, studie apod.). Maximální příspěvek závisí na činnosti v projektu, typu projektu a typu účastníka (od 50 do 100 %) http://www.fp7.cz/cs


122


7

Závěr

Výsledky makroanalýzy inovační výkonnosti ČR 

Souhrnná inovační výkonnost České republiky patří v EU 27 k průměru. V dynamice inovační výkonnosti mezi roky 2008–12 ale Česko zaostává za Slovenskem a Pobaltskými zeměmi.



V dílčích aspektech inovační výkonnosti Česko nejvíce zaostává za ostatními zeměmi EU 27 v kvalitě a otevřenosti výzkumného systému – zejména v propojenosti s globálně excelentními vědeckými pracovišti a v otevřenosti pro studenty a vědce ze zemí mimo EU. Inovační výkonnost ČR dále sráží špatná dostupnost rizikového kapitálu pro firmy s inovačním potenciálem a začínající podnikatele a nízká aktivita v oblasti ochrany duševního vlastnictví.



Naopak dobrých výsledků ČR dosahuje v oblasti lidských zdrojů, kde jsou ale hodnoceny pouze počty VŠ/doktorských studentů, nikoliv jejich kvalita a zaměření odpovídající potřebám trhu práce. Dále také v investicích firem do VaV a zavádění inovací u MSP, kde hodnocení vychází především z dat šetření CIS, které má určitá metodická specifika ovlivňující jeho výsledky.



Na straně vstupů do inovačního systému mají v ČR rostoucí tendenci výdaje na VaV i počty zaměstnanců ve VaV. K nejvyššímu nárůstu došlo v podnikatelském a vysokoškolském sektoru.



Objem výstupů inovačního systému v ČR také mírně roste, v porovnání s ostatními státy EU ale Česko stále zaostává, v relativním vyjádření dosahuje pouze 1/5 patentové aktivity, která je v průměru v EU27. Rostou i zisky z vývozu technologických služeb, nejvíce u zahraničních firem, což může indikovat postupné zvyšování znalostní náročnosti aktivit zahraničních firem v ČR.

Výsledky makroanalýzy inovačního potenciálu Ústeckého kraje 

Regionální ekonomika Ústeckého kraje dosahuje průměrné výkonnosti v ČR. Jejím specifikem je vysoká míra nezaměstnanosti, zejména její dlouhodobé složky a struktura ekonomiky s výrazným podílem low- a medium-tech odvětví (těžba, energetika, chemický průmysl).



Výraznou bariérou pro rozvoj znalostně založené konkurenceschopnosti je nízká vzdělanost a kvalifikační úroveň lidských zdrojů. Negativně k tomu přispívá i nízký počet studentů technických a přírodovědných oborů v kraji, po kterých je na regionálním trhu práce nejvyšší poptávka.



Inovační systém Ústeckého kraje trpí velmi nízkým objemem vstupů. Zejména výdaje na VaV a počet zaměstnanců ve VaV patří mezi kraji ČR k nejnižším. Negativní je velmi nízký podíl výzkumníků mezi již tak malým počtem zaměstnanců ve VaV.



Lidské zdroje i finance ve VaV se koncentrují dominantně do podnikatelského sektoru. Ačkoliv v kraji sídlí univerzita, výdaje vysokoškolského sektoru na VaV jsou zanedbatelné a to


123


jak v porovnání s podnikatelským sektorem, tak v porovnání s ostatními srovnatelnými kraji Česka (např. Liberecký kraj, kde sídlí také pouze jedna univerzita, má výdaje vysokoškolského sektoru pětinásobné). 

Tržby za inovované produkty (podle CIS) jsou v Ústeckém kraji v porovnání s ostatními regiony ČR vysoké, jedná se však především o inovace, které jsou nové pouze pro podnik a slouží tak zejména k dohánění náskoku konkurence na trhu. Aktivita v podávání patentů a jiných způsobů ochrany duševního vlastnictví je v kraji nízká a koncentruje se téměř výhradně do sektoru firem a fyzických osob.

Výsledky analýzy inovační infrastruktury v Ústeckém kraji a vybraných krajích 

Subjekty inovační infrastruktury (podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky, centra transferu technologií a technologická centra) jsou nejvíce koncentrovány v Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském kraji.



Kapacita subjektů inovační infrastruktury (VTP/PI) je v Ústeckém kraji a vybraných krajích naplněna v průměru mezi 76–84 %. I přesto bude jejich síť v příštích letech značně rozšířena (ve vybraných krajích dohromady o 21 subjektů).



Nejvíce inovačně/technologicky orientovaných firem je usídleno v podnikatelských inkubátorech a vědeckotechnických parcích, které jsou přímo navázány na univerzitu nebo VaV organizaci. Z vybraných krajů je nejvíce inovačně orientovaných firem v Jihomoravském a Středočeském kraji. Naopak ve VTP/PI v Ústeckém kraji převažují firmy neinovačního charakteru.



Nejčastější spolupráci v oblasti VaV s externími subjekty (financovanou z veřejných zdrojů) mají v Ústeckém kraji UJEP, VÚAnCH, VÚHU a Chmelařský institut Žatec. Největší část z těchto výzkumných projektů realizuje s partnery z podnikatelské sféry VÚAnCH.

Informace o inovační infrastruktuře Ústeckého kraje 







Největší institucí VaVaI je Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která realizuje 16 projektů vědy a výzkumu ve spolupráci s právnickými osobami dotovaných z veřejných zdrojů. Další projekty komerční spolupráce existují, ale obvykle se soustředí na aktivity s nižší přidanou hodnotou (měření). Jedním z problémů, který brání větší míře spolupráce UJEP s podniky, je přetrvávající image školy jako „pedagogické fakulty“ a malá informovanost firem o skutečné nabídce a možnostech školy. Dalším problémem je přetrvávající nesoulad mezi poptávkou podniků po okamžitých výsledcích a obtížnou využitelností zaměstnanců školy na krátkodobé úkoly. Škola preferuje spolupráci na dlouhodobé bázi (minimálně jeden rok, optimálně 3 a více), zatímco jen velmi málo firem je schopno a ochotno takto dlouhodobě investovat do VaV. Potenciál UJEP pro spolupráci s podniky je v technické/technologické oblasti realizován nejvíce fakultou VTM, a to jak dlouhodobými smlouvami, tak jednorázovými zakázkami. Nejčastěji se jedná o řešení dílčích problémů firem, které využívají odbornosti pracovníků


124




fakulty a také o poskytování (z pohledu fakulty) víceméně rutinních měření a analýz s využitím přístrojového vybavení fakulty, které firmy samy nemají k dispozici. Významným krokem pro rozvoj spolupráce UJEP s podniky bylo založení VTP, který je ve skutečnosti virtuální organizací, která vůči podnikům působí jako zprostředkovatel služeb, které může fakulta VTM nabízet. Hlavní přínos VTP je však: o v navazování a udržování soustavných a opakovaných kontaktů s podniky, v budování vztahů s podniky. o ve zjišťování potřeb podniků, ve vyhledávání požadavků, v nichž by mohla fakulta VTM podnikům nabídnout služby o a v poslední době i v určité regulaci služeb, protože někdy poptávka podniků převyšuje aktuální kapacity fakulty. Tento příklad ukazuje, že organizační, manažerské a personální zajištění spolupráce s podniky, aktivní vystupování výzkumné organizace vůči podnikům, vyhledávání poptávky a vysvětlování možností (a limitů či oprávněných zájmů) odborného pracoviště, a zprostředkování konkrétních projektů a zakázek mezi podniky a odbornými pracovišti fakulty je jedním z nejdůležitějších předpokladů navázání a dlouhodobého rozvíjení spolupráce mezi výzkumnými pracovišti a firmami.



Potenciál pro spolupráci v přírodovědných oborech na UJEP rovněž existuje, lze identifikovat některé velmi zajímavé a potenciálně velmi přínosné příklady, kdy se spolupráce realizuje. Za úspěšný, a to i z aplikačního hlediska, lze považovat chemický výzkum na FŽP, který vede např. k vyvíjení látek pro potenciální vojenské použití či odstraňování znečištění půdy či vody. Další potenciálně přínosná oblast je na pomezí chemického, fyzikálního a biologického výzkumu a týká se vlastností a struktur materiálů, a jedním z dalších společných znaků části výzkumného zaměření je problematika nanotechnologií, resp. nanomateriálů a jejich různorodého využití v biomedicíně, farmacii, v látkách pro průmyslové technologie, (filtry) a v dalších oblastech. Potenciál pro spolupráci má však mnohá omezení: o Na UJEP neexistuje jeden tým, ale výzkum a vývoj je realizován jednotlivci na různých katedrách a částečně i na různých fakultách (FŽP a PřF). Potenciál je dán spíše zájmem a odborným zaměřením jednotlivců a jejich neformální ochotou ke spolupráci, tedy skutečností, že v odborném zaměření výzkumníků existují styčné body, které lze potenciálně využít ke spolupráci mezi výzkumníky a ke generování společných projektů (což se zatím děje jen v omezené míře), a také k potenciální spolupráci s podnikovou sférou. Nejedná se však o společný výzkumný směr nebo o směrovanou, cíleně řízenou mezioborovou činnost. o Množství výzkumníků, které by bylo možné do tohoto virtuálního týmu, nebo do 2-3 virtuálních týmů, zařadit, není velké. Celkem se podle odhadu může jednat o cca 20 30 osob, přestože nelze vyloučit, že se v kvalitativním výzkumu nepodařilo identifikovat všechny. o Kapacita pro spolupráci s podniky v těchto virtuálních týmech je ve skutečnosti velmi omezená. Výzkumníci musí především zajišťovat výuku a výzkum, který vede k publikacím (akademická prestiž a růst odbornosti) nebo k výsledkům směřujícím k bodům podle RIV. Jejich kapacita je rovněž omezována úředními povinnostmi, jsouli ve vedení kateder nebo fakult. Aplikační využití výsledků výzkumu je sice považováno za důležité, ale ve skutečnosti na tuto oblast zbývá jen velmi malá


125






 





 

kapacita a nelze říci, že by se mu jednotliví pracovníci či jejich školy věnovaly systematicky, cíleně či řízeným způsobem. o Pro spolupráci různých odborných útvarů na PřF UJEP bylo zřízeno Ústecké materiálové centru, podobně virtuální organizace jako VTP na FVTM, avšak jeho úspěšnost v podpoře spolupráce mezi universitou a podniky je menší, než v případě VTP. Je to dáno tím, že na na rozdíl od FVTM na universitě jako celku i na jejích dalších fakultách neexistuje dostatečné personální a manažerské zajištění spolupráce, a Ústecké materiálové centrum v tomto ohledu plní (z kapacitních důvodů) svou roli jen částečně. Pobočky vysokých škol, které v kraji sídlí, jsou víceméně jenom učebními středisky bez vlastního výzkumu a spolupráce s aplikační sférou. Jedinou výjimkou je na detašovaném pracovišti Fakulty dopravní ČVUT v Děčíně připravovaný projekt výzkumného centra "Specializované centrum pro aplikovanou simulaci a vizualizaci" ve spolupráci s partnery ze Zwickau. Největší počet patentů, užitných vzorů a partnerů ve firemní sféře vykazuje Výzkumný ústav anorganické chemie, jehož většina projektů směřuje do oblasti průmyslové a anorganické chemie. Přestože má partnery i mimo Ústecký kraj, stává se zde jádrem nejvýznamnější sítě spolupráce. Tato role by měla být posílena dobudováním výzkumného a vzdělávacího centra Unicre v Litvínově. Druhou organizací obdobného významu pro aplikační sféru je Výzkumný ústav pro hnědé uhlí v Mostě, jehož více jak polovina projektů směřuje do oblasti těžby/rekultivací krajiny po těžbě. Třetím soukromým subjektem VaV v kraji je Chmelařský institut, jehož činnost se zaměřuje na pěstování, zpracování a posklizňové úpravy chmele a který dosahuje významných výsledků v oblasti prodeje licencí a užitných vzorů. Nadprůměrných výsledků vzhledem ke své velikosti dosahuje i Agrobiotechnologické výzkumné centrum pro revitalizaci a trvale udržitelný rozvoj Severočeského regionu Chomutov. Pokud bude realizován projekt NUPHARO Parku v plánovaném rozsahu (16,000 m2 ploch pro výzkum), stane se jedním z klíčových hráčů na poli VaV v kraji. Pozitivním závěrem z rozhovorů je ochota řady představitelů navštívených subjektů podílet se na aktualizaci Regionální inovační strategie a zapojit se do podpory rozvoje inovační ekonomiky v kraji.

Srovnání inovační infrastruktury Ústeckého a dalších krajů 

Subjekty v Libereckém a Plzeňském kraji jsou silně zaměřeny na spolupráci s aplikovanou sférou. Síť partnerů tamních organizací je výrazně hustší. Na druhé straně, organizace ve Středočeském kraji vykazují nejvyšší podíl potenciálně aplikovatelných výsledků mezi zájmovými kraji. Tyto organizace disponují relativně tenkou sítí partnerů. Pozice Ústeckého kraje mezi ostatními kraji indikuje jak velmi slabou síť partnerských organizací, tak i relativně nízký podíl projektů s aplikačním potenciálem. Jihomoravský a Moravskoslezský kraj se pohybují na teoretickém průměru sledované souboru a z jejich pozice lze usuzovat na orientaci činnosti směrem k základnímu výzkumu.


126


Podpora VaVaI aktivit z veřejných zdrojů 

V České republice existuje několik desítek programů, které disponují několika miliardami korun na podporu aktivit výzkumu, vývoje a inovací. V Ústeckém kraji nicméně neexistuje instituce na podporu inovací a transferu technologií typu „krajského inovačního centra“, která by (vedle dalších aktivit) uměla zprostředkovat zájemcům přístup k těmto dotacím.

Závěr Analýza konstatuje nelichotivé výsledky Ústeckého kraje v oblasti výzkumu a vývoje a inovací, která souvisí s nízkými výdaji na VaV, nízkým počtem pracovníků a nízkou mírou spolupráce akademického a podnikového sektoru při transferu technologií. Tuto situaci může změnit jenom výrazná politická podpora představitelů kraje a velkých (statutárních měst), spolupráce všech klíčových aktérů veřejné, podnikové a akademické sféry na realizaci inovační strategie a vytvoření efektivních nástrojů podpory VaVaI včetně chybějící institucionální kapacity.


127


Příloha č. 1

Seznam navštívených osob

Instituce Jméno a příjmení vč. titulů Vysoké školy prof. Ing. Jiřina Jílková, CSc. doc. PaedDr. Pavel Doulík, Ph.D. doc. PaedDr. Ivana Brtnová Čepičková, Ph.D. Ing. Miroslav Richter, Ph.D., EUR ING Doc. Ing. Pavel Janoš, CSc. RNDr. Jaroslav Koutsky, Ph.D. PhDr. Miroslav Barták, Ph.D.

UJEP

prof. Dr. Ing. František Holešovský Doc. Ing. Josef Soukup CSc. doc. RNDr. Jaroslav Pavlík, CSc. Mgr. Jan Malý, Ph.D. prof. RNDr. Ivo Nezbeda, DrSc. Ing. Zdeňka Kolská, Ph.D. doc. MUDr. Miroslav Tichý, CSc. Prof. RNDr. Pavla Čapková, DrSc. Ing. Josef Trögl, Ph.D. Mgr. Marek Jelínek, Ph.D. Mgr. Tomáš Oršulák, Ph.D.

FD ČVUT Ing. Ondřej Smíšek Výzkumné ústavy Výzkumný ústav Ing. Milan Petrák anorganické chemie, a. s. Výzkumný ústav pro Ing. Šafářová Marcela, hnědé uhlí a.s. Ph.D. Chmelařský institut s.r.o. Ing. Jiří Kořen, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

Ing. Sergej Usťak, CSc.

Podnikatelská infrastruktura VTP Louny - LEGIOS a.s. Ing. Petr Vávra Podnikatelské centrum Martin Sedlár Rumburk, VTP, s.r.o. Krajská zdravotní, a.s. Ing. Martin Zeman Výzkumný ústav pro Ing. Alena Miletičová hnědé uhlí a.s. VTP Ústí nad Labem Ing. Miroslav Zíbar (FVTM UJEP) Technologický Park Ing. Josef Hassmann CSc. Chomutov NUPHARO PARK, a.s. RNDr. Jana Ryšlinková CSc.


Funkce

Datum

Prorektorka pro vědu děkan PedF proděkanka PedF pro vědu, výzkum děkan FŽP proděkan FŽP pro vědu děkan FSE proděkan pro vědu a výzkum FSE, vedoucí katedry EP děkan FVTM vedoucí katedry KSM FVTM děkan PřF vedoucí katedry biologie PřF vedoucí katedry chemie PřF vědecký pracovník, Ústecké materiálové centrum děkan FZS oddělení experimentální fyziky, PřF odborný asistent FŽP proděkan pro vědu a vnější vztahy, vedoucí Laboratoře pro studium pohybu ředitel Výzkumného centra konkurenceschopného a udržitelného rozvoje regionů vedoucí pracoviště FD Děčín

28.6. 16.5. 16.5. 16.5. 23.5. 25.6.

ředitel

22.5.

ředitelka

28.5.

jednatel vedoucí Agrobiotechnologického výzkumného centra pro revitalizaci a trvale udržitelný rozvoj Severočeského regionu Chomutov

23.5.

technický ředitel

7.6.

jednatel a ředitel

3.10.

vedoucí odboru vědy a výzkumu

13.6.

Podnikatelské a inovační centrum VÚHU

28.5.

ředitel VTP

23.5.

ředitel

23.5.

jednatelka

13.6.

25.6. 23.5. 5.6. 16.5. 23.5. 21.5. 22.5. 6.6. 25.6. 16.5. 6.6. 23.5. 19.6.

28.5.

128

Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií

Recommend Documents