Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství. Příručka pro tvůrce strategií a další zainteresované subjekty

Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství Příručka pro tvůrce strategií a další zainteresované subjekty

Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství Příručka pro tvůrce strategií a další zainteresované subjekty

Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství Příručka pro tvůrce strategií a další zainteresované subjekty Poprvé publikováno v anglickém jazyce pod názvem: Establishing and developing national lifelong guidance policy forums. A manual for policy-makers and stakeholders. Úřad pro úřední tisky Evropských společenství © European Centre for the Development of Vocational Training, 2008. V české edici vydává: © Dům zahraničních služeb MŠMT pro Centrum Euroguidance, 2009. Odpovědnost za kvalitu českého překladu a jeho soulad s originálem nese Dům zahraničních služeb MŠMT.

ISBN: 978-80-87335-05-5

Poděkování

Tato příručka je výsledkem týmové práce a odráží přispění všech, kteří na ní pracovali. Zvláště bychom chtěli zmínit tato jména: projektoví manažeři Cedefop: Rocío Lardinois, který celou studii inicioval, a Mika Launikari, který měl na starosti celkovou koordinaci vydání příručky; Dr. Søren Kristensen z Techne, Dr. John McCarthy z Mezinárodního centra pro kariérový rozvoj a politiku (ICCDPP) a profesor Tony Watts z Národního institutu vzdělávání a poradenství v oblasti volby povolání (NICEC) vyhotovili pracovní verzi této příručky a provedli výzkum, na kterém je založena1; dík také patří členům Evropské sítě celoživotního poradenství, kteří dodali komentář k pracovní verzi tohoto dokumentu; děkujeme také Christine Nychasové z Cedefop za technickou podporu při přípravě této publikace. Tato příručka poskytla cenný materiál a inspiraci pro +diskuzi na mnoha akcích, např. setkání Evropské sítě celoživotního vzdělávání na téma „Posilování reprezentativních struktur na národní úrovni“ (Vídeň, duben 2008) a setkání Cedefop na téma „Národní fóra celoživotního poradenství – zlepšení dostupnosti, aktivní občanství a sociální začlenění“ (Soluň, červen 2008). Tato příručka je také součástí vědeckého přispění Cedefop k francouzskému předsednictví Evropské unie v oblasti celoživotního poradenství (Lyon, září 2008).

1 | Práce byla vykonána v rámci pracovní smlouvy číslo 2007-0046/AO/B/RLAR/FORA/002/07.

5

4

Obsah

6

Shrnutí

8

1 Úvod 1.1 Metodologie 1.2 Struktura 1.3 Upozornění

11 13 14 14

2 Základní prvky 2.1 Úvod 2.2 Politický kontext 2.3 Hlavní aktéři 2.4 Role a funkce 2.5 Potenciální přínos

15 16 17 18 20 21

3 Úkoly 3.1 Úvod 3.2 Zlepšování komunikace

22 23 24

strana

strana

Obsah Poděkování

4 Organizační záležitosti 4.1 Úvod 4.2 Status 4.2.1 Instituce zřízená zákonem 4.2.2 Orgán iniciovaný vládou 4.2.3 Dobrovolné sdružení 4.2.4 Experimentální orgány či orgány soustředěné na konkrétní projekt 4.2.5 Regionální fóra

4.3 Členství 4.4 Získávání zdrojů 4.5 Řízení a každodenní koordinace 4.5.1 Předseda 4.5.2 Výkonný výbor a podvýbory 4.5.3 Sekretariát

4.6 Rozhodovací procesy 4.7 Komunikační kanály 5 Závěry a klíčová sdělení Bibliografie Příloha 1: Národní poradenská fóra/mechanismy existující v současné době

40 41 42

45 47 48

50 51 53 57 58

3.2.1. Poskytování prostoru na diskuzi o klíčových otázkách politiky 3.2.2 Stanovení všeobecně přijímané definice poradenství 3.2.3 Vytvoření společné terminologie pro oblast poradenství

3.3 Podpora spolupráce

25

3.3.1 Posilování spolupráce a koordinace mezi jednotlivými subjekty při práci na nejrůznějších aktivitách (akce, projekty, výzkum) 3.3.2 Rozvoj iniciativy týkající se otázek, jež zasahují do více sektorů či typů služeb

3.4 Identifikace potřeb občanů 3.4.1 Mapování služeb a identifikace mezer v jejich poskytování 3.4.2 Provádění zákaznických výzkumů a konzultací široké veřejnosti 3.4.3 Rozvoj kompetenčních rámců kariérového managementu občanů

3.5 Zlepšování kvality služeb

26

30

3.5.1 Vytváření standardů kvality a systémů zajišťování kvality 3.5.2 Rozvoj kompetenčních rámců a akreditačních schémat pro subjekty poskytující poradenství

3.6 Ovlivňování politiky

33

3.6.1 Vytváření a zlepšování struktur a strategií pro podporu poskytování celoživotního poradenství 3.6.2 Propagace celoživotního poradenství jako nedílné součásti národní politiky vzdělávání, zaměstnanosti a sociálního začlenění 3.6.3 Vyhledávání politické podpory pro vyplnění mezer v existujících službách celoživotního poradenství

3.7 Využívání možností mezinárodní spolupráce

35

3.7.1 Podpora národní účasti v Evropské síti celoživotního poradenství 3.7.2 Podpora národní účasti na mezinárodních politických sympoziích 3.7.3 Rozšiřování inovací a osvědčených postupů vytvářených evropskými a mezinárodními iniciativami

3.8 Působnost

6

37

7

M

Shrnutí

noho evropských zemí se snaží zlepšovat koordinaci a  propojení strategií a systémů poskytování poradenství tak, aby jednotlivé poradenské služby pro občany fungovaly jako souvislý a logický systém, nikoliv jako nahodilé seskupení roztříštěných jednotek. Tento vývoj vychází z  přesvědčení národních vlád a  Evropské komise, že celoživotní učení je klíčovým faktorem zaměstnatelnosti a  že poskytování celoživotního poradenství je klíčovou složkou národních strategií celoživotního učení. Toto poradenství musí být jednotlivým občanům dostupné nejen ve vybraných přechodových fázích, ale v kterémkoliv okamžiku jejich vzdělávacího a zaměstnaneckého cyklu. Zakládání národních fór a další koordinační mechanismy jsou důležitou součástí těchto snah; v jejich rámci dochází k propojení důležitých činitelů a zainteresovaných stran v rámci jednotné platformy. Národní fóra mohou být doplněna regionálními fóry: ta mohou mít podpůrnou roli nebo – v zemích se samostatnou působností územních orgánů – působit jako samostatné a  nezávislé mechanismy. Členy národních fór obvykle bývají ministerstva zodpovědná za poskytování poradenství, zvláště ministerstva školství a sociálních věcí, spolu se zástupci organizací poskytujících hlavní poradenské služby, jmenovitě zařízení pro vzdělávání a odbornou přípravu a veřejné služby zaměstnanosti (Public Employment Services – PES). Ve fórech jsou také často zastoupeny další zainteresované strany, například sociální partneři, sdružení specializovaných poradců a také představitelé příjemců těchto služeb (rodiče, studenti, senioři, národnostní menšiny, lidé s postižením apod.). Složení je v každé zemi poněkud odlišné a záleží na tom, jakou roli má fórum hrát v rámci utváření národní politiky. Je možné rozlišovat čtyři role národních fór: vedení dialogu: platforma, kde se setkávají

důležití činitelé a zájmové skupiny, vyměňují si informace a stanoviska; hlavním cílem je vytvoření sdíleného chápání a dobrovolné koordinace činnosti; konzultace: orgán, který vznikl primárně jako poradní skupina pro vládní iniciativy a politiku; rozvoj politiky: proaktivní fórum, které propaguje koncepci celoživotního poradenství prostřednictvím konkrétních návrhů a iniciativ; rozvoj systému: místo pro rozvíjení konkrétních, prakticky zaměřených projektů v  rámci celoživotního poradenství (rámec zajišťování kvality nebo poskytování školení). Nejedná se výhradně o tyto role a mnohá národní fóra zastávají více než jednu roli. Rozhodnutí, které role bude fórum zastávat, určuje také jeho funkce. Ty lze rozdělit do sedmi skupin, v  jejichž rámci je definováno množství souvisejících úkolů: zlepšování komunikace – poskytování prostoru na diskuzi o klíčových otázkách politiky; stanovení všeobecně přijímané definice poradenství; vytvoření společné terminologie pro oblast poradenství; podpora spolupráce – posilování spolupráce a  koordinace mezi jednotlivými subjekty při práci na nejrůznějších aktivitách (akce, projekty, výzkumy); rozvoj iniciativy týkající se otázek, jež zasahují do více sektorů či typů služeb; identifikace potřeb občanů – mapování existujících služeb a identifikace možných mezer v  jejich poskytování; provádění zákaznických výzkumů a konzultací široké veřejnosti; rozvoj kompetenčního rámce kariérového managementu občanů zlepšování kvality služeb – vytváření standardů kvality a systémů zajišťování kvality; rozvoj kompetenčních rámců a  akreditačních schémat pro subjekty poskytující poradenství; ovlivňování politiky – vytváření a  zlepšování struktur a  strategií pro podporu poskytování celoživotního poradenství; propagace celoživotního poradenství jako nedílné součásti

9

Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Shrnutí

10

národní politiky vzdělávání, zaměstnanosti a  sociálního začlenění; vyhledávání politické podpory pro vyplnění mezer v  existujících službách celoživotního poradenství; využívání možností mezinárodní spolupráce – podpora národní účasti v Evropské síti celoživotního poradenství; podpora národní účasti na  mezinárodních politických sympoziích; rozšiřování inovací a  osvědčených postupů vytvářených evropskými a mezinárodními iniciativami. Definování rolí a funkcí zahrnuje také vymezení působnosti národního fóra. Toto rozhodnutí se bude následně odrážet v  několika praktických záležitostech týkajících se struktury a fungování fóra. K těmto strukturálním a provozním otázkám patří: status – bude mít fórum formální strukturu, eventuálně legislativně zakotvenou, nebo bude organizace neformální; jaký vztah bude mít k vládě; složení členské základny – kteří důležití činitelé a  zájmové skupiny by měli být přizváni k účasti ve fóru; zdroje – jaký druh financování a  podpory je třeba, aby fórum mohlo vykonávat stanovené úkoly, a z jakých zdrojů budou finance získávány; řízení a  praktická koordinace – bude mít fórum předsedu, jak bude vybírán (jmenován, nebo volen); zda je potřeba výkonný výbor a jak bude fungovat sekretariát; rozhodovací procesy – zda bude fórum přijímat nějaká rozhodnutí, a pokud ano, jak jich bude dosaženo (konsensus, prostá většina, kvalifikovaná většina); komunikační kanály – jak a komu bude fórum oznamovat výsledky svých aktivit.

Tato příručka pojednává o rolích, funkcích, strukturách a fungování národních fór a je doplněna aktuálními příklady z  praxe v  jednotlivých evropských zemích. Na závěr je představeno deset nejdůležitějších informací, jež z  těchto příkladů vycházejí.

Úvod 1.1 Metodologie . . . . . . . 13 1.2 Struktura . . . . . . . 14 1.3 Upozornění . . . . . . . 14

1.

1.1 Metodologie 1 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Úvod

R

ozvoj politiky a  strategie týkající se celoživotního poradenství v  Evropě byl v  poslední době veden jasnou vizí. V rámci posilování role celoživotního poradenství v politice vzdělávání a  zaměstnanosti Evropské unie bylo dosaženo několika důležitých milníků a iniciativ na vysoké úrovni.

Na mezinárodní úrovni panuje politický konsensus, že poradenství je jednou z klíčových strategických složek pro implementaci celoživotního učení a  strategií zaměstnanosti na regionální i národní úrovni. Vzhledem k tomu, že evropská společnost založená na vědomostech usiluje o rozvoj jedinců i ekonomik pomocí celoživotního učení, vyžadují zase občané ve větší míře než dříve informace a poradenské služby, aby se dokázali správně rozhodnout v otázkách týkajících se vzdělání a volby povolání a získat dovednosti potřebné pro úspěšné fungování v prostředí, ve kterém žijí. Vzhledem ke komplikovanosti této oblasti je důležité v celoživotním poradenství propagovat dlouhodobé strategické myšlení a  plánování. Otázkou však je, jak toho dosáhnout. Jako odpověď na tuto otázku se jeví zakládání národních fór, jejichž úkolem je zlepšování politiky a  rozhodovacích procesů, rozvoj řídicích schopností a  pozornost věnovaná dohodám v oblasti průřezové spolupráce. Koordinační mechanismy v  oblasti politiky poradenství – tedy národní poradenská fóra – rozhodně nejsou novinkou. Potřeba koordinovat a  zefektivnit poradenské služby pro obyvatele současného rychlého světa je uznávána již delší dobu. První struktury tohoto typu – dánská Národní rada pro profesní poradenství, britská Poradenská rada nebo méně formální finské ministerské pracovní skupiny týkající se poradenství – vznikly koncem 80. a začátkem 90. let 20. století. Ovšem v  průběhu posledních deseti let se stále více projevuje potřeba začlenit celoživotní

12

poradenství do politiky celoživotního učení. Několik evropských zemí proto založilo národní fóra (nebo podobné koordinační mechanismy), další na tom v současné době pracují. Obdobný vývoj je patrný také na regionální úrovni. Jaká je ale současná situace v jednotlivých členských zemích a jaké jsou vyhlídky na skutečnou systémovou změnu v  místních, regionálních a evropských koordinačních mechanismech politiky celoživotního poradenství? Tato příručka Evropského střediska pro rozvoj odborné přípravy (Cedefop) je pokusem zúročit zkušenosti existujících struktur, nabídnout inspiraci a  praktické rady novým a vznikajícím strukturám a nabídnout jim společný studijní materiál. Je určena všem, kteří se podílejí na rozhodování o způsobu fungování institucí, a  dalším zainteresovaným subjektům, které jsou zapojeny v  existujících strukturách nebo mají v úmyslu založit nové.

Práce na sestavení této příručky měla čtyři samostatné (ovšem propojené) fáze:

poskytnutých jinými zdroji a ke zhodnocení validity těchto informací.

mapování těch struktur a iniciativ podporujících politiku a  systémový rozvoj celoživotního poradenství, které propagují spolupráci napříč sektory a jednotlivými institucemi; analýza a popis těchto struktur a mechanismů; identifikace osvědčených postupů a  konkrétních příkladů strategických nástrojů, jež vyvinula jednotlivá národní fóra; vypracování praktických návodů pro zainteresované subjekty, poskytovatele služeb a řídící činitele v oblasti poradenství na základě výše jmenovaného.

Abychom zajistili, že shromážděné informace jsou správné a  závěry jsou v  souladu s  těmito informacemi, byla pracovní verze příručky poskytnuta členům Evropské sítě celoživotního poradenství – ELPGN (viz také kapitola 3.7.1), aby ji mohli připomínkovat. Zpětná vazba od nejrůznějších subjektů byla pro finální verzi této příručky nesmírně cenná.

Vzhledem k  diverzitě poradenských systémů a  sociopolitických struktur v  jednotlivých evropských zemích by nebylo vhodné zaujímat preskriptivní přístup. Neexistuje žádný „předpis“, jak mají národní fóra vypadat, žádné ideální řešení, přestože jednotlivé okruhy problémů jsou ve všech zemích víceméně podobné. Různé systémy se s nimi vypořádaly různým způsobem, ostatním tedy mohou nabídnout v první řadě inspiraci. Jako nejvhodnější se tedy jeví přístup deskriptivní a analytický, kde závěry vyplývají z analýzy příkladů z praxe v jednotlivých sociopolitických kontextech a  ze zhodnocení možnosti jejich přenosu. Fakta pro tuto příručku byla zpracována třístupňovou metodou sběru dat: analýza dokumentů: kompilace a  analýza veškeré existující dokumentace národních fór na evropské i národní úrovni (v některých případech i na regionální úrovni); dotazníkové šetření: rozeslání dotazníku do všech center Euroguidance (v některých případech také orgánům státní správy) v 29 zemích, které jsou v příručce zahrnuty; rozhovory s odborníky: telefonická interview s  vybranými odborníky v  různých zemích, která sloužila k  pokrytí mezer v  informacích

13

1 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Úvod

14

1.2 Struktura

1.3 Upozornění

Hlavní část této příručky je rozdělena do čtyř částí:

Hlavním problémem při psaní této příručky byl dynamický rozvoj oblasti poradenství, který v současné době probíhá po celé Evropě. V některých případech nebylo snadné shromáždit potřebné informace: vývoj stále probíhá a klíčoví respondenti (odborníci, důležití činitelé a zájmové skupiny) si nejsou jisti, jak ho interpretovat. Navíc data byla shromažďována v  poměrně krátkém časovém období (září – prosinec 2007). Stála tak proti sobě naléhavost a pečlivost zpracování. Bylo tedy lepší vydat příručku nyní, než čekat s jejím publikováním do chvíle, kdy sice budou k  dispozici prokazatelnější fakta, ovšem jejich potřebnost už nebude tak vysoká. Jakákoliv opomenutí či nepřesnosti v textu lze tedy připsat na vrub tomuto faktu.

úvodní část (kapitola 2) obsahuje úvahu o politických záměrech národních fór a  podobných koordinačních mechanismech v oblasti poradenství, charakteristiku základních funkcí a  důležitých zúčastněných činitelů a  několik definic základních termínů; empirická část (kapitola 3 a 4) popisuje rozsah aktuálních a  potenciálních úkolů a  činností národních fór a  jakým způsobem se transformují do konkrétních struktur a pracovních postupů; závěrečná část (kapitola 5), ve které jsou formulovány klíčové závěry, jež mohou být odvozeny z dostupných údajů; příloha s  popisem národních fór a  podobných koordinačních mechanismů, jež v  jednotlivých zemích fungovaly v době psaní této příručky.

Upozorňujeme, že tato příručka má sloužit jako praktický manuál pro tvůrce strategií a  zainteresované strany, nikoliv jako vědecká publikace. Týká se to jak formy, tak obsahu. Publikace je svým způsobem pouze „špičkou ledovce“, do níž nebyly pojaty informace, které mají spíše akademický charakter. Doufáme však, že v jiných kontextech bude právě proto užitečná.

Základní prvky 2.1 Úvod . . . . . . . 16 2.2 Politický kontext . . . . . . . 17 2.3 Hlavní aktéři . . . . . . . 18 2.4 Role a funkce . . . . . . . 20 2.5 Potenciální přínos . . . . . . . 21

2.

2.1 Úvod 2 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Základní prvky

Co znamenají termíny „národní fórum“ a „mechanismus koordinace strategií“? Oficiální dokument EU (Evropská komise, DG  EAC, 2004)2 předkládá následující definici: „Národní fórum je sdružení všech důležitých činitelů, zainteresovaných v procesu rozvoje politiky, systémů a poskytování služeb celoživotního poradenství.“ Výhodou této definice je stručnost, ovšem neposkytuje odpověď na několik základních otázek, například: Kdo všechno jsou „zainteresovaní relevantní aktéři“? Co konkrétně znamená „rozvoj politiky, systémů a praxe“? Pro potřeby této publikace jsme zaujali spíše pragmatický než preskriptivní přístup. Východiskem nebyla standardní definice jednotlivých termínů: existující evropské struktury se od sebe odlišují do té míry, že jakákoliv rigidní definice by některé z  nich vyloučila. Naopak, zahrnuli jsme všechny struktury či uskupení, které naši národní (a v  některých případech i regionální) respondenti jmenovali a zařadili do široké kategorie „národní fórum nebo jiný mechanismus koordinace strategií“. K hlavním zdrojům patří: národní dokumenty týkající se příslušné strategie; zástupci vnitrostátních orgánů (ministerstev); centra Euroguidance; (v některých případech) akademičtí odborníci na poradenství a příbuzná témata. Pomocí těchto informací jsme vytvořili spíše širší (přístupnější) rámec, který nevylučuje žádné subjekty. Znamená to tedy, že neexistuje žádná rigidní definice toho, co všechno spadá pod „národní fóra

2 | Oznámení Evropské komise o programu společných akcí (2004), jedna z priorit, jejímž cílem bylo podporovat založení Evropských sítí národních poradenských fór.

16

2.2 Politický kontext nebo jiné mechanismy koordinace strategií“. Poradenské systémy a jejich socio-politické kontexty jsou tak rozdílné, že by takové definování ani nebylo možné. Místo toho nabízíme řadu možností, které mohou orgány a zainteresované subjekty zapojené do zřízení národního fóra (či podobného koordinačního mechanismu) zvážit. Někdy termín „národní poradenské fórum“ používáme jako zkrácené označení jak fór jako takových, tak i ostatních koordinačních mechanismů. Přestože hlavní důraz je kladen na národní rozvoj, mnohé údaje jsou použitelné i na regionálních úrovních: proto tedy „národní“ může být obvykle interpretováno jako „národní a regionální“ (informace týkající se specificky regionálních iniciativ, viz kapitola 4.2.5).

Strategické vedení v oblasti „celoživotního poradenství“ bylo identifikováno jako významné politické téma v dokumentu Zpráva OECD o politice kariérového poradenství (OECD career guidance policy review) vypracovaném v  letech 2001– 2003 (OECD, 2004). Zpráva zdůraznila omezení, která vznikají při roztříštěném systému poskytování kariérového poradenství, a upozornila zvláště na tato fakta: nedostatek koordinace ve  službách a rozvoji zdrojů v sektoru vzdělávání a trhu práce; chybějící společné vnímání, jak může kariérové poradenství podporovat celoživotní vzdělávání a zaměstnatelnost občanů. Jedním z hlavních závěrů OECD bylo, že strategická koordinace pro poskytování celoživotního poradenství vyžaduje partnerský přístup mezi vládními ministerstvy a dalšími zainteresovanými stranami, aby mohla vzniknout vize celoživotního poradenství poskytovaného občanům a na jejím základě se mohlo začít jednat. Zpráva dále doporučovala, aby byly založeny konzultativní orgány nebo mechanismy, které by zajišťovaly spolupráci mezi sektory vzdělávání a trhu práce. Tyto orgány či mechanismy by mohly vykonávat širokou škálu úkolů, například: ustanovení strategického řízení; identifikace mezer v poskytování služeb; koordinace aktivit různých zainteresovaných stran. Všechny byly vnímány jako důležité oblasti, ke kterým je třeba se postavit společně. V době, kdy byla zpráva OECD zpracovávána, bylo v  Evropě jen několik zemí3, které měly praktickou zkušenost s formální koordinací v oblasti poradenství. Ve většině zemí byl návrh OECD něčím zcela novým. Rada ministrů vzdělávání projednávala doporučení OECD na svém zasedání v  dubnu 2004. 3 | Konkrétně Česká republika, Dánsko, Polsko, Finsko a Spojené království.

V závěrech z tohoto jednání se objevuje několik zmínek o důležitosti strategického vedení a koordinace v  oblasti poradenství během celého života s podporou Lisabonské agendy. Zvláště byla zdůrazněna důležitost: klíčové role vlád a tvůrců politiky na vládních i  jiných úrovních (ve spojení s  dalšími zájmovými skupinami) na vytvoření národních strategií pro rozvoj účinných poradenských služeb, včetně spolupráce mezi ministerstvy – tam, kde je to vhodné – a vytvoření legislativního rámce pro poskytování služeb; podpory kooperativních přístupů k  poskytování služeb nejrůznějším věkovým a sociálním skupinám pomocí zakládání fór, sítí a jiných struktur; to vše k zajištění spojitosti v poskytování služeb a ke sdílení osvědčených postupů; posilování struktur pro politický a systémový rozvoj, zvláště pomocí spolupráce na národní, regionální a místní úrovni, podepřený důrazem na kvalitu služeb z  hlediska klienta a na informace o výsledcích poskytování služeb; rozšíření spolupráce mezi tvůrci politiky a poskytovateli poradenských služeb jak na národní, tak na mezinárodní úrovni, aby mohla být plně využita diverzita existujících systémů v členských zemích EU. Tyto závěry byly následně podpořeny Usnesením Rady ministrů o posílení strategií, systémů a postupů v oblasti celoživotního poradenství v květnu 2004 (Rada Evropské unie, 2004). Usnesení zdůraznilo potřebu: posílit struktury pro politický a systémový rozvoj na národní a regionální úrovni zapojením příslušných klíčových subjektů (ministerstva, sociální partneři, úřady práce, poskytovatelé služeb, poradci, vzdělávací a školicí instituce, spotřebitelé, rodiče, mládež); zajistit efektivní spolupráci a koordinaci mezi poskytovateli poradenství na národní, regionální a místní úrovni, rozšířit přístup a zajistit logickou návaznost služeb, zvláště v  případě ohrožených skupin;

17

2.3 Hlavní aktéři 2 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Základní prvky

pokračovat v rozšířené spolupráci v poradenství na všech úrovních v rámci celoživotního poradenství, plně využít diverzity jednotlivých systémů a překonat roztříštěnost mezi různými způsoby poskytování služeb; uznat klienty poradenských služeb jako nejdůležitější prvek jak při navrhování, tak při hodnocení poradenských služeb, a to jak u mládeže, tak u dospělých; identifikovat (spolu se všemi klíčovými subjekty včetně sociálních partnerů) oblasti, kde by spolupráce a podpora na evropské úrovni mohla zlepšit rozvoj národních poradenských systémů; posilovat struktury pro politický a systémový rozvoj na regionální úrovni: to se vztahuje zvláště na země s regionálními orgány, jež mají zodpovědnost za politiku školství a vzdělanosti. Od vydání zprávy OECD na počátku roku 2004 zaznamenalo poradenství v  Evropě v  tomto ohledu významný posun. V  době dokončování této příručky bylo možné národní fóra nebo podobné koordinační mechanismy (některé stále velmi neformální) v různých fázích rozvoje najít v  následujících evropských zemích: Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko. V některých výše jmenovaných zemích je složení národního fóra stále ještě „v procesu“ a mnohé klíčové otázky zůstávají nevyřešeny. V jiných zemích by bylo vhodnější mluvit o „institucionálních iniciativách“ spíše než o národních fórech, protože existující organizace na celostátní úrovni (obvykle sdružení praktických poradců), které nemají strukturální vlastnosti obvykle spojované s  národním fórem, v současné době vykonávají některé z jeho funkcí či úkolů tím, že iniciují debaty o politice a  postupech celoživotního poradenství mezi hlavními aktéry a zájmovými skupinami. Podrobnosti o současném vývoji ve všech evropských zemích jsou uvedeny v příloze.

18

Rezoluce Výboru ministrů z roku 2004 (viz kapitola 2.2 výše) specifikovala „příslušné klíčové subjekty“, které by mohly přispět k posílení struktur pro politický a systémový rozvoj na regionální a lokální úrovni. Základním kamenem rozvoje politiky a poskytování služeb celoživotního poradenství obvykle bývají ministerstva školství a práce4, protože pod ně spadá zodpovědnost za rozvoj lidských zdrojů a efektivita trhu práce. Kariérové poradenství pomáhá občanům nalézt správnou vzdělávací a kariérovou dráhu, a je tím pádem společným zájmem obou ministerstev. Vzniká tedy pro ně silná potřeba: sdílet a společně využívat zdroje; koordinovat svou práci, aby zdroje byly využívány efektivně; identifikovat mezery v poskytování služeb; vypracovat společné standardy služeb; pořádat společná školení; prezentovat veřejnosti srozumitelný obraz služeb kariérového poradenství; ukázat, jak lze uspokojovat potřeby občanů v oblasti vzdělávacího a profesního poradenství v  kterékoli fázi jejich života – od studenta po důchodce, v různých zaměstnaneckých rolích, během opakovaných cyklů zaměstnání a nezaměstnanosti, včetně pobytu v domácnosti. Hlavními garanty veřejných služeb kariérového poradenství obvykle bývají ministerstva školství a práce. Ovšem služby zaměřené na určité skupiny mohou spadat do agendy jiných ministerstev, např. ministerstvo mládeže nebo ministerstvo spravedlnosti (poradenství pro soudně trestané osoby). Některé úkoly nebo závazky mohou mít na starost i další ministerstva (ministerstvo sociálních věcí, ministerstvo zdravotnictví). Proto by i tato ministerstva měla být zapojena do koordinačních aktivit. 4 | Tato ministerstva mohou být samozřejmě v různých zemích strukturována různě. Např. na Maltě existuje společné ministerstvo školství, mládeže a zaměstnanosti.

Existuje navíc celá řada dalších institucí a skupin, které jsou do poskytování kariérového poradenství zapojeny a které by se měly také účastnit rozvoje efektivních strategií.

Dalšími důležitými partnery mohou být některá jiná celostátní sdružení, jejichž činnost se týká otázek vzdělávání, odborné přípravy, zaměstnanosti nebo sociálního začlenění:

Mezi strategické partnery, které státní správa obvykle pozve k  účasti na rozvoji celostátních strategií a plánů rozvoje lidských zdrojů, patří zaměstnavatelé a odbory:

rodiče, protože obvykle mají podstatný vliv na volbu povolání mladých lidí a podílejí se na jejich rozhodování. Mohou poskytnout užitečnou zpětnou vazbu týkající se silných a slabých stránek služeb kariérového poradenství, poskytovaného v  rámci školského či učňovského zařízení, a mohou také doporučit, jak by tyto služby měly být upraveny a zlepšeny. Často jsou také důležitým zdrojem pro kariérové poradenství ve školách; asociace studentů mohou poskytovat podobná doporučení a zpětnou vazbu, mimo jiné v tom, jak by studenti mohli být aktivněji zapojeni do rozvojových programů. Cenným zdrojem kariérového poradenství na školách a v univerzitním prostředí jsou také bývalí studenti; poskytovatelé vzdělání pro dospělé mohou zároveň nabízet i poradenské služby. Jejich oborová sdružení jsou si obvykle vědoma nesnází, se kterými se mnozí dospělí potýkají při hledání kvalitních poradenských služeb; sdružení spotřebitelů mohou poskytnout zpětnou vazbu a informace o nabídce poradenských služeb pro veřejnost; asociace zastupující zájmy různých specifických skupin (ženy, senioři, osoby s postižením, romské organizace) mohou poskytnout informace o vhodných strategiích, jak reagovat na jejich potřeby; sdružení poradců mohou poskytnout informace a doporučení vycházející z jejich odborných znalostí a zkušeností; vzdělávací instituce pro odborné poradce jsou zapojeny do všech otázek týkajících se kariérového poradenství a jejich vlivu na budoucí vzdělávací potřeby; akademická obec zabývající se otázkami poradenství – výzkumné instituce a jednotliví vědci – mohou pomocí studií a komparativních analýz přispět do diskuze koncepčními úvahami.

zaměstnavatelé a organizace, ve kterých se sdružují, mají zájem na rozvoji současné a budoucí pracovní síly a vytvářejí možnosti pro různé stupně školení a vzdělávání. Na trhu práce jsou také klíčovým zdrojem informací a pracovních zkušeností. Z  poskytování kariérového poradenství mají užitek, protože pak mají k dispozici dostatek motivovaných a kvalifikovaných pracovníků; odbory a jejich organizace hrají důležitou roli jako zastánci informovanosti a poradenských služeb; někdy také tyto služby samy nabízejí zaměstnancům a zprostředkovávají jejich přístup ke školením a celoživotnímu vzdělávání. Služby kariérového poradenství mohou být často nabízeny v  rámci institucí poskytujících vzdělávání a odbornou přípravu. Ty z nich také profitují, protože mají motivovanější studenty a učně, vyšší poměr klientů, kteří vzdělání/odbornou přípravu dokončí, a zvyšuje se také kvalita jejich učení. Kariérové poradenství usnadňuje přechod mezi různými úrovněmi vzdělávacích institucí a také přechod mezi školou, odbornou přípravou a zaměstnáním. Celostátní asociace manažerů podobných institucí jsou jedním z klíčových partnerů, stejně tak sdružení zástupců místních správ z regionů, kde je vzdělávání a odborná příprava v jejich kompetenci. Důležitou roli v podpoře nezaměstnaných, zvláště v  rozvoji jejich dovedností a při návratu do zaměstnání, hrají veřejné služby zaměstnanosti. Poradenské služby mohou nabízet i jiným skupinám. Jsou také důležitým zdrojem informací o pracovním trhu na lokální, regionální, celostátní i evropské úrovni.

19

2.4 Role a funkce 2 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Základní prvky

Národní fóra nejsou ve všech evropských zemích identická a v rozličných kontextech hrají rozličné role. Obecně lze říci, že národní fórum může zastávat čtyři základní typy rolí: vedení dialogu: platforma, kde se setkávají důležití činitelé a zájmové skupiny, vyměňují si informace a stanoviska; hlavním cílem je vytvoření sdíleného chápání a dobrovolné koordinace činnosti; konzultace: orgán, který vznikl primárně jako poradní skupina pro vládní iniciativy a strategie; rozvoj politiky: proaktivní fórum, které propaguje koncepci celoživotního poradenství prostřednictvím konkrétních návrhů a iniciativ; rozvoj systému: místo pro rozvíjení konkrétních, prakticky zaměřených projektů v  rámci celoživotního poradenství (rámec zajišťování kvality nebo poskytování odborné přípravy). Nejedná se výhradně o tyto role; uvedené definice je třeba vnímat primárně jako analytický konstrukt; mohou však napomoci ve fázi úvah a přípravy založení národního fóra. Podle role (či rolí), které by fórum mělo zastávat, je mu možné zadat konkrétní úkoly (či funkce). Funkce lze rozdělit do šesti skupin, v jejichž rámci je definováno množství souvisejících úkolů: zlepšování komunikace – poskytování prostoru k diskuzi o klíčových otázkách politiky; stanovení všeobecně přijímané definice poradenství; vytvoření společné terminologie pro oblast poradenství; podpora spolupráce – posilování spolupráce a koordinace mezi jednotlivými subjekty při práci na nejrůznějších aktivitách (akce, projekty, výzkumy); rozvoj iniciativy týkající se otázek, jež zasahují do více sektorů či typů služeb; identifikace potřeb občanů – mapování existujících služeb a identifikace možných mezer v  jejich poskytování; provádění zákaznických

20

2.5 Potenciální přínos výzkumů a konzultací široké veřejnosti; rozvoj kompetenčního rámce kariérového managementu občanů; zlepšování kvality služeb – vytváření standardů kvality a systémů zajišťování kvality; rozvoj kompetenčních rámců a akreditačních schémat pro subjekty poskytující poradenství; ovlivňování politiky – vytváření a zlepšování struktur a strategií pro podporu poskytování celoživotního poradenství; propagace celoživotního poradenství jako nedílné součásti národní politiky vzdělávání, zaměstnanosti a sociálního začlenění; vyhledávání politické podpory pro vyplnění mezer v  existujících službách celoživotního poradenství; využívání možností mezinárodní spolupráce – podpora národní účasti v Evropské síti celoživotního poradenství; podpora národní účasti na  mezinárodních politických sympoziích; rozšiřování inovací a osvědčených postupů vytvářených evropskými a mezinárodními iniciativami. Na základě těchto funkcí budou v  kapitole podrobně analyzovány jednotlivé úkoly.

Doposud nebylo provedeno žádné systematické hodnocení dlouhodobého vlivu činnosti národních fór. Následující seznam potenciálních výhod je tedy založen hlavně na vnímání jednotlivých odborníků a klíčových aktérů. Z  činnosti národních poradenských fór by měli profitovat především sami občané. Mezi potenciální výhody pro občany (uživatele a potenciální uživatele poradenských služeb) patří například: poskytování komplexních, logicky uspořádaných a snadno srozumitelných poradenských služeb; jednotné standardy kvality poradenských služeb ve všech sektorech; efektivní systém předávání klientů. Národní poradenské fórum může zúčastněným stranám navíc přinést ještě následující výhody: rozšíření báze znalostí pomocí výměny informací, znalostí a nápadů; vzájemné učení pomocí sdílení osvědčených postupů; efektivní využívání zdrojů (zamezení duplicity a podpora příslušného předávání); společná odborná příprava zaměstnanců; příležitosti pro společné projekty; vzájemná podpora; společný marketing a propagace; účast na společných projektech; prosazování celoživotního poradenství do vládní politiky a vládních programů; vytvoření promyšleného přístupu k  poskytování celoživotního poradenství na státní a evropské úrovni.

21

3.1 Úvod Jakými konkrétními úkoly se národní fórum může a mělo by zabývat?

Úkoly 3.1 Úvod . . . . . . . 23 3.2 Zlepšování komunikace . . . . . . . 24

3.2.1 Poskytování prostoru na diskuzi o klíčových otázkách politiky 3.2.2 Stanovení všeobecně přijímané definice poradenství 3.2.3 Vytvoření společné terminologie pro oblast poradenství

3.3 Podpora spolupráce . . . . . . . 25

3.3.1 Posilování spolupráce a koordinace mezi jednotlivými subjekty při práci na nejrůznějších aktivitách (akce, projekty, výzkum) 3.3.2 Rozvoj iniciativy týkající se otázek, jež zasahují do více sektorů či typů služeb

3.4 Identifikace potřeb občanů . . . . . . . 26

3.4.1 Mapování služeb a identifikace mezer v jejich poskytování 3.4.2 Provádění zákaznických výzkumů a konzultací široké veřejnosti 3.4.3 Rozvoj kompetenčních rámců kariérového managementu občanů

3.5 Zlepšování kvality služeb . . . . . . . 30

3.5.1 Vytváření standardů kvality a systémů zajišťování kvality 3.5.2 Rozvoj kompetenčních rámců a akreditačních schémat pro subjekty poskytující poradenství

3.6 Ovlivňování politiky . . . . . . . 33

3.6.1 Vytváření a zlepšování struktur a strategií pro podporu poskytování celoživotního poradenství 3.6.2 Propagace celoživotního poradenství jako nedílné součásti národní politiky vzdělávání, zaměstnanosti a sociálního začlenění 3.6.3 Vyhledávání politické podpory pro vyplnění mezer v existujících službách celoživotního poradenství

3.7 Využívání možností mezinárodní spolupráce . . . . . . . 35

3.7.1 Podpora národní účasti v Evropské síti celoživotního poradenství 3.7.2 Podpora národní účasti na mezinárodních politických sympoziích 3.7.3 Rozšiřování inovací a osvědčených postupů vytvářených evropskými a mezinárodními iniciativami

3.

3.8 Působnost . . . . . . . 37

Zpráva Evropské komise (Evropská komise, DG  EAC, 2004, viz kapitola 2.2) uvádí seznam možných úkolů pro národní fóra: rozvoj standardů (organizační kvalita) poskytování služeb; propagace/podpora poptávky po vysoce kvalitních službách; vytvoření společné strategie marketingu a brandingu; provádění výzkumů; koordinace odborné přípravy (subjektů poskytujících poradenské služby); rozvoj evropského rozměru poradenství; rozvoj kompetenčních rámců pro subjekty poskytující poradenství; rozvoj rámců výstupů klientů (client outcome frameworks). Jak uvedeme dále v  této kapitole, některých z těchto úkolů se národní fóra zhostila (standardy, výzkum, odborná příprava, evropský rozměr aktivit, kompetence poradců a rámce výsledků klientů), zatímco jiné (stimulace poptávky, společný marketing a branding) je třeba teprve rozvinout. Mezi úkoly, kterými se fóra nebo podobné mechanismy zabývají nebo se jimi hodlají zabývat, se při mapování objevily například tyto body: poskytování prostoru pro diskuze o klíčových otázkách politiky; stanovení všeobecně přijímané definice poradenství; vytvoření společné terminologie pro oblast poradenství; podpora spolupráce a koordinace mezi jednotlivými subjekty při práci na nejrůznějších aktivitách (akce, projekty, výzkumy); rozvoj iniciativy týkající se otázek, jež zasahují do více sektorů či typů služeb; mapování existujících služeb a identifikace možných mezer v jejich poskytování;

provádění zákaznických výzkumů a konzultací široké veřejnosti; rozvoj kompetenčních rámců kariérového managementu občanů; vytváření standardů kvality; rozvoj kompetenčního rámce pro subjekty poskytující poradenství; vytváření a zlepšování struktur pro podporu poskytování celoživotního poradenství; propagace celoživotního poradenství jako nedílné součásti národní politiky vzdělávání, zaměstnanosti a sociálního začlenění; vyhledávání politické podpory pro vyplnění mezer v  existujících službách celoživotního poradenství; podpora národní účasti v Evropské síti celoživotního poradenství; podpora národní účasti v mezinárodních politických sympoziích; rozšiřování inovací a osvědčených postupů vytvářených evropskými a mezinárodními iniciativami. Vedle těchto konkrétních úkolů existují ještě dva „meta-úkoly“, které se týkají fungování samotného fóra: dohodnout se na očekávaných výsledcích: definovat konečné cíle, a pomoci tak zúčastněným partnerům zacílit jejich snahy a přijmout dané činnosti za vlastní; rozšiřovat vlastní působnost: některá národní fóra jsou schopna ovlivňovat řadu oblastí, do kterých se zapojí, vyvíjet vlastní iniciativu a  rozšiřovat vlastní pole působnosti. Cílem této kapitoly je poskytnout informace o formulování vlastní působnosti (popis role, funkcí a činností) a kompetencí (seznam konkrétních úkolů, kterým se fórum chce věnovat). V následujících oddílech jsou úkoly seskupeny podle funkcí uvedených v kapitole 2.4 (kromě dvou meta-úkolů). Pro doplnění příkladů z praxe byly přidány informace o implementaci z různých, již existujících fór. Na závěr je pojednán mandát, na jehož základě národní fóra fungují, se zvláštním zřetelem na jejich vliv na výběr konkrétních úkolů.

23

3.2 Zlepšování komunikace 3

Zlepšování komunikace se týká:

Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Úkoly

poskytování prostoru pro diskuzi o klíčových otázkách politiky; stanovení všeobecně přijímané definice poradenství; vytvoření společné terminologie pro oblast poradenství.

3.2.1 Poskytování prostoru pro diskuzi o klíčových otázkách politiky Důležitou rolí národního fóra je vystupovat jako koordinační orgán pro dialog mezi různými subjekty. Ve Finsku funguje Kooperační skupina pro vzdělávací poradenství a pracovní úřady; na její půdě byla diskutována následující témata: role místních samospráv v  implementaci a  hodnocení poskytování poradenských služeb; poskytování poradenských služeb mladým lidem, kteří nenavštěvují žádné vzdělávací zařízení ani nejsou zaměstnáni; budoucí národní koordinace mechanismů celoživotního poradenství. V Litvě funguje Národní rada pro kariérové poradenství, která pravidelně sleduje rozvoj národní strategie kariérového poradenství a další rozvoj celostátních služeb kariérového poradenství. Fórum může také organizovat další akce. V  Dánsku funguje Národní diskusní fórum pro poradenství v oblasti vzdělávání a volby povolání, které pravidelně organizuje konference a semináře, jež slouží k podpoře dialogu a uvažování o klíčových otázkách politiky: konference o etice v poradenství (2005); seminář o IT v  individuálním poradenství (2005); konference o budoucím vývoji profesionality a spolupráce v poradenství a v oblasti vzdělávání a volby povolání (2007).

24

3.3 Podpora spolupráce Na Maltě funguje Fórum kariérového poradenství, které zorganizovalo konferenci o poradenství pro osoby s postižením.

3.2.2 Stanovení všeobecně přijímané definice poradenství Jedním z prvních úkolů pro několik národních poradenských fór bylo dohodnout se na všeobecně přijímané definici poradenství. Taková definice jednak pomáhá určovat hranice činnosti fóra, jednak usnadňuje komunikaci s vnějšími subjekty. V  Irsku vyvinulo Národní poradenské fórum vlastní definici poradenství5: „Poradenství pomáhá lidem v  průběhu života zvládat volby týkající se vzdělávání, odborné přípravy, zaměstnání, osobních, sociálních a životních záležitostí tak, aby mohli plně rozvinout svůj potenciál a přispívat k vytváření lepší společnosti.“ V Německu byla převzata definice poradenství, která se objevuje ve zprávě Evropské komise (Evropská komise, 2004): „V  kontextu celoživotního vzdělávání se poradenstvím rozumí řada činností, které umožňují občanům v  libovolném věku a v  kterékoliv fázi života lépe si uvědomit vlastní schopnosti, kvalifikaci a zájmy tak, aby dokázali činit rozhodnutí týkající se vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání, vytvářet si vlastní životní dráhu v oblasti vzdělání i zaměstnání a optimálně rozvíjet a/nebo využívat své schopnosti.“ V  Německu také formulovali toto programové prohlášení6, ze kterého jasně vyplývá, které typy činností naopak pod poradenství nespadají: „Organizace a sdružení poskytující psychoterapeutické služby a zvláštní ekonomické poradenství nespadají do rámce aktivit národního fóra.“ 5 | Přejato z: http://www.nationalguidanceforum.ie/ documents/Definition_Guidance.doc [citováno 2. 4. 2008]. 6 | Viz: Nationales Forum – Beratung in Bildung, Beruf und Beschäftigung, http://www.forumberatung.de/cms/upload/ pdf/Leitdokument_Mission-Statement_Endfasung_Dec.pdf [citováno 2. 4. 2008].

3.2.3 Vytvoření společné terminologie pro oblast poradenství Vytvoření společné terminologie pro oblast poradenství je jedním z hlavních úkolů při zlepšování komunikace a propojování poradenských služeb, které primárně spadají do oblasti vzdělávání, odborné přípravy a rozvoje místních komunit. Různé zájmové skupiny používají různou poradenskou terminologii, která je často ovlivněna jejich profesním zázemím; tím je posilována pozice odborníků na úkor srozumitelnosti poskytovaných služeb. Financovatelé poradenských služeb tento zmatek navíc někdy podporují tím, že různé poradenské činnosti podporují na základě vlastní interpretace terminologie. Je tedy pravděpodobné, že národní fóra budou chtít vytvořit společnou terminologii, na jejímž základě mohou rozvíjet své aktivity. Ve Spojeném království byla Poradenská rada (1993–2006) schopna navázat na práci předchozí organizace, což byla stálá Konference poradenských asociací (SCAGES). Tato organizace vytvořila seznam základních principů a definic, obsahujících i 11 definic poradenských aktivit: poskytování informací, poskytování rad, poradenské služby, posuzování, výuka, zmocňování, vystupování něčím jménem, vytváření sítí, poskytování zpětné vazby, management, inovace/ systémové změny.

Podpora spolupráce zahrnuje: posilování spolupráce a koordinace mezi jednotlivými subjekty při práci na nejrůznějších aktivitách (akce, projekty, výzkumy); rozvoj iniciativy týkající se otázek, jež zasahují do více sektorů či typů služeb.

3.3.1 Posilování spolupráce a koordinace mezi jednotlivými subjekty při práci na nejrůznějších aktivitách (akce, projekty, výzkum) Pravidelná setkání mohou pomoci organizacím při hledání cest, jak spolupracovat v  oblastech, kde mají společné zájmy. Spolupráce může zahrnovat vše od společných prohlášení po organizování společných akcí nebo vytváření společných projektů. Některých se mohou účastnit všichni členové fóra, jiné se mohou týkat jen určité podskupiny. Národní rada pro kariérové poradenství v  Litvě monitoruje implementaci dvou celostátních projektů financovaných Evropským sociálním fondem (ESF): „Vytváření a zavádění systému kariérového poradenství“ a „Vytváření a rozvoj systému poradenských služeb a volného přístupu k informacím“, což vyžaduje spolupráci a koordinaci mezi různými institucemi.

3.3.2 Rozvoj iniciativy týkající se otázek, jež zasahují do více sektorů či typů služeb Jednou z  výhod existence národního fóra je, že může rozvíjet iniciativy týkající se otázek, jež zasahují do různých sektorů poradenských služeb, a kde tudíž není jasné, kdo by se měl ujmout vedení. Na konci roku 2006 Řecké národní centrum pro odbornou přípravu (EKEP) dokončilo vytváření dvou příruček týkajících se kariérového poradenství: jedna je určena pro sektor vzdělávání, druhá pro oblast zaměstnanosti. Obě příručky jsou postaveny na myšlence, že je potřeba co nejvíce

25

3.4 Identifikace potřeb občanů 3 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Úkoly

propojit všechny subjekty poskytující kariérové a podobné poradenství. Příručky se zabývají tématy z oblasti vzdělávání i zaměstnanosti a pokrývají jak teoretické, tak praktické aspekty. Mají sloužit jako základní pomůcka pro poradce volby povolání ze vzdělávacích agentur, mezi něž patří: regionální centra profesní orientace (KESYP), školní centra kariérového poradenství (GraSEP); střediska pro propojení s  pracovním trhem na odborných technických školách (GraSY); poradenská centra na vysokých školách (AEI) a na vyšších odborných školách (TEI). Příručky jsou navíc určeny dalším odborníkům z oblasti kariérového poradenství z  agentur, jako jsou například kanceláře pro profesní rozvoj (GEAS) nebo instituce pro odbornou přípravu (IEK), a poradcům pro volbu zaměstnání pracujícím v  centrech pro zvýšení zaměstnanosti, spadajících pod Úřad pro zaměstnanost a pracovní sílu (OAED). Všichni tito odborníci mohou v  příručkách najít nejnovější informace o kariérovém poradenství a poradenství pro volbu povolání.

Identifikace potřeb občanů zahrnuje: mapování existujících služeb a identifikace možných mezer v jejich poskytování; provádění zákaznických výzkumů a konzultací široké veřejnosti; rozvoj kompetenčních rámců kariérového managementu občanů.

3.4.1 Mapování služeb a identifikace mezer v jejich poskytování Jedním z  prvních kroků při vytváření systému celoživotního poradenství je zmapování existujících služeb. To může zúčastněným stranám pomoci určit silné stránky současného systému a najít mezery v poskytování služeb. V Irsku podvýbor Národního poradenského fóra vytvořil dokument Poradenství v Irsku, ve kterém popsal hlavní rysy současného systému a identifikoval mezery. V dokumentu byl uveden přehled poskytovatelů poradenských služeb, seznam poskytovaných služeb, příjemci jednotlivých služeb podle následujících kritérií: poradenské služby spojené s  trhem práce: veřejné služby zaměstnanosti a instituce odborné přípravy, místní úřady práce, národní kontaktní centrum a jeho webová stránka; další poradenské služby spojené s trhem práce: sítě institucí odborného vzdělávání, asociace malých podniků, strategické poradenství pro firmy, informace o uprchlících, asistenční programy pro zaměstnance, sdružení nezaměstnaných, regionální rozvojová partnerství; poskytovatelé v rámci místních komunit: informace pro mládež, lokální partnerství, veřejné knihovny, občanské poradny, rodinná centra; poradenství pro třetí věk: plánování důchodu, asociace seniorů; základní vzdělávání: podpora dokončení školní docházky, podpora učitelů, kontaktní osoby mezi rodiči a školou, změna školy; středoškolské a vyšší vzdělávání: podpora

26

škol, vzdělávací programy, poradenské služby, iniciativy na podporu poradenství, školy pro doplnění vzdělání, vzdělávání pro kočující minority, komunitní vzdělávání, speciální vzdělávací potřeby; vzdělávání dospělých: iniciativy ke vzdělávacímu poradenství dospělých; vyšší vzdělávání: subjekty poskytující poradenství, osobní koučink, psychologové. Dokument obsahoval doporučení fóra v  otázkách rozvoje politiky a koordinace poradenských služeb. V  Německu si federální ministerstvo školství nechalo zpracovat posudek zahrnující zmapování poradenských služeb v  sektoru školství a  zaměstnanosti (Bestandsaufnahme in der Bildungs-, Berufs- und Beschäftigungsberatung und Entwicklung grundlegender Qualitätsstandards); dokument vznikl z iniciativy řídící skupiny pro založení národního poradenského fóra. Mapování se zaměřilo zvláště na tři aspekty: hledisko uživatelů, poradenské metody a struktura poskytování poradenských služeb. Ve Španělsku (Navarre) bylo jménem Rady pro profesní přípravu provedeno mapování (EstudioDiagnostico de los Servicios de Informacion y Orientacion); členy této rady jsou zástupci ministerstva školství a práce, veřejné služby zaměstnanosti a sociální partneři. Úkolu se ujala jedna z odborových organizací za asistence ostatních partnerů. Studie se zaměřila na následující otázky: jaké typy poradenských služeb existují; jak jsou geograficky rozmístěny; jaký je jejich rozsah; jak fungují; jaké zdroje (lidské a jiné) mají k dispozici; organizační detaily: profil uživatele, hodnocení kvality, vztah mezi službami a dalšími subjekty poskytujícími služby, schopnost poskytovat služby všem věkovým skupinám; jaké jsou vztahy mezi poskytovateli služeb. Výsledky studie byly použity při zpracování

návrhů (propuesta sistema integrado de informacion y orientacion profisional) na vytvoření sítě celoživotního poradenství v Navarre. Návrhy byly roztříděny do několika kategorií: subjekty, které se do sítě mohou zapojit; klientské skupiny jednotlivých subjektů sdružených v síti; poskytování informací týkajících se kariéry jak pro uživatele služeb, tak pro odborníky v oboru; jak partneři v síti fungují; požadavky na lidské zdroje a školení osob zapojených do sítě; integrovaný systém poskytování informací týkajících se rozvoje profesní dráhy; zajištění kvality a hodnocení poradenských služeb; akce k propagaci sítě; výsledky implementace návrhu sítě.

3.4.2 Provádění zákaznických výzkumů a konzultací široké veřejnosti Poradenské služby se v zemích i v regionech zřizují, aby sloužily potřebám občanů. Občané jsou tedy klíčovým zdrojem informací a zpětné vazby v  jakémkoliv systému zajištění kvality poradenských služeb, informací a produktů. Studie zkoumající zkušenosti široké veřejnosti s poradenskými službami zatím zpracovalo jen několik zemí. Výzkumy tohoto typu představují pro národní poradenská fóra bohatý zdroj dat a umožňují jim zamyslet se nad přiměřeností poskytovaných služeb i nad tím, jak je případně zlepšit. Poradenská rada ve Spojeném království zadala (s  vládní finanční podporou) dva zákaznické výzkumy týkající se poptávky po informacích a  poradenství (tzv. IAG = information, advice and guidance) a také jejich vnímání (MORI, 2002; Taylor a kol., 2005). Oba výzkumy zpracovala komerční firma zaměřená na  provádění zákaznických průzkumů (MORI). Průzkum zahrnoval následující okruhy témat:

27

3 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Úkoly

povědomí o službách IAG; zdroje informací o službách IAG; využití služeb IAG; povaha intervencí IAG; spokojenost se zkušeností s IAG; výsledky využití služeb IAG; nenaplněné potřeby a mezery v poskytování služeb; ochota platit za služby IAG. Národní poradenské fórum v Irsku zadalo výzkum Perceptions of the general public on guidance and guidance services (Hayes a Murray, 2006). Výzkumu a konzultací se účastnili zástupci široké veřejnosti, u kterých byly zjišťovány zkušenosti, názory a doporučení ohledně poradenských služeb v Irsku. Byl to první výzkum tohoto typu v Irsku a jednalo se o jeden z nejdůležitějších úkolů národního fóra. Metodologie konzultativního procesu zahrnovala následující body: rozsáhlý průzkum irské i zahraniční literatury týkající se poradenství; tímto způsobem byl získán kontext pro konzultativní proces a platforma, pomocí které bylo možné interpretovat výsledky výzkumu; dotazník vytvořený členy fóra, určený pro zástupce veřejnosti a řady organizací a dobrovolnických spolků (635 ohlasů); sedm skupinových diskuzí, které umožnily podrobněji prozkoumat různá témata se specifickými skupinami osob, jako byli např. senioři, rodiče předškolních dětí a dětí na prvním stupni ZŠ, osoby s odlišnou národností, osoby s  tělesným postižením a/nebo specifickými poruchami učení a nezaměstnaní lidé s velmi nízkým příjmem (72 účastníků). Zkoumání přineslo následující výsledky: a) názory a zkušenosti lidí s poradenskými službami Ačkoliv někteří měli kritický pohled na poskytnuté služby, mnozí dali jasně najevo, že poradenské služby hrají velkou a pozitivní roli a pomáhají v přístupu k celoživotnímu vzdělávání. Role

28

poradenství byla vnímána v širším kontextu než jen jako pomoc při výběru zaměstnání; b) poradenství pro děti a mládež Názory na poradenské služby ve školách se velmi různily; existovala však všeobecná shoda v tom, že poradenské služby jsou důležité. Respondenti měli několik doporučení, jak by se poradenské služby pro děti a mládež mohly v  budoucnu změnit; c) poradenství pro dospělé Panovala všeobecná shoda v  tom, že poradenství pro dospělé by mělo být zaměřeno šířeji, aby zahrnovalo zaměstnané i nezaměstnané dospělé, osoby s nízkými i vyššími příjmy, studenty vyššího vzdělávání i seniory. Výzkum naznačil, že u mnoha lidí se poradenské služby těší úctě a respektu; d) školení a kontrola kvality Účastníci konzultativního procesu vyslovili názor, že někteří poradci pracující ve školách neměli v  minulosti dostatečné vzdělání. Připomínali, že by měl být tento nedostatek v  budoucnosti řešen, subjekty poskytující poradenství by měly být monitorovány, aby byly dodržovány vysoké odborné standardy; e) přístup k poradenským službám Mnozí respondenti se zmiňovali o nesnadném přístupu k poradenským službám pro děti, mládež i dospělé. Tento problém může souviset s  nedostatkem informací, omezeným spektrem osob, které mají na službu nárok, s nedostatkem důvěry a nedostatkem finančních prostředků; f) implementace strategie Přestože účastníci konzultativního procesu nebyli všichni obeznámeni s irskými a evropskými dokumenty zachycujícími politiku v této oblasti, zástupci veřejnosti se s tvůrci strategie shodovali v  důležitosti celoživotního poradenství. Je zřejmé, že obě skupiny se domnívají, že poradenské služby v Irsku potřebují další investice určené pro podporu politiky celoživotního poradenství;

g) osobní zodpovědnost Tvůrci strategie, poskytovatelé služeb, školitelé a subjekty poskytující poradenství by se měli postarat o to, aby poradenské služby měly dostatek zdrojů, dobře fungovaly a byly dostupné pro všechny, kteří je potřebují a mají o ně zájem. Zároveň však musí být respektováno právo osob, které těchto služeb využívat nechtějí.

3.4.3 Rozvoj kompetenčních rámců kariérového managementu občanů Evropská rada ministrů školství na svém setkání v roce 2004 (viz kapitola 2.2) upozornila mimo jiné na to, jak důležité je učit občany specifické dovednosti potřebné ke zvládání přechodů mezi vzděláváním a pracovním životem. Prvním krokem tímto směrem je vytvoření rámce zahrnujícího kompetence kariérového managementu, které občané potřebují získat v různých fázích života. Takovým popisem se pak mohou řídit vzdělávací a školicí programy pro občany. Rámec také ukazuje konkrétní kompetence, které poradci musí získat v průběhu základního i doplňujícího vzdělání, aby je pak mohli dále předávat občanům. Hlavním znakem integrované strategie, kterou vyvíjí Národní poradenské fórum v  Irsku, je národní rámec celoživotního poradenství pro kariérový management občanů, který nastiňuje znalosti, dovednosti a kompetence, jež mají občanům usnadnit rozvoj v  různých fázích života. Fórum vycházelo z  mezinárodních modelů (viz kapitola 3.7.3), zachytilo celou délku lidského života, počítalo s konceptem celoživotního vzdělávání, změnami povolání a harmonizací života a práce; zdůraznilo také, že získávání takových znalostí a dovedností by mělo být vázáno spíše na aktuální potřeby, nikoliv na konkrétní věk. Pět fází kompetenčního rámce je spojeno s těmito přibližnými věkovými skupinami: 0–6 let: zahrnuje rozvoj znalostí, dovedností a  kompetencí v  rodinném prostředí a předškolních zařízeních;

6–12 let: zahrnuje rozvoj znalostí, dovedností a kompetencí ve vzdělávacích  programech prvního stupně za podpory rodiny; 12–16 let: zahrnuje rozvoj znalostí, dovedností a kompetencí v  rámci spektra programů v rámci nižšího středního školství; 16–18/19 let: zahrnuje rozvoj znalostí, dovedností a kompetencí v rámci vyššího sekundárního vzdělávání, dalšího vzdělávání a odborné přípravy; 18/19 let + (dospělost): zahrnuje rozvoj znalostí, dovedností a kompetencí potřebných pro zaměstnání, slaďování pracovního a osobního života v rámci různých vzdělávacích prostředí, včetně pracoviště, vyššího vzdělávání a místní komunity. Rámec celoživotního poradenství je navržen tak, aby byl zaměřen na potřeby konkrétního člověka a podporoval osobní, sociální a ekonomický rozvoj. Při přípravě rámce si fórum uvědomovalo, že je třeba zachovat rovnováhu mezi individuálním a skupinovým přístupem k poradenství ve všech fázích života. Plná implementace rámce bude vyžadovat přiměřené zdroje tak, aby bylo možné kombinovat vzdělávací a poradenské přístupy a pomoci tak studentům dosáhnout patřičných výsledků v každé fázi. Rozpětí vzdělávacích a poradenských přístupů zahrnuje: poskytování informací; práce v malých i větších skupinách; samostudium; poradenské vedení (mentoring) zkušeným poradcem nebo jinou osobou; individuální setkání s poradcem; výukové a vzdělávací kurikulární programy; zážitkové učení. Tyto přístupy budou poskytovateli služeb využívány podle věku studujících a podle jejich vzdělávacího kontextu. V irském národním rámci celoživotního poradenství jsou navrženy čtyři hlavní

29

3.5 Zlepšování kvality služeb 3 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Úkoly

skupiny výstupů pro občany, popsané z hlediska znalostí, dovedností a kompetencí: emoční rozvoj; sociální rozvoj; rozvoj v oblasti vzdělávání; kariérový rozvoj. Rámcový dokument popisuje některé hlavní vzdělávací výstupy v každé ze jmenovaných skupin. Specifické vzdělávací a odborné programy zde nejsou uvedeny, protože fórum považuje za vhodnější popsat obecné přístupy ke vzdělávání a poradenství v  každé fázi rámce. Fórum doporučuje plné rozvinutí rámce celoživotního poradenství, což by se pro národní agenturu zodpovědnou za poradenství mělo stát prvořadou prioritou.

Zlepšování kvality služeb znamená: vytváření standardů kvality a systémů zajišťování kvality; rozvoj kompetenčních rámců a akreditačních schémat pro subjekty poskytující poradenství.

3.5.1 Vytváření standardů kvality a systémů zajišťování kvality Rámce zajišťování kvality a směrnice pro systémy celoživotního poradenství nejsou jen důležitým individuálním a kolektivním prostředkem reflexe pro zúčastněné strany. Hrají klíčovou roli v  zajištění konzistentnosti standardů poradenských služeb pro občany v  rámci veřejného sektoru, vzdělávání a zaměstnanosti, zvláště vezmemeli v  úvahu rozpětí poskytovatelů poradenských služeb. Rámce pomáhají vytvářet koherentní přístup a ke konzistentnosti standardů služeb pro občany v oblastech, kde je poskytování poradenských služeb přeneseno ústředními orgány na jednotlivé regiony, místní správy a/nebo instituce. Zúčastněné strany národních poradenských fór v  několika zemích proto vyvinuly směrnice pro zajišťování kvality služeb a hodnocení poradenských služeb. V Německu si federální ministerstvo školství nechalo vypracovat posudek zkoumající systémy zajišťování kvality služeb v poradenském sektoru; dokument vznikl z iniciativy řídící skupiny pro založení národního poradenského fóra. V posudku byly zahrnuty rozhovory s  odborníky a analýza německé i zahraniční literatury v daném oboru. Přihlíželo se i ke schématům zajišťování kvality využívaným poskytovateli služeb na území Německa. Studie identifikovala 50 kritérií kvality definovaných cílem, charakteristikou, metodou implementace a způsobem měření. Jedním z hlavních výsledků bylo zvýšení politického povědomí o potřebě zvýšit transparentnost zajišťování kvality v kariérovém poradenství v Německu. Komise pro inovace založená ministerstvem

30

školství byla navíc začátkem roku 2007 rozšířena o další pracovní skupinu, zabývající se poradenstvím v oblasti vzdělávání a kariérovým poradenstvím. V Irsku vytvořil podvýbor fóra kvalitativní rámec pro poradenské služby, který má pomoci jednotlivcům, organizacím a agenturám v poskytování vysoce kvalitních poradenských služeb klientům a fungovat jako základ pro hodnocení kvality služeb. Rámec obsahuje seznam principů, který vychází z  výsledků projektu Leonardo da Vinci nazvaného „Směrnice kvality pro poradenství dospělých“ (tento projekt měl irského partnera), dále je v něm popisný soupis poradenských služeb, na něž by se principy mohly vztahovat, a doporučení pro posuzování a hodnocení jednotlivých služeb. Seznam principů má 11 kategorií: přístupnost (včetně propagace v  příslušných jazycích a ve vhodných formách, publikace); vhodnost (služby odpovídající potřebám klientů a životní fázi, ve které se nacházejí); důvěrnost informací dle právního rámce (podléhá etickým a právním požadavkům; klient musí být informován); rovnost v přístupu (a také všeobsažnost, zahrnující jak proces poradenství, tak vzdělávací a pracovní příležitosti); nestrannost (poskytovatelé jsou schopni ukázat tento princip nebo klientům objasnit faktory, které omezují nestrannost poskytované služby); individuální rozhodování a zodpovědnost (proces zaměřený na klienta a ztotožnění klienta s přijatým rozhodnutím); integrace (kvalitativní i kvantitativní zajištění kvality by mělo odrážet personální, vzdělávací a odborné aspekty služby); standardy kvality poskytované služby (informace o dodání služby, aktuální a přesné informace týkající se pracovních míst, zaměstnanci s příslušnými znalostmi, dovednostmi a školením,

zařízení a zdroje odpovídající potřebám klientské skupiny a úrovni služby); týmový přístup (důležitost spolupráce subjektů poskytujících poradenství); transparentnost (poradci by měli klientům jasně vysvětlit proces poskytování služby); zpracování stížností (procedura zpracování a systémy pro zpětnou vazbu klientům). Poslední část kvalitativního rámce se týká posuzování a hodnocení poradenských služeb. Jsou zde navržena následující doporučení: posuzování by mělo být jak interní, tak externí; interní posuzování by mělo zahrnovat: dokumentaci jednotlivých složek poskytované služby, aby bylo možné zhodnotit, zda jsou klíčové složky poskytovány v dostatečné kvalitě; zpracování zpětné vazby od klientů; identifikace slabých míst; zavádění krátkodobých a dlouhodobých zlepšovacích opatření; externí posuzování by mělo být nezávislé, spolehlivé a přiměřené; mělo by být prováděno zkušenými hodnotiteli; mělo by se odehrávat v přiměřeném časovém ohraničení; mělo by podporovat neustálé zlepšování dané služby. Ve Spojeném království byla Poradenská rada finančně podpořena vládou, aby vyvinula soubor národních standardů kvality pro oblast vzdělávání a pracovního trhu, a pokryla tak všechny sektory poskytování poradenských služeb. Následovala další finanční podpora určená na pomoc implementaci těchto standardů. Tyto standardy, přepracované jako maticové standardy, jsou nyní závazné pro veškeré poskytování poradenských služeb dospělým v Anglii, které jsou financovány z veřejných prostředků. Poradenská rada se později rozhodla odstoupit z role subjektu rozvíjejícího a podporujícího tyto standardy. Všeobecně se má za to, že toto rozhodnutí zčásti přispělo k ukončení činnosti rady v roce 2007.

31

3.6 Ovlivňování politiky 3 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Úkoly

3.5.2 Rozvoj kompetenčních rámců a akreditačních schémat pro subjekty poskytující poradenství Kompetenční rámce pro subjekty poskytující poradenství mohou podporovat organizační standardy kvality (viz výše). Mohou také sloužit jiným účelům. Například: určují rozsah znalostí, dovedností a kompetencí, které musí zvládnout osoby pracující v  nejrůznějších pracovních rolích a pracovních zařazeních v oblasti poradenství; umožňují poskytovatelům primárního a pokračujícího vzdělávání pro poradce vytvořit logickou a konzistentní náplň studia, a to jak v rámci jednoho, tak napříč sektory vzdělávání, zaměstnanosti a rozvoje místních komunit; umožňují, aby kvalifikační a vzdělávací dráhy byly sestaveny tak, aby odpovídaly národním a evropským kvalifikačním rámcům; umožňují osobám pracujícím v  poradenských službách postupně rozvíjet jejich dovednosti a profesní dráhu; přispívají ke konzistentním standardům celoživotního poradenství bez ohledu na prostředí, ve kterém je nabízeno. Zúčastněné strany Národního poradenského fóra v  Irsku vyvinuly kompetenční rámec pro subjekty poskytující poradenství, vycházely přitom z  postupů osvědčených v  jiných zemích. Rámec je navržen tak, aby odpovídal irskému národnímu kvalifikačnímu rámci, a zjednodušuje tak uznávání dříve získaného vzdělání. Umožňuje také vzájemné uznávání poradenské kvalifikace mezi sektory vzdělávání a trhu práce a umožňuje poradcům postupně si zvyšovat kvalifikaci. Rámec představuje přehled kompetencí, které budou subjekty poskytující poradenství vyžadovat při práci v širokém kontextu služeb celoživotního poradenství. Klíčové kompetence jsou rozděleny do pěti širokých kategorií:

32

teorie a praxe profesního, vzdělávacího personálního/sociálního poradenství v průběhu celého života: kompetence pomáhat občanům činit smysluplná rozhodnutí; vzdělávání a odborná příprava pro trh práce: kompetence pro poskytování informací týkajících se kariéry a trhu práce a pro výklad těchto informací; vzdělávání podnikatelů; sebeřízení; hledání zaměstnání a schopnost budovat sítě; výuka budování profesionálních kontaktů; poradenství: kompetence pro individuální a  skupinové poradenství; etické chování poradce a supervize; výuka plánování života; vhodný způsob předávání klientů; řízení zdrojů a informací: kompetence pro dovednosti v oblasti řízení zdrojů; projektový management a koordinace; zaznamenávání informací od klientů a jejich důvěrnost; odborná praxe: kompetence k  pochopení hodnoty celoživotního profesního doškolování (continuing professional development – CPD); dovednosti pro výzkum a hodnocení; etické chování; organizace a řízení poradenských služeb; rozvoj a implementace strategických a operačních plánů pro poradenské služby. Ve chvíli, kdy bude rámec jako součást širšího konzultačního procesu plně připraven, vznikne několik oblastí specializace, které subjektům poskytujícím poradenské služby umožní ujmout se úžeji zaměřených úkolů nebo práce se specifickými skupinami klientů. Podle informací obsažených v kompetenčním rámci by měl v budoucnu vzniknout komplexní a flexibilní vzdělávací a školicí program pro subjekty poskytující poradenství. Fórum předpokládá, že vzdělávání a odborné školení poradců by mělo mít v budoucnu formu jednotlivých modulů, což by poradcům umožnilo získávat kvalifikaci v řadě různých oblastí v rámci spektra služeb celoživotního poradenství. Dále se také počítá s tím, že rámec umožní poradcům na kterémkoliv stupni kariérového rozvoje, aby si zvýšili kvalifikaci pomocí různých doplňkových modulů, a získali tak kompetenci v  dalších poradenských rolích v rámci celostátního systému poskytování poradenských služeb.

Ovlivňování politiky znamená: vytváření a zlepšování struktur a strategií pro podporu poskytování celoživotního poradenství; propagaci celoživotního poradenství jako nedílné součásti národní politiky vzdělávání, zaměstnanosti a sociálního začlenění; vyhledávání politické podpory pro vyplnění mezer v  existujících službách celoživotního poradenství.

3.6.1 Vytváření a zlepšování struktur a strategií pro podporu poskytování celoživotního poradenství V mnoha zemích jsou poradenské služby roztříštěné. Národní fóra by proto měla zvážit, zda a jak by bylo možné existující služby vzájemně provázat, aby bylo možné vytvořit na občana zaměřený, logický přístup v rámci celoživotního učení napříč různými sektory. Dále je třeba zvážit, zda je pro tento účel nutné vytvořit nějaké další struktury. Národní poradenské fórum v Irsku založilo podvýbor, jehož úkolem bylo posoudit, jaké struktury jsou potřeba pro poskytování celoživotního poradenství. Podvýbor také vytvořil návrhy na efektivní implementaci struktur na národní a lokální úrovni a na úrovni subjektu poskytujícího poradenství (včetně vzdělávacích a školicích institucí, místních orgánů a dobrovolnických organizací). Návrhy zahrnovaly rozvoj národních a lokálních struktur včetně kritérií efektivity a výkonnosti na každé úrovni, aby bylo zvládnuto logicky propojené zajišťování služeb celoživotního poradenství a aby bylo možné identifikovat mezery v  jejich poskytování a vypořádat se s nimi. Doporučené národní struktury zahrnovaly: založení národní poradenské agentury, k  jejímž rolím by patřilo: rozvoj politiky, monitorování a hodnocení poskytování služeb, implementace první zprávy národního poradenského fóra, spolupráce s novými místními

koordinačními strukturami, zadávání průzkumů, účast na evropských a mezinárodních aktivitách. Agentura by podléhala ministerstvu; národní poradenské fórum, k  jehož rolím by patřilo: poradenská funkce pro národní poradenskou agenturu v otázkách vytváření a implementace politiky, identifikování oblastí, kde by poskytovatelé služeb a další zúčastněné strany mohli spolupracovat, spolupráce s  národními fóry ostatních evropských zemí, uvažování o potřebách výzkumu; fórum by podávalo zprávy národní poradenské agentuře. Doporučené struktury na lokální úrovni zahrnovaly: koordinační radu celoživotního poradenství, k  jejíž rolím by patřilo: koordinovat poskytování poradenských služeb v  rámci sektoru vzdělávání a trhu práce, podávat pravidelně zprávy o poskytování celoživotního poradenství v daném místě národní agentuře a národnímu fóru, založit lokální poradenské fórum; lokální poradenské fórum ze zástupců poskytovatelů služeb a uživatelů, k  jehož rolím by patřilo: hodnotit implementaci politiky celoživotního poradenství, identifikovat mezery v  poskytování služeb, navrhovat doporučení lokální koordinační radě. Doporučená kritéria efektivity a výkonnosti pro nově vytvořené struktury zahrnovala: národní struktury: jasný právní základ a mandát, propagace propojeného vytváření politiky a poskytování celoživotního poradenství, příslušné výkonné funkce včetně zaměstnanců a rozpočtu; lokální struktury: jasný právní základ, příslušné výkonné funkce včetně zaměstnanců a  rozpočtu, integrace zajištění služeb a jejich poskytování, naslouchání potřebám všech místních zainteresovaných stran; subjekt poskytující poradenství: využití existujících řídicích struktur, zajištění toho, že se celoživotní poradenství promítne do organizačního plánování poskytovatelské jednotky,

33

3.7 Využívání možností mezinárodní spolupráce 3 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Úkoly

poskytnutí dostatečného počtu zaměstnanců a finančních prostředků tak, aby bylo možné splnit standardy předepsané národními poradenskými, kvalitativními a kompetenčními rámci, naslouchání potřebám příjemců služeb, poskytovatelů služeb a ostatních zúčastněných stran. Kritéria společná všem zúčastněným úrovním: optimalizovat využití existujících struktur na celostátní úrovni; využití existujících poskytovatelů k zajištění služeb ve zlepšené kvalitě; zajištění toho, že struktury nejsou zbytečně přebujelé a soustřeďují se na přesně stanovenou působnost.

3.6.2 Propagace celoživotního poradenství jako nedílné součásti národní politiky vzdělávání, zaměstnanosti a sociálního začlenění Národní fórum by se mělo pokusit zajistit, aby se celoživotní poradenství stalo nedílnou součástí národní politiky vzdělávání, odborné přípravy, zaměstnanosti a sociálního začlenění. Národní poradenské fórum v  Irsku vládě předložilo celostátní plán rozvoje na roky 2007–2013, který obsahoval požadavek na podporu systému celoživotního poradenství, který by fungoval napříč různými sektory a řešil i mezery v  poskytování služeb. Národní politické poradenské fórum ve Slovinsku dodalo vládě návrh na vlastní udržitelnost v rámci operačního plánu Evropského sociálního fondu (ESF) a vytvořilo také návrh na rozvoj služeb celoživotního poradenství jako součásti plánu ESF.

3.6.3. Vyhledávání politické podpory pro vyplnění mezer v existujících službách celoživotního poradenství Národní fórum může být schopno ovlivňovat vládní politiku, a vyplňovat tak mezery v poskytování poradenství, a rozšiřovat rozsah služeb, které

34

jsou občanům k  dispozici. Je-li fórum schopno vybudovat s vládními strukturami vztah založený na důvěře, může být i přizváno k navrhování podobných služeb. Ve Spojeném království hrála Poradenská rada důležitou roli při zakládání linky důvěry „Learndirect Advice“. Argumenty pro zřízení této linky byly uvedeny v  konzultativním posudku, který rada připravila v rámci přípravy národní strategie poradenství pro dospělé. Vláda následně přizvala radu k vytvoření poradní skupiny, která měla linku důvěry navrhnout, a pak návrhy této skupiny odsouhlasila. V důsledku výměny vlády pak linka důvěry poněkud změnila svoji podobu, ale stále byla do značné míry ovlivněna prací rady. Linka důvěry je propagována pravidelnými marketingovými kampaněmi v  hlavním vysílacím čase televize. Nabízí informace a poradenství po telefonu a zodpoví ročně téměř milion dotazů. Vlivnou roli v  identifikaci mezer v  poskytování služeb a v rozvoji politiky pro jejich vyplnění mohou hrát společné ministerské skupiny. Ve Finsku společná ministerská skupina vytvořila rámec pro individualizované vzdělávací dráhy pro studenty v rámci vzdělávání dospělých. Jedním z výsledků tohoto projektu bylo, že oprávnění dospělých studentů na podporu při navrhování individuální vzdělávací dráhy bylo začleněno do současné legislativy týkající se vzdělávání dospělých. Ministerstvo školství a ministerstvo práce spustilo národní rozvojový plán pro vzdělávání dospělých pro roky 2007–2013. Plán bude realizován v  rámci národního programu Evropského sociálního fondu. Podporou implementace byla v listopadu 2006 pověřena společná ministerská řídící skupina. Rozvojový plán sestává z  národních projektů zaměřených na služby s podporou techniky, uznávání a nostrifikace předchozího vzdělání a  poradenství na pracovišti. Tyto iniciativy budou podpořeny školicími programy pro poskytovatele poradenských služeb v  různých

typech prostředí. Další finanční prostředky budou přiděleny na školení certifikovaných poradců. Výzkumné aktivity se budou zaměřovat na hodnocení účinnosti různých způsobů poskytování služeb a spojitost mezi kariérovým rozvojem a rozvojem pracovních sil. Dlouhodobým cílem je vytvořit fungující národní zpětnovazební mechanismus pro obě ministerstva.

Využívání možností mezinárodní spolupráce zahrnuje následující body: podpora národní účasti v evropské síti celoživotního poradenství; podpora národní účasti na  mezinárodních politických sympoziích; rozšiřování inovací a osvědčených postupů vytvářených evropskými a mezinárodními iniciativami.

3.7.1 Podpora národní účasti v evropské síti celoživotního poradenství Národní a regionální shromáždění hlavních aktérů v oblasti poradenství hrají v rámci jednotlivých zemí důležitou roli, jak již bylo zmíněno výše. Důležitou roli mají i na mezinárodním poli, zvláště při vývoji politiky a systémů EU. V letech 2004 - 2006 se společných akcí programů EU (vzdělávání, odborná příprava, mládež) zúčastnila shromáždění a vznikající národní koordinační skupiny v oblasti poradenství ze 12 různých zemí. Společné aktivity zahrnovaly: vytvoření průvodce osvědčenými postupy v  oblasti národní spolupráce (Collaboration in the provision of career guidance services, Innove, 2006); objednávku monografie na téma Challenges for career guidance in small states (Sultana, 2006); práce na průvodci příkladů dobré praxe v oblasti zapojování klientů poradenských služeb do rozvoje politik – Involving the users of guidance services in policy development (Plant, 2006); provedení mapování, které mělo za úkol porovnat kodexy zásad v  oblasti poradenství se  společným referenčním nástrojem EU Common aims and principles for lifelong guidance (Evropská komise a OECD, 2004, příloha 2);

35

3.8 Působnost 3 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Úkoly

průzkum různých modelů národních poradenských fór prostřednictvím účasti na vzájemných vzdělávacích aktivitách; pomoc zformovat národní poradenská fóra v zemích, kde dosud nejsou ustavena; podporu vzrůstu povědomí o rozvoji politiky celoživotního poradenství EU v  jednotlivých zemích; prosazování povědomí týkající se přidané hodnoty Evropské sítě celoživotního poradenství v Evropské komisi. Zkušenost těchto sítí byla podnětem k založení Evropské sítě celoživotního poradenství (ELGPN) v prosinci 2007. Jeho cílem je propagovat spolupráci při vytváření strategií a systémů poskytování celoživotního poradenství na národní úrovni za pomoci evropské spolupráce. To zahrnuje sdílení strategií a propagaci a podporu rozvoje širšího evropského politického rámce pro celoživotní poradenství. Počáteční pracovní program ELGPN pojmenovává čtyři hlavní okruhy témat: posilování rozvoje a implementace politiky celoživotního poradenství na národní úrovni; posilování struktur zastupujících politiku celoživotního poradenství a systémový rozvoj na národní úrovni; vytváření synergie mezi projekty zaměřenými na celoživotní poradenství, financovanými EU, na národní a evropské úrovni; podpora evropské a širší mezinárodní spolupráce na rozvoji politiky a na poskytování služeb celoživotního poradenství, jež budou zaměřeny na výsledek a založeny na důkazech. Členy sítě se mohou stát všechny země, které mají nárok na podporu v  rámci Programu celoživotního vzdělávání 2007–2013. Zúčastněné země určí představitele pro zastupování v  síti. Aby byly naplněny cíle sítě, zástupci by měli: být schopni reprezentovat stanovisko celoživotního vzdělávání (nejlépe pokrývat oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti jak pro mládež, tak pro dospělé);

36

mít zřetelné napojení na procesy vytváření politiky ve vlastní zemi; mít kapacitu jak na účast v  aktivitách sítě, tak na zapojení relevantních aktérů v  oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti ve vlastní zemi, včetně sociálních partnerů a subjektů poskytujících poradenství. V praxi by národní delegace neměla mít více než tři členy – napojené na širší mechanismy sítě – a měla by zahrnovat zástupce vládní i nevládní sféry. V zemích, kde existují koordinační orgány nebo fóra, mohou tyto instituce poskytnout vhodný základ pro složení a širší síťování národních delegací.

3.7.2 Podpora národní účasti na mezinárodních politických sympoziích Založení ELGPN předcházelo několik mezinárodních sympozií na téma kariérového rozvoje a veřejné politiky. Sympozia se konala v Ottawě (1999), ve Vancouveru (2001), v Sydney (2006) a v Aviemore ve Skotsku (2007). Další se uskuteční ve Wellingtonu na Novém Zélandě v roce 2009. Země na sympozia vysílají skupiny, v nichž jsou zastoupeni tvůrci politiky a odborníci na dané téma, a v předstihu připravují přednášky na vybraná témata se širokým mezinárodním dosahem. Sympozium v roce 2007 se zabývalo následujícími tématy:

Národní fóra se mohou ujmout aktivní role při formování týmů, které danou zemi na sympoziu zastupují, a při implementaci národních akčních plánů.

3.7.3 Rozšiřování inovací a osvědčených postupů vytvářených evropskými a mezinárodními iniciativami Národní fóra se mohou inspirovat inovativními postupy získanými za pomoci kontaktů z  ELGPN, z  mezinárodních sympozií a dalšími způsoby, a zvážit, zda by mohla být přizpůsobena pro specifické potřeby své země. Značný prostor pro získávání zkušeností je na poli společných evropských projektů. Při vytváření kompetenčních rámců kariérového managementu občanů (viz kapitola 3.4.3), využilo Národní poradenské fórum v Irsku mezinárodní modely z Kanady8 a Austrálie9. V rámci projektu společné akce Medsui vytvořilo estonské Národní poradenské centrum (jež je součástí Innove – Nadace pro celoživotní učení a rozvoj) studii, nazvanou Spolupráce v poskytování služeb kariérového poradenství, která obsahuje popis a analýzu devíti příkladů osvědčených postupů v  celoživotním poradenství z  Dánska, Estonska, Irska, Malty, Slovinska a Spojeného království (Innove, 2006).

směšování ekonomických a sociálních cílů; strategické vedení; využití diverzity; dokazování a měření dopadu; role občana (v navrhování a poskytování služeb). Každé sympozium je zakončeno přijetím národních a mezinárodních akčních plánů. Podporu sympoziím a implementaci mezinárodních akčních plánů poskytuje Mezinárodní centrum pro kariérový rozvoj a veřejnou politiku7. 7 | Viz: www.iccdpp.org.

8 | Kanadský program viz (http://www.blueprint4life.ca). 9 | Australský model kariérového rozvoje (http://www. dest.gov.au/sectors/career_development/policy_issues/ australian_blueprint_for_career_development/).

Národní poradenská fóra si vybírají témata a úkoly podle vlastních priorit, které se v jednotlivých státech liší. Úkoly, jimiž se jednotlivá národní poradenská fóra zabývají, jsou závislé na řadě faktorů, k nimž patří například: působnost fóra zakotvená v legislativě, kterou bylo fórum založeno (a způsob interpretace, schválený fórem); působnost stanovená ministerstvy; působnost odsouhlasená všemi zainteresovanými stranami; finanční prostředky, jež jsou pro plnění úkolů k dispozici. V Dánsku právní předpis (2003) zakládající Národní diskusní fórum pro vzdělávací a profesní poradenství specifikuje jako cíle takto: zlepšovat spolupráci a zvyšovat kvalitu poradenských služeb v Dánsku; zajišťovat dialog mezi ministerstvem školství a relevantními organizacemi, institucemi, sdruženími poradců a předními subjekty poskytujícími poradenství v Dánsku. Fórum se samo rozhoduje, jakými konkrétními úkoly by se mělo zabývat, aby těchto cílů dosáhlo. V  Rumunsku má Národní fórum pro celoživotní poradenství toto poslání: podporovat řídící orgány a vládní instituce při navrhování politiky poradenských služeb a strategií celoživotního učení; propagovat kvalitu poradenských služeb v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti; přispívat k osobnímu rozvoji a socioekonomické výkonnosti pracujících nebo osob, které hledají práci, podporovat jejich konkurenceschopnost na globálním trhu práce a jejich (re)integraci do socioprofesního života; podporovat přístup všech osob k  poradenským službám a přispívat k jejich rozhodování

37

3 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Úkoly

týkajícímu se vzdělávací či profesní dráhy; stimulovat odbornou spolupráci, síťování a dodržování etických standardů a principů; hledat účinná řešení, která by zlepšila možnosti přístupu osob se speciálními potřebami k poradenským službám; podporovat další vzdělávání poradců; stimulovat rozvoj poradenských programů, které usnadňují přechod ze školy do zaměstnání; podporovat partnerství mezi všemi zúčastněnými institucemi zabývajícími se poradenstvím na národní, regionální a lokální úrovni. Toto poslání bylo přijato na setkáních odborníků z  ministerstva školství, rodiny a rovných příležitostí, zástupců Institutu vzdělávacích věd a rumunského Centra Euroguidance; bylo založeno na externích hodnoticích posudcích zaměřených na služby kariérového poradenství v  Rumunsku, které zpracovala Světová banka a Evropská vzdělávací nadace. V Německu hlavní aktéři odsouhlasili následující působnost jejich Národního fóra pro poradenství v  oblastech školství, povolání a  zaměstnanosti10: „Národní fórum pro poradenství samo sebe definuje jako platformu všech zainteresovaných stran a aktérů pro výměnu znalostí a zkušeností napříč sektory, pro diskuzi nad společnými problémy a projekty a pro dosahování společných cílů.“ Stanovené cíle fóra poukazují na konkrétní problémy, kterými je třeba se zabývat, například usnadnění přístupu k  poradenským službám; zajišťování kvality těchto služeb, profesionalizace; zvyšování povědomí veřejnosti o  důležitosti poradenství; podpora sociální politiky, vzdělávání a  trhu práce na federální a zemské úrovni. Hlavní aktéři Kariérového poradenského fóra

na Maltě se rozhodli propagovat vizi zdejšího kariérového poradenství, která zahrnuje: podporu bližší spolupráce mezi poskytovateli; identifikaci mezer v poskytování služeb; mobilizaci aktérů k odstranění mezer v poskytování služeb; zadávání výzkumů a zjištění jejich diseminace; budování odborné kapacity pomocí školení a vzdělávání; shromažďování osvědčených postupů v EU a jejich šíření; generování finančních prostředků. Rozhodli se také některé specifické úkoly zadávat jako subdodávky různým partnerům. Některá národní fóra mají status a pozici, která jim umožňuje reagovat na příležitosti vycházející z  externích zdrojů, jež nejsou součástí původně vymezené působnosti.

Ve  Spojeném království orgány čtyř samosprávných jednotek spolupracovaly na organizaci Čtvrtého mezinárodního sympozia o kariérovém rozvoji a  veřejné politice, které zkoumalo sociální a ekonomické dopady poskytování celoživotního poradenstv11. Tato událost rozproudila diskuzi, jaký mechanismus spolupráce by byl v budoucnosti ve Spojeném království nejvhodnější. Kromě vymezení působnosti je při určování rozsahu úkolů národního či regionálního fóra klíčová otázka finančních prostředků. Tomuto tématu se podrobněji věnujeme v kapitole 4.4.

Národní poradenské fórum v  Irsku vytvořilo příspěvek o poskytování celoživotního poradenství do vládního národního rozvojového plánu pro roky 2007–2013. K ministerstvu školství a vědy a ministerstvu podnikání, obchodu a zaměstnanosti podalo také návrh na zřízení celostátní vzdělávací asistenční linky. Podpořilo také doporučení, zahrnuté v dokumentu Informace o kariérovém rozvoji a trhu práce v Irsku, který vytvořila expertní skupina na téma dovedností, jež budou v budoucnu vyžadovány. Doporučení se týkalo vytvoření národního kariérového portálu, pomocí kterého by bylo možné zlepšit poskytování informací týkajících se kariérového rozvoje. Národní koordinační orgán pro poradenství ve Slovinsku svým příspěvkem o rozvoji celoživotního poradenství významnou měrou přispěl do operačního programu Evropského sociálního fondu 2007–2013 (viz kapitola 3.6.2). Naopak, příležitosti pro spolupráci na společném úkolu mohou spojit klíčové partnery.

10 | Viz: Nationales Forum – Beratung in Bildung, Beruf und Beschäftigung, http://www.forumberatung.de/cms/upload/pdf/ Leitdokument_Mission-Statement_Endfasung_Dec.pdf [citováno 2. 4. 2008]. 11 | Podrobnosti o přednáškách, sborníku prací a výstupech, viz www.iccdpp.org.

38

39

4.1 Úvod 3. kapitola se zabývala možnou působností národních poradenských fór – rozsahem úkolů, které mohou národní fóra přijmout. Tato kapitola se zabývá organizačními aspekty národních fór: jinými slovy, jak jsou výše popsané úkoly vsazeny do praktického kontextu. Co se zdá žádoucí z  ideálního (systémového) pohledu, nemusí být v aktuálních politických podmínkách možné. Přestože se logika celoživotního poradenství zdá nezvratná, založení národního poradenského fóra může zasáhnout zavedené skupiny podpůrců a  narušit existující rovnováhu, proto se tomu mohou někteří aktéři a zájmové skupiny bránit.

Organizační záležitosti 4.1 Úvod . . . . . . . 41 4.2 Status . . . . . . . 42

4.2.1 Instituce zřízená zákonem 4.2.2 Orgán iniciovaný vládou 4.2.3 Dobrovolné sdružení 4.2.4 Experimentální orgány či orgány soustředěné na konkrétní projekt 4.2.5 Regionální fóra

4.3 Členství . . . . . . . 45 4.4 Získávání zdrojů . . . . . . . 47 4.5 Řízení a každodenní koordinace . . . . . . . 48 4.5.1 Předseda 4.5.2 Výkonný výbor a podvýbory 4.5.3 Sekretariát

4.

4.6 Rozhodovací procesy . . . . . . . 50 4.7 Komunikační kanály . . . . . . . 51

Plán na založení národního fóra nebo podobný koordinační mechanismus musí zvážit následující otázky a porovnat je s  konkrétním kontextem: a) trvání: lze národní fórum založit jako trvalou strukturu, nebo by jeho existence měla být časově omezená, spojená s dokončením konkrétních úkolů? lze v případě druhé možnosti (časově omezená existence) existenci fóra prodloužit a svěřit mu další úkoly? b) míra formálnosti: jsou role a funkce/úkoly fóra takové, že je pro jejich vykonávání třeba formální organizace, nebo je lze uspokojivě řešit neformální pracovní skupinou? c) nezávislost: má fórum v oblasti politické a finanční podpory spoléhat primárně na jednoho aktéra/ klíčový subjekt (nebo skupinu aktérů/subjektů), nebo by měla být šířeji ukotvena? jaký má mít vztah k  vládním strukturám? Závisí finančně na vládní podpoře? Má fórum možnost poskytovat nezávislý pohled na vládní politiku a iniciativy? jak je fórum řízeno? kdo má na starosti každodenní provoz? odkud přicházejí finanční zdroje?

d) pravomoci: má být fórum primárně místem pro diskuze a výměnu názorů, nebo bude mít konkrétní úkoly? může fórum vyvíjet vlastní iniciativu a přijímat rozhodnutí nebo dávat doporučení (být proaktivní), nebo je vytvořeno primárně jako poradní orgán (reaktivní)? e) akceptace: jak bude zaručeno, že všichni aktéři, zainteresované strany i široká veřejnost fórum uznají a budou podporovat jeho činnost? f) viditelnost/transparentnost: bude se fórum propagovat na veřejnosti, nebo bude fungovat v  ústraní a nebude usilovat o publicitu? jak fórum zaručí, aby se výsledky diskuzí (a možná doporučení) dostaly ke všem zainteresovaným stranám? g) prokazatelný účinek: jak budou výsledky fóra definovány, zaznamenávány, měřeny a zviditelňovány zainteresovaným stranám a široké veřejnosti? Všechny tyto body mají vzájemnou souvislost: například proaktivní fórum s konkrétními úkoly bude pravděpodobně potřebovat větší nezávislost a financování odpovídající povaze jeho poslání. Jakmile budou tyto otázky zodpovězeny, bude třeba převést je do konkrétních rozhodnutí týkajících se přesné povahy fóra: status; složení členské základny; zdroje financování; způsob řízení a každodenní koordinace; přijímání rozhodnutí a procesy; komunikační kanály. V  následujících kapitolách představujeme příklady toho, jak byly tyto otázky řešeny v různých zemích. V každém případě krátce shrnujeme klady a zápory takového řešení, a kde je to vhodné, zmiňujeme také okolnosti, které vedly k volbě právě takového řešení.

41

4.2 Status 4 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Organizační záležitosti

42

„Status“ znamená formální postavení – způsob organizace národního fóra. V evropských zemích, ve kterých už národní fórum nebo podobný koordinační mechanismus existuje, byla zvolena různá řešení: od instituce zřízené zákonem až po neformální, experimentální a dočasné formy. Každé z těchto řešení má své výhody a nevýhody: je důležité, že zvolená forma odpovídá potřebám a aspiracím zakladatelů a zúčastněných.

a  propojení s  trhem práce, který má koordinovat a sladit poradenské služby v  Řecku tak, aby vytvořily efektivní celostátní systém profesního poradenství. Hlavní roli v  tomto ohledu hraje Řecké národní centrum pro profesní poradenství (EKEP). ESSEEKA je řízena výkonným výborem, jehož členy jsou zástupci ministerstev a sociální partneři; pro záležitosti týkající se poradenství má EKEP zvláštní koordinační podvýbor.

4.2.1 Instituce zřízená zákonem

4.2.2 Orgán iniciovaný vládou

Rada zřízená zákonem vznikne nařízením parlamentu, který také stanoví její pravomoci. Založení takového fóra může být složitý a zdlouhavý proces, ovšem takto ustanovený orgán může mít poměrně dlouhé trvání. Ačkoliv je též postižitelný, nelze ho jen tak zrušit při náhlé změně politických poměrů. Rada zřízená zákonem má vysokou míru legitimity a nezávislosti; její efektivita ve vztahu k potenciálnímu rozsahu úkolů je ovšem závislá na pravomocích a finančních zdrojích.

Alternativou k radě zřízené zákonem je pracovní skupina či jiný orgán, který bude zřízen jedním či více ministerstvy na dobu určitou (dočasně) nebo neurčitou. Dočasné iniciativy mohou být založeny buď proto, aby vyřešily několik úkolů, nebo proto, aby připravily trvalejší řešení. Výhodou takového řešení je, že vzhledem k vazbě na konkrétní ministerstvo bude mít jistou legitimitu. Navíc bude mít při vykonávání svěřených úkolů přístup ke zdrojům ministerstva. Omezení však vycházejí ze stejného zdroje: vzhledem k tomu, že orgán je úzce provázaný s vládou, bude mu to nejspíše bránit v zaujetí kritického postoje k vládní politice a také ve vlastní nezávislé iniciativě.

V roce 1981 byla nařízením parlamentu založena dánská Národní rada pro profesní poradenství (RUE – Rådet for Uddannelses- og Erhvervsvejledning) jako ústřední bod veškerých poradenských aktivit v  Dánsku. Její hlavní funkce byly definovány takto: poskytování tištěných informací o otázkách vzdělávání a odborné přípravy a aktivní role ve vytvoření politiky, přijímání iniciativ v oblastech týkajících se poradenství, vyjadřování k zákonům dotýkajícím se dané problematiky. Rada však neměla žádnou výkonnou pravomoc, takže její role spočívala spíše v síťování než v jasné koordinaci. Rada byla rozpuštěna v roce 2003. Ministr školství pak v roce 2003 zřídil podle Zákona o poradenství dánské Národní fórum pro vzdělávací a profesní poradenství, které radu nahradilo.

V  Rumunsku založilo ministerstvo školství, výzkumu a mládeže společně s  ministerstvem práce, rodiny a rovných příležitostí v roce 2007 rumunské Národní fórum pro celoživotní poradenství. Fórum je složeno ze zástupců všech zainteresovaných stran v oblasti poradenství, jsou v něm zastoupeni také příjemci služeb a odborníci na danou problematiku. Do působnosti fóra spadá řada obecných i specifických úkolů souvisejících se zaváděním politiky celoživotního poradenství, například zlepšení vzdělávání pro poskytovatele poradenství nebo přístup k  poradenským službám pro osoby se specifickými potřebami.

V  Řecku byl v  roce 2003 zákonem ustaven národní systém propojení vzdělávání a odborné přípravy se sektorem zaměstnanosti (ESSEEKA). Jako součást ESSEEKA byl založen zvláštní subsystém pro poradenství, odbornou přípravu

V Litvě existuje Národní rada pro kariérové poradenství, což je poradní orgán založený společným nařízením ministerstva školství a vědy a ministerstva práce a sociálního zabezpečení (21. prosince 2006), který funguje na principu dobrovolnosti.

V některých případech mohou být na podporu koordinace napříč sektory vytvořeny jiné vládní mechanismy. Ve Francii vláda vytvořila pozici meziministerského zástupce zodpovědného za poradenství (délégué interministériel à l’orientation); zástupce má na starosti koordinaci a zefektivnění poradenských služeb pro mladé lidi, zvláště v situaci přechodu ze školy do zaměstnání (kompetence nezahrnují poradenství pro dospělé). Poslání tohoto zástupce bylo definováno společně ministerstvem školství a ministerstvem práce. Tento zástupce, podporovaný svým týmem, je také součástí francouzské delegace v ELGPN.

4.2.3 Dobrovolné sdružení Založení dobrovolného sdružení může být v některých případech snáze proveditelné než vládní iniciativa. Výhodou je také nezávislost na vládních strukturách, a tudíž možnost poskytovat nestranný názor na politiku a vytváření vlastních iniciativ. Ovšem legitimita a efektivita takového sdružení závisí na tom, zda bude schopno získat jako členy klíčové aktéry a zainteresované strany. Může se skládat z  jednotlivých názorových platforem seskupených kolem různých aktérů a stát se organizací lobující za specifické zájmy. Musí také dokázat získat dostatečné finanční prostředky, a to buď od svých členů, nebo od externích dárců (součástí může, ale nemusí být financování z vládních zdrojů). V Německu bylo v roce 2006 založeno Národní fórum pro poradenství v oblasti vzdělávání, volby profese a zaměstnání (Nationales Forum Beratung in Bildung, Beruf und Beschäftigung). Fórum se samo definuje jako platforma pro všechny zainteresované strany a aktéry v oblasti poradenství. Jeho cílem je propagovat výměnu znalostí a zkušeností napříč jednotlivými sektory, stimulovat diskuzi o společných zájmech a projektech a pracovat na dosažení společných cílů. Fórum

usiluje o zlepšení transparentnosti poradenských služeb pro jednotlivé občany, o lepší kvalitu poradenských služeb a o posílení výzkumu a vzdělávání spojeného s touto tematikou. Členy fóra se mohou stát jak organizace, tak jednotlivci, kteří zastupují poradenskou společnost, vědeckou či výzkumnou instituci či univerzitu se studijním programem pro poradce, nebo kteří jsou uznávanými odborníky; všichni platí pravidelné roční členské příspěvky. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí je podporujícím členem; federální ministerstvo školství členem není. Obě dvě ministerstva jsou však členy poradní rady (Kuratorium)12.

4.2.4 Experimentální orgány či orgány soustředěné na konkrétní projekt Tam, kde existují překážky pro založení oficiálního (či polooficiálního) fóra nebo politického koordinačního mechanismu, je dalším řešením založení platformy na bázi experimentu nebo projektu, například v rámci některého z programů EU. Takové řešení je jen dočasným řešením a je vhodné jen pro některé aspekty politiky celoživotního poradenství. Výhodou je, že aktéři a zainteresované strany mohou provádět projektové úkoly a  pokusné modely, budovat vztahy a důvěru, a tak v budoucnu přesvědčit ostatní o potřebě založení formálnější a dlouhodobější struktury. V Estonsku využili evropský program Společné akce (2004) a založili národní řídící skupinu jako první krok k vytvoření národního politického fóra pro poradenství. Řídící skupina přijala akční plán, s  klíčovými aktéry konzultovala možné pravomoci a členskou základnu, prostudovala různé modely fór v evropských zemích a navrhla strategický plán pro založení estonského Národního poradenského fóra. Slovinsko využilo evropského programu Společné akce (2004) a vytvořilo „iniciativní skupinu“ pro založení národního poradenského fóra. Úkolem skupiny bylo naplánovat a připravit všechny 12 | Záznam založení tohoto fóra, viz Jenschke (2007).

43

4.3 Členství 4 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Organizační záležitosti

nutné činnosti pro efektivní založení a fungování fóra. Mezi členy byli zástupci čtyř ministerstev a  dále Národního institutu pro vzdělávání, Národního institutu pro vzdělávání dospělých a Národního úřadu práce.

4.2.5 Regionální fóra Kromě celostátních národních fór a politických koordinačních mechanismů jsou podobné instituce – jak v plně rozvinuté formě, tak v různých stádiích zrodu – v několika členských státech EU také na regionální úrovni. Existují dva typy regionálních fór: regionální podpůrné mechanismy založené pro podporu a koordinaci regionální implementace politiky celoživotního poradenství vytvořené v rámci celostátního fóra; regionální fóra v  zemích se samostatnou působností územních orgánů, kde mají regiony v otázkách autonomii. Fórum prvního typu existuje v několika zemích, kde bylo založeno, aby národní politiku přetvářelo v regionální strategie a v některých případech také přijímalo zodpovědnost za specifické úkoly týkající se poradenství napříč různými sektory. Ve Finsku byly regionální výbory založeny v letech 2003–2005 v  rámci projektu koordinovaného finskou Národní vzdělávací radou. Výbory koordinují poskytování poradenství v  oblasti vzdělávání dospělých a rozvíjejí regionální strategie pro celoživotní poradenství. V  některých případech výbory také ověřovaly národní kritéria kvality pro poradenské služby. V Dánsku byly založeny regionální a v některých případech lokální zastupitelské orgány známé pod označením regionální poradenské výbory (Vejledningsfaglige Udvalg). V  rámci těchto orgánů byly organizovány kurzy pro subjekty poskytující poradenství napříč různými sektory a byly vydávány a  distribuovány regionální materiály

44

o otázkách týkajících se vzdělávání a trhu práce. Tato regionální fóra byla rozpuštěna v roce 2006. Druhý typ – regionální fóra v zemích se samostatnou působností územních orgánů – zatím existují pouze ve stádiu zrodu. Vzhledem k  tomu, že záležitosti týkající se poradenství byly v  těchto zemích delegovány z  celostátní na regionální úroveň, jsou tato fóra srovnatelná s národními fóry ve většině jiných zemí. Ve Skotsku vznikla iniciativa na vytvoření skotského fóra ze zapojení Spojeného království do projektu Společné akce (2004–2006, viz kapitola 4.4) a z  přání vybudovat fórum Spojeného království, založené přístupem „zdola nahoru“ ze čtyř „domácích zemí“ (Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko). Navrhovaná pravomoc skotského fóra zahrnuje:

Navarre zkouší či připravuje založení regionálního fóra pomocí mapování, výzkumných projektů a založením lokální sítě poskytovatelů, kde klíčovou roli hraje ICT. Regionální strategie jsou obvykle ovlivněny zeměpisnou rozlohou a počtem obyvatel. Z  výše uvedených příkladů má například Navarre 0,6 milionu obyvatel a podobá se některé z  menších evropských zemí (Lucembursko, Island), zatímco Skotsko má 5,1 milionu obyvatel a lze ho srovnávat například s Dánskem či Finskem.

Koncept celoživotního poradenství v  podstatě pokrývá celou délku lidského života od kolébky do konce života. Potenciálně je tedy možné být v kontaktu s nepřeberným množstvím poradenských služeb – ve spojitosti se vzděláváním a prací, ale i s jinými oblastmi. Úkol koordinovat a zefektivňovat tyto služby tedy zahrnuje velké množství aktérů a zúčastněných stran. Jak jsme již popsali v  kapitole 2.3, netýká se to jen „základních ministerstev“, která mají zodpovědnost za tuto oblast v popisu práce (obvykle je to ministerstvo školství a ministerstvo práce), ale také dalších ministerstev, jichž se téma poradenství dotýká (ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo mládeže, ministerstvo sociálních věcí, ministerstvo zdravotnictví). Existuje navíc celá řada dalších organizací, jichž se tematika poradenství dotýká a které by mohly mít zájem pracovat v národním fóru, například: zaměstnavatelé a odbory; instituce poskytující vzdělávání a odbornou přípravu; různé organizace ve sféře vzdělávání (sdružení ředitelů škol, organizace vzdělávání dospělých); veřejné služby zaměstnanosti; zástupci uživatelů (organizace rodičů, studentské spolky apod.); celostátní sdružení spotřebitelů; zástupci univerzit a vysokých škol zajišťující vzdělávání poradců; zástupci místních správ; zástupci Euroguidance.

zlepšování dialogu se skotskou vládou v otázce rozvoje politiky poradenství, vzdělávání, sociálního začleňování, ekonomického rozvoje a regenerace; vytvoření ústředního bodu pro odborné otázky týkající se poradenství ve Skotsku (včetně zlepšování odborných kvalifikací a národních standardů pro výkon povolání v oblasti poradenství); vytvoření komunikačního kanálu pro komunikaci o otázkách poradenství v rámci Skotska, Spojeného království a mezinárodního společenství; společné zvyšování profilu, hodnoty, podílu a chápání poradenství, pokud jde o sociální, vzdělávací a ekonomický dopad; zlepšování společné práce mezi jednotlivými agenturami, sdílení informací a doporučení; práce s odbornými poradenskými sdruženími na posílení jejich role; zabývat se závěry mezinárodních sympozií na téma kariérového rozvoje a veřejné politiky (viz kapitola 3.7.2).

Přesné složení národního fóra je určeno kontextem: hlavními aktéry/zainteresovanými stranami, úkoly, které si fórum vzalo na starost, a sociopolitickou tradicí, ve které je fórum zasazeno. Obecně lze říci, že by členská základna měla být dost široká, aby realisticky zastupovala všechny aktéry a zainteresované strany, ovšem zároveň dostatečně malá, aby byla ještě zvládnutelná.

Ve Španělsku má 17 regionů autonomii ve většině otázek týkajících se poradenství. Například

V  Rakousku má Národní platforma pro celoživotní poradenství následující členy:

45

4.4 Získávání zdrojů 4 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Organizační záležitosti

federální ministerstvo školství, umění a kultury; federální ministerstvo vědy a výzkumu; federální ministerstvo hospodářství a práce; federální ministerstvo sociálních věcí a ochrany spotřebitele; veřejné služby zaměstnanosti; Národní agentura pro celoživotní učení; rakouská federace odborových svazů; podnikatelská komora; zemědělská komora; federální sdružení průmyslu; rakouské sdružení pro vzdělání a ekonomiku; síť subjektů poskytujících poradenství (bib-infonet); rakouské Centrum Euroguidance. V  Litvě zahrnuje Národní poradenská rada zástupce dvou ministerstev (školství a práce), dvou agentur pracovního trhu, čtyř organizací sociálních partnerů, čtyř sdružení institucí poskytujících vzdělávání a odbornou přípravu, čtyř sdružení uživatelů, sdružení místních úřadů, sdružení subjektů poskytujících poradenství, informační a podpůrná centra a litevské Centrum Euroguidance. Rumunské národní poradenské fórum je poradní síť, v níž jsou zapojeni úředníci ministerstva školství a práce, zástupci výzkumných institucí a univerzit, které poskytují základní a další vzdělávání pro poradce, odborníci na poradenství z  poradenských pracovišť na vysokých školách, školní poradci (koordinováni ministerstvem školství), poradci pro profesní poradenství (koordinováni ministerstvem práce), sociální partneři (odbory, organizace zaměstnavatelů), zástupci odborných asociací a další orgány/instituce, které jsou zapojeny do vytváření a implementace politiky; ve sdružení jsou také zastoupeni příjemci poradenských služeb. Některá národní fóra kromě zainteresovaných stran a dalších aktérů vyzývají ke spolupráci také odborníky a vědce v oblasti poradenství. Ti mohou přispět odbornými posudky založenými na vlastních zkušenostech.

46

V  Dánsku byla v  roce 2004 založena Národní rada pro vzdělávací a profesní poradenství (Nationalt Dialogforum for Vejledning), která nahradila předchozí fórum (RUE). Členskou základnu Rady tvoří mimo zástupců různých organizací 11 členů individuálně jmenovaných ministerstvem školství, šest z nich jsou odborníci a vědečtí pracovníci. Tito individuální členové jsou jmenováni na období dvou let, ovšem ministr může jmenovat ještě další členy na kratší období, je-li to pro práci fóra zapotřebí. Zástupci organizací jsou jmenováni na funkční období čtyř let.

Otázka zdrojů je pro národní fórum zásadní. Množství dostupných zdrojů určuje, jakou činnost může fórum vyvíjet: rozsah úkolů jim musí odpovídat. Pojem „zdroje“ je do značné míry synonymní s  termínem „financování“, ale lze do něj zahrnout i jiné typy zdrojů, například: kancelářská podpora; infrastruktura (kancelářské prostory, nábytek, apod.); čas jednotlivých členů. V  případech, kdy je fórum zcela závislé na jednom ministerstvu a kdy jeho hlavním úkolem je vytvořit platformu pro dialog a výměnu informací, může fórum fungovat výhradně z  příspěvků poskytovaných „v naturáliích“: ministerstvo poskytuje kancelářské prostory a hradí provoz kanceláře, členové fóra nedostávají za svoji činnost žádnou finanční odměnu. Ve Finsku vláda vytvořila pracovní skupiny (platformy) pro aktéry a zainteresované strany v  oblasti poradenství už v 80. letech minulého století. Pracovní skupiny jsou sestaveny na dobu určitou a jejich úkolem je zabývat se specifickým úkolem. Jejich členy jsou zástupci ministerstva školství a  ministerstva práce, dále zástupci regionální správy, studentských organizací, sdružení ředitelů škol atd. Ministerstva se střídají ve svolávání pracovních skupin a vydala také jmenovací dekrety, ve kterých jsou v hlavních rysech popsány jejich úkoly. Pracovní skupiny se pak samy rozhodnou o způsobech práce a o časovém rozvržení; výstupem bývá závěrečná zpráva s  doporučeními. Všechny přímé náklady spojené s  výkonem činnosti jsou pokryty dotyčným ministerstvem. V situaci, kdy je fórum na ministerstvu formálně nezávislé – když přijme roli instituce zřízené zákonem – bude pravděpodobně mít vlastní rozpočet (dotovaný vládou), což mu zaručí jistou míru nezávislosti a manévrovací prostor. V zákoně, kterým byla v  roce 1981 založena

dánská Národní rada pro profesní poradenství (RUE), bylo zakotveno také financování nezávislého sekretariátu. Některá fóra fungují na členském principu a vybírají členské poplatky. Je však třeba udržovat jejich výši v  přijatelných mezích, aby nebránila v zapojení do činnosti fóra. V  Německu je Národní fórum pro poradenství v  oblasti vzdělávání, volby profese a zaměstnání uspořádáno jako sdružení, kde členové platí každoroční členské příspěvky. Jejich výše v současné době (2007) činí 75 EUR pro jednotlivce a 400 EUR pro organizace; členové mohou platit vyšší poplatek, pokud o to mají zájem. Pro doplnění příjmů z  členských příspěvků fóra často žádají o různé granty. Granty jsou však často určeny ke specifickým účelům a nemohou být využity jinak. Co se týče příspěvků „v naturáliích“, pro mnohá fóra jsou důležitým zdrojem podpory. Granty jsou obvykle časově omezené a  mohou vytvořit závislost na donátorech. Pocházejí-li všechny ze stejného zdroje, existuje riziko, že ovlivní práci fóra a způsobí, že se některými citlivými otázkami nebude zabývat. Dalším důležitým zdrojem je financování konkrétních projektů, například mapování nebo zpracování standardů kvality. V  některých případech může financování projektů tvořit hlavní zdroj finančních prostředků národního fóra. Na Maltě získalo Fórum kariérového poradenství zdroje od sociálních partnerů (kteří jsou zároveň členy fóra) na zpracování analýzy poskytování celoživotního poradenství. Ve Spojeném království nezískávala Poradenská rada (1993–2006) žádnou přímou finanční pomoc od vlády, ale mnohé z jejích aktivit byly financovány z peněz vlády určených na konkrétní projekty. Významné finanční zdroje plynuly zejména do podpory vytváření a implementace organizačních standardů kvality, které měly

47

4.5 Řízení a každodenní koordinace 4 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Organizační záležitosti

pokrývat všechny oblasti poradenství v  sektoru vzdělávání a zaměstnanosti (viz kapitola 3.5.1). Některá fóra mohou také vykonávat ziskové činnosti generující finanční přebytky, které mohou být použity dle rozhodnutí fóra. Provozování takových aktivit však může znamenat, že fórum začne konkurovat některým vlastním členům nebo jiným subjektům v rámci poradenské komunity. To může způsobovat tření a ovlivnit spolupráci s těmito institucemi. Hlavním úkolem jednoho z  prvních dánských fór, RUE (1981–2003), bylo poskytovat informační materiály týkající se poradenství jak pro poradenské subjekty, tak pro uživatele jejich služeb. V průběhu let si fórum vybudovalo prosperující publikační oddělení, které mělo i jistý komerční úspěch. Ovšem jeho dvojaká role neziskové společnosti a zároveň polokomerčního nakladatelství vzbudila vlnu kritiky od tržně orientovaných politiků a dalších aktérů z komerční sféry, což byl dost možná jeden z faktorů, které vedly při změně vlády v roce 2003 k zániku fóra. Pro založení a provozování národního fóra lze kromě financování z  národních zdrojů využít také zdroje EU, například ESF. V  letech 2004– 2006 byly z  programu Společné akce EU financovány dva velké projekty týkající se národních poradenských fór: projekt Medsui, do něhož bylo zapojeno Dánsko, Estonsko, Irsko, Malta, Slovinsko a Spojené království; a Evropské poradenské fórum – projekt celoživotního poradenství (EGF-LLG), do kterého byla zapojena Česká republika, Německo, Francie, Rakousko, Polsko a Finsko. Některé ze zemí zapojených do projektů měly předchozí zkušenost s  národními fóry, jiné nikoli. Během trvání projektu rozpracovaly země společná témata, vyměňovaly si zkušenosti a osvědčené postupy a formulovaly doporučení. Ve Slovinsku je financování ze zdrojů ESF použito na podporu práce národního koordinačního poradenského centra (Národní poradenské fórum, viz kapitola 4.2.4).

48

Jak je práce národního fóra prakticky koordinována, kdo určuje agendu a předsedá schůzím? To jsou důležité otázky, zvláště když se scházejí různá ministerstva, zainteresované strany a služby, které jsou již propojeny nejrůznějšími existujícími vazbami a snaží se vytvářet společné strategie a sdílet zdroje. Většina národních fór má předsedu a některá (zvláště ta se širší členskou základnou) zřídila také výkonný výbor. Všechna také mají k dispozici kancelářskou podporu.

4.5.1 Předseda Předsedové hrají klíčovou roli, protože (obvykle) rozhodují o programu schůzí a řídí diskuze. Mohou také hrát důležitou roli v  prosazování myšlenky národního fóra na národní úrovni. Předseda může být buď volen členy fóra, nebo jmenován zákládající organizací/organizacemi. Rozhodnutí mezi voleným a jmenovaným předsedou je obvykle ovlivněno mírou formálnosti, kterou fórum přijalo. Neformální orgány nebo dočasné ad hoc struktury, které se na veřejnosti příliš nezviditelňují, často určí předsedu z  okruhu svých členů (ve většině případů ze zakládající organizace); dlouhodobější struktury sledované veřejností obvykle svého předsedu volí nebo jmenují neutrální osobu zvenčí.

a školství, fórum se prezentuje na veřejnosti a má rozsáhlou členskou základnu. Předsedou je jmenována neutrální osoba z  akademického světa, která nemá formální vazby se žádnou ze zainteresovaných stran, ale je všemi respektována. V Dánsku byla Národní rada pro profesní poradenství založena jako trvalý orgán rozhodnutím parlamentu v  roce 2003. Financuje ji ministerstvo školství a schůzím fóra vždy předsedá ministr školství (nebo zástupce ministerstva). Zvolit za předsedu zástupce jedné ze zainteresovaných stran může být riskantní, může to vést k podezření, že vedení není nestranné. Výsledkem může být snížení dopadu činnosti fóra a omezení jeho efektivity. Toto riziko se zvyšuje ve chvíli, kdy fórum není jen platformou pro výměnu zkušeností a názorů, ale hraje také roli v procesu vytváření politiky. Může to vést ke složitým situacím, například když předseda zastupující ministerstvo je nucen předávat doporučení, která jsou v rozporu s oficiálním názorem ministerstva.

4.5.2 Výkonný výbor a podvýbory

V  Irsku je Národní poradenské fórum složeno z 36 zástupců z  26 různých organizací. Aby se zabránilo neefektivní práci s  velikým shromážděním, byla práce fóra rozdělena do menších podvýborů, kde se hlavní aktéři a zainteresované strany zabývají jednotlivými úkoly, jako jsou například rámce kvality služeb pro občany a subjekty poskytující služby. V  Německu národní fórum volí podle statutu správní radu (tvoří ji předseda a dva místopředsedové). Jsou voleni na čtyři roky všemi členy valné hromady.

4.5.3 Sekretariát Sekretariát je nutný pro každodenní fungování fóra. Jeho úkoly zahrnují: organizování schůzí a akcí; příprava zápisu ze schůze; příprava pracovních verzí dokumentů (zprávy, doporučení, apod.); zřizování a udržování webových stránek a dalších informačních zdrojů. V  závislosti na mandátu fóra může sekretariát vykonávat i další činnosti: vyhledávání informací, zastupování fóra na různých setkáních, poskytování různých služeb členům atd.

V Lotyšsku jsou v Kooperační radě poradenského systému (Karjeras attistibas atbalsta Sadarbibas padome) zastoupeny všechny zainteresované strany v  oblasti poradenství. Je vedena předsedou z řad členů, který je zvolen nadpoloviční většinou všech členů rady.

Pro velká sdružení může být výhodné zřídit výkonný výbor, který se bude zabývat otázkami, na jejichž vyřešení není nutná přítomnost všech členů. Výkonný výbor se může zaměřit na vytváření programu fóra, zapojování zástupců zainteresovaných stran do výkonných rolí může zlepšit pocit aktivního zapojení. Je však důležité, aby zůstal zachován pocit, že je ve výkonných funkcích zastoupeno celé široké spektrum členské základny.

V Rakousku byla Národní řídící skupina pro politiku celoživotního poradenství založena jako neformální praktické uskupení v roce 2005 federálním ministerstvem školství. Jeho činnosti se účastní všichni důležití aktéři a poskytovatelé služeb. Setkání skupiny vždy řídí zástupce ministerstva školství.

V  Poradenském fóru Spojeného království (1993–2006) byli členové volně zařazeni do šesti skupin, z nichž každá jmenovala zástupce do výkonného výboru. Tím bylo zajištěno, že výkonný výbor víceméně pokrýval celé spektrum členské základny.

Jedním z členů neformální skupiny založené ministerstvy sociálních věcí a školství v Estonsku je estonské Národní poradenské centrum (Euroguidance), které zároveň funguje jako sekretariát celé skupiny.

V Irsku bylo Národní poradenské fórum založeno jako meziministerská iniciativa ministerstva práce

Někdy je také nutné rozdělit úkoly fóra několika podvýborům.

V Dánsku Národní rada pro profesní poradenství (RUE) (1981 - 2003) vybudovala rozsáhlý sekretariát s více než 20 zaměstnanci na plný úvazek;

Když národní fóra rozhodují o kancelářské podpoře, mají na výběr v zásadě dvě možnosti: využít již existujících zařízení některého z členů; zřídit nezávislý sekretariát.

49

4.6 Rozhodovací procesy 4 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Organizační záležitosti

práce většiny z nich byla spojena s publikačními aktivitami rady. Kancelářské služby pro Národní fórum pro vzdělávací a profesní poradenství, které nahradilo RUE, poskytuje ministerstvo školství. Pro rozhodnutí o velikosti, umístění a obsazení kanceláře je třeba vzít v úvahu několik aspektů: úkoly, které má fórum vykonávat – spojeno s mandátem fóra; předpokládaná trvalost fóra (bylo by pravděpodobně problematické sestavit výkonný a zkušený sekretariát pro orgán, který má fungovat pouze omezenou dobu); náklady (provoz samostatného sekretariátu je nákladná záležitost); „politické“ aspekty. Podobně jako předseda má i sekretariát moc, která může činnost fóra buď usnadňovat, nebo naopak znesnadňovat. Jsou-li kancelářské povinnosti předány jednomu z členů fóra a zároveň nejsou jasně definovány, práci fóra pak mohou brzdit další priority. Navíc umístění kanceláře v sídle jednoho z členů fóra může vzbuzovat otázky po skutečné nezávislosti fóra.

Klíčovou otázkou je, zda fórum bude přijímat jakákoli významná rozhodnutí. To závisí na tom, které ze čtyř hlavních rolí definovaných v kapitole 2.4 budou zahrnuty v jeho působnosti: dialog; konzultace; rozvoj politiky; rozvoj systému. U prvních dvou rolí nepředstavují rozhodovací procesy velký problém. V  rámci první role (dialog), hlavní funkcí fóra je volná a snadná výměna informací a postojů mezi jednotlivými členy, snaha o jakákoliv rozhodnutí by byla kontraproduktivní. V rámci druhé role (konzultační) je výstupem často zpráva, ve které jsou zmíněny jak klady, tak zápory navrhované politiky nebo iniciativy, takže opět není nutné přijímat rozhodnutí: to je ponecháno na ministerstvu. V Estonsku založila dvě ministerstva, která mají na starosti záležitosti spojené s poradenstvím – ministerstvo školství a výzkumu a ministerstvo sociálních věcí – neformální pracovní skupinu, jejímž úkolem bylo diskutovat o implementaci politiky celoživotního poradenství v  Estonsku. Skupina své výsledky předává přímo ministerstvu, které se pak rozhodne, jaká opatření přijmout. V  případě druhých dvou rolí, tedy rozvoj politiky a systému, je nutné zavést jisté rozhodovací mechanismy, protože v  případech, při kterých se nabízí více než jedno řešení, je třeba přijmout rozhodnutí. V  kontextu, jehož hlavním cílem je dát dohromady dosud roztříštěné skupiny aktérů a zainteresovaných stran a zajistit jistý stupeň souhlasu a koordinace, existuje riziko, že rozhodovací procesy by mohly znovu oživit existující soupeřivost nebo zažehnout nové rozepře, a to zvláště v  případech, kdy tato rozhodnutí obsahují doporučení, která zahrnují redistribuci zdrojů nebo omezení pravomocí. I v případě, že jsou všichni aktéři přesvědčeni o potřebnosti logicky uspořádané a efektivně zorganizované poraden-

50

4.7 Komunikační kanály ské péče pro všechny občany v průběhu celého života, v krátkodobém horizontu může převážit každodenní smlouvání o  rozpočtu a mocenské boje. To by bylo pro fungování fóra zničující.

Tato kapitola se zaměřuje na způsoby, jak národní fórum rozšiřuje výsledky své práce a informuje o nich relevantní cílové skupiny. Mezi cílové skupiny patří například:

Je-li třeba přijímat rozhodnutí, lze to udělat několika způsoby:

vláda; subjekty poskytující poradenství (osoby i organizace); další zainteresované skupiny (sociální partneři); veřejnost (uživatelé poradenských služeb).

konsensus: na rozhodnutí se musí shodnout všichni členové fóra; prostá většina: členové hlasují o jednotlivých návrzích a rozhoduje převaha hlasů; kvalifikovaná většina: členové hlasují, ale návrh je přijat pouze v případě, že ho schvaluje například tříčtvrtinová většina. Poradenská rada Spojeného království (1993– 2003) byla založena jako nezávislý orgán bez formální vazby na vládu. Většina rozhodnutí výkonného výboru probíhala konsensuálním způsobem, jen v ojedinělých případech se hlasovalo. Pokud probíhalo hlasování, rozhodnutí bylo přijato prostou většinou. Ve spojení se všemi těmito způsoby rozhodování je dobré stanovit tzv. kvórum, tedy nejnižší počet členů fóra, kteří musí být přítomni, aby bylo rozhodnutí platné.

Výběr komunikačních kanálů závisí na povaze práce fóra. Některá fóra jsou neformální pracovní skupiny založené vládou a jejich úkolem je poskytnout informace pro přípravu politiky celoživotního poradenství; výsledkem jejich práce je jedna či více zpráv určených vládě, která následně rozhodne o možném rozšiřování těchto informací. Jiná fóra mají více formální statut a jsou na vládě nezávislá; do jejich pravomocí spadá například dialog a výměna informací mezi všemi aktéry a zainteresovanými skupinami. V  těchto případech má fórum zájem na tom, aby výsledky jeho práce (nebo některé její aspekty) byly komunikovány široké veřejnosti. V  zásadě jsou k dispozici nejrůznější komunikační kanály, které lze používat buď jednotlivě, nebo je kombinovat v závislosti na tom, jaké informace je třeba šířit a jaké zdroje jsou k dispozici. Mezi tyto kanály patří: zpravodaj: v elektronické formě se může dostat levně a rychle k mnoha lidem, přestože delší dobu trvá vybudovat síť odběratelů a psaní a úprava textů odčerpává zdroje; časopis: má trvalejší formu, je ovšem také mnohem nákladnější a na vydávání jsou potřeba zdroje, které mnohá fóra nemají k dispozici. Dánská národní rada pro profesní poradenství (RUE) (1981 - 2003) vydávala vlastní časopis (RUERevy), který měl funkci odborného periodika pro všechny typy poradenství v Dánsku. konference: jsou intenzivním a efektivním způsobem komunikace, mohou však být

51

4 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Organizační záležitosti

velmi nákladné a jejich organizace časově náročná; navíc se jich vždy účastní jen omezené množství lidí. Některé náklady lze pokrýt vybíráním účastnického poplatku. webové stránky: mohou být založeny rychle, jsou vynikající platformou pro uchovávání a rozšiřování informací. Mohou také obsahovat speciální funkce, například diskuzní fóra a zvláštní sekce pro různé skupiny uživatelů. Problém je obvykle v tom, jak rozšířit povědomí o existenci stránek, jak je neustále aktualizovat a jak jim dát dostatečnou atraktivitu, aby se na ně uživatelé často vraceli. V Německu Národní fórum pro poradenství v  oblastech školství, profese a zaměstnanosti (Nationales Forum Beratung in Bildung, Beruf und Beschäftigung) založilo webovou stránku s informacemi o fóru a jeho aktivitách; obsahuje také odkazy na relevantní dokumenty a publikace v Německu i jinde. Webová stránka má veřejnou část, která je přístupná komukoliv, a část s omezeným přístupem vyhrazenou pouze členům.

specializované komunikační kanály mají výhodu v tom, že náležejí fóru, které může rozhodovat o jejich formě a obsahu. Přičemž redakční zpracování a distribuce zpravodaje vyžadují pracovní nasazení a dostatek zdrojů; existující kanály pravděpodobně nebudou vyžadovat takové časové nasazení a využití jiných zdrojů a dost možná budou mít i širší čtenářskou obec. Jsou ovšem řízeny někým jiným a obvykle byly zřízeny za jiným účelem, takže zprávy v nich uveřejněné budou mít menší naléhavost a nebudou spadat pod přímou kontrolu fóra.

Závěry a klíčová sdělení

V Lotyšsku Kooperační rada poradenského systému (Karjeras attistibas atbalsta Sadarbibas padome) rozšiřuje výsledky své práce ve zpravodaji Státní vzdělávací rozvojové agentury (VIAA), která radě poskytuje také kancelářské zázemí.

tiskové zprávy: tiskové zprávy jsou v zásadě jednoduchý a levný způsob, jak sdělovat informace široké veřejnosti. Rozhodnutí, zda bude zpráva zveřejněna a v jaké formě, však ovlivňují vydavatelé tiskovin. Navíc ne všechny typy informací jsou vhodné pro tiskové zprávy. Zprávy kooperačních skupin ve Finsku jsou uveřejňovány v celostátních novinách a obvykle ovlivňují následnou veřejnou diskuzi. články v odborném tisku: (například v periodicích asociací poradců) mohou být účinné hlavně v tom, že s jejich pomocí lze získat přístup do komunity poradců a podobně zaměřených skupin, to však pouze za předpokladu, že takový časopis má dostatek odběratelů. Připravit článek k vydání však dlouho trvá a jeho uveřejnění se také může ještě pozdržet.

52

Důležité je také ujasnit si, zda používat specializovaný komunikační kanál – nově vytvořený a využívaný jen fórem – nebo využít již existující komunikační kanály:

5.

5 Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Závěry a klíčová sdělení

N

ásledující klíčová sdělení jsou vybrána z  posudků národních fór a pro potřeby tohoto manuálu je zpracovali různí odborníci a zainteresované strany. V následujícím listu je uvedeno hlavních deset sdělení. Vycházejí z omezené zkušenosti, kterou máme k dnešnímu dni k dispozici: některá z nich možná budou upravena či vyvrácena další praxí; další důležitá sdělení se mohou objevit později. Představují ale sadu návrhů, které si při zakládání a rozvoji národních fór rozhodně zaslouží pozornost. 1. V zakládajících listinách fóra by měla být jasná vazba na celoživotní učení a strategie zaměstnanosti. Celoživotní poradenství je nedílnou součástí strategií a politik celoživotního vzdělávání a zaměstnanosti, a to by mělo být hlavním důvodem založení fóra. Je-li toto konečným cílem, pod který se mohou podepsat všichni aktéři a zainteresované strany, bude pro fórum snazší pracovat strategicky a vyhnout se rozmíškám o detailech.

2. Jako nutná podmínka pro společný dialog a  debatu je důležité shodnout se na společných definicích a terminologii. „Poradenství“ je nejednoznačný termín, pro který existuje v každém národním kontextu řada definic a termínů. Má-li být národní fórum efektivní, musí být jeho práce založena na společném chápání tohoto pojmu. Jedním z prvních důležitých úkolů fóra (nebo práce vedoucí k jeho založení) je, aby se všechny zúčastněné strany shodly na pracovní definici „poradenství“ a dalších konceptů. 3. Je třeba identifikovat klíčové zúčastněné strany a pečlivě vybrat ty, které k práci ve fóru přizvat, aby fórum nebylo příliš velké. Počet stran, které jsou nějakým způsobem zainteresovány v procesu poradenství v celé délce lidského věku, je obrovský, a je proto patrně nutné vybrat jen část z nich a ty přizvat k účasti ve fóru. Toto rozhodování by mělo být v souladu s jasnou představou o cílech fóra. Při práci velkého fóra je třeba úkoly jasně definovat a přidělovat je menším podvýborům, které mají

54

přesně vymezené pravomoci a rovnoměrné zastoupení. 4. Fórum by mělo mít jasně vymezené úkoly a  role. Pouhé vytváření platformy pro dialog a#výměnu informací nemusí být dostatečné. Samotný dialog samozřejmě má svoji hodnotu. Je-li však fórum vnímáno jen jako „debatní klub“, je možné, že účast a pozornost členů časem opadne. Existují-li konkrétní úkoly s jasně zadanými termíny a viditelnými výstupy, je zapojení členů obvykle vyšší; vedlejším produktem je pak také živější dialog. 5. Fórum potřebuje jednoho nebo více silných zastánců, podporujících jeho práci, a také silné zapojení všech klíčových aktérů. Národní fórum musí být akceptováno a podporováno všemi aktéry a zúčastněnými stranami, má-li zodpovědně vykonávat úkoly, které mu byly svěřeny. Obrovskou vzpruhou a motorem pro práci fóra může být jedna či více organizací a/nebo osob s dostatečným vlivem a všeobecně vnímaným objektivním postojem. Má-li si fórum vytvořit a zachovat důvěryhodnost, je třeba, aby se všechny klíčové strany aktivně účastnily jeho činnosti. 6. Je třeba jasně definovat vztah k vládě, včetně toho, do jaké míry může fórum vyjadřovat nezávislé názory na vládní politiku a iniciativy. Fórum si hned na začátku musí vyjasnit svůj vztah k vládě. Je-li fórum založeno a financováno vládou a má sloužit jako partner do diskuze při formulování vládní politiky, mělo by být jasně stanoveno, do jaké míry může tuto politiku veřejně komentovat. 7. Fórum by mělo mít sekretariát, v ideálním případě nezávislý na všech zájmových skupinách, nebo jasně definovat úkoly a funkce tak, aby fórum mělo vlastní identitu a k dispozici vlastní zdroje. Je důležité nepodceňovat důležitost sekretariátu při plnění každodenních úkolů fóra. V případě

některých fór poskytuje kancelářské zázemí jeden z členů (některé ze zúčastněných ministerstev); často se tak děje z důvodu vysokých nákladů. Ovšem taková kontrola provozu kanceláře má samozřejmě vliv na fungování fóra, takže rozhodnutí zrušit či výrazně omezit provoz kanceláře může výrazně přispět k nezávislosti fóra. Neníli možné založit a provozovat vlastní kancelář, je třeba na to brát ohled a činnost fóra řídit tak, aby to na ni nemělo negativní dopad.

podobně všechny zúčastněné strany shodnou. Bude-li se fórum držet tohoto principu, diskuze a jednotlivé činnosti pravděpodobně budou schopny překonat úzké zájmy jednotlivých sektorů a potenciální konflikty, které by z nich mohly vyvstat.

8. Je třeba se postarat o to, aby fórum neztratilo ze zřetele své poslání. Pro fórum může být zdravé přizpůsobit či rozvinout své role a úkoly. Mělo by však jít o transparentní proces, se kterým budou souhlasit všechny zainteresované strany. Existuje nebezpečí, že fórum ztratí své původní poslání ze zřetele a  vlivem okolností či zájmů některých členů se posune k jiné činnosti. 9. Fórum by si mělo být vědomo nebezpečí střetu zájmů, kdy jeho aktivity mohou kolidovat s  aktivitami jednotlivých členů nebo dalších aktérů na poli poradenství. Restrukturalizace poradenské politiky v celoživotním poradenství může zahrnovat také přerozdělení úkolů a prostředků, protože mohou vznikat nové funkce napříč jednotlivými sektory. Fórum se může rozhodnout převzít některé aktivity na sebe, ale mělo by pečlivě zvážit, zda a do jaké míry to může způsobit konflikt s vnímanými či skutečnými funkcemi a zájmy členů fóra. Fórum by mělo také pečlivě zvážit, zda se bude pouštět do činností generujících zisk (výzkum, publikační činnost apod.), protože i to může být vnímáno jako konkurování některým členům fóra. 10. Fórum by mělo usilovat o takovou činnost, která bude ku prospěchu jednotlivým občanům a která napomůže zajistit logicky uspořádané poradenské služby v celoživotní perspektivě. Primárním hlediskem, skrze které budou posuzovány aktivity fóra, by měl být zájem jednotlivých občanů spíše než služeb či organizací – částečně také proto, že na tomto principu se pravdě-

55

Bibliografie Cedefop: Improving lifelong guidance policies and systems – using common European reference tools. Luxembourg: Publications Office, 2005. Dostupné na internetu: http://www2. trainingvillage.gr/etv/publication/download/ panorama/4045_en.pdf [citováno 10. 4. 2008].

Přílohy Bibliografie . . . . . . . 57 Příloha 1: Národní poradenská fóra/mechanismy existující v současné době . . . . . . . 58

Council of the European Union: Resolution of the Council on strengthening policies, systems and practices in the field of guidance throughout life in Europe. Brussels: Council of the European Union, 2004. (EDUC 109 SOC 234). Dostupné na internetu: http://ec.europa.eu/education/ policies/2010/doc/resolution2004_en.pdf [citováno 10. 4. 2008]. European Commission; OECD – Organisation for Economic Cooperation and Development: Career guidance – a handbook for policy makers. Paris: OECD, 2004. Dostupné na internetu: http:// www.oecd.org/dataoecd/53/53/34060761.pdf [citováno 10. 4. 2008]. European Commission, DG EAC: Creating European networks of national forums for lifelong guidance – joint actions programme call for proposals 2004: advice note for promoters and partners. Brussels: European Commission, 2004. Dostupné na internetu: http://www.ufe.is/ bindata/documents/Guidelines%20on%20nat%20 forum%20and%20EU%20netwk%20dev2-%20 en_00087.doc [citováno 2. 4. 2008].

Dostupné na internetu: http://www.innove.ee/ee/ files/Koostoo_karjaariteenuste_osutamisel _eng10. pdf [citováno 10. 4. 2008]. Jenschke, B. : The development of the National Guidance Forum in Germany. In Härtel, P. et al.: Lifelong guidance for lifelong learning. Graz: Steirische Volkswirtschaftliche Gesellschaft, 2007. MORI – Market and Opinion Research International: Demand for information, advice and guidance. Winchester: Guidance Council, 2002. OECD – Organisation for Economic Cooperation and Development: Career guidance and public policy: bridging the gap. Paris: OECD, 2004. Plant, H.: Involving the users of guidance services in policy development. Leicester: Guidance Council, 2006. Sultana, R. G.: Challenges for career guidance in small states. Malta: Euro-Mediterranean Centre for Educational Research, University of Malta, 2006. Dostupné na internetu: http://www. innove.ee/ee/files/Guidance_in_Small_States5.pdf [citováno 10. 4. 2008]. Taylor, J. et al.: Demand for, and perceptions of, information advice and guidance. Leicester: Guidance Council, 2005.

Hayes, C.; Murray, M.: Perceptions of the general public on guidance and guidance services – consultative process report. Dublin: National Guidance Forum, 2006. Härtel, P. et al.: Lifelong guidance for lifelong learning. Graz: Steirische Volkswirtschaftliche Gesellschaft, 2007. Innove: Collaboration in the provision of career guidance services. Tallinn: Foundation for Lifelong Learning Development, National Resource Centre for Guidance in Estonia, 2006.

57

Příloha 1 Národní poradenská fóra/ mechanismy existující v současné době Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství | Přílohy

Toto shrnutí je založeno na informacích, které dodali informátoři z jednotlivých zemí, ze sítě Euroguidance, ze studií, které v jednotlivých zemích prováděl Cedefop, European Training Fund (ETF) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Popisuje situaci z ledna 2008. Je uspořádáno do sedmi kategorií:

Funkce zlepšování komunikace

vytváření prostoru pro debatu o klíčových otázkách politiky; zavedení všemi respektované definice poradenství; vytváření sdílené terminologie pro oblast poradenství

Země

v češtině

podpora spolupráce

Titul

v češtině a/nebo původní název

podpora spolupráce a koordinace specifických projektů (akcí, projektů, výzkumu) napříč sektory; iniciativy týkající se otázek procházejících napříč různými sektory

Status

zřízený zákonem; zřízený formální dohodou; dobrovolné sdružení; neformální

Členství

podle kategorií

identifikace potřeb občanů

Hlavní role

dialog; konzultace; rozvoj politiky; rozvoj systému (viz definice níže)

mapování existujících služeb a identifikace mezer v jejich poskytování; provádění zákaznických výzkumů a konzultací široké veřejnosti; rozvoj kompetenčních rámců kariérového managementu občanů

Funkce

zlepšování komunikace; podpora spolupráce a koordinace; identifikace potřeb občanů; zlepšování kvality služeb; ovlivňování politiky; využívání možností mezinárodní spolupráce (viz definice níže)

zlepšování kvality služeb

vytváření standardů kvality a systémů zajišťování kvality; rozvoj kompetenčních rámců a akreditačních schémat pro subjekty poskytující poradenství

Komentář

důležité informace, které nejsou zahrnuty do žádné z výše uvedených kategorií nebo které je třeba podrobněji vysvětlit; webová adresa

ovlivňování politiky

vytváření a zlepšování struktur a strategií pro podporu poskytování celoživotního poradenství; propagace celoživotního poradenství jako nedílné součásti národní politiky vzdělávání, zaměstnanosti a sociálního začlenění; vyhledávání politické podpory pro vyplnění mezer v existujících službách celoživotního poradenství

využívání výhod mezinárodní spolupráce

podpora národní účasti v Evropské síti celoživotního poradenství; podpora národní účasti na mezinárodních politických sympoziích; rozšiřování inovací a osvědčených postupů vytvářených evropskými a mezinárodními iniciativami

Byly použity následující definice: Role

58

vedení dialogu

platforma, kde se hlavní aktéři a zainteresované strany setkávají, aby diskutovali o svých názorech a vyměňovali si informace a stanoviska; hlavním cílem je přispívat ke společnému chápání problematiky a k dobrovolné koordinaci aktivit

konzultace

orgán založený primárně proto, aby sloužil jako partner do diskuze pro vládní iniciativy a politiku

rozvoj politiky

proaktivní fórum, které propaguje koncept celoživotního poradenství pomocí konkrétních návrhů politiky a konkrétních iniciativ

rozvoj systému

místo pro řešení konkrétních, prakticky orientovaných otázek v rámci konceptu celoživotního poradenství (rámce zajišťování kvality, poskytování odborné přípravy)

59

Země

Název orgánu

Belgie vlámská oblast Belgie francouzská oblast Belgie německá oblast

Není

Bulharsko

Česká republika

Dánsko

Estonsko

Finsko

60

Uvažuje se o zřízení národního fóra, iniciovaného Národní agenturou pro vzdělávání a odbornou přípravu (NAVET) (NAVET je meziministerský orgán, do jehož pravomocí spadá i poradenství)

Diskuzní fórum o poradenství ve školách od roku 2001 Diskuzní fórum o poradenství ve sféře zaměstnanosti od roku 1990 Národní poradenské fórum je plánováno

Národní diskuzní fórum pro poradenství v oblasti vzdělávání a volby povolání (Det Nationale Dialogforum for Uddannelses- og Ehrvervsvejledning)

Nemá žádný formální orgán, ovšem existují meziministerské iniciativy s ostatními zúčastněnými stranami zaměřené na rozvoj systému celoživotního poradenství

Kooperační skupina pro vzdělávací poradenství a pracovní úřady; Kooperační skupina pro poradenské služby dospělým; 55 regionálních poradenských fór

Status

Členství

NAVET vznikl v roce 2000 zákonným nařízením; koordinační povinnost zahrnuje mimo jiné udělování licencí centrům odborné přípravy a informačním centrům; jedna z 15 jeho odborných komisí se zabývá profesním poradenstvím

Správní rada NAVET je složena ze zástupců ministerstev školství a vědy, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, životního prostředí a vody, hospodářství, zemědělství a dodávek potravin a ze zástupců sociálních partnerů; odborné komise mají tripartitní zastoupení (zaměstnavatelé, odbory, vláda) a zastoupení odborníků

Formální nestatutární (institucionální iniciativa)

Školské fórum – šest asociací poradců a Institut pro pedagogicko-psychologické poradenství (instituce zřízená ministerstvem školství) Fórum zaměstnanosti – ředitelů poradenských center a úřadů práce (schůze jsou pořádány a organizovány ministerstvem práce a sociálních věcí)

Hlavní role

Dialog Konzultace

Dialog Konzultace

Funkce

Komentář

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce Viz: a koordinace www.navet.government.bg Zlepšování kvality služeb Využívání výhod mezinárodní spolupráce

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce a koordinace Ovlivňování politiky

Školské fórum – činnost hrazena asociacemi Fórum zaměstnanosti – činnost hrazena ministerstvem. Tyto dvě instituce v současné době nemají žádnou formální roli ve vztahu k veřejné politice, ale hrají roli v podpoře spolupráce

Dánské ministerstvo školství založilo virtuální centrum znalostí o poradenství (Videnscenter for Vejledning), které lze nalézt na Zlepšování komunikace http://www.ug.dk/Videnscenter%20 Podpora spolupráce for%20vejledning/forside. a koordinace aspx (v dánštině, s krátkým Zlepšování kvality služeb přehledem v angličtině). Obecný přehled získáte na www. uvm.dk/vejl/medlemsoversigt. htm?menuid=7535 (pouze v dánštině)

Založeno zákonem dánského parlamentu v roce 2003 pro poskytování poradenství pro osoby do 25 let

Sociální partneři; mládež; jednotlivci včetně odborníků jmenovaných vládou; organizace z ekonomického sektoru; Dialog zástupci místní samosprávy; státní správa; Konzultace ministerstva školství, práce, námořnictví, kultury, uprchlictví, imigrace, integrace, vědy, technologie a inovací

Neformální

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce a koordinace Ministerstva školství a výzkumu, Dialog sociálních věcí, hospodářství; úřady Konzultace Identifikace potřeb práce; asociace subjektů poskytujících Rozvoj politiky občanů poradenství; Národní informační centrum Rozvoj Zlepšování kvality služeb o poradenství (Nadace Innove) systému Ovlivňování politiky Využívání výhod mezinárodní spolupráce

Využívání zdrojů ESF pro rozvoj systémů celoživotního poradenství

Poradní orgány ustavené ministerstvem školství a práce

Ministerstva školství, práce, sociálních věcí a zdravotnictví; Národní vzdělávací rada; Národní asociace lokálních a regionálních orgánů; státní provinční kanceláře; odbory studentských poradců; úřady práce; vedení škol Sociální partneři jsou zastoupeni v kooperační skupině pro dospělé

Zvažuje se založení trvalého celostátního poradního orgánu pro poradenství. Národní centrum pro odborné znalosti týkající se celoživotní poradenství bylo založeno při Jyväskulä University (http://www.jyu.fi/ohjauskeskus)

Zlepšování komunikace Dialog Podpora spolupráce Konzultace a koordinace Rozvoj politiky Identifikace potřeb Rozvoj občanů systému Ovlivňování politiky

61

Země

Francie

Koordinační jednotka pro veřejné poradenské služby pro mládež (Délégué interministériel)

Irsko

Národní poradenské fórum

Island

Není

Itálie

Národní poradenská komise (v současné době nepracuje)

Kypr

Není

Litva

Lotyšsko

Lucembursko

62

Název orgánu

Národní rada kariérového poradenství (Lietuvos profesinio orientavimo taryba)

Systémová a kooperační rada pro poradenství (Karjeras attīstības atbalsta Sadarbības padome)

Národní fórum pro strategii celoživotního poradenství

Status

Poslání vytvořeno kanceláří předsedy vlády

Formální dohoda mezi ministerstvem školství a vědy a ministerstvem podnikání, obchodu a zaměstnanosti o svolávání fóra

Členství

Hlavní role

Funkce

Dialog Zlepšování komunikace Zaměstnanci ministerstev školství, vyššího Konzultace Podpora spolupráce školství a zaměstnanosti Rozvoj politiky a koordinace Ovlivňování politiky

Ministerstva školství a vědy, podnikání, obchodu a zaměstnanosti; sociální partneři; spotřebitelé; rodiče; asociace manažerů lidských zdrojů; úřady práce; orgány zodpovědné za odbornou přípravu; instituce vyššího vzdělávání; zájmové skupiny z oblasti školství; školské odbory; asociace subjektů poskytujících poradenství; školitelé poradců; celostátní školská psychologická služba; Národní agentura pro poradenství ve vzdělávání

Dialog Konzultace Rozvoj politiky Rozvoj systému

Záležitosti týkající se celoživotního poradenství jsou diskutovány ve Výboru pro vzdělávání, hospodářství a zaměstnanost (HCEEE) a v Národní radě pro celoživotní učení (CNFPTLV)

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce a koordinace www.national Identifikace potřeb občanů guidanceforum.ie Zlepšování kvality služeb Ovlivňování politiky Využívání výhod mezinárodní spolupráce

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce a koordinace Ovlivňování politiky Využívání výhod mezinárodní spolupráce

Ministerstva školství a práce; sociální partneři; regiony; univerzity a výzkumné instituce

Dialog Konzultace Rozvoj systému

Formální meziinstitucionální pracovní skupina

Ministerstva školství a vědy, práce a sociálních věcí; sociální partneři; pracovní agentury; asociace institucí poskytujících vzdělání a odbornou přípravu; asociace místních samospráv; asociace studentů, mládeže a dospělých; asociace subjektů poskytujících poradenství; Euroguidance Litva; informační a podpůrná centra

Dialog Konzultace Rozvoj politiky Rozvoj systému

Ustanovena Státní agenturou pro rozvoj školství (VIAA)

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce Ministerstva školství a vědy, sociálních Dialog a koordinace věcí, regionálního rozvoje a hospodářství; Konzultace Identifikace potřeb veřejné služby zaměstnanosti; centrum Rozvoj politiky občanů sociální integrace; národní asociace pro Rozvoj Zlepšování kvality služeb vzdělávání dospělých a pro regionální systému Ovlivňování politiky a místní samosprávu; sociální partneři Využívání výhod mezinárodní spolupráce

Komise ministerstva školství a odborné přípravy

Ministerstva národního vzdělávání a odborné přípravy, práce a zaměstnanosti, rodiny a integrace; Národní mládežnický servis; zástupci ředitelů škol; sociální partneři; poradenské služby

Iniciována ministerstvem práce; má status poradního orgánu

Komentář

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce a koordinace Ovlivňování politiky Využívání výhod mezinárodní spolupráce

Dialog Konzultace Rozvoj politiky Ovlivňování politiky Rozvoj systému

Hlavním cílem je rozvíjet a propagovat vizi a možný systém celoživotního poradenství

63

Země

Název orgánu

Maďarsko

Malta

Členství

Hlavní role

Maďarská rada celoživotního poradenství založena v lednu 2008

Ministerstvo školství, Národní úřad práce, regionální centra zaměstnanosti, národní asociace školství a odborné přípravy, asociace subjektů poskytujících poradenství

Dialog Konzultace

Národní poradenské fórum Malty

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce Ministerstvo školství, zaměstnanosti a koordinace Dialog a mládeže; veřejné služby zaměstnanosti; Identifikace potřeb Konzultace instituce vyššího vzdělávání; studentské Rozvoj politiky občanů poradenské služby; národní komise pro Zlepšování kvality služeb Rozvoj osoby s postižením; agentura evropských Ovlivňování politiky systému programů Využívání výhod mezinárodní spolupráce

Německo

Národní fórum pro poradenství v oblastech školství, povolání a zaměstnanosti (Nationales Forum Beratung in Bildung, Beruf und Beschäftigung)

Nizozemí

Není

Norsko

V současné době existují plány na založení národního poradenského fóra Národní kariérové poradenské fórum (Narodowe Forum Doradztwa Kariery)

Polsko

Portugalsko

Rakousko

64

Asociace poradců ve školství a odborné přípravě (Stowarzyszenie Doradców Szkolnych i Zawodowych Rzeczypospolitej Polskiej)

Status

Neformální statut; podle nového zákona zažádá o statut neziskové nestátní organizace

Právní statut asociace

Iniciativa institucí

Iniciativa institucí

Funkce

http://internet.afsz.hu/engine. aspx?page=full_kulfoldi_palyaor_ eu_magyar_llg_tanacs (v současné době je k dispozici pouze verze v maďarštině)

Cílem je poskytovat a propagovat vizi kariérového poradenství a identifikovat oblasti, které je třeba rozvíjet

Financování za pomoci poplatníků z řad jednotlivců i Členství jak pro organizace, tak pro Zlepšování komunikace organizací; federální ministerstvo jednotlivce; mezi členy patří: federální poskytuje financování v případě Podpora spolupráce ministerstvo práce; federální institut pro jednotlivých úkolů, např. Dialog a koordinace odbornou přípravu; asociace subjektů mapování poradenských služeb. Konzultace Identifikace potřeb poskytujících poradenství; školitelé Ministerstvo školství a Federální Rozvoj politiky občanů poradců; zástupci vzdělávání dospělých a Zlepšování kvality služeb agentura zaměstnanosti jsou asociací poskytujících odbornou přípravu; spolu s dalšími institucemi Ovlivňování politiky výzkumné instituce a univerzity zastoupeny v Poradním sboru (Kuratorium)

Subjekty poskytující poradenství, vědci, školitelé a zástupci akademické obce; členství je otevřeno i ostatním zájmovým skupinám Subjekty poskytující poradenství, vědci, školitelé a zástupci akademické obce; členství je otevřeno i ostatním zájmovým skupinám

Dialog

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce Zlepšování komunikace Podpora spolupráce

Dialog

Viz: www.doradztwokariery.pl Viz: www.sdsiz.pl Tyto dvě instituce v současné době nemají žádný formální vztah k veřejné politice, ale podporují spolupráci Národní koordinační mechanismus pro sociální a ekonomickou integraci pro mládež, zahrnující i poradenství, byl založen v roce 1997, ale v roce 2002 byl rozpuštěn

Není

Národní platforma pro celoživotní poradenství

Komentář

Poradní orgán federálního ministerstva školství, vědy a umění

Federální ministerstvo školství, umění a kultury; ministerstvo vědy a výzkumu; ministerstvo hospodářství a práce; ministerstvo sociálních věcí a mládeže; sociální partneři; subjekty poskytující poradenství; národní agentura pro evropské programy; další relevantní organizace

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce Dialog a koordinace Konzultace Identifikace potřeb Rozvoj politiky občanů Rozvoj Zlepšování kvality služeb systému Ovlivňování politiky Využívání výhod mezinárodní spolupráce

Viz: www.schulpsychologie.at/ guidance

65

Země

66

Název orgánu

Status

Členství

Hlavní role

Neformální

Ministerstva školství a sportu, práce, rodiny a sociálních věcí, hospodářství, vyššího vzdělávání a vědy; vládní kancelář pro regionální politiku a místní rozvoj; národní služby zaměstnanosti; Národní vzdělávací institut; Národní centrum vzdělávání dospělých; sociální partneři; asociace subjektů poskytujících poradenství; instituce vyššího vzdělávání

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce a koordinace Dialog Identifikace potřeb Konzultace Rozvoj politiky občanů Zlepšování kvality služeb Rozvoj Ovlivňování politiky systému Využívání výhod mezinárodní spolupráce

V komisi budou zastoupena ministerstva školství a náboženských záležitostí; zaměstnanosti a sociální ochrany; sociální partneři; služby kariérového poradenství ve vzdělávání a sféře zaměstnanosti; EKEP; veřejné služby zaměstnanosti

Dialog Konzultace Rozvoj systému

Neformální

Ministerstva školství a sportu, práce, rodiny a sociálních věcí, hospodářství, vyššího vzdělávání a vědy; vládní kancelář pro regionální politiku a místní rozvoj; úřady práce; Národní školský institut; Národní centrum vzdělávání dospělých; sociální partneři; asociace subjektů poskytujících poradenství; instituce vyššího vzdělávání

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce Dialog a koordinace Konzultace Identifikace potřeb Rozvoj politiky občanů Rozvoj Zlepšování kvality služeb systému Ovlivňování politiky Využívání výhod mezinárodní spolupráce

Dialog Konzultace

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce a koordinace Využívání výhod mezinárodní spolupráce

Dialog Konzultace

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce a koordinace Ovlivňování politiky

Dialog Konzultace

Zlepšování komunikace Podpora spolupráce a koordinace Využívání výhod mezinárodní spolupráce

Rumunsko

Národní poradenské fórum pro celoživotní poradenství

Řecko

Podsystém ustanovený zákonem 3191 (2003) Koordinační komise pro systém poradenství, o národním systému propojení odborného profesní poradenství a spojení s trhem práce vzdělávání a přípravy se zaměstnaností (členové ještě nejsou určeni) (ESSEEKA)

Slovensko

V národní strategii pro celoživotní učení přijaté v dubnu 2007 je zakotvena snaha o založení fóra v roce 2008.

Slovinsko

Národní koordinační poradenský bod (Nacionalna tocka za karierno orientacijo)

Spojené království

V současné době neexistuje žádný formální orgán s působností na celém území Spojeného království (Poradenská rada nedávno ukončila činnost). Klíčové osoby z vlády a místních samospráv fungovaly jako řídící skupina organizující mezinárodní sympozium o kariérovém rozvoji a veřejné politice 2007 a i nadále zůstává v neformálním kontaktu. Byla založena poradenská síť ve Skotsku.

Neformální

Ministerstvo školství a odborné přípravy; Velšské národní shromáždění; skotská vláda; ministerstvo školství Severního Irska

Španělsko

Národní poradenské fórum není. Existují iniciativy na úrovni samosprávných regionů, které koordinují činnost služeb a zainteresovaných stran, např. v Navarre

Poradenství v oblasti odborné přípravy a zaměstnanosti je součástí Zákona o odborné přípravě a kvalifikacích (2002), za jehož implementaci jsou zodpovědné samosprávné regiony

Sociální partneři jsou zastoupeni v Generální radě pro odbornou přípravu, která poskytuje konzultace vládě na celostátní úrovni, a v radách odborné přípravy na regionální úrovni, které poskytují konzultace místním samosprávám. Účastní se také ministerstva zaměstnanosti a školství

Švédsko

Formální orgán neexistuje; zodpovědnost za poradenství je plně decentralizována. Konají Neformální se neformální schůzky zástupců klíčových celostátních institucí

Národní vzdělávací agentury; kooperace a sítě institucí vyššího vzdělávání; výzkumná síť na téma výběru povolání; asociace subjektů poskytujících poradenství; mezinárodní kancelář pro programy týkající se školství a odborné přípravy

Funkce

Komentář

Činnost fóra je financována z prostředků ESF.

Zlepšování komunikace Národní fórum bylo založeno Podpora spolupráce jako statutární orgán, zatím však a koordinace nebyli jmenováni žádní členové Zlepšování kvality služeb

Činnost fóra je podporována z prostředků ESF.

67

Zakládání a rozvoj národních fór pro celoživotní poradenství Příručka pro tvůrce strategií a další zainteresované subjekty Překlad: Daniela Zounková Odborná korektura: Silvie Pýchová Jazyková korektura: Alfa CZ Překladatelský servis Grafický design: Hedvika Člupná Vydává: Dům zahraničních služeb MŠMT pro Centrum Euroguidance Praha 2009 Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikace odpovídá výlučně autor/ka. Publikace nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejím obsahem.

ISBN: 978-80-87335-05-5

ISBN: 978-80-87335-05-5