MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Zhodnocení podpory venkovského cestovního ruchu v Pardubickém kraji z ROP Severovýchod
Bakalářská práce
Autor: Lucie Trnková Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Konečný Brno 2013
Prohlášení Tímto prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zhodnocení podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v Pardubickém kraji z ROP Severovýchod zpracovala samostatně, s použitím pramenů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne .............................................
...........................................
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala mému vedoucímu Mgr. Ondřeji Konečnému za odborné vedení a za cenné připomínky, které mi pomohly ke zpracování bakalářské práce.
Abstrakt Tato závěrečná práce se zabývá zhodnocením podpory venkovské turistiky z dotací EU, konkrétně
z Regionálního
operačního
programu
Severovýchod,
ve
zvoleném
Pardubickém kraji. Teoretická část vysvětluje pojem cestovního ruchu, jeho přínosů, udržitelný rozvoj, jednotlivé formy cestovního ruchu a především se zaměřuje na venkovskou turistiku a autory zabývající se studiem této oblasti. Dále přibližuje sledované území Pardubického kraje, jeho potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a vysvětluje stručně fungování podpory z Evropských fondů, především oblasti související s podporou cestovního ruchu. V praktické části je samotná analýza realizovaných projektů z prioritní osy 3, oblasti podpory 3.1 v rámci dotací z ROP Severovýchod. Projekty jsou zde tříděny podle různých kritérií a je zkoumán jejich přínos pro venkovskou turistiku. Dále jsou vybrány konkrétní projekty podporující venkovský turismus a jejich přínosy jsou zde přiblíženy. Následuje zhodnocení podpory a závěrečná doporučení pro rozvoj venkovské turistiky. Klíčová
slova:
cestovní
ruch,
venkovská
turistika,
Pardubický
kraj,
ROP
Severovýchod, dotace Abstract This thesis deals with the evaluation of rural tourism support from EU, namely the Regional Operational Programme Northeast, selected in the Region. The theoretical part explains the koncept of tourism, its benefits, sustainable development, various forms of tourism and mainly focuses on rural tourism and authors who are studying this area. Further on, it aims on observed Pardubice region and its potential for tourism development and briefly explains the functioning of support from European funds, especially areas related to the promotion of tourism. In the practical part is the analysis of realized projects in Priority 3, area 3.1 undergrants from the ROP. Projects are categorized according to different criteria and examined their contribution to rural tourism. The following is a selection of specific projects supporting rural tourism and its benefits are closely examined. Followed by evaluation of the support and the final recommendations for the development of rural tourism. Keywords: tourism, rural tourism, Pardubice Region, ROP Northeast, subsidies
4
Obsah 1
Úvod a cíl práce ........................................................................................................ 7
2
Zdroje dat a metodika ............................................................................................... 9
3
Teoretické ukotvení pojmů ..................................................................................... 11
4
3.1
Pojem cestovního ruchu ................................................................................... 11
3.2
Cestovní ruch jako růstové odvětví světové ekonomiky.................................. 11
3.3
Venkovský cestovní ruch ................................................................................. 12
3.3.1
Počátky venkovské turistiky ..................................................................... 12
3.3.2
Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu ............................................... 13
3.3.3
Pojem venkovského cestovního ruchu ...................................................... 13
3.4
Formy venkovské turistiky............................................................................... 14
3.5
Venkovská turistika v České republice ............................................................ 15
3.6
Přínosy a náklady venkovské turistiky ............................................................. 16
3.7
Autoři zabývající se problematikou venkovského cestovního ruchu ............... 16
3.8
Posuzování a analýza venkovského cestovního ruchu ..................................... 18
Charakteristika Pardubického kraje ........................................................................ 21 4.1
5
Přehled základních informací o Pardubickém kraji ......................................... 21
Potenciál Pardubického kraje pro rozvoj cestovního ruchu .................................... 25 5.1
Přírodní atraktivity ........................................................................................... 25
5.2
Kulturně - historické atraktivity, sportovní akce.............................................. 26
5.3 Shrnutí podmínek a základních pozitiv Pardubického kraje z pohledu cestovního ruchu ......................................................................................................... 28 6
Program rozvoje Pardubického kraje 2012 - 2016 ................................................. 30 6.1
7
8
Návrhová část Programu rozvoje ..................................................................... 30
Finanční podpora cestovního ruchu z prostředků EU ............................................. 32 7.1
Fondy EU ......................................................................................................... 32
7.2
Cíle regionální politiky .................................................................................... 32
7.3
Regionální operační programy ......................................................................... 33
7.4
Oblast Rozvoj cestovního ruchu ...................................................................... 33
7.5
ROP Severovýchod .......................................................................................... 34
7.6
Prioritní osa 3 – Cestovní ruch ......................................................................... 35
Analýza projektů ..................................................................................................... 37 8.1
Analýza projektů z oblasti podpory 3.1 ........................................................... 37
8.1.1
Typ příjemce ............................................................................................. 37 5
8.1.2 Počet obyvatel místa realizace – vymezení venkovské oblasti podle velikostního znaku .................................................................................................. 38 8.1.3
Předmět projektu ....................................................................................... 39
8.2
Zhodnocení z pohledu dotací jednotlivých kategorií realizovaných projektů . 40
8.3
Zhodnocení projektů z pohledu přínosu pro rozvoj venkovské turistiky ......... 41
8.4
Shrnutí výdajů v rámci oblasti podpory 3.1, podíl dotací EU .......................... 43
8.5 Přiblížení přínosu jednotlivých projektů, podporujících venkovský cestovní ruch .......................................................................................................................... 44 9
Závěr a závěrečná doporučení ................................................................................ 53
10 Použité zdroje ......................................................................................................... 55
6
1 Úvod a cíl práce Rozvoj cestovního ruchu je jedním z předpokladů celkového rozvoje a růstu ekonomiky, ať už na místní, regionální národní či mezinárodní úrovni. Podporování tohoto odvětví hospodářství je součástí snad všech programů rozvoje jednotlivých států i v rámci cílů nadnárodních společenství. Není však vždy jednoduché, hlavně po finanční stránce, tento rozvoj podněcovat. Různé státy jsou na různých ekonomických úrovních, mají odlišný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, ať už se jedná o přírodní podmínky nebo o kulturní bohatství. Pokud opustíme od globálního pojetí turistiky a zaměříme se na Evropský kontinent, rozvoj zde bude primárně řízen v podmínkách a zacílení Evropské Unie. Členské státy musí plnit požadované podmínky, ale také mají možnost žádat a využívat finanční podporu společenství. I zde je nutné splňovat určité požadavky, rozhodně je však jednodušší za pomoci dotací realizovat projekty podněcující jednak rozvoj jednotlivých odvětví, v tomto případě oblast cestovního ruchu a jednak celkově tolik důležitý trvale udržitelný rozvoj. Podporou cestovního ruchu právě z Evropských dotací se zabývá tato práce. Studií zpracovaných na toto téma je mnoho, proto se zaměřuje na konkrétnější, avšak v dnešní době
velice
aktuální
téma.
V mnoha
programech
rozvoje
můžeme
narazit
na podporování vyrovnání meziregionálních disparit, v tomto případě se zaměřujeme na podporu venkova, a v rámci tématu cestovního ruchu jde o podporu venkovského cestovního ruchu neboli venkovské turistiky. Na úrovni naší republiky jsou využívané evropské dotace plynoucí ze strukturálních fondů Evropské Unie. Součástí jsou Regionální operační programy, z nichž plynou finance právě na vyrovnávání meziregionálních disparit. V každém z těchto programů je vždy nějakým způsobem zakomponován i cíl, související s rozvojem cestovního ruchu. Tato práce se konkrétně zabývá studiem podpory venkovského cestovního ruchu z dotačního programu ROP Severovýchod (prioritní osa 3 – Cestovní ruch, oblast podpory 3.1 - Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu) v konkrétním území naší republiky, a to v Pardubickém kraji. Stěžejním cílem práce, jak již vyplývá z názvu, je zhodnocení podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v Pardubickém kraji z Regionálního operačního 7
programu Severovýchod. Tedy určit, zda a v jakém rozsahu jsou dotovány projekty spadající do venkovské turistiky. K tomu je třeba určit kritéria, pro posouzení, zda je relevantní dané realizované projekty zařadit jako podporu venkovského cestovního ruchu. Po analýze a rozřazení projektů podporovaných z ROP Severovýchod a spadajících do Pardubického kraje následuje rozbor toho, jaké projekty jsou nejčastěji dotovány, kdo jsou žadatelé, z jaké části jsou dotovány a z jaké samofinancovány. Výsledkem bude celkové zhodnocení podpory, popř. návrhy na zlepšení a zefektivnění využití dotací pro danou oblast cestovního ruchu.
8
2 Zdroje dat a metodika Základní informace o pojmech týkající se problematiky cestovního ruchu, venkovské turistiky a souvisejících tématech jsou čerpány z odborné literatury či odborných článků, studií. Data o daném území jsou čerpána především z dat Českého statistického úřadu, převážně ze Statistické ročenky Pardubického kraje 2012 – 2016, dále z Programu rozvoje Pardubického kraje. Informace týkající se cestovního ruchu v daném území, jsou taktéž uvedeny v databázi ČSÚ, avšak jsou limitovány právě tím, že zahrnují celkově oblast cestovního ruchu a neposkytují rozlišení pro venkovský cestovní ruch. Jde hlavně o návštěvnost a kapacitu ubytovacích zařízení. Pro problematiku strukturálních fondů EU slouží jako zdroj dat portál Ministerstva pro místní rozvoj, Strukturální fondy EU, pro ROP Severovýchod pak konkrétně data Regionální rady pro NUTS II Severovýchod. Zde se nacházejí mimo jiné také informace o konkrétních realizovaných projektech. Můžeme tedy říci, že data související s podporou projektů jsou snadno dostupná a přehledně zpracovaná. Nejprve jsou specifikovány stěžejní a odvozené cíle práce. V další části jsou rozpracovány pojmy, vztahující se k tématu cestovního ruchu a venkovské turistiky, obecné počátky venkovské turistiky, počátky VT na našem území, formy venkovské turistiky, její přínosy i náklady a to na základě studia odborné literatury, článků a studií. V práci jsou užívané pojmy venkovský cestovní ruch, venkovský turismus či venkovská turistika brány jako synonyma – různí autoři, užívají rozdílná označení pro tuto oblast cestovního ruchu. Dále je rozebrán problém analýzy a zkoumání VT, s uvedením autorů, kteří se touto tématikou zaobírali nebo zaobírají – tato část je taktéž vypracována na základě rozboru odborné literatury a odborných článků vztahujících se k tématice cestovního ruchu, venkovské turistiky, její podpory apod. Následuje přiblížení a seznámení se zkoumaným územím a analýza jeho potenciálu k rozvoji cestovního ruchu, k tomu jsou využita především statistická data ČSÚ sledovaná na úrovni kraje a Program rozvoje Pardubického kraje 2012 – 2016. Dále jsou přiblíženy atraktivity Pardubického kraje pro cestovní ruch, současný stav turistiky v regionu a potenciál území k jeho rozvoji, kde je využito převážně informací z Atlasu cestovního ruchu ČR. Následující část přibližuje fungování dotačního systému EU, ROP, ROP Severovýchod, prioritní osu 3, oblasti podpory.
9
V další části se už práce zabývá konkrétním regionálním programem ROP Severovýchod a analyzuje zde dosud realizované projekty v rámci prioritní osy 3 Cestovní ruch, oblast podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu. Zde bylo nutné určit kritéria pro klasifikaci projektů. Projekty byly rozřazeny podle příjemce podpory, kde je sledováno, zda podporu čerpaly spíše právnické osoby, samy obce/města, fyzické osoby a další. Dále byly projekty roztříděny podle počtu obyvatel v místě realizace, kde byly zvoleny tři kategorie (do 500 obyvatel, 500 – 2000 obyvatel, nad 2000 obyvatel). Zde se opět práce pozastavuje nad problémem vymezení venkova. Dalším třídícím znakem byl zvolen předmět projektu, tedy vlastně na co byly dotace využity. Bylo vytvořeno 7 kategorií pro třídění – ubytování (zahrnuje projekty výstavby, renovace, rekonstrukce, modernizace, rozšiřování služeb a kapacit ubytovacích zařízení), turistické areály/komplexy (různé multifunkční areály pro celosezónní vyžití, volnočasové komplexy pro turisty apod.), rekonstrukce a renovace historických objektů (hradů, zámků, průmyslových budov apod.), rekonstrukce a renovace muzeí a galerií, naučné a turistické stezky, infrastruktura pro zimní sporty (zimní střediska, běžkařské dráhy, lanovky apod.) a ostatní projekty bez další specifikace. Posledním, pro tuto práci stěžejním, členěním projektů je výběr projektů, které mají přínos pro venkovskou turistiku a podněcují její rozvoj. Zde bylo opět nutné zvolit kritéria pro posouzení relevantnosti projektů jako podpůrných pro VT. Vybrané projekty jsou zde konkretizované (na základě pramenů Regionální rady Severovýchod) a je uveden jejich vliv na rozvoj VT (vlastní pohled). V této části jsou také rozebrány dotace – celkové výdaje na zkoumanou oblast podpory, procentní podíl dotací EU na celkových výdajích, objem prostředků podporující VT. Údaje jsou pro přehlednost zpracovány do tabulek a grafů. V poslední části jsou shrnuty poznatky, které jsou cílem této práce a to, jak je podporována venkovská turistika ve zkoumaném území z daného regionálního operačního programu, zda je podpora dostatečná, kdo a v jakém rozsahu ji využívá … Závěrem jsou navrženy doporučení a opatření pro budoucí podporu této oblasti cestovního ruchu, návrhy na zlepšení situace a možný výhled do budoucna, v rámci podpory a rozvoje venkovské turistiky. 10
3 Teoretické ukotvení pojmů 3.1 Pojem cestovního ruchu Pojem cestovní ruch nelze podle Vystoupila a kol. (2006) v širším slova smyslu posuzovat izolovaně od prostředí, ve kterém se odehrává, a to už jen z toho důvodu, že těžištěm pozornosti nauky je především člověk. Pohled na tuto problematiku je vysvětlován jako vícerozměrný přístup, kdy Vystoupil a kol. (2006) využívají systémové teorie, u níž k nadřazeným systémům cestovního ruchu patří ekonomické, sociální, politické, technologické a ekologické prostředí. Jako podsystémy jsou uvedeny subjekty (lidé) a objekty cestovního ruchu (cílová místa, organizace a podniky…). Systém cestovního ruchu je zde označován za otevřený systém, který může být jak ovlivňovaný nadřazenými systémy (inputy, vstupy) tak nadřazené systémy ovlivňovat (outputy, výstupy). Podle intenzity těchto vstupů a výstupů pak můžeme hodnotit míru vlivu jiných systému nebo míru vlivu cestovního ruchu na ostatní systémy (např. technologické prostředí – ovlivňování cestovního ruchu rozvojem dopravní techniky apod.).
3.2 Cestovní ruch jako růstové odvětví světové ekonomiky Jak uvádí Stříbrná (2005) cestovní ruch jako takový je v dnešní době jedním z nejvíce a nejrychleji rostoucím odvětvím světové ekonomiky. Příjmy z cestovního ruchu převažují i nad tak silnými odvětvími jako je naftový či automobilový průmysl. Mimo vysoké příjmy je také významný při utváření množství pracovních míst. Vystoupil a kol. (2006) dokonce uvádí, že cestovní ruch je podle Světové organizace cestovního ruchu (WTO)a Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC) největším zaměstnavatelem na světě. Tudíž je v zájmu každého státu toto odvětví rozvíjet. Stříbrná (2005) podotýká, že aktivity CR už dávno nespadají jen do přímořských, jezerních a horských oblastí nebo do známých kulturních center a lázeňských míst. Jeho přínos jako faktor ekonomického růstu umožňuje přenášení kapitálu, příjmů a pracovních příležitostí z rozvinutých a ekonomicky silnějších oblastí do hospodářsky zaostalejších regionů. Dostává se tedy i do malých měst a vesnic nevyjímaje venkov ČR. Zde se setkáváme s pojmem venkovský cestovní ruch, kterým se budeme později zabývat právě na úrovni naší republiky. 11
3.3 Venkovský cestovní ruch 3.3.1 Počátky venkovské turistiky Expanze venkovské turistiky je trendem většiny zemí Evropy, kde je považován za doplňkovou aktivitu místních komunit, zejména pro farmářské rodiny, uvádí Cánoves a kol. (2004). Podle Stříbrné není venkovská turistika nijak nová záležitost. Zájem o ní se zrodil již v devatenáctém století, sloužila lidem k útěku od stresu a špíny průmyslových měst a aglomerací. O „teorii úniku“ se mluví i v článku Hájka (2002), kdy byl na počátku 80. let vysvětlován CR jako únik z každodenního života, z nepřátelského prostředí, kdy byla další motivací samozřejmě i rekreace, učení a komunikace. Na tomto začaly vydělávat především železniční společnosti, když zajišťovaly dopravu turistů z měst na venkov – to se týkalo hlavně Alp a pohoří Rocky Mountains v Kanadě (Stříbrná 2005). Co se týká naší republiky, tak zajímavým mezníkem je určitě poválečná doba v 50. letech kdy, jak uvádí Vystoupil a kol. (2006), vypukla éra chataření a chalupaření. Důvodem rozmachu tohoto druhu domácí turistiky v ČR bylo uzavření hranic směrem na západ. Obyvatelé měst začali na víkend opouštět své byty a jezdili se „rekreovat“ na venkov. Chalupaření bylo v souladu s dnešními představami o venkovské turistice, kdy se nezasahovalo do přírody a spíše byla snaha o splynutí s ní. Naopak však chataření mělo mnohdy opačný efekt – masová výstavba nových objektů často v dosti nevhodných lokalitách zatěžovala okolní prostředí (černé skládky, nedořešená likvidace odpadních vod, hluk…). Dále je v publikaci Stříbrné (2005) uvedeno, že se moderní turistika na venkově prosazuje v sedmdesátých až devadesátých letech dvacátého století, od té nejpůvodnější formy se liší hlavně vyšším počtem turistů, většími vzdálenostmi při cestování, dopravováním se vlastními nebo pronajatými dopravními prostředky. I když, jak Stříbrná (2005) uvádí, není snadné venkovskou turistiku kvantifikovat kvůli nedostatečným statistickým údajům z této konkrétní oblasti, je zkušenostmi evropských, amerických a australských venkovských regionů dokázáno, že cestovní ruch na venkově je růstovým ekonomickým faktorem a tím pádem je i jeho rozvoj předmětem vládních podpor. V publikaci Katedry cestovního ruchu VŠE Praha (2007) se uvádí, že jednotlivé formy venkovského cestovního ruchu – označované také za šetrné – nabývají poslední dobou na významu a jsou podporovány nejen vládními podporami jednotlivých států, jak je uvedeno výše ale i celosvětovou organizací cestovního ruchu UNWTO. Šetrné 12
formy cestovního ruchu představují takový rozvoj CR, který nenarušuje životní prostředí a přispívá k trvale udržitelnému rozvoji územních celků. Jak uvádí ve svém článku Cánoves a kol. (2004) zejména právě venkovské prostředí je velice křehké a náchylné k poškození rozvojem cestovního ruchu. Přítomnost většího počtu turistů a zvýšení objemu zařízení a služeb k uspokojování jejich potřeb může snížit nebo dokonce zničit vlastnosti, které byly stěžejní pro přitažlivost dané venkovské destinace.
3.3.2 Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu Přibližme si zde ještě pojem udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Podle publikace Katedry cestovního ruchu VŠE Praha (2007) se jedná o takový způsob uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu, který pomáhá k rozvoji daného území, s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot a vede k dlouhodobé prosperitě toho území, přitom neohrožuje uspokojování potřeb budoucích generací. Je tedy nutné, aby se plán rozvoje cestovního ruchu stal postupně součástí koncepcí rozvoje územních celků, což bude napomáhat k eliminaci negativních dopadů cestovního ruchu na životní prostředí a naopak podporovat rozvoj území při maximálním zapojení místního obyvatelstva.
3.3.3 Pojem venkovského cestovního ruchu Pokud bychom chtěli vysvětlit, co to vlastně je venkovská turistika, můžeme říci, že se jedná o cestovní ruch, který se odehrává na venkově. Tato definice, jak podotýká Stříbrná (2005), ale zdaleka nevystihuje podstatu tohoto produktu. Jde totiž o celý komplex faktorů, vazeb atp., jež konečný produkt ovlivňují. Dáváme jí do souvislosti také s nízkou hustotou obyvatelstva, malými sídly (většinou se uvádí do 10 000 obyvatel), otevřeným prostorem, využíváním půdy především pro zemědělství, lesnictví a ochranu přírody a v neposlední řadě s tradicionalistickou společností. Stříbrná (2005) uvádí těchto šest specifik venkovské turistiky: 1. umístěná ve venkovské oblasti, 2. funkčně venkovská (malovýroba, otevřený prostor, kontakt s přírodou, tradice a zvyky…), 3. venkovská ve svém měřítku (malé budovy a sídla), 4. tradiční ve svém charakteru (roste ve spojení s místními rodinami),
13
5. trvale udržitelná (udržení venkovského charakteru, nelikvidovat místní zdroje, potencionální nástroj ochrany přírody), 6. složena z mnoha druhů, které umožní komplexní obraz venkovského prostředí, ekonomiky a historie. Další pohled jak definovat venkovskou turistiku nabízí ve svém článku Fleischer a Pizam (1997), kde je venkovský cestovní ruch přirovnáván k dovolené na venkově, kdy je specifické, že rekreant převážnou část pobytu a aktivit tráví v hostitelské farmě, na ranči či venkovském domě a jeho okolí. Venkovské podniky jsou charakteristické provozem v malém měřítku, geografickou izolací a jejich individualita je součástí charakteristiky dané venkovské oblasti. Tato definice venkovské turistiky dnes spíše odpovídá popisu její konkrétní formy - agroturistiky.
3.4 Formy venkovské turistiky Podle publikace Katedry cestovního ruchu VŠE Praha (2007) můžeme konkretizovat několik forem venkovské turistiky, mezi něž patří agroturistika, ekoagroturistika a ekoturistika. V širším pojetí můžeme zařadit např. cykloturistiku a další aktivity v rámci rozvoje venkovského cestovního ruchu. Dle této publikace můžeme stručně zmíněné formy venkovské turistiky charakterizovat:
Agroturistika Jedná se o specifickou formu venkovské turistiky, která vedle využívání přírody a krajiny venkova je charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Provozují ji podnikatelé podnikající v zemědělské prvovýrobě a má pro ně význam jako hlavní nebo vedlejší zdroj k rozšíření a udržení jejich podnikání tj. výroby zemědělských produktů. Nejvíce je využívaná pro rodinné dovolené, kdy je účastníkům poskytnut pobyt a strava na venkovských statcích a farmách a také možnost podílet se na aktivitách souvisejících se zemědělskou výrobou nebo chovem zvířat. Zvláštností pobytu na rodinných farmách je, že se účastníci mohou volně pohybovat v prostředí zemědělského podnikatele, tudíž mají možnost seznámit se vším, co tvoří zemědělskou usedlost. Provozovatelé nabízejí i domácí stravování, složené z tradičních pokrmů, připravovaných převážně ze surovin pocházejících přímo z dané farmy či statku. 14
Ekoagroturistika Turistika na ekologických farmách produkující bioprodukty (nepoužívají syntetická hnojiva, hormonální přípravky, umělá barviva, konzervanty, zvířata jsou chována přirozeným způsobem, krmena bez přídavku masokostních mouček). Bioprodukty podléhají
přísné
kontrole
a
musí
splňovat
předepsané
standardy.
Součástí
ekoagroturistiky je nejen pobyt na rodinných farmách a účast na zemědělských pracích, ale i konzumace ekologicky nezávadných biopotravin.
Ekoturistika Zaměřena na poznávání přírody a přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních krás, tak, aby nebyly turistikou narušovány. Většinou jde o jedno a vícedenní pochody. Nowaczek a Fennel (2002) uvádí definici ekoturistiky, jako formu cestovního ruchu, která podporuje poznávání a zhodnocování přírodního prostředí nebo nějaké jeho součásti v rámci jeho kulturního kontextu.
Cykloturistika Také někdy řazena mezi šetrné formy cestovního ruchu. Je zaměřena na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole (většinou trekingové nebo horské kolo). Dochází i ke kombinaci dopravy (s vlakem). Pro cyklisty jsou k dispozici různé služby (servis, občerstvení…).
3.5 Venkovská turistika v České republice Dostáváme se ke specifikaci venkovského cestovního ruchu v podmínkách naší republiky. U nás tvoří podle Stříbrné (2005) specifický produkt agroturistika, což je CR bezprostředně vázaný na zemědělské farmy. V našich podmínkách jsou pro venkovskou turistiku typická tato hlediska: 1. ohleduplný vztah k přírodě a krajině, 2. decentralizované ubytování s omezenou ubytovací kapacitou (eliminace negativních dopadů masové turistiky), 3. rodinné zázemí, 4. pochopení pro individuální aktivity turistů,
15
5. zázemí v horských a podhorských oblastech, originální nabídka služeb v symbióze, se zemědělstvím, poskytování čerstvých produktů turistům, 6. pronájem chat a chalup (tzv. druhé bydlení), což je pro ČR specifické a v Evropě nemá obdobu.
3.6 Přínosy a náklady venkovské turistiky Ve výsledné nabídce produktu venkovské turistiky se prolínají tři rozměry, a to ekonomický, sociální a ekologický. Skrze ekonomický rozměr je dosahováno udržitelného hospodářského rozvoje spojeného s rostoucími příjmy. Rozvoj lidské společnosti, zdraví, vzdělání, soudružnosti a rozvoje kultury je náplní směru sociálního. Ekologický rozměr se zabývá dlouhodobým zachováním statků a služeb, které nám poskytuje příroda. Jako celek funguje produkt venkovské turistiky v souvztažnosti jednotlivých prvků udržitelného rozvoje CR. Přínosy venkovského cestovního ruchu je možné obecně shrnout také podle Cánovese a kol. (2004). Jde o přínosy pro tři strany, a to pro hostitelské komunity (ekonomický a sociální rozměr VT), pro zemi jako takovou (ekologický rozměr) a pro turisty (sociální rozměr), což odpovídá podmínkám, pro udržitelný rozvoj. Samozřejmě jako každé odvětví nepřináší jen pozitivní přínosy, ale je třeba upozornit i na některé potencionální negativní vlivy. Stejně jako přispívá kladnými přínosy do třech oblastí, tak i v těchto oblastech vytváří nebo může vytvářet podle Cánovese a kol. (2004) negativní dopady. Rozsah těchto dopadů se liší mnoha faktory – objem turistů, jejich činnosti, stabilita lokálního životního prostředí, síla místních kultur a tradic … Například k sociálním nákladům se řadí zvýšení sociální a kulturní nestability ve venkovských společnostech, protože jak už bylo uvedeno, venkovské komunity jsou zvláště citlivé na vnější vlivy. U environmentálních nákladů můžeme uvést například poškození přirozeného prostředí při provozování volnočasových aktivit a dále například dopady na životní prostředí zvýšenou intenzitou dopravy, větší koncentrace odpadků, nadměrný hluk…
3.7 Autoři zabývající se problematikou venkovského cestovního ruchu Problematikou venkovského cestovního ruchu se zabývá mnoho autorů, jak je zřejmé i z předchozího textu. Setkáváme se s různými přístupy a různými metodami zkoumání 16
jevů, interakcí mezi subjekty, segmentací apod. Následující text stručně shrnuje studie některých autorů, které se touto problematikou zabývali nebo zabývají. Opět se setkáváme se základním problémem vymezení kritérií pro posuzování venkovského cestovního ruchu, jímž se budeme blíže zabývat později. Mezi autory studií venkovské turistiky patří T. Hájek (2002), který ve svém článku o rozvojovém potenciálu českého venkova mluví o přetrvávající nedůvěře fenoménu venkovské turistiky, a to i přes státní proklamaci cílů podpory venkovského cestovního ruchu. Uvádí několik důvodů, např. narušení rurality vývojem cestovního ruchu ve 20. století apod. Dalším autorem je M. Oppermann (1996), který se zabývá venkovskou turistikou v jižním Německu. Svou studii staví na základě průzkumu venkovských subjektů a turistů, kde hlavní segment trhu tvoří rodiny s dětmi a starší páry a jejich hlavní činností jsou výlety mimo region s levným ubytováním. G. Canoves a kol. (2004) ve svém příspěvku analyzují venkovskou turistiku ve Španělsku v evropském kontextu. Vychází z výzkumného projektu venkovské turistiky, který probíhal na území Španělska. Zmiňuje zde propojené faktory, které se vztahují k dnešní venkovské turistice, a to návrat k přírodním hodnotám, venkovské kořeny, pozitivní obraz venkova, životní prostředí, autenticita, zvýšení mobility a přístupnosti, kulturní změny v postmoderní společnosti, změny na trhu cestovního ruchu a turistické zkušenosti. Tyto prvky měly přispět k znovuobjevení a k podpoře venkovské turistiky. A. Fleisher a A. Pizam (1999) se zabývají venkovskou turistikou v Izraeli. Zde autoři vychází ze sčítání ubytovacích a stravovacích (tzv. Bed and Breakfast) podniků ve venkovských oblastech, které identifikuje charakteristiky provozovatelů a hostů. Výsledky jsou srovnávány s výsledky Evropy a Severní Ameriky. Závěrem je, že
v mnoha
ohledech
je
venkovská
turistika
podobná
všude
na
světě.
Např. to, že mnoho provozovatelů začalo podnikat za účelem doplnění svých příjmů a jejich primárním příjmem je farmaření, zařízení bývají sezónní a generují relativně nízké příjmy. Srovnávací analýzu venkovského cestovního ruchu Maďarska a Řecka popisuje A. Fotiadis (2011). Analýza stojí na datech z osobního terénního výzkumu a rozhovorů s podnikateli. Cílem bylo stanovení rozdílů a podobností, doporučení pozitivních a odstranění negativních prvků pro rozvoj venkovské turistiky v těchto zemích. Zde byl 17
jako hlavní rozdíl zjištěn způsob, jakým se venkovská turistika v jednotlivých zemích vyvíjí. V Řecku je spojena s luxusními hotely, které poskytují pouze pokoje s vybavením ve venkovském stylu. V Maďarsku je venkovská turistika mnohem blíže venkovskému životu. Problémem v obou zemích byla shledána krátkodobost turistického období, tedy sezónnost venkovské turistiky. Venkovskou turistikou na Slovensku v Nitranském kraji se zabývá J. Jarábková (2010). Cílem jejího příspěvku je identifikovat rozvojový potenciál obcí daného území z hlediska cestovního ruchu, jeho zhodnocení a definice jednotlivých kategorií těchto obcí. Pomocí valorizační metody rozdělila obce do pěti kategorií – obce s optimálními podmínkami až po obce s nevhodnými podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu. Jako jeden z problémů uvádí skutečnost, že ne všechny venkovské oblasti jsou schopny plnit požadavky nových forem poptávky nebo se přizpůsobit změnám v očekáváních spotřebitelů. Ekoturismem v postkomunistickém Polsku se zabývali A. Nowaczek a D. Fennell (2002), kde po vzoru Kanadské studie z roku 1992 srovnávají vzorek polských ekoturistů a běžných turistů.
3.8
Posuzování a analýza venkovského cestovního ruchu
Porovnávání a sledování vývoje či jiných jevů venkovské turistiky není jednoduchý úkol. Vychází to už z problému definice venkovské turistiky, jak již bylo několikrát zmíněno. Setkáváme se mnoha kritérii, některá jsou hodně obecná, liší se v různých zemích nebo u různých autorů apod. Takže je důležité, stanovit si kritéria, kterými určíme, co bude jako venkovská turistika relevantní. Problém definice venkovské turistiky zmiňuje např. Oppermann (1996). Uvádí, že nedostatek studií o venkovském cestovním ruchu je umocněn tím, že neexistuje obecná definice, co vlastně venkovská turistika představuje. Někdy je ztotožňována s agroturistikou, jindy se liší v tom, zda jsou nebo nejsou do ní zahrnuty rekreace v přírodních rezervacích či národních parcích. Dalším příkladem může být zařazování druhých domovů na venkově. Z toho potom vychází i úskalí, pří hodnocení přínosů, významu či vývoje venkovského cestovního ruchu. Touto problematikou se na úrovni naší republiky ve svém příspěvku zabývá O. Konečný (2011), podotýká, že nemáme konkrétní informace o významu 18
venkovské turistiky, není monitorována jako cestovní ruch obecně (např. nevyčteme konkrétní přínos venkovské turistiky na podílu HDP, maximálně se setkáme s různými odhady). Zabývá se problémem, co je vlastně za venkovský cestovní ruch považováno. Zde se opět setkáváme s tím, že existuje mnoho přístupů a definicí. Zmiňuje, že nelze jako definici
venkovského
CR
uznat
„cestovní
ruch
probíhající
na
venkově“,
protože venkovská turistika by měla splňovat požadavky na udržitelný rozvoj a být jakousi „zelenou“ alternativou masového cestovního ruchu, tedy příznivější pro podstatně křehčí prostředí a vztahy na venkově. Konečný (2011) se dále zabývá dalším problematickým tématem, a to vymezením venkova, což ani v tomto případě není jednoznačné, existuje zase více přístupů, ať už jde o vymezení dle přístupů a znaků podle literatury nebo za jednodušší způsob považované vymezení z hlediska veřejné správy a velikostních statistických znaků (územní měřítko, počet obyvatel). Další problém vyvstává s dostupností použitelných dat pro posouzení venkovského cestovního ruchu. Statistická data, vztahující se ke konkrétním obcím, sice přinášejí mnoho údajů, ne však údaje potřebné k posouzení cestovního ruchu až na výjimku, kterou je počet hromadných ubytovacích zařízení, kde je ale problémem to, že nezjistíme jejich kapacitu. Relevantní informace jsou v podobě ukazatelů kapacity ubytovacích zařízení a jejich návštěvnosti či pomocí tzv. satelitního účtu cestovního ruchu, avšak dostupné až na úrovni krajské a národní. Z těchto problémů při posuzování a analýze venkovské turistiky může právě plynout i fakt, že prakticky neexistují studie o tom, do jaké míry a v jakém rozsahu je právě venkovský cestovní ruch podporován dotacemi z evropských fondů, konkrétně z regionálních operačních programů. Existují dokumenty, které zhodnocují podporu z Evropského zemědělského fondu nebo se autoři zabývají podporou cestovního ruchu z fondů EU jako celku. Setkáváme se i s analýzou podpory rozvoje cestovního ruchu v ČR z ROP v daném kraji (např. Vystoupil a Šauer 2010 - Analýza podpory rozvoje cestovního ruchu v moravských krajích z Regionálních operačních programů (období 2007 – červen 2010)), kde jde opět o cestovní ruch jako celek. O podpoře cestovního ruchu v ČR nalezneme mnoho studií a dokumentů, mnohokrát je toto téma zpracováno v diplomových pracích, existují různé přehledy projektů a dotací, dostupné například 19
v dokumentech zpracovaných Ministerstvem pro místní rozvoj (např. přehled projektů podpořených v rámci Národního programu podpory cestovního ruchu), přehledy v rámci Strukturálních fondů (např. přehledy realizovaných projektů). Neexistence studií zaměřených na zkoumání podpory venkovské turistiky je hlavní důvod pro volbu zaměření bakalářské práce. Tato práce se nechce zaobírat dokola omílaným tématem podpory cestovního ruchu z evropských fondů, ale zaměřuje se přímo na to, zda je podporována venkovská turistika, jejíž podpora je součástí cílů, v rámci
podpory
cestovního
ruchu,
na úrovni regionů, státu či celé Evropské unie.
20
mnoha
programů
rozvoje
ať
už
4 Charakteristika Pardubického kraje 4.1
Přehled základních informací o Pardubickém kraji
Poloha Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Polohu kraje dále určují sousedící kraje – Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří oblast soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2). Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko – polskou hranicí, odtud je kraj ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory přitom patří k chráněným krajinným oblastem kraje. (Statistická ročenka Pardubického kraje 2012, [online])
Obr. 1 Geografická mapa Pardubického kraje (zdroj: Program rozvoje Pardubického kraje 2012-2016, [online])
21
Rozloha a povrch Svou rozlohou 4 519 km2 je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 60,2 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 43,8 %. Lesní pozemky pokrývají 29,6 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.). Centrální a vrcholová část pohoří Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (201 m n. m.). (Statistická ročenka Pardubického kraje 2012, [online])
Přírodní podmínky Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a
zemědělské
výroby,
a
proto
je
rozdílná
i
kvalita
životního
prostředí.
Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). (Statistická ročenka Pardubického kraje 2012, [online])
Administrativní členění Pardubický kraj složený ze čtyř okresů (Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí) měl k 31. 12. 2011 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km2 a 5. nejnižším průměrným počtem 1 145 obyvatel na 1 obec. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,7 % obyvatelstva kraje. Podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel nyní činí 24,7 %. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 20,2 %. (Statistická ročenka Pardubického kraje 2012, [online])
22
Obr. 2 Administrativní členění Pardubického kraje (zdroj: Program rozvoje Pardubického kraje 2012-2016, [online])
Obyvatelstvo K 31. 12. 2011 v kraji žilo 516 411 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. (Statistická ročenka Pardubického kraje 2012, [online])
Ekonomické ukazatele Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2011 činila v kraji 8,44 % (6. nejnižší mezi kraji ČR) a byla o 1,43 procentního bodu nižší než v roce 2010. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okrese Svitavy (11,73 %). V Pardubickém kraji činil v roce 2011 hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele 81,1 % průměru ČR (o 0,3 procentního bodu více než v roce 2010). Na tvorbu HDP působí v kraji rozhodující měrou služby, které představují 52,4 % hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje. Stěžejní je i průmysl, jehož podíl na HPH kraje v roce 2011 23
dosáhl 36,9 %. Stavebnictví se na HPH podílelo 7,2 %. Jedním ze základních projevů nepříznivého ekonomického vývoje kraje posledních let je útlum bytové výstavby. (Statistická ročenka Pardubického kraje 2012, [online])
Dopravní dostupnost Pardubický kraj disponuje výhodnou polohou z hlediska dopravního spojení. Územím kraje prochází 542 km železničních tratí, přičemž k nejvýznamnějším železničním uzlům patří města Pardubice a Česká Třebová, která tvoří součást mezinárodní železniční magistrály Berlín – Praha – Brno – Vídeň. Nejvýznamnější tranzitní proud prochází územím kraje po silnici č. I/35 ve směru jihovýchod – severozápad; přes Moravskou Třebovou, Svitavy, Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří ke Hradci Králové. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu mezinárodní letiště v Pardubicích s vojenským a civilním provozem. (Statistická ročenka Pardubického kraje 2012, [online])
Hromadná ubytovací zařízení V roce 2011 měl Pardubický kraj celkem 365 hromadných ubytovacích zařízení s 20 236 lůžky, v zařízeních pobývalo 324 tisíc hostů s průměrným počtem přenocování 2,9. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů v Pardubickém kraji patří v mezikrajském srovnání k nejnižším. (Statistická ročenka Pardubického kraje 2012, [online])
Obr. 3 Koncentrace hromadných ubytovacích zařízení (zdroj: Vystoupil a kol. 2006)
24
5 Potenciál Pardubického kraje pro rozvoj cestovního ruchu Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. Nechybí ani množství historických památek a kulturního vyžití. V této části budou podmínky pro rozvoj oblasti cestovního ruchu přiblíženy a specifikovány právě v ukazatelích potenciálu pro rozvoj tohoto sektoru. (Statistická ročenka Pardubického kraje 2012, [online])
5.1
Přírodní atraktivity
Z tohoto hlediska lze uvést pestrost různých typů krajiny (od rovin až po hornatiny) a atraktivních přírodních lokalit (vodní toky a plochy, chráněná území). K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí (podhůří Orlických hor), Skiareál Čenkovice, Skiregion Buková hora, Skiareál Dolní Morava – Sněžník. Rovněž v chrudimském okrese, zejména v jeho jižní a jihozápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvovanějším patří okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic ležící v Železných horách. Na území celého kraje se rozvíjí agroturistika (týká se podhorských částí kraje), zvláště se zaměřením na tradiční chov koní. (Statistická ročenka Pardubického kraje 2012, [online])
25
Obr. 4: Přírodní atraktivity a pozoruhodnosti (zdroj: Vystoupil a kol. 2006)
5.2
Kulturně - historické atraktivity, sportovní akce
Pardubický kraj oplývá také kulturním bohatstvím, kulturní atraktivity jsou převážně soustřeďovány do měst. Mezi nejvýznamnější lze v okrese Chrudim zařadit Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, státní zámek Slatiňany a jeho hipologické muzeum, skanzen Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. V okrese Pardubice návštěvníky zejména přiláká pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. Dále pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a Africké muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi a cestovateli dr. Emilu Holubovi. Mnoho návštěvníků zavítá každoročně i do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který kromě pravidelných prohlídek pořádá nejrůznější akce pro milovníky koní. K turisticky atraktivním místům okresu Svitavy patří hrad Svojanov či zámecký areál v Litomyšli zařazený v roce 1999 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach a historická jádra měst. Hudba je v Pardubickém kraji převážně spojována s pardubickou Komorní filharmonií, svoji tradici má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce (rodišti skladatele Bohuslava Martinů). Z divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích, které mimo jiné od roku 2001 pořádá Festival smíchu – přehlídku komedií v podání divadel z celé republiky. Již od roku 1995 se v Přelouči uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing. (Statistická ročenka Pardubického kraje 2012, [online]) 26
Obr. 5: Vesnické památkové rezervace a zóny, lidové architektury (zdroj: Vystoupil a kol. 2006)
Z oblasti sportuje nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické steeplechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o „Zlatou přilbu České republiky“. I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligové hokejové družstvo se stalo líhní hokejových talentů světového formátu. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy bílého sportu, neboť tenisová „Pardubická juniorka“ otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu. (Statistická ročenka Pardubického kraje 2012, [online])
Obr. 6: Zimní sporty a rekreace (zdroj: Vystoupil a kol. 2006)
27
5.3 Shrnutí podmínek a základních pozitiv Pardubického kraje z pohledu cestovního ruchu Pro Pardubický kraj je typická venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady (zaujímá 40 % rozlohy kraje), venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch (29 %) a horská krajina (12 %). Urbanizované prostory zaujímají 9 % rozlohy území kraje. Touto strukturou funkčně – prostorového využití území se kraj řadí jen mezi průměrné z hlediska atraktivity cestovního ruchu mezi kraji ČR. (Vystoupil a kol. 2006) Základní pozitiva kraje: -
pestrost různých typů krajiny,
-
nárůst ubytovacích kapacit v mnoha turistických oblastech v posledních letech,
-
relativně dobrá dostupnost atraktivních lokalit, zejm. po železnici,
-
relativně dobrá struktura současného návštěvníka, stabilní zájem zahraničních návštěvníků,
-
kvalitní a mezinárodně konkurenceschopná nabídka kulturně – historických atraktivit,
-
pestrá struktura nabídky aktivit pro návštěvníky (rekrace u vody, cykloturistika, vodní sporty, zimní sporty),
-
dobré předpoklady pro rozvoj kongresové i incentivní turistiky,
-
existence
zastřešující
organizace
cestovního
ruchu
regionu
a
zájem
poskytovatelů služeb o tvorbu společných produktů (Vystoupil a kol. 2006).
28
Obr. 7: Pardubický kraj – potenciál pro CR (zdroj: Vystoupil a kol. 2006)
29
6 Program rozvoje Pardubického kraje 2012 - 2016 Cestovní ruch je podporován řadou dokumentů. Stěžení oblasti a program rozvoje CR je zpracován v rámci Programu rozvoje Pardubického kraje 2012 – 2016. Vizí kraje je rozvojově vyrovnaný kraj s vysokou kvalitou života zohledňující potřeby místních obyvatel, stabilní a prosperující ekonomikou fungující na principech udržitelného rozvoje, zdravým životním prostředím a efektivně fungující správou svého koordinovaného
území.
Aktualizovaný
Program
rozvoje
Pardubického
kraje
je zpracováván pro návrhové období 2012 – 2016 s výhledem do roku 2020. Po formální stránce se Program rozvoje Pardubického kraje (PRK) člení na dvě základní části, a to část analytickou a návrhovou. (Program rozvoje Pardubického kraje 2012 – 2016, [online])
6.1
Návrhová část Programu rozvoje
Hlavní náplní návrhové části Programu rozvoje Pardubického kraje na období 2012 – 2016 jsou 4 základní priority rozvoje, které jsou rozvíjeny do 16 strategických cílů, jejichž dosažení bude zajištěno realizací 26 navrhovaných opatření a jejich aktivit. (V souvislosti s tématem bakalářské práce byla vybrána a přiblížena pouze priorita související s podporou cestovního ruchu). Tab. 1: Podpora rozvoje cestovního ruchu v Programu rozvoje
Rozvojová priorita Strategický cíl
B. Konkurenceschopná ekonomika Efektivně využívat potenciál kraje v oblasti rozvoje udržitelného CR B. 4: Rozvoj základní a
Opatření
doprovodné infrastruktury CR a
B. 5: Koordinovaný rozvoj marketingu
jejího využití při rozvoji atraktivit
CR a tvorba turistických produktů
CR Zdroj: Program rozvoje Pardubického kraje 2012 – 2016
Opatření B. 4: Rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a jejího využití při rozvoji atraktivit cestovního ruchu Cestovní ruch je synergicky fungující odvětví, kdy k daným podmínkám pro cestovní ruch je nutno vybudovat odpovídající infrastrukturu. V rozvoji základní turistické infrastruktury i doprovodné infrastruktury došlo v posledních letech k posunu, možnosti 30
pro trávení volného času však stále nejsou plně využity. Významné rezervy jsou i v prostorovém rozložení a využití stávající turistické infrastruktury. Cílovým opatřením je zlepšovat stav turistické infrastruktury a zvyšovat kvalitu a nabídku turistických atraktivit s důrazem na jejich celoroční využití. (Program rozvoje Pardubického kraje 2012 – 2016, [online])
Opatření B. 5: Koordinovaný rozvoj marketingu cestovního ruchu a tvorby turistických produktů Dané podmínky, infrastruktura a atraktivity jsou nezbytnými, ale nikoliv jedinými podmínkami cestovního ruchu. Velmi důležitá je i tvorba nabídky (produktů) pro návštěvníky tak, aby v kraji strávili co nejdelší dobu. Pro zajištění účinnosti propagace musí být marketingové aktivity na všech úrovních koordinovány. Cílovým opatřením je podpora zvýšení počtu návštěvníků kraje, zvýšení obsazenosti lůžkových kapacit, provázat turistické atraktivity a zlepšení nabídky aktivit pro návštěvníky. (Program rozvoje Pardubického kraje 2012 – 2016, [online])
31
7 Finanční podpora cestovního ruchu z prostředků EU 7.1
Fondy EU
V současném programovacím období 2007 – 2013 je možné čerpat dotace z evropských Strukturálních fondů a z Fondu soudružnosti. Do Strukturálních fondů spadá Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), z něhož jsou dotovány investiční neboli „tvrdé projekty“ a Evropský sociální fond (ESF), ze kterého plynou dotace do neinvestičních tzv. „měkkých projektů“. Z Fondu soudružnosti jsou financovány investiční projekty na mezinárodní úrovni velkých rozsahů (z oblasti dopravy, životního prostředí, energetiky). V období 2007–2013 se České republice nabízí z evropských fondů 26,7 miliardy eur. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibližně čtyři miliardy eur, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 procent výdajů z aktivit uskutečněných v rámci regionální politiky. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, [online])
7.2
Cíle regionální politiky
Celkem je v tomto programovacím období v naší republice využíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudružnosti. Jedná se o cíl Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Vzhledem k tématu a zaměření práce bude blíže specifikován pouze cíl Konvergence, skrze něj plynou stěžejní dotace do oblasti cestovního ruchu. Patří sem Regionální operační programy (ROP), kam spadá také ROP Severovýchod, jež je součástí cíle této práce. Informace k ostatním cílům a další detaily týkající se problematiky Evropských fondů jsou dostupné na webu Ministerstva pro místní rozvoj, jež je centrálním koordinátorem využíváním fondů EU v České republice. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, [online])
Cíl Konvergence V centru cíle Konvergence stojí podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou hlavního města Prahy a je realizovaný prostřednictvím 32
osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,89 miliard eur. Konkrétněji budou rozebrány regionální operačními programy, na něž je z fondů EU vyčleněno 4,6 miliard eur. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, [online])
Regionální operační programy
7.3
Regionální operační programy pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti. Přestože je každý ROP samostatným dokumentem spravovaným samostatnou regionální radou a reagujícím na potřeby příslušného regionu, obecně se zaměřují na obdobná témata, která lze shrnout do následujících oblastí:
Dopravní dostupnost a obslužnost
Rozvoj území
Regionální rozvoj podnikání
Rozvoj cestovního ruchu
Jelikož se tato práce zaměřuje na oblast podpory cestovního ruchu, budou podrobněji rozebírány oblasti relevantní k tématu, všechny ostatní informace k dalším oblastem jsou dostupné na již zmiňovaném webu Ministerstva pro místní rozvoj. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, [online])
7.4
Oblast Rozvoj cestovního ruchu
Zahrnuje např. výstavby a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení, rekonstrukce, modernizace a rozvoj ubytovacích kapacit rozšíření o návazné služby (sportovní zařízení vč. půjčoven sportovních potřeb, wellness služby, zábavní centra apod.), rekonstrukce kulturní či technické památky nebo kulturní zajímavosti pro využití v cestovním ruchu, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury, modernizace, rozvoj a rekonstrukce lázeňské
infrastruktury
a
navazujících 33
zařízení,
marketingové
kampaně
s nadregionálním dopadem, informační a komunikační technologie v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu apod. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, [online])
7.5
ROP Severovýchod
Regionální operační program NUTS II Severovýchod (ROP Severovýchod) je určen pro region soudržnosti Severovýchod sestávající z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. Globálním cílem je zvýšení kvality fyzického prostředí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje EU. Program se zaměřuje na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a objektů a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, [online]) ROP Severovýchod spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj z Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčleněno 671,29 mil. eur. O podporu mohou žádat kraje, obce, svazky obcí, stát, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi či státem, profesní a zájmová sdružení, poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb, nestátní neziskové organizace, podnikatelé a další. Celkovou zodpovědnost za realizaci Regionálního operačního programu Severovýchod (ROP SV) nese řídicí orgán – Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. Implementační struktura ROP SV je stanovena zákonem č.248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb. (dále jen „Zákon“). Regionální rada je jako řídicí orgán ROP SV odpovědná za řízení a provádění operačního programu. V souladu se zásadou řádného finančního řízení je RR zodpovědná zejména za transparentní výběr projektů, monitorování projektů, zajištění spolufinancování
z veřejných
zdrojů,
řízení
činnosti
monitorovacího
výboru,
poskytování informací a zpráv, zajištění publicity atd. Rozdělení úkolů mezi jednotlivé orgány RR stanovuje Zákon. (Rada Severovýchod, [online])
34
ROP Severovýchod obsahuje 5 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osy jsou následující:
Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury
Prioritní osa 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí
Prioritní osa 3: Cestovní ruch
Prioritní osa 4: Rozvoj podnikatelského prostředí
Prioritní osa 5: Technická pomoc
Prioritní osy jsou dále členěny do dvanácti oblastí podpory, zde se však opět zaměříme na prioritní osu 3, která je relevantní pro téma práce. (Rada Severovýchod, [online])
7.6
Prioritní osa 3 – Cestovní ruch
Pro podporu cestovního ruchu je pro určeno 20 % z celkové alokace programu (133,4 mil. EUR) a tvoří ji dvě oblasti podpory: Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR, kde budou realizovány především projekty modernizace infrastruktury CR, revitalizace památek a podpora jejich dostupnosti. Oblast Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR bude pomáhat projektům zaměřeným na marketingovou podporu CR a propagaci regionů. (Rada Severovýchod, [online])
Oblast podpory 3.1 - Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR Cílem oblasti podpory je kvalitní infrastruktura a široké spektrum služeb pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. Příklady projektů: Rekonstrukce stravovacích a ubytovacích zařízení, budování cyklotras, turistických tras, revitalizace kulturně – historických a technických památek, realizace navigačních systémů k památkám, propagace realizovaných projektů, budování parkovacích kapacit pro návštěvníky, projekty hipoturistiky, venkovské turistiky, adrenalinové turistiky, pevnostní turistiky, relaxační turistiky apod. (Rada Severovýchod, [online])
35
Oblast podpory 3.2 – Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR Cílem oblasti podpory je trvalý zájem turistů o region, zajištěný koordinovaným rozvojem a propagací místních produktů cestovního ruchu. Příklady projektů: Tvorba analytických a strategických dokumentů v oblasti cestovního ruchu, systém značení turistických cílů, síť informačních center, rezervační systém apod. (Rada Severovýchod, [online])
Obr. 8: Čerpání dotací NUTS II Severovýchod (zdroj: Rada Severovýchod [online])
36
8 Analýza projektů Informace o realizovaných projektech za podpory ROP Severovýchod lze získat ze zpracovaného přehledu všech realizovaných projektů
v rámci
NUTS
II
Severovýchod, které jsou dostupné na webu Regionální rady tohoto regionu soudružnosti. Na serveru je možnost vyfiltrovat projekty dle různých kritérií (prioritní osa, oblast podpory, kraj, výše dotace, název projektu, název příjemce). Možná je i jejich kombinace. Takto byly vyfiltrovány projekty relevantní pro téma práce, tudíž projekty realizované na území Pardubického kraje, které spadají do prioritní osy 3 (Cestovní ruch). Zvlášť byla vyfiltrována oblast podpory 3.1, kde jde především o „tvrdé projekty“ a zvlášť oblast podpory 3.2, z níž byla financována ve většině případů propagace regionu v rámci cestovního ruchu. Pro analýzu projektů použijeme projekty spadající pod oblast podpory 3.1, přiblížení a vysvětlení druhé oblasti podpory bude následovat později. V rámci oblasti podpory 3.1, tj. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu, bylo doposud realizováno 47 projektů. Jejich přehled je zpracován v tabulce v příloze č. 1. Jsou zde uvedeni příjemci, místo realizace, počet obyvatel v místě realizace, předmět projektu a finanční prostředky. Z tohoto přehledu realizovaných projektů je možné vyvodit několik obecných závěrů. Pro přehlednost budou uvedeny v grafech.
8.1
Analýza projektů z oblasti podpory 3.1
8.1.1 Typ příjemce Mezi příjemci podpory se nejčastěji vyskytují města (k nim jsou zahrnuty i obce) a právnické osoby. Města a obce představují téměř polovinu všech příjemců, poměrnou část tvoří právnické osoby. Jen v několika případech je příjemcem kraj, fyzická osoba, sdružení obcí či farnost.
37
FO 4%
ostatní 9%
město/obec 49% PO 38%
Obr. 9: Příjemci dotací (zdroj: vlastní zpracování)
8.1.2 Počet obyvatel místa realizace – vymezení venkovské oblasti podle velikostního znaku Dalším kritériem pro rozdělení projektů je počet obyvatel. Zde se setkáváme také s jedním z možných používaných pohledů k vymezení venkova, tj. velikostní znak počet obyvatel, který je pro venkovskou oblast charakterizován do 2000 obyvatel. Vymezení podpory venkovské turistiky je sice stěžením cílem této práce, ale velikostní znak není příliš účelným kritériem, jak je možné zjistit při bližším a detailnějším zkoumáním jednotlivých projektů, čímž se bude práce zabývat v další části.
do 500 20%
500 až 2000 13%
nad 2000 67%
Obr. 10: Počet obyvatel v obcích realizace (zdroj: vlastní zpracování)
38
Již na tomto grafu lze pozorovat, že poměrná většina dotovaných projektů byla v rámci větších, tedy podle sledovaného kritéria, „nevenkovských“ obcí. Už tedy zde je vidět, že podpora venkovského turismu nebude nijak stěžení ve zkoumaném regionu.
8.1.3 Předmět projektu Z pohledu rozdělení podle náplně projektu, bylo zvoleno několik kategorií pro přehled, do jakých činností, oblastí či objektů plynuly dotace. Bylo stanoveno celkem sedm kategorií podle typu projektu. 1. Ubytování (rekonstrukce, rozšiřování kapacit, modernizace, výstavba) 2. Turistické areály/komplexy 3. Rekonstrukce a renovace historických objektů 4. Rekonstrukce a renovace muzeí, galerií 5. Naučné, turistické stezky 6. Infrastruktura pro zimní sporty 7. Ostatní Všech 47 projektů bylo pro přehlednost rozděleno podle stanovených kategorií, přehled roztříděných projektů je v příloze č. 2. Z následujícího grafu lze vyčíst, že nejčastěji zastoupenými projekty byly projekty související s ubytováním (výstavba ubytovacích zařízení, rekonstrukce, renovace, rozšiřování kapacit a služeb apod.). Velkou část zaujímají také rekonstrukce a renovace historických objektů a dále výstavba či rozšiřování a modernizace turistických komplexů, které sice nebyly realizovány v tak početném množství, ale výdaje na jejich výstavbu zabírají značnou část z celkových dotací.
39
Ubytování 4 Turistické areály/komplexy
3 15
2
Rekonstrukce a renovace historických objektů Rekonstrukce a renovace muzeí, galerií Naučné, turistické stezky
10
Infrastruktura pro zimní sporty
7
6
Ostatní
Obr. 11: Struktura projektů podle předmětu projektů (zdroj: vlastní zpracování)
8.2 Zhodnocení z pohledu dotací jednotlivých kategorií realizovaných projektů Následující tabulka shrnuje dotace EU v rámci jednotlivých kategorií projektů podle předmětu zaměření. Nejsou zde zahrnuty celkové náklady na projekt, ty se skládají také ze samofinancování žadatele. Tabulka obsahuje přehled pouze části, kterou tvoří dotace z EU, je to záměr, pro přiblížení podpory v rámci ROP. Tab. 2: Dotace EU pro jednotlivé kategorie projektů
Podíl na Předmět projektu
Dotace EU (Kč)
celkových dotacích (%)
Ubytování
216 443 218
18,73
Turistické areály/komplexy
293 510 646
25,39
Rekonstrukce a renovace historických objektů
169 868 481
14,70
Rekonstrukce a renovace muzeí, galerií
334 609 065
28,95
Naučné, turistické stezky
19 234 194
1,66
Infrastruktura pro zimní sporty
46 089 477
3,99
40
Ostatní
76 036 719
CELKEM
1 155 791 800
6,58 -
Zdroj: Rada Severovýchod, [online], vlastní zpracování
Pro přehlednost je uveden také graf, kde je možno vidět, jakou procentní část z poskytnutých dotací zaujímají jednotlivé kategorie v rámci celkových dotací ve sledované oblasti podpory.
2%
6% 4%
19% Ubytování
Turistické areály/komplexy 29%
25%
Rekonstrukce a renovace historických objektů Rekonstrukce a renovace muzeí, galerií Naučné, turistické stezky Infrastruktura pro zimní sporty Ostatní
15%
Obr. 12: Podíl jednotlivých kategorií na celkových dotacích (zdroj: vlastní zpracování)
Z grafu je zřetelné, že poskytnuté dotace byly nejvíce používány na budování, rekonstrukce a renovace kulturních zařízení, především muzeí a galerií a téměř stejná část dotací byla použita na projekty v souvislosti s rozšiřováním ubytovací infrastruktury, tedy na výstavbu ubytovacích zařízení, renovace a rekonstrukce stávajících objektů nebo rozšiřování jejich kapacit.
8.3 Zhodnocení projektů z pohledu přínosu pro rozvoj venkovské turistiky Cílem této práce je analýza podpory venkovské turistiky. Toto filtrovací kritérium však oficiálně nefunguje a všechny typy projektů jsou zde zahrnuty do podpory cestovního ruchu jako celku. Proto bylo pro posouzení podpory venkovského cestovního ruchu 41
nutné určit kritéria, podle kterých bude možné vytřídit projekty, které jsou relevantní jako podpora této oblasti cestovního ruchu. Jak již bylo v této práci mnohokrát zdůrazňováno, je problematické tato kritéria striktně vymezit. Při posuzování, zda je relevantní zařadit daný projekt, jako podpůrný pro rozvoj venkovského cestovního ruchu byla zohledňována následující kritéria, vycházející jak z odborné literatury, tak i ze subjektivního pohledu na přínos pro venkovský turismus. Projekty zařazené do této kategorie splňují různé kombinace některých z těchto podmínek: 1. Projekt je realizován ve venkovské oblasti. 2. Projekt přispívá k rozvoji infrastruktury venkovské turistiky (ubytování, zázemí pro volnočasové aktivity …). 3. Projekt
přispívá
k rozšíření
doprovodných
služeb
venkovské
turistiky
(volnočasové aktivity). 4. Projekt má souvislost s historií nebo tradicemi dané oblasti. 5. Projekt má význam nebo souvislost s ekologií. Po prostudování jednotlivých projektů bylo jako odpovídajících daným kritériím vybráno z celkových 47 projektů následujících 12, které byly rozděleny podle předmětu projektu, tabulka níže je zkrácenou verzí kompletního přehledu, uvedeného v příloze č. 3. Tab. 3: Projekty podporující venkovskou turistiku
celkové výdaje (Kč)
Projekty Ubytování (rekonstrukce, rozšiřování kapacit, modernizace, výstavba) Adaptace objektu vysoké Chvojno č. p. 40 Dolní Morava - Lokalita pod Horskou službou Ubytovací hostinec - Na skalách Budislav Vybudování moderního rodinného penzionu se zaměření na ski a cyklo služby vč. certifikace Turistické areály/komplexy Centrum turistického ruchu Dolní Morava Dolní Morava - vybavenost cestovního ruchu Rekonstrukce a renovace historických objektů Berlova Vápenka v Třemošnici Rekonstrukce zámku v Cholticích - Renesanční zámek (č. p. 5) Revitalizace hradu Svojanov pro zvýšení cestovního ruchu v regionu
42
z toho dotace EU (Kč)
12 282 637 49 041 043 12 465 250
4 913 055 12 747 565 6 357 278
22 634 073
11 543 377
600 000 008 4 971 973
204 000 002 4 226 177
19 496 640 13 469 575
16 572 144 11 449 138
25 408 862
21 247 302
Naučné, turistické stezky Hřebečské důlní stezky Rekreační lesy Podhůra Ostatní Keltská vesnice Archeoparku Nasavrky
9 656 265 14 118 868
8 206 193 11 028 001
18 441 729
9 405 281
Zdroj: Rada Severovýchod, [online], vlastní zpracování
Opět jsou pro přehlednost data uvedena v grafu, který znázorňuje počty projektů s jednotlivými předměty záměru.
Ubytování
2
Turistické areály/komplexy 4 Rekonstrukce a renovace historických objektů Rekonstrukce a renovace muzeí, galerií Naučné, turistické stezky
1
3 2
Obr. 13: Struktura podle předmětu projektů II (zdroj: vlastní zpracování)
Z grafu je zřejmé, že nejčastěji podporovanými projekty v rámci rozvoje venkovské turistiky jsou projekty realizované v oblasti ubytování. Jde o velmi důležitou oblast v rámci podpory venkovského cestovního ruchu, protože ubytovací infrastruktura je jedním ze základních požadavků pro rozvíjení této oblasti.
8.4
Shrnutí výdajů v rámci oblasti podpory 3.1, podíl dotací EU
Následující tabulka udává přehled výdajů v rámci sledované oblasti podpory. Asi nejzajímavějším údajem je podíl EU dotací na celkových nákladech vynaložených na podporu projektů oblasti podpory 3.1 a také podíl dotací EU na podporu projektů s přínosem pro venkovskou turistiku.
43
Tab. 4: Shrnutí výdajů v rámci zkoumané oblasti podpory
Celkové výdaje v rámci oblasti podpory 3.1
2 236 560 720 Kč
z toho celkové dotace EU
1 155 791 800 Kč
Podíl dotací EU na celkových výdajích
52 %
Celkové výdaje na projekty podporující VT
801 986 923 Kč
z toho celkové dotace EU
321 695 513 Kč
Podíl dotací EU na celkových výdajích na projekty podporující VT Podíl dotací EU na projekty podporující VT na celkových dotacích EU v rámci oblasti podpory 3.1
40 %
28 %
Zdroj: Rada Severovýchod, [online], vlastní zpracování
8.5 Přiblížení přínosu jednotlivých projektů, podporujících venkovský cestovní ruch Následující výčet a charakteristika jednotlivých realizovaných projektů obsahuje subjektivní pohled na jejich přínos pro VT z většiny podložený zpracovanými informacemi z webu Regionální rady NUTS II Severovýchod – Rada Severovýchod, [online].
Adaptace objektu vysoké Chvojno č. p. 40 Tento projekt je realizován v malé obci. Nejde však jen o pouhé rozšíření ubytovací infrastruktury na venkově. Adaptace objektu na penzion bude sloužit pro ubytování hostů Lesního družstva, kteří sem přijíždějí za mysliveckou a rybářskou turistikou, čímž také projekt přispěje k rozvoji těchto oblastí turismu spojených s venkovem a místní tradicí. Mimo loveckou sezonu bude objekt sloužit jako centrum ekologické výchovy pro žáky základních škol, což je další pozitivní přínos pro „zelený cestovní ruch“.
Berlova vápenka v Třemošnici Rekonstrukce chátrajícího objektu vápenky, která je velmi cennou technickou stavbou dokládající místní průmyslovou tradici a historii zpracovávání vápence a výroby vápna 44
a cementu. Je zde také vybudováno muzeum vápenictví v autentickém původním prostředí. Tento projekt v malé obci Třemošnice je přínosem pro přiblížení tradičního průmyslu, jež byl zde provozován už před 150 lety.
Obr. 14: Berlova vápenka (zdroj: Rada Severovýchod, [online])
Centrum turistického ruchu Dolní Morava Projekt zahrnuje vybudování komplexního turistického centra zajišťující služby pro celoroční využití. Jde tedy o zajištění služeb pro zimní i letní aktivity. Centrum poskytuje také ubytování v různých standardech od hotelu pro náročnější hosty s doprovodnými aktivitami až po běžné pěší turisty, běžkaře, cykloturisty, kteří vyhledávají spíše ubytování rodinného typu v chatkách v nižších cenových relacích. Dolní Morava je malá venkovská obec a tento projekt rozšiřuje nejen ubytovací infrastrukturu, ale hlavně celoroční vyžití pro turisty. Realizací vznikla také nová pracovní místa, což je další důležitý přínos projektu.
45
Obr. 15: Centrum CR Dolní Morava (zdroj: Rada Severovýchod[online])
Dolní Morava - Lokalita pod Horskou službou Stěžejním objektem projektu je výstavba penzionu, což přispěje k rozšíření ubytovacích kapacit. Doprovodné služby, jako půjčovna outdoorového vybavení, jistě turisté uvítají. Další přínos pro venkovský turismus je vybudování dvou nových okruhů naučných stezek, jež jsou součástí projektu.
Obr. 16: : Penzion Jiřinka (zdroj: Penzion Jiřinka, [online])
Dolní Morava - vybavenost cestovního ruchu Přínos pro rozvoj venkovské turistiky plyne především ve vybudování naučné cyklotrasy s odpočinkovými místy a informačními tabulemi a vytvoření orientačního systému. 46
Hřebečské důlní stezky V regionu Moravskotřebovska vznikla nová naučná turistická stezka pro pěší i cyklisty. Jejím úkolem je seznámit turisty s historií lidské činnosti na Hřebečském hřbetu, s místními přírodními pamětihodnostmi a významnými kulturními památkami v dané lokalitě. Součástí je také geologická expozice Hřebečské důlní stezky. Nevyužitý potenciál této oblasti, ať už jde především o historii těžby v místních dolech, tak i o ostatní atraktivity, bude tímto projektem představen a s navazujícím doprovodnými aktivitami bude mít pro dosud nijak zvlášť propagovanou oblasti přínos v rámci cestovního ruchu.
Obr. 17: Hřebečské důlní stezky (zdroj: Rada Severovýchod, [online])
Keltská vesnice Archeoparku Nasavrky Vybudování funkční Keltské vesnice je poslední a nejdůležitější součást Archeoparku. Součástí je naučná stezka a vysoce ceněná expozice „Po stopách Keltů“ s interaktivními vzdělávacími projekcemi. Projekt Archeoparku je bezesporu obrovským lákadlem pro turisty, navíc přibližuje život našich předků, tradičních dobových řemesel a celkově násilně nenarušuje venkovský prostor. Realizací vznikne také možnost spolupráce místních obyvatel – vznik pracovních příležitostí, rozvoj ubytování a dalších služeb v Nasavrkách. (Keltský archeoskanzen Nasavrky, [online])
47
Obr. 18: Keltská vesnička (zdroj: Keltský archeoskanzen Nasavrky, [online])
Rekonstrukce zámku v Cholticích - Renesanční zámek (č. p. 5) Díky dotacím bude zámek v Cholticích nejen rekonstruován, ale také se rozšíří jeho expozice. Projekt přispěje k zatraktivnění této malé obce v rámci cestovního ruchu.
Obr. 19: Zámek v Cholticích (zdroj: Rada Severovýchod, [online])
Rekreační lesy Podhůra Lesy Podhůra se rozprostírají mezi třemi obcemi. Záměrem projektu bylo vytvořit z těchto lesů turisticky atraktivní oblast pro návštěvníky. Došlo proto k modernizaci cest a vytvoření běžeckých a pěších tras i hipostezek, což je stěžením přínosem projektu 48
pro venkovskou turistiku. Součástí je také vytvoření kvalitního turistického značení. Tímto projektem byl velmi dobrým způsobem využit potenciál místní přírody pro cestovní ruch a zároveň se jedná o velmi šetrný přístup vůči okolnímu prostředí.
Obr. 20: Rekreační lesy Podhůra (zdroj: Rada Severovýchod, [online])
Revitalizace hradu Svojanov pro zvýšení cestovního ruchu v regionu Obnova jednoho z nejvýznamnějších památkově chráněných objektů v kraji. Dojde k rozšíření stávajících prohlídkových tras a vybudování venkovních prohlídkových tras kolem hradeb. Hrad Svojanov láká turisty do stejnojmenné obce a je nejhlavnější místní atraktivitou, nenavštěvují ho jen obyvatelé okolních obcí, ale při různých dobových akcí, které jsou na hradě pořádány, se sjíždí turisté z celé ČR i mimo ní. Slouží také jako cíl mnoha cyklistů v rámci okolních cyklostezek a bývá cílem například školních výletů apod.
Obr. 21: Hrad Svojanov (zdroj: Rada Severovýchod, [online])
49
Ubytovací hostinec - Na skalách Budislav Hostinec jako takový bezesporu patří k zázemí venkovské turistiky. V tomto projektu jde o rozšíření ubytovacích jednotek a venkovních aktivit. Ubytování využijí turisté, cyklisti, rybáři či houbaři. Cílem návštěvníků jsou především Toulovcovy Maštale a zatraktivnění hostince bude mít jistě pro malou obec Budislav pozitivní vliv z pohledu přilákání turistů.
Obr. 22: Ubytovací hostinec – Na Skalách (zdroj: Hostinec Na Skalách, [online])
Vybudování moderního rodinného penzionu se zaměření na ski a cyklo služby vč. certifikace Namísto zchátralého selského stavení vznikl v malé obci Výprachtice certifikovaný penzion zaměřený na lyžařskou turistiku, cykloslužby a pěší turistiku. Součástí je i půjčovna kol a lyží. Podporuje nejen rozvoj turistiky na venkově, ale jako bonus navíc vznikla nová pracovní místa.
50
Obr. 23: Penzion Patriot (zdroj: Penzion Patriot, [online])
Pro analýzu projektů byly použity realizované projekty z oblasti podpory 3.1, a to z toho důvodu, že projekty z oblasti 3.2 jsou zaměřené na marketing a propagaci daného regionu a převážně na propagaci regionu jako celku, tudíž není možné aplikovat kvalifikaci dle zvolených kritérií. I když ve většině těchto projektů nelze určit, zda mají přímo přínos pro venkovský turismus, jsou důležité. Například projekty, kde jako příjemce vystupuje Destinační společnost Východní Čechy, což je zájmové sdružení právnických osob, jejímž předmětem činnosti je realizace aktivit směřujících k rozvoji
Obr. 24: Propagační materiály Pardubického kraje (zdroj: Destinační společnost Východní Čechy, [online])
51
destinace Pardubického kraje na trhu cestovního ruchu, lze označit jako přínosné pro venkovskou turistiku. Konkrétně se jedná o kompletní sadu nových materiálů propagujících atraktivity Pardubického kraje vyznačující se svojí komplexností a jednotným vizuálním stylem. Lze ji označit za nejucelenější propagační materiál svého druhu zaměřený na Pardubický kraj, který byl dosud vydán. Součástí jsou materiály např. o hipoturistice nebo tradičních výrobcích a gastronomii Pardubického kraje, což úzce souvisí s propagací venkovského cestovního ruchu. (Destinační společnost Východní Čechy, [online])
52
9 Závěr a závěrečná doporučení Z předchozí analýzy vyplynulo mnoho aspektů podpory jak cestovního ruchu jako celku, tak podpory venkovské turistiky. Celkově bylo v rámci prioritní osy 3, oblasti podpory 3.1 realizováno 47 projektů podporující rozvoj cestovního ruchu. Bylo zjištěno, že obecně je nejčastějším příjemcem dotací město či obec společně s právnickými osobami. Zde se dokazuje, že města a obce mají zájem a využívají možnosti podpory na rozvoj cestovního ruchu, převážně na lokální a regionální úrovni, i když v některých případech jde i o národní a mezinárodní úroveň (Ski areály, kongresová turistika, obnova významných památek apod.) Co se týče obcí, kde byly jednotlivé projekty realizovány, nejvíc jsou zastoupeny obce a města s počtem obyvatel větší než 2000, a to ve značném zastoupení téměř 70 %, což už může naznačovat, že většina projektů se týkala spíše městského turismu, než venkovských oblastí. Při analýze zaměření projektů měly největší zastoupení projekty, které nějakým způsobem rozšiřují ubytovací infrastrukturu, ať už se jedná o výstavbu nových zařízení, rekonstrukce, renovace, rozšiřování kapacit či služeb v rámci ubytování. Druhé nejčetnější zastoupení měly projekty zaměřující se na rekonstrukce a renovace muzeí a galerií. Přesto, že nejčetnějším předmětem byla ubytovací zařízení, největší podíl finanční podpory plynul do projektů na rekonstrukce a renovace muzeí a galerií (téměř 30 % dotací), následují dotace na budování turistických areálu a komplexů (25 % dotací) a třetí největší objem podpory plynul na projekty související s ubytováním (19 % dotací). Celkové výdaje na realizované a zveřejněné projekty v rámci zkoumané oblasti podpory činily přes 2,2 miliardy Kč. Z toho přes 1,1 miliardy Kč plynulo z fondů EU, což je cca 50 % veškerých výdajů. Dostáváme se k hodnocení podpory venkovské turistiky. Po stanovení kriterií pro zařazení projektů jako podpůrných pro tuto oblast cestovního ruchu splňovalo podmínky 12 projektů z celkových 47 realizovaných v rámci oblasti podpory 3.1. Největší zastoupení měly opět projekty zaměřené na ubytovací infrastrukturu. Celkové výdaje v rámci projektů podporujících VT činí cca 0,8 miliardy Kč, z toho je přes 53
0,3 miliardy Kč dotováno z Evropských fondů (40 %). Pokud srovnáme dotace z EU plynoucí na projekty zaměřené na VT s celkovými dotacemi v rámci oblasti podpory 3.1, tak podpora z fondů EU na venkovský cestovní ruch činí asi 28 %. Z tohoto shrnutí tedy plyne, že jen zlomek projektů podporuje přímo venkovskou turistiku a z celkových dotací neplyne ani třetina finanční podpory na tuto oblast turismu. Cílem práce byla analýza podpory venkovské turistiky z daného regionálního operačního programu Severovýchod v regionu Pardubického kraje. Z výsledků analýzy nebyly zjištěny příliš pozitivní aspekty podpory VT, ale dobrou zprávou je, že alespoň z části, je tato oblast cestovního ruchu rozvíjena a podporována, avšak vzhledem k tomu, že vyrovnávání disparit venkova a městských sídel, rozvíjení infrastruktury na venkově a vůbec podpora šetrného udržitelného cestovního ruchu je jedním ze stěžejních zacílení rozvojových plánovacích dokumentů, nejsou zjištěná data příliš povzbuzující. Je potřeba více se zajímat o možnosti využívání dotací i v rámci malých venkovských obcí či venkovských oblastí. Většího zastoupení žadatelů zmiňovaných subjektů by mohlo být dosaženo například školeními, prezentacemi na lokálních úrovních, aby si potencionální žadatelé vůbec uvědomili možnost využití podpory pod záštitou Evropských fondů. Možný problém malých venkovských obcí může být také v nedostatečné
specializaci
nebo
absenci
projektových
týmů,
tedy
problém
s administrativou a dokumentacemi v rámci projektování záměrů. Veškeré potřebné dokumenty jsou přehledně zpracované v rámci Ministerstva pro místní rozvoj a v našem konkrétním případě i v rámci Rady Severovýchod, takže dostat se k informacím, jaké možnosti čerpání Evropských dotací subjekty mají, není nijak složité. Existuje zde mnoho nevyužitého potenciálu pro rozvíjení a rozšiřování venkovské turistiky, mnoho chátrajících objektů, které by mohly určitými zásahy najít nové využití, mnoho příležitostí, jak venkovskou turistiku podpořit. Nevyužít naskytujících se možností podpory ze strany EU pro rozvíjení cestovního ruchu, který přináší nejen finance, pracovní místa, ale podílí se i na udržitelném rozvoji je velká škoda. Do budoucna by se zcela jistě měly rozšířit projekty zaměřující se na rozvoj VT, jelikož i to se podílí na vyrovnávání disparit mezi regiony a souvisí s regionálním rozvojem a rozvojem udržitelné ekonomiky vůbec, a to je primární cíl nejen na úrovni Evropské unie, ale stejně tak na úrovni globální. 54
10 Použité zdroje Tištěné zdroje [1.] CÁNOVES, G. a kol. Rural tourism in Spain: ananalysis of recent evolution. Geoforum. 2004. s. 755-769. [2.] FLEISCHER, A., PIZAM, A. Rural tourism in Israel. Tourism Management. 1997, roč. 18, č. 6, s. 367-372. ISSN: 0261-5177. [3.] FOTIADIS, A. K. A comparative analysis of rural tourism development in Hungary and Greece. African Journal of Business Management. 2011, roč. 5, č. 19, s. 7954-7963. ISSN: 1993-8233. [4.] HÁJEK, T. The development potential of Czech rural tourism. AGRIC. ECON. 2002, roč. 48, č. 12, s. 559-562. [5.] JARÁBKOVÁ, J. The rural areas – the unutilized potential in light of tourism. AGRIC. ECON. 2010, roč. 56, č. 11, s. 532-539. [6.] KOLEKTIV AUTORŮ – Katedra cestovního ruchu, VŠE Praha. Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj. 1. vydání. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. 123 s. ISBN 80-245-1159-2. [7.] KONEČNÝ, O. Metodická úskalí hodnocení významu venkovského cestovního ruchu v Česku. [CD-ROM]. In Regionální rozvoj a cestovní ruch. VŠPJ: Jihlava, 2011, s. 93-101. ISBN 978-80-87035-44-3. [8.] NOWACZEK, A. M. K., FENEL, D. A. Ecotourism in post-communist Poland: an examination of tourists, sustainability and institutions. Tourism Georaphies. 2002, roč. 4, č. 4, s. 372-395. ISSN: 1461–6688. [9.] OPPERMANN, M. Rural tourism in Southern Germany. Annalsof Tourism Research. 1996, roč. 23, č. 1, s. 86-102. ISSN: 0160-7383. [10.] STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. 1. vydání. Praha: Profi Press, 2005. 65 s. ISBN: 80-86726-14-2. [11.] VYSTOUPIL, J. a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vydání. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN: 80-239-72561 [12.] VYSTOUPIL, J. a kol. Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 119 s. ISBN: 80-210-4167-6.
55
Internetové zdroje [1.] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka Pardubického kraje 2012 [online]. c2012 [cit. 2013-03-10]. Dostupný z WWW:
. [2.] DESTINAČNÍ SPOLEČNOST VÝCHODNÍ ČECHY[online]. c2013 [cit. 201303-20]. Dostupný z WWW: . [3.] HOSTINEC NA SKALÁCH. Fotogalerie [online]. c2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupný z WWW: < http://www.naskalach.cz/fotogalerie.php>. [4.] KELTSKÝ ARCHEOSKANZEN NASAVRKY. Fotogalerie [online]. c2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupný z WWW: . [5.] KELTSKÝ ARCHEOSKANZEN NASAVRKY. Projekt [online]. c2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupný z WWW: . [6.] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy[online]. c2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupný z WWW: . [7.] PROGRAM ROZVOJE PARDUBICKÉHO KRAJE 2012 - 2016[online]. c2011 [cit. 2013-03-10]. Dostupný z WWW: . [8.] PENZION JIŘINKA [online]. c2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupný z WWW: . [9.] PENZION PATRIOT [online]. c2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupný z WWW: . [10.] RADA SEVEROVÝCHOD (REGIONÁLNÍ RADA NUTS II SEVEROVÝCHOD)[online]. c2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupný z WWW: < http://www.rada-severovychod.cz/>. [11.] RADA SEVEROVÝCHOD (REGIONÁLNÍ RADA NUTS II SEVEROVÝCHOD). Realizované projekty [online]. c2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupný z WWW:. 56
Seznam obrázků Obr. 1 Geografická mapa Pardubického kraje ..........................................................................21 Obr. 2 Administrativní členění Pardubického kraje ................................................................23 Obr. 3 Koncentrace hromadných ubytovacích zařízení ...........................................................24 Obr. 4: Přírodní atraktivity a pozoruhodnosti ..........................................................................26 Obr. 5: Vesnické památkové rezervace a zóny, lidové architektury ........................................27 Obr. 6: Zimní sporty a rekreace ...............................................................................................27 Obr. 7: Pardubický kraj – potenciál pro CR ............................................................................29 Obr. 8: Čerpání dotací NUTS II Severovýchod .......................................................................36 Obr. 9: Příjemci dotací .............................................................................................................38 Obr. 10: Počet obyvatel v obcích realizace ..............................................................................38 Obr. 11: Struktura projektů podle předmětu projektů ..............................................................40 Obr. 12: Podíl jednotlivých kategorií na celkových dotacích ..................................................41 Obr. 13: Struktura podle předmětu projektů II ........................................................................43 Obr. 14: Berlova vápenka ........................................................................................................45 Obr. 15: Centrum CR Dolní Morava ........................................................................................46 Obr. 16: Penzion Jiřinka ...........................................................................................................46 Obr. 17: Hřebečské důlní stezky ...............................................................................................47 Obr. 18: Keltská vesnička .........................................................................................................48 Obr. 19: Zámek v Cholticích ....................................................................................................48 Obr. 20: Rekreační lesy Podhůra ..............................................................................................49 Obr. 21: Hrad Svojanov ............................................................................................................49 Obr. 22: Ubytovací hostinec – Na Skalách ...............................................................................50 Obr. 23: Penzion Patriot............................................................................................................51 Obr. 24: Propagační materiály Pardubickéhokraje ...................................................................51
Seznam tabulek Tab. 1: Podpora rozvoje cestovního ruchu v Programu rozvoje...............................................30 Tab. 2: Dotace EU pro jednotlivé kategorie projektů ...............................................................40 Tab. 3: Projekty podporující venkovskou turistiku ..................................................................42 Tab. 4: Shrnutí výdajů v rámci zkoumané oblasti podpory ......................................................44
57