Zápis z pracovního setkání k projektu ITP

Institut trhu práce – podpůrný systém služeb zaměstnanosti

Zápis z pracovního setkání k projektu ITP

Název jednání

Setkání poradenských pracovníků Úřadů práce Ústeckého kraje ke klíčové aktivitě č. 6 projektu ITP

Datum jednání

9. května 2007, 10:00 – 16:00

Místo jednání

Úřad práce v Děčíně

Účastníci

Bc. Karina Džuganová - ÚP Ústí nad Labem PaedDr. Věra Frantlová - ÚP Teplice Bc. Eva Juzváková - ÚP Děčín PhDr. Miloslava Mertová - ÚP Chomutov PhDr. Petr Nádvorník - ÚP Děčín Bc. Miroslava Říhová - ÚP Louny Mgr. Ivana Soukupová - ÚP Most Mgr. Josef Turek - ÚP Ústí nad Labem Ing. Zuzana Freibergová – Národní vzdělávací fond, o.p.s. - Středisko podpory poradenských služeb (NVF - SPPS) Ing. Ondřej Gbelec – NVF - SPPS Mgr. Tomáš Potočný – NVF - SPPS

Verze dokumentu Program setkání

02 -

Představení projektu ITP a klíčové aktivity "Optimalizace poradenských služeb" v rámci projektu Diskuse nad cíli projektu a nad zvoleným způsobem jejich dosažení Diskuse nad současným stavem poradenství v ČR

Poznámka: V následujícím textu jsou zaznamenána vyjádření k tématům, která během setkání zazněla. Zapisovatel si je vědom toho, že některá vyjádření mohou být zkreslená. Pokud máte k zápisu jakékoli komentáře, kontaktujte prosím zapisovatele. Nebudou-li vzneseny připomínky, bude tato verze považována za platnou a odsouhlasenou zúčastněnými.

Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz Zpracoval: Ing. Zuzana Freibergová Datum: 14. 6. 2007

1/6


Poznámky z diskuze Silné stránky Silnou stránkou stávajícího systému poskytování poradenských služeb na ÚP je jeho zakotvení v zákonu o zaměstnanosti. Zákon znamenal velký posun v poradenství a stejný posun znamenal v oblasti pracovní rehabilitace. Poradenství se stalo jedním z nástrojů APZ, což umožnilo nakupování externích poradenských služeb. Jediná výtka spočívá v tom, že je poradenství v zákoně ošetřeno na několika místech v různých paragrafech a svým způsobem je tudíž jeho pojetí roztříštěné. Bylo by vhodné provést analýzu zákona o zaměstnanosti a pojmů, které zákon v oblasti poradenských služeb používá.

Úřady práce se naučily pracovat s klienty na velice dobré úrovni. Silnou stránkou poradenského systému je zejména poradenství k volbě a změně povolání na IPS, která jsou institucionálně zakotvena na všech ÚP. IPS jsou nejpropracovanější službou, která má jasnou metodiku a dobře připravené pomůcky, videofilmy, mapy povolání, DVD atd. díky odboru 42 SSZ MPSV, který se této oblasti systematicky věnuje. Pracovníci IPS mají pravidelná setkání, inovují různé metody, sbírají data pro Atlas škol atd. Znají metody individuálního i skupinového poradenství. Přesto se pracovníci IPS nebrání novým metodám práce.

Příkladem toho, jak může legislativa pozitivně ovlivnit stav nezaměstnanosti, je opatření týkající se absolventů. Na základě nové úpravy ubyla téměř polovina absolventů z řad uchazečů o zaměstnání.

Slabé stránky Poradenské služby trpí nedostatkem pracovních sil a byla projevena obava z proklamované tendence snižování počtu státních zaměstnanců. Např. v IPS jsou obvykle jen dva pracovníci, přestože se jedná o prevenci nezaměstnanosti. Mnohdy se zdá, že laičtí poradci v rámci projektů ESF mají možnost pracovat s problémovou skupinou efektivněji než profesionální poradci ÚP a dosahují lepších výsledků. Důvodem toho je nesrovnatelně menší poměr mezi počty klientů na jednoho poradce. Ve prospěch věci by bylo stanovení počtu klientů na jednoho poradce nebo poradce pro zprostředkování zaměstnání. Nevyjasněná zůstala otázka, jakou metodiku zvolit ke stanovení optimálního poměru počtu klientů na jednoho poradce.

Slabou stránkou poradenského systému služeb zaměstnanosti je vykazování poradenských činností a vedení statistik o klientech. ÚP jsou hodnoceny i podle vykazovaných činností a OKpráce není v modulu Statistika nastavena na vykazování poradenských aktivit. Zejména vzhledem k tomu, že na všech ÚP jsou dva druhy poradenských služeb – interní a externí (nakupované) a prioritně se evidují ty externě nakupované.

Kromě poradenských služeb poskytovaných IPS nejsou ostatní poradenské služby na všech ÚP zajišťovány na stejné úrovni. Jejich pojetí a realizace se odvíjí od kreativity a pochopení daného ÚP.

Mezi veřejností je obecně malá povědomost o funkci Inspektorátů práce. Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz

Zpracoval: Ing. Zuzana Freibergová Datum: 14. 6. 2007

2/6


I přes dosavadní snahy jsou na ÚP používány různé pojmy pro pracovní pozice poskytující poradenské a zprostředkovatelské služby.

Vlídnost a uživatelská přístupnost informačních a poradenských služeb, různé služby různým klientům Ke zvýšení efektivity práce ÚP by prospělo, kdyby docházelo k rozdělení / segmentaci klientů podle toho, jakou službu daný klient potřebuje / vyžaduje / očekává, aby se zvýšily jeho šance na trhu práce. Tomu odpovídá obvykle i rozdělení služeb pro uchazeče a zájemce o zaměstnání na tři zóny podle potřeb klientů: 1) samoobslužná, 2) zprostředkovatelská a 3) poradenská zóna. Do samoobslužné zóny je obvykle přístup z ulice nebo za přepážkou informátora. K dispozici je vlídný poradce, který klienta seznámí s informačními zdroji, vyzve k použití počítače atd.

Poradenské služby mají být proaktivní a je v zájmu klienta, aby měly kontinuální charakter. Klient by měl být informován o dalších možnostech a nabízených službách. Zejména v oblastech, kde není co zprostředkovávat, je potřeba s motivovanými klienty soustavně pracovat, udržovat jejich motivaci a poskytovat jim i tzv. po-poradenský servis (např. možnost i po ukončení poradenského programu využívat i nadále počítače k vyhledávání zaměstnání).

V systému, jak je nastaven dnes, musí dojít k osobnímu setkání uchazeče o zaměstnání s poradcem pro zprostředkování. Na rozdíl od toho, se ke speciálnímu poradci dostanou jen někteří a mezi nimi mnohdy nejsou ti, kteří poradenskou službu nutně potřebují, protože záleží jen na nich, zda tuto příležitost využijí. Mnozí klienti vlastně nemají o další poradenskou službu zájem. Přesto jsou klienti, kterým by mohl poradenský program pomoct a kteří si cestu k poradenským programům nenajdou.

Vliv míry nezaměstnanosti na poradenské služby Postavení ÚP se odvíjí od míry nezaměstnanosti. Čím je vyšší míra nezaměstnanosti, tím je kladen větší důraz na administrativní stránku věci, tím více se musí nakupovat externí poradenské služby a pracovníci ÚP se převážně věnují administraci a organizaci externích poradenských služeb. Současně ÚP vykazují zvýšenou kontrolní činnost, sledují jak jsou poradci ke zprostředkování úspěšní či neúspěšní, jak se jim daří umísťovat uchazeče o zaměstnání a sledují se počty konzultací.

Na ÚP s menší mírou nezaměstnanosti mají poradenští pracovníci na jednoho uchazeče více času. Řešením pro ÚP s větší mírou nezaměstnanosti je zvýšit nákup poradenských služeb nebo získat více zdrojů z APZ. Poradenství v okresech s vysokou mírou nezaměstnanosti hraje důležitou psychohygienickou a motivační úlohu v posilování sebehodnodnocení a zaměstnatelnosti klientů.

Portál MPSV Portál MPSV je v dnešní době docela dobře zpracován, obecné věci jsou zpracovány v kostce, ÚP mají prostor pro vkládání svých informací. Přesto na mnoha stránkách ÚP jsou webové stránky naplněny jen tím základním. Vzorovým příkladem jsou webové stránky ÚP Chomutov, kde výchovní poradci mohou nalézt spoustu užitečných informací, které jsou průběžně inovovány a výchovní poradci se již naučili stránky využívat ke své práci. Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz Zpracoval: Ing. Zuzana Freibergová Datum: 14. 6. 2007

3/6


Portál by mohl mít lepší grafickou podobu. Některé informace jsou zveřejňovány se zpožděním.

Nakupování služeb Pravděpodobně nenastane situace, kdy by všechny ÚP mohly zabezpečovat všechny služby a obsloužit všechny klienty samy. Část klientů lze obsluhovat vlastními zdroji, ale určitou část služeb bude i v budoucnu nutno nakupovat.

Pokud by se změnila legislativa a každý klient by měl projít nějakým poradenským nebo rekvalifikačním programem, muselo by být nakupovaných služeb daleko víc a bude také potřeba daleko více finančních prostředků i pracovníků, kteří budou schopni tyto zvýšené počty administrativně zvládnout.

Systém vzdělávání vlastních pracovníků Celá léta (od roku 1995) v podstatě zůstává nabídka vzdělávacích kurzů pro pracovníky ÚP stejná. Obsah je postupně aktualizován, ale chybí v něm prvky soustavného celoživotního doškolování zejména z hlediska stupňování a prohlubování znalostí a dovedností.

Pracovníci ÚP procházejí různými školeními, ze kterých není žádný výstup. Proto by další odborné vzdělávání mělo odrážet požadavky kladené na danou pracovní pozici. Absolvováním by byla potvrzena způsobilost k výkonu dané pozice a statut úředníka ÚP.

Úvahám o novém systému dalšího odborné vzdělávání poradenských pracovníků by mělo předcházet stanovení kariérního řádu, který by měl být v souladu se zákonem o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech. Další odborné vzdělávání by mělo být projektováno pro jednotlivé pracovní pozice stanovené kariérním řádem a nastaveno jako modulové tak, aby bylo pro pracovníky motivační a posléze se jim také odrazilo ve funkčním postupu a v platu. Mělo by odpovídat standardizaci, nebo naopak standardizace by měla vycházet z kariérního řádu.

Školící střediska by měla být v dobře přístupných komunikačních uzlech, např. Písek je dopravně obtížně dostupný ze severu a západu Čech ((jedna cesta cca 5 hodin vlakem). Bylo by potřebné v krajích zřídit menší školicí střediska tak, aby krátké aktualizační kurzy bylo možno absolvovat během jednoho dne. Pro déle trvající kurzy by bylo výhodnější zřídit jedno velké dobře dostupné vzdělávací centrum.

Hodnocení kvality Bylo diskutováno, zda by bylo vhodné do poradenské praxe na ÚP zavést supervize.

Termín „supervize“ se původně používal v anglicky mluvících zemích v ekonomickém prostředí a znamenal zde „dohled“ či „kontrolu“. Postupně se pojem „supervize“ začal používat i v rámci vzdělávání v psychoterapii, ve smyslu uvedení do praxe zkušenějším psychoterapeutem. Dnes je pojem používán i v dalších oblastech jako je např. řízení lidských zdrojů v organizaci (zde je užívanějším pojmem pro obdobnou záležitost „mentoring“ či „counselling“), oblast sociální práce či obecně vzdělávání.


4/6


Šíři tohoto procesu dobře vystihují definice supervize převzaté z literatury různých oblastí: - Supervize je proces sloužící k pravidelné korekci profesionálního chování. - Supervize je posilou, osvěžením a prevencí proti syndromu vyhoření. - Supervize je metoda kontinuálního zvyšování profesionální kompetence poradce, vede pracovníka k samostatnému vykonávání profese, chrání klienta … a současně chrání status profese nebo profesní skupiny - Supervize je metodou řízení, vzdělávání a podpory. - Supervize pomáhá řešit konkrétní problémové situace, vznikající v silovém poli pracovník – klient – profesionální role – instituce - Systematická pomoc … při řešení profesionálních problémů v neohrožující atmosféře, která dovolí pochopit osobní, zejména emoční podíl člověka na jeho profesním problému. - K jádru směřující meziosobní interakce s obecným cílem setkání mezi supervizantem a supervizorem, ve snaze zlepšit schopnost prvého pomáhat lidem. - Technologie přispívající kvalitě práce a řízení v organizaci. 1 - Supervize slouží k dalšímu osobnímu a profesionálnímu rozvoji pracovníků.

Jedná se o nástroj zvyšování kvality poradenské práce, podpory poradenských pracovníků v oblastech, ve kterých poradci „tápou“. SPPS přislíbilo, že se pokusí pro zájemce zorganizovat „ochutnávku“ supervizní skupiny.

Týmová práce s klientem Pojetí a realizace týmové práce se na jednotlivých ÚP liší. Obecně lze říct, že k týmové práci a ke sdílení údajů o individuálních klientech dochází čas od času na všech ÚP. Ideální by bylo řešit situaci některých klientů formou „konferencí“, na kterých by se řešily jednotlivé případy kolektivně. To lze ale jen v případě, že v dané spádové oblasti je nízká míra nezaměstnanosti anebo, má-li ÚP dostatečné kapacity.

Poradci a poradci ke zprostředkování se obvykle snaží sdílet informace o klientovi prostřednictvím OKpráce nebo karty klienta. Záleží jen na vůli jednotlivých útvarů k využívání všech možnosti OKpráce. Výhoda je, že OKpráce je možno podle potřeby doplňovat o další záložky a pole.

Dříve se jednotlivé ÚP scházely a předávaly si zkušenosti a informace. Dnes se tomu děje jen v rámci koordinátorů projektů ESF.

Samoobslužné získávání informací Všechny ÚP jsou vybaveny infoboxy, které jsou přístupné v prostoru hal nebo chodeb. Klienti u nich musí stát v prostoru, kde se pohybují i další klienti či zaměstnanci a v tom je právě potíž. U infoboxů je málokdy vidět někoho opravdu soustředěně vyhledávajícího informace.

1

Na mnoha ÚP jsou díky prostorové dispozici klientům volně nebo po objednání k dispozici počítače s podporou poradce. Klienti mohou využívat i posílání e-mailů.

Macáková, M. Supervize v NNO poskytující sociální služby. Závěrečná písemná práce. Kurz řízení neziskových organizací. Praha 2001. Dostupné z http://www.tretipatro.cz/res/data/000010.doc Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz

Zpracoval: Ing. Zuzana Freibergová Datum: 14. 6. 2007

5/6


Vzhledem k počtu klientů jsou nakupovány podle potřeby školení práce s počítačem jako poradenský blok.

ÚP zaznamenaly v poslední době nárůst počtu e-mailových dotazů, odpovídání na ně je také časově náročné a mnohdy se jedná o dotazy, které spadají do kompetence jiného odboru.

Metody poradenské práce a dostupná literatura Chybí standardní postupy poradenské práce pro klienty různých typů, např. s agresivními, s pasivním, s konfliktním atd. Nedostatky jsou i v dostupnosti vhodné literatury s podrobnou metodikou pro poradce, např. jak vést rozhovor, aby se klient plně otevřel. Existuje jen jedna malá brožurka s metodikou pro zprostředkování, která byla vydána MPSV v roce 2002.

V diskusích se nepodařilo identifikovat metody poradenské práce, které by byly jedinečné a používány jen na jednom ÚP.

K seznámení byli doporučeni dva autoři: - MUDr. Hana Papežová, CSc:. Motivační rozhovor – zajímavý článek - PhDr. Karel Kopřiva: Lidský vztah jako součást profese, Portál, 1997; http://archiv.noviny.mpsv.cz/pdf/PSP_11_06_big.pdf

Nabízí se možnost zlepšit centrální podporu zejména v průběžném sledování vývoje služeb zaměstnanosti a příslušné legislativy v zahraničí, zpracování mezinárodních srovnání a předávání těchto informací na ÚP. Tuto roli by mohl sehrát VÚPSV.

Byl vyjádřen názor, že časopis Sociální politika obsahuje zajímavé články a sdělení. Nicméně chybí odborný časopis o poskytování poradenských služeb, ve kterém by byly teoretické články, ale i zprávy z regiónů, případně poznatky získané na služebních cestách.


6/6

Zápis z pracovního setkání k projektu ITP

Recommend Documents