Zápis z pracovního setkání k projektu ITP

Institut trhu práce – podpůrný systém služeb zaměstnanosti

Zápis z pracovního setkání k projektu ITP

Název jednání

Setkání poradenských pracovníků Úřadů práce Pardubického kraje a kraje Vysočina ke klíčové aktivitě č. 6 projektu ITP

Datum jednání

2. května 2007, 10:00 – 16:00

Místo jednání

Úřad práce v Havlíčkově Brodě

Účastníci

JUDr. Anna Banásová - ÚP Třebíč Věra Bočková - ÚP Havlíčkův Brod Ing. Naděžda Černá - ÚP Pardubice Hana Holá - ÚP Chrudim Hana Matějíčková - ÚP Jihlava Ing. Jitka Reichlová - ÚP Pelhřimov PhDr. Eva Sekorová - ÚP Žďár nad Sázavou PhDr. Jana Šauerová - ÚP Chrudim Mgr. Iveta Vernerová - ÚP Ústí nad Orlicí Ing. Zuzana Freibergová – Národní vzdělávací fond, o.p.s. - Středisko podpory poradenských služeb (NVF - SPPS) Ing. Ondřej Gbelec – NVF - SPPS Mgr. Tomáš Potočný – NVF - SPPS

Verze dokumentu Program setkání

01 -

Představení projektu ITP a klíčové aktivity "Optimalizace poradenských služeb" v rámci projektu Diskuse nad cíli projektu a nad zvoleným způsobem jejich dosažení Diskuse nad současným stavem poradenství v ČR

Poznámka: V následujícím textu jsou zaznamenána vyjádření k tématům, která během setkání zazněla. Zapisovatel si je vědom toho, že některá vyjádření mohou být zkreslená. Pokud máte k zápisu jakékoli komentáře, kontaktujte prosím zapisovatele. Nebudou-li vzneseny připomínky, bude tato verze považována za platnou a odsouhlasenou zúčastněnými.

Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz Zpracoval: Ing. Ondřej Gbelec, Mgr. Tomáš Potočný Datum: 23. 5. 2007

1/7


Poznámky z diskuze Legislativa Změny v legislativě nejsou dostatečně předem oznamovány a chybí výklady a metodiky, eventuálně proškolení k nové legislativě. V některých případech dochází k situacím, kdy záleží na ÚP, jak k nově legislativně ošetřeným záležitostem přistoupí.

Jako příklad byla uvedena pracovní rehabilitace, u které nebylo přesně jasné, jak hradit klientům cestovné, stravné a ubytování. Pracovní rehabilitace se také jeví jako administrativně náročná, proto ÚP raději volí jiné nástroje, které jsou také vhodné pro osoby se zdravotním postižením. Byl vyjádřen názor o potřebě vypracovat metodiku pro pracovní rehabilitaci.

U výběrových řízení v oblasti nákupu vzdělávacích kurzů není jednoznačně specifikováno, kdy postupovat podle zákona o veřejných zakázkách.

Při řešení problémů v praxi, kdy je nutné znát výklad či postup ihned, chybí přímá reakce na dotaz od MPSV. Je možnost napsat na právní odbor MPSV, reakce však není příliš rychlá nebo dokonce žádná.

Mechanismy ovlivňování legislativy ze strany ÚP: ÚP jsou informovány o tom, že se připravuje novela zákona a jsou vyzvány k předložení návrhů a k jednotlivým oblastem vznikají pracovní skupiny. Návrhy jsou odeslány do legislativní rady MPSV, která s nimi určitým způsobem naloží. Pracovníkům ÚP však chybí zpětná vazba, co se s jejich návrhy děje.

Vzdělávání V rámci standardizace (Trexima) byly nastaveny kvalifikační požadavky na nově příchozí zaměstnance. Pracovníci, kteří tyto požadavky nesplňují, ale mají praxi, by měli mít možnost si v určitém časovém úseku systémově doplnit potřebnou kvalifikaci.

Další vzdělávání poradenských pracovníků by mělo být zaměřeno zejména na specifika práce s nezaměstnaným, a ne na základní dovednosti (s těmi by už měli být přijímáni).

Systém základních kurzů (právní minimum, základy komunikace, řeč těla atd.) je nastaven poměrně dobře, chybí však speciální modulárně uspořádaný kurz určený přímo pro poradce (část by mohla být realizována i e-learningovou formou). Zaznělo doporučení o nastavení určité časové podmíněnosti absolvování tohoto modulárního kurzu (např. 2 roky), jako předpokladu pro setrvání v poradenském úseku. Absolutorium daného modulárního kurzu by se stalo zárukou určitého standardu kvalifikace a kompetentnosti poradenského pracovníka. Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz

Zpracoval: Ing. Ondřej Gbelec, Mgr. Tomáš Potočný Datum: 23. 5. 2007

2/7


Ve vzdělávacích aktivitách pro poradenské pracovníky ÚP chybí praktický výcvik.

Zpětná vazba ze vzdělávacích aktivit by měla být poskytována nejen vůči lektorům, ale také vůči účastníkům - jaké jsou výstupy, co si ze školení odnáší, v čem je dobrý a v čem je nutné další doškolení.

Vzdělávací akce neprobíhají vždy v ideální formě, např. plošné školení na seznámení se a používání Integrovaného portálu MPSV není nezbytně nutné. Přenos informací je možno zabezpečit i proškolením jednoho pracovníka, který je schopen v rámci svého ÚP přenést know-how na ostatní pracovníky.

Byla také zmíněna neznalost problematiky projektů ESF, tato situace se však na jednotlivých ÚP liší, jedná se spíše o problém interní komunikace.

Supervize Se vzděláváním také souvisí supervize, protože je důležitá nejen směrem ke klientům, ale i samotným poradenským pracovníkům (vyhoření, odchod ze zaměstnání). V současné době se supervize nerealizuje v žádné formě, přestože je o ní mezi poradenskými pracovníky zájem. Supervize je např. prováděna v pedagogicko-psychologických poradnách (možnost využití jejich kapacit). SPPS nabídlo zorganizování supervizní skupiny za pomoci někoho z řad vysokoškolských poradců. Standardizace činností a pojmenování pracovních pozic Proběhla diskuze nad standardizací procesů (Trexima) a možných úprav. Hlavním důvodem jsou všeobecně malé počty pracovníků vyčleněných na poradenství a zejména na menších ÚP dochází ke kumulaci funkcí. Nelze proto jednoznačně vymezit jednotlivé pozice jako jsou „poradce pro rekvalifikace“, „poradce pro pracovní rehabilitaci“, “poradce pro volbu povolání“, atd.

Pojmové rozlišení „poradenství pro zprostředkování“ a „speciální poradenství“ je vnímáno vcelku pozitivně. Nicméně pro poradenského pracovníka by stačil jeden název „kariérový poradce“. Na úřadech, kde nedochází ke kumulaci funkcí by se odlišila v názvu pozice náplň práce, případně jejich kombinace: - kariérový poradce pro zprostředkování, - kariérový poradce pro volbu povolání, - kariérový poradce pro změnu zaměstnání a rekvalifikace, - kariérový poradce pro pracovní rehabilitaci, - EURES kariérový poradce atd. Kromě toho by mohl být zaveden pojem kariérový psycholog.


3/7


Pozice „poradce pro zprostředkování“ podle standardizace neodpovídá z hlediska náplně práce skutečnosti. Většina zprostředkovatelů je zatížena administrativní činností (zejména v souvislosti se správním řízením) do té míry, že nemají časový prostor věnovat se klientovi hlouběji ve smyslu poradenské aktivity.

Aby byl „poradce pro zprostředkování“ skutečným „poradcem“, vyžadovalo by to zprostředkovatele zaškolit, změnit systém jejich práce a odlehčit jejich administrativní agendu. Přispělo by to ke zvýšení kvality práce všech ÚP, protože zprostředkovatelé jsou prvotním kontaktem klienta s ÚP, kde by bylo nanejvýš vhodné, aby s klientem byly probrány jeho potřeby, očekávání a situace a byl nasměrován k dalším aktivitám/službám na ÚP.

Nakupování poradenských služeb V ideálním případě by si měl moci každý ÚP zajistit většinu poradenských aktivit vlastními silami. Vzhledem k personálnímu obsazení oddělení poradenství, technickému vybavení, míře nezaměstnanosti, segmentaci klientů a dalším faktorům jako je např. nakloněnost vedení ÚP k poradenství, to na většině ÚP toto není možné.

Pozitiva nakupování poradenských služeb: zajištění služeb, na které prostorové nebo odborné kapacity daného ÚP nestačí.

Negativa: administrativa, vyšší finanční náročnost; určitá nemožnost kontroly kvality nakupovaných služeb, diskontinuita práce s klientem, externí poradenské služby na některé klienty nepůsobí dobře, určitá skupina klientů je účastí v těchto službách motivována pouze hmotnými prostředky, ne vlastní motivací.

Externí dodavatelé poradenských služeb Každý ÚP si vede svůj seznam dodavatelů a není stanoven způsob sdílení těchto dat mezi sousedními ÚP.

Výběr dodavatelů je založen na osobních zkušenostech, referencích a dlouholeté spolupráci s daným dodavatelem.

Problém je spatřován v tom, že poradenské aktivity nepotřebují akreditaci oproti rekvalifikacím. Udělováním akreditací pro poradenské aktivity by se dala zajistit kvalita na určité úrovni. Zaznělo také doporučení, aby žadatel o akreditaci musel předložit i reference z ÚP, se kterými spolupracoval, nebo doložit, že v této oblasti úspěšně pracuje po určitou dobu.

S výběrem dodavatelů také souvisí problematika veřejných zakázek a s tím spojená administrativa.


4/7


Kvalita poradenské práce Hodnocení kvality poradenské práce je v současné době na velmi nízké úrovni, systém hodnocení se liší mezi jednotlivými ÚP.

MPSV se soustřeďuje na kvantifikaci výkonů poradenské práce, což není optimální, neboť počet klientů, kteří prošli poradenskou službou, nevypovídá o kvalitě této služby.

Kvalita se dá posuzovat z různých pohledů a podle různých kritérií (např. vzdělání a kompetence poradenských pracovníků, vybavení prostor určených k poradenství). Účinnou metodou pro zajištění zvyšování kvality se může stát supervize práce poradenských pracovníků.

Pro nastavení standardů kvality v poradenských službách by se dalo vycházet ze Standardů kvality sociálních služeb.

Informační zázemí pro klienty ÚP jsou vybaveny tzv. infokiosky, které jsou většinou umístěny na chodbách, což není ideální místo pro soustředěné vyhledávání informací.

Přístup na internet pro veřejnost by měl být samozřejmou součástí každého ÚP, zde je však problém prostorového, technického a personálního zázemí jednotlivých ÚP. ÚP Ústí/O tuto situaci řeší tím, že pro klienty externě nakupuje z APZ základní a rozšířený kurz pro vyhledávání informací v samoobslužných systémech (životopis, portál atd.). Základní kurz je na 4 hodiny pro klienty, kteří umí pracovat s počítačem. Rozšířený kurz je dvoudenní a je určen klientům, kteří ještě u počítače neseděli.

Na ÚP Ústí/O mají počítačovou učebnu s dvanácti stanicemi, ve které realizují kurzy pro uchazeče o zaměstnání tak, aby tímto kurzem prošli co nejdříve po vstupu do evidence. Zprostředkovatelky je zařazují do kurzu pomocí MS Outlook. Uchazeči o zaměstnání z poboček dostávají proplaceno cestovné a pokud jsou z Ústí/O, mají účast na kurzu započítanou jako den návštěvy na ÚP. Tento systém se jim osvědčil.

Způsob práce s klienty Způsob práce s uchazeči o zaměstnání musí postupně doznat daleko větších změn. Klienti by se opravdu měli naučit samo-obsloužně získávat informace a vyhledávat možná pracovní místa na volně přístupných stanicích s pomocí portálu a dalších serverů. Měli by dostat informační servis, ale pak by se o sebe měli starat sami.

S uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci již delší dobu, je nutno hledat důvod, proč se to nedaří a tento důvod buď odstranit nebo jej eliminovat. Není


5/7


nutné, aby zprostředkovatel procházel s nezaměstnaným jednotlivé portály a vytipovával mu vhodná místa. V zájmu efektivity je ale potřeba věnovat se klientům, kteří pomoc opravdu potřebují.

Systém vyžaduje osobní kontakt uchazeče o zaměstnání se zprostředkovatelem (součinnost s ÚP, přiznání podpory v nezaměstnanosti). Přitom by měl být klient od začátku veden k vlastní zodpovědnosti za hledání zaměstnání. Ke schůzkám se zprostředkovatelem jsou dnes systémem nuceni i klienti, kteří jsou velice schopní a motivovaní, jejichž nezaměstnanost je jen dočasná a vyřeší svou situaci sami bez zásahu ÚP.

Nabízí se možnost vyřešit spoustu věcí elektronickou cestou (např. podání žádosti o zprostředkování zaměstnání). Zaznělo doporučení i na zavedení vyšší míry samoobslužnosti např. formou elektronické evidence plnění povinností uchazeče o zaměstnání bez osobního kontaktu se zprostředkovatelkou. K tomu by mělo dojít až v případě, že by klient nebyl v hledání zaměstnání úspěšný po určitou dobu (např. 3 měsíce), nebo si o kontakt výslovně požádal před uplynutím této doby.

Problém tkví v nepoužívání elektronického podpisu (i když zákon platí).

Bariéry dalšího rozvoje poradenských služeb na ÚP Prostorové bariéry: na spoustě ÚP jsou kvalitní pracovníci, ale nemají pro poradenské aktivity potřebné zázemí. Tam, kde byly ÚP budovány s ohledem na činnost Job Klubů a IPS, mají odpovídající prostory. Jinde jsou prostorové problémy řešeny pronájmem, což však neplatí pro všechny ÚP.

Úřední hodiny: pro poradenství je vhodné stanovit úřední hodiny na odlišném základu, než tomu je v ostatních odděleních. V úředních hodinách by měli být klienti obslouženi v dostatečně krátké době postačující jen na domluvení se na schůzce a podání základních informací. Individuální konzultace by měly být realizovány mimo tyto úřední hodiny. Zaručí to, že jejich rozhovor nebude rušen a omezí to situaci, že se před dveřmi poradce vytvoří fronta. Provoz IPS by měl být také přizpůsoben i pro pracující.

Nedostatečné technické zázemí: vybavení výpočetní technikou.

Personální kapacity: dochází ke kumulaci funkcí; psycholog by měl být na každém ÚP, narůstá počet krizových intervencí.

Nízká medializace programů a projektů v oblasti poradenství.

Chybí programy pro lidi středního věku (v současnosti vše zaměřeno na mladé lidi, starší a znevýhodněné).


6/7


Propagační, informační materiály, informovanost klientů Všechna pracoviště IPS jsou velmi dobře jsou vybavena. Pro ostatní poradenské služby by bylo vhodné připravit na centrální úrovni (SSZ) standardizované propagační a informační materiály ve dvou formách: - Jednoduchá skládačka se základní informací a odkazy na weby - Obsáhlejší brožurky (služby ÚP, poradenství na ÚP atd.)

Také by bylo vhodné vytvořit elektronickou standardizovanou šablonu, kde by si každý ÚP doplnil své potřebné údaje.

Pomocí dobře připravených informačních materiálů: - lze ušetřit práci zprostředkovatelům tím, že klienti už budou přicházet vybaveni základními informacemi, - posilovat povědomí, že pracovat je normální, - provádět prevenci nezaměstnanosti: volba povolání, zaměstnanecké rekvalifikace, rekvalifikace pro zájemce.

Příklad dobré praxe: schůzky se starosty malých obcí o tom, co může ÚP nabídnout, jaké jsou formy pomoci, spolupráce atd.→ terénní pracovník.

Dalším nástrojem prevence a zvýšení informovanosti o světě práce jsou workshopy, exkurze dětí přímo k zaměstnavatelům u ohrožených a nedostatkových profesí. U poboček hospodářských komor by mohly vzniknout pracoviště podobná IPS, která by však byla orientována na zaměstnavatele daného regionu, pro zaměstnavatele by to byla i forma vlastní propagace.


7/7

Zápis z pracovního setkání k projektu ITP

Recommend Documents