Závěrečná zpráva z projektu ( )

Závěrečná zpráva z projektu (2007-2011)

SP/2D3/179/07 „Funkční typy rostlin a jejich diverzita jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů“

Poskytovatel dotace:

Ministerstvo životního prostředí ČR

Příjemce dotace:

Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i.

Spolupříjemce:

Česká zemědělská univerzita v Praze

Spolupříjemce:

Univerzita Palackého v Olomouci prosinec 2011

1. Metody řešení projektu (2007-2011)

STANOVIŠTĚ Bílé Karpaty-lokality: Brumov (370 m n. m, průměrná roční teplota 7,9°C; průměrný roční úhrn srážek 760 mm, založení pokusu 2004, porost sv. Bromion erecti - subxerotermní trávník), Lopeník (720 m n. m, průměrná roční teplota 6,0°C; průměrný roční úhrn srážek 850mm, založení pokusu 2004, porost sv. Cynosurion), Suchov (450 m n. m, průměrná roční teplota 8,0°C; průměrný roční úhrn srážek 669 mm, založení pokusu 2004, porost sv. Cynosurion) Jizerské hory-lokality: Oldřichov v Hájích (420 m n. m, průměrná roční teplota 7,2°C; průměrný roční úhrn srážek 803 mm, založení pokusu 2007, porost sv. Arrhenatherion), Filipov (450 m n. m, průměrná roční teplota 7,2°C; průměrný roční úhrn srážek 803 mm, založení pokusu 2000, porost sv. Arrhenatherion); Jizerka "Pralouka" (850 m n. m, průměrná roční teplota 4,5°C; průměrný roční úhrn srážek 1500 mm, založení pokusu 2000, porost sv. Polygono-Trisetion); Jizerka „Úpolínová louka“ (850 m n. m, průměrná roční teplota 4,5°C; průměrný roční úhrn srážek 1500 mm, založení pokusu 2006, bez porostu-pokácený smrkový les), Malá Strana (750 m n. m, průměrná roční teplota 5,5°C; průměrný roční úhrn srážek 980 mm, založení pokusu 2005, porost sv. Calthion) Krkonoše-lokality: Rýchory (970 m n. m, průměrná roční teplota 4,8°C; průměrný roční úhrn srážek 1101 mm, založení pokusu 2000, porost sv. Polygono-Trisetion), Sklenářovice(764 m n. m, průměrná roční teplota 4,8°C; průměrný roční úhrn srážek 1101 mm, založení pokusu 2000, porost sv. Polygono-Trisetion), Harrachova louka (1 370 m n. m., 2,0°C; průměrný roční úhrn srážek 1380 mm, založení pokusu 2000, porost sv. Nardo-Caricion rigidae)

Jedná se většinou o již založené monitorovací plochy, na kterých probíhaly projekty zaměřené na vliv obhospodařování travních porostů ve vztahu k biodiverzitě. Projekty byly podporované MŽP do konce roku 2005 následujícími projekty „Vliv pastvy na vegetaci Kluk na území KRNAP“ (VaV/620/04/03) a „Pastva jako prostředek údržby TTP v CHKO“ (VaV 620/11/03) a výhodou byla možnost jejich pokračování. Dlouhodobé sledování je nutné, aby se vyloučily různé náhodné odchylky způsobené například výjimečným chodem srážek nebo teplot. Projekty, které sledují jak zemědělské tak biologické aspekty obhospodařování

1

travních porostů, vyžadovalo sestavení výzkumného týmu sestaveného z řady různých odborníků, a proto je tento typ projektu v České republice unikátní.

VARIANTY a) sečení, pastva, ponechání ladem Stanoviště: Bílé Karpaty-lokality: Brumov, Lopeník; Jizerské hory-lokalita: Oldřichov v Hájích; Krkonoše-lokality: Rýchory, Sklenářovice Varianty jsou uspořádány do čtyř úplných znáhodněných bloků (Obr.1). Bloky se skládají ze tří trvalých ploch (každá o rozměru 5 m x 5 m) lišících se typem obhospodařování. Vedle ploch pasených skotem jsou v bloku ještě sečené a plochy ponechané ladem. V každé plošce je odhadnuta pokryvnost přítomných druhů přímo v procentech na jaře před provedením managementových zásahů. V každé managementové ploše byla vytyčena čtvercová plocha o rozměru 1x1m, jež byla rozdělena na devět čtvercových plošek o rozměru 0,33 m x 0,33 m. Plochy jsou fixovány ocelovými trubkami, které jsou zapuštěny na úroveň terénu. Pro jejich snadnější lokalizaci jsou v trubkách umístěny dřevěné kolíky. Ocelové trubky byly zvoleny pro případ potíží s dohledáváním (je možné je nalézt pomoci detektoru kovů). V každé plošce je odhadována pokryvnost přítomných druhů přímo v procentech na jaře před provedením managementových zásahů. Plochy sečené a plochy ponechané ladem slouží zároveň jako kontroly k plochám paseným. Takovéto uspořádání nám umožňuje oddělit vliv času (vegetace se bude měnit v čase stejně ve všech plochách nezávisle na managementu) od vlivu různého typu obhospodařování (změna vegetace v následujících vegetačních sezónách bude odlišná podle typu obhospodařování).

2

Obr.1 Uspořádání trvalých monitorovacích ploch v úplných znáhodněných blocích

b) sečení, mulčování s různou frekvencí zásahů (1-3x) a ponechání ladem jako kontrola. Stanoviště: Jizerské hory - lokalita: Filipov - sledování vývoje travního porostu při různé frekvenci sečení a mulčování

c) sečení a ponechání ladem jako kontrola. Stanoviště: Jizerské hory - lokalita: "Pralouka". - sledování vývoje travního porostu sečení x ponechání ladem

d) sečení a ponechání ladem jako kontrola. Stanoviště: Jizerské hory - lokalita: "Úpolínová louka“. - sledování vývoje odlesněné plochy a její přeměny na travní porost při různém následném obhospodařování

e) faktoriální pokus: sečení 1 a 2 x, odstanění a neodstranění biomasy, ponechání ladem jako kontrola. Jizerské hory - lokalita: "Malá Strana“. -sledování vývoje a možnosti omezení porostu Typha latifolia při různém managementu

f) faktoriální pokus: sečení a ponechání ladem, hnojení a nehnojení dusíkem. Stanoviště: Krkonoše – lokalita: Harrachova louka

3

- sledování vývoje travního porostu sečení x ponechání ladem při hnojení a nehnojení vrcholových partií Krkonoš, které zarůstají třtinou chloupkatou

SLEDOVANÉ UKAZATELE A) Botanické složení a druhová diverzita Ve všech variantách na všech stanovištích je před první sečí nebo pastvou, tj. na konci května (v Krkonoších v polovině června) proveden rozbor změn botanického složení porostu. Tyto každoroční odečty pokryvnosti a prezence druhů jsou vázány na trvalé monitorovací plochy velikosti 1m2 ( rozdělených na 9 podploch o velikosti 0,33 m x 0,33 m), které jsou za účelem vyloučení okrajového efektu umístěny vždy uprostřed různě obhospodařovaných ploch velikosti 5x5m. V Jizerských horách - lokalita: "Úpolínová louka“ jsou trvalé monitorovací plochy 2 m x 2 m

Testovaná hypotéza: H0: Způsob obhospodařování neovlivní botanické složení ani druhovou diverzitu porostu.

B) Produkce a kvalita travinné biomasy Na stanovištích jsou před 1. sečí, mulčováním nebo pastvou odebírány ze všech variant vzorky píce - ve třech opakováních (plocha odběru je 1 m2 a výška strniště 3 cm). Vzorky se usuší a zjistí se sušina píce. Vzorky jsou dále analyzovány na obsah NL, vlákniny , mikroprvky (Ca, Mg, Na, P, K) – Výzkum byl omezen- snížení účelových prostředků rozpočtu!! Testovaná hypotéza: H0: Způsob obhospodařování neovlivní kvantitativní a kvalitativní parametry travinné biomasy

C) Obsah živin v půdě Pohyb vybraných živin na stanovištích s odlišným způsobem hospodařeni je stanoven na základě jejich obsahu v biomase vegetace, v hlavních půdních horizontech a na základě jejich vstupů (srážky, hnojení) a výstupů (pastva). Vzorky jsou dále analyzovány na C, N, pH, Ca, Mg, Na, P, K- Výzkum byl omezen- snížení účelových prostředků rozpočtu!! Testovaná hypotéza: H0: Způsob obhospodařování neovlivní obsah živin v půdě.

4

D) Funkční typy rostlin Na základě výsledků statistických analýz změn pokryvnosti druhů dle typu obhospodařování (sečení, pastva, ponechání ladem) z každého stanoviště bude provedena syntéza jejich odpovědí. Budou vytvořeny tzv. odpovědní skupiny druhů (přibývá, ubývá, neutrální) ve vztahu k managementu, které budou dále klasifikovány dle společných charakteristických znaků do funkčních typů rostlin. Biologické charakteristiky rostlin nejsou měřeny přímo v terénu, ale jsou využity stávající středoevropské databáze: Kleyer, M. 1995. Biological traits of vascular plants. A database. Arbeitsberichte Inst. f. Landschaftsplanung u. Ökologie Univ. Stuttgart, N.F. Bd. 2. 1995. ISSN 0941-651X. http://www.uni-oldenburg.de/landeco Klotz, S., Kühn, I. & Durka, W. (Hrsg.) 2002. BIOLFLOR - Eine Datenbank zu biologischökologischen

Merkmalen

der

Gefäßpflanzen

in

Deutschland.

Schriftenreihe

für

Vegetationskunde 38. Bonn: Bundesamt für Naturschutz. www.ufz.de/biolflor

Testované hypotézy: H0: Stejný typ obhospodařování vede na různých lokalitách s odlišnou vegetací k jiné druhové skladbě porostu, ale úspěšnost/neúspěšnost uplatnění druhů ve vegetaci je dána jejich společnými funkčními znaky. H0: Každý typ obhospodařování (sečení, pastva, ponechání ladem) se vyznačuje uplatněním/absencí specifických funkčních typů rostlin, které mohou sloužit jako indikátory pro použití konkrétního typu agro-environmentálního opatření.

STATISTICKÁ ANALÝZA DAT Pro vyhodnocení získaných dat jsou použity následující statistické programy: a) STATISTICA a S-Plus pro jednorozměrnou analýzu dat(ANOVA, Tukey HSD - Honest Significant Difference); b) CANOCO pro mnohorozměrnou analýzu dat (CCA, RDA).

FORMY VÝSLEDKŮ PROJEKTU Výstupem projektu byly průběžně publikace ve vědeckých (s IF) a odborných časopisech, prezentace výsledků na mezinárodních konferencích (např. European Grassland Federation, IAVS Symposium) a odborných seminářích pro správu ochrany přírody a zemědělskou praxi. Závěrečným výstupem projektu v posledním roce řešení je certifikovaná uplatněná metodika.

5

3. Institucionální a personální zabezpečení řešení projektu (2007-2011) Uchazeč i oba spolupříjemci měli technické zařízení i zázemí pro řešení projektu.

VÚRV Praha, v.v.i. Oddělení ekologie rostlin a herbologie, Výzkumná stanice travních ekosystémů Liberec Doc. Dr. Vilém Pavlů - botanická sledování, kvalita biomasy (nutriční hodnota), statistické zpracování dat Ing. Jan Gaisler-obsah živin v půdě Ing. Jan Štrobach, PhD.-GIS Ing. Lenka Pavlů-botanická sledování, ČZU v Praze, Katedra ekologie Prof. Dr. Michal Hejcman - botanická sledování, kvalita biomasy (nutriční hodnota), statistické zpracování dat

UP Olomouc, Katedra botaniky Mgr. Jan Mládek, PhD. - botanická sledování, kvalita biomasy (nutriční hodnota), obsah živin v půdě

4. Časový harmonogram řešení (2007-2011) 2007-11

květen –srpen: sběr dat prosinec: roční výsledky řešení závěrečný kontrolní den: prosinec

5. Stručné shrnutí vybraných dosavadních výsledků (2007-2011) Jizerské hory Malá Strana V Jizerských horách- „Přírodní rezervace Malá Strana“ byl v roce 2005 založen experiment ve třech úplně znáhodněných blocích s následujícími variantami: neobhospodařovaná kontrola

6

(U), koseno 2x bez odklizení biomasy (20), koseno 2x s odklizením biomasy (2R), koseno 1x s odklizením biomasy (1R), koseno 1x bez odklizení biomasy (10). Samotné kosení mělo silný vliv na druhové složení. Vliv samotného odstraňování biomasy nebyl průkazný. Na druh Typha latifolia (orobinec širokolistý) nemá odstraňování biomasy vliv. Nebyla prokázána interakce mezi intenzitou sečení (I), odstraňováním biomasy (R) a časem. Byla prokázána interakce počtu fertilních odnoží s časem. To bylo zřejmě způsobeno vnitřní dynamikou polykormonu nezávisle na obhospodařování. Společenstvo reaguje na sečení prosvětlováním porostu a následným zvýšením podílu trav. T. latifolia je negativně ovlivňována sečením. Jako vhodný management na této lokalitě se jeví seč dvakrát ročně načasovaná do nejcitlivějších fází druhu, tzn. v červnu /maximální vyčerpání zásobních látek a maximální rozvoj listové plochy/ a v srpnu /ukládání asimilátů do rhizomů. Společenstvo reaguje na seč celkovým prosvětlováním a nástupem světlomilných druhů.

Jizerské hory Jizerka Byly hodnoceny desetileté změny v druhovém bohatství rostlin, diverzitě a struktuře porostu v horské louce (svaz Polygono-Trisetion) mezi jednou ročně kosenou (uprostřed července) a nekosenou variantou. Experiment byl zahájen v roce 1999, kdy bylo v přírodní rezervaci Bukovec v Jizerských horách (Česká republika) založeno 5 trvalých párových ploch (5 x 5 m). Počet cévnatých rostlin s pokryvností vyšší než 1% zůstal v průběhu experimentu prakticky nezměněn zatímco počet všech cévnatých rostlin (bez ohledu na pokryvnost) se významně zvýšil. Podíl travin (vysokých i nízkých) a nízkých bylin byl významně vyšší v kosených

plochách

avšak

pokryvnost

vysokých

bylin

byla

vyšší

v

plochách

neobhospodařovaných. Simpsonův a Shannonův index diversity i Simpsonův a Shannonův index vyrovnanosti byly podobné na začátku experimentu v obou variantách, po 10 letech trvání experimentu byly významně vyšší ve variantách kosených. Kosení pozitivně ovlivnilo pokryvnost druhů Festuca rubra (vysoká travina), Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Briza media (nízké traviny) a Trifolium repens (nízká dvouděložná bylina). Na druhou stranu byla potlačena pokryvnost druhů Cirsium heterophyllum, Germanium sylvaticum, Hypericum maculatum (vysoké dvouděložné byliny), Trisetum flavescens a Luzula luzuloides (vysoké traviny). Pokryvnost některých druhů, např.: Bistorta major, Veronica chamaedrys,Potentilla erecta, Achillea millefolium zůstala nezměněna. Naše výsledky ukazují, že managementová opatření, např. kosení, mohou

7

zabránit degradaci luk ze svazu Polygono-Trisetion. Kosení potlačuje dominanci vysokých bylin a pomáhá zachovat požadovaný poměr mezi dominantními druhy.

Jizerské hory Filipov Na pokusném stanovišti ve Filipově byl od roku 2000 sledován vliv různých způsobů obhospodařování na botanické složení travního porostu. Byly porovnávány varianty 2x ročně sklízená, 1-3x ročně mulčovaná a varianta bez obhospodařování. V průběhu trvání pokusu byly zjištěny velké rozdíly v počtu druhů vyšších rostlin. Zatímco na neobhospodařovaném a jednou ročně mulčovaném porostu došlo k postupnému snížení celkového počtu druhů, na variantách vícekrát ročně mulčovaných byl zjištěn postupný nárůst. Nejvíce se zvýšil počet druhů na 2x ročně sklízené variantě. Velké rozdíly byly také zjištěny při porovnávání vlivu obhospodařování na podíl funkčních skupin rostlin, které jsme rozdělili podle průměrné výšky dle Kubáta (2006) na vysoké trávy (> 0,5 m), nízké trávy (≤ 0,5 m), vysoké byliny (> 0,5 m) a nízké byliny (≤ 0,5 m). Nízké druhy trav byly v porostu již od počátku zastoupeny velice málo (0 – 2 %) a podíl vysokých trav bez větších rozdílů mezi variantami mírně poklesl ve prospěch dvouděložných druhů z 55 – 60 % na zhruba 40 %. Největší změny byly zjištěny ve funkčních skupinách vysoké byliny a nízké byliny. Vysoké druhy prosperovaly zejména na plochách 1x ročně mulčovaných a neobhospodařovaných, kde jejich podíl vzrostl více než dvojnásobně. U variant vícekrát ročně ošetřovaných došlo ke zvýšení jejich pokryvnosti o 5 – 10 %. Nízké druhy dvouděložných se rozšiřovaly zejména na sklízených plochách, popř. na 3x ročně mulčovaných, zatímco v porostech neobhospodařovaných nebo pouze 1x ročně mulčovaných téměř vymizely.

Krkonoše Rýchory a Sklenářovice Na stanovišti rýchory by v roce 2003 založen experiment s následujícími variantami.: celoroční pastva Skotského náhorního skotu, sečení ponechání ladem. V prvních třech letech nebyl průkazný rozdíl ve složení vegetace mezi pasenými a kosenými variantami. Na pasených plochách docházelo k postupnému rozšiřování Trifolium repens, který je vázán na stanoviště s pravidelnou defoliací. Na ladem ponechaných plochách se rozšiřovaly vysoké trávy a vysoké dvouděložné byliny: Dactylis glomerata, Alopecurus pratensis, Geranium sylvaticum, Veratrum album subsp. lobelianum, Hypericum maculatum, Senecio ovatus, 8

Lathyrus pratensis. Podle dosažených výsledků se dá usuzovat, že pastva skotu o nízké intenzitě by mohla být využita jako alternativní management pro mezofilní sušší travinné porosty v Krkonoších, ale při dlouhodobějším managementu se budou postupně rozšiřovat rostlinné druhy s přízemní listovou růžicí.

Krkonoše Harrachova louka Pravidelné kosení a tím i odstraňování živin z luk na krkonošských hřebenech v minulosti nedovolovalo rozšíření dnes expanzivních druhů (třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a bezkolence modrého (Molinia caerulea), ke kterému významně přispěla i zvýšená depozice N ve druhé polovině 20 století. Dlouhodobé kosení luk bez návratu živin podporovalo rozšiřování smilkových porostů na hřebenech Krkonoš, ale v současné době by obnova těchto porostů vyžadovala delší časové období.

Bílé Karpaty Brumov, Lopeník a Suchov Naše výsledky ukazují, že maximalizace kvality píce a maximalizace množství píce jsou alternativní pastevní strategie ovcí pro využití potravních zdrojů v mezických vs. suchých travních porostech. Toto zjištění významně pomohlo objasnit efekt časně jarní pastvy v širokolistých suchých trávnících, kde pastva neočekávaně eliminovala produktivní, ale málo chutné trávy. I když sečení v polovině července nejvíce ze všech typů managementu snížilo dominanci trav a zvýšilo proporci bylin (tj. nejvíce podpořilo procesy požadované ochranou přírody), sečení v polovině července nelze doporučit jako optimální nízkonákladový management pro širokolisté suché trávníky z důvodu nepříznivých dopadů na množství a kvalitu dostupné píce. Na základě našich výsledků lze konstatovat, že vážený průměr obsahu sušiny v listech byl dobrým indikátorem sezónního vývoje společenstva i ukazatelem kvality píce, ale nebyl shledán jako vhodný prediktor množství dostupné píce v případě, když byly společně analyzovány travní porosty s různým obhospodařováním. Ve dvou nezávislých studiích jsme dále prokázali, že fenologicky pozdní druhy jsou nejvíce podporovány režimem dlouhodobé časně jarní pastvy, a odložení sklizně do letních měsíců způsobuje nejmenší pokles kvality píce v travních porostech obhospodařovaných dlouhodobě právě tímto způsobem. Navrhujeme tedy zavést jednorázovou pozdní sklizeň na dlouhobých pastvinách jako levné agro-environmentální opatření. Zájem ochrany přírody, tj. reprodukce hmyzu a na

9

zemi hnízdících ptáků, by byl splněn, a zároveň kvalita píce a následně i výnosnost živočišné produkce by neměla být výrazně snížena.

6. Publikované výsledky (2007-2011) Celkem byly v letech 2007-2011 publikovány:

7 1 5 12 7 4 1 4 1

vědecké články s IF vědecké články bez IF příspěvky na mezinárodní konferenci příspěvky na národní konferenci kapitoly v knize diplomové a disertační práce plán péče manuskript vědecký článek s IF (v recenzním řízení) metodika

A) vědecké články s IF Hejcman M., Češková M. & Pavlů V. (2010): Control of Molinia caerulea by cutting management on sub-alpine grassland. Flora, 205: 577-582. Hejcmanová P., Stejskalová M., Pavlů V. & Hejcman M. (2009): Behavioural patterns of heifers under intensive and extensive continuous grazing on species-rich pasture in the Czech Republic. Applied Animal Behaviour Science, 117:137–143. Klaudisová M., Hejcman M. & Pavlů M. (2009): Long-term residual effect of short-term fertilizer application on Ca, N and P concentrations in grasses Nardus stricta L. and Avenella flexuosa L. Nutrient Cycling in Agroecosystems. 85:187–193. Hejcman M., Klaudisová M., Hejcmanová P., Pavlů V. & Jones M. (2009): Expansion of Calamagrostis villosa in sub-alpine Nardus stricta grassland: Cessation of cutting management or high nitrogen deposition? Agriculture, Ecosystems and Environment. 129: 9196. Mládek J.,Hejcman M., Hejduk S., Duchoslav M. & Pavlů V. (2011): Community seasonal development enables late defoliation without loss of forage duality in semi-natural grasslands. Folia Geobotanica, 46: 17-34. Pavlů L., Pavlů V., Gaisler J., Hejcman M. & Mikulka J. (2011): Effect of long-term cutting versus abandonment on the vegetation of a mountain hay meadow (Polygono-Trisetion) in Central Europe. Flora, 206: 1020-1029. Pavlů V., Hejcman M. & Mikulka J. (2009): Cover estimation versus density counting in species-rich pasture under different grazing intensities. Environmental Monitoring and Assesment. 156: 419-424. B) vědecké články bez IF Gaisler J., Pavlů V. & Pavlů L. (2008): Vyšší houby-významná součást biodiversity travních porostů. Úroda, 56: 81-83.

10

C) mezinárodní konference Mládek J., Mládková P., Hejcman M., Hejduk S., Pavlů V. & Duchoslav M. (2011): Grassland response to long-term management and amounts of nutrients in standing biomass. Book of abstracts from 54th IAVS Symposium, 20 – 24 June 2011, Lyon, France. Pavlů L., Polák P., Pavlů V. & Gaisler J. (2009): Effect of frequency and biomass removal on abundance of Typha latifolia. 52nd IAVS Symposium, Crete 2009, pp. 211. Pavlů V. Gaisler J., Pavlů L. & Hejcman M. (2009): Effect of cessation of cutting and fertilization on plant species composition in an upland meadow. 2nd European Congress of Conservation Biology, Prague 2009, pp.201. Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L. & Gaisler J. (2008): Changes in sward composition under different grazing management. Proceedings of XXI International Grassland Congress Multifunctional Grasslands in a Changing World, Hohhot, China, Vol. 1, p. 525. Gaisler J., Pavlů V. & Pavlů L. (2011): Effect of different extensive management treatment on the plant diversity of an upland meadow without forage utilisation. Grassland Science in Europe, 16: 577-579. D) národní konference Gaisler J. & Pavlů V. (2009): Effect of different mulching regimes on rate of decomposition of aboveground biomass. Grassland Science in Europe. 15: 117-120. Halušková D., Hosnedl J., Ludvíková V. & Pavlů V. (2010): Vliv různé intenzity pastvy na strukturu porostu-nedopasky x spásané plochy. Sborník abstraktů z konference “Louky: biodiverzita a management“, Třeboň 20.-21.3. 2010. pp. 39. Ludvíková V. & Pavlů V. (2010): Plant strategie in relation to different grazing intensities. Grassland Science in Europe, 15: 815-817. Mládek J (2008) Monitoring vlivu různých managementových zásahů na trvalé travní porosty (Monitoring of the impact of different management regimes on grasslands). In: Piro Z, Wolfová J (eds), Zachování biodiverzity karpatských luk, FOA - Nadační fond pro ekologické zemědělství, Praha, pp 33–36 (in Czech with English summary). Mládek J. & Dvorský M. (2010) Selektivní defoliace a pastevní preference ovcí v druhově bohatých společenstvech, Setkání ekologicko-geobotanických doktorandů 2010, Podhradí u Ledče nad Sázavou, 22. – 24. 10. 2010. Mládek J. & Juráková J. (2011): Using phenological progression and phenological complementarity to reveal potential for late grassland harvest. Grassland Science in Europe 16: 139–141. Mládek J., Hejcman M.. & Hejduk S. (2010) Ve kterých typech travních porostů je možný posun sklizně do letních měsíců, aniž by se snížila kvalita píce? Sborník z konference: Louky: biodiverzita a management, Třeboň 20. – 21. 3. 2010, p. 20. Pavlů L., Pavlů V. & Gaisler J. (2009): Determination of suitable management for a hay mountain meadow in nature reserve in the Jizerské hory Mts. Grassland Science in Europe. 15: 212-214. Pavlů L., Pavlů V. & Gaisler J. (2010): Changes in plant C-S-R strategy after 10 years of different management of a mountain hay meadow. Grassland Science in Europe, 15: 726-728. Pavlů L., Pavlů V., Gaisler J., Hejcman M. & Mikulka J. (2010): Vliv dlouhodobého kosení versus opuštění na vegetaci horské louky (Polygono-Trisetion). Sborník abstraktů z konference “Louky: biodiverzita a management“, Třeboň 20.-21.3. 2010. pp. 43. Štrobach J., Pavlů V., Pavlů L., Gaisler J. & Mikulka J. (2010): Historické změny ve využívání krajiny ve vztahu k rozloze travních porostů na příkladu podhorské vesnice Oldřichov v Hájích. Sborník abstraktů z konference “Louky: biodiverzita a management“, Třeboň 20.-21.3. 2010. pp 23.

11

E) kapitoly v knize Dvorský M. & Mládek J. (2008): Pastevní preference ovcí v druhově bohatých společenstvech (Grazing preferences of sheep in species-rich communities). In: Jongepierová I (ed), Louky Bílých Karpat (Grasslands of the White Carpathian Mountains), ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, pp 368–369 (in Czech with English summary). Hejcmanová P. & Mládek J. (2011): Diet selection of herbivores on species rich pastures. In: Hendriks BP, Agricultural Research Updates - Volume 2, Nova Science Publishers, ISBN 978-1-61470-191-0 (in press). Hejduk S. & Mládek J. (2008): Fenologické změny kvality píce druhově bohatých trvalých travních porostů (Phenological changes of forage quality in seminatural species-rich grasslands). In: Jongepierová I (ed), Louky Bílých Karpat (Grasslands of the White Carpathian Mountains), ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, pp 363–367 (in Czech with English summary). Jongepierová I., Deván P., Devánová K., Piro Z., Hájek M., Konvička O., Mládek J., Spitzer L. & Poková H. (2008): Údržba travních porostů (Grassland management). In: Jongepierová I (ed), Louky Bílých Karpat (Grasslands of the White Carpathian Mountains), ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, pp 433–444 (in Czech with English summary). Mládek J (2008a) Vliv pastvy na druhovou diverzitu (Impact of grazing on species diversity). In: Jongepierová I (ed), Louky Bílých Karpat (Grasslands of the White Carpathian Mountains), ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, pp 355 (in Czech with English summary). Mládek J. (2008b): Typy travinobylinné vegetace ovlivněné pastvou (Vegetation types influenced by grazing). In: Jongepierová I (ed), Louky Bílých Karpat (Grasslands of the White Carpathian Mountains), ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, pp 356–362 (in Czech with English summary). Pavelčík P & Mládek J. (2008): Pastevní aktivita skotu v členitém terénu a heterogenní vegetaci (Grazing activity of cattle in rugged terrain and heterogeneous vegetation). In: Jongepierová I (ed), Louky Bílých Karpat (Grasslands of the White Carpathian Mountains), ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, pp 370–372 (in Czech with English summary). F) Diplomové a disertační práce Křivánková V. (2010): Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů. Diplomová práce, UP Olomouc. (Poznámka: práce byla na Přírodovědecké fakultě UP Olomouc vyhlášena jako nejlepší v oboru Biologie pro rok 2010 a získala cenu děkana). Juráková J. (2010): Fenologický vývoj druhově bohatých travních porostů při různých způsobech obhospodařování. Diplomová práce, UP Olomouc. Mládek J. (2011): Selective livestock grazing and its consequences for functional vegetation properties and agronomic services of species-rich grasslands. PhD Thesis (Depon. in: Department of Botany, Palacký University, Olomouc), 109 pp. Šimáčková H. (2011): Změny struktury porostu při různém pastevním systému. Diplomová práce, ČZU Praha. G) Plán péče Pavlů L. (2010): Plán péče pro PR Bukovec 2011-2020 (Depon. in: SCHKO Jizerské hory, Liberec).

12

H) Manuskripty Mládek J., Hejcmanová P., Dvorský M., Mládková P., Pavlů V., de Bello F., Hejcman M. & Duchoslav M. (2011): Sheep trade-off in diet selection: forage quality in mesic vs. forage quantity in dry species-rich grasslands (submitted). Mládek J., Hejduk S., Hejcman M., Pavlů V., Duchoslav M. & Mládková P. (2011): Postponing of the first harvest in semi-natural grasslands: decline in nutrient concentrations? (submitted). Mládek J., Mládková P., Doležal J. & Dančák M (2011): Reintroduction of management in broad-leaved dry grasslands: mowing enhances forbs but diminishes agronomic value (submitted). Pavlů V., Gaisler J., Pavlů L., Hejcman M. & Ludvíková V. (2011): Effect of fertiliser application on plant species composition of Festuca rubra grassland under cutting management and its after effect under abandonment (submitted). I) Metodiky Gaisler J., Pavlů V., Mládek J., Pavlů L., Hejcman M. (2011): Obhospodařování travních porostů ve vztahu k některým agroenvironmentálním opatřením.

V Liberci 5.12. 2011. Doc. Dr. Vilém Pavlů Oddělení ekologie rostlin a herbologie, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha Výzkumná stanice Liberec Rolnická 6 46011 LiberecTel.:+420485103793 Fax:+420485103718 E-mail: [email protected]

Prof. RNDr. Michal Hejcman, PhD et PhD Katedra ekologie, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita Kamýcká 129 165 21 Praha 6 Suchdol Tel.: +420224383030 Fax: +420 224 382 868 E-mail: [email protected]

Mgr. Jan Mládek, PhD Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého Šlechtitelů 11 783 71 Olomouc Tel.: +420585634803 Fax: +420585634824 E-mail: [email protected]

13