Závěry z projektu „Labour“ Zadáním projektu bylo: „Jakými opatřeními mohou být na poli meziregionální spolupráce v periferních oblastech spuštěny prorůstové impulzy, stabilizována zaměstnanost a příjmy a trvale ovlivňovány hospodářské a pracovní podmínky?“ Zahrnuta by měla být rovněž otázka komunálních služeb ve veřejném zájmu. Shrnutí studií k tématu Regionální a strukturální politiky v bavorsko-českém příhraničí. Obě studie dochází ke shodným / srovnatelným výsledkům chybného vývoje v příhraničních regionech.
Vysoká nezaměstnanost (v Německu ve srovnání se zbytkem bavorských ÚP) Klesající počet obyvatelstva, odchod kvalifikovaných pracovních sil Jazykové bariéry s historickou zátěží (Železná opona) Nízká úroveň vzdělání obyvatelstva Nedostatky v rozvoji dopravní infrastruktury
Dle našeho názoru musí být pozitivnĕ nahlíženo na celou řadu uvedených příkladů již existujících kontaktů a projektů na nejnižší komunální úrovni, mezi spolky, sdruženími a svazy nebo také mezi soukromými firmami.
Spolupráce hasičských sborů v příhraničí o Společná cvičení o Byl vyvinut slovníček s odbornými výrazy o Obsluha zařízení o Problém: chybějící právní základy (ručení)
Turismus v regionu o Dvojjazyčný průvodce (po lázeňských zařízeních) o Průvodce po cyklostezkách pro oblast Bavorska, Čech, Saska a Durynska
Výměna žáků o Musí být odstraněny jazykové bariéry o Přeshraniční soutěž v různých disciplínách pro mladé
Společné přeshraniční projekty o Česko-německá cyklostezka z Wunsiedelu do Aše o „Krajinná výstava bez hranic“ mezi Marktredwitzem a Chebem o „Brückenallianz Bayern Böhmen“ dvojjazyčný „Bürgerbote“
Kulturní projekty o Sportovní kluby, umělecká sdružení, sdružení seniorů hledají možnost propojení své činnosti s polem působnosti organizací v sousední zemi o Spolupráce v divadelním spolku „Komedyjanti“ o Záchrana kulturních památek v českém příhraničí o „Muzeum Železné opony“
2
Hospodářské vztahy o Odbory velmi úzce spolupracují již od roku 1995 o Mezi „Hospodářskými komorami“ (německy: IHK a HWK; česky: regionální hospodářské komory) panuje čilá výměna o Spolupráce v oblasti „Obnovitelné energie“ o Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil na obou stranách
Analýza: o Severovýchodní část bavorského příhraničí nemůže v mnoha ohledech následovat vývoj ve zbytku Bavorska o Vytvářet pracovní místa a zatraktivnit životní prostor pro obyvatele a především pro mladé lidi o Nutné je zřízení odpovídajících vzdělávacích zařízení o Komuny nejsou s to, dát dohromady 10% vlastních prostředků na kofinancování INTERREG-projektů. Čtyři centrální doporučení: Odstranění strukturálních překážek (nezaměstnanost, deficity v dopravní infrastruktuře, úbytek obyvatelstva) Pokračovat a zintenzívňovat spolupráci mezi komunami Navazovat přeshraniční kooperační vztahy resp. je rozšiřovat, stávající stabilizovat a udržovat Umožnit spolupráci mezi komunami také v oblasti plnění určitých povinných činností Požadavky na státní vládu o Posílit základy spolupráce podepsáním mezistátní smlouvy o Uznávání českých kvalifikací o Na školách zařadit češtinu jako cizí jazyk o Posílit finanční zázemí v regionech o Zlepšit infrastrukturu o Vytvořit transparentnost pořádáním informačních akcí o Posílit kulturní přístupy Nutná opatření o Narovnání podmínek poskytování dotací u EU-projektů o Naléhavě nutné je provedení reformy místní správy v severovýchodním Bavorsku o Projekty pro zlepšení infrastruktury, jako např. výstavba tzv. Fichtelgebirgsstraße o Elektrifikace železničních tratí o Širokopásmové připojení soukromých domácností o Vytvoření adekvátních právních základů o Naléhavě nutné je uzavření mezistátní smlouvy mezi Bavorskem a českou stranou, aby byly dány základy a „bariéry“ pro práci v dané lokalitě Pokud má být vytvořen společný životní a hospodářský prostor, musí být podporována každá forma přeshraniční spolupráce
Dva největší problémy: o Chybějící jazykové znalosti (na obou stranách) o Zeď v hlavách (po 40 letech nepropustnosti)
3
Doporučení a požadavky Meziregionální odborové rady Česko-Bavorsko Aby nedocházelo ke snížování počtu odcházejících mladých lidí, v tomto případĕ především kvalifikovaných pracovních sil, je nutné podniknout všechna opatření k zachování a vytváření kvalitních pracovních příležitostí. Na veřejný sektor přitom připadají následující úkoly:
Zachování široké palety vzdĕlávacích zařízení – lokální základní školy – dostatečný počet reálných škol a gymnázií – vyšších odborných a vysokých škol v příhraničních oblastech. Výstavba efektivní dopravní infrastruktury – silnic – železničních úseků. Obzvláštĕ se jedná o napojení na nadregionální dálkovou dopravu. Regionální osobní doprava je schopná rozvoje a musí být také nabízena přeshraničnĕ. Moderní informační technologie (rychlý internet) musí být také vyhrazeny příhraničním regionům. To je dnes důležitým kritériem při rozhodování firem o jejich usídlení nebo přesunu výroby.
Dalším kritériem lidí v příhraničí je také pociťovaná kvalita života. K tomu se kromĕ vzdĕlávacích zařízení řadí také veřejné služby, které nĕkdy také spadají pod pojem „občanská vybavenost“. Chybĕjící přeshraniční spolupráce a komun ve výše uvedené oblasti se nám jeví jako jeden z nejnaléhavĕjších problémů k vyřešení. Zde jsou ovšem komuny závislé na uzavřených mezistátních smlouvách o přeshraniční komunální spolupráci. Jako příklad zde uveďme následující případy: Zdravotnická zařízení – nemocnice Dodávky vody– energií (regionální dodávky energií z obnovitelných zdrojů by mĕly umožnit také přeshraničnĕ zvýšit efektivitu vynaložených prostředků) Záchranné systémy – hasičské záchranné sbory, dobročinné organizace, záchranný vrtulník Veřejná doprava Na základĕ jazykových a historických bariér by mĕla být nabízena dvojjazyčná výuka - i o historii příhraničí - ve školkách, základních a navazujících školách. V každém správním obvodu by mĕla být ustavena pracovní skupina pro otázky přeshraniční komunální a strukturální politiky. Jelikož na české stranĕ chybí okresy, může být zřízena pouze na krajské úrovni. Nĕmecké okresy by zde přesto mĕly být své zastoupení. Jako účelné se nám také jeví zapojení regionálních zájmových sdružení (např. komor, odborů apod.) do tĕchto pracovních skupin. Počet osob v jednotlivých pracovních skupinách by ovšem nemĕl překročit únosnou mez. Výsledky konzultací by mĕly být zohlednĕny ve státních strukturálních investičních plánech. Aby se zamezilo závistivým diskusím resp. investičním rozhodnutím, které by byly založeny pouze na rozdílné výši dotací, je nutné usilovat o jejich narovnání. Řešením by nebylo její snížení na nĕmeckou úroveň, pokud by ve srovnání s ostatními zemĕmi byla nižší. Jako účelné se nám jeví úplné zrušení rozdílné výše podpory a poskytování subvencí z daní povolit pouze v deklarovaných slabých hospodářských regionech.
4
Regionální a strukturální politika v česko – bavorském příhraničí –
Kritický pohled Shrnutí diplomové práce Stefana Petersena
Ludwig Maier DGB- Zemský kraj Bavorsko odd. hospodářské politiky
5
Úvodní poznámka Předložená práce zkoumá strukturální fakta především na bavorské straně příhraničního regionu – přičemž hlavní zřetel byl zaměřen na okres Wunsiedel. To je způsobeno tím, že zkoumání bylo omezeno na dílčí oblasti EUREGIO EGRENSIS resp. Meziregionální odborové rady Česko – Bavorsko. Práce dále obsahuje rozsáhlou teoretickou část, která v předkládaném shrnutí hraje velmi nevýznamnou úlohu. Shrnutí se převážně soustředí na meziregionální struktury a vztahy mezi Bavorskem a Čechami. Zaměření se na okres Wunsiedel zde přitom představuje pouze nepatrné omezení, neboť se mnohé dá přenést i na ostatní okresy. Krátký pohled do historie Severovýchodní část bavorského příhraničí byla po druhé světové válce ovlivněna “železnou oponou”. To znamená, že byly náhle přerušeny (obchodní) vztahy se Saskem, Durynskem a Čechami. Tomuto problému se čelilo tzv. „podporou pohraničních oblastí“, kdy příhraniční ekonomika a zdejší komuny dostávaly pomoc od státu. Proto mohl být v severovýchodním Bavorsku zachován především keramický, textilní a nábytkářský průmysl. Sjednocením Německa a rozšířením EU na východ byla tato podpora zastavena a počal hospodářský a strukturální úpadek. Produkčně intenzívní průmysl se přesunul na východ a nezaměstnanost se neustále zvyšovala. V současné době je hospodářská situace v severovýchodním Bavorsku v tak neutěšeném stavu, že je tento region kvalifikován jako oblast způsobilá pro příjem dotací z EU. Bavorská cesta Spolupráci mezi Bavorskem a Českou republikou na vládní úrovni je možné prohloubit v každém směru. I když ČR vstoupila do EU již v květnu 2004, vykonal bavorský předseda vlády svou první návštěvu ČR teprve před nedávnem. Tento deficit vzájemných politických vztahů znesnadňuje spolupráci mezi regiony Bavorska a Čech. Pro srovnání - spolupráce mezi regiony Dolního Saska a Nizozemí velmi pokročila a je do značné míry institucionalizována. Stávající státní smlouvy a strukturovaná spolupráce na správní úrovni zde ulehčují nejen získávání dotací z EU, ale také realizaci projektů. Centrální podpora všech projektů podél hranice šetří nejen správní náklady, ale také umožňuje efektivní plánování projektů, protože je dána transparentnost projektů a komunikační cesty jsou krátké a známé. Tuto výhodu bohužel nemohou využívat aktéři v Bavorsku, to vede ke značným vícenákladům a nahodile také k nekoordinovaným podáváním žádostí o projekty. Dalším faktorem je skutečnost, že rozhodnutí o přidělování projektů vydává centrálně v Bavorsku státní vláda a komuny a svazy disponují pouze navrhovacím právem v rámci monitorovacího výboru. V Dolním Sasku je tento rozhodovací proces decentralizovaný a místní aktéři mají mnohem větší prostor pro rozhodování. A to se také nakonec odráží i v efektivitě projektů. Euregio Egrensis I přes institucionální problémy se v oblasti Wunsiedelu realizují některé meziregionální projekty, které stojí za zmínku. V mnoha případech tak stojí v popředí jazyková kompetence. Jazyková bariéra často ukrývá překážky, které ztěžují vzájemnou spolupráci. Některé školy v regionu nabízí výuku českého jazyka – ovšem na bázi dobrovolnosti, protože v učebních osnovách chybí zakotvení češtiny jako 6
cizího jazyka. V tomto případě je bavorské ministerstvo školství povinno odstranit tento nedostatek. Nepochopitelná je tato situace především na gymnáziích. Jedinečným projektem je spolupráce hasičských sborů v příhraničí. Byly tak pořádány nejen jazykové kurzy, ale byl také speciálně vyvinut slovníček pro přeshraniční zásahy. Příslušníkům hasičských sborů se také dostává zaškolení na přístrojovém vybavení druhé strany, aby mohli v nouzovém případě jet nejen na zásah za hranice, ale také proto, aby uměli zacházet s přístroji jiného hasičského sboru. Na podporu turismu v regionu byl sestaven meziregionální průvodce po lázních. Člověk si tak může vytvořit obrázek o lázeňství v severovýchodní části Bavorska a v Čechách. Rovněž byl vypracován průvodce po cyklistických stezkách Bavorska, Čech, Saska a Durynska. Podobná opatření podporují nejenom vzájemné propojení regionů, ale také přeshraniční spolupráci. Aby lidé získávali zkušenosti ze zahraničí již v mladém věku a mohli odbourávat jazykové bariéry, je již několik let nabízena vzájemná výměna žáků, o kterou je veliký zájem. Existuje také mezistátní soutěž v různých disciplínách pro mladé, soutěž se na obou stranách hranic stala trvalou institucí. Obzvláště nutné je vyzdvihnout větší projekty, jako např. českoněmeckou stezku pro cyklisty z Wunsiedelu do Aše. Plánování a realizace byla zahájena společně, což vedlo nejen k jazykovému sblížení, ale rovněž přispělo k vytvoření vazeb mezi aktéry. Dále je nutné zmínit akci pod názvem „Krajinná výstava bez hranic“. I ta byla naplánována a zrealizována společnými silami. Dohody mezi městy Marktredwitz a Cheb byli detailní a konkrétní. Na podporu turismu byla v rámci výstavy nabídnuta společná vstupenka s možností náležité autobusové přepravy. Na tomto místě nesmí být také opomenuta aliance mezi komunami na obou stranách hranice s názvem „Brückenallianz Bayern Böhmen“. Tato kooperace podporuje mnoho přeshraničních aktivit a v pravidelných intervalech přináší dvojjazyčný kurýr „Bürgerbote“. Tento informační leták je zaměřen na občany na obou stranách hranice. Úspěšné změny Mezi „Hospodářskými komorami“ v regionech (německy: IHK a HWK; česky: regionální hospodářské komory) panuje velmi čilá výměna a dobrá spolupráce. Na pozadí stojí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil na obou stranách hranice a odliv zejména mladších lidí. Další vzájemná spolupráce probíhá v oblasti „obnovitelných zdrojů energie“. Okres Wunsiedel zamýšlí v tomto segmentu využít všechny disponibilní zdroje a zapojit do něj sousední regiony. Novou podobu dostal projekt Clara. Spolupráce při plánování podpory infrastruktury a demografického vývoje proběhla v první fázi dobře a má být prodloužena. Nutné změny Nezbytně nutné je přizpůsobení podmínek v oblasti poskytování dotací na obou stranách hranice. Zde se ovšem opět projevuje nedostatečná podpora ze strany bavorské státní vlády. Nezbytně nutná koordinace a vydláždění cesty ze strany tvůrců politických rozhodnutí by ulehčilo nejen realizaci plánovaných opatření, ale také by jí (nákladově) zefektivnilo. K tomu patří např. také nezbytné provedení restrukturalizace místní správy v severovýchodním Bavorsku, kterou již delší dobu požadují komuny a svazy. Dále jsou již dlouhou dobu zpožděny projekty výstavby infrastruktury, jako např. rozšíření tzv. Fichtelgebirgsstraße. V tomto případě má ovšem být – dle výpovědi místních aktérů – zavrhnut plán výstavby dálnice a má být zrealizována pouze výstavba státní silnice. Dalším nutným opatřením je elektrifikace železničních tratí, aby došlo k oživení meziregionální dálkové a příměstské dopravy. 7
V této souvislosti by mohly být pro zatraktivnění dopravních os sever-jih a východzápad zrenovovány železniční tratě. Nedostatkem v regionu je pokrytí širokopásmovým připojením na internet u soukromých domácností. Zatraktivnilo by to nejen infrastrukturu, ale také by přispělo k udržení vazeb mladé generace na region. Závěrečná reflexe Na základě výsledků ankety lze odvodit několik doporučení. Samotná statistická analýza ukázala, že severovýchodní část bavorského příhraničí na hranicích s Českou republikou v mnoha ohledech nemůže následovat vývoj ve zbytku Bavorska. Jako primární cíl musí být stanoveno odstranění těchto rozdílů. Pro tento záměr je nezbytné vytváření pracovních míst a rovněž zatraktivnění této oblasti pro obyvatelstvo, především pak pro jeho mladé vrstvy. K tomu je nutná existence adekvátních vzdělávacích zařízení, aby se zabránilo jejich odlivu. Důležitým faktorem jsou odpovídající dotace. Spolupráce na interkomunální úrovni je vcelku na dobré cestě, i když i zde je potenciál pro její prohloubení. Centrálním bodem je především vytváření odpovídajících právních základů pro rozšíření spolupráce na komunální úrovni v oblasti plnění určitých povinností ze strany komun, např. v oblasti matrik. Důležité je také to, aby v budoucnu docházelo ve větší míře ke kooperaci s českou stranou. Zde již existují nadějné zárodky jakož i povědomí o nutnosti přeshraniční spolupráce. Komuny již identifikovaly potenciály vyplývající z této skutečnosti. Doporučení jsou následující: Odbourávat strukturální překážky (nezaměstnanost, deficity v dopravní infrastruktuře, úbytek obyvatelstva) Pokračovat a zintenzívňovat spolupráci mezi komunami Navazovat přeshraniční kooperační vztahy resp. je rozšiřovat, stávající stabilizovat a udržovat Umožnit spolupráci mezi komunami také v oblasti určitých povinných činností V tomto kontextu jsou důležité rámcové podmínky. Zde ještě existuje mnoho deficitů. Prostředky z programu INTERREG na aktuální dotační období byly již např. koncem roku 2010 téměř kompletně rozplánovány. Následkem toho je, že do konce dotačního období nezbývá mnoho prostředků na další projekty. Problémem je také nedostatek vlastních prostředků komun. Sice existuje mnoho druhů dotací. Ale existují komuny, které nejsou schopny dát dohromady vlastní podíl ve výši 10%. Toto představuje závažný problém, který bude - po vyčerpání všech potenciálů úspor na straně komun – dlouhodobě řešitelný pouze přímou finanční pomocí ze strany politiky. Dalším jmenovaným problémem je srovnatelně špatná přeshraniční spolupráce na vysoké politické úrovni. Jak již bylo zmíněno, doposud neexistují žádné mezistátní smlouvy, které by upravovaly přeshraniční spolupráci na komunální úrovni mezi Bavorskem a Českou republikou. Například není možné zakládat přeshraniční veřejnoprávní korporace. S návštěvou předsedy vlády Seehofera v ČR v prosinci 2010 se však pojí jistá naděje a také podle výroku jednoho ze zástupců pracovního společenství EUREGIO se již mezitím v této záležitosti dalo něco do pohybu. Dlouhá politická nekomunikace bývá zdůvodňována vládnoucím sporem mezi ČR a Bavorskem o Benešovy dekrety. Za touto záležitostí se musí naléhavě udělat tlustá čára. Zajisté také není možné ze dne na den vymazat lidem z hlavy dlouho nepropustnou hranici. Čtyřicet let byla situace politicky rozdmýchávána a nyní se dá jet „na kole bez pasu na druhou stranu“. Mnozí jsou vnímaví a využívají příležitosti. Jistotou by však pro příští generaci měla být již neexistence hranice. To musí být elementárně podporováno, neboť zavedené struktury jsou ty nejstabilnější. 8
Mgr, Karel Adámek
Regionální a strukturální politika bavorsko-českého hraničního území s příklady administrativních jednotek Tachova a Neustadtu
Ve své studii se zabývám česko-bavorskou spoluprací v současnosti s příklady dvou sousedních okresů Tachov a Neustadt. Vycházím přitom z příslušné odborné literatury, úředních aktů, anket a vlastního terénního výzkumu. V úvodu se snažím postihnout historii příhraničního regionu obou národů, což se odráží v historickém klimatu, dodnes ovlivňující jakoukoliv kooperaci obou sousedů, kdy může dojít k jisté animozitě u jedinců obou zemí. Za jednu z hlavních překážek současného rozvoje česko-bavorské spolupráce považuji jazykovou bariéru.Německy se dobře domluví jen 22 procent českého obyvatelstva. Dotázaní respondenti bez maturity se nedomluví - 72 procent dokonce žádným jiným jazykem než mateřským. Z šetření německé obchodní komory vyplynulo, že 75 procent německých investorů považují za důležitější německý jazyk než anglický, zejména u manažerských pozic. Svou analýzu česko-bavorské kooperace doprovázím příklady vzájemných vztahů administrativních jednotek Tachova a Neustadtu. Docházím k názoru, že institucionálním vazbám česko-bavorským uškodilo zrušení okresů na české straně, kdy představitelé německých okresů ztratili svého adekvátního partnera. To vyvažuje na druhé straně rozvoj neformálních přátelských vztahů komunálních politiků při řešení praktických otázek daných regionů. Při rozvíjení vzájemných hospodářských vztahů mezi firmami česko-bavorského pohraničí platí zásady tržního hospodářství, spočívající v kvalitě a v ceně produktu, v jeho konkurenceschopnosti. Příkladem platnosti zásad tržního hospodářství může být provoz v menší porcelánce Falkenporzelan v Bärnau v blízkosti bavorskočeských hranic. Při rozmluvě s jedním z majitelů této firmy s s.r.o. jsem se dozvěděl, že dováží nezdobený bílý porcelán až z Porýní a z Polska. Dovozu z Česka prý brání nedostatečná kvalita nabídky českého porcelánu, neodpovídající náročnému plastickému zdobení porcelánu 24 karátovým zlatem.
9
Tento malý závod nemá žádné problémy s konkurencí a dodává porcelánové výrobky do zemí evropských, ale i do zámoří a dosahuje výborných hospodářských výsledků, i v době současné krize. Jaké jsou silné a slabé stránky v kooperaci v česko-bavorském příhraničí. Silnými stránkami jsou výborná dopravní poloha, propustnost hranice, kontakty Česka s hospodářsky vyspělým západním sousedem, rostoucí terciární sféra, prohlubující osobní kontakty vedení firem, dále pak přírodní krásy a bohatství kulturních památek, umožňující rozvoj cestovního ruchu. Naopak slabými stránkami je dodnes vylidněné české příhraničí, vysoká nezaměstnanost nad 10 procent (aktuálně 3342 nezaměstnaných na Tachovsku), slabší hospodářství, menší koupěschopnost obyvatelstva, nížší celkové vzdělání lidí, zejména v oborech technických, nedostatky v rozvoji technické a dopravní infrastruktury, zemědělský ráz krajiny, hospodářské potíže pohraničí, nedostatek kultury, přežívající určité animozity zejména u staršího obyvatelstva, vyplývající z kulturního a historického klimatu pohraničí. Řešení těchto problémů je spojené s celkovým rozvojem hospodářství pohraničí, růstem vzdělanosti, zejména v technických oborech, rozvojem kultury, růstem nových forem zemědělství šetřících krajinu, rozvojem terciární sféry, přílivem kapitálu, kvalifikovanou prací v sousední zemi, rozvojem hospodářské spolupráce firem se sousední zemí, zkvalitněním cestovního ruchu. Ve specifických podmínkách západočeského pohraničí musíme v česko-bavorské spolupráci tvořivým způsobem realizovat obecnou zásadu českého hospodářství, spočívající v pozitivním posunu České republiky od balírny a montovny k moderním firmám, schopným prosadit se na základě špičkové vědecko-technické úrovně, i když se bude jednat i o menší projekty. Oborem s velkými možnostmi na Tachovsku je například plastikářský průmysl. Právě tento obor má perspektivu dobrou surovinovou základnou, širokými dodavatelskými vazbami, dosavadní nízkou spotřebou plastů na obyvatele v porovnání se západními firmami i rostoucí konkurenceschopností domácích výrobců díky přílivu špičkových technologií. Největší tradici má plastikářský průmysl právě na Tachovsku. Přímo v Tachově jsou 3 firmy – česká Alfa Plastik, akciová spol., německá Grammer CZ, s.r.o. a belgická KeyPlastics, s.r.o. Společnost Alfa Plastik navázala na původní státní podnik, založený v roce 1955. V současné době je zde zaměstnáno 750 lidí. Výrobky jsou plastikové produkty pro potraviny, ale i pro automobilový průmysl, elektro a stavitelství, farmaceutický průmysl. Úspěšným produktem je i cestovní zavazadlo. Firma Alfa Plastic má výrobní rezervy, které by mohla řešit případná poptávka po výrobcích ze sousedního Bavorska. Funguje výrobní spolupráce mezi Alfou Plastic a Grammeru u velkých výlisků, požadovaných firmou Grammer od Alfy Plastic. V čem je v současné době největší problém firem z tohoto oboru – je to nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.Ve spolupráci s německo-českou firmou Gerresheimer Horšovský Týn spol. s s.r.o., zabývající se zpracováním plastů pro medicinský průmysl od roku 2000 v rámci projektu „My jsme Evropa“ se otevře v příštím školním
10
roce se Středním odborným učilištěm Domažlice obor strojní mechanik vstřikování plastů. Úspěšným absolventům tohoto oboru se pak nabízí uplatnění ve firmě GHT. V čem je ale problém? Získat zájemce pro tento perspektivní učební obor se zatím příliš nedaří. V Horšovském Týně, v sousedství Tachovska, fungují již dvě firmy pro výrobu plastů s širokou škálou výrobků, např.v jedné z firem pro medicinská odvětví se vyrábí různé komponenty pro inhalátory, inzulínová pera, zařízení na operaci kůže, testy pro detekci drog, části a zařízení pro dialyzační jednotky atd. Nemělo by se také nově připravované vědecko-technické centrum Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni zabývat výzkumem a technologií zpracování plastů pro medicinský průmysl? Právě v tomto oboru by šlo o projekty s uváděním do provozu, projekty s rychlým ekonomickým výstupem. Tím by se také přispělo k tomu, aby výzkumné ústavy měly i technologickou část, plnící úkoly praxe. Pomocí při hledání volných pracovních míst na Tachovsku je pořádání „Poradenských dnů“ v prostorách Úřadu práce v Tachově, organizovaných Agenturou pro práci Weiden a Evropskou službou zaměstnanosti EURES. První Poradenský den byl uspořádán 9. května s účastí přibližně 120 zájemců o pracovní místa v Německu, plánovaný je na 6. června. Zájemci vyplňovali dotazník pro úřad prace ve Weidenu (pracovnice ÚP ve Weidenu paní Karin Hartung). Zájem německé strany je zejména o kvalifikované řemeslníky (elektro-montéři, zedníci, pokrývači,instalatéři, malíři ), ale i o pomocné dělníky. U středoškoláků je nabízeno místo asistent-menažér. Informacím o možnostech pracovních příležitostí vysokoškoláků- absolventů technických a ekonomických oborů slouží Veletrh pracovních příležitostí na Západočeské univerzitě v Plzni, poprve v letošním roce s účastí 5 německých firem, které se představily 64 studentům. Stejně tak dvojjazyčná burza pracovních příležitostí v květnu ve Furthu im Wald a 2 workshopy pro studenty ZUČ v Plzni s účastí 5 německých firem a Hospodářské komory v Řezně a Pracovní agentury v Chamu. U několika desítek studentů došlo k vážnému vyjednávání s firmami o nástupu zaměstnání, ale i praxí v přilehlém bavorském regionu po absolvování studia. Byl předběžně dohodnut autokarový zájezd vážných zájemců o pracovní místa v bavorském příhraničí. Během workshopu došlo k jednání technických fakult ZČU v Plzni o spolupráci (výzkum, aplikace projektů ve výrobě). Na české straně jsou velké rezervy v poskytování pomoci bavorským občanům na úseku zdravotní péče. V blízkosti hranic je v Tachově poliklinika a záchranná služba první pomoci, která může zasahovat i v bavorském příhraničí. Zdravotnické služby nabízí i soukromá nemocnice v Plané, např. pro rehabilitační pooperační pobyty, k čemuž probíhají jednání. Rezervy jsou v lůžkách pro dlouhodobě umístěné pacienty (nemocniční oddělení U sv. Anny u Plané). Moderní hasičská stanice v Tachově s mnoha výjezdními jednotkami může ve větší míře zajišťovat pomoc při větších havariích a požárech v bavorském příhraničí, kde fungují pouze dobrovolné hasičské sbory. Schopnost zásahu tachovských profesionálních hasičů se ukázala na nedávném česko-bavorském cvičení zásahu při možné havárii plynovodu, procházejícího do SRN Tachovskem. 11
Rozvoj přeshraniční spolupráce v cestovním ruchu, kultuře, sportu, vzdělávání, životního prostředí a ochrany přírody se projevuje zejména na komunální úrovni, kdy přibližně třetina obcí do l5 km od hranic navázala spolupráci s obcí sousedního státu. Na českém uzemí na rozdíl od bavorského je nižší hustota obyvatelstva, což je určitým limitem. Z institucí se na konkrétní spolupráci podílejí různé zájmové organizace. Starostové obcí za nejdůležitější obor spolupráce považují cestovní ruch, turistiku a využití volného času zejména pro mládež a seniory. Míra spolupráce je obecně dána stavem občanské společnosti v jednotlivých obcích. Dobře fungující tělovýchovné organizace, umělecké zájmové soubory, kluby seniorů a další sdružení často vyhledávají možnosti průniku své činnosti k sousedům. Příklady vzájemné spolupráce jsou např. v práci divadelního kroužku – „Komedyjanti“, pěveckého dětského kroužku, sportovců v Tachově. Haškova Dobrého vojáka Švejka hrál česko-bavorský soubor česko-německy střídavě v Tachově a v Bärnau. Dětský pěvecký soubor z Tachova vystupuje v sousedních obcích bavorsko-českého příhraničí. V červnu t.r. se konají letní sportovní hry českých a bavorských základních škol. Záslužnou práci vykonávají dobrovolná sdružení při zachraňování kulturních památek v českém příhraničí, složené z Čechů a Němců. Do budoucna významnou prostoru pro pořádání divadelních představení, koncertů vážné a populární hudby, divadelních představení a výstav představuje v blízkosti česko-bavorských hranic bývalá Windischgrätzova jízdárna ve Světcích s kapacitou 750 míst. Na rekonstrukci tohoto objektu bylo již vynaloženo 62 miliónů Kč, ale na úplnou zprovoznění zbývá ještě vynaložit přibližně 30 milionů Kč. Po úplném dokončení obnovy tohoto objektu a jeho zprovoznění se bude jednat o největší prostoru kulturní památky se širokou možností kulturního využití v česko-bavorském příhraničí. Větší úlohu pro poznání Českoleska by mohla mít muzejní expozice v Muzeu Českého lesa v Tachově, kde není v odpovídající míře zastoupeno časové období druhé poloviny 20. století s objektivním zachycením obrazu tragických fází českobavorského sousedství Zajímavou návštěvnickou raritou bavorsko-českého příhraničí se od podzimu tohoto roku stane budovaný Historický park bavorského a českého osídlení v 8. až 12. století v Bärnau v bezprostřední blízkosti hranic. Určitým přínosem je v květnu t.r. otevřené „Muzeum Železné opony“ v bývalé celnici starého rozvadovského silničního přechodu. Tato nová privátní expozice bohužel nerespektuje základní zásady muzeologie při představování exponátů, což značně omezuje její přínos, zejména pro mladší návštěvníky. Pro poznání česko-bavorského příhraničí jsou významné pěší stezky, cyklistické a v zimě běžecké tratě. V krátké době byly Svazem českých turistů ČR opatřeny turistickými značkami a informačními tabulemi.V cyklech přírodovědných akcí jsou oblíbené „Pátrání po bobrovi v českém lese“, „Den Českého lesa“, pořádané muzei s účastí i cizích turistů. Do budoucna by se na Tachovsku měly rozšířit naučné stezky s tematikou zašlých hutí, skláren a dalších průmyslových podniků, ale i devastovaných obcí po odsunu sudetských Němců a zřízení hraničních pásem v době uzavřené česko-bavorské hranice komunistickým režimem. 12
Díky správě Chráněné krajinné oblasti Český les vznikají nebo se připravují naučné stezky v přírodních rezervacích Na Požárech, Podkovák, Bučina a dalších. Do budoucna představuje Český les jednu z posledních přírodních oáz s mimořádným bohatstvím rostlinných druhů vlhkých luk a lužních lad, květnatých a kyselých bučin a suchých trávníků. Pro poznání česko-bavorského příhraničí jsou důležité nově vydávané turistické průvodce v obou zemích, snad by mohl vzniknout dvojjazyčný turistický průvodce česko-bavorského regionu Českého lesa a Falckého lesa. Přínosem je v květnu t.r. vydaná publikace v českém a německém jazyce Zdeňka Procházky „Putování po zaniklých místech Českého lesa na Tachovsku“.K poznání tohoto regionu by také posloužilo sepsání Vlastivědy česko-bavorského pohraničí kolektivem českými a bavorskými autory v obou jazycích, sloužící zejména školní výuce (již existuje podobné dílo pro Šumavu a Bavorský les). Závěrem lze odpovědně říci, že česko-bavorské pohraničí se stále ve větší míře stává prostorem kontaktů na obou stranách. Nadále však v myšlení některých lidí hranice vyvolává představu bariéry, která má své kořeny v historických sousedských vztazích. Je úkolem orgánů a institucí veřejné správy, vzdělávacích zařízení i mediálních prostředků vytvářet regionální občanské společenství bez známek hraniční linie. Po vzoru již fungujících samotných obcí, sdružení obcí rozvíjejících přeshraniční spolupráci by také Plzeňský krajský úřad měl sehrávat důležitější úlohu, zejména strategií regionálního rozvoje, regionálních operačních programů se začleněním problematiky regionální kooperace, konkurenční schopnosti a regionální spolupráce. Krajský článek po zrušení okresů se musí stát aktivnějším koordinátorem spolupráce pohraničních obcí. Hlavním cílem musí být posilování hospodářství pohraničí cestou strukturálních, regionálních a sociálních opatření. Západočeské pohraničí musí i do budoucna překonávat dosavadní periferní postavení cestou investic kapitálu, posílovat lehký a spotřební průmysl v kooperaci s bavorskými podniky, zlepšovat dopravní infrastrukturu s přihlédnutím k maximální ochraně přírodního prostředí. Přínosem by bylo budování stravovacích a ubytovacích zařízení v různých cenových relacích v podhůří Českého lesa, zkvalitňování služeb a prodejních příležitostí pro tuzemské a zahraniční návštěvníky Českoleska. K zlepšení výdělku místních obyvatel by mohlo dojít po 1. květnu 2011, kdy došlo k ukončení přechodného období omezování volného pohybu českých pracovníků do SRN, a tím k snadnějšímu hledání pracovních příležitostí, i když nepůjde v žádném případě o větší přesuny českých obyvatel pohraničí. Z průběhu květnové burzy pracovních příležitostí ve Furthu vyplynulo, že se zatím jednalo o pouhé získávání informací českými občany o možné pracovní kariéře v sousedním státě. Vhodnými se jeví poradenské dny, organizované např. v Tachově k otevření pracovních trhů v Německu, stejně jako pořádané workshopy na půdě Západočeské univerzity v Plzni. 13
