ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM

www.prah-brno.cz

Praktické informace a tipy pro zaměstnavatele

3

ÚVOD



1. KROK DO NEZNÁMA ANEB DUŠEVNÍ ONEMOCNĚNÍ

 7

Co je duševní onemocnění? Předsudky o duševním onemocnění a zaměstnání



2. NEJSTE NA TO SAMI ANEB TI KDO UŽ MAJÍ ZKUŠENOSTI

 Jaké jsou programy podpory zaměstnávání lidí s duševním onemocněním? 11 Znáte Sdružení Práh? 12 S kterými zaměstnavateli Sdružení Práh spolupracovalo a spolupracuje? 1 3. A CO NA TO STÁT ANEB VÝHODY PRO ZAMĚSTNAVATELE 1 Mají zaměstnavatelé stanoveny nějaké povinnosti vůči zdravotně postiženým? 16 Jaké příspěvky, dotace a výhody může zaměstnavatel zdravotně postižených osob využít? 1 4. PRO VÁŠ KLID ANEB CO VÁS ASI JEŠTĚ ZAJÍMÁ A ČEKÁ Co byste měli vědět o budoucím pracovníkovi? Potřebuji znát jeho diagnózu? Na jakých pozicích se uplatní člověk s duševním onemocněním? Jaké jsou výhody a nevýhody zaměstnávání lidí s duševním onemocněním? Jakým způsobem se můžete pokusit zmenšit nevýhody aneb jaký přístup ocení většina zaměstnanců, a člověk s duševním onemocněním zvláště? 22 V jakých situacích potřebují lidé s duševním onemocněním nejčastěji podpořit? 22 Mohu nějak rozpoznat, že přichází pro zaměstnance kritické období nemoci? 22 Jak zaměstnanci sdělit nepříjemné hodnocení? 1 20 20 20 21

24 A PÁR POVZBUDIVÝCH PŘÍBĚHŮ NA ZÁVĚR

3 Vážení čtenáři, jsme rádi, že držíte v rukou naši informační brožurku. Možná jste se rozhodli zaměstnat člověka s duševním onemocněním anebo o tom uvažujete. Nejspíš zjišťujete, že nemáte tolik informací, kolik byste potřebovali. Naše brožurka se vám tyto informace snaží poskytnout. Naleznete v ní mimo jiné to, co je duševní onemocnění, jaké možnosti a potřeby mají vaši eventuální budoucí zaměstnanci, jak si počínat, jaká máte práva a popřípadě jaké výhody vám ze zaměstnávání lidí se zdravotním postižením plynou. Byla sestavena sociálními pracovníky, kteří se podporou zaměstnávání lidí s duševním onemocněním profesionálně zabývají a informace na následujících stránkách jsou tedy fundované a ověřené. Věříme, že vám pomůže nejen při rozhodování, ale že ji budete moci využít i při běžném provozu vašeho pracoviště. Zaměstnáváním lidí s duševním onemocněním se výrazně podílíte na zvýšení kvality jejich života. Zaměstnáváním znevýhodněných osob naplňujete svoji společenskou odpovědnost a přispíváte k sociální soudržnosti. Děkujeme vám za vaši otevřenost a snahu pomoci. Přejeme hodně úspěchů PaedDr. Blanka Veškrnová ředitelka Sdružení Práh

4



1.

KROK DO NEZNÁMA DUŠEVNÍ ONEMOCNĚNÍ A PRÁCE

CO JE DUŠEVNÍ ONEMOCNĚNÍ?

Je obtížné jednoznačně určit, kdy je člověk vlastně duševně zdravý a kdy už ne. Někdy můžeme mít špatnou náladu nebo různé nepříznivé okolnosti mohou způsobit, že se necítíme po duševní stránce zrovna nejlépe. To se může stát každému... Pojem „duševní nemoc“ zahrnuje různorodou skupinu psychických stavů a procesů, které zhoršují zapojení člověka v běžném životě. Některé duševní nemoci mohou mít lehčí průběh, a jsou relativně dobře léčitelné, například depresivní reakce na stresovou událost. Jiné výrazněji ovlivňují život člověka a vyžadují dlouhodobou léčbu. Sdružení Práh se zaměřuje na osoby se závažnějším duševním onemocněním. Rozlišujeme dvě velké skupiny takového onemocnění: schizofrenie a afektivní poruchy (poruchy nálady). Tyto závažnější typy duševního onemocnění bývají označovány také jako psychotické onemocnění-psychózy.

6 Diagnóza afektivní poruchy zahrnuje spektrum onemocnění, které se vyznačují poruchou nálady (deprese, mánie). S tím je spojeno i narušení aktivity nemocného člověka. Neexistuje jednoznačná příčina onemocnění. Jedná se o složitou souhru genetických dispozic, biologických faktorů a vlivů prostředí (psychosociálních vlivů). Onemocnění se může projevit v jakékoliv životní fázi, častěji se vyskytuje v časné dospělosti okolo 25. roku života. Začátek onemocnění bývá často vyvolán stresovou událostí nebo situací. Projevy onemocnění při depresi mohou být: pocity smutku, prázdnoty, viny a bezcennosti, úbytek/ztráta zájmu a potěšení, únava, ztráta energie, snížená schopnost soustředit se a přemýšlet, narušení spánku, změna chuti k jídlu, psychomotorický útlum nebo neklid, myšlenky na smrt. Při mánii se může objevovat v různé míře: euforie, upovídanost, zvýšené sebevědomí, zvýšená aktivita, velikášství, vznětlivost, snížená potřeba spánku, přelétavost myšlenek, psychomotorický neklid, rizikové chování (drogy, promiskuita, nakupování, obchodní investice, hazard za volantem). Člověk s afektivní poruchou obecně hůře snáší emocionální a psychickou zátěž. Onemocnění může mít různý průběh. Často se jedná o střídání různě dlouhých období zhoršení s obdobími normální nálady. Dá se říci, že se mnohdy jedná o celoživotní onemocnění. Významným zástupcem afektivních poruch je bipolární afektivní porucha (dříve označovaná jako maniodepresivita), která se vyznačuje střídáním obou pólů nálady depresivní a manické. V populaci se vyskytuje zhruba kolem jednoho procenta. Celé spektrum afektivních poruch se objevuje v populaci dle různých průzkumů v rozsahu desítek procent (např. 30 % lidí někdy cítí deprese nebo úzkost, která ovlivňuje jejich každodenní činnost). Zajímavý je poměr mezi četností onemocnění u mužů a žen. U bipolární afektivní poruchy je poměr zhruba podobný, deprese se ale výrazně častěji objevuje u žen. Akutní projevy afektivní poruchy jsou zpravidla dobře léčitelné. Diagnóza schizofrenie označuje spektrum onemocnění, které postihuje přibližně 1 % populace a vyskytuje se poměrně rovnoměrně ve všech zemích. Pravděpodobnost vzniku onemocnění je stejná u mužů i u žen. Jedná se o tzv. multifaktoriální onemocnění, na jeho vzniku se podílejí jednak faktory biologické (např. genetické) a pak také faktory prostředí (psychické a sociální). Faktem ale zůstává, že jednoznačnou příčinu schizofrenie doposud neznáme. Při schizofrenii dochází v mozku ke změně rovnováhy mezi neurotransmitery (dopamin, serotonin), kterou je možné zlepšit pomocí léků tzv. antipsychotik. Ačkoliv se příznaky nemoci mohou objevit v téměř každém věku, většinou se poprvé objevují v pozdním dospívání a během rané dospělosti. Pro odhad pravděpodobnosti vyléčení se v případě schizofrenie užívá tzv. třetinové pravidlo. Zhruba třetina nemocných se může po 1-3 psychotických krizích zcela uzdravit. U druhé třetiny se nemoc občas v epizodách vrací, což má negativní vliv na jejich fungování v běžném životě. A teprve u poslední třetiny nemoc neustupuje ani po delším léčení a výrazně ovlivňuje život člověka. Nemoc člověku zasahuje do jeho vztahů s okolím, do výkonu v zaměstnání nebo ve škole a do celkové životní pohody. Nezasahuje ale intelektovou složku osobnosti. O schizofrenii můžeme uvažovat jako o změněném způsobu zpracovávání podnětů z okolí, které někdy vede k jinému porozumění světu. Může se projevovat např. strachem a úzkostí, nedůvěrou a

7 vztahovačností, sníženou schopností soustředění, problémy s pamětí, oslabením vůle, apatií, nespavostí, rychlými změnami a kolísáním nálad, nesnadným sebeprožíváním, obtížným sebeuvědomováním, pozměněným způsobem vnímání, cítění, myšlení. Mohou to být stavy těžko sdělitelné pro okolí nemocného, i kvůli jeho obávám z reakcí ostatních. Představa, že se jedná o „rozdvojení osobnosti“, kdy jakoby existovaly současně dvě různé osobnosti, je ale zcela mylná.

PŘEDSUDKY O DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍ A ZAMĚSTNÁNÍ



Duševní onemocnění je pouze výtvorem něčí fantazie.

Fakta: Duševní onemocnění je reálné. Duševní nemoci přinášejí utrpení, způsobují omezení a mohou dokonce zkrátit život, což je evidentní například u infarktů po epizodě deprese nebo u sebevražd.

Duševní onemocnění je spojeno s nedostatkem charakteru.

Fakta: Duševní onemocnění je způsobeno biologickými, psychologickými a sociální faktory. Výzkumy ukazují, že schizofrenie a afektivní poruchy jsou spojeny s genetickými a biologickými faktory. Sociální vlivy, jako je například ztráta někoho blízkého nebo práce, mohou způsobit rozvoj různých nemocí. Špatné výchovné prostředí, ať už pramení z rozbité rodiny nebo domácího násilí, může přinášet zvýšené riziko pro vznik duševního onemocnění.

Duševní onemocnění je totéž jako mentální postižení

Fakta: Jedná se však o dvě naprosto odlišné věci. Mentální postižení je především charakterizováno omezením intelektuálních schopností a obtížemi při zvládání základních životních dovedností. Jde o handicap, který nelze léčit a je trvalý. Naproti tomu osoby s duševním onemocněním mají intelektuální schopnosti stejné jako zbytek populace. Lidé s duševním onemocněním mají v mnoha případech vysokoškolské vzdělání. Duševní onemocnění nemá trvale stejný průběh a dá se léčit.

Z duševní nemoci se nelze uzdravit.

Fakta: Dlouhodobé studie ukazuji, že léčba většiny lidí s duševním onemocněním prokazuje skutečné zlepšení stavu nemocných. Velmi dlouhou dobu bylo duševní onemocnění považováno za trvalé a neléčitelné. Lidé s duševním onemocněním byli izolováni od ostatních v rámci léčeben pro duševně nemocné. Když byly objeveny léky, které pomohly zlepšit příznaky duševních nemocí, nastal postupný vývoj k ambulantním léčebným a rehabilitačním službám v rámci komunity.

Duševně nemocní a ti, kteří se uzdravili, jsou pracovníky druhé kategorie.

Fakta: Zaměstnavatelé, kteří tyto lidi zaměstnali, uvádějí, že mají více než průměrnou docházku a přesnost a jsou stejně dobří nebo lepší v motivaci, kvalitě práce a pracovním výkonu. Studie uváděné US National Institute of Mental Health a National Alliance for the Mentally III přinášejí informaci, že neexistuje žádný rozdíl v produktivitě práce ve srovnání s ostatními zaměstnanci.

8

Lidé s duševním onemocněním nesnášejí stres na pracovišti.

Fakta: To příliš zjednodušuje komplexní lidskou reakci na stres. Lidé s různými zdravotními problémy, jako jsou například kardiovaskulární choroby a duševní onemocnění, mohou mít zhoršené syndromy při vysoké úrovni stresu. Ale zdroje osobního a pracovního stresu jsou u každého jiné. Pro některé lidi je stresující, pokud nemají strukturovaný denní program, zatímco jiní bojují s přesným pracovním rozvrhem. Někteří lidé mají radost z viditelnosti na veřejnosti nebo z vysokého stupně sociálních kontaktů, zatímco jiní požadují minimální interakce, aby se mohli soustředit a dokončit úkol. Pracovníci s duševním onemocněním odpovídají na stresory na pracovišti rozdílným způsobem. Všechna zaměstnání jsou v podstatě do určité míry stresující. Produktivita dosahuje maxima, jestliže se vhodným způsobem potkávají potřeby zaměstnance a jeho pracovní podmínky, ať má pracovník duševní problémy nebo ne.

Duševně nemocní jsou nebezpeční nebo agresivní.

Fakta: Převážná většina těchto lidí není nebezpečná ani agresivní. Když se zaměstnavatelé dozvědí, že má uchazeč duševní chorobu, mohou mít strach nebo pocit, že bude agresivní. Tento předsudek je posilován médii, která informují o lidech s duševní nemocí jako o násilnících. Teoretické shrnutí výzkumné literatury na Cornellově univerzitě v USA ukazuje, že... „žádná empirická data neospravedlňují skandalizované portréty duševních poruch v médiích“.



2.

NEJSTE NA TO SAMI TI, KDO UŽ MAJÍ ZKUŠENOST

V České republice působí, zejména ve větších městech, řada organizací (poskytovatelé sociálních služeb nebo i podnikatelské subjekty), které se zabývají podporou lidí s duševním onemocněním a podporou jejich zaměstnávání. Tyto organizace ve spolupráci s úřady práce a zaměstnavateli nabízejí různé typy podpůrných programů. JAKÉ JSOU PROGRAMY PODPORY ZAMĚSTNÁVÁNÍ LIDÍ S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM?

Programy podpory zaměstnávání nabízejí možnost postupného vytváření nebo obnovení schopností a dovedností lidí s duševním onemocněním, které jsou potřebné pro jejich uplatnění na trhu práce. Mít zaměstnání neznamená jenom finanční zajištění, ale také pocit smysluplnosti, užitečnosti a to že někam patřím. Získávání pracovní samostatnosti je plynulý proces, který zajišťují různě intenzivní formy pomoci a podpory, od práce v sociálně-terapeutické dílně až k podporovanému zaměstnání na otevřeném pracovním trhu. Jednotlivé programy mají oporu jednak v zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a pak také v zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti.

10 Jak programy dělíme: Pracovní rehabilitace Z hlediska člověka s duševním onemocněním je pracovní rehabilitace podporou, která je mu poskytována při přípravě na práci, při výběru, získání a udržení vhodného zaměstnání, eventuelně i při jeho změně nebo ukončení. Z hlediska poskytovatele je pracovní rehabilitace proces, při kterém se usiluje o zotavení a udržení nebo rozšíření pracovních kompetencí člověka s duševním onemocněním. V tomto procesu se kombinují individuální metody (orientace v pracovních potřebách a možnostech člověka s duševním onemocněním, trénink práce a zprostředkování zaměstnání) se strategiemi orientovanými na prostředí (vytvoření nebo ovlivnění budoucí pracovní situace). Pracovní rehabilitace je zobecňujícím pojmem i pro ostatní formy podpory zaměstnávání. Zákon o zaměstnanosti deklaruje osobám se zdravotním postižením (viz níže) právo na pracovní rehabilitaci. Sociálně-terapeutická dílna Sociálně-terapeutické dílny zřizují poskytovatelé sociálních služeb. Slouží k podpoře vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností u uživatelů - lidí s duševním onemocněním v maximálně chráněných podmínkách. Pracovní tempo a zátěž v dílně jsou přizpůsobeny možnostem uživatelů. V sociálně-terapeutické dílně pracují uživatelé za stálé podpory pracovního terapeuta. Uživatel zpravidla nepobírá mzdu nebo jen v malé výši. Poskytovatel a uživatel spolu mají uzavřenu smlouvu o poskytování sociální služby. Přechodné zaměstnávání Jde o program umožňující člověku s duševním onemocněním dočasně tréninkově pracovat u běžného zaměstnavatele v přirozeném pracovním prostředí za podpory pracovního konzultanta-asistenta. Tento program se realizuje na základě písemné dohody mezi běžným zaměstnavatelem a poskytovatelem služby. Doba trvání tréninkového zaměstnání se může pohybovat, dle podmínek zaměstnavatele, od několika měsíců až po dobu dvou let. Pracovní konzultant pomáhá zejména při zaučení pracovníka přímo na pracovišti, jedná se zaměstnavatelem a průběžně poskytuje podporu podle aktuální situace oběma stranám. Podporované zaměstnávání Je program, jehož cílem je poskytnout člověku s duševním onemocněním takovou míru podpory, aby si zvolil, našel a udržel pracovní místo u běžného zaměstnavatele podle svého vzdělání a praxe. Program také nabízí další průběžnou podporu pracovního konzultanta zaměstnanci s duševním onemocněním i zaměstnavateli (dojednání pracovních podmínek, zaučení na pracovním místě, následná podpora na pracovišti, apod.). Doba podpory je individuální, obvykle dva roky ale i déle. Pracovní smlouva se uzavírá mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem s duševním onemocněním. Pracovní konzultant může zaměstnavateli v rámci tohoto programu dále nabídnout: pomoc při vytváření vhodné pracovní náplně pro člověka s duševním onemocněním, podporu při vyřizování formalit souvisejících

11 s nástupem do zaměstnání, poradenství v oblasti legislativy pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, pomoc při komunikaci se zaměstnancem. Chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením (nebo je to pracovní místo osobou se zdravotním postižením obsazené) na základě písemné dohody s úřadem práce. V našem případě je takovou osobou člověk s duševním onemocněním. Zaměstnanec je v pracovním poměru a pobírá za svoji práci mzdu. Předpokladem je, že činnost zaměstnavatele má přínos pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením na trhu práce. Úřad práce poskytuje zaměstnavateli příspěvek na zřízení chráněného místa a dále může poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Úřad práce může uzavřít dohodu přímo i s osobou se zdravotním postižením, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Sociální firma/Sociální podnikání Sociální podnikání je v ČR spíše nově zaváděným a rozvíjejícím se druhem podnikání. Sociální firma je ekonomicky udržitelným podnikatelským subjektem působícím na běžném pracovním trhu. Hodnoty jako je solidarita, sociální soudržnost a sociální zodpovědnost jsou v ní nadřazeny nad vytváření maximálního zisku firmy. Firma zaměstnává 25-55% znevýhodněných osob (zdravotně či sociálně) společně s lidmi bez znevýhodnění, čímž dochází k vzájemné integraci. Firma poskytuje svým zaměstnancům určitou míru podpory (zejména při zaučení, příp. i během zaměstnání) zároveň usiluje o maximální využití schopností a potenciálu všech svých zaměstnanců, klade důraz na profesní rozvoj svých spolupracovníků a umožňuje jejich další vzdělávání a přechod na otevřený trh práce. Firma by měla mít alespoň polovinu příjmů ze svého podnikání. Významnou podporu může získávat z veřejných zdrojů a prostřednictvím Strukturálních fondů Evropské unie. ZNÁTE SDRUŽENÍ PRÁH?

Jednou z organizací, která se věnuje lidem s duševním onemocněním, je brněnské Sdružení Práh. Občanské sdružení Práh poskytuje již od roku 1999 komplexní psychosociální služby lidem s duševním onemocněním z brněnského regionu. Posláním Sdružení je nabízet těmto lidem pomoc a podporu při začleňování do běžného života. Sdružení si klade za cíl: •

• • •

Poskytovat podporu v naplňování přání svých klientů pracovat, samostatně bydlet, vyplnit volný čas, vzdělávat se, najít přátele, zlepšit vztahy s rodinou, umět pečovat o své zdraví, najít smysl a význam svého života Prosazovat a hájit práva klientů a jejich nejbližších Podporovat svépomocné aktivity Zlepšit vztah veřejnosti k lidem s duševním onemocněním

12 Nabídka Sdružení Práh v oblasti práce: • • • • • • • • •

Sociálně-terapeutická dílna Trojlístek (textilní, výtvarná) Sociálně-terapeutická dílna rukodělná Sociálně terapeutická dílna – tréninková kavárna Café Práh ve Vaňkovce Chráněná pracovní místa (administrativa, recepce, údržba, šicí dílna) Programy podporované a přechodné zaměstnávání Sdružení Práh je držitelem licence MPSV ke zprostředkování zaměstnání jako agentura práce Sdružení ve svém provozu zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením Sdružení Práh nabízí tzv. náhradní plnění - odebíráním svých výrobků a služeb Sdružení Práh v roce 2012 získalo pro programy zaměstnávání podporu Evropského sociálního fondu v ČR

S kterými zaměstnavateli Sdružení Práh spolupracovalo a spolupracuje? AGORA DMT, a.s.. Popis: manuální práce ve skladu s drobnou elektronikou „Využili jsme Sdružení Práh, které nám nabídlo pracovní výpomoc na závěr roku. Pracovník, který u nás pracoval, odvedl skvělou práci a velice rychle zapadl do kolektivu. Svou dobře odvedenou prací nám pomohl ke zdárnému ukončení roku.“ Ladislav Skuhrovec, vedoucí skladu Agro Brno-Tuřany, a.s. Popis: manuální práce ve středisku zahradnické výroby „Naši dlouholetou spolupráci hodnotím jako dobrou a bez problémů. Na sezónní práci ve sklenících jsme postupně zaměstnávali asi 15 klientů-pracovníků. Každý byl jiný, jako to ostatně platí i o našich běžných zaměstnancích. Někteří u nás pracují už několikátou sezónu a práci, pro někoho málo atraktivní, zvládají velmi dobře. Při zaučování využíváme podpory pracovní asistentky Sdružení Práh.“ Marie Vahalová, vedoucí výroby AmRest s.r.o. - Restaurace KFC Popis: obsluha v restauraci KFC Kavárna Quido – Anna Bodnárová Zelinková Popis: obsluha, doplňování zboží a úklid ve studentské kavárně „Pracovník, kterého zaměstnáváme již téměř rok prostřednictvím Sdružení Práh, je schopný se naučit práci, kterou pro něj máme připravenu. Vykonává ji zodpovědně, kvalitně a téměř samostatně. Do kolektivu pracovníků naší kavárny, po krátké době ostychu, zapadl a je platným a oblíbeným členem.“

13 Anna Bodnárová Zelinková, majitelka Müller & Wilde /v současnosti BUFAB CZ s.r.o./ Popis: skladové a manipulační práce ve skladu se spojovacím materiálem „Spolupráce byla dlouhodobá a jeden z poskytnutých pracovníků v programu přechodného zaměstnávání byl posléze přijat do běžného plného pracovního poměru, který trval několik let. Vzájemnou spoluprací se Sdružením Práh jsme tedy nalezli plnohodnotného kolegu, který byl platným členem týmu.“ Ivo Pšikal, jednatel společnosti Občanské sdružení Vaňkovka Popis: provozně-organizační služby a údržba pro Kulturní centrum Slévárna Vaňkovka „Zaměstnáváme dva pracovníky, které nám zprostředkovalo Sdružení Práh v rámci programu přechodné zaměstnávání (agenturní zaměstnávání). Oba zaměstnanci jsou velice svědomití a je vidět, že si své práce váží. Protože jsme zaměstnavatel – začátečník, oceňuji možnost se kdykoli obrátit na pracovní konzultantku Sdružení Práh s otázkami týkajícími se zaměstnanců. Velkou výhodou je také to, že Sdružení Práh přebírá starost o veškerou agendu spojenou se zaměstnanci (mzdy, neschopenky, odvody…).“ Blanka Maroušová, jednatelka sdružení TUTINA - Marcela Kokoliová Popis: administrativně–distribuční práce v internetovém obchodu s dětským zbožím a ekologickými produkty VHS Brno, a.s. Popis: manuální práce v údržbě venkovního areálu inženýrské organizace „Zaměstnanec, který u nás v rámci programu přechodného zaměstnávání Sdružení Práh pracoval, byl velmi svědomitý, pečlivý a spolehlivý, vždy ochotný plnit práci dle zadaných požadavků. S odvedenou prací jsme byli velmi spokojeni. V případě potřeby rádi v budoucnu opět využijeme nabídky ke spolupráci“. Iva Ciprová, manažer projektu

14

1

3.

A CO NA TO STÁT? VÝHODY PRO ZAMĚSTNAVATELE

MAJÍ ZAMĚSTNAVATELÉ STANOVENY NĚJAKÉ POVINNOSTI VŮČI ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝM?

Definice osoby zdravotně postižené Lidé s duševním onemocněním mohou být z hlediska zaměstnávání považovány za osoby se zdravotním postižením. Tato skupina osob je známá, z dnes již neplatného zákona č.1/1991 Sb. o zaměstnanosti, pod označením osoby se změněnou pracovní schopností a osoby se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením (ZPS a ZPS s TZP). Podle nyní platného zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. se dnes užívá pojem osoby se zdravotním postižením a poskytuje se jim zvýšená ochrana na trhu práce. Za tyto osoby jsou považovány fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány za invalidní v jednom ze tří stupňů (dříve částečně nebo plně invalidní). Tato skutečnost se dokládá posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Osoby s třetím stupněm invalidity jsou považovány za osoby s těžším zdravotním postižením. Za osoby se zdravotním postižením se považují 12 měsíců od posouzení i osoby, které byly posouzeny, že již nejsou invalidní. Ovšem je potřeba zdůraznit, že zdaleka ne všichni lidé s duševním onemocněním jsou automaticky osobami se zdravotním postižením!

16 Dle zákona o zaměstnanosti jsou zaměstnavatelé povinni rozšiřovat podle svých podmínek možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazovat pro ně pracovní místa. Vznik pracovního poměru a povinnosti zaměstnavatele při nástupu osoby se zdravotním postižením se nijak neliší od zaměstnání běžného pracovníka. Povinností ale je, vést si vlastní evidenci osob se zdravotním postižením a evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením. Je také třeba mít kopii rozhodnutí o zdravotním postižení zaměstnance. Oproti minulým právním úpravám, zaměstnavatelé v současnosti mohou sjednávat s osobami se zdravotním postižením zkušební dobu i pracovní poměr na dobu určitou nebo dohody mimo pracovní poměr, aniž by o to písemně požádali. Zaměstnavatel nemusí při zrušení pracovního poměru ve zkušební době přihlížet ke zdravotnímu postižení. Ukončení pracovních poměrů probíhá bez souhlasu úřadu práce a zaměstnavatel není povinen zajišťovat zaměstnanci se zdravotním postižením další zaměstnání. Úřad práce se nevyjadřuje ani k ukončení pracovního poměru dohodou, výpovědí nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel musí úřadu práce pouze písemně oznámit rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem se zdravotním postižením.

Povinný podíl

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru musejí plnit povinné procento zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tento povinný podíl jsou 4%. Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé splnit zaměstnáváním v pracovním poměru nebo odebíráním výrobků a služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům (tzv. náhradní plnění), obdobně i od osob se zdravotním postižením, které jsou samostatně výdělečně činné. Nově mohou zaměstnavatelé poskytnout náhradní plnění pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy za každého svého zaměstnance se zdravotním postižením a o poskytnutém plnění vedou evidenci. V případě nedodržení stanoveného podílu odvádějí zaměstnavatelé ročně do státního rozpočtu 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by měli zaměstnat. Důležité je, že zaměstnanec s těžším zdravotním postižením (třetí stupeň invalidity) je pro plnění povinného podílu započítán dokonce třikrát.

JAKÉ PŘÍSPĚVKY, DOTACE A VÝHODY MŮŽE ZAMĚSTNAVATEL VYUŽÍT?

Zaměstnavatelům, kteří se cíleně rozhodnou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, může příslušný úřad práce přispět na činnost spojenou se zaměstnáváním těchto osob. Podmínky a výše příspěvků jsou odvozeny od druhů příspěvků, zákonných úprav, rozpočtu a situace na trhu práce. Významnou podporu může zaměstnavatel získávat i prostřednictvím Strukturálních fondů Evropské unie.

17

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce, a to na žádost osoby se zdravotním postižením. Úřad práce také hradí náklady s ní spojené. Spolupracuje přitom s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména: poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání, teoretickou i praktickou přípravu pro zaměstnání, udržení a změnu zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání. Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením může úřad práce na základě písemné dohody uhradit náklady na tuto přípravu. Blíže v zákonu o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

Příspěvek na zapracování

Úřad práce může na základě písemné dohody poskytnout zaměstnavateli příspěvek na zapracování, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, který je osobou se zdravotním postižením. Příspěvek lze poskytovat maximálně tři měsíce a může činit maximálně polovinu minimální mzdy pro osobu, která zapracovává. Blíže v zákonu o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

Chráněné pracovní místo

Pracovní místo, které je zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce.. Úřad práce poskytuje na zřízení chráněného pracovního místa příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a úřadem práce. Příspěvek může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy. Pokud zřizuje zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce deset a více chráněných pracovních míst může být příspěvek ještě vyšší. Po uplynutí dvanácti měsíců od obsazení zřízeného nebo vymezeného chráněného pracovního místa může úřad práce poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů místa, roční výše příspěvku může být až 48 000 Kč. Blíže v zákonu o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Dřívější pojem chráněná pracovní dílna byl novelou ze zákona od 1.1.2012 vypuštěn. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě. Jde o nárokový příspěvek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají na chráněných pracovních místech více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Příspěvek poskytuje místně příslušný úřad práce, a to čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele podané ve stanovené lhůtě. Příspěvkem jsou nahrazovány

18 skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75% vynaložených prostředků včetně odvodů, nejvýše však 8 000 Kč. Blíže v zákonu o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

Daňové úlevy pro zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů umožňuje zaměstnavatelům uplatnit slevu na dani z příjmů v případě, že zaměstnávají zaměstnance se zdravotním postižením nebo s těžším zdravotním postižením. Sleva za to, že zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením 18.000 Kč ročně a 60.000 Kč ročně za zaměstnance s těžším zdravotním postižením (třetí stupeň invalidity). Blíže v zákonu o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.

Zvýhodnění v obchodní veřejné soutěži

Účastní-li se obchodní veřejné soutěže dodavatel (zaměstnavatel), který zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50% zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto dodavatele snížená o 15 %. Blíže v zákonu č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

Společenská odpovědnost firem

Zaměstnáváním lidí s duševním postižením se můžete přihlásit ke konceptu tzv. společenské odpovědnosti firem. Společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility – CSR) je koncept podnikání, který firmám umožňuje přispívat k ekonomickému růstu a zároveň se chovat eticky. Vychází z předpokladu, že žádná firma nefunguje pouze ve svých ekonomických vztazích, ale ovlivňuje také své okolí, kvalitu života svých zaměstnanců, místní komunitu i společnost jako celek. A zároveň tyto faktory ovlivňují úspěch firmy. Společenská odpovědnost podniků nespočívá v tom, co podniky musí dělat, ale v tom, co mohou dělat. Přihlášením se ke společenské odpovědnosti a dobrovolným převzetím závazků, které přesahují běžnou regulaci. Společensky odpovědné chování firem se opírá o princip dobročinnosti, dobrovolnosti a partnerství. Takové chování přináší firmě řadu zisků, zejména tím, že je vnímána jako solidní partner a dobrý soused pro své okolí. To má nezastupitelný význam pro dobré a dlouhodobě udržitelné fungování firmy.

Zaměstnavatelé zdravotně postižených osob mají právo požadovat od úřadu práce informace, poradenství, spolupráci a součinnost v otázkách spojených se zaměstnáváním těchto osob.

1

4.

PRO VÁŠ KLID CO VÁS ASI JEŠTĚ ZAJÍMÁ A ČEKÁ

CO BYSTE MĚLI VĚDĚT O BUDOUCÍM PRACOVNÍKOVI?

Pokud člověk onemocní duševní nemocí, ještě to automaticky neznamená, že bude mít problémy v práci. U mnoha lidí s duševním onemocněním nemá nemoc na jejich pracovní výkon vliv. U dalších nemoc ovlivňuje pracovní výkon pouze dočasně. Při vytvoření vhodných pracovních podmínek jsou tito lidé schopni podat stejný pracovní výkon jako druzí zaměstnanci. Každý člověk, i člověk s duševním onemocněním, je jiný a potřeby mohou být hodně variabilní, zde uvádíme některá zobecňující tvrzení. Zaměstnanec s duševním onemocněním uvítá ohleduplnější přístup a toleranci ze strany zaměstnavatele. Je třeba být připraven na to, že ne všechny reakce pracovníka musí být takové, jaké obvykle čekáme. Ideální je v takových případech pozitivní emoční vztah kolegů i nadřízených. Pokud lidé z jeho okolí v sobě dokážou najít potřebnou toleranci a vytvořit prostředí, které podpoří adaptaci člověka s duševním onemocněním na roli zaměstnance, je zde vysoká pravděpodobnost dlouhodobě příznivého stavu. Všeobecně bývá vhodné upravit pracovní režim zaměstnance, jednat s taktem, ale otevřeně. Zaměstnanec s duševním onemocněním bývá citlivý na neupřímnost, respektive na zatajování informací a na „diplomatické“ zaobalování nebo obcházení problematických témat. Může reagovat stažením se do sebe a cítit se zraněn.

20 POTŘEBUJI ZNÁT JEHO DIAGNÓZU?

Pro vás jako pro zaměstnavatele je důležité vědět, jak nemoc ovlivňuje pracovní výkon. Detaily průběhu nemoci, diagnóza, či užívání léků pro vás nejsou tak podstatné, jako konkrétní projevy chování objevující se přímo na pracovišti. Tyto informace vám může poskytnout pracovní konzultantka Sdružení Práh. V rámci jednání o přijetí je možné požadovat po uchazeči pouze údaje, které jsou nezbytné pro výkon práce. Požadovat je tak možné údaje týkající se vzdělání, kvalifikace, schopností, rovněž také údaje týkající se zdravotního stavu, resp. zdravotních omezení pro práci. Po uchazeči nelze požadovat ani údaje o případném invalidním důchodu. Před vstupem do pracovního poměru může zaměstnavatel požadovat vstupní lékařskou prohlídku zaměstnance. Jiná je pak situace, pokud už zaměstnanec v pracovním poměru je, potom lze vyžadovat údaje týkající se invalidního důvodu, pokud je to pro zaměstnavatele nezbytné z důvodu plnění povinností, které mu stanoví právní předpisy (např. předpisy daňového a sociálního pojištění). Jistě je také jiná situace tehdy, když zaměstnavatel má zvláštní zájem zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a využívat výhod podle zákona č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti (viz předchozí kapitola), kdy se předpokládá, že i zaměstnanec má zájem s takovým zaměstnavatelem spolupracovat. Zaměstnavatel však nemá právo ptát se na diagnózu jakéhokoliv zaměstnance. NA JAKÝCH POZICÍCH SE UPLATNÍ ČLOVĚK S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM?

Pro lidi s duševním onemocněním, kteří nemají vyšší kvalifikaci a kterým vyhovuje méně psychicky náročná práce, jsou vhodné zejména práce pomocné. Avšak značné procento lidí s duševním onemocněním má na rozdíl od lidí s mentálním postižením kvalifikační předpoklady (vzdělání, praxi) k vykonávání odborné práce. Stupeň zátěže v takovéto práci by však neměl být příliš vysoký (je vhodné pracovat, alespoň zpočátku, na zkrácený úvazek). Lidé s duševním onemocněním se tedy mohou uplatnit, jak na pomocných, tak mnohdy i na kvalifikovaných místech (přes 80% jich má vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání). JAKÉ JSOU VÝHODY A NEVÝHODY ZAMĚSTNÁVÁNÍ LIDÍ S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM?



Nejdříve výhody:

Získáte zaměstnance, který si svého místa váží. Lidé se znevýhodněním na trhu práce si zpravidla váží svého pracovního místa, a to i v případě práce, která je pro ostatní zaměstnance neatraktivní. Můžete využít pracovní asistence a další profesionální podpory při zaměstnávání. Zaměstnávání duševně nemocných bude mít pozitivní dopad na pověst organizace. Veřejnost kladně hodnotí snahu firem pomoci lidem se zdravotním postižením. Splníte státem stanovené kvóty pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Máte možnost využití státních dotací, příspěvků a daňových úlev pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením. Určitě také váš dobrý pocit z toho, že pomáháte lidem se znevýhodněním. Kontakt s člověkem s duševním onemocněním může být také obohacením pro váš život.

21

A teď tedy nevýhody:

Pokud se rozhodnete zaměstnat člověka s duševním onemocněním, je to podobné jako kdybyste zaměstnali člověka s chronickým onemocněním, jehož zdravotní stav vyžaduje dlouhodobý lékařský dohled. Rozhodnete-li se jít touto cestou, měli byste znát kromě výhod i rizika, která to přináší. Tento zaměstnanec bude potřebovat větší míru podpory při zapracování (může ji ale také poskytnout pracovní konzultantka, pokud člověk s duševním onemocněním využívá sociálních služeb, které nabízejí podporu zaměstnávání). Také adaptace na nové prostředí a kolektiv nových lidí bude pravděpodobně delší – pro většinu lidí s duševním onemocněním není snadné měnit zaměstnání, což vám zaručuje stabilitu těchto zaměstnanců. Někdy můžete očekávat i pomalejší pracovní tempo – způsobuje ho snížené tempo motoriky a psychiky vlivem nemoci nebo jako vedlejší účinek léků. Vhodnou úpravou pracovní doby lze ale tento nedostatek minimalizovat. Příčinou pomalejšího plnění úkolů může být i velká pečlivost a snaha o dokonalé provedení zadané práce. Dalšími vedlejšími účinky léků, kterých si můžete všimnout, je např. pocit vnitřního neklidu, který se projevuje převážně nucením k chůzi či přešlapováním, svalová ztuhlost či třes a také nárůst tělesné hmotnosti. Očekávejte i občasné absence potřebné k návštěvám lékaře. Pokud ale zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek, může si je vyřizovat mimo svoji pracovní dobu. V případě opětovného propuknutí nemoci je možná dlouhodobější pracovní neschopnost. JAKÝM ZPŮSOBEM SE MŮŽETE POKUSIT ZMENŠIT NEVÝHODY ANEB JAKÝ PŘÍSTUP OCENÍ VĚTŠINA ZAMĚSTNANCŮ, A ČLOVĚK S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM ZVLÁŠTĚ?

Důležitým předpokladem úspěšné spolupráce mezi vámi a zaměstnancem s duševním onemocněním je schopnost dobré komunikace. Zaměstnanec s duševním onemocněním nejvíce ocení váš přirozený způsob chování, který ho nebude zvýhodňovat ani zviditelňovat. Usnadnění jeho adaptace na nové pracovní prostředí napomůže váš trpělivý vstřícný a individuální přístup.

Zde je pár užitečných tipů z praxe: • •

•

Podstatné je přesné určení pracovní náplně a strukturování práce – nejlépe od jednoho nadřízeného, který zadává a kontroluje obsah a časové limity zadané práce. Lidé s duševním onemocněním někdy mohou mít obtíže se zpracováním informací, a proto potřebují jasné, zřetelné a srozumitelné zadávání úkolů, nejlépe od jednoho konkrétního pracovníka, je dobré pomáhat zaměstnanci určit, které úkoly jsou prvořadé, které může vykonat později. Důležité je také v pravidelných intervalech šetrně a pravdivě hodnotit pracovní výkon-pomáhá to předcházet nejasnostem, zaměstnanec se naučí požadované pracovní postupy.

22 V JAKÝCH SITUACÍCH POTŘEBUJÍ LIDÉ S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM NEJČASTĚJI PODPOŘIT?

• •

•

•

V komunikaci s druhými lidmi. V zaučení se na pracovním místě – v plnění instrukcí, pamatování si běžné rutiny i učení se novým úkolům (je vhodné, aby práci zadávala, vysvětlovala, kontrolovala a hodnotila jedna osoba). Ve zvládání pracovního tempa – tzn. práce bez přestávek, zhotovení zadaných úkolů ve stanoveném čase, správná organizace času (pravidelné pauzy jsou ale vhodné i během kratších směn, z toho důvodu, že vedlejším účinkem léků tzv. antipsychotik, je většinou zvýšená únava). V odolnosti proti stresu – schopnosti účinně relaxovat, rozpoznávat stresové situace, ovládání rozptylujících myšlenek a pocitů.

MOHU NĚJAK ROZPOZNAT, ŽE PŘICHÁZÍ PRO ZAMĚSTNANCE KRITICKÉ OBDOBÍ NEMOCI?

Zaměstnavatel či nadřízený by měl věnovat pozornost významným změnám v chování, pracovních návycích, výkonnosti nebo v prezenci člověka s duševním onemocněním. Tyto změny mohu ohlašovat nový návrat nemoci a můžete si jich všimnout i při běžném sledování pracovní výkonnosti zaměstnanců. Jsou to například: • • • • • •

Opakované pozdní příchody a časté absence Nedostatek spolupráce, složitá spolupráce s kolegy Problémy se soustředěním, s děláním rozhodnutí nebo s pamatováním věcí Pokles zájmu, nízká aktivita Zvýšená citlivost Únava

I v tomto případě je pro vás nejlepším řešením této situace obrátit se na pracovní konzultantku a své pochybnosti jí sdělit. JAK ZAMĚSTNANCI SDĚLIT NEPŘÍJEMNÉ HODNOCENÍ?

Nejen zaměstnanec s duševním onemocněním někdy nemusí rozumět hodnocení své práce nebo se ho dotkne kritika. Nabízíme vám stručný návod, jak dosahovat konstruktivní zpětné vazby, který lze samozřejmě praktikovat univerzálně u všech zaměstnanců: •

Průběžně se ptejte svých zaměstnanců, jak hodnotí svoji pracovní výkonnost a kvalitu práce.

23 • • • • • • • • •

Pomáhejte zaměstnanci rozpoznat vlastní silné a slabé stránky, pokud možno rovnoměrně zastoupené. Při prvním hodnocení zaměstnance by měly převažovat jeho kladné stránky. Celkově zhodnoťte pracovní výkon. Silné stránky- požádejte zaměstnance, aby sám zmínil alespoň dvě. Slabé stránky-požádejte zaměstnance, aby zmínil alespoň jednu. Navrhněte kroky ke zlepšení – jak to příště udělat lépe. Stručně zopakujte to, co jste se dozvěděl od zaměstnance, abyste mu dal najevo, že rozumíte jeho stanovisku. Popište oblasti, ve kterých souhlasíte se zaměstnancem, sdělte mu své hodnocení, začněte při tom popisem jeho silných stránek. Opět sdělte více pozitiv než negativ. Na závěr si upřesněte a dohodněte konkrétní kroky ke zlepšení současné situace.

Můžete využít společné schůzky se zaměstnancem a pracovním konzultantkou a probrat svoje názory na pracovní výkon zaměstnance společně.

24

A PÁR POVZBUDIVÝCH PŘÍBĚHŮ NA ZÁVĚR ...

Pavel absolvoval vysokou školu ekonomickou, po dokončení studia pracoval na několika administrativních místech. Ve 29 letech se u něj projevili první příznaky psychotického onemocnění. Zpočátku se nedokázal soustředit a špatně spal. Časem pociťoval úzkosti a měl pocit, že o něm hovoří lidé v televizi. Chtěl být sám, omezil komunikaci s rodinou a přáteli na minimum. Nakonec byl jeho stav tak kritický, že musel být hospitalizován v psychiatrické léčebně. Od té doby byl hospitalizován celkem třikrát. Po návratu z léčebny si za pomoci ošetřujícího psychiatra a psychoterapie pomalu budoval náhled na své onemocnění. Po roce úspěšné ambulantní léčby Pavel začal uvažovat o návratu do zaměstnání. S podporou pracovní konzultantky služby podporovaného zaměstnávání si našel práci v menší firmě, kde nastoupil jako účetní na plný úvazek. Práce ho bavila, ale ještě ve zkušební době Pavel opět začal mít úzkostné stavy a problémy se spánkem. Pavel už tentokrát věděl, že by to mohly být varovné příznaky, po kterých by mohla následovat nová ataka nemoci. Na doporučení ambulantního lékaře upravil dávkování užívaných léků a zvládl tento přechodný stav bez hospitalizace. Po dohodě s pracovní konzultantkou si snížil pracovní úvazek na poloviční, aby omezil míru zátěže v tomto náročném období. Ve volném čase se víc soustředil na terapii a svoje koníčky. Nyní je ženatý a pracuje na poloviční úvazek, který mu nejlépe vyhovuje.

Alena se vyučila prodavačkou a jako prodavačka pak také několik let úspěšně pracovala. Její dosavadní život, ale narušili nepříjemné psychické stavy úzkostí a smutku, ve 20 letech se u ní projevily příznaky psychotického onemocnění. Dvakrát byla na několik měsíců hospitalizovaná v psychiatrické léčebně. Tam se také dozvěděla o Sdružení Práh a jeho službách. S pomocí svojí sociální pracovnice si nakonec zvolila možnost pracovat v sociálně-terapeutické dílně. Několik měsíců práce v dílně stačilo, aby si obnovila potřebné dovednosti a odolnost vůči pracovní zátěži. Hlavně se jí vrátila chuť znova pracovat na běžném pracovním trhu. Zpočátku měla strach z kontaktů s lidmi, práce v podporujícím týmu dílny jí však dodávala potřebné sebevědomí. S pomocí pracovní konzultantky si našla místo prodavačky bižuterie, zpočátku na poloviční úvazek později na plný. I když svoji práci zvládala, byla pro ni velmi důležitá podpora pracovní konzultantky, s kterou zpracovávala pocity nedostatečnosti a nepřijetí od ostatních kolegů na pracovišti, realizovali program na posílení Aleniny sebedůvěry. Po třech letech sama změnila zaměstnavatele, takže nyní pracuje na běžný úvazek ve svém oboru i co se týče prodávaného sortimentu. Nepotřebuje ani upravené pracovní podmínky. Od poslední hospitalizace už uběhlo pět let, svůj zdravotní stav i nadále konzultuje s ambulantním psychiatrem. V zaměstnání je spokojená, žije plnohodnotný, nezávislý život a uvažuje o založení rodiny.

2

Kontakt: Sdružení Práh Podpora zaměstnávání Tuřanská 12 Brno 620 00 www.prah-brno.cz

Zpracoval kolektiv pracovníků Podpory zaměstnávání Sdružení Práh

Typografickou úpravu navrhl a písmem vysázel Vojtěch Veškrna Vydalo: Sdružení Práh, září 2012 Aktualizováno: leden 2013