Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Neoklasická syntéza
Opakování: ekonomická rovnováha situace, kdy platí: vše, co firmy zamýšlely při dané cenové hladině prodat bylo v ekonomice poptáváno a nakoupeno. Je dosahováno rovnovážného výstupu Při dané cenové hladině platí:
AS=AD Můžeme zapsat také ve tvaru: Y = AD
Základní identity:dvousektorová ekonomika Domácnosti důchody rozdělí mezi spotřebu (C) a úspory (S) Y=C+S Část výstupu je nakoupena domácnostmi (C) a část firmami (I) AD = C + I Podmínka rovnováhy ekonomiky: o vše co bylo vyrobeno a určeno k prodeji je i nakoupeno o platí:
Y = AD Y =C+I
o Podmínka rovnováhy ekonomiky S=I
Základní rovnice dvousektorové ekonomiky
Klasický model ekonomické rovnováhy Východiska modelu: Ceny a nominální mzdy jsou pružné Dochází k automatické přeměně úspor na investice
Výstup na úrovni potenciálního produktu
Trh kapitálu Místo, kde dochází ke střetu nabídky úspor a poptávky po investicích = trh zápůjčních fondů Domácnosti Vystupují na straně nabídky Nabízejí zápůjční fondy (úspory) Firmy Vystupují na straně poptávky Poptávají zápůjční fondy (investice)
Trh kapitálu: úspory Úspory: S = f(Y,r) Úspory jsou funkcí: disponibilního důchodu – čím vyšší důchod, tím vyšší úspory reálné úrokové míry – čím vyšší reálná úroková míra, tím větší ochota domácností spořit Úrok odměna za odloženou spotřebu
Reálná úroková míra
r/P … o kolik procent se změní kupní síla disponibilního
důchodu, odložím-li jeho spotřebu (nebo jeho části) do budoucnosti
Funkce úspor r S (nabídka zápůjčních fondů)
S'
růst reálné úrokové míry vyvolá růst nabízeného množství úspor (posun po křivce) růst disponibilního důchodu vyvolá růst nabídky úspor (posun celé křivky doprava)
10
5
3
200
300
400
S
Trh kapitálu: investice Investice: I = f(r, MPK, očekávání) Investice jsou funkcí reálné úrokové míry – čím vyšší úroková míra, tím nižší poptávané množství investic MPK – čím vyšší mezní produktivita kapitálu, tím vyšší poptávka po investicích očekávání – čím optimističnější očekávání, tím vyšší poptávka po investicích Úrok nákladem zapůjčení zápůjčních fondů firmy srovnávají s výnosem z investice
Funkce investic r
I (poptávka po zápůjčních fondech)
s poklesem reálné úrokové míry roste poptávané množství investic – posun po křivce poptávky po investicích s růstem MPK nebo s optimističtějšími očekáváními roste poptávka po investicích – posun celé křivky poptávky vpravo
10
5 3
200
300
500
I
Trh kapitálu: rovnováha Nastane při rovnosti úspor a investic (S=I)
Všichni, kdo chtějí při dané úrokové míře prostředky zapůjčit, tak učiní a všichni, kdo volné prostředky poptávají budou uspokojeni K vyrovnání kapitálového trhu dochází při rovnovážné reálné úrokové míře Vyrovnání trhu kapitálu zajišťuje reálná úroková míra a její změny
Trh kapitálu: rovnováha r S>I
r* – rovnovážná reálná úroková míra
S
10 E r* 3
I S
200
I=S
400 500
S, I
Trh práce Místo, kde dochází ke střetu nabídky práce a poptávky po práci Domácnosti Vystupují na straně nabídky Nabízejí práci
Firmy Vystupují na straně poptávky Poptávají práci
Trh práce: nabídka práce SL = f(w/p) Nabídka práce je funkcí reálné mzdy – čím vyšší reálná mzda, tím vyšší nabízené množství práce Reálná mzda (w/p) odměna za vynaloženou práci množství statků a služeb, které za nominální mzdu (w) mohou
domácnosti nakoupit na trhu Domácnosti se rozhodují mezi volným časem a prací: Při vyšší reálné mzdě domácnosti ochotny nabídnout více práce Při nižší reálné mzdě domácnosti ochotny nabídnout méně práce preferují volný čas Poloha křivky nabídky práce: závislá na velikosti pracovní síly – vstup nové pracovní síly na trh zvýší nabídku práce ochotě pracovat - větší ochota stávající pracovní síly pracovat zvýší nabídku práce
Funkce nabídky práce zvýšení reálné mzdy vyvolá růst nabízeného množství práce (posun po křivce)
W/P SL
100
SL'
zvýšení ochoty pracovat nebo vstup nové pracovní síly vyvolá růst nabídky práce (posun křivky vpravo)
50 30
L1
L2
L3
L
Trh práce: poptávka po práci DL = f(w/p, MPL) Poptávka po práci je funkcí reálné mzdy – čím nižší reálná mzda, tím větší poptávané množství práce mezního produktu práce – čím vyšší MPL, tím vyšší poptávka po práci
Funkce poptávky po práci pokles reálné mzdy vyvolá růst poptávaného množství práce (posun po křivce)
W/P
100
růst MPL vyvolá růst poptávky po práci (posun křivky vpravo)
50 DL'
30
DL
L1
L2
L3
L
Trh práce: rovnováha Nastane při rovnosti nabídky a poptávky po práci
Všichni, kdo chtějí při dané reálné mzdy pracovat, práci najdou a všichni, kteří poptávají pracovní sílu, budou uspokojeni K vyrovnání trhu práce dochází při: rovnovážné reálné mzdě plné zaměstnanosti (všichni kdo jsou při dané mzdě ochotni pracovat také práci naleznou) Rovnováha obnovována prostřednictvím změny mzdové sazby
Trh práce: rovnováha W/P
(W/P)* – rovnovážná
Nedobrovolná nezaměstnanost
reálná mzda
SL
100
L* – plná zaměstnanost
E (W/P)* DL
30
L1
L*
L2
L3
L
Závěry klasického modelu ekonomické rovnováhy V klasickém modelu je rovnovážný výstup neustále obnovován na úrovni potenciálního produktu (při plném využívání zdrojů) Automatická přeměna úspor v investice na trhu kapitálu zajišťuje rovnost AD a AS (I = S , Y = AD)
Pružné ceny a mzdy zajišťují vyčišťování trhů (zboží a služeb a trhu práce)
Křivka agregátní nabídky vertikální na úrovni potenciálního produktu (zdroje jsou plně využívány)
Rovnováha v modelu AS-AD v klasickém pojetí P
AS
AD = C + I
P* AD
Y*
Y
Proces obnovování rovnováhy Makroekonomická rovnováha v klasickém modelu Rovnováha na trhu statků a služeb Rovnováhy na trhu práce Rovnováha na trhu kapitálu Předpokládejme, že došlo k růstu agregátní poptávky Jaký dopad na rovnováhu?
Obnovování rovnováhy (model AS-AD) P
Pružnost cen a nominálních mezd obnoví rovnováhu na trhu statků a služeb a trhu práce rovnováhu
AS
P2*
Změní se pouze nominální veličiny
AD>AS
P1*
AD AD
Y*
Y1
Y
Keynesiánský model rovnováhy Východiska modelu: Ceny a nominální mzdy nepružné směrem dolů Nemusí vždy dojít k automatické přeměně úspor v investice
Výstup pod úrovní potenciálního produktu Zdroje nejsou plně využity
Keynesiánský model: trh kapitálu Specifika trhu kapitálu v keynes. pojetí: Úspory závislé na pouze na výši důchodu (nikoli na úrokové míře) Investice závislé Na výši úrokové míry nepřímo úměrně Očekávání firem
Nemusí vždy dojít k automatické přeměně úspor v investice
Keynesiánský model: trh kapitálu r
dojde-li k poklesu poptávky po investicích, nemusí se všechny vytvořené úspory přeměnit v investice
S
úspory zůstaly stejné, čili: pokles I bez adekvátního poklesu S (a tedy růstu C) vyvolá pokles AD (I jsou součástí AD) – vzniká problém
I'
I
S
S, I
Keynesiánský model: trh práce Specifika trhu práce v keynes. pojetí: Nominální mzdy jsou nepružné směrem dolů Nezajišťují rychlé vyčištění trhu práce při poklesu poptávky po
práci Situace na trhu práce závisí na úrovni plánovaných výdajů (AD)
Může docházet k neúplnému využívání zdrojů a nedobrovolné nezaměstnanosti
Keynesiánský model: trh práce výchozí rovnováha na úrovni L* díky poklesu AD mírně klesá cenová hladina a roste reálná mzda
W/P
Nedobrovolná nezaměstnanost
(W0/P1)
SL
(W0/P0)
DL L1
L*
L2
nominální mzda by se měla přizpůsobit adekvátně poklesu cenové hladiny – to však nenastane, protože nominální mzda je nepružná směrem dolů reálná mzda zůstává na příliš vysoké úrovni, která vede ke vzniku nedobrovolné nezaměstnanosti L
Závěry keynesiánského modelu rovnováhy V keynesiánském modelu je rovnovážný výstup determinován agregátní poptávkou Není mechanismus, který by zajistil obnovování rovnováhy při plném využívání zdrojů
Nedochází za každých okolností k automatické přeměně úspor na investice – pokud klesají investice, nemusí to být doprovázeno automatickým poklesem úspor a růstem spotřeby – AD klesá Nepružnost nominálních mezd směrem dolů vede k nevyčištěnému trhu práce Křivka agregátní nabídky rostoucí nejsou plně využity kapacity a strnulost nákladů (zejména mzdových)
Keynesiánský model AS-AD P
P0* SAS
P1*
AD' AD
Y1
Y*
Y
Neoklasická syntéza Model AS-AD má tzv. „klasické pole“ a tzv.
„keynesiánské pole Nutno rozlišovat krátkodobou AS (SAS) od dlouhodobé (LAS) Dlouhodobá AS na úrovni potenciálního produktu – v dlouhém období platí závěry klasického modelu Krátkodobá AS je relativně hodně cenově pružná pod úrovní potenciálu a cenově relativně nepružná nad úrovní potenciálu
Neoklasická syntéza v modelu AS-AD LAS
P
SAS
P* AD
keyn.pole
klasické pole Y*
Y
Vysvětlení tvaru SAS v klasickém poli V klasickém poli se růst AD promítne relativně více
do nárůstu cenové hladiny než do nárůstu produkce: proč? Výkon je již nad svým potenciálem – již málo dodatečných volných kapacit – jakýkoli růst AD pak sice vyvolá růst Y (dodatečná pracovní síla je ochotna pracovat), ale více se promítne do růstu cenové hladiny (práce je ochotna pracovat více, ale jen za větší mzdu)
Vysvětlení tvaru SAS v keynesiánském poli V keynesiánském poli se růst AD projeví relativně více
v přírůstku produktu než ve zvýšení cenové hladiny: proč? Výstup je pod potenciálem – nezaměstnanost – hodně volných výrobních kapacit Růst AD pak vede k tomu, že pracovní síla je ochotna pracovat více, avšak není nutné příliš zvyšovat mzdy (pracovní síla je ráda, že vůbec našla práci), proto není nutné, aby produkce tolik zdražovala
