ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ...2

aquatest

OBSAH 1. 2.

ÚVOD......................................................................................................................................................................................................1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ .................................................................................................................................................2 2.1. GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY............................................................................................ 2 2.2. VÝCHOZÍ INFORMACE O STAVU ZNEČIŠTĚNÍ .............................................................................................. 2 2.2.1. Aktuální znečištění podzemní vody............................................................................................... 2 2.2.2. Závěry pilotní zkoušky realizované od prosince 2003 do března 2005 ......................................... 5 2.3. CÍLOVÉ LIMITY SANACE............................................................................................................................. 5 3. POPIS TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ PRACÍ...........................................................................................................................6 3.1. PRÁCE PROVEDENÉ V I. A II. ETAPĚ SANAČNÍCH PRACÍ (V LETECH 2005 AŽ 2008).................................... 6 3.2. SOULAD S PROJEKTOVOU DOKUMENTACÍ .................................................................................................. 7 3.3. METODIKA VZORKOVACÍCH A LABORATORNÍCH PRACÍ ............................................................................. 9 3.3.1. Metodika odběru vzorků................................................................................................................ 9 3.3.2. Analytické práce ............................................................................................................................ 10 4. PŘEHLED PROVEDENÝCH PRACÍ A JEJICH VYHODNOCENÍ .....................................................................11 4.1. I. ETAPA SANAČNÍCH PRACÍ – PŘÍPRAVNÁ .................................................................................................. 11 4.1.1. Vrtné práce .................................................................................................................................... 11 4.1.2. Hydrologická měření ..................................................................................................................... 11 4.1.3. Pasportizace kanalizace ................................................................................................................. 12 4.1.4. Hodnocení zdravotních rizik.......................................................................................................... 12 4.1.5. Čerpání volné fáze Cl-Eth ze 7 vybraných vrtů do doby zahájení zásaku ..................................... 12 4.2. II. ETAPA SANAČNÍCH PRACÍ – APLIKACE ROZTOKU KMNO4 V MÍSTĚ MASIVNÍ KONTAMINACE ................. 12 4.2.1. Ověření aktuální koncentrace Cl-Eth v zájmovém území.............................................................. 12 4.2.2. Vyhloubení zasakovacích vrtů a sond............................................................................................ 13 4.2.3. Zaměření vrtů................................................................................................................................. 14 4.2.4. Odběry vzorků zemin, laboratorní analýzy a jejich vyhodnocení.................................................. 14 4.2.5. Zásak roztoku manganistanu ......................................................................................................... 16 4.3. KONTROLA ÚČINNOSTI SANACE A MONITORING PRO I. A II. ETAPU SANAČNÍCH PRACÍ .............................. 20 4.3.1. Prokázání cílových limitů sanace pro centrum kontaminace v průběhu II. etapy sanačních prací ............................................................................................................................................... 20 4.3.2. Kontaminace vrtu HV-6 ropnými látkami ..................................................................................... 25 4.3.3. Plošný monitoring šíření znečištění v průběhu I. a II. etapy prací................................................. 25 4.3.4. Kontrola kvality vzorkovacích a laboratorních prací..................................................................... 28 4.3.5. Hydrologická měření ..................................................................................................................... 28 4.3.6. Přípravné práce pro pilotní zkoušku rozkladu Cl-Eth nanočásticemi železa ................................. 29 4.3.7. Bilance odstraněných polutantů..................................................................................................... 30 5. VYČÍSLENÍ VELIKOSTI ZBYTKOVÉHO ZNEČIŠTĚNÍ ........................................................................................34 6. ZHODNOCENÍ REZIDUÁLNÍHO RIZIKA PLYNOUCÍHO ZE ZBYTKOVÉ ZÁTĚŽE ..........................34 7. NÁVRH III. A IV. ETAPY SANAČNÍCH PRACÍ ............................................................................................................43 8. NÁVRH POSTSANAČNÍHO MONITORINGU ...............................................................................................................45 9. NÁVRH LIKVIDACE, POPŘ. ZACHOVÁNÍ SANAČNÍCH A MONITOROVACÍCH VRTŮ ...............46 10. PRŮBĚH A STAV ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ .........................................................................................................47 11. ZÁVĚR ...................................................................................................................................................................................................47 12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................................................................................50

PŘÍLOHY: Grafické: Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6:

Schematická mapa areálu bývalé CHPaČ s vyznačením hydrogeologických objektů Situace zájmového území s vyznačením objektů monitoringu plošného šíření znečištění v měřítku 1 : 5 000 Schematická mapa areálu bývalé CHPaČ s vyznačením konfigurace zasakovaných vrtů Mapa reliéfu podložních jílů Rozšíření KMnO4 v podzemní vodě ve dnech 9.11.2006 a 24.4.2008 Grafické znázornění vývoje obsahu Cl-Eth ve vybraných vrtech

Uherský Brod – CHPaČ – sanace

Dílčí ZZ za I. a II. etapu sanačních prací

aquatest Textové: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15:

Technická zpráva o vrtných pracích Pasport odběru vzorků zeminy a vody Protokoly laboratorních analýz Tabelární přehled výsledků analýz vzorků zeminy a vody Hydrologická měření v letech 2005 až 2008 Petrografické popisy vrtů a sond Přehled množství zasáknutého manganistanu do jednotlivých vrtů včetně pilotní zkoušky Procentuelní zastoupení jednotlivých členů řady Cl-Eth v podzemní vodě Doklady o předání odpadů

Seznam tabulek: Tabulka 1: Tabulka 2: Tabulka 3: Tabulka 4: Tabulka 5: Tabulka 6: Tabulka 7: Tabulka 8: Tabulka 9: Tabulka 10: Tabulka 11: Tabulka 12: Tabulka 13: Tabulka 14: Tabulka 15: Tabulka 16: Tabulka 17: Tabulka 18: Tabulka 19:

Tabulka 20: Tabulka 21: Tabulka 22: Tabulka 23: Tabulka 24: Tabulka 25: Tabulka 26: Tabulka 27:

Tabulka 28: Tabulka 29:

na straně

Obsahy Cl-Eth v podzemní vodě v areálu bývalé CHPaČ a jejím okolí 3a4 Přehled vydaných dokumentů v letech 2003 až 2007 7 Laboratorní metody 10 Základní údaje o nově vyhloubených monitorovacích vrtech – leden a únor 2006 11 Základní údaje o nově vyhloubených zasakovacích vrtech a sondách – únor 2006 13 Základní údaje o nově vyhloubených nevystrojených vrtech, zasakovacích vrtech a sondách – listopad 2006 13 Základní údaje o nově vyhloubených vrtech a sondách – červen 2007 14 Údaje o zasakování roztoku KMnO4 od zahájení zásaku (březen 2006) do ukončení zásaku (říjen 2007) 16 Zabarvení vody v zasakovacích a monitorovacích vrtech 18 a 19 Obsah 1,1-DCE (µg/l) 24 Obsahy sumy 1,2-cis-DCE a 1,2-trans-DCE (µg/l) 24 Obsah TCE (µg/l) 24 Vývoj koncentrace PCE (µg/l) 24 Obsah sumy Cl-Eth (µg/l) 25 Výsledky kontroly kvality vzorkovacích a laboratorních prací – podzemní voda 28 Přehled množství zlikvidovaných polutantů při vlastní sanaci manganistanem (průměrná koncentrace je použita z let 2003 – 2007) 32 Množství odstraněných Cl-Eth (kg) vypočtené pomocí různých hodnot 33 Přehled množství zlikvidovaných polutantů v období 2004 – 2007 33 Porovnání základních parametrů pro kvantifikaci rizika platných při zpracování AAR CHPaČ – Uherský Brod v roce 2001, při hodnocení zdravotních rizik v roce 2005 a platných v roce 2008 35 Expoziční scénáře použité pro hodnocení zdravotních rizik v AAR v roce 2001 36 Expoziční scénáře použité pro hodnocení zdravotních rizik v roce 2005 36 Expoziční scénáře použité pro hodnocení zdravotních rizik v roce 2008 36 Koncentrace Cl-Eth v podzemní vodě použité při výpočtech v červnu 2001 (µg/l) 37 Koncentrace Cl-Eth v podzemní vodě, ovzduší a zemině použité při výpočtech v říjnu 2005 37 Koncentrace Cl-Eth v podzemní vodě použité při výpočtech v dubnu 2008 (µg/l) 37 Hodnoty výpočtů dermální absorbované dávky (ADD) sledovaných škodlivin vypočtené pro expoziční scénář č. 1 38 Hodnoty výpočtů kvocientu nebezpečnosti (HQ) a individuálního celoživotního karcinogenního rizika (ILCR) sledovaných škodlivin vypočtené pro expoziční scénář č. 1 38 Hodnoty výpočtů chronického denního příjmu (CDI) sledovaných škodlivin vypočtené pro expoziční scénář č. 2 39 Hodnoty výpočtů kvocientu nebezpečnosti (HQ) a individuálního celoživotního



aquatest



karcinogenního rizika (ILCR) sledovaných škodlivin vypočtené pro expoziční scénář č. 2 39 a 40 Hodnoty výpočtů denní akceptovatelné inhalace (CDI) pro expoziční scénář č. 3 40 Hodnoty výpočtů kvocientu nebezpečnosti (HQ) a individuálního celoživotního karcinogenního rizika (ILCR) sledovaných škodlivin vypočtené pro expoziční scénář č. 3 40 Rozsah monitoringu po dobu 3 let od splnění cílových limitů sanace 46 Počet objektů a stanovení pro dosažení limitu ČIŽP při postsanačním monitoringu II. etapy sanačních prací 46

Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Obrázek č. 2: Obrázek č. 3: Obrázek č. 4: Obrázek č. 5:

Mapa hydroizohyps ze dne 23.5.2006 (v období bez zásaku manganistanu) 29 Mapa hydroizohyps ze dne 24.4.2007 (v období po ukončení zásaku manganistanu) 29 Plošné rozšíření kontaminace Cl-Eth v podzemní vodě v červnu 2002 a v listopadu 2004 30 Plošné rozšíření kontaminace Cl-Eth v podzemní vodě v září 2007 a v dubnu 2008 30 Situace zájmového území s vyznačením plochy zásaku KMnO4 při jednotlivých etapách v měřítku 1 : 5 000 na str. 44

Seznam grafů: Graf č. 1:

za stranou

za stranou Množství KMnO4 zasáknuté do jednotlivých vrtů a sond během II. etapy sanačních prací 16



aquatest Seznam použitých zkratek: AAR ČIŽP OI CDI CSF CZ Cl-Eth Cl-U CHPaČ DCE HQ IČ ILCR ISO jv. JZ jz. KD NV TCE PCE PP – VZ MP MŽP MŽP ČR NEL NZVI RfD RŽP OkÚ SOP sv. sz TK U.S. EPA VCE Σ

Aktualizace analýzy rizik Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát denní akceptovatelná inhalace faktor směrnice karcinogenního rizika Česká zbrojovka, a.s. v Uherském Brodě chlorované ethyleny chlorované uhlovodíky chemická prádelna a čistírna dichlorethylen kvocient nebezpečnosti infračervený individuální celoživotní karcinogenní riziko označení mezinárodní normy vydané International Organization for Standardization jihovýchodní jihozápad jihozápadní kontrolní den nařízení vlády trichlorethylen tetrachlorethylen procesní příručka - vzorkování Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí Ministerstvo životního prostředí České republiky nepolární extrahovatelné látky reduktivní dehalogenace za pomoci nanočástic referenční dávka referát životního prostředí okresního úřadu standardní operační postupy severovýchodní severozápadní těžké kovy U.S. Environmental Protection Agency vinylchlorid suma

ROZDĚLOVNÍK: Výtisky č. 1 – 2: Výtisk č. 3: Výtisk č. 4: Výtisk č. 5: Výtisk č. 6: Výtisk č. 7: Výtisk č. 8: Výtisky č. 9 – 10: Výtisk č. 11:

Město Uherský Brod XANTE, s.r.o. ČIŽP OI Brno Krajský úřad Zlínského kraje DOVA Investments, s.r.o., Příkop 843/8, 604 00 Brno KHS Zlín, pracoviště Uherské Hradiště Stanislava a Petr Janíčkovi, Pořádí 322, 688 01 Uherský Brod AQUATEST a.s. Česká geologická služba – Geofond Praha



aquatest

1. ÚVOD Na základě Smlouvy o dílo č. AQ 339/03 uzavřené mezi Městem Uherský Brod (dále jen objednatel) a společností AQUATEST a.s. (dále jen zhotovitel), která byla podepsána dne 7.10.2003, provádí zhotovitel v areálu bývalé chemické prádelny a čistírny (CHPaČ) na ulici Vazová v Uherském Brodě činnosti vedoucí k odstranění staré ekologické zátěže a tím ke splnění Rozhodnutí ČIŽP OI Brno, č. j. 7/OV/135/98/Bu ze dne 12.10.1998 a to v souladu s prováděcím projektem vypracovaným v září 2003. Po schválení závěrečné zprávy za pilotní zkoušku in-situ chemické oxidace manganistanem draselným (KMnO4) byla v červnu 2005 vypracována Aktualizace prováděcího projektu, která sanační práce rozdělila na čtyři etapy. Po schválení této aktualizace byl dne 20.12.2005 podepsán Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo a byly započaty práce na lokalitě spočívající v realizaci I. a II. etapy sanačních prací. Předložená dílčí závěrečná zpráva shrnuje výsledky I. a II. etapy sanačních prací realizovaných v části areálu bývalé CHPaČ v Uherském Brodě v období od června 2005 do prosince 2007. Nad rámec sanačních prací byly v roce 2008 uskutečněny 2 kola plošného monitoringu včetně hydrologického měření. Z důvodu komplexnosti jsme výsledky monitoringu v roce 2008 vyhodnotili také v předkládané zprávě. Do vyhodnocení I. etapy sanačních prací bylo zahrnuto i čerpání volné fáze Cl-Eth, které bylo realizováno v rámci samostatné zakázky v roce 2005. Tato dílčí závěrečná zpráva současně nahrazuje roční zprávu za rok 2007, neboť všechny práce provedené v roce 2007 jsou v předkládaném dokumentu popsány a vyhodnoceny. Areál bývalé CHPaČ v Uherském Brodě byl do května 2007 ve vlastnictví paní Zdeňky Frýželkové a byla v něm umístěna provozovna firmy FILEX s.r.o. V současné době je areál ve vlastnictví firmy DOVA Investments, s.r.o. se sídlem v Brně, 602 00, Příkop 834/8, IČ 48532606. Zpracovatelé zprávy: RNDr. Hana Koppová Mgr. Zuzana Švecová Mgr. Andrej Kapinus

- vyhodnocení, - zpracování grafických výstupů, dílčí vyhodnocení, - dílčí vyhodnocení.

Na realizaci sanačních prací se kromě společnosti AQUATEST a.s. podílely subdodavatelsky tyto firmy: • • • • • •

TOPGEO BRNO, spol. s r.o., GEOBE s.r.o. (vrtné práce), DEKONTA, a.s. (vrtné práce a tlakový zásak roztoku), Lidařík, s.r.o. (míchání roztoku a jeho zasakování, technologický dozor), RUMPOLD UHB, s.r.o. (likvidace odpadů), Geodetická kancelář Uherský Brod, Ing. Petr Čech a Ladislav Beníček (geodetické práce), Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (hodnocení zdravotních rizik).


1


aquatest

2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ 2.1.

Geologické a hydrogeologické poměry

Přírodní poměry lokality byly detailně popsány ve zprávě „Analýza rizik“ z roku 1998 a ve zprávě o výsledcích doplňkového průzkumu z roku 2002, na které tímto odkazujeme. Níže uvádíme jen základní informace o lokalitě. Geologicky je zájmové území tvořeno sedimenty kvartérního a terciérního stáří. Terciérní sedimenty tvořící podloží kvartérním fluviálním uloženinám řeky Olšavy představují v zájmovém území horniny magurského flyše, zastoupené vsetínskými vrstvami zlínského souvrství. Litologicky se jedná o mohutné souvrství s flyšovým střídáním jílovců, slínovců a pískovců. Kvartérní sedimenty zde zastupují fluviální uloženiny řeky Olšavy. Spodní část kvartérního fluviálního souvrství tvořená průlinově propustnými štěrkopísčitými uloženinami dosahuje mocnosti 4,7 až 6,2 m, ve svrchní části tohoto souvrství je zastoupen středně zrnitý písek o mocnosti cca 1,4 až 2,2 m. Překrývá je poměrně mocná vrstva bahenních povodňových náplavů skládajících se z jílovitých a písčitých hlín až jílu, případně jílovitého písku o mocnosti 3,3 až 4,5 m. V okrajových částech údolní nivy fluviální sedimenty pozvolna přecházejí do svahových sutí. Vrstevní sled ukončují antropogenní navážky. Jílovité sedimenty v podloží průlinově propustných štěrkopísků mají funkci izolátoru. Pro oběh a akumulaci mělké podzemní vody mají v zájmovém území největší význam průlinově propustné nesoudržné sedimenty údolní nivy řeky Olšavy. Jsou to písčité a hlinitopísčité štěrky, které vytvářejí v daném území hydrogeologický kolektor. Průměrná hodnota koeficientu filtrace činí 1,6 x 10-4 m/s. Hydrodynamickými zkouškami provedenými v centru kontaminace v lednu 2004 byl ověřen koeficient filtrace v rozmezí 1,12 x 10-4 až 1,42 x 10-4 m/s. Souvrství štěrků je zvodněné v celé své mocnosti s napjatou hladinou v období vyšších stavů hladiny podzemní vody. Řeka Olšava ve vzdálenosti cca 50 až 100 m od areálu bývalé CHPaČ tvoří místní erozní bázi. Podzemní voda štěrkopísčitého kolektoru je v hydraulické spojitosti s povrchovým tokem. Režim podzemní vody kolektoru je ovlivněn jeho proměnlivou geometrií a změnami v propustnosti. Neovlivněná hladina podzemní vody v areálu bývalé CHPaČ se ve sledovaném období (2005 až 2008) pohybovala v hloubce 2,9 až 4,9 m p.t. s výjimkou konce března 2006, kdy došlo v důsledku intenzivního tání sněhové pokrývky k vzestupu hladiny podzemní vody až na úroveň 1,2 m p.t. Naměřené úrovně hladiny podzemní vody jsou uvedeny v příloze č. 11, hloubku hladiny podzemní vody v šikmých vrtech nelze do vyhodnocení rozkyvu zahrnout, neboť v příloze č. 11 není proveden přepočet na kolmou vzdálenost hladiny od terénu. V průběhu zásaku roztoku manganistanu docházelo k řízenému zvyšování úrovně hladiny podzemní vody v zasakovaných vrtech maximálně do 3,0 m p.t. Směr proudění podzemní vody je v generelu k JZ. Lokálně je potenciometrické pole mělkého zvodnění ovlivněno odběry podzemní vody v prostoru ZZN POMORAVÍ a.s., kde je čerpáním snižována hladina podzemní vody ve studni St-ZZN z důvodu stability sila, které je založeno ve větší hloubce. Vyhodnocení režimu podzemní vody v průběhu sanace je uvedeno v kapitole 4.3.5.

2.2.

Výchozí informace o stavu znečištění

2.2.1. Aktuální znečištění podzemní vody Po ukončení sanačního čerpání podzemní vody v březnu 2002, prováděného firmou GEOSAN, spol. s r.o., byl v letech 2002, 2004 a 2005 realizován na lokalitě monitoring šíření Uherský Brod – CHPaČ – sanace

2


aquatest

znečištění. V listopadu a prosinci 2004 byl do vrtů HV-1, HV-2 a HV-3 aplikován roztok manganistanu v rámci pilotní zkoušky. V tabulce 1 jsou pro úplnost uvedeny výsledky analýz z června 2002, tj. 2 měsíce po ukončení sanačního čerpání podzemní vody firmou GEOSAN, spol. s r.o., dále vybrané výsledky z roku 2004 a všechny analýzy z roku 2005, tj. před zahájením I. etapy sanačních prací. Vrty jsou uspořádány do tabulky podle jejich příslušnosti k dělení lokality na centrum kontaminace a na okrajové části (jak je uvedeno v rozhodnutí ČIŽP citovaném v kapitole 1). Tabulka 1: Obsahy Cl-Eth v podzemní vodě v areálu bývalé CHPaČ a jejím okolí Objekt

HP-1

HP-3

HP-4

HP-11

HP-12

HP-21

St-100

St-200

St-11

Datum

VCE

18.6.2002 8.1.2004 680,0 4.11.2004 21.12.2004 21.1.2005 23.6.2005 247,0 18.6.2002 8.1.2004 39,8 5.11.2004 21.12.2004 23.6.2005 146,0 4.10.2005 332,0 18.6.2002 6.1.2004 518,0 5.11.2004 4.10.2005 1 400,0 18.6.2002 6.1.2004 22,6 8.11.2004 18.6.2002 6.1.2004 31,4 8.11.2004 18.6.2002 8.1.2004 527,0 4.11.2004 21.12.2004 21.1.2005 18.6.2002 6.1.2004 2 160,0 5.11.2004 23.6.2005 370,0 4.10.2005 4,6 18.6.2002 6.1.2004 20,1 10.11.2004 23.6.2005 285,0 18.6.2002 6.1.2004 <0,2


1,1DCE

1,2-cisDCE

<1,0 38,5 19,9 38,5 <0,5 22,0 0,4 5,7 14,1 12,1 13,5 23,0 2,8 5,2 3,4 7,6 0,1 <0,3 <0,5 <0,1 <0,3 <0,5 1,2 12,0 28,9 14,2 9,3 <0,1 35,1 18,5 3,8 <0,3 0,2 <0,3 <0,5 0,5 <0,1 <0,3

6 750,0 13 200,0 6 500,0 13 800,0 356,0 9 140,0 211,0 3 090,0 5 930,0 5 730,0 8 140,0 11 700,0 1 600,0 2 760,0 2 290,0 4 230,0 30,9 35,3 18,1 37,7 40,7 48,9 1 890,0 5 540,0 7 720,0 9 250,0 3 790,0 0,1 9 800,0 5 740,0 1 660,0 27,0 31,6 31,4 549,0 440,0 12,3 13,6

3

1,2-transTCE DCE µg/l 14,2 3 690,0 63,4 7 930,0 40,3 4 040,0 79,1 9 410,0 4,5 49,2 43,5 2 980,0 4,7 22,2 11,5 508,0 26,5 2 910,0 23,8 2 230,0 23,0 3 100,0 46,1 3 430,0 50,7 0,6 16,9 <0,5 12,2 6,5 18,2 1,3 1,6 0,4 0,7 <0,5 1,3 0,7 1,1 1,5 <0,3 0,7 1,3 3,6 3,8 3 670,0 27,6 7 780,0 57,9 24 700,0 43,4 5 240,0 20,2 685,0 <0,1 0,3 39,4 10,0 26,6 370,0 5,7 370,0 <0,3 3,2 2,9 0,1 0,8 <0,5 4,9 <0,5 3,7 3,7 0,7 27,7 <0,3 38,4

PCE 5 120,0 2 480,0 4 060,0 5 990,0 69,6 3 980,0 15,2 132,0 1 020,0 839,0 1 540,0 1 090,0 0,9 <0,5 9,2 3,7 0,1 <0,5 0,5 0,2 <0,5 0,7 3 640,0 8 210,0 25 500,0 4 810,0 3 240,0 0,1 2,0 224,0 224,0 5,0 <0,1 <0,5 0,6 9,0 0,7 0,7

Σ Cl-Eth* 15 574,2 24 391,9 14 660,2 29 317,6 479,3 16 412,5 253,5 3 787,0 9 900,6 8 834,9 12 962,5 16 621,1 1 655,0 3 300,1 2 321,3 5 660,8 33,1 58,6 20,6 40,5 72,8 54,5 9 205,0 22 096,6 58 006,8 19 357,6 7 744,0 0,4 12 046,5 6 379,1 2 066,9 39,8 34,8 52,3 554,5 741,9 41,4 52,7


aquatest

Objekt

St-11

St-13

HV-1

HV-2

HV-3

HP 1-1

HP 1-2

HP 1-3

HP 1-4

HP 1-5

Datum 8.11.2004 21.12.2004 21.1.2005 4.10.2005 18.6.2002 6.1.2004 10.11.2004 23.6.2005 4.10.2005 6.1.2004 1.11.2004 30.12.2004 21.1.2005 6.1.2004 4.11.2004 30.12.2004 21.1.2005 23.6.2005 6.1.2004 1.11.2004 30.12.2004 21.1.2005 7.1.2004 4.11.2004 30.12.2004 21.1.2005 8.1.2004 4.11.2004 21.12.2004 21.1.2005 8.1.2004 5.11.2004 30.12.2004 21.1.2005 7.1.2004 5.11.2004 21.12.2004 21.1.2005 8.1.2004 18.11.2004 21.12.2004 21.1.2005

VCE

2,0 1,9 999,0 650,0 259,0

435,0

730,0 63,9

488,0

642,0

27,9

42,2

256,0

1,1DCE

1,2-cisDCE

<0,5 <0,5 <0,5 <0,3 0,2 <0,3 0,9 5,0 4,8 8,9 3,1 <0,5 2,5 19,8 26,5 1,3 39,9 14,9 4,0 5,1 4,3 6,0 14,2 12,5 52,1 59,5 21,4 22,6 24,5 35,5 1,8 2,2 <0,5 0,6 4,7 4,5 3,2 2,0 26,8 25,2 31,2 10,4

15,9 15,7 10,1 38,3 24,0 345,0 544,0 3 480,0 3 970,0 1 630,0 779,0 <0,5 1 300,0 4 780,0 6 100,0 651,0 14 800,0 11 700,0 847,0 2 090,0 2 510,0 3 110,0 3 380,0 3 890,0 21 800,0 20 600,0 5 250,0 10 300,0 14 400,0 44 100,0 615,0 493,0 141,0 373,0 1 510,0 1 520,0 1 080,0 391,0 9 560,0 9 620,0 12 900,0 4 250,0

1,2-transDCE µg/l 1,1 0,6 <0,5 0,6 1,5 3,8 5,0 11,9 13,5 12,6 6,1 <0,5 13,2 28,7 47,8 5,0 110,0 70,0 5,6 12,4 10,1 20,5 21,0 22,8 68,0 66,4 37,6 44,7 58,4 135,0 6,0 5,3 2,3 4,1 10,4 9,7 7,0 3,7 49,0 51,2 63,8 17,6

TCE

PCE

41,3 37,2 32,5 30,8 0,2 <0,5 <0,5 3,7 1,7 18 100,0 3 180,0 <0,5 1 040,0 9 580,0 16 800,0 422,0 38 200,0 13 500,0 4 600,0 1 830,0 1 360,0 2 150,0 16 700,0 6 360,0 2 930,0 1 610,0 8 070,0 6 260,0 8 910,0 3 530,0 396,0 395,0 153,0 170,0 1 560,0 1 760,0 800,0 285,0 5 400,0 6 790,0 6 770,0 575,0

1,6 7,6 15,6 7,3 0,1 <0,5 0,5 7,5 2,6 1 500,0 2 870,0 4,9 667,0 5 580,0 15 500,0 247,0 37 400,0 5 740,0 4 730,0 4 660,0 5 650,0 7 680,0 983,0 738,0 1 140,0 799,0 5 220,0 2 750,0 2 850,0 12 700,0 276,0 283,0 333,0 274,0 360,0 526,0 274,0 72,1 18 800,0 5 630,0 4 880,0 1 610,0

Σ Cl-Eth* 59,9 61,1 58,2 79,0 26,0 350,7 550,4 4 507,1 4 642,6 21 510,5 6 838,2 4,9 3 022,7 20 423,5 38 474,3 1 326,3 90 549,9 31 781,9 10 250,5 8 597,5 9 834,4 12 966,5 21 586,2 11 023,3 25 990,1 23 134,9 19 241,0 19 377,3 26 242,9 60 500,0 1 322,7 1 178,5 629,3 821,7 3 487,3 3 820,2 2 164,2 753,8 34 091,8 22 116,4 24 645,0 6 463,0

Limit ČIŽP – centrum 100,0 200,0 500,0 1 000,0 Σ 200,0 kontaminace Limit ČIŽP – okrajové 50,0 150,0 250,0 550,0 Σ 100,0 části Vysvětlivky: * - v Σ Cl-Eth jsou zahrnuty obsahy všech členů řady uvedených v tabulce, pokud je obsah pod mezí stanovitelnosti, není v sumě zahrnut - vrty v šedém poli jsou zahrnuty do okrajové části kontaminace Uherský Brod – CHPaČ – sanace

4


aquatest

2.2.2. Závěry pilotní zkoušky realizované od prosince 2003 do března 2005 Pro úplnost uvádíme níže hlavní výsledky pilotní zkoušky, která předcházela I. a II. etapě sanačních prací: •

•

•

• •

2.3.

Při monitoringu obsahu Cl-Eth v podzemní vodě bylo v listopadu 2004 ověřeno plošné rozšíření kontaminačního mraku na 2,9 násobek ve srovnání s obdobím po ukončení sanace v červnu 2002. Plocha území, ve kterém byly obsahy sumy Cl-Eth nad hodnotou 1 000 µg/l, činila v červnu 2002 cca 6 200 m2, v listopadu 2004 pak již cca 18 400 m2. Rozšíření znečištění bylo způsobeno především odběry podzemní vody z okolních studní, kterými došlo k „přitažení“ kontaminace do původně podlimitně znečištěných oblastí kolektoru. Terénní zkouška in-situ chemické oxidace spočívala v diskontinuálním zasakování roztoku KMnO4 do 3 zasakovacích vrtů. Dosah chemické oxidace Cl-Eth byl detekován ve vzdálenosti 7 m od zasakovacích vrtů. Pokles koncentrace Cl-Eth z hodnoty 15 000 µg/l na obsahy 500 µg/l po 1 měsíci od ukončení zásaku byl zjištěn ve vzdálenosti 21 m od zasakovacího vrtu, v objektu HP-1. Terénní zkouškou bylo při aplikaci 1 250 kg manganistanu „vyčištěno“ 69,5 t, resp. 39,1 t zeminy. Navíc byla při aplikaci roztoku manganistanu odstraněna kontaminace i z podzemní vody včetně části volné fáze Cl-Eth. Na základě výsledků pilotní zkoušky lze konstatovat, že in-situ chemická oxidace bude účinnou sanační technologií v podmínkách areálu bývalé CHPaČ v Uherském Brodě. Výhodou této metody je rychlost dosažení velmi nízkých residuálních koncentrací kontaminantů a z toho vyplývající krátká přítomnost sanačních zařízení na lokalitě a dále použitelnost i v případě extrémních koncentrací Cl-Eth nebo výskytu volné fáze Cl-Eth. Pro zvýšení účinnosti této metody navrhujeme aplikovat při vlastní sanaci střídavě 4% a 2% roztok manganistanu v závislosti na aktuálních koncentracích Cl-Eth v podzemní vodě. V rámci pilotní zkoušky byla řešena problematika chlorovaných ethylenů. V zájmovém území však byla zjištěna kontaminace ropnými látkami, která snižuje účinnost sanační technologie in-situ chemické oxidace manganistanem draselným při odstraňování Cl-Eth (zvyšuje spotřebu manganistanu draselného).

Cílové limity sanace

Cílem nápravných opatření uložených v Rozhodnutí ČIŽP OI Brno č. j. 7/OV/135/98/Bu ze dne 12.10.1998 je vyčistit horninové prostředí kontaminované chlorovanými uhlovodíky (Cl-U) a ropnými uhlovodíky (NEL) v areálu bývalé chemické prádelny a čistírny Vazová v Uherském Brodě. Toto rozhodnutí ukládá následující nápravná opatření: 1) Provést asanaci podzemních vod a horninového prostředí na následující limity: Zeminy Polutant Podzemní voda (µ µg/l) (mg/kg/suš.) centrum kontaminace okrajové části areálu NEL 1 000 1 000 1 000 1,1-dichlorethen (DCE) 20 100 50 1,2-dichlorethen (DCE) 20 200 100 trichlorethen (TCE) 20 200 150 tetrachlorethen (PCE) 3 500 250 suma Cl-U 63 1 000 550 Zahájit asanaci nejpozději do 31.3.1999. Uherský Brod – CHPaČ – sanace

5


aquatest

2) Provést vyčištění jímek, podzemních nádrží a septiků. Provést jejich vyjmutí a nejvíce kontaminovanou zeminu pod nimi a v okolí odbagrovat a zajistit její nezávadnou likvidaci, a to před započetím asanace horninového prostředí, t.j. do 31.3.1999. 3) Před každým ukončením roku předložit na ČIŽP OI Brno zprávu, která bude zaměřena na zhodnocení průběhu asanačních prací. 4) Po ukončení asanačních prací provádět monitorování podzemních vod po dobu 3 let v rozsahu NEL, TCE, PCE, 1,2-DCE a 1,1-DCE. Předchozími sanačními pracemi prováděnými v letech 1999 až 2002 firmou GEOSAN, spol. s r.o. byly limity dané Rozhodnutím ČIŽP splněny v parametru NEL jak v zemině, tak i v podzemní vodě. Od září 2001 probíhal pro parametr NEL v podzemní vodě postsanační monitoring v centru kontaminace i v okrajových částech areálu. Sanační limity dané Rozhodnutím ČIŽP pro Cl-U v zemině byly splněny pouze částečně. Zbytková kontaminace Cl-U v zemině v místě úložiště III (prostor vrtu HP-21) a blízkém okolí byla potvrzena při doplňkovém průzkumu v roce 2002 provedeném firmou GEOSAN, spol. s r.o. Limity Cl-U pro podzemní vodu byly splněny pouze v okrajových částech areálu, i když ve vrtu HP-4 také dosaženy nebyly. V centru kontaminace byly obsahy Cl-U v podzemní vodě během sanačních prací trvale nad sanačními limity. Ve zhotovitelem realizované sanaci je řešeno odstranění kontaminace chlorovanými ethyleny (Cl-Eth) z podzemní vody v areálu bývalé CHPaČ v Uherském Brodě. Vymezení kontaminované oblasti vyžadující sanační opatření bylo shodné se specifikací uvedenou v zadávacích podmínkách, na které tímto odkazujeme.

3. POPIS TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ PRACÍ 3.1.

Práce provedené v I. a II. etapě sanačních prací (v letech 2005 až 2008)

V rámci I. (přípravné) etapy sanačních prací (červen 2005 až únor 2006) byly provedeny tyto práce: čerpání volné fáze z vybraných vrtů – červen až prosinec 2005, plošný monitoring šíření znečištění – červen 2005, laboratorní analýzy vzorků vody – červen 2005, schválení Aktualizace prováděcího projektu a následné zajištění povolení státní správy k zahájení sanačních prací – srpen až prosinec 2005, hydrologická měření – září a prosinec 2005, leden 2006, hodnocení zdravotních rizik – říjen a listopad 2005, pasportizace kanalizace – listopad 2005, vyhloubení 2 monitorovacích vrtů – leden a únor 2006. V rámci II. etapy sanačních prací (leden 2006 až prosinec 2007) byla plánována aplikace roztoku KMnO4 v centru kontaminace na ploše 750 m2. Byly provedeny tyto práce: ověření aktuální koncentrace Cl-Eth v zájmovém území – leden a únor 2006, laboratorní analýzy vzorků podzemní vody – leden a únor 2006, vyhloubení zasakovacích vrtů a sond – leden a únor 2006, listopad 2006, červen 2007, laboratorní analýzy vzorků zemin – leden a únor 2006, listopad 2006, červen 2007, hydrologická měření – březen 2006 až prosinec 2007, Uherský Brod – CHPaČ – sanace

6


aquatest

zneškodnění odpadů – průběžně březen 2006 až prosinec 2007, příprava lokality na zasakování – březen 2006, zasakování roztoku manganistanu na ploše cca 1 100 m2 – průběžně březen 2006 až říjen 2007, měření fyzikálně-chemických parametrů – březen a listopad 2006, geodetické zaměření vrtů – červen 2006, plošný monitoring šíření znečištění – průběžně červen 2006 až říjen 2007, sanační monitoring – červenec 2006 až září 2007, prokázání dosažení cílových limitů sanace pro centrum kontaminace – září až prosinec 2007, laboratorní analýzy vzorků vody – průběžně únor 2006 až prosinec 2007, vypracování měsíčních zpráv – leden až prosinec 2006, leden až prosinec 2007, vyhloubení 2 průzkumných vrtů pro pilotní zkoušku aplikace nanočástic železa (nad rámec Aktualizace prováděcího projektu) – červenec 2007. V rámci plošného monitoringu v roce 2008 byly provedeny tyto práce: plošný monitoring šíření znečištění – leden a duben 2008, hydrologická měření – duben 2008. Přehled vydaných dokumentů v průběhu I. a II. etapy sanačních prací shrnuje tabulka 2. Pro úplnost jsou do tabulky zahrnuty dokumenty již od roku 2003. Tabulka 2: Přehled vydaných dokumentů v letech 2003 až 2007 Poř. číslo

Název

Vydáno

1

Nabídkový projekt

5/2003

2

Prováděcí projekt

9/2003

3

Závěrečná zpráva za pilotní zkoušku 5/2005

4

Aktualizace prováděcího projektu

6/2005

5

Zpráva pro kontrolní den č. 1

11/2006

6

Roční zpráva za rok 2006

2/2007

7


3/2007

8


8/2007

9


12/2007

3.2.

Obsah dokumentu nabídka na sanační práce v rámci výběrového řízení na veřejnou zakázku popis komplexního řešení realizace nápravných opatření vyhodnocení pilotní zkoušky zásaku KMnO4 vychází z výsledků pilotní zkoušky a rozděluje sanační práce na IV. etapy vyhodnocení prací za období od 10.11.2005 do 15.11.2006 přehled a vyhodnocení prací realizovaných v roce 2006 vyhodnocení prací za období od 16.11.2006 do 15.3.2007 vyhodnocení prací za období od 16.3.2007 do 15.8.2007 vyhodnocení prací za období od 16.8.2007 do 30.11.2007

Soulad s projektovou dokumentací

V souladu se schválenou projektovou dokumentací bylo zasakování roztoku manganistanu realizováno v centru kontaminace v jihovýchodní části CHPaČ vymezeném vrty HP 1-5, HP1, HP 1-4 a HV-4 na ploše cca 1 100 m2 (podle projektu byla navržena plocha 750 m2). Uherský Brod – CHPaČ – sanace

7


aquatest

V období od června 2005 do prosince 2007 byly všechny práce prováděny v souladu s projektovou dokumentací až na drobné výjimky uvedené níže: •

• • •

V kapitole 2.3.2. Aktualizace prováděcího projektu je uvedeno, že si zhotovitel vyhrazuje právo změnit počet vrtů, případně jejich hloubku tak, aby byl zásak roztoku manganistanu co nejúčinnější s tím, že celková cena vrtných prací bude stejná jak bylo uvedeno v prováděcím projektu. Toto bylo dodrženo. Navíc byly vyhloubeny šikmé vrty HV-8 a HV-9 pod budovou bývalé benzínové čistírny, neboť jak bylo zjištěno při sanačním monitoringu, pod touto budovou je horninové prostředí masivně kontaminováno Cl-Eth. Dále byly navíc vyhloubeny 3 sondy (S-10, S-12 a S-13) z důvodu ověření vysoké kontaminace zeminy při hloubení sondy S-4 v únoru 2006 (viz kapitola 4.2.4.). Náklady na tyto práce byly hrazeny přesunutím z položky měření fyzikálně-chemických parametrů, které se provádělo v omezeném rozsahu, neboť při něm docházelo k poškozování měřícího přístroje. Dva vystrojené vrty HP-5 a HP-6 pro budoucí pilotní zkoušku aplikace nanočástic železa (viz kapitola 4.3.6.) byly hrazeny zhotovitelem. Z důvodu delšího procesu při schvalování Aktualizace prováděcího projektu a vydání povolení k sanaci došlo k posunutí v harmonogramu prací o cca 6 měsíců. Proto byly změněny intervaly v plošném monitoringu šíření znečištění (viz kapitola 4.3.3.). Bylo omezeno měření základních fyzikálně-chemických parametrů. Zhotovitel na vlastní náklady během sanačních prací ověřoval účinnost nové technologie – odstraňování Cl-Eth z horninového prostředí nulamocným železem. Tyto práce jsou popsány v kapitole 4.3.6.

V průběhu sanačních prací byly zpracovávány měsíční zprávy, které sloužily jako podklad pro fakturaci a ve kterých byl uveden přehled provedených prací za dané období. Dále byla zpracována roční zpráva hodnotící výsledky sanačních prací v roce 2006 a 4 zprávy pro kontrolní dny hodnotící vždy příslušné období. Dne 2.11.2006 došlo při tlakovém zanášení roztoku firmou DEKONTA, a.s. k jeho nepředvídanému úniku do blízké staré kanalizace. I když zhotovitel postupoval v souladu s projektem a nad rámec projektu učinil další opatření (hladina podzemní vody nesměla při zásaku vystoupit výše než 3,0 m p.t.), došlo k nekontrolovatelnému šíření roztoku podél vnášecího soutyčí směrem vzhůru. Poblíž zasakovací sondy se nacházela stará nevyužívaná kanalizace nebo její zbytky, které jsou propojeny se stávající funkční kanalizací, situovanou za objektem bývalé benzínové čistírny a tudy unikl roztok do Olšavy. Protože při předchozím gravitačním zásaku (zasáknuto bylo cca 25 000 kg manganistanu) takováto situace nenastala, byl všechen další zásak realizován pouze gravitačně a navíc byly při zahájení zásaku s vyšší četností kontrolovány kanalizační šachty před výustí do toku Olšava. K dalšímu úniku manganistanu v průběhu II. etapy do toku Olšava již nedošlo. Na kontrolním dnu č. 2 bylo zhotovitelem navrženo posunutí termínu ukončení II. etapy sanačních prací z důvodu delšího trvání procesu schvalování projektu a vydání rozhodnutí, kterým byla sanace povolena. Posunutí termínu bylo účastníky KD schváleno. Proto byl vypracován Dodatek č. 2 ke Smlouvě o dílo, v němž byl termín realizace I. a II. etapy prací stanoven na 30.11.2007 (ve skutečnosti bylo poslední kolo monitoringu provedeno v prosinci 2007 z důvodů zpoždění prací v důsledku změny majitele areálu), termín pro ukončení postsanačního monitoringu pro II. etapu prací na 30.11.2010 a termín ukončení II. etapy prací na 31.1.2011. Dodatek č. 2 byl podepsán dne 11.7.2007. V souladu se zápisem z KD konaného dne 18.12.2007 bylo zhotovitelem navrženo provést 2 kola plošného monitoringu nad rámec prováděných prací, protože plošný monitoring realizovaný v rámci I. a II. etapy Uherský Brod – CHPaČ – sanace

8


aquatest

sanačních prací v okolí původního centra kontaminace byl již ukončen. Plošný monitoring nad rámec sanačních prací byl vyřešen jako samostatná akce a uskutečnil se v lednu a dubnu 2008 – výsledky jsou zahrnuty do celkového hodnocení.

3.3.

Metodika vzorkovacích a laboratorních prací

3.3.1. Metodika odběru vzorků Vzorkovací práce byly prováděny v souladu s procesní příručkou PP - VZ „Vzorkování“ podnikového systému jakosti dle normy ISO 9001. Na tuto příručku navazují standardní operační postupy (SOP), které popisují konkrétní způsob provádění jednotlivých činností. Veškeré zmíněné interní směrnice jsou na vyžádání připraveny k předložení objednateli. Interní příručky vychází z metodiky MŽP ČR „Jakost odběru vzorků“ vypracované zhotovitelem (Praha, listopad 1998) a vycházející z ISO standardů. Odběr vzorků podzemní a povrchové vody Podzemní i povrchová voda byla vzorkována do standardních dekontaminovaných vzorkovnic, převzatých z akreditované laboratoře zhotovitele. Vzorkovnice byly před vlastním odběrem vypláchnuty vodou určenou k analýzám. Vzorky byly značeny etiketou, na které bylo vždy uvedeno: název akce, lokalita, označení vrtu, den odběru, kdo vzorek odebral a požadovaná analýza. Po odběru vzorků byly vzorkovnice uloženy v chladnu a temnu (do transportních chladících boxů o teplotě 4 °C) a expedovány do laboratoří ke zpracování. V souladu se SOP zhotovitele byl odběr každého vzorku dokumentován. V dokumentaci byly podchyceny základní identifikační údaje, m.j. označení vzorku, datum a čas odběru, hloubka odběru, základní fyzikálně-chemické parametry (teplota, pH, vodivost a Eh) a kdo vzorek odebral. Každý vzorek byl při odesílání do laboratoří vybaven předávacím protokolem, který zároveň sloužil jako průvodka vzorku. Byl na něm zaznamenáván pohyb vzorku po laboratořích a doba zpracovávání vzorku s podpisem zodpovědného pracovníka. Kopie předávacího protokolu byla spolu s výsledky analýz předána řešiteli úkolu, u něhož je archivován. Dynamický odběr podzemní vody Vzorky podzemní vody byly odebírány pomocí vzorkovacího čerpadla na baterii nebo pomocí benzínového samonasávacího čerpadla OLEOMAC SA 30. Čerpadla byla před odběrem řádně vyčištěna podle SOP zhotovitele. Odběry byly prováděny po ustálení parametrů vodivosti a redoxního potenciálu (Eh) čerpané podzemní vody nebo odčerpání trojnásobného množství objemu vody (vztaženo na zapažený prostor vrtu). Tím došlo k vytvoření nezbytně nutné deprese a k přítoku dynamické podzemní vody do vrtu z jeho okolí. Základní fyzikálněchemické parametry (teplota, vodivost, pH a Eh) byly měřeny in-situ v 5-ti minutových intervalech pomocí přenosného kombinovaného analyzátoru podrobeného metrologické konfirmaci (mikroprocesorový konduktometr WATERtest). Před a v průběhu čerpání pro odběr vzorku podzemní vody bylo prováděno také měření pohybu hladiny podzemní vody. K zaměření úrovní hladiny byl použit elektroakustický hladinoměr G 10 nebo G 30. Hladina podzemní vody byla měřena před zahájením čerpání a v průběhu čerpání vždy po 5-ti minutových intervalech stejně jako u fyzikálně-chemických parametrů. Statický odběr podzemní a povrchové vody Vzorky podzemní vody odebírané z vrtů umístěných v ohnisku kontaminace, které sloužily k ověření ukazatele NEL, byly odebírány nerezovým odběrným válcem zavěšeným na Uherský Brod – CHPaČ – sanace

9


aquatest

izolovaném ocelovém lanku a ihned přelity do vzorkovnice. Jednorázové prosté vzorky povrchové vody z vodního toku Olšava byly odebírány v místě nad (Olšava - nad) a pod (Olšava - pod) areálem bývalé chemické prádelny a čistírny přímo do vzorkovnice těsně pod hladinou (cca 0,2 m) ve vzdálenosti 1,0 m od pravého břehu. Odběr vzorků zemin Zeminy byly vzorkovány do standardních vzorkovnic (skleněné vzorkovnice a igelitové sáčky) převzatých z akreditované laboratoře zhotovitele. Vzorky byly označeny etiketou, na které bylo vždy uvedeno: název akce, lokalita, označení objektu, hloubkový interval, den odběru, kdo vzorek odebral a požadovaná analýza. Odebraný materiál z vrtných jader byl odebírán pomocí lopatky na zeminu z různých hloubkových intervalů. Vzorky na stanovení tříd vyluhovatelnosti byly odebrány jako směsné, tzn. že byly homogenizovány a metodou kvartace byly promíchány a upraveny na množství vzorku o hmotnosti 3 000 až 5 000 g a uloženy do igelitového sáčku. Vzorky zemin na ověření kontaminace byly odebrány buď jako bodové, tzn. z jednoho místa nebo jako směsné, kdy byl odebrán materiál z osmi míst rovnoměrně rozmístěných v pravidelné síti vždy v množství 0,5 kg. Kvartací pak byl vzorek upraven na potřebné množství cca 0,2 kg. Vzorky byly odebrány do skleněných vzorkovnic v případě látek těkavých a do igelitových sáčků v případě látek netěkavých (např. NEL) v množství o hmotnosti 200 až 300 g. 3.3.2. Analytické práce Použité laboratorní metody jsou uvedeny v tabulce 3. Analytické výsledky byly validovány pomocí směrnic a příruček U.S. EPA (1993, 1994). Laboratorní analýzy vzorků vody a zemin byly zajištěny laboratoří zhotovitele, kontrolní vzorky byly analyzovány Zdravotním ústavem se sídlem v Brně. Obě laboratoře jsou akreditovány Českým institutem pro akreditaci (ČIA). Tabulka 3: Laboratorní metody Typ vzorku

Ukazatel Cl-U

NEL podzemní a povrchová NO3 voda Cl-

IČ spektrofotometrie iontová chromatografie, fotometrie MERCK fotometrie MERCK

SO42-

iontové chromatografie, fotometrie MERCK

As, Cr, Fe, Mn, Se

ČSN EN ISO 11885 – atomová emisní spektrofotometrie s indukčně vázaným plazmatem (OES-ICP) stanovení sušiny, plynová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí a headspace nástřikem

Cl-U zemina

Laboratorní metoda plynová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí a headspace nástřikem

NEL

ČSN 75 7505 modif.

TOC

subdodávka

Protokoly laboratorních analýz vzorků vody a zeminy z roku 2006 tvoří přílohu č. 7 v roční zprávě za rok 2006, na kterou tímto odkazujeme. Protokoly laboratorních analýz vzorků vody a zeminy z let 2007 až 2008 tvoří přílohu č. 9. Originály protokolů jsou uloženy v archívu Uherský Brod – CHPaČ – sanace

10


aquatest

zhotovitele. Výsledky laboratorních analýz jsou zpracovány do tabulek v příloze č. 10. V této příloze jsou v některých tabulkách pro přehled uvedeny výsledky analýz již od roku 2003.

4. PŘEHLED PROVEDENÝCH PRACÍ A JEJICH VYHODNOCENÍ Po schválení Aktualizace prováděcího projektu sanace všemi zúčastněnými stranami (v průběhu června až října 2005) byl zhotovitelem požádán Krajský úřad Zlínského kraje dopisem zn. 2805/05/2/98/1 ze dne 7.11.2005 o povolení sanačních prací. Dne 30.12.2005 bylo tímto úřadem vydáno rozhodnutí č. 218, kterým se povoluje výjimka pro aplikaci roztoku manganistanu draselného do horninového prostředí a čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné vypouštění do vod podzemních v areálu bývalé CHPaČ na ulici Vazová v Uherském Brodě. V Aktualizaci prováděcího projektu jsou sanační práce rozděleny na 4 etapy. V roce 2005 až 2007 byly realizovány práce v rámci I. a II. etapy, které popisujeme a vyhodnocujeme níže. Z hlediska časového se obě etapy prolínaly.

4.1.

I. etapa sanačních prací – přípravná

I. etapa prací byla realizována od června 2005 do února 2006 a sestávala z následujících činností. 4.1.1. Vrtné práce Vrtné práce v rámci I. etapy sanačních prací probíhaly od 26.1. do 10.2.2006. Byly vyhloubeny 2 monitorovací vrty HP 1-6 a HP 1-7. Tyto práce provedla firma TOPGEO BRNO, spol. s r.o. Celková metráž činila 22,1 m. Základní údaje o těchto hydrogeologických vrtech vyhloubených v areálu bývalé CHPaČ jsou shrnuty v tabulce 4. Technická zpráva o vrtných pracích tvoří přílohu č. 4 v roční zprávě za rok 2006. Petrografické popisy vrtů tvoří přílohu č. 10 v roční zprávě za rok 2006. Tabulka 4: Základní údaje o nově vyhloubených monitorovacích vrtech – leden a únor 2006 Objekt

HP 1-6 HP 1-7

Datum hloubení

Výška OB (m) 1.2.2006 0,71 31.1.2006 0,00

Hloubka (m) 11,5 10,6

Průměr Perforace od – do hloubení výstroje (mm) (m) 220/194 110 3,5 – 10,9 220/194 110 4,0 – 10,1

Hladina podz. vody zastižená ustálená (m od terénu) 3,60 2,59 4,20 3,06

4.1.2. Hydrologická měření Hydrologická měření byla realizována ve dnech 30.9.2005 (19 měření), 20.12.2005 (27 měření) a 17.1.2006 (13 měření). Naměřené hodnoty jsou uvedeny v příloze č. 11, vyhodnocení hydrologických měření je pak provedeno v kapitole 4.3.5.


11


aquatest

4.1.3. Pasportizace kanalizace Dne 23.11.2005 bylo realizováno terénní šetření, při kterém byla provedena fyzická prohlídka kanalizačních šachet, změřena jejich hloubka a posouzen jejich stav, a to za účasti pracovníka bývalého uživatele objektu – firmy FILEX s.r.o. Záznam o pasportizaci kanalizace tvoří přílohu č. 10 v roční zprávě za rok 2006. Místa kanalizačních šachet byla vyznačena do mapy v měřítku 1 : 1 000, která tvoří přílohu č. 6 měsíční zprávy za srpen až prosinec 2005. 4.1.4. Hodnocení zdravotních rizik Na základě námi zpracovaných podkladů provedl v říjnu a listopadu 2005 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě autorizované hodnocení zdravotních rizik vyplývajících jak z používání podzemní vody ze stávajících studní, pokud by nebyla provedena sanace, tak i rizik vyplývajících ze sanační technologie in-situ chemické oxidace manganistanem draselným. Protokol o autorizovaném hodnocení zdravotních rizik tvořil volnou přílohu č. 8 měsíční zprávy za srpen až prosinec 2005 a byl součástí žádosti o vydání souhlasu k realizaci sanace. 4.1.5. Čerpání volné fáze Cl-Eth ze 7 vybraných vrtů do doby zahájení zásaku Na jednání dne 6.6.2005 byl vznesen požadavek ČIŽP OI Brno zabránit šíření kontaminace Cl-Eth z prostoru primárního ohniska do okolí do doby než budou zahájeny vlastní sanační práce. Proto požádal Městský úřad Uherský Brod zhotovitele o realizaci odčerpávání volné fáze Cl-Eth ze 7 vybraných vrtů v areálu bývalé CHPaČ (HV-1, HV-2, HP 1-1, HP 1-2, HP 1-5, HP-1 a HP-21) s tím, že práce budou hrazeny mimo rozpočet této zakázky. Odčerpávání bylo prováděno v cca 14-ti denních intervalech, zahájeno bylo dne 23.6.2005 a ukončeno dne 9.12.2005. Bylo prováděno celkem 13x v subdodávce firmou Lidařík, s.r.o. Technické práce spočívaly v odčerpávání volné fáze Cl-Eth ze dna vrtů a to kalovým čerpadlem. Z každého vrtu byly odčerpány vždy cca 1 až 2 l směsi černého kalu, volné fáze Cl-Eth a vody. Celkové množství a likvidace vzniklého odpadu jsou uvedeny v kapitole 9 (katalogové číslo odpadu 14 06 02).

4.2. II. etapa sanačních prací – aplikace roztoku KMnO4 v místě masivní kontaminace II. etapa prací se uskutečnila od ledna 2006 do prosince 2007. Do vyhodnocení této etapy jsme zahrnuli i plošný monitoring v lednu a dubnu 2008 realizovaný nad rámec projektovaných prací. II. etapa sestávala z následujících činností. 4.2.1. Ověření aktuální koncentrace Cl-Eth v zájmovém území Vzorky podzemní vody byly odebrány ve dnech 19.1. a 13.2. až 22.2.2006 v dynamickém režimu z 22 objektů a dne 19.1.2006 ve statickém režimu ze 2 odběrových míst na toku Olšava. Ve 24 vzorcích vody byl stanoven obsah Cl-Eth včetně vinylchloridu (24 analýz), NEL (7 analýz), chloridů (11 analýz), těžkých kovů (11 analýz) a vybraných anorganických parametrů (11 analýz). Výsledky jsou uvedeny v příloze č. 10 a zhodnoceny v kapitole 4.3.1.


12


aquatest

4.2.2. Vyhloubení zasakovacích vrtů a sond Vrtné práce v rámci II. etapy probíhaly současně s pracemi I. etapy a to od 8.2. do 10.2.2006. Byly vyhloubeny 4 zasakovací vrty, z toho 2 svislé (HV-4 a HV-5) a 2 šikmé (HV-6 a HV-7). Tyto práce provedla firma TOPGEO BRNO, spol. s r.o. Celková metráž činila 42,5 m. Dále bylo vyhloubeno 5 tlakových sond pro zasakování (sondy S-1, S-3, S-4, S-5 a S-8) a to společností DEKONTA, a.s. Celková metráž sond činila 45,6 m. Přehled vyhloubených vrtů a sond je uveden v tabulce 5. Tabulka 5: Základní údaje o nově vyhloubených zasakovacích vrtech a sondách – únor 2006 Objekt

Datum hloubení

Hloubka

8.2.2006 9.2.2006 2.2.2006 9.2.2006 8.2.2006 10.2.2006

Výška OB (m ) 0,00 0,00 0,42 0,48 0,50 0,00

HV-4 HV-5 HV-6 HV-7 S-1 S-3 S-4

9.2.2006

0,40

10,0

190/93

40

S-5 S-8

8.2.2006 10.2.2006

0,90 0,50

7,0 8,6

190/93 190/93

40 40

(m) 10,4 10,5 11,6 10,0 10,0 10,0

Průměr hloubení výstroje (mm) 220/194 110 220/194 110 175/168 90 175/168 90 190/93 40 190/93 40

Perforace od – do (m) 3,0 – 9,9 3,0 – 10,5 4,5 – 11,6 4,5 – 10,0 7,0 – 10,0 5,0 – 10,0 4,0 – 6,0 8,0 – 10,0 4,5 – 7,0 5,0 – 8,6

Hladina podz. vody zastižená ustálená (m od terénu) 6,3 2,84 6,1 3,48 6,5 4,44 6,5 4,59 6,5 4,36 6,0 3,57 5,0

4,32

5,6 5,5

4,96 4,43

V průběhu II. etapy prací byly společností DEKONTA, a.s. v době od 4.11. do 9.11.2006 realizovány další vrtné práce spočívající ve vyhloubení 2 šikmých zasakovacích vrtů HV-8 a HV-9, každý o délce 11,0 m a 5 zasakovacích sond (S-2, S-6, S-7, S-9 a S-11). Celková metráž činila 67,0 m. Dále byly vyhloubeny 2 nevystrojené vrty (NV-1 a NV-2) v těsné blízkosti stávajících vrtů HP-3 a HP-4 pro odběr vzorků zeminy na zkoušky účinnosti nanoželeza. Jejich metráž činila 22 m. Přehled vyhloubených vrtů a sond v listopadu 2006 je uveden v tabulce 6. Petrografické popisy všech vrtů a sond vyhloubených v roce 2006 jsou uvedeny v příloze č. 10 v roční zprávě za rok 2006. Tabulka 6: Základní údaje o nově vyhloubených nevystrojených vrtech, zasakovacích vrtech a sondách – listopad 2006 Objekt

Datum hloubení

NV-1 NV-2 HV-8 HV-9 S-2 S-6 S-7 S-9 S-11

4.11.2006 4.11.2006 4.11.2006 7.11.2006 9.11.2006 8.11.2006 8.11.2006 9.11.2006 8.11.2006

Výška OB (m ) 0,00 0,50 0,43 0,00 0,51 0,60 0,00


Hloubka (m) 11,0 11,0 11,0 11,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0

Průměr hloubení výstroje (mm) 320 320 320 110 320 110 190 40 190 40 190 40 190 40 190 40

13

Perforace od – do (m) 5,0 – 11,0 5,0 – 11,0 4,0 – 9,0 4,0 – 9,0 4,0 – 9,0 4,0 – 9,0 4,0 – 9,0

Hladina podz. vody zastižená ustálená (m od terénu) 4,6 4,6 6,5 4,02 6,5 4,54 6,0 4,11 6,0 4,38 6,0 4,20 6,0 4,14 6,0 4,05


aquatest

V souladu se závěry kontrolního dne č. 2 byly dne 27.6.2007 firmou GEOBE s.r.o. vyhloubeny a trvale vystrojeny 3 sondy (S-10, S-12 a S-13) v okolí sondy S-4, která vykazovala masivní kontaminaci zeminy Cl-Eth. Celková metráž činila 31,0 m. Situování sond je znázorněno v příloze č. 1. Dále byly dne 26.6.2007 nad rámec projektu vyhloubeny 2 vystrojené vrty (HP-5 a HP-6) v blízkosti vrtu HP-4 pro pilotní zkoušku aplikace nanočástic železa. Celková metráž činila 18 m. Situování vrtů je znázorněno v příloze č. 2. Základní údaje o vyhloubených vrtech a sondách jsou uvedeny v tabulce 7. Petrografické popisy vrtů a sond vyhloubených v červnu 2007 tvoří přílohu č. 12. Technická zpráva o vrtných pracích tvoří přílohu č. 7. Při hloubení sond v centru kontaminace bylo ověřeno rozšíření roztoku manganistanu ve všech sondách, ovšem v různých hloubkových úrovních (viz kap. 4.2.5. a příloha č. 12). Tabulka 7: Základní údaje o nově vyhloubených vrtech a sondách – červen 2007 Objekt

HP-5 HP-6 S-10 S-12 S-13

Datum hloubení 26.6.2007 26.6.2007 27.6.2007 27.6.2007 27.6.2007

Výška OB (m ) 0,72 0,77 0,48 0,46 0,40

Hloubka (m) 9,0 9,0 10,5 10,5 10,0

Průměr hloubení výstroje (mm) 195/155 110 195/155 110 195/155 110 195/155 110 195/155 110

Perforace od – do (m) 4,0 – 8,5 4,0 – 8,5 4,5 – 10,5 4,2 – 10,5 4,5 – 10,0

Hladina podz. vody zastižená ustálená (m od terénu) 4,00 4,04 5,00 4,03 5,00 4,20 5,50 4,27 5,20 4,25

4.2.3. Zaměření vrtů Ve dnech 5.6. a 6.6.2006 bylo firmou Geodetická kancelář Uherský Brod zaměřeno 6 vrtů (HP 1-6, HP 1-7, HV-4, HV-5, HV-6 a HV-7). Nad rámec projektu byly znovu zaměřeny i studny St-11, St-100, St-200, St-13 a také nově vyhloubený vrt v areálu zemědělského učiliště (náhrada za St-13) označený St-300. Technická zpráva o zaměření tvoří přílohu č. 5. v roční zprávě za rok 2006. 4.2.4. Odběry vzorků zemin, laboratorní analýzy a jejich vyhodnocení Vzorky zemin byly odebírány v únoru 2006 průběžně ve dnech 2.2. až 10.2.2006, celkem bylo odebráno 12 vzorků zemin. V odebraných vzorcích zemin byl stanoven obsah Cl-Eth (11 analýz), NEL (4 analýzy) a TOC (4 analýzy). Ve směsném vzorku zeminy byla stanovena třída vyluhovatelnosti IIa pro uložení odpadu na skládku. V listopadu 2006 bylo odebráno celkem 7 vzorků zeminy. Odběr vzorků byl proveden ze 2 hloubkových úrovní z vrtu HV-9 a z jedné hloubkové úrovně ze sond S-2, S-6, S-7, S-9 a S-11. Ve všech 7 vzorcích byl stanoven obsah Cl-Eth a v 1 vzorku (ze sondy S-2) i obsah NEL. V červnu 2007 byly dne 27.6.2007 odebrány celkem 4 vzorky zeminy. Odběr vzorků byl proveden ze dvou hloubkových úrovní sondy S-12 a z jedné hloubkové úrovně sond S-10 a S-13. Ve všech 4 vzorcích byl stanoven obsah Cl-Eth. Výsledky laboratorních analýz jsou uspořádány do tabulky 1 v příloze č. 10, ve které jsou pro úplnost uvedeny i výsledky analýz vzorků zemin odebraných v rámci pilotní zkoušky v roce 2003. Zjištěné koncentrace jsou porovnány s původními limity ČIŽP pro Cl-Eth a NEL a s limity MP MŽP. Jak vyplývá z tabulky 1 v příloze č. 10, maximální obsah Cl-Eth byl zjištěn v sondě S-12 v hloubce 9,0 až 9,5 m p.t. (24 202,6 mg/kg Σ Cl-Eth). Koncentrace Σ Cl-Eth nad tisíc mg/kg Uherský Brod – CHPaČ – sanace

14


aquatest

byly dále zjištěny v sondách S-4 v hloubce 9,5 až 10,0 m p.t. (15 050,9 mg/kg Σ Cl-Eth), S-3 v hloubce 9,5 až 10,0 m p.t. (1 281,1 mg/kg Σ Cl-Eth), S-12 v hloubce 9,5 až 9,6 m p.t. (6 647,4 mg/kg Σ Cl-Eth), ve vrtech HP 1-5 v hloubce 9,0 až 9,4 m p.t. (3 511,5 mg/kg Σ Cl-Eth), HV-5 v hloubce 4,4 až 6,1 m p.t. (1 812,1 mg/kg Σ Cl-Eth). Přítomnost vysokých koncentrací Cl-Eth na bázi kolektoru (objekty HP 1-5, S-3, S-4 a S-12) svědčily o masivním výskytu volné fáze Cl-Eth. Převládajícím polutantem byl PCE, v sondě S-4 a S-12 (v obou hloubkových intervalech) a ve vrtu HV-5 pak TCE. V průběhu sanačních prací byl v listopadu 2006 vznesen požadavek supervize, aby byly zváženy další metody intenzifikace sanace zemin in-situ v oblasti sondy S-4, v níž byla zjištěna v únoru 2006 masivní kontaminace zemin a aby byly zpracovány izolinie podloží kolektoru. Proto byly v červnu 2007 vyhloubeny a vzorkovány 3 nové sondy S-10, S-12 a S-13. Maximální obsahy Cl-Eth byly zjištěny v sondě S-12 v hloubce 9,0 až 9,5 m p.t. ve vzorku zeminy tvořeném písčitým štěrkem slabě hlinitým. Ve vzorku zeminy odebraném bezprostředně pod touto kontaminovanou vrstvou – z podložních jílů v hloubce 9,5 až 9,6 m p.t. byl obsah sumy Cl-Eth také vysoký, ale ve srovnání se vzorkem štěrku o řád nižší (6 647,4 mg/kg sušiny). V obou vzorcích byl u TCE a PCE překročen jak sanační limit, tak i limit kriteria C MP MŽP pro PCE a TCE. Lze tedy předpokládat, že v tomto prostoru se vyskytuje na bázi kolektoru volná fáze Cl-Eth, která je nasorbovaná na jílovitých částečkách kolektoru. Ve vzorcích zeminy ze sond S-10 a S-13 byly obsahy Cl-Eth pouze v jednotkách mg/kg sušiny a nepřekročily limit kriteria B MP MŽP. Na bázi kolektoru v těchto sondách byl přítomen roztok manganistanu, proto z ní nebyly vzorky zemin odebrány. Sondy vzhledem k senzoricky zjištěné kontaminaci byly po odběru vzorků trvale vystrojeny a do dvou z nich (S-10 a S-12) bylo dne 29.6.2007 aplikováno 35 kg KMnO4 ve formě 2% roztoku. O heterogenitě prostředí svědčí to, že z petrografického hlediska ve stejném materiálu (písčitý štěrk) v sondách vzdálených cca 5 m od sebe byl obsah Cl-Eth tak odlišný. Proto by nejefektivnějším způsobem sanace bylo tlakové zanášení roztoku manganistanu. Protože však v místě zásaku nelze vyloučit přítomnost staré kanalizace a její napojení na stávající funkční kanalizaci, nelze tuto technologii bez rizika použít. Kontaminace východní části ohniska, ve které se nacházejí objekty S-4 a S-12 byla novou skutečností, která nemohla být brána v úvahu při návrhu prací v Aktualizaci prováděcího projektu z června 2005. Nelze tedy vyloučit v ojedinělých místech centra kontaminace lokální zbytkové znečištění zemin, které po spotřebování manganistanu může přecházet do podzemní vody, z níž byla kontaminace odstraněna a tedy nutnost provést dočištění centra kontaminace jednorázovou aplikací roztoku manganistanu do horninového prostředí. Mapa reliéfu podložních jílů tvoří přílohu č. 4 této zprávy. Z mapy je zřejmé, že elevace podložních jílů, dosahující nadmořské výšky 196,4 m, je v prostoru vrtů HP 1-1, HP 1-2 a HV-3 a v prostoru vrtu HP 1-5 a je orientována v severojižním směru. K úklonu podložních jílů dochází na západ k vrtu HP-1, v němž je báze štěrkopísku v hloubce 194,6 m n.m. Rozdíl mezi nejvyšším místem v povrchu jílů (ve vrtu HP 1-1 to je 196,51 m n.m.) a nejnižším místem (ve vrtu HP-1) je 1,91 m. Tyto vrty jsou od sebe vzdáleny cca 25 m. Ve vrtu HP-3, který leží cca 70 m jz. od ohniska kontaminace, je povrch jílů v úrovni 197,21 m n.m., tedy ještě o 0,7 m výše než elevace v ohnisku kontaminace. U 10-ti vzorků zeminy byly v letech 2003 až 2006 stanoveny i obsahy NEL. Ve vrtu HV-5 překročila jejich koncentrace výrazně limit kriteria C MP MŽP, a to jak v hloubce těsně pod povrchem terénu (0,2 až 1,3 m), tak i na bázi kolektoru (v 9,0 až 9,8 m p.t.). Přítomnost ropných látek mohla ovlivňovat účinnost sanační technologie z hlediska spotřeby manganistanu na jejich oxidaci. Uherský Brod – CHPaČ – sanace

15


aquatest

4.2.5. Zásak roztoku manganistanu Ve dnech 20.3. až 27.3.2006 bylo zajištěno připojení el. proudu, vody, instalace míchacích zařízení a zasakovacích nádrží pro vlastní zásak roztoku. Od 28.3.2006 do 29.4.2007 byl realizován zásak 4% roztoku manganistanu a od 30.4.2007 do 3.10.2007 byl realizován zásak 2% roztoku manganistanu. Zásak byl prováděn od I. fáze I. cyklu do I. fáze VI. cyklu vždy do 7 objektů a od I. fáze VII. cyklu do I. fáze XII. Cyklu vždy do 6 objektů (vrtů nebo sond). Roztok byl zasakován do různých hloubkových úrovní stanovených zástupcem zhotovitele na základě průběžných výsledků sanačních prací. Množství manganistanu, aplikované do jednotlivých vrtů a sond během jednotlivých měsíců, je uvedeno v příloze č. 13 a graficky znázorněno v grafu č. 1. Schématická mapa s vyznačením konfigurace zasakovaných vrtů tvoří přílohu č. 3. Množství KMnO4 zasáknuté v jednotlivých fázích a cyklech je uvedeno v tabulce 8. Do horninového prostředí bylo aplikováno od zahájení zásaku v březnu 2006 do ukončení zásaku v říjnu 2007 celkem 50 000,0 kg manganistanu a 1 512,9 m3 roztoku, z toho 974,5 m3 4% roztoku a 538,4 m3 2% roztoku. I. a II. cyklus zásaku proběhl podle Aktualizace prováděcího projektu. Vzhledem k tomu, že se spotřeba manganistanu začala zpomalovat, následovala po II. cyklu zásaku cca 3 měsíční přestávka, při které došlo ke spotřebování manganistanu ve všech zasakovaných vrtech s výjimkou HV-4. Poté bylo přistoupeno k intenzivnímu zásaku manganistanu, který však musel být dne 2.11.2006 přerušen z důvodu jeho úniku do toku Olšava při tlakovém zanášení roztoku. Po přijetí příslušných bezpečnostních opatřeních byl zásak opět zahájen dne 27.11.2006 a definitivně ukončen byl 3.10.2007. Tabulka 8: Údaje o zasakování roztoku KMnO4 od zahájení zásaku (březen 2006) do ukončení zásaku (říjen 2007) Cyklus zásaku I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X.

XI. XII. Celkem

Fáze zásaku

Datum zásaku (od – do)

I. II. I. II. I. II. I. tlak. zásak I. II. I. I. II. I. II. I. II. I. II.

28.3. - 10.4.2006 28.4. - 7.5.2006 27.5. - 5.6.2006 26.6. - 4.7.2006 2.10. - 13.10.2006 16.10. - 27.10.2006 30.10. - 2.11.2006 30.10. - 2.11.2006 27.11. - 5.12.2006 6.12. - 14.12.2006 15.12. - 20.12.2006 1.3. - 16.3.2007 19.3. - 6.4.2007 10.4. - 27.4.2007 30.4. - 18.5.2007 22.5. - 30.5.2007 31.5. - 15.6.2007 18.6. - 22.6.2007 25.6. - 28.6.2007 29.6.2007 18.9. - 21.9.2007 24.9. - 28.9.2007 1.10. - 3.10.2007

I. II. I.


Počet zasak. vrtů 7 7 7 7 7 7 9* 3 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6 2 6 6 6

Zasakované vrty HV-1, HV-2, HV-3, HV-4, HV-6, HP 1-1, HP 1-2 HV-1, HV-2, HV-3, HV-4, HV-6, HP 1-1, HP 1-2 HV-2, HV-3, HP-1, HP 1-2, HP 1-5, HV-6, HV-7 HV-2, HV-3, HP-1, HP 1-2, HP 1-5, HV-6, HV-7 HV-1, HV-4, HV-6, HV-7, HP 1-1, HP 1-2, HP 1-5 HP-1, HP-21, HP 1-3, HV-2, HV-3, S-1, S-8 HP-1, HP-21, HP 1-3, HV-2, HV-3, HV-4, S-1, S-4, S-8 D-1, D-2, D-5 HP 1-1, HP 1-2, HV-1, HV-6, HV-7, HV-8, HV-9 HP-1, HP 1-5, HV-3, HV-4, S-2, S-3, S-7 HP-21, HV-2, HV-5, HV-9, S-4, S-6, S-8 HP-1, HP 1-3, HP 1-5, HV-6, HV-7, S-4 HP 1-1, HV-1, HV-2, HV-8, S-3, S-8 HP 1-2, HP 1-3, HP-21, HV-3, HV-5, HV-9 HP 1-5, HP-1, HV-6, HV-7, S-4, S-6 HP 1-1, HP 1-3, HV-1, HV-4, HV-8, S-7 HV-5, S-1, S-2, S-3, S-5, S-9 HP 1-3, HV-2, HV-6, HV-8, HV-9, S-4 HP-1, HP-21, HP 1-5, HV-1, HV-3, S-7 S-10, S-12 HV-1, HV-6, HP-1, HP 1-3, HP 1-5, S-12 HV-2, HV-5, HV-7, HV-9, HP 1-1, S-12 HV-3, HV-4, HV-8, HP-21, HP 1-2, S-4

16

KMnO4 zasáklý do vrtů (kg) 3 920,0 3 920,0 3 920,0 3 920,0 4 025,0 3 885,0 1 120,0 308,0 2 030,0 2 275,0 1 439,7 2 380,0 3 150,0 2 940,0 2 220,0 1 260,0 2 070,0 945,0 840,0 70,0 1 080,0 1 440,0 842,3 50 000,0


aquatest * - současně byl roztok zasakován do maximálně 7 objektů

Před zahájením každé fáze zásaku byla vždy odčerpána ze dna zasakovaných vrtů směs kalu, burelu a případně volné fáze Cl-Eth. Celkem bylo od března 2006 do října 2007 odčerpáno 237 l této směsi. Pro zvýšení účinnosti sanace byl od října 2006 během zásaku manganistanu denně promíchán pomocí kompresoru kal na dně zasakovaných vrtů i vrtů zasakovaných v předchozím období. Zabarvení vody ve vrtech (tedy přítomnost manganistanu) je uvedeno v tabulce 9. Z tabulky je zřejmé, že k rychlé spotřebě manganistanu docházelo především ve vrtech HV-6 a HV-7 (šikmé vrty), a dále ve vrtech HV-1, HV-2, HV-3, HP 1-3 a HP 1-5. Ve vrtu HV-6 byla zastižena volná fáze Cl-Eth na dně vrtu a navíc byla v září 2007 zjištěna volná fáze ropných látek na hladině, která spotřebě manganistanu výrazně napomohla (viz kapitola 4.3.2.). Do některých vrtů a sond se roztok rozšířil samovolně – vrty HP 1-3, HP 1-4, HP-21, HV-5, S-1, S-3, S-4, S-5, S-8 (dokumentováno v roce 2006). Ve vrtu HP 1-4, do něhož se manganistan nikdy nezasakoval, bylo zaznamenáno od dubna do června 2007 tmavě fialové zabarvení vody. Nejbližší zasakovaný vrt HP 1-3 je vzdálen 12 m. Dosah rozšíření roztoku prouděním podzemní vody v důsledku zvýšení hydraulického spádu byl dokumentován i při hloubení sond S-10, S-12 a S-13 v červnu 2007. Ve vrtném jádru byl roztok manganistanu přítomen v různých hloubkách v závislosti na propustnosti materiálu. V sondě S-10 byl manganistan zastižen v písčitém štěrku od hloubky 8,9 m p.t. po bázi kolektoru v 9,8 m p.t. V sondě S-12 byla přítomnost manganistanu zaznamenána v hloubce od 6,8 do 9,0 m p.t. také v písčitých štěrcích. Níže byla více jílovitá vrstva štěrků a v ní byla ověřena nejvyšší koncentrace Cl-Eth v zemině na lokalitě (24 000 mg/kg). V sondě S-13 byl roztok manganistanu přítomen v jílovitopísčitých štěrcích od 5,2 m p.t. až po bázi kolektoru a částečně i na povrchu podložních jílů do 9,2 m p.t. (příloha č. 12). Tlakový zásak manganistanu realizovaný ve IV. cyklu zásaku, který je vyhodnocen v roční zprávě za rok 2006, se ukázal pro tuto lokalitu jako nevhodný a proto nebyl později používán. Rozšíření KMnO4 v podzemní vodě dne 24.4.2008 (téměř 7 měsíců od ukončení zásaku manganistanu) je znázorněno v příloze č. 5. Tmavě fialové zabarvení vody nebylo ověřeno v žádném objektu, fialové zabarvení bylo ověřeno pouze v 1 objektu (HV-4) a světle fialové zabarvení bylo ověřeno pouze ve 2 objektech (HP-1 a HP-21). Ve 26-ti objektech byl již manganistan spotřebován, což se projevuje přítomností burelu a hnědým zabarvením (HP 1-1, HP 1-2, HP 1-3, HP 1-5, HV-1 až HV-9, S-2 až S-5, S-7, S-8 a S-11 až S-13) nebo je voda bez zabarvení (HP 1-4, S-1, S-9 a S-10). Pro srovnání je v příloze č. 5 znázorněno zabarvení také ze dne 9.11.2006 (několik dnů po intenzivním zásaku). Manganistan v listopadu 2006 pokrýval téměř celé centrum kontaminace a v dubnu 2007 už byl téměř spotřebován.


17


aquatest

Tabulka 9: Zabarvení vody v zasakovacích a monitorovacích vrtech


18


aquatest


19


aquatest

Ve dnech 28.3. až 31.3.2006 bylo provedeno celkem 54 měření fyzikálně chemických parametrů podzemní vody a to v 17 objektech ve 3 zonálních úrovních a ve 3 objektech v jedné zonální úrovni. Dne 22.11.2006 byly parametry změřeny v 21 objektech vždy v jedné úrovni. Z měření vyplynulo, že po aplikaci manganistanu dochází k nárůstu vodivosti ze stovek až nižších tisíců na vyšší tisíce µS/cm, u Eh vzrůstají hodnoty o několik stovek mV a u kyslíku dochází k nárůstu z jednotek na desítky mg/l. Plánovaná měření v roce 2007 nebyla realizována, protože podzemní voda ve většině vrtech vykazovala tmavě fialové zabarvení a docházelo k opakovanému zničení zařízení na měření těchto parametrů.

4.3. Kontrola účinnosti sanace a monitoring pro I. a II. etapu sanačních prací 4.3.1. Prokázání cílových limitů sanace pro centrum kontaminace v průběhu II. etapy sanačních prací Dosažení cílových limitů sanace bylo kontrolováno sanačním monitoringem, který sestával z odběru vzorků vody v dynamickém režimu a laboratorních analýz. Sanační monitoring sestával ze dvou etap: 1. etapa – kontrola obsahu polutantů při vlastní sanaci, 2. etapa – prokázání dosažení cílových limitů sanace. Kontrola obsahu polutantů při vlastní sanaci Před zahájením aplikace roztoku manganistanu byly odebrány ve dnech 19.1. a 13.2. až 22.2.2006 v dynamickém režimu vzorky vody z 22 objektů a dne 19.1.2006 ve statickém režimu ze 2 odběrových míst na toku Olšava. V průběhu zasakování roztoku (od 28.3.2006) byly vzorky vody odebrány vždy v dynamickém režimu - v roce 2006 ve 3 kolech - ve dnech 28.7. a 31.7.2006 ze 14 objektů (HV-1 až HV-7, HP-1, HP 1-1 až HP 1-5 a HP-21), dne 2.10.2006 z 5 objektů (HV-1, HV-6, HV-7, HP 1-1 a HP 1-2) a ve dnech 27.11. a 5.12.2006 z 8 objektů (HV-3, HV-4, HV-6, HV-7, HV-8, HV-9, HP-1 a HP 1-5). V roce 2007 byl proveden odběr vzorků v dynamickém režimu ve 4 kolech - dne 26.2.2007 z 6 objektů (HV-1, HV-2 a HV-6, HP-1, HP 1-3 a HP 1-5), dne 25.6.2007 ze 4 objektů (HV-1, HV-3, HP 1-5 a HP-21), dne 9.8.2007 ze 3 objektů (HV-6, HP 1-3 a v nově vyhloubené sondě S-12) a ve dnech 17.9. a 18.9.2007 ze 17 objektů. Ze 3 objektů (HV-4, HP 1-3 a HP 1-5) byl při posledním kole monitoringu (září 2007) navíc proveden odběr vzorků na stanovení Cl-Eth 2x v dynamickém režimu (po odčerpání 35 l a 120 l), z 1 objektu (HV-6) byl navíc proveden odběr v dynamickém režimu na stanovení NEL a ze 4 objektů (HV-4, HP-1, HP 1-1 a HP 1-2) byl také proveden odběr vzorků ve statickém režimu na stanovení NEL. Ve vzorcích vody ze září 2007 byly 14x stanoveny Cl-Eth, 6x Cl-Eth + VCE, 5x NEL, 17x KMnO4, 5x Cl-, těžké kovy a vybrané anorganické parametry. Vzhledem k tomu, že ve vrtech byl v období květen až červenec 2007 většinou přítomen roztok manganistanu a tedy obsah Cl-Eth byl minimální, a dále vzhledem k tomu, že došlo k prodloužení doby sanace, ale nebyl navýšen rozsah sanačního monitoringu, byl ověřován obsah Cl-Eth v sanačních vrtech ve dnech 25.6.2007 a 9.8.2007 v omezeném rozsahu (4 objekty a 3 objekty). Vždy byly vzorkovány vrty, ve kterých byl již manganistan spotřebován.


20


aquatest

Pasport odběru vzorků vody včetně přehledu provedených laboratorních analýz v roce 2006 je součástí přílohy č. 6 roční zprávy za rok 2006. Pasport odběru vzorků vody v letech 2007 až 2008 je součástí přílohy č. 8 této zprávy. Výsledky monitoringu jsou uvedeny v příloze č. 10 v tabulkách 2 až 7, v nichž jsou obsahy Cl-Eth v podzemní vodě porovnány s cílovými limity sanace a pro úplný přehled vývoje obsahu polutantů jsou uvedeny obsahy Cl-Eth již od roku 2004 a to ve všech vrtech sledovaných na lokalitě. V tabulkách 15 až 23 v příloze č. 10 jsou uspořádány výsledky sledování ostatních parametrů v podzemní vodě (KMnO4, Cl-, těžké kovy a vybrané anorganické parametry). Jak vyplývá z tabulek, po pilotní zkoušce realizované v listopadu a prosinci 2004, při níž byl manganistan zasakován do vrtů HV-1, HV-2 a HV-3, došlo postupně k opětovnému nárůstu obsahu Cl-Eth ve vrtech HV-1 a HV-3 na úroveň před pilotní zkouškou. Důsledkem byl výskyt volné fáze Cl-Eth na bázi kolektoru. Ve vrtu HV-2 obsah Cl-Eth vzrostl na 2/3 původní koncentrace. V ostatních vrtech odpovídaly koncentrace Cl-Eth před zahájením zásaku přibližně hodnotám zjištěným v předchozích letech. Během 2 cyklů zásaku (od 28.3. do 4.7.2006) bylo na lokalitě aplikováno 15 680 kg manganistanu. Vzorkování poté proběhlo cca 1 měsíc po ukončení II. cyklu zásaku (červenec 2006) a ze sledovaných 14 vrtů byl obsah Cl-Eth pod cílovými limity v 10-ti vrtech. Nadlimitní obsah Cl-Eth byl ve vrtech HV-1, HV-5, HV-7 a HP 1-4 (ten nebyl zasakován). Cca 3 měsíce po ukončení II. cyklu zásaku bylo provedeno další vzorkování ve vybraných 5 vrtech, ve kterých byl manganistan spotřebován (říjen 2006). Ve vrtu HV-1 obsah Cl-Eth poklesl, naopak v dalších 4 vrtech vzrostl, ale většinou ne na původní výši stanovenou před zahájením zásaku. Vrty, které i po 3 měsících od přerušení zásaku vykazovaly zabarvení vody manganistanem a tedy při laboratorní analýze by byl stanoven obsah Cl-Eth blízko nule, vzorkovány nebyly. Na přelomu listopadu a prosince 2006 – 25 dní po ukončení IV. cyklu zásaku (dne 2.11.2006) byly obsahy Cl-Eth ve 3 vrtech pod cílovými limity sanace (vrty HV-3, HV-4 a HP-1), v 5 vrtech byly obsahy Cl-Eth nad cílovými limity. U 3 vrtů s nadlimitním obsahem Cl-Eth byl manganistan zasakován 1,5 měsíce před odběrem vzorků (HV-6, HV-7 a HP 1-5). Obsah Cl-Eth byl v těchto vrtech sice nadlimitní, ale výrazně nižší než před zahájením sanace. Především ve vrtu HV-6 činila Σ Cl-Eth pouze 5 108,5 µg/l ve srovnání s přítomností volné fáze Cl-Eth před sanací. Z porovnání výsledků analýz vyplynulo, že masivní kontaminace se nacházela pod budovou bývalé benzínové čistírny. Proto byly pod tímto objektem vyhloubeny další 2 šikmé vrty – HV-8 a HV-9. Při hloubení vrtu HV-8 bylo v jeho dolní části dokumentováno zabarvení vody a zeminy manganistanem. Ve vrtech HV-8 a HV-9 byly stanoveny obsahy Cl-Eth 3 939,4 µg/l a 15 736,4 µg/l. Ve vrtu HV-8 byla nízká koncentrace Cl-Eth ovlivněna rozšířením manganistanu z prostoru jiných vrtů, které byly zasakovány v říjnu 2006. V únoru 2007 byly vzorkovány (cca 2 měsíce po ukončení VI. cyklu zásaku) vrty, které budou sledovány v rámci postsanačního monitoringu a navíc byl vzorkován vrt HV-6, ve kterém se před sanací vyskytovala volná fáze Cl-Eth. Cílové limity byly dosaženy v 5-ti vrtech (HV-1, HV-2, HV-6, HP-1 a HP 1-5). Obsahy Cl-Eth byly buď pod mezí stanovitelnosti nebo v jednotkách µg/l, ve vrtu HP 1-5 bylo stanoveno 78,5 µg/l. Pouze ve vrtu HP 1-3, který byl do té doby zasakován pouze 1x a to od 16.10. do 2.11.2006, byl obsah Cl-Eth nad cílovými limity – a to u 1,2-cis-DCE a u Σ Cl-Eth, která činila 1 580,2 µg/l. V tomto vrtu byla před zahájením sanace maximální koncentrace Cl-Eth stanovena v červenci 2004 a to ve výši 11 519,2 µg/l. V červnu 2007 byl ve 3 vrtech obsah Cl-Eth pod mezí stanovitelnosti (HV-1, HV-3 a HP-21). Ve vrtu HP 1-5 byl obsah Σ Cl-Eth 160 µg/l. Z hlediska jednotlivých členů řady Cl-Eth byly v tomto vrtu mimo PCE, který činil 160 µg/l, ostatní Cl-Eth pod mezí stanovitelnosti. Maximální obsahy Σ Cl-Eth zjištěné při monitoringu v září 2007 byly ve vrtech HV-7 (10 201,9 µg/l) a HV-9 (10 539,7 µg/l). Ve vrtu HP 1-5 Uherský Brod – CHPaČ – sanace

21


aquatest

došlo k poklesu obsahu Σ Cl-Eth ze 160,0 µg/l v červnu 2007 na 43,1 µg/l v září 2007. Ve vrtu HV-6, v němž byla na začátku sanace přítomna volná fáze Cl-Eth, byl v srpnu 2007 obsah Σ Cl-Eth pod mezí stanovitelnosti, v září 2007 došlo k nárůstu na hodnotu 2 046,0 µg/l a to pravděpodobně v důsledku kontaminace vrtu ropnými látkami a tím spotřebování manganistanu na oxidaci NEL. Ve vrtu HP 1-3, který je zahrnut do postsanačního monitoringu, vzrostl obsah Σ Cl-Eth z 1,0 µg/l v srpnu 2007 na 1 196,2 µg/l v září 2007. V sondě S-12, do níž bylo dne 29.6.2007 aplikováno 35 kg manganistanu, bylo v srpnu stanoveno 25 874,0 µg/l sumy Cl-Eth, v září obsah sumy Cl-Eth výrazně poklesl na hodnotu 2 962,6 µg/l, přestože do sondy nebyl další manganistan v mezidobí zasakován. Hlavním polutantem v této sondě byl, ve shodě se znečištěním zeminy, TCE. Ve vrtech HV-2, HV-4, HP-1 a HP 1-4 byl v září 2007 obsah Cl-Eth pod mezí stanovitelnosti. Ze 3 objektů (HV-4, HP 1-3 a HP 1-5) byl v září 2007 navíc proveden odběr vzorků na stanovení Cl-Eth 2x v dynamickém režimu (po odčerpání 35 l a 120 l), kvůli změně zabarvení po kratší době čerpání a po delší době čerpání. Výsledky byly značně rozdílné. Ve vrtech HV-4 a HP 1-3 po 35 l čerpání byly zjištěny vysoké obsahy Σ Cl-Eth - 28 721,0 µg/l a 1 196,2 µg/l, a po 120 l jen 1,7 µg/l a < 0,5 µg/l. Naproti tomu ve vrtu HP 1-5 byl ve vzorku vody odebraném po 35 l zjištěn obsah Σ Cl-Eth 43,1 µg/l a po 120 l již 3 210,0 µg/l. Do tabulek v příloze č. 10 byla použita 1 vyšší hodnota obsahu Cl-Eth (HP 1-3) a 2 nižší hodnoty (HV-4 a HP 1-5). Časový vývoj obsahu Cl-Eth ve vybraných vrtech je znázorněn v grafech v příloze č. 6. Z grafu č. 1 vyplývá, že ve vrtu HP-1 obsah Cl-Eth v letech 2004 a 2005 kolísal, přesto měl mírně klesající trend a v důsledku zásaku roztoku manganistanu byly od července 2006 do prosince 2007 obsahy Cl-Eth ve vrtu téměř nulové. Ve vrtu HP 1-5 (graf č. 3), na jehož bázi byla ověřena vysoká kontaminace zeminy, docházelo v důsledku aplikace manganistanu k poklesu koncentrací Cl-Eth z 13 343,1 µg/l až na 50,6 µg/l (období od února do července 2006). Poté se projevila spotřeba manganistanu na oxidaci Cl-Eth v okolí vrtu a došlo ke zpětnému nárůstu až na hodnotu 15 267,8 µg/l (listopad 2006), od února 2007 se však koncentrace pohybují pod cílovými limity a ke zpětnému nárůstu obsahu Cl-Eth nedošlo. V příloze č. 14 je v tabulce 1 vypočítáno procentuelní zastoupení jednotlivých členů řady Cl-Eth pro všechny dostupné analýzy. Během posledních let dochází k postupnému navyšování podílu DCE v centru kontaminace. Jak vyplývá z tabulky 1, lze ve vrtu HP-1 vysledovat pokles obsahu PCE během let 1993 až 2007 z původně cca 90 % na nynějších cca 20 až 30 %. V důsledku toho se zvyšuje podíl TCE (30 %) a především podíl DCE, který vzrostl z 15 % v letech 1999 a 2000 na cca 50 až 60 % v letech 2005 až 2006. Ve vrtu HP-21, který je nejblíže primárnímu ohnisku kontaminace (bývalým nádržím na PCE) a který byl vyhlouben v roce 2000, byl původně DCE přítomen v cca 5 %, během let se jeho podíl zvýšil na cca 50 % v letech 2004 a 2005. Zastoupení TCE a PCE je rozkolísané. V době zásaku manganistanu byly většinou zaznamenány ve všech sanačních vrtech nízké obsahy Cl-Eth, takže procentuelní zastoupení není vzhledem k míře nejistoty laboratorních stanovení reprezentativní (v tabulce je vyznačeno kurzívou). V nově vyhloubených vrtech HV-1 a HV-2 umístěných v sv. části primárního ohniska převažuje TCE (cca 40 %), ve vrtech ve středu ohniska a na jižním okraji převažuje DCE (40 až 80 % - vrty HP 1-3, HP 1-4), druhým nejvíce zastoupeným polutantem je TCE (20 až 50 %). Ve vrtu HV-3 umístěným v jv. okraji ohniska je dominantní PCE, případně TCE. Ve Uherský Brod – CHPaČ – sanace

22


aquatest

vrtu HP 1-5 situovaném sz. od ohniska převládá DCE (40 až 60 %), podíl TCE a PCE je přibližně stejný. V tabulce 2 v příloze č. 14 je pro srovnání uvedeno procentuelní zastoupení jednotlivých členů řady Cl-Eth včetně vinylchloridu. Protože pro VCE není stanoven cílový limit sanace, byl ověřován pouze nepravidelně. Jak vyplývá z tabulky 2 v příloze č. 14, byl tento produkt rozpadu PCE a TCE přítomen ve většině sledovaných objektů. Z hlediska procentuelního podílu jednotlivých členů řady Cl-Eth obsah VCE tvořil ve vrtech situovaných v centru kontaminace většinou desetiny až jednotky procent. Obsahy NEL stanovené v podzemní vodě jsou uvedeny v tabulce 30 v příloze č. 10. Jak vyplývá z tabulky, ve vrtech HP-1 a HP 1-1 původně vysoký obsah NEL poklesl od ledna 2006 pod mez stanovitelnosti. Koncentrace NEL překračující limit kriteria A MP MŽP byla v září 2007 stanovena ve vrtu HP 1-2 a HV-4 (0,12 mg/l a 0,13 mg/l). Obsahy NEL ve vrtu HV-6 jsou komentovány v kapitole 4.3.2. Obsahy KMnO4, chloridů, vybraných anorganických parametrů (NO3-, SO42-, Fe, Mn) a těžkých kovů (Cr, As, Se) stanovené ve sledovaném období jsou uspořádány do tabulek 15 až 23 v příloze č. 10, ve kterých jsou pro přehled uvedeny obsahy výše zmíněných ukazatelů z let 2004 až 2007 (tedy při pilotní zkoušce i před zásakem manganistanu). Obsah manganistanu v podzemní vodě v sanačních vrtech byl v rámci I. a II. etapy sanačních prací sledován pouze v září 2007. Ze 17 vzorkovaných vrtů byla přítomnost manganistanu prokázána ve 12 objektech, a to převážně ve stovkách mg/l, maximum bylo ověřeno ve vrtech HV-4 a HV-2 a to ve výši 3 320,0 a 2 470,0 mg/l, tj. zbytková koncentrace. Ve vrtu HV-4, v němž byl před zahájením sanace stanoven obsah Cl-Eth 39 240,1 µg/l, byl manganistan přítomen od předchozího zásaku před 4 měsíci (květen 2007). Obsahy chloridů v září 2007 odpovídaly koncentracím stanoveným před zahájením zasakování manganistanu (únor 2006) s výjimkou vrtu HP 1-2, v němž bylo stanoveno 344 mg/l. Přitom např. do vrtu HV-2 bylo aplikováno více manganistanu (příloha č. 13) a obsah chloridů byl podstatně nižší (93,3 mg/l). Z dlouhodobějšího hlediska (v letech 2004 – 2007) byly obsahy chloridů ve vrtech HV-1 a HV-2 značně rozkolísané (v intervalech hodnot 19,0 – 138,0 mg/l a 27,4 – 105,0 mg/l), ve vrtu HV-3 byly obsahy vyrovnané kolem hodnoty cca 90 mg/l. Ve vrtu HP 1-1 byly obsahy chloridů nejdříve vyrovnané (cca 75 mg/l), ale po ukončení pilotní zkoušky (30.12.2004) obsah překročil 100 mg/l a v září 2007 dosáhl až na hodnotu 135,0 mg/l. Dlouhodobý vývoj obsahu chloridů ve vrtu HP 1-2 byl do září 2007 také vyrovnaný, ale při posledním provedeném monitoringu chloridů došlo k výraznému nárůstu (viz výše). Protože však nelze vyloučit používání soli v areálu CHPaČ v zimních měsících, nemá obsah chloridů vysokou vypovídací hodnotu. U síranů došlo, ve srovnání s obdobím před zahájením zasakování manganistanu, k mírnému nárůstu. Z dlouhodobého hlediska došlo u síranů, zřejmě vlivem aplikace manganistanu při pilotní zkoušce, nejprve k poklesu, s výjimkou vrtu HP 1-1 a poté k mírnému nárůstu. U vrtů HV-2, HP 1-1 a HP 1-2 došlo v září 2007 k nárůstu vyššímu s maximem ve vrtu HP 1-2, v němž byl v září 2007 obsah síranů trojnásobný. Ve vrtech HV-1 a HV-3 naopak byl zaznamenán pokles síranů. Obsah dusičnanů má z dlouhodobého hlediska vyrovnaný vývoj (tabulka 18 v příloze č. 10). Z hlediska těžkých kovů koncentrace manganu v některých vrtech poklesly a nekorelují s množstvím zasáknutého manganistanu. Záleží na rychlosti vzniku burelu, který v sobě Mn váže. Obsah železa vzrostl ve 4 vrtech, v 1 vrtu zůstal přibližně stejný, protože však je stanovováno celkové železo, je vypovídací hodnota analýz nízká. U chrómu a selenu vzrostly Uherský Brod – CHPaČ – sanace

23


aquatest

obsahy ve všech sledovaných vrtech, nejvíce ve vrtu HP 1-2, přestože např. do vrtů HV-2 a HV-3 bylo aplikováno větší množství manganistanu. Koncentrace arsenu vzrostly ve 4 z 5ti sledovaných vrtů, nejvíce ve vrtu HP 1-2 a to z hodnoty pod mezí stanovitelnosti na 0,821 mg/l. Ve vrtu HP 1-1 byl obsah As pod mezí stanovitelnosti. Z uvedeného plyne, že nelze vysledovat závislost mezi množstvím zasáknutého manganistanu a nárůstem obsahu těžkých kovů. Přítomnost vybraných kovů bude v podzemní vodě v centru kontaminace sledována i v průběhu postsanačního monitoringu. Prokázání dosažení cílových limitů sanace pro centrum kontaminace V souladu s projektem bylo dosažení cílových limitů sanace kontrolováno sanačním monitoringem, který zahrnoval odběr vzorků vody v dynamickém režimu z 5 objektů (HV-1, HV-2, HP-1, HP 1-3 a HP 1-5) ve třech po sobě následujících měsících. Celkem bylo odebráno 15 vzorků podzemní vody (5 objektů x 3 kola). První kolo proběhlo 18.9.2007, druhé kolo 10.10.2007 a 3. kolo bylo realizováno 5.12. a 18.12.2007 (z důvodu poškození vzorkovnice musel být znovu odebrán vzorek vody z vrtu HP 1-5). Výsledky analýz Cl-Eth jsou uvedeny v následujících tabulkách (tabulka 10 až 14). Podle projektu je cílových limitů sanace podzemní vody v centru kontaminace dosaženo, jestliže koncentrace sledovaných kontaminantů (jednotlivých složek Cl-Eth, tedy Σ Cl-Eth, PCE, TCE, 1,2-DCE, 1,1-DCE) v 5-ti objektech monitoringu nepřesáhne hodnotu sanačních limitů stanovenou v rozhodnutí ČIŽP ve třech po sobě následujících kolech monitoringu daného objektu v měsíčních intervalech v 90 % stanovení, tzn. že musí být limit dosažen ve 22 stanoveních. V prvním kole monitoringu bylo dosaženo cílového limitu sanace ve 22 stanoveních, překročen byl limit ve vrtu HP 1-3 v ukazatelích 1,2-DCE, PCE a suma Cl-Eth. Je třeba podotknout, že v důsledku komplikací vzniklých při změně majitele areálu, v němž probíhala sanace, bylo zpožděno zahájení poslední etapy zasakování manganistanu a do vrtu HP 1-3 byl i po tomto kole monitoringu aplikován roztok KMnO4. Tabulka 10: Obsah 1,1-DCE (µg/l) Objekt HV-1 HV-2 HP-1 HP 1-3 HP 1-5* Limit ČIŽP

Tabulka 11: Obsah sumy 1,2-cis-DCE a 1,2-trans-DCE (µg/l)

17.9.

7.11.

5.12.

2007 <0,5 <0,3 <0,5 <0,5 <0,5

2007 <0,5 <0,3 <0,3 <0,5 <0,5

2007 <0,5 <0,3 <0,3 <0,5 <0,5

100,0

100,0

100,0

Objekt

Tabulka 12: Obsah TCE (µg/l) Objekt HV-1 HV-2 HP-1 HP 1-3 HP 1-5* Limit ČIŽP

7.11.

5.12.

HV-1 HV-2 HP-1 HP 1-3 HP 1-5*

2007 <0,5 <0,3 <0,5 446,2 <0,5

2007 360,6 <0,3 <0,3 <0,5 <0,5

2007 2,8 <0,3 <0,3 <0,5 <0,5

Limit ČIŽP

200,0

200,0

200,0

Tabulka 13: Obsah PCE (µg/l)

17.9.

7.11.

5.12.

2007 <0,5 <0,5 <0,5 194,0 <0,5

2007 58,6 <0,5 <0,5 <0,5 <0,5

2007 29,1 <0,5 <0,5 1,6 <0,5

200,0

200,0

200,0


17.9.

Objekt HV-1 HV-2 HP-1 HP 1-3 HP 1-5* Limit ČIŽP

24

17.9.

7.11.

5.12.

2007 0,9 <0,3 <0,5 556,0 43,1

2007 64,2 <0,3 <0,3 <0,5 97,4

2007 241,0 <0,3 <0,5 81,6 467,0

500,0

500,0

500,0


aquatest

Tabulka 14: Obsah sumy Cl-Eth (µg/l) Objekt

17.9.

7.11.

5.12.

HV-1 HV-2 HP-1 HP 1-3 HP 1-5*

2007 0,9 <0,5 <0,5 1 196,2 43,1

2007 483,4 <0,5 <0,5 <0,5 97,4

2007 272,9 <0,5 <0,5 83,2 467,0

Limit ČIŽP

1 000,0

1 000,0

1 000,0

* - odběr vzorku byl proveden 18.12.2007

Ve druhém kole monitoringu (7.11.2007) bylo dosaženo cílového limitu sanace ve 24 stanoveních, překročen byl limit ve vrtu HV-1 pro 1,2-DCE. Ve 3 vrtech byly obsahy Cl-Eth pod mezí stanovitelnosti, ve vrtu HP 1-5 byl přítomen PCE ve výši 97,4 µg/l. Ve třetím kole monitoringu (5.12. a 18.12.2007) bylo dosaženo cílového limitu sanace ve všech 25 stanoveních. Ve vrtech HP-1 a HV-2 byly obsahy Cl-Eth pod mezí stanovitelnosti. Ve vrtech HV-1, HP 1-3 a HP 1-5 byl nejvýrazněji přítomen PCE, a to ve výši 241,0 µg/l, 81,6 µg/l a 467,0 µg/l. Dosažení cílových limitů sanace pro centrum kontaminace bylo prokázáno. 4.3.2. Kontaminace vrtu HV-6 ropnými látkami Dne 17.9.2007 při hydrologickém měření bylo zjištěno, že do vrtu HV-6 byly vylity ropné látky, pravděpodobně starý olej nebo petrolej, vrstva volné fáze byla změřena a činila 10 cm. V areálu bývalé CHPaČ měl v objektu bývalé benzínové čistící stanice (sousední místnost vedle skladu manganistanu) nám neznámý subjekt pronajatu dílnu za účelem opravy a údržby automobilů. Areál je oplocen a uzamčen. Podle plánu zásaku byl do vrtu HV-6 aplikován manganistan ve dnech 18.9. až 21.9.2007. Jak nás informovali pracovníci firmy Lidařík, s.r.o., zajišťující zasakování manganistanu, objevila se ve vrtu HV-6 opět na hladině volná fáze dne 18.9.2007. Proto jsme nad rámec sanačních prací z vrtu HV-6 odebrali ve dnech 18.9., 10.10., 7.11. a 5.12.2007, 31.1. a 24.4.2008 vzorky podzemní vody (dne 18.9.2007 v dynamickém režimu a v pozdějších termínech ve statickém režimu). Obsah NEL v září 2007 byl 1,1 mg/l, tato „nízká“ hodnota byla způsobena oxidací ropných látek přítomným manganistanem. V říjnu však již obsah NEL činil 750 mg/l a v listopadu 3 600 mg/l a ve vzorkovnici byla na hladině vody nesouvislá vrstva fáze. V prosinci a lednu byla dokonce přítomna volná fáze i ve vzorkovnicích, a proto byl obsah NEL stanoven v ml/l ve výši 20 ml/l a 57 ml/l. Při posledním vzorkování v dubnu 2008 byla opět zjištěna vysoká hodnota – 930 mg/l (tabulka č. 30 v příloze č. 10). Znečištění vrtu HV-6 ropnými látkami má negativní vliv na účinnost sanace - manganistan se spotřeboval na rozklad ropných uhlovodíků a ne chlorovaných ethylenů. 4.3.3. Plošný monitoring šíření znečištění v průběhu I. a II. etapy prací Plošný monitoring šíření znečištění byl v průběhu I. etapy sanačních prací realizován v červnu 2005 – bylo odebráno 6 vzorků podzemní vody z objektů HP-1, HP-3, HV-2, St-13, St-100 a St-200 a 2 vzorky povrchové vody z odběrových míst Olšava pod a Olšava nad (příloha Uherský Brod – CHPaČ – sanace

25


aquatest

č. 2) na stanovení obsahu Cl-Eth včetně VCE. Plošný monitoring v rámci II. etapy sanačních prací měl zahrnovat sledování obsahu Cl-Eth v podzemní vodě ze 6 objektů (HP-3, HP-4, HP 1-6, St-11, St-13, St-100) a ze 2 odběrných míst na toku Olšava ve čtvrtletních intervalech s tím, že v každém kole monitoringu bude analyzován obsah PCE, TCE a DCE a při každém druhém kole bude analyzován i obsah VCE. Zahájen měl být v září 2005 a celkem mělo proběhnout 6 kol (poslední kolo se mělo uskutečnit v prosinci 2006). Protože došlo k časovému posunu prací, bylo I. kolo realizováno v říjnu 2005 a mezi II. a III. kolem byla prodleva 4 měsíce. Celkem se uskutečnilo 8 kol monitoringu – do října 2007, které byly doplněny 2 koly v lednu a dubnu 2008 v rámci samostatné zakázky. Vzhledem k zjištěným obsahům Cl-Eth ve vrtech HP 1-6 a HP 1-7, jež byly vybudovány v rámci I. etapy v lednu až únoru 2006, byl od června 2006 do plošného monitoringu zahrnut vrt HP 1-7 (více kontaminovaný) namísto vrtu HP 1-6. Výsledky monitoringu jsou uvedeny v příloze č. 10 v tabulkách 24 až 29. Časový vývoj obsahu Cl-Eth v objektech HP-3, HP-4 a St-100 je znázorněn v příloze č. 6. V grafech v příloze č. 6 jsou vyneseny Σ Cl-Eth bez VCE, neboť ten nebyl stanovován v každém kole monitoringu a docházelo by ke zkreslování výsledků. V tabulce 29 v příloze č. 10 jsou však do sumy Cl-Eth koncentrace VCE zahrnuty. Z tabulek v příloze č. 10 vyplývá, že v důsledku čerpání podzemní vody ze studní St-100 a St-13 došlo k masivnímu rozšíření kontaminačního mraku. Šíření znečištění je velmi citlivé na tyto vnější zásahy, neboť po ukončení využívání studny St-100 obsah Cl-Eth v roce 2005 a 2006 poklesl, ale v lednu 2007 hodnota obsahu Cl-Eth dosáhla na své maximum 15 444,8 µg/l (graf č. 7 v příloze č. 6), což je vůbec nejvyšší hodnota za celý dlouholetý monitoring, který probíhá ve studni od roku 1993. Podle sdělení tehdejší majitelky pozemku tato studna údajně nebyla využívána, i když zhotovitelem bylo ve studni objeveno nainstalované ponorné čerpadlo a vzniklo podezření, že nárůst obsahu Cl-Eth mohl být způsoben jímáním vody ze studny. Při odběru vzorku vody pro plošný monitoring dne 25.4.2008 však bylo dvěma pracovníky zhotovitele zjištěno, že ve studni St-100 je umístěno čerpadlo, které bylo dokonce při vzorkovacím čerpání (doba trvání 60 min.) v krátkých, ale četných intervalech v provozu. Proto lze konstatovat, že nárůst kontaminace v této studni a tedy i značné plošné rozšíření kontaminace je způsobeno nelegálními odběry podzemní vody ze studny. Předpoklad, že zvýšený obsah Cl-Eth je výsledkem pohybu kontaminačního mraku v důsledku aplikace roztoku do vrtů v ohnisku kontaminace až na takovou vzdálenost (studna je od místa zásaku vzdálena cca 100 m) vylučujeme, neboť tak by se musel nárůst obsahu Cl-Eth projevit i ve vrtech HP-3 a HP 1-4 a částečně ve studni St-11. V těchto vrtech však docházelo během aplikace manganistanu v centru kontaminace k poklesu obsahu Cl-Eth. Ve studni St-11, která je relativně blízko ohniska kontaminace, je však situována proti směru proudění podzemní vody, se mohl pravděpodobně projevit zásak manganistanu v červnu 2006, kdy obsah Cl-Eth vzrostl na trojnásobek, při dalších kolech monitoringu však již klesal na minimum v roce 2008 ve výši 16,5 a 22,9 µg/l. Ve studni St-13 byl v roce 2005 zaznamenán výrazný nárůst kontaminace z cca 500 µg/l na hodnotu cca 4 500 µg/l vlivem přitažení kontaminace při odběru vody pro potřeby blízkého učiliště. Odběr vody byl v říjnu 2005 ze studny ukončen a byl vybudovaný náhradní zdroj označený v přílohách St-300. Maximální koncentrace v objektu St-13 byla zjištěna v říjnu 2007 (10 038,6 µg/l). V roce 2008 obsahy Cl-Eth ve studni St-13 dosáhly hodnot nepatrně nad 4 000 µg/l. V důsledku čerpání podzemní vody ze studny St-13 v roce 2005 došlo k výraznému nárůstu obsahu Cl-Eth i ve vrtu HP-4 až na maximum 10 961 µg/l v červnu 2006. V roce 2007, ve kterém už čerpání ze studny St-13 prováděno nebylo více jak rok, však obsah Cl-Eth ve vrtu HP-4 výrazněji nepoklesl a v říjnu 2007 byla ověřena hodnota dokonce velmi blízká hodnotě maximální a to 10 914,3 µg/l (graf č. 6 v příloze č. 6). V roce 2008 byl sice v tomto vrtu ověřen pokles koncentrace o několik tisíc µg/l, ale i nadále jsou výrazně Uherský Brod – CHPaČ – sanace

26


aquatest

překračovány limity ČIŽP. Ve vrtu HP-3, situovaném ve směru proudění podzemní vody od centra kontaminace, došlo v době, kdy nemohly být sanační práce realizovány (léta 2004 a 2005), k výraznému nárůstu Cl-Eth až na maximum 25 351,4 µg/l v únoru 2006 (graf č. 5 v příloze č. 6). Po zahájení aplikace manganistanu v centru kontaminace obsah Cl-Eth v HP-3 poklesl na cca 19 000 µg/l. Od ledna 2007, kdy byla ověřena hodnota 13 234,9 µg/l, obsah ClEth v tomto vrtu výrazně klesá a v posledním kole monitoringu (duben 2008) bylo stanoveno jen 1 347,4 µg/l, což je nejnižší hodnota od roku 2003 a je to nepochybně důsledek aplikace oxidačního činidla. Ve vrtu HP 1-7 byla po jeho vyhloubení v únoru 2006 stanovena nadlimitní koncentrace Cl-Eth (1 043,6 µg/l), po zahájení zásaku v centru kontaminace poklesla pod limit ČIŽP, ale v lednu 2007 byl zaznamenán nárůst obsahu až na své maximum (1 931,4 µg/l). To mohlo být způsobeno posouváním okraje kontaminačního mraku v důsledku zasakování velkého množství roztoku. Od dosažení maxima v lednu 2007 koncentrace v tomto vrtu mírně poklesly a drží se většinou mírně nad limity v intervalu hodnot od 985,2 do 1 673,0 µg/l. Porovnáním obsahu Cl-Eth se sanačními limity vyplývá, že s výjimkou objektu St-11 jsou tyto překračovány a to u 1,2-DCE a Σ Cl-Eth. V nově vyhloubeném vrtu HP 1-7 jsou překračovány i limity pro TCE a PCE. Obsah vinylchloridu, který byl sledován každé druhé kolo, se pohyboval ve vrtech určených pro plošný monitoring od hodnot pod mezí stanovitelnosti po hodnoty do 1 760 µg/l. Vysoké koncentrace (nad 1 000 µg/l) byly zjištěny v objektech HP-3, HP-4 a St-100. Nejvyšší koncentrace v těchto vrtech byly stanoveny v dubnu 2008 a činily 802 µg/l (HP-3), 1 560 µg/l (HP-4) a 1 760 µg/l (St-100). Vlivem započtení VCE se procentuelní podíl jednotlivých členů řady Cl-Eth v těchto vrtech pak výrazně mění (tabulka 2 v příloze č. 14), na rozdíl od vrtů v centru kontaminace. Vývoj procentuelního zastoupení členů řady Cl-Eth (ovšem bez VCE) je graficky znázorněn pro všechny vrty plošného monitoringu v příloze č. 6. Z hlediska procentuálního zastoupení, jak vyplývá z tabulky 1 v příloze č. 14 a grafů č. 8 až 13 v příloze č. 6, převládá v objektech, určených pro plošný monitoring a vzdálenějších od centra kontaminace, jednoznačně DCE, případně VCE. Obsah DCE je dominantní v objektech HP-3, HP-4, St-13 a St-100. V objektech situovaných blíže k centru kontaminace - HP 1-7 a St-11 není podíl DCE tak dominantní (grafy č. 10 a 13 v příloze č. 6), ve vrtu HP 1-7 v několika případech převažuje PCE a ve studni St-11 převládá TCE nad DCE (od roku 2000 téměř ve všech případech). Ve studni St-11 byly ale většinou zjištěny celkově velmi nízké koncentrace (většinou jen v desítkách µg/l), a proto procentuální zastoupení není tak vypovídající jako v ostatních objektech, ve kterých jsou koncentrace v tisících až desetitisících µg/l. Dominantní zastoupení DCE ve většině objektů pro plošný monitoring znamená, že dochází mimo centrum kontaminace k intenzivnímu rozkladu polutantů. Ve vrtu HP-3 při snížení obsahu Cl-Eth na stovky µg/l v roce 2002 byl výrazně dominantní DCE (70 až 90 %), po nárůstu obsahu Cl-Eth v letech 2003 a 2004 došlo k poklesu jeho podílu na 60 až 65 % a ke zvýšení podílu TCE, v letech 2007 a 2008 byl podíl DCE, případně spolu s VCE 100%. Ve vrtu HP-4, bez ohledu na nárůst obsahu Cl-Eth v letech 2003 a 2004, nebyly vůbec přítomny PCE a TCE. DCE a VCE jsou trvale zastoupeny téměř 100 %. Obsahy Cl-Eth v toku Olšava jsou uvedeny v tabulkách 8 až 14 v příloze č. 10. Jak vyplývá z tabulek, nebyly v hodnoceném období překročeny imisní standardy dané pro jednotlivé polutanty Nařízením vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Obsahy TCE a PCE Uherský Brod – CHPaČ – sanace

27


aquatest

byly v hodnoceném období pod mezí stanovitelnosti, mírně zvýšená koncentrace byla stanovena u 1,2-cis-DCE v období od ledna 2006 do září 2007 u vzorku „Olšava pod“ (v intervalu hodnot od 0,4 µg/l do 2,7 µg/l), byla však výrazně nižší než imisní standard, který platil do 1.10.2007 (10 µg/l). Nová limitní koncentrace 1,2-cis-DCE, která činí 2,0 µg/l, nebyla ve vzorcích odebraných po 1.10.2007 z vodního toku Olšava také překročena. Obsah VCE, který byl sledován při každém druhém kole monitoringu a v roce 2008 vždy, byl většinou pod mezí stanovitelnosti. Jediný obsah VCE, který byl ve sledovaném období zjištěn nad mezí stanovitelnosti, dosáhl hodnoty 0,6 µg/l ve vzorku „Olšava pod“ v říjnu 2006. Lze tedy konstatovat, že odstranění masivního znečištění v jv. části areálu bývalé CHPaČ se pozitivně projevilo na poklesu koncentrací Cl-Eth v povrchovém toku. 4.3.4. Kontrola kvality vzorkovacích a laboratorních prací Pro kontrolu kvality procesu vzorkovacích a laboratorních prací byly odebrány duplicitní vzorky vody (ze stejného vrtu odběr vzorku do 2 vzorkovnic), které byly analyzovány pod jiným označením v laboratoři zhotovitele nebo pod stejným označením ve Zdravotním ústavu se sídlem v Brně (označeno v tabulce 15 jako duplicitní vzorek). Jak vyplývá z výsledků uvedených v tabulce 15, nebyly v procesu vzorkovacích ani analytických stanovení zjištěny chyby, neboť obsahy jednotlivých polutantů se pohybovaly v rozmezí řádu s výjimkou 1,2-trans-DCE u vzorků z objektu St-100 ve dnech 18.1.2007 a 3.5.2007. Tabulka 15: Výsledky kontroly kvality vzorkovacích a laboratorních prací - podzemní voda Datum odběru

Objekt

VCE

1,1-DCE

1,2-cis- 1,2-transDCE DCE µg/l

TCE

PCE

St-100

18.1.2007

-

34,0

14 000,0

47,8

786,0

577,0

St-100 (duplicitní vzorek)*

18.1.2007

-

19,8

9 710,0

612,0

713,0

473,0

St-100 po 60 min.

3.5.2007

335,0

21,5

8 650,0

32,4

227,0

173,0

St-100 po 60 min. (dupl. vzorek)*

3.5.2007

106,0

7,4

5 650,0

111,0

176,0

135,0

HP-3

10.10.2007

1 090,0

<0,3

2 490,0

<0,3

<0,5

<0,3

HP-7 (kontrolní vzorek)

10.10.2007

1 210,0

<0,3

2 670,0

<0,3

2,5

4,1

HP-4

31.1.2008

1 020,0

4,7

7 710,0

<0,5

<0,5

<0,5

HP-7 (kontrolní vzorek)

31.1.2008

927,0

6,5

7 580,0

6,5

<0,5

<0,5

* - analýzy provedla laboratoř Zdravotního ústavu se sídlem v Brně

4.3.5. Hydrologická měření Hydrologická měření realizovaná v rámci II. etapy (v průběhu zásaku manganistanu) se uskutečnila v roce 2006 ve dnech 30.3.2006, 21.4.2006, 15.5. a 23.5.2006, 7.6., 12.6., 21.6. a 26.6.2006, 28.7.2006, 1.9. a 20.10.2006. Měření v roce 2007 (v průběhu zásaku) byla realizována ve dnech 18.1.2007, 26.2.2007, 8.3. a 22.3.2007, 10.4. a 24.4.2007, 10.5. a 25.5.2007, 12.6. a 27.6.2007, 25.7.2007, 9.8. a 30.8.2007 a 18.9.2007. Měření v roce 2008 (po ukončení zásaku) bylo provedeno pouze 24.4.2008. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v příloze č. 11. Stavy hladiny podzemní vody v roce 2007 od března do června byly měřeny ve vrtech v ohnisku kontaminace a nejbližším okolí každý den, protože probíhal intenzivní


28


aquatest

zásak manganistanu. V příloze č. 11 jsou ponechána z tohoto období pouze 2 měření za měsíc, ostatní měření nejsou uvedena. V průběhu I. etapy sanačních prací (červen 2005 až únor 2006) se neovlivněná hladina podzemní vody v centru kontaminace pohybovala v hloubce od 3,55 m p.t. (vrt HP-1) do 4,23 m p.t. (vrt HP 1-5). Rozkyv hladin v hodnoceném období činil 0,13 m (vrty HP 1-2, HV2) až 0,39 m (vrty HP-1, HP 1-5). V okrajových částech areálu a v jeho těsném okolí byla naměřena úroveň maximální hladiny podzemní vody v hloubce 3,20 m p.t. (St-100), úroveň minimální hladiny byla zaznamenána 4,67 m p.t. (St-200). Nejnižší rozkyv vykazoval objekt St-13 (0,23 m), nejvyšší rozkyv činil 0,50 m u objektu St-200. V průběhu II. etapy prací se neovlivněná hladina podzemní vody v centru kontaminace pohybovala v hloubce 3,18 m p.t. (vrt HP-1) až 4,96 m p.t. (sonda S-5) s výjimkou konce března 2006, kdy došlo v důsledku intenzivního tání sněhové pokrývky k vzestupu hladiny podzemní vody až na úroveň 1,2 m p.t. V průběhu zásaku roztoku manganistanu docházelo k řízenému zvyšování hladiny podzemní vody v zasakovaných vrtech maximálně do úrovně 3,0 m p.t. Rozkyv hladin během II. etapy činil u vrtů v centru kontaminace 0,89 m (HP-21) až 1,09 m (HP 1-5), u sond 0,15 m (S-10) až 0,93 m (S-3). V okrajových částech areálu a v jeho těsném okolí se neovlivněná hladina podzemní vody pohybovala v hloubce 2,85 m p.t. (St-100) až 5,10 m p.t. (St-11). Nejnižší rozkyv vykazoval vrt HP-5 (0,41 m), nejvyšší rozkyv činil 1,20 m u vrtu HP 1-7. Z hydrologických údajů naměřených ve dnech 23.5.2006 a 24.4.2008 byly sestaveny mapy hydroizohyps (obrázky č. 1 a 2) v centru kontaminace a to vždy v období bez zásaku manganistanu. Dne 23.5.2006 směřoval proud podzemní vody k jihu a jihozápadu, v severní části lokality až k západojihozápadu, pravděpodobně vlivem výrazného depresního kužele vytvořeného v důsledku snižování hladiny podzemní vody ve studni St-ZZN až na úroveň cca 8,0 m p.t. (obrázek č. 1). Hydraulický gradient měl v severní části území hodnotu 0,0052, maximální rozdíl potenciometrické výšky činil 0,32 m (mezi vrty HP 1-7 a HP 1-4). V jižní části zobrazeného prostoru byl hydraulický gradient vyšší – 0,0078 a rozdíl potenciometrické výšky činil 0,43 m (mezi vrty HP-3 a HP 1-4). V tomto prostoru pravděpodobně dochází již k drénování podzemní vody řekou Olšavou. Mapa hydroizohyps ze dne 24.4.2008, z období po ukončení zásaku manganistanu, znázorňuje také proudění podzemní vody neovlivněné sanačními pracemi (obrázek č. 2) a to za podstatně nižších stavů hladiny podzemní vody – o cca 1 m. Proud podzemní vody měl odlišný směr - k západu, v severní části lokality až k západoseverozápadu, také v důsledku snižování hladiny podzemní vody ve studni St-ZZN až na úroveň cca 8,0 m p.t. Úroveň hladiny podzemní vody v dubnu 2008 byla ve srovnání s úrovní hladiny v květnu 2006 o 0,57 až 0,99 m níže (ve vrtech HP-3 a HP 1-7), což se projevilo změnou směru proudění podzemní vody - k západojihozápadu, v severní části lokality pak k severozápadu až k západoseverozápadu. Hydraulický gradient měl v severní části území hodnotu 0,0048, maximální rozdíl potenciometrické výšky činil 0,16 m (mezi vrty HV-1 a HP 1-4). V jižní části zobrazeného prostoru byl hydraulický gradient nepatrně vyšší – 0,0051 a rozdíl potenciometrické výšky činil 0,28 m (mezi vrty HP-3 a HP 1-4). Směr proudění podzemní vody v hodnoceném území je výrazně ovlivňován hydraulickou spojitostí s tokem Olšava. 4.3.6. Přípravné práce pro pilotní zkoušku rozkladu Cl-Eth nanočásticemi železa Přípravné práce zahrnovaly laboratorní ověření účinnosti rozkladu Cl-Eth nulamocným železem na vzorcích zeminy a podzemní vody odebraných z areálu bývalé CHPaČ v prostoru vrtů HP-3 a HP-4 – doba realizace od listopadu 2006 do března 2007. Výstupem byla závěrečná zpráva: „Testování použití nulamocného nanoželeza (NZVI) pro odstranění Uherský Brod – CHPaČ – sanace

29


aquatest

chlorovaných uhlovodíků na vzorcích vody a zeminy z lokality Uherský Brod“ (L. Lacinová, 2007, Technická univerzita Liberec). V závěru zprávy je uvedeno, že nulamocné nanoželezo je možné úspěšně použít pro odstranění chlorovaných uhlovodíků na lokalitě Uherský Brod. Dostatečně účinná koncentrace NZVI pro testované vzorky je kolem 1 - 2 g/l. Průběh dekontaminace je podstatně ovlivněn sorpcí Cl-Eth na jílové frakci zeminy, odbourávání Cl-Eth na vzorcích s vyšším podílem jílové frakce probíhá mnohem pomaleji. V červnu 2007 byly vyhloubeny a trvale vystrojeny 2 průzkumné vrty HP-5 a HP-6 ve směru proudění podzemní vody od objektu HP-4, ve kterém byla plánována pilotní zkouška rozkladu Cl-Eth nanočásticemi. Vrty byly ukončeny v nepropustném podloží v hloubce 9,0 m p.t. Situování vrtů je vyznačeno v příloze č. 2. Základní údaje o průzkumných vrtech jsou v tabulce 7. Petrografické popisy jsou součástí přílohy č. 12. Protože tyto práce nejsou zahrnuty v projektu sanačních prací a jsou hrazeny zhotovitelem, musely být z ekonomických důvodů přerušeny, neboť nanotechnologický klastr, v jehož režii měla být zkouška provedena, ukončil činnost, takže terénní zkouška již nebyla realizována. 4.3.7. Bilance odstraněných polutantů Bilance odstraněných polutantů je uvedena v tabulce 18 a je rozdělena podle jednotlivých způsobů odstraňování Cl-Eth a podle jednotlivých etap prací. Množství odčerpané volné fáze polutantů ze dna vrtů před zahájením zásaku roztoku manganistanu a množství volné fáze se směsí burelu, odčerpané již v průběhu zásaku, bylo stanoveno vážením při předání těchto odpadů k likvidaci oprávněnou firmou. Pro stanovení množství Cl-Eth odstraněných in-situ chemickou oxidací manganistanem draselným byla zhotovitelem vypracována metodika, která byla použita na jiných lokalitách (např. při sanaci ve společnosti Visteon – Autopal, s.r.o. v Novém Jičíně). Uvedená metodika zahrnuje 2 metody. Metoda 1 Vychází z předpokladu, že známe objem vyčištěného území a obsah polutantů v horninovém prostředí - zemině. Pro výpočet množství odstraněného polutantu jsme vycházeli z rozsahu vyčištěného horninového prostředí, který jsme odvodili z výsledků sanačního monitoringu. Z výsledků pilotní zkoušky pak byl znám dosah roztoku manganistanu při zásaku do vrtů – maximální činil 7 m, pro výpočty jsme použili hodnotu redukovanou o nehomogenitu prostředí a ověřenou při provádění II. etapy sanačních prací – 3,5 m. Při zásaku roztoku do 29 vrtů a dosahu šíření manganistanu do průměrné vzdálenosti cca 3,5m bylo vyčištěno cca 1 100 m2 území. Tato plocha koresponduje s planimetricky vypočtenou plochou, v níž byl roztok manganistanu aplikován (1 082 m2). Mocnost kontaminované zeminy jsme určili na základě výsledků laboratorních analýz Cl-Eth v zemině z různých hloubkových úrovní a ze senzorického popisu při vrtných pracích a z petrografických popisů nově hloubených vrtů a sond. Protože hladina podzemní vody při aplikaci roztoku manganistanu nesměla překročit úroveň 3,0 m p.t. a báze kolektoru je průměrně v hloubce 9,5 m, uvažujeme mocnost kontaminovaného prostředí, v němž bylo znečištění odstraněno na 6,5 m. Získaný objem vyčištěného prostoru byl přepočten na tuny, resp. kg. Tato hodnota byla vynásobena průměrnou koncentrací kontaminované zeminy, kterou jsme získali jako průměrnou hodnotu z koncentrací sumy Cl-Eth stanovených laboratorně ve vzorcích zeminy odebraných z vrtů situovaných v místě centra kontaminace. Metoda 1 je zatížena značnou mírou nejistoty, a to: •

jak z hlediska nadlepšení skutečně odstraněného množství polutantů, neboť např. průměrná koncentrace Cl-Eth v zemině je počítána z omezeného počtu laboratorních


30


aquatest

•

analýz a výpočet vyčištěného prostoru je zatížen chybou vyplývající z odvození tohoto území, tak z hlediska podcenění skutečně odstraněného množství polutantů, neboť do výpočtu není zahrnuto množství Cl-Eth přítomné v podzemní vodě nebo ve volné fázi na bázi kolektoru a také rozložené při aplikaci manganistanu.

Z toho důvodu je zpracován i výpočet množství odstraněných polutantů na základě stechiometrických výpočtů a je označen jako metoda 2. Metoda 2 Výpočet množství rozloženého polutantu vychází ze skutečnosti, že do horninového prostředí bylo aplikováno konkrétní množství manganistanu a známe množství KMnO4 potřebné pro rozklad 1 g Cl-Eth v zemině stanovené jak při laboratorní zkoušce oxidace, tak i při pilotních zkouškách v terénu. Množství KMnO4 potřebné pro rozklad 1 g Cl-Eth bylo zjištěno stechiometrickými výpočty na základě chemických rovnic, popisujících probíhající rozklad Cl-Eth oxidací manganistanem. Při laboratorních zkouškách oxidace vzorků zemin z centra kontaminace byly provedeny tyto stechiometrické výpočty: polutant DCE TCE PCE

spotřeba KMnO4 (g) na 1 g členu řady Cl-Eth 4,39 2,43 1,27

Množství KMnO4 nutné na rozložení 1 g Cl-Eth v různých místech centra kontaminace se liší, neboť závisí na poměru zastoupení jednotlivých členů řady Cl-Eth. Pokud uvažujeme, že v centru kontaminace převládá v zemině znečištění TCE, případně PCE, v podzemní vodě však před aplikací manganistanu byl přítomen i značný podíl DCE, pak průměrná hodnota spotřeby činí 2,7 g KMnO4 na 1 g Cl-Eth. Protože však při aplikaci KMnO4 do horninového prostředí dochází k oxidaci i přirozených organických látek, případně k dalším reakcím, na které je KMnO4 spotřebováván, a navíc může být horninové prostředí v místě sanace kontaminováno i jinými organickými látkami, které mohou být oxidovány (například NEL), je nutné získanou hodnotu opravit (viz níže).


31


aquatest

Vlastní výpočet množství odstraněných polutantů v průběhu sanace metodou in-situ chemické oxidace KMnO4 Metoda 1: V celkové bilanci je uvažováno s množstvím odstraněných polutantů stanovených z koncentrace Cl-Eth v zemině vypočtené jako průměr všech analýz uvedených v tabulce 1 v příloze č. 10 s výjimkou analýz ze sond S-10, S-12 a S-13, které byly vzorkovány již v průběhu zásaku a vykazovaly přítomnost manganistanu, a z vrtu HV-5 v intervalu 0,2 – 1,3 m, neboť sanováno bylo prostředí od 3,0 m p.t. Výpočet: Varianta s průměrnou koncentrací: A x B x C x 1,8 x 1 000 x DA = EA Dílčí výsledky: A x B = vyčištěná plocha ohniska A x B x C = objem zeminy sanované oxidací v m3 A x B x C x 1,8 = objem zeminy sanované oxidací v t Použité koeficienty: 1,8 – koeficient přepočtu z m3 na tuny 1 000 – přepočet z tun na kg Tabulka 16.: Přehled množství zlikvidovaných polutantů při vlastní sanaci manganistanem (průměrná koncentrace je použita z let 2003 – 2007)

Lokalita

Dosah oxidace kolem 1 vrtu (m)**

Plocha vyčištěná kolem 1 vrtu (m2)

Počet zasak. vrtů

A

B

Vyčištěná plocha ohniska (m2)

Mocnost kont. vrstvy (m)

Objem zeminy sanované oxidací (m3)

C

Objem zeminy sanované oxidací (t)

Obsah Cl-Eth v zemině (kg/kg sušiny)

Odstraněné množství Cl-Eth pro variantu (kg)

Ø koncentrace*

Ø koncentrace

DA

EA

centrum 3,5 38 29 1 100 3,0 – 9,5 7 150 12 870 0,00079 10 185,8 kontaminace *nejsou zde započítány analýzy zeminy ze sond ovlivněné KMnO4 (S-10, S-12 a S-13) a vrtu HV-5 v intervalu 0,2 – 1,3 m ** maximální dosah oxidace byl při pilotní zkoušce detekován ve vzdálenosti 7 m, v rámci objektivity jsme počítali s hodnotou poloviční - 3,5 m


32


aquatest

Metoda 2: Při výpočtu množství manganistanu spotřebovaného na rozklad 1 g Cl-Eth jsme vycházeli z množství KMnO4, které bylo spotřebováno při třepací zkoušce s jednotlivými roztoky, z výchozí koncentrace Cl-Eth v zemině (480,1 a 214,2 mg/kg) a z koncentrace Cl-Eth v zemině po třepací zkoušce (4,1 a 19,8 mg/kg). Výpočtem byla stanovena spotřeba manganistanu ve výši 153,8 g KMnO4 na rozklad 1 g Cl-Eth ve vzorku z HV-3 a 65,5 g KMnO4 na rozklad 1 g Cl-Eth ve vzorku z HP 1-2, tzn. že čím vyšší je obsah Cl-Eth v zemině, tím nižší je měrná spotřeba manganistanu na jejich rozklad. Výpočet: Množství KMnO4 nutné na rozložení 1 g Cl-Eth – 2,7 g (hodnota ze stechiometrických výpočtů), 153,8 g a 65,5 g KMnO4 na 1 g Cl-Eth Tabulka 17: Množství odstraněných Cl-Eth (kg) vypočtené pomocí různých hodnot Lokalita

Množství KMnO4 nutné na rozložení 1 g Cl-Eth (g)

centrum kontaminace

Množství zasáknutého KMnO4 (kg)

2,7 153,8 65,5

Odstraněné množství Cl-Eth (kg)

50 000,0 50 000,0 50 000,0

18 518,5 352,1 763,4

Z tabulky 17 jsou patrné výrazné rozdíly při použití různých hodnot množství KMnO4 na rozložení 1 g Cl-Eth. Na základě laboratorní zkoušky oxidace lze bilanci rozložených polutantů pouze odhadnout. V přehledu množství zlikvidovaných polutantů v období 2004 – 2007 (tabulka 18) vycházíme z metody 1, protože známe celkovou plochu, ve které byla odstraněna kontaminace Cl-Eth, dosah oxidace a máme také k dispozici relativně velký počet analýz obsahu Cl-Eth v zeminách. Z tabulky 18 vyplývá, že celkem bylo hodnocenými sanačními pracemi odstraněno z horninového prostředí cca 10 660 kg Cl-Eth. Tabulka 18: Přehled množství zlikvidovaných polutantů v období 2004 – 2007 Odstraněné množství Cl-Eth při sanačních pracích rozložení manganistanem odčerpání volné odčerpání směsi Období v rámci pilotní zkoušky fáze* burelu a volné fáze a sanace (kg) 26.9.2004 – 5.10.2004 185,0 23.6.2005 – 9.12.2005 205,0 11.11.2004 – 3.10.2007 84,0 10 186,0 celkem 390,0 84,0 10 186,0 celkem za sanaci 10 660,0 * - je zde započítáno i odčerpávání polutantů z období před sanací (z roku 2004 a 2005)

Je nutné zdůraznit, že výpočet bilance odstraněných polutantů při použití sanační technologie in-situ chemické oxidace je vždy zatížen určitou mírou nejistoty. Proto pro hodnocení úspěšnosti sanačních prací považujeme za důležitější, zda a z jakého prostoru se podařilo odstranit znečištění. Vývoj plošného rozsahu kontaminace je znázorněn na obrázcích č. 3 a 4 a to v letech 2002, 2004, 2007 a 2008. Dosah roztoku manganistanu byl vypočten na cca Uherský Brod – CHPaČ – sanace

33


aquatest

1 100 m2. Planimetricky bylo vypočítáno, že kontaminace byla odstraněna na ploše cca 2 600 m2, uvažujeme-li i plochu v okolí vrtů HP-1 a HP 1-4 směrem k vrtu HP-3. Z hlediska hloubkového byla kontaminace odstraněna v celé své mocnosti – od 3,0 m do cca 9,5 m p.t.

5. VYČÍSLENÍ VELIKOSTI ZBYTKOVÉHO ZNEČIŠTĚNÍ Plocha území se zbytkovým znečištěním je graficky znázorněna na obrázku č. 4 pro období duben 2008. Plocha území s předpokládaným obsahem Cl-Eth v podzemní vodě vyšším než 1 000 µg/l byla planimetricky vypočtena na 10 300 m2. Přestože je pro okrajové části areálu bývalé CHPaČ stanoven sanační limit Σ Cl-Eth ve výši 550 µg/l, pro vyčíslení zbytkového znečištění jsme použili hodnotu 1 000 µg/l, neboť v Aktualizaci prováděcího projektu byla vymezena oblast kontaminace izolinií o této koncentraci (obrázek č. 3). V roce 2004 byla plocha území s obsahem Cl-Eth vyšším než 1 000 µg/l odhadnuta na 18 400 m2. V případě, že by nebyla kontaminace rozvlékána čerpáním podzemní vody ze studní St-13 a St-100, byla by stávající plocha zbytkového znečištění podstatně nižší. Přesné ohraničení rozsahu kontaminace západním směrem nelze provést, neboť v důsledku čerpání kontaminované podzemní vody studnami došlo k rozšíření znečištění až za stávající monitorované objekty, proto je na obrázku č. 4 navíc vyznačen i pravděpodobný výskyt sumy Cl-Eth ve výši 200 µg/l. Z hlediska úrovně míry kontaminace horninového prostředí lze konstatovat, že v prostoru zbytkového znečištění byly v dubnu 2008 maximální obsahy Cl-Eth v tisících µg/l a nepředpokládáme překročení celkové sumy Cl-Eth ve výši 20 000 µg/l. Ve srovnání s centrem kontaminace, v němž byla přítomna volná fáze Cl-Eth na bázi kolektoru, je tedy míra kontaminace výrazně nižší. Dominantním polutantem jsou v okrajových částech areálu produkty přirozeného rozkladu Cl-Eth – především DCE, případně VCE. Obsahy PCE a TCE – tedy primárních polutantů, které způsobily kontaminaci horninového prostředí, jsou zanedbatelné a obvykle se pohybují v jednotkách nebo desítkách µg/l. Ve vlastním centru kontaminace, v němž v prosinci 2007 byly obsahy Cl-Eth maximálně v nižších stovkách µg/l, nelze místy vyloučit, z důvodu heterogenity prostředí, zpětný nárůst obsahu Cl-Eth nad sanační limity. V případě, že tak nastane, bude provedeno dočištění lokality aplikací roztoku manganistanu.

6. ZHODNOCENÍ REZIDUÁLNÍHO RIZIKA PLYNOUCÍHO ZE ZBYTKOVÉ ZÁTĚŽE Pro hodnocenou lokalitu byly sanační limity navrženy na základě původní analýzy rizika z roku 1998. Následně byla zpracována aktualizace analýzy rizik v roce 2001, v níž byla aktuálně přehodnocena rizika. Dále byla hodnocena rizika plynoucí z kontaminace horninového prostředí chlorovanými ethyleny v rámci I. etapy sanačních prací v roce 2005. Hodnocení zdravotních rizik Pro navržení dalšího postupu považujeme za nezbytné provést novou aktualizaci analýzy rizik, která by zohlednila především to, že pro zpracování analýz rizik je závazný Metodický pokyn pro analýzu rizik kontaminovaného území zveřejněný ve Věstníku MŽP, částka 9 v září 2005.


34


aquatest

Pro názornost jsme níže porovnali vstupní parametry a výsledky analýz rizika z let 2001, 2005 a provedli orientační výpočet podle aktuálních hodnot v roce 2008. Základním parametrem pro hodnocení zdravotních rizik populace jsou hodnoty RfD (referenční dávka) a CSF (faktor směrnice karcinogenního rizika), které jsou upravovány podle aktuálního hodnocení nebezpečných vlastností jednotlivých látek a jsou vydávány U.S. EPA. Jak vyplývá z tabulky 19, došlo k výrazným změnám základních parametrů v letech 2001 a 2005 a to až v řádech. Pro rok 2008 jsou platné stejné parametry jako v roce 2005 s výjimkou hodnoty RfD pro inhalaci. Tabulka 19: Porovnání základních parametrů pro kvantifikaci rizika platných při zpracování AAR CHPaČ – Uherský Brod v roce 2001, při hodnocení zdravotních rizik v roce 2005 a platných v roce 2008

Chemická látka

Orální 2005

2001

2008

RfDo CSFo RfDo CSFo RfDo CSFo -1 -1 (mg/kg/den) (mg/kg/den) (mg/kg/den) (mg/kg/den) (mg/kg/den) (mg/kg/den)-1 VCE-dospělí nepočítáno nepočítáno 3,0.10-3 7,2.10-1 3,0.10-3 7,2.10-1 -2 -2 nepočítáno nepočítáno 5,0.10 5,0.10 1,1-DCE 1,0.10-2 1,0.10-2 1,0.10-2 1,2-cis-DCE 2,0.10-2 2,0.10-2 2,0.10-2 1,2-trans-DCE -3 -2 -4 -1 -4 1,1.10 3,0.10 4,0.10 3,0.10 4,0.10-1 6,0.10 TCE 1,0.10-2 5,2.10-2 1,0.10-2 5,4.10-1 1,0.10-2 5,4.10-1 PCE Inhalační Chemická 2001 2005 2008 látka RfDi CSFi RfDi CSFi RfDi CSFi (mg/kg/den) (mg/kg/den)-1 (mg/kg/den) (mg/kg/den)-1 (mg/kg/den) (mg/kg/den)-1 VCE-dospělí nepočítáno nepočítáno 2,8.10-2 1,5.10-2 2,8.10-2 1,5.10-2 -3 -1 -2 -2 9,0.10 1,6.10 6,0.10 6,0.10 1,1-DCE -2 1,0.10 1,2-cis-DCE nepočítáno 1,7.10-2 1,7.10-2 1,2-trans-DCE nepočítáno 3,1.100 6,0.10-3 1,0.10-2 4,0.10-1 1,0.10-2 4,0.10-1 TCE 1,1.10-2 2,0.10-3 1,4.10-1 2,0.10-2 8,0.10-1 2,0.10-2 PCE Dermální Chemická 2001 2005 2008 látka RfD CSF RfD CSF RfD CSF d

d

d

d

d

d

(mg/kg/den) (mg/kg/den)-1 (mg/kg/den) (mg/kg/den)-1 (mg/kg/den) (mg/kg/den)-1 VCE-dospělí nepočítáno nepočítáno 3,0.10-3 7,2.10-1 3,0.10-3 7,2.10-1 nepočítáno nepočítáno 5,0.10-2 5,0.10-2 1,1-DCE -2 nepočítáno nepočítáno 1,0.10 1,0.10-2 1,2-cis-DCE -2 -2 nepočítáno 2,0.10 2,0.10 1,2-trans-DCE nepočítáno nepočítáno nepočítáno 3,0.10-4 4,0.10-1 3,0.10-4 4,0.10-1 TCE 5,4.10-1 1,0.10-2 5,4.10-1 nepočítáno nepočítáno 1,0.10-2 PCE

V tabulkách 20 až 22 jsou uvedeny expoziční scénáře použité při výpočtech rizik v jednotlivých letech. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, který je odborným garantem při výpočtech zdravotních rizik a který prováděl výpočty v roce 2005, požaduje při definici expozičních scénářů vždy uvažovat jen reálné mechanismy migrace polutantů a reálné expozice. Proto při odhadu zdravotních rizik v roce 2008 je množství scénářů omezené.


35


aquatest

Tabulka 20: Expoziční scénáře použité pro hodnocení zdravotních rizik v AAR v roce 2001 Možná expozice obyvatel pracovník pracující v areálu osoba trvale žijící v blízkosti areálu pracovník zahradnictví učeň a pracovník v SOU zemědělském

Expoziční cesta podzemní voda Výpary

podzemní voda podzemní voda výpary podzemní voda výpary

On-site nahodilá perorální expozice při mytí ploch inhalace par z kontaminované podzemní vody při mytí ploch Off-site nahodilá perorální expozice z domovních studní nahodilá perorální expozice ze studny v zahradnictví při zalévání inhalace par z kontaminované podzemní vody při zalévání Nahodilá perorální expozice inhalace par z kontaminované podzemní vody při zalévání

Tabulka 21: Expoziční scénáře použité pro hodnocení zdravotních rizik v roce 2005 Možná expozice obyvatel

pracovník pracující v areálu učeň a pracovník v SOU zemědělském

Expoziční cesta On-site dermální kontakt s kontaminovanou podzemní podzemní voda vodou ze studny St-100 při sprchování inhalační i dermální expozice kontaminované podzemní vodě ze studny St-100 při podzemní voda/výpary sprchování ingesce zeminy zalévané kontaminovanou podzemní vodou ze studny St-13 a její zemina spolknutí při zahradnických pracích na lokalitě

Tabulka 22: Expoziční scénáře použité pro hodnocení zdravotních rizik v roce 2008 Možná expozice obyvatel

Expoziční cesta On-site + Off-site

pracovníci – provádějící výkopové práce

osoba trvale žijící v blízkosti závodu

dermální kontakt (scénář č. 1)

podzemní voda

Off-site nahodilá perorální expozice při koupání při využití vody z domovních studní jako zdroje podzemní voda vody do bazénu či brouzdališť (scénář č. 2) inhalace par z kontaminované podzemní vody výpary při zalévání (scénář č. 3)


36


aquatest

Dalším důležitým údajem při hodnocení rizik jsou koncentrace polutantů, které byly při výpočtech použity. Tabulka 23: Koncentrace Cl-Eth v podzemní vodě použité při výpočtech v červnu 2001 (µg/l) Kontaminant

VCE

1,1-DCE

1,2-cisDCE

Požití

St-11 HP-12

-

-

25,7 47,2

Inhalace

St-11

-

-

3,7 233,2

∅ St-11 a HP-1

5,6

1,2-transDCE µg/l

TCE

0,6 0,5 -

PCE

67,0 22,0

72,2 7,6

29,6 852,5

5,7 6 661,8

Tabulka 24: Koncentrace Cl-Eth v podzemní vodě, ovzduší a zemině použité při výpočtech v říjnu 2005 Kontaminant

VCE

1,1DCE

Podzemní voda St-11

∅ koncentrace1) max. koncentrace

St-13


St-100


1,0 2,0 550,3 999,0 688,2 2 160,0

0,0 0,0 1,5 5,0 13,8 36,9

3 900 1 950 12 240 6 120

78 39 209 104

Ovzduší Průměrná koncentrace Maximální koncentrace

100 % látky2) 50 % látky3) 100 % látky2) 50 % látky3)

Zemina Kumulativní koncentrace 4,59 0,0124 (1996 – 2005) 1) - časově vážený průměr za rok 2004 - 2005 2) - 100 % se odpaří z vody do ovzduší koupelny 3) - 50 % se odpaří z vody do ovzduší koupelny

1,2-cis- 1,2-transTCE DCE DCE µg/l 24,8 0,8 41,3 46,4 1,4 49,3 1 208,0 5,5 2,2 3 970,0 13,9 4,9 4 326,6 16,8 47,8 11 200,0 39,4 370,0 3 µg/m 24 517 12 258 63 466 31 733 mg/kg 10,1

92 46 223 111

PCE

4,6 17,2 1,2 7,5 36,4 224,0

270 135 2 096 1 048

206 103 1 269 634

0,0461 0,0191

0,101

Pro aktuální orientační výpočet expozice byly použity pro všechny expoziční scénáře maximální a průměrné koncentrace chlorovaných ethylenů naměřené ve vzorcích podzemní vody odebraných při plošném monitoringu v dubnu 2008 a jsou uvedeny v tabulce 25. Tabulka 25: Koncentrace Cl-Eth v podzemní vodě použité při výpočtech v dubnu 2008 (µg/l) Kontaminant plošný monitoring (duben 2008)

∅ koncentrace max. koncentrace


1,2-cisDCE

1,2-transDCE µg/l

828,2

4,4 3 050,5

7,3

76,0

112,3

1 760,0

11,0 7 180,0

16,2

282,0

446,0

VCE

1,1DCE

37

TCE

PCE


aquatest

Orientační výpočty zdravotních rizik v roce 2008 Vyhodnocení expozice Expoziční scénář č. 1 – pracovník provádějící výkopové práce v areálu bývalé CHPaČ – dermální kontakt s kontaminovanou podzemní vodou Odhad zdravotních rizik byl proveden pro případ, že by byly v areálu bývalé CHPaČ prováděny zemní práce a pracovník, provádějící tyto práce by přišel do dermálního kontaktu s kontaminovanou vodou. Expoziční scénář č. 2 – obyvatelé v nejbližší obytné zástavbě - nahodilá perorální expozice při koupání při využití vody z domovních studní jako zdroje vody do bazénu či brouzdališť Odhad zdravotních rizik byl proveden pro případ, že by došlo k náhodnému požití vody z domovních studní v blízkém okolí areálu bývalé CHPaČ v případě, že by voda byla použita k napouštění bazénu či brouzdaliště. Expoziční scénář č. 3 – obyvatelé v nejbližší obytné zástavbě - inhalace par z kontaminované podzemní vody při zalévání Odhad zdravotních rizik byl proveden pro případ, že by došlo k inhalaci par chlorovaných ethylenů při zalévání zahrádek kontaminovanou podzemní vodou. Výpočet pro expoziční scénář č. 1 – dermální kontakt s kontaminovanou vodou Tabulka 26: Hodnoty výpočtů dermální absorbované dávky (ADD) sledovaných škodlivin vypočtené pro expoziční scénář č. 1 Chemická látka

DAD (mg/kg/den)

max. koncentrace

Ø koncentrace

VCE

1,10.10

-6

5,18.10-7

1,2-cis-DCE TCE

4,15.10-4

1,76.10-4

2,45.10-7

6,61.10-8

PCE

1,19.10-6

2,99.10-7

Tabulka 27: Hodnoty výpočtů kvocientu nebezpečnosti (HQ) a individuálního celoživotního karcinogenního rizika (ILCR) sledovaných škodlivin vypočtené pro expoziční scénář č. 1 Chemická látka VCE

HQ

HQ

HI

HI

ILCR

ILCR

max. Ø max. Ø max. Ø koncentrace koncentrace koncentrace koncentrace koncentrace koncentrace 3,67.10-4

1,73.10-4

4,28.10-2

4,15.10-2 1,76.10-2 1,2-cis-DCE 8,17.10-4 2,20.10-4 TCE 1,19.10-4 2,99.10-5 PCE …- chemická látka nemá karcinogenní účinky Uherský Brod – CHPaČ – sanace

38

1,80.10-2

7,93.10-7 -

3,73.10-7 -

9,81.10-8 6,41.10-7

2,64.10-8 1,61.10-7


aquatest

Výpočet expozičního scénáře č. 2 – nahodilá perorální expozice kontaminované vodě Vzorec pro výpočet: CW × CR × ET × EF × ED CDI = BW × AT kde: OD = CW = CR = ET = EF = ED = BW = AT =

orální dávka (mg/kg/den) koncentrace chemické látky ve vodě (mg/l) – viz. tabulka č. 1 množství požité vody za den (l/den) – 0,25 l/den doba expozice (hod/den) – 1 hod/den frekvence expozice (den/rok) – 1 a 52 dní/rok doba trvání expozice (roky) – 70 let tělesná hmotnost (kg) – 70 kg doba průměrování (dny) – nekarcinogenní účinek = ED x 365 dní/rok, karcinogenní účinek = 70 let x 365 dní/rok (25 550 dní)

Tabulka 28: Hodnoty výpočtů chronického denního příjmu (CDI) sledovaných škodlivin vypočtené pro expoziční scénář č. 2 OD (mg/kg/den) pro EF = 1

Chemická látka

max. koncentrace

OD (mg/kg/den) pro EF = 52

Ø koncentrace

-5

8,10.10

-6

max. koncentrace 8,95.10

Ø koncentrace

-4

4,21.10-4

VCE

1,72.10

1,1-DCE

1,08.10-7

4,31.10-8

5,60.10-6

2,24.10-6

1,2-cis-DCE 1,2-transDCE TCE PCE

7,03.10-5

2,98.10-5

3,65.10-3

1,55.10-3

1,59.10-7

7,14.10-8

8,24.10-6

3,71.10-6

2,76.10-6 4,36.10-6

7,44.10-7 1,10.10-6

1,43.10-4 2,27.10-4

3,87.10-5 5,71.10-5

Tabulka 29: Hodnoty výpočtů kvocientu nebezpečnosti (HQ) a individuálního celoživotního karcinogenního rizika (ILCR) sledovaných škodlivin vypočtené pro expoziční scénář č. 2 a)

pro EF=1 (frekvence expozice 1 den/rok)

Chemická látka

HQ

HQ

HI

HI

ILCR

ILCR

max. Ø max. Ø max. Ø koncentrace koncentrace koncentrace koncentrace koncentrace koncentrace

VCE

5,74.10-3

2,70.10-3

1,1-DCE

2,15.10-6

8,61.10-7

2,24.10-2

7,03.10-3 2,98.10-3 1,2-cis-DCE 7,93.10-6 3,57.10-6 1,2-trans-DCE 9,20.10-3 2,48.10-3 TCE 4,36.10-4 1,10.10-4 PCE …- chemická látka nemá karcinogenní účinky Uherský Brod – CHPaČ – sanace

39

8,28.10-3

1,24.10-5 -

5,83.10-6 -

-

-

1,10.10-6 2,36.10-6

2,97.10-7 5,93.10-7


aquatest

b)

pro EF = 52 (frekvence expozice 52 dnů/rok)

Chemická látka

HQ

HQ

HI

HI

ILCR

ILCR

max. Ø max. Ø max. Ø koncentrace koncentrace koncentrace koncentrace koncentrace koncentrace

VCE

2,98.10-1

1,40.10-1

1,1-DCE

1,12.10-4

4,48.10-5

1,2-cis-DCE 1,2-trans-DCE TCE PCE

3,65.10-1 4,12.10-4

1,55.10-1 1,86.10-4 1,29.10-1 5,71.10-3

-1

4,78.10 2,27.10-2

1,17.100

4,31.10-1

6,45.10-4 -

3,03.10-4 -

-

-

5,74.10-5 1,23.10-4

1,55.10-5 3,09.10-5

Výpočet expozičního scénáře č. 3 – inhalace par chlorovaných ethylenů uvolňovaných při zalévání zahrádek Tabulka 30: Hodnoty výpočtů denní akceptovatelné inhalace (CDI) pro expoziční scénář č. 3 CDI (mg/kg/den)

Chemická látka

max. koncentrace -8

8,32.10 1,34.10-8 2,11.10-7

VCE TCE PCE

Ø koncentrace 3,91.10-8 3,60.10-9 5,31.10-8

Tabulka 31: Hodnoty výpočtů kvocientu nebezpečnosti (HQ) a individuálního celoživotního karcinogenního rizika (ILCR) sledovaných škodlivin vypočtené pro expoziční scénář č. 3 Chemická látka VCE TCE PCE

HQ

HQ

HI

HI

ILCR

ILCR

max. Ø max. Ø max. Ø koncentrace koncentrace koncentrace koncentrace koncentrace koncentrace 2,97.10-6 1,34.10-6 2,64.10-7

1,40.10-6 3,60.10-7 6,64.10-8

4,57.10-6

1,82.10-6

1,25.10-9 5,35.10-9 4,22.10-9

5,87.10-10 1,44.10-9 1,06.10-9

Shrnutí celkového rizika Dermální expozice kontaminované podzemní vodě Při dlouhodobých expozicích je průměrná míra zdravotního rizika pro nekarcinogenní účinky sledovaných škodlivin (HQ) odhadnuta v řádech 10-4 až 10-2 při uvažování maximálních expozicí a v řádech 10-5 až 10-2 pro průměrné expozice. Z výše uvedených hodnot je zřejmé, že hodnota HI = 1 nebude při uvažování expozičního scénáře č. 1 překročena ani v jednom případě. Z provedených odhadů vyplývá, že zdravotní riziko chronických účinků dermální expozice kontaminované vodě chlorovanými uhlovodíky při uvažování námi zvoleného expozičního scénáře bude pravděpodobně nevýznamné.


40


aquatest

Pro karcinogenní účinky je maximální míra rizika vyjádřena individuálním karcinogenním rizikem (ILCR) v řádech 10-8 až 10-7, při uvažování maximální i průměrné expozice. Obecně je za přijatelné karcinogenní riziko považována hodnota 1.10-6. Míra karcinogenního rizika při námi uvažovaném expozičním scénáři se pohybovala v řádu obecně přijatelné míry karcinogenního rizika a tudíž lze karcinogenní riziko z dermální expozice sledovaným škodlivinám v podzemní vodě považovat za přijatelné. Nahodilá perorální expozice kontaminované podzemní vodě Zdravotní rizika pro případ nahodilé perorální expozice kontaminované vodě byla počítána pro 2 varianty, stejně jako tomu bylo při výpočtech u tohoto scénáře v AAR v roce 2001. V první variantě byla uvažována frekvence expozice (EF) = 1 den/rok, pro druhou variantu byla zvolena frekvence expozice 52 dní/rok. Při dlouhodobých expozicích byla průměrná míra zdravotního rizika pro nekarcinogenní účinky sledovaných škodlivin (HQ) odhadnuta pro první variantu v řádech 10-6 až 10-3 při uvažování maximálních expozicí a v řádech 10-7 až 10-3 při uvažování průměrných expozicí. Z výše uvedených hodnot je zřejmé, že hodnota HI = 1 nebude při námi uvažovaném expozičním scénáři a dané frekvenci expozice překročena a tudíž lze konstatovat, že zdravotní riziko chronických účinků dermální expozice kontaminované vodě bude pravděpodobně zanedbatelné. Při předpokladu vyšší frekvence expozice (52 dní/rok) byla průměrná míra zdravotního rizika pro nekarcinogenní účinky při dlouhodobých expozicích (HQ) odhadnuta v řádech 10-4 až 10-1 při uvažování maximálních expozicí a v řádech 10-5 až 10-1 při uvažování průměrných expozicí. Z výše uvedených hodnot je zřejmé, že hodnota HI = 1 je mírně překročena a tudíž lze konstatovat, že dojde ke zvýšení zdravotního rizika chronických účinků dermální expozice kontaminované vodě. Pro karcinogenní účinky při EF = 1 den/rok byla maximální míra rizika vyjádřena individuálním karcinogenním rizikem (ILCR) v řádech 10-6 až 10-5 při uvažování maximální expozice a v řádech 10-7 až 10-6 při uvažování průměrné expozice. Při uvažování frekvence expozice 52 dní/rok se ILCR pohybuje v řádech 10-5 až 10-4 pro maximální i průměrnou expozici. Obecně je za přijatelné karcinogenní riziko považována hodnota 1.10-6. Za použití koncentrací chlorovaných ethylenů zjištěných v podzemní vodě při plošném monitoringu v dubnu 2008 překročil provedený odhad zdravotního rizika obecně přijatelnou míru karcinogenního rizika a tudíž lze konstatovat, že riziko v této oblasti, za námi použitého expozičního scénáře, lze považovat za nepřijatelné. Inhalace par při zalévání Při dlouhodobých expozicích námi zvoleného hypotetického expozičního scénáře byla průměrná míra zdravotního rizika pro nekarcinogenní účinky sledovaných škodlivin (HQ) odhadnuta v řádech 10-7 až 10-6, v případě maximálních expozicí a v řádech 10-8 až 10-6 v případě průměrných expozicí. Z výše uvedených hodnot je zřejmé, že hodnota HI = 1 nebude při uvažování expozičního scénáře č. 3 ani v jednom případě překročena a tudíž lze konstatovat, že zdravotní riziko chronických účinků inhalační expozice par chlorovaných ethylenů, uvolňujících se z vody při zalévání zahrádek bude pravděpodobně zanedbatelné. Při expozici námi zvoleného expozičního scénáře se maximální míra rizika vyjádřena individuálním karcinogenním rizikem (ILCR) pohybovala v řádu 10-9 v případě maximální expozice a v řádech 10-10 až 10-9 v případě průměrné expozice. Obecně je za přijatelné karcinogenní riziko považována hodnota 1.10-6. Obecně přijatelná míra karcinogenního rizika při námi uvažovaném expozičním scénáři překročena nebyla ani za použití maximálních koncentrací chlorovaných ethylenů, naměřených ve vrtech vzorkovaných při plošném monitoringu v dubnu 2008 a tudíž lze konstatovat, že karcinogenní riziko z inhalace par Uherský Brod – CHPaČ – sanace

41


aquatest

chlorovaných ethylenů uvolňovaných z vody při zalévání zahrádek lze považovat za přijatelné. Přijatelnost zdravotních rizik odhadnutá při hodnocení rizik v letech 2001, 2005 a 2008 V roce 2001 z celkového hodnocení zdravotních rizik vyplynulo, že měřítka pro nekrcinogenní i karcinogenní účinky jednotlivých Cl-Eth nebyla překročena v žádné z navolených expozic pro podzemní vodu, kterými byly nahodilá perorální expozice při zalévání a mytí ploch a inhalace par z kontaminované podzemní vody při zalévání a mytí ploch. Při hodnocení zdravotních rizik v roce 2005, které především směřovalo k prokázání skutečnosti, že používání kontaminované vody ze St-100 ohrožuje zdraví, bylo zjištěno, že dojde k překročení obecně přijatelné míry zdravotních rizik při uvažování expozičního scénáře pro sprchování vodou ze studny St-100, při kterém byla hodnocena v první variantě dermální cesta expozice a v druhém případě současné působení inhalační i dermální expozice, tzn. že 50 % látek se z vody odpaří do ovzduší a 50 % se dostane do kontaktu s kůží. Pro výpočty byly variantně použity průměrné a maximální koncentrace Cl-Eth v podzemní vodě ve studni St-100 a v ovzduší koupelny (viz tabulka 24) a průměrná a maximální hodnota koeficientu propustnosti kůží (Kp). K nejvyššímu překročení hodnoty HI = 1 došlo při dermální cestě expozice a uvažování průměrné koncentrace látek v podzemní vodě a maximální hodnoty koeficientu propustnosti kůží (Kp). V tomto případě byla odhadnuta míra zdravotního rizika pro nekarcinogenní účinky (HI) 13,2, z čehož vyplývá, že hodnota HI = 1 byla vysoce překročena. Pro karcinogenní účinky bylo obecně přijatelné karcinogenní riziko překročeno ve všech 4 variantách, což indikovalo významné zvýšení uvedených zdravotních rizik. V ostatních scénářích přijatelná míra zdravotního rizika nebyla překročena. Z výpočtů zdravotních rizik v roce 2008 vyplynulo, že je překročena obecně přijatelná míra zdravotních rizik při uvažování expozičního scénáře nahodilé perorální expozice při koupání při využití vody z domovních studní jako zdroje vody do bazénu či brouzdališť. Pro variantu, při které byla uvažována frekvence expozice EF = 1 den/rok nebyla překročena míra rizika pro nekarcinogenní účinky. Byla zde však překročena přijatelná míra karcinogenního rizika pro VCE, TCE a PCE při uvažování maximálních koncentrací těchto polutantů v podzemní vodě (viz tabulka 25). Při uvažování průměrné koncentrace Cl-Eth v podzemní vodě byla mírně překročena míra karcinogenního rizika pouze u VCE. K většímu zvýšení zdravotních rizik pro nekarcinogenní i karcinogenní účinky došlo při uvažování vyšší frekvence expozice a to 52 dní/rok. V tomto případě nebyla překročena míra nekarcinogenního rizika pro jednotlivé Cl-Eth, byla však mírně překročena hodnota HI = 1, která je dána součtem působení jednotlivých kontaminantů. Míra přijatelného karcinogenního rizika byla překročena u VCE, TCE a PCE při uvažování průměrných i maximálních koncentrací látek. V ostatních 2 scénářích přijatelná míra zdravotního rizika nebyla překročena. Expoziční scénář perorální expozice podzemní vodě z domovních studní byl uvažován i v AAR v roce 2001. Výpočty však nebyla stanovena nekarcinogenní ani karcinogenní rizika pro tento expoziční scénář. Ve srovnání s rokem 2008 však byly v roce 2001 platné méně přísné referenční dávky RfDo pro TCE a nižší faktory směrnice CSFo pro TCE a PCE a rizika pro VCE nebyla v té době počítána. Pro výpočty zdravotních rizik byly také použity ve srovnání s rokem 2008 nižší koncentrace jednotlivých Cl-Eth. Z hlediska navolených scénářů v roce 2008 je nutné upozornit, že se jedná u scénáře č. 2, v němž došlo k překročení přijatelné míry rizik, o nereálný scénář, který jsme zvolili jen pro porovnání Uherský Brod – CHPaČ – sanace

42


aquatest

s výsledky z roku 2001. Jak bylo uvedeno výše, pro zalévání pozemků v zemědělské škole byl vybudován nový vrt St-300 situovaný mimo rozšířené znečištění. Navíc podle výše citovaného MP lze považovat za přijatelnou míru rizika hodnoty ILCR v rozmezí 1.10-4 až 1.10-6 v závislosti na počtu hodnocených osob. Hodnocení ekologických rizik Z hlediska jednotlivých složek životního prostředí by mohly být ohroženy v hodnocené lokalitě fauna a flóra. Charakteristika aktuálního stavu flóry a fauny v zájmovém území nebyla zpracována. Stávající keře a stromy v areálu závodů nevykazují žádné zjevné poškození. Také interakční prvky nacházející se ve vzdálenějším okolí, jako například aleje dřevin podél cest, nevykazují žádné zjevné poškození. Mimo areál je zeleň u budov umístěna buď proti směru proudění podzemní vody nebo jsou ve směru proudění podzemní vody dřeviny v dostatečné vzdálenosti od areálu CHPaČ. Vzhledem k výše uvedenému se nepředpokládá výskyt rizik pro tyto prvky. Z fauny lze předpokládat výskyt volně žijících ptáků, kteří jsou lehce zjistitelní v oblasti městské zástavby a průmyslových komplexů. Jsou to např. zvonohlík zahradní, hrdlička zahradní, kos černý a doprovodné druhy: stehlík obecný, konopka obecná, pěnkava obecná, drozd zpěvný, vrabec polní, špaček obecný. Vzhledem k tomu, že v bývalém areálu CHPaČ se nenachází žádné rozsáhlé přírodní (zelené) prostředí, ale převážně pouze betonové a asfaltové komunikace nebo podobné zpevněné plochy a podzemní voda je v dostatečné hloubce pod terénem, nepředpokládáme ohrožení uvedené fauny kontaminovanou podzemní vodou. Jiné ekosystémy, potenciálně ovlivněné kontaminací na lokalitě, jsou ekosystémy vázané na povrchové vody. Vzhledem k tomu, že obsah Cl-Eth v povrchové vodě nepřekračuje imisní limity stanovené NV č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je riziko pro povrchové vody nereálné a tedy i pro ekosystémy je považováno rovněž za nereálné. Testy ekotoxicity jako prokazatelný důkaz vyloučení environmentálních rizik nedoporučujeme, neboť nelze vyloučit ovlivnění kvality vody v povrchovém toku jinými subjekty. Z výše uvedených údajů vyplývá, že je nezbytně nutné provést aktualizaci analýzy rizik v souladu s Metodickým pokynem pro analýzu rizik kontaminovaného území zveřejněným ve Věstníku MŽP, částka 9 v září 2005.

7. NÁVRH III. A IV. ETAPY SANAČNÍCH PRACÍ V Aktualizaci prováděcího projektu bylo uvedeno, že III. etapa sanačních prací bude zahrnovat aplikaci roztoku KMnO4 v místech s přetrvávající kontaminací v okrajových částech areálu na ploše cca 1 500 m2, která je vyznačena v příloze č. 2 projektu (obrázek č. 5). Doba realizace III. etapy byla odhadnuta na 20 měsíců. Po ukončení III. etapy měla být, pokud by to bylo nutné, realizována IV. etapa sanačních prací zahrnující dočištění zájmového území aplikací roztoku KMnO4 ve vybraných částech území znázorněného na obrázku č. 5. Doba realizace IV. etapy byla odhadnuta na 12 měsíců v závislosti na výsledcích III. etapy sanačních prací. V době zpracování Aktualizace prováděcího projektu však zhotovitel nepředpokládal, že bude nadále docházet k rozvlékání kontaminace v důsledku čerpání Uherský Brod – CHPaČ – sanace

43


aquatest

podzemní vody ze studní St-13 a St-100 na mnohem větší plochu, neboť jak je uvedeno na str. 5 projektu, bylo požadováno bezpodmínečné přerušení jímání podzemní vody ze studní St-11, St-13 a St-100. Ze studny St-11 voda odebírána není, ze studny St-13 byl odběr ukončen v říjnu 2005, ze studny St-100 však, přes dřívější ujišťování tehdejší majitelky areálu, že voda jímána není, byla prokazatelně v dubnu 2008 podzemní voda odebírána a lze tedy předpokládat, že se tak děje delší dobu.

Na základě výsledků dosažených v průběhu realizace I. a II. etapy sanačních prací, kdy bylo odstraněno znečištění z centra kontaminace, s ohledem na nové postupy v hodnocení zdravotních a ekologických rizik, kdy je kladen důraz na definici reálných rizik, s ohledem na změny v hodnocení toxicity chlorovaných ethylenů, na vývoj nových sanačních technologií, na skutečnost, že v současnosti nejsou stanoveny limity pro VCE, který je na lokalitě přítomen v nižších tisících µg/l, na fakt, že v místech neovlivněných nepovolenými odběry podzemní vody ze studny klesá obsah Cl-Eth a že obsahy Cl-Eth v povrchové vodě jsou pod imisními standardy NV č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů a velmi často pod mezí stanovitelnosti a že proces atenuace je velmi intenzivní, navrhujeme v rámci III. etapy sanačních prací realizovat tyto činnosti: Zpracovat aktualizovanou analýzu rizik v souladu s Metodickým pokynem pro analýzu rizik kontaminovaného území zveřejněným ve Věstníku MŽP, částka 9 v září 2005. V rámci AAR bude proveden doplňkový průzkum, který ověří aktuální obsah ve Uherský Brod – CHPaČ – sanace

44


aquatest

všech stávajících hydrogeologických objektech na lokalitě mimo centrum kontaminace směrem k objektům HP-4, St-100 a St-13 a vymezí západní hranici kontaminace. Cílem doprůzkumu bude posoudit stávající míru znečištění podzemní vody chlorovanými ethyleny včetně VCE v západní a jihozápadní části areálu i mimo areál bývalé CHPaČ a vyhodnotit proces přirozené atenuace. Na základě aktuálních dat musí být specifikována a kvantifikována ekologická a zdravotní rizika a vypracován návrh na konečná opatření včetně revize cílových limitů sanace. Průběžně provádět ve čtvrtletních intervalech plošný monitoring kontaminace podzemní vody z objektů HP-3, HP-4, HP 1-7, St-11, St-13 a St-100 a monitoring povrchové vody z odběrových míst „Olšava pod“ a „Olšava nad“ na stanovení obsahu Cl-Eth včetně VCE. Realizovat terénní zkoušku ověření účinnosti rozkladu Cl-Eth nanoželezem v prostoru vrtu HP-4. Na základě AAR zpracovat dílčí projekt IV. etapy sanačních prací, která bude spočívat v dočištění lokality aplikací částic nanoželeza. Zásadní změnou oproti Aktualizaci prováděcího projektu je, že nenavrhujeme dočistit lokalitu manganistanem draselným a to z důvodu potřeby čištění území, v němž je funkční kanalizace a hrozí nebezpečí úniku manganistanu do povrchového toku. Jako velmi vhodná se jeví alternativa použití nulamocného železa, neboť na lokalitě již byly provedeny laboratorní zkoušky účinnosti této nové metody a navíc při aplikaci roztoku nanoželeza do horninového prostředí se nejedná o vnášení závadné látky a nemusí být tedy požádán vodoprávní úřad o povolení výjimky při použití závadných látek. Negativní vlivy spojené s vnášením železa do horninového prostředí jsou podstatně nižší než u manganistanu nebo jiných oxidačních činidel. Současně je nutné při projektování III. a IV. etapy sanačních prací využít intenzivní proces atenuace, zřejmý pro tuto lokalitu. Na hrazení nákladů vzniklých při pracích v rámci III. a IV. etapy sanace by se měl podílet i subjekt, který nedovolenými odběry podzemní vody ze studny St-100 způsobuje plošné rozvlékání kontaminace.

8. NÁVRH POSTSANAČNÍHO MONITORINGU Postsanační monitoring po ukončené II. etapě sanačních prací bude prováděn v souladu s výše citovaným rozhodnutím po dobu 3 let. Navrhujeme jej ve stejném rozsahu jako monitoring pro prokázání dosažení cílových limitů sanace pro centrum kontaminace v rámci II. etapy. Vrty HV-1, HV-2, HP-1, HP 1-3 a HP 1-5 by měly být vzorkovány v půlročním intervalu, tj. celkem 6 kol monitoringu, vždy v jarním a podzimním období. První kolo postsanačního monitoringu by mělo být provedeno do konce června 2008, v následujících kolech vždy v měsících březen a září. Postsanační monitoring bude vyhodnocen 1x ročně dílčí zprávou předloženou v termínu do 30.11. příslušného roku a projednán na kontrolním dnu. Celé období postsanačního monitoringu bude vyhodnoceno v závěrečné zprávě vypracované do 30.11.2010. Rozsah monitoringu je uveden v tabulce 32.


45


aquatest

Tabulka 32: Rozsah monitoringu po dobu 3 let od splnění cílových limitů sanace Období

Počet objektů

Četnost

Druh analýz

Celkem počet vzorků

2008 – 2010

5

pololetně

Σ Cl-Eth, PCE, TCE, 1,2-DCE, 1,1-DCE

30

Cílových limitů sanace podzemní vody v centru kontaminace bude dosaženo, jestliže koncentrace sledovaných kontaminantů (jednotlivých složek Cl-Eth tedy Σ Cl-Eth, PCE, TCE, 1,2-DCE, 1,1-DCE) v 5 objektech monitoringu (HV-1, HV-2, HP-1, HP 1-3 a HP 1-5) nepřesáhne hodnotu sanačních limitů stanovenou v rozhodnutí ČIŽP v 90 % stanovení tak, jak vyplývá z tabulky 33. V případě, že budou ve sledovaných objektech opakovaně ověřeny (min. 2x po sobě jdoucí) zvýšené koncentrace Cl-Eth, zajistí zhotovitel prací projednání zjištěného stavu se zúčastněnými stranami a dočištění lokality. Tabulka 33: Počet objektů a stanovení pro dosažení limitu ČIŽP při postsanačním monitoringu II. etapy sanačních prací Počet Procentuální počet monitorova- stanovení (Σ Σ Cl-Eth, PCE, ných vrtů TCE, 1,2-DCE, 1,1-DCE), ve kterých musí být dosažen limit ČIŽP (%) 5 90

Celkový počet stanovení (Σ Σ Cl-Eth, PCE, TCE, 1,2DCE, 1,1-DCE) hodnocený pro dosažení limitů

Počet stanovení, pro něž musí být dosažen limit ČIŽP

25

22

Během postsanačního monitoringu bude odebráno celkem 30 vzorků podzemní vody (5 objektů x 6 kol) v dynamickém režimu, které budou analyzovány na obsah Σ Cl-Eth, PCE, TCE, 1,2-DCE, 1,1-DCE. Při každém druhém kole monitoringu bude odebrán kontrolní vzorek, který bude analyzován nezávislou laboratoří.

9. NÁVRH LIKVIDACE, POPŘ. ZACHOVÁNÍ SANAČNÍCH A MONITOROVACÍCH VRTŮ Na KD č. 4 (jednání konané dne 18.12.2007 ve věci vyhodnocení průběhu sanačních prací v areálu bývalé CHPaČ) byl, z důvodu objevení vysoké kontaminace NEL ve vrtu HV-6, vznesen požadavek na likvidaci některých vrtů, popř. jejich zachování se zabezpečením. Navrhujeme zabezpečit nadzemní vrty v primárním centru kontaminace proti negativnímu zásahu cizích osob vhodným zhlavím do doby trvání postsanačního monitoringu (tj. do 30.11.2010). Poté by měly být všechny sanační i monitorovací vrty zlikvidovány. Náklady na zabezpečení nejsou zahrnuty v rozpočtu prací a musí být hrazeny objednatelem, neboť při projektování prací byla lokalita oplocena a pohyb osob v areálu byl kontrolován pracovníky nájemce. Pokud bude objednatel trvat na tom, aby zajistil zabezpečení vrtů zhotovitel na vlastní náklady, budou objekty, které byly vyhloubeny zhotovitelem v průběhu sanačních prací a které nebudou použity pro postsanační monitoring, zlikvidovány podle platných předpisů v co nejkratší době. Jedná se o objekty HP 1-1, HP 1-2, HP 1-4, HP 1-6, HP 1-7, HV-3, HV-4, HV-5, HV-6, HV-7, HV-8, HV-9, S-1 až S-13.


46


aquatest

10. PRŮBĚH A STAV ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ V průběhu června až prosince 2005 (v rámci I. etapy sanačních prací - přípravné) vznikal nebezpečný odpad katalogové číslo 14 06 02 „jiná halogenovaná rozpouštědla a směsi rozpouštědel“ – a to směs volné fáze Cl-Eth, vody a kalu získaná při odčerpávání ze dna vybraných 7 vrtů v množství 0,205 t, která byla ukládaná do 200 l ocelového sudu umístěného v záchytné vaně ve skladu manganistanu v areálu bývalé CHPaČ. Dne 28.3.2006 byl odpad předán k likvidaci firmě RUMPOLD UHB, s.r.o. Kopie dokladu o předání odpadu je součástí přílohy č. 12 v roční zprávě za rok 2006. V hodnoceném období dále vznikal odpad katalogové číslo 19 13 05 „kaly ze sanace podzemní vody obsahující nebezpečné látky“. Jednalo se o směs burelu, vody a kalu, která byla odčerpána ze dna vrtů před zahájením zásaku roztoku manganistanu do jednotlivých vrtů, případně i z vrtů, do kterých se v minulosti zasakovalo. Celkem bylo odčerpáno 84 kg odpadu, který byl uložen do 50 l plastových nádob umístěných v záchytné vaně ve skladu manganistanu. Dne 18.12.2007 byly naplněné nádoby předány k likvidaci firmě RUMPOLD UHB, s.r.o. Kopie dokladu o předání odpadu je součástí přílohy č. 15. V průběhu ledna a února 2006, listopadu 2006 a června 2007 vznikal při hloubení vrtů ostatní odpad katalogové číslo 17 05 04 „zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03“. Odpad byl ukládán do přistaveného kontejneru a po ukončení vrtných prací byl v termínech 13.2.2006, 14.11.2006 a 4.7.2007 předán firmě RUMPOLD UHB, s.r.o., k uložení na skládku. Celkem bylo předáno 11,02 t tohoto odpadu. Z odpadu byl odebrán směsný vzorek zeminy na stanovení třídy vyluhovatelnosti. Výsledek byl předán výše zmíněné firmě jako podklad pro likvidaci odpadu. Kopie dokladů o předání odpadů z roku 2006 je součástí přílohy č. 12 roční zprávy za rok 2006. Kopie dokladu o předání odpadů z roku 2007 je součástí přílohy č. 15. V průběhu zásaku manganistanu do horninového prostředí vznikal také ostatní odpad katalogové číslo 15 01 06 „plastové obaly“. Jednalo se o víka a pásky od nádob, ve kterých byl uložen manganistan, dále „streč“ folie, ve kterých byly zabaleny nádoby s manganistanem uložené na paletě. Odpad o hmotnosti 0,69 t byl dne 19.4.2007 předán odborné firmě k likvidaci. Doklad o předání odpadu je uveden v příloze č. 15.

11. ZÁVĚR V souladu s Aktualizací prováděcího projektu sanace vydanou v červnu 2005 jsou realizovány sanační práce za účelem odstranění staré ekologické zátěže – znečištění horninového prostředí chlorovanými ethyleny v areálu bývalé CHPaČ v Uherském Brodě. V letech 2005 až 2007 byly realizovány I. a II. etapa sanačních prací. Hlavní činností byla aplikace 4% a 2% roztoku manganistanu v centru kontaminace na ploše cca 1 100 m2. Zasáknuto bylo od zahájení zásaku v březnu 2006 do ukončení zásaku v říjnu 2007 celkem 50 000 kg manganistanu, tj. celkem 1 512,9 m3 roztoku, z toho 974, 5 m3 4% a 538,4 m3 2% roztoku. V letech 2006 až 2007 byl realizován sanační monitoring a plošný monitoring šíření znečištění. Navíc byl proveden plošný monitoring i po ukončení II. etapy sanačních prací – v lednu a dubnu 2008.


47


aquatest

Cíle stanovené projektovou dokumentací byly splněny – znečištění v centru kontaminace bylo odstraněno, což bylo prokázáno dosažením cílových limitů sanace pro centrum kontaminace při monitoringu v září až prosinci 2007. Aplikací roztoku manganistanu na ploše cca 1 100 m2 bylo odstraněno cca 10,6 t chlorovaných ethylenů. Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, nelze vyloučit, vzhledem k heterogenitě horninového prostředí, lokální zpětný nárůst obsahu Cl-Eth v podzemní vodě nad cílové limity sanace. V tom případě bude provedeno dočištění centra kontaminace. Mimo centrum kontaminace lze vysledovat klesající trend v obsahu Cl-Eth v podzemní vodě – především v jižním směru k řece Olšavě – ve vrtu HP-3 poklesl obsah Cl-Eth z maxima 25 351 µg/l v lednu 2006 na 1 347 µg/l v dubnu 2008. Méně výrazně se projevuje odstranění centra kontaminace v jihozápadním směru – ve vrtu HP-4, v němž poklesly obsahy Cl-Eth z cca 11 000 µg/l v říjnu 2007 na 7 400 µg/l v dubnu 2008. Relativně malý pokles obsahu chlorovaných ethylenů je způsoben rozvlečením znečištění odběry vody ze studny St-13, které byly prováděny do října 2005. V západním a severozápadním směru došlo také k rozšíření kontaminace v důsledku čerpání podzemní vody jak ze studny St-13, tak především ze studny St-100. Zhotovitel již v Aktualizaci prováděcího projektu z června 2005 požadoval bezpodmínečné přerušení jímání podzemní vody z těchto studní. Bohužel, jak bylo prokázáno dne 25.4.2008 při plošném monitoringu na lokalitě, ve studni St-100 je nainstalované čerpadlo, které bylo dokonce při vzorkovacím čerpání (doba trvání 60 min.) v krátkých, ale četných intervalech v provozu. Proto by se na nákladech další sanace měl podílet ten, kdo podzemní vodu odebírá. V objektech St-100 a St-13 je obsah Cl-Eth stále velmi vysoký a pohybuje se v nižších tisících µg/l. Ve studni St-11 byl obsah Cl-Eth přibližně stejný a vždy výrazně pod sanačními limity. Z hlediska plnění cílových limitů v okrajových částech areálu bývalé CHPaČ jsou obsahy sumy Cl-Eth a 1,2-DCE nadlimitní ve všech objektech plošného monitoringu s výjimkou St-11 a ojediněle HP 1-7. Ostatní ukazatele 1,1-DCE, TCE a PCE většinou nepřekračují stanovené sanační limity s výjimkou HP 1-7. Skutečnost, že masivní kontaminaci se podařilo za vynaložené prostředky odstranit dokládají i koncentrace Cl-Eth zjištěné ve vodním toku Olšava, které v posledních dvou kolech monitoringu v roce 2008 byly pod mezí stanovitelnosti. Reziduální rizika plynoucí ze zbytkové zátěže byla orientačně posouzena z hlediska zdravotních rizik a byla vyloučena z hlediska ekologických rizik. Vzhledem ke změnám v procesu hodnocení rizik, ke kterým v posledních letech dochází, považujeme za nezbytně nutné provést aktualizaci analýzy rizik v souladu s Metodickým pokynem pro analýzu rizik kontaminovaného území zveřejněným ve Věstníku MŽP, částka 9 v září 2005. Postsanační monitoring po ukončené II. etapě sanačních prací bude prováděn po dobu 3 let. Navrhujeme jej ve stejném rozsahu jako monitoring pro prokázání dosažení cílových limitů sanace pro centrum kontaminace v rámci II. etapy. Vrty HV-1, HV-2, HP-1, HP 1-3 a HP 1-5 by měly být vzorkovány v půlročním intervalu, tj. celkem 6 kol monitoringu, vždy v jarním a podzimním období. První kolo postsanačního monitoringu by mělo být provedeno do konce června 2008, v následujících kolech vždy v měsících březen a září. Postsanační monitoring bude vyhodnocen 1x ročně dílčí zprávou předloženou v termínu do 30.11. příslušného roku a projednán na kontrolním dnu. Celé období postsanačního monitoringu bude vyhodnoceno v závěrečné zprávě vypracované do 30.11.2010. Cílových limitů sanace podzemní vody v centru kontaminace bude dosaženo, jestliže koncentrace sledovaných kontaminantů (jednotlivých složek Cl-Eth tedy Σ Cl-Eth, PCE, TCE, 1,2-DCE, 1,1-DCE) v 5 objektech Uherský Brod – CHPaČ – sanace

48


aquatest

monitoringu (HV-1, HV-2, HP-1, HP 1-3 a HP 1-5) nepřesáhne hodnotu sanačních limitů stanovenou v rozhodnutí ČIŽP v 90 % stanovení tak, jak vyplývá z tabulky 33. V případě, že budou ve sledovaných objektech opakovaně ověřeny (min. 2x po sobě jdoucí) zvýšené koncentrace Cl-Eth, zajistí zhotovitel prací projednání zjištěného stavu se zúčastněnými stranami a dočištění lokality. V rámci III. etapy sanačních prací navrhujeme zpracovat aktualizaci analýzy rizik, provádět plošný monitoring sanace a realizovat pilotní zkoušku ověření účinnosti rozkladu Cl-Eth aplikací nanoželeza do horninového prostředí. Na základě výsledků AAR zpracovat dílčí projekt IV. etapy sanačních prací, která bude spočívat v dočištění lokality aplikací částic nanoželeza. Praha, Olomouc, 9. červen 2008


49


aquatest

12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Koppová, H. (1998): Uherský Brod - chemická čistírna a prádelna. – Analýza rizika znečištěného horninového prostředí a doplňující hydrogeologický průzkum. GEOtest Brno, a.s., Brno. Koppová, H. (2003): Nabídkový projekt. AQUATEST a.s., Praha/Olomouc. Koppová, H. (2003 Likvidace ekologické havárie v areálu chemické prádelny a čistírny na ulici Vazová v Uherském Brodě. – Prováděcí projekt. AQUATEST a.s., Praha/Olomouc. Koppová, H. (2005): Likvidace ekologické havárie v areálu chemické prádelny a čistírny na ulici Vazová v Uherském Brodě. – Závěrečná zpráva za pilotní zkoušku. AQUATEST a.s., Praha/Olomouc. Koppová, H. (2005): Likvidace ekologické havárie v areálu chemické prádelny a čistírny na ulici Vazová v Uherském Brodě. – Aktualizace prováděcího projektu. AQUATEST a.s., Praha/Olomouc. Koppová, H. (2006): Likvidace ekologické havárie v areálu chemické prádelny a čistírny na ulici Vazová v Uherském Brodě. – Zpráva pro kontrolní den č. 1. AQUATEST a.s., Praha/Olomouc. Koppová, H. (2007): Likvidace ekologické havárie v areálu chemické prádelny a čistírny na ulici Vazová v Uherském Brodě. – Roční zpráva za rok 2006. AQUATEST a.s., Praha/Olomouc. Koppová, H. (2007): Likvidace ekologické havárie v areálu chemické prádelny a čistírny na ulici Vazová v Uherském Brodě. – Zpráva pro kontrolní den č. 2. AQUATEST a.s., Praha/Olomouc. Koppová, H. (2007): Likvidace ekologické havárie v areálu chemické prádelny a čistírny na ulici Vazová v Uherském Brodě. – Zpráva pro kontrolní den č. 3. AQUATEST a.s., Praha/Olomouc. Koppová, H. (2007): Likvidace ekologické havárie v areálu chemické prádelny a čistírny na ulici Vazová v Uherském Brodě. – Zpráva pro kontrolní den č. 4.. AQUATEST a.s., Praha/Olomouc.


50


ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ...2

Recommend Documents