CPr_2 Civilní právo 2
Zajištění a utvrzení dluhu. Zástavní právo. Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D.
Pojmové rozdíly
► zajištění dluhu: věřiteli se k dispozici nabízí právo k majetku dlužníka nebo i třetí osoby, nebo se věřiteli usnadňuje cesta k dlužníkovu majetku či plnění, a to pro případ nesplnění dluhu dlužníkem ► utvrzení dluhu: věřiteli se (pouze) zlepšuje (posiluje) právní postavení vůči původnímu dlužníkovi nebo se posiluje motivace dlužníka k řádnému splnění
Utvrzení dluhu smluvní pokutou (I.) ► smluvní pokuta = ujednání o povinnosti smluvní strany zaplatit (poskytnout) smluvní pokutu v případě, že poruší smluvenou povinnost ► smluvní pokuta musí být v určité výši nebo musí být určen způsob, jak se výše smluvní pokuty určí; může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém ► věřitel může požadovat smluvní pokutu i když mu z porušené povinnosti nevznikla škoda ► zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený
Utvrzení dluhu smluvní pokutou (II.) ► je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje ► nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta; k náhradě škody, vznikne-li na ni právo později, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty
Utvrzení dluhu jeho uznáním ► uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá ► placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí ► plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu ► uznání dluhu má důsledky i pro jeho promlčení - promlčí se za deset let od uznání; určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby
Zajištění dluhu – jistota (I.) ► jistota: – zástavní právo k majetku dlužníka nebo třetí osoby – ručení třetí osoby ► úroky z peněžitého dluhu jistota zajišťuje nejvýše do výše zákonné úrokové sazby; to neplatí pokud ten, kdo jistotu dává, předem věděl o skutečné výši úroků ► je-li zajištěn dluh již úročený, jsou zajištěny i úroky, které dosud nepřirostly
Zajištění dluhu – jistota (II.) ► pořadí uspokojování více věřitelů z různých práv k téže věci – podle okamžiku vzniku a postupně v těchto skupinách: – – –
1. zapsaná věcná práva (veř. seznam nebo rejstřík zástav) 2. nezapsaná věcná práva 3. obligační práva
► ztratí-li jistota na ceně tak, že se zajištění stane nedostatečným, má věřitel právo žádat od dlužníka, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil; pokud to dlužník neučiní, stane se splatnou ta část pohledávky, která není zajištěna
Ručení (I.) ► kdo v písemné formě věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem; ručení je nutno věřitelem přijmout ► závazek ručitele je splatný (dluh), až když dlužník neplní, přestože byl k plnění vyzván ► předpokládá se platný dluh dlužníka, nebo i dluh budoucí nebo podmíněný ► platnosti ručení ale nebrání, je-li závazek dlužníka neplatný pro dlužníkovu nezpůsobilost zavazovat se, ale jen pokud o tom ručitel při převzetí ručitelského závazku věděl nebo vědět musel
Ručení (II.) ► je-li ručením zajištěna pouze část dluhu, nesnižuje se rozsah ručení částečným plněním, zůstává-li dluh nesplněn ve výši, v jaké je zajištěn ručením dlužníkovo plnění se alokuje nejprve na nezajištěnou část dluhu ► věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval ► výzvy však není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní ► bylo-li ručení ujednáno na určitou dobu, je právo věřitele zachováno i v případě, že věřitel v této době ručitele k plnění vyzval
Ručení (III.) ► ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem ► ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, které má proti věřiteli dlužník ► právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi; ale uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, vysloví-li s tím ručitel souhlas ► ručení zaniká zánikem dluhu, který zajišťuje; nezaniká však pokud dluh zanikl pro nemožnost plnění dlužníka, a ručitel jej splnit může, nebo pro zánik právnické osoby, která je dlužníkem
Finanční záruka ► finanční záruka vzniká písemným prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině ► je-li výstavcem banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, jde o bankovní záruku
Zajišťovací převod práva (I.) ► smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo (typicky vlastnické, ale i jiné) ► má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn (tj. lze ujednat i tzv. fiduciární zajišťovací převod práva) ► týká-li se zajišťovací převod práva věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zajištění zápisem do tohoto seznamu; do veřejného seznamu se zapíše i dočasná povaha zajišťovacího převodu práva
Zajišťovací převod práva (II.)
► není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným ► převyšuje-li obvyklá cena jistoty zřejmě výši zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu poskytla, částku odpovídající rozdílu
Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů ► dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, či z obdobných plnění ► vyžaduje se předchozí souhlas plátce s uzavřením dohody (nejde-li o jeho vlastní pohledávku) ► proti plátci nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena ► náklady spojené s placením srážek nese plátce; má-li však plátce plnit současně podle více dohod o srážkách, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody již k tíži dlužníka
Zadržovací právo ► kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má po právu u sebe (nikoli získanou násilím nebo lstí), může jí zadržet k zajištění dluhu osoby, které měl jinak věc vydat ► vyrozumí o tom dlužníka, sdělí mu i důvod (písemná forma je-li i důvod přítomnosti věci u věřitele v písemné formě) ► ve vztahu k zadržené věci je věřitel řádným držitelem s povinností péče řádného hospodáře ► věřitel zajištěný zadržovacím právem má při zpeněžení věci přednost na uspokojení před všemi ostatními věřiteli
Zástavní právo (I.) ► obsah zástavního práva: nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, věřiteli vznikne oprávnění uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy a zástavní dlužník musí toto uspokojení strpět ► předmět zástavního práva: každá věc, s níž lze obchodovat (např. i podíl v korporaci, cenný papír, pohledávka, kterou lze postoupit) ► zákaz zástavního práva: ujednání zakazující zřídit smluvně zástavní právo má účinky vůči třetí osobě, jen je-li zapsáno do rejstříku zástav nebo do veřejného seznamu, anebo byl-li jí znám
Zástavní právo (II.) ► vznik zástavního práva: smlouvou obsahující určení zástavy, určení zajišťovaného dluhu, případně max. výše jeho jistiny (u dluhů nedospělých či více dluhů) ► forma zástavní smlouvy: ústní jen při tzv. ruční zástavě; jinak písemná; pokud jde o hromadnou věc, nezapisovanou nemovitou věc, nebo věc, ke které ZP vzniká zápisem do rejstříku zástav, vyžaduje se notářský zápis ► subjekty zástavního práva: zástavní věřitel; zástavní dlužník (nemusí být nutně současně i osobnímobligačním dlužníkem); zástavce
Zástavní právo (III.) ► rozsah zástavního práva: zajišťuje dluh a jeho příslušenství; smluvní pokutu jen když je to výslovně ujednáno ► zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva; dluh peněžitý i nepeněžitý; podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu ► zástavním právem lze zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu
Zástavní právo (IV.) ► vznik zástavního práva: a) odevzdáním zástavy věřiteli nebo 3. osobě (jen movitá věc) b) označením zástavy jako věci zastavené (jen movitá věc) c) zápisem do rejstříku zástav – vždy u nemovitých věcí nezapisovaných do KN a u věcí hromadných; u movitých věcí pokud se neuplatní ad a) nebo ad b) d) zápisem do veřejného seznamu u věcí tam zapsaných (pokud zvl. předpis nestanoví jinak)
Zástavní právo (V.) ► zakázaná ujednání v zástavní smlouvě: a) že zástavní dlužník nesmí zástavu vyplatit - kdykoliv b) pouze před dospělostí dluhu: ba) že zástavní věřitel se nebude domáhat uspokojení ze zástavy (např. po určitou dobu) bb) že zástavní věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu může ponechat bc) že zástavní věřitel může brát ze zástavy plody nebo užitky ► ujednání ad bb) nelze nikdy, pokud zástavní dlužník je spotřebitel nebo malý či střední podnikatel fyzická osoba
Zástavní právo (VI.) ► budoucí zástavní právo: - zástavní právo lze zřídit i k věci, k níž zástavnímu dlužníku vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu; je-li taková věc zapsána ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, zapíše se k ní zástavní právo, pokud s tím vlastník věci souhlasí - zástavní právo pak vznikne nabytím vlastnického práva k věci zástavním dlužníkem
Zástavní právo (VII.)
► zástavní dlužník se musí zdržet všeho, čím by se snížila hodnota zástavy; v opačném případě musí hodnotu zástavy doplnit (dluh dozajistit) ► je-li zástava pojištěna plní pojišťovna při pojistné události zástavnímu věřiteli, prokáže-li zástavní věřitel pojišťovně včas, že na věci vázne jeho zástavní právo, anebo oznámí-li jí to včas zástavce nebo zástavní dlužník
Zástavní právo (VIII.) ► výkon zástavního práva: - jakmile dluh dospěje, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se písemně dohodl se zástavcem (zástavním dlužníkem), jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona - osobní dlužník zaplatí věřiteli případný rozdíl mezi výší dluhu a výtěžku zástavy - zástavnímu dlužníku se vyplatí případný přebytek z výtěžku zástavy (hyperocha)
Zástavní právo (IX.) ► výkon zástavního práva při více zajištěných věřitelích: - rozhoduje pořadí vzniku zástavního práva - pořadí si mohou zást. věřitelé písemnou dohodou měnit - při výkonu ZP přednostním zástavním věřitelem přechází zástava na nabyvatele již nezatížená
- při výkonu ZP jiným než přednostním zástavním věřitelem přechází zástava na nabyvatele zatížená zástavními právy zástavních věřitelů v pořadí před tímto zást. věřitelem
Zástavní právo (X.) ► zánik zástavního práva: - zánikem zajištěného dluhu - zánikem zástavy - vrácením ruční zástavy - vyplacením hodnoty zástavy zástavnímu věřiteli - uplynutím doby - nabytím vlastnictví k zástavě další osobou v dobré víře, že není zastavena; nebo umožňuje-li to zástavní smlouva, nebo v rámci běžného obchodního styku při podnikání zcizitele (nikoliv však proti veřejnému seznamu)
Zástavní právo (XI.) ► uvolnění zástavního práva: - zástavní právo zůstalo zapsané ve veřejném seznamu i po svém zániku – má tedy svojí pozici danou pořadím - na tuto pozici lze uvést nové zástavní právo (bude tedy v lepším pořadí než ZP dříve vzniklá) - podmínkou je, že nesmí znít na vyšší částku než původní dluh a že to není smluvně zakázáno ► záměna zástavního práva: - obdobně jako uvolnění zást. práva, ale ještě za trvání dluhu; další (nové ZP) čeká na zánik původního dluhu a poté nastupuje místo starého ZP na stejné pořadí; nesmí znít na vyšší částku než staré ZP; lhůta do 1 roku od zápisu; i toto lze smluvně zakázat