Vzdělávání v rámci cestovního ruchu
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 12. 12. 2014 ..................................................... Podpis
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vzdělávání v rámci cestovního ruchu
bakalářská práce
Autor: Zuzana Bártová Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2015
Copyright © 2015 Zuzana Bártová
Abstrakt BÁRTOVÁ, Zuzana: Vzdělávání v rámci cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné klasifikace: bakalář. Jihlava 2014 Klíčová slova: Vzdělávání. Cestovní ruch. Česká republika. Anglie Bakalářská práce s názvem Vzdělávání v rámci cestovního ruchu má za cíl analyzovat systém vzdělávání v rámci cestovního ruchu v České republice a jeho následné porovnání se vzdělávacím systémem Anglie. K vypracování bakalářské práce byla vyuţita především analýza dokumentů, vzdělávacích programů i osobní rozhovory. Teoretická část se zabývá historií i současností vzdělávacího systému v České republice a jeho nedostatky. Praktická část je rozborem anglického vzdělávacího systému a porovnáním systémů mezi sebou. Práce obsahuje i doporučení, pro zlepšení kvality vzdělávání v cestovním ruchu v České republice.
Abstract BÁRTOVÁ, Zuzana: Education in Travel and Tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Mgr. Eva Horňáková. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2015. Key words: Education. Travel and Tourism. Czech Republic. England The aim of bachelor thesis named Education in Travel and Tourism is to analyze educational system in Travel and Tourism in Czech Republic and to compare it with educational system in England. To develop the thesis it was used the analysis of documents, educational programmes and personal interviews. Theoretical part describes history and presence of Czech educational system and its weaknesses. Practical part is analysis of English education and comparison of those two systems. The thesis contains also recommendation for improving the quality of education in tourism in Czech Republic.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Evě Horňákové za odborné vedení a za podporu při jejím vytváření. Dále bych chtěla poděkovat slečně Denise Podhrázské, která mi poskytla cenné informace a její vlastní zkušenosti ze studia ve Spojeném království. Díky, také patří pracovnicím na Univerzitě v Brightonu a všem dalším osobám, které zodpovídali všechny mé všetečné dotazy.
Obsah Úvod................................................................................................................................ 11 1
Metodika práce ....................................................................................................... 12
2
Historie vzdělávací soustavy v Českých zemích .................................................... 13
3
4
2.1
První republika ................................................................................................. 13
2.2
Nacistická okupace........................................................................................... 14
2.3
Nástup socialismu ............................................................................................ 14
2.4
Změny ve školském systému po Sametové revoluci........................................ 15
Vznik vzdělávání v oblasti cestovního ruchu ......................................................... 17 3.1
První vzdělávací instituce ................................................................................ 17
3.2
Role Vysoké školy ekonomické v Praze .......................................................... 17
3.3
Střední vzdělávání v ČSSR .............................................................................. 18
3.4
Změny po roce 1989......................................................................................... 19
Systém vzdělávání v cestovním ruchu .................................................................... 22 4.1
4.1.1
Obor Hotelnictví ....................................................................................... 23
4.1.2
Obor Gastronomie..................................................................................... 25
4.1.3
Obor Cestovní ruch ................................................................................... 26
4.2
Terciární vzdělávání ......................................................................................... 27
4.2.1
Vyšší odborné školy.................................................................................. 27
4.2.2
Bakalářské obory ...................................................................................... 29
4.2.3
Magisterské obory..................................................................................... 31
4.3 5
Sekundární vzdělávání v cestovním ruchu ....................................................... 22
Vzdělávací a rekvalifikační kurzy.................................................................... 31
Zhodnocení stavu vzdělávání v cestovním ruchu ................................................... 33 5.1
Hypotéza č. 1 .................................................................................................... 33
5.2
Vybrané nedostatky ve vzdělávání................................................................... 33
5.3
Strategické cíle vzdělávání v České republice ................................................. 34 8
Praktická část .................................................................................................................. 37 6
7
Anglický vzdělávací systém ................................................................................... 37 6.1
Základní vzdělávání ......................................................................................... 37
6.2
Další vzdělávání ............................................................................................... 38
6.2.1
A levels ..................................................................................................... 38
6.2.2
BTEC ........................................................................................................ 38
6.2.3
NVQ .......................................................................................................... 39
6.2.4
Access courses .......................................................................................... 39
6.3
Vyšší vzdělávání .............................................................................................. 39
6.4
Porovnávaní kvalifikací ................................................................................... 40
Vzdělávání v cestovním ruchu ................................................................................ 41 7.1
Další vzdělávání v cestovním ruchu ................................................................ 41
7.1.1
Apprenticenship ........................................................................................ 41
7.1.2
BTEC ........................................................................................................ 41
7.1.3
Access courses .......................................................................................... 42
7.2
Vyšší vzdělávání v cestovním ruchu ................................................................ 42
7.2.1
Undergraduate stupeň studia ..................................................................... 42
7.2.2
Postgraduate stupeň studia ........................................................................ 43
7.3
Studium na anglických univerzitách ................................................................ 44
7.3.1
Stáţe a praktická výuka ............................................................................ 44
7.3.2
Career service ........................................................................................... 44
7.3.3
Asociace pro cestovní ruch ve vyšším vzdělávání .................................... 44
7.4
Další moţnosti vzdělávání v cestovním ruchu ................................................. 45
7.4.1 8
Blue Badge Guides ................................................................................... 45
Porovnání českého a anglického vzdělávacího systému......................................... 48 8.1
Cena.................................................................................................................. 48
8.2
Nabídka oborů .................................................................................................. 48 9
8.3
Úrovně vzdělání a certifikáty ........................................................................... 48
8.4
Praktická výuka ................................................................................................ 49
8.5
Zaměstnatelnost absolventů ............................................................................. 50
8.6
Hypotéza č. 2 .................................................................................................... 50
Závěr ............................................................................................................................... 51 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 54 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 54 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 55 Seznamy .......................................................................................................................... 57 Seznam obrázků .......................................................................................................... 57 Seznam tabulek ........................................................................................................... 57 Seznam grafů .............................................................................................................. 57
10
Úvod Při úvahách o tématu bakalářské práce se autorka nechala inspirovat především vlastním rozhodováním o budoucích moţnostech studia, které se po absolutoriu na Vysoké škole polytechnické nabízejí. Do svých úvah brala i školy zahraniční a poté chyběl uţ jen krok vedoucí k napsání práce o vzdělávání v cestovním ruchu. Cestovní ruch je hodnocen jako jeden z nejperspektivnějších oborů. Dynamicky a kontinuálně se rozvíjí a především na území naší republiky se jedná o trend poměrně mladý. Zájem o studium cestovního ruchu je tradičně velmi vysoký, jde o atraktivní obor, který láká studenty ze středních i vysokých škol. Teoretická části práce se nejprve věnuje obecné historii a vývoji vzdělávací soustavy v Českých zemích. Povědomí o historii je důleţité pro pochopení vývoje vzdělávání v cestovním ruchu, kterému je zasvěcena kapitola následující. Jsou v ní shrnuty základní milníky, které znamenaly prvopočátky vzdělávání v oboru, tak i jeho další rozvoj. Nabídnut je i pohled na změny v českém školství po roce 1989, který se stal významným rokem pro další vývoj republiky. Další částí je systém vzdělávání v cestovním ruchu v současné době. Od nabídky středních škol, přes vyšší odborné školy aţ po vysoké školy a rekvalifikační kurzy jsou shrnuty veškeré moţnosti, které se v současné době nabízí studentům tohoto oboru. V rámci zhodnocení teoretické části bakalářské práce je upozorňováno i na nedostatky českého vzdělávacího systému i strategické cíle, které byly stanoveny Ministerstvem školství. Část praktická je věnována vzdělávacímu systému Spojeného království, konkrétněji Anglie. Obsahuje komplexní přehled moţností vzdělávání v cestovním ruchu, nejrůznějších stupňů vzdělání i certifikátů. Součástí je i prezentace speciálních sluţeb, které nabízí především anglické univerzity svým studentům. Poslední částí práce je samotné porovnání českého a anglického systému vzdělávání v cestovním ruchu dle několika aspektů – ceny, oborové nabídky, úrovní dosaţeného vzdělání, moţností praktické výuky a uplatnitelnosti absolventů na trhu práce.
11
1 Metodika práce Pro zpracování bakalářské práce, ve které je analyzován systém vzdělávání v cestovním ruchu České republiky a následně je porovnávám se systémem v Anglii, byly stanoveny dvě hypotézy. První z nich se vztahuje k teoretické části práce, druhá pak k části praktické. Na konci kaţdé části, budou hypotézy buď potvrzeny, nebo vyvráceny. Hypotéza č. 1: Současné vzdělávání v cestovním ruchu v České republice poskytuje dostatečné vzdělání pro uplatnění absolventa na trhu práce cestovního ruchu. Hypotéza č. 2: Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu je srovnatelné se vzděláváním v Anglii.
12
2 Historie vzdělávací soustavy v Českých zemích Obsáhnout celistvý vývoj vzdělávání na našem území od jeho prvopočátků by jistě bylo hodno samostatné práce. Z toho důvodu exkurz do historie započne vznikem První republiky v roce 1918, kdy se jasně začalo formovat moderní školství a začaly vznikat významné vysoké školy a univerzity, které jsou v koncepci vzdělávání důleţitou sloţkou.
2.1 První republika Poté, co se svět začal vracet do starých kolejí a lidé se pomalu začali vzpamatovávat z hrůz, které přinesla První světová válka, začalo se i diskutovat o modernizaci českého školství. Toto období bylo ovlivňováno i neustálým vlivem německého obyvatelstva na českém území a následně i rostoucí popularitou fašistické strany. Povinné základní školství se dělilo na pětitřídní školu obecnou a čtyřtřídní školu měšťanskou. Ţáci mohli být dále přijímáni do osmiletých gymnázií, a to buď na gymnázia reálná, nebo klasická, kde bylo studium zakončeno maturitou. Velký důraz byl kladen na odborné školství a budování středních škol průmyslových a zemědělských a obchodních akademií. Ţáci měli na výběr i mezi pokračovacími a ţivnostenskými školami. Změny ve školství byly v této době soustředěny více na zmodernizování stylu výuky, na lepší vybavenost školními pomůckami a zlepšování hygienických poměrů. Přirozená byla i snaha o rozvoj vysokého školství a zaloţení druhé české univerzity v Brně. Díky nepřejícnosti německé radnice se to ovšem podařilo aţ v roce 1919. Do roku 1938 existovalo v českých zemích celkem třináct vysokých škol a univerzit s technickým nebo všeobecným zaměřením (především fakulty lékařské, právnické, přírodovědné, filozofické). V Praze působily dvě vysoké německé školy – Německá univerzita a Německé vysoká škola technická, která byla taktéţ v Brně. Během následujících let následoval růst a opětovný pokles počtu posluchačů na vysokých školách. Mnoţství studentů, kteří si mohli dovolit studovat, byl značně ovlivňován hospodářskou krizí. (Kárník Z., s. 254 - 271)
13
2.2 Nacistická okupace Posilování fašistické strany a celkový vývoj politické situace vyústil roku 1939 ke vzniku Protektorátu Čechy a Morava a tedy výraznému omezení české samostatnosti. Ministerstvo školství bylo podřízeno Velkoněmecké říši a toto období by se dalo označit především za utlačovatelské a likvidační ve vztahu k českému školství. Čeští občané byli chápání především jako levná pracovní síla a úmyslem bylo ponechat pouze základní vzdělání. Veškeré české vysoké školy byly uzavřeny, a to nejprve na tři roky a následně na dobu neurčitou. Doba se také vyznačovala sniţujícím se počtem škol českých a rostoucím počtem škol německých, tedy zcela opačný vývoj, neţ který trval za dob První republiky. (Bianchi L., s.474 - 476)
2.3 Nástup socialismu Po skončení další ze světových válek se svět začal dělit na socialistickou a kapitalistickou část s naprosto odlišným směrem dalšího vývoje. V našich zemích byl významným rok 1948, kdy komunistická strana nastolila totalitní reţim. Ve školském zákoně vydaném v témţe roce byla zdůrazňována důsledná koncepce jednotného školství v duchu marxisticko-leninské ideologie. Častá vládní nařízení, přejmenovávání ministerstva školství, změny délky povinné školní docházky a celé organizace řízení školství vede k myšlence, ţe správní systém nebyl příliš stabilní. Jednotná státní škola byla rozdělena na tři stupně: první stupeň byla pětiletá (nebo i čtyřletá) škola národní, na kterou navazovala čtyřletá škola střední. Systém vzdělávání, který byl následně nastolen a byl platný aţ do roku 1990, se skládal z povinné osmileté školní docházky, ze které mohli studenti pokračovat na gymnázia, střední školy nebo střední odborná učiliště. Na gymnázia střední školy poté navazovalo dvouleté pomaturitní studium a po něm moţnost absolutoria na vysoké škole po čtyřech aţ pěti letech studia. (1) Vysoké školy, které během války utrpěly velké nejen materiální škody, začaly být opět otevírány a to jiţ v červnu roku 1945 tedy měsíc po kapitulaci Německa. Výběr studentů, kteří mohli studovat na vysokých školách, byl jako mnoho dalších sfér společenského ţivota, ovlivňován komunistickou stranou Československa. V souladu s komunistickými idejemi bylo ovlivňováno i přijímací řízení na vysoké školy. Výrazná
14
byla sociální a třídní regulace, kdy byly jasné tendence o rozšíření sociálního sloţení studentů o potomky dělnické třídy. (Urbášek P., Pulec J., s- 9 - 11)
2.4 Změny ve školském systému po Sametové revoluci Rok 1989 jako významný mezník v českých dějinách, znamenal především změny v mnoha sférách ţivota. Socialistické řízení padlo, vystřídalo ho řízení demokratické, a bylo nezbytné na tyto nové poměry reagovat také ve školství. Školský zákon vydaný roku 1984 zůstal v platnosti aţ do roku 2004, kdy ho nahradil zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Nutno ovšem podotknout, ţe starý zákon byl od roku 1990 zhruba patnáctkrát novelizován. První z vydaných novel především decentralizovala řízení škol a poskytla jim právní subjektivitu, zrušila jednotnou základní školu a především odbourala povinnou ideovou a politickou orientaci ve výchově a vzdělání. V následujících letech sebou reformy přinesly především prodlouţení povinné školní docházky na devět let, zrušení pomaturitního studia a jeho nahrazení vyššími odbornými školami a jasné stanovení délky studia na gymnáziích na osm, šest nebo čtyři roky. V současném systému mohou ţáci po skončení povinné školní docházky (nebo v jejím průběhu – v případě gymnázií) nastoupit na gymnázia, lycea, střední školy, střední odborné školy nebo střední odborná učiliště. Čtyřleté studium je zakončeno maturitní zkouškou, studium s kratší délkou trvání pak získáním výučního listu. Po absolvování střední školy smějí studenti pokračovat na vysoké školy a to buď na obory bakalářské – tříleté, nebo obory delší 4 – 5leté, po jejichţ absolvování získávají titul magistr, inţenýr, MUDr atd. České vysoké školy dále nabízejí moţnost dvouletého magisterského studia pro úspěšně promované bakaláře. Na magisterské programy navazuje doktorský program se ziskem titulu Ph.D. Pro absolventy, kteří nemají zájem o studium na vysokých školách je moţnost absolvovat Vyšší odborné školy, kdy po dvou aţ tříletém studiu získávají titul Diplomovaný specialista DiS.
15
Obrázek 1: Schéma vzdělávacího systému České republiky, dostupné z: http://www.tf.jcu. cz/getfile/160d8ead73c8952c
Speciálními formami poskytovaného vzdělávání je také nástavbové studium, které je určeno pro absolventy tříletých učebních oborů nebo zkrácené studium s délkou 1 – 2 roky pro osoby s výučním listem a studenty s maturitou v jiném oboru. V obou případech skládají úspěšní studenti maturitní zkoušku. (2)
16
3 Vznik vzdělávání v oblasti cestovního ruchu Společně s růstem významu cestovní ruchu jako perspektivního hospodářského odvětví, začala růst i potřeba postupného vzdělávání odborníků, kteří by úspěšně zajišťovali další rozvoj v oboru. V našich zemích u zrodu významných turistických organizací, stáli především podnikatelé z jiných oborů nebo pouzí nadšenci, jejichţ cílem bylo předávat lásku k cestování dalším lidem. Ovšem dynamicky se rozvíjející cestovní ruch, který prochází neustálými změnami, si vyţadoval čím dál větší profesionalitu. Je nutno podotknout, ţe vnik školních institucí v oboru gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu byl do roku 1990 pozvolný.
3.1 První vzdělávací instituce První vlaštovkou bylo zaloţení Odborné školy hostinské v Brně roku 1918. Jiţ několik let se na sjezdech hostinských vyzdvihovala potřeba zaloţení odborné školy. Nakonec iniciativu převzala Zemská jednota hostinských a kavárníků pro Moravu a Slezsko, společně se Zemským svazem českých společenstev hostinských na Moravě. Škola byla určena jak pro chlapce, tak pro dívky a do jejího prvního ročníku nastoupilo 18 ţáků, ale počet studentů zdárně stoupal a ve školním roce 1926/1927 bylo do prvního ročníku studia zapsáno 39 ţáků a ţákyň. Mezi vyučované předměty patřily především příprava pokrmů, stolničení nebo výuka cizích jazyků jako byla němčina a francouzština. Absolventi školy byli zaměstnáváni v prvotřídních restauracích, kavárnách a hotelích nejen v našich zemích, ale například i ve Švýcarku nebo ve Francii. (5)
3.2 Role Vysoké školy ekonomické v Praze V roce 1936 se na Vysoké škole obchodní v Praze (současné Vysoké škole ekonomické) poprvé objevil předmět cizinecký ruch. Do výukových osnov byl zahrnut na návrh profesorského sboru s úmyslem seznámit studenty se všemi aspekty cestovního ruchu a to jak ekonomickými tak společenskovědními. Vysoká škola ekonomická hrála a stále hraje ve vývoji vzdělávání v cestovním ruchu jednu z primárních rolí. Roku 1959, kdy byla škola nazývána Vysokou školou politických a hospodářských věd, začala katedra ekonomiky a vnitřního obchodu nabízet specializaci na společné stravování a cestovní ruch. V roce 1975 pak na obchodní fakultě téţe školy vznikla katedra cestovního ruchu. (Attl, Studnička, s. 8-15) 17
3.3 Střední vzdělávání v ČSSR Dle údajů státního pedagogického nakladatelství se v roce 1984 vyučoval cestovní ruch na třech středních odborných školách v Česku ve formě pomaturitního studia. Obor byl určen především pro absolventy gymnázií s dobrými studijními výsledky. Středních škol s oborem Provoz hotelů a společného stravování bylo mnohem více a nacházely se ve většině krajů. (Coufalík, Binder, s. 59 - 60) Školství, které bylo v té době centrálně řízeno Ministerstvem školství České socialistické republiky, vydávalo základní pedagogické dokumenty pro střední školy. V nich se definovaly poţadavky na budoucí studenty, určovaly se povinné a nepovinné předměty a jejich osnovy. Do prvních ročníků se přijímali především studenti gymnázií, kteří splnili podmínky přijímacího řízení, byli neodpudivého vzhledu, s dobrou funkční schopností pohybového ústrojí a bez sklonu k chorobám. (SPN, Cestovní ruch, s. 6, 11 a 95) Pro všechny studenty byl povinný ruský jazyk a další dva světové jazyky (angličtina, němčina, francouzština), dále pak například předměty jako dějiny kultury, společenský styk, zeměpis cestovního ruchu, technika cestovního ruchu, ekonomika cestovního ruchu nebo výpočetní a organizační technika. Součástí výuky byla i povinná praxe v délce 3 týdnů po prvním ročníku a to zejména v ubytovacích, lázeňských a stravovacích zařízeních. Dále pak opět třítýdenní praxe v prvním pololetí druhého ročníku v organizacích poskytujících sluţby domácího a zahraničního cestovního ruchu – v cestovních kancelářích, interhotely, ČSA, ČSD a další. Povinná byla i čtyřtýdenní prázdninová praxe v kterémkoli zařízení poskytující sluţby v oblasti cestovního ruchu nebo v rámci konání mezinárodních festivalů, kongresů, veletrhů, výstav a podobně. Před rokem 1989 byla správa a řízení českého školství vysoce centralizována a v kompetenci několik ministerstev. Vzdělávací politika a obsahy studia byly prosazovány vedením komunistické strany, která tak činila prostřednictvím Ministerstva školství, tělovýchovy a mládeţe. Financování škol mělo na starost Ministerstvo vnitra, které na regionální úrovni zřizovalo Školské odbory národních výborů. Veškerá učňovská zařízení byla součástí státních podniků.
18
3.4 Změny po roce 1989 Výrazné změny, které sebou přinesl listopad 1989 a následující roky, se projevily také v českém školství. S velkou rychlostí začaly vznikat nové školy vyučující gastronomii, hotelnictví a cestovní ruch a to nejen na úrovni středních odborných škol, ale také na úrovni vysokého školství. Během následujících několika let byly zakládány jak veřejné tak soukromé školy a studijní obor cestovní ruch a jemu příbuzné začaly pociťovat větší
1 200
1 000
počet škol
800
600
400
200
0
školní rok gymnázia
střední odborné školy
střední odborná učiliště
Graf 1: Nárůst počtu škol mezi lety 1989 – 2008, zdroj: (1)
zájem a oblíbenost. Na grafu č. 1 je jasně vidět prudký nárůst v počtu všech středních škol v České republice po roce 1989. Nárůst dosáhl svého vrcholu ve školním roce 2005/2006, poté následoval mírný pokles. Stejným vývojovým procesem prošla i střední odborná učiliště, u kterých byl nárůst mezi lety 1989 a 1995, téměř 400 škol. (1)
19
Díky novele č. 171/1990 Sb. byl umoţněn vznik soukromých škol. Cílem této novely bylo především rozšíření vzdělávacího spektra, které by lépe odpovídalo potřebám pracovního trhu. Počty soukromých škol začínají narůstat jiţ od roku 1991, tento trend byl ale zpomalen postupným zpřísňováním podmínek pro uznání nových školských institucí.
Graf 2: Nárůst počtu soukromých škol mezi lety 1989 – 2008, zdroj: (1)
Většina vysokých škol, které v současné době zařazují výuku cestovního ruchu, vznikla aţ po roce 1990. Ačkoli je třeba podotknout, ţe obory cestovního ruchu vznikaly na starších univerzitách a vysokých školách často aţ po revoluci. V následující tabulce jsou uvedeny vysoké školy, které byly zaloţeny po roce 1990 a následujících letech i získali akreditaci oborů cestovní ruch a další.
20
Tabulka 1: Seznam vysokých škol založených po roce 1990, vlastní zpracování
Název školy
Rok vzniku
Slezská univerzita Opava
1991
Newton College, Brno
1994
Vysoká škola hotelová, Praha
1999
Vysoká škola obchodní, Praha
2000
Vysoká škola obchodní a hotelová, Brno
2000
Univerzita Tomáše Bati, Zlín
2000
Univerzita Hradec Králové
2000
Univerzita Jana Amose Komenského, Praha
2001
Vysoká škola Karla Engliše, Brno
2001
Vysoká škola polytechnická Jihlava
2004
21
4 Systém vzdělávání v cestovním ruchu 4.1 Sekundární vzdělávání v cestovním ruchu Ukončení povinné školní docházky pro drtivou většinu lidí neznamená ukončení procesu jejich vzdělávání, ale právě naopak jeho začátek, moţnost profilovat se a vybrat si obor, který je pro kaţdého tím nejlákavějším. Jak jiţ bylo několikrát zmíněno obliba oborů cestovní ruch, gastronomie a hotelnictví, popřípadě jejich libovolné kombinace, je nepopiratelná. V České republice se tyto obory v maturitních programech vyučují na více neţ dvou stech středních odborných škol a jejich zastoupení je v kaţdém kraji. Práce se soustředí na střední školy poskytující vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Velké mnoţství oborů především z gastronomie je ukončeno výučním listem, jedná se především o studijní obory, jako jsou kuchař – číšník nebo práce ve společném stravování. Tyto školy však nejsou do následujících statistik zahrnuty. Na následujícím grafu je znázorněn počet středních škol se sledovanými obory v jednotlivých krajích. Tradičně s nejvyšším počtem škol se setkáváme v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji. Na Vysočině není zatím akreditován obor gastronomie, který by byl ukončen maturitní zkouškou a zájemci se proto musí spokojit s výučním listem. 14 12 10 8 6
Cestovní ruch
4
Gastronomie
2
Hotelnictví
0
Graf 3: Počty škol k roku 2014 vyučujících hotelnictví, gastronomii a cestovní ruch v jednotlivých krajích, zdroj dat: www.stredniskoly.cz
22
Nejvíce škol nabízí obor hotelnictví, nejméně pak gastronomie. Téměř jedna třetina všech vzdělávacích institucí se nachází ve Středočeském kraji a v Praze, ale pro přesnější pochopení musíme přihlíţet i na počty obyvatel v jednotlivých krajích. Na nadcházejícím grafu je znázorněna závislost počtu škol na počtu obyvatel. Dva příklady za všechny: K 1. 1. 2014 bylo v Karlovarském kraji evidováno 300 309 obyvatel a 3 školy ve sledovaných oborech, zároveň v kraji Středočeském bylo obyvatel 1 302 336 a škol 28. Můţeme tedy soudit, ţe geografické rozloţení středních odborných škol je optimální, přihlíţíme-li i na fakt, ţe studenti nejsou nijak omezování a mohou tedy studovat v kterékoli části republiky. 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0
Graf 4: Počet škol v závislosti na počtu obyvatel. Stav k 1. 1. 2014, zdroj dat: www.czso.cz
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy vydalo v roce 2007 rámcové vzdělávací programy, ve kterých definuje jednotlivé studijní obory a doporučuje, jaký obsah by měly mít následně vytvořené osnovy škol. Tato jasně daná pravidla stanovují základ znalostí, který kaţdý absolvent oboru bude mít. Je pak samozřejmě na kaţdé vzdělávací instituci, jak si studijní plány přizpůsobí a nakolik budou individuální.
4.1.1 Obor Hotelnictví Žáci se naučí řídit stravovací provoz, organizovat a řídit ubytovací služby, orientovat se v sortimentu potravin a nápojů a jejich využitelnosti při přípravě pokrmů, osvojí si postupy při zpracování surovin a při výrobě pokrmů a nápojů, včetně kontroly jejich kvality. Budou umět sestavovat jídelní lístky podle gastronomických pravidel, organizačně i ekonomicky zajišťovat gastronomické akce. Při obsluze hostů zvládnou 23
techniku jednoduché i složité obsluhy hostů. Budou organizovat a koordinovat činnosti pracovních týmů ve výrobě a v odbytu dbát na dodržování hygienických předpisů v gastronomii. V ubytovacích službách budou zvládat práci na recepci, poskytovat informační služby a doplňkové služby ubytovacího zařízení. Žáci budou zabezpečovat a poskytovat další služby cestovního ruchu, prezentovat jejich nabídku pro různé druhy, formy cestovního ruchu a skupiny klientů. Budou připraveni vykonávat podnikatelské aktivity v hotelnictví a ve službách cestovního ruchu, využívat výsledky hospodaření a vyhodnocovat je. Součástí přípravy je výuka dvou cizích jazyků, které jsou v současné době důležitým předpokladem pro uplatnění v gastronomických službách.(6) Dle charakteristiky oboru hotelnictví a analýzou učebních plánů, je patrné, ţe se studenti zaměřují, mimo všeobecných předmětů, na předměty speciální a samozřejmě předměty oborové. Mezi speciální patří především ekonomika, právo nebo informační technologie. Získávají praktické i teoretické znalosti v oblasti gastronomie a hotelového provozu, popřípadě v základech cestovního ruchu. Tabulka 2: Předměty vyučované v oboru Hotelnictví, vlastní zpracování
všeobecné český jazyk cizí jazyk I cizí jazyk II dějepis společenské vědy fyzika chemie biologie matematika ekologie dějiny kultury občanská výchova
speciální ekonomika účetnictví marketing administrativa právo etiketa ekonomika a podnikání obchodní korespondence informační technologie komunikace ve sluţbách management
oborové nauka o výţivě technologie přípravy pokrmů technologie obsluhy a sluţeb hotelový provoz cestovní ruch zeměpis cestovního ruchu hotelový software podnikání v hotelnictví potraviny a nápoje management cestovního ruchu průvodcovství lázeňské sluţby
V předcházející tabulce je uveden výběr předmětů, které se tradičně nacházejí v učebních plánech. Samozřejmě se jedná o seznam širší a ne ve všech školách se všechny předměty vyučují. Především u oborových předmětů záleţí zejména na specifickém názvu oboru či moţností specializací, které střední školy pro svoje ţáky nabízí.
24
Z předmětové skladby i praxe, která z pravidla bývá v délce zhruba 10 – 12 týdnů za celé čtyřleté studium, lze usuzovat, ţe absolventi jsou dobře připraveni především na práci v oblasti gastronomie, po dalším zaučení na recepcích hotelů, jako prodejci v cestovních kancelářích nebo pracovníci informačních center. Reálná jsou i místa v niţším a středním managementu podniků cestovního ruchu nebo pozice průvodců.
4.1.2 Obor Gastronomie Žáci se naučí organizovat a řídit provoz podniků společného stravování ve výrobě i odbytu, připravovat pokrmy české kuchyně, typické pokrmy zahraničních kuchyní a pokrmy racionální výživy. Budou se orientovat v sortimentu zboží a využívat suroviny podle jejich upotřebitelnosti. Seznámí se s hygienou gastronomického provozu a budou pokrmy uchovávat podle předpisů. Žáci se naučí základní techniky odbytu, budou obsluhovat hosty technikou jednoduché i složité obsluhy, provedou vyúčtování s hostem. Žáci jsou vedeni k profesionálnímu jednání a komunikaci s hostem. Naučí se základům vedení stravovacího provozu, včetně sestavování jídelních lístků, kalkulací cen výrobků a služeb, vedení podnikových písemností apod. tak, aby v budoucnu mohli samostatně podnikat v oboru. Součástí přípravy je výuka dvou cizích jazyků, které jsou v současné době důležitým předpokladem pro uplatnění v gastronomických službách. (7) Tabulka 3: Předměty vyučované v oboru Gastronomie, vlastní zpracování
všeobecné český jazyk cizí jazyk I cizí jazyk II dějepis fyzika chemie biologie a ekologie matematika společenské vědy
speciální právo ekonomika účetnictví podnikání marketing management administrace informační technologie etiketa komunikace ve sluţbách
oborové potraviny a výţiva technologie výroby a odbytu stolničení restaurační a hotelový provoz odborný výcvik
Na rozdíl od oboru hotelnictví, které se věnuje i hotelovému provozu, je studium gastronomie úzce specializované na oblast stravování. Zatímco předměty všeobecně vzdělávací a speciální jsou stejné jako u předchozího oboru, oborové se liší. Opět se ţákům poskytuje základní vzdělávání v předmětech ekonomických, v řízení či právu. 25
Rozsah oborových předmětů je menší. Mezi tři nejdůleţitější patří předměty: Potraviny a výţiva, Stolničení a Technologie výroby a odbytu, které jsou s drobnými nuancemi zařazeny do všech zkoumaných a dostupných studijních plánů. Minimální délka praxe v oboru je pět týdnů za celou dobu studia a je vykonávána v podnicích společného stravování nebo v prostorách vzdělávacích zařízení, pokud jsou k tomu adekvátně vybavena. Po absolvování studia mohou studenti buď pokračovat na vyšší odborné nebo vysoké školy, nebo se uplatnit v gastronomických provozech například v restauracích, barech či hotelech a penzionech především jako kuchaři, číšníci, vedoucí pracovníci nebo v činnosti marketingové a obchodně podnikatelské.
4.1.3 Obor Cestovní ruch Žáci se naučí vykonávat a organizovat odborné činnosti služeb cestovního ruchu, tzn. zejména organizovat a zabezpečovat jednotlivé služby cestovního ruchu například ubytovací, stravovací, informační a další. Budou umět sestavit zájezd pro různé skupiny klientů, poskytovat a provádět průvodcovské služby, doprovázet zájezd. Budou schopni vykonávat činnosti na recepci a spolupracovat s dalšími úseky hotelu a spolupracovníky z cestovních kanceláří. Žáci se budou orientovat v obchodně podnikatelských aktivitách subjektů cestovního ruchu a v právních aspektech podnikání v cestovním ruchu, využívat ekonomické informace k řízení, vést podnikovou administrativu, kalkulovat ceny produktů a služeb a smluvně zabezpečovat jejich odbyt. Budou schopni sestavit nabídku a propagaci produktů a služeb cestovního ruchu, organizovat průzkum trhu a výsledky vyhodnocovat. Součástí přípravy je výuka dvou cizích jazyků, které jsou důležitým předpokladem pro uplatnění v cestovním ruchu. (8) Nejobecnější ze zkoumaných oborů je Cestovní ruch. Studenti získávají obecný přehled ve více aspektech oboru. Od techniky a základů cestovního ruchu, přes ekonomicky zaměřené předměty aţ po hotelnictví a lázeňství. Z všeobecných předmětů je důraz kladen především na matematiku a zeměpis, předměty speciální se výrazně neliší od oborů ostatních. Opět se jedná o výběr všech předmětů z analyzovaných studijních plánů. Při bliţším pohledu na tyto předměty, můţeme spatřovat jistou podobnost s oborem Hotelnictví. Největším rozdílem je v tomto případě odklon od předmětů z oblasti gastronomické a společného stravování.
26
Absolventi jsou vybaveni především na vykonávání práce v cestovních kancelářích, cestovních agenturách nebo jako průvodci. Moţnosti uplatnění mají také v informačních centrech, nebo v hotelech především na pozicích recepčních nebo provozně ekonomických částech ubytovacích zařízení. Během studia mají studenti povinnou praxi, která probíhá v délce 10 a více týdnů. Mohou se zúčastnit i zahraničních stáţí. Tabulka 4: Předměty vyučované v oboru Cestovní ruch, vlastní zpracování
všeobecné český jazyk cizí jazyk I cizí jazyk II matematika dějepis zeměpis občanská nauka biologie chemie fyzika
speciální ekonomie výpočetní technika písemná a elektronická komunikace účetnictví management marketing psychologie právo
oborové dějiny kultury zeměpis cestovního ruchu marketing cestovního ruchu podnikatelská činnost CK technika sluţeb CR průvodcovské sluţby hotelový provoz animace volného času management cestovního ruchu hotelové a lázeňské sluţby
4.2 Terciární vzdělávání Významná pozice cestovního ruchu v národním hospodářství je nediskutabilní. Významnou roli hraje i jeho trvající dynamický rozvoj. Cestovní ruch jako sluţba je primárně utvářen a diferencován především stranou poptávky, která se neustále mění a velmi rychle reaguje na nejrůznější módní trendy. Cílem vzdělávaní odborníků v cestovním ruchu je tedy jejich schopnost především včas rozpoznávat nové tendence v oboru, ale také na ně včas a adekvátně reagovat a tak dosahovat uspokojení zákazníků. K takto úspěšnému vedení podniků cestovního ruchu je nezbytné vychovávat skutečné specialisty. Jelikoţ se strategiemi na trhu zabývá zejména střední a vyšší management, v následující kapitole je popsáno vzdělávání na vysokých školách v bakalářských a magisterských oborech, které právě takové odborníky připravují na budoucí působení v oboru.
4.2.1 Vyšší odborné školy Předstupněm vysokých škol, jsou školy vyšší odborné. Studenti zde studují po dobu tří let a jejich studia jsou zakončena absolutoriem a získáním titulu Diplomovaný 27
specialista. Mohou být alternativní moţností pro ty, co nemají zájem o vysoké školy nebo naopak kvalitní přípravou pro studium v bakalářském oboru. Tabulka 5: Seznam oborů na Vyšších odborných školách, vlastní zpracování
VOŠ podnikatelská, Kroměříž VOŠ zdravotnictví, managementu a veřejnosprávních studií, Plzeň VOŠ Varnsdorf VOŠ ekonomická, Boskovice VOŠ cestovního ruchu, České Budějovice VOŠ cestovního ruchu, Hradec Králové VOŠ cestovního ruchu, Karlovy Vary VOŠ managementu, Praha VOŠ ARITA, Praha Vyšší obchodní podnikatelská škola, Praha
VOŠ cestovní ruch AHOL - Vyšší odborná škola, Ostrava VOŠ Uničov GOODWILL, Frýdek - Místek Hotelová škola Poděbrady VOŠ hotelová, Pelhřimov VOŠ Havířov SŠ a VOŠ hotelnictví a služeb, Opava
Cestovní ruch Cestovní ruch Cestovní ruch Cestovní ruch Cestovní ruch Cestovní ruch Cestovní ruch Cestovní ruch Cestovní ruch Cestovní ruch Letecká doprava v cestovním ruchu Cestovní ruch Cestovní ruch Řízení hotelového provozu Cestovní ruch Gastronomie a hotelnictví Animace v cestovním ruchu Podnikání v cestovním ruchu Hotelnictví Management hotelového provozu Gastronomie a hotelnictví Rozvoj a řízení regionální turistiky Řízení hotelového provozu
Vyšší odborné školy, jak jiţ jejich název napovídá, jsou větší měrou zaměřené na praktickou výuku, neţli školy vysoké a předpokládají okamţité uplatnění absolventa v oboru. Délka praxe bývá aţ 16 týdnů za celou délku studia. Obory vychovávají odborníky schopné uplatnit se především ve středních a vyšších funkcích v cestovních kancelářích a agenturách, dopravních společnostech, hotelech nebo v organizacích rozvoje cestovního ruchu (tj. informační centra, organizace destinačního managementu atd.) Většina vyšších odborných škol má akreditován obor cestovní ruch, některé pak
28
hotelnictví nebo animační sluţby. Podrobný seznam všech vyšších odborných škol a nabízených oborů je uveden v tabulce 5.
4.2.2 Bakalářské obory Zájem o vysokoškolské vzdělání v České republice trvale vzrůstá, stejně tak jako zájem studentů o atraktivní obor Cestovní ruch a s ním spojená odvětví. Studenti si v současné době mohou vybírat ze 14 veřejných nebo soukromých škol, které nabízejí dvacet jedna studijních oborů. Záleţí na kaţdém studentovi, zda si bude přát studovat všeobecné obory nebo si zvolí uţší specializaci. V následující tabulce je seznam všech vysokých škol a univerzit, které v současné době nabízejí studium v oborech cestovního ruchu. Tabulka 6: Seznam bakalářských oborů k akademickému roku 2014 / 2015, zdroj: vlastní zpracování
Vysoká škola polytechnická Univerzita Hradec Králové Univerzita Tomáše Bati Zlín Vysoká škola polytechnická Vysoká škola hotelová Praha
Vysoká škola obchodní Praha
Masarykova univerzita v Brně Vysoká škola ekonomická Praha Univerzita Jana Amose Komenského Mendelova univerzita Brno Slezská univerzita v Opavě Technická univerzita Liberec Vysoká škola Báňská Newton college Vysoká škola obchodní a hotelová
VŠPJ - Cestovní ruch Management cestovního ruchu Ekonomika cestovního ruchu Cestovní ruch Hotelnictví Management destinace cestovního ruchu Management volného času Cestovní ruch Informatika v cestovním ruchu Sluţby letecké dopravy v cestovním ruchu Průvodcovská činnost v cestovním ruchu Regionální rozvoj a cestovní ruch Cestovní ruch a regionální rozvoj Management cestovního ruchu Management cestovního ruchu Hotelnictví Cestovní ruch* Ekonomika cestovního ruchu* Management cestovního ruchu Management hotelnictví a cestovního ruchu Gastronomie, hotelnictví a cestovní ruch
* Studijní obory jsou zachovány pouze na dostudování.
Základním jmenovatelem pro všechny obory není pouze jejich svázanost s cestovním ruchem. Studenti se především na počátku studia, které trvá tři roky, věnují zejména základům ekonomie, managementu a někteří i marketingu. Jelikoţ se na vysokých školách setkávají studenti odborných škol, ale i gymnázií, bývá první rok studia ve 29
znamení především všeobecných předmětů a vyrovnávání znalostí. Tím se studentům vytváří jednotný základ pro další profilaci ve studiu. V dalších semestrech studia se rozšiřují teoretické znalosti cestovního ruchu, jeho systému a terminologie, která je nezbytná pro správné chápání celého sektoru. Následně se pak skladba předmětů odvíjí od zaměření jednotlivých oborů. Kaţdá vysoká škola také nabízí velkou selekci povinných i nepovinných volitelných předmětů, které umoţňují studentům prohlubovat znalosti v takových oblastech cestovního ruchu, o které jeví zvláštní zájem. Stejně jako na středních školách se i na vysokých věnuje pozornost výuce minimálně dvou, v ideálním případě tří, světových jazyků. Bylo jiţ zmíněno, ţe na vysokých školách se setkávají jak studenti odborných tak všeobecných škol. Je tedy nezbytné věnovat pozornost i praktické části vzdělávání. Kvalitní praktická příprava zjednodušuje absolventům vstup na trh práce. Otázkou ovšem zůstává, jaká délka praxe se dá povaţovat za dostatečnou a adekvátní. Na českých vysokých školách je povinná délka od dvou do dvaadvaceti týdnů. VŠOH - Gastronomie, hotelnictví a cestovní ruch VŠOH - Management hotelnictví a cestovního … NC - Management cestovního ruchu VŠB - Ekonomika cestovního ruchu TUL - Cestovní ruch SU - Hotelnictví MENDELU - Management cestovního ruchu UJAK - Management cestovního ruchu VŠE - Cestovní ruch a regionální rozvoj MU - Regionální rozvoj a cestovní ruch VŠO - Průvodcovská činnost v cestovním ruchu VŠO - Letový provoz VŠO - Služby letecké dopravy v cestovním ruchu VŠO - Informatika v cestovním ruchu VŠO - Cestovní ruch VŠH Management volného času VŠH - Management destinace cestovního ruchu VŠH - Hotelnictví UTB - Ekonomika cestovního ruchu UHK - Management cestovního ruchu VŠPJ - Cestovní ruch 0
5
10
15
20
25
Graf 5: Délka praxe v bakalářských oborech v akademickém roce 2014 / 2015, zdroj: vlastní zpracování
30
Od vysokoškolských studentů se ovšem musí předpokládat i určitá míra vlastní iniciativy, co se týká získávání cenné praxe.
4.2.3 Magisterské obory V oboru cestovního ruchu jsou moţnosti studia v magisterských oborech v České republice značně omezené. Jedinými dvěma veřejnými školami jsou Vysoká škola ekonomická a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Všechny ostatní školy jsou soukromé. Celkem je na výběr z osmi oborů, jeţ si kladou za cíl vzdělávat takové odborníky, kteří se budou schopni uplatnit ve vrcholovém managementu cestovního ruchu. Tabulka 7: Seznam magisterských oborů k akademickému roku 2014 / 2015, zdroj: vlastní zpracování
Univerzita Tomáše Bati Zlín
Ekonomika cestovního ruchu
Vysoká škola obchodní Praha
Management cestovního ruchu Management leteckých provozů
Vysoká škola hotelová Praha
Management hotelnictví a lázeňství Management destinace cestovního ruchu
Vysoká škola ekonomická Praha
Cestovní ruch
Univerzita Jana Amose Komenského
Management cestovního ruchu
Vysoká škola Karla Engliše
Cestovní ruch - lázeňství a hotelnictví
Na některých školách se opouští od povinné výuky cizích jazyků a je zachována pouze ve formě volitelných předmětů, s předpokladem, ţe studentům se jiţ dostalo kvalitního lingvistického vzdělání. Proto se také jiţ od prvního semestru začíná s oborovými předměty, a jelikoţ je magisterské studium stupněm navazujícím, neexistuje zde „srovnávací“ rok, jako je tomu u studia bakalářského. Navzdory menšímu počtu navazujících oborů, postihují široké spektrum sluţeb cestovního ruchu.
4.3 Vzdělávací a rekvalifikační kurzy V České republice existuje bezpočet agentur a vzdělávacích institucí zabývajících se ať uţ vzdělávacími či rekvalifikačními kurzy v oblasti cestovního ruchu. Tyto kurzy jsou určeny jak pro zaměstnance v oboru nebo ty, kteří touţí zahájit v cestovním ruchu svou
31
podnikatelskou dráhu nebo se jen uplatnit na jeho dynamickém trhu. Spadají do oblasti celoţivotního vzdělávání, které je v cestovním ruchu nepostradatelné. Po absolvování rekvalifikačních kurzů, které musí být akreditovány Ministerstvem školství, získává účastník doklad o získaném vzdělání v daném oboru. Je povaţován za náhradu maturitní zkoušky. Vzdělávací kurzy či semináře jsou certifikovanými kurzy, jeţ slouţí pro praktické osvojení dovedností z dané oblasti nebo k jejich zopakování a upevnění stávajících znalostí. Výstupem je získání osvědčení o absolvování kurzu. (9) Tradičně pořádá vzdělávací kurzy pro pracovníky v oboru Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism. Koná tak v rámci projektu „Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí pracovníků v cestovním ruchu“ a nabízí bezplatné vzdělávání pro podniky a jejich zaměstnance za podmínky, ţe nepůsobí na území hlavního města Prahy. (10) Kurzy postihují stravování, ubytování i činnost cestovních kanceláří a agentur. Další moţnosti kurzů a rekvalifikací jsou pro zájemce pořádány některými Vyššími odbornými školami (např. Vyšší odborná škola Varnsdorf) nebo specializovanými agenturami (např. Tyrkys – škola cestovního ruchu).
32
5 Zhodnocení stavu vzdělávání v cestovním ruchu Školství je systém, který byl, je a bude vţdy nutno dynamicky utvářet a měnit. Je to způsobeno samotnou jeho podstatou. Zabývá se vzděláváním generací studentů, kteří se ale v jednotlivých dekádách mění a mají své vlastní potřeby. Tyto generace studentů jsou ovlivňovány politickým i kulturně-společenským prostředím, ve kterém v dané době vyrůstají, a je úkolem vzdělávacího systému, aby byl schopen na měnící se poţadavky studentů reagovat tak, aby i nadále byl schopen poskytovat vzdělání kvalitní a aktuální. Vzdělávací politika České republiky prochází kontinuálním vývojem a stanovila si i jasné strategické cíle, kterých chce dosáhnout a pomocí nichţ splňovat výše popsané nároky.
5.1 Hypotéza č. 1 Současné vzdělávání v cestovním ruchu v České republice poskytuje dostatečné vzdělávání pro uplatnění absolventa na trhu práce cestovního ruchu. Podrobnou analýzou moţností vzdělávání v České republice, učebních plánů, různých nabídek oborů vysokých škol a nabídky rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů lze konstatovat, ţe vzdělávací systém v cestovním ruchu je zaměřen spíše na kvantitu neţ na kvalitu. Na úrovni středních škol je nabídka velmi rozsáhlá, v dubnu roku 2014 byl počet absolventů oborů ze skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus 3 346, míra nezaměstnanosti byla 13,7 %. V případě kvalitního vzdělávání, by nezaměstnanost měla být co nejniţší. Společně s vyššími stupni vzdělávání se i sniţuje počet škol a institucí, které vzdělávání poskytují. Velkým nedostatkem je i absence doktorského stupně v cestovním ruchu. V následující podkapitole jsou zpracovány příčiny nedostačujícího vzdělávání a strategické cíle české vzdělávací politiky, které by měly tyto nedostatky odstranit.
5.2 Vybrané nedostatky ve vzdělávání Tato kapitola je zpracována především dle následujících strategických dokumentů a programů posledních let: Národní programy rozvoje vzdělávání Bílá kniha, Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeţe na období 2007 – 2013, Regionální řízení
33
rozvoje lidských zdrojů a Národní strategický referenční rámec České republiky 2007 – 2013. V procesu inovace českého vzdělávacího systému je nejprve třeba stanovit jeho nedostatky: (Rýznar L., s.8-15).
Nesoulad mezi poptávkou na trhu práce a nabídkou studijních programů a oborů;
Převaha výuky teoretických znalostí nad praktickým vzděláváním;
Nerovnoměrné počty absolventů vysokoškolských oborů (nedostatek absolventů v technických a přírodovědných oborech);
Neefektivní a komplikovaný proces vstupu absolventů na trh práce a velmi nízká komunikace mezi školami a zaměstnavateli;
Nízká podpora rozvoje praktických podnikatelských a ekonomických dovedností studentů, především pak v oblasti ekonomického myšlení, rozhodování a podnikatelské iniciativy;
Nedostatečně rozvíjen systém dalšího vzdělávání a nízká účast na něm.
5.3 Strategické cíle vzdělávání v České republice V následujících řádcích jsem vybrala některé strategické cíle, které si zmíněné dokumenty kladou za cíl a povaţuji je za velmi důleţité a aktuální v souvislosti s propojením s oborem cestovního ruchu. (zpracováno dle: Rýznar, L.) Uspokojovat a vyvolávat vzdělávací potřeby u dětí, mládeže a dospělých. Všechny dokumenty zdůrazňují potřebu celoţivotního vzdělávání. Nikoli však pouze jako vytvoření nové části vzdělávání, ale jako proces, který by měl být pro všechny současné i bývalé studenty samozřejmostí. Snaha o podporu chuti do vzdělávání, které nekončí ukončením školní docházky, ale stane se přirozenou součástí ţivota. Tato část je pro oblast cestovního ruchu jednou z klíčových. Cestovní ruch se dynamicky vyvíjí, nestagnuje a mění se někdy s velkou rychlostí. Pracovníci v oboru by tedy měli být schopni předpovídat a reagovat na tyto změny a jak jinak jim k tomu napomoci, neţ podporou trvalé lásky k sebezdokonalování.
34
Podpora zaměstnatelnosti v průběhu celého života. Častou chybou českého školství bývá, ţe se příliš soustřeďuje na okamţité uplatnění absolventa na trhu práce. Nehledí ale do budoucnosti a nebere ohled na to, co by budoucnost mohla přinést a zda se i potom budou studenti schopni uplatnit. Ţádaný je tedy i určitý dlouhodobý výhled a širší příprava studentů na jejich budoucí ţivot. Rozšířit všeobecný a obecně odborný základ. Tento bod je spojen především s faktem, ţe Česká republika je plnohodnotným členem Evropské Unie a je tedy stále častější, ţe je náš stát protkán lidmi s jiným kulturním zázemím. Na významnosti ještě nabývá ve spojitosti s oblastí turismu, která je světovým fenoménem. Pod rozšiřováním všeobecného a obecně odborného základu si tedy můţeme představit především rozšířenou výuku jazyků, interkulturní komunikace, trvale udrţitelného rozvoje, ekologie a další. Podporovat polyfunkčnost škol. Při realizaci tohoto cíle by se školy snaţily především vyjít vstříc studentům a umoţňovaly by jim individualizaci jejich studia. Byla by tak umoţněna uţší profilace studentů, dle jejich vlastních zájmů. Především pak na středních školách s více výukovými obory lze tento bod praktikovat a zajišťovat tak vzájemnou provázanost mezi jednotlivými studijními obory. Tato moţnost je jiţ přístupná na některých vysokých školách, kde si studenti volí předměty z ostatních oborů a tím dobrovolně rozšiřují svůj základ znalostí a získávají tak více oborové poznatky. Spolupráce se sociálními partnery. Neméně důleţitou sloţkou je i zajišťování uplatnění a zaměstnatelnosti absolventů, coţ je v cestovním ruchu, který je studenty velmi oblíben, prioritou. 13,4% studentů, kteří jsou přijímání na střední školy, si volí právě obory gastronomie, hotelnictví a turismu, hrozí tak lehké přesycení pracovního trhu studenty. Spoluprácí s odborníky na profesní a kariérové poradenství nebo například organizací kompenzačních vzdělávacích programů pro nezaměstnané by se tak mohlo předcházet zvyšování nezaměstnanosti jako neţádoucího faktoru. Využívat mezinárodní spolupráce při tvorbě studijních programů a rozvíjení mobility pedagogických a akademických pracovníků. Tento cíl úzce souvisí i s rozšiřováním všeobecného a odborného vzdělávání, o kterém jiţ byla řeč výše. Programy Evropské Unie (Leonardo Da Vinci, Erasmus + a další) podporující mobility studentů i pracovníků jsou výbornou příleţitostí pro všechny. Otevírají nové obzory, 35
podporují mezinárodní vztahy a nabízí nový úhel pohledu na vzdělávání i jednotlivé obory.
36
Praktická část V praktické části je porovnáván systém vzdělávání v cestovním ruchu v České republice se systémem vzdělávání v Anglii. Pro tuto část jsem byla stanovena druhá hypotéza, která je v závěru potvrzena nebo vyvrácena. Hypotéza č. 2: Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu je srovnatelné se vzděláváním v Anglii.
6 Anglický vzdělávací systém Anglický vzdělávací systém je oceňován jako jeden z nejlepších na světě. Ke snadnějšímu pochopení byla vytvořena vlastní, zjednodušená verze vzdělávacího systému. V následujících kapitolách je popis kaţdé z dílčích částí. Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Závěrečné zkoušky
16 17
12 13
Sixth form (A levels) / BTEC Nationals / Access course / Apprenticeship
Typ školy
Key stage 1
Infant school
Key stage 2
Junior school
Key stage 3
PRIMARY SCHOOL
Věk 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Secondary school / Grammar school
Key stage 4 / GCSE Sixth form / College
Obrázek 2: Anglický vzdělávací systém, vlastní zpracování
6.1 Základní vzdělávání Vzdělávání ve Velké Británii začíná pro děti ve věku pěti let, kdy začnou navštěvovat obdobu naší základní školy – Primary school. I zde se rozlišuje první a druhý stupeň neboli infant school (věk 5 – 7) a junior school (7 – 11). Na přechodu mezi jednotlivými stupni a na konci Junior school absolvují studenti evaluační testy k ověření kvality
37
jejich vzdělání. Tyto písemné zkoušky se téţ nazývají jako Key Stage One a Key Stage Two. Ve věku 11 let začínají ţáci studium na takzvané Secondary school, na které studují aţ do šestnácti let věku. Po dvou letech na škole podstupují další testy – Key Stage Three. Nejdůleţitější součástí studia jsou ale závěrečné zkoušky (Key Stage Four), které se konají v jedenáctém a tedy posledním povinném ročníku studia. Jejich zkrácený název je GCSE; General certificate of secondary education. Studium je zaměřeno na výběr obecných předmětů, jako je angličtina, matematika, historie a přírodní vědy. Existují i školy výběrové, kterým se říká „grammar schools“ a ţáci jsou přijímáni na základě vstupních testů.
6.2 Další vzdělávání 6.2.1 A levels Další vzdělávání se ve Spojeném království označuje pojmem Further Education. Po sloţení zkoušek GCSE mají studenti na výběr z několika moţností. Mohou svoji cestu ke vzdělání ukončit a začít pracovat. Mnoho studentů však zůstává na školách v takzvaných sixth form – 12. a 13. ročníku, kde pokračují ve studiu tří vybraných předmětů a po dvou letech zakončují zkouškou A-levels, díky které mohou pokračovat na univerzitu. Pokud si studenti přejí získat i praktické znalosti společně s jejich A levels kvalifikací, mohou svoji stávající secondary school vyměnit za sixth form college, kde se vyučují nejen předměty všeobecného základu, ale také předměty vztahující se k určitým zaměstnáním. V Anglii není povinností dosáhnout na úroveň A levels, proto se na některých colleges studenti věnují získávání jiných obecně uznávaných kvalifikací, například HNC (Higher National Certificate), HND (Higher National Diplomas) nebo NVQ (National Vocational Qualifications). Studium k dosaţení zmíněných certifikátů není věkově omezeno, jsou vyučovány jak prezenčně, tak distančně.
6.2.2 BTEC Nejznámější moţností k dosaţení kvalifikací HNC a HND je studium BTEC (Business and Technology Education Council). Jedná se o dvouletý prakticky zaměřený kurz 38
organizovaný v několika vědních disciplínách (např. Umění a design, inţenýrství, zdravotnictví, stavebnictví nebo cestovní ruch). BTEC se rozdělují do sedmi stupňů, rozdělených dle hloubky a náročnosti studia a ţáci a studenti je mohou začít studovat jiţ ve čtrnácti letech, společně s přípravou na GCSE. Třetí úroveň, nazývaná BTEC L3 Nationals, odpovídá zkouškám A levels. Tato kvalifikace prokazuje, ţe absolvent dosáhl určité znalosti a odbornosti v dané oblasti. (11) BTEC můţe slouţit nejen jako alternativa za úroveň A levels, ale také můţe úplně nahrazovat, či pouze vhodně doplňovat, povinné GCSE.
6.2.3 NVQ National Vocational Qualification, česky Národní odborná kvalifikace, lze přirovnat k českému Výučnímu listu. Ţáci, kteří se po ukončení jedenáctého ročníku nemohou rozhodnout mezi prací a studiem mohou zvolit moţnost tak zvaných Apprenticeship. Apprenticeship sice v překladu znamená učňovské vzdělávání, od systému v České republice, je ale o dost rozdílný. Zájemci získávají pracovní pozici ve významných britských firmách, kde pracují alespoň 30 hodin týdně, vydělávají peníze, ale zároveň je jeden nebo dva dny v týdnu věnován studiu. Po ukončení ročního programu získávají angličtí „učňové“ zmíněnou NVQ.
6.2.4 Access courses Novinkou v britském vzdělávacím systému jsou Access courses. Jde tradičně o jednoleté kurzy, během nichţ se studenti, kteří v minulosti získali pouze GCSE, připravují ke studiu na univerzitách. Výuka probíhá tři dny v týdnu a po skončení celého kurzu získávají jeho absolventi vhodnou náhradu za jiné nezbytné certifikáty, které univerzity vyţadují při přijímacím řízení. Tato alternativa je určena nejen studentům, kteří právě ukončili povinnou školní docházku, ale i těm, kteří po univerzitním studiu zatouţili v pozdějším věku. Některé kurzy jsou placené, jiné jsou poskytovány zdarma.
6.3 Vyšší vzdělávání Při vyšším vzdělávání (anglicky Higher Education) získávají studenti kvalifikaci vyšší neţ je A levels a jemu podobné. Studium na univerzitách je zpoplatněno, ale někteří 39
studenti mohou získávat granty a stipendia. Pro moţnost studia na anglických univerzitách jsou tradičně vyţadovány zkoušky A levels, na některých univerzitách přijímají studenty i s jinými kvalifikacemi, jako je například BTEC, pokud je získali na odpovídající úrovni. V případě, ţe zájemci o univerzitu nesloţili ţádnou z výše uvedených zkoušek nebo jí mají pouze na niţší úrovni, mohou vyuţít takzvaných foundation courses nebo access courses. Tyto jedno aţ dvouleté kurzy, slouţí jako příprava ke studiu v undergraduate programech na vysokých školách. Kurzy jsou dostupné na institucích dalšího vzdělávání (colleges) a nejsou nijak věkově omezené, mohou je tedy absolvovat studenti, kteří právě získali své GCSE nebo ti, kteří se rozhodli pro univerzitu později po ukončení povinné školní docházky. Studium na univerzitách začíná tříletým undergraduate kurzem na jehoţ konci získávají absolventi titul bachelor. Titul master a PhD pak mohou studenti získat následným studiem postgraduálních oborů. Mnoho jiţ zaměstnaných lidí vyuţívá dálkového studia nebo studia na soukromých business school, kde po jednom roku získávají titul MBA Master of Business. (12)
6.4 Porovnávaní kvalifikací Jak je patrné z předchozího odstavce, v Anglii existuje velké mnoţství kvalifikací, kterých mohou studenti při svých studiích dosáhnout. Problémem ovšem byly různé metody ohodnocování výsledků, kterých studenti dosahovali. K transparentnosti porovnávání
kvalifikací
byl
vytvořen
Národní
kvalifikační
rámec
(National
Qualification Framework, dále jen NFQ) a Kvalifikační kreditní rámec (Qualification Credit Framework, dále jen QCF). Oba tyto rámce vymezují osm úrovní ve vzdělávání. NFQ srovnává dosaţené vzdělání dle počtu hodin, který je třeba ke kvalitnímu předání obsahu kurzu či předmětu studentovi. QCF porovnává kvalifikace dle počtu kreditů, kterého studenti musí dosáhnout k tomu, aby kvalifikaci získali. Kaţdý kurz či kvalifikace se registrován buď v NFQ nebo v QCF. (13) Obory cestovního ruchu jsou registrovány v Kvalifikačním kreditním rámci.
40
7 Vzdělávání v cestovním ruchu Jak je patrné z předchozí kapitoly, moţností, kde po ukončení povinné školní docházky získat další vzdělání, je opravdu mnoho. Následující části práce se soustředí na to, jaké příleţitosti ke vzdělávání a v jakých oborech, jsou nabízeny zájemcům o cestovní ruch.
7.1 Další vzdělávání v cestovním ruchu Cesta za profesní profilací začíná po úspěšném absolvování povinné školní docházky a získáním GCSE. Ovšem veškeré moţnosti, které další vzdělávání v Anglii nabízí, nejsou nijak věkově omezeny a ve stejných kurzech a ročnících se tedy setkávají lidé různého věku.
7.1.1 Apprenticenship Vzdálený ekvivalent českému učňovskému vzdělávání, nabízí příleţitosti především v oblasti volnočasových aktivit. Mezi nabízené stáţe patří například:
Výcvik palubních průvodčích (stewardi a stewardky v leteckém provozu);
Trenér sportovních aktivit (potápění, vodní pólo, plavání, tenis…);
Instruktor fitness;
Asistent ve volnočasových centrech (posilovny, fitness centra);
Manaţer volnočasových center;
Organizátor sportovních aktivit a další.
7.1.2 BTEC Tento certifikát je moţné získat na colleges, které spolupracují s organizací Pearson a Edexcel, která zajišťuje realizaci zkoušek a udělování certifikátů a diplomů. Jak jiţ bylo řečeno, tak BTEC se dělí do sedmi úrovní obtíţnosti, dle hloubky studia. Součástí studia BTEC Level 3 Nationals, jako ekvivalentu k A levels a tím pádem i předpokladu k přijetí k vyššímu vzdělání, jsou prakticky i teoreticky zaměřené hodiny. Kurz trvá dva roky a jeho obsah je na všech školách stejný. Mezi vyučované předměty patří například:
Výzkum sektoru cestovního ruchu;
Spojené království jako destinace;
41
Customer service v cestovním ruchu;
Příprava pro zaměstnání v cestovním ruchu;
Evropské destinace;
Pracovní stáţ v odvětví cestovního ruchu atd. (15)
7.1.3 Access courses Jelikoţ se jedná o novinku na poli anglického vzdělávání, není jejich nabídka zatím natolik rozšířena. V oblasti cestovního ruchu jsou tyto programy nabízeny dvěma školami – Westminster Kingsway College a Leicester College. Podmínkou účasti je věk alespoň devatenáct let.
7.2 Vyšší vzdělávání v cestovním ruchu Studenti, kteří dosáhli na jakoukoli z kvalifikací, která jim umoţňuje pokračovat ke studiu na vysoké škole, se musí nejprve registrovat na internetových stránkách UCAS. Zkratka UCAS znamená The Universities and Colleges Admission Service. Jejím úkolem je zprostředkovávat a pomáhat s procesem vybírání škol a podávání přihlášek ke studiu. Ve svém registru má téměř všechny univerzity na území celého Spojeného království. Zájemci mají na výběr z více neţ 37 000 kurzů v postgraduate stupni studia a více neţ 58 000 kurzů zahrnujících postgraduate, MBA a další kvalifikace od různých poskytovatelů. (16) Důvodem existence UCAS je především mnoţství kvalifikací, kterých je moţno ve Spojeném království dosáhnout. UCAS transformuje výsledky z předchozího vzdělání do jednotného číselného systému, které umoţňuje rovnější porovnání studentů mezi sebou.
7.2.1 Undergraduate stupeň studia Undergraduate program je v délce tří aţ čtyř let srovnatelný s bakalářským titulem v České republice. Studenti studující tři roky získávají titul BA, ale mohou se rozhodnout i pro jiné certifikáty – jednoletý Certificate of Higher Education (CertHe) nebo dvouletý Diploma of Higher Education (DipHE). V cestovním ruchu je v Anglii na výběr z více neţ osmnácti univerzit, které nabízí velké mnoţství oborů od cestovního ruchu, přes hotelový management aţ po pohostinství a sluţby letecké dopravy. Některé
42
obory, které jsou v nabídce anglických univerzit, jsou jak názvem, tak obsahem studia, velmi podobné těm českým. Patří mezi ně například:
International Hotel Management (Mezinárodní hotelový management);
Tourism and Marketing (Cestovní ruch a marketing);
Travel and Tourism (Cestovní ruch);
Aviation and Airport Management (Management leteckých provozů);
Hotel, Resort and Tourism Management (Management destinací cestovního ruchu).
Jedná se jen o několik ukázek oborů, které se vyskytují na více univerzitách. Na rozdíl od vzdělávání českého se ale to anglické zaměřuje i na více specifické studijní obory, které u nás zatím chybí. Za všechny lze jmenovat například tyto:
Cruise management (Management výletních plaveb);
International Adventrue Travel Management (Mezinárodní management dobrodruţného cestovního ruchu);
Food & Bevarage Enterprise Management (Management podniků společného stravování)
Event Management
Dva poslední obory pokrývají velmi perspektivní oblast cestovního ruchu a to pohostinství a event management, zahrnující i kongresový cestovní ruch, který je jedním z pilířů rozvoje cestovního ruchu v destinacích. V České republice se těmto specializacím věnují vysoké školy většinou jen okrajově, v rámci volitelných předmětů.
7.2.2 Postgraduate stupeň studia S absolventy postgraduálního studia je situace podobná. Dle vlastního uváţení mohou postupně získávat nejdříve Postgraduate certificate (PGCert) nebo Postgraduate Diploma (PGDip), popřípadě zvolit dvouletý MBA kurz. Všechny tyto moţnosti jsou studijními obory. Praktičtěji zaměření jedinci, ale mohou zvolit doktorandský titul, cestou k němu je výzkum v cestovním ruchu. Celkem je v Anglii na výběr z více neţ 150 oborů vztahujících se k cestovnímu ruchu.
43
7.3 Studium na anglických univerzitách Anglický vzdělávací systém jako celek i anglické univerzity samotné jsou celosvětově uznávané jako velmi kvalitní. Jejich reputace není náhodná. Univerzity nabízejí svým studentům mnoho výhod i nadstandardních sluţeb.
7.3.1 Stáže a praktická výuka Téměř u všech nabízených undergraduate oborů je moţné si vybrat studium takzvaného Sandwich year. V tomto případě si student prodlouţí studium ze tří na čtyři roky. Třetí ročník ovšem stráví prací u některé z renomovaných firem působících na poli cestovního ruchu. Velké mnoţství studentů, kteří vyuţijí roční praxe, po ukončení studia u daných firem zůstávají nebo alespoň praxi zakončují s nabídkou pracovní pozice. Některé univerzity zahrnují do kurikula svých oborů předměty, které se celé vyučují v praxi (např. Managing People in Practice).
7.3.2 Career service Anglické univerzity se nesnaţí nejen o úspěšné a kvalitní vzdělávání svých studentů, ale jejich hlavním cílem je i jejich zaměstnatelnost. K tomu přispívá i sluţba nabízená valnou většinou škol – Career service, česky Kariérní poradenství. Slouţí především jako spojenec mezi studenty a potencionálními zaměstnavateli a napomáhá absolventům k úspěšnému vstupu na pracovní trh.
7.3.3 Asociace pro cestovní ruch ve vyšším vzdělávání V České republice se stále často setkáváme s názorem, ţe cestovní ruch není oborem vhodným ke studiu na vysokých školách, ţe nepatří na akademickou půdu. Tomuto názoru se v Anglii snaţí vyhnout a k tomuto účelu byla zaloţena Asociace pro cestovní ruch ve vyšším vzdělávání. Association for Tourism in Higher Education (ATHE): sdruţuje poskytovatele vzdělávání v cestovním ruchu a snaţí se podporovat jeho význam a důleţitost vzdělávání v této oblasti. Za svoje hlavní cíle si klade následující:
Vystupovat jako předmětová asociace pro cestovní ruch ve vyšším vzdělávání ve Spojeném království; 44
Podporovat rozvoj a uznávání cestovního ruchu jako předmětu vhodného ke studiu ve Spojeném království a spolupracovat s dalšími státy Evropské Unie i světa;
Podnítit vysoké standardy ve výzkumu, učení a studiu;
Rozpoznat a stanovit kvalitní příklady praxe, vyhotovovat statistiky a získávat informace o základních (bakalářských) a vyšších (postgraduálních) titulech v cestovním ruchu;
Podporovat, provádět a šířit výzkum výše uvedených cílů;
Zajistit spojení mezi vzdělávacími institucemi na jedné straně a zaměstnavateli a dalšími zainteresovanými institucemi na straně druhé. (14)
7.4 Další možnosti vzdělávání v cestovním ruchu O mnoha moţnostech vzdělávání jiţ byla řeč. Většina kurzů není věkově omezena, proto je vhodná pro všechny potencionální zájemce. Z moţností získávání jiných kvalifikací v cestovním ruchu ve Spojeném království jsem vybrala jednu specifickou a to - Blue Badge Guides.
7.4.1 Blue Badge Guides Specifickou ukázkou propracovaného vzdělávání v rámci cestovního ruchu je anglický Institut průvodcovské činnosti v cestovním ruchu – Institute of Tourist Guiding. Vznikl spojením několika různých asociací školících profesionální průvodce, především jako protiváha nově vzniklému systému ohodnocování pracovníků NVQ (National Vocational Qualification), který členové shledali nevhodným a nedostatečným pro evaluaci průvodců. V průběhu devadesátých let hrozil zánik jinak dlouholeté tradici Blue Badge
Guides právě na úkor hodnocení systému NVQ. Do čela boje za
samostatnost vzdělávání a hodnocení průvodců se postavila Katrine Prince, dlouholetá ředitelka kurzů pro Blue Badge průvodce a mezinárodní konzultantka pro vzdělávání průvodců.
45
Obrázek 3: Podoba odznaku oficiální Blue Badge průvodců, zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/3/32/Blue_badgesymbol.tif/lossy-page1-200pxBlue_badgesymbol.tif.jpg
A čím je vlastně Blue Badge, neboli modrý odznak tak speciální? Jeho historie se začala psát po druhé světové válce, kdyţ turisté v Londýně měli zájem o návštěvu míst, která byla ve válečných časech bombardována. Od té doby se ovšem kompetence průvodců značně rozšířily. Během dvouletého tréninku se účastníci učí tradičnímu turistickému provádění a všemu co k němu patří. Obsahovou náplní je tedy umění zvládnout autobusové nebo lodní okruţní jízdy městem, schopnost podávat věcné a cenné informace o katedrálách, hradech, zámcích a dalších historických památkách ať uţ jednotlivě nebo jako součást delších výletů a poznávacích tras s průvodcem. Mnoho průvodců si také vybírá uţší specializaci dle svých osobních zájmů – mohou se tak více zaměřit na architekturu, galerie nebo se stát průvodci-řidiči a nabízet soukromé okruţní jízdy. Je to ale samotný proces, který činí tyto certifikované průvodce výjimečnými. 7.4.1.1 Průběh kurzu Délka vzdělávání k dosaţení odbornosti čtvrtého stupně (Blue Badge) se liší dle geografického zaměření. Jedná se o jednoleté a dvouleté kurzy, s teoretickou a praktickou výukou probíhající především o víkendech. Všichni zájemci jsou ovšem upozorňování, ţe i v době, kdy neprobíhá oficiální výuka je kurz velmi časové náročný. Mnoţství informací, které účastníci kurzů musí obsáhnout je velmi široké. V Anglii se nabízí tři oblasti pro studium - průvodce pro Londýn, průvodce pro Jihovýchod a průvodce po střed Jiţního pobřeţí.
46
Přihlášky na kurzy se přijímají zhruba do půl roku před začátkem kurzu samotného. Po odeslání přihlašovacího formuláře jsou zájemci pozváni na test obecných znalostí o Velké Británii z mnoha různých oblastí od historie přes geologii aţ po současnou kulturu. Následuje osobní pohovor, při kterém musí uchazeči buď prezentovat téma, které jim je přiděleno nebo musí prokázat své znalosti oblasti, dobré porozumění role průvodců, obhájit svou motivaci ke studiu či demonstrovat svůj upřímný zájem o obor cestovního ruchu. Úspěšní ţadatelé jsou následně vyrozuměni dopisem. Cena celého kurzu se liší dle geografických specializací. Pro zajímavost průvodci školící se na práci v hlavním městě Londýně, zaplatí za jeden rok kurzu 5 380 liber, průvodci pro Jihovýchod 2 685 liber a průvodci pro střed jiţního pobřeţí 3 200 liber. V ceně jsou ovšem zahrnuty studijní materiály, vstupy do galerií, muzeí a dalších památek, i veškeré další výdaje, spojované s realizací výuky (ubytování a doprava při vícedenních exkurzích atd.). Obsah kurzu se dělí do několika povinných částí. První z nich jsou základní znalosti z historie, geologie a geografie celé Velké Británie. Druhý modul tvoří podrobné informace o studovaném regionu, následují profesionální dovednosti průvodce a v neposlední řadě je to znalost trhu, aby byli účastníci po absolvování kurzu schopni působit jako nezávislí průvodci v cestovním ruchu. Jak jiţ bylo řečeno, tak rozsah učiva je opravdu široký a velká pozornost je věnována kvalitnímu praktickému výcviku. Skupiny účastníků kurzu musí s přehledem zvládnout práci průvodce ve vyhlídkovém autobuse, to znamená především pohotově reagovat a sdělovat turistům informace o místech, která mohou v daný moment vidět, dále pak roli klasického místního průvodce, který je schopen poskytnout ucelený výklad o historickém objektu či jiném místě zájmu, zároveň, ale musí umět provést turisty po celém městě nebo oblasti a vţdy být schopen uvádět relevantní a zajímavé informace. Po absolvování všech povinných částí kurzu, jsou jeho účastníci připuštěni ke zkoušce, po jejímţ úspěšném sloţení získávají kýţený modrý odznak. Není s podivem, ţe Blue Badge Guides patří mezi nejţádanější a nejuznávanější specialisty v oboru. Mohou následně nabízet své sluţby samostatně nebo spolupracovat s cestovními kancelářemi.
47
8 Porovnání českého a anglického vzdělávacího systému Bakalářská práce je orientovaná nejprve na systém vzdělávání v České republice a poté na systém v Anglii. Oba systémy mají mezi sebou jak podobnosti, tak jsou v některých aspektech velmi rozdílné.
8.1 Cena Co se týče středního školství, v Anglii označované jako „further“, je jak v obou zemích zdarma. Rozdíl pak nastává při přechodu na univerzity. Zatím co jsou u nás placeny pouze vysoké školy soukromé, v Anglii za vzdělání musí platit všichni. Cena za tři roky studia je v Česku na bakalářském stupni v průměru 150 000 korun, v Anglii pak 8 500 liber (cca 280 000 CZK). Cena za postgraduální studium je v u nás většinou stejná, v Anglii se pohybuje kolem 7 000 liber (cca 230 000 CZK) ovšem za jeden akademický rok. Tato skutečnost můţe znamenat problém pro anglické studenty, kteří si vzdělávání za tyto ceny nemohou dovolit. Neustálé zvyšování školného na anglických univerzitách je často předmětem kritiky v médiích. Absolventi ukončují své vzdělání se značnými dluhy, které následně splácí i několik let odváděním poměrné části z platu.
8.2 Nabídka oborů Pokud se podíváme na obory, které jsou v cestovním ruchu na výběr, s velkým náskokem v rozmanitosti vede školství anglické. U nás je jiţ od středních škol výběr v podstatě omezuje na tři základní skupiny oborů: Gastronomie, Hotelnictví a Cestovní ruch. V některých případech se jedná o kombinace těchto oborů. V Anglii na druhé straně si kaţdý můţe najít obor, který ho zajímá. Od těch, které jsou obecně zaměřeny, na širší znalost cestovního ruchu aţ po ty, které se zaměřují na specifickou oblast nebo povolání.
8.3 Úrovně vzdělání a certifikáty V českém školském systému je moţné dosáhnout několika úrovní vzdělání. První je ukončené základní vzdělání, se kterým se ovšem spokojí jen malá většina obyvatel. Na úrovni středních škol a učilišť mohou studenti získat buď Výuční list, nebo Maturitní vysvědčení. Vyšší odborné školy titulují úspěšné studenty jako Diplomované
48
specialisty. Na vysokých školách pak absolventi dostanou titul bakalář, později pak magistr / inţenýr. V případě, ţe se jedná o absolventa rekvalifikačních kurzů, obdrţí při úspěšném ukončení Osvědčení o rekvalifikaci. V Anglii je počet nejrůznějších úrovní vzdělání a certifikátů o poznání širší. Mezi ty nejčastější, kterých se v oboru cestovního ruchu dosahuje, jsou GCSE (po ukončení povinné školní docházky), zároveň lze studovat některou z úrovní BTEC a pro přístup na univerzity pak A levels. Před získáním úplného undergraduate nebo postgraduante vzdělání, mají studenti moţnost sloţit dílčí zkoušky a obdrţet tím certifikát nebo diplom vysokoškolského vzdělání. Tím, ţe je kvalifikační spektrum rozsáhlé, nabízí větší volbu pro všechny zájemce o studium v cestovním ruchu. Zatím co v České republice se jedná spíše o moţnosti „buď a nebo,“ v Anglii není problémem studovat více kvalifikačních stupňů zároveň a tím si rozšiřovat obzory ve více oborech a přizpůsobovat si cestu ke vzdělání dle vlastních chutí a zájmů.
8.4 Praktická výuka Čím vyšší stupeň studia, tím kratší jsou povinné praxe a pracovní stáţe. Pokud se podíváme na výuku cestovního ruchu na českých školách, toto tvrzení je uplatnitelné téměř na všechny z nich. Nejdelší praxe jsou zpravidla na úrovni středních škol, kde se ţáci učí praktickým znalostem především na úrovni běţných pracovníků provozu firem působících v cestovním ruchu. Na vysokých školách jsou pak nabádání, nikoli však přímo vedeni, k tomu, aby pozice pro jejich pracovní stáţe byly v oblastech managementu podniků. Zaměření na získávání zkušeností z praxe je v anglickém systému více zřejmé. Ať uţ se jedná o jednotlivé předměty, které se vyučují přímo terénní praxí nebo povinné stáţe v podnicích cestovního ruchu. Školy se snaţí získávat partnery z nejvýznamnějších firem působících v oboru a tím poskytovat studentům moţnost kvalitní praxe ve firmách s dlouholetou tradicí.
49
8.5 Zaměstnatelnost absolventů Zaměstnatelnost těch, kteří ukončili jakýkoli stupeň studia, by měla být prioritou kaţdého studijního oboru. Nelze pouze vzdělávat odborníky na cestovní ruch. Je ţádoucí absolventům zaručit, ţe najdou uplatnění na trhu práce. Výhodnou pozici při hledání práce je moţné budovat jiţ při samotném studiu a to především vhodnou praktickou výukou, o které byla řeč v předchozím odstavci. Anglické univerzity nejen ţe pomáhají studentům s prosazením se u významných firem, ale i následně nabízí kariérní poradenství. U nás zatím není tato praxe tolik zavedena. Školy mívají databáze zaměstnavatelů, kteří přijímají studenty na praxe, ale tím většinou spolupráce končí.
8.6
Hypotéza č. 2
Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu je srovnatelné se vzděláváním v Anglii. Analýzou obou systémů vzdělávání, jejich odlišností i společných znaků, bylo zjištěno, ţe ačkoli český vzdělávací systém je relativně kvalitní, stále je mnoho aspektů, na které by bylo moţné zaměřit pozornost. V České republice patří obor cestovního ruchu k těm mladším a stále prochází změnami a vylepšeními. Anglický vzdělávací systém by mohl být ten, ve kterém lze hledat inspiraci. Především co se týče široké nabídky oborů, pokrývající mnohé odnoţe cestovního ruchu, praktického vzdělání absolventů, tak i starost o zaměstnatelnost studentů.
50
Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat systém vzdělávání v rámci cestovního ruchu v České republice a pokusit se ho porovnat s vybranou evropskou zemí, v tomto případě s Anglií. K tomu byla vyuţita především odborná literatura, analýza internetových stránek vzdělávacích institucí, emailová komunikace se školami, osobní konzultace na univerzitě v Brightonu i informace, které autorce poskytli její přátelé. Pro teoretickou i praktickou část byla stanovena jedna hypotéza, která byla analýzou potvrzena nebo vyvrácena. Hypotéza č. 1: Současné vzdělávání v cestovním ruchu v České republice poskytuje dostatečné vzdělání pro uplatnění absolventa na trhu práce cestovního ruchu. Hypotéza č. 2: vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu je srovnatelné se vzděláváním v Anglii. Teoretická část práce byla věnována vzniku a vývoji vzdělávání v cestovním ruchu i jeho součastné situaci. Od prvních vzdělávacích institucí, které se začaly zaměřovat na výuku cestovního ruchu nebo jeho součástí se práce dostává aţ k dnešnímu sytému vzdělávání. Výrazný byl především boom a rostoucí popularita po roce 1990. V práci jsou analyzovány střední, vyšší odborné a vysoké školy i rekvalifikační a vzdělávací kurzy. Podrobným zkoumáním všech aspektů českého vzdělávacího systému bylo zjištěno, ţe vzdělávání v rámci cestovního ruchu se soustřeďuje více na mnoţství absolventů neţ na kvalitní výuku a zajišťování praktických zkušeností. Míra nezaměstnanosti v oboru je mezi absolventy 13,7%, coţ je téměř o polovinu vyšší neţ je národní průměr, který byl k listopadu 2014 7,1%. Přitom otázka zaměstnatelnosti by měla být ve vzdělávání klíčová, protoţe motivací valné většiny studentů, je právě díky vzdělání dosáhnout lepší pozice na pracovním trhu a bez problémů získat zaměstnání. Mezi školami a budoucími zaměstnavateli ovšem neexistuje kvalitní komunikace, díky níţ by byl studentům vstup na trh práce usnadněn. Valná většina zaměstnavatelů také vyţaduje praxi v oboru, zpravidla v délce minimálně jednoho roku. Tomu ovšem neodpovídají délky praxe, které jsou na středních i vysokých školách nedostatečně dlouhé a stále se zdají být podceňovat součástí studia.
51
V části praktické je bodem zájmu vzdělávání v rámci cestovního ruchu v Anglii a jeho následné porovnání s Českou republikou. Anglický systém je komplexní a na první pohled se můţe zdát komplikovaný. Je to zapříčiněno především velkým mnoţstvím kvalifikací, kterých můţe člověk dosáhnout. Práce se snaţí systém co nejpřesněji objasnit a to nejen na úrovni všeobecné, ale i na úrovni cestovního ruchu. Z rozboru všech dostupných vzdělávacích moţností v Anglii byla patrná především pestrost, kterou anglický systém studentům nabízí. A to nejen v rovině nejrůznějších kvalifikací, ale především v rovině jednotlivých oborů a specializací, které se mezi sebou dají v některých případech kombinovat. Celé studium, tak můţe být snadněji uzpůsobováno chutím jednotlivých studentů. Mimo běţné formy studia v rámci školních institucí pak práce pojednává i speciální formě vzdělávání průvodců – Blue Badge Guides. Autorka o tomto speciálním kurzu hovořila s Denisou Podhrázskou, která je jeho úspěšnou absolventkou. Celý kurz je specifický především svou hloubkou a propracovaností a úspěšní účastníci jsou velmi ţádanými a váţenými odborníky v průvodcovské činnosti. Obdoba tak podrobně zpracovaného a renomovaného typu vzdělání u nás stále chybí. Porovnání českého a anglického systému mezi sebou bylo provedeno na základě několika vybraných faktorů. Šlo o cenu vzdělávání, spektrum nabídky oborů, úrovní vzdělání, jakých je moţné dosáhnout, rozsah a význam praktického vzdělání a v neposlední řadě i zaměstnatelnost absolventů. Bakalářská práce měla nejen celkově analyzovat systém vzdělávání, ale také ho porovnat se systémem odlišným upozornit na jeho pozitiva, ale i nedostatky. Teoretická část můţe také slouţit zájemcům o studium cestovního ruchu, jako přehled vzdělávacích institucí a oborů a můţe dopomoci k lepšímu pochopení toho, co studium cestovního ruchu znamená. Čtenářům se tak naskýtá nejen pohled na školství české, ale i na anglické a mohou se při výběru škol nechat inspirovat a zkusit studium na zahraničních školách, které by jim jistě přineslo nedocenitelné zkušenosti. V případě, ţe se otevřou novým moţnostem, otevírá se před nimi široké spektrum příleţitostí k získání kvalitního vzdělání v rámci cestovního ruchu, ať uţ v rámci studia na tradičních školách nebo při vyuţití nabídky dalších speciálních vzdělávacích kurzů. Práce ovšem můţe být i podkladem pro akreditační komise a odborníky zabývající se problematikou vzdělávání v cestovním 52
ruchu. Především v otázkách dalších plánovaných a stále tolik potřebných inovací existujících i nově vznikajících studijních oborů v oblasti cestovního ruchu. Jak jiţ bylo řečeno, anglický vzdělávací systém je podrobně propracován a především novější školy se nebojí radikálních a moderních změn. České vzdělávání by se při své cestě za kvalitnější budoucností, mohlo inspirovat právě u něj.
53
Seznam použité literatury Tištěné zdroje KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře první republiky: O přežití a život (1936 - 1938). Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-119-1. BIANCHI L. Dejiny štátu a práva na území Československa v období kapitalizmu, II.,1918-1945, Bratislava: Vydavatelství Slovenské akademie věd, 1973. URBÁŠEK, Pavel a Jiří PULEC. Vysokoškolský vzdělávací systém v letech 1945 - 1969. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. ISBN 978-80-244-2979-3. ŠTEMBERK, J., Historická sociologie 1/2013, Cestovní ruch a česká společnost na přelomu 19. a 20. století ATTL, P., STUDNIČKA P. Rozvoj vysokoškolského vzdělávání v oborech hotelnictví, gastronomie a cestovní ruch. Sborník recenzovaných příspěvků z mezinárodní vědecké konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání dnes a zítra. Praha: VŠH , 2010. ISBN 978-80-87411-06-3, s. 8-15. COUFALÍK J., BINDER R. Střední odborné školy v ČSSR. Praha: SPN, 1983. Státní pedagogické nakladatelství. 63-14-6 Cestovní ruch – Denní kvalifikační pomaturitní studium absolventů středních škol. Praha: SPN, 1987. RÝZNAR, Ladislav. Strategické cíle vzdělávací soustavy ČR. Kunovice: Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7314-183-7.s.79-80 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha: Tauris, 2001. 98 s. ISBN 80-211-0372-8. Česká republika. Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeţe na období 2007 2013. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 2007. Dostupné z: www.msmt.cz/file/24965/download/ Česká republika. Národní strategický referenční rámec České republiky 2007 - 2013. In: Ministerstvo
pro
místní
rozvoj.
Červenec
2007.
Dostupné
z:
https://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-2007-
54
2013/Dokumenty/Strategicke-dokumenty/Narodni-strategicky-referencni-ramec-CR2007-2013
Elektronické zdroje [1]. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY, Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989. Vzdělávání: Školství v ČR: Strategické a koncepční
dokumenty,
Č.j.:
25461/2009
–
20.
Dostupné
z
http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategicke-a-koncepcni-dokumentycerven-2009 [2]. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. PDF online, dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pdf [3]. STANOVSKÝ,
Michael.
Klub
českých
turistů. Historie
KČT,
Dostupné
z: http://www.kct.cz/cms/historie-kct [4]. MAGICWARE.
Čedok
cestovní
kancelář. Historie,
Dostupné
z: http://www.cedok.cz/cedok/historie [5]. POSLANECKÁ SNĚMOVNA N.S.R.Č. 1927: Návrh poslance R. Mlčocha, K. Anděla a druhů, aby Odborná škola hostinská v Brně byla postátněna. In: Praha, 1927, č. 921., dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t0921_00.htm [6]. NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ. Informační systém o uplatnění absolventů
škol
na
trhu
práce.
Hotelnictví,
Dostupné
z:
http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6542M01/Hotelnictvi [7]. NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ. Informační systém o uplatnění absolventů
škol
na
trhu
práce.
Gastronomie,
Dostupné
z:
http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6541L01/Gastronomie [8]. NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ. Informační systém o uplatnění absolventů
škol
na
trhu
práce.
Cestovní
ruch,
Dostupné
z:
http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6542M02/Cestovni-ruch [9]. PETRUŢELA, Karel. Centrum sluţeb pro podnikání: Často kladené dotazy. [online]. Dostupné z: http://www.vzdelavacikurz.eu/faq [10].
CZECHTOURISM. Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí pracovníků v
cestovním
ruchu:
O
projektu.
[online].
Dostupné
z:
http://www.vzdelavani.czechtourism.cz/o-projektu/ 55
[11].
Pearson Education Ltd: Qualifications: BTEC vocational qualifications [online].
2014.
z:
Dostupné
http://www.edexcel.com/international/qualifications/Pages/VocationalQualifications.aspx [12].
STIBOROVÁ, Edita. Lochneska.cz: Ţivot v Anglii: Vzdělávání: Struktura
vzdělávání
ve
Velké
Británii.
[online].
24.
10.
2010.
Dostupné
z:
http://www.lochneska.cz/vzdelavani-v-anglii-uk [13].
Pearson Education Ltd: Our qualifications. Qualification Frameworks [online].
2014.
Dostupné
z:
http://www.edexcel.com/i-am-
a/student/qualifications/pages/frameworks-nqf-qcf.aspx [14].
ATHE: Association for Tourism in Higher Education. Membership: Objectives
[online]. Dostupné z: http://www.athe.org.uk/membership/ [15].
HOXLEY. BTEC Travel and Tourism: Specification. In: [online]. 2012 [cit. Dostupné
2014-12-05].BN033358.
z:
http://www.edexcel.com/migrationdocuments/BTEC%20Nationals%20from%2020 10/BN033358-BTEC-90c-L3-TT-Issue2.pdf [16].
UCAS.
How
it
all
works:
Undergraduate
[online].
Dostupné
z:
http://www.ucas.com/how-it-all-works/undergraduate
56
Seznamy Seznam obrázků Obrázek
1:
Schéma
vzdělávacího
systému
České
republiky,
dostupné
z:
http://www.tf.jcu. cz/getfile/160d8ead73c8952c ............................................................ 16 Obrázek 2: Anglický vzdělávací systém, vlastní zpracování ......................................... 37 Obrázek
3:
Podoba
odznaku
oficiální
Blue
Badge
průvodců,
zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/3/32/Blue_badgesymbol.tif/lossypage1-200px-Blue_badgesymbol.tif.jpg ......................................................................... 46
Seznam tabulek Tabulka 1: Seznam vysokých škol zaloţených po roce 1990, vlastní zpracování ......... 21 Tabulka 2: Předměty vyučované v oboru Hotelnictví, vlastní zpracování ..................... 24 Tabulka 3: Předměty vyučované v oboru Gastronomie, vlastní zpracování .................. 25 Tabulka 4: Předměty vyučované v oboru Cestovní ruch, vlastní zpracování ................. 27 Tabulka 5: Seznam oborů na Vyšších odborných školách, vlastní zpracování .............. 28 Tabulka 6: Seznam bakalářských oborů k akademickému roku 2014 / 2015, zdroj: vlastní zpracování ........................................................................................................... 29 Tabulka 7: Seznam magisterských oborů k akademickému roku 2014 / 2015, zdroj: vlastní zpracování ........................................................................................................... 31
Seznam grafů Graf 1: Nárůst počtu škol mezi lety 1989 – 2008, zdroj: (1) .......................................... 19 Graf 2: Nárůst počtu soukromých škol mezi lety 1989 – 2008, zdroj: (1) ..................... 20 Graf 3: Počty škol k roku 2014 vyučujících hotelnictví, gastronomii a cestovní ruch v jednotlivých krajích, zdroj dat: www.stredniskoly.cz .................................................... 22 Graf 4: Počet škol v závislosti na počtu obyvatel. Stav k 1. 1. 2014, zdroj dat: www.czso.cz ................................................................................................................... 23 Graf 5: Délka praxe v bakalářských oborech v akademickém roce 2014 / 2015, zdroj: vlastní zpracování ........................................................................................................... 30
57
