Vývoj obchodní bilance České republiky

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj obchodní bilance České republiky Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Pavel Breinek, Ph.D.

Aneta Klusáčková

Brno 2010

Ráda bych na tomto místě poděkovala Ing. Pavlu Breinkovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky a čas, který věnoval této práci.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně za použití literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 14. května 2010

..............................................

Abstrakt Klusáčková, A. Vývoj obchodní bilance České republiky. Bakalářská práce. Brno, 2010. Bakalářská práce se zabývá identifikací faktorů a trendů, které ovlivňují vývoj obchodní bilance České republiky. Obsahuje chronologickou analýzu vývoje obchodní bilance během let 1991 až 2009 a analýzu teritoriální a komoditní struktury obchodní bilance. Ve stěžejní části práce je s využitím regresní analýzy testováno, zda existuje závislost mezi vývojem obchodní bilance a zvolenými makroekonomickými veličinami. Klíčová slova Obchodní bilance, teritoriální a komoditní struktura, zahraniční obchod

Abstract Klusáčková, A. Development of the trade balance of the Czech Republic. Bachelors thesis. Brno, 2010. Bachelor thesis deals with identification of factors and trends, that affect the development of the trade balance of the Czech Republic. It includes chronological analysis of the development of the trade balance from 1991 to 2009 and analysis of territorial and commodity structure of the trade balance. In the principal part of the thesis is used regression analysis for test the dependence between the development of the trade balance and selected macroeconomic quantities. Key words Trade balance, teritorial and commodity structure, international trade

7

Obsah Obsah .............................................................................................................................. 7 Úvod ................................................................................................................................ 9 1

2

3

Cíl práce a metodika........................................................................................... 10 1.1

Cíl práce .......................................................................................................... 10

1.2

Metodika ......................................................................................................... 11

Platební bilance a její jednotlivé části ............................................................ 13 2.1

Horizontální členění platební bilance ......................................................... 13

2.2

Kumulativní salda platební bilance ............................................................ 15

2.3

Vertikální členění........................................................................................... 17

2.4

Rovnováha platební bilance ......................................................................... 17

2.5

Co ovlivňuje vývoj obchodní bilance?........................................................ 18

2.6

Vazba obchodní bilance ke kapitálovým tokům....................................... 20

2.7

Vnější hospodářská politika ......................................................................... 21

Vývoj obchodní bilance během let 1991 až 2009........................................... 23 3.1

První fáze liberalizace zahraničního obchodu 1991 až 1992 ................... 23

3.2

Období narůstání deficitu obchodní bilance 1993 až 1994 ...................... 25

3.3

Období dalšího narůstání nerovnováhy obchodní bilance 1995 až 199626

3.4

Období měnové krize a recese české ekonomiky 1997 až 1998............... 27

3.5 Fáze růstu zahraničního obchodu a současné prohlubování deficitu obchodní bilance 1999 až 2000 ............................................................................... 29 3.6

Období pokračujícího růstu zahraničního obchodu 2001 až 2004.......... 30

3.7 Období růstu zahraničního obchodu a dosahování kladného salda obchodní bilance 2005 až 2007 ............................................................................... 32 3.8

Období finanční a hospodářské krize 2008 až 2009 .................................. 33

3.9

Shrnutí nejvýznamnějších změn zahraničního obchodu ČR .................. 34

8

3.10 Shrnutí vývoje obchodní bilance ČR během let 1991 až 2009.................. 38 4

5

Analýza teritoriální a komoditní struktury obchodní bilance ...................40 4.1

Analýza teritoriální struktury ...................................................................... 40

4.2

Nejvýznamnější obchodní partneři ČR....................................................... 43

4.3

Komoditní struktura obchodní bilance....................................................... 46

Logaritmická regrese...........................................................................................50 5.1

Závislost mezi vývojem exportu z ČR a vývojem HDP Německa ......... 50

5.2

Závislost mezi vývojem exportu z ČR a vývojem HDP Slovenska ........ 51

5.3

Závislost mezi vývojem exportu z ČR a vývojem HDP Polska .............. 52

5.4 Závislost vývoje exportu z ČR na vývoji reálného efektivního kurzu koruny ........................................................................................................................ 54 6

Diskuze o vývoji obchodní bilance .................................................................56

7

Závěr ......................................................................................................................60

8

Seznam zdrojů .....................................................................................................62

Seznam tabulek a grafů..............................................................................................67 Seznam použitých zkratek ........................................................................................68 Seznam příloh ..............................................................................................................69

9

Úvod Účet obchodní bilance je součástí běžného účtu platební bilance. Běžný účet je významným ukazatelem vnější stability země, neboť zachycuje mezinárodní pohyb zboží a služeb. Saldo obchodní bilance České republiky hraje klíčovou úlohu při snižování schodku celého běžného účtu. Každý měsíc vychází v novinách a na internetových portálech články, které informují o stavu obchodní bilance. Dozvídáme se z nich, jak se vyvíjí vývoz, dovoz a co za tímto vývojem stojí. Zahraniční obchod hraje v naší ekonomice čím dál větší roli od procesu transformace, který započal v roce 1991. Prostřednictvím zahraničního obchodu jsme se zapojili do světa tržních ekonomik a okolní země nás začaly vnímat jako zemi, která je ekonomicky a politicky stabilní a může nabídnout kvalitní a také levnou pracovní sílu. Proto k nám začaly proudit přímé zahraniční investice, které směřovaly do budování nových výrobních kapacit. Staly se zdrojem nových pracovních míst, přinesly nové know-how a technologie a také zaujaly výrazné místo v exportu České republiky. Produkce podniků se zahraniční účastí je určena zejména na trhy Evropské unie, proto mají přímé zahraniční investice pozitivní vliv na exportní výkonnost naší země. S růstem mezd v naší zemi však vzniká hrozba, že investoři budou odcházet na východ, kde je levnější pracovní síla. Například do Indie, kde se průměrná měsíčná mzda pohybuje kolem 60 dolarů, nebo do Číny. To je jeden z důvodů, proč roste potenciál tuzemských výrobců. Ti také dokázali přispívat ke zvyšujícímu se exportu. Zvládli čelit konkurenci na zahraničních trzích a najít si zde svá odbytiště. Čistý export se tak postupně stával hlavním faktorem růstu české ekonomiky. Ekonomika ČR se řadí mezi ekonomiky otevřené a tím je vystavena vlivům vnějšího prostředí. Náš export je orientován zejména do Německa, které patří mezi naše hlavní obchodní partnery. Z komoditního hlediska je export orientován na automobilový průmysl. Obě tyto specializace bývají často kritizovány. Čím více je ekonomika otevřená, tím více je také závislá na vnější hospodářské politice státu. Jejími nositeli jsou v naší republice Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Česká národní banka. Se vstupem do Evropské unie jsme museli začít uplatňovat obchodní politiku EU, neboť patří mezi politiky společné.

10

1 Cíl práce a metodika 1.1

Cíl práce

Práce se zaměřuje na vývoj obchodní bilance České republiky. Tím jak roste integrace zemí, roste jejich vzájemná propojenost a zvyšuje se význam vnějších vlivů na vývoj jednotlivých ekonomik. V různých odborných publikacích se uvádí obecně, jaké faktory mají na vývoj obchodní bilance vliv. Práce bude směřovat k identifikaci konkrétních faktorů a posouzení jejich vlivu na zahraniční obchod České republiky. Této myšlence odpovídá zvolení cíle bakalářské práce. Cílem práce je určit vliv měnového kurzu a HDP nejvýznamnějších obchodních partnerů na vývoj obchodní bilance České republiky. Aby byl tento cíl dosažen, byly stanoveny dílčí cíle. Prvním z nich je identifikace nejdůležitějších faktorů a trendů, které ovlivňují vývoj obchodní bilance ČR. Tyto faktory budou sledovány od roku 1991, kdy započal proces transformace, do roku 2009. Dalším dílčím cílem je analýza komoditní a teritoriální struktury obchodní bilance ČR. Z výsledků analýzy teritoriální struktury zjistíme, jaké země mají největší podíl na importech a do jakých zemí proudí export. Komoditní struktura nám podá informace o tom, jaká jsou nejdůležitější exportní odvětví a jaké jsou nejvýznamnější importní artikly. Na základě poznatků při zpracování bakalářské práce dojde k interpretaci výsledků a zobecnění závěrů. V první kapitole budou uvedeny nejdůležitější pojmy a principy týkající se obchodní a platební bilance. V následující kapitole bude provedena chronologická analýza. Vývoj obchodní bilance bude sledován od roku 1991 do roku 2009. Tento úsek bude rozdělen na období, která spolu z hlediska obdobného vývoje souvisí. V rámci této kapitoly budou zachycovány změny, kterými zahraniční obchod prošel a také bude usilováno o zachycení významných faktorů, které ovlivňují vývoj zahraničního obchodu. V další části bude sledován vývoj komoditní a teritoriální struktury obchodní bilance ČR. Provedením analýzy teritoriální a komoditní struktury budou zjištěni hlavní obchodní partneři a klíčová odvětví zahraničního obchodu. Ve stěžejní části bakalářské práce budou prostřednictvím logaritmické regrese testovány hypotézy o existenci vztahu mezi zvolenými makroekonomickými veličinami a exportem z ČR.

11

V závěru bude provedena diskuze, ve které bude zhodnocen dosavadní vývoj obchodní bilance a zahraničního obchodu ČR. V jednolitých kapitolách a také v příloze jsou uvedeny grafy a tabulky, které dokreslují vývoj a změny obchodní bilance během sledovaného období.

1.2

Metodika

Pro zpracování bakalářské práce bylo nejprve nutné připravit a prostudovat odbornou literaturu, která je uvedena v seznamu. Teoretické poznatky byly čerpány zejména z domácích zdrojů a byly také využity zahraniční publikace. Pro zjištění současného vývoje zahraničního obchodu bylo čerpáno z relevantních internetových zdrojů. Z elektronických zdrojů byly rovněž čerpány makroekonomické údaje ČR, využity byly internetové stránky Českého statistického úřadu (ČSÚ) a České národní banky (ČNB). Makroekonomické údaje o našich nejvýznamnějších obchodních partnerech byly čerpány z databáze Evropského statistického úřadu (Eurostat). Data jsou uváděna v nominálních hodnotách, pro regresní analýzu byla přepočítána do stálých cen prostřednictvím deflátoru HDP. Pro výpočet míry otevřenosti budou využity dva nejpoužívanější indikátory a to podíl vývozu na HDP a objem vývozu v konvertibilní měně na jednoho obyvatele. Za konvertibilní měnu bylo zvoleno euro. V bakalářské práci bude využita metoda analýzy, statistická metoda, syntéza, popisné metody a metoda komparace. Metoda analýzy bude využita ve třetí a čtvrté kapitole. Jejím prostřednictvím budou identifikovány hlavní faktory a trendy, které ovlivňují vývoj obchodní bilance, stanoveni hlavní obchodní partneři a prioritní odvětví zahraniční obchodu. Ze statistických metod bude využita regresní analýza, konkrétně logaritmická regrese. Tato metoda bude použita v páté kapitole pro zjištění vzájemné závislosti mezi exportem z ČR a zvolenými makroekonomickými veličinami. V závěru práce bude využita syntéza pro souhrn nejdůležitějších poznatků. 1.2.1

Logaritmická regrese

Jak již bylo výše uvedeno, prostřednictvím logaritmické regrese vyjádříme průběh závislosti pozorovaných veličin. Budeme zjišťovat závislost mezi vývojem exportu z ČR a HDP tří nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR a nominálním efektivním kurzem české koruny. Sílu závislosti změříme indexem determinace, který může nabývat hodnot od 0 do 1. Rovněž vyjadřuje, jak je zvolená regresní funkce výstižná. Čím více se bude výsledek blížit jedné,

12

tím více budeme považovat danou závislost za silnější a regresní funkci za velmi výstižnou a naopak. Když vynásobíme index determinace stem, vyjádříme relativně v procentech tu část rozptylu závisle proměnné y, kterou se nám podařilo vysvětlit použitou regresní funkcí. Hodnota indexu determinace a rovnice regresní přímky byly vypočítány v programu MS Excel. Zdrojová data použitá pro zpracování regresní analýzy jsou součástí přílohy. Hodnoty HDP a deflátorů byly získány z databáze Evropského statistického úřadu. Protože byly hodnoty HDP uvedeny v eurech, bylo je nutné přepočítat aktuálním kurzem, část této práce byla zpracovávána 31. března 2010 a v tento den byl nominální kurz dle ČNB 1 EUR = 25,445 CZK. Následně byly hodnoty HDP přepočítány pomocí deflátoru HDP na stálé ceny. Hodnoty o reálném efektivním kurzu koruny byly čerpány z veřejné databáze ARAD, která je součástí informačního servisu ČNB. Regresní analýzou budou ověřeny následující hypotézy: 1. Existence závislosti mezi vývojem exportu z ČR a vývojem HDP vybraných obchodních partnerů. 2. Existence závislosti mezi vývojem exportu z ČR a vývojem reálného efektivního kurzu koruny.

13

2 Platební bilance a její jednotlivé části Obchodní bilance je jednou z částí platební bilance. Platební bilance je statistický záznam, který v účetní formě zachycuje všechny ekonomické transakce mezi tuzemskými subjekty a subjekty ostatních zemí během určitého časového úseku. Jedná se o transakce obchodní i finanční, prováděné institucemi a obyvateli dané země. Platební bilance tak slouží k posouzení vnější ekonomické rovnováhy. Podle Vlčka (2005, s. 490) se první platební bilance začaly sestavovat po první světové válce (r. 1919 v USA, r. 1920 ve Francii, r. 1922 v Kanadě, r. 1925 v Československu). Účel sestavování platební bilance uvádí Slaný (2003, s. 167): „platební bilance země je významnou ekonomickou kategorií, která ve svém celku, výsledku a struktuře podává specifický obraz o stavu ekonomiky a její vnější výkonnosti, charakteru jejího rozvoje i zaměření a úspěšnosti prováděné hospodářské politiky v dané zemi.“ Platební bilance jsou sestavovány v členění, jejichž podrobnost je závislá na účelu využití. Vyjadřují se v domácí měně a pro účely srovnání rovněž v měně zahraniční. ČNB sestavuje platební bilanci v CZK, USD a EUR. Protože nemohou být uskutečněné transakce evidovány jednotlivě, jsou agregovány do několika účtů. ČNB sestavuje platební bilanci podle pátého vydání manuálu Mezinárodního měnového fondu (MMF) z roku 19931. Zachycuje běžný, kapitálový a finanční účet, který zahrnuje devizové rezervy. Pro analytické účely je změna devizových rezerv vykazována odděleně. Chyby a opomenutí jsou položkou, která vyrovná vzniklý rozdíl mezi výsledným saldem běžného, kapitálového a finančního účtu a změnou devizových rezerv. Rozdíl mezi saldy vzniká jednak z nepřesností ve statistickém sledování jednotlivých transakcí a také z důvodu nezachycených transakcí. Data pro sestavení platební bilance jsou získávána od obchodních bank, podnikatelského sektoru a také od centrálních institucí a úřadů.

2.1

Horizontální členění platební bilance

Horizontální členění platební bilance odpovídá členění dle MMF a skládá se z pěti základních položek: běžného účtu, kapitálového účtu, finančního účtu, salda chyb a opomenutí a změny devizových rezerv.

MMF začal tento manuál v roce 2003 aktualizovat a v lednu roku 2010 byla uvedena finální verze šestého vydání. Více na internetových stránkách: http://www.imf.org/external/pubs/ft/bop/2007/bopman6.htm. 1

14

Běžný účet Běžný účet se skládá z obchodní bilance, bilance služeb, bilance výnosů a běžných transferů. Obchodní bilance zachycuje rozdíl hodnoty vývozu země a hodnoty jejího dovozu. Plchová a Jirges (1996, s. 83) navíc připomínají, že je důležité neopomenout, že na účtu obchodní bilance je zachycován mezinárodní pohyb zboží (hmotné toky) bez ohledu na to, zda za toto zboží bylo zaplaceno. Proto pasivní saldo obchodní bilance nemusí mít negativní vliv na rovnováhu platební bilance, pokud je toto pasivum kryto jinými příjmy, např. z vrácených úvěrů. Z dlouhodobého vývoje salda obchodní bilance však lze odvodit, jaká je hospodářská výkonnost země a jak se vyvíjejí její vnější ekonomické vztahy. Bilance služeb zachycuje příjmy a výdaje za služby, které proběhly mezi domácí ekonomikou a zahraničím za sledované období. Spolu s obchodní bilancí tvoří tzv. výkonovou bilanci. Bilance výnosů zachycuje příjmy, které plynou z investic domácího kapitálu v zahraničí a výdaje spojené se zahraničními investicemi v tuzemsku. Patří sem příjmy tuzemců z práce v zahraničí, výdaje na práci cizinců v ČR, zisky, úroky, dividendy, renty a další. Do skupiny běžné transfery se zachycují takové transakce, po kterých nenásleduje žádné dodání zboží či služeb, tzn. že nevedou ke vzniku zahraničních pohledávek či závazků. Zachycují se zde například dary, hospodářská pomoc, poukázané platby přistěhovalým osobám apod. Kapitálový účet Kapitálový účet zachycuje převody související s migrací obyvatelstva, promíjením dluhů a převody nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv. Jsou zde zachyceny např. nákupy a prodeje patentů, licencí, autorských práv, převody půdy apod. Finanční účet Na finančním účtu se zachycují přímé investice, portfóliové investice, finanční deriváty a ostatní investice. Ostatní investice dělíme z časového hlediska na dlouhodobé a krátkodobé. Finanční účet je závislý na úrokovém diferenciálu. Úrokový diferenciál je rozdíl úrokových sazeb z vkladů jednotlivých zemí. Pokud se zvětší, bude docházet k přílivu zahraničního kapitálu. Investoři budou chtít směřovat úspory do České republiky a bude docházet k růstu přebytku na finančním účtu. V případě, že se úrokový diferenciál sníží, bude situace opačná.

15

Devizové rezervy Na tomto účtu se zachycuje úbytek nebo zvýšení devizových rezerv. Schmidt v rozhovoru pro časopis Bankovnictví2 uvedl, že „devizové rezervy představují zahraniční aktiva České národní banky ve směnitelných měnách. Největší část devizových rezerv je investována do cenných papírů vydaných vládami zemí OECD. Téměř 60 % devizových rezerv je tvořeno v eurech“. Devizové rezervy centrální banka také využívá k intervencím na devizovém trhu. Prostřednictvím nákupu či prodeje deviz se snaží stabilizovat devizovou nabídku či poptávku a působit tak na stabilizaci vývoje měnového kurzu. Snížení devizových rezerv má vliv na zhodnocení kurzu domácí měny, v případě zvýšení devizových rezerv vznikne tlak na znehodnocení kurzu domácí měny. Téměř všechny devizové rezervy ČNB pocházejí z intervencí proti posilování koruny. Přírůstek devizových rezerv se zapisuje na debetní straně platební bilance se znaménkem mínus a úbytek rezerv je zaznamenám na kreditní straně se znaménkem plus.

2.2

Kumulativní salda platební bilance

Z výše uvedené struktury platební bilance můžeme vyjádřit kumulativní salda. Získáme je tak, že uděláme pod kteroukoli položkou platební bilance pomyslnou čáru a tím ji rozdělíme do dvou samostatných okruhů. Změna v položkách nad čarou se bude kvantitativně rovnat změně položek pod čarou. Mezi nejvýznamnější typy kumulativních sald patří saldo výkonové bilance, saldo běžné bilance, saldo základní bilance a úplné saldo platební bilance. Kumulativní salda jsou důležitá z toho důvodu, že nám poskytují informace pro posouzení vnější ekonomické rovnováhy země. Kubišta a kol. (1999, s. 244) význam kumulativních sald rozšiřuje a uvádí: „Kumulativní salda nám umožňují poznat nejen do jaké míry byl vývoj platební bilance rovnovážný z hlediska hmotných a devizových toků, ale i jaký vliv mělo výsledné saldo na vnitřní rovnováhu, pohyb úrokové míry a devizového kurzu a také jak výsledky platební bilance mohly ovlivnit celkový hospodářský růst země. V následující části bude vysvětlen význam a princip salda výkonové bilance a salda běžné bilance.3

Více na internetových stránkách: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2000/cl_00_dr_schmidt_2. html. 3 K dalším typům kumulativních sald viz například Kubišta a kol., 1999, s. 246 – 248. 2

16

Saldo výkonové bilance můžeme zachytit v následující rovnici:4 EX – IM = - (D + BT + KT+ DK + KK + ∆DR) Levá strana zachycuje v peněžním vyjádření vývozní a dovozní toky zboží a služeb. Toto saldo dostaneme tak, že sečteme saldo obchodní bilance a saldo bilance služeb. Výkonová bilance nabývá na významu pro neustálý nárůst výkonů v oblasti služeb s stává se tak rozhodující pro měření vnější výkonnosti ekonomiky země. Příkladem země, jejíž vnější výkonnost se odvíjí podle výkonu v poskytování služeb, je Rakousko, které je atraktivní turistickou destinací. Hlavní přínos sledování kumulativního salda výkonové bilance spočívá v tom, že díky němu můžeme posoudit schopnost ekonomiky udržovat vlastními silami rovnováhu v zahraničních vztazích. Kubišta a kol. (1999, s. 245) ale zdůrazňuje, že je nutné si uvědomit, že prostřednictvím tohoto salda nelze určit devizovou rovnováhu, ale pouze rovnováhu toků zboží a služeb mezi domácí ekonomikou a zahraničím. Pro analýzu devizové rovnováhy je vhodné použít saldo běžné bilance. Saldo běžné bilance vymezíme následující rovnicí: EX – IM + D + BT = - (KT+ DK + KK + ∆DR) Důvodů, proč toto saldo vypovídá o devizové rovnováze je několik. Jednak má toto saldo přímý vztah k bilanci stavu celkového zadlužení země vůči zahraničí. Nulové saldo běžné bilance znamená, že celkový stav vnější zadluženosti je konstantní a nedošlo tedy k žádné změně. Aktivní saldo bilance znamená růst čistých zahraničních pohledávek, pasivní saldo naopak představuje růst čistých zahraničních závazků. Druhý důvod pro sledování salda běžné bilance je ten, že jakýkoliv přebytek nebo deficit běžného účtu musí být vyrovnán kapitálovým nebo finančním účtem nebo změnami v devizových rezervách. Když by například došlo k pasivnímu saldu běžného účtu a tento schodek by nebyl kryt přílivem zdrojů na kapitálovém a finančním účtu platební bilance, dojde ke snížení devizových rezerv centrální banky. Příčinou poklesu devizových rezerv jsou intervence centrální banky na devizovém trhu proti znehodnocení kurzu domácí měny. ZneEX = vývoz zboží a služeb, IM = dovoz zboží a služeb, D = důchody (výnosy), BT = běžné transfery, KT = kapitálové transfery, DK = dlouhodobý kapitál, KK = krátkodobý kapitál, ∆ DR = pohyb devizových rezerv. 4

17

hodnocení kurzu hrozí z důvodu převahy poptávky po devizách. Zde však vzniká nebezpečí, že centrální banka nebude mít dostatek devizových rezerv k tomu, aby mohla intervenovat. Poté dojde buď k znehodnocení kurzu domácí měny nebo ke zvýšení domácích úrokových sazeb, které přilákají zahraniční investory a tím bude udržena rovnováha platební bilance. Saldo běžné bilance je proto ekonomy sledováno neboť může poskytnout informaci o budoucím pohybu měnového kurzu. (Kubišta a kol., 1999, s. 246).

2.3

Vertikální členění

Vertikální struktura platební bilance rozděluje všechny operace podle principů účetnictví na kreditní a debetní. Kreditní operace vytvářejí nabídku na devizovém trhu a jejich přírůstek má pozitivní vliv na platební bilanci. Debetní operace představují poptávku po devizách a jejich přírůstek má negativní vliv na platební bilanci. Rozdělení na transakce, které tvoří kredit PB a které debet PB je přehledně uvedeno v následující tabulce. Tab. 1: Vertikální struktura platební bilance Položka Pohyb zboží Pohyb služeb Pohyb důchodů Pohyb transferů Pohyb kapitálu Devizové rezervy

Kredit a debet platební bilance kredit (+) debet (-) export zboží export služeb import důchodů import transferů import kapitálu snížení devizových rezerv

import zboží import služeb export důchodů export transferů export kapitálu zvýšení devizových rezerv

Zdroj: Slaný, Makroekonomická analýza a hospodářská politika, 2003

2.4

Rovnováha platební bilance

Platební bilance se tedy skládá z účtů, které jsou obdobou účtů v účetnictví. Každý účet má svoji stranu – kreditní a debetní. Transakce, které přináší příliv zahraniční měny se zapisují na stranu kreditní se znaménkem plus. Naopak transakce, které znamenají odliv zahraniční měny z ekonomiky se zapisují na stranu debetní a jsou označeny znaménkem mínus. Účty platební bilance se řídí základním pravidlem účetnictví, které nám říká, že každý účetní případ musí být zaúčtován na dvou účtech. Na jednom účtu na straně kreditní a druhém účtu na straně debetní. Tato zásada zajišťuje, že kreditní záznamy se rovnají

18

debetním záznamům a jejich součet je roven nule. Z pohledu účetnictví je platební bilance vždy vyrovnaná. Rovnováha platební bilance však neznamená, že jsou v rovnováze její jednotlivé části. Ty se mohou odchylovat od rovnovážné polohy. Způsob vyrovnání je závislý na tom, jaký systém měnových kurzů země používá. V případě, že má země systém fixního směnného kurzu, centrální banka prodává nebo nakupuje zahraniční měnu a tím intervenuje na měnovém trhu. Tyto intervence jsou poté zachyceny v platební bilanci na účtu devizových rezerv. (Slaný, 2003, s. 171). Pokud je v zemi systém čistého floatingu, dochází k samovolnému vyrovnání platební bilance. Směnný kurz se volně pohybuje a svým přizpůsobováním vyrovnává nabídku a poptávku po zahraniční měně. Jak uvádí Holmam (2001, s. 595) měnový kurz zajišťuje, že bilance běžného účtu a finančního účtu se navzájem vyvažují a jsou jako spojené nádoby. Schodek běžného účtu se přizpůsobí přebytku finančního účtu, čili platební bilance dosáhne rovnováhy. Stejné by to bylo i v opačném případě. Pokud by země měla schodek na finančním účtu, měnový kurz by se dostal na takovou úroveň, při které by vzniknul přebytek běžného účtu odpovídající schodku finančního účtu. Centrální banka v tomto případě neintervenuje a oficiální transakce s rezervami se rovnají nule. Většina zemí však využívá systém tzv. řízeného floatingu, kdy centrální banka intervenuje nákupem a prodejem zahraničních měn a tím ovlivňuje své měnové kurzy. Intervence centrálních bank jsou pak zachyceny na účtu devizových rezerv. Tyto procesy tedy zajišťují, že platební bilance je v součtu v rovnováze. Země by měly dosahovat dlouhodobé vyrovnanosti platební bilance. Neboť jak uvádí Slaný (2003, s. 169) „jednotlivci i firmy musí zaplatit za to, co kupují v zahraničí“.

2.5

Co ovlivňuje vývoj obchodní bilance?

Hodnotu vývozů a dovozů ovlivňuje mnoho faktorů: domácí a zahraniční disponibilní důchod, nominální a reálný směnný kurz, domácí a zahraniční nástroje vnější hospodářské politiky, spotřebitelské preference aj. Krugman a Obstfeld (2006, s. 422) uvádějí, že hlavními faktory, které mají vliv na běžný účet a tím i na vývoj obchodní bilance, jsou reálný měnový kurz a domácí disponibilní důchod. Reálný měnový kurz je nominální měnový kurz (e) násobený poměrem cenové hladiny v zahraničí (Pf) a domácí cenové hladiny (P).

19

Reálný měnový kurz = e * Pf / P Jestliže reálný měnový kurz domácí měny roste, stává se zahraniční zboží vzhledem k domácímu zboží levnější. Zahraniční spotřebitelé budou na tento cenový posun reagovat sníženou poptávkou po našich exportech. Proto má vysoký relativní kurz negativní dopad na vývozce. Oproti tomu zahraniční zboží se na domácím trhu prodává dobře, protože dovážené zboží je v poměru ke zboží vyrobenému v tuzemsku levnější. Zvýšení reálného kurzu má tedy negativní vliv na čistý vývoz. V opačném případě, nízký reálný měnový kurz bude zlepšovat situaci vývozcům, protože cena domácího zboží bude na zahraničních trzích v porovnání s tamními produkty nižší. Zahraniční zákazníci budou reagovat na tuto změnu cen zvýšením poptávky po našich exportech. Tuzemští spotřebitelé budou naopak kupovat méně zahraničního zboží, protože bude v porovnání s domácím zbožím dražší. Z uvedeného vyplývá, že nízký reálný měnový kurz bude mít pozitivní vliv na čistý vývoz Krugman a Obsfeld (2006, s. 423), ale vysvětlují, že přesto, že pokles reálného kurzu domácí měny způsobí, že tuzemští spotřebitelé budou kupovat méně jednotek zahraničního zboží, nemusí to nutně vést k poklesu importů. Importy představují hodnotu dováženého zboží měřenou v domácí měně a ne objem importovaného zahraničního zboží. Pokles kurzu má sklon ke zvýšení hodnoty každé jednotky importů vyjádřené v domácí měně. Proto budou importy měřené v domácí měně růst jako důsledek poklesu reálného kurzu i přesto, že importy měřené v zahraniční měně poklesnou. Import tedy může růst i klesat, když dojde k poklesu reálného kurzu. Zda se běžný účet zlepší nebo zhorší závisí zejména v jakém období změnu měnového kurzu posuzujeme. Podle Holmana (2001, s. 598) bude mít v krátkém období depreciace reálného kurzu vliv na zvýšení hodnoty dovozu. Důvod je takový, že poptávka po zahraničním zboží je v krátkém období méně elastická než v dlouhém období. Až v dlouhém období se plně projeví substituční efekt, kdy dojde ke snížení objemu dovozu a tím i ke zlepšení obchodní bilance. Druhý faktor, který dle Krugmana (2006, s. 424) ovlivňuje změnu běžného účtu, je domácí disponibilní důchod. Zvýšení disponibilního důchodu způsobí zvýšení výdajů na všechno zboží, včetně importů ze zahraničí, tím tedy zvýšení disponibilního důchodu způsobuje zhoršení běžného účtu. Zvýšení domácího disponibilního důchodu nemá žádný vliv na export. Na ten byl měla vliv změna disponibilního důchodu v zahraničí.

20

2.6

Vazba obchodní bilance ke kapitálovým tokům

Obchodní bilance má těsnou vazbu ke kapitálovým tokům. Platí, že za určité období musí být součet salda obchodní bilance a čistého přílivu kapitálu nulový. saldo obchodní bilance + čistý příliv kapitálu = 0 Příliv kapitálu se projevuje nákupy cizinců domácích aktiv, odliv kapitálu se projeví jako nákup zahraničních aktiv tuzemci. Výše zmíněnou vazbu obchodní bilance a kapitálových toků lze vysvětlit na následujícím příkladě. Česká domácnost si koupí automobil vyrobený v Německu, německý výrobce si může za utržené koruny koupit české součástky potřebné pro výrobu automobilů nebo nakoupit česká aktiva. V prvním případě bude vývoz a dovoz vyrovnaný a nedojde k žádnému přílivu kapitálu. Tudíž bude rovnice rovnosti salda obchodní bilance a čistého přílivu kapitálu platit. Ve druhém případě dojde k dovozu, který nebude vyrovnán vývozem z tuzemska ale přílivem kapitálu. Rovnice opět platí. V případě, že by se německý výrobce rozhodl vyměnit koruny za eura a nakoupit za ně zboží nebo je investovat v jiném členském státě EU, tak má ten, kdo nyní vlastní koruny, stejnou možnost jako měl německý výrobce. Závěr je tedy takový, že dovoz, který není financován vývozem, musí být financován prodejem aktiv případně půjčkou ze zahraničí, protože musí platit, že součet salda obchodní bilance a kapitálových toků je nulový. Frank a Bernanke (2003, s. 743) rovněž vysvětlují tvrzení ekonomů, že hlavním důvodem deficitu obchodní bilance je nízká míra úspor. Nízká míra domácích úspor, je způsobena tím, že domácnosti i vláda utrácejí svoje příjmy. Část jejich výdajů jde na zaplacení dováženého zboží, a rovněž na zaplacení zboží, které bylo vyrobeno v tuzemsku. Proto je k dispozici méně zboží určeného k vývozu. Tato skutečnost se poté projeví ve vysokém dovozu a nízkém vývozu. Nízká míra domácích úspor má také spojitost s čistým přílivem kapitálu, neboť země nemá dostatek vlastních úspor na financování domácích investic. Zahraniční investoři, tak budou využívat investiční příležitosti v dané zemi, což vyvolá příliv kapitálu a růst reálné úrokové míry, která přiláká další zahraniční kapitál. Frank a Bernanke (2003, s. 744) tuto teorii ukazují na příkladě obchodní bilance Spojených států. Zde od devadesátých let docházelo ke snižování soukromých úspor a růstu spotřebitelských výdajů. Ty částečně směřovaly do do-

21

vážených výrobků a služeb, což vedlo k rekordnímu deficitu obchodní bilance. Domácí úspory pro financování kapitálové tvorby tak musely být nahrazeny úsporami zahraničními a to i za cenu, že ze zahraničních půjček je nutné splácet úrok. Situací v ČR se zabývala publikace ČSÚ s názvem Změny v sektoru domácností ČR – úspory a zadluženost v období 1995 až 2005.5 Publikace uvádí, že během těchto let rostla spotřeba domácností na úkor úspor. V roce 1995 činila míra hrubých úspor domácností 15,2 %, následující roky se stále snižovala, v roce 2004 dosáhla 5,4 %. Pokles domácích úspor byl doprovázen přílivem přímých zahraničních investic. Jejich příliv byl spojen s prodejem státních podílů českých firem do rukou zahraničních vlastníků. K poklesu přímých zahraničních investic došlo v roce 2003. Na tomto příkladě tedy také můžeme sledovat spojitost nízké míry úspor a přílivu zahraničních investic. Míra úspor v ČR od roku 2005 roste, v roce 2007 dosáhla 10,9 %, průměr v EU činil 10,8 %. Nejvyšší míru úspor měli ve Švýcarsku (17,1 %), Německu (16,7 %) a Slovinsku (16,4 %). Tato data opět potvrzují teorii, neboť Švýcarsko, Německo i Slovinsko dle informací uvedených na portálu BussinessInfo.cz patří mezi země s nízkým přílivem přímých zahraničních investic.

2.7

Vnější hospodářská politika

Vnější hospodářská politika je součástí hospodářské politiky státu. Zabývá se zahraničně-obchodními vztahy, vytvářením pravidel a používáním různých nástrojů s cílem dosáhnout vnější ekonomické rovnováhy. Nositeli hospodářské politiky jsou především vláda a centrální banka. Nástroje vnější hospodářské politiky můžeme členit podle různých hledisek. Nejčastěji se však používá třídění nástrojů na autonomní a smluvní. Autonomní nástroje jsou takové nástroje, které vláda používá bez uzavírání smluv s ostatními státy. Jejich používání je projevem jednostranného rozhodnutí státu s cílem ochránit vnitřní trh. Tyto nástroje jsou nejčastěji používána k omezení dovozu nebo k podpoře vývozu a je to také jeden z nástrojů sloužící k vyrovnání platební bilance. Příkladem nástrojů k omezení dovozu jsou cla, ochranná opatření, antidumpingová opatření, protisubvenční opatření, prokazování původu zboží. Mezi nejčastěji používané nástroje na podporu vývozu patří vývozní subvence a vývozní dotace. Význam autonomních nástrojů však s integrací ekonomik a odstraňováním protekcionismu klesá.

Dostupné na internetových stránkách: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/B40046B3DE/$File/1533052.pdf.

5

22

Smluvní nástroje se používají na základě dohod s jinými státy. Mezi smluvní nástroje patří mnohostranné (multilaterální) smlouvy a dvoustranné (bilaterální) smlouvy. Multilaterální nástroje začaly nabývat na významu po konferenci v Bretton Woods, na jejímž základě vznikl mezinárodní finanční systém, tzv. brettonwoodský měnový systém. Dalším mezníkem pro rozvoj mezinárodního obchodu a zabránění hospodářské diskriminaci byla mezinárodní konference v Ženevě. Výsledkem jednání byla Všeobecná dohoda o clech a obchodu, jejíž platnost skončila v roce 1994 a byla nahrazena Světovou obchodní organizací. Česká republika od počátku transformace začala uzavírat nové obchodní dohody, které ji napomohly navázat kontakty se západními zeměmi. V roce 2004 se stala součástí Evropské unie a společně s tím začala uplatňovat společnou obchodní politiku EU. Fojtíková (2009, s. 147) ve své publikaci uvádí, že pod pravidla Společné obchodní politiky se dostala pětina zahraničně obchodního obratu ČR. V zahraničně obchodní politice se nejvýznamnější změny týkaly přenesení části zákonodárné iniciativy a rozhodovací pravomoci na orgány EU, převzetí a provádění obchodně politických právních předpisů a přistoupení k mezinárodním smlouvám uzavřeným EU s třetími zeměmi. EU využívá v rámci společné obchodní politiky nástroje autonomní i smluvní. Mezi nejčastěji používané autonomní nástroje patří celní sazebník, celní kvóty a celní stropy. Smluvní nástroje využívá zejména pro úpravu vztahů se třetími zeměmi. Příkladem dohod6, které má EU uzavřeny jsou Dohoda o Evropském hospodářském prostoru, Dohody o celní unie s Andorou, San Marinem a Tureckem, Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi Evropskými společenstvími a Švýcarskou konfederací.

Více na internetových stránkách: http://www.euroskop.cz/203/sekce/smluvni-vztahy-eu-atretich-zemi/. 6

23

3 Vývoj obchodní bilance během let 1991 až 2009 Cílem této kapitoly bude identifikovat nejdůležitější faktory, které mají vliv na vývoj obchodní bilance České republiky. Vývoj bude zachycen od roku 1991, kdy započal proces transformace, do roku 2009. Dalším cílem bude určit hlavní změny, kterými zahraniční obchod naší země během určeného období prošel. Následující kapitoly budou věnovány teritoriální a komoditní struktuře obchodní bilance a výběru nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR pro výpočet regresní analýzy.

3.1

První fáze liberalizace zahraničního obchodu 1991 až 1992

Od prvního ledna roku 1991 započal v Československé federativní republice (ČSFR) proces transformace. Jeho cílem bylo přejít z plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Jednou z oblastí, kterou transformace ovlivnila, byl zahraniční obchod, který bylo nutné liberalizovat. Do roku 1991 byl zahraniční obchod řízen z centra, importovat a exportovat mohly pouze podniky zahraničního obchodu, které měly povolení na obchodování se zahraničím. Obchodovalo se převážně se zeměmi, které byly členy Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)7. Dle Žídka (2004, s. 62) v té době téměř 60 až 80 % obchodu směřovalo na východ, západní země se na československém obchodě podílely jen kolem 20 %. Dalším charakteristickým rysem Československé centrálně plánované ekonomiky byla nesměnitelná měna a odtržení domácích cen od cen světových. Prvními podstatnými kroky pro liberalizaci zahraničního obchodu bylo zavedení vnitřní směnitelnosti koruny a snížení cel na hodnotu okolo 5 %. Aby ovšem nedošlo k nestabilitě platební bilance, byla současně vládou zavedena dovozní přirážka ve výši 20 %. Protože se obavy z odlivu deviz ze země nenaplnily, byla v roce 1992 tato přirážka zrušena. Dále byl zaveden fixní směnný kurz. Zpočátku znamenal jistotu pro obchodníky při provádění jejich transakcí. Později však koruna zhodnotila, což bylo výhodou pro dovozce ale negativum pro vývozce. (Žídek, 2004, s. 65).

Rada vzájemné hospodářské pomoci vznikla v roce 1949 s cílem spojit ekonomické síly se SSSR a zajistit si nezávislost na západních zemích. Členy RVHP byly Bulharsko, Československo, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Albánie, Německá demokratická republika, Sovětský svaz, Mongolsko, Kuba a Vietnam. Od roku 1964 s RVHP spolupracovala i Jugoslávie. Více na internetových stránkách: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/rvhp.php. 7

24

V roce 1991 došlo k rozpadu RVHP a rychlému přeorientování na západní trhy. Jirges a Plchová (1996, s. 95) uvádějí, že českoslovenští výrobci dokázali rozpad ustát a svou exportní výkonností přispěli ke stabilizaci ekonomiky. Nárůstu vývozu ale bylo dosaženo především u skupin zboží s nižším stupněm zpracování. Západní trhy byly nasyceny kvalitní produkcí a technická úroveň československého strojírenství byla nedostačující. Další z příčin nepříznivého postavení exportérů byla nekonkurenceschopnost v nabízení úvěrových podmínek. Již v počátku transformačního období se začala projevovat závislost exportu na hospodářském vývoji hlavních obchodních partnerů, mezi které se začaly zařazovat vyspělé západoevropské země. Naopak poklesla obchodní výměna se zeměmi s tranzitivní ekonomikou. Německá ekonomika v roce 1991 rostla pěti procentním tempem. V roce 1992 pak byla roční míra růstu 2,2 %. Právě Německo se začalo řadit mezi naše hlavní obchodní partnery. Dle Fojtíkové (2009, s. 98) během transformačního procesu nedocházelo pouze ke změně fungování systému zahraničního obchodu, ale také ke změnám v charakteru zahraničně obchodní politiky. Ta byla orientována zejména na rozvíjení vztahů se zeměmi Evropského společenství a ostatními průmyslově vyspělými státy. Obchodní vztahy byly rozvíjeny na základě uzavírání dohod a smluv. Za nejdůležitější lze považovat Evropskou dohodu, která zakládala přistoupení k Evropským společenstvím, Dohodu o vytvoření středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA)8 a Dohodu o volném obchodu mezi ČSFR a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).9 V roce 1992 bylo zřízeno Ministerstvo průmyslu a obchodu, do jehož činnosti spadala oblast zahraniční obchodu a podpora exportu. Dále byla v tomto roce zřízena Exportní, garanční a pojišťovací společnost (EGAP), jejímž úkolem bylo pojistit vývozní úvěry a tím chránit vývozce před možnými riziky spojenými s vývozem zboží a služeb. Má formu akciové společnosti, jejíž akcie jsou vlastněny ministerstvy. Jiným výraznějším způsobem stát vývoz nepodporoval. To mělo bezesporu vliv na zmiňovanou nekonkurenceschopnost nabídek našich exportů. Jako problém se také jevilo přílišné snížení cel, které dosahovalo v průměru jen 5 % a bylo výrazně nižší než průměrná cla uplatňovaná ze strany Evropského společenství. Největší rozdíly ve výši cel byly v oblasti zeměděl-

Zakládajícími členy CEFTA byly Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko. Postupně se připojovaly další státy. Postupně ale docházelo k odstupování států s tím, jak vstupovaly do EU. ČR byla členem do 1. května 2004, kdy vstoupila do EU. 9 Členy ESVO jsou v současné době Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. 8

25

ství. Proto mnoho domácích producentů volalo po zvýšení cel a větší ochraně před mezinárodní konkurencí.10 Následující tabulka nám ukazuje, jak se vyvíjel dovoz, vývoz a saldo obchodní bilanci. Obchodní bilance v roce 1991 skončila s přebytkem a to i přes ztrátu východních trhů. Výsledek byl ovlivněn zejména nárůstem exportu do vyspělých zemí. Deficit obchodní bilance v roce 1992 byl způsoben zrychlením tempa dovozů před vývozy. Hodnota dovozu se oproti předchozímu roku zvýšila o 84,6 mld. Kč. Poptávka po dovozech rostla zejména v důsledku očekávání rozdělení ČSFR. Svůj podíl na zhoršení salda obchodní bilance měla i ochranářská opatření zemí EU, kterými se bránily dovozu československé hutní produkce. Dovozy rostly také z toho důvodu, že domácí nabídka nebyla schopna uspokojit domácí poptávku. České podniky nevyráběly dostatečný objem produkce a ani struktura jejich nabídky nebyla taková, jakou mohly nabídnout vyspělé západoevropské země. (Jirges, Plchová, 1996, s. 96). Tab. 2: Zahraniční obchod ČSFR za roky 1991–1992 Rok 1991 1992

Obrat

Vývoz

Dovoz

442,4 541,5

v mld. Kč 233,6 208,8 248,1 293,4

Bilance

24,8 -45,3

Změna proti předchozímu roku v % vývoz dovoz 9,1 -10,8 6,2 40,5

Zdroj: ČSÚ

3.2

Období narůstání deficitu obchodní bilance 1993 až 1994

V roce 1993 došlo k rozdělení Československa. Deficit obchodní bilance se oproti předchozímu roku snížil, což bylo podle odborníků hodnoceno jako důsledek oživení ekonomiky a investiční aktivity (Jirges a Plchová, 1996, s. 96). Žídek (2004, s. 63) však vysvětluje, že tento růst byl pouze formální a byl způsoben již zmiňovaným rozdělením Československa a tudíž reálně došlo pouze ke změně vnitřního obchodu na vnější. Pozitivně na obchodní bilanci působil vývoj směnných relací a monetární a fiskální restrikce. Růst reálného kurzu naopak Fojtíková (2009, s. 103) uvádí, že v roce 1991 se průměrné clo v odvětví zemědělství v Evropském společenství pohybovalo kolem 8,8 %, kdežto v ČSFR jen kolem 2,9 %. ČSFR však byla smluvně vázána v rámci GATT a nemohla výši cel bez souhlasu smluvních stran jednostranně měnit. Nakonec byl souhlas ke snížení cen získán na zasedání smluvních stran GATT v Ženevě v roce 1991. 10

26

působil negativně. V tomto roce také uzavřela Česká republika s Evropským společenstvím Evropskou asociační dohodu, jejímž cílem byla liberalizace zahraničního obchodu a zavedení zóny volného obchodu do deseti let od nabytí platnosti smlouvy. Touto dohodou byla aktualizována dohoda mezi ES a ČSFR, která byla uzavřena v roce 1991. (König, Lacina a Přenosil, 2006, s. 335) Vláda Václava Klause přinesla novou koncepci zahraničně obchodní politiky. Zdůrazňovala především nutnost, aby se české firmy přizpůsobily zahraniční konkurenci a přeorientovaly se na náročnější západní trhy (Fojtíková, 2009, s. 113). Můžeme však sledovat, že tento trend čeští exportéři nastolili již na počátku námi sledovaného období. V roce 1994 však došlo k dramatickému nárůstu deficitu obchodní bilance. Ten byl způsoben zesilující domácí poptávkou, která byla uspokojována z dovozu. Na zvýšení deficitu v tomto roce měl vliv také rozvoj průmyslu, který zvyšoval nároky na dovoz a zpomalení tempa růstu vývozu na 8,8 %. U teritoriální struktury pokračoval trend nárůstu podílu obchodu s vyspělými zeměmi. Po oba dva roky se zvyšoval vývoz do Německa, i přesto, že v roce 1993 zde došlo k meziročnímu poklesu HDP o 0,8 %, následující rok pak německá ekonomika meziročně vzrostla o 2,7 %. Během těchto let pokračoval příliv zahraničního kapitálu a přímých zahraničních investic. Významný vliv na tento stav měl vysoký úrokový diferenciál a také důvěra investorů ve stabilní vývoj českého hospodářství (Slaný, 2003, s. 362) Tab. 3: Zahraniční obchod ČR za roky 1993–1994 Rok 1993 1994

Obrat

Vývoz

Dovoz

847,7 957,2

v mld. Kč 421,6 426,1 458,8 498,4

Bilance

-4,5 -39,4

Změna proti předchozímu roku v % vývoz dovoz 69,9 45,2 8,8 17,0

Zdroj: ČSÚ

3.3

Období dalšího narůstání nerovnováhy obchodní bilance 1995 až 1996

Během těchto dvou let rostly problémy spojené s nerovnováhou obchodní bilance. Podíl na tomto vývoji měl vysoký ekonomický růst (meziroční reálný růst činil 5,9 %) a také zhodnocování reálného kurzu koruny. Jeho zhodnocování bylo zapříčiněno rychle rostoucí cenovou hladinou v ČR oproti cenovým

27

hladinám v zemích našich obchodních partnerů. V roce 1995 přesáhl deficit obchodní bilance 7 % HDP. Česká republika se v tomto roce stala členem OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj). Tento vstup přinesl zavedení vnější směnitelnosti koruny, což přispělo k přílivu zahraničního kapitálu. Ten však současně zvyšoval poptávku po dovozech. Jednalo se zejména o dovozy pro investiční akce, které významným způsobem zatěžovaly obchodní bilanci a tím přispěly k deficitu obchodní bilance. (Žídek, 2004, s. 36, 37). S cílem podpořit vývozce byla v tomto roce státem založena Česká exportní banka. Jejím primárním úkolem je poskytovat a financovat vývozní úvěry. Výraznější proexportní politika pozitivně působila na vývoj zahraničního obchodu. V roce 1996 došlo k dalšímu prohloubení vnější nerovnováhy. Hlavní příčinou byly vznik schodků obchodní bilance a bilance běžného účtu, které byly financovány přílivem krátkodobého zahraničního kapitálu. Skrholec (2006, s. 75) uvádí, že vysoká míra investic v letech 1993 až 1996 nevedla k předpokládanému růstu vývozní výkonnosti, což přispělo k měnové krizi v roce 1997. Situaci zhoršilo i posilování kurzu koruny, což mělo za následek levnější dovozy a méně ziskové vývozy. Dalším negativem byl hospodářský vývoj u našich hlavních obchodních partnerů. V Německu došlo během těchto let k poklesu tempa růstu HDP, meziroční růst v roce 1995 činil 1,89 % (oproti předchozímu roku pokles o 0,81 p. b.), v roce následujícím byl meziroční růst 0,99 %. Tab. 4: Zahraniční obchod ČR za roky 1995–1996 Rok 1995 1996

Obrat

Vývoz

Dovoz

1 231,9 1 356,3

v mld. Kč 566,2 665,7 601,7 754,6

Bilance

-99,5 -153,0

Změna proti předchozímu roku v % vývoz dovoz 23,4 33,6 6,3 13,3

Zdroj: ČSÚ

3.4

Období měnové krize a recese české ekonomiky 1997 až 1998

V roce 1997 výše zmiňované problémy spolu s dalšími nezdravými tendencemi11 v ekonomice vyvrcholily a měly za následek měnovou krizi. Vláda v důsledku této situace přijala tzv. balíček opatření, který se v oblasti zahranič11

Jednalo se zejména o vnitřní nerovnováhu, kdy docházelo k nesouladu mezi tempem růstu domácí poptávky a domácí nabídky (Slaný, 2003, s. 363).

28

ního obchodu projevil omezením dovozu zboží. K problémům přispěla i asijská měnová krize, která měla za následek útok na fixní kurz české koruny. Tuzemské i zahraniční subjekty očekávaly devalvaci a proto začaly koruny prodávat a nakupovat zahraniční měny. Česká národní banka se zpočátku snažila tuto situaci vyřešit intervencemi na devizovém trhu a zabránit tak poklesu kurzu koruny. To se jí nepodařilo a proto musela nakonec směnný kurz uvolnit. Současně byl fixní kurz nahrazen volně plovoucím kurzem neboli floatingem. I přes tyto negativní tendence došlo k mírnému snížení schodku obchodní bilance o 2,6 mld. Kč. Pozitivně působilo rychlejší tempo růstu vývozu před tempem růstu dovozu. (Žídek, 2004, s. 38). V roce 1998 se naše země potýkala s recesí. Hlavním problémem byl pokles tempa růstu spotřeby domácností a také snížení objemu investic. Příčinou tohoto poklesu byla restriktivní hospodářská politika, jejímž cílem bylo ochladit domácí poptávku a napomoci ke snížení schodku obchodní bilance. Během let 1998 a 1999 byla provedena konsolidace obchodní bilance i běžného účtu platební bilance (Žídek, 2004, s. 39, 63). Jak je vidět z následující tabulky, došlo k výraznému snížení schodku obchodní bilance. Zpráva ČNB o vývoji platební bilance ČR (1998, s. 7) uvádí, že na takto pozitivní změně měl kromě poklesu domácí poptávky velký podíl i příznivý vývoj směnných relací a pokles cen na zahraničních trzích surovin. Ceny surovin klesaly kvůli převaze nabídky nad poptávkou z důvodu doznívající měnové krize v jihovýchodní Asii. Dalšími důvody pro pokles cen byl technický pokrok, liberalizace mezinárodního obchodu a snižování nákladů. Německá ekonomika po tyto tři roky rostla což se příznivě projevilo ve zvyšování poptávky po dovozech z této země, meziroční míry růstu byly 1,80 %, 2,03 %. Průměr evropských zemí činil 2,6 % a 2,8 %. Tab. 5: Zahraniční obchod ČR za roky 1997–1998 Rok 1997 1998 Zdroj: ČSÚ

Obrat

Vývoz

Dovoz

1 569,0 1 748,7

v mld. Kč 709,3 859,7 834,2 914,5

Bilance

-150,4 -80,3

Změna proti předchozímu roku v % vývoz dovoz 17,9 13,9 17,6 6,4

29

3.5

Fáze růstu zahraničního obchodu a současné prohlubování deficitu obchodní bilance 1999 až 2000

I přesto, že v roce 1999 rostly vývozy v průměru rychleji než dovozy, skončila obchodní bilance se schodkem ve výši 64,4 mld. Kč. V porovnání s rokem 1998 se schodek snížil o 15,9 mld. Kč. V českém hospodářství došlo k mírnému oživení. Růst vývozu zabránil růstu externí nerovnováhy a stal se motorem české ekonomiky. Hlavní podíl na zvyšování exportu měla rostoucí poptávka ze zemí EU, zejména z Německa. Meziroční míra růstu zde dosáhla 2 %, v zemích EU byl průměrný meziroční růst 2,9 %. Zpráva ČNB o vývoji platební bilance (1999, s. 3) uvádí, že tato pozitiva převážila negativa vyplývající z růstu cen surovin na světových trzích, což vedlo ke zhoršování směnných relací zejména v druhé polovině roku. Negativně také působilo oživení české ekonomiky, neboť přispělo k růstu domácí poptávky a tím i ke zvýšení dovozů. Přínosem pro české exportéry byly poměrně nízké náklady na mzdy v porovnání s vyspělými ekonomikami. Díky nim mohli vyvážet za nízké ceny a tím konkurovat na zahraničních trzích. To se ovšem brzy přestalo líbit výrobcům ze zemí, do kterých vývoz směřoval a začali se dovozům z Česka bránit antidumpingovými opatřeními. Během let 1995 a 2000 bylo proti českým vývozcům vedeno 16 antidumpingových šetření, z toho sedm v roce 1999. (Fojtíková, 2009, s. 122). V tomto roce se začala výrazněji projevovat státní podpora exportu, zajišťovaná Českou exportní bankou (ČEB) a Exportní a garanční pojišťovnou (EGAP). Přispěli tak k necenové konkurenceschopnosti našich exportérů. ČEB poskytovala úvěry především na vývoz strojů a dopravních prostředků. Pojišťění uzavřené s EGAP byla zaměřena na komerční a teritoriální rizika. (Zpráva ČNB o vývoji platební bilance ČR, 1999, s. 10) Rok 2000 však přinesl téměř dvojnásobné prohloubení schodku obchodní bilance jak vyplývá z následující tabulky. Deficit činil 120,8 mld. Kč, což je 6,6 % HDP. Hlavní příčinou tohoto zhoršení byl nepříznivý vývoj zahraničních cen dovážených surovin, zejména energií - ropy a zemního plynu Dalším faktorem, který podpořil vznik deficitu, bylo opětovné zvýšení domácí poptávky. Dováželo se především investiční zboží, oproti tomu dovoz spotřebního zboží zaznamenal jen mírný nárůst. (Zpráva ČNB o vývoji platební bilance, 2000, s. 10). Pozitivně na vývoj obchodní bilance působil hospodářský růst v zemích Evropské unie, které se podílely zhruba 60 % na obratu zahraničního obchodu.

30

V zemích eurozóny došlo k růstu o 3,9 %, německá míra meziročního růstu činila 3,2 %. Tab. 6: Zahraniční obchod ČR za roky 1999–2000 Rok 1999 2000

Obrat

Vývoz

Dovoz

1 882,0 2 363,0

v mld. Kč 908,8 973,2 1 121,1 1 241,9

Bilance

-64,4 -120,8

Změna proti předchozímu roku v % vývoz dovoz 8,9 6,4 23,4 27,6

Zdroj: ČSÚ

3.6

Období pokračujícího růstu zahraničního obchodu 2001 až 2004

V roce 2001 došlo k mírnému meziročnímu snížení schodku obchodní bilance o 3,8 mld. Kč. Zpočátku roku růst zahraničního obchodu pokračoval v tempu z minulého roku. V druhé polovině však došlo k poklesu jeho dynamiky zejména v důsledku výrazného zpomalení růstu v zemích EU. Příčinou tohoto zpomalení byl celosvětový útlum ekonomiky v roce 2001. Největší pokles zaznamenaly USA, kde pokles zisků a cen akcií vedl ke snížení investiční aktivity. Mezinárodněpolitickou situaci pak změnily útoky během 11. září. Na snížení vývozu z ČR mělo největší vliv zpomalení tempa hospodářského vývoje v Německu, kde se výrazně projevil pokles světového obchodu. Ekonomika zde rostla o 1,24 %, což je oproti předchozímu roku pokles o 1,96 p.b. Tento vývoj se nutně projevil i na našem vývozu. Dynamika vývozu do této země poklesla o 12 p.b. Obchodní bilance se naopak zlepšila s Velkou Británií, Belgií a Nizozemskem. Růst vývozu do těchto zemí kompenzoval pokles vývozu do Německa. Negativně se na zpomalení růstu vývozu podílela i apreciace koruny vůči EUR. Vývoj salda obchodní bilance naopak pozitivně ovlivnil příznivý vývoj směnných relací, neboť došlo k poklesu tempa růstu dovozních cen energetických surovin a mírně vzrostly vývozní ceny strojů a přepravních zařízení a průmyslového zboží. (Zpráva ČNB o vývoji platební bilance, 2001, s. 10, 13). Rok 2002 byl příznivý z hlediska dalšího výrazného snížení deficitu obchodní bilance. Pokračovaly vývozy do zemí Evropské unie. Pozitivně také působil pokles cen surovin na zahraničních trzích. Dynamika růstu vývozu ale oproti roku 2001 poklesla o 1,2 %. Vliv na tento stav mělo stejně jako v předchozím roce snížení výkonnosti hlavního obchodní partnera Německa,

31

jehož ekonomická výkonnost oproti loňskému roku nezaznamenala žádnou změnu a stagnovala na 0 %. V roce 2003 se obchodní bilance vyvíjela příznivě. Příčinou byla zvýšená poptávka po české produkci a to i přes zpomalení hospodářského růstu v zemích, kam primárně míří náš export. Německá ekonomika zaznamenala meziroční pokles o 0,2 % a Rakousko mírně rostlo o 0,8 %. Tento vývoj značí, že čeští exportéři jsou schopni se uplatnit na náročných západních trzích. Vyvážely se především automobily, elektropřístroje a průmyslové zboží. Tento pozitivní vývoj podpořil i příznivý vývoj směnných relací. Došlo ke zvýšení vývozních cen o 0,9 % a ceny dovozu klesly o 0,3 %. Ceny energetických surovin rostly, ale jejich růst byl tlumen zhodnocením koruny vůči dolaru. Vyšší dynamika vývozních cen v porovnání s cenami dovozu rovněž potvrzuje rostoucí konkurenceschopnost českých produktů na zahraničních trzích (Zpráva o vývoji platební bilance, ČNB, s. 6). V roce 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie a tím i součástí celního prostoru EU. Byly zrušeny celní kontroly mezi členskými státy a začal být uskutečňován volný pohyb zboží. Společně se vstupem do Evropské unie začala naše země uplatňovat vůči třetím zemím společný celní sazebník a dovozní kvóty EU. Světová ekonomika rostla a zvyšovala se poptávka po českých produktech nejenom v zemích Evropské unie, ale také v zemích s vyspělou tržní ekonomikou např. USA, Japonsko. Tímto byl naplněn předpoklad pro zvyšování českého exportu. Zde je nutné zdůraznit přínos přímých zahraničních investic, jejichž příliv k nám poslední roky kulminoval. Zvyšovaly jednak investiční schopnost naší ekonomiky a velký podíl měly právě na exportní schopnost. Vývoj pozitivně ovlivnilo stejně jako v předchozím roce zlepšení směnných relací. Vývozní ceny vzrostly o 3,7 % a dovozní ceny o 1,6 %. Růst cen ropy na světových trzích byl opět eliminován vývojem nominálního kurzu koruny k dolaru. (Zpráva ČNB o vývoji platební bilance, 2004, s. 5, 6).

32

Tab. 7: Zahraniční obchod ČR za roky 2001–2004 Rok 2001 2002 2003 2004

Obrat

Vývoz

Dovoz

2 653,7 2 580,6 2 811,6 3 471,8

v mld. Kč 1 268,1 1 385,6 1 254,9 1 325,7 1 370,9 1 440,7 1 722,7 1 749,1

Bilance

-117,0 -70,8 -69,8 -26,4

Změna proti předchozímu roku v % vývoz dovoz 13,1 11,6 -1,2 -4,3 9,3 8,7 25,7 21,4

Zdroj: ČSÚ

3.7

Období růstu zahraničního obchodu a dosahování kladného salda obchodní bilance 2005 až 2007

V roce 2005 dosáhla obchodní bilance poprvé od roku 1991 kladného salda ve výši 38,6 mld. Kč. Ke zvýšení českého exportu došlo i přes mírné zpomalení hospodářského růstu v zemích Evropské unie (pokles o 0,4 p.b.). Meziroční míra růstu v Německu činila 0,8 %. Příznivější průběh zahraničního obchodu byl zaznamenán stejně jako v předchozím roce se zeměmi s vyspělou tržní ekonomikou, ale také s nově industrializovanými asijskými zeměmi. Zpráva ČNB o vývoji platební bilance (2005, s. 4) rovněž zdůrazňuje, že nárůst objemu české produkce a zvýšení vývozu na trhy EU bylo spojeno zejména s přílivem přímých zahraničních investic a budováním nových výrobních kapacit v České republice. Přímé zahraniční investice směřovaly převážně do zpracovatelského průmyslu. Hlavní investoři byli z Japonska, Kanady, Německa a Nizozemska. Na trhy zemí Evropské unie směřovalo 84 % celkového exportu. Směnné relace se oproti předchozímu roku nevyvíjely příznivě. Vývozní ceny poklesly o 1,4 % a dovozní mírně vzrostly o 0,3 %. Na tento vývoj měla vliv apreciace koruny, protože při výpočtu směnných relací se vývoj kurzu používá jako cenový faktor. Další příčinnou zhoršení směnných relací byl růst cen paliv, surovin a potravin, protože se zvyšovala poptávka po těch komoditních skupinách z USA, Číny a Indie. (Zpráva ČNB o vývoji platební bilance, 2005, s. 5) V roce 2006 pokračovalo příznivé vnější ekonomické prostředí. Zvýšilo se tempo růstu světové ekonomiky a významného hospodářského růstu dosáhly země Evropské unie. Německá ekonomika rostla téměř tříprocentním tempem, Rakousko dosáhlo meziroční míry růstu 3,4 %, Polsko 6,2 % a Slovensko 8,5 %. Tyto podmínky byly významné pro odbyt české produkce. Ekonomický růst

33

vyspělých zemích měl však za následek rostoucí poptávku po energiích a surovinách a tím zvyšování cen, což se nepříznivě promítlo do směnných relací. Zvyšovaly se hlavně ceny ropy a zemního plynu. Negativní dopad růstu zahraničních cen na české dovozce byl zmírněn kurzovým vývojem koruny vůči EUR a USD. (Zpráva ČNB o vývoji platební bilance, 2006, s. 1) V roce 2007 dosáhla obchodní bilance přebytku 87,9 mld. Kč. Faktory, které měly vliv na takto příznivý vývoj jsou téměř shodné jako v předchozích letech. Rostla poptávka po české produkci zejména v sousedních zemích České republiky. Německá ekonomika dosáhla růstu 2,46 %, což bylo o 0,5 p.b. méně než v loňském roce, výrazně rostla slovenská ekonomika, dosáhla meziročního růstu 10,5 %, výrazného meziročního růstu dosáhlo i Polsko s 6,6 %. V závislosti na přílivu přímých zahraničních investic zejména do zpracovatelského průmyslu se rozšiřovaly výrobní kapacity orientované na vývoz. Pokračoval růst vývozu do zemí EU, naopak nepříznivě se vyvíjela obchodní výměna s Čínou a Japonskem. Směnné relace se vyvíjely příznivě i přesto, že rostly ceny surovin na světových trzích. (Zpráva ČNB o vývoji platební bilance, 2007, s. 3, 4) Tab. 8: Zahraniční obchod ČR za roky 2005–2007 Rok 2005 2006 2007

Obrat

Vývoz

Dovoz

3 698,6 4 249,4 4 870,5

v mld. Kč 1 868,6 1 830,0 2 144,6 2 104,8 2 479,2 2 391,3

Bilance

38,6 39,8 87,9

Změna proti předchozímu roku v % vývoz dovoz 8,5 4,6 14,8 15,0 15,6 13,6

Zdroj: ČSÚ

3.8

Období finanční a hospodářské krize 2008 až 2009

V roce 2008 zaznamenal zahraniční obchod výrazně nižší dynamiky, jak vyplývá z následující tabulky. Přebytek obchodní bilance se meziročně snížil o 20,7 mld. Kč. Hlavními příčinami bylo zpomalování ekonomického růstu po celém světě, čímž došlo ke snížení poptávky od hlavních obchodních partnerů. Na výsledku obchodní bilance se také negativně projevilo zhoršení směnných relací v důsledku růstu cen minerálních paliv a posilováním CZK vůči EUR a USD. Zpráva ČSÚ o vývoji zahraničního obchodu za 1. až 3. čtvrtletí roku 2008 uvádí, že celosvětové ekonomické klima se zhoršovalo zejména v důsledku nestability na finančních trzích, silného kurzu eura, útlumu ekono-

34

miky Spojených států zvyšování inflačních tlaků kvůli růstu světových cen řady komodit. V roce 2009 zahraniční obchod v důsledku celosvětové finanční krize zaznamenal obrovský propad, který byl největší od vzniku samostatné České republiky. Faktory, které způsobily tento vývoj byla zejména slabá zahraniční poptávka a pokles průmyslové produkce. Přesto obchodní bilance dosahovala během jednotlivých měsíců přebytek a na začátku letošního roku jsme byli zavaleni zprávami o rekordním přebytku zahraničního obchodu za předchozí rok. Podle pravidelných zpráv o obchodní bilanci serveru Patria Finance, stála za tímto přebytkem kombinace několika faktorů. Jednak se příznivě vyvíjely směnné relace, kdy dovozní ceny klesaly rychleji než ceny vývozní. Jednalo se zejména o ceny ropy a zemního plynu. Druhou příčinou bylo uklidnění ekonomické situace v zahraničí, která napomohla vývozu. Současně působícím faktorem, který ovšem není nijak optimistický, je pokles domácí investiční i spotřebitelské poptávky. Na vývozu měl dominantní postavení opět automobilový průmysl a Německo. Poptávka z Německa proudila zejména vlivem šrotovného. To, že se jednalo o jednorázový faktor, který měl na pozitivní vývoj obchodní bilance vliv, bylo potvrzeno v prosinci, kdy šrotovné skončilo. Oproti listopadu se firemní objednávky z Německa snížily o 2,3 % a průmyslová výroba se snížila o 2,6 %. Za rok 2009 německý statistický úřad uvádí meziroční pokles HDP o 5 %. Tab. 9: Zahraniční obchod ČR za roky 2008–2009 Rok 2008 2009

Obrat

Vývoz

Dovoz

4 880,2 4 0821

v mld. Kč 2 473,7 2 406,5 2 131, 3 1 950,8

Bilance

67,2 180,5

Změna proti předchozímu roku v % vývoz dovoz -0,2 0,6 -13,8 -18,9

Zdroj: ČSÚ

3.9

Shrnutí nejvýznamnějších změn zahraničního obchodu ČR

Cílem této kapitoly bylo zjistit, jaké faktory a trendy mají na vývoj obchodní bilance největší vliv a jakými změnami zahraniční obchod ČR prošel. Z textu je patrné, že faktory byly po všechny sledované roky téměř shodné. Jednalo se většinou o faktory vnější a cyklické. První nejvýznamnější změna byla v teritoriální struktuře. Od prvního sledovaného roku se náš vývoz začal orientovat na západoevropské trhy

35

a snižovala se obchodní výměna se zeměmi, které byly členy RVHP. Trend orientace na trhy zemí EU sílil po celé sledované období. Rostoucí poptávka z těchto zemí se následně odrážela ve zvyšujícím se exportu, který napomáhal růstu ekonomiky. Hlavním obchodním partnerem se stalo Německo, které od té doby zaujímá významné postavení na českém exportu i importu. Dalším specifickým trendem v teritoriální struktuře je výrazný růst importů z Číny. Další základní tendencí, kterou jsme mohli sledovat, byla rostoucí míra otevřenosti české ekonomiky a s ní spojený nárůst objemu v zahraničním obchodě. V současnosti se česká ekonomika řadí mezi velmi otevřené ekonomiky, což je charakteristickým rysem malých ekonomik, s nekomplexní zásobou přírodních zdrojů a vysokou mírou průmyslového rozvoje. Z toho důvodu je vývoj našeho zahraničního obchodu ve značné míře závislý na vnějších podmínkách. Když však porovnáme12 otevřenost naší ekonomiky se stejně velkými, ale vyspělejšími ekonomikami, zjistíme, že je naše ekonomika dosud relativně málo otevřená. Pro srovnání uvedeme Belgii a Nizozemsko. V Belgii v roce 2008 činil podíl vývozu na jednoho obyvatele 21 900 EUR a v Nizozemsku 22 300 EUR.13 Níže je uvedena tabulka, která ukazuje, jak se vyvíjela otevřenost naší ekonomiky. Tab. 10: Vývoj otevřenosti české ekonomiky Rok Vývoz/HDP (v %) Vývoz v EUR na jednoho obyvatele

1993

1996

1999

2002

2005

2008

2009

41,3

35,7

43,7

50,9

62,6

67,1

58,8

1 177

1 699

2 398

3 990

6 124

9 473

7 684

Zdroj: ČSÚ, ČNB, vlastní výpočty

Důležitým trendem byl příliv zahraničních investic. Zpočátku měl jejich příliv negativní dopad na obchodní bilanci, neboť bylo nutné dovážet stroje

Vycházíme z porovnání indikátoru „vývoz v EUR na jednoho obyvatele“. Důvodem použití toho indikátoru je omezená vypovídací schopnost indikátoru „podíl vývozu na HDP“. Toto omezení vzniká zejména u zemí s velkým rozdílem mezi vnitřní kupní silou a tržním kurzem. (Kubišta a kol., 2009, s. 241). 13 Data získána z databáze Eurostatu. 12

36

a meziprodukty, aby došlo k zaběhnutí výroby. Tato charakteristika je nejvýraznější u PZI na zelené louce. PZI směřovaly zejména do zpracovatelského průmyslu a do sektoru služeb. Zvyšovaly exportní výkonnost země a vytvořily nové pracovní příležitosti. Napomáhaly tak ke zvyšování tvorby HDP, ale rovněž se podílely na růstu životní úrovně v ČR. Pozitivně bychom mohli hodnotit i jejich přínos z hlediska technologií a nových manažerských postupů a dovedností, které vnáší do českého podnikatelského prostředí. Odvrácenou stránkou přímých zahraničních investic je repatriace zisků. Akcionáři podniků se mohou rozhodnout, zda použijí zisk pro další investice v zemi nebo zda bude vyplacen akcionářům ve formě dividend. Druhé řešení vede k tlaku na zvyšování deficitu běžného účtu kvůli deficitům bilance výnosů, na které je repatriace zisku zachycena. S přímými zahraničními investicemi také souvisí trend, pro který bychom mohli použít termín „odliv mozků“. Významní manažeři a ekonomové odchází do podniků pod zahraniční účastí, protože jim mohou nabídnout lepší platové ohodnocení. Nesmíme rovněž zapomenout, že příliv zahraničních investic byl a je motivován výraznými investičními pobídkami, které jsou částečně hrazeny ze státního rozpočtu. Významným faktorem, který byl vnější a jedinečný, byl vstup naší země do Evropské unie a s ním spojené zařazení na její jednotný trh. Rok vstupu byl současně posledním rokem, kdy České republika za dobu své samostatnosti dosáhla záporného salda obchodní bilance. Poté dosahovala přebytky, které se každoročně výrazně zvyšovaly. Za rok 2009 byl tento přebytek rekordní. Významný byl vliv šrotovného v Německu, ze kterého k nám proudila poptávka po automobilech. Dalším podstatným faktorem, který ovlivňuje vývoj obchodní bilance jsou směnné relace. Směnné relace jsou hodnoty, který určují poměr mezi vývozními a dovozními cenami. Při jejich výpočtu se porovnává cenový index vývozu s cenovým indexem dovozu. V případě, že se směnné relace zlepšují a jejich hodnota je vyšší, tím je vyšší zvýhodnění dané země. Pohyb cen zahraničního obchodu se odráží od vývoje cen na světovém trhu. Na dovozní ceny nejvíce působí vývoj cen na trzích se zemním plynem a ropou. Proto můžeme jako další faktor mající vliv na obchodní bilanci zařadit světové ceny ropy a dalších energetických zdrojů na jejichž dovozu je ČR závislá. Změny jejich cen mají velký vliv na hodnotu dovozu. Nominální kurz koruny vůči EUR a USD je bezesporu dalším ovlivňujícím faktorem. V případě, že kurz koruny posiluje je obchodování se zahraničím výhodnější pro dovozce a méně výhodné pro vývozce. V případě opačného vývoje jsou vývozy ziskovější a dovozy více nákladné. Rostoucí síla domácích expor-

37

térů vedla k posilování kurzu české koruny. Sledovali jsme, že posilování kurzu mělo pozitivní vliv zejména na tlumení růstu cen energetických surovin, které tvoří podstatnou část dovozů do ČR. Nominální měnový kurz prošel během sledovaného období několika kurzovými režimy a to od režimu fixního, přes režim s fluktuačním pásmem až po systém volně pohyblivého kurzu. Je nutné ale nezapomenout ani na reálný kurz koruny, který v sobě zahrnuje změnu cenových hladin v zemích našich obchodních partnerů. Reálný kurz je používanějším ukazatelem pro posouzení kurzových vlivů na mezinárodní obchod než kurz nominální. Následující tabulka ukazuje, jak se vyvíjel nominální kurz koruny vůči euru a dolaru a reálný efektivní kurz koruny.14 Tab. 11: Vývoj nominálního a reálného efektivního kurzu koruny Rok

CZK/EUR (průměr)

CKZ/USD (průměr)

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

36,882 35,610 34,083 30,812 31,844 31,904 29,784 28,343 27,762 24,942 26,445

34,600 38,590 38,038 32,736 28,227 25,701 23,947 22,609 20,308 17,035 19,057

Reálný efektivní kurz -2,3 2,0 5,4 9,6 -1,9 3,3 5,0 2,5 2,8 9,6 -5,3

Zdroj: ČSÚ

Mezi vnitřní faktory, jež měli vliv na obchodní bilanci, můžeme zařadit vývoj domácí poptávky. V prvních sledovaných letech se projevoval její tlak na zvyšování dovozů. Rostla poptávka spotřebitelská i investiční. Postupně jak klesala dovozní náročnost českého vývozu, docházelo k poklesu poptávky a tím i snižování importů, což se projevovalo pozitivně na zvyšování salda obchodní bilance. Mezi vnitřní faktor zařadíme i proexportní politiku a státní podporu 14

Reálný efektivní kurz je uveden jako procentní změna oproti předchozímu roku.

38

exportu. Státní podpora nebyla z počátku příliš velká. Ale s postupem času začal vznikat propracovaný systém podpory zejména od EGAP a ČEB. ČEB, zajišťuje, aby měli naši exportéři na mezinárodním trhu stejné podmínky jako jejich konkurenti. Služeb ČEB využívají zejména velké podniky zaměřené na vývoz např. ALTA, a.s., AERO Vodochody, a.s. nebo ENERGO-PRO, a. s.15 Proexportní politika spadá do činnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, které v roce 2005 předpoložilo Exportní strategii pro období 2006–2010. Cílem této strategie je přispět k růstu českého vývozu, růstu zaměstnanosti a makroekonomické rovnováhy.

3.10 Shrnutí vývoje obchodní bilance ČR během let 1991 až 2009 Obchodní bilance ČR během sledovaného období prošla dramatickým vývojem. Pro počátek devadesátých let byla charakteristická transformace, která se dotýkala všech oblastí ekonomiky, včetně zahraničního obchodu. Přijímala se nová pravidla obchodování, která byla založena na principech liberální zahraničně obchodní politiky. Přestože v této době došlo k rozpadu RVHP a naši exportéři tak ztratili obchodní partnery, dokázali se rychle přeorientovat na zahraniční trhy. Přes počáteční problémy spojené s nekonkurenceschopností jak úrovně produktů, tak nabídky úvěrových podmínek si čeští exportéři začali upevňovat svoji pozici na trzích vyspělých ekonomik. Tento vývoj byl podporován i změnou zahraničně obchodní politiky, která byla zaměřena na budování vztahů se zeměmi Evropského společenství a dalšími vyspělými státy. Během let 1993 a 1996 docházelo k prohlubování vnější nerovnováhy. Příčinou tohoto vývoje byly schodky obchodní bilance a bilance běžného účtu a další faktory, které negativně dopadaly na ekonomiku. Na zvyšujících se schodcích obchodní bilance se podepisovala zejména zesilující domácí poptávka. V roce 1997 pak tyto nezdravé tendence vyvrcholily v měnovou krizi. Opatření vlády a ČNB přispěly k vytvoření vnitřní rovnováhy a k zastavení prohlubování vnější nerovnováhy. Následující roky začal sílit příliv přímých zahraničních investic. Také se jasně projevoval trend orientace na trhy Evropské unie s dominantním obchodním partnerem, kterým se stalo Německo. Poptávka ze zemí EU rostla a zvyšovala se tak exportní výkonnost naší země, jež měla pozitivní vliv na růst české ekonomiky. Tyto faktory přispívaly k růstu otevřenosti české ekonomiky.

15 Více na internetových stránkách: http://www.ceb.cz/content/view/754/169/.

39

V devadesátých letech tedy byly položeny základní kameny k tomu, aby se rozvíjel zahraniční obchod a česká ekonomika se dostala na úroveň ekonomik západních. Od přelomu století se schodek obchodní bilance snižoval a v roce 2005 dosáhla obchodní bilance poprvé od roku 1991 kladného salda. Na tomto vývoji se podepsal jednak zvyšující se export na němž se výrazně podílely podniky se zahraniční účastí, ale také vstup do Evropské unie, který odstranil poslední překážky obchodování mezi členskými zeměmi. Kladného salda bylo dosahováno i po další zbývající sledované období. Během let 2008 a 2009 byl náš export ovlivňován celosvětovou finanční a hospodářskou krizí. Docházelo k zeslabování zahraniční poptávky a také k poklesu průmyslové produkce. Přesto v roce 2009 dosáhla obchodní bilance rekordního přebytku. Výrazným stimulem bylo šrotovné v Německu, jehož vlivem proudila poptávka po automobilech. Na konci sledování vývoje obchodní bilance můžeme říct, že naše ekonomika a s ní i zahraniční obchod, došly od ekonomiky tržně plánované k ekonomice tržní, která je založena na liberálních myšlenkách. Čeští exportéři si dokázali vybudovat obchodní vazby a pozice na trzích západních zemí. ČR se tak intenzitou i strukturou zahraničního obchodu přiblížila k zemím EU.

40

4 Analýza teritoriální a komoditní struktury obchodní bilance V rámci této kapitoly bude provedena analýza teritoriální a komoditní struktury obchodní bilance ČR. Teritoriální analýza nám podá informace o tom, s jakými zeměmi uskutečňuje ČR obchodní výměnu a kdo jsou její hlavní obchodní partneři. Komoditní struktura zachycuje, co je předmětem obchodování mezi ČR a ostatními zeměmi. Rozdělení zemí do skupin pro teritoriální analýzu vychází z členění ČSÚ, z jehož internetových stránek byla data primárně zjišťována.

4.1

Analýza teritoriální struktury

Jak již bylo zmiňováno teritoriální struktura naší země prošla od roku 1991 velkými změnami. Po rozpadu RVHP se náš obchod začal orientovat jiným směrem. Cílovými trhy se staly trhy západních zemí. Tím byl nastolen trend, který trvá doposud. Je podporován nejenom ze strany exportérů, ale zájem na budování kontaktů s vyspělými západními zeměmi byl a je zřejmý i na proexportní politice české vlády. Již v prvních letech transformace začali zástupci ČSFR, později ČR, podepisovat obchodní smlouvy a dohody, které vytvořily právní základ pro novou strukturu zahraničního obchodu. Od počátku sledovaného období dosahovalo saldo se státy s vyspělou tržní ekonomikou záporných hodnot. Bylo to zapříčiněno zejména zvyšujícími se dovozy z USA a Japonska. V roce 2002 dosáhla obchodní bilance se zeměmi vyspělých tržních ekonomik poprvé od roku 1991 kladného přebytku, který činil 68 434 mil. Kč. Tento přebytek se následně každým rokem zvyšoval. Orientace na vyspělé ekonomiky nutila výrobce zvyšovat produktivitu práce, aby byli schopni se svojí produkcí konkurovat. To se jim dařilo a podíl vyspělých ekonomik na celkovém vývozu se zvyšoval. V roce 1991 tvořil tento podíl 51,6 %, o deset let později dosáhl 74,9 % a nyní se pohybuje kolem 90 %. Na následujících grafech lze vypozorovat zvyšující se podíl států s vyspělou tržní ekonomikou na vývoji salda obchodní bilance. Data jsou uvedena v běžných cenách, které nám neumožní porovnávat vývoj obchodní bilance v čase, ale dokazují nám významný podíl západních zemí na dosahované bilanci v jednotlivých letech. Z grafů rovněž vyplývá, že největší podíl u států s vyspělou tržní ekonomikou zaujímají státy Evropské unie. Od roku 1999 pravidelně dosahované aktivum s těmito státy zásadním způsobem ovlivňuje ko-

41

nečná salda obchodní bilance. Vývozní aktivita do těchto zemí vzrostla od roku 1991 do roku 2000 o 69 %. Jak uvádí Zpráva ČNB o vývoji platební bilance z roku 2000 (s. ) jedním z primárních faktorů, který ovlivňuje teritoriální strukturu je dopravní dostupnost. Proto je největší část obchodu uskutečňována s okolními státy, tj. Německem, Slovenskem, Polskem a Rakouskem. Graf 1: Vývoj salda obchodní bilance v letech 1991–1997 Vývoj salda obchodní bilance dle jednotlivých teritorií (v mil. Kč) 40 000

Obchodní bilance celkem

20 000 0 -20 000

Státy s vyspělou tržní ekonomikou celkem (vč. EU)

-40 000

Státy EU

-60 000 -80 000 -100 000

Evropské země s tranzitivní ekonomikou a SNS

-120 000

Rozvojové ekonomiky

-140 000 Ostatní

-160 000 1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

Zdroj dat: ČSÚ

Graf 2: Vývoj salda obchodní bilance v letech 1998–2004 Vývoj salda obchodní bilance dle jednotlivých teritorií (v mil. Kč) Obchodní bilance celkem

250 000 200 000

Státy s vyspělou tržní ekonomikou celkem (vč. EU)

150 000

Státy EU

100 000 Evropské země s tranzitivní ekonomikou

50 000 0

Rozvojové ekonomiky

-50 000 Ostatní

-100 000 -150 000 1998

Zdroj dat: ČSÚ

1999

2000

2001

2002

2003

2004

SNS

42

Území států, které jsou členy EU, jsou tedy hlavními trhy, kam míří naše vývozy a odkud směřují dovozy do České republiky. V roce 2007 směřovalo do států Evropské unie přes 85 % vývozu a pocházelo odtud 71 % dovozu. Od roku 1996 jsou dosahovány kladné přebytky obchodní bilance s evropskými tranzitivními ekonomikami. V roce 2005 došlo u těchto zemí ke snížení přebytku o 535 mil. Kč. Toto snížení bylo způsobeno rozšířením Evropské unie v roce 2004, při kterém bylo osm z přistupujících států překlasifikováno na vyspělé tržní ekonomiky. U skupiny Společenství nezávislých států16 je hlavním představitelem Rusko, z kterého se dováží ropa a zemní plyn. Ceny těchto paliv poté výrazným způsobem ovlivňují hodnotu dovozu z této země a tím ovlivňují salda obchodní bilance ČR. Co se týče vývozů do této země, ty v posledních letech zaznamenávají mírný nárůst. Jako příčinu tohoto vývoje můžeme označit trend zvyšující se orientace českých firem na východoevropské trhy, zejména pak právě na Rusko. S rozvojovými zeměmi dosáhla Česká republika poprvé záporného salda obchodní bilance v roce 1996. Tento deficit činil 5 031 mil. Kč a po všechny následující roky, s výjimkou roků 2004 a 2005, narůstal. Z toho vyplývá, že z rozvojových zemí více dovážíme než vyvážíme. Poměrně rychle narůstá záporné saldo se skupinou ostatní státy. Dovozy poprvé převýšily vývozy z těchto zemí v roce 1994, kdy saldo činilo -141 mil. Kč. Následující roky se saldo prohlubovalo, v roce 2000 dosáhlo -25 569 mil. Kč a v roce 2008 -202 691 mil. Kč. Dominantním představitelem této skupiny je Čína. Hlavní důvodem tohoto vývoje je zrychlování tempa dovozu z této země. V roce 2000 se Čína podílela na celkovém dovozu 2,16 %, v roce 2002 se tento podíl zvýšil více než dvakrát a činil 4,63 % a v roce 2007 dosáhl 7,78 %. Zajímavější čísla dostaneme, když si zjistíme o kolik a kolikrát vzrostl objem dovozů z Číny. Za roky 1993 až 2008 se hodnota dovozu zvýšila o 210 135 mld. Kč což je více než devadesátinásobek. Z Číny se dováží převážně výpočetní technika, telekomunikační zařízení a ze spotřebního zboží to jsou zejména hračky, obuv a textil.

Do Společenství nezávislých států patří Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina a Uzbekistán.

16

43

Graf 3: Vývoj salda obchodní bilance v letech 2005–2008 Vývoj salda obchodní bilance dle jednotlivých teritorií (v mil. Kč) Obchodní bilance celkem 500 000 Státy s vyspělou tržní ekonomikou celkem (vč. EU)

400 000 300 000

Státy EU

200 000 Evropské země s tranzitivní ekonomikou a SNS

100 000 0

Rozvojové ekonomiky

-100 000 Ostatní

-200 000 -300 000 2005

2006

2007

2008

SNS

Zdroj dat: ČSÚ

4.2

Nejvýznamnější obchodní partneři ČR

Na základě teritoriální struktury naší obchodní bilance a zachyceného vývoje určíme, kdo jsou naši hlavní obchodní partneři. Toto určení bude podkladem pro regresní analýzu. Při analýze teritoriální struktury, jsme vypozorovali, že náš zahraniční obchod je orientován na země Evropské unie. Dominantními představiteli z této skupiny jsou Německo a Slovensko. K dalším významným obchodním partnerům patří Polsko, Rakousko, Francie, Spojené království, Itálie. Německo Německo je hlavním obchodním partnerem České republiky. Důkazem jsou jeho podíly nejenom na celkovém exportu, ale také importu. Jeho vliv na exportní výkonnost naší země jsme mohli pozorovat během chronologické analýzy. V roce 1999 do Německa směřovalo 41,95 % veškerého vývozu, což bylo nejvíce během sledovaného období. Následující roky tento podíl klesal a v roce 2008 dosáhl 30,64 %. Obdobné údaje dostaneme i v případě, když si spočítáme podíl Německa na dovozech. V roce 1999 se Německo podílelo na dovozu 34,10 %, v roce 2008 to bylo 27,05 %. Údaje za další roky jsou součástí přílohy. Nutno zmínit, že nejvýznamnějším tahounem německé ekonomiky je export a v současné době patří Německo mezi největšího exportéra na světě. V roce

44

2008 byl jeho podíl na celosvětovém exportu 9,1 %. Na celosvětovém importu zaujímá druhé místo po USA a to 7,3 %.17 Z uvedeného vyplývá, že velká část vývozu směřuje na trhy jednoho hlavního obchodního partnera. Vliv na tuto skutečnost má bezesporu i to, že právě z Německa do ČR proudil velký objem PZI. Ty směřovaly zejména do výroby motorových vozidel, obchodu, peněžnictví a výroby elektropřístrojů. Jako příklad významných německých investic v ČR patří investice koncernu Volkswagen do Škody Mladá Boleslav, mezi další investory patří Siemens či AEG18. Slovensko Slovensko bylo vybráno za dalšího významného obchodního partnera z důvodu úzkých vazeb k ČR. Dřívější spojení s touto zemí vedlo k vybudování vztahů, které můžeme v porovnání s ostatními zeměmi označit za exkluzivní. Proto Slovensko zaujímá velký podíl na našem zahraničním obchodě. V roce 2008 do Slovenska směřovalo 9,2 % exportu. I na straně dovozu patří Slovensko mezi deset hlavních zemí, ze kterých míří import do ČR. Obchodování se Slovenskem bylo podporováno již v době vytvoření dvou samostatných států po rozpadu ČSFR. Jak uvádí Fojtíková (2009, s. 108) rozdělení států bylo spojeno se vznikem celní unie. Ta byla vytvořena podepsáním Smlouvy o vytvoření celní unie mezi ČR a SR v roce 1992. Smlouva začala platit v roce 1993 a týkala se obchodu s průmyslovými i zemědělskými výrobky. ČR má se Slovenskem uzavřeno také mnoho oboustranných komparativních výhod, které potvrzují zájem na budování vzájemných vztahů. Zásluhu na tomto vývoji mají nejen historické vazby mezi oběma zeměmi, ale také výhodná geografická poloha. Polsko Polsko bylo zvoleno jako zástupce z vnějších zemí, které zaujímá významný podíl na našem zahraničním obchodě. Polsko patřilo v roce 2008 mezi třetího nejvýznamnějšího obchodního partnera dle hodnoty exportu, mířilo sem 6,45 % z celkové hodnoty exportu. Polsko vzhledem k jeho velikost zařazujeme spíše k uzavřeným hospodářstvím. Přesto se zde podíl vývozu na HDP zvyšuje.

Více na internetových stránkách WTO: http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2009_e/its09_world_trade_dev_e.pdf. 18 Více na internetových stránkách: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nemecko-obchodni-aekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000636/. 17

45

ČR své obchodní vazby s Polskem rozšiřuje také o výrobní a obchodní spolupráci, dochází k vytváření konsorcií a k zakládání společných firem.19 Obchodní vazby s Polskem jsou bezesporu dány geografickou polohou, stejně jak tomu bylo v předchozích případech. Graf 4: Podíl hlavních obchodních partnerů na exportu v roce 2000 Podíl hlavních obchodních partnerů na exportu v roce 2000 (v % ) Německo 3,78 2,19

2,82

Slovensko

5,97

Polsko

4,29

Francie Spojené království 40,45

4,02 5,43

Rakousko Itálie

7,68

Belgie USA

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

Více na http://www.businessinfo.cz/cz/sti/polsko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-scr/7/1000792/. 19

46

Graf 5: Podíl hlavních obchodních partnerů na exportu v roce 2008 Podíl hlavních obchodních partnerů na exportu v roce 2008 (v % ) Německo 3,94

2,83

Slovensko

2,73

Polsko

4,64 30,64

4,72

Francie Spojené království Rakousko

4,80

Itálie 5,38

Nizozemí 6,45

9,20

Maďarsko Rusko

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

4.3

Komoditní struktura obchodní bilance

Komoditní struktura obchodní bilance je vytvářena na základě mezinárodně používané klasifikace Standard International Trade Classification (SITC). Tato klasifikace člení zboží do deseti tříd. 20 Komoditní struktura zahraničního obchodu prošla stejně jako struktura teritoriální velkými změnami. Tím jak se náš obchod orientoval na vyspělé ekonomiky, bylo nutné přizpůsobit i produkci, která na tyto trhy mířila. Můžeme sledovat, že během let 1991 až 2008, došlo v oblasti exportu k poklesu podílu skupiny SITC 0 – Potraviny a jiná zvířata. V roce 1991 činil tento podíl 8,23 %, v roce 2008 byl tento podíl jen 3,14 %. Další výrazný pokles můžeme sledovat u vývozu skupiny SITC 6 – Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu. Během let 1991 až 2008 došlo k poklesu o 9,81 p.b. Naopak dramaticky vzrostl podíl skupiny SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky. V roce 1991 činil tento podíl 31,77 %, v roce 2008 pak tato skupina zaujímala více než padesátiprocentní po-

0 – Potraviny a živá zvířata, 1 – Nápoje a tabák, 2 – Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv, 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné látky, 4 – Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky, 5 – Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené, 6 – Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, 7 – Stroje a dopravní prostředky, 8 – Průmyslové spotřební zboží, 9 – Komodity a jiné předměty obchodu jinde nezatříděné

20

47

díl na celkovém exportu. Ve struktuře dovozu tedy začaly převládat více sofistikované produkty, náročnější na zpracování a technologie. Skupina SITC 7 zaujímala největší podíl na vývozu po všechny sledované roky. Jedná se o kategorii zboží s vyšší přidanou hodnotou. Z počátku však měly české produkty problémy konkurovat na vyspělých trzích. Tím, že byl náš obchod do doby započetí liberalizace zahraničního obchodu orientován na země RVHP, nebyla kvalita českých produktů a jejich náročnost na takové úrovni, na jaké byly výrobky pocházející z vyspělých ekonomik. Proto v této skupině docházelo od roku 1991 k poklesu jejího podílu na celkovém vývozu, ten byl zastaven až v roce 1996. Od tohoto roku naopak podíl této skupiny rostl. Dále došlo k růstu vývozu položek, které patří do skupiny High Technology Products (HTP)21. V roce 1997 se jejich vývoz podílel 7,2 %, v roce 2004 tento podíl činil 12 % a v roce 2008 14,8 %. Na vývozu výrobků patřící do této skupiny se podílely zejména výpočetní technika, elektronika a telekomunikační zařízení. (ČNB, Zprávy o vývoji platební bilance). Skupina SITC 7 dominovala i na straně dovozů. Po celé námi sledované období se nejvíce dováželo zboží, které patří právě do této skupiny. V roce 2001 přesáhl podíl této skupiny na celkovém dovozu 40 % a takto vysoký podíl byl dosahován po všechny zbývající roky. Druhý největší podíl zaujímá skupina SITC 6. Její podíl na dovozu se pohybuje kolem 20 %.

Tento termín uvádí Frascati manuál. Je to příručka vydaná OECD, která obsahuje metodiku pro sběr statistických údajů z oblasti výzkumu a vývoje. Tento manuál rozděluje zpracovatelský průmyslu do čtyř skupin: high, medium high, medium low a low technology. Více na internetových stránkách: http://browse.oecdbookshop.org/oecd/pdfs/browseit/9202081E.pdf. 21

48

Graf 6: Podíl skupin SICT na vývozu v roce 2008 Podíl jednotlivých skupin na vývozu v roce 2008 0 10,7

0,1 3,1 0,7 2,6

3,40,1

1 5,9

2 3 4 19,5

5 6

53,8

7 8 9

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata, 1 – Nápoje a tabák, 2 – Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv, 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné látky, 4 – Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky, 5 – Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené, 6 – Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, 7 – Stroje a dopravní prostředky, 8 – Průmyslové spotřební zboží, 9 – Komodity a jiné předměty obchodu jinde nezatříděné

49

Graf 7: Podíl skupin SICT na dovozu v roce 2008 Podíl jednotlivých skupin na dovozu v roce 2008 0 10,4

0,1 4,4

0,52,7

1

10,4 0,2 10,2

2 3 4 5 6

41,4

7 19,7

8 9

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata, 1 – Nápoje a tabák, 2 – Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv, 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné látky, 4 – Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky, 5 – Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené, 6 – Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, 7 – Stroje a dopravní prostředky, 8 – Průmyslové spotřební zboží, 9 – Komodity a jiné předměty obchodu jinde nezatříděné

50

5 Logaritmická regrese V této kapitole bude identifikováno, jaké jsou vzájemné závislosti mezi exportem z ČR a zvolenými makroekonomickými veličinami, kterými jsou HDP tří vybraných obchodních partnerů ČR a nominální efektivní kurz české koruny. Export z ČR byl zvolen jako závisle proměnná, neboť se významným způsobem podílí na výsledných saldech obchodní bilance. Výše HDP našich nejvýznamnějších obchodních partnerů byla zvolena z toho důvodu, že ČR je ekonomikou otevřenou a tudíž závislou na ekonomické výkonnosti zemí, do nichž proudí náš vývoz. Reálný efektivní kurz české koruny, byl zvolen jako druhý faktor z důvodu, že ovlivňuje konkurenceschopnost našeho zboží na zahraničních trzích. Index reálného efektivního kurzu nad 100 signalizuje tendenci ke snižování konkurenceschopnosti země proti základnímu období, pokles indexu pod 100 znamená zvyšování konkurenceschopnosti země proti základnímu období. Základní období je v našem případě rok 2005.

5.1

Závislost mezi vývojem exportu z ČR a vývojem HDP Německa

Nyní budeme ověřovat, zda existuje závislost mezi změnou HDP Německa a exportní výkonností naší země. Jako nezávisle proměnná (Xi) byl zvolen HDP Německa. Závisle proměnnou (Yi) je hodnota exportu z ČR. Hodnoty jsou vyjádřeny v miliardách korun.

51

Graf 8: Závislost exportu z ČR na vývoji HDP Německa Vývoj exportu z ČR v závislosti na vývoji HDP Německa

Export z ČR v mld. CZK

3 000,00 2 500,00 2 000,00

y = 6193,6Ln(x) - 66075 2 R = 0,9237

1 500,00 1 000,00 500,00 0,00 -500,00

0,00

20 000,00 40 000,00 60 000,00 80 000,00

HDP Německa v mld. CZK

Zdroj: vlastní zpracování

Rovnice regresní přímky: y = 6 196,3 Ln(x) - 66 075 Index determinace I2 = 0,9237 Regresní analýza a výpočet indexu determinace potvrzují silnou závislost na ekonomickém vývoji v Německu. Již při provádění chronologické analýzy jsme si mohli všímat, že čeští exportéři do Německa vyváželi zejména v obdobích konjunktury německé ekonomiky. Zajímavý jev jsme ale mohli zachytit v roce 2003, kdy pokles vývozu do Německa nenastal, i přesto, že zde došlo oproti předchozímu roku k meziročnímu poklesu o 0,2 %. Vývoz do Německa v tom roce vzrostl o 50 020 mil. Kč. K výrazným propadům exportu do této země nedošlo ani v letech 2008 a 2009 i přesto, že na Německo zejména v druhé polovině roku 2008 dopadla globální hospodářská a finanční krize a způsobila jí výrazné problémy, zejména růst nezaměstnanosti. Export do Německa v roce 2009 byl podporován německou poptávkou, která rostla zejména vlivem šrotovného.

5.2

Závislost mezi vývojem exportu z ČR a vývojem HDP Slovenska

Nyní budeme ověřovat, zda existuje závislost mezi změnou HDP Slovenska a exportní výkonností naší země. Jako nezávisle proměnná (Xi) byl zvolen HDP

52

Slovenska. Závisle proměnnou (Yi) je hodnota exportu z ČR. Hodnoty jsou vyjádřeny v miliardách korun. Graf 9: Závislost exportu na vývoji HDP Slovenska Vývoj exportu z ČR v závislosti na vývoji HDP Slovenska

Export z ČR v mld. CZK

3 000,00 2 500,00 2 000,00

y = 1205,1Ln(x) - 6505,5 R2 = 0,9537

1 500,00 1 000,00 500,00 0,00 0,00

500,00

1 000,00

1 500,00

2 000,00

HDP Slovenska v mld. CZK

Zdroj: vlastní zpracování

Rovnice regresní přímky: y = 1 205,1 Ln(x) - 6 513,1 Index determinace I2 = 0,9537 Regresní analýza a výpočet indexu determinace potvrzují silnou závislost vývoje exportu z ČR na vývoji ekonomiky ve Slovensku. Slovensko je našim druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Jak již bylo dříve uvedeno, obchodní vazby s ním byly podporovány od počátku rozdělení ČSFR. Exporty na Slovensko se v průběhu let 1999 až 2003 snižovaly a narůstat opět začaly v roce 2005. Slovenská ekonomika v té době velmi dynamicky rostla (za rok 2005 činila meziroční míra růstu 6,5 %, v roce 2006 8,5 %, v roce 2007 10,4 %), což se kladně promítalo ve zvyšujících se poptávkách po našem exportu.

5.3

Závislost mezi vývojem exportu z ČR a vývojem HDP Polska

Nyní budeme ověřovat, zda existuje závislost mezi změnou HDP Polska a exportní výkonností naší země. Jako nezávisle proměnná (Xi) byl zvolen HDP

53

Polska. Závisle proměnnou (Yi) je hodnota exportu z ČR. Hodnoty jsou vyjádřeny v miliardách korun. Graf 10: Závislost exportu na vývoji HDP Polska Vývoj exportu z ČR v závislosti na vývoji HDP Polska

Export z ČR v mld. CZK

3 000,00 2 500,00 2 000,00

y = 1537,3Ln(x) - 11632 R 2 = 0,9056

1 500,00 1 000,00 500,00 0,00 0,00

2 000,00

4 000,00 6 000,00

8 000,00 10 000,00

HDP Polska v mld. CZK

Zdroj: vlastní zpracování

Rovnice regresní přímky: y = 1 537,6 Ln(x) - 11 634 Index determinace I2 = 0,9055 Regresní analýza a výpočet indexu determinace potvrzují silnou závislost exportu z ČR na vývoji HDP Polska. Vývoz do Polska se od roku 2002 každoročně zvyšuje. V roce 2008 byl tento podíl nejvyšší od roku 1991 a dosáhl 6,45 %. Přesto je zajímavé znovu porovnat, jaké meziroční míry růstu polská ekonomika dosáhla. V roce 2008 dosáhla 4,9 %, což bylo 1,7 p. b. méně než v roce 2007 a přesto došlo ke zvýšení exportu do této země. I zde se tedy potvrzuje zvyšující se konkurenceschopnost českých exportérů na trzích EU. Další významnou roli při zvyšování podílu exportů do Polska hraje geografická poloha, znalost polského tržního prostředí a požadavků spotřebitelů, obdobný historický vývoj a rovněž obdobné budoucí směřování. Vzhledem k velikost polského trhu se dá předpokládat, že význam Polska jako obchodního partnera bude dále posilovat.

54

5.4

Závislost vývoje exportu z ČR na vývoji reálného efektivního kurzu koruny

Nyní budeme ověřovat, zda existuje závislost mezi změnou reálného efektivního kurzu koruny a exportní výkonností naší země. Jako nezávisle proměnná (Xi) byl zvolen nominální efektivní kurz koruny deflovaný deflátorem HDP. Závisle proměnnou (Yi) je hodnota exportu z ČR, která je vyjádřená v miliardách korun. Graf 11: Závislost exportu na efektivním reálném kurzu koruny

Export z ČR v mld. CZK

Vývoj exportu z ČR v závislosti na vývoji efektivního reálného kurzu CZK 700,00 600,00

y = 951,59Ln(x) - 3933,6 R 2 = 0,8866

500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 0,00

20,00

40,00

60,00

80,00 100,00 120,00 140,00

Reálný efektivního kurz CZK

Zdroj: vlastní zpracování

Rovnice regresní přímky: y = 951,59 Ln(x) - 3933,6 Index determinace I2 = 0,8866 Regresní analýza a výpočet indexu determinace potvrzují silnější závislost vývoje českého vývozu na vývoji reálného efektivního kurzu koruny. Dle výsledku indexu determinace by tedy mělo platit, že v případě znehodnocení reálného kurzu dojde k růstu exportu a poklesu importu a obráceně. Od roku 2000 jsme mohli sledovat výrazné posilování nominálního i reálného kurzu koruny. Mnozí se obávali, že toto posilování bude mít negativní vliv na exportu. Tento předpoklad nevyšel a český export se nadále zvyšoval, jak dokládá provedená chronologická analýza.

55

V našem případě jsme pracovali s reálným efektivním kurzem české koruny, který se počítá pomocí deflátorů HDP. Existují však i jiné proměnné prostřednictvím kterých tento kurz vypočítat, např. vývoj spotřebitelských cen, indexy cen průmyslových výrobců nebo indexů jednotkových nákladů.

56

6 Diskuze o vývoji obchodní bilance Tím, že jsme zachytili dlouhý časový úsek vývoje obchodní bilance ČR, mohli jsme pozorovat výrazné změny, kterými zahraniční obchod prošel. Sledovali jsme, jak nabýval na síle a stával se hlavním zdrojem růstu naší země. K tomu, aby zahraniční obchod nabyl na takové síle, bylo potřeba, aby se naše ekonomika dostatečně otevřela. To se tak stalo. Ekonomická teorie říká, že čím víc je ekonomika otevřená, tím více je také závislá na vývoji ostatních ekonomik. Provedená regresní analýza v případě ČR tuto teorii potvrzuje. Výsledky o vývoji exportu z ČR však tuto teorii poněkud vyvrací. Sledovali jsme, že náš export rostl i přes globální finanční a hospodářskou krizi. Je tedy nutné neposuzovat jako klíčový faktor vývoje exportu samotný hospodářský růst či pokles u našich hlavních obchodních partnerů, ale také je nutné sledovat další faktory, které mají na vývoj exportu a tím i obchodní bilance vliv. Připomenu zahájení výroby TPCA v Kolíně v roce 2005 a šrotovné v Německu v roce 2009. V těchto letech se export z ČR zvyšoval i přesto, že u našeho hlavního obchodního partnera ekonomika rostla v roce 2005 jen mírným tempem a v roce 2009 dokonce dosáhla meziročního poklesu o 5 %. Vliv na tento stav měly zmíněné jednorázové faktory. Navíc je zajímavé se na míru otevřenosti naší země podívat jinou optikou. Míra otevřenosti se nejčastěji počítá jako podíl vývozu na HDP. ČSÚ22, však uvádí, že pro zjištění toho, jaká část vyrobené produkce je skutečně určena pro vývoz, je potřeba porovnávat vývoz a celkovou produkci. Celková produkce se od HDP liší tím, že od produkce je odečítána hodnota mezispotřeby a dotace na produkty a přičítána hodnota daní z produktů. Do HDP navíc nevstupuje celá hodnota vývozu, ale je očištěná o hodnotu dovozu. Když si poté spočítáme podíl vývozu na produkci ekonomiky za rok 2008 dostaneme číslo 31 %. Z uvedeného tedy vyplývá, že vliv zahraničního obchodu na vývoj české ekonomiky není tak výrazný, jak se předpokládá. Teritoriální struktura obchodní bilance je zaměřena na trhy západních zemí. Na straně českého exportu i importu je zemí číslo jedna Německo. Strach ze závislosti na jedné zemi, který kulminoval poslední dva roky se nenaplnil. Jednak díky vlivům, které byly popsány výše a také jednak díky tomu, že se čeští exportéři začali orientovat na jiné země, zmíním Polsko, Francii, Spojené království, ale také Čínu. V posledních letech rovněž dochází ke zvyšování podílu 22 Více na internetových stránkách: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/statistika_upresnuje_predstavy_o_otevrenosti_ceske_ekonomik y.

57

východních trhů na celkovém exportu, zejména pak Ruska. Jejich podíl je ale relativně malý v porovnání s ostatními státy. V těchto zemích vidím velký potenciál, kam by náš zahraniční obchod mohl směřovat. Jako příklad jedné z významných českých firem, která se tímto směrem orientuje, je společnost ALTA, a. s. se sídlem v Brně. Jedná se o obchodně-engineeringovou společnost působící v oblasti strojírenství, jejíž export míří na trhy střední a východní Evropy, zejména pak do Ruska, ale také na Ukrajinu a Bělorusko. Na straně importů je na druhém místě po Německu Čína. Zvyšující se importy z této země mají negativní vliv na konečná salda obchodní bilance. Je tedy pozitivní, že se čeští exportéři snaží více vyvážet právě do této země. Příkladem společnosti, které se daří exporty do Číny zvyšovat, je Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto. Za 1. čtvrtletí roku 2010 prodej automobilů na čínský trh vzrostl oproti stejnému období roku 2009 o 112 %, což je více o 42 707 automobilů. 23 Co se týče komoditní struktury hodnotím kladně vysoký podíl třídy SITC 7. Pro výrobu těchto produktů je potřeba náročnějších technologií a také znalostí. Tato skupina je u nás zastoupena zejména automobilovým průmyslem. Zde jsme také mohli pozorovat obavy přílišné specializace exportu na jedno odvětví průmyslu. Tyto obavy se také nenaplnily a automobilový průmysl byl hlavním tahounem exportu i v době globální a finanční krize. Jako negativum hodnotím vysoký podíl meziproduktů. Podíl na tomto stavu mají bezesporu i přímé zahraniční investice, které směřují zejména do podniků zaměřených na výrobu a montáže. Nikoliv do podniků, které by byly zaměřeny na aktivity s vyšší přidanou hodnotou. V roce 2008 dle zprávy ČNB o vývoji platební bilance (2008, s. 9) směřovalo nejvíce PZI do zpracovatelského průmyslu a z něho pak nejvíce do výroby plastových a pryžových výrobků. Proto by bylo vhodné, kdyby se vláda více zaměřila na podporu přílivu PZI do odvětví, která jsou technologicky a kvalifikačně náročnější a opustila od podpory PZI, které proudí do odvětví, ve kterých nejsou dostatečně využívány národní výrobní faktory. Podíl produktů, které patří do skupiny High Technology Products na celkovém vývozu roste. Dle údajů ČSÚ se High Technology Products v roce 1993 podílely na vývozu 4,6 %, v roce 2008 tento podíl činil 14,8 %. Tento podíl je ale nízký v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi. V roce 2006 patřili mezi největší exportéry High Technology Products USA, Německo a Spojené království. Více na internetových stránkách: http://auto.idnes.cz/cinane-kupuji-vice-mingrui-neboliskodu-octavia-f5h-/automoto.asp?c=A100420_165233_automoto_fdv. 23

58

Zde tedy máme obrovský prostor, kde se můžeme zlepšovat a kam český export směřovat. Je ale nutné, aby docházelo ke zvyšování investic do vědy a výzkumu. Publikace OCED Science, Technology and Industry Outlook (2008, s. 112), která shrnuje hlavní trendy ve vědě, technologiích a inovacích v zemích OECD, hodnotí pozitivně zvyšující se výdaje v ČR do této oblasti. V roce 2006 činily 1,54 % HDP. Přesto zdůrazňuje, že je to stále velice málo oproti průměru zemí OCED, který činí 2,26 %. Výdaje podniků do vědy a výzkumu se také rapidně zvýšily a to na 1,02 % HDP, průměr podniků zemí OECD je přesto vyšší a činí 1,56 %. Investice do vědy a výzkumu však musí být doprovázeny investicemi do vzdělání. Podle mého názoru však samotné investice do oblasti vzdělání nestačí. Musí být především zájem mladých lidí se věnovat studiu technických oborů, učit se a mít zájem o danou problematiku a nikoliv jen toužit po titulu, jak je na mnoha vysokých školách v dnešní době trendem. Současně považuji za důležité propojit vysoké školy a podniky a zapojit studenty do praxe. Na těchto základech teprve poté můžeme budovat ekonomiku založenou na znalostech. Přestože se stále volá po realizaci této myšlenky, můžeme vidět, že něco takového je ještě v daleké budoucnosti. V cenách ropy a zemního plynu vidím jedno z rizik na straně dovozu. Jedná se o položky, jejichž ceny se dokáží změnit během několika měsíců a tyto změny se následně odráží v obchodní bilanci. Během chronologické analýzy jsme mohli sledovat vliv jejich změn na konečné hodnoty dovozu. Je to však jeden z faktorů, který nejsou naši importéři schopni ovlivnit. V případě, že porovnáme doporučení OCED v Ekonomickém přehledu ČR (2008, s. 10, 11) v části hodnocení vývoje zahraničního obchodu, byly priority, kam by vláda měla v této oblasti směřovat, zaměřeny kromě vzdělávání, zejména na zlepšování podmínek, které pomohou ekonomickému růstu obecně. Prioritní by pro naši vládu měly být zejména tyto oblasti: zlepšení podnikatelského prostředí, zjednodušení obchodní legislativy a zlepšení systému investičních pobídek se zaměřením na podporu malých a středních podniků orientovaných na vývoz a zajištění dobré dopravní infrastruktury se zaměřením na dosažení lepší konkurence mezi jednotlivými způsoby dopravy. Zde souhlasím s myšlenkou zaměřenou na vytváření přívětivějšího podnikatelského prostředí. Je to další ze základů, aby export a s ním i naše ekonomika rostly bez potřeby velké míry zahraničních investic, jak tomu bylo doposud a byly využívány domácí investice a domácí zdroje. Doporučení ohledně infrastruktury považuji za rozumné. Podle mého názoru bychom měli více využívat železnice v obchodování s našimi sousedy, kteří patří mezi naše hlavní obchodní partne-

59

ry. Omezilo by se tak zatížení na českých dálnicích a více by se využívala síť železnic, která patří mezi jednu z nejhustších v Evropě. Exportní strategie ministerstva průmyslu a obchodu na roky 2006-2009 vidí priority v budování příležitostí pro podnikatele, zvyšování vývozu služeb, zlepšení služeb pro exportéry a zvýšení kapacit pro export. Což je zase jiný z pohledů, jakým směrem náš zahraniční obchod směřovat.

60

7 Závěr Při psaní této práce jsem se snažila zachytit a vypozorovat faktory, které mají vliv na vývoj obchodní bilance ČR. Obchodní bilanci ovlivňoval čím dál více vývoj exportu a významně ovlivňoval její výsledná salda. Export roste s rostoucí integrací a provázaností jednotlivých ekonomik. Myslím si, že tento trend bude pokračovat i nadále. Cílem práce bylo určit vliv měnového kurzu a HDP vybraných obchodních partnerů na vývoj obchodní bilance. Proto byly na začátku stanoveny dvě hypotézy. Jednou z nich byl předpoklad závislosti českého exportu na vývoji HDP vybraných obchodních partnerů. Po provedení regresní analýzy a výpočtu indexů determinace jsme zjistili, že existuje velká míra statistické závislosti mezi uvedenými veličinami. Tato závislost nebyla již tak silná v případě, když jsme vycházeli z výsledků analýzy vývoje obchodní bilance. Sledovali jsme, že i když docházelo k poklesu růstu HDP u našich obchodních partnerů, vývoz z ČR nepoklesl. Tento stav byl však ovlivňován zejména jednorázovými faktory, které zvyšovaly poptávku po české produkci a nebýt těchto stimulů, český export by nedosahoval tak optimistických čísel. Druhá hypotéza předpokládala vliv vývoje reálného kurzu na exportní výkonnost naší země. Tato hypotéza byla po provedení regresní analýzy potvrzena. Přesto jsme ale sledovali, že i přes posilování reálného kurzu se export zvyšoval. Přesvědčili jsme se tedy, že na zahraniční obchod České republiky nemá vliv jeden konkrétní faktor, který nemůžeme posuzovat samostatně. Zahraniční obchod musíme posuzovat komplexně a brát v úvahu faktory vnější i vnitřní, jednorázové i cyklické. Pozorovali jsme, že čím více je ekonomika do zahraničního obchodu zapojená, tím více ji ovlivňují vnější faktory, ale také dění na domácí scéně. Sledovali jsme, jak se s rozvojem země mění komoditní a teritoriální struktura obchodní bilance a její přibližování k zemím západní Evropy. V této oblasti jsme vypozorovali dva hlavní trendy. Orientaci na významného obchodního partnera a odvětví automobilového průmyslu. Jak již bylo uvedeno dříve, tyto závislosti se neukázaly jako nebezpečné a navíc se zvyšuje trend, kdy české firmy vyhledávají nová odbytiště. Je to pozitivní trend, který zvyšuje portfólio zemí, se kterými naše země realizuje obchodní výměnu. Navíc považuji za důležité si uvědomit, že v naší zemi je mnoho menších firem, jejichž zaměření výroby je opravdu různorodé. V časopise Ekonom mě zaujal článek24, který byl věnován 24

Dostupný z internetových stránek: http://ekonom.ihned.cz/c1-38484970-posledni-cesti-mohykani.

61

právě malý českým firmám, které jsou úspěšné na zahraničních trzích. Jako příklad můžu uvést firmy Gufex, Tylex nebo Toner. Myslím si, že tyto firmy tvoří velký potenciál. Můžeme sledovat, že roste poptávka po výjimečnosti, originalitě a tu mohou nabídnout právě tyto malé firmy. Podle mého názoru mají čeští exportéři nakročeno správným směrem, nebojí se a objevují nové trhy, mění produkty, které vyváží. Tím zesiluje jejich pozice v roli uznávaných obchodních partnerů. Rovněž stát se snaží zejména začínajícím exportérům pomáhat a jeho podpora je intenzivnější a zejména důmyslnější a propracovanější. Je to správný směr, který v případě, že bude dále rozvíjen, napomůže řešit potenciální hrozbu, kterou představuje odchod velkých továren dál na východ, kde budou moci vyrábět za nižší mzdu. Naše země se posunula o velký kus dopředu, přesto má ještě velký kus cesty před sebou. Cesty, která by měla být založena na vzdělání, výzkumu, ale také větší odpovědnosti a píli jednotlivců.

62

8 Seznam zdrojů Monografie FOJTÍKOVÁ, L. Zahraničně obchodní politika ČR. Historie a současnost (1945 až 2008). 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. 246 s. ISBN 978-80-7400-128-4. FRANK, R. H., BERNANKE, B. S. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s, 2003. 804 s. ISBN 80-247-0471-4. HOLMAN, R. Ekonomie. 2., přeprac. a doplň. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 714 s. ISBN 80-7179-387-6. JIRGES, T., PLCHOVÁ, B. Zahraniční obchod a národní hospodářství České republiky. 1. vyd. Praha: VŠE, 1993. 116 s. ISBN 80-7079-867-X. JIRGES, T., PLCHOVÁ, B. Zahraniční obchod a národní ekonomika. 1. vyd. Praha: VŠE, 1996. 165 s. ISBN 80-7079-967-6. KADEŘÁBKOVÁ, A., SPĚVÁČEK, V., ŽÁK, M. Růst, stabilita, konkurenceschopnost II, aktuální problémy české ekonomiky při vstupu do EU. 1. vyd. Praha: LINDE nakladatelství s.r.o., 2004. 383 s. ISBN 80-86131-49-1. KUBIŠTA, V. a kol. Mezinárodní ekonomické vztahy. 1. vyd. Praha: HZ Editio spol. s r. o., 1999. 387 s. ISBN 8086009-29-7. KUBIŠTA, V. a kol. Mezinárodní ekonomické vztahy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 375 s. ISBN 978-80-7380-191-5. KÖNIG, P., LACINA, L., PŘENOSIL, J. Učebnice evropské integrace. 2. aktual. vyd. Brno: Barrister & Principál, spol. s r. o. 2007. 402 s. ISBN: 978-80-7364-044-6. KRUGMAN, P. R., OBSTEFLD, M. International Economics. Theory and Policy. 7. aktual. vyd. Boston: Addison-Wessley. 2006. 680 s. ISBN: 0-32127884-4. SKRHOLEC, M. Přímé zahraniční investice v České republice. 1. vyd. Praha: LINDE nakladatelství s.r.o., 2004. 171 s. ISBN 80-86131-52-1. SLANÝ, A. a kol. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 375 s. ISBN 80-7179-738-3. VLČEK, J. a kolektiv. Ekonomie a ekonomika. 3. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2005. 560 s. ISBN 80-7357-103-X. ŽÍDEK, L. Česká ekonomika v 90. letech. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 106 s. ISBN 80-210-3551-X.

63

Internetové zdroje Arad [databáze online]. Praha: Česká národní banka, 2010 [cit. 31. března 2010]. Dostupný z WWW: <2010http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm>. Databáze časových řad agregovaných statistických údajů. BUSSINESSINFO: Německo: investiční klima. [online] 2009 [cit. 10. dubna 2010]. Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nemeckoinvesticni-klima/9/1000636>. BUSSINESSINFO: Německo: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. [online] 2009 [cit. 10. dubna 2010]. Dostupný z WWW: . BUSSINESSINFO: Polsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. [online] 2009 [cit. 10. dubna 2010]. Dostupný z WWW: . BUSSINESSINFO: Slovinsko: investiční klima. [online] 2009 [cit. 10. dubna 2010]. Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/svycarskoinvesticni-klima/9/1000681/>. BUSSINESSINFO: Švýcarsko: investiční klima. [online] 2009 [cit. 10. dubna 2010]. Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/svycarskoinvesticni-klima/9/1000681/>. CZECHINVEST: Přímé zahraniční investice: Střední a východní Evropu čeká jen pozvolný návrat k předkrizovým hodnotám. [online] 11. 3. 2010. [cit. 16. dubna 2010]. Dostupný z WWW: . ČNB: Metodický pokyn platební bilance [online] 26. 3. 2003. [cit. 20. března 2010]. Dostupný z WWW: . ČNB: Zpráva o vývoji platební bilanci za rok 1997. [online] 5. 2. 2004. [cit. 23. března 2010]. Dostupný z WWW: . ČNB: Zpráva o vývoji platební bilanci za rok 1998. [online] 14. 1. 2005. [cit. 23. března 2010]. Dostupný z WWW:

64

. ČNB: Zpráva o vývoji platební bilanci za rok 1999. [online] 27. 4. 2000. [cit. 23. března 2010]. Dostupný z WWW: . ČNB: Zpráva o vývoji platební bilanci za rok 2000. [online] 15. 5. 2001. [cit. 25. března 2010]. Dostupný z WWW: . ČNB: Zpráva o vývoji platební bilanci za rok 2001. [online] 14. 5. 2002. [cit. 25. března 2010]. Dostupný z WWW: . ČNB: Zpráva o vývoji platební bilanci za rok 2002. [online] 28. 5. 2003. [cit. 25. března 2010]. Dostupný z WWW: . ČNB: Zpráva o vývoji platební bilanci za rok 2003. [online] 14. 5. 2004 [cit. 25. března 2010]. Dostupný z WWW: . ČNB: Zpráva o vývoji platební bilanci za rok 2004. [online] 15. 8. 2005. [cit. 25. března 2010]. Dostupný z WWW: . ČNB: Zpráva o vývoji platební bilanci za rok 2005. [online] 20. 6. 2006 [cit. 25. března 2010]. Dostupný z WWW: . ČNB: Zpráva o vývoji platební bilanci za rok 2006. [online] 14. 8. 2007 [cit. 25. března 2010]. Dostupný z WWW: . ČNB: Zpráva o vývoji platební bilanci za rok 2007. [online] 16. 6. 2008 [cit. 25. března 2010]. Dostupný z WWW:

65

. ČNB: Zpráva o vývoji platební bilanci za rok 2008. [online] 23. 6. 2009 [cit. 25. března 2010]. Dostupný z WWW: . ČNB: Správa devizových rezerv ČNB I. [online] 23. 11. 2000 [cit. 18. března 2010] Dostupný z WWW: . ČNB: Správa devizových rezerv ČNB II. [online] 21. 12. 2000 [cit. 18. března 2010] Dostupný z WWW: . ČSÚ: Makroekonomické údaje [online] 2010 [cit. 1. května 2010] Dostupný z WWW: . ČSÚ: Podíl "High Technology Products" na zahraničním obchodu [online] 2010 [cit. 5. května 2010]. Dostupný z WWW: . ČSÚ: Statistická ročenka České republiky 2009. [online] 8. 12. 2009 [cit. 25. února 2010]. Dostupný z WWW: . ČSÚ: Zahraniční obchod České republiky. [online] 8. 10. 2009. [cit 20. února 2010]. Dostupný z WWW: . ČSÚ: Zahraniční obchod české republiky podle tříd mezinárodní klasifikace SITC. [online] 8. 10. 2009. [cit. 21. února 2010]. Dostupný z WWW: . EKONOM: Poslední čeští mohykáni. [online] 1. 10. 2009 [cit. 1. května 2010]. Dostupný z WWW: . IDNES: Čína je největším exportérem světa, předběhla Německo. [online] 10. 1. 2010. [cit. 13. dubna 2010]. Dostupný z WWW: .

66

IDNES : Německu a Česku se téměř jako jediným znovu daří prodávat auta. [online] 3. 6. 2009. [cit. 16. dubna 2010]. Dostupný z WWW: . IDNES: Číňané kupují více MingRui neboli Škodu Octavia. [online] 20. 4. 2010. [cit. 5. května 2010]. Dostupný z WWW: . OECD: Frascati manual. [online] 6. 12. 2002. [cit. 30. března 2010]. Dostupný z WWW: . OECD: Ekonomický přehled České republiky, 2010. [online] 29. 3. 2010. [cit. 13. dubna 2010]. Dostupný z WWW: . OECD: Ekonomický přehled České republiky, 2008. [online] 18. 4. 2008. [cit. 13. dubna 2010]. Dostupný z WWW: . PATRIA PLUS: Zahraniční obchod v září: Rekordní přebytky. [online] 6. 11. 2009. [cit. 27. března 2010]. Dostupný z WWW: . PATRIA PLUS: Zahraniční obchod v prosinci: Potvrzení rekordního přebytku. [online] 8. 2. 2010. [cit. 27. března2010]. Dostupný z WWW: . Statistics database [databáze online]. Lucemburk: Eurostat, 2010 [cit. 31. března 2010]. Dostupný z WWW: . Databáze makroekonomických a regionálních údajů zemí EU. WTO: World trade develompments. [online] 27. 11. 2009. [cit. 10. dubna 2010]. Dostupný z WWW: .

67

Seznam tabulek a grafů Tab. 1: Vertikální struktura platební bilance........................................................ 17 Tab. 2: Zahraniční obchod ČSFR za roky 1991–1992 .......................................... 25 Tab. 3: Zahraniční obchod ČR za roky 1993–1994............................................... 26 Tab. 4: Zahraniční obchod ČR za roky 1995–1996............................................... 27 Tab. 5: Zahraniční obchod ČR za roky 1997–1998............................................... 28 Tab. 6: Zahraniční obchod ČR za roky 1999–2000............................................... 30 Tab. 7: Zahraniční obchod ČR za roky 2001–2004............................................... 32 Tab. 8: Zahraniční obchod ČR za roky 2005–2007............................................... 33 Tab. 9: Zahraniční obchod ČR za roky 2008–2009............................................... 34 Tab. 10: Vývoj otevřenosti české ekonomiky ....................................................... 35 Tab. 11: Vývoj nominálního a reálného efektivního kurzu koruny ................. 37 Graf 1: Vývoj salda obchodní bilance v letech 1991–1997.................................. 41 Graf 2: Vývoj salda obchodní bilance v letech 1998–2004.................................. 41 Graf 3: Vývoj salda obchodní bilance v letech 2005–2009.................................. 43 Graf 4: Podíl hlavních obchodních partnerů na exportu v roce 2000............... 45 Graf 5: Podíl hlavních obchodních partnerů na exportu v roce 2008............... 46 Graf 6: Podíl skupin SICT na vývozu v roce 2008............................................... 48 Graf 7: Podíl skupin SICT na dovozu v roce 2008............................................... 49 Graf 8: Závislost exportu z ČR na vývoji HDP Německa .................................. 51 Graf 9: Závislost exportu na vývoji HDP Slovenska .......................................... 52 Graf 10: Závislost exportu na vývoji HDP Polska............................................... 53 Graf 11: Závislost exportu na efektivním reálném kurzu koruny .................... 54

68

Seznam použitých zkratek CEFTA ČEB ČNB ČR ČSFR ČSÚ EGAT ESVO EU EUROSTAT HDP MMF OECD PB PZI RVHP SITC SR

Středoevropská zóna volného obchodu Česká exportní banka Česká národní banka Česká republika Československá federativní republika Český statistický úřad Exportní, garanční a pojišťovací společnost Evropské sdružení volného obchodu Evropská unie Evropský statistický úřad Hrubý domácí produkt Mezinárodní měnový fond Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Platební bilance Přímé zahraniční investice Rada vzájemné hospodářské pomoci Standard International Trade Classification Slovenská republika

69

Seznam příloh Příloha č. 1: Podíl hlavních obchodních partnerů ČR na vývozu Příloha č. 2: Podíl hlavních obchodních partnerů ČR na dovozu Příloha č. 3: Podíl jednotlivých tříd SITC na vývozu Příloha č. 4: Podíl jednotlivých tříd SITC na dovozu Příloha č. 5a: Zdrojová data k hypotéze č. 1 – Existence závislosti mezi vývojem exportu z ČR a vývojem HDP Německa Příloha č. 5b: Zdrojová data k hypotéze č. 2 – Existence závislosti mezi vývojem exportu z ČR a vývojem HDP Slovenska Příloha č. 5c: Zdrojová data k hypotéze č. 3 – Existence závislosti mezi vývojem exportu z ČR a vývojem HDP Polska Příloha č. 5d: Zdrojová data k hypotéze č. 4 – Existence závislosti mezi vývojem exportu z ČR a vývojem reálného efektivního kurzu koruny