Vývoj (de)regulace energetických trhů EU a dopady

Vývoj (de)regulace energetických trhů EU a dopady Michal Mejstřík, EEIP, a.s. (spoluautor Kateřina Holická)

www.eeip.cz Příspěvek na 9. ročník mezinárodní konference „Energy Efficiency Business Week“ konanou ve dnech 9.-10.listopadu 2004 v Praze

1

Obsah Základní koncepty regulace a deregulace Vývoj rámce EU pro liberalizaci energetiky Povaha a okolnosti vzniku nových směrnic Březen 2004: Srovnávací zpráva

2

Základní koncepty regulace a deregulace Vývoj rámce EU pro liberalizaci energetiky Povaha a okolnosti vzniku nových směrnic Březen 2004: Srovnávací zpráva

3

Základní koncepty regulace a deregulace utilit (1) ! Ještě v 80. letech se všechny veřejně prospěšné společnosti (utilities) poskytující

veřejně prospěšné statky stále ještě považovaly za přirozenou a klíčovou součást veřejného (státem vlastněného) sektoru a takto to bylo i vykládáno ve většině učebnic ekonomie (Samuelson…), byť díky stagnující konkurenceschopnosti se postupně prosazovaly akademické názory, že je třeba tuto situaci změnit. ! Diskuse věnované reformě regulace pak bývaly zaměřeny na dvě základní oblasti:

i) na metody transformace řízení a vlastnictví státních utilit a ii) na metody konstrukce režimu regulace. Diskuse obou témat pak zdůrazňovaly tvorbu nejlepšího souboru motivů efektivního řízení a provozu vertikálně integrovaných státních utilit. Zatímco privatizace patřila ke klíčům prvního okruhu problémů, systémy „motivační regulace“ typu cenových limitů naznačovaly cestu řešení druhého okruhu problémů.

4

Základní koncepty regulace a deregulace utilit (2)

V průběhu 90.let dochází pod tlakem řady okolností k zásadnímu obratu: jak většina teoretických tak praktických ekonomů – Cole(2003), Newbery(1999), Pittman(2003), Kikeri,Nellie(2002), Kerf,Giradin(2000), Megginson,Netter(2001), Scarpetta(2003), Wright,Mason,Miles (2003) - se pod tlakem empirie shoduje : I. Privatizace, či alespoň významná účast soukromého sektoru obvykle zvyšuje efektivnost státních utilit. II. Prohloubení pravidel a institucí regulace: tradiční regulace na základě míry výnosnosti („oprávněné náklady a přiměřený zisk“) se řadí k nejméně účinným motivačním systémům pro efektivní fungování podniků v podmínkách ekonomické regulace a navíc podporují tendence k neefektivnímu přeinvestování. Dle některých např. US praktiků Pittman (2003) může být nicméně vhodná v případech, kdy vládní prostředky jsou vysoce nedostatkové a kdy nejsou k dispozici ani další mechanismy zavazující vládu směrem k investorům. Je třeba dopracovat a pochopit vlastnosti pružnějšího mechanismu, který podpoří zvýšení statické i dynamické efektivnosti. III.

Deregulace a vertikální restrukturalizace utilit. Jak technický pokrok tak hlubší ekonomické poznání zásadně překonaly dřívější přesvědčení, že sektor utilit obecně fungoval nejefektivněji a zákaznicky nejpřínosněji v podobě vertikálně integrovaných monopolů, ať již státem vlastněných nebo/a státem regulovaných. U všech veřejně prospěšných služeb existuje přinejmenším možnost (nyní již ve světě mnohdy realizovaná) konkurenční nabídky neboli vstupu do odvětví v obchodní či jisté výrobní fázi, atÿ se již jedná o výrobu elektřiny, zemního plynu, mobilní telefony nebo provozu nákladové železniční dopravy, tak aby spotřebitelé měli možnost volby dodavatele. Existují předběžné propočty US přínosů (Center Phoenix (2004)). Na straně druhé, většina analytiků nepřehlédne, že v těchto sektorech přetrvává jakýsi prvek „přirozeného monopolu“ ve formě existující fyzické sítě (přenosová síť elektřiny, plynovody, místní fixní telefonní síť, dopravní cesta nebo signální infrastruktura), která však může být konkurenty přinejmenším doplňována či nahrazována sítí technicky vyspělejší. 5

Základní koncepty regulace a deregulace utilit (3) ! A právě od povahy deregulace a liberalizace utilit se odvíjí živá diskuse. Důsledným

východiskem je příznivé vnímání efektu konkurence, uvědomění si nákladů regulace a to zejména v rozvíjejících se zemích se slabou institucionální základnou, což vyúsťuje v doporučení k nahrazení regulace konkurencí a k důslednému vertikálnímu oddělení konkurenčních či potenciálně konkurenčních sektorů ze zbývajících „přirozeně monopolních“ sítí (např. World Development Report 2000, u nás např. Dušek(1998), Zajíček(2000),(2001)). ! Oproti tomu jiní ekonomové (Newbery(1999), Pittman(2003)) upozorňují, že z hlediska teorie

a praxe nelze takové důsledné zobecnění přijmout: očekávané konkurenční přínosy z vertikálního oddělení se zatím mnohdy nedostavily a některé synergické efekty vertikální integrace utilit byly, či mohou být po oddělení ztraceny. Jednotlivé diskutující strany konkrétně uvádějí neúspěch britského modelu železnic nebo kalifornské elektroenergetiky (i ENRON), oproti tomu se uvádí úspěch mexických železnic nebo chilských telekomunikací. Nepanuje ani shoda v interpretaci uvedených případů.

6

Základní koncepty regulace a deregulace utilit (4) ! Deregulace a liberalizace utilit dle směrnic EU (1996,1998 a 2003) volí poměrně radikální přístup k

liberalizaci a deregulaci s tím, že i nadále podporuje regulaci cen a nediskriminačního přístupu třetích stran do přepravních a distribučních sítí a zásobníků plynu (TPA), regulovaný provoz sítě (např. poskytování systémových služeb), licence vstupu do odvětví. Přístup se liší i v rámci rozhodovacího „trojúhelníku“ EU, s tím, že Komise EU se zdá být radikálnější než Evropský parlament. Největší rozdíly v názorech se pak projevují na úrovni Evropské rady a vládních představitelů jednotlivých členských států EU, kde se velmi zdrženlivě chová zejména Francie. ! Vznikla i řada nových mocných národních i mezinárodních regulačních institucí, které využívají i zjednodušených nástrojů monitorování plnění přijatých závazků v podobě srovnávacích zpráv (benchmarking reports), tabulek scorecards, jež jsou předmětem diskuse a postupného dohadování (May (2003), Parker (2003)). ! Na straně druhé se objevila i další institucionální změna v podobě horizontální integrace: vznik multiutilit pohybujících se v mnohonárodním rámci, což vyvolává další diskusi o obsahu regulace (Geradin (2001)). ! Přijetí nedomyšlených regulačních opatření vyvolává pak teoretické i praktické spory o porušení regulačních smluv (Sidak et al. (1996), Sidak et al. (2002)).

7


8

Rozvoj institucionálního rámce (1) ! Cíl: ustavit jednotný energetický trh k zefektivnění výroby a

spotřeby energie – právní rámec liberalizace a regulace : od roku 1991 příprava Směrnic EC a jejich prosazování s iniciativou EC ! Směrnice 96/92/EC o liberalizaci trhu s elektřinou v EU ! Směrnice 98/30/EC o liberalizaci plynárenství v EU ! Harmonogram pro otevírání trhu,Definice oprávněného

zákazníka,Obecná pravidla povinnosti veřejné služby pro organizace působící v tomto odvětví,Organizace přístupu do soustavy (přístup třetích stran),Oddělené účtování za jednotlivé činnosti, Vstoupila v platnost 10. srpna 2000, ALE: již zde Přechodná období ! První srovnávací zpráva za rok 2001 (hodnocení postupu): ! Návrh novely směrnic EU původně zpracován v březnu 2001

9

Rozvoj institucionálního rámce (2) ! Právní rámec regulace : 2001-2003 Politika zájmového

vyjednávání o novelizaci směrnic EC za demokratické účasti tří polit.subjektů EU (viz níže) a jejich prosazování ? ! Summit Barcelona, březen 2002 další krok k novelizaci: doporučila

zrychlení harmonogramu pro otevírání trhu s plynem v EU pro průmyslové odběratele do roku 2004, pro všechny ostatní do roku 2005 ! Náhlý zvrat - Francie: otevírání trhu by nemělo narušit poskytování základních veřejných služeb – nová jednání ! Summit Brusel listopad 2002: termíny otevírání trhu– červenec 2004,2007 ! Další problém: zajištění kompatibility liberalizačních směrnic EU s ostatními intervenčními (netržními) směrnicemi např. o opatřeních na zabezpečení bezpečných dodávek zemního plynu (11.9.2002),podpora prioritních síťových projektů ! 2. roční srovnávací zpráva v říjnu 2002 ! 2. roční modifikovaná srovnávací zpráva v dubnu 2003 (včetně kandidátských zemí)

10

Rozvoj institucionálního rámce (3) !Právní rámec regulace: Směrnice EU a jejich prosazování ! Směrnice 2003/55/EC a 2003/54EC týkající se společných pravidel pro

vnitřní trh s plynem a elektřinou ze dne 26. června 2003 ! Otevření trhu pro všechny zákazníky kromě domácností od července 2004, pro domácnosti od července 2007 ! Právní unbundling pro přenos do července 2004, distribuce do července 2007; manažerský unbundling v platnosti od července 2004; ne vlastnický unbundling – EU striktně odmítla ! Regulovaný přístup ! Ustavení regulátora s dobře definovanou působností ve všech členských státech ! 3. srovnávací zpráva v březnu 2004 ! (4. srovnávací zpráva očekávána do konce roku 2004)

11

Shrneme-li: Zajištění efektivního fungování společného trhu: Hlavní pilíře " Otevírání trhů Poskytnout zákazníkům možnost výběru dodavatele. " Zintenzivnění konkurence, možnost vstupu nových subjektů na trh, " zvýšení efektivity energetických trhů, " srovnání tempa otevírání trhů v jednotlivých zemích.

" Unbundling (oddělení v rámci vertikální restrukturalizace): Přejít od vertikálně integrovaných monopolů poskytujících „svázané“ služby za jedinou sazbu ke konkurenčním trhům s oddělenými regulovanými (monopolními) a neregulovanými (konkurenčními) aktivitami a zvláštními sazbami pro každou činnost. " Zamezit případnému konfliktu zájmů integrovaných utilit, " zabránit společnostem přesouvat náklady mezi regulovanými a neregulovanými aktivitami, " dovolit oddělenou kalkulaci nákladů služeb, transparenci a zavedení konkurence. Bohužel existuje množství problémů s implementací „vertikální restrukturalizace“.

" Nezávislý regulátor " Regulovaný přístup třetích stran (TPA)

12

Rozvoj institucionálního rámce : ERGEG a Madridské fórum o regulaci plynu !

!

Horizontální instituce: V roce 1999 Evropská komise iniciovala založení Madridského fóra o evropské regulaci plynárenství. Fórum bylo založeno s cílem jednat o otázkách vytvoření skutečného vnitřního trhu s plynem, jimiž se směrnice nezabývá. Fórum se schází dvakrát ročně v Madridu, jeho hostitelem je Fundación de Estudios de Regulación (dosud 8 setkání) a jsou v něm zastoupeny národní regulační úřady, členské státy EU, Evropská komise, provozovatelé přepravních soustav, dodavatelé plynu a obchodníci, odběratelé…Poslední (osmé) setkání se uskutečnilo 8.-9.července 2004. Aktuálními tématy projednávanými Fórem jsou: pravidla přístupu třetích stran (TPA) k zásobníkům a k přepravnímu systému, přeshraniční obchod s plynem, zejména přidělování a řízení omezených propojovacích kapacit a technické a obchodní překážky bránící vytvoření plně funkčního vnitřního trhu s plynem. Supernacionální EU instituce konsultativního charakteru („superregulátor“): 20034 EC ustavila European Regulators Group for Electricity and Gas (ERGEG) 13


14

Povaha a okolnosti vzniku směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES a 2003/55/ES a nařízení č.1228 (1) Nový spolurozhodovací proces: # návrh novely obou směrnic původně vyžádán usnesením Rady EU již v březnu 2000 v Lisabonu a potvrzen usnesením Evropského parlamentu v červnu 2000 # složitý až dramatický legislativní proces trval celé tři roky " Fáze I. - již dne 2. května 2001 předložila Evropská komise návrh směrnice novelizující obě směrnice, energetické a plynárenské směrnice 96/92/EC a 98/30/EC dle požadavků Rady EU z března 2000

tj.

" Fáze II. - dne 3. října 2001 předložil svůj názor Hospodářský a sociální výbor EK; Výbor regionů se rozhodl svůj názor nepředložit - Rada EU v Barceloně v březnu 2002 představila další krok k novelizaci: doporučila zrychlení harmonogramu pro otevírání trhu (postupně do roku 2005) " Fáze III. - Evropský parlament schválil svoje stanovisko během prvního čtení dne 13. března 2002; přitom přijal 157 pozměňovacích návrhů, z nichž 90 se týkalo elektroenergetiky a 67 plynárenství - ve světle tohoto stanoviska předložila Evropská komise svůj upravený návrh, a to dne 10.6. 2002 # následně Francie otevřela další diskusi s tím, že otevírání trhu by nemělo narušit poskytování základních veřejných služeb

15

Povaha a okolnosti vzniku směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES a 2003/55/ES a nařízení č.1228 (2) " Fáze IV. - dne 3. února 2003 přijala Rada EU svá společná stanoviska spočívající v Rozhodnutí Rady EU přijatém per rollam (1. až 3. února) (dokument č. 5959/03) a zaslala texty Evropskému parlamentu obdobně jako Komise. - cílem tohoto Rozhodnutí bylo urychlit liberalizaci plynárenství a elektroenergetiky v souladu s dohodou ministrů energetiky členských států EU dosaženou na zasedání dne 25. listopadu 2002 a zapracovat do směrnice celou řadu podstatných pozměňovacích návrhů schválených Evropským parlamentem (Společná stanoviska se týkala těchto předloh: Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU, novelizující Směrnici č. 98/30/EC o pravidlech vnitřního trhu s plynem (dokument č. 15531/02). Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU, novelizující Směrnici č. 96/92/EC o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou (dokument č. 15528/02). Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU, týkající se podmínek přístupu do sítě pro účely přeshraniční výměny elektřiny (dokument č. 15527/02)).

- návrh společných stanovisek, který byl součástí celého souboru spolu s Nařízením o podmínkách přístupu do sítě pro účely přeshraniční výměny elektřiny, obsahoval # „kvantitativní ustanovení“ o liberalizaci trhů s elektřinou a plynem v rámci Evropského společenství pro spotřebitele jiných kategorií než domácností do 1. července 2004 a úplném otevření těchto trhů pro všechny spotřebitele do 1. července 2007 # „kvalitativní ustanovení“ týkající se oddělení provozovatelů přenosu resp. přepravy a distribuce, povinnosti veřejné služby, úkolů regulačních orgánů a přístupu třetích stran k zásobníkům plynu spolu s pravidly stanovení cen a přidělování disponibilních propojovacích kapacit pro účely přeshraniční výměny elektřiny 16

Povaha a okolnosti vzniku směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES a 2003/55/ES a nařízení č.1228 (3) " Fáze V. - Evropský parlament texty projednal v druhém čtení v rámci tzv. spolurozhodovacího procesu - jeho výbor pro průmysl, zahraniční obchod, výzkum a energetiku (ITRE) projednával pozměňovací návrhy, které byly mnohdy rozporné oproti pozici Rady EU. - aby se EP vyhnul tzv. smírčímu procesu, scházeli se intenzivně zástupci všech tří stran (v neformálním trialogu), kteří vyjednávali kompromisní dohody až do vlastního hlasování 4.června 2003, kdy bylo přijato – nikoliv však jednomyslně – přes 40 dodatků oproti únorovým společným stanoviskům Rady EU; Rada EU a Evropská komise předjednané dodatky již nerozporovaly - dne 26.června pak již vyšlo závazné znění směrnic a nařízení

17

Povaha a okolnosti vzniku směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES a 2003/55/ES a nařízení č.1228 (4) Proč se jednalo o tak složitý proces? - evropští zákonodárci, Rada EU i Komise usilující o postupné vytváření jednotného evropského energetického trhu, vstupovali do terénu, kde se křížily národní zájmy strategie rozvoje energetiky (lze doložit pravidelně zpracovávanými srovnávacími zprávami EU (benchmarking reports on the implementation of the internal electricity and gas market)): " na straně jedné některé státy své energetické společnosti stále ještě ani nezprivatizovaly a chápou je jako veřejný statek (a veřejně prospěšné společnosti), " na straně druhé, většina států EU svoje energetické společnosti zprivatizovala a každé nové „kvantitativní“ nebo „kvalitativní“ ustanovení právní úpravy musí důkladně vážit z pohledu důsledků této právní úpravy nejen pro státem ovládané veřejně prospěšné společnosti, ale i pro soukromé společnosti. # hrozba porušení soukromovlastnických práv vyvolaných nedokonalou právní úpravou způsobující škody soudně vymáhané poškozenými stranami (hovoří se o regulatory contract breach)

18


19

Přehled otevírání trhu s plynem (1) Třetí Třetísrovnávací srovnávacízpráva zprávaoostavu stavuvnitřního vnitřníhotrhu trhusselektřinou elektřinouaaplynem plynem 3/2004 3/2004

Deklarované otevření trhu (%)

Oddělení: přeprava

Oddělení: distribuce

Regulátor

Struktura přepravního tarifu

Koncentrace na velkoobchodním trhu

Rakousko

100

právní

právní

ex-ante

známka/vzdálenost

ano

Belgie

83

právní

právní

ex-ante

vstup-výstup

ano

Dánsko

100

vlastnické

právní

ex-post

známka

ano

Francie

37

účetní

účetní

ex-ante

vstup-výstup

střední

Německo

100

manažerské

účetní

NTPA

podle vzdálenosti

střední

Irsko

85

manažerské

manažerské

ex-ante

vstup-výstup

ne

Itálie

100

právní

právní

ex-ante

vstup-výstup

ano

Lucembursko

72

manažerské

manažerské

ex-ante

známka

ano

Nizozemí

60

manažerské

právní

ex-ante

vstup-výstup

střední

Španělsko

100

právní

právní

ex-ante

známka

ano

Švédsko

51

účetní

účetní

ex-post

známka

ano

VB

100

vlastnické

vlastnické

ex-ante

vstup-výstup

ne

NTP A = s jednaný přís tup třetích s tran; Regulační úřad by měl v Německu začít fungovat 1.1.2005

20

Přehled otevírání trhu s plynem (2) Třetí Třetísrovnávací srovnávacízpráva zprávaoostavu stavuvnitřního vnitřníhotrhu trhusselektřinou elektřinouaaplynem plynem 3/2004 3/2004

Nové členské státy (bez Malty a Kypru) Deklarované otevření trhu (%)


Oddělení: distribuce

Regulátor

Struktura přepravního tarifu

Koncentrace na velkoobchodním trhu

Estonsko

80

žádné

žádné

ex-ante

nerozhodnuto

ano

Lotyšsko

0

právní

právní

ex-ante

nerozhodnuto

ano

Litva

80

účetní

účetní

ex-ante

známka

střední

Polsko

34

účetní

účetní

ex-ante

známka

ano

ČR

0

účetní

účetní

ex-ante

nerozhodnuto

ano

Slovensko

33

právní

právní

ex-ante

známka

ano

Maďarsko

0

právní

účetní

ex-ante

nerozhodnuto

ano

Slovinsko

50

účetní

účetní

ex-ante

známka

ano

21

Přehled otevírání trhu s elektřinou (1) Třetí Třetísrovnávací srovnávacízpráva zprávaoostavu stavuvnitřního vnitřníhotrhu trhusselektřinou elektřinouaaplynem plynem 3/2004 3/2004

Elektřina má zpravidla náskok před plynárenstvím Deklarované otevření trhu (%)


Oddělení: distribuce Regulátor

Podmínky příznivé vstupu

Rakousko

100

právní

účetní

ex-ante

příznivé

Belgie

80

právní

právní

ex-ante

nepříznivé

Dánsko

100

právní

právní

ex-ante

příznivé

Finsko

100

vlastnické

účetní

ex-post

příznivé

Francie

37

manažerské

účetní

ex-ante

střední

Německo

100

právní

účetní

NTPA

nepříznivé

Řecko

34

právní/manažerské

účetní

ex-ante

nepříznivé

Irsko

56

právní/manažerské

manažerské

ex-ante

střední

Itálie

66

vlastnické/právní

právní

ex-ante

střední

Lucembursko

57

účetní

účetní

ex-ante

nepříznivé

Nizozemí

63

vlastnické

právní

ex-ante

příznivé

Portugalsko

45

právní

manažerské

ex-ante

střední

Španělsko

100

vlastnické

právní

ex-ante

příznivé

Švédsko

100

vlastnické

právní

ex-post

příznivé

VB

100

vlastnické

právní

ex-ante

příznivé

NTP A = sje d na ný přístup tře tích stra n 22

Přehled otevírání trhu s elektřinou (2) Třetí Třetísrovnávací srovnávacízpráva zprávaoostavu stavuvnitřního vnitřníhotrhu trhusselektřinou elektřinouaaplynem plynem 3/2004 3/2004

Nové členské státy + Norsko Deklarované otevření trhu (%)


Oddělení: distribuce Regulátor

Podmínky příznivé vstupu

Norsko

100

vlastnické

účetní

ex-ante

příznivé

Estonsko

10

účetní

účetní

ex-ante

nepříznivé

Lotyšsko

11

právní

právní

ex-ante

neznámé

Litva

17

právní

právní

ex-ante

střední

Polsko

51

manažerské

účetní

ex-ante

střední

ČR

30

právní

účetní

ex-ante

nepříznivé

Slovensko

41

právní

právní

ex-ante

střední

Maďarsko

30

účetní

účetní

neznámé

střední

Slovinsko

64

právní

účetní

ex-ante

nepříznivé

Kypr

0

manažerské

žádné

ex-ante

n/a

Malta

0

derogace

žádné

neznámé

n/a

23

Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou Vývoj cen elektřiny pro malé zákazníky v letech 1997-2003 (50 MWh/rok) - koridor se zúžil, tendence k poklesu

Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva

24

Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou Vývoj cen elektřiny pro domácnosti v letech 1997-2003 (3,5 MWh/rok) - přetrvávající rozdíly


25

Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou

(2)

Vývoj cen elektřiny pro - velkoodběratele (1), - maloodběratele (2), - domácnosti (3) v letech 1997- 2003 – EU 15 vs. nové členské státy (1)

(3)


26

Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou elektřina plyn Počet zákazníků, kteří změnili dodavatele v roce 2002 elektřina oprávnění velkoodběratelé 10 Rakous ko Belgie Dáns ko Fins ko Francie Německo Řecko Irs ko Itálie Lucemburs ko Nizozemí Portugals ko Španěls ko Švéds ko Velká Británie Nors ko

15% 5% 12

plyn

oprávnění malomalovelkoodběratelé/ odběratelé/ domácnos ti odběratelé 11 domácnos ti 5%

45% 13

15% 20% 0% 20% 15% 10%15

15% 12%

6% n.k. 17%

0%

10% 5%

20% 5%

2%

100% 14

20% 10% 20% 10

oprávnění velkoodběratelé 10

10% 16 12% 14%

les s than 2%

10% 0% 15%

0%

38% 0% 16%

1% 19%

Es tons ko 0% Litva 0% Lotyš s ko 0% Pols ko 2-5% Čes ká republika 8% Slovens ko n.k. Maďars ko more than 50% Slovins ko n.k. Kypr 0% Malta 0% kandidáts ké země Rumuns ko 13% Bulhars ko 0% Turecko 0% os tatní s ous edící země Chorvats ko 0% Bos na 0% Srbs ko/Č.Hora 0% Albánie 0%

oprávnění malomalovelkoodběratelé/ odběratelé/ domácnos ti odběratelé 11 domácnos ti

6%

0% 0% 0% 0% 0% les s than 5% n.k. 0%

0% 0% 0%

Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva 10

obecně s e vztahuje na zákazníky s e s potřebou vyš š í než 1 GWh/rok 11 obecně s e vztahuje na zákazníky s e s potřebou vyš š í než 0,1mil. m3/rok 12 40%s e znovu s jednanou s mlouvou 13 větš ina fins kých a š véds kých zákazníků vybírá každý rok nového dodavatele

14

vš ichni velkoodběratelé (větš inou elektrárny), s amododavatelé 15%s e znovu s jednanou s mlouvou 16 v kumulaci od roku 1998 40 % 15

27

Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou Vývoj cen plynu pro malé zákazníky v letech 1997- 2003 (420 GJ/rok = cca 120 MWh) - koridor se zúžil s výjimkou Portugalska, Itálie


28

Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou Vývoj cen plynu pro domácnosti v letech 1997- 2003 (16 GJ/rok = cca 4,5 MWh)


29

Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou (2) Vývoj cen plynu pro - velkoodběratele (1), - maloodběratele (2), domácnosti (3) v letech 1997- 2003 – EU 15 vs. nové členské státy (1)

(3)


30

Výsledky deregulace trhů "

Rozvoj konkurence na evropském trhu s plynem je vědomě opožďována za situací na trhu s elektřinou "

"

Řada specifických faktorů (dovoz)

Pokrok v otevírání trhů s elektřinou a plynem V červenci 2003 trh otevřen plně v 7 zemích " Od července 2004 podle Směrnic EU povinné otevření trhů pro všechny zákazníky kromě domácností "

" Zpoždění v implementaci Směrnic nejen v nových členských zemích ale i v

řadě klíčových států – Francie (dokončení až v nejzazším termínu 2007)

"

" " "

Samotné otevření trhů není dostačující podmínkou pro rozvoj konkurence

Vylepšení struktury tarifů – odstranění nebo modifikace tarifů závisejících na vzdálenosti Zvýšení transparentnosti s ohledem na dostupnost kapacit Potřeba dořešit nediskriminační a transparentní přístup třetích stran (TPA) k zásobníkům "

Příprava „Pravidel dobré praxe TPA“ Madridským fórem

31

Efekty deregulace trhů na spotřebitele "

Aktivita na trzích – změny dodavatele Podíl oprávněných zákazníků měnících dodavatele ve většině zemí vyšší na trhu s elektřinou než v případě trhu s plynem " Výjimkou je Velká Británie, kde na obou trzích došlo k významnému počtu změn dodavatele, a to i mezi malými odběrateli a domácnostmi " V nových členských zemích nízká míra změn = málo rozvinuté trhy "

"

Efekt na ceny elektřiny a plynu Ceny byly v letech 2002 a 2003 nejnižší v zemích nejpokročilejších v otevírání trhů " Dochází ke sbližování cen v jednotlivých členských státech " Nedošlo k žádnému výraznému poklesu cen v reakci na liberalizaci trhů " U cen plynu se dá očekávat spíše nárůst, vzhledem ke zdražování ropy "

32

Závěrem "Přechod od monopolního ke konkurenčnímu EU trhu přináší rychlou změnu prostředí a struktury trhu # Došlo ke snížení prodejních cen v řadě zemí EU, přesto však trvají rozdíly v cenách # Omezený úspěch při pokusech o přístup k přepravní soustavě – zjednodušit a sjednotit směrnice # Rozsah zavádění má přímý vliv na úroveň konkurence # 13 společností začalo působit ve více než jedné zemi

"ALE i nové zdroje „státních zásahů“ odrážejících mnohdy i národní zájmy – nutno sladit s podmínkami konkurenčního trhu # Nové prostředí, kdy celková odpovědnost za bezpečné zajištění dodávek nespočívá pouze na jediném aktérovi, „vyžaduje nové kompatibilní návrhy“ na zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu. Zejména některé členské státy EU zdůrazňují problematiku veřejných služeb – otázkou obsah řešení např. zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek a vysoké úrovně služeb pro všechny odběratele. Nový návrh směrnice 2004/67/EC je již méně protitržní a omezuje tak prosazování specifických zájmů. # Diskuse o evropské energetické infrastruktuře včetně prioritních projektů se zaměřuje na odstraňování mezer a úzkých míst…(?), na kogeneraci (Směrnice EP a Rady EU 2002/0185 o podpoře kogenerace založené na efektivní poptávce po teplu na vnitřním energetickém trhu), …

33

Závěrem # hrozba porušení soukromovlastnických práv vyvolaných nedokonalou právní úpravou způsobující škody soudně vymáhané poškozenými stranami (hovoří se o regulatory contract breach) je v rozvinutém právním systému významným motivem pro vytvoření tzv. analýzy důsledků právní úpravy (RIA – Regulatory Impact Assessment); # RIA je doporučována nejenom OECD (viz Zpráva OECD o regulatorní reformě, 1997), ale je již dlouho využívána ve Velké Británii a USA a je postupně testována i v Itálii aj. • v posledních letech se v rámci akčního plánu na zlepšení regulace rozvíjí i v EU (Communication from the Commission on Impact Assessment, May 2002 dle dohody Rady EU v Göteborgu a Laekenu) nejde o náhražku politického rozhodování, ale o pomůcku rozhodování o právní úpravě

34

Přehled legislativy EU – důsledky její aplikace do národních legislativ " Nelze předpokládat, že aplikace energetických směrnic EU s mnohostrannými důsledky do národních podmínek může být snadná – v ČR je již běžné a i při zpracování novely energetického zákona se plně uplatnila právně – technická analýza (porovnání s předpisy EU). "Nicméně ani správné použití definic nelze odtrhovat od domýšlení účinků nového zákona na činnost občanů a podniků a na organizaci veřejné správy, neboť prvoplánové účinky mohou být zřetězeny - nechtěné výsledky např. nedomyšlené liberalizace či přijetí nekonzistentních až konfliktních dalších, intervenčních zákonů lze snadno doložit. A jak jsem již uvedl na rozdíl od minulosti energetický zákon upravuje prostředí pro trh převážně soukromých subjektů. ⇒ právě uvedená RIA by umožnila posílení návrhu energetického zákona díky systematické analýze podstatných důsledků právní úpravy. " Samotný akt právního oddělení by měl být respektovat daňové důsledky – být důsledně daňově neutrální a brát v potaz i řešení těchto otázek v sousedních zemích (v Německu, Maďarsku, Rakousku) a nepodlamovat zbytečně konkurenceschopnost domácích společností. "K tomu je ovšem třeba alespoň simulovat RIA následně a systematicky všechny současné i připravované právní úpravy energetické, daňové aj. provázat a nebrat je zcela izolovaně. "Věřím, že uplatnění metodiky hodnocení důsledků právní úpravy bude zvažováno v PS či Senátu v budoucnosti.

35

Vývoj (de)regulace energetických trhů EU a dopady

Recommend Documents