Regulace a deregulace utilit v EU a ČR : očekávání a fakta
Michal Mejstřík,
profesor Institutu ekonomických studií FSV UK a ředitel EEIP,a.s. Na základě podkladů EEIP,a.s. a grantu GAČR připraveno pro diskusi ČSE konanou dne 26.května 2004
EEIP, a.s.
EEIP, a.s., Praha Národní 17, Praha 1 www.eeip.cz
[email protected]
Obsah ! ! ! ! !
EEIP, a.s.
1. Základní koncepty regulace a deregulace utilit 2. Energetika :Trh s elektřinou a plynem 3. Telekomunikace 4. Vodní hospodářství a odpady 5. Závěr
1. Základní koncepty regulace a deregulace utilit
h Utility a veřejně prospěšné statky Ještě v 80.tých letech se všechny veřejně prospěšné společnosti (utilities) poskytující veřejně prospěšné statky stále ještě považovaly za přirozenou a klíčovou součást veřejného (státem vlastněného) sektoru a takto to bylo i vykládáno ve většině učebnic ekonomie (Samuelson,…), byť díky stagnující konkurenceschopnosti se postupně prosazovaly akademické názory, že je třeba tuto situaci změnit. h
Diskuse věnované reformě regulace pak bývaly zaměřeny na dvě základní oblasti: i) na metody transformace řízení a vlastnictví státních utilit,ii) na metody konstrukce režimu regulace. Diskuse obou témat pak zdůrazňovaly tvorbu nejlepšího souboru motivů efektivního řízení a provozu vertikálně integrovaných státních utilit. Zatímco privatizace patřila ke klíčům prvního okruhu problémů, systémy „motivační regulace“ typu cenových limitů naznačovaly cestu řešení druhého okruhu problémů.
h V průběhu 90.let dochází pod tlakem řady okolností k zásadnímu obratu: jak většina teoretických tak praktických ekonomů – Cole (2003), Newbery(1999), Pittman(2003),Kikeri,Nellie (2002), Kerf,Giradin (2000),Megginson,Netter (2001),Scarpetta (2003), Wright,Mason,Miles (2003) - se pod tlakem empirie shoduje : I.
Privatizace, či alespoň významná účast soukromého sektoru obvykle zvyšuje efektivnost státních utilit
Revoluční posun v chápání veřejně prospěšných statků a postavení utilit EEIP, a.s.
3
1. Základní koncepty regulace a deregulace utilit (2)
II.
Prohloubení pravidel a institucí regulace: tradiční regulace na základě míry výnosnosti („oprávněné náklady a přiměřený zisk“) se řadí k nejméně účinným motivačním systémům pro efektivní fungování podniků v podmínkách ekonomické regulace a navíc podporují tendence k neefektivnímu přeinvestování. Dle některých např. US praktiků Pittman (2003) může být nicméně vhodná v případech, kdy vládní prostředky jsou vysoce nedostatkové a kdy nejsou k dispozici ani další mechanismy zavazující vládu směrem k investorům. Je třeba dopracovat a pochopit vlastnosti pružnějšího mechanismu, který podpoří zvýšení statické i dynamické efektivnosti.
III. Vystupuje další problémový okruh: Deregulace a vertikální restrukturalizace utilit. Jak technický pokrok tak hlubší ekonomické poznání zásadně překonaly dřívější přesvědčení, že sektor utilit obecně fungoval nejefektivněji a zákaznicky nejpřínosněji v podobě vertikálně integrovaných monopolů, ať již státem vlastněných nebo/a státem regulovaných. U všech veřejně prospěšných služeb existuje přinejmenším možnost (nyní již ve světě mnohdy realizovaná) konkurenční nabídky neboli vstupu do odvětví v obchodní či jisté výrobní fázi, atÿ se již jedná o výrobu elektřiny, zemního plynu, mobilní telefonie nebo provozu nákladové železniční dopravy, tak aby spotřebitelé měli možnost volby dodavatele. Existují předběžné propočty US přínosů (Center Phoenix (2004). Na straně druhé, většina analytiků nepřehlédne, že v těchto sektorech přetrvává jakýsi prvek „přírodního monopolu“ ve formě existující fyzické sítě (přenosová síť elektřiny, plynovody, místní fixní telefonní síť, dopravní cesta nebo signální infrastruktura), která však může být konkurenty přinejmenším doplňována či nahrazována sítí technicky vyspělejší.
Revoluční posun v chápání veřejně prospěšných statků a postavení utilit EEIP, a.s.
4
1. Základní koncepty regulace a deregulace utilit (3) h A právě od povahy deregulace a liberalizace utilit se odvíjí živá diskuse. Důsledným východiskem je příznivé vnímání efektu konkurence, uvědomění si nákladů regulace a to zejména v rozvíjejících se zemích se slabou institucionální základnou, což vyúsťuje v doporučení k nahrazení regulace konkurencí a k důslednému vertikálnímu oddělení konkurenčních či potenciálně konkurenčních sektorů ze zbývajících „přírodně monopolních“ sítí“ (např. World Development Report 2000, u nás např. Dušek (1998),Zajíček (2000),(2001)). Oproti tomu jiní ekonomové (Newbery (1999), Pittman (2003)) upozorňují, že z hlediska teorie a praxe nelze takové důsledné zobecnění přijmout: očekávané konkurenční přínosy z vertikálního oddělení se zatím mnohdy nedostavily a některé synergické efekty vertikální integrace utilit byly, či být mohou být po oddělení ztraceny. Jednotlivé diskutující strany konkrétně uvádějí neúspěch britského modelu železnic,nebo kalifornského elektrárenství (i ENRON), oproti tomu se uvádí úspěch mexických železnic nebo chilské telefonie. Nepanuje ani shoda v interpretaci uvedených případů h Deregulace a liberalizace utilit dle směrnic EU (1996 a 2003) volí poměrně radikální přístup k liberalizaci a deregulaci s tím, že i nadále podporuje regulaci cen a nediskriminačního přístupu třetích stran do přepravních a distribučních sítí (TPA), zásobníků plynu, regulovaný provoz sítě (např. poskytování systémových služeb el.), licence vstupu do odvětví. Přístup se liší i v rámci rozhodovacího „trojuhelníku“ EU, s tím, že Komise EU se zadá být radikálnější než Evropský parlament. Největší rozdíly v názorech se pak projevují na úrovni Evropské rady a vládních představitelů jednotlivých členských států EU, kde se velmi zdrženlivě chová zejména Francie. h Vznikla i řada nových mocných národních i mezinárodních regulačních institucí, které využívají i zjednodušených nástrojů monitorování plnění přijatých závazků v podobě srovnávacích zpráv (benchmarking reports), tabulek scorecards, jež jsou předmětem diskuse a postupného dohadování May (2003), Parker (2003). h Na straně druhé se objevila i další institucionální změna v podobě horizontální integrace: vznik multi-utilit pohybujících se v mnohonárodním rámci, což vyvolává další diskusi o obsahu regulace (Geradin (2001)). h Přijetí nedomyšlených regulačních opatření vyvolává pak teoretické i praktické spory o porušení regulačních smluv – Sidak et al. (1996), Sidak et al. (2002). EEIP, a.s.
5
2. Energetika
EEIP, a.s.
6
Český energetický trh h
Výroba elektřiny v České republice je založena zejména na tepelných a jaderných elektrárnách, které jsou oboje base load. V roce 2002 pocházelo přibližně 67,7 % elektřiny ze spalování uhlí, kolem 25 % bylo vyrobeno v jaderných elektrárnách a 4 % ve vodních elektrárnách.
h
Temelín, nová jaderná elektrárna je v provozu od roku 2003, s instalovanou kapacitou 1980 MW. Očekává se, že Temelín nahradí část starých, neefektivních tepelných elektráren a zároveň současná vláda se nebrání vývozu elektřiny z nadbytečných kapacit.
h
Tepelné i jaderné elektrárny mají vysoký politický profil.
h
Plyn v současnosti není využíván pro výrobu elektřiny.
h
Předpokládá se, že se struktura konečné spotřeby změní následujícím způsobem: poptávka po uhlí a ropě klesne (ze současných 13 % a 24 % na 11,6 % a 21 % v roce 2005); a konečná spotřeba plynu, tepla a elektřiny v dlouhodobém horizontu (do roku 2025) poroste (20252030 pro teplo a elektřinu mírný pokles).
Primární energetické zdroje v PJ 2000
ostatní OZE
1500
jaderné palivo 1000
ropa plynná paliva
500
uhlí 0 2000
2005
2010
2015
2020
2025
2030
Zdroj: Státní energetická koncepce České republiky ze dne 10. března 2004
Česká energetická spotřeba i nadále více orientována na domácí zdroje (uhlí a jádro), méně na ekologičtější plyn či obnovitelné zdroje ve srovnání s EU. Rozhodne trh. EEIP, a.s.
7
Převládající vlastnictví hlavních společnosti působící v české energetice
Ropa a ropné produkty
Zemní plyn
Uhlí Severočeské doly
Moravské Naftové Doly Výroba
Výroba
Mostecká uhelná společnost
Elektřina Sokolovská uhelná
Distribuce Maloobchod
ČEPRO
Mero
Domácí přeprava, skladování
Mezinárodní přeprava, skladování
Maloobchod
IPPs APPs Prod.
Private Comp. Prod.
Obchod
Transgas
Přenos
Přenos, skladování
8 místních distributorů Distribuce
Maloobchod
Přímo či nepřímo vlastněné státem Většina hlasovacích práv je kontrolována strategickými investory Ostatní – většina je kontrolována jinými než strategickými investory nebo státem
EEIP, a.s.
IPPs APPs Prod.
Výroba
MND skladování Přeprava Obchod Skladování Tepelné sítě
ČEZ+ČEPS
Dálkové teplo
8
8 místních distrib. Distribuce
Tepelné sítě
Distribuce
Trh s elektřinou
EEIP, a.s.
Cíl EU: Zajistit co nejefektivnější fungování společného trhu s energií/plynem Vývoj konkurenčních trhů fungujících co nejefektivněji Od vertikálně integrovaných monopolů poskytujících „svázané“ služby za jedinou sazbu ke konkurenčním trhům s oddělenými monopolními a konkurenčními aktivitami a zvláštními sazbami pro každou činnost Unbundling (oddělení v rámci vertikální restrukturalizace) 4 By měl zamezit případnému konfliktu zájmů integrovaných utilit, 4 zabránit společnostem přesouvat náklady mezi regulovanými a neregulovanými aktivitami, 4 umožňit společnostem poznat nákladovou strukturu jejich činností 4 dovolit oddělenou kalkulaci nákladů služeb, transparenci a zavedení konkurence n
Přechod od monopolního ke konkurenčnímu EU trhu přináší rychlou změnu prostředí a struktury trhu h Došlo ke snížení prodejních cen v řadě zemí EU, přesto však trvají rozdíly v cenách h Omezený úspěch při pokusech o přístup k přepravní soustavě – zjednodušit a sjednotit směrnice h Rozsah zavádění má přímý vliv na úroveň konkurence h 13 společností začalo působit ve více než jedné zemi
n
ALE i nové zdroje „státních zásahů“: h Nové prostředí, kdy celková odpovědnost za bezpečné zabezpečení dodávek nespočívá pouze na jediném aktérovi, „vyžaduje nové kompatibilní návrhy“ na zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu. Členské státy EU se více věnují problematice veřejných služeb jako je zabezpečení bezpečných a spolehlivých dodávek a zajištění vysoké úrovně služeb pro všechny odběratele. Nový návrh směrnice již méně protitržní. h Diskuse o evropské energetické infrastruktuře včetně prioritních projektů se zaměřuje na odstraňování mezer a úzkých míst…(?), na efektivní oddělování (unbundling) a koncepci přístupu třetích stran (TPA) tak, aby se zlepšilo využití stávající infrastruktury
Budoucnost českých utilit: Jaká harmonizace s legislativou a praxí trhů EU : Liberalizace a regulace trhů EU je pohyblivým cílem - Omezit riziko (pře)regulace (Regulatory Risk)
EEIP, a.s.
10
Postup liberalizace trhu s elektřinou v EU Třetí srovnávací zpráva EU o otevírání trhu s elektřinou a plynem, březen 2004 Deklarované otevření trhu (%)
Oddělení: přeprava
Oddělení: distribuce
Regulátor
Celkové tarify
Rakousko
100
právní
účetní
ex-ante
vysoké
Belgie
80
právní
právní
ex-ante
normální
Dánsko
100
právní
právní
ex-ante
normální
Finsko
100
vlastnické
účetní
ex-post
normální
Francie
37
manažerské
účetní
ex-ante
normální
Německo
100
právní
účetní
plánován
vysoké
Řecko
34
právní/manaž.
účetní
ex-ante
normální
Irsko
56
právní/manaž.
manažerské
ex-ante
normální
Itálie
66
vlast./právní
právní
ex-ante
normální
Lucembursko
57
účetní
účetní
ex-ante
vysoké
Nizozemí
63
vlastnické
právní
ex-ante
normální
Portugalsko
45
vlastnické
manažerské
ex-ante
normální
Španělsko
100
vlastnické
právní
ex-ante
normální
Švédsko
100
vlastnické
právní
ex-post
normální
VB
100
vlastnické
právní
ex-ante
normální
Největší diskrepance: Francie EEIP, a.s.
11
Vývoj cen elektřiny pro malé zákazníky v letech 1997-2003 (50 MWh/rok) ….koridor se zúžil, tendence k poklesu
Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva EEIP, a.s.
12
Vývoj cen elektřiny pro domácnosti v letech 1997-2003 (3,5 MWh/rok) ….přetrvávající rozdíly
Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva EEIP, a.s.
13
(2)
Vývoj cen elektřiny pro velkoodběratele (1), maloodběratele (2) a domácnosti (3) v letech 1997-2003 – EU 15 vs. přistupující státy (1)
(3)
EEIP, a.s.
14
Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva
Počet zákazníků, kteří změnili dodavatele v roce 2002 e le k třin a o p rá v n ě n í v e lk o o d b ě ra te lé 1 0 1 5 % 1 2 5 % 4 5 %
m a lo o d b ě ra te lé / d o m á c n o s ti 5 %
1 3
1 0 %
R a k o u s k o B e lg ie D á n s k o F in s k o F r a n c ie N ě m e c k o Ř e c k o Ir s k o It á lie L u c e m b u rs k o N iz o z e m í P o r t u g a ls k o Š p a n ě ls k o Š v é d s k o V e lk á B r it á n ie N o rs k o E s to n s k o L it v a L o ty š s k o P o ls k o Č e s k á r e p u b lik a S lo v e n s k o M a ď a rs k o S lo v in s k o K y p r M a lt a k a n d id á t s k é z e m ě R u m u n s k o B u lh a r s k o T u re c k o o s ta tn í s o u s e d íc í z e m ě C h o rv a ts k o B o s n a S rb s k o /Č e rn á H o ra F Y R O M A lb á n ie 1 0 o b e c n ě s e v z t a h u je n a z á k a z n í k y s e 1 1 o b e c n ě s e v z t a h u je n a z á k a z n í k y s e 1 2 4 0 % s e z n o v u s je d n a n o u s m lo u v o u 1 3 v ě t š in a f in s k ý c h a š v é d s k ý c h z á k a z n 1 4 v š ic h n i v e lk o o d b ě r a t e lé ( v ě t š in o u e le 1 5 1 5 % s e z n o v u s je d n a n o u s m lo u v o u 1 6 v k u m u la c i o d r o k u 1 9 9 8 4 0 % EEIP, a.s.
p ly n
1 5 % 2 0 % 0 % 2 0 % 1 5 % 1 5 1 0 % 2 0 % 1 0 % 2 0 %
s p o tře b o u s p o tře b o u
le s s
le s s
th a n
2 %
0 %
1 % 1 9 %
0 % 0 % 0 % 0 % 0 % th a n 5 % n .k . 0 %
0 % 0 % 0 %
1 G W h /ro k 3 0 , 1 m il. m /ro k
ík ů v y b írá k a ž d ý ro k n o v é h o k t r á r n y ) , s a m o d o d a v a t e lé
15
3 8 % 0 % 1 6 %
1 6
6 %
m a lo o d b ě ra te lé / d o m á c n o s ti 0 %
1 4
1 0 0 % 1 0 % 0 % 1 5 %
1 0 % 1 2 % 1 4 %
1 3 % 0 % 0 % 0 % 0 % 0 % 0 % 0 % v y š š í n e ž v y š š í n e ž
2 0 % 5 %
2 %
1 5 % 1 2 % 0 % 0 % 0 % 2 -5 % 8 % n .k . th a n 5 0 % n .k . 0 % 0 %
1 1
6 % n .k . 1 7 %
5 %
1 0
m o re
o p rá v n ě n í v e lk o o d b ě ra te lé
d o d a v a t e le
Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva
Státní regulace a otevírání trhů s elektřinou a plynem v ČR
1)
Vláda (Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhne ) předkládá poslanecké sněmovně…=> ENERGETICKÝ ZÁKON (č.458/2000) a jeho připravovaná novelizace (1.čtení v PS 5.5.2004 – reaguje na nové směrnice EU a měla by odrážet připravovaný model trhu v plynu a elektřině (model zatím není dokončen !, dříve zahrnoval i regulované náležitosti smluv)
!
2) Zřízen „nezávislý“ Energetický regulační úřad (ERÚ) sledující pravidla EU => REGULAČNÍ „CENOVÉ“ VYHLÁŠKY či VYHLÁŠKY SPECIFIKUJÍCÍ OTEVÍRÁNÍ TRHU +(Vyhlášky upravující pravidla udělování licencí, podmínky připojení a dodávek, organizaci trhu s elektřinou) 3) Státní Energetická inspekce => Kontrola a sankce
EEIP, a.s.
16
Regionální distribuční společnosti v ČR – zahraniční akcionáři po konsolidaci 2000
Praha PRE Praha (25,9), GESO (17,3), RWE (7,6)
RWE
Severní Čechy SČE RWE (33,6), E.ON (5,9)
GESO (EnBW) National Power EdF
Východní Čechy VČE E.ON (41,7), National Power (6,7)
Střední Čechy STE RWE (34.98)
E.ON
Severní Morava SME E.ON (30,26), EdF (9,23)
Západní Čechy ZČE E.ON (33,9), Energie Linz (11,2)
Jižní Čechy JČE E.ON (13,3), Energie Linz (36,8)
Jižní Morava JME E.ON (44,9), Energie Linz (5,2)
EEIP, a.s.
17
Vlastnická struktura trhu s elektřinou 2003 FNM
67, 61 %
51 % (OSINEK)
ČEZ
SČE
MPSV 34 %
15 %
ČEPS
PRE VČE ZČE
SME,ZČE,SČE,VČE,STE SME
STE
PRE JČE JME ČEZ majoritní podíl ČEZ minoritní podíl
Vlastnictví distribučních společností (%) JME ČEZ MPSV
1,7 1 13,26
SME 59,1
ZCE
JCE
PRE
99,13
34,01 14,05
RWE E.ON EdF/GESO/VNG/Int.Power Obce/Ostatní
30,26
VCE 98,83
STE 97,72
84,56
33,58 5,92
0
9,23
0
0 17,265
2,71
3,29
1,41
0,87
1,39 26,918
6,79
0 1,17
2,3
Dle rozhodnutí ÚOHS, ČEZ povinen prodat 51 % v SČE, 34 % v PRE a 34 % ve společnosti ČEPS. EEIP, a.s.
18
Swap společností ČEZ a E.ON MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí
14,19 7,617
80,43
SCE 51
FNM – Fond národního majetku
Liberalizace trhu s elektřinou v ČR a EU (1) " Otevírání trhu s možností volby dodavatele Po poslední platné novele Energetického zákona 458/2000: Od 1. 1. 2002: zákazníci s roční spotřebou vyšší než 40 GWh Od 1. 1. 2003: zákazníci s roční spotřebou vyšší než 9 GWh Od 1. 1. 2004: všichni koneční zákazníci jejichž odběrové místo je vybaveno měřícím zařízením spotřeby elektřiny Od 1. 1. 2005: všichni koneční zákazníci kromě domácností Od 1. 1. 2006: všichni koneční zákazníci Směrnice Evropské unie - 2003/54/EC, v účinnosti od 1. července 2004 Od 1. července 2004 všichni koneční zákazníci kromě domácností Od 1. července 2007 všichni koneční zákazníci
Novela EZ, která prošla dne 5.5.2004 prvním čtením v PS zpřesňuje úkoly ERÚ při „regulované liberalizaci pravidel trhu“ např. v § 17 odstavcích 7 a 8
EEIP, a.s.
19
Liberalizace trhu s elektřinou v ČR a EU (2)
"
Unbundling v rámci vertikální restrukturalizace účetní, manažerské, právní či vlastnické oddělení různých činností energetických společností; oddělení výroby, přenosu, distribuce a prodeje Po poslední novele Energetického zákona 458/2000 účetní unbundling – od ledna 2001 právní unbundling – přenosová soustava od ledna 2001 (ČEPS) Směrnice Evropské unie - 2003/54/EC, v účinnosti od 1. července 2004 právní unbundling - přenos do července 2004, distribuce do července 2007 manažerský unbundling - v platnosti od července 2004 ne vlastnický unbundling – EU striktně odmítla Podle aktuálního návrhu (dosud neschválené novely) novely Energetického zákona právní unbundling – distribuční soustavy od ledna 2006
EEIP, a.s.
20
Aktuální otázky liberalizace, regulace a státní intervence " Liberalizace
postupuje, ale zásadně omezena novými regulacemi a státními intervencemi # Bezpečnost dodávek neskladovatelné elektřiny a systémové služby
" Podpora
obnovitelných zdrojů
# Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
• minimální výkupní ceny elektřiny (cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu) • Povinnost výkupu určitého podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů (En.zákon + Vyhláška MPO č. 252/2001) # Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů – po prvním čtení v poslanecké sněmovně # Možnost získání řady dotací ze státních fondů a zdrojů EU na využití obnovitelných zdrojů pro výrobu energie " Daně # Ekologická daň - od 1.1. 2008 (0,50 Euro/MWh pro podnikatele, 1 Euro/MWh pro ostatní) # DPH – od května 2004 – snížení základní sazby na 19% (od 1.1.1999 činila 22%)
EEIP, a.s.
21
Regulace ceny za elektřinu Průměrné regionální ceny stanovuje ERU centrálně na základě kombinované metodiky nákladově odvozených cen s motivačním prvkem a to jen pro „chráněné zákazníky“ (pro domácnosti,malé a zatím i velké podnikatele), s liberalizací a oddělováním aktivit se bude více orientovat na regulaci tarifů „přístupu třetích stran do distribučních sítí (TPA)“ a vydávání licencí.
Obnovitelné zdroje a kogenerace 1,51% Decentralizovaná výroba 0,31%
Systémové služby ČEPS 6,24%
OTE 0,17%
Přenos 4,88%
Příklad: procentní podíly různých složek průměrné ceny elektřiny pro domácnosti a malé podnikatele (nízké napětí),
Distribuce 33,77%
Elektřina 35,08%
DPH 18,03%
První regulační období – (2002–2004) Od 1. 1. 2002 regulovány ceny (Vyhláška 438/2001) :Ceny výroby a rozvodu elektrické energie :Věcně usměrňované ceny (na bázi povolených nákladů) ceny pro dodávky elektřiny všem zákazníkům CostPlus (obsahuje ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a DPH)
#ceny pro konečného zákazníka meziročně upravovány motivačně-eskalačním faktorem PPI-X (stanoví ERÚ) Druhé regulační období – (2005-2007?) způsob regulace bude odvozen na základě analýzy výsledků z prvního regulačního období s ohledem na podnikatelské prostředí a cenový vývoj paliv a energie EEIP, a.s.
22
Trh s plynem
EEIP, a.s.
Postup liberalizace trhu s plynem v EU Třetí srovnávací zpráva EU o otevírání trhu s elektřinou a plynem, březen 2004 Deklarované otevření trhu (%)
Oddělení: přeprava
Oddělení: distribuce
Regulátor
Struktura přepravního tarifu
Rakousko
100
právní
právní
ex-ante
pošt. zn./podle vzdálenosti
Belgie
83
právní
právní
ex-ante
vstup-výstup
Dánsko
100
vlastnické
právní
ex-post
poštovní známka
Francie
37
účetní
účetní
ex-ante
vstup-výstup
Německo
100
manažerské
účetní
plánován
podle vzdálenosti
Irsko
85
manažerské
manažerské
ex-ante
vstup-výstup
Itálie
100
právní
právní
ex-ante
vstup-výstup
Lucembursko
72
manažerské
manažerské
ex-ante
poštovní známka
Nizozemí
60
manažerské
právní
ex-ante
vstup-výstup
Španělsko
100
právní
právní
ex-ante
poštovní známka
Švédsko
51 100
účetní
účetní
ex-post
poštovní známka
vlastnické
vlastnické
ex-ante
vstup-výstup
VB
Největší diskrepance: Francie EEIP, a.s.
24
Vývoj cen plynu pro malé zákazníky v letech 1997-2003 (420 GJ/rok = cca 120 MWh) ….koridor se zúžil s vyjímkou PT, It
Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva EEIP, a.s.
25
Vývoj cen plynu pro domácnosti v letech 1997-2003 (16 GJ/rok = cca 4,5 MWh)
Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva EEIP, a.s.
26
(2)
Vývoj cen plynu pro velkoodběratele (1), maloodběratele (2) a domácnosti (3) v letech 1997-2003 – EU 15 vs. přistupující státy
(1)
(3)
EEIP, a.s.
27
Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva
Postupná privatizace v ČR: Akcionáři regionálních distribučních společností před výběrem strategického investora I. Založení a.s. oddělením od ČPP před kuponovou privatizací (1994) III. Akcionáři po konsolidaci v roce 2000 – většina měst a obcí prodává akcie zahraničním investorům
II. Akcionáři po 1.fázi privatizace v roce 1994 – 34% ve vlastnictví měst a obcí – stakeholder model corporate governance
Fondy a kupónoví investoři cca 19 %
Obce + zahraniční investoři
FNM cca 47 %
Menšinoví akcionáři
Obce 34 %
FNM+ Transgas Majoritní akcionáři*
* Kromě dvou plynárenských distribučních společností EEIP, a.s.
28
Vlastnická struktura plynárenských distribučních společností po privatizaci 2003 Praha (25.6) RWE (61,8) Ruhrgas (12) Wintershall (31) RWE (51,2) Ruhrgas (16)
SPP + SPP Bohemia (10 + 19) RWE (50) Ruhrgas (16,5) Obce/Ostatní (1,33)
Wintershall (20,2) RWE(51,8) Ruhrgas/VNG (26,8)
Severní Čechy SČP
Praha PRP
Západní Čechy ZČP Ruhrgas/FN (28,47) RWE (50,1) E.ON (20,3) Obce/Ostatní (1,1)
E.ON (18,4), RWE (46,7) Ferngas Linz (34,9) Zdroj: EEIP, WestLB EEIP, a.s.
Východní Čechy VČP
Střední Čechy STP
Jižní Morava JMP
Jižní Čechy JČP
RWE (50,1) E.ON (39,1) Obce/Ostatní (5,25)
29
SPP + SPP Bohemia (8,5 + 20,5) RWE (58,14) Ruhrgas (9,6) Severní Morava SMP
Liberalizace trhu s plynem v ČR a EU (1) Po poslední novele Energetického zákona 458/2000 Od 1.1.2005: otevření nejméně 28% trhu, oprávnění zákazníci se spotřebou nad 15 m3 Od 10.8. 2008: otevření nejméně 33% trhu, oprávnění zákazníci se spotřebou nad 5 m3 Nová Směrnice Evropské unie - 2003/55/EC, v účinnosti od 1. července 2004 Od 1. července 2004 všichni koneční zákazníci kromě domácností Od 1. července 2007 všichni koneční zákazníci ALE JAK JE ZŘEJMÉ MNOHÉ STÁTY EU PRIVATIZUJÍ A LIBERALIZUJÍ MNOHEM POMALEJI NEŽ ČR
Podle připravované novely Energetického zákona (zatím jen první čtení v PS 5.5.2004) „Právem přístupu třetích stran právo účastníka trhu s plynem na uzavření smlouvy s provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem podzemního zásobníku plynu nebo výrobcem o zajištění příslušné licencované činnosti podle tohoto zákona; právo přístupu k prvotní akumulaci lze využít pouze současně s právem přístupu k přepravní soustavě nebo distribučním soustavám. ..Oprávněným zákazníkem fyzická či právnická osoba, která má právo zvolit si dodavatele plynu a má právo přístupu k přepravní soustavě, distribučním soustavám, podzemním zásobníkům plynu, těžebním plynovodům a prvotní akumulaci“ . Od 1.1.2005 – oprávnění všichni zákazníci s průběhovým měřením a dálkovým přenosem dat, kromě domácností Od 1.1.2006 – oprávnění všichni zákazníci kromě domácností Od 1.1.2007 – oprávnění všichni zákazníci Svaz Českého plynárenského průmyslu doporučuje z praktických důvodů sjednotit k 1.1.2006 Klíčový dokument „Pravidla trhu s plynem“ bude ERÚ dokončen až po schválení novely EZ (?) "
Tvorba ceny za plyn #
průměrné regionální ceny plynu stanovuje ERÚ centrálně na základě nákladově odvozených cen CostPlus s PPI-X jen pro „chráněné zákazníky“ (pro domácnosti a malé a zatím i velké podnikatele), s liberalizací a oddělováním aktivit se bude orientovat více na regulaci tarifů „přístupu třetích stran do distribučních sítí (TPA)“ neboť ceny pro konečné zákazníky bude určovat trh a dále rozvine vydávání licencí účastníkům trhu s plynem, jakož pravidla „deregulace“ trhu.
EEIP, a.s.
30
Liberalizace trhu s plynem v ČR a EU (2)
" Unbundling v rámci vertikální restrukturalizace účetní, manažerské, právní či vlastnické oddělení různých činností energetických společností; oddělení výroby, přepravy, distribuce a obchodu s plynem Po poslední novele Energetického zákona 458/2000 účetní unbundling – od ledna 2001 Směrnice Evropské unie - 2003/55/EC, v účinnosti od 1. července 2004 právní unbundling – přepravní a do července 2004, distribuce do července 2007 manažerský unbundling - v platnosti od července 2004 ne vlastnickému odděleni (unbundlingu) – EU striktně odmítla Podle aktuálního návrhu dosud nepřijaté (!) novely Energetického zákona právní unbundling – přepravní systémy od ledna 2005, distribuce od ledna 2007 Svaz Českého plynárenského průmyslu doporučuje z praktických důvodů sjednotit k 1.1.2006
EEIP, a.s.
31
Praktické dopady v plynárenství
"
Předpoklady unbundlingu h Efektivní regulace – změnám daným příslušnou legislativou by měla předcházet a změny by měly být podmíněny „hodnocením dopadu regulace“ (Regulatory Impact Assessment, RIA), oceňujícím jejich přínosy obchodní sféře i spotřebitelům a vzájemnou propojenost. RIA by mělo zhodnotit:
4 časovou a finanční proveditelnost pro všechny účastníky na trhu a neutralitu transakčních nákladů . Jinak hrozí porušení regulačního kontraktu – viz Sidak, J. Gregory and Spulber, Daniel F.(1996),
4 daňovou neutralitu, 4 přeshraniční symetrii s ohledem na zahraniční konkurenty apod. h Právní unbundling (Transgas a 8 PDS!) – dodatečné regulační náklady, měly by být zohledněny ERÚ, krátkodobě v neprospěch spotřebitelských cen h Unbundling a přístup třetích stran do systému (přeprava/ distribuce a skladování) dodatečné náklady spojené s pořízením potřebného technického vybavení (dálkové měření,.) nezbytné pro TPA, jinak nerealizovatelné
"
Nové požadavky vyplývající z liberalizace trhu podle Evropské směrnice 2003/55/EC: #
vybudování systému jednotného číselníku a databáze účastníků trhu s plynem, odběrných a předacích míst a zajištění synchronizace s existujícími databázemi a číselníky provozovanými PPS a jednotlivými PDS
#
nákup a zavedení průběhového měření s dálkovým přenosem dat na odběrných místech u mnoha desítek oprávněných zákazníků k 1.1.2005
#
nákup a zavedení průběhového měření bez dálkového přenosu dat na odběrných místech u cca tisícovky oprávněných zákazníků k 1.1.2006 #
EEIP, a.s.
Náklady a časová náročnost
32
Rozdílná situace dle regionů ! ! !
velké regionální rozdíly ve vývoji utilit: JČP a STP relativně nízká míra penetrace
Míra penetrace (počet měst v %) 2002
Struktura zákazníků je v regionech odlišná
100%
velcí spotřebitelé tvoří velkou část prodejů (s výjimkou JMP)
80%
JMP a SMP s relativně nízkým podílem místních spotřebitelů mohou být vystaveni riziku při tvorbě cenové politiky pro segment místních spotřebitelů
40%
- odlišné dopady regulace
60% 20% 0% PRP
STP
VČP
ZČP
SČP
SMP
JČP
JMP
Zdroj: distribuční společnosti, Výroční zprávy
Prodeje v mil. m3 (2001)
Zákazníci (v tis.) 2002
1 400
750
1 200 1 000
Průmysl
800
Obchod
600
Domácnosti
400 200
600 450 300 150 0
Zdroj: distribuční společnosti, Výroční zprávy EEIP, a.s.
P
PRP
STP
VČP
ZČP
SČP
JM
SČ P SM P JČ P
ST P VČ P ZČ P
PR P
0
Zdroj: distribuční společnosti, Výroční zprávy
33
SMP
JČP
JMP
3. Telekomunikace
EEIP, a.s.
Nový rámec EU pro elektronické komunikační sítě a služby - (European Parliament – březen 2003) - 9tá zpráva o postupu implementace regulatorního rámce v členských zemích EU Směrnice h4 nové směrnice: Rámec (Framework), Autorizace (Authorisation), Přístup a propojení (Access and Interconnection) a Všeobecné služby a práva uživatele (Universal Service and Users’ Rights). h Implementace do národních právních předpisů do 6/2003 h5-tá směrnice: e-Důvěrnoste a ochrana dat (e-Privacy or Data Protection) h Implementace do národních právních předpisů do 10/2003 Cíle hPodpora růstu telekomunikačních sítí hBroadband connection jako nástroje podpory konkurenceschopnosti a hospodářského růstu. Regulace hEx ante regulace jen tam, kde je úroveň soutěže nízká. Totéž platí i pro emerging markets. hToto má posílit rozvoj konkurence a zároveň zajjstit sílu národních regulačních úřadů (NRA) pro zvláštní případy. hNRA mají podporovat jednotný evropský telekomunikační trh podporou vstupu operátorů atp. Postup národní implementace hJen 8 zemí Dánsko, Španělsko, Irsko, Itálie, Rakousko, Finsko, Švédsko a Velká Británie. hU ostatních se očekává zdlouhavé (legislativní pomalost, politická nechuť) implementace. hProces sankcí ze strany EK již započal. EEIP, a.s.
35
Přehled telekomunikačního trhu EU – trendy trhu Hodnota telekomunikačního trhu h Očekávaná míra růstu tržeb sektoru na rok 2003 byla 3.7% až 4.7%. hTržby roku 2002 = 242 miliard Euro hHodnota telekomunikačního trhu EU roste
Pokles využití pevných telefonních linek h Jak soukromé tak komerční využití hklesá. hZvyšuje se ale podíl mobilních operátorů
Zdroj: 9tá zpráva o postupu implementace regulatorního rámce v členských zemích EU EEIP, a.s.
36
Přehled telekomunikačního trhu EU – trendy poptávky Operátor národní telefonní sítě h Průměrná měsíční útrata soukromých a podnikatelských subjektů h Měřeno metodou „Basket“ podle OECD – viz. dále. hRůst hodnoty telekomunikačního trhu je odrazem rostoucí poptávky firem i domácností. hRychlost růstu poptávky překonává pokles cen
Zdroj: 9tá zpráva o postupu implementace regulatorního rámce v členských zemích EU EEIP, a.s.
37
Přehled telekomunikačního trhu EU – cenové trendy Cenový vývoj – „PSTN basket“ metodologie OECD h Tj. roční náklady „typického“ komerčního a soukromého uživatele, který je zákazníkem národního operátora. Včetně všech fixních poplatků. Konstrukce „typického“ uživatele filtruje přechod k jiným operátorům. hVariabilita nákladů je obvykle dána přechodem z jednotkového oceňování hovorů (minutové platby) na sekundovou bázi (např. růst nákladů u Itálie v roce 2000) a tím, že metodologie PSTN zahrnuje mnoho „krátkých“ hovorů (2,5 minut). hNáklady-v Euro/PPP, včetně DPH pro soukromé hovory, bez DPH pro komerční.
700
Be lgium
De nma rk
600 KOŠ SOUKROMÉHO UŽIVATELE: hStagnace – Švédsko hNárůst – Francie, Lucembursko, Irsko, Finsko hVýrazný pokles - Německo, Rakousko Španělsko, Řecko hMin-Dánsko-286, max-Belgie- 416 hNa úrovni EU 15 je možné sledovat mírně klesající cenový trend pro soukromé uživatele
Ge rma ny
Gre e ce
Spa in
500
France
413
400
Ire la nd
382
360
362
356
355
Ita ly
Luxembourg
300
Ne the rla nds
Aus tria
200
Portuga l
Finla nd
100
Swe de n
UK
Zdroj: Zpráva o cenovém vývoji telekomunikací – Telecom prioe development report 1998 – 2003 for the EC EEIP, a.s.
0
USA
1998 38
1999
2000
2001
2002
2003
EU 15 we ighte d
Přehled telekomunikačního trhu EU - cenové trendy Cenový vývoj – „PSTN basket“ metodologie OECD hNáklady-v Euro/PPP, DPH pro soukromé hovory, bez DPH pro komerční.
Be lgium
1600
De nma rk 1400 KOŠ KOMERČNÍHO UŽIVATELE: hStagnace – Nizozemí hNárůst – Francie, Lucembursko, Výrazný pokles - Německo, Rakousko Španělsko, Řecko hMin-Dánsko-424, max-Belgie- 948 hNa úrovni EU 15 je možné sledovat klesající cenový trend pro komerční hovory
Ge rma ny Gre e ce
1200 1000
Spa in Fra nce Ire la nd
958
Ita ly
855
800
775
759
735
731
Luxe mbourg Ne the rla nds
600
Aus tria Portuga l
400
Finla nd Swe de n
200
UK Zdroj: Zpráva o cenovém vývoji telekomunikací – Telecom prioe development report 1998 – 2003 for the EC EEIP, a.s.
USA
0 1998
1999
39
2000
2001
2002
2003
EU 15 we ighte d
Přehled telekomunikačního trhu EU - cenové trendy Cenový vývoj – „PSTN basket“ metodologie OECD hNáklady-v Euro/PPP, DPH pro soukromé hovory, bez DPH pro komerční.
KOŠ MEZINÁRODNÍCH VOLÁNÍ: hSoukromé mezinárodní hovory hStagnace – UK hK poklesu cen došlo u všech zemí kromě UK hMin-Švédsko-0,43, max-Řecko-1,52 Komerční mezinárodní hovory hStagnace – UK hK poklesu cen došlo u všech zemí kromě UK hMin -0,37-Francie a Nizozemí, Max-1,14UK hNa úrovni EU 15 je možné sledovat klesající cenový trend hKomerční mezinárodní hovory jsou obecně levnější než soukromé Zdroj: Zpráva o cenovém vývoji telekomunikací – Telecom prioe development report 1998 – 2003 for the EC EEIP, a.s.
Dé lka ho vo ru Š pič ka 3 min. Mimo š pič ku 5 min. 40
S o ukro mé ho vo ry 25% 75%
Ko me č ní ho vo ry 75% 25%
Přehled telekomunikačního trhu EU – trend ve struktuře trhu Struktura trhu pevných linek hAčkoliv je počet autorizovaných operátorů nespočetně větší, předních hráčů není mnoho. hPřetrvává vysoká míra koncentrace trhu
hPodíl národních operátorů klesá měřeno jak počtem provolaných minut, tak podle tržeb.
Zdroj: 9tá zpráva o postupu implementace regulatorního rámce v členských zemích EU EEIP, a.s.
41
Přehled telekomunikačního trhu EU – trend ve struktuře trhu Mobilní sítě hPočet uživatelů mobilních telefonů vytrvale roste a míra pokrytí v řadě zemí EU je takřka 90%.
hPodíl leadrů na trhu mobilní telefonie klesá - podíl dalších hráčů roste
EEIP, a.s.
42
Zdroj: 9tá zpráva o postupu implementace regulatorního rámce v členských zemích EU
Přehled telekomunikačního trhu EU
Širokopásmové (broadband) přípojky hOblast předního zájmu EU hZaručují univerzální datový přenos a rychlost h Počet pevných širokopásmových přípojek se mezi 6/2002 a 6/2003 zdvojnásobil.
Zdroj: 9tá zpráva o postupu implementace regulatorního rámce v členských zemích EU EEIP, a.s.
43
Přehled telekomunikačního trhu EU Operátor národní telefonní sítě a konkurence h Cena 3 mi. hovoru národního operátora a konkurentů
hHovorné konkurentů národního operátora je až na výjimky nižší
Zdroj: 9tá zpráva o postupu implementace regulatorního rámce v členských zemích EU EEIP, a.s.
44
Státní orgány v telekomunikacích Český telekomunikační úřad (ČTÚ) h založen v roce 1993, nezávislý od 1. července 2000 h státní úřad pro telekomunikace h předseda úřadu je jmenován vládou na návrh ministra pro dopravu a spoje na dobu čtyř let h odpovídá za: 4 obecnou správu v oboru telekomunikací 4 návrhy zákonů 4 povolování telekomunikačních zařízení 4 udělování obecných a individuálních licencí 4 propojení sítí 4 rozdělování kmitočtových pásem 4 rozdělování telefonních předčíslí 4 vydávání cenových rozhodnutí Ministerstvo informatiky (MI) h orgán odpovědný za vybrané oblasti týkající se telekomunikací h odpovědný za vybrané mezinárodní vztahy týkající se telekomunikací Fond národního majetku (FNM) h státní orgán pro privatizaci h doposud byly privatizovány České radiokomunikace, záměr prodat majoritní podíl v národním operátorovi pevných linek Českém Telecomu h pod vlivem vlády
EEIP, a.s.
45
Legislativa týkající se telekomunikací Právní rámec Zákony 1. Zákon o telekomunikacích č. 151/2000 Sb. 2. Zákon o poštovních službách č. 29/2000 Sb. 3. Obchodní zákoník (Zákon č. 513/1991 Sb.) 4. Občanský zákoník (Zákon č. 40/1964 Sb.) (Ministerstvo informatiky dokončilo přípravu návrhu zákona o elektronických komunikacích - tento zákon plně nahrazuje současný zákon o telekomunikacích a do českého právního řádu transponuje nový regulační rámec Evropské unie) Vyhlášky Českého telekomunikačního úřadu (ČTU) Telekomunikační úřad stanoví technické, smluvní a administrativní podmínky pro provozování telekomunikačních systémů. Cenová rozhodnutí Telekomunikační úřad je zodpovědný za stanovení cen v případě, že smluvní telekomunikační partneři nedosáhnou dohody. Nejvíce cen je stanovováno v rámci dohod o propojování sítí. Licence Telekomunikační úřad vydává obecné a individuální licence pro provoz telekomunikačních systémů. Liberalizace Rozsah a časování liberalizace trhu pevných telefonních linek na telekomunikačním trhu je dán Zákonem o telekomunikacích:
4 Volba operátora pro jednotlivé hovory od 1.července 2002 4 Předvolba operátora a přenositelnost telefonního čísla možná od 1.ledna 2003, avšak neexistují sankce pro Český Telecom v případě nesplnění
EEIP, a.s.
46
Struktura trhu
1990
1999
2001
2002
monopol
monopol monopol duopol licence udělena diskuze
konkurence pro firemní zákazníky monopol duopol jediný operátor výběrové řízení
konkurence pro všechny zákazníky monopol duopol jediný operátor licence udělena
-
Datové služby
konkurence
konkurence
konkurence
konkurence
Kabelová televize
konkurence
konkurence
konkurence
konkurence
Terminály
konkurence
konkurence
konkurence
konkurence
Služby Pevné linky NMT 450 MHz GSM 900 MHz Mobilní telefony GSM 1800 MHz UMTS
EEIP, a.s.
47
Hlavní faktory na českém telekomunikačním trhu Obecné skutečnosti htéměř celý trh je liberalizovaný a vysoce konkurenční hvysoké nasycení trhu vede k pouze mírnému růstu trhu hmobilní telefonie přetahuje tržby z pevných linek Pevné telefonní linky hkontrolovány dřívějším monopolistou Českým Telecomem hnutná ziskovost operátora kvůli vlastnictví infrastruktury hnově příchozí hráči spoléhají na přístup do lokálních sítí (od 1. července 2002) a na přenositelnost telefonního čísla (od 1.ledna 2003) Mobilní telefonie hrozdílná pozice každého operátora htelekomunikační úřad přidělil 1 licenci NMT, 3 GSM a 2 UMTS (nejsou v užívání) hkonkurenční prostředí tlačí ceny blízko k nákladům, časté cenové války Datové služby: hnadbytečná kapacita sítí z optických vláken, konkurenční prostředí hpád cen Kabelová televize hkonsolidovaný obor hdominantní pozice UPC Czech Republic, nárůst cen haktivní v přístupu na internet pro domácnosti Internet a e-business hna trhu není takový rozvoj jako v jiných vyvinutých zemí
EEIP, a.s.
4. Vodní hospodářství
EEIP, a.s.
49
Postupná privatizace vodohospodářství $ Mezi léty 1993 a 1995, většina akcií dříve státem vlastněné VaK (provozovatel vodovodů a kanalizací) byl převeden na jednotlivé obce
Světově známe firmy zabývající se vodním hospodářstvím získávají vliv na českém trhu s vodou, a to dvěmi směry : % Nakupují akcie místních provozovatelů vodovodů a kanalizací od obcí % Pronajímají si infrastrukturu od obcí, a to na základě dlouhodobých smluv $ Nevětší hráči na českém trhu: % Veolia Water (F)……………………zajišťuje vodu pro 3,4 mil. obyvatel % Ondeo Services (F) ……………….zajišťuje vodu pro 2,3 mil. obyvatel % Energie AG (A) ………………….zajišťuje vodu pro cca. 400 tis.obyvatel $ Okolo 60% českého trhu s vodou je kontrolováno zahraničními investory
EEIP, a.s.
50
Strategičtí investoři v místních vodovodech 2002
Praha
Brno
Veolia Water Energie AG
Ondeo Services
Území, kde místní vodovody nemají strategického investora
Penta
Niederrheinische Gas und Wasserwerke 30%
Území, kde výběr nového vlastníka probíhá
EEIP, a.s.
51
Český vodárenský trh – profil - mnohem více decentralizován $ 89,8 % obyvatel České republiky je připojeno na veřejný vodovod (2002) $ 77,4 % obyvatel je připojeno na kanalizační systém (2002)
Vyúčtováná pitná voda v letech 1989-2001 (v mil. m3) 1000 800 600
$ Klesající trend spotřeby vody po roce 1990
400
$ Očekávaný pokles spotřeby vody do roku 2003
200 0 1989 1991 1993 1996 1999 2000 2001 2002
Nevyúčtovaná pitná voda
domácnosti
(jako % z vody vedené vodovodem)
průmysl
ostatní
Pozn.: Od roku 2002 je spotřeba v průmyslu započítána do kategorie ostatní
50%
$ Významné ztráty kvůli vodovodního potrubí
25%
špatnému
stavu
sítě
$ V roce 2001 byly ztráty na hlavu denně o 33 litrů nižší než v roce 1995
0% 1989
1991
1993
1995
Nevyúčtovaná pitná voda
EEIP, a.s.
1997
1999
2001
Ztráty ve vodovodní síti
52
$ Mezi 1991-2002 bylo do oboru vodovodů a kanalizací investováno prostřednictvím státního rozpočtu 49 mld. Kč.
Regulační rámec – mnohem více decentralizováno na místní úřady.Deregulace? % Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Zajišťuje právní rámec vodního hospodářství. Určuje podmínky využívaní vodních zdrojů, kvalitu vody a její zlepšování atd. % Zákon č. 274/2001 Sb. - o vodovodech a kanalizacích Stanoví práva a povinnosti majitelů a provozovatelů veřejných vodovodních sítí a kanalizačních systémů, určuje roli místních úřadů, atd. % Vyhlášky místních úřadů Stanoví systém plateb atp.
Vstup do EU, právní rámec % Leden 2004: návrh Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky pro období po vstupu do Evropské unie a Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod % K 1.1.2002 Zákon o vodách (č. 254/2001 Sb.l) a Zákon o vodovodech a kanalizacích (č. 274 /2001 Sb.) je v účinnosti v souladu s odpovídajícími vyhláškami EU, včetně Směrnice 2000/60/ES, která určuje rámec aktivit EU v oblasti vodního hospodářství % Vyjádření souhlasu s udělením přechodného období pro podoblast „kvalita vody“, vztahující se k Směrnice 91/271/EHS vzhledem k čištění komunálních odpadních vod, platná do roku 2010 % Červen 2001 – diskuse kapitoly „Životní prostředí“ byla uzavřena EEIP, a.s.
53
Vodohospodářská politika v letech 2004-2010 a její financování
%
Cíl: plnění požadavků Směrnice Evropských společenství, zejména Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění odpadních vod a zabezpečování preventivních protipovodňových opatření
%
Zásadní problém ve financování cílů. Zdroje financování jsou: fondy EU (Fond soudržnosti, projekty nad 10 mil. EUR a strukturální fondy), národní zdroje a úvěry od mezinárodních finančních institucí (návazných na zdroje EU prostřednictvím programového financování).
%
Nejnákladnější opatření, směřující k plnění požadavků EU, se týkají implementace Směrnice Rady 91/271/EHS (cca. 75 mld. Kč v letech 2003-2010) – výstavba chybějící vodohospodářské infrastruktury a zlepšení čištění odpadních vod: ! od 31.12.2006 musí být sběrné systémy a čištění v souladu s články 3 a 5 této směrnice ve zbývajících 36 aglomeracích s počtem ekvivalentních obyvatel nad 10 000 !
od 31.12 2010 musí být ve všech zbývajících 520 aglomeracích s více než 2 000 ekvivalentními obyvateli
%
Ministerstvo zemědělství je gestorem Směrnice Rady 91/271/EHS – zajišťuje zpracování koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací a zabezpečuje metodický dohled a spolupráci
%
Ministerstvo životního prostředí je institucí odpovědnou za splnění úkolů vyplývajících z uzavření kapitoly 22 –Životní prostředí, zprostředkujícím orgánem Fondu soudržnosti a řídícím orgánem Operačního programu „Infrastruktura“. MŽP vyvíjí aktivní politiku směrem ke krajům, zaměřenou na zpracování projektů, které by byly postupně předkládány EU. Byly vytvoření Krajské pracovní skupiny na využívání prostředků z fondu soudržnosti a strukturálních fondů, které slouží ke koordinaci projektů a doporučovat schválení.
EEIP, a.s.
54
Financování z fondů Evropských společenství %
Aby ČR dostála svým závazkům, které plynou ze splnění požadavků Směrnice Rady 91/271/EHS, je nezbytná urychlená příprava dostatečného množství kvalitních projektů, které budou (spolu) financovány z prostředků fondů ES.
%
Základním předpokladem pro úspěšné splnění požadavků Směrnice je vytvoření organizační struktury pro výběr a přípravu projektů a zajištění finančních zdrojů
%
Pro možnost získání financování fondů Evropského společenství musí investoři zajistit financování vlastními zdroji a to minimálně ve výši 35% z celkových nákladů a dodržovat pravidla EU.
100%
Předpokládaný vývoj financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS v létech 2003-2010, mld, Kč
Ze s tátního rozpočtu S tátní fond životního pros tředí (Z toho kofinancování IS P A/FS ) P odpory ČR IS P A/FS P hare CBC/s trukturální fondy
80% Vlastní zdroje
60%
Zahraniční zdroje Podpory ČR
40% 20%
Os tatní granty Zahraniční zdroje celkem Po dpo ry ce lke m Vla stní zdro je inve sto rů Ce lke m na imple me nta ci
8,232 14,36 (6,52) 22,592 21,378 4,25 0,45 26,078 48,67 26,682 75,352
Pozn.: ISPA – Fond předvstupních politik, FS- Fond soudržnosti Zdroj: Návrh koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro období po vstupu do Evropské unie (2004-2010)
0% 2004 EEIP, a.s.
Nové quasi-mandatorní výdaje státu a EU posílí úlohu místních úřadů, které budou muset projekty držet ve vlastních rukou (místní vláda vs.soukromí investoři) po určený počet let. Budou místní úřady spravovat tato aktiva efektivně dle rozpočtové efektivnosti projektu? Jinak vrátit zdroje EU !
2005
2006
20032010 55
Vodní hospodářství – pokračování: Regulace tarifního systému decentralizována $
Do roku1990 byly tarify určovány centrálně
$
Do roku 1992 – smluvní ceny s cenovým stropem
$
Od roku 1993, tarify vodného a stočného byly nepřímo regulovány (Ministerstvo financí určuje základní pravidla určování cen v ročence. Tarify pro jednotlivé regiony jsou vypočítány místními provozovateli na základě „cost plus“: OPEX a povolené marže)
$
V roce 1994, vládní dotace na tarify byly zrušeny
$
U cen se očekává nárůst o dalších 10% v budoucnosti
$
Průměrná cena za 1 m3 fakturované vody v roce 2002 činila 19,46 Kč a průměrná cena za 1 m3 odváděných odpadních vod 15,89 Kč.
Průměrné ceny 1994 - 2002
2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 0
5
10
vodné EEIP, a.s.
56
15
stočné
20
25 CZK/m3
Některé další ukazatele českého vodárenství ukazatel
Měrná jednotka
1989
1999
2002
Obyvatelé (střední stav)
tis. obyv.
10 364
10 283
10 201
Obyv. skutečně zásobovaní vodou z veř. vodovodu
tis. obyv. %
8 537 82,4
8 936 86,9
9 156 89,8
Voda vyrobená z vodovodů pro veř. potřebu
mil.m3/rok
1 251
800
753
Voda fakturovaná celkem
mil.m3/rok
924
564
545
Specifická potřeba z vody vyrobené
l/os./den
401
245
225
Specifické množství vody fakturované celkem
l/os./den
298
173
163
Specifické množství vody fakturované pro domácnost
l/os./den
171
109
103
Ztráty vody na 1 km řadů
l/km/den
16 842
10 704
8 358
Ztráty vody na 1 zásob. obyv.
l/os/den
90
63
53
EEIP, a.s.
57
(4.) Odpadové hospodářství
EEIP, a.s.
58
Odpadové hospodářství : náklady rostou spolu s výkonem ekonomiky • Náklady na zpracování odpadů ve vyspělých tržních ekonomikách sledují růst produktu země
• Vzestupnou trajektorii nákladů odpadového hospodářství je proto možné čekat i v České republice
+ • Legislativa EU spoluurčí vývoj odpadového průmyslu. Zdroj: Hubert Perrin de Brichambaut, SUEZ Environmen, (Přednáška prezentovaná na konferenci Odpady a podniky, pořádané časopisem Odpady) EEIP, a.s.
59
Odpadové hospodářství: legislativa EU a plnění hodnot směrnic • Rámec politiky EU v oblasti odpadového hospodářství: 1) Rámcová směrnice 91/156/EHS, o odpadech 2) A tři z ní vyplývající: Směrnice o nebezpečných odpadech (91/689/EHS), předpis o statistice v oblasti odpadů (ES 2150/2002) a předpis o dopravě odpadů (EHS 259/93). • Rámec politiky EU v oblasti zpracování odpadů: 1) Směrnice o spalování odpadů (2000/76/ES) 2) Směrnice o skládkování odpadů (99/31/ES). • Připravuje se směrnice o kompostování. • Postup členských zemí EU podle směrnice o odpadech, viz. Tab. 1. Politika EU pro specifické druhy odpadů je uvedena v Tab. 2. EEIP, a.s.
60
Zdroj: Hubert Perrin de Brichambaut, SUEZ Environmen
Odpadové hospodářství a legislativa EU: přehled norem
EEIP, a.s.
61
Odpadové hospodářství – budoucnost ČR v EU
• Dá se očekávat, že implementace norem EU pro skládky povede ke snížení počtu skládek. • Stále více se bude rozšiřovat recyklace. Mechanismy subvencí a státních dotací však ještě nejsou jasné. Dosud nebyla zvolena alternativa, která by měla nahradit dosud nejrozšířenější skládkování. V úvahu stále připadá spalování, třídění, kompostování, recyklace a jejich kombinace. • Budoucnost ukáže jak vysoké budou náklady na splnění požadavků z oblasti ochrany životního prostředí a jaká bude podpora od národních a evropských orgánů.
Odpadové hospodářství a legislativa ČR – klíčové normy • Zákon č. 125/1997 Sb. o odpadech, prováděcí vyhlášky MŽP č. 337 - 340/1997 Sb. • Provozní řády skladů nebezpečných odpadů - Vyhláška č.338/1997 Sb.
EEIP, a.s.
62
Odpadové hospodářství a ČR v EU: budoucnost, významná role místních úřadů • Předpisy EU vyžadují, aby každý členský stát vypracoval plán(y) pro nakládání s odpady v souladu se směrnicemi EU:
EU
Vnitrostátní plán – strategie a cíle
Regionální plány – konkrétní operační plány, podrobné popisy Množství odpadu Svoz a zpracování Hodnocení stanovených cílů Ekonomika a financování Akční plány
region 1
region 2
region 3
• Vysoká míra participace místní samosprávy vyplývá. EEIP, a.s.
63
Odpadové hospodářství a ČR v EU: ekonomika a financování I.
1. Typy financování – management odpadového hospodářství
2. Projektové financování z fondů EU Obnovení významné role veřejného sektoru Obsáhlá dokumentace (uznatelné náklady a výnosy) Systém schvalování Předfinancování (výjimečně 3 zálohové platby) Participace konečného uživatele na financování Neobdržení dotace (pokud během projektu odchýlení se od podmínek) Odejmutí dotace ex-post (po dobu 5 let)
ad 1. Typy financování – management odpadového hospodářství • Klíčové regionální ekonomické údaje pro plány a pro realizaci plánů: o Výdaje na administrativu, sběr, přepravu,třídění a odstraňování. o Ceny zpracování tuny odpadů podle typu zpracování. o Náklady na sběr podle odpadových toků, Náklady na přepravu podle toků – viz níže.
EEIP, a.s.
64
Odpadové hospodářství a ČR v EU: ekonomika a financování II. • Klíčové typy poplatků či financování v EU diverzifikovány S chema Be lgie : p a y-p e r-b a g = p la tb a z a o d p a dkov ý p yte l
P o p is P o p la tky d o m á c n o s te m v s o u la d u s p rinc ip e m p ollu te r p a ys p rinc ip le , tj. "z n e č is tite l pla tí" Ne n á kla d n á tv o rb a m otiv a c e k re c ykla c i / s níž e ní z b ytko v é h o o d p a d u p o p la tky z a p yte l P o p la tky d o m á c n o s te m v s o u la d u s p rinc ip e m p ollu te r p a ys p rinc ip le , tj. "z n e č is tite l pla tí" Dá n s ko : v á hov é s c he m a Tv o rb a m o tiv a c e k re c ykla c i / s níž e ní z b ytkov é h o o d p a d u p om oc í s lo ž ite jš í m e to d y Ně m e cko : v á h o v é a o bje m o v é s hc e m a p ro b lo ky P o p la tky d o m á c n o s te m v s o u la d u s p rinc ip e m p ollu te r p a ys p rinc ip le , tj. "z n e č is tite l pla tí" Tv o rb a m o tiv a c e k re c ykla c i / s níž e ní z b ytkov é h o o d p a d u p om oc í p o p la tků p ro c e lé b lo ky b ytů bytů P o p la tky d o m á c n o s te m v s o u la d u s p rinc ip e m p ollu te r p a ys p rinc ip le , tj. "z n e č is tite l pla tí" Itá lie : s c h e m a o z n a č ová n í p ytlů Tv o rb a m o tiv a c e k re c ykla c i / s níž e ní z b ytkov é h o o d p a d u p om oc í z n a č e ní pytlů a n a klá d á ní d o v o z id e l z v á h o u P o p la tky d o m á c n o s te m v s o u la d u s p rinc ip e m p ollu te r p a ys p rinc ip le , tj. "z n e č is tite l pla tí" Itá lie : pa y-pe r-ba g = pla tba za odpa d kový pyte l Tv o rb a m o tiv a c e k re c ykla c i / s níž e ní z b ytkov é h o o d p a d u p om oc í e le ktro n ic ké p la te b n í ka rty z a p ytle P o p la tky d o m á c n o s te m v s o u la d u s p rinc ip e m p ollu te r p a ys p rinc ip le , tj. "z n e č is tite l pla tí" Luc e m bu rs ko : kom b ina c e o b je m ov é h o a Tv o rb a m o tiv a c e k re c ykla c i / s níž e ní z b ytkov é h o o d p a d u p om oc í kom bina c e o bje m o v é h o a v á hové ho s he m a tu vá ho vé ho s he m a tu P o p la tky d o m á c n o s te m v s o u la d u s p rinc ip e m p ollu te r p a ys p rinc ip le , tj. "z n e č is tite l pla tí" Š vé ds ko: vá hov é s c he m a Tv o rb a m o tiv a c e k re c ykla c i / s níž e ní z b ytkov é h o o d p a d u p om oc í p o p la tků z a "vá hu" Be lgie : s c he m a BE BAT pro s bě r ba te rií S bě r a z pra cová n í b a te rií fina n c ova ný prům ys lo vým i podn iky F in s ko : s bě r p a píru firm ou P a pe rinka ys Ltd S bě r a z pra c o v á n í p a p íru fin a n c o va ný p rů m ys lovým i p odniky Niz o z e m í: z á ru ky z a p a p ír a tka niva Zá ru ky p o d n iků vů č i m u n ic ip a litá m z a ruč u jíc í "ne z á p o rn o u " c e n u v ytřídě né ho pa p íru Be lgie : s bě r b ílé a d o m á c í e le ktro n iky S c h e m a m otiv u je k o p ra vá m a z n o v u p o u ž ití z b o ž í. S p o le č n ý c íl z n o v u p o u ž ití a p os kytn u tí prá c e s oc iá lně potře bným Be lgium : d a ně z e z bytko v é h o o d p a d u v e Va lo n s ku P o p la tky z a o bje m y n a d d a n o u kv ó tu UK: s m louv y o m ís tních ve ře jn ýc h s lu ž b á c h Ř e c ko: a utom a ty na vra c e ní ná pojov ýc h p le c ho ve k Š vé ds ko: dom á c í ko m pos tov á ní F in s ko : b e nchm a rking s ou te ž e fire m EEIP, a.s.
(F in a nč ní ) pod pora vlá dy tě m , kte ří z le pš u jí o d p a d o v é h o s p o d a ře n í Me to d a p o d p o ru je re c ykla c i n á p o jo výc h p le c h o v e k z is ke m z v rá c e ní Me toda m otivuje ke s níž e ní m nožs tv í v yha zo va né h o ko m pos tov a te lné ho odp a du Me toda m otivuje firm y ke z le pš e ní od pa dov é ho hos poda ře n í 65
5. Závěr: Harmonizace s legislativou EU a aplikace na trzích utilit : Liberalizace a regulace - pohyblivý cíl
•
Ani liberalizaci a vertikální restrukturalizaci nelze dělat překotně, jinak se obrátí proti zájmům spotřebitelů – namísto poklesu cen dojde k jejich růstu
•
Optimalizovat strategii harmonizace
•
Důsledně aplikovat regulatorní analýzu dopadů při změnách zákonů
Nevyřešené problémy: •
Markets, Regulatory Institutions, Competitiveness and Reforms: Bhattacharya, Patel (2003)
•
Redukce nezbytného Regulatory risk (z regulatory failure): too restrictive regulation can provide incentive for banks to engage in excessive risk-averse behaviour contributing to loss of risk-adjusted profit from missed loan opportunities Ergas H., Hornby J, Little I.,Small J. (2001)
•
The cost of capital for regulated utilities: Wright S.,Mason R.,Miles D. (2003)
EEIP, a.s.
66
Literatura Association's agreement on Third Party Access for Natural Gas – VVII (2002), Germany Ahdieh, Robert B., "Making Markets: Network Effects and the Role of Law in the Creation of Strong Securities Markets" . Southern California Law Review, Vol. 76, p. 277, 2003 Bhattacharya S., Patel U.R.(2003) , Markets, Regulatory Institutions, Competitiveness and Reforms, GDNworkshop,Cairo,Janu Christodoulakis, N.(1992) „Privatization, Public Debt and Government Policy: Discussion of Issues“, Sixth CERGE lecture on Practical Aspects of Privatization, Prague Center, Phoenix, (2004). "The $10 Billion Benefit of Unbundling: Consumer Surplus Gains from Competitive Pricing Innovations" Phoenix Center Policy Bulletin No. 8 Cole,D.H ed.(2003), „The end of a Natural Monopoly: Deregulation and Competition in the Electric Power Industry“, JAI Press 2003 Commission of EC (2004), Towards the enlarged union: Strategy Paper and Report of the European Commission on the progress towards accession by each of the candidate countries, March Dušek L. (1998): Konkurence – cesta k efektivní výrobě a spotřebě elektrické energie, Liberální institut, Praha Ergas H., Hornby J., Little I.,Small J. (2001), Regulatory risk, paper prepared for the ACCC Regulation and Investment Conference, Manly, March, available at http://www.necg.com.au/ Geradin, Damien, (2001) "Regulatory Issues Raised by Network Convergence: The Case of Multi-Utilities" . Journal of Network Industries, Vol. 2, pp. 113-126, Keasey K., Thompson S.,Wright M. (1997), Corporate Governance: Economic and Financial Issues, New York : Oxford University Press Kikeri S., Nellis J.(2002), „Privatization in Competitive Sectors: The Record to Date", world Bank Policy Research WP 2860, June Kerf, Michel and Geradin, Damien, 2000"Post-Liberalization Challenges in Telecommunications, Balancing Antitrust and Sector-specific Regulation - Tentative Lessons from the Experiences of the United States, New Zealand, Chile and Australia" . World Competition: Law and Economics Review, Vol. 23, pp. 27-77 Laporta R.,Lopez-De-Silanes F.,Shleifer A., Vishny R.W.(2000), „Investor Protection and Corporate Governance“, J. of Financial Economics, 58, pp.3-27 May, R. J., 2003 "The FCC and Telecom Recovery: A Scorecard for Evaluating the New Unbundling Rules" . Michigan State DCL Law Review, December Megginson, W.,Netter, J. (2001), „From State to Market: A Survey of Empirical Studies on Privatization“, Journal of Economic Literature, Vol.39 (2), June Mejstřík, M., Zemplinerová, A., Dervis, A. (Eds.) (1997a), The Privatization Process in East-central Europe: The Evolutionary Process of Czech Privatization. Dordrecht -Boston-London: Kluwer Academic Publishers
EEIP, a.s.
67
Literatura (Cont.) Mejstřík, M.,Holická K., Fuchsová D.(2003), „Unbundling in EU", 4.energetický kongres, Praha,únor Mejstřík, M.,(2002), „Problems of Economic Consequences of Privatization, Invited Paper for 58th Congress of the International Institute of Public Finance, Helsinki, August Mejstřík, M.,(2003), „Privatization and corporate governance in the Czech Republic In: Saal D.S.-Parker (eds.) International Handbook on Privatization, E.Elgar, pp.375 – 401 Newbery D.M. (1999),“Privatization , Restructuring, and Regulation of Network Utilities“, Cambridge, MA, MIT Press Parker, R. W., "Grading the Government" (2003). University of Chicago Law Review, Vol. 70, Fall Pittman, Russell, (2003). "Regulatory Reform: Lessons for Korea" U.S. Department of Justice, Antitrust Division, Economic Analysis Group Discussion Paper No. 03-9 Sachs,J.,Zinner,C.,Eilat, Y,(2000), „The Gains from Privatization in Transition Economies: Is Change of Ownership Enough ?“ , CAER II Discussion Paper 63, HIIID, Cambridge, MA Scarpetta, Stefano and Nicoletti, Giuseppe, "Regulation, Productivity and Growth: OECD Evidence" (2003). World Bank Policy Research Working Paper No. 2944 Shleifer,A., Vishny, R.W., (1997), “A Survey of Corporate Governance”, The Journal of Finance, 52 (2), pp.737-783. Sidak, J. Gregory and Spulber, Daniel F.(1996) , "Deregulatory Takings and Breach of the Regulatory Contract" . New York University Law Review, Vol. 71, No. 4, October Sidak, J. Gregory, Crandall, Robert and Singer, Hal J., (2002)"The Empirical Case Against Asymmetric Regulation of Broadband Internet Access" . Berkeley Technology Law Journal, Vol. 17, No. 3, Summer Svejnar,J.,(2002), „Transition Economies: Performance and Challenges“,Journal of Economic Perspectives, 16 (2), February Wright S.,Mason R.,Miles D. (2003), A study into certain aspects of the cost of capital for regulated utilities in the UK, Report for U.K. economic regulators and the Office of Fair Trading, Smithers, London. Zajíček M.(2000): Konkurence v českém plynárenství (Návrh na deregulaci českého plynárenství), Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č.5, Praha Zajíček M.(2001): Konkurence v českém teplárenství a kohese energetických trhů, Liberální institut, Praha EU Benchmarking reports in Electricity, Gas, Telecommunications
EEIP, a.s.
68
