VYUŽÍVÁNÍ E-BUSINESS V OBLASTI FINANČNÍCH SLUŽEB Hana MOHELSKÁ Univerzita Hradec Králové, fakulta informatiky a managementu, katedra managementu
[email protected] Abstrakt E – business představuje možnost získání většího přínosu než jen finančního profitu angažovaným společnostem.E - business přináší velké usnadnění administrativních operací a tím úsporu času, znamená nejen efektivní využívání existujících technologií k vlastnímu řízení podniku, ale i způsob komunikace s obchodními partnery, úřady a celou širokou veřejností. Ve svém příspěvku se zaměřuji na e – business v oblasti finančních služeb, kde všechny banky již nyní vykazují značný objem obchodování řízeného elektronicky, kde samozřejmostí jsou online banking, obchodování s cennými papíry a služby v pojišťovnictví.. Kľúčové slová: e – business, e - commerce, B2B, B2C, e - banking 1
ÚVOD Zásadním zlomem ve vývoji bankovního sektoru je okamžik vzniku prvních čistě elektronických, na internet orientovaných bank. Ty se nesnažily zakládat fyzické expozitury, neměly žádné klasické bankovní přepážky a byly schopny otevřít nový účet interaktivně bez toho, aby byl klient nucen opustit svoji pracovnu. Tyto banky pak zcela bezpečně zajišťovaly operace s účtem v prostředí veřejné a otevřené sítě. Vzhledem ke globálnímu rozšíření sítě Internet a stále větší poptávce po bankovních službách v rámci této sítě, se rozhodly i klasické banky vstoupit do světa Internet bankingu a otevřít své vlastní ”virtuální pobočky”.
1.1 Vymezení základních pojmů E-business je definován jako interakce subjektů trhu, které na sebe působí, za pomocí technologicky vyspělých komunikačních kanálu. Pro jednotlivé subjekty jsou definovány mezinárodně uznávané zkratky, jejichž spojením je charakterizován prodejní model. A - Administration - v češtině lze přeložit doslova jako administrativa, ale významově se jedná spíše o úřady (vládní, statistické, municipální atd.); B - Business - obchod, obchodování, komerční instituce; C - Consumer – ten, kdo nakupuje zboží nebo služby a také platí, tzn. spotřebitel, zákazník; E - Employees – zaměstnanci – v tomto případě se jedná o novou koncepci myšlení, kdy on-line transakce jsou firmami používány za účelem zefektivnění výstupů pracovní síly, pro evidenci, plánování, ale i nábor atd.. Všechny subjekty na sebe působí ve vzájemných interakcích. Zmíněná 4 písmena pak poskytují prostor pro kombinaci těchto písmen a tím i vyjádření vzájemných vazeb. Nejčastěji užívanými a vnímanými spojeními je zkratka B2C (Business to Consumer), která vyjadřuje vztah mezi podnikem (např. výrobcem spotřebního zboží, obchodem) a spotřebitelem.Zkratka B2B (Business to Business) vyjadřuje vztah mezi komerčními institucemi. Dalším možným typem interakce je C2C (Consumer to Consumer). Jedná se o model připomínající bártrový obchod, v němž si dva spotřebitelé navzájem nabízejí zboží či služby. Tzv. „power shopping“ (využití síly při nakupování, resp. konkurenčního postavení) představuje model C2B (Consumer to Business). V tomto modelu by se několik spotřebitelů domlouvalo na společném nákupu. Utvořili by skupinu vystupující jako jediný subjekt a všem jednotlivým členům by seskupení přineslo výhodu v podobě nižší nákupní ceny. Zkratky v podobě C2A a B2A (Consumer to Administration a Business to Administration) se používají pro 673
komunikace a ujednání mezi spotřebiteli, resp. firmami, a úřady. Typickým příkladem komunikace s úřady je podávání daňového přiznání fyzických i právnických osob. Zkratka A2A (Administration to Administration) se příliš nepoužívá, ale uplatnila by se při označení komunikace mezi dvěma úřady.Co se týče zkratky E (Employees) ve spojení s některou ze zkratek A, B, C nebo E, uplatnění v současné době nachází označení B2E (Business to Employees). V konkrétní podobě se jedná např. o servery s nabídkou pracovních míst, hotellingové systémy na pracovišti atd. Zkratku E2B (Employees to Business) pak lze použít např. na trhu práce v podobě serverů se seznamem osob hledajících zaměstnání. Na těchto serverech uchazeč o zaměstnání zanechá svůj životopis a kontakt na sebe a zároveň poznamená údaj o pozici, o kterou se zajímá. Firmy pak mohou potenciálním uchazečům posílat svoje nabídky práce. 2
FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA E-BUSINESS 2.1 Globalizace V současné době jsou mezinárodní vztahy doplňovány o různé skutečnosti. Jednou z těchto skutečností je i globalizace, kterou vyvolaly technologické, společenské a kulturní změny a značně tak zmenšily hospodářské vzdálenosti mezi zeměmi. Globalizace přináší zlepšení dopravních a komunikačních možností – snižují se náklady na přepravu zboží, peněz, lidí i informací. Globalizace má však i své negativní stránky, vytrácí genius locí, neboli to, co činí každé místo na světě unikátním a nedotknutelným. Globalizace stírá kulturní odlišnosti a smetá tak z povrchu planety jedinečnosti krajů. 2.2 Rozvoj informačních technologií Informační a komunikační technologie urychlují pohyb a zvyšují množství informací. Usnadňuje se tak přístup k informacím. Objevují se názory, že informační revoluce si brzy vynutí úplnou přestavbu vazeb ve světovém hospodářství a systému mezinárod-ních ekonomických vztahů tím, že z tradičních vertikálních a horizontálních vazeb bude třeba přejít na vazby síťové. Nové vícerozměrné vazby by pak lépe odpovídaly inovacím informatiky.
3
PRINCIP FUNGOVÁNÍ ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ Elektronické bankovnictví (e–banking), jehož synonymem je v současné době především internetové bankovnictví, začalo psát svou historii dávno před začátkem masového boomu internetu. Tuto formu komunikace nabízely jako „luxusní“ přívažek určitým skupinám svých klientů již v osmdesátých letech některé evropské banky. V České republice byla průkopníkem e-bankingu Komerční banka, která firemním zákazníkům umožňovala podávat příkazy prostřednictvím vlastního softwarového systému. Asi nejznámějším e-bankovním ústavem v Česku je však jednoznačně eBanka. I když přístup k účtu a jeho správu přes internet už dnes nabízejí všechny banky. [3] E-banking se za léta existence velmi změnil a v současné době do této kategorie patří nejen internetové bankovnictví, ale také mobilní bankovnictví neboli správa bankovních účtů přes mobilní telefon. E-banking je zajímavý jak pro klienty, jimž umožňuje komfortně ovládat účet z libovolného místa, tak také pro banky. Ty totiž stále hledají způsoby, jak snižovat náklady na obsluhu svých zákazníků a zároveň zvýšit prodej dalších služeb těmto zákazníkům. E-banking je jednou z cest, jak obou cílů dosáhnout.
3.3
Co nabízí e-banking?
Základní výhodou internetového bankovnictví, které nabízejí všechny banky na českém trhu, je možnost obsluhovat bankovní účet na dálku – z jakéhokoliv místa, kde má zákazník přístup k internetu. Navíc banky za takto provedené transakce účtují nižší poplatky. Funkce, které banky v rámci e-bankingu nabízejí, se poměrně výrazně liší. Velké rozdíly jsou zejména mezi velkými a malými bankami. Zatímco většina malých bank nabízí v rámci internetového bankovnictví pouze nejběžnější operace, velké banky internet využívají jako plnohodnotný prodejní kanál a nabízejí jeho prostřednictvím i jiné produkty. 674
Získat přes internetové bankovnictví přehled všech účtů, kterými klient disponuje, je samozřejmostí u všech bank, stejně jako sledování jejich zůstatku či historie (s různou mírou filtrace, případně s možností exportu do jiných programů). Zadávání platebních příkazů v rámci tuzemska je druhou standardní funkcí, která právě snižuje cenu zadaného příkazu a umožňuje klientovi ušetřit peníze i čas (některé banky umožňují i zahraniční příkazy nebo příkazy hromadné). Samozřejmostí je rovněž založení či správa trvalých platebních příkazů, ne všude již ovšem například souhlas s inkasem či nastavením SIPO. Další, často nabízenou službou je správa termínovaných vkladů. [4] U většiny bank je možné přes internet také požádat o spotřebitelský úvěr či povolený debet (kontokorent), charge nebo debetní kartu. Velmi zajímavou službou jsou také tzv. e-messages, zprávy o různých událostech na účtu prostřednicvím e-mailu či SMS, díky nimž může mít odpovědný pracovník firmy přehled o změnách na účtu. 3.3.1 Standardní možnosti e-bankingu • zadávat příkazy k úhradě; • zadávat povolení, změnu či zrušení inkas; • zadávat, měnit a rušit trvalé příkazy; • zobrazit historii pohybů na účtu; • zobrazit zůstatek účtu; • elektronické výpisy zdarma. 3.3.2 Výhody internetového bankovnictví • přístup 24 hod. denně, 7 dní v týdnu; • spojení s bankou z kteréhokoliv počítače připojeného k síti internet; • snadná obsluha. 3.3.3
Výhody EDI v e-bankingu [2]
Pro velké firmy, resp.firmy s velkým objemem bankovního styku, jako jsou např. automobilky, obchodní řetězce, automobilový leasing a další, které jsou dnes předními uživateli EDI zejména v logistické oblasti, je logické, že využijí výhod EDI i pro elektronický bankovní styk formou tzv. FEDI. Nejpokročilejší EDI-komunity, např. automobilový průmysl, zjistily, že byznys procesy je možno rozložit do pěti cyklů: 1. objednávkový cyklus, 2. plánovací cyklus, 3. výrobní cyklus, 4. distribuční cyklus – fyzický tok zboží, 5. cyklus vypořádání – fakturace, platby, zúčtování. FEDI je v užším slova smyslu nástroj pro poslední cyklus finančního vypořádání. Ale na FEDI se lze též dívat z obecného pohledu finanční logistiky, jejímž předmětem je mít k dispozici finanční zdroje ve správné výši ve správný čas a pro správného partnera. [2] 3.3.4
Standardy bankovních zpráv Pracovní skupina TNK 42 ČNI připravila a formou ČSN vydala EDIFACTové subsety, pro následující bankovní zprávy: • PAYMUL hromadný příkaz k platbě – domácí, • PAYMUL hromadný příkaz k platbě – zahraniční, • FINSTA výpis z účtu, • BANSTA hlášení o výsledku zpracování, • DEBMUL debetní avízo zahraniční, • CREMUL kreditní avízo zahraniční, • DIRDEB příkaz k inkasu – domácí. České banky mají nainstalován a provozován EDI server pro komunikaci s ČNB pro předávání účetních a statistických výkazů a prakticky každá banka je s to realizovat FEDI. Je třeba rovněž zdůraznit, že nasazení standardních EDI prostředků při výměně bankovních zpráv činí podnik nezávislým (z hlediska elektronického styku) na bance, neboť komunikuje se všemi bankami stejně. [2]
675
3.3.5
Bezpečnost FEDI
Principy bezpečnosti FEDI vycházejí ze způsobu zabezpečení zpráv EDIFACT, které specifikovala ČNB pro statistické výkaznictví a vychází z doporučení UN/EDIFACT, UN/TRADE a ISO. Základní funkcí zabezpečení je opatření zasílané zprávy EDIFACT elektronickým podpisem; tzn. vložením dalších segmentů obsahujících elektronický podpis do generované zprávy, vytvořený z této zprávy. Zabezpečuje se tudíž přenos EDI zprávy mezi dvěma EDI systémy bez vkládání dalšího zařízení s případnou manuální obsluhou, což by narušilo základní princip EDI řešení, jímž je bezobslužný automatický provoz. 4
ZÁVĚR Podle Hendersona [1] se nacházíme v období překotného růstu spotřebitelské poptávky po finančních službách nabízených pomocí e – business. Aby banky dokázaly uspět, musejí si udržet své vysoce ziskové zákazníky poskytováním pohodlných on-line služeb s přidanou hodnotou a přitom musí vést velké množství méně ziskových zákazníků k ekonomičtějším službám domácího bankovnictví s cílem zlákat je k nákupu dynamičtějších bankovních produktů. Banky se také musí více věnovat jednotlivým cílovým skupinám zákazníků. Kdo chce být na čele online bankovnictví, musí razit známou zásadu “Náš zákazník, náš pán” a sloužit především uživateli. Nejočividnější přínos spočívá v nákladech. [1] Tabulka 1 Kompletní služby na pobočce
$ 1.07
Průměr po telefonu
$ 0.54
Kompletní služby prostřednictvím bankomatu
$ 0.27
Bankovní operace přes osobní počítač (třetí strana)
$ 0.015
Internet banking
$ 0.010
Zdroj: Wells Fargo Bank 1997
Výše uvedená tabulka ukazuje srovnání nákladů banky na jednu transakci přes různé kanály. A přestože tabulka 1 Náklady na různé typy transakcí byla sestavena pro banky v USA a byla zveřejněna Well Fargo Bank [1] v roce 1997, uvedená čísla by měla být dostatečným důvodem, aby kterákoliv banka v libovolné zemi zbystřila pozornost a viděla v e-business silnou konkurenční výhodu a příležitost pro využití nastupujících mobilních technologií pro přechod do oblasti mobilní komerce (m –commerce), která se však nyní omezuje zejména na prodej (nabízení služeb) prostřednictvím mobilního zařízení (nejčastěji telefonu) koncovým zákazníkům – obecně se jedná především o služby prodeje zábavního obsahu (loga, tapety,melodie, hudba). Mnohem smysluplněji lze totiž mobilní technologie (bezdrátové technologie, mobilních zařízení typu PDA a mobilního internetu) využít k realizaci či usnadnění transakcí, hledání informací, v zákaznické komunikaci (B2C), komunikaci mezi podnikatelskými subjekty (B2B) a uvnitř podnikatelských subjektů jakož i podpoře koordinace a řízení. Příspěvek vznikl díky poskytnutí účelové podpory formou dotace z Grantové agentury České republiky (GAČR) v rámci projektu č. 402/08/1046 Modely firem s mobilně orientovanou architekturou.
676
POUŽITÁ LITERATURA [1] HENDERSON, D. P. Český Internet banking očima The Prague Tribune. [ 0
o 9
n -
l 0
i n 3 ]
e .
]
. 2 0 0 D o s t
7 u
. p
[ n
c é
i
t z
. :
2
0
0
8
-
http://www.prague-
tribune.cz/AVIS, [2] Hospodářská komora České republiky. Příručka e- business.[online]. 2007. [cit. 2008-09-03]. Dostupné z : http://www.businessinfo.cz/files/ [ 3 ] KOZÁK, D. Více než polovina uživatelů internetového bankovnictví nakupuje online [online]. 2005. [cit. 2008-09-03]. Dostupné z http://www.e-komerce.cz/ec/ [4] MOHELSKÁ, H., ŠABATOVÁ, M.: Vliv internetového obchodu na budoucí vývoj logistiky. In Sborník z 2. mezinárodní vědecké konference. Liberec: TUL, 2004, s. 73 – 77 .ISBN 80-7883698-9
677
