Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Využití metod finanční analýzy k zhodnocení finanční situace vybraného podniku - Šroubárna Kyjov, spol. s r.o. Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Sylvie Riederová, Ph.D.
Nikola Tobolková
Brno 2015
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Sylvii Riederové, Ph.D., vedoucí bakalářské práce, za ochotu, vstřícnost, poskytnutí věcných připomínek a cenných rad, a hlavně za čas, který mi věnovala. Dále bych chtěla poděkovat společnosti Šroubárna Kyjov, spol. s r. o., konkrétně Ing. Ivetě Esterkové, za poskytnutí podkladů pro mou bakalářskou práci.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Využití metod finanční analýzy k zhodnocení finanční situace vybraného podniku - Šroubárna Kyjov, spol. s r.o. vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 21. května 2015
________________________________
Abstract TOBOLKOVÁ, N. Usage of financial analysis methods for evaluation of the financial situation of the chosen company – Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2015. The main purpose of this bachelor’s thesis is to evaluate financial performance of Šroubárna Kyjov, spol. s. r. o. company based on selected methods of financial analysis. Calculations are contingent on data from publicly available financial statements for the period from 2010 to 2014. In the first part, the literature review will elucidate the basic terminology for financial analysis based on the scientific literature. In the practical part, acquired theoretical knowledge will be applied on financial data of the company. The conclusion will include suggested recommendations through which the company could avoid the deficiencies. Keywords Financial analysis, company, balance sheet, profit and loss statement, horizontal analysis, vertical analysis, net working capital, profitability ratios, asset management, debt management, liquidity ratios, index IN05.
Abstrakt TOBOLKOVÁ, N. Využití metod finanční analýzy k zhodnocení finanční situace vybraného podniku - Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. Bakalářská práce má za úkol na základě vybraných metod finanční analýzy zhodnotit finanční situaci společnosti Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. Pro výpočty budou využity údaje z veřejně dostupných účetních výkazů za období 2010-2014. V první části práce, literární rešerši, bude na základě odborné literatury objasněna základní terminologie týkající se finanční analýzy. V praktické části budou získané teoretické poznatky aplikovány na vybranou společnost. Na závěr budou navrhnuty doporučení, díky nimž by se společnost mohla zjištěných nedostatků vyvarovat. Klíčová slova Finanční analýza, společnost, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, horizontální analýza, vertikální analýza, čistý pracovní kapitál, ukazatel rentability, ukazatel aktivity, ukazatel zadluženost, ukazatel likvidity, index IN05.
Obsah
5
Obsah 1
Úvod
7
2
Cíl práce
8
3
Literární rešerše
9
3.1
Definice podniku ....................................................................................................................... 9
3.2
Finanční analýza ........................................................................................................................ 9
3.3
Uživatelé finanční analýzy ..................................................................................................10
3.4
Zdroje informací pro finanční analýzu .........................................................................11
3.5
Metody finanční analýzy .....................................................................................................16
3.5.1
Analýzy absolutních ukazatelů ..............................................................................16
3.5.2
Analýza rozdílových ukazatelů ..............................................................................18
3.5.3
Analýza poměrových ukazatelů ............................................................................18
3.5.4
Souhrnné indexy hodnocení ...................................................................................28
4
Metodika
32
5
Vlastní práce
34
5.1
Charakteristika podniku......................................................................................................34
5.2
Analýza absolutních ukazatelů .........................................................................................35
5.3
Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................................43
5.4
Analýza poměrových ukazatelů .......................................................................................44
5.4.1
Ukazatele rentability ..................................................................................................44
5.4.2
Ukazatele aktivity.........................................................................................................46
5.4.3
Ukazatele zadluženosti ..............................................................................................49
5.4.4
Ukazatele likvidity .......................................................................................................51
5.5
Index důvěryhodnosti ..........................................................................................................54
6
Shrnutí výsledků finanční analýzy
55
7
Návrhy a doporučení
58
7.1
Zvýšení stavu dlouhodobého majetku ..........................................................................58
Obsah
6
7.2
Zefektivnění doby inkasa pohledávek ..........................................................................59
8
Závěr
61
9
Literatura
62
10 Seznam obrázků a grafů
65
11 Seznam tabulek
66
A
Bilance aktiv v období 2010-2014 (v tis. Kč)
69
B
Bilance pasiv v období 2010-2014 (v tis. Kč)
71
C
Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč)
73
D
Horizontální analýza aktiv za období 2010-2014
75
E
Horizontální analýza pasiv za období 2010-2014
78
F
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty za období 2010-2014
81
Úvod
7
1 Úvod Z důvodu konkurence, která v současné době ve většině odvětví roste, je velmi důležité, aby si každá společnost monitorovala svou finanční situaci. Zároveň by měla neustále sledovat a čelit měnícímu se ekonomickému systému, který může vyvolat řadu nepříjemných okolností. Podniky si uvědomují možné následky a obávají se finanční nestability, proto se o svou finanční situaci zajímají čím dál více. Hlavním finančním cílem podniků je dlouhodobá maximalizace jejich hodnoty a z tohoto důvodu se snaží býti konkurenceschopnými, úspěšnými a ziskovými. Ke komplexnímu posouzení finanční situace podniku se využívá metod finanční analýzy, které vychází z účetních výkazů (především z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a výkazu cash-flow). Informace získané jejích prostřednictvím neslouží pouze pro manažery firmy. Pro získání lepšího obrazu o společnosti je využívají i externí uživatelé, především odběratelé, dodavatelé a banky. Je důležité si uvědomit, že metody finanční analýzy spolu nesou řadu rizik. Jedná se např. o omezenou vypovídací schopnost účetních výkazů, ze kterých analytik nezjistí, zda má společnost sjednaný leasing, nebo informace, zda všechny pohledávky a závazky zobrazené v účetních výkazech jsou před dobou splatnosti. Data získaná z finančních výkazů jsou na základě různých metod finanční analýzy mezi sebou porovnávána. Sleduje se jejich vývoj v čase, jehož prostřednictvím může podnik identifikovat nedostatky, kterým by se měl snažit v budoucnosti předcházet. Existuje řada doporučení, která říkají, v jakém rozmezí by se hodnoty vycházející z metod finanční analýzy měly pohybovat. Každý podnik je ale jedinečný a má různé potřeby, proto je třeba jej hodnotit individuálně a k doporučeným hodnotám pouze přihlížet. V současné době je dostupná řada informací, díky nimž lze porovnat hodnoty vycházející z finanční analýzy s daným odvětvím nebo dokonce s konkrétní konkurencí. Finanční analýza případné problémy a nedostatky ve finančním řízení podniku neřeší, pouze poskytuje užitečné informace pro rozhodování, jakým směrem by se podnik v budoucnosti měl ubírat. Je možné ji chápat jako zpětnou vazbu, která podává informace o činnosti podniku v předcházejících letech.
Cíl práce
8
2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je posoudit finanční situaci vybraného podniku pomocí vhodných metod finanční analýzy a navrhnout opatření, která by vedla ke zlepšení její finanční situace. K tomu, aby bylo možné podniku doporučit vhodná opatření, je zapotřebí splnit jednotlivé dílčí úkoly:
Studium odborné literatury, na jejímž základě bude zpracována teoretická část
Formulace metodiky zpracování
Charakteristika vybrané společnosti
Na základě výkazů z účetní závěrky a za pomocí vhodných metod finanční analýzy zhodnocení finanční situace podniku
Vymezení problematických oblastí
Shrnutí výsledků finanční analýzy
Navrhnutí a doporučení opatření vedoucí ke zlepšení současného stavu
Bakalářská práce bude aplikována na společnost Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. Finanční analýza bude provedena pro období 2010-2014.
Literární rešerše
9
3 Literární rešerše Literární rešerše se zabývá teoretickým vysvětlením finanční analýzy. V jednotlivých podkapitolách budou postupně objasněni uživatelé, shrnuty zdroje informací a vysvětleny metody finanční analýzy. Tato teoretická část následně poslouží jako podklad praktické části aplikované na společnosti Šroubárna Kyjov, spol. s r. o.
3.1
Definice podniku
Podnik je organizace vykonávající podnikatelskou činnost. Nařízení Evropské komise č. 800/2008 vymezuje, že podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. Můžou jím tedy být osoby samostatně výdělečně činné, rodinné podniky a obchodní společnosti nebo sdružení vykonávající hospodářskou činnost. (Martinovičová, Konečný, Vavřina, 2014, s. 12) Za podnikatele je dle § 420 Nového občanského zákoníku považován ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účel a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Podnik může mít různou právní formu. V České republice smí podnikat buď fyzická osoba (samostatný podnikatel), anebo právnická osoba (obchodní korporace). Obecnou právní normou upravující podnikání fyzických osob je Živnostenský zákon. Podnikání obchodní korporace upravuje Zákon o obchodních korporacích a Nový občanský zákoník. (Martinovičová, Konečný, Vavřina, 2014). Dle § 1 Zákonu o obchodních korporacích jsou za obchodní korporace považovány obchodní společnosti a družstva.
3.2
Finanční analýza
Finanční analýza slouží ke komplexnímu zhodnocení finanční situace daného podniku. Je to oblast, která představuje výraznou součást podnikového řízení a je úzce spojena s finančním účetnictvím a finančním řízením podniku. Tyto dva nástroje podnikového řízení navzájem propojuje. (Grünwald, Holečková, 2009, s. 19) Růčková (2011) na straně 9 zmiňuje, že finanční analýza je rozborem dat získaných z účetních výkazů. Tato data se vztahují k určitému časovému okamžiku. Aby mohla být využita ke kvalitnímu rozhodování o následném fungování podniku, měla by být podrobena finanční analýze. Smyslem finanční analýzy je prověřit finanční situaci podniku, nalézt příčinu, která vede k zlepšení nebo k zhoršení daného finančního stavu a snažit se zvolit co nejvhodnější směr následujícího vývoje činnosti podniku. (Rosochatecká, Bdrvidová, 2012) Znalost finanční situace podniku je důležitá jak ve vztahu k minulosti, tak pro odhad a předpověď budoucího vývoje. Zajisté platí, že to, co proběhlo v minulosti,
Literární rešerše
10
nelze ovlivnit. Výsledky finanční analýzy nicméně mohou poskytnout užitečné informace pro budoucnost podniku. Zjištěné hodnoty příslušných ukazatelů neslouží pouze pro vlastní potřebu firmy, jsou užitečné i pro uživatele, kteří nejsou součástí podniku, ale jsou s ním nějakým způsobem spjati. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013) Samotné hodnoty ukazatelů jsou pouze mezičlánkem hodnocení finanční analýzy a je zapotřebí porovnat vývoj klíčových ukazatelů s vývojem v prostředí, ve kterém se podnik nachází. Mezi nejčastější postupy patří srovnání podniku s vývojem celého odvětví. Díky tomu je možné zjistit, zda dosažené hodnoty jsou pro finanční zdraví podniku dobré či nikoli. (Kislingerová, Hnilica, 2008; Knápková, Pavelková, Šteker, 2013) Jednotlivé odvětví lze mezi sebou srovnat díky odvětvové kvalifikaci ekonomických činností CZ-NACE, která je účinná od 1. ledna 2008. Jedná se o národní verzi kvalifikace NACE používanou Evropskou unií od roku 1970. NACE dělí oblasti ekonomických činností tak, že každé jednotce vykonávající ekonomickou činnost přiřadí kód. Kvalifikace ekonomických činností samo o sobě nenabízí kategorie pro jednotlivé typy statistických jednotek: jednotka může provádět několik ekonomických činností a může být určena různými způsoby podle různých charakteristik. (Český statistický úřad, 2014) Vývoj odvětví je možné zjistit prostřednictvím benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA. Systém je výsledkem spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu a manželu Neumaierových. V roce 2012 systém prošel inovací, která spočívala v zavedení odvětvové klasifikace CZ-NACE a v úpravě výpočtu ve výkazech ČSÚ. (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2005)
3.3
Uživatelé finanční analýzy
Informace týkající se finanční situace podniku jsou předmětem zájmů mnoha subjektů přicházejících do kontaktu s daným podnikem. Finanční analýza je důležitá jak pro externí, tak pro interní uživatele. (Kislingerová a kol., 2010) Mezi externí uživatele dle Grünwalda a Holečkové (2009) patří: Investoři, tj. akcionáři či vlastníci - v současné době se stávají početnou skupinou uživatelů informací získaných z finanční analýzy. S určitým časovým odstupem očekávají návratnost jimi vložených prostředků formou dividend nebo prodejem zhodnocených akcií. Hodnotí proto získané informace ze dvou hledisek, a to z hlediska investičního a kontrolního. Pro rozhodování o budoucích investicích (investiční hledisko) se zaměřují na míru rizika a ziskovost vloženého kapitálu. Z důvodu kontroly (kontrolní hledisko) soustředí svůj zájem na stabilitu a likviditu podniku, disponibilní zisk, tržní hodnotu podniku apod. (Grünwald, Holečková, 2009) Banky a jiní věřitelé - zajímají je především informace o finančním stavu potenciálního dlužníka, aby se mohli správně rozhodnout, zda poskytnout úvěr v požadované výši a za jakých podmínek. (Kislingerová a kol., 2010)
Literární rešerše
11
Obchodní partneři, tj. dodavatelé a odběratelé - pro dodavatele je důležitá stabilita a schopnost podniku hradit splatné závazky. Odběratelé si také vybírají své dodavatele podle toho, zda budou schopni plnit své závazky. Zajímají se o finanční situaci, aby v případě finančních potíží, případně bankrotu dodavatele, neměli potíže se zajištěním vlastní výroby. (Rosochatecká, Bdrvidová, 2012) Konkurenti - mají zájem o finanční informace obdobných podniků kvůli srovnání s vlastními výsledky hospodaření. Porovnávají hlavně rentabilitu, ziskovou marži, cenovou politiku, investiční aktiva, výši a hodnotu zásob, jejich obratovost apod. Pomáhá jim to k odhalení slabých a silných stránek a tím i k upevnění svého postavení na trhu. (Grünwald, Holečková, 2009) Stát a jeho orgány – zajímá se, zda jsou podniky schopny vytvářet zisk a odvádět daně do státního rozpočtu. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013) Interními uživateli podle Grünwalda a Holečkové (2009) jsou:
Manažeři - využívají informace pro dlouhodobé i operativní finanční řízení podniku. Znají pravdivý obraz finanční situace a zpravidla jej využívají ke své každodenní práci. Je důležité, aby veškerá činnost podniku byla podřizována základnímu cíli podniku. (Kislingerová a kol., 2010, s. 49) Zaměstnanci podniku - mají jednoznačně zájem na prosperitě firmy, její hospodářské a finanční stabilitě, neboť jim jde o zachování pracovních míst a mzdových podmínek. Sledují hospodářské výsledky a vliv na řízení podniku většinou prostřednictvím odborových organizací. (Grünwald, Holečková, 2009)
Rosochatecká a Bdrvidová (2012) výčet zájmových skupin doplňují o bankovní makléře, daňové poradce a odborové svazy. Všichni uživatelé finanční analýzy potřebují finanční analýzu, aby mohli na základě srovnávání a zjištění příčin posoudit dosavadní vývoj, co je dobré, co je lepší nebo horší, zajímají se o prognózu, aby mohli na základě toho dobře řídit. (Konečný, 2005, s. 8)
3.4
Zdroje informací pro finanční analýzu
Chce-li podnik, aby finanční analýza byla úspěšná, vstupní informace by měly být kvalitní a komplexní. Je tedy potřebné podchytit všechna data, která by mohla výsledky zkreslit. (Růčková, 2011) Základní data pro finanční analýzu jsou čerpána z účetní závěrky podniku. Obsah účetní závěrky je upraven opatřením Ministerstva financí, které vychází ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a z postupů účtování. V roce 2004 byla provedena změna zákona o účetnictví, která si prostřednictvím vyhlášek a českých účetních standardů klade za cíl harmonizovat postupy s EU. (Kislingerová a kol., 2010) Dle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, může účetní jednotka sestavovat účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu.
Literární rešerše
12
V soustavě podvojného účetnictví je účetní závěrka tvořena dle § 18 odst. 1, zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou. Rozvaha Rozvaha je základním účetním výkazem každého podniku. V peněžním vyjádření zobrazuje aktuální stav majetku a zdrojů jeho financování. Sestavuje se vždy k určitému datu a musí být splněna bilanční rovnice, tedy že se součet aktiv rovná součtu pasiv. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, s. 23) Formulář pro rozvahu je zpracován v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tab. 1
Uspořádání a označování položek rozvahy ve zjednodušeném rozsahu
AKTIVA
PASIVA
A.
Pohledávky za upsaný ZK
A.
Vlastní kapitál
B.
Dlouhodobý majetek
A.I.
Základní kapitál
B.I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
A.II.
Kapitálové fondy
B.II.
Dlouhodobý hmotný majetek
A.III.
Fondy ze zisku
B.III.
Dlouhodobý finanční majetek
A.IV.
Výsledek hospodaření minulých let
A.V.
Výsledek hospodaření běžného účetního období
C.
Oběžná aktiva
B.
Cizí zdroje
C.I.
Zásoby
B.I.
Rezervy
C.II.
Dlouhodobé pohledávky
B.II.
Dlouhodobé závazky
C.III.
Krátkodobé pohledávky
B.III.
Krátkodobé závazky
C.IV.
Krátkodobý finanční majetek
B.IV.
Bankovní úvěry a výpomoci
D.
Časové rozlišení
C.
Časové rozlišení
Zdroj: Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Aktiva jsou uspořádána podle funkce, kterou v podniku plní, podle času (dlouhodobá a krátkodobá) a podle likvidity; jsou členěna do 2 základních skupin. (Kislingerová a kol., 2010, s. 53) Dlouhodobý majetek slouží účetní jednotce na delší dobu než jeden rok a postupně se opotřebovává ve formě odpisů (výjimkou jsou pozemky, které se neodepisují). Člení se na dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013) Oběžná aktiva jsou složena ze zásob, dlouhodobých a krátkodobých pohledávek, a krátkodobého finančního majetku. Tato aktiva jsou neustále v pohybu, jedna forma přechází v druhou. Analýza oběžného majetku posuzuje jeho strukturu vzhledem k potřebám a zabezpečení plynulého výrobního procesu. I přes to, že v sobě oběžná aktiva mají neefektivně uložené finanční prostředky, jsou k provozu daného podniku důležitá. (Růčková, 2011, s. 25) Pasiva zobrazují zdroje, kterými je podnik financován. Člení se z hlediska vlastnictví zdrojů na vlastní a cizí. K pasivům patří vlastní kapitál a cizí zdroje. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013)
Literární rešerše
13
Vlastní kapitál obsahuje základní kapitál, který představuje souhrn peněžních a nepeněžních vkladů v peněžním vyjádření. Dále do této skupiny patří fondy tvořené ze zisku a výsledek hospodaření. (Růčková, 2011) Cizí zdroje představují dluh podniku, který mu byl zapůjčený na určitou dobu. Je důležité si uvědomit, že cizí kapitál je levnější než vlastní. Cizí zdroje tvoří rezervy, krátkodobé a dlouhodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci. (Kislingerová a kol., 2010, s. 59) Při analýze rozvahy je možné narazit na některá úskalí. Nejzásadnějším problémem je skutečnost, že rozvaha popisuje stav na základě historických hodnot. Dále rozvaha nepopisuje přesně současnou hodnotu podniku, protože nebere v potaz vliv vnějších faktorů, které mohou některé položky rozvahy ovlivnit. V neposlední řadě je to využívání odhadu k určení realistické hodnoty některých položek rozvahy. Příkladem jsou stálá aktiva, u kterých stav v účetnictví neodpovídá reálné aktuální hodnotě. (Růčková, 2011; Blaha, 2006) Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty zobrazuje vztah mezi výnosy a náklady. Informuje o úspěšnosti práce podniku, o výsledku, kterého dosáhl podnikatelskou činností. U tohoto výkazu se při finanční analýze sleduje jeho struktura a dynamika jednotlivých položek. Informace jsou významným podkladem pro hodnocení ziskovosti podniku. Pravidelně se sestavuje v ročních nebo v kratších intervalech. (Kislingerová a kol., 2010, s. 66; Růčková, 2011) Stejně jako rozvaha i výkaz zisku a ztráty má stanovenou strukturu Ministerstvem financí, je součástí účetní závěrky a formulář je zpracován v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve výroční zprávě se výkazu zisku a ztráty přikládá větší význam než rozvaze, protože výsledek hospodaření je považován za rozhodující ekonomický ukazatel. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013) Výkaz je uspořádán podle stupňovité konstrukce z důvodu postupného vzniku výsledku hospodaření v provozní, finanční a popřípadě mimořádné části. Nejdůležitější položkou je výsledek hospodaření z provozní činnosti, který lze takto označit proto, že odráží schopnost firmy ze své hlavní činnosti vytvářet kladný výsledek hospodaření. (Růčková, 2011, s. 32) Jednou ze slabých stránek výkazu zisku a ztráty je samotná výsledná položka výkazu, a to výsledek hospodaření za účetní období. Takto zjištěný zisk totiž nepředstavuje hotovost vytvořenou firmou za dané období, ani skutečný hotovostní příjem. (Blaha, 2006)
Literární rešerše Tab. 2
14
Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – druhové členění I. A.
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží
+
Obchodní marže
II.
Výkony
B.
Výkonová spotřeba +
Přidaná hodnota
C.
Osobní náklady
D.
Daně a poplatky
E.
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku III.
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
F.
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu
G.
Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období IV.
H.
Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady
V.
Převod provozních výnosů
*
Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření
I. VI. J.
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly
VII.
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
VIII.
Výnosy z krátkodobého finančního majetku
K.
Náklady z finančního majetku IX.
L.
Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů
M.
Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti X.
N.
Výnosové úroky Nákladové úroky
XI. O.
Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady
XII. P.
Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů
* Q.
Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost
** XIII.
Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy
R.
Mimořádné náklady
S.
Daň z příjmů z mimořádné činnosti *
T.
Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)
***
Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
****
Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)
Zdroj: Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Literární rešerše
15
Příloha Příloha k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty je podstatnou součástí účetní závěrky. Jsou v ní zpracovány velmi důležité informace, které můžou být nápomocné při hodnocení ukazatelů finanční analýzy. Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vymezuje uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, s. 58) Kislingerová (2001) na straně 40 popisuje čtyři základní části, které by příloha měla obsahovat: Obecné údaje o účetní jednotce – jedná se především o informace o názvu a sídle podniku, o právní formě podnikání, vzniku podniku, výši úvěrů apod. Informace o účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování – zahrnuje vysvětlení aplikace metod pro oceňování a odepisování. Doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty – podává informace, které nejsou patrné z účetních výkazů, např. závazky nevyúčtované a neuvedené v účetnictví apod. Výkaz o peněžních tocích (cash flow) – metodika je přímo určena Ministerstvem financí. Smyslem výkazu je zachycení vzniku peněžních prostředků a jejich následné použití. Výkaz cash flow se sleduje z 3 činností: provozní činnost – je považována za nejdůležitější a zobrazuje, do jaké míry odpovídá výsledek hospodaření skutečně vydělaným peněžním prostředkům; investiční činnost – zachycuje především peněžní prostředky z pořízení a prodeje dlouhodobého majetku; finanční činnost – představuje pohyb dlouhodobého kapitálu. (Kislingerová, 2001) Význam výkazu cash flow je pro podnikové hospodaření zásadní a lze konstatovat, že v současném ekonomickém prostředí nabývá stále většího významu, neboť posouzení likvidity a platební schopnosti podniku s ohledem na platební neschopnost podniků se stává dnes existenčně nezbytné. (Pešková, Jindřichovská, 2012, s. 39)
Literární rešerše
3.5
16
Metody finanční analýzy
Finanční analýza má řadu metod a postupů hodnotících finanční zdraví podniku. Při volbě metody je nutné vycházet z potřeb analyzovaného podniku. Pro dosažení spolehlivosti finanční analýzy je nutné jednak mít k dispozici kvalitní data a také je co nejkvalitněji zpracovat. Důležitou součástí finanční analýzy je interpretace konečných výsledků. (Černohorský, Teplý, 2011, s. 272) Finanční ukazatele jsou základem finanční analýzy. Jsou chápány jako číselná charakteristika finanční činnosti podniku. Většinou jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách, ale lze se setkat i s ukazateli vyjádřenými v jednotkách času nebo v procentech. (Růčková, 2011) Sedláček (2011) na straně 7 udává dvě části finanční analýzy: Kvalitativní, tzv. fundamentální analýzu – opírá se o rozsáhlé znalosti související mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, na subjektivních odhadech odborníků, jejich zkušenostech a citu pro situaci. Základem fundamentální analýzy je identifikace prostředí podniku. (Kovanicová, Kovanic, 1997) Kvantitativní, tzv. technickou analýzu – kvantitativně zpracovává ekonomická data za použití matematických a statistických metod. Patří sem analýza absolutních dat, analýza rozdílových a poměrových ukazatelů a analýza soustav ukazatelů. Na závěr posuzuje výsledky z ekonomického hlediska. (Sedláček, 2011) V bakalářské práci budou data získané z finančních výkazů zhodnoceny kvantitativními (technickými) metodami finanční analýzy. 3.5.1
Analýzy absolutních ukazatelů
Základní vstupní data, tedy data získaná z účetních výkazů, obsahují údaje, které jsou nazývány absolutní ukazatele. Lze je rozdělit na stavové a tokové. Stavové veličiny vyjadřují určitý stav, zatímco tokové veličiny podávají informace o údajích za určitý časový úsek. Rozvaha obsahuje stavové veličiny, výkaz zisku a ztráty uvádí tokové veličiny. Jako první postupový krok se ve finanční analýze provádí horizontální a vertikální rozbor absolutních údajů. (Kislingerová, 2001) Horizontální i vertikální analýza provádí hlavně rozbory stavu vývoje finanční situace i jeho příčin z minulých let, pouze s minimální možností prognóz budoucího vývoje finanční situace podniku. (Pešková, Jindřichovská, 2012, s. 53) Horizontální analýza – porovnává změny jednotlivých položek výkazů v časové řadě. Při analýze je sledována změna jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Změny se sledují po řádcích, proto se analýza nazývá horizontální. Čím je časová řada delší, tím jsou výsledky přesnější. (Sedláček, 2001)
Literární rešerše
17
Pešková a Jindřichovská (2012) na straně 53 uvádí dvě primární otázky, na které se horizontální analýza snaží odpovědět: o jakou sumu se změnila zkoumaná položka v čase v jednotkách (absolutní změna) 𝐴𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 = ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎𝑡 − ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎𝑡−1
(1)
Zdroj: Pešková, Jindřichovská, Finanční analýza, 2012, s. 53
o kolik procent se zkoumaná položka změnila v čase (relativní změna) 𝑅𝑒𝑙𝑎𝑡𝑖𝑣𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 =
𝑎𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎𝑡−1
× 100
(2)
Zdroj: Pešková, Jindřichovká, Finanční analýza, 2012, s. 54
Vertikální analýza – jejím základem je procentní podíl k jedné zvolené základně (v rozvaze většinou výše aktiv nebo pasiv, ve výkazu zisků a ztrát celková výše výnosů nebo nákladů). Při počítání se kroky v jednotlivých letech provádějí vertikálně (odshora dolů). Lze ji použít v časovém i prostorovém srovnání (srovnání mezi podniky). (Sedláček, 2011) 𝑣𝑒𝑙𝑖𝑘𝑜𝑠𝑡 𝑝𝑜𝑙𝑜ž𝑘𝑦 𝑣ý𝑘𝑎𝑧𝑢
𝑃𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑛í 𝑝𝑜𝑑í𝑙 𝑝𝑜𝑙𝑜ž𝑘𝑦 𝑣ý𝑘𝑎𝑧𝑢 = 𝑠𝑢𝑚𝑎 ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡 𝑝𝑜𝑙𝑜ž𝑒𝑘 𝑢𝑟č𝑖𝑡éℎ𝑜 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑢 × 100 (3) Zdroj: Růčková, Roubíčková, Finanční management, 2012, s. 103
Vedle těchto dvou zmiňovaných analýz lze ještě posoudit, zda společnost dodržuje tzv. bilanční pravidla. Jedná se o doporučení, jak správně finančně řídit podnik. Pokud jsou tato bilanční pravidla splněna, podnik je schopen dlouhodobě dosahovat finanční rovnováhy. (Vochozka, 2011) Zlaté bilanční pravidlo – říká, že dlouhodobě vázaný majetek by měl být financován především z dlouhodobých zdrojů, zatímco krátkodobě vázaný majetek ze zdrojů krátkodobých. Do dlouhodobých zdrojů spadá vlastní kapitál, rezervy, dlouhodobé závazky, dlouhodobé bankovní úvěry a časové rozlišení. Krátkodobé zdroje jsou tvořeny z krátkodobých závazků, krátkodobých bankovních úvěrů a výpomocí. (Kislingerová, 2001)
Dlouhodobě vázaný majetek Dlouhodobé zdroje
(4)
Krátkodobě vázaný majetek Krátkodobé zdroje
(5)
Zdroj: Kislingerová, Oceňování podniku, 2001, s. 66
Literární rešerše
18
Zlaté pravidlo vyrovnání rizika – sleduje vztah mezi vlastními a cizími zdroji. Uvádí, že vlastní zdroje by měly být větší než cizí zdroje, minimálně se můžou rovnat. (Šiman, Petera, 2010)
Vlastní zdroje Cizí zdroje
(6)
Zdroj: Šiman, Petera, Financování podnikatelských subjektů, 2010, s. 63
Zlaté pari pravidlo – předpokládá, že podnik využívá pro financování i cizí zdroje, proto by se dlouhodobý majetek měl rovnat vlastním zdrojům jen v krajním případě, spíše by ho měl převyšovat. (Kislingerová, 2001) Dlouhodobý majetek Vlastní zdroje
(7)
Zdroj: Kislingerová, Oceňování podniku, 2001, s. 67
Zlaté poměrové pravidlo – požaduje, aby tempo růstu investic nepřesáhlo tempo růstu tržeb. To by se mělo týkat jak dlouhodobého, tak krátkodobého časového horizontu. (Vochozka, 2011)
Tempo růstu investic Tempo růstu tržeb
(8)
Zdroj: Vochozka, Metody komplexního hodnocení podniku, 2011, s. 21
3.5.2
Analýza rozdílových ukazatelů
Nejčastěji využívaným rozdílovým ukazatelem je čistý pracovní kapitál (ČPK), který se vypočítá jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými cizími zdroji. Chceme-li, aby byl podnik likvidní, musí být oběžných aktiv více než krátkodobých cizích zdrojů. Čistý pracovní kapitál představuje tu část oběžného majetku, která je financována dlouhodobým kapitálem. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, s. 83) Č𝑖𝑠𝑡ý 𝑝𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 = 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦
(9)
Zdroj: Čižinská, Marinič, Finanční řízení podniku, 2010, s. 143
3.5.3
Analýza poměrových ukazatelů
Poměrové ukazatele jsou základním nástrojem finanční analýzy. Jsou nejrozšířenější a nejoblíbenější metodou, protože rychle a nenákladně umožňují zobrazit finanční situaci podniku. Charakterizuje je poměr mezi dvěma nebo více položkami účetních výkazů. Do poměru se nejčastěji dává část celku a celek. Lze je také sestavit jako vztahové ukazatele, kdy se do poměru dávají samostatné veličiny. (Sedláček, 2011)
Literární rešerše
19
Pešková a Jindřichovská (2012) na straně 71 uvádí, že při formulování poměrových ukazatelů se můžeme setkat s 5 druhy zisku: EAC (zisk pro akcionáře) – jedná se o čistý zisk sloužící k rozdělení akcionářům vlastnícím kmenové akcie. Zisk byl již zdaněn, byl doplněn zákonný rezervní fond a případně byly vyplaceny dividendy akcionářům vlastnícím prioritní akcie. (Kislingerová a kol., 2010, s. 67) EAT (zisk po zdanění) – jedná se o čistý zisk. Ve výkazu zisku a ztráty představuje položku výsledku hospodaření za běžné účetní období. Je určen k rozdělení mezi podnik a vlastníky. (Růčková, Roubíčková, 2012) EBT (zisk před zdaněním) – představuje zisk po zdanění (EAT) navýšený o daň z příjmů z běžné a mimořádné činnosti. (Kislingerová a kol., 2010) EBIT (zisk před úroky a zdaněním) – jedná se o zisk, který ve výkazu zisku a ztráty nachází pod položkou provozního výsledku hospodaření. Používá se v ukazatelích měřících produkční schopnost, schopnost společnosti splatit úroky apod. (Blaha, 2006, s. 36) EBITDA (zisk před odpisy, úroky a zdaněním) – představuje zisk před úroky a zdaněním (EBIT) zvýšený o odpisy. (Kislingerová a kol., 2010)
Obr. 1 Grafické znázornění jednotlivých kategorií zisku Zdroj: Čižinská, Marinič, Finanční řízení podniku, 2010, s. 165.
Kovanicová a Kovanic (1997) na straně 62 shrnují důvody, díky nimž se poměrové ukazatele staly základním nástrojem analýzy účetních výkazů: umožňují provádět analýzu časového vývoje finanční situace dané firmy; jedná se o vhodný nástroj pro porovnávání finanční situace podobných firem; lze je používat jako vstupní data matematických modelů umožňujících popsat závislosti mezi jevy, klasifikovat stavy, hodnotit rizika i předpovídat budoucí vývoj.
Literární rešerše
20
Ukazatele rentability Rentabilita neboli výnosnost vloženého kapitálu představuje schopnost podniku dosahovat zisk s využitím investovaného kapitálu. Poměřuje výsledek hospodaření s různými druhy kapitálu, popř. tržbami. Jedná se o ukazatele, který nejvíce zajímají akcionáře a případné investory. V časové řadě by rentabilita měla mít obecně rostoucí trend. (Růčková, 2011) ROI – Rentabilita vloženého kapitálu 𝑅𝑂𝐼 =
𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝ř𝑒𝑑 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í𝑚 + 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é ú𝑟𝑜𝑘𝑦 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
(10)
Zdroj: Sedláček, Finanční analýza podniku, 2011, s. 56
Jeden z nejdůležitějších ukazatelů ROI vyjadřuje účinnost působení vloženého celkového kapitálu. Čitatel není pevně stanoven, je možné se setkat i s EBITem, EBTem nebo EATem. Výběr čitatele závisí na analytikovi a ten by měl umět vytvořit ukazatele pro sebe nejvhodnější. (Sedláček, 2011) ROA – Rentabilita celkového kapitálu 𝐸𝐵𝐼𝑇
𝑅𝑂𝐴 = 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
(11)
Zdroj: Knápková, Pavelková, Šteker, Finanční analýza, 2013, s. 99
Ukazatel rentability celkového kapitálu sleduje zisk v poměru s celkovými aktivy. Dosadí-li se do čitatele EBIT, potom ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv firmy před odpočtem daní a nákladových úroků. Používá se při porovnávání firem, které mají rozdílné daňové podmínky a rozdílný podíl dluhu ve finančních zdrojích. (Sedláček, 2001) 𝑅𝑂𝐴 =
č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 + ú𝑟𝑜𝑘𝑦 (1−𝑠𝑎𝑧𝑏𝑎 𝑑𝑎𝑛ě) 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
(12)
Zdroj: Sedláček, Účetní data v rukou manažera, 2001, s. 63
Vymění-li se EBIT za čistý zisk po zdanění se zdaněnými úroky, bude ukazatel poměřovat vložené prostředky i s úroky, které pro věřitele představují odměnu za zapůjčený kapitál. (Sedláček, 2001) ROE – Rentabilita vlastního kapitálu č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘
𝑅𝑂𝐸 = 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
(13)
Zdroj: Knápková, Pavelková, Šteker, Finanční analýza, 2013, s. 100
Literární rešerše
21
ROE vyjadřuje skutečnou míru zhodnocení vloženého kapitálu vlastníky do podniku. Umožňuje porovnání výkonnosti vlastního kapitálu s výnosností celkového nebo cizího kapitálu. (Čižinská, Marinič, 2010) Hodnota ukazatele by se měla pohybovat několik procent nad úrokem, který by vlastník obdržel při volbě jiné formy investování. Kladný rozdíl mezi rentabilitou a úročením vkladů pak představuje odměnu za riziko, které vlastníci podstupují. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013) ROS – Rentabilita tržeb 𝑅𝑂𝑆 =
č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
(14)
Zdroj: Růčková, Finanční analýza, 2011, s. 56
Rentabilita tržeb je podíl výsledku hospodaření v různých podobách a tržeb, které mohou být různým způsobem upravovaný dle účelu analýzy. Výsledek tohoto ukazatele představuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, tedy kolik dokáže podnik vyprodukovat efektu za 1 Kč tržeb. V praxi se můžeme setkat s pojmenováním ziskové rozpětí, protože slouží k vyjádření ziskové marže. (Růčková, Roubíčková, 2012, s. 56) Ministerstvo průmyslu a obchodu rentabilitu tržeb neboli marži počítá jako: 𝐸𝐵𝐼𝑇
𝑀𝑎𝑟ž𝑒 = 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡
(15)
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2014, s. 154
ROCE – Rentabilita dlouhodobých zdrojů č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘+ú𝑟𝑜𝑘𝑦
𝑅𝑂𝐶𝐸 = 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦+𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
(16)
Zdroj: Sedláček, Finanční analýza podniku, 2011, s. 58
Rentabilita dlouhodobých zdrojů představuje podíl celkových výnosů investorů a dlouhodobých finančních prostředků, které jsou v podniku k dispozici. Ukazatel slouží k prostorovému srovnání podniků. (Sedláček, 2011) Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity slouží k zjištění, jak velké jsou jednotlivé druhy aktiv. Má-li společnost velké množství aktiv, je úrokové zatížení příliš velké a úrok stlačuje zisk. Má-li společnost naopak málo aktiv, vzdává se příležitostí výhodných pro podnikání. (Blaha, 2006)
Literární rešerše
22
Obrat celkových aktiv 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 = 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑛𝑒𝑏𝑜
𝑣ý𝑛𝑜𝑠𝑦 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
(17)
Zdroj: Pešková, Jindřichovká, Finanční analýza, 2012, s. 90
Ukazatel měří efektivnost využití celkových aktiv. Obrat by měl být na úrovni 1. Ukazatele obratu celkových aktiv můžeme rozdělit na obrat dlouhodobého majetku a obrat oběžného majetku. (Pešková, Jindřichovská, 2012) Ministerstvo průmyslu a obchodu u obratu aktiv položku tržeb nahrazuje obratem: 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡
𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 = 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
(18)
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2014, s. 154
Dále posuzujeme dobu obratu aktiv: 𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 =
𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
× 365
(19)
Zdroj: Pešková, Jindřichovská, Finanční analýza, 2012, s. 89
Obrat dlouhodobého majetku 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏éℎ𝑜 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑘𝑢 = 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘
(20)
Zdroj: Vochozka, Metody komplexního hodnocení podniku, 2011, s. 24
Ukazatel obratu dlouhodobého majetku se využívá u budov, strojů a dalšího dlouhodobého majetku. Říká, jaká část tržeb byla vyprodukována z 1 Kč tohoto majetku. (Pešková, Jindřichovská, 2012) Při srovnávání s jinými podniky by měl být brán ohled na míru odepsanosti aktiv a metody odpisování. Je-li majetek vysoce odepsán, zlepšuje to hodnotu ukazatele. Klesá-li hodnota ukazatele, zvyšují se fixní náklady dlouhodobého majetku. (Kislingerová a kol., 2010, s. 108) Obrat zásob 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑧á𝑠𝑜𝑏 = 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦
(21)
Zdroj: Sedláček, Finanční analýza podniku, 2011, s. 62
Ukazatel udává kolikrát během roku je prodána každá položka zásob a následně znovu uskladněna. Tento ukazatel nadhodnocuje skutečný obrat, protože tržby jsou v tržních cenách, zatímco zásoby v nákladových cenách. Pro odstra-
Literární rešerše
23
nění této slabé stránky ukazatele se do čitatele zavádí náklady na prodané zboží. (Sedláček, 2011) Doplňkovým ukazatelem je doba obratu zásob: 𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑠𝑜𝑏 =
𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
× 365
(22)
Zdroj: Kislingerová a kol., Manažerské finance, 2010, s. 109
Ukazatel udává dobu, po kterou jsou oběžná aktiva vázána v zásobách. Platí, že čím je obratovost zásob delší a doba obratu kratší, tím je situace podniku lepší. Je potřeba ale brát v potaz optimální výši zásob. (Růčková, 2011) Obrat pohledávek 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 = 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦
(23)
Zdroj: Pešková, Jindřichovská, Finanční analýza, 2012, s. 92
Ukazatele lze interpretovat jako počet obrátek za dané období, tj. jak rychle se pohledávky přemění v peněžní prostředky. (Pešková, Jindřichovská, 2012) Odvozeným ukazatelem je doba obratu pohledávek: 𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 =
𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
× 365
(24)
Zdroj: Pešková, Jindřichovská, Finanční analýza, 2012, s. 93
Ukazatel nazývaný také jako doba inkasa pohledávek vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik čekat, od okamžiku prodeje odběrateli na obchodní úvěr, po obdržení platby. Doba inkasa by měla být co nejkratší. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013) Z ukazatele doby obratu pohledávek je patrné, že by management podniku měl provádět efektivní řízení pohledávek. Jedná se o velmi složitou činnost, která je ovlivňována spoustou vnitřních a vnějších faktorů. Nesplacené pohledávky ovlivňují především likviditu podniku, proto je důležité, aby jich bylo co nejméně. (Vozňáková, 2004) Smyslem řízení pohledávek je ochránit podnik před vysokým objemem neuhrazených faktur a minimalizovat podíl nedobytných pohledávek, které nejsou vůbec vymoženy. (Kislingerová a kol., 2010, s. 473) Čižinská a Marinič (2010) na straně 146 shrnují základní úkoly v oblasti řízení pohledávek: analýzy důvěryhodnosti klienta – např. identifikace klienta, základní a podrobnější hospodářské informace, strategie dané společnosti (Vozňáková, 2004);
Literární rešerše
24
nastavení platebních podmínek, které můžou být pro každého klienta individuální; rozhodnutí o způsobu profinancování pohledávek – např. čerpání úvěru, faktoring, forfaiting, vzájemný zápočet (Čižinská, Marinič, 2010); regulace výše a struktury pohledávek; volba způsobu vymáhání nedobytných pohledávek – osobní kontakt, písemné upomínky, vymáhací agentury, soudní vymáhání, exekuce, konkurz (Kislingerová a kol., 2010, s. 496-498). V současné době se podniky snaží co nejlépe zajistit své pohledávky. Velmi rozšířenou formou je využívání zálohových plateb. Prostřednictvím zálohy je zaplacena část nebo celá hodnota dohodnuté ceny. Lze také využít služeb faktoringové společnosti, která odkoupí krátkodobé pohledávky před dobou splatnosti. V případě dlouhodobých pohledávek je možné uzavřít smlouvu s forfaitingovou společností, která se specializuje na jejich odkup. Pohledávku lze preventivně zajistit také díky pojištění, ručení, bankovní záruce atd. (Bařinová, Vozňáková, 2007) Vymáhání pohledávky začíná v okamžiku, kdy není uhrazena faktura. V první fázi je většinou dlužník telefonicky nebo písemně upomínán, aby závazek v co nejkratší době splatil. Písemné upomínky se doporučují zasílat doporučenou poštou. Vymáhání může vést až k soudnímu vymáhání nebo exekuci. (Pohledávky, 2009) Obrat závazků 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘ů = 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦
(25)
Zdroj: Pešková, Jindřichovská, Finanční analýza, 2012, s. 93
Ukazatel informuje o tom, kolikrát se ve sledovaném období obrátily závazky při daných tržbách. (Pešková, Jindřichovská, 2012) Souvisejícím ukazatelem je doba obratu závazků: 𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘ů =
𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
× 365
(26)
Zdroj: Konečný, Finanční analýza a plánování, 2005, s. 60
Tímto ukazatelem se odhaduje doba mezi nákupem a úhradou. Hodnota ukazatele se porovnává s dobou obratu pohledávek a měla by dosáhnout alespoň jeho hodnoty, popř. být delší. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013) Obratový cyklus peněz Obratový cyklus peněz = DO zásob + DO pohledávek - DO závazků
(27)
Zdroj: Pešková, Jindřichovská, Finanční analýza, 2012, s. 94
Literární rešerše
25
Obratovým cyklem peněz je doba mezi platbou za materiál a přijetím inkasa. Jedná se o významný souhrnný indikátor. Určuje průměrnou dobu průchodu peněz všemi třemi formami oběžných aktiv až po přeměnu v peníze. Je-li doba kratší, znamená to, že prostředky jsou efektivně využity. (Pešková, Jindřichovská, 2012) Ukazatele zadluženosti Aktiva podniku jsou financována buď vlastními, nebo cizími zdroji. Ukazatelé zadluženosti následně měří rozsah, v jakém je podnik používá ke své-mu financování. Zadluženost ovlivňuje tržní hodnotu podniku, současně však zvyšuje riziko finanční nestability. (Sedláček, 2011) Ukazatelé zadluženosti nejprve srovnávají položky rozvahy, následně určují rozsah aktiv krytých cizími zdroji. Potom se zaměří na ukazatele odvozené z položek výkazu zisku a ztráty a určí, kolikrát jsou náklady na cizí financování pokryty provozním ziskem. (Blaha, 2006, s. 62) Celková zadluženost 𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 =
𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
(28)
Zdroj: Knápková, Pavelková, Šteker, Finanční analýza, 2013, s. 85
Jedná se o základní ukazatel celkové zadluženosti. Zvyšuje-li se hodnota tohoto ukazatele, znamená to, že se zvyšuje i riziko věřitelů. Je tedy pochopitelné, že věřitelé upřednostňují nižší hodnoty celkové zadluženosti. Také platí, že růst zadluženosti u finančně stabilního podniku může vést k zvýšení celkové rentability vložených prostředků. (Růčková, Roubíčková, 2012) Knápková, Pavelková a Šteker (2013) na straně 85 udávají, že doporučená hodnota by se měla pohybovat v rozmezí 30-60 %. Koeficient samofinancování 𝐾𝑜𝑒𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑛𝑡 𝑠𝑎𝑚𝑜𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛𝑐𝑜𝑣á𝑛í =
𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
(29)
Zdroj: Srpová, Řehoř, Základy podnikání, 2010, s. 325
Koeficient samofinancování je doplňkovým ukazatelem k celkové zadluženosti a jejich součet by měl být přibližně 1. Je považován za jeden z nejdůležitějších ukazatelů zadluženosti pro hodnocení celkové finanční situace, nicméně opět je důležité jeho návaznost na ukazatele rentability. (Růčková, Roubičková, 2012, s. 128) Míra zadluženosti 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒
𝑀í𝑟𝑎 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖 = 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
(30)
Zdroj: Knápková, Pavelková, Šteker, Finanční analýza, 2013, s. 86
Literární rešerše
26
V některých odborných literaturách je možné se setkat s pojmenováním koeficient zadluženosti nebo zadluženost vlastního kapitálu. Jedná se o další významný ukazatel, který poměřuje cizí zdroje s vlastními zdroji. Míra zadluženosti je významná například pro banku rozhodující se, zda danému podniku poskytne úvěr, či nikoli. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013) Úrokové krytí 𝐸𝐵𝐼𝑇
Ú𝑟𝑜𝑘𝑜𝑣é 𝑘𝑟𝑦𝑡í = 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é ú𝑟𝑜𝑘𝑦
(31)
Zdroj: Scholleová, Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy, 2012, s. 181
Hodnotu úrokového krytí podnik počítá především proto, aby zjistil, zda je jeho dluhové zatížení únosné. Ukazatel informuje o tom, kolikrát je zisk vyšší než placené úroky. (Růčková, Roubíčková, 2012) Sedláček (2001) na straně 71 říká, že úroky by měli být pokryty ziskem 3x až 6x. Je potřeba však brát toto doporučení s rezervou. Finanční páka 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
𝐹𝑖𝑛𝑎č𝑛í 𝑝á𝑘𝑎 = 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
(32)
Zdroj: Konečný, Finanční analýza a plánování, 2005, s. 62
Finanční páka představuje poměr ziskovosti vlastního kapitálu k ziskovosti celkového kapitálu. Je-li hodnota ukazatele větší než 1, znamená to, že ziskovost vlastního kapitálu je vyšší než ziskovost celkového kapitálu. Tato skutečnost je nazývána jako „účinek finanční páky“. Pojem „páka“ je chápán jako možnost zvýšení ziskovosti vlastního kapitálu připojením cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu. (Konečný, 2005, s. 62) Ukazatele likvidity Ukazatelé likvidity představují schopnost podniku hradit své závazky. Likvidita je v přímém protikladu s rentabilitou, protože aby byl podnik likvidní, musí mít vázány určité prostředky v oběžném majetku, které v sobě váží kapitál. (Kislingerová a kol., 2010) Běžná likvidita 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
𝐵ěž𝑛á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 = 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎
(33)
Zdroj: Pešková, Jindřichovská, Finanční analýza, 2012, s. 105
Ukazatel běžné likvidity informuje o tom, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, tedy do jaké míry by byl podnik schopen uhradit své
Literární rešerše
27
závazky, kdyby v daném okamžiku proměnil všechna oběžná aktiva na hotovost. Ukazatel nezohledňuje krátkodobé závazky po splatnosti. (Růčková, 2011) V jednotlivých odborných literaturách se může odlišovat konstrukce ukazatele. Podle Peškové a Jindřichovské (2012) je ukazatel běžné likvidity poměr oběžných aktiv a krátkodobých pasiv. Ministerstvo průmyslu a obchodu běžnou likviditu formuluje jako: 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
𝐿𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 𝐿3 = 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦+𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑏𝑎𝑛𝑘𝑜𝑣𝑛í ú𝑣ě𝑟𝑦
(34)
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2014, s. 154
Pešková a Jindřichovská (2012) na straně 105 uvádí, že hodnota běžné likvidity by se měla pohybovat v intervalu 1-2,5. Knápková, Pavelková a Šteker (2013) však na straně 92 tvrdí, že je-li hodnota ukazatele rovna 1, podniková likvidita je značně riziková. Doporučuje tedy hodnotu v rozmezí 1,5-2,5. Pohotová likvidita 𝑃𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =
𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎−𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎
(35)
Zdroj: Sedláček, Finanční analýza podniku, 2011, s. 67
Pohotová likvidita obsahuje v čitateli pouze peněžní prostředky, krátkodobé pohledávky a krátkodobé cenné papíry. Snaží se upustit od nedostatků odstraněním nejméně likvidních zásob. Z analytických důvodů se doporučuje sledovat poměr mezi běžnou a pohotovou likviditou. Dle Sedláčka (2011) by neměla hodnota pohotové likvidity klesnout pod 1. Ministerstvo průmyslu a obchodu má opět trochu odlišné pojmenování jednotlivých položek ukazatele. 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦+𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘
𝐿𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 𝐿2 = 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦+𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑏𝑎𝑛𝑘𝑜𝑣𝑛í ú𝑣ě𝑟𝑦
(36)
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2014, s. 154
Okamžitá likvidita 𝑂𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =
𝑝𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎
(37)
Zdroj: Kislingerová a kol., Manažerské finance, 2010, s. 105
Jedná se o nejpřísnější poměr ukazatelů likvidity. Okamžitá likvidita počítá pouze s penězi na bankovních účtech, v pokladně a s krátkodobými cennými papíry. Doporučená hodnota ukazatele je 2. (Kislingerová a kol., 2010, s. 105)
Literární rešerše
28
Dle Ministerstva průmyslu a obchodu je okamžitá likvidita formulována jako: 𝐿𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 𝐿1 =
𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦+𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑏𝑎𝑛𝑘𝑜𝑣𝑛í ú𝑣ě𝑟𝑦
(38)
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2014, s. 154
V bakalářské práci se bude využívat formulací ukazatelů likvidity dle Ministerstva průmyslu a obchodu. 3.5.4
Souhrnné indexy hodnocení
Finanční situaci podniku lze posoudit pomocí velkého počtu rozdílových a poměrových ukazatelů. Tyto ukazatele však mají omezenou vypovídací schopnost, protože charakterizují pouze určitý úsek činnosti podniku. Vytvářejí se proto soustavy ukazatelů, které lépe posuzují situaci podniku. Rostoucí počet ukazatelů v modelu umožňuje detailnější zobrazení finančně-ekonomické situace podniku. (Sedláček, 2011, s. 81) U souhrnných indexů je potřebné mít dostatečně dlouhou časovou řadu, aby byla zajištěna větší průkaznost výsledků z těchto modelů. Růčková (2011) na straně 127 klade důraz na skutečnost, že by nikdy nemělo být vytvořeno kategorické rozhodnutí na základě jednoho čísla. Důvod je hlavně ten, že model obsahuje ukazatele, které nemusí být využívány všemi podniky, a proto by nebylo možné tento model naplnit. Většina souhrnných modelů je z amerického prostředí, které se od českého prostředí velmi odlišuje. V Americe jsou využívána data z kapitálového trhu, protože se zde nachází velký počet firem obchodovaných na burzách a mimoburzovních trzích, a jde především o zvyšování tržní hodnoty firmy a tvorbu zisku. Zatímco v České republice je velmi nízký počet firem obchodo-vaných na burze a většina firem je zainteresovaná na co nejmenších daňových odvodech. Existují i modely, které byly vytvořeny na podmínky českého ekonomického prostředí. Jedná se především o index důvěryhodnosti. Altmanův model Altmanův index je převzat z podmínek americké tržní ekonomiky velmi silně reagující na efektivní kapitálový trh, což rozhodně nekopíruje podmínky v České republice. (Růčková, 2011, s. 129) Model se opírá o diskriminační analýzu, která byla uskutečněna u řady zbankrotovaných firem v roce 1968. Profesor E. I. Altman zavedl pro podniky s veřejně obchodovatelnými akciemi diskriminační funkci, která předvídá finanční vývoj zbylých firem. (Sedláček, 2011) Jelikož je bakalářská práce aplikovaná na firmu, která není veřejně obchodovatelná na burze cenných papírů, je uplatnění tohoto modelu zcela bezdůvodné.
Literární rešerše
29
Kralickův Quicktest Kralickův Quicktest byl sestaven profesorem Kralickem na počátku 90. let (1991) a využívá se především v německy mluvících zemích. (Vochozka, 2011) Model vyhodnocuje zvolené skupiny ukazatelů v rámci předem stanoveného bodového ohodnocení, podle kterého se bodují výsledné hodnoty firem. Model je následně vypočítán jako aritmetickým průměrem daných hodnot. (Pešková, Jindřichovská, 2012) Model Kralickův Quicktest nebude v praktické části práce na analyzovanou společnost aplikován. Index důvěryhodnosti Jedná se o český model vyhotovený Inkou a Ivanem Neumaierovými pro vyhodnocení finanční situace v českých firmách. Model je vyjádřen rovnicí, která zahrnuje ukazatele aktivity, rentability, zadluženosti a likvidity. Každý ukazatel má svou váhu podle jeho hodnoty v odvětví. Model tedy přihlíží k jednotlivým odvětvím. (Růčková, 2011) Na základě studií ratingových modelů vytvořili manželé Neumaierovi základ pro skupinu bonitních a bankrotních indexů IN a sestavili stavebnicový model pro odhad rizika. Souběžně se snažili zlepšit postup finanční analýzy pomocí pyramidových rozkladů, důsledným odděleným sledováním tvorby a dělením podnikové produkční síly. (Neumaierovi, 2008, s. 144) Svou povahou patří INFA do pyramidových soustav ukazatelů. Dokáže odpovědět na otázku, jak pravděpodobně hodně je podnik bonitní. Dále je schopna odhalit způsob vzniku čisté současné hodnoty. Mezi přednosti modelu patří:
monitorování vzájemných vazeb výnosnosti a rizika; využití k benchmarketingu s konkurentem nebo odvětvím; systém lze aplikovat na podniky různých velikosti aj.
Jedná se o složitější systém, proto je důležité seznámit se s ním a pochopit ho. (Neumaierovi, 2005, s. 4-7) Postupem času se skupina indexů IN začala rozvíjet. V roce 1995 vznikl bankrotní index IN95. O čtyři roky později chtěli manželé Neumaierovi postihnout vazbu na tvorbu hodnoty, a tak vznikl index IN99. Oba tyto modely (bankrotní a bonitní) se následně v roce 2002 spojily v indexu IN01. (Neumaierovi, 2008, s. 144) 𝐴
𝐼𝑁95 = 𝑉1 𝐶𝑍 + 𝑉2 kde:
𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑈
+ 𝑉3
A = celková aktiva CZ = cizí zdroje U = nákladové úroky T = tržby OA = oběžná aktiva
𝐸𝐵𝐼𝑇 𝐴
𝑇
𝑂𝐴
+ 𝑉4 𝐴 + 𝑉5 (𝐾𝑍+𝐾𝐵𝑈) + 𝑉6
𝑍𝑃𝐿 𝑇
(39)
Literární rešerše
30
KZ = krátkodobé závazky KBU = krátkodobé bankovní úvěry ZPL = závazky po lhůtě splatnosti Zdroj: Růčková, Finanční analýza, 2011, s. 74-75
Vychází-li hodnota indexu větší než 2, finanční situace podniku je uspokojivá. Nachází-li se index v intervalu 1-2, je v šedé zóně nevyhraněných výsledků. Je-li index menší než 1, je podnik vážně ohrožen finančními problémy. (Sedláček, 2011) Index IN99, který je obměnou indexu IN95, akceptuje pohled vlastníka a vyjadřuje kvalitu podniku z hlediska jeho finanční výkonnosti. (Sedláček, 2011, s. 111) Žídková a Rosochatecká (2009) na straně 105 uvádí tyto hodnoty vah: 𝐴
𝐼𝑁99 = −0,017 𝐶𝑍 + 4,573
𝐸𝐵𝐼𝑇 𝐴
𝑇
𝑂𝐴
+ 0,481 𝐴 + 0,015 (𝐾𝑍+𝐾𝐵𝑈)
(40)
Zdroj: Žídková, Rosochatecká, Ekonomika podniků, 2009, s. 105
Je-li hodnota modelu IN99 nad 2,07, ekonomický zisk má kladnou hodnotu. Pokud je však hodnota pod 0,684, ekonomický zisk je záporný. Hodnota v intervalu 0,684-2,07 se nachází v šedé zóně, což pro podnik znamená, že se vyskytují určité problémy spějící k bankrotu. (Žídková, Rosochatecká, 2009) Jak již bylo řečeno, index IN01 vznikl sloučením předchozích dvou indexů: 𝐴
𝐼𝑁01 = 0,13 𝐶𝑍 + 0,04
𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑈
+ 3,92
𝐸𝐵𝐼𝑇 𝐴
𝑇
𝑂𝐴
0,21 𝐴 + 0,09 (𝐾𝑍+𝐾𝐵𝑈)
(41)
Zdroj: Růčková, Finanční analýza, 2011, s. 76
Růčková a Jindřichovská (2011) na straně 96 interpretují výsledky následovně:
IN01 < 0,75 IN01 > 1,77 0,75 < IN01 < 1,77
podnik s 86% pravděpodobností spěje k bankrotu podnik tvoří hodnotu s 67% pravděpodobností podnik se nachází v tzv. šedé zóně
Nejnovějším modelem je index IN05 z roku 2005. Model představuje kombinaci bankrotního a bonitního modelu. (Pešková, Jindřichovská, 2012) 𝐼𝑁05 = 0,13
𝐴 𝐶𝑍
+ 0,04
𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑈
+ 3,97
𝐸𝐵𝐼𝑇 𝐴
𝑇
𝑂𝐴
𝐴
(𝐾𝑍+𝐾𝐵𝑈)
0,21 + 0,09
(42)
Zdroj: Inka a Ivan Neumaierovi, Index IN05, 2005, s. 145
Je-li hodnota indexu menší než 0,9, podnik má vážné finanční problémy. Má-li hodnotu větší než 1,6, finanční situace podniku je dobrá. V intervalu 0,9-1,6 se pohybují rizikové firmy. (Pešková, Jindřichovská, 2012)
Literární rešerše
31
Index IN05 je schopen vyjádřit, zda pravděpodobně podnik je nebo není bonitní a signalizovat, zda pravděpodobně bude mít podnik problémy se splácením svých dluhů. Silnými stránkami modelu jsou (Neumaierovi, 2008): jednoduchý výpočet; využití veřejně dostupných finančních dat; jednoznačnost výsledků. Je však důležité nezapomínat, že index IN05 byl vytvořen a otestován na datech převážně středních a velkých průmyslových podniků, tudíž pro tyto podniky bude jeho vypovídající schopnost nejlepší a vyjadřuje výkonnost podniku v ročním časovém horizontu. (Neumaierovi, 2008, s. 5) Výhodou indexů IN je spojení věřitelského a vlastnického pohledu. Je možné je aplikovat na vyhodnocení minulosti, současnosti i ohodnocení pravděpodobné budoucí výkonnosti firmy. (Neumaierovi, 2005)
Metodika
32
4 Metodika Úvod bakalářské práce ve stručnosti uvede do problematiky, kterou se práce bude zabývat. Následně budou detailně vytyčeny hlavní a dílčí cíle, na jejichž základě se bude během práce postupovat. Bakalářská práce bude rozdělena do dvou základních částí – literární rešerše a vlastní práce. V literární rešerši budou na základě odborné literatury shrnuty podstatné informace týkající se finanční analýzy. Nejprve bude objasněna definice podnik – co je dle platných českých a evropských norem chápáno pod pojmem podnik a jaké jsou jeho formy. Dále bude popsána kvalifikace odvětví ekonomické činnosti CZNACE, díky níž budou srovnávány hodnoty vybraného podniku s odvětvím, do kterého podnik spadá. Zbylá část se již bude zabývat finanční analýzou. Ve stručnosti budou objasněni uživatelé finanční analýzy, zdroje dat, z kterých se při analýze bude čerpat, a vybrané metody finanční analýzy. K popisu každého ukazatele bude zahrnut vzorec, podle něhož se při zhodnocování finanční situace podniku bude postupovat. V poslední části metod finanční analýzy budou vysvětleny souhrnné indexy hodnocení. Jelikož je většina těchto souhrnných modelů vytvořena na základě zahraniční tržní ekonomiky, která se od českého trhu odlišuje, budou vybrané zahraniční modely pouze popsány a v praktické části se jejich výpočtem nebude nezabývat. Větší pozornost bude věnována indexu důvěryhodnosti, který byl vytvořen pro zhodnocení finanční situace v českých firmách. V teoretické části bude popsán jeho vývoj a přeměny v čase, v praktické části se pak bude pracovat jen s nejnovějším modelem skupiny IN. Skutečnosti popsané v této kapitole následně poslouží jako podklad ke zpracování praktické části. Veškerá použitá odborná literatura, která při zpracování literární rešerše sloužila jako podklad, bude uvedena v závěru práce. V praktické části budou informace z teoretické práce aplikovány na reálnou společnost, kterou je středně velký výrobní podnik sídlící na jižní Moravě. Data, potřebná pro finanční analýzu budou čerpána z finančních výkazů za období 2010-2014. Účetní výkazy, včetně výročních zpráv za roky 2010-2013, byly poskytnuty ekonomkou vybrané společnosti. Samotná finanční analýza bude prováděna po jednotlivých skupinách ukazatelů. Postupně budou zjištěny hodnoty absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů. U absolutních ukazatelů bude zhodnocena horizontální a vertikální analýza, doplněná o pravidla financování. Analýza rozdílových ukazatelů bude spočívat v zjištění a porovnání čistého pracovního kapitálu. V nejrozšířenější části, analýze poměrových ukazatelů, budou postupně propočítány ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. V poslední kapitole bude zhodnocena bonita podniku ve zkoumaném období prostřednictvím souhrnného indexu IN05. U každého ukazatele budou z důvodu přehlednosti vypočítané hodnoty vyobrazeny v tabulce. Hodnoty budou okomentovány, v případě doporučených hodnot, s těmito hodnotami porovnány a u nepříznivě vycházejících hodnot bude najita jejich příčina. Některé kapitoly budou doplněny grafem pro snadnější zhodnocení dané situace. Vybrané ukazatele bude možné porovnat s odvětvím. Bude se jednat o ukazatele, jejichž hodnoty lze získat prostřednictvím
Metodika
33
benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA, který je dostupný na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. V kapitole „Shrnutí výsledků finanční analýzy“ bude ve stručnosti po ukazatelích popsána situace, která byla v praktické části zjištěna. V případě, že by společnost měla v některých oblastech nedostatky, bude na ně upozorněno, aby následně v kapitole „Návrhy a doporučení“ byla popsána doporučení, díky nimž by společnost tyto nedostatky mohla omezit, případně se jich úplně vyvarovat.
Vlastní práce
34
5 Vlastní práce V praktické části bude na základě účetních výkazů za období 2010-2014 provedeny metody finanční analýzy s využitím ukazatelů popsaných v literární rešerši. Nejprve však bude krátce představena společnost Šroubárna Kyjov, spol. s r. o.
5.1
Charakteristika podniku
Společnost Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. byla založena v roce 1950. Již v této době získala významnou pozici na trhu se spojovacím materiálem. V roce 1991 byla společnost privatizována a začala se orientovat na zahraniční trhy. V současné době do zahraničí směřuje téměř 80 % jejich veškeré produkce. O 17 let později, tj. v roce 2008, získaly 100% podíl firmy TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. Šroubárna Kyjov je tedy součástí skupiny Třinecké železárny/Moravia steel. Společnost je dlouholetým a kvalitním výrobcem spojovacího materiálu. Vyrábí komponenty především pro stavebnictví, strojírenství, železnice, důlní a automobilový průmysl. Hlavní vizí společnosti je dlouhodobě prosperující a stabilní společnost s vedoucím postavením na trhu železničních šroubů a výkovků osově symetrických dílů v Evropě. Toho chce dosáhnout prostřednictvím zvyšování podílu výrobků s vyšší přidanou hodnotou s využitím specializovaných vysoko výkonnostních kovacích linek. Společnost je držitelem certifikátu ISO 14001 a ISO 9001 společnosti Lloyd´s Register Quality Assurance a patří do skupiny dodavatelů německé dráhy DB AG (dodavatel Q1). Řada výrobků je homologována dalšími evropskými drahami, jako jsou španělské RENFE, švýcarské SBB nebo britské NETWORK RAIL. Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. v současné době zaměstnává přes 300 zaměstnanců. V roce 2014 bylo vyrobeno 26 377 tun výrobního materiálu, což představuje téměř 91 % zpracovaného materiálu z TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN a. s. Tržby z prodeje vlastních výrobků dosáhly 985 mil. Kč. Na tuzemský trh směřovalo 21 % výrobků, 79 % pak na zahraniční trh. Bilanční suma roční rozvahy je necelých 750 mil. Kč. Z výše uvedených hodnot lze dle nařízení Evropské komise 800/2008 považovat společnost za střední podnik. Sice nesplňuje podmínku počtu zaměstnanců do 250 osob, ale její roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR (asi 1 350 mil. Kč) a bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR (asi 1 200 mil. Kč). Dále dle nařízení Evropské komise 800/2008 můžeme podnik považovat za propojený podnik, protože většinu hlasovacích práv, které náleží společníkům, vlastní jiný podnik. Podle kvalifikace CZ-NACE spadá Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. do skupiny 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků.
Vlastní práce
5.2
35
Analýza absolutních ukazatelů
V první části posouzení finančního zdraví společnosti bude provedena analýza absolutních ukazatelů, která postupně rozebere jednotlivé položky účetních výkazů. Navzájem je mezi sebou porovnává a zachycuje jejich vztah vzhledem k danému celku.
Horizontální analýza První z analýz absolutních ukazatelů zkoumá vývoj položek jednotlivých účetních výkazů v čase. Postupně budou interpretovány výsledky jednotlivých analýz aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztráty. Jednotlivé tabulky zachycují absolutní a relativní výši změny za období 2010-2014. Tab. 3
Horizontální analýza aktiv AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v%
D10/11 D11/12 D12/13 D13/14 -23 387 5 230 59 359 116 017 -3,95 0,92 10,35 18,34 -7 874 -2 778 39 782 -1 654 -2,71 -0,98 14,21 -0,52 127 -45 -34 1 140 244,23 -25,14 -25,37 1140,00 -8 001 -2 733 39 816 -2 794 -2,75 -0,97 14,23 -0,87 0 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 -16 296 5 155 23 867 117 516 -5,43 1,82 8,27 37,60 15 542 -24 296 13 097 13 035 8,27 -11,95 7,31 6,78 119 -185 -18 10 69,59 -63,79 -17,14 11,49 -33 140 20 002 13 706 17 274 -29,77 25,58 13,96 15,44 1 183 9 634 -2 918 87 197 227,50 565,71 -25,74 1035,72 783 2 853 -4 290 155 70,67 150,87 -90,43 34,14
Zdroj: Vlastní zpracovaní na základě účetních výkazů
Z horizontální analýzy aktiv lze v období 2010-2014 pozorovat rostoucí trend. V roce 2011 klesla aktiva o necelé 4 %, v absolutním vyjádření o 23 387 tis. Kč, v následujících letech však začala postupně stoupat. Za sledované období celková aktiva vzrostla o 150 mil. Kč. V roce 2011 se jako v jediném roce ve sledovaném období stav celkových aktiv oproti předchozímu roku snížil. Největší podíl na tomto snížení měl úbytek krátkodobých pohledávek, které klesly o 33 140 tis. Kč, v relativním vyjádření o 30 %. Od roku 2012 začala aktiva postupně růst. V roce 2012 byl růst způsoben položkami oběžného majetku, především zvýšením krátkodobých poskytnutých záloh a peněžních prostředků na bankovních účtech. V následujícím roce vzrostla aktiva o 10 % (o 59 359 tis. Kč). V tomto roce zaznamenal nárůst jak dlouhodobý majetek, tak oběžná aktiva. Největší ná-
Vlastní práce
36
růst je možné sledovat u dlouhodobého hmotného majetku, konkrétně u staveb, z důvodu nákupu výrobní haly. V posledním sledovaném roce se aktiva zvýšila o 18 % (o 116 017 tis. Kč). Tento růst byl částečně ovlivněn zvýšením krátkodobého finančního majetku na účtech banky. Ve sledovaném období dlouhodobý majetek spíše klesal, výjimkou je rok 2013, v kterém, oproti roku 2012, vzrostl o 39 782 tis. Kč, tedy o 14 %. V tomto roce, jak již bylo zmiňováno výše, růst dlouhodobého majetku způsobila koupě výrobní haly. Dlouhodobý nehmotný majetek, který tvoří pouze software společnosti, zaznamenal výrazný nárůst v roce 2014, a to o 1 140%. Dlouhodobý finanční majetek společnost nemá. Oběžná aktiva měla stejný trend, jako celková aktiva. V prvním roce pozorování mírně klesla o 16 296 tis. Kč, v relativním vyjádření o 5,43 %, v následujících letech postupně rostla. Největší nárůst nastal v roce 2014, kdy oběžná aktiva vzrostla oproti předešlému roku o téměř 38 % (o 117 516 tis. Kč). Jednotlivé položky oběžných aktiv byly ve sledovaném období spíše konstantní. Výjimkou byl krátkodobý finanční majetek, jehož hodnota byla v roce 2014 180x větší než na začátku sledování, tedy v roce 2010. Tab. 4
Horizontální analýza pasiv PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodáření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení
v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v%
D10/11 D11/12 D12/13 D13/14 -23 387 5 230 59 359 116 017 -3,95 0,92 10,35 18,34 -3 041 5 301 86 693 99 243 -0,71 1,24 20,01 19,09 0 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 0 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 0 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 22 232 11 959 5 301 86 694 9,27 4,57 1,94 31,05 -25 273 -6 658 81 392 12 549 -67,88 -55,67 1535,41 14,48 -18 633 -71 -27 334 16 774 -11,73 -0,05 -19,51 14,87 2 892 6 000 -12 000 0 93,05 100,00 -100,00 0,00 2 213 -811 54 -1 298 7,96 -2,70 0,18 -4,43 -14 576 14 687 -2 814 18 072 -16,90 20,50 -3,26 21,64 -9 162 -19 947 -12 574 0 -21,98 -61,34 -100,00 0,00 -1 713 0 0 0 -100,00 0,00 0,00 0,00
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Celková pasiva měla logicky stejný trend jako aktiva. V prvním roce mírně poklesla, následně začala postupně růst, což bylo způsobeno především růstem vlastního kapitálu.
Vlastní práce
37
U většiny položek vlastního kapitálu společnosti, konkrétně u základního kapitálu a fondu tvořeného ze zisku, ve sledovaném období nenastala žádná změna. Konstantnost fondu tvořeného ze zisku byla způsobena splněním podmínky stanovené Zákonem o obchodních korporacích, a to povinností tvořit zákonný rezervní fond do výše 10 % základního kapitálu. Ostatní a statutární fondy společnost nevytváří. Za růstem vlastního kapitálu stál výsledek hospodaření, především nerozdělený zisk z minulých let. Výsledek hospodaření v běžném účetním období po rozhodnutí valné hromady nebyl rozdělen a postupně se přičítal k ziskům z minulých let. U vlastního kapitálu lze největší změnu vypozorovat v roce 2013, kdy vzrostl o 20 % (o 86 693 tis. Kč) oproti roku předcházejícímu. V tomto roce se navýšil i výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného účetního období. Právě u výsledku hospodaření běžného účetního období lze pozorovat razantní nárůst o 1 535 %.
Graf 1 Porovnání výsledku hospodaření minulých let s výsledkem hospodaření běžného účetního období (v tis. Kč) Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Cizí zdroje až do roku 2014 klesaly, z důvodu postupného snižování bankovních úvěrů. To trvalo až do roku 2013, kdy společnost všechny úvěry plně uhradila. V prvních třech sledovaných letech společnost tvořila rezervy na opravy dlouhodobého hmotného majetku. V průběhu roku 2013 byly provedeny opravy strojního zařízení a rezerva byla rozpuštěna. Dlouhodobé závazky, které společnost ve sledovaném období vykazovala, jsou z titulu odloženého daňového závazku a mezi lety 2010-2014 byly relativně konstantní. Společnost neměla žádný finanční leasing.
Vlastní práce Tab. 5
38
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Nákladové úroky Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)
v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v% v tis. Kč v%
D10/11 58 944 8,04 6 243 5,56 2 086 5,31 -3 845 -44,87 -33 076 -66,57 -519 -28,33 1 415 -41,34 -6 388 -70,74 -25 273 -67,88 -31 661 -68,44
D11/12 -19 204 -2,43 1 121 0,95 -1 644 -3,97 491 10,39 -7 470 -44,98 -421 -32,06 -677 33,72 -1 489 -56,36 -6 658 -55,67 -8 147 -55,80
D12/13 129 387 16,75 11 805 9,87 -5 454 -13,73 -1 839 -35,26 73 406 803,22 -473 -53,03 8 874 -330,50 888 77,02 81 392 1535,41 82 280 1274,87
D13/14 88 756 9,84 13 039 9,92 7 032 20,51 3 199 94,76 30 804 37,32 -142 -33,89 -7 374 -119,15 10 881 533,12 12 549 14,48 23 430 26,40
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Z výkazu zisku a ztráty je očividné, že se společnost zaměřuje na prodej vlastních výrobků a služeb. Největší nárůst tržeb společnost zaznamenala v roce 2013, kdy tržby oproti předchozímu roku vzrostly téměř o 17 %, v absolutním vyjádření o 129 387 tis. Kč. V roce 2012 tržby mírně poklesy o 2, 43 %. V následujících letech tržby začaly růst – v roce 2013 o 16,75 % a v roce 2014 o 9,84 %. Příčinou může být pokračující trend výstavby a oprav železnic nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. U osobních nákladů nastal největší nárůst v roce 2013, kdy je společnost oproti minulému roku navýšila o 11 805 tis. Kč. Navýšení se týkalo především mzdových nákladů. Ostatní provozní náklady, do kterých jsou zahrnuty např. zrušené závazky, pojistné plnění, dary, odpisy pohledávek nebo zúčtování dodanění automobilů, zaznamenaly největší pokles v roce 2011 o 3 845 tis. Kč (o 44,87 %), naopak největší nárůst byl v roce 2014, kdy položka vzrostla o 3 199 tis. Kč (o 94,76 %). Provozní výsledek hospodaření měl ve všech sledovaných letech kladné hodnoty. Do roku 2013 klesal, poté výrazně vzrostl o 73 406 tis. Kč. Nákladové úroky klesaly, důvodem bylo splacení bankovních úvěrů v roku 2013. Finanční výsledek hospodaření vykazoval ve většině let analyzovaného období záporné hodnoty. Ovlivnily ho nákladové úroky a ostatní finanční náklady. Mimořádný výsledek hospodaření v období 2010-2014 společnost nevykazovala. Výsledek hospodaření za účetní období, stejně jako provozní výsledek hospodaření, do poloviny sledovaného období klesal, což znázorňuje graf 2. V roce 2013 výsledek hospodaření zaznamenal největší nárůst, a to o 1 535, 41 %, z 5 301 tis. Kč na 86 693 tis. Kč. Hlavní příčinou může být rozpuštění rezervy na opravu strojního zařízení.
Vlastní práce
39
Graf 2 Vývoj výsledku hospodaření za účetní období v letech 2010-2014 (v tis. Kč) Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Vertikální analýza Smyslem vertikální analýzy je zobrazit procentní podíl jednotlivých položek výkazů k jedné zvolené základně. V rozvaze bude základnou zvolena celková výše aktiv a pasiv, ve výkazu zisku a ztráty tržby za prodej vlastních výrobků. Tab. 6
Vertikální analýza aktiv (v %) 2010
2011
2012
2013
2014
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
49,12
49,76
48,82
50,52
42,47
0,01
0,03
0,02
0,02
0,17
Dlouhodobý hmotný majetek
49,11
49,72
48,79
50,51
42,31
Dlouhodobý finanční majetek
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
50,69
49,91
50,36
49,40
57,44
AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek
Oběžná aktiva Zásoby
31,76
35,80
31,23
30,37
27,41
Dlouhodobé pohledávky
0,03
0,05
0,02
0,01
0,01
Krátkodobé pohledávky
18,82
13,76
17,13
17,68
17,25
Krátkodobý finanční majetek
0,09
0,30
1,98
1,33
12,77
Časové rozlišení
0,00
0,00
0,77
0,00
0,00
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Z vertikální analýzy aktiv je možné si v celém sledovaném období všimnout, že celková aktiva byla téměř z 50 % tvořena dlouhodobým majetkem a z 50 % oběžnými aktivy. Kromě roku 2013 měla oběžná aktiva v každém roce hodnocení o malý podíl více než dlouhodobý majetek. Největší rozdíl v poměru dlouhodobých a oběžných aktiv lze pozorovat v posledním sledovaném roce, kdy dlouhodobý majetek tvořil 43 % z celkových aktiv a oběžná aktiva 57 %. Dlouhodobý hmotný majetek měl v celkovém dlouhodobém majetku majoritní postavení, pouze pár setin procenta tvořil dlouhodobý nehmotný majetek. Oběžná aktiva byla tvořena především ze zásob a krátkodobých pohledávek. V roce 2014 se razantně zvýšil podíl krátko-dobého finančního majetku.
Vlastní práce
40
Graf 3 Podíl dlouhodobého majetku, oběžných aktiv a časového rozlišení na aktivech (v %) Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Pasiva byla v průměru ze 78 % tvořena z vlastních zdrojů a z 22 % z cizích zdrojů. Na vlastním kapitále měl největší podíl výsledek hospodaření minulých let. Spolu s ním se na 78% části podílel i základní kapitál, rezervní fond a výsledek hospodaření běžného účetního období. Cizí zdroje byly tvořeny z dlouhodobých a krátkodobých závazků, malé procento zaujímaly bankovní úvěry a rezervy. Tab. 7
Vertikální analýza pasiv (v %) 2010
2011
2012
2013
2014
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
Vlastní kapitál
72,86
75,32
75,56
82,17
82,69
Základní kapitál
23,67
24,64
24,42
22,13
18,70
Kapitálové fondy
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
2,37
2,46
2,44
2,21
1,87
Výsledek hospodaření minulých let
40,53
46,11
47,77
44,13
48,87
6,29
2,11
0,92
13,70
13,26
26,85
24,68
24,44
17,83
17,31
Rezervy
0,53
1,06
2,09
0,00
0,00
Dlouhodobé závazky
4,70
5,29
5,10
4,63
3,74
Krátkodobé závazky
14,58
12,61
15,06
13,20
13,57
Bankovní úvěry a výpomoci
7,05
5,72
2,19
0,00
0,00
Časové rozlišení
0,29
0,00
0,00
0,00
0,00
PASIVA CELKEM
Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech ve sledovaném období postupně narůstal. Od roku 2010 vzrostl o 10 %. Příčinou byl především narůstající výsledek hospodaření. Podíl cizích zdrojů v letech 2010-2014 logicky klesal. Důvo-
Vlastní práce
41
dem bylo rozpuštění rezerv a splacení bankovních úvěrů. Na cizích zdrojích se největší částí podílí krátkodobé závazky.
Graf 4 Podíl vlastního a cizího kapitálu na celkových pasivech (v %) Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Z důvodu velkého podílu vlastních zdrojů na celkovém kapitálu bylo prověřeno, zda byla dodržena pravidla financování. Bylo zjištěno, že podnik v celém sledovaném období nedodržel „zlaté pravidlo pari“. Pravidlo pari říká že, vlastní kapitál by měl být menší, výjimečně rovno, stálým aktivům. V případě analyzované společnost vlastní kapitál výrazně převyšuje stálá aktiva. Dále je možné si také všimnout, že při sledování změny v čase v letech 2011/2012 nebylo splněno „zlaté poměrové pravidlo“. Znamená to, že tempo růstu investic přesahuje tempo růstu tržeb, což není doporučováno. Jelikož toto pravidlo není splněno jen v jednom roce a pouze o 0,005 %, nebude podrobeno hlubšímu zkoumání. Tab. 8
Pravidla financování
1. Zlaté bilanční pravidlo (v tis. Kč) 2.Zlaté pravidlo vyrovnání rizika (v tis. Kč) 3. Zlaté pari pravidlo (v tis. Kč) 4. Zlaté poměrové pravidlo (v %)
2010 291 817 480 858 299 674 110 633
2011 284 845 471 399 283 259 96 705
2012 284 735 474 420 288 599 98 914
2013 320 209 549 167 312 484 83 526
2014 318 720 647 112 429 990 101 598
430 946 160 545
427 905 140 199
433 206 140 128
519 899 112 794
619 142 129 568
290 538 430 946
282 664 427 905
279 886 433 206
319 668 519 899
318 014 619 142
D2010/2011
D2011/2012
D2012/2013
D2013/2014
0,97 1,08
0,99 0,98
1,14 1,17
0,99 1,10
ANO ANO ANO
NE
NE
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
U vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty bývá nejčastěji za základu volen součet tržeb za prodej zboží a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Jelikož se analyzovaná společnost prodejem zboží nezabývá, za základu byly zvoleny tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Největší podíl na tržbách měla výkonová spotřeba, která v průměru tvořila 78% část. Další výraznou položkou výkazu zisku a ztráty podílející se na tržbách byla přidaná hodnota, jejíž část představovala průměrně 25 %. Podíl osobních ná-
Vlastní práce
42
kladů, které zahrnují mzdy a náklady s nimi spojené, byl v analyzovaném období relativně konstantní. Odpisy dlouhodobého majetku měly v průměru 4,74% podíl na tržbách. Nejmenší hodnotu vykazovaly v roce 2013 – 3,8 %, naopak nejvyšší v roce 2010, a to 5,36 %. Provozní výsledek hospodaření byl ve všech letech sledovaného období kladný. Největší část tržeb tvořil v posledním roce sledování – 11,44 %. Nákladové úroky se během let 2010-2014 postupně snižovaly až na 0,03 %, což je o 0,22 % méně v roce 2010. Finanční výsledek hospodaření vykazoval ve většině hodnocených období, kromě roku 2013, záporný podíl na tržbách. Podíl daně z příjmů za běžnou činnost do roku 2012 klesal, poté načal růst. V roce 2013 představoval 1,30% podíl, což představuje nejvyšší hodnotu. Stejně jako daň, klesal do roku 2012 i výsledek hospodaření za účetní období. I ten dosahoval nejvyššího podílu na konci sledovaného období, a to 10,02 %. Tab. 9
Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty (v %) 2010
2011
2012
2013
2014
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
Výkonová spotřeba
78,82
80,54
78,57
79,92
72,91
Přidaná hodnota
28,02
22,73
22,51
25,77
30,45
Osobní náklady
15,32
14,97
15,49
14,58
14,59
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
5,36
5,23
5,14
3,80
4,17
Ostatní provozní náklady
0,11
0,14
0,35
0,63
0,19
Provozní výsledek hospodaření
6,78
2,10
1,18
9,15
11,44
Nákladové úroky
0,25
0,17
0,12
0,05
0,03
-0,47
-0,25
-0,35
0,69
-0,12
1,23
0,33
0,15
0,23
1,30
5,08
1,51
0,69
9,61
10,02
6,31
1,84
0,84
9,84
11,32
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Vlastní práce
5.3
43
Analýza rozdílových ukazatelů
V analýze rozdílových ukazatelů bude zhodnocen nejčastěji využívaný ukazatel, a to čistého pracovního kapitálu (ČPK). Počítá se jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých cizích zdrojů, které zahrnují krátkodobé závazky a krátkodobé úvěry a výpomoci. Čistý pracovní kapitál představuje část aktiv, které jsou financovány dlouhodobými zdroji. Výsledek čistého pracovního kapitálu podnik informuje o jeho solventnosti, tedy zda je schopen včas plnit své krátkodobé závazky vůči obchodním partnerům, popř. bankovním institucím. Jeho hodnota by měla být vždy kladná. Tab. 10
Vývoj čistého pracovního kapitálu (v tis. Kč) 2010
2011
2012
2013
2014
Oběžná aktiva
299 845
283 549
288 704
312 571
430 087
Krátkodobé cizí zdroje
110 633
96 705
98 914
83 526
101 598
189 212
186 844
189 790
229 045
328 489
Čistý pracovní kapitál
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
V tabulce č. 10 lze vidět vývoj čistého pracovního kapitálu za sledované období. Všechny jeho hodnoty byly kladné, což znamená, že podnik byl v letech 20102014 likvidní. V případě nutnosti by byl podnik schopen uhradit všechny krátkodobé závazky a neohrozil tím svou činnost. V letech 2010 až 2012 byly hodnoty čistého pracovního kapitálu velmi podobné, důvodem byla především konstantnost jak oběžných aktiv, tak krátkodobých závazků. Od roku 2013 začaly hodnoty postupně vzrůstat. Příčinou bylo splacení krátkodobých bankovních úvěrů a mírný nárůst oběžných aktiv. Nejvyšší hodnoty dosahoval čistý pracovní kapitál v roce 2014 a to i přes nárůst krátkodobých závazků, protože oběžná aktiva vzrostla o více jak třetinu původní hodnoty. Rostoucí trend čistého pracovního kapitálu potvrzuje graf č. 5.
Graf 5 Vývoj čistého pracovního kapitálu (v tis. Kč) Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Vlastní práce
5.4
44
Analýza poměrových ukazatelů
V následující kapitole budou posouzeny vývoj poměrových ukazatelů. Jsou považovány za základní nástroj finanční analýzy. Sledují vzájemný vztah ukazatelů z účetních výkazů pomocí jejich podílu. Postupně bude provedena analýza ukazatelů rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. 5.4.1
Ukazatele rentability
Rentabilita poměřuje různé formy zisku se zdroji, které na jeho dosažení byly vynaloženy. Je chápána jako ziskovost vloženého kapitálu. Tab. 11
Hodnoty ukazatele rentability (v %)
2010
2011
2012
2013
2014
ROI
6,29
2,11
0,92
13,70
13,26
ROA
8,13
2,80
1,28
14,09
15,02
ROE
8,64
2,79
1,22
16,67
16,03
ROS
6,14
1,95
0,94
9,35
10,98
10,48
3,48
1,59
16,23
17,38
ROCE
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Rentabilitu celkového kapitálu lze vyjádřit pomocí dvou ukazatelů. Prvním z nich je rentabilita vloženého kapitálu (ROI), tím druhým rentabilita celkového kapitálu (ROA). Z důvodu, že u vzorců pro výpočet rentability není pevně stanoven čitatel a aby výsledky ukazatelů nebyly identické, byl pro výpočet ROI za čitatele zvolen zisk po zdanění (EAT) a pro výpočet ROA zisk před úroky a zdaněním (EBIT). Rentabilita vloženého kapitálu s použitím EAT je zaměřena na zájmy vlastníků, protože EAT představuje výsledek hospodaření po zdanění, který je určen k rozdělení mezi vlastníky. Za sledované období se rentabilita vyvíjí nestabilně. Do roku 2012 hodnota ukazatele ROI, stejně jako i všechny ostatní ukazatele rentability, klesaly. Důvodem je klesající výsledek hospodaření za běžnou činnost v letech 2010-2012. V následujících analyzovaných letech společnost vykazovala vyšší výsledek hospodaření, což mělo pozitivní vliv na ukazatel. Nejvyšší hodnotu ukazatel dosahoval v roce 2013, a to 13,70 %, což znamená, že na 1 Kč celkového kapitálu připadá 0,137 Kč zisku po zdanění. Naopak nejmenší hodnota ROI byla v roce 2012, a to pouze 0,92 %. Rentabilita celkových aktiv (ROA) poměřuje aktiva se ziskem před zdaněním a úroky. V první části sledovaného období hodnota ukazatele klesala. V roce 2012 klesla na hodnotu 1,28 %, která byla nejnižší. Znamená to, že 1 Kč investovaného
Vlastní práce
45
kapitálu přinesla 0,0128 Kč zisku před úroky a zdaněním. Od roku 2012 začala hodnota růst. V roce 2014 vzrostla na 15,02 %, což představuje nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele. Interpretace rentability vloženého kapitálu a rentability celkových aktiv byla velmi obdobná. Hodnoty ROA byly vyšší, protože zahrnutý EBIT, na rozdíl od EAT, zahrnuje nákladové úroky a daň z příjmů. Rentabilita vlastního kapitálu by měla být předmětem zájmů vlastníků společnosti, protože představuje výnosnost kapitálu, který vložili do podniku. Ukazatel prochází podobným vývojem, jako dva předcházející – také do roku 2012 klesal. Nejlepší hodnotu má ukazatel v roce 2013 – 16,67 %. Z 1 Kč vlastního kapitálu vlastníkům připadá 0,1667 Kč čistého zisku. Rentabilita tržeb byla z důvodu pozdější komparace s odvětvím vypočtena jako podíl EBIT a obratu, který představuje součet tržeb za prodej zboží a výkonů. V roce 2010 byla hodnota ukazatele 6,14 %. Následující rok klesla o 4,19 % na 1,95 % a v roce 2012 dokonce na hodnotu 0,94 %. V roce 2013 zaznamenala rentabilita tržeb nárůst ukazatele o 8,41 %. Na konci sledovaného období dosahoval ukazatel nejvyšší hodnoty 10,93 %. Na korunu obratu v roce 2014 připadal halíř zisku před zdaněním a úroky. Hodnoty ukazatele ROA, ROE a ROS je možné v období 2010-2013 porovnat s odvětvím. Komparace podniku s odvětvím může být užitečná pro management společnosti, který tak může lépe identifikovat nedostatky ve finančním řízení. Vypočítané hodnoty ukazatelů budou porovnány s výsledky získanými z benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA, dostupného na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Tab. 12
Hodnoty ukazatele rentability pro odvětví CZ-NACE 25 (v %)
2010
2011
2012
2013
ROA
5,82
5,95
8,33
8,01
ROE
8,19
8,32
11,83
11,56
ROS
5,56
5,15
7,09
6,85
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA, 2005
Pro hodnoty ukazatele rentability je doporučen rostoucí trend. Odvětví toto doporučení takřka splňovalo, pouze v roce 2012 ukazatel zaznamenal mírný pokles. U analyzované společnosti byl růst hodnoty ukazatele prokázán v druhé části zkoumaného období, od roku 2012. Rentabilita celkových aktiv v letech 2011 a 2012 společnosti Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. vykazovala nižší hodnoty než odvětví, naopak v letech 2010 a 2013 hodnoty vyšší. V roce 2013 společnost převýšila odvětví dokonce o 6,08 %. Důvodem byl již zmiňovaný nárůst zisku. Obdobný vývoj měla rentabilita vlastního kapitálu. V roce 2010 měl ukazatel ROE velmi po-
Vlastní práce
46
dobnou hodnotu jako odvětví CZ-NACE 25. Na konci období společnost opět vykazovala vyšší hodnotu než odvětví, a to o 5,11 %. Také ukazatel rentability tržeb v roce 2013 převýšil odvětví. Pro podnik je to pozitivní zjištění, protože se mu na konci zkoumaného období vedlo daleko lépe, než podobným firmám v odvětví.
Graf 6 Srovnání hodnot ukazatele rentability s odvětvím (v %) Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Posledním zkoumaným ukazatelem ve skupině ukazatelů rentability byla rentabilita dlouhodobých zdrojů. Ukazatel poměřuje ziskovost z dlouhodobě vázaných zdrojů. Ze všech zkoumaných rentabilit, vykazoval ROCE největší hodnoty. Například v roce 2010 na korunu dlouhodobých zdrojů připadalo 0,1048 Kč hrubého zisku. Nejvyšší hodnotu měl ukazatel na konci období, kdy z koruny dlouhodobě vázaných zdrojů společnost získala 0,1738 Kč zisku před zdaněním a úroky. Analyzovaná společnost na konci sledovaného období vykazuje velmi dobré hodnoty ukazatelů rentability. Jak bylo výše uváděno, svými výsledky převyšuje i průměr odvětví. Pro management firmy to značí velmi pozitivní stav této části finanční analýzy. 5.4.2
Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity zobrazují, které složky majetku společnost využívá a jaký objem aktiv podnik skutečně potřebuje k dosažení tržeb. Postupně budou rozebrány obraty a doby obratu aktiv, dlouhodobého majetku, zásob, pohledávek a závazků. Z důvodu srovnání obratu aktiv s výsledky v odvětví, byl do vzorce pro výpočet obratů místo tržeb dosažen obrat, jakožto součet tržeb za prodej zboží a výkonů. Jelikož společnost žádné tržby z prodeje zboží nevykazuje, jedná se o poměr výkonů a příslušných položek výkazů.
Vlastní práce Tab. 13
47
Hodnoty obratů jednotlivých položek rozvahy (v obrátkách za rok) 2010
2011
2012
2013
2014
Obrat aktiv
1,32
1,44
1,36
1,51
1,37
Obrat DM
2,69
2,89
2,79
2,98
3,22
Obrat zásob
4,17
4,02
4,36
4,96
4,99
Obrat pohledávek
7,03
10,46
7,95
8,52
7,93
Obrat závazků
9,08
11,41
9,04
11,41
10,08
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů Tab. 14
Hodnoty doby obratů jednotlivých položek rozvahy (ve dnech) 2010
2011
2012
2013
2014
Doba obratu aktiv
275,78
253,62
268,02
242,26
266,91
Doba obratu zásob
87,58
90,79
83,72
73,59
73,16
Doba obratu pohledávek
51,90
34,90
45,90
42,84
46,05
Doba obratu závazků
40,20
31,99
40,36
31,98
36,22
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Obrat aktiv znázorňuje efektivnost využití celkových aktiv. Doporučená hodnota ukazatele by měla být větší než 1, aktiva by se tedy minimálně 1 za rok měla proměnit v tržby. Toto doporučení společnost splnila v celém analyzovaném období. Hodnoty ukazatele se pohybovali v intervalu 1,32-1,51. Nejlepší hodnota byla dosažena v roce 2013. Obrat aktiv je možné porovnat s odvětvím, které doporučenou hodnotu v letech 2010-2013 také překročilo. V roce 2010 pouze o 0,05 obrátek za rok. Lze tedy říct, že sledovaná společnost Šroubárna Kyjov, spol. s r. o., si ve sledovaném období vedla v obratu aktiv efektivněji, než podobné firmy. Tab. 15
Hodnoty ukazatele aktivity pro odvětví CZ-NACE 25 (v obrátkách za rok)
Obrat aktiv
2010
2011
2012
2013
1,05
1,16
1,18
1,17
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA, 2005
U doby obratu aktiv proměna aktiv v tržby trvala průměrně 261 dní. Nejlepší hodnoty dosahoval ukazatel v roce 2013, kdy obrat aktiv trval přes 242 dní. Naopak nejhorší byla doba obratu v roce 2010, a to téměř 276 dní. Obrat dlouhodobého majetku na začátku sledovaného období vykazoval nejhorší hodnotu, 2,69 obratů. V roce 2011 obrat mírně vzrostl na 2,89 obrátek za rok. Znamená to, že 2,89 % výkonů bylo vyprodukováno z tohoto dlouhodobého
Vlastní práce
48
majetku. Následující rok obrat mírně poklesl na 2,79 obrátek za rok, což bylo způsobeno poklesem stálých aktiv. Od roku 2012 má ukazatel rostoucí tendenci, což signalizuje dobrou situaci podniku. V roce 2014 se dlouhodobý majetek v tržbách obrátil 3,22x, jakožto nejvíce krát za posuzované období. Pro efektivní využití zásob podnik chce, aby obrat zásob rostl a doba obratu zásob se zkracovala. Toto doporučení od roku 2011 následovali i Šroubárny Kyjov, spol. s r. o. Z hodnoty 4,02 obrátek za rok vzrostl na 4,99 obrátek, což představuje nejvyšší hodnotu. Zásoby se téměř 5x proměnily ve výkony a každá proměna trvala 73 dní. V roce 2014, jak lze vypozorovat z tabulky doby obratů, proměna trvala nejkratší dobu. Společnost se ve sledovaném období snažila zefektivnit řízení svého skladu, protože zkracovala dobu obratu. Nejdelší doba obměny byla v roce 2011, protože byl nejmenší obrat zásob. V roce 2010 se krátkodobé pohledávky ve výkonech obrátili 7x a inkaso pohledávek bylo necelých 52 dní. Doba není nijak dlouhá, ale doporučuje se kratší, ideálně tak 14 dní až měsíc. Pro dobrou situaci podniku je žádoucí, aby se doba inkasa pohledávek minimalizovala, což se v následujícím roce společnosti podařilo. To klesla na 35 dní, což je nejnižší hodnota ve sledovaném období. S tím souvisí zvýšení obratu pohledávek na 10,46 obrátek za rok. V roce 2012 doba inkasa opět stoupla na necelých 46 dní. V tomto roce obrat oproti minulému roku klesl a do výkonů se proměnil téměř 8x. V dalším roce se mírně zvýšil na 8,52 obrátek a v roce 2014 opět klesl na 7,92 obrátek. Také doba inkasa krátkodobých pohledávek v roce 2013 oproti předchozímu roku klesla na 43 dní a v roce 2014 stoupla na 46 dní. Obrat a doba splatnosti krátkodobých závazků měly stejný průběh jako pohledávky – jeden rok klesaly a následně opět vrostly. Snahou společnosti je vydobýt si u dodavatele co nejdelší dobu splatnosti, aby mohla bezúplatně využívat obchodní úvěr. V průměru se za sledované období závazky obrátily do výkonů 10x. Nejnižší hodnoty obratu závazků společnost dosáhla v roce 2012, a to 9,04 obrátek, naopak nejvyšší hodnotu ukazatel aktivity vykázal v roce 2011 a 2013, kdy v obou letech společnost krátkodobé závazky proměnila 11,41x. Nejdelší splatnost závazků společnost vykazovala v roce 2012, kdy své závazky hradila za 40 dní od jejich přijetí. V dalším roce se splatnost snížila na 32 dní, což představuje nejnižší dobu za sledované období. Při porovnání doby inkasa pohledávek a doby splatnosti závazků, by doba splatnosti pohledávek měla být kratší, aby společnost obchodní úvěr čerpala, nikoli ho poskytovala. Graf 7 zachycuje vývoje těchto dvou ukazatelů. Ve všech analyzovaných obdobích doba inkasa pohledávek převyšovala dobu splatnosti závazků. Společnost by proto měla zvýšit pozornost při inkasu pohledávek nebo se snažit získat delší dobu splatnosti závazků.
Vlastní práce
49
Graf 7 Porovnání doby inkasa pohledávek a doby splatnosti závazků (ve dnech) Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Obrátkový cyklus peněz byl ve sledovaném období dlouhý průměrně 90 dní. Postupně se snižoval a z téměř 100 dní klesl na 83 dní. Protože společnost chce, aby se tento ukazatel prodlužoval, považujeme jeho vývoj za příznivý. Tab. 16
Hodnoty obratového cyklu peněz za období 2010-2014 (ve dnech)
Obratový cyklus peněz
2010
2011
2012
2013
2014
99,28
93,71
89,25
84,45
82,98
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
5.4.3
Ukazatele zadluženosti
Ukazatelé zadluženosti měří, jaká část aktiv společnosti je financována cizími zdroji. Prostřednictvím toho podávají informaci o struktuře kapitálu. Tab. 17
Hodnoty ukazatele zadluženosti 2010
2011
2012
2013
2014
26,85
24,68
24,44
17,83
17,31
72,86
75,32
75,56
82,17
82,69
36,86
32,76
32,35
21,70
20,93
Úrokové krytí
26,25
12,12
8,24
212,78
405,92
Finanční páka
1,37
1,33
1,32
1,22
1,21
Celková zadluženost (v %) Koeficient samofinancování (v %) Míra zadluženosti (v %)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Vlastní práce
50
Celková zadluženost představuje míru krytí majetku cizími zdroji. V tabulce č. 16 si lze všimnout, že hodnoty zkoumaného ukazatele se v analyzovaném období snižovaly. Pro věřitele se tedy riziko spíše snižovalo. Ani v jednom roce však společnost nesplňovala tzv. doporučené hodnoty, které jsou v rozmezí 30-60 %. Důvodem bylo financování aktiv především z vlastního kapitálu, což potvrzují i výsledky koeficientu samofinancování. Pokud celková zadluženost ve sledovaném období klesala, je samozřejmé, že koeficient zadluženosti bude růst, protože s aktivy poměřuje druhou část pasiv, vlastní kapitál. Společnost své potřeby kryla vlastními zdroji průměrně ze 78 %. Za sledované období stoupla hodnota ze 72,86 % téměř o 10 %, na hodnotu 82,69 %, které společnost dosáhla v roce 2014. Výsledné hodnoty ukazatele vyjadřují příznivou finanční situaci a samostatnost firmy. Je však důležité si uvědomit, že není efektivní, aby veškerý majetek byl krytý vlastními zdroji. Hodnoty ukazatele celkové zadluženosti a koeficientu samofinancování jsou dostupné i za příslušné odvětví. Lze si všimnout, že odvětví preferuje financování aktiv cizími zdroji. Ukazatel celkového zadlužení ve všech dostupných letech přesahuje 50 %. Oproti tomu koeficient samofinancování vychází kolem hodnoty 47 %. Podnik je sice oproti odvětví samostatnější, otázkou však je, zda je i efektivnější. Tab. 18
Hodnoty ukazatele zadluženosti pro odvětví CZ-NACE 25
Celková zadluženost (v %) Koeficient samofinancování (v %)
2010
2011
2012
2013
54,20
55,08
51,00
52,87
45,80
44,92
49,00
47,13
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA, 2005
Míra zadluženosti mezi sebou navzájem poměřuje vlastní a cizí kapitál. Jedná se o ukazatel, který je důležitý pro banku, protože prostřednictvím něj se rozhoduje, zda dané společnosti poskytne úvěr, či nikoli. Hodnoty ukazatele v analyzovaném období klesly. To značí snižování podílu cizích zdrojů použitých na krytí potřeb podniku. Úrokové krytí vyjadřuje schopnost podniku splatit úroky. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je finanční situace podniku lepší. Jak lze vidět na výsledných hodnotách úrokového krytí zkoumané společnosti, tak i zde potvrzuje dobrou finanční situaci. Nejmenší hodnoty ukazatel dosahoval v roce 2012, kdy byly nákladové úroky pokryty výsledkem hospodaření za účetní období více jak 8x. Už i tato minimální hodnota sledovaného období je výrazně nad doporučenou hodnotou objevující se v odborných literaturách, která říká, že úroky by měly být pokryty 3x až 6x. Nejvyšší hodnotu měl ukazatel v roce 2014. V tomto roce byl zisk téměř 406x větší než nákladové úroky. Je možné tedy usoudit, že při tak velkém úrokovém krytí je společnost schopna „unést“ další úvěry.
Vlastní práce
51
Finanční páka se zaměřuje na ziskovost kapitálu. Výsledné hodnoty ukazatele jsou větší než 1, ziskovost vlastních zdrojů je proto vyšší než ziskovost celkového kapitálu podniku. Dále je možné si všimnout, že i ukazatel finanční páky se ve sledovaném období snižoval. Důvodem bylo už několikrát zmiňované snížení cizího kapitálu. 5.4.4
Ukazatele likvidity
Likvidita neboli platební schopnost představuje schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky, které následně slouží k úhradě splatných závazků. Je hodnocena pomocí ukazatele běžné, pohotové a okamžité likvidity. Výsledné hodnoty ukazatelů budou srovnány s odvětvovým průměrem dle kvalifikace CZ-NACE. Tab. 19
Hodnoty ukazatele likvidity
2010
2011
2012
2013
2014
Běžná likvidita
2,71
2,93
2,92
3,74
4,23
Pohotová likvidita
1,01
0,83
1,11
1,44
2,21
Okamžitá likvidita
0,00
0,02
0,11
0,10
0,94
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Běžná likvidita vyjadřuje, kolikrát je hodnota oběžných aktiv větší než suma krátkodobých závazků a krátkodobých bankovních úvěrů. Odborná literatura udává doporučenou hranici, pod kterou by hodnota ukazatele neměla klesnout, a to hodnotu 1,5. Je důležité si uvědomit, že tyto hodnoty jsou pouze orientační a závisí na hodnotách v odvětví. V tabulce 19 lze vidět, že hodnoty ukazatele v letech 2010-2014 převyšovaly doporučenou hranici a postupně rostly až na hodnotu 4,23. Příčinou byl velký objem oběžných aktiv, který byl za sledované období dokonce největší. Největší část oběžných aktiv představují zásoby, ve kterých vyčnívá materiál. Společnost Šroubárna Kyjov, spol. s r.o. je však výrobním podnikem, který výrobní materiál nakupuje operativně v Třineckých železárnách a veškerá výroba je na potvrzené zakázky. Odbyt tedy mají zaručený. Předzásobu tvoří pouze u těch druhů výrobků, u kterých mají jistotu prodeje. Ukazatel pohotové likvidity poměřuje pohledávky a finanční majetek s krátkodobými pasivy. Hodnota tohoto ukazatele by neměla klesnout pod hranici 1. V roce 2011 pod tuto pomyslnou hranici hodnota ukazatele klesla. Znamená to, že společnost byla schopna pokrýt pouze 83 % krátkodobých dluhů. V ostatních letech již vykazovala hodnoty nad 1. V roce 2014 se společnost dostala vysoce nad hranici, k hodnotě 2,21. Důvodem byl razantní růst finančního majetku, a to především peněžních prostředků na bankovních účtech. Okamžitá likvidita udává míru, do jaké je podnik schopen okamžitě uhradit své závazky. I tento ukazatel má hodnoty, které odborná literatura doporučuje. Tvrdí, že hodnota ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 0,2-0,5. V tabulce, která zachycuje vývoj okamžité likvidity, lze ve sledovaném období vidět změnu z 0,00
Vlastní práce
52
na 0,94. Na začátku analyzovaného období společnost nebyla schopná ihned uhradit žádný ze svých závazků, v roce 2014 již byla schopná je uhradit téměř všechny. Porovnají-li se hodnoty okamžité a pohotové likvidity, vychází mezi nimi velký rozdíl, z čehož lze odhadovat, že společnost má velké množství krátkodobých pohledávek. Otázkou je, zda jsou všechny před dobou splatnosti. Graf 8 zobrazuje vývoj jednotlivých ukazatelů likvidity v čase. Na konci sledovaného období všechny ukazatele zaznamenaly růst a hodnoty vystouply vysoko nad doporučené hranice.
Graf 8 Vývoj ukazatele likvidity v čase Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
V tabulce 20 jsou zaznamenány hodnoty ukazatelů likvidity pro odvětví, do kterého spadá i analyzovaná společnost. Hodnoty odvětví ve všech letech sledovaného období splňovaly doporučené hranice. V případě Šroubáren Kyjov, spol. s r. o. byla běžná likvidita razantně nad průměrnou hodnotu odvětví. U pohotové likvidity byly hodnoty společnosti v prvních dvou letech nižší než v odvětví, v posledních dvou letech naopak mírně vyšší. Nejhůře na tom byla okamžitá likvidita, ve které ve většině sledovaných období společnost vykazovala oproti odvětví velmi nízké hodnoty. To platilo do roku 2014, v kterém společnost odvětví výrazně převýšila. S ohledem na hodnoty ukazatele na konci analyzovaného období lze usoudit, že v současné době společnost nemá v řízení ukazatelů likvidity problém a je lepší než většina podniků v odvětví.
Vlastní práce Tab. 20
53
Hodnoty ukazatele likvidity pro odvětví CZ-NACE 25
2010
2011
2012
2013
Běžná likvidita
1,71
1,64
1,68
1,77
Pohotová likvidita
1,10
1,00
1,03
1,16
Okamžitá likvidita
0,32
0,26
0,24
0,22
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA, 2005
Graf 9 Srovnání hodnot ukazatele likvidity s odvětvím Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Vlastní práce
5.5
54
Index důvěryhodnosti
Jedná se o souhrnný index přizpůsobený českým podmínkám. V minulosti se index postupně rozvíjel, až získal podobu indexu IN05, který je z roku 2005. Ukazatel má doporučené hodnoty, díky kterým lze posoudit finanční situaci podniku. Tab. 21
Hodnoty indexu IN05 2010
2011
2012
2013
2014
3,72
4,05
4,09
5,61
5,78
0,04 EBIT/U
26,25
12,12
8,24
212,78
405,92
3,97 EBIT/A
0,08
0,03
0,01
0,14
0,15
0,21 T/A
1,24
1,39
1,35
1,43
1,32
0,09 OA/(KZ+KBU)
2,71
2,93
2,92
3,74
4,23
2,36
1,68
1,46
10,44
18,24
0,13 A/CZ
IN05
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
Tabulka 21 zobrazuje výsledné hodnoty indexu, které společnost vykazovala. Lze si všimnout, že hodnoty do roku 2012 klesaly, následně na to společnost zareagovala a ukazatel výrazně převýšil doporučenou hranici 1,6, která informuje o dobré finanční situace podniku. V prvním roce pozorování společnost doporučenou hodnotu převýšila o 0,76 a ukazatel dosáhl hodnoty 2,36. V tomto roce je finanční situace podniku dobrá. V roce 2011 hodnota klesla na 1,68. Hodnota je na hranici doporučení a znamená to, že podnik ještě stále tvoří hodnotu. V následujícím roce už ale hodnota klesla pod hranici 1,6 na 1,46. Společnost mohla mít problém se splácením dluhů. Od roku 2013 došlo k velké změně a hodnota razantně vzrostla až na hodnotu 18,24, kterou společnost vykazovala v roce 2014. Na konci sledovaného období byl tedy podnik jednoznačně bonitní.
Shrnutí výsledků finanční analýzy
55
6 Shrnutí výsledků finanční analýzy Společnost Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. je již 65 let výrobcem spojovacího materiálu. Na trhu s tímto materiálem zaujímá významnou pozici. Od roku 2008 je součástí skupiny Třinecké železárny/Moravia steel. Z horizontální analýzy byl vypozorován rostoucí trend jednotlivých položek rozvahy. Je zřejmé, že společnost ve sledovaném období zvyšovala svůj majetek. U aktiv byl největší nárůst zjištěn u oběžných aktiv. V posledním roce sledování hodnota krátkodobého finančního majetku, konkrétně peněžních prostředků na bankovních účtech, stoupla o 1 035 %. U pasiv bylo důvodem rostoucího trendu zvyšování hodnoty vlastního kapitálu. Rozvahové položky základního kapitálu a zákonného rezervního fondu se za sledované období nezměnily. Důvodem bylo splnění zákonem dané povinnosti tvorby zákonného rezervního fondu. Jediné položky zaznamenávající daný růst byly položky výsledku hospodaření. Jednou z nich byla kumulující hodnota výsledku hospodaření za minulé období, která v roce 2014 vzrostla až na částku 365 900 tis. Kč. U druhé položky, výsledku hospodaření běžného účetního období, hodnoty sice do roku 2012 klesaly, ale hned následující rok společnost vykázala 16x větší zisk, který v roce 2014 navýšila ještě o 12 549 tis. Kč. U horizontální analýzy výkazu zisku a ztráty byla věnována pozornost pouze některých položek výkazu. Tržby za prodej vlastních výrobků zaznamenaly největší nárůst v roce 2013. Osobní náklady se ve sledovaném období postupně zvyšovaly. Vývoj této nákladové položky není považován za negativní, ba naopak. Značí to zlepšení mzdových podmínek pro zaměstnance, a tím, mimo jiné vytvoření lepšího pracovního prostředí. Hodnota provozního výsledku hospodaření nejvíce vzrostla v roce 2013, stejně jako hodnota finančního výsledku hospodaření. Mimořádný výsledek hospodaření účetní jednotka za celé sledované období nevykazovala. Výše uhrazených nákladových úroků postupně klesala. Příčinou bylo splacení veškerých úvěrů v roce 2013. Vertikální analýza aktiv ve většině let sledovaného období odhalila, že větší podíl na celkových aktivech měl oběžný majetek. Dále bylo zjištěno, že dlouhodobý majetek byl tvořen především z dlouhodobého hmotného majetku. Největší část oběžného majetku tvořily zásoby, menší část pak zabíraly krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Vertikální analýza pasiv ukázala, že společnost preferuje financování majetku vlastními zdroji. Jejich podíl na celkových pasivech byl průměrně 78 %. Jelikož se jedná poměrně velká část, byla provedena kontrola doporučených pravidel financování. Bylo zjištěno, že není dodržena rovnice „zlatého pravidla pari“, které říká, že by vlastní kapitál neměl přesáhnout hodnotu stálých aktiv. V případě Šroubárny Kyjov, spol. s r. o. je hodnota vlastního kapitálu větší téměř o polovinu hodnoty stálých aktiv. U vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty byly za základnu zvoleny tržby za prodej vlastních výrobků. Největší podíl tvoří výkonová spotřeba. Provozní výsledek hospodaření tvoří za sledované období průměrně 6 %.
Shrnutí výsledků finanční analýzy
56
Prostřednictvím ukazatele čistého pracovního kapitálu bylo zjištěno, že společnost byla v letech 2010-2014 likvidní, byla tedy schopná včas hradit své závazky vůči obchodním partnerům. V případě ukazatele rentability bylo zkoumáno pět jejích forem. Postupně byla otestována rentabilita vloženého kapitálu, rentabilita aktiv, rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita tržeb a rentabilita dlouhodobých zdrojů. Všechny ukazatele se vyvíjely nestabilně. Do roku 2012 hodnoty klesaly, následující rok však razantně vzrostly. Některé hodnoty rentability byly porovnány s odvětvím. Na základě tohoto srovnání lze říci, že společnost v oblasti ziskovosti vloženého kapitálu vykazuje nadprůměrné výsledky a v této oblasti nemá žádné výrazné nedostatky. Vývoj hodnot ukazatelů aktivity byl v analyzovaném období relativně stejný. Obrat aktiv dosahoval doporučených hodnot a byl srovnatelný s odvětvím. Dokonce lze říci, že si společnost ve sledovaném období vedla efektivněji, než podobné podniky v odvětví. Hodnoty obratu dlouhodobého majetku se pohybovaly od 2,69 do 3,22. V případě obratu zásob lze pozorovat jejich efektivní využití, protože ukazatel ve sledovaném období rostl, zatímco doba obratu se snižovala. Co se týče pohledávek a závazků, doporučuje se, aby doba inkasa pohledávek byla co nejkratší a doba úhrady krátkodobých závazků co nejdelší. V případě zkoumané společnosti toto doporučení splněno nebylo. Doba inkasa pohledávek byla v průměru o 8 dní delší než průměrná doba splatnosti závazků. Možný obchodní úvěr proto společnost Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. spíše poskytovala, než aby ho čerpala. Ukazatel celkové zadluženosti v letech 2010-2014 klesal. Jeho hodnoty se pohybovaly kolem 22 %. Hodnota ukazatele se ani jeden rok sledovaného období nevešla do rozmezí doporučené hodnoty 30-60 %. Z toho plyne, že společnost měla velmi malý podíl cizích zdrojů. Výsledná hodnota byla také o dost menší než hodnota za odvětví. Snižovala se i míra zadluženosti. Společnost tedy preferuje financování majetku vlastními zdroji. Potvrzuje tím sice svou finanční nezávislost a zvyšuje svoji stabilitu, využití cizího kapitálu je ale pro podnik výhodnější, protože je levnější a nákladové úroky jsou daňově uznatelné, takže snižují daňové zatížení. Bankovním úvěrem by společnost mohla financovat například koupi nového výrobního zařízení. Úrokové krytí ukázalo, že finanční situace podniku je velmi dobrá, protože se jeho hodnota v roce 2014 vyšplhala až na 405,92. Lze tedy předpokládat, že společnost by s dalším úvěrem neměla žádné velké problémy. Na základě finanční páky bylo zjištěno, že ziskovost vlastního kapitálu je vyšší než ziskovost celkového kapitálu. Ukazatel běžné likvidity převyšoval doporučenou hodnotu i hodnotu za odvětví. V roce 2014 byl dokonce o 2,46 větší než odvětví. Také pohotová likvidita, krom roku 2011, vycházela v doporučených hodnotách. Ve srovnání s odvětvím jej opět převyšovala. S běžnou ani pohotovou likviditou společnost nemá problém. Co se týče okamžité likvidity, tak v prvním roce sledování vykazovala nulovou hodnotu. Společnost tedy nebyla schopná ihned uhradit žádný ze svých závazků. Hodnota ukazatele v následujících letech mírně rostla, pořád však nesplňovala odbornou literaturou doporučené hodnoty a také byla poměrně nižší než hodnoty odvětví. Velká změna přišla v roce 2014, kdy společnosti vzrostly peněžní prostředky na
Shrnutí výsledků finanční analýzy
57
bankovním účtu, a hodnota ukazatele vykazovala hodnotu 0,94. Společnost by tedy byla schopná ihned uhradit 94% svých závazků. Poslední kapitola vlastní práce byla zaměřena na index důvěryhodnosti. Z výsledných hodnot IN05 lze usoudit, že kromě roku 2012, byla společnost bonitní. V roce 2012 hodnota ukazatele hranici bonity nesplnila pouze o 0,14, proto lze usoudit, že za celé sledované období vykazovala velmi dobré hodnoty a její finanční situace byla dobrá. Během výpočtů ukazatelů finanční analýzy bylo vypozorováno, že od roku 2013 se začala většina ukazatelů výrazně zlepšovat a zaznamenala razantní růst. Lze tedy předpokládat, že v tomto roce začala společnost reagovat na dřívější finanční situaci a snažila se ji různými prostředky zlepšit. Na základě řady ukazatelů byla zjištěná velmi dobrá finanční situace společnosti. Byly však objeveny mírné nedostatky, které by bylo možné vylepšit. Následující kapitola bude zaměřena na doporučení, jak se těchto nedostatkům vyvarovat.
Návrhy a doporučení
58
7 Návrhy a doporučení V praktické části bakalářské práce bylo rozebráno finanční zdraví Šroubárny Kyjov, spol. s r. o. Finanční situace podniku je relativně dobrá, byly však objeveny drobné nedostatky, kterých by se společnost mohla vyvarovat. V této kapitole budou společnosti navržena určitá doporučení k vyřešení daných nedostatků.
7.1
Zvýšení stavu dlouhodobého majetku
Po posouzení pravidel financování bylo zjištěno, že vlastní kapitál vysoce převyšuje celkovou hodnotu stálých aktiv, což není doporučeno. Společnosti by bylo doporučeno zainvestovat do nového dlouhodobého majetku. Jednou z možností by byl nákup samostatné movité věci, např. nového inovativního stroje. Otázkou ale je, zda má společnost na nový stroj místo v některé z výrobních hal a zda by jeho pořízení výrobu zefektivnilo či nikoli. Lepší investice by proto bylo do dlouhodobých cenných papírů. Možností by byl kuponový spořící státní dluhopis se splatností 5 až 6 let, u kterého by společnost měla garantovaný výnos. Emise státních dluhopisů probíhá dvakrát ročně, v červnu a v prosinci. Během jednoho z upisovaných období by si společnost zakoupila určitý počet dluhopisů ve jmenovité hodnotě 1 Kč. Následně by každý rok až do doby splatnosti dluhopisu na svůj bankovní účet dostávala odpovídající výnos, který každý rok narůstá. V následující tabulce je zobrazen vývoj výnosu z dluhopisu v případě, že by společnost zakoupila 500 000 ks dluhopisů. (Ministerstvo financí ČR – Spořící státní dluhopisy, 2013) Tab. 22
5letý kuponový spořicí státní dluhopis Datum
Úroková sazba (v %)
Počet kusů upisovaných dluhopisů
Kč 500 000 ks
Cena dluhopisů
12.12.2015
1. výnos dluhopisů
12.12.2016
0,5
2 500
2. výnos dluhopisů
12.12.2017
1,0
5 000
3. výnos dluhopisů
12.12.2018
3,0
15 000
4. výnos dluhopisů
12.12.2019
4,0
20 000
5. výnos dluhopisů
12.12.2019
5,5
27 500
500 000
Výnosy dluhopisů kumulovaně Částka ke dni splatnosti (včetně posledního výnosu dluhopisů)
70 000 570 000
Zdroj: Ministerstvo financí ČR - Spořící státní dluhopisy, Kalkulačka, 2013
Nákup 500 000 ks dluhopisů by společnosti za 5 let vynesl 70 000 Kč. Je důležité si ale uvědomit, že se jedná o výnos před zdaněním. Úroková sazba byla použita z poslední emise dluhopisů 12. 12. 2013.
Návrhy a doporučení
7.2
59
Zefektivnění doby inkasa pohledávek
Při výpočtu doby obratu položek aktiv bylo zjištěno, že doba inkasa pohledávek převyšuje dobu úhrady závazků. To pro podnik není výhodné, z důvodu bezplatného poskytování obchodního úvěru. Dobu úhrady závazků by společnost měla maximalizovat. Prodloužení splatnosti přijatých faktur by mohla docílit díky své vyjednávací síle a vztahu s dodavateli. Dobu inkasa pohledávek může ovlivnit jejím efektivním řízením. V první řadě by se společnost měla zaměřit na samotnou evidenci vzniklých pohledávek, která je klíčem k docílení jejich včasného uhrazení. Evidence by z důvodu lepší orientace byla vedena v elektronické podobě v informačním systému společnosti. Pokud by společnost systém neměla k dispozici, existují softwary specializující se přímo na správu pohledávek. Samotná evidenční karta pohledávky by obsahovala údaje:
o dlužníkovi, o jakou pohledávku se jedná, v jaké výši pohledávka je, datum vystavení pohledávky.
Evidence jednotlivých dlužníků by měla zahrnovat hospodářské informace (např. velikost podniku, obrat, zadluženost, platební schopnost) a vzájemně sjednané platební podmínky. Při zadávání dlužníka do systému by bylo důležité, aby pověřený pracovník prověřit, zda bude schopen hradit své závazky. K tomu lze využít insolvenčního hlídače ISIS.cz, který eviduje seznam dlužníků v insolvenčním řízení. Následně by se každé dva měsíce údaje v seznamu dlužníků společnosti aktualizovali. Kdyby se některý z dlužníků dostal do platební neschopnosti, řešilo by se to individuálním sjednáním platebních podmínek. Možností by byl např. splátkový kalendář, který by pro daného dlužníka byl přijatelnější a ten by tak byl schopný včas hradit pohledávky společnosti. Současně se v písemné podobě doporučuje skladovat listiny dokládající smluvní vztah mezi obchodujícími stranami, díky nimž lze dlužníka lépe identifikovat, a v případě vymáhání dluhu jsou velmi podstatné. Jelikož se společnost Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. zaměřuje převážně na zahraniční trh, bylo by vhodné pohledávky dělit na zahraniční a tuzemské. Pohledávky by byly evidovány zvlášť a také by zvlášť byly posuzovány. V případě pohledávek znějících na vyšší částku, např. 500 000 Kč a výše, by se využívaly zálohové platby. Společnost Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. by nejdříve vystavila zálohovou fakturu znějící na 50 % celkové částky, kterou by dlužník musel zaplatit ještě před tím, než mu budou zaslány objednané výrobky. Po zaplacení zálohy by byla vystavena klasická faktura, znějící na celou částku, z které by se záloha odečetla. Dlužníkovi by se tak celková hodnota faktury rozdělila na dvě části splatné v jiných časových obdobích. Díky tomu bude mít společnost Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. již při odesílání zboží jistotu, že alespoň část faktury je uhrazena a vymáhat bude případně pouze poloviční část hodnoty faktury.
Návrhy a doporučení
60
Dalším způsobem zajištění pohledávek by byla možnost odkupu krátkodobých pohledávek faktoringovou společností. Společnost by s vybraným faktorem uzavřela smlouvu, v níž by se zavázal k proplacení určité části pohledávek bez ohledu na to, zda ji dlužník zaplatí. Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. by měla hned k dispozici hotovost, kterou by mohla využít k financování další činnosti. Doba splatnosti vydaných faktur by byla stanovena na 14 dní. Po neuhrazení pohledávky v době splatnosti by odběrateli byla zasílána 1. upomínka, která by urgovala jeho platbu. Tato upomínka by byla realizována telefonicky nebo e-mailem. První upomínka by prodloužila dobu splatnosti o týden, tedy do 21. dne od vystavení faktury. Pokud by dlužník ani do tohoto data neuhradil pohledávku, byla by mu písemnou formou zaslána druhá upomínka. Doba splatnosti by se tak následně prodloužila o další týden. V druhé upomínce by byly popsány další postupy v případě neuhrazení faktury. Neuhradil-li by ani v tuto dobu dlužník svůj závazek, zaslala by mu společnost doporučený dopis snažící se přesvědčit dlužníka o úhradě pohledávky. Pokud by však ani do 90. dne od vystavení nebyla faktura uhrazena, postoupila by pohledávka k řešení právní cestou.
1.-16. den
16.-23. den
do 90. dne
1. upomínka
2. upomínka
pokus o smír
2, 5 roku právní spor
Obr. 2 Optimální časová řada při řešení splatnosti pohledávek Zdroj: Vlastní zpracování
Dále by byly zavedeny úroky z prodlení, které by se při neuhrazení faktury odběratelem načítaly a to hned ode dne následujícího po datu doby splatnosti, tedy počínaje 15. dnem od neuhrazení faktury. Jejich výše by byla 0,05 % z fakturované částky. Informace o úroku z prodlení by byly uvedeny již na vydané faktuře. Pracovník pověřený správou evidence pohledávek by měl pravidelně 1. den a 15. den v měsíci kontrolovat, zda jsou všechny pohledávky uhrazeny v době splatnosti, pokud tomu tak nebylo, měl by se postarat o zasílání upomínek, případně řešení dalšího postupu při nesplnění smluvních podmínek. Dále je také důležité, aby sledoval množství neuhrazených pohledávek, aby se společnost nedostala do platební neschopnosti. Společně s evidencí pohledávek je doporučeno vést i evidenci závazků, díky nimž by společnost měla lepší přehled o úhradě svých dluhů.
Závěr
61
8 Závěr Cílem bakalářské práce bylo na základě elementárních metod finanční analýzy vyhodnotit finanční situaci vybraného podniku v určitém časovém horizontu. Během analyzování podniku bylo potřeba identifikovat nedostatky a následně navrhnout opatření, která by vedla ke zlepšení ekonomické situace. Při výpočtech byla potřebná data čerpána z veřejně dostupných účetních výkazů za období 2010-2014. V první části práce byla za použití odborné literatury objasněna základní terminologie, na jejímž základě byla následně vybraná společnost analyzována. Postupně byly rozebrány a popsány absolutní ukazatele, rozdílové ukazatele, ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. Na závěr byla věnována pozornost souhrnným indexům hodnocení. Modely vzniklé na základě podmínek zahraničních firem byly pouze popsány. Větší pozornost byla věnována indexům důvěryhodnosti manželů Neumaierových, protože se jedná o model hodnotící finanční situaci v českých firmách. Ve vlastní práci byla nejprve v krátkosti představena zkoumaná společnost. Současně zde byla uvedena skupina kvalifikace CZ-NACE, do které společnost spadá, z důvodu následného porovnání vycházejících hodnot ukazatelů společnosti s hodnotami z odvětví. Poté se práce věnovala výpočtu jednotlivých ukazatelů finanční analýzy. Vertikální analýza odhalila, že společnost většinu svého majetku financuje vlastními zdroji, čímž si zajišťuje určitou stabilitu. Pravidla financování odhalila, že není splněno „zlaté pari pravidlo“, tedy že vlastní kapitál vysoce převyšuje hodnotu stálých aktiv. Ukazatel rentability zaznamenal v letech 2011-2012 velký propad oproti odvětví. Důvodem byl nízký výsledek hospodaření za běžnou činnost. V následujících letech, 2013-2014, však ukazatel zaznamenal razantní nárůst a odvětví začal převyšovat. Lze tedy říct, že v současné době společnost v oblasti rentability nemá žádné očividné nedostatky. Při zkoumání ukazatelů aktivity byla zjištěna převyšující doba inkasa pohledávek nad dobou úhrady závazků. Zadluženost společnosti je minimální a jak už ukázala vertikální analýza pasiv, společnost preferuje financování vlastními zdroji. Běžná a pohotová likvidita byla obdobná jako odvětví, společnost byla v celém sledovaném období v platební schopnosti. Problematičtější byla okamžitá likvidita, která v prvních letech sledovaného období dosahovala minimálních hodnot z důvodu nízkého krátkodobého finančního majetku. Situace se na konci sledovaného období změnila a podnik dosahoval 94 % okamžité likvidity. Ukazatel indexu důvěryhodnosti IN05 vyhodnotil, že podnik byl během sledovaného období bonitní. V závěrečné části bakalářské práce byla navrhnuta doporučení, která by vedla ke zlepšení finanční situace. Bylo doporučeno zvýšit dlouhodobý majetek prostřednictvím investování do státních dluhopisů, které zaručují výnosnost. Dále bylo navrhnuto nové řízení pohledávek, které by vedlo k zefektivnění doby inkasa. Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. je dlouholetou stabilní a solventní společnost, proto není divu, že se jedná o relativně finančně zdravou společnost.
Literatura
62
9 Literatura BAŘINOVÁ, DAGMAR A IVETA VOZŇÁKOVÁ. Pohledávky: právně, daňově, účetně. 3., rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 135 s. ISBN 978-80-247-1816-3. BLAHA, ZDENEK SID. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2006, 194 s. ISBN 80-726-1145-3. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2005 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/infa-cznace.html ČERNOHORSKÝ, JAN A PETR TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3. ČESKO. Vyhláška č. 505 ze dne 6. listopadu 2002, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 174, s. 9845-9877. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/. ČESKO. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012 Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s. 1026-1368. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/. ISSN 1211-1244. ČESKO. Zákon č. 90 ze dne 25. ledna 2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 34, s. 1369-1488. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/. ISSN 1211-1244. ČESKO. Zákon č. 563 ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 107, s. 2802-2809. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/. ČIŽINSKÁ, ROMANA A PAVEL MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 204 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80247-3158-2. GRÜNWALD, ROLF, JAROSLAVA HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2009, 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2015 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument157262.html Insolvenční rejstřík - vyhledávání a monitoring, sledování insolvence [online]. 2015. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://www.isir.info/ KISLINGEROVÁ, EVA A KOL. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9. KISLINGEROVÁ, EVA. Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, 367 s. C. H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-529-1. KISLINGEROVÁ, EVA A JIŘÍ HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5. KNÁPKOVÁ, ADRIANA, DRAHOMÍRA PAVELKOVÁ A KAREL ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 236 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8.
Literatura
63
KONEČNÝ, MILOŠ. Finanční analýza a plánování. Vyd. 10., přeprac. Brno: Zdeněk Novotný, 2005, 83 s. Studijní text pro studium BA Hons. ISBN 80-7355-033-4. KOVANICOVÁ, DANA A PAVEL KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví Díl II: Finanční analýzy účetních výkazů. 3. aktualiz. vyd. Praha: POLYGON, 1997, 228 s. ISBN 8085967-56-1. MARTINOVIČOVÁ, DANA, MILOŠ KONEČNÝ A JAN VAVŘINA. Úvod do podnikové ekonomiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 208 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-5316-4. Metodická příručka k NACE Rev. 2. Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_-cz_naceNařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008. In: Úřední věstník Evropské unie. 2008. Dostupný také z: http://eur-lex.europa.eu/oj/directaccess.html NEUMAIER, IVAN A INKA NEUMAIEROVÁ. Index IN 05. Brno 21. - 23. 6. 2004. In: Sborník příspěvků mezinárodní vědecké konference „Evropské finanční systémy“. Brno: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy university v Brně, 2005, s. 143 148. ISBN 80-210-3753-9. NEUMAIER, IVAN A INKA NEUMAIEROVÁ. Proč se ujal index IN a nikoli pyramidový systém ukazatelů INFA. In: Ekonomika a management 2008, č. 4, ročník 2, 10 s. ISSN 1802-8407/ISSN1802-8943. O dluhopisech. 2013. Ministerstvo financí ČR - Státní spořící dluhopisy [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/odluhopisech PEŠKOVÁ, RADKA A IRENA JINDŘICHOVSKÁ. Finanční analýza. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2012, 250 s. ISBN 978-80-86730-89-9. Pohledávky [online]. 2009. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://www.pohledavky.info/ ROSOCHATECKÁ, EVA A LUDMILA BDRVIDOVÁ. Ekonomika podniků. Vyd. 10. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012, 201 s. ISBN 978-80-213-2259-2. RŮČKOVÁ, PETRA. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 143 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3916-8. RŮČKOVÁ, PETRA A MICHAELA ROUBÍČKOVÁ. Finanční management. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 290 s. ISBN 978-80-247-4047-8. SEDLÁČEK, JAROSLAV. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. SEDLÁČEK, JAROSLAV. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha: Computer Press, 2001, 220 s. ISBN 80-7226-562-8. Slovník pojmů. 2015. Business.center.cz [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/ SCHOLLEOVÁ, HANA. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 268 s. ISBN 978-80-247-4004-1.
Literatura
64
SRPOVÁ, JITKA A VÁCLAV ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3339-5. ŠIMAN, JOSEF A PETR PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2010, 192 s. C. H. Beck pro praxi. ISBN 978-807400-117-8. VOCHOZKA, MAREK. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 246 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3647-1. VOZŇÁKOVÁ, IVETA. Efektivní řízení pohledávek. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 122 s. ISBN 80-247-0770-5. Výroční zpráva Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. Kyjov: Šroubárna Kyjov, 2010. Výroční zpráva Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. Kyjov: Šroubárna Kyjov, 2011. Výroční zpráva Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. Kyjov: Šroubárna Kyjov, 2012. Výroční zpráva Šroubárna Kyjov, spol. s r. o. Kyjov: Šroubárna Kyjov, 2013. ŽÍDKOVÁ, DANA A EVA ROSOCHATECKÁ. Ekonomika podniků. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009, 155 s. ISBN 978-80213-1886-1.
Seznam obrázků a grafů
65
10 Seznam obrázků a grafů Obr. 1
Grafické znázornění jednotlivých kategorií zisku
19
Obr. 2
Optimální časová řada při řešení splatnosti pohledávek
60
Graf 1 Porovnání výsledku hospodaření minulých let s výsledkem hospodaření běžného účetního období (v tis. Kč)
37
Graf 2 Vývoj výsledku hospodaření za účetní období v letech 20102014 (v tis. Kč)
39
Graf 3 Podíl dlouhodobého majetku, oběžných aktiv a časového rozlišení na aktivech (v %)
40
Graf 4
Podíl vlastního a cizího kapitálu na celkových pasivech (v %)
41
Graf 5
Vývoj čistého pracovního kapitálu (v tis. Kč)
43
Graf 6
Srovnání hodnot ukazatele rentability s odvětvím (v %)
46
Graf 7 Porovnání doby inkasa pohledávek a doby splatnosti závazků (ve dnech)
49
Graf 8
Vývoj ukazatele likvidity v čase
52
Graf 9
Srovnání hodnot ukazatele likvidity s odvětvím
53
Seznam tabulek
66
11 Seznam tabulek Tab. 1 Uspořádání a označování položek rozvahy ve zjednodušeném rozsahu
12
Tab. 2 Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – druhové členění
14
Tab. 3
Horizontální analýza aktiv
35
Tab. 4
Horizontální analýza pasiv
36
Tab. 5
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
38
Tab. 6
Vertikální analýza aktiv (v %)
39
Tab. 7
Vertikální analýza pasiv (v %)
40
Tab. 8
Pravidla financování
41
Tab. 9
Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty (v %)
42
Tab. 10 Vývoj čistého pracovního kapitálu (v tis. Kč)
43
Tab. 11 Hodnoty ukazatele rentability (v %)
44
Tab. 12 Hodnoty ukazatele rentability pro odvětví CZ-NACE 25 (v %)
45
Tab. 13 Hodnoty obratů jednotlivých položek rozvahy (v obrátkách za rok)
47
Tab. 14 Hodnoty doby obratů jednotlivých položek rozvahy (ve dnech)
47
Tab. 15 Hodnoty ukazatele aktivity pro odvětví CZ-NACE 25 (v obrátkách za rok)
47
Tab. 16 Hodnoty obratového cyklu peněz za období 2010-2014 (ve dnech)
49
Tab. 17 Hodnoty ukazatele zadluženosti
49
Tab. 18 Hodnoty ukazatele zadluženosti pro odvětví CZ-NACE 25
50
Tab. 19 Hodnoty ukazatele likvidity
51
Tab. 20 Hodnoty ukazatele likvidity pro odvětví CZ-NACE 25
53
Seznam tabulek
67
Tab. 21 Hodnoty indexu IN05
54
Tab. 22 5letý kuponový spořicí státní dluhopis
58
Přílohy
12
68
Přílohy
Přílohy
Přílohy
69
A Bilance aktiv v období 2010-2014 (v tis. Kč) Tab. A
Bilance aktiv v období 2010-2014 (v tis. Kč)
A. B. B. B.
I. I.
1 2 3 4 5 6 7 8
B. II. B. II. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 B. III. B. III. 1 2 3 4 5 6 7 C. C. C.
I. I.
1
AKTIVA AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál
2010 591 491
2011 568 104
2012 573 334
2013 632 693
2014 748 710
0
0
0
0
0
290 538 52 0 0 52 0 0 0
282 664 179 0 0 179 0 0 0
279 886 134 0 0 134 0 0 0
319 668 100 0 0 100 0 0 0
318 014 1 240 0 0 1 240 0 0 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
290 486 10 506 87 147
282 485 10 614 97 206
279 752 10 614 97 161
319 568 10 614 120 356
316 774 10 614 124 558
191 823
171 589
152 678
173 006
151 359
0 0 9
0 0 9
0 0 9
0 0 9
0 0 9
720
3 067
12 189
15 583
20 259
281
0
7 101
0
9 975
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
299 845 187 831 118 170
283 549 203 373 132 025
288 704 179 077 125 438
312 571 192 174 114 473
430 087 205 209 126 116
Přílohy
70 2 3 4 5 6
C. II. C. II. 1 2 3 4 5 6 7 8 C. III. C. III. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 C. IV. C. IV. 1 2 3 4 D. D.
I. I.
1 2 3
Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období
24 363 45 298 0 0 0 171 0 0 0
26 561 44 787 0 0 0 290 0 0 0
34 162 19 477 0 0 0 105 0 0 0
40 518 37 183 0 0 0 87 0 0 0
44 055 35 038 0 0 0 97 0 0 0
0
0
0
0
0
171 0 0 0 111 323 89 681 0 0
242 0 48 0 78 183 60 985 0 0
87 0 18 0 98 185 76 901 0 0
87 0 0 0 111 891 93 323 0 0
90 0 7 0 129 165 115 672 0 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
20 851 711 63 17 520 118 402 0
15 227 1 414 557 0 1 703 77 1 626 0
16 864 4 348 72 0 11 337 137 11 200 0
18 534 3 31 0 8 419 190 8 229 0
13 201 85 193 14 95 616 189 95 427 0
0
0
0
0
0
1 108 1 107 0 1
1 891 1 891 0 0
4 744 347 0 4 397
454 454 0 0
609 609 0 0
Zdroj: Účetní závěrka společnosti Šroubárna Kyjov, spol. s r. o.
Přílohy
71
B Bilance pasiv v období 2010-2014 (v tis. Kč) Tab. B
Bilance pasiv v období 2010-2014 (v tis. Kč) PASIVA
2010
2011
2012
2013
2014
A.
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál
591491 430946
568104 427905
573334 433206
632693 519899
748710 619142
A. I.
Základní kapitál
140000
140000
140000
140000
140000
140000
140000
140000
140000
140000
0
0
0
0
0
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
A. II.
1 Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podí2 ly 3 Změny základního kapitálu Kapitálové fondy
A. II.
1 Emisní ážio
0
0
0
0
0
2 Ostatní kapitálové fondy
0
0
0
0
0
3
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
0
0
0
0
0
4
Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách
0
0
0
0
0
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
14000
14000
14000
14000
14000
Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond
14000
14000
14000
14000
14000
A. III. A. III.
1
A. IV.
2 Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let
0 239714
0 261946
0 273905
0 279206
0 365900
A. IV.
1 Nerozdělený zisk minulých let
239714
261946
273905
279206
365900
0
0
0
0
0
37232
11959
5301
86693
99242
158832 3108
140199 6000
140128 12000
112794 0
129568 0
2 Neuhrazená ztráta minulých let A. V.
Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
B. B. I.
Cizí zdroje Rezervy
B. I.
1
Rezervy podle zvláštních právních předpisů
0
6000
12000
0
0
2
Rezerva na důchody a podobné závazky
0
0
0
0
0
3 Rezerva na daň z příjmů
0
0
0
0
0
3108
0
0
0
0
27812 0
30025 0
29214 0
29268 0
27970 0
2 Závazky - ovládající a řídící osoba
0
0
0
0
0
3 Závazky - podstatný vliv
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
4 Ostatní rezervy B. II. B. II.
Dlouhodobé závazky 1 Závazky z obchodních vztahů
4
Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení
5 Dlouhodobé přijaté zálohy 6 Vydané dluhopisy
Přílohy
72 7 Dlouhodobé směnky k úhradě
0
8 Dohadné účty pasívní
0
0
0
0
30025 0
29214 0
0 29268
0 27970
Krátkodobé závazky
86229
71653
86340
83526
101598
70873
55546
72558
67182
73230
2 Závazky - ovládající a řídící osoba 3 Závazky - podstatný vliv
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení
0
0
0
0
0
6076
6597
5853
7248
7983
3559
3896
3346
4120
4420
831
1052
736
2033
13554
3174
3246
819
15
17
0 1541
0 1132
0 2837
0 2688
0 2194
1 Závazky z obchodních vztahů
6
Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
7 Stát - daňové závazky a dotace 8 Krátkodobé přijaté zálohy 9 Vydané dluhopisy 10 Dohadné účty pasivní 11 Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci 1 Bankovní úvěry dlouhodobé 2 Krátkodobé bankovní úvěry 3 Krátkodobé finanční výpomoci C. I. C. I.
0
0 27812
5 Závazky k zaměstnancům
B. IV.
0
0
4
B. IV.
0
9 Jiné závazky # Odložený daňový závazek B. III. B. III.
0
Časové rozlišení 1 Výdaje příštích období 2 Výnosy příštích období
175
184
191
240
200
41683
32521
12574
0
0
17279 24404
7469 25052
0 12574
0 0
0 0
0
0
0
0
0
1713
0
0
0
0
1713 0
0 0
0 0
0 0
0 0
Zdroj: Účetní závěrka společnosti Šroubárna Kyjov, spol. s r. o.
Přílohy
73
C Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč) Tab. C
Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč) 2010
I. A. + II. II.
1 2 3
B. B. B. + C. C.
1 2
1
C.
2
C.
3
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 4 Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
C. D. E. III. III.
1 2
F. F.
1
F.
2
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období
G. IV. H. V. I. * VI J. VII.
Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
2011
2012
2013
2014
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 782850
0 817595
0 780778
0 953226
0 1023848
732725
791669
772465
901852
990608
26965 23160 577521 506612 70909 205329 112279 80464
1687 24239 637618 554563 83055 179977 118522 85545
-17708 26021 606905 513492 93413 173873 119643 86120
24085 27289 720774 618976 101798 232452 131448 94133
1369 31871 722218 601753 120465 301630 144487 99612
324
324
324
324
4763
27594
29519
29595
33190
36230
3897 1194
3134 1372
3604 1063
3801 999
3882 1000
39290
41376
39732
34278
41310
18523
24277
28825
26233
29148
118
28
439
190
4
18405
24249
28386
26043
29144
15629
20489
25210
23634
25953
13
13
251
0
0
15616
20476
24959
23634
25953
-2006
2290
5407
-11921
-40
788 8569 0 0 49685
1128 4724 0 0 16609
2711 5215 0 0 9139
5674 3376 0 0 82545
1856 6575 0 0 113349
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Přílohy
VII. VII. VII.
74 Výnosy z podílů v ovládaných a 1 řízených osobám a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých 2 cenných papírů a podílů 3
VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. Q. Q.
1 2
** XIII. R. S. S. S. * T. *** ****
1 2
Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost -splatná -odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti -splatná -odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-79
0
0
0
0
259 1832 5909 7838 0 0 -3423 9030 5199 3831
2 1313 6653 7350 0 0 -2008 2642 429 2213
28 892 10238 12059 0 0 -2685 1153 1965 -812
3 419 12011 5406 0 0 6189 2041 1987 54
79 277 2865 3852 0 0 -1185 12922 14219 -1297
37232
11959
5301
86693
99242
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0
0
0
0
0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0
0
0
0
0
37232
11959
5301
86693
99242
46262
14601
6454
88734
112164
Zdroj: Účetní závěrka společnosti Šroubárna Kyjov, spol. s r. o.
Přílohy
75
D Horizontální analýza aktiv za období 2010-2014 Tab. D
Horizontální analýza aktiv za období 2010-2014 AKTIVA
A. B. B. B.
I. I.
1 2 3 4 5 6 7 8
B. II. B. II. 1 2 3 4 5 6 7
AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
Horizontální analýza Absolutní změna (v tis. Kč) D10/11 D11/12 D12/13 D13/14 D10/11 -23387 5230 59359 116017 -3,95 0 0 0 0 0,00 -7874 -2778 39782 -1654 -2,71 127 -45 -34 1140 244,23 0 0 0 0 0,00 0 0 0 0 0,00 127 -45 -34 1140 244,23 0 0 0 0 0,00 0 0 0 0 0,00 0 0 0 0 0,00
Relativní změna (v %) D11/12 D12/13 0,92 10,35 0,00 0,00 -0,98 14,21 -25,14 -25,37 0,00 0,00 0,00 0,00 -25,14 -25,37 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
D13/14 18,34 0,00 -0,52 1140,00 0,00 0,00 1140,00 0,00 0,00 0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
-8001 108 10059
-2733 0 -45
39816 0 23195
-2794 0 4202
-2,75 1,03 11,54
-0,97 0,00 -0,05
14,23 0,00 23,87
-0,87 0,00 3,49
-20234
-18911
20328
-21647
-10,55
-11,02
13,31
-12,51
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0,00 0,00 0,00
0,00 0,00 0,00
0,00 0,00 0,00
0,00 0,00 0,00
2347
9122
3394
4676
325,97
297,42
27,84
30,01
Přílohy
76
8 9 B. III. 1 2 3 4 5 6 7 C. C. C.
C. C.
I. I.
1 2 3 4 5 6
II. II. 1 2 3 4 5 6 7
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky
-281
7101
-7101
9975
-100,00
0,00
-100,00
0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
-16296 15542 13855 2198 -511 0 0 0 119 0 0 0
5155 -24296 -6587 7601 -25310 0 0 0 -185 0 0 0
23867 13097 -10965 6356 17706 0 0 0 -18 0 0 0
117516 13035 11643 3537 -2145 0 0 0 10 0 0 0
-5,43 8,27 11,72 9,02 -1,13 0,00 0,00 0,00 69,59 0,00 0,00 0,00
1,82 -11,95 -4,99 28,62 -56,51 0,00 0,00 0,00 -63,79 0,00 0,00 0,00
8,27 7,31 -8,74 18,61 90,91 0,00 0,00 0,00 -17,14 0,00 0,00 0,00
37,60 6,78 10,17 8,73 -5,77 0,00 0,00 0,00 11,49 0,00 0,00 0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
71 0 48
-155 0 -30
0 0 -18
3 0 7
41,52 0,00 0,00
-64,05 0,00 -62,50
0,00 0,00 -100,00
3,45 0,00 0,00
Přílohy
77 8 C. III. C. III. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 C. IV. C. IV. 1 2 3 4 D. D.
I. I.
1 2 3
Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
0 -33140 -28696 0 0
0 20002 15916 0 0
0 13706 16422 0 0
0 17274 22349 0 0
0,00 -29,77 -32,00 0,00 0,00
0,00 25,58 26,10 0,00 0,00
0,00 13,96 21,35 0,00 0,00
0,00 15,44 23,95 0,00 0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
-5624 703 494 -17 1183 -41 1224 0
1637 2934 -485 0 9634 60 9574 0
1670 -4345 -41 0 -2918 53 -2971 0
-5333 82 162 14 87197 -1 87198 0
-26,97 98,87 784,13 -100,00 227,50 -34,75 304,48 0,00
10,75 207,50 -87,07 0,00 565,71 77,92 588,81 0,00
9,90 -99,93 -56,94 0,00 -25,74 38,69 -26,53 0,00
-28,77 2733,33 522,58 0,00 1035,72 -0,53 1059,64 0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
783 784 0 -1
2853 -1544 0 4397
-4290 107 0 -4397
155 155 0 0
70,67 70,82 0,00 -100,00
150,87 -81,65 0,00 0,00
-90,43 30,84 0,00 -100,00
34,14 34,14 0,00 0,00
Přílohy
78
E Horizontální analýza pasiv za období 2010-2014 Tab. E
Horizontální analýza pasiv za období 2010-2014 Horizontální analýza PASIVA
Absolutní změna (v tis. Kč) D10/11
A. IV. A. IV. A. V.
D10/11
D11/12
D12/13
D13/14
5230 5301 0 0 0 0 0 0 0
59359 86693 0 0 0 0 0 0 0
116017 99243 0 0 0 0 0 0 0
-3,95 -0,71 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
0,92 1,24 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
10,35 20,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
18,34 19,09 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
Oceňovací rozdíly z přecenění při pře4 měnách
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0 0 22232 22232 0
0 0 11959 11959 0
0 0 5301 5301 0
0 0 86694 86694 0
0,00 0,00 9,27 9,27 0,00
0,00 0,00 4,57 4,57 0,00
0,00 0,00 1,94 1,94 0,00
0,00 0,00 31,05 31,05 0,00
-25273
-6658
81392
12549
-67,88
-55,67
1535,41
14,48
1 2 3
A. III.
D13/14
-23387 -3041 0 0 0 0 0 0 0
1 2 3
A. III.
D12/13
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy
A. A. I.
A. II. A. II.
D11/12
Relativní změna (v %)
Zákonný rezervní fond / Nedělitelný 1 fond 2 Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let 1 Nerozdělený zisk minulých let 2 Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
Přílohy
79 B. B. I. B. I.
Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních 1 předpisů 2 3 4
B. II. B. II.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 #
B. III. B. III.
1 2 3 4 5 6 7 8 9
Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasívní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy
-18633 2892
-71 6000
-27334 -12000
16774 0
-11,73 93,05
-0,05 100,00
-19,51 -100,00
14,87 0,00
6000
6000
-12000
0
0,00
100,00
-100,00
0,00
0 0 -3108 2213 0 0 0
0 0 0 -811 0 0 0
0 0 0 54 0 0 0
0 0 0 -1298 0 0 0
0,00 0,00 -100,00 7,96 0,00 0,00 0,00
0,00 0,00 0,00 -2,70 0,00 0,00 0,00
0,00 0,00 0,00 0,18 0,00 0,00 0,00
0,00 0,00 0,00 -4,43 0,00 0,00 0,00
0 0 0 0 0 30025 -27812 -14576 -15327 0 0
0 0 0 0 0 -811 0 14687 17012 0 0
0 0 0 0 0 -29214 29268 -2814 -5376 0 0
0 0 0 0 0 0 -1298 18072 6048 0 0
0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 -100,00 -16,90 -21,63 0,00 0,00
0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 -2,70 0,00 20,50 30,63 0,00 0,00
0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 -100,00 0,00 -3,26 -7,41 0,00 0,00
0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 -4,43 21,64 9,00 0,00 0,00
0 521
0 -744
0 1395
0 735
0,00 8,57
0,00 -11,28
0,00 23,83
0,00 10,14
337 221 72 0
-550 -316 -2427 0
774 1297 -804 0
300 11521 2 0
9,47 26,59 2,27 0,00
-14,12 -30,04 -74,77 0,00
23,13 176,22 -98,17 0,00
7,28 566,70 13,33 0,00
Přílohy
80 10 Dohadné účty pasivní 11 Jiné závazky B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci B. IV. 1 Bankovní úvěry dlouhodobé 2 Krátkodobé bankovní úvěry 3 Krátkodobé finanční výpomoci C. I. Časové rozlišení C. I. 1 Výdaje příštích období 2 Výnosy příštích období
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
-409 9 -9162 -9810 648 0 -1713 -1713 0
1705 7 -19947 -7469 -12478 0 0 0 0
-149 49 -12574 0 -12574 0 0 0 0
-494 -40 0 0 0 0 0 0 0
-26,54 5,14 -21,98 -56,77 2,66 0,00 -100,00 -100,00 0,00
150,62 3,80 -61,34 -100,00 -49,81 0,00 0,00 0,00 0,00
-5,25 25,65 -100,00 0,00 -100,00 0,00 0,00 0,00 0,00
-18,38 -16,67 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
Přílohy
81
F Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty za období 2010-2014 Tab. F
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty za období 2010-2014 Horizontální analýza Absolutní změna (v tis. Kč) D10/11 I. A. + II. II.
1 2 3
B. B. B. + C. C.
1 2
1
C.
2
C.
3
C. D.
4
E. III. III.
1
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku
D11/12
D12/13
Relativní změna (v %) D13/14
D10/11
D11/12
D12/13
D13/14
0 0 0 34745
0 0 0 -36817
0 0 0 172448
0 0 0 70622
0,00 0,00 0,00 4,44
0,00 0,00 0,00 -4,50
0,00 0,00 0,00 22,09
0,00 0,00 0,00 7,41
58944 -25278 1079 60097 47951 12146 -25352 6243 5081
-19204 -19395 1782 -30713 -41071 10358 -6104 1121 575
129387 41793 1268 113869 105484 8385 58579 11805 8013
88756 -22716 4582 1444 -17223 18667 69178 13039 5479
8,04 -93,74 4,66 10,41 9,47 17,13 -12,35 5,56 6,31
-2,43 -1149,67 7,35 -4,82 -7,41 12,47 -3,39 0,95 0,67
16,75 -236,01 4,87 18,76 20,54 8,98 33,69 9,87 9,30
9,84 -94,32 16,79 0,20 -2,78 18,34 29,76 9,92 5,82
0
0
0
4439
0,00
0,00
0,00
1370,06
1925 -763 178
76 470 -309
3595 197 -64
3040 81 1
6,98 -19,58 14,91
0,26 15,00 -22,52
12,15 5,47 -6,02
9,16 2,13 0,10
2086
-1644
-5454
7032
5,31
-3,97
-13,73
20,51
5754 -90
4548 411
-2592 -249
2915 -186
31,06 -76,27
18,73 1467,86
-8,99 -56,72
11,11 -97,89
Přílohy
82
F. F. F. G. IV. H. V. I. * VI J.
K.
L. M. X.
2 Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodo1 bého majetku 2 Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního VII. majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízeVII. 1 ných osobám a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých VII. 2 cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého VII. 3 finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního VIII. majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů IX. a derivátů Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky
5844
4137
-2343
3101
31,75
17,06
-8,25
11,91
4860
4721
-1576
2319
31,10
23,04
-6,25
9,81
0 4860
238 4483
-251 -1325
0 2319
0,00 31,12
1830,77 21,89
-100,00 -5,31
9,81
4296 340 -3845 0 0 -33076
3117 1583 491 0 0 -7470
-17328 2963 -1839 0 0 73406
11881 -3818 3199 0 0 30804
-214,16 43,15 -44,87 0,00 0,00 -66,57
136,11 140,34 10,39 0,00 0,00 -44,98
-320,47 109,30 -35,26 0,00 0,00 803,22
-99,66 -67,29 94,76 0,00 0,00 37,32
0 0
0 0
0 0
0 0
0,00 0,00
0,00 0,00
0,00 0,00
0,00 0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
0 0
0 0
0 0
0 0
0,00 0,00
0,00 0,00
0,00 0,00
0,00 0,00
0 0
0 0
0 0
0 0
0,00 0,00
0,00 0,00
0,00 0,00
0,00 0,00
79 -257
0 26
0 -25
0 76
-100,00 -99,23
0,00 1300,00
0,00 -89,29
0,00 2533,33
Přílohy
83 N. XI. O. XII. P. * Q. Q. Q.
1 2
** XIII. R. S. S. S. * T. *** ****
1 2
Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost -splatná -odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti -splatná -odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů
-519 744 -488 0 0 1415 -6388 -4770 -1618
-421 3585 4709 0 0 -677 -1489 1536 -3025
-473 1773 -6653 0 0 8874 888 22 866
-142 -9146 -1554 0 0 -7374 10881 12232 -1351
-28,33 12,59 -6,23 0,00 0,00 -41,34 -70,74 -91,75 -42,23
-32,06 53,89 64,07 0,00 0,00 33,72 -56,36 358,04 -136,69
-53,03 17,32 -55,17 0,00 0,00 -330,50 77,02 1,12 -106,65
-33,89 -76,15 -28,75 0,00 0,00 -119,15 533,12 615,60 -2501,85
-25273 0 0 0 0 0 0
-6658 0 0 0 0 0 0
81392 0 0 0 0 0 0
12549 0 0 0 0 0 0
-67,88 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
-55,67 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
1535,41 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
14,48 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
0
0
0
0
0,00
0,00
0,00
0,00
-25273
-6658
81392
12549
-67,88
-55,67
1535,41
14,48
-31661
-8147
82280
23430
-68,44
-55,80
1274,87
26,40