Vysoká škola Polytechnická Jihlava

Vysoká škola Polytechnická Jihlava Katedra ekonomických studií

Problematika zásob ve společnosti TIPABOTY, s.r.o. bakalářská práce

Autor: Eva Pourová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ema Symonová Místo: Třebíč Rok: 2015

Anotace

Bakalářská práce pojednává o zásobách konkrétního podniku. Zásoby představují významnou část podniku. Dále pojednává o návrhu a výrobě výrobků tohoto podniku. V teoretické části se zabývám rozdělením, účtováním, pořízením, oceněním, metody vyskladněním a vyřazením zásob, přizpůsobím se logistice společnosti z hlediska dopravy, řízení zásob a finanční analýze z hlediska obratu zásob. V praktické části pojednávám o problematice zásob na konkrétním podniku. Zabývám se jejich zásobami od jejich pořízení až po vyskladnění a jejich řízení, hotovými výrobky jejich návrhy a uplatnění pro zákazníky.

Klíčová slova Zásoby, skladová struktura, výrobky, obrat zásob

Annotation Thesis discusses the stocks of a particular company. Stocks represent a significant part of the company. Further discusses the design and manufacture of products of the company. The theoretical part deals with the distribution, accounting, acquisition, evaluation, methods of removal and disposal of inventories, flexible logistics company in terms of transportation, inventory management,

and

financial

analysis

in

terms

of

inventory turnover.

In the practical part I deal with issues of stocks at a particular company. I deal with their supplies from their acquisition to pick and their management. Furthermore, I will deal with their finished products and application designs for customers.

Key words Stocks, warehouse structure, products, inventory turnover

Poděkování Zde bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Emě Symonové za její odborné vedení, za pomoc, věnovaný čas a ochotu při jejím zpracování. Moje poděkování dále patří řediteli společnosti TIPABOTY, s. r. o. panu Jaroslavu Pouru, který mi umožnil vykonávat v podniku semestrální praxi a získat nezbytné podklady a informace ke zpracování mé bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................... 8 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................... 10

1.

1.1.

Rozdělení zásob ..................................................................................................................... 10

1.2.

Způsob účtování .................................................................................................................... 11

1.3.

Oceňování zásob.................................................................................................................... 12

1.4.

Pořízení zásob........................................................................................................................ 18

1.5.

Reklamace při dodávce materiálu ......................................................................................... 22

1.6.

Účtování zásob vlastní výroby .............................................................................................. 23 Řízení zásob .............................................................................................................................. 24

1.7. 1.8. 2.

Finanční analýza .................................................................................................................... 26

PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................................... 28 2.1.

Profil organizace.................................................................................................................... 28

2.2.

Organizační struktura ............................................................................................................ 32

2.3.

Základní rozlišení materiálu .................................................................................................. 34

2.4.

Oceňování materiálu při pořízení nákupem .......................................................................... 35

2.5.

Evidence zásob pomocí systému EKONOM ........................................................................ 35

2.6.

Účtování pořízení., spotřeby zásob ....................................................................................... 39

2.7.

Pořízení zásob vlastní činnosti .............................................................................................. 42

2.8.

Přeměna materiálu ve výrobek .............................................................................................. 42

2.9.

Evidence výrobku .................................................................................................................. 43

2.10.

Reklamace dodávky........................................................................................................... 44

2.11.

Ukazatelé aktivity .............................................................................................................. 47

2.12.

Nákup od dodavatele ......................................................................................................... 49

2.12.1.

Dodavatel Itálie ............................................................................................................. 51

2.13.

Výpočet optimální výše dodávky ...................................................................................... 53

2.14.

Návrh změn ....................................................................................................................... 54

2.15.

Optimalizace ...................................................................................................................... 54

3.

ZÁVĚR.......................................................................................................................................... 56

4.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................................................... 58 4.1.

Odborné publikace ................................................................................................................ 58

4.2.

Internetové zdroje .................................................................................................................. 58

4.3.

Právní přepisy ........................................................................................................................ 58

5.

SEZNAMY .................................................................................................................................... 59 5.1.

Seznam obrázků .................................................................................................................... 59

5.2.

Seznam tabulek...................................................................................................................... 59

6.

INTERNÍ MATERIÁLY............................................................................................................... 59

7.

SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................... 60

ÚVOD Zásoby a proces zásobování hrají důležitou roli v podniku. Cílem zásobování je zajištění materiálu v potřebném množství, druzích a v dané kvalitě, za výhodné ceny a ve stanovený čas. U podnikatelů zásoby představují jednu z běžných součástí obchodního majetku, u některých činností jsou zásoby rozhodujícím majetkem a to zejména při obchodní činnosti. Majetek, který je uložený v zásobách, je teprve připraven na své uplatnění (tj. spotřebu, prodej apod.), kde představuje určitý potenciál budoucích příjmů (výnosů). Protože podnikatel má v zásobách mnohdy vázán značný kapitál, je žádoucí, aby byl tento majetek co nejrychleji zapojen do oběhu a realizován (zásoby patří mezi tzv. oběžná aktiva). Jestliže oběh zásob vázne, může to mít pro podnikatele nepříznivé hospodářské důsledky, například dochází ke zhoršení peněžního toku apod. V čase od pořízení zásob do jejich použití by měl podnikatel o zásoby pečovat a průběžně sledovat stav jednotlivých druhů zásob a vést jejich evidenci. Významnou roli hraje také použitý způsob oceňování zásob, což u účetních jednotek může ovlivnit hodnotu aktiv a promítá se i do aktuálního výsledku hospodaření. Podstata řízení zásob nákupní činnosti je zajištění plynulosti výroby při minimalizaci nákladů spojených s dodávkami a skladováním potřebného materiálu. Základní funkce útvaru nákupu je efektivní zabezpečení předpokládaného průběhu základních, pomocných a obslužných výrobních i nevýrobních procesů surovinami, materiálem a výrobky, a to v potřebném množství, sortimentu, kvalitě, času a místě. Cílem bakalářské práce je zaznamenat zásoby, jejich pořízení, ocenění, vyskladnění a evidenci účtovaných způsobem A ve společnosti TIPABOTY, s.r.o. jak po teoretické stránce, tak po praktické stránce. Dále se budu zabývat zásobami, jak po stránce finanční analýzy, tak i po stránce řízení zásob a logistiky. Informace z teoretické části vychází z odborné literatury a příslušných zákonů. V první teoretické části je popsána charakteristika pojmu zásob a jejich rozčlenění, popis způsobu účtování a pořízení zásob přes vyskladnění až po vysvětlení jednotlivých účetních případů. 8

V druhé části se budu zabývat logistikou, finanční analýzou z hlediska ukazatelů aktivity a řízení zásob. V praktické části se zabývám společností TIPABOTY, s.r.o., která byla ochotná a poskytla mně většinu informací. Jsou zde obsažené informace, které byly získány během mé praxe. Dále jsem se zaměřila na postupy, které vznikají v souvislosti se zásobami. Obsahové členění je shodné s teoretickou částí. Účtování o výrobcích je shodné s teoretickou částí za použití analytiky. Seznámíme se s informačním systémem, který společnost využívá pro skladování, pořízení zásob, fakturaci a pro objednávky surovin. Z hlediska logistiky budeme optimalizovat přepravu a dopravu surovin, u řízení zásob budeme optimalizovat z hlediska velikosti dodávek a u finanční analýzy budeme optimalizovat obrat zásob a dobu obratu zásob. Pro oživení praktické části, jsem použila praktické příklady, které jsem doplnila o přílohy.

9

1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1.

Rozdělení zásob

Zásoby se evidují v účtově osnově ve třídě 1. Zásoby jsou předměty, které se spotřebovávají jednorázově: z hlediska základního členění majetku se jedná o oběžný majetek. Zásoby jsou členěny na tyto položky. (Rubáková, 2014, s. 91) „Materiál - jsou nakoupené zásoby určené do spotřeby. Jsou to například suroviny, pohonné a mazací hmoty, náhradní díly, ruční nářadí i jiné drobné předměty postupné spotřeby, které nejsou zařazeny v kategorii dlouhodobého hmotného majetku. Nedokončená výroba - jsou produkty, jež z části prošly výrobním procesem, ale ještě nejsou hotovým výrobkem. Výrobky - jsou výsledky výrobního procesu podniku, určené k realizaci mimo účetní jednotku, popř. ke spotřebě ve vlastním podniku. Zvířata - jedná se o mladá chovná zvířata a zvířata ve výkrmu. Chovná a tažná zvířata tvoří kategorii dlouhodobého hmotného majetku. Mimo vykrmovaných zvířat určených pro trh se jedná např. o kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, krůt, perliček, hus na výkrm. Zboží – jsou movité věci pořízené za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu. Účtová osnova uvádí účet 121 - nedokončená výroba a polotovary. Z účetního hlediska není rozdíl mezi nedokončenou výrobou a polotovarem.“ (Rubáková, 2014, s. 91) Základní pravidla pro evidenci zásob uvádějí zejména tyto předpisy: 

„Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (v aktuálním znění) -

obecná úprava,

oceňování: § 24, 25. 

Vyhláška č. 500/2002 sb. - vymezení: § 9, náklady související s pořízením: § 49, uspořádání položek rozvahy, směrná účtová osnova.



Český účetní standard pro podnikatele č. 007 – Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob, č. 015 – Zásoby.“ (Louša, 2012. s. 15)

10

1.2.

Způsob účtování

ČÚS dávají účetním jednotkám možnost volby mezi dvěma možnými způsoby účtování. Tyto způsoby účtování jsou označeny jako způsob A nebo B. Podle způsobu A jsou prováděny souběžné zápisy ve skladové evidenci, tj. na skladových kartách a na účtech zásob, které jsou evidovány v hlavní knize. Skladová evidence (někdy se též používá termín „vedení evidence zásob dle druhů“) musí být vedena jak v jednotkách množství, tak i v příslušném ocenění. Při účtování podle způsobu B musí být také během roku vedena skladová evidence, ale v účetnictví se účtuje nákup přímo do nákladů. Na účtech zásob se pak účtuje pouze koncem účetního období při uzávěrce účetních knih. Pořizované zásoby při způsobu B jsou účtovány přímo do spotřeby, vzniká několik problémů. Jedním z nich je, že v okamžiku nákupu nemůže být leckdy známo, jak bude nakupovaný materiál použit, zda jako přímý či režijní, na jakou zakázku nebo pro jaké středisko apod. Jelikož při vedení evidence zásob způsobem B neúčtujeme v průběhu roku o skladovaných zásobách, tím pádem nemáme možnost vyjádřit vliv časového rozdílu mezi okamžikem splnění dodávky a zúčtováním odpovídajícího závazku. Proto je nutné se rozhodnout, zda budeme účtovat o nákladech v okamžiku přijetí faktury proti účtu dodavatele, nebo v okamžiku doručení zásob, což by měl být i okamžik jejich převzetí. Při tom pochopitelně nemůže být narušena povinnost zaúčtovat všechny účetní případy do období, s kterým časově a věcně souvisí. (Louša, 2012, s, 14)

11

1.3.

Oceňování zásob

1.3.1. Základní pravidla oceňování Při oceňování používáme pravidel popsaných v ČSÚ 015 zásoby, bod 3, který rozvádí ustanovení § 25 Zákona a § 49 vyhlášky. Zásoby jsou oceňovány na základě ustanovení § 25 Zákona (§ 25 zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Náklady, které jsou považovány za náklady s pořízením související a které takovými naopak nemohou být, upravuje zákon. (§ 49 Vyhláška č. 500/2002 Sb.) Je třeba si uvědomit, že nazývané náklady s pořízením související jsou součástí pořizovací ceny a musí být do ní zahrnuty. Zákon rovněž vysvětluje pojem vlastních nákladů, kterými se oceňují zásoby vytvořené vlastní činností. Těmi jsou náklady přímé, popřípadě zvýšené o náklady s výrobou související, tedy část nepřímých nákladů. Co jsou přímé náklady, není stanoveno žádným předpisem. Lze je definovat pouze z teoretických poznatků. Patří mezi ně jednoznačně přímý materiál a přímé mzdy včetně sociálního a zdravotního pojištění, tj. takový materiál a takové mzdy, které lze zjistit přímo na jednici výroby. V konkrétních podmínkách mohou být do přímých nákladů zařazeny i další náklady, obzvlášť náklady na tak zvané kooperace (subdodávky, poddodávky). (§ 25 zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Do nepřímých nákladů souvisejících s výrobou či jinou činností (tento termín se obvykle ztotožňuje s obsahem pojmu výrobní režie) se zpravidla zahrnují všechny nebo některé z nákladů na odpisy, spotřebu energie, opravy a také mzdové náklady na řízení nebo obsluhu výroby. Pochopitelně vždy může jít pouze o vynaložené náklady. Nemůžeme tedy zahrnovat do pořizovací ceny hodnotu vlastní práce individuálního podnikatele. Do nákladů, a tím ani do ocenění zakázky nelze zahrnovat ani náklady finanční povahy tzv. úroky. Do přímých i nepřímých nákladů nelze pro účely oceňování zásob zahrnovat též náklady sankční povahy, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou uplatnitelné do základu daně z příjmů, i když tak vyhláška přímo nestanoví. (Louša, 2012, s. 15)

12

„Oceňování zásob se dělí do dvou skupin: 

oceňování nakoupených zásob (materiál, zboží)



oceňování zásob vlastní výroby (výrobky, nedokončená výroba, zvířata)

Nakoupené zásoby se oceňují pořizovacími cenami, které zahrnují i náklady, které přímo souvisejí s pořízením zásob. Jedná se o dopravu, pojištění, clo a provize, které se vztahují přímo k nakoupené zásobě. Zásoby vlastní výroby se oceňují vlastními náklady, kterými se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popř. i část nepřímých nákladů, které se vztahují k výrobě (výrobní režie). Reprodukční pořizovací cenou se oceňují zásoby: 

získané darem nebo dědictvím



přebytky zásob zjištěné inventarizaci



vrácené z výroby jako odpad



vložené společníky do obchodní společnosti nebo individuálním podnikatelem do firmy na základě znaleckého posudku.“ (Rubáková, 2014, s. 91)

1.3.2. Oceňování nákupů účtovaných v cizích měnách Řídí se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 25 odst. 5b) reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. K tomuto zákonu dále přistupuje ještě ustanovení § 24, a to odst. 2a), 6b) a 7. Tato ustanovení znamenají, že majetek získaný za cizí měnu je nutno přepočítat kusem vyhlašovaným ČNB. Při tom opět ale jde o ocenění na syntetickém účtu, ne ve skladové evidenci. V závislosti na způsobu oceňování zavedeném v účetní jednotce bude skladová cena stanovena tak, jak bude přepočtena na přijaté faktuře, nebo bude stanovena jiným způsobem se současným vznikem oceňovacích odchylek. Jejich rozpouštění je nutno upravit tak, aby nedocházelo k významným rozdílům v ocenění majetku především k rozvahovému dni. Ustanovení Zákona o pevných kursech znamená, že si účetní jednotka může stanovit, že bude používat po období delší jak jeden den, ale ne delší jak účetní období stále stejný kurs. Ten ale musí být stanoven stejný, jaký vyhlásila ČNB pro den, který je prvním v období, po které bude kurs používán. (Louša, 2012, s. 17) 13

1.3.3. Způsoby používané pro ocenění nakoupených zásob Při oceňování zásob v pořizovací ceně v účetnictví používáme několik způsobů. U způsobu A se náklady na pořizované zásoby, po případném shromáždění na účtu pořízení, na základě příjemky přeúčtují na sklad, přičemž náklady související s pořízením jsou vázány do ceny jednotlivých skladových položek, které byli součástí dodávky. U způsobu B, při kterém jsou jak hodnota pořizovaných zásob, tak i související náklady účtovány do spotřeby bez použití účtu zásob, nýbrž musíme zajistit zvláštním analytickým účtem ve skupině 50 – Spotřebované nákupy sledování nákladů na pořízení zásob, aby bylo možno k rozvahovému dni ocenit správně stav zásob zajištěný inventurou. U způsobu A lze jednotlivě skladové položky (druhy zásob) oceňovat na skladě a při jejich vyskladnění mnoha způsoby: 1. Metoda FIFO Základním způsobem oceňování vyskladňovaných položek cenou, která byla dosažena při pořízení nejstarší skladované zásoby. Jako pojmenování tohoto způsobu se obvykle používá “první do skladu, první ze skladu“. Důvodem pro tento postup je snaha přiblížit se k rozvahovému ocenění zásob co nejvíce cenám, které jsou současně na trhu. (Louša, 2012, s. 18) 2. Metoda – Vážený aritmetický průměr Převážná většina účetních jednotek používá způsob, kterým byla výše uvedená základní metoda upravena tak, že při každém pořízení je vypočítán vážený aritmetický průměr ze zásob určité položky na skladě (součet násobku ceny za jednotku a počtu kusu staré zásoby) a nového přírůstku. Všechna vyskladnění této položky, která následují po posledním příjmu, jsou oceňována takto vypočtenou cenou až do jejího úplného vyskladnění nebo do nového nákupu. (Louša, 2012, s. 18)

14

První varianta výpočtu: Vážený průměr proměnlivý - je takový průměr, že po každém novém přírůstku určitého druhu materiálu se zjišťuje i nový průměr. Vážený průměr periodický znamená, že se průměr nezjišťuje po každém jednotlivém přírůstku materiálu, pouze se vypočítá jediný průměr za určité období (nesmí být delší než 1 měsíc). Takto zjištěná pořizovací cena se použije pro ocenění vydaného materiálu v dalším období. (Štohl, 2010, s. 15) Příklad: Společnost MAGNET zabývající se výrobou motorů nakoupila: Dne 10. 4. 2014 první dodávku – 800 ks součástek do motorů, jejichž pořizovací cena činila 176 000 Kč (220 Kč/ks). Dne 20. 4. 2014 druhou dodávku – 200 ks součástek do motorů, jejichž celková pořizovací cena činila 36 000 Kč (180 Kč/ks). Podle výdejek za duben bylo ze skladu vydáno do spotřeby 900 kusů těchto součástek.

15

Řešení metodou FIFO: Spotřeba zásob za duben bude oceněna takto: Spotřeba 1. dodávky

800 ks po 220 Kč/1ks

176 000 Kč

Částečná spotřeba 2. dodávky

100 ks po 180 Kč /1 ks

18 000 Kč

Spotřeba součástek za duben celkem (zaúčtování do nákladů)

194 000 Kč

Účtování: 1. Nákup 1. dodávky

176 000 Kč

112/321

2. Nákup 2. dodávky

36 000 Kč

112/321

3. Spotřeba materiálu

194 000 Kč

501/112 (Štohl, 2010,

s. 16) Řešení u metody ocenění úbytku zásob váženým, aritmetickým průměrem Spotřeba zásob za duben 2010 bude oceněna následně: Hodnota součástek za duben (800 ks * 220 Kč/1 ks + 200 ks * 180 Kč/1 ks) Množství součástek na skladě (800 ks + 200 ks)

212 000 Kč

1000 Ks

Průměrná cena zásob na skladě v dubnu 2010

(212 000 Kč/ 1000 ks )

212 Kč

Spotřeba součástek za duben celkem

(900 ks * 212 Kč/1 ks )

190 800 Kč

Účtování u metody úbytku zásob váženým aritmetickým průměrem bude stejná jako u metody FIFO s tím, že spotřeba materiálu zúčtovaná na účtu 501 nebude činit 194 000 Kč, ale 190 800 Kč. (Štohl, 2010, s. 16)

16

1.3.4. Doklady o příjmu a výdeji materiálu, skladová evidence „Materiálové zásoby spočívají zejména v účetní jednotce zabývající se výrobou významnou položku v majetku a též spotřeba materiálu představuje v nákladech značnou částku. Proto, jak zásoba materiálu, tak i jeho spotřeba musí být pečlivě evidovány nejen celkově, ale i podrobněji. Je nezbytné mít přesný přehled o jednotlivých druzích materiálu, zajistit včasné doplňování zásob a udržovat je v přiměřené výši.“(Munzar, 2004, s. 76) Evidence došlých faktur Došlé (dodavatelské) faktury se zaznamenávají do knihy přijatých faktur. U každé faktury musí být přezkoušena formální správnost a věcná správnost. Věcná správnost faktur za materiál se přezkušuje na podkladě příjemky. Přezkušuje se, zda dodaný materiál odpovídá objednávce, zda byl dodán ve fakturovaném množství a ve správné ceně, zda ve faktuře nejsou početní chyby. (Munzar, 2004, s. 76) Doklady o příjmu a výdeji materiálu Na převzatý materiál vyhotovuje skladník příjemku. Příjemka je podkladem pro účtování na analytických účtech a na syntetickém účtu. Vyhotovuje se na každou dodávku materiálu do skladu. Příjemka obsahuje údaje o dodavateli, dopravě, obalu, obsahu zásilky, přijatém množství, datum a podpisový záznam odpovědných pracovníků, dále podle techniky účtování i o ceně za jednotku i celkové částce. V případě nesrovnalostí zjištěných při kvantitativní přejímce oproti údajům v dokladech, musí být vyhotoven protokol o vadách, který je důležitým podkladem pro reklamační řízení. Převodku používáme při přesunech materiálu v rámci účetní jednotky, například mezi sklady nebo vrácení materiálu z výrobních středisek do skladu. Doklad při výdeji materiálu ze skladu nazýváme výdejka, kterou vyhotovuje zpravidla odebírající úsek a některé údaje doplňuje skladník. Výdejka obsahuje označení skladu a odebírající úsek, druh a množství materiálu, datum a podpis odpovědných osob, popř. cenu za jednotku a částku. Vyhotovuje se obvykle ve dvou stejnopisech, z čehož jeden je dokladem pro skladníka a druhý obdrží odebírající útvar. Analytické účty o jednotlivých druzích materiálu jsou vedeny na skladových kartách zásob, které se zřizují pro každý druh materiálu. (Munzar, 2004. s. 77) 17

1.4.

Pořízení zásob

Do zásob materiálu patří skladovaný materiál, který především zahrnuje: 

Suroviny a základní materiál - vstupují do výroby a tvoří podstatu (např. u firmy, která vyrábí nábytek a dřevo).



Pomocné látky - vstupují též do výrobku, ale už netvoří jeho podstatu (např. u výroby nábytku lak, mořidlo).



Provozovací látky - hmoty, jichž je zapotřebí pro provoz podniku jako celku (palivo, čisticí prostředky apod.).



Náhradní díly – předměty, které jsou určené k uvedení dlouhodobého majetku do původního stavu.



Obaly a obalové materiály, pokud nejsou dlouhodobým majetkem nebo zbožím, např. bedny, krabice, pytle apod.



Další movité věci s dobou použivatelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění. (Štohl, 2010, s. 14)

1.4.1. Pořízení zásob nákupem Nakupované zásoby jsou oceněny pořizovací cenou, tj. cenou, kterou požaduje uhradit dodavatel, zvýšenou o náklady s pořízením souvisejícími, jako např., přepravné, provize, skladné, pojistné při dopravě, výlohy spojené s proclením atd., které jsou k úhradě odběrateli. Do nákladů souvisejících s pořízením se zahrnuje kromě výše uvedených položek i např. poštovné. Je třeba si uvědomit, že do pořizovací ceny se zahrnuje pouze přepravné hrazené odběratelem, které dokončuje proces pořízení. (Louša, 2012, s. 22)

18

1.4.2. Pořízení zásob z tuzemska Pořízení materiálu způsobem A. „Při účtování materiálu se vyskytují tyto účetní případy: 

dodavatelské faktury za nákup materiálu



poskytnuté zálohy na nákup materiálu



náklady související s pořízením



příjemky vyhotovené ve skladech při přejímce materiálu



úhrady dodavatelských faktur



výdejky na materiál vydaný ze skladů“ (Štohl, 2010, s. 17)

Příklad: Podnikatel nakoupil materiál za 95 000 Kč. Doprava byla prováděná ve vlastní režii s tím, že hodnota spotřebovaných PHM činila 5000 Kč a odpovídající mzda řidiče 1000 Kč. Řešení: Pořizovací cena materiálu celkem

95 000 + 5 000 + 1 000 = 101 000 Kč

1. Faktura za nákup materiálu

95 000

111/321

2. Nákup PHM

5 000

501/211

3. Mzda řidiče

1 000

521/331

4. Aktivace vnitropodnikové dopravy

6 000

111/622

5. Převzetí materiálu na sklad

101 000

112/111

(Štohl, 2010, s. 17)

19

1.4.3. Pořízení materiálu ze zahraničí Při nákupu materiálu ze zahraničí musíme rozlišovat, zda se jedná o pořízení materiálu z jiného členského státu Evropské unie (dále jen EU), nebo se jedná o dodávku ze zemí mimo EU. (Štohl, 2010, s. 18) 1.4.4. Pořízení materiálu z jiného členského státu EU Faktury od „zahraničního“ dodavatele je účtována obdobně jako faktura od českého dodavatele, pouze s tím rozdílem, že částka bude v zahraniční měně a česká účetní jednotka ji musí přepočítat na české koruny (pro přepočet se může použít buď pevný kurz, nebo denní kurz dle ČNB, a to dle vnitropodnikových směrnic účetní jednotky). (Štohl, 2010, s. 18) 1.4.5. Výpočet a zaúčtování DPH z pořízeného materiálu Společnost z členského státu EU, dodávající české firmě materiál, nebude tento materiál zdaňovat daní z přidané hodnoty na výstupu, pokud jí česká firma sdělí svoje daňové identifikační číslo (DIČ). Česká firma (kupující) si vypočte DPH z přijaté dodávky materiálu a má povinnost tuto vypočtenou daň odvést finančnímu úřadu (účet 343 na straně Dal). Tato povinnost přiznat daň se v praxi označuje jako přidanění nebo samovyměření. V případě, že česká firma má od prodávajícího z členského státu EU daňový doklad (tzn. fakturu o nákupu), bude mít zpravidla i nárok na odpočet daně (účet 343 na straně MD). Bude-li mít česká firma plný nárok na odpočet, tak bude daň na vstupu i na výstupu stejná a odvod finančnímu úřadu v konečném důsledku bude nulový (rozdíl mezi zaúčtováním DPH na účtu 343 na straně MD a Dal). (Štohl, 2010, s. 19)

20

Příklad: Společnost Vrána spol. s.r.o., pořídila 20. 5. 2014 materiál od Švýcarského dodavatele za 2000 EUR. S touto dodávkou zároveň obdržela fakturu. Účetní jednotka má ve vnitropodnikové směrnici pevný kurz ve výši 26 Kč/1 €. Řešení: 1. Faktura od německého dodavatele

2000 €

52 000 Kč

111/321

2. Výpočet povinnosti přiznat daň

10 400 Kč

349/343

3. Nárok na odpočet

10 400 Kč

343/349

(Štohl, 2010, s. 19) 1.4.6. Povinnost přiznat daň a nárok na odpočet Firma pořizující materiál si nemůže uplatnit odpočet DPH v případě, že ještě neobdržela daňový doklad (fakturu) od společnosti z členského státu EU na dodávku materiálu. V takovém případě by české firmě vznikla povinnost odvést daň na výstupu, ale nárok na odpočet by nemohl být uplatněn. Povinnost odvést DPH z nákupu má česká firma dnem vystavení dokladu, nejpozději však do patnáctého dne měsíce, který následuje po měsíci, v němž byl materiál pořízen. (Štohl, 2010, s. 19) 1.4.7. Pořízení materiálu ze zemí mimo EU V případě materiálu ze zemí mimo EU vyúčtovává clo příslušný celní orgán, který účtuje na základě jednotného správního dokladu, což účetní jednotka eviduje na účtu 379 -

jiné

závazky a souvztažný zápis bude na účtu 111 - pořízení materiálu (clo je součástí pořizovací ceny). V případě DPH je postup obdobný jako při pořízení zásob z jiného členského státu. To znamená, že účetní jednotka má povinnost přiznat daň a zpravidla má zároveň nárok na odpočet daně. (Štohl, 2010, s. 20)

21

Příklad: Podnikatel (plátce DPH) nakoupil v Německu materiál za 2000 CHF (kurz 17 Kč/1 CHF). Podle celní deklarace byl materiál propuštěn do volného oběhu a clo činilo 6 000 Kč. DPH si vypočítal sám (20% ze základu 40000 Kč, tj. z ceny materiálu + cla). Řešení: 1. Faktura přijatá

34 000 Kč

111/321

2. Clo

6 000 Kč

111/379

3. DPH povinnost přiznat daň

8000 Kč

349/343

4. DPH nárok na odpočet

8000 Kč

343/349

(Štohl, 2010, s. 20)

1.5. Reklamace při dodávce materiálu Při dodávkách materiálu se mohou vyskytnout nesrovnalosti mezi odběratelem a dodavatelem, popřípadě také mezi přepravcem. Tyto nesrovnalosti se mohou týkat například množství dodaného materiálu. Odběratel uplatňuje své nároky vůči dodavateli za nedodané množství, a to označujeme jako reklamaci. Reklamační nárok se účtuje při jeho zjištění jako pohledávka za dodavatelem (v ceně bez daně), a to na účtu 315 – Ostatní pohledávky (účtovací přepis 315/111, resp. 112). (Štohl, 2010, s. 23) Reklamační nárok může být dodavatelem uznán nebo zamítnut. 1. Účtování uznané reklamace: a) Dodavatel zašle dobropis na reklamovanou částku – u dobropisu dodavatele je nutno též vzít v úvahu daň z přidané hodnoty z uznané částky reklamace jako snížení částky odpočtu této daně (daně na vstupu) vůči finančnímu úřadu

22

Účtování dobropisu - cena bez daně

-315

DPH

-343

Cena s daní

-321

b) Náhrada reklamované částky dodavatelem ve formě náhradní dodávky 111

315

2. Neuznaná částka reklamace se zaúčtuje jako škoda

315

549

(Štohl, 2010, s. 24)

1.6. Účtování zásob vlastní výroby „Výrobky - jsou předměty, které podniky vyrábí s cílem prodat je odběratelům.“(Štohl, 2010, s. 41) Oceňování zásob vlastní výroby Zásoby vytvořené vlastní činnosti se oceňují ve vlastních nákladech, kterými se rozumí přímé náklady na ně vynaložené (těmi jsou materiálové náklady, mzdové náklady), popř. i část nepřímých nákladů, které se k této činnosti vztahují. Nepřímé náklady by měly být zahrnuty do ocenění nedokončené výroby, polotovarů a výrobků zejména v malosériové výrobě či kusové výrobě s dlouhým výrobním cyklem. Příkladem takové výroby může být stavebnictví. Zjišťování vlastních nákladů je možné dvojím způsobem: a) Jde o skutečné vlastní náklady b) Jde o náklady zjištěné podle operativních kalkulací (Štohl, 2010, s. 42)

23

1.7. Řízení zásob Znamená soubor aktivit, které se v podmínkách rovnovážné tržní ekonomiky stávají dominantním úkolem nákupního managementu v podniku. Dále nákupní útvar odpovídá za řízení výrobních zásob, které zahrnují velmi početný a rozmanitý sortiment zásob surovin, materiálů, polotovarů, náhradních dílů, nářadí, obalů a obalových materiálů. (Synek, 2006, s. 202) 1.7.1. Cíl řízení zásob Cílem řízení zásob je udržování zásob na úrovni, která umožňuje kvalitní splnění jejich funkce vyrovnávat časový a množstevní nesoulad mezi procesem výroby u dodavatele a spotřeby u odběratele a dále tlumit či zcela zachycovat důsledky náhodných výkyvů těchto dvou postupně navazujících procesů včetně jejich logistického propojení. (Synek, 2006, s. 202) 1.7.2. Struktura objednání zásob Při uplatnění optimalizačního přístupu při řízení zásob je základním kritériem minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržování zásob, přičemž se respektuje požadavek plného krytí předvídaných potřeb a s jistou mírou jistoty i odchylek v průběhu dodávek a čerpání ze zásoby. Jak vyplývá z předchozího výkladu, za základní optimalizační kritérium se považuje nákladové kritérium. Běžnou a pojistnou zásobu udržujeme na takové úrovni, která vyvolává minimální náklady na pořizování, skladování a udržování zásob a náklady vyvolané při nekrytí či opožděném krytí potřeb ze zásoby. V praxi musíme hledat takový přístup, který zajistí naplnění principů optimalizace, ale tak, aby to bylo schůdné z hlediska konkrétních vnitřních a vnějších podmínek. Při tom se musíme zabývat otázkou nalezení režimu doplňování zásob. Dále využíváme vhodný objednávkový systém, který může být založen např. na tom, že podnět k vystavení objednávky na dodávku doplnění zásob je signalizován při poklesu bilanční zásoby objednávací úroveň, která musí být stanovena tak, aby s danou spolehlivostí uspokojovala vznikající vnitropodnikové potřeby od okamžiku signálu do okamžiku dodání faktické dodávky. (Synek, 2006, s. 203). 24

Obr. 1 Model pevného bodu objednávky (Zdroj: Synek, 2006)

Na obrázku je příklad modelu pevného bodu objednávky, za předpokladu, že cyklus objednávky je 5 dní.

1.7.3. Optimální výše dodávky zásob „Optimální výše dodávky je taková, při níž jsou celkové náklady minimální. Hledáme tedy minimum funkce celkových nákladů a pro tuto úroveň po několika úpravách dostaneme vzorec pro výpočet optimální velikosti dodávky. Vzorec:

kde: qopt= optimální velikost jedné dodávky cdop= náklady na jednu dodávku cdrž = náklady na držení 1 ks zásob po celé období“ (Vochozka, Mulač, 2009)

25

1.8. Finanční analýza Finanční analýza patří mezi tradiční nástroje hodnocení finanční situace podniku. Svým charakterem je orientována do minulosti, jejím primárním zaměřením je zpětné hodnocení finančního zdraví a výkonnosti podniku. Její výstupy jsou však základem pro tvorbu finančního plánu, plánu investic, finanční strategie a dalších důležitých manažerských rozhodnutí orientovaných do přítomnosti a budoucnosti. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření firmy. Cílem finanční analýzy je poznat finanční zdraví firmy, a dále identifikovat slabiny. (Mulač, Mulačová, 2007, s. 117) 1.8.1. Ukazatelé aktivity Ukazatelé aktivity zachycují míru zapojení investovaného kapitálu do činnosti podniku, ilustrují jeho vázanost v jednotlivých formách aktiv. Konstrukce ukazatelů pracuje s jednotlivými majetkovými částmi, které jsou poměřovány k tržbám, k výnosům, popřípadě k jiným rozvrhovým základnám. Ukazatelé aktivity mohou mít podobu obratu nebo doby obratu určité sledované položky. Žádoucím stavem je maximalizace obratu jednotlivých složek aktiv, tj. minimalizace jejich doby obratu. (Mulač, Mulačová, s. 127) 1.8.2 Obrat zásob Obrat zásob nám udává výši držených zásob vzhledem aktivitě podniku. Rozhodně nelze kategoricky prohlásit, že žádoucí je jeho maximalizace. Takový stav by měl negativní dopad na plynulost provozu podniku, hladina zásob by byla nedostatečná. Příliš nízká úroveň naopak signalizuje nadměrný stav zásob v podniku a tudíž nehospodárně investované prostředky. Výpočet obratu zásob T obrat = –––––––––Z Kde T jsou tržby Z jsou zásoby (Mulač, Mulačová, 2007, s. 128)

26

1.8.3. Doba obratu Jedná se o převrácenou podobu předchozího vzorce. Udává nám průměrnou délku držení zásob v rámci jednoho výrobního cyklu, tedy dobu od nákupu materiálu do prodeje výrobků. Podnik by měl nalézt optimální míru dle činnosti, kterou se zabývá. Výpočet doby obratu Z DOZ = –––––––––T/365 Kde DOZ je doba obratu zásob Z – zásoby T/365 – jednodenní tržby (Mulač, Mulačová, 2007 s. 128)

27

2.

PRAKTICKÁ ČÁST 2.1. Profil organizace

Název společnosti: TIPABOTY, s.r.o. Sídlo Společnosti: V. Nezvala 437/64, Stařečka, 674 01, Třebíč IČ společnosti: 277 515 46 DIČ společnosti: CZ27751546 Právní forma: společnost s ručeným omezeným Tato společnost byla zapsána do obchodního rejstříku 6. listopadu 2007 Předmět podnikání: Hlavním předmětem společnosti v současné době: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Základní kapitál: Základní kapitál činil 200 000 Kč, který byl celý splacen. Orgány společnosti: - jednatelé – Vladislav Staněk Radek Láník Jaroslav Pour

28

2.1.1. Vznik a vývoj společnosti Pro praktickou část jsem si vybrala firmu TIPABOTY s.r.o. vznikla 1. 1. 2008 odkoupením části podniku TIPA B, a. s. Třebíč, která sdružovala kromě výroby obuvi i další činnosti. Historie výroby obuvi u nás spadá do 80. let minulého století, kdy se v bývalém Okresním průmyslovém podniku Třebíč začaly boty vyrábět. Po privatizaci závodu výroby a služeb v Třebíči na ulici Vítězslava Nezvala začala rozvíjet svoji vlastní činnost TIPA B, a. s., jejímž jedním z nosných programů byla právě výroba obuvi. Společnost vyrábí pracovní obuv do lehkých a středně těžkých provozů, která je na trh dodávána pod známým sloganem „BOTY DO ROBOTY“. Pracovní obuv vyrobená v naší společnosti splňuje nejnáročnější požadavky na ochranu nohou při práci v lehkých provozech. Technologie výroby je rovněž zaměřena na dílenské zpracování vzhledem k ortopedičnosti a zdravotním požadavkům na obuv. Všechna pracovní obuv, včetně antistatické ESD obuvi, je opatřena certifikáty dle EN a prohlášením shody výrobce. Převážná část produkce je dodávána na tuzemský trh, ale částečně se již stačila prosadit i na trzích zahraničních. Prodej obuvi je realizován prostřednictvím sítě specializovaných velkoobchodů a prodejen v celé České republice. Celý sortiment obuvi také naleznete na internetových stránkách společnosti TIPABOTY s.r.o., Třebíč. V dnešní době, kdy i boty stále více podléhají módním trendům, není jednoduché vyrobit botu tak, aby odpovídala náročnosti zákazníků. Bota se totiž musí nejen líbit, ale musí splňovat i náročné požadavky na ortopedičnost a pohodlí nohou při chůzi a v neposlední řadě musí být vyrobena z kvalitních materiálů. (www.tipaboty.cz)

29

2.1.2. Obchodní činnost Hlavní obchodní činnost firma provádí na území České republiky a na Slovensku. K dalším, méně významným patří Itálie, Rusko a Japonsko. K nejčastějším zákazníkům patří výrobci textilního průmyslu. Firma je pravidelným účastníkem Mezinárodního strojírenského veletrhu. Produkce společnosti: Tuzemsko okolo 70% Export do zahraničí 30% např. země: Itálie, Španělsko, Rusko, Japonsko.

2.1.3. Sortiment

Boty ze společnosti TIPABOTY s.r.o. Třebíč Vás mohou provázet celým životem. Pro výrobu společnost používá hlavně tuzemské materiály, které nároky na kvalitu splňují. Zaměřuje se na výrobu: Pánská a dámská vycházková a domácí obuv Společnost se zaměřila na výrobu takových vzorů vycházkové obuvi, které zákazník vyhledává zejména proto, že to jsou boty pohodlné a při jejich nošení nedochází ke zbytečnému namáhání nohy. Toto je docíleno tím, že vzory obuvi jsou v převážné míře vyráběny v obvodové velikosti „H“, což zaručuje potřebný prostor pro prsty a celkově se omezuje deformace nohy při nošení této obuvi. Všechny boty jsou vyrobené vždy s důrazem na ortopedičnost a s ohledem na pohodlí nohou. Pánská a dámská bezpečnostní pracovní obuv Provozovna vyrábí ochrannou pracovní obuv do lehkých provozů (zdravotnictví, potravinářství, textilní, elektronický a chemický průmysl). Je vyrobena pomocí antistatické korkové stélky a antistatické podešve, která tvoří pomoci spojením kvalitního antistatického lepidla celek, který vytváří požadovaný vnitřní odpor R (zvýšený ortopedický účinek). (viz. Příloha 3) 30

Trainer obuv Je to obuv s širokým použitím pro volný čas, rekreační sport a pro práci. Je pohodlná, zaručuje vysoký komfort při nošení. Dětská obuv Společnost vyrábí i dětskou obuv. Při výrobě dětské obuvi je kladen důraz především na dílenské zpracování a používání výhradně zdravotně nezávadných materiálů, které tvoří celkovou konstrukci obuvi z hlediska vývoje a formování dětské nohy. Společnosti vyráběná dětská obuv je držitelem ochranné značky „Česká kvalita“ a nositelem ochranné známky zdravého obouvání „Žirafa“. Používají pestré materiály (prací kord, plátno) podle vyobrazené barevnice vhodné pro chlapce i děvčata. Společnost obuv vyrábí ze zdravotně nezávadných materiálu. To znamená, že materiály, použité při výrobě obuvi nesmí dráždit ani senzibilizovat průměrně citlivou a nealergickou lidskou pokožku. Dále tyto materiály zaručují odolnost proti nepříjemným vlivům vnějšího prostředí jako je chlad, vlhkost a voda. Obuv schválily a zdravotní nezávadnost garantují: Komise zdravotně nezávadného obouvání Česká ortopedická společnost Institut pro testování a certifikaci Laboratoř biomechaniky FT VUT Pracoviště Zdravotně nezávadného obouvaní

31

2.2.

Organizační struktura

Ředitel Jaroslav Pour Výrobní ředitel

Obchodní ředitel

Vladislav Staněk

Radek Láník

Obchodní a ekonomický úsek

Administrativní pracovník

Zásobování

Výrobní úsek

sklady

dělníci

Kontrola a expedice Obr. 2 organizační struktura podniku (Zdroj: vlastní zpracování)

Současná organizační struktura společnosti TIPABOTY, s.r.o. Každý z úseků má své vedení, které je podřízeno jednotnému hospodářskému vedení firmy. Společnost zaměstnává 15 pracovníku. Čtyři pracovníci pracují v administrativě. Zbylých 11 zaměstnanců pracují ve skladech a na výrobních úsecích. Společnost má pouze jedno výrobní sídlo a k ní nevede žádnou prodejnu.

32

Výrobky, které jsou vyváženy z firmy, musí být zkontrolovány v kontrolním úseku firmy a po kontrole jsou vyvážený přímo k odběrateli nebo do velkoobchodů. Dále si můžeme hotové výrobky objednat přes webové stránky společnosti.

2.2.1. Skladová struktura V podniku se skladová struktura skládá ze dvou skladů. První sklad slouží pro uskladnění materiálu. Druhý sklad slouží k uskladnění hotových výrobků. Hlavní sklad, který slouží pro uskladnění materiálů, zaujímá plochu 150 m2. Vedle hlavního skladu je umístěn druhý sklad pro uskladnění výrobků a zaujímá plochu 210 m2. Jedná se o uzavřené sklady. Samotné sklady jsou rozděleny několika příčkami. Uskladněné položky jsou uskladněny podle své funkce, a to buď na volné ploše, nebo v regálech. Obsluha skladu je zajištěna 4 pracovníky a má následující organizační strukturu: Vedoucí skladu Přijímá úkoly od výrobního ředitele, které na základě plánu výroby rozděluje. Dále přiděluje úkoly skladníkům, průběžně kontroluje činnost skladníků, kontroluje výdej a příjem materiálů v počítači, eviduje a vyřizuje reklamace týkající se zásobování, jednou do měsíce provádí uzávěrku skladu a vyhotovuje doklady pro účtárnu ohledně skladové evidence. Skladníci Zabezpečují výdej a příjem materiálů a hotových výrobků.

33

Základní rozlišení materiálu

2.3.

Obuv má dvě základní části: Svršek - nám kryje nárt a patu Spodek - všechno, co je pod chodidlem tedy stélka, podrážka podpatek. Základním materiálem pro výrobu bot je: 

kůže



useň



podešev (podrážka)



syntetický materiál – PVC



textilie



pryž



stélka

Vedlejší materiál 

kroužky



pásky



háčky se šněrovadlem



zipy



suché zipy



tkaničky

Provozovací materiál 

lepidlo



nitě

34

Společnost o zásobách účtujeme způsobem A. Materiál evidují na účtu 112. Kromě základního materiálu patří i k výrobě obuvi vedlejší materiál. Ten představuje především lepidla, nitě, nářadí. Tyto materiály vstupují do výroby obuvi. Stejně jako základní materiál, tak i vedlejší je evidován také na účtu 112. Dodavatelé tyto nakoupené suroviny dodávají v ks. Vzniklé odpady jsou společností odborně odstraněny.

2.4.

Oceňování materiálu při pořízení nákupem

Nakoupený materiál je účtován v pořizovací ceně, který se skládají z ceny pořízení a vedlejších nákladů. Nejčastější vedlejšími náklady jsou: -

Clo

-

Pojištění

-

Provize

-

Skladovací poplatky

Pokud materiál pořizuje ze zemí Evropské Unie, tak je pořizovací cena v cizí měně přepočtena kurzem České Národní banky. Příjemky se oceňují kurzem v den přijetí materiálu a zboží na sklad. Daňový doklad (faktura) je oceněn kurzem, který vychází z data vystavení. Společnost nejčastěji obchoduje s českou měnou, dollary a eury.

2.5.

Evidence zásob pomocí systému EKONOM

EKONOM je výkonný, účetní software, který firma používá pro evidenci zásob.

Účetní program je pravidelně aktualizován, a tak uživatelé mají k dispozici včas všechny legislativní změny. Trvalý vývoj a údržba systému, pak zabezpečuje neustálé vylepšování stávajících funkcí programu a implementaci nových užitečných funkcí na základě připomínek a požadavků uživatelů.

35

Celý účetní systém je modulární a jeho obsahem je: 

Podvojné účetnictví, Fakturace



Mzdy a personalistika pro malé i velké organizace



Skladové hospodářství, Maloobchod



Kniha majetku, Kniha jízd



Další moduly a funkce potřebné pro moderní a efektivní práci

Společnost využívá funkce programu: Sklady Sklady uvádí hlavní údaje. Hlavní údaje obsahují číselnou řadu dokladů, datum, skladové místo, popis, předkontaci, zobrazení skladové a obchodní ceny na základě sumarizace položek a dále pod tlačítkem Položky probíhá propojení do skladových karet. Kontrola a zaúčtování dokladů v deníku při metodě A, k tomu napomáhá položka Kontrola a přepočet skaldů. Zde firma eviduje skladové doklady: 

Příjemky



Přejímka



Výdejky



Výrobky

Skladníci provedou kvantitativní i kvalitativní kontrolu přijatého materiálu a surovin a reklamní materiál včetně palet a porovnají skutečný stav dodávky s průvodním dokladem, který je přiložený k zásilce (dodací list, faktura). Potvrdí příjem podpisem a předají prostřednictvím vedoucího skladu. Účetní podle došlého dodacího listu, který obsahuje všechny podstatné náležitosti, vyhotoví příjemku na příslušný materiál. V programu je příjemka zapsaná na skladovou kartu.

36

Účtování zásob pomocí softwaru EKONOM O přehledu a účtování zásob firma používá již zmíněný systém EKONOM. Firma používá pro účtování zásob způsob A. Společnost TIPABOTY, s.r.o. řadí jednotlivé druhy zásob do jednotlivých skupin.

stélky

skupina 6

useň

skupina 7

podešev Kastek

skupina 8

podešev Delta

skupina 9

podešev Fabia

skupina 10

podešev TPE

skupina 11

hovězina HURON (druh kůže)

skupina 12

pryž

skupina 13

lepidla

skupina 14

nitě

skupina 15

ocelové tužinky

skupina 16

pásky

skupina 17

zipy

skupina 18

suché zipy

skupina 19

tkaničky

skupina 20

37

Obr. 3 příjemka od dodavatele (Zdroj: interní zdroj společnosti)

Fakturace Společnost provádí evidenci v podvojném účetnictví. Osoba pověřena na zapsání faktur zapíše a zaúčtuje přijatou fakturu k příslušnému dodavateli, který je uložen v adresáři. Dále zapíše příslušný kód a variabilní číslo. Tento závazek uložíme. Na přijaté faktuře v systému EKONOM uvidíme veškeré informace. Spolupráce se skladovým hospodářstvím a přijatými objednávkami probíhá na úrovni položek vystavené faktury. Hotovostní úhrady odběratelů lze realizovat z okna pro vystavené faktury. Tisky faktur se slevami, beze slev, se zobrazenou kontací, v cizí měně, v podobě dodacího listu (s cenou, bez ceny, se slevami, popř. s čárovými kódy) a dále nejrůznější seznamy faktur. Opravy faktur s možností editace libovolných údajů faktury. Zároveň probíhá automaticky oprava všech provázaných evidencí. Importy dokladu s možností hromadného zaúčtování.

38

Objednávky vystavené Evidují vybavené a částečně vybavené objednávky v libovolné měně, vyhodnocují stav objednávek, spolupracují s adresářem, se skladovou evidencí i s fakturacemi. Informace o přijaté i vystavené objednávce se zobrazí na skladové kartě v podobě rezervovaného či přiobjednaného počtu kusů. Interní doklady Interní doklady rozlišují různé typů interních dokladů a dále evidují v cizích měnách import dokladů s následným hromadným zaúčtováním.

2.6.

Účtování pořízení., spotřeby zásob

2.6.1. Nákup materiálů Do zásob pořízení nákupem řadíme materiál. Společnost nakupuje od svých dodavatelů suroviny nezbytné pro výrobu výrobků. Tento nakoupený materiál uskladňuje ve skladu určený pro materiál. Dále nakupuje náhradní díly, pomocné a provozovací látky, které jsou též uskladněny na skladu určený pro materiál. Účtování při pořízen materiálu: Nákup materiálu z tuzemska

111/321.1

Nákup materiálu ze zahraničí

111/321.2

Nákup vedlejších surovin

z tuzemska

111/321.1

Pořízení materiálu vnitropodnikové

111/622

Všechny došlé suroviny musí být zkontrolovány skladníkem, aby bylo zkontrolováno, že dodané suroviny odpovídají s dodacím listem od dodavatele. Jakmile jsou došlé suroviny zkontrolovány, jsou uskladněny na příslušný sklad. Účtování přijatého materiálu na sklad

112/111

39

Plán výroby provádí společnost jednou do roka.

Tím pádem má společnost přehled o

poptávce po její produkci. Tyhle poznatky společnosti napoví jaké suroviny, v jakém čase a v jakém množství je potřeba naplánovat nákup konkrétních surovin. Nákup také probíhá v návaznosti na požadavky zákazníků. Jelikož společnost vyrábí přímo podle požadavků zákazníků, vystavené objednávky musí být vystaveny s následujícími informacemi: 

Interní číslo suroviny



Druh suroviny



Množství suroviny



Termín dodávky suroviny



Interní číslo objednávky

2.6.2. Oceňování nakoupeného materiálu Nakoupený materiál společnosti TIPABOTY, s.r.o. oceňuje pořizovacími cenami, které se skládají z cen pořízení a vedlejších pořizovacích nákladů. Nákup materiálu provádí společnost prostřednictvím objednávek. Společnost se výjimečně setkává s vedlejšími pořizovacími náklady, které společnosti odpadají, jelikož jsou již započteny v ceně objednávky. Jedná se často o dopravu, clo, poštovné. Společnost může dojít k vedlejším pořizovacím nákladům jedině, že jde o vnitropodnikovou dopravu vlastními auty. 2.6.3. Způsob ocenění pro vyskladnění zásob Společnost TIPABOTY, s.r.o. používá metodu FIFO, což znamená první do skladu - první ze skladu. Postup při vyskladnění vypadá následovně. Nejdříve, na žádost výrobky nachystáme ze skladu potřebné množství a druh suroviny, z které se má tento výrobek vyrobit. Suroviny musí odpovídat recepturám daných výrobku. Tento nachystaný materiál se vyskladní na základě výdejky, který je potom dodán do výrobní haly, kde je pak výrobek vyroben. Veškeré suroviny a materiál musí odpovídat metodě vyskladnění FIFO.

40

Osoba pověřena za odpovědnost skladu materiálu odpovídá za to, aby ze skladu byly vyskladněné nejstarší suroviny a materiál. Tedy matriál a suroviny, které na sklad přišly nejdříve. Po dokončení výrobků jsou z výrobní haly předány na sklad hotových výrobků. Režijní materiál Je to takový materiál, který nelze přepočítávat na jednotlivé výrobky. Jedná se například o obaly, fólie, bedny… Režijní materiál se skladuje stejně jako jednicový s jediným rozdílem, že režijní je odepisován přímo do spotřeby. Tento materiál se účtuje ze skladu přímo do spotřeby. Proto ho nemůžeme určit přímo na jeden výrobek.

Obr. 4 výdejka materiálu (Zdroj: interní zdroj společnosti)

Vyskladnění výrobků do spotřeby

501/112

41

2.7.

Pořízení zásob vlastní činnosti

Společnost TIPABOTY pořizuje výrobky vlastní činnosti. 2.7.1. Oceňování zásob vlastní činností Na každý výrobek se se musí vytvořit příslušná receptura, která obsahuje materiál, ze kterého je výrobek vyroben, to znamená, že společnost oceňuje z vlastních nákladů výroby. Každá kalkulace je jiná. Dále společnost sestavuje plánované kalkulace obsahující přímé náklady. Všechny položky jsou přepočítány na ks jednotlivých výrobků. Společnost musí také zohlednit skutečnost, jestli nedošlo ke zvýšení cen surovin, energie, mezd a dalších zahrnovaných položek. Tyto operativní kalkulace účetní jednotka zpracovává pomoci programu Microsoft Office Excel. (viz. Příloha 2) Kalkulace jsou vždy sestavovány k 1. 3. příslušného roku. Hotové výrobky jsou oceňovány pevnou cenou, stanovenou na základě operativní kalkulace vlastních nákladů.

2.8.

Přeměna materiálu ve výrobek

Výroba závisí především na uzavřených smlouvách a objednávkách od svých věrných zákazníků. Výroba v podniku TIPABOTY, s.r.o. je společnost zakázková. To znamená, že pouze část výroby je určena na sklad a další část výroby je podle požadavků zákazníků. Na základě objednávky od zákazníka se vystaví odbytová zakázka, na které se vytvoří potvrzení a zakázka je naplánovaná do výroby. Každá z naplánovaných zakázek prochází technickou přípravou výroby, která dále vytvoří kusovník výrobků, který obsahuje soupis potřebných surovin a jejich množství. Na jednotlivé zakázky je potřeba různé množství surovin. Jsou uvedeny v kusovníku výrobků, které jsou závislé na množství kusů výrobního úseku. Prostřednictví interních dokladů v podniku se přeměňuje materiál na hotový výrobek.

42

Například: 1. Nákup materiálu z tuzemska

111/321

2. Přijetí materiálu na sklad

111/112

3. Spotřeba materiálu (výdejka)

501/112

4. Příjem polotovarů na sklad

122/612

5. Vyskladnění

612/122

6. Příjem výrobků ze skladu výrobků

123/613

2.9.

Evidence výrobku 2.9.1. Příjem hotových výrobků do skladu

Po vystavení výdejky ze skladu, který slouží na skladování materiálu, převedeme polotovary na sklad, kde jsou provedeny drobné úpravy. Po dokončení úprav dostáváme podobu hotového výrobku a mohou být výrobky zkontrolovány. 2.9.2. Skladování hotových výrobků Když je kvalita schválená, dále pokračuje výrobek na základě příjemky na sklad určený k výrobkům, kde je uskladněn pod svým skladním číslem. 2.9.3. Expedice výrobků Při expedici zadá skladník do softwaru skladové číslo výrobku. V tomto systému hned víme, kde se daný výrobek nachází. Na základě výdejky je výrobek vyskladněn ze skladu. Potom následuje vyhotovení dodacího listu nebo faktury. Vyskladnění hotových výrobků eviduje společnost na účtech 123 a 613.

43

Obr. 5 Výdejka výrobku k odběrateli (Zdroj: podnik TIPABOTY, s.r.o.)

2.10. Reklamace dodávky 2.10.1. Reklamace od odběratele Jestliže odběratel zjistí nějaké nesrovnalosti při dodávce zásob, např. může jít o neodpovídající množství nebo o neodpovídající kvalitu, může žádat o slevu nebo může poslat dodávku zpět. Tato dodávka je překontrolovaná na úseku kontroly a mohou nastat dvě varianty: 1. Reklamace uznatelná 2. Reklamace neuznatelná Pokud je reklamace uznatelná zašle se odběrateli dobropis nebo nová dodávka. Zaslání dobropisu na reklamovanou dodávku vypadá následovně:

44

Účtování dobropisu: 1. Dobropis na uvedenou dodávku účtuje podnik

-311/-601

2. DPH

-311/-343

Pokud je dodávka neuznatelná, reklamace nevstupuje do účetnictví v podniku. 2.10.2. Reklamace na dodané zásoby podniku Tato reklamace se zaměřuje na dodávku od dodavatele. Je to tedy přesný opak zvýše uvedené reklamace. Podnik tedy sám reklamuje dodávku, u které zjistili závadné suroviny nebo nesplněné množství surovin. Zde dochází ke stejným dvěma variantám: 1. Reklamace je uznatelná 2. Reklamace dodávky je neuznatelná Účtování reklamace na dodané suroviny: 1. Přijatá faktura na materiál

500 Kč

111/321

2. DPH

105 Kč

343/321

3. Účtování dobropisu

-100Kč

-111/-343

-21Kč

-343/-321

4. DPH

Pokud je reklamace neuznatelná následuje takový účetní předpis: Neuznatelná reklamace

100 Kč

45

549/111

Obr. 6 Reklamace dodavateli (Zdroj: interní zdroj společnosti)

46

2.11. Ukazatelé aktivity Z ukazatelů aktivit budu analyzovat obrat zásob a dobu obratu zásob. Zhodnotím celkový obrat společnosti a celkovou dobu obratu. 2.11.1. Obrat zásob Doba obratu je v naší společnosti velmi důležitou a sledovanou hodnotou. Tento ukazatel nám ukazuje stav zásob v návaznosti s finančními prostředky. Společnost TIPABOTY, s.r.o. sleduje tento ukazatel měsíčně. Analyzuji tyto hodnoty pro rok 2014. Hodnoty, s kterými budu dále pracovat, mi poskytla společnost. V Tabulce jsou tržby a zásoby znázorněny (mil. v Kč) Tab. 1 Znázorňuje vývoj obratu zásob (Zdroj: interní zdroj společnosti)

Měsíc

1

2

Tržby 0,996 0,999

3

4

6

7

8

9

10

11

12

1

0,956

1

1,16

0,998

1

1,11

1,99

1,05

Zásoby 0,249

0,25

0,25

0,245

0,251

0,249

0,249

0,248

0,247

0,25

0,251

Obrat

4,01

3,99

3,89

3,98

4,64

4,01

4,37

4,49

3,99

4,2

3,98

Tabulka znázorňuje zásoby a tržby za jednotlivé měsíce. Z těchto hodnot jsou vypočítány

Obrat zásob

obraty zásob za jednotlivé měsíce.

4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 4,2 4,1 4 3,9 3,8 0

5

10 Měsíce

Obr. 7 Znázorňuje obrat zásob (Zdroj: vlastní zpracování)

47

15

Společnost má za cíl udržovat obrat zásob v hodnotě 4. Tento cíl byl splněn v 7 měsících. Vysoký obrat je zejména v 7. měsíci. Pokles zásob společnost zaznamenala zejména v 2. Čtvrtletí, kdy hodnoty obratu zásob dosahovali 3,99, 3,89, a 3,89.

2.11.2. Doba obratu zásob Podle doby obratu zásob jsme schopni zjistit, za jak dlouho se přemění peníze vynaložené za zásoby opět v peníze. Tab. 2 Znázorňuje data o vývoji doby obratu (zdroj: vlastní zpracování)

měsíc

1

doba obratu

91,5

2

3

4

5

6

7

8

91,1 91,11 91,31 93,81 91,61 78,67 90,9

9

10

11

12

90,4 81,99 91,27 86,82

Doba obratu Doba obratu

95 90 85 80 75 0

2

4

6

8

10

12

14

Měsíce Obr. 8 Znázorňuje vývoj doby obratu (Zdroj: vlastní zpracování)

Podle tabulky můžeme vidět, že obrátka trvá v prvním pololetí 91 dní. Podnik má za cíl držet dobu obratu zásob okolo 90 dní. Tento cíl nejlépe splňuje 8 a 9 měsíc. Velký pokles nastal 7 měsíc, kdy obrat dosahoval pouhých 78,6 dní. Další měsíce se drží kolem naši cílené hodnoty

48

2.12. Nákup od dodavatele Firma TIPABOTY, s.r.o. nakupuje materiál od svých dodavatelů. Firma spolupracuje s 97 dodavateli. Obchoduje s tuzemskými i zahraničními dodavateli, kteří dodávají velice kvalitní a cenově příznivé materiály. Všichni dodavatelé jsou z Evropské unie, a proto při dodání zboží není nutno zboží proclívat. Všech 97 dodavatelů jsou plátci DPH. Firma TIPABOTY, s.r.o. má k dispozici své nákupní ceny. Dodavatelé, u kterých společnost nakupuje, se soustřeďuji zejména na tyto materiály: kůže Podešev useň stélka PVC Suroviny pro výrobu bot nakupuje naše firma od těchto dodavatelů: D´PLANTEX – dodavatel ze Španělska, který firmě dodává korkové podrážky, které jsou určeny pro výrobu zdravotních sandálů BW nářadí - tuzemský dodavatel, dodává provozovací látky SELASTI – tuzemský dodavatel, dodává podešev do pracovní obuvi. CH & B – tuzemský dodavatel, dodává šněrovadla Likop ,s.r.o. - tuzemský dodavatel, vyrábí kovové spony

49

Obr. 9 Faktura přijatá od dodavatele (Zdroj: interní zdroj společnosti)

Avšak nejvíce společnost nakupují suroviny od italské firmy.

50

2.12.1. Dodavatel Itálie Italská firma Conceria Cervinia SPA, která byla založena v roce 1973, je hlavní dodavatel kůží, respektive hovězí usně, která slouží pro výrobu bot. Jelikož se jedná o italskou firmu, TIPABOTY, s.r.o. s ní komunikuje pomocí paní Ivany Zelenkové, která funguje jako italské obchodní zastoupení. S Paní Ivou Zelenkovou se domlouvají objednávky, reklamace surovin u firmy Concera Cervinia SPA. 2.12.2. Objednávky surovin (kůže) Objednávky jsou zasílány prostřednictvím e-mailu přes obchodní italské zastoupení. Po přijetí objednávky zasílá zastoupení objednávku ke konečnému dodavateli. Velikost objednávky bývá okolo 440 m2 hovězí kůže. Objednávka je zřízena okamžitě, akorát doba nakládky trvá 14 pracovních dnů. Dodavatel potvrzuje objednávku e-mailem. 2.12.3. Doprava z Itálie Zboží je připraveno k odběru u dodavatele Conceria Cervinia SPA. Dodavatel neručí za nakládku zboží. Dopravu si vyřizuje odběratel firma TIPABOTY, s.r.o. Společnost TIPABOTY, s.r.o. využívá pro přepravu vlastní dopravy. Má zajištěnou svoji přepravu do Itálie, kde využívá sjednání obchodních schůzek. Nebo druhý typ přepravy, které firma využívá, spočívá v tom, že si sama objedná přepravu. Pro silniční přepravu firma TIPABOTY, s.r.o. využívá přepravní společnost DAS Trans.

51

2.12.4. Náklady na vlastní dopravu Ujeté km na jednu trasu jsou 1 654 km. Spotřeba nafty na naplánovanou trasu na 1km je 0,2 l x ujeté km 1654 = 331,8 l Výpočet: Náklady na pohonné hmoty činí 331,8 * 32 Kč = 10 618 Kč Tedy, cesta do Itálie společnost bude stát 10 618 Kč.

2.12.5. Náklady na dopravu od přepravní společnosti

Společnost DAS Trans si účtuje za náklady na 1 km 5 Kč. Výpočet: 5*1654 = 8 270 Kč Náklady za dopravu poskytnutou od DAS Trans bude činit 8 270 Kč. Když porovnáme dopravu vlastními náklady a dopravu od přepravní společnosti, zjistíme, že u přepravní společnosti se náklady na dopravu sníží o 2 348 Kč.

52

2.13. Výpočet optimální výše dodávky

Optimální výše dodávky zásob nastává v bodě, kde se protne celkové náklady na skladování a celkové náklady na pořízení surovin. Vzorec:

Podnik objednává dodávku kůže jedenkrát do měsíce, velikost dodávky se pohybuje okolo 440 m2 kůže. Optimální výše jedné dodávky kůže, jestliže spotřeba činí ročně okolo 6300 m2, náklady na skladování 20 Kč na jednu jednotku, pořizovací náklady 1050 Kč, se vypočítá podle vzorce výše: = 2*6300*1050 = 13 234 200, které vydělíme náklady na skladování 13 234 200 /20 = 661 720 a toto číslo ještě odmocníme. Výsledek: 813 m2 je optimální výše jedné dodávky kůže Optimální cyklus objednávky vypočteme následovně: 661720/1050 = 63 dní. Podle těchto výpočtů bychom měli objednávat, tak velkou dodávku jednou za 2 měsíce.

53

2.14. Návrh změn 2.14.1. Objednávky Společnosti bych navrhla nový software pro generaci objednávek, aby tento program už lépe hlídal každou surovinu, její velikost zásoby, vyskladnění. Jen tak může software vygenerovat objednávku optimálního množství zboží pro každou položku. Tento postup by se mohl provádět každý den, aby byli vygenerované objednávky z nejčerstvějších dat.

2.15. Optimalizace 2.15.1. Obrátkovost zásob Podnik má za cíl udržet obrat zásob v hodnotě 4. I když více než v polovině roku bylo dosaženo tohoto cíle, tak i v ostatních měsících se obrat pohyboval kolem této hodnoty. Podnik nemá zbytečné zásoby, které vyžadují nadbytečné financování. 2.15.2. Doba obratu zásob Společnost má za cíl udržet dobu obratu v 90 dnech. I zde můžu říct, že tento cíl společnost plní. Jediný pokles, který byl zaznamenán za rok 2014, bylo v 7 měsíci, kdy doba obratu byla pouze 78 dní. 2.15.3. Optimalizace velikosti dodávky Společnost objednává suroviny ze zahraničí jednou do měsíce. Podle výpočtu je tento časový interval dodávek neefektivní. Tento interval by mohl být delší i kvantita dodávky větší. Z průměrného měsíčního množství, které doposud činilo 440 m2, by společnost mohla objednávat 813 m2 kůže a pouze 6 krát do roka. To znamená jednou za 2 měsíce. Společnost tím sníží hlavně náklady na přepravu surovin ze zahraničí. 2.15.4. Náklady na dopravu ze zahraničí Společnost spíše preferuje dopravu svými vlastními náklady. I zde se mi to zdá velice neefektivní. Doprava vlastními náklady činí 10 618 Kč, když jsem brala v úvahu průměrnou cenu nafty u nás za 32 Kč/l. Dle přepravy DAS Trans náklady na přepravu činí 8 270 Kč. Díky přepravci DAS Trans se společnosti náklady na dopravu sníží až o 2 348 Kč na jednu

54

trasu dopravy. Jelikož doposud společnost platí za náklady na dopravu každý měsíc, za rok může ušetřit až 24 000 Kč.

55

3. ZÁVĚR Praktická část je prováděna na společnosti TIPABOTY, s.r.o., která je známá výrobou pracovních a zdravotních bot. TIPABOTY, s. r.o. je výrobní společnost, ve které hrají velkou roli zásoby podniku a operace s nimi. K uspořádání zásob společnost využívá dva sklady. První určený k materiálu a druhý k hotovým výrobkům. Správná organizace skladu souvisí především k vedení skladového hospodářství. Společnost vede účetnictví metodou A. Bakalářská práce popisuje jednotlivý postup pořízení a oceňování konkrétních typů zásob. Společnost pořizuje materiál nákupem od dodavatelů. Analytická evidence je použita u výrobků, které jsou vyrobeny vlastní výrobou, jelikož společnost vyrábí mnoho druhů výrobků je potřeba je rozlišovat. Při vyskladňování zásob sám účetní systém odepíše potřebný materiál a suroviny podle dané receptury, která je potřeba při zhotovení konkrétního výrobku. Tedy, u tohoto způsobu není možné, aby docházelo k chybám na skladních kartách. Dále také v praktické části hovořím o vedlejších nákladech, kterým společnost neklade příliš velký důraz. Ovšem bez vlastní dopravy si neumí představit zajištění požadované produkce. Pro přepravu surovin a distribuci výrobků používá firma svá služební vozidla. Velkou roli ve společnosti hraje informační systém EKONOM, který společnost používá k přehledu zásob na skladě, interních dokladů, fakturaci a objednávek. Dále společnost TIPABOTY, s.r.o. se zaměřuje na problematiku nákupu, hlavně proto, aby zefektivnila výrobní proces. Spolupracuje se stálými dodavateli. Společnosti dodávají dodavatelé jak z tuzemska, tak ze zahraničí. Nemá důvod změny. Od svých dodavatelů přijímá kvalitní a zdravotně nezávadné suroviny. Návrh na zlepšení jsem uvedla zlepšení softwaru objednávek. Nový systém by hlídal konkrétní suroviny, které se mají vyskladnit, a tak by přesně věděli, kdy a kolik jaké suroviny objednávat.

56

Z uvedeného obr. č. 8 můžeme vidět, že stav zásob nakupovaných položek kolísá pouze v červenci. Toto kolísání je dáno sezónností. V ostatních měsících je stav zásob v cílené hodnotě, která se pohybuje okolo 90 dní. U dopravy surovin od italského dodavatele bych dala přednost přepravě, kterou vykonává společnost DAS trans před vlastní dopravu. U přepravní společnosti sníží společnost roční náklady až o 24 000 Kč. Optimalizace velikosti dodávky bych doporučila objednávat kůže z Itálie 6 krát do roka. Tedy jednou za 2 měsíce. Velikost dodávky bude činit okolo 800 m2.

57

4. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 4.1.

Odborné publikace

LOUŠA, F., Zásoby – komplexní průvodce účtováním a oceňováním, 3. aktualizované vydání, Praha: Grada Publishing, 2007. 172 s. ISBN978-80-247-2117-0 MULAČ, Petr a Věra MULAČOVÁ. Podniková ekonomie. České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2007. ISBN 978-80-903888-0-2. MUNZAR, Ing. Vladimír, Ing. Zdeněk BURDA a Ing. Olga JEDLIČKOVÁ. Účetnictví: pro střední školy odborné učiliště a veřejnost. Praha: Fortuna, 2004. ISBN 80-7168-907-6. RUBÁKOVÁ, Ing. et Ing. Věra. Účetnictví: pro úplné začátečníky. Praha: GRADA publishing, 2014. ISBN 978-80-247-5497-0 SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 4., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006, xxv, 475 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-892-4. ŠTOHL, Ing. Pavel. Učebnice účetnictví 2010 - 2. díl: pro střední školy a veřejnost. Tiskárny Havlíčkův brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. VOCHOZKA, Marek a Petr MULAČ. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 570 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4372-1.

4.2.

Internetové zdroje

TIPABOTY, s.r.o. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.tipaboty.cz/ 4.3.

Právní přepisy

ZoÚ §25, vyhláška § 49, ČÚS č. 015 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

58

5. SEZNAMY 5.1.

Seznam obrázků

Obrázek 1 - Model pevného bodu objednávky Obrázek 2 – organizační struktura Obrázek 3 – Příjemka od dodavatele Obrázek 4 – výdejka na materiál Obrázek 5 – výdejka výrobku Obrázek 6 – reklamace od dodavatele Obrázek 7 – obrat zásob Obrázek 8 – doba obratu zásob Obrázek 9 – přijatá faktura

5.2.

Seznam tabulek

Tabulka 1 - vývoj obratu zásob Tabulka 2 - data o vývoji doby obratu

6. INTERNÍ MATERIÁLY Příjemka Výdejka Faktura od dodavatele Reklamace surovin Řez výrobku

59

7. SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Ceník obuvi alba (zdroj: interní zdroj společnosti)

Příloha 2: Kalkulace vzoru (Zdroj: interní zdroj společnosti)

Příloha 3 : Bezpečnostní a pracovní obuv katalog ( Zdroj: interní zdroj společnosti)