Vysoká škola polytechnická Jihlava

Vysoká škola polytechnická Jihlava Porodní asistentka

Kouření v těhotenství a vliv na vývoj plodu bakalářská práce

Autor: Aneta Vnenčáková Vedoucí práce: Mgr. Lenka Görnerová Jihlava 2012

Anotace Předkládaná práce se zabývá užíváním návykových látek v těhotenství a to konkrétně kouřením. Práce se zaměřuje na vývoj plodu v souvislosti s kouřením matky, na informovanost matek o této problematice a má analyzovat současný stav v kraji Vysočina.

Klíčová slova Vývoj plodu Návykové látky Kouření Komplikace v těhotenství Prematurita

Annotation This work deals with substance abuse during pregnancy, specifically smoking. The work focuses on the development of fetus in relation to smoking mothers, the mothers' awareness about this issue and on analysing of current situation in the Region of Vysočina.

Key words Development of the fetus Addictive substances Smoking Complications in pregnancy Premature birth

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala paní Mgr. Lence Görnerové, vedoucí práce, za trpělivost, odbornou pomoc a cenné rady vedoucí ke zlepšení kvality mé bakalářské práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne …………………………………. podpis

Obsah 1

Úvod ......................................................................................................................8

1.1

Cíle ................................................................................................................... 11

1.2

Hypotézy .......................................................................................................... 11

2 2.1

2.2

2.3

3

Fyziologický vývoj plodu.................................................................................... 12 Menstruační cyklus ........................................................................................... 12 2.1.1

Ovariální cyklus ..................................................................................... 12

2.1.2

Děložní cyklus ....................................................................................... 12

Vznik a vývoj těhotenství ................................................................................. 13 2.2.1

Oplodnění, rýhování a nidace ................................................................. 13

2.2.2

Blastogeneze a embryogeneze ................................................................ 13

2.2.3

Fetogeneze ............................................................................................. 16

Placenta a pupečník .......................................................................................... 17 2.3.1

Placenta.................................................................................................. 17

2.3.2

Pupečník ................................................................................................ 19

Kouření a těhotenství ......................................................................................... 20

3.1

Somatická rizika kouření .................................................................................. 20

3.2

Vliv kouření na plod ......................................................................................... 21 3.2.1

3.3 4

Pasivní kouření v těhotenství .................................................................. 24

Náhradní nikotinová terapie .............................................................................. 24 Praktická část ..................................................................................................... 25

4.1

Metodika výzkumné práce ................................................................................ 25

4.2

Charakteristika výzkumného vzorku ................................................................. 25

4.3

Charakteristika výzkumného prostředí .............................................................. 25

4.4

Popis a průběh výzkumu ................................................................................... 25

4.5

Vlastní výzkum................................................................................................. 26

4.6

Diskuze ............................................................................................................ 48

4.7

Závěr ................................................................................................................ 50

Seznam použité literatury ......................................................................................... 51 Seznam zkratek ......................................................................................................... 52 Seznam tabulek.......................................................................................................... 53 Seznam grafů ............................................................................................................. 54 Seznam obrázků ........................................................................................................ 55 Přílohy........................................................................................................................ 56 Příloha č. 1: Dotazník .................................................................................................. 56 Příloha č. 2: Obrázky ................................................................................................... 60 Příloha č. 3: Edukační materiál .................................................................................... 62

1 Úvod Kouření a užívání dalších návykových látek má nesporně vliv na vývoj plodu a i na další vývoj již narozeného dítěte. Závažnost užívání tvrdých drog si pravděpodobně uvědomuje každý a ani společnost samotná je netoleruje, ale užívání tabákových výrobků je celospolečensky chápáno jako méně závažné a obecně přijatelné. Vliv, tzv. „měkkých“ drog jako je káva nebo tabák, na zdraví jedince se nejeví jako příliš nebezpečný a možná právě proto se kouření stalo celosvětovým fenoménem. Kouření je velmi nebezpečné především proto, že má zdánlivě minimální psychologická a sociální rizika a dopad na jedince i společnost je méně patrný než např. u alkoholu. Musíme si ale uvědomit, že kouření má významná somatická rizika a to především při dlouhodobém užívání, kdy může docházet k velice závažným stavům s ohledem na individuální stav jedince. Pokud žena kouří v těhotenství, má to zásadní vliv na vyvíjející se plod, který je velmi citlivý na vše, co matka přijme a také na nedostatek kyslíku. To může mít za následek poškození plodu či předčasný porod a sním spojená rizika. Kouření z dlouhodobého hlediska neovlivňuje pouze zdraví jedince, ale má významný vliv i na psychický a sociální stav celé rodiny. Jednak z hlediska finančního, protože cigarety samotné zvyšují náklady rodiny a následně také léčba stavů vzniklých v souvislosti s kouřením může mít významný vliv na ekonomický status rodin, ať už z důvodů nákladu na léčbu nebo z důvodu sníženého příjmu rodiny vyplývajícího z pracovní neschopnosti. Nesporně má kouření vliv i na psychiku jedince a celé rodiny a to ne pro kouření samotné, ale pro jeho následky. Pokud například dojde vlivem kouření v těhotenství k poškození plodu, kdy si s sebou dítě nese doživotní handicap, může to vést k závažnému psychickému zatížení rodiny, kdy se taková rodina pod tíhou vzniklé situace může „rozpadnout“. Z toho vyplývá, že kouření může vést k významným poruchám socioekonomickým i zdravotním. Je to zátěž nejen pro rodinu samotnou, ale také pro stát. Náklady na léčbu mnohonásobně převyšují náklady na prevenci. Finanční zatížení státu se ovšem netýká jen léčby samotné nemoci, ale také řešení následných situací například při rozpadu rodiny.

8

Proto je velmi důležité, aby si společnost uvědomila, že každý kuřák může v budoucnu potencionálně čerpat finance státu a zatížit tak ekonomiku celé společnosti a tím následně i každého jedince. Důležitou součástí státní politiky je i podpora zdraví a prevence sociálně-patologických jevů. ČR se zapojila do projektu Zdraví 21, kdy se jedná o dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Součástí tohoto programu je i prevence kouření a podpora zdravého životního stylu, což dokládají stanovené cíle, k jejichž naplnění by u většiny mělo dojít nejpozději do roku 2020, jako jsou například: „Zdravý start do života 

Do roku 2020 vytvořit podmínky, aby všechny narozené děti a děti předškolního věku měli lepší zdraví umožňující jim zdravý start do života

Snížení výskytu neinfekčních nemocí 

Do roku 2020 by se měla snížit nemocnost, četnost zdravotních následků a předčasná úmrtnost v důsledku hlavních chronických nemocí na nejnižší možnou úroveň

Zdravější životní styl 

Do roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější životní styl.

Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem 

Do roku 2015 výrazně snížit důsledky návykových látek, jako je tabák, alkohol a psychoaktivní drogy“ (www.mzcr.cz, 2008)

Práce je zaměřena na fyziologický vývoj plodu a na to, jak právě kouření může tento vývoj narušit. Dále se zabývá vlivem kouření na organismus jedince a na to, k jakým somatickým změnám dochází. Dalším důležitým tématem, jak jsem již výše zmínila, je i dopad kouření na rodinu a celou společnost.

9

Cílem mé bakalářské práce je zjistit jaký je stav, co se kouření těhotných žen týká, na Vysočině. Zda těhotné ženy o této problematice mají informace či nikoli a nakolik ovlivňuje kouření v těhotenství vývoj plodu. Dále se zaměřím na to, jaká je souvislost mezi kouřením a prematuritou. Cílem je také zjistit, kolik těhotných žen kouří a zda v těhotenství přestaly či nikoli, tzn. zjistit postoj žen ke kouření v graviditě s ohledem na věk, vzdělání a paritu. Téma kouření v těhotenství a vliv na vývoj plodu je nejen velmi aktuální, ale zabývá se celosvětovým problémem, který se stále více týká žen a může mít velmi vážný dopad na jedince, rodinu i celou společnost.

10

1.1 Cíle 1. Zjistit, jak ovlivňuje věk, parita a vzdělání postoj žen k užívání tabákových výrobků v těhotenství. 2. Zjistit informovanost gravidních žen o rizicích spojených s kouřením v těhotenství. 3. Zjistit zda kouření v těhotenství ovlivňuje délku těhotenství a vývoj plodu.

1.2 Hypotézy 1. Ženy s nižším vzděláním, které kouřily před těhotenstvím, častěji kouří i v graviditě než ženy s vyšším vzděláním, které před těhotenstvím kouřily. 2. Primipary ve věku 18–25 let kouřící před těhotenstvím častěji kouří i v graviditě než primipary ve věku 26–35 let. 3.

Primipary ve věku 36–40 a výše ve 100 % v garviditě nekouří.

4. Multipary, ve věku 18–25 let se základním vzděláním kouřící před těhotenstvím, kouří i v těhotenství v 90 %. 5. Ženy které v těhotenství kouří, rodí častěji předčasně než ženy, které v těhotenství nekouří. 6. Méně jak 30 % žen kouřících před těhotenstvím kouří i v graviditě. 7. Nejčastějším zdrojem informací o škodlivosti kouření v těhotenství je internet a časopisy. 8. Ženy, které v těhotenství kouří, mají v 50% zkušennost s kouřením v těhotenství ze svého okolí. 9. 60% žen kouřících před těhotenstvím snížilo v garviditě množstvím cigaret vykouřených za den. 10. Děti žen kouřících v graviditě mají nižší porodní hmotnost oproti dětem žen nekuřaček.

11

2 Fyziologický vývoj plodu 2.1 Menstruační cyklus Základním předpokladem pro otěhotnění je to, že žena je pohlavně zralá a má tedy funkční menstruační cyklus, kdy dochází k vyzrání vajíčka a následné ovulaci. Menarche, tedy první menstruace, u dívek nastupuje mezi 10.–15. rokem života. Menstruační cyklus trvá přibližně 28 dnů a je řízen neurohumorálně. Lze jej rozdělit na cyklus ovariální a děložní (Kudela a kol., 2008).

2.1.1 Ovariální cyklus V hypotalamu jsou produkovány gonadotropní hormony (GnRH – gonadotropin realising hormon), které jsou neurohumorální cestou transportovány do hypofýzy a ovlivňují tak produkci FSH (folikulostimulačního hormonu) a LH (luteinizačního hormonu). Pod vlivem FSH dochází v ovariu k dozrávání vajíčka, kdy kolem 6. dne menstruačního cyklu dozrává jeden folikul rychleji a v průběhu folikulární fáze se z primárního rostoucího folikulu vytváří Graafův folikul. Na konci této fáze dochází k jeho prasknutí a uvolnění vajíčka, tedy k ovulaci, a to 14. den menstruačního cyklu. Vlivem zvýšené hladiny estrogenů dochází negativní zpětnou vazbou k útlumu produkce FSH a vzrůstá hladina LH. V této luteální fázi dochází ke vzniku corpus haemoragicum a k následné přeměně na corpus luteum, které produkuje progesteron a estrogeny. Nedojde li k oplodnění, dochází k degeneraci a přeměně corpus luteum na corpus albikans. Pokud dojde k oplodnění, vzniká tzv. corpus luteum graviditaris (Kudela a kol., 2008).

2.1.2 Děložní cyklus Děložní cyklus má několik fází a to sice proliferační fázi, sekreční fázi, fázi ischemické nekrózy a menstruaci. Proliferační fáze trvá od 5. do 15. dne cyklu. Dochází k proliferaci buněk, žlázek a cév povrchového epitelu. Na ni navazuje sekreční fáze, která je pod vlivem progesteronu a dochází ke vzniku tzv. pseudodeciduální sliznice. Trvá od 15. do 26. dne cyklu. Pokud nedojde k oplodnění, následuje fáze ischemické nekrózy, kdy na endometriu respektive pars functionalis dochází k degenerativním změnám a spasmu arteriol. Tato fáze je na 12

konci menstruačního cyklu tzn. 27.–28. den cyklu. Pak následuje samotná menstruace, která zahajuje další menstruační cyklus a trvá cca 3–5 dnů. Dochází k uvolnění spasmu arteriol a ke krvácení a odloučení „staré“ pars functionalis. Pokud ale dojde k oplodnění vajíčka, tak se pseudodeciduální sliznice v sekreční fázi mění na deciduální a k dalším fázím děložního cyklu nedojde (Kudela a kol., 2008).

2.2 Vznik a vývoj těhotenství Po oplození vajíčka, je položen základ pro vývoj nového jedince. V organismu ženy dochází jednak k hormonálním a jednak k fyzickým změnám, které jsou nutné pro zdravý fyziologický vývoj plodu.

2.2.1 Oplodnění, rýhování a nidace K oplodnění dochází nejčastěji v ampule vejcovodu, kdy je vajíčko obklopeno malým množstvím spermií, které adherují k povrchu oocytu. Dochází k akrozomální reakci a spermie ztrácí tzv. akrozomální čapku a uvolňují se lytické enzymy, které umožní spermii proniknout do zona pelucida a fagocytózou do cytoplasmy vajíčka. Po vniknutí do vajíčka dochází k chemickým procesům zabraňujícím vniknutí další spermie. Vzniká oplodněné vajíčko, zygota (Čech a kol., 2006). Zygota se pak dále začne dělit a postupně vytvoří tzv. morulu, která se skládá z šestnácti buněk. Dělení probíhá zároveň s posunem oplozeného vajíčka do dělohy, kam dorazí 6. den po ovulaci už jako blastocysta. V děloze dojde k nidaci, zanoření, a to tak, že se blastocysta zanoří do deciduální sliznice dělohy svým embryonálním pólem a trofoblast rozruší povrch deciduální buňky. Blastocysta se zanořuje hlouběji, implantuje se. Trofoblast se mění na syncytitrofoblast, zevní vrstvu pronikající do děložní sliznice, a cytotrofoblast, vnitřní vrstvu (Čech a kol., 2006).

2.2.2 Blastogeneze a embryogeneze Po nidaci a implantaci oplozeného vejce dochází k diferenciaci buněk zygoty a vzniká chorion, amnion, žloutkový váček a zárodečné listy (Leifer, 2004). V blastocystě se vyvine tzv. zárodečný terčík, který se po implantaci transformuje do tří zárodečných listů: ektodermu, mezodermu a entodermu, z nichž se poté vyvíjejí jednotlivé části embrya (Leifer, 2004). 13

„Z ektodermu jsou to: vnější smyslové orgány, nehty, vlasy, vnější vrstva kůže, tukové žlázy a vlasové váčky kůže a slizniční membrána úst a anu. Z mezodermu je to pak kostra, pojivová tkáň, svaly, krev a krevní cévy, ledviny a gonády, kost a chrupavka a vlastní kůže. Z ektodermu jsou to sliznice trávicího traktu, močového měchýře a močové trubice, sliznice průdušnice hltanu a průdušek.“ (Leifer, 2004, str. 44) Pro výživu embrya je do dotvoření placenty ve třetím měsíci těhotenství zásadní žloutkový váček, který vzniká cca 9. den po oplození. Je funkční pouze v embryonálním období, poté zaniká. Žloutkový váček je s embryem propojen primitivními cévami, kterými jsou přiváděny výživné látky směrem k vyvíjejícímu se embryu. Zároveň se vyvíjí i choriový krevní oběh, který se po dotvoření placenty mění na placentární. Zde dochází k výměně krevních plynů, načerpání výživných látek a odevzdání odpadních produktů (Leifer, 2004). Amnion je tenká membrána kryjící a chránící embryo. Ohraničuje amniovou dutinu a na jeho vnější stranu naléhá vnitřní strana choria. Společně pak tvoří amniový vak naplněný tekutinou umožňující embryu se vznášet. Množství amniové tekutiny stále narůstá až do objemu okolo 1000 ml ve 37. týdnu gravidity. Amniová tekutina jednak tlumí nárazy a chrání tak embryo potažmo plod, umožňuje pohyb plodu, umožňuje jeho symetrický růst a zabraňuje přilnutí kůže k amniovému vaku (Leifer, 2004). Chorion je silná membrána s klky na vnější straně, která se vyvíjí z trofoblastu a kryje amnion a embryo. Právě z chorionu se postupně vyvíjí placenta. Směrem k děložní stěně vzniká mateřská část placenty, která vzniká z decidua basalis a směrem k embryu vzniká embryonální (fetální) část placenty z choriových klků (Leifer, 2004).

2.2.2.1 Embryonální vývoj O embryu hovoříme od 3. do 8. týdne vývoje od početí tzn. od oplodnění vajíčka (případně do 12. týdne, názory na rozhraní tohoto období se různí). Fertilizační stáří se neshoduje s gestačním stářím počítaným od poslední menstruace, které je obvykle o dva týdny delší (Leifer, 2004). Ve 3. týdnu po oplodnění vzniká primitivní mícha a mozek, vyvíjí se gastrointestinální trakt a objevuje se jednodutinové srdce, které začíná bít.

14

Do konce 4. týdne se uzavírá nervová trubice (viz obr. č. 1), postupně dojde k rozdělení dříve spojeného jícnu a trachei a vznikají primitivní ledviny. Objevují se primitivní struktury očí a uší. V 5. týdnu má srdce již dvě dutiny (viz obr. č. 2) a dochází k přečerpávání krve a vyvíjí se končetiny, které se začínají prodlužovat. Embryo má charakteristický tvar písmene C. Dochází také k vývoji střev. V 6. týdnu má srdce všechny čtyři dutiny a postupně se zvyšuje rychlost srdečního rytmu. Dochází k rozvoji trachei, bronchů a plicních pupenů. Vyvíjí se nosní a ústní dutina a formuje se horní ret (viz obr. č. 3). Struktura uší je rozčleněna na vnitřní, střední a vnější. Okolo 7.–8. týdne lze mluvit o fetální krvi vytvářené fetálními játry. Dokončuje se vývoj očního nervu. Jsou patrná spojená víčka a vytváří se obličej, je patrný jazyk a patro se formuje do zahnutého tvaru. Dochází k rozvoji pohlavních orgánu, zatím však nelze odlišit, zda jde o embryo pohlaví mužského či ženského. Dokončuje se vývoj očí a uší, formují se prsty na rukou i nohou. V 9.–10. týdnu jsou střeva uzavřena v břišní dutině, ledviny se dostávají do místa svého konečného uložení, vytváří se moč, která je shromažďována v močovém měchýři. Dochází ke vzniku osifikačních center v horní i dolní čelisti, většina kloubních spojení je vytvořena. Postupně dochází k rozvoji smyslů, dozrávají chuťové buňky a postupně se vyvíjí i sací reflex. V tomto období, tedy 10. týden vývoje a 12. týden gestace, přebírá již vyvinutá placenta funkci zanikajícího žlutého tělíska. U embrya se objevují vlasové váčky a jsou založena nehtová lůžka. V tento okamžik má už embryo základy většiny orgánů a dochází k jejich dalšímu vývoji. 11.–12. týden po oplození dokáže embryo (potažmo plod), na podnět sevřít dlaně a vykazuje sací pohyby, plod pohybuje očima. Lze rozeznat žebra. Pokračuje vývoj končetin a v pokožce se objevují hmatová tělíska. Tvorba krve se částečně přesouvá z jater na slezinu (Leifer, 2004; Hourová a kol., 2007). Tímto přestáváme mluvit o embryogenezi a z embrya se stává plod, foetus.

15

2.2.3 Fetogeneze Od 12. týdne po početí hovoříme o vývoji plodu. 13.–14. týden má plod patrnou mimiku obličeje a začíná vnímat zvukové podněty. Objevují se dýchací pseudopohyby. Na tenoučké pokožce se začíná objevovat jemné ochlupení tzv. lanugo. Všechny klouby se stávají pohyblivé, kosti jsou již vytvořené a dochází ke zpevnění ukládáním vápníku. Sítnice je citlivá na světlo, ačkoli oční víčka jsou zavřená. Ultrazvukem je již možné rozlišit pohlaví plodu. V období 15. – 16. týdne po početí sílí pohyby plodu a některé ženy je již cítí. Pokožka je velmi tenká a jsou pod ní patrné cévy. Postupně se v podkoží začíná ukládat hnědý tuk. Trávicí trakt začíná fungovat a ve střevech se vytváří pastovitá hmota zvaná mekonium – smolka. 17.–18. týden dochází k filtraci krve ledvinami a plod vylučuje moč zpět do plodové vody. Dozrávají nervové buňky a zrychluje se vývoj smyslových orgánů. U plodu ženského pohlaví se objevují bradavky a ve vaječníku je přibližně 6 milionů vajíček. U plodu mužského pohlaví se vytváří prostata. Kůže je pevnější. V 19.–20. týdnu je kůže pokrytá lanugem a je méně průhledná, nehty a vlasy dále rostou, na víčkách se objevují řasy. Mozek stále zvětšuje svůj objem. Alveolární buňky v plicích mají úplnou strukturu. Zlepšuje se hmat a plod si cucá palec, pohyby jsou dokonalejší. V období 22.–24. týdne po početí je plod schopen rozlišit některé zvuky a reaguje na dotek. Je již schopen pootevřít víčka. Pokožka včetně mázku sílí a v dásni jsou zárodky zubů. Plíce stále rostou a dozrávají, začíná se produkovat surfaktatnt a také se otevírají nozdry. 22. týden po početí a tedy 24. týden gravidity je považován za hranici viability plodu. 25.–28. týden vývoje dozrávají chuťové buňky. Dochází k ukládání tuku a váha plodu se zvyšuje. U mužských plodů sestupují varlata. Plíce jsou stále nezralé. Plod si vytváří periody spánku a bdění, kdy v okamžiku bdění se čile pohybuje. Mozek plodu se stále vyvíjí. Ke konci tohoto období plod zabírá většinu objemu dělohy. Kostní dřeň přebírá krvetvorbu.

16

V dalším období okolo 29.–32. týdne vyzrává nervový systém, a pokud by se v tomto období dítě narodilo, bylo by schopno regulace teploty a rytmických dýchacích pohybů. Nehty na rukou dosahují konce prstů. Pokožka je pevnější a má větší vrstvu podkožního tuku. Kosti jsou vyvinuté, ale stále měkké a pružné, zvětšuje se svalová tkáň. Ve střevech se hromadí mekonium. Ve 33.–35. týdnu po početí se ztrácí lanugo. Dozrává trávicí soustava a plíce. Na obličeji plodu můžeme vidět náznaky mimiky. Plod se ukládá do polohy většinou hlavou dolů a se zkříženými končetinami. 36.–38. týden po početí je plod donošený a zralý. Velké stydké pysky překrývají malé, varlata jsou sestouplá. Nehty překrývají konečky prstů. Lanugo již není přítomno, popř. může zůstávat na ramenech a horní části zad. Jsou dotvořeny ušní boltce. Plosky nohou jsou rýhované. Od 36. týdne vývoje, tedy 38. týdne gravidity, je porod plodu chápán jako porod v termínu (Leifer, 2004; Hourová a kol., 2007).

2.3 Placenta a pupečník Placenta a pupečník jsou pro život vyvíjejícího se plodu nezbytnou součástí. Skrze placentu a pupečník je plod vyživován a zároveň jsou odváděny škodlivé látky.

2.3.1 Placenta Placenta je dotvořena v 10. týdnu vývoje, tedy ve 12. týdnu gravidity. Sestává se ze dvou částí, části plodové a části mateřské. Plodová část placenty je tvořena chorionem, který se skládá z choriové plotny, choriových klků, větví choriových kmenů a terminálními choriovými klky, které jsou buď zakotveny v decidua basalis či jsou volné. Kolem těchto klků, kam je přiváděna krev plodu, je tzv. intervilózní prostor, kde jsou tyto klky omývány mateřskou krví a dochází tak k látkové výměně mezi matkou a plodem. V intervilózním prostoru dochází ke srážení mateřské krve a k ukládání s tím spojené substance, jejíž hlavní součástí je fibrin. Pokud dochází k masivnímu srážení, jedná se o intervilózní trombózu a ta je podkladem placentárních infarktů.

17

Mateřská část placenty je tvořena basální deciduou. Tudy je k choriovým klkům přiváděna mateřská krev a dochází k výměně jednotlivých látek. Ačkoli se krev plodu a matky nemísí, dochází k přestupu řady látek, jako je kyslík, oxid uhličitý, cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, hormony, ale i některé léky, viry a mimo jiné i nikotin. Po porodu plodu je placenta odloučena a v děloze zůstávají zbytky spongiózní vrstvy, které v podobě lonchií, očistků, odcházejí v šestinedělí a zůstává basální vrstva endometria, z níž endometrium regeneruje (Hourová a kol., 2007; Zwinger et al., 2004)

2.3.1.1 Placentární funkce Kromě toho, že placenta zajišťuje látkovou výměnu, má významnou hormonální a enzymatickou funkci. Hormony tvořené placentou mají vliv zejména na organismus matky a významnou měrou se podílejí v adaptaci ženského organismu na těhotenství. Jako jeden z prvních placentárních hormonů je hCG (choriový gonadotropin), jehož účinek je téměř stejný jako účinek LH. V mateřském organismu je detekovatelný hned první den implantace, tedy okolo 7.–9. dne po oplození. Hodnoty hCG lze využít pro detekci těhotenství ještě před vynecháním menstruace, ale např. také pro diagnostiku zamlklého těhotenství. Další důležitou funkcí tohoto hormonu je prodloužení životnosti žlutého tělíska a stimulace progesteronu nutného pro udržení těhotenství (Čech a kol., 2006; Zwinger et al. 2004). Placenta také produkuje několik růstových hormonů jako je např. hPL (lidský placentární laktogen) nebo např. hPGH (lidský placentární růstový hormon). Hladina těchto hormonů do porodu stoupá a poté velmi rychle z krevního oběhu vymizí. Účinek těchto hormonů je obdobný a hlavním úkolem je adaptace ženského organismu na změny spojené s těhotenstvím, především na zvýšené energetické nároky organismu a na potřeby plodu. Oba hormony snižují utilizaci glukózy v organismu matky a tím zajišťují dostatek glukózy pro plod. Také stimulují uvolňování volných mastných kyselin v mateřském organismu a tím zajišťují plodu dostatečný zdroj energie, protože mastné kyseliny přestupují přes fetoplacentární jednotku, tedy přes placentu do organismu plodu. Deficit těchto hormonů může mít za následek významnou růstovou retardaci plodu (Čech a kol., 2006; Zwinger et al. 2004).

18

Dalšími důležitými hormony tvořenými placentou jsou kortikotropní hormony jako např. CRH (cortocotropin-raleasing hormone), který se vytváří již okolo 7. týdne a do porodu se jeho koncentrace zvyšuje. Zároveň se ale zvyšuje i tvorba proteinu, který se na CRH váže a dělá jej biologicky neúčinným. Až v době před porodem se poměr těchto látek mění a CRH se stává biologickým účinným, kdy se tento mechanismu pravděpodobně podílí na iniciaci porodu. Zároveň se tento hormon uplatňuje i při reakci plodu na stres ovlivněním produkce hormonů nadledvin plodu (Čech a kol., 2006; Zwinger et al. 2004). Pro produkci steroidních hormonů je nezbytná spoluúčast plodu a mateřského organismu. Placenta produkuje z řad steroidních hormonů např. estriol, který je uvolňován do mateřské cirkulace, ale i do plodové vody. Dále produkuje také progesteron, který je nutný pro udržení těhotenství a uplatňuje se i v imunitním systému, kdy se podílí na zabránění odhojení trofoblastu. Estriol má významný vliv na zvýšení a regulaci uteroplacentární cirkulace v souvislosti se stimulací lokálních prostaglandinů (Čech a kol., 2006; Zwinger et al. 2004).

2.3.1.2 Uteroplacentární cirkulace Pro dostatečnou výživu plodu je nutná dobře fungující uteroplacentární cirkulace. Celkový průtok krve placentou v období termínu porodu je 500 až 700 ml/min a z toho 85 % jsou průtoky v intervilózním prostoru a zbytek zásobuje endometrium a myometrium. Při stárnutí placenty se snižuje počet funkčních arterií v důsledku trombózy. V období porodu jsou vény a arterie v poměru 2 : 1. Po porodu dochází kontrakcí dělohy ke kompresi cév a tak k zástavě krvácení (Zwinger et al., 2004).

2.3.2 Pupečník Pupečník je spojnicí mezi placentou a plodem. Obvyklá délka je cca 50 cm. Je tvořen třemi cévami a Whartonovým rosolem tvořeným želatinovou hmotou a hvězdicovitými buňkami, které svými výběžky vytváří jemnou fibrilární síť. Jak již bylo řečeno, jsou tři pupečníkové cévy a to dvě arteriae umbilicalis, které odvádí odkysličenou krev a odpadní látky z těla plodu k placentě a vena umbilicalis, která přivádí okysličenou krev s živinami z placenty k plodu (Čech a kol., 2006).

19

3 Kouření a těhotenství Kouření je celosvětovým fenoménem. Dnes kouří v ČR necelých 30 % populace ve věku nad 15 let, mezi 15. a 18. rokem je to ale 40–50 % mladých a zejména dívek. Celkově počet kuřáků klesá, ale přestávají většinou starší muži (Kalina a kol., 2003). Kouření v těhotenství má prokazatelná rizika jednak pro ženu a jednak pro plod. Působení nikotinu a tabákových výrobků je patrné již v počátcích zrodu nového života, kdy má prokazatelný vliv na reprodukční zdraví ženy i muže. Bylo zjištěno, že u žen kuřaček je dvojnásobné riziko neplodnosti oproti ženám nekuřačkám. Kouření negativně ovlivňuje i kvalitu spermií a jejich počet tzn., že i kouření partnera může mít negativní vliv při snaze otěhotnět. V těhotenství samotném, má kouření řadu negativních vlivů, které ztěžují podmínky pro vývoj plodu a zhoršují zdraví těhotné ženy (Králíková, Himmerová, 2004).

3.1 Somatická rizika kouření Existuje několik forem užívání tabáku. Kromě kouření dýmky, cigarety či doutníku lze tabák žvýkat či šňupat a v tomto případě je negativní vliv na organismus o něco málo menší (Kalina a kol., 2003). Kouření tabákových výrobků se celosvětově rozšířilo až na počátku 20. století, kdy se začaly masivně vyrábět cigarety. Největší vzestup kouření byl v období 1. a 2. světové války (Kalina a kol., 2003). Bylo prokázáno, že se kouření podílí na kardiovaskulárních (20–25 %), nádorových (cca 30 %) a chronických plicních onemocněních (75 %). V důsledku těchto onemocnění pak umírá ročně na celém světě cca 4 miliony lidí a v ČR je to cca 23 tisíc lidí ročně. Ačkoli psychická rizika při užívání tabáku téměř neexistují, má užívání těchto látek významný negativní vliv na zdravotní stav jedince (Kalina a kol., 2003).

20

Nikotin, látka, která se při kouření uvolňuje do organismu, působí na receptory neurotrasmiteru acetylcholinu, a to má za následek mírné uklidňující účinky. Dále se také při spalování cigaret uvolňuje oxid uhelnatý a váže se na hemoglobin, čím snižuje jeho schopnost přenášet kyslík. Nejzávažnější účinky má ale kouření na plíce. Vlivem poškození plicního epitelu se snáze rozvíjí bronchitida a další obstrukční plicní choroby. Závažným faktem je také to, že se kouření cigaret podílí na vzniku rakoviny. Riziko vzrůstá spíše s celkovou dobou kouření než s počtem vykouřených cigaret (Iversen, 2001). Významný je i vliv nikotinu na kardiovaskulární systém. Nikotin, jak jíž bylo výše zmíněno, zvyšuje sekreci katecholaminů a to má za následek jednak aktivaci lipolýzy a uvolnění mastných kyselin do krve, které stimulují syntézu fibrinogenu v játrech, ale také dochází k vasokonstrikci cév. Dochází také k odlupování endotelií v cévním řečišti a v místě poškození snadněji adherují trombocyty. Při kouření tedy jasně narůstá riziko vzniku

aterosklerózy,

ke

kterému

přispívá

i

zátěž

oxidem

uhelnatým

(Kordač a kol., 1988).

3.2 Vliv kouření na plod Nikotin je popisován jako neuroteratogen a mnohostranně působící karcinogen. Vystavení nikotinu prenatálně, ať už ve formě cigaret nebo náhradní nikotinové terapie (dále jen NNT) může vyvolat dlouhodobá poškození, která se projevují v dětství i v dospělosti (Hrubá, 2011). Kouření v těhotenství je nebezpečné jak pro matku, tak především pro plod, protože velmi mnoho toxinů a karcinogenů z cigaretového kouře volně prochází placentární barierou (Hrubá, 2011). Nejčastějším následkem prenatálního vystavení škodlivinám, které vstřebává aktivně i pasivně kouřící těhotná žena, je fetální růstová retardace, kdy donošení novorozenci mají v průměru o 150–200 g nižší porodní hmotnost, kratší tělesnou délku a menší obvod hlavičky. U těhotných kuřaček se zvyšuje pravděpodobnost abrupce placenty, předčasného porodu, prenatálního úmrtí plodu a syndromu náhlého úmrtí novorozence (Hrubá, 2011).

21

Všechny tyto patologické stavy mají společného jmenovatele a to sice hypoxii a hyponutrici plodu, k čemuž dochází za přispění hned několika látek. Jednak se uplatňuje oxid uhelnatý, který má výraznější afinitu k hemoglobinu a tím snižuje hladinu kyslíku v krvi, ke které přispívá i kyanovodík blokující enzymy zajišťující přestup kyslíku do tkání. Zhoršená uteroplacentární cirkulace je snížena i působením kadmia, které toxicky působí na cévy a zapříčiní nekrotické léze placenty. Dále se na sníženém placentárním průtoku podílí i nikotin, který způsobuje vasokonstrikci cév (Hrubá, 2011). Na snížený přívod živin se plod dokáže dobře metabolicky adaptovat, pokud nedojde k život ohrožujícímu stavu, jako např. abrupce placenty. Problém ale nastává po porodu, kdy je dítě nastaveno na ztížené podmínky a po zlepšení výživy mají získané adaptační schopnosti spíše škodlivý vliv. Je prokázaná významná souvislost mezi nízkou porodní hmotností a pozdější obezitou, která je vyvolaná nárůstem tělesného tuku. Bylo zjištěno, že děti žen kouřících v prvním trimestru těhotenství mají nejsilnější vztah k obezitě v dětství a dospělosti, neboť u dospělého jedince dochází sice vlivem nikotinu k lipolýze, ale u prenatálně exponovaných jedinců dochází v postnatálním životě naopak k rozvoji tukové tkáně. Hromadění tělesného tuku může mít za následek další rizikové stavy, které se mohou rozvinout až do metabolického syndromu a s tím výrazně vzrůstá riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob (Hrubá a kol., 2009). Nikotin se ovšem nepodílí pouze na vasokonstrikci cév, ale jeho účinky jsou mnohem rozsáhlejší. U prenatálně exponovaných dětí narušuje vývoj plic a jejich funkci, což může mít za následek rozvoj plicních chorob a zhoršený přívod kyslíku i po narození. Prostřednictvím autonomního nervového sytému ovlivňuje i srdeční rytmus, a to ve smyslu akcelerace. V pupečníkové krvi novorozenců byly prokázány snížené hladiny katecholaminů, což má za následek zhoršenou odpověď organismu na hypoxii a tím se zvyšuje perinatální mortalita a morbidita novorozenců kouřích matek (Hrubá, 2011). Jak již bylo výše zmíněno, nikotin je považován za neuroteratogenní látku. Působí v oblasti acetylcholinových receptorů, které se aktivují nejen za přítomnosti acetylcholinu, ale i za přítomnosti nikotinu. Tyto receptory se vytváří u plodu již v raném stadiu gestace a při expozici nikotinu v tomto období může být ovlivněn jejich vývoj. Pokud je plod vystaven působení nikotinu v kritických fázích vývoje mozku, může dojít k řadě trvalých poruch, například v období vývoje receptorů v senzorické 22

oblasti mozkové kůry, může dojít k narušení smyslově-kognitivních funkcí. Působení nikotinu má rovněž vliv na citlivost psychiky adolescentů a to v negativním smyslu. Bylo prokázáno, že děti prenatálně vystavené účinkům nikotinu mají nižší průměrné výsledky testů inteligence v dospělosti a častěji se u dětí kuřaček vyskytuje mentální retardace. Dále byla prokázaná souvislost mezi vlivem nikotinu a poruchami učení, paměti a behaviorálními problémy častěji se vyskytujícími v předškolním věku. Je popsán i zvýšený výskyt ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), což jsou poruchy chování označované jako deficit pozornosti a hyperaktivita. Některé studie uvádí, že poruchy chování v dětství vzniklé v závislosti na prenatální expozici nikotinu mohou přetrvávat až do dospělosti, kdy u mladých mužů, jejichž matky v těhotenství kouřily, byla pozorována vyšší míra kriminality a to po standardizaci všech dalších možných faktorů (Hrubá, 2011). Neméně závažný je karcinogenní potenciál kouření. V cigaretovém kouři je obsaženo asi 62 karcinogenů, které mají velmi pravděpodobně vliv na nádorové bujení u člověka. Tyto látky se stávají mutagenními a karcinogenními za působení určitých enzymů, z nichž některé se v placentě v malém množství vyskytují a přispívají k tvorbě tzv. volných radikálů. Placentární jednotka je prostupná pro řadu chemických látek a mutagenů, což vysvětluje vyšší výskyt chromozomálních aberací u dětí žen kouřících v těhotenství. Bylo také prokázáno, že děti matek kuřaček jsou vnímavější ke zhoubnému bujení v průběhu celého života (Hrubá, 2011). Kouření nemá vliv jen na samotný vývoj plodu a intrauterinní smrt plodu, ale významnou měrou se podílí i na výskytu potratů. Bylo zjištěno, že riziko potratů se zvyšuje s počtem vykouřených cigaret a oproti nekuřačkám je vyšší o 25 %. Potráceny ale nejsou zvýšenou měrou abnormální embrya, ale je zvýšený výskyt potratů fyziologických embryí (Králíková, Himmerová, 2004).

23

3.2.1 Pasivní kouření v těhotenství Ačkoli žena v těhotenství nekouří, může ohrožovat své nenarozené dítě škodlivými látkami z cigaretového kouře, a to prostřednictvím pasivního kouření. Děti takovýchto žen mívají nižší porodní hmotnost oproti dětem žen, které nejsou pasivnímu kouření vystavené. Pokud je žena vystavena dávce cigaretového kouře odpovídající jednomu procentu dávky inhalované aktivním kuřákem, snižuje se porodní váha až o 10 %. Zároveň se zvyšuje i riziko předčasného porodu, které je při denní expozici cigaretovému kouři až 23 % (Králíková, Himmerová, 2004).

3.3 Náhradní nikotinová terapie Ideální je přestat kouřit ještě před plánovaným otěhotněním. Pokud žena přestane kouřit během prvního trimestru, snižuje riziko nízké porodní váhy u novorozence, stejně tak i riziko perinatálního úmrtí. Pokud žena ovšem pouze omezí počet cigaret, tak podle posledních studií tím riziko nízké porodní váhy nesníží.

Žádný pozitivní vliv na

porodní hmotnost nemá ani kouření cigaret s nižším obsahem dehtu či nikotinu (Králíková, Himmerová, 2004). Pro ženy které, chtějí přestat kouřit, ale jsou silně závislé na nikotinu, existuje náhradní nikotinová terapie (NNT), kdy je nikotin dodáván pomocí náplastí, žvýkaček, inhalátorů nebo tablet. Ačkoli nikotin ovlivňuje organismus i při NNT , snaha převést těhotné kuřačky na tuto metodu je opodstatněná, protože nikotin vstřebaný pomocí cigaret má výraznější účinky než NNT na aktivaci sympatického nervstva a tím na vasospasmus cév. Při NNT nejsou plod ani matka vystaveni působení oxidu uhelnatého, kyanovodíku a dalším čtyřem tisícům škodlivých látek, které jsou obsaženy v cigaretovém kouři (Hrubá, 2011).

24

4

Praktická část

4.1 Metodika výzkumné práce Předkládaná práce je teoreticko-praktická. Zabývá se kouřením v těhotenství a vlivem na plod, zároveň se zaměřuje na informovanost žen o této problematice. Výzkum je kvantitativní a byl prováděn pomocí anonymního dotazníku skládajícího se z jedenácti uzavřených a polootevřených otázek.

4.2 Charakteristika výzkumného vzorku Výzkumný soubor tvořily ženy po porodu. Dotazník byl distribuován ženám bez ohledu na demografické a socioekonomické poměry na odděleních šestinedělí v nemocnicích kraje Vysočina. Dotazníky byly předávány zdravotnickým personálem či jsem respondenty oslovovala osobně. Distribuováno bylo 250 dotazníků a vrátilo se 215, návratnost tedy byla 86 %.

4.3 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkumné šetření probíhalo na odděleních šestinedělí v pěti nemocnicích kraje Vysočina, tedy v Nemocnici Havlíčkův Brod, Nemocnici Nové Město na Moravě, Nemocnici Jihlava, Nemocnici Třebíč a Nemocnici Pelhřimov. Ženy byly požádány o vyplnění dotazníku přímo na oddělení v nemocnici a vyplněné dotazníky vhazovaly do krabice k tomu určené tak, aby byla zachována anonymita.

4.4 Popis a průběh výzkumu Jak již bylo výše zmíněno, výzkum byl prováděn pomocí dotazníků, a to v období únor až duben 2012. Před zahájením výzkumu byly dotazníky schváleny příslušnými orgány konkrétní nemocnice a poté bylo zahájeno samotné dotazníkové šetření. Výsledky byly postupně zpracovávány do níže uvedených tabulek a grafů. Při sbírání a zpracovávání dat byly zachovány principy anonymity a mlčenlivosti a dotazníky byly použity výhradně pro zpracování této práce.

25

4.5 Vlastní výzkum Otázka č. 1: Věk dotazovaných žen Tab. 1: Věk respondentů

věk 18–25

absolutní četnost 39

relativní četnost 18 %

26–35

144

67 %

36–40

32

15 %

Σ

215

100 %

Věk respondentů 15%

18% 18–25 26–35 36–40 67%

Graf 1: Skladba respondentů podle věku

V grafu je uvedeno věkové rozložení respondentů, kdy nejvíce dotazovaných žen bylo ve věku 26–35 let (67 %). V dotazníku byla uvedena další možnost, a to 41 a více let, ale vzhledem k nulovému počtu respondentů v této věkové kategorii jsou v grafu i tabulce znázorněny pouze tři ze čtyř kategorií. Nejméně respondentů (15 %) bylo ve věku 36–40 let.

26

Otázka č. 2: Dosažené ukončené vzdělaní respondentů Tab. 2: Dosažené vzdělání

vzdělání základní

absolutní četnost 16

relativní četnost 7%

vyučena

45

21 %

střední

93

43 %

VOŠ

11

5%

VŠ

50

23 %

Σ

215

100 %

Vzdělání 8% 23% základní 21%

vyučena střední

5%

VOŠ VŠ 43%

Graf 2: Dosažené vzdělání

Tento graf zaznamenává procentuální zastoupení jednotlivých sociálních skupin vzhledem k dosaženému vzdělání. Nejvíce dotazovaných žen mělo středoškolské vzdělání

s maturitou

(43

%),

druhou

nejpočetnější

skupinou

byly

ženy

s vysokoškolským vzděláním, a to 50 žen (23 %). Nečekaně nebylo nejméně respondentů se základním vzděláním, nýbrž nejméně zastoupenou skupinou byly ženy s vyšším odborným vzděláním (5 %).

27

Otázka č. 3: Po kolikáté jste rodila? Tab. 3: Parita

parita

absolutní četnost

relativní četnost

primipara

72

33 %

multipara

143

67 %

Σ

215

100 %

Parita 33% primipara multipara 67%

Graf 3: Parita dotazovaných žen

Z grafu vyplývá, že větší měrou jsou zastoupeny vícerodičky a to 67 %. Nebylo zohledněno, zda multipary rodí podruhé či potřetí atd. Tuto skutečnost je třeba zvážit při dalším porovnávání dat.

28

Otázka č. 4: Kouřily jste před tímto těhotenstvím? Tab. 4: Kouření před těhotenstvím

kouření před těhotenstvím

absolutní četnost

relativní četnost

ano

72

33 %

ne

143

67 %

Σ

215

100 %

Kouření před těhotenstvím 33% ano ne 67%

Graf 4: Kouření před těhotenstvím

Kouření je celosvětový fenomén, který se vyskytuje jak v mužské, tak v ženské populaci, což je ostatně patrné i z výše uvedeného grafu, kde 33 % dotazovaných žen před otěhotněním kouřilo.

29

Tab. 5: Množství denně vykouřených cigaret

denní množství vykouřených cigaret

absolutní četnost

relativní četnost

1–3

22

31%

4–6

21

29%

7–10

20

28%

11 a více

9

13%

Σ

72

100%

Denní množství vykouřených cigaret 12% 31%

1–3 4–6

28%

7–10 11 a více 29%

Graf 5: Množství denně vykouřených cigaret

Součástí otázky č. 4 byla podotázka týkající se denního množství vykouřených cigaret, jejíž výsledek je znázorněn v grafu. Ačkoli průměrně vykouřily ženy 6 cigaret denně, nejpočetnější skupinou jsou ženy kouřící 1–3 cigarety denně. Z celkového počtu respondentů je to 22 žen, tedy 31 %. Téměř stejnou měrou jsou zastoupeny ženy kouřící 4–6 cigaret denně (29 %) a ženy kouřící 7–10 cigaret denně (28 %). Z celkového počtu kuřaček kouřilo 11 a více cigaret denně 13 % žen.

30

Otázka č. 5: Kouřila jste v tomto těhotenství? Tab. 6: Kouření v období gravidity

kouření v těhotenství ano

absolutní četnost

relativní četnost

41

19%

ne

174

81%

Σ

215

100%

Kouření v těhotenství 19%

ano ne

81%

Graf 6: Kouření v období gravidity

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že ze zkoumaného vzorku kouřilo 19 % gravidních žen. Je nutné zohlednit to, že kouření je chápáno u těhotných jako negativní jev, a proto je možné, že skutečný počet gravidních kuřaček je vyšší.

31

Podotázka k otázce č. 5 je dotaz týkající se počtu denně vykouřených cigaret v graviditě. Tab. 7: Množství denně vykouřených cigaret v graviditě

denní množství vykouřených cigaret 1–3 4–6 7–10 11 a více Σ

absolutní četnost

relativní četnost

19 10 9 3 41

46 % 24 % 22 % 7% 100 %

Denní množství vykouřených cigaret 7%

22%

1–3 46%

4–6 7–10 11 a více

24%

Graf 7: Množství denně vykouřených cigaret v graviditě

Průměrně vykouřily těhotné ženy 5 cigaret denně. Vzhledem k možným následkům kouření v těhotenství je toto číslo poměrně vysoké. Relativně kladně lze nahlížet na skutečnost, že nejpočetněji zastoupenou skupinou z řad gravidních kuřaček jsou ženy kouřící 1–3 cigarety denně, kdy takto odpovídalo 46 % respondentů. Relativně velké množství žen (24 %) vykouřilo 4–6 cigaret denně. Ženy, které vykouřily 7–10 cigaret denně tvoří 22 % z celkového počtu žen kouřících v těhotenství.

32

Otázka č. 6: V kolikátém týdnu těhotenství jste porodila? Tab. 8: Průměrná délka gestace

ženy kouřící v těhotenství průměrná délka gestace

ženy nekuřačky

276

276

Průměrná délka gestace zkoumaného vzorku respondentů byla stejná jak u nekuřaček, tak i u žen kouřících v graviditě a to 276 dní, ženy tedy rodily průměrně v t. g. 39+3. Otázka č. 7: Jaká byla porodní váha Vašeho dítěte? Tab. 9: Průměrná porodní váha dítěte

kouření v těhotenství ano ne váha dítěte v gramech

3344

3357

Průměrná porodní váha dětí žen kouřících v těhotenství byla v průměru o 13 gramů nižší než váha novorozenců nekuřaček. Tento váhový rozdíl není zvláště významný, ale poukazuje na fakt, že kouření ovlivňuje růst a vývoj plodu.

33

Otázka č. 8: Má podle Vás kouření vliv na vývoj plodu? Tab. 10: Informovanost žen o vlivu kouření na plod

ovlivňuje kouření v těhotenství plod ano

absolutní četnost

relativní četnost

196

91 %

ne

14

7%

nevím

5

2%

215

100 %

Σ

Ovlivňuje kouření v těhotenství plod 7%

2%

ano ne nevím 91%

Graf 8: Informovanost o vlivu kouření na plod

Z grafu je patrné, že většina žen si je vědoma možného ohrožení plodu (91 %). Přestože pouhých 9 % respondentů uvádí, že kouření plod neovlivňuje či o tom nemají informace, tak v těhotenství z celkového počtu 215 respondentů kouřilo 19 % žen. Z toho jasně vyplývá, že ačkoli jsou si ženy tohoto rizika vědomé, neovlivní to vždy jejich rozhodnutí ohledně kouření v graviditě.

34

Otázka č. 9: Může podle Vás těhotná žena kouřit? Tab. 11: Informovanost žen o kouření v těhotenství

může těhotná kouřit

absolutní četnost

ano neomezeně ano občas nevím ne Σ

relativní četnost

2 51 6 156 215

1% 24 % 3% 73 % 100 %

Může těhotná žena kouřit 1% 24%

ano neomezeně ano občas

3% nevím 72% ne

Graf 9: Informovanost o kouření v těhotenství

72 % žen si myslí, že těhotná žena kouřit nesmí. V porovnání s kladnou odpovědí v předchozí otázce je to menší procento respondentů, z čehož lze vyvodit, že ačkoli si ženy uvědomují jistá rizika vyplývající z kouření, mají již méně informací o tom, jaké množství cigaret je škodlivé a zda žena nesmí kouřit vůbec či si může dát několik cigaret denně. Z celkového počtu respondentů si 24 % žen myslí, že kouření v těhotenství v malé míře nevadí, 3 % respondentů neví a pouze 1 % respondentů odpovědělo, že kouření v těhotenství není omezeno. Několik žen (5) uvedlo souvislost mezi množstvím vykouřených cigaret před těhotenstvím a následně přípustným občasným kouřením v graviditě.

35

Otázka č. 10: Máte informace ohledně vlivu kouření v těhotenství? Tab. 12: Informovanost

máte informace o kouření v těhotenství ano ne Σ

absolutní četnost

relativní četnost

156 59 215

73 % 27 % 100 %

Máte informace o kouření v těhotenství 27%

ano ne 73%

Graf 10: Informovanost

Většina žen (73 %) má informace o kouření v těhotenství, které získala z níže uvedených zdrojů. Součástí této otázky byla podotázka vyplňovaná pouze za předpokladu předchozí kladné odpovědi. Účelem bylo zjistit nejčastější zdroj informací k této problematice.

36

Tab. 13: Zdroje informací

zdroj informací

absolutní četnost

časopis internet televize rodina a známí Σ

relativní četnost

46 67 19 24 156

29 % 43 % 12 % 15 % 100 %

Zdroje informací 15% 30%

časopis internet

12%

televize rodina a známí 43% Graf 11: Zdroje informací

Nejběžnějším a nejčastějším zdrojem informací byl internet (43 %). To s sebou nese i jisté nevýhody, neboť na různých internetových stránkách je možné mnohdy nalézt i nepravdivé či neúplné materiály, které mohou být zdrojem stresu a strachu rodičky, což pak může zhoršovat průběh porodu. Druhým nejčastějším zdrojem informací byl časopis (30 %). Nejméně respondentů (12 %) uvedlo jako zdroj informací televizi.

37

Otázka č. 11: Máte ze svého blízkého okolí zkušenosti s kouřením v těhotenství? Tab. 14: Zkušenost s kouřením v graviditě v blízkém okolí

zkušenost s kouřením v blízkém okolí ano ne Σ

absolutní četnost

relativní četnost

87 128 215

40 % 60 % 100 %

Zkušennost s kouřením v garviditě z blízkého okolí

40% ano 60%

ne

Graf 12: Zkušenost s kouřením v graviditě ze svého blízkého okolí

Z celkového počtu se s kouřením v graviditě setkalo 40 % žen, tedy reálně 87 respondentů. To naznačuje, že procento gravidních kuřaček může být skutečně vyšší, než jak vyplývá z tohoto výzkumu, viz otázka č. 5.

38

Hypotéza č. 1: Ženy s nižším vzděláním, které kouřily před těhotenstvím, častěji kouří i v graviditě než ženy s vyšším vzděláním, které před těhotenstvím kouřily. Tab. 15: Kouření v graviditě v závislosti na vzdělání

vzdělání

základní vyučena střední VOŠ a VŠ Σ

kouřilo před kouřilo v nekouřilo v těhotenstvím těhotenství těhotenství

11 19 30 12 72

11 11 11 6 39

0 8 19 6 33

procento žen kuřaček kouřících nadále v těhotenství 100 % 58 % 37 % 50 % x

Počet kuřaček, které pokračovali v kouření během těhotenství 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0%

procento žen kuřaček kouřících nadále v těhotenství

Graf 13: Procenta žen kouřící nadíle v těhotenství v závislosti na vzdělání

39

Procento žen kuřaček kouřících nadále v těhotenství vzhledem k vzdělání 20% 41%

základní vyučena střední

15%

VOŠ a VŠ 24%

Graf 14: Poměr žen pokračujících s kouřením i v garviditě vzhledem k vzděkání

Z výše uvedených grafů je patrné, že nejčastěji kouřily nadále i v graviditě ženy se základním vzděláním (41 %). Pro nízký počet respondentů jsou sloučeny do jedné kategorie ženy s vyšším odborným vzděláním a s vysokoškolským vzděláním, které pokračovaly s kouřením v graviditě téměř ve stejném poměru jako ženy vyučené, tedy repondenti s VŠ a VOŠ tvořili 20 % a vyučené ženy tvořily z celkového poču gravidních kuřaček 24 %. Kouření zanechaly nejčastěji ženy se středoškolským vzděláním, v těhotenství kouřilo 15 %. Je nutné vzít v úvahu, že ze zkoumaného vzorku je tato skupina nejpočetnější. Hypotéza se tedy potvrdila.

40

Hypotéza č. 2: Primipary ve věku 18–25 let kouřící před těhotenstvím častěji kouří i v graviditě než primipary ve věku 26–35 let. Tab. 16: Kouření u gravidních primipar v závislosti na věku

primipary před těhotenstvím kouřilo

věk

18–25 26–35

procento primipar kuřaček pokračujících s kouřením v těhotenství

v těhotenství kouřilo

14 15

6 7

43 % 47 %

Procentuální poměr primipar kouřících v těhotenství vzhledem k věku

48% 18–25 26–35 52%

Graf 15: Procentuelní poměr primipar kouřících v těhotenství zhledem k věku

Z primipar kuřaček ve věku 18–25 let pokračovalo s kouřením v těhotenství 43 % a u primipar ve věku 26–35 let to bylo 47 %. Celkově s kouřením v graviditě častěji pokračovaly primipary ve věku 26–35 let, což je patrné z výše uvedeného grafu. Hypotéza se nepotvrdila.

41

Hypotéza č. 3: Primipary ve věku 36–40 a výše ve 100 % v garviditě nekouří. Vzhledem k nízkému počtu respodentů (2) nebylo možné provést vyhonecení výsledků. Hypotéza č. 4: Multipary, ve věku 18–25 let s základním vzděláním kouřící před těhotenstvím, kouří i v těhotenství v 90 %. Tab. 17: Multipary ve věku 18–25 let se základním vzděláním

věk 18–25

ženy kouřící ženy kouřící v před těhotenství těhotenstvím 5 5

nekuřačky 0

procento žen kouřících v těhotenství 100%

100 % multipar ve věku 18–25 let se základním vzděláním, které kouřily před těhotenstvím, kouří i v graviditě. Tato skutečnost naznačuje souvislost mezi kouřením a socioekonomickým statusem jedince. Je třeba vzít v potaz nízký počet respondentů. Hypotéza se nepotvrdila.

42

Hypotéza č. 5: Ženy které v těhotenství kouří, rodí častěji předčasně než ženy, které v těhotenství nekouří. Tab. 18: Předčasné porody

předčasný porod absolutní četnost relativní četnost kuřačky nekuřačky Σ

14 8 22

64 % 36 % 100 %

Tab. 19: Výskyt předčasného porodu vzhledem ke kouření v graviditě

kuřačky předčasný porod porod v termínu

nekuřačky 34 % 66 %

5% 95 %

120% 100% 80% 60%

předčasný porod porod v termínu

40% 20% 0% kuřačky

nekuřačky

Graf 16: Výskyt předčasného porodu vzhledem ke kouření v graviditě

Ve zkoumaném vzorku respondentů byl výskyt předčasných porodů bez ohledu na kouření, věk, vzdělání a paritu 10 %. Z toho předčasně rodilo 36 % nekuřaček a 64 % tvořily ženy kouřících v graviditě. Z celkového počtu žen, které kouřily v graviditě jich 34 % rodilo předčasně. Z celkového počtu žen, které nekouřily či přestaly kouřit jich předčasně rodilo pouze 5 %. Z toho vyplývá, že se předčasný porod častěji vyskytuje u žen, které v graviditě kouří. Hypotéza se potvrdila.

43

Hypotéza č. 6: Méně jak 30 %žen kouřících před těhotenstvím kouří i v graviditě. Tab. 20: Souvislost kouření před otěhotněním s kouřením v graviditě

počet žen

kouření před těhotenstvím 72

kouření v těhotenství 41

zanechání kouření 31

43% kouřilo v těhotenství přestalo kouřit 57%

Graf 17: Souvislost kouření před otěhotněním s kouřením v graviditě

Z celkového počtu respondentů kouřilo před otěhotněním 33 % žen. Z toho v graviditě s kouřením pokračovalo 57 % žen a kouřit přestalo pouze 43 % žen. Hypotéza se nepotvrdila.

44

Hypotéza č. 7: Nejčastějším zdrojem informací o škodlivosti kouření v těhotenství je internet a časopisy. Tab. 21: Zdroje informací

zdroj informací

absolutní četnost

časopis internet televize rodina a známí Σ

relativní četnost

46 67 19 24 156

29 % 43 % 12 % 15 % 100 %

Zdroje informací 15% 30%

časopis internet

12%

televize rodina a známí 43% Graf 18: Zdroje informací

Nejčastějším zdrojem informací byl internet (43 %). Druhým nejvyužívanějším zdrojem byly časopisy (30 %). Nejméně uváděli ženy jako zdroj informací televizi (12 %). Hypotéza se potvrdila.

45

Hypotéza č. 8: Ženy, které v těhotenství kouří, mají v 50% zkušennost s kouřením v těhotenství ze svého okolí. Tab. 22: Zkušennost s kouřením v graviditě v blízkém okolí

mají zkušenost nemají zkušenost Σ

těhotné kuřačky absolutní četnost relativní četnost 26 63 % 15 37 % 41 100 %

Těhotné kuřačky

37% mají zkušennost nemají zkušennost 63%

Graf 19: Zkušenost s kouřením v graviditě v blízkém okolí

těhotné kuřačky těhotné nekuřačky

Graf 20: Poměr žen majících zkušennost s kouřením v těhotenství v blízkém okolí

V poměru k celkovému počtu respondetů v jednotlivých skupinách (gravidní kuřačky, gravidní nekuřačky) se s tímto jevem častěji setkávají ženy, které v graviditě kouří, viz obrázek 20. Z celkového počtu těchto žen se jich s tímto jevem setkalo 63 % a naproti tomu z celkového počtu žen nekuřaček se jich s kouřením v graviditě v blízkém okolí setkalo pouze 35 %. Hypotéza se nepotvrdila. 46

Hypotéza č. 9: 60% žen kouřících před těhotenstvím snížilo v garviditě množstvím cigaret vykouřených za den. Vliv těhotenství na kouření 15% snížení počtu denně vykouřených cigaret stejné množství denně vykouřených cigaret zanechání kouření

43%

42%

Graf 21: Vliv těhotenství na kouření

Z celkového počtu žen kouřících před těhotenstvím jich 43 % přestalo kouřit. 57 % pokračovalo s kouřením i v období gravidity, z toho 42 % žen nesnížilo množství denně vykouřených cigaret a 15% omezilo kouření během gravidity. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 10: Děti žen kouřících v graviditě mají nižší porodní hmotnost oproti dětem žen nekuřaček. Tab. 23: Průměrná porodní váha kouření v těhotenství ano ne váha dítěte v gramech

3344

3357

Průměrná váha dětí žen kouřících v graviditě byla o 13 granů nižší než udětí nekuřaček. Hypotéza se potvrdila.

47

4.6 Diskuze Z výše uvedeného výzkumu vyplývá, že i v dnešní době, kdy se informace stávají dostupnějšími než dříve, je stále mnoho žen (19 %), které i přes veškerá rizika v těhotenství kouří. Předpokládanými nejběžnějšími zdroji o vlivu kouření na plod a samotné těhotenství byly internet a časopisy, což se také potvrdilo. Internet jako nejčastější zdroj informací o kouření uvedlo 43 % žen. Nejmenší procento žen a to 12 % uvedlo jako zdroj informací televizi. Z výzkumu je patrné, že ačkoli si ženy v 91 % uvědomují vliv kouření na vývoj plodu, tak pouze 72 % uvádí, že těhotná žena by neměla kouřit vůbec a 24 % uvádí, že občas kouřit může (v dotazníku upřesněno jako 1–3 cigarety denně). To poukazuje na fakt, že ženy sice pravděpodobně mají informace o vlivu kouření na plod, ale jsou již méně informované o tom, jaké množství cigaret je škodlivé. Na povědomí o škodlivosti kouření v těhotenství může mít vliv i blízké okolí rodičky. 40 % žen se setkalo ve svém blízkém okolí (v dotazníku upřesněno jako rodina) s kouřením v těhotenství. Při hledání souvislosti mezí kouřením v těhotenství a zkušeností s kouřením v graviditě z blízkého okolí zněla hypotéza tak, že až 50 % žen kouřících v graviditě se s tímto setkalo. Výsledek tuto souvislost potvrzuje. Ze zkoumaného vzorku kouřilo v graviditě 19 % žen a z nich se jich 63 % setkalo s kouřením v těhotenství ve svém blízkém okolí.

Při srovnání se poměrně častěji

setkávají s kouřením v graviditě těhotné kuřačky oproti těhotným nekuřačkám. Kouření je fenomén, který se vyskytuje v celé populaci bez ohledu na pohlaví, národnost a do určité míry i bez ohledu na věk. To může mít neblahé následky na demografický vývoj populace, neboť kouření u mužů a žen ve fertilním věku způsobuje potíže s otěhotněním a udržením těhotenství. Pokud žena otěhotní a nadále kouří, zvyšuje se riziko vzniku patologických stavů, které mohou vážně ohrozit těhotnou i vyvíjející se plod. K tomuto tématu byla stanovena hypotéza říkající že, 60 % kuřaček snížilo v graviditě množství denně vykouřených cigaret. Po zpracování výsledků bylo zjištěno, že 43 % žen přestalo kouřit úplně, 15 % snížilo množství denně vykouřených cigaret a celých 42 % žen kouřilo stejné množství cigaret jako před otěhotněním. Králíková a Himmerová (2004) poukazují na studie, z nichž vyplývá, že zanechání kouření snižuje riziko nízké porodní hmotnosti a perinatální úmrtnosti novorozence na úroveň srovnatelnou s nekuřačkami. Dále zde uvádí, že snížení počtu cigaret v graviditě nemělo žádný přínosný efekt na porodní hmotnost. Hypotéza zaměřená na souvislost mezi kouřením v graviditě a porodní hmotností zněla tak, že ženám kouřícím 48

v těhotenství se rodily děti s nižší porodní váhou. Tato hypotéza se potvrdila. Gravidním kuřačkám se rodily děti s porodní hmotností v průměru o 13 g nižší oproti nekuřačkám. Tento váhový rozdíl není zvláště významný, ale poukazuje na fakt, že kouření ovlivňuje růst a vývoj plodu. V rozsáhlejších studiích jsou váhové rozdíly patrnější, například Hronek a Urbanová (2005) se ve svém článku odkazují na práci doktorky Hrubé a kol., v níž uvádí, že průměrná váha novorozenců u kouřících matek byla o 114 gramů nižší než u dětí nekuřaček a o 139 gramů nižší oproti dětem narozeným bývalým kuřačkám. Těhotenství je dobrou motivací pro zanechání kouření, přesto s kouřením i v období gravidity pokračovalo 57 % žen, což je téměř dvojnásobek oproti odhadu stanovenému v hypotéze, kdy bylo předpokládáno, že s kouřením v graviditě bude pokračovat méně jak 30 % kuřaček. Kouření v těhotenství ovšem nemá vliv jen na samotný vývoj plodu, ale i na délku těhotenství. Proto se další hypotéza týká právě vztahu kouření a předčasného porodu, kdy bylo řečeno, že ženy kouřící v těhotenství rodí předčasně ve větší míře než ženy, které v graviditě nekouří. Hypotéza se potvrdila, z celkového počtu předčasných porodů jich 64 % připadá na ženy kouřící v těhotenství. Důležitým faktorem co se kouření jako takového týká je socioekonomický status jedince. Proto byly položeny otázky týkající se věku a vzdělání rodičky a hypotéza k těmto otázkám zněla tak, že multipary se základním vzděláním ve věku 18–25 let, které před těhotenstvím kouřily, kouří i v graviditě v 90%. Při výzkumu bylo zjištěno, že 100 % těchto žen pokračuje s kouřením i v období gravidity. Další hypotézu týkající se primipar ve věku 36–40 let nebylo možné spočítat pro nedostatek respondentů. Jednou z hypotéz týkající se vztahu kouření, parity a věku byla hypotéza říkající, že primipary ve věku 18–25 let kouří v graviditě častěji než primipary ve věku 26–35 let. Výsledek byl překvapivě opačný, ale rozdíl mezi oběma skupinami žen byl minimální, neboť 52 % žen byly primipary ve věku 26–35 let a primipary ve věku 18–25 let tvořily 48 %. Další hypotéza zaměřená na vztah vzdělání a kouření v těhotenství říká, že ženy s nižším vzděláním (bez ohledu na věk a paritu) častěji kouří v těhotenství než ženy s vyšším vzděláním. 41 % žen, které v těhotenství kouřily, mělo základní vzdělání, další stupně vzdělání byly zastoupeny v menším počtu, z čehož vyplývá, že se hypotéza potvrdila. 49

4.7 Závěr Tato práce se zbývá kouřením v těhotenství a vlivem na vývoj plodu. Co se plodu týká, byly sledovány dvě kritéria, a to porodní hmotnost a týden porodu, neboť oba tyto faktory ovlivňují zdraví a další vývoj plodu i po narození. Předčasný porod s sebou nese značná rizika. Ať už se to týká poporodní adaptace jako takové či zdravého startu do života, na nějž navazuje i zdraví v pozdějším věku. Tato práce si kladla za cíl zjistit, do jaké míry jsou ženy o této problematice informované. V dotaznících ženy vyplňovaly otázky, z nichž vychází, že si sice uvědomují vliv kouření na vývoj plodu a informace k tomuto tématu většinou mají, ovšem méně informací mají o tom, zda těhotná nesmí kouřit vůbec či malé množství cigaret nevadí. Nejčastějším zdrojem informací byl internet, což lze předpokládat vzhledem k dostupnosti velkého množství informací. Je třeba si ale uvědomit, že některé informace je nutné brát s rezervou a je třeba zvážit důvěryhodnost zdroje. Dalším cílem bylo zjistit, jestli existuje souvislost mezi kouřením a paritou, věkem a vzděláním žen. Výzkum potvrdil očekávanou vazbu mezi kouřením v graviditě a sociálními faktory, kdy nejčastěji v těhotenství kouřily ženy se základním vzděláním. Celkově mají ženy ke kouření v graviditě spíše negativní postoj. Posledním cílem bylo zjistit souvislost mezi kouřením a vývojem plodu. Prokázala se souvislost mezi předčasným porodem a kouřením v graviditě. Ačkoli průměrná délka těhotenství byla stejná u kuřaček i u nekuřaček, tak z celkového počtu předčasných porodů jich většina připadá na ženy kouřící v těhotenství. Z této práce vyplývá, že je třeba zvýšit informovanost žen o této problematice a dostatečně poukázat na to, jak moc ovlivňuje životní styl budoucích matek život jejich ještě nenarozených dětí. Každá těhotná ženy by si měla uvědomit, že rozhodnutí která v těhotenství činí se netýkají pouze jí samotné. Nejvíce ohroženou skupinou, co se nedostatku informací týká, jsou mladé multipary s nízkým stupněm vzdělním (základní). Je třeba zaměřit se na prevenci kouření jako takového a poukazovat na všechna rizika, která s sebou nese. Pokud už nechceme myslet na své zdraví, mysleme alepoň na zdraví dětí. Součástí této práce je proto i edukační materiál, jehož účelem je poukázat na následky kouřením v těhotenství.

50

Seznam použité literatury ČECH E., HÁJEK Z., MARŠÁL K. a SRP B. Porodnictví. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 8024713139. HOUROVÁ M., KRÁLÍČKOVÁ M. a UHER P. Vývoj miminka před narozením: Od embrya K porodu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 9788024719429. HRONEK M. a URBANOVÁ Š. Kouření v těhotenství. Gynekolog. 2005, roč. 14, č. 2, 75–77. ISSN 12140880. HRUBÁ D. Proč nekouřit v těhotenství – nové poznatky o účincích nikotinu. Prakt Gyn. 2007, roč. 11, č. 3, 132–134. ISSN 12116645. HRUBÁ D., FIALA J., SOŠKA V. a NEBSKÁ K. Riziko kouření pro vznik kardiovaskulárních nemocí začíná už před narozením. Čes. Gynek. 2009, roč. 74, č. 5, 365–368. ISSN 18036597. Http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zdravi-pro-vsechny-v-stoleti. Www.mzcr.cz [online]. 2002, 2008 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zdravi-pro-vsechny-vstoleti_2461_1101_5.html IVERSEN L. Léky a drogy: Průvodce pro každého. Praha: Dokořán, s. r. o., 2006. ISBN 8073630613. KALINA K. A KOL. Drogy a drogové závislosti: Mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 8086734056. KORDAČ V. A SPOLUPRAC. Vnitřní lékařství 2. Praha: Avicenum, 1988. ISBN 0805188. KRÁLÍKOVÁ E., HIMMEROVÁ V. Kouření a reprodukce: Kuření a těhotenství. Časopis lékařů českých. 2004, roč. 143, č. 4, 270–272. ISSN 18036597. KRÁLÍKOVÁ E., HIMMEROVÁ V. Kouření a reprodukce: Kouření a sexuální zdraví. Časopis lékařů českých. 2004, roč. 143, č. 3, 207–209. ISSN 18036597. KUDELA M. A KOL. Základy gynekologie a porodnictví pro posluchače lékařské fakulty. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 9788024419756.

LEIFER G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004. ISBN 8024706687. NILSSON L. a HAMBERGER L. Tajemství lidského života. Praha: Svojtka & Co., 2003. ISBN 807237768X. ZWINGER A. ET AL. Porodnictví. Praha: Galén, 2004. ISBN 807262257

Seznam zkratek ADHD – Attention Deficit Hyperactivity Disorder CRH – corticotropin realising hormon FSH – folikulostimulační hormon GnRH – gonadotropin realising hormon hCG – humánní choriový gonadotropin hPGH – human placental growth hormone hPL – human placental lactogen LH – luteinizační hormon NNT – náhradní nikotinová terapie

Seznam tabulek Tab. 1: Věk respondentů .............................................................................................. 26 Tab. 2: Dosažené vzdělání ........................................................................................... 27 Tab. 3: Parita ............................................................................................................... 28 Tab. 4: Kouření před těhotenstvím............................................................................... 29 Tab. 5: Množství denně vykouřených cigaret ............................................................... 30 Tab. 6: Kouření v období gravidity .............................................................................. 31 Tab. 7: Množství denně vykouřených cigaret v graviditě ............................................. 32 Tab. 8: Průměrná délka gestace ................................................................................... 33 Tab. 9: Průměrná porodní váha dítěte .......................................................................... 33 Tab. 10: Informovanost žen o vlivu kouření na plod .................................................... 34 Tab. 11: Informovanost žen o kouření v těhotenství..................................................... 35 Tab. 12: Informovanost ............................................................................................... 36 Tab. 13: Zdroje informací ............................................................................................ 37 Tab. 14: Zkušenost s kouřením v graviditě v blízkém okolí ......................................... 38 Tab. 15: Kouření v graviditě v závislosti na vzdělání ................................................... 39 Tab. 16: Kouření u gravidních primipar v závislosti na věku ....................................... 41 Tab. 17: Multipary ve věku 18–25 let se základním vzděláním .................................... 42 Tab. 18: Předčasné porody .......................................................................................... 43 Tab. 19: Výskyt předčasného porodu vzhledem ke kouření v graviditě ........................ 43 Tab. 20: Souvislost kouření před otěhotněním s kouřením v graviditě.......................... 44 Tab. 21: Zdroje informací ............................................................................................ 45 Tab. 22: Zkušennost s kouřením v graviditě v blízkém okolí ....................................... 46 Tab. 23: Průměrná porodní váha .................................................................................. 47

Seznam grafů Graf 1: Skladba respondentů podle věku ...................................................................... 26 Graf 2: Dosažené vzdělání ........................................................................................... 27 Graf 3: Parita dotazovaných žen .................................................................................. 28 Graf 4: Kouření před těhotenstvím............................................................................... 29 Graf 5: Množství denně vykouřených cigaret............................................................... 30 Graf 6: Kouření v období gravidity .............................................................................. 31 Graf 7: Množství denně vykouřených cigaret v graviditě ............................................ 32 Graf 8: Informovanost o vlivu kouření na plod ............................................................ 34 Graf 9: Informovanost o kouření v těhotenství ............................................................. 35 Graf 10: Informovanost ............................................................................................... 36 Graf 11: Zdroje informací............................................................................................ 37 Graf 12: Zkušenost s kouřením v graviditě ze svého blízkého okolí ............................. 38 Graf 13: Procenta žen kouřící nadíle v těhotenství v závislosti na vzdělání .................. 39 Graf 14: Poměr žen pokračujících s kouřením i v garviditě vzhledem k vzděkání ........ 40 Graf 15: Procentuelní poměr primipar kouřících v těhotenství zhledem k věku ............ 41 Graf 16: Výskyt předčasného porodu vzhledem ke kouření v graviditě ........................ 43 Graf 17: Souvislost kouření před otěhotněním s kouřením v graviditě ......................... 44 Graf 18: Zdroje informací............................................................................................ 45 Graf 19: Zkušenost s kouřením v graviditě v blízkém okolí ......................................... 46 Graf 20: Poměr žen majících zkušennost s kouřením v těhotenství v blízkém okolí ..... 46 Graf 21: Vliv těhotenství na kouření ............................................................................ 47

Seznam obrázků Obrázek 1: Embryo staré cca 22 dní, otevřená neurální trubice (zdroj: Nilsson, Hamberger, 2003)........................................................................................................ 60 Obrázek 2: Embryo staré cca 23 dnů a patrným srdcem (zdroj: Nilsson, Hamberger, 2003) ........................................................................................................................... 61 Obrázek 3: Obličej plodu starého cca 32 dnů (zdroj: Nilsson, Hamberger, 2003) ......... 62

Přílohy Příloha č. 1: Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Aneta Vnenčáková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava obor porodní asistentka. Ve své bakalářské práci se zabývám tématem kouření v těhotenství a vliv na vývoj plodu, v této souvislosti bych vás chtěla požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který zkoumá vazby mezi kouřením, věkem ženy, počtem dětí apod. Tento výzkum je zaměřený na všechny ženy po porodu na Vysočině. Dotazník je zcela anonymní a poslouží pouze pro účely zpracování mé bakalářské práce. Předem Vám co nejsrdečněji děkuji za spolupráci! Aneta Vnenčáková 3. ročník Obor porodní asistentka Vysoká škola polytechnická Jihlava Pokyny pro vyplnění dotazníku: Dotazník je sestaven z otázek, kdy u většiny je možnost odpovědi a, b, c, d, e. Vyberte prosím odpověď, která se podle vás nejvíce blíží skutečnosti, popř. dopište vlastní poznámky. Vybranou odpověď zakroužkujte. Dále je tam několik otázek, kdy nejsou na výběr možnosti a odpověď je nutno dopsat.

1) Kolik je vám let? a) 18–25 b) 26–35 c) 36–40 d) jiné………. (dopište)

2) Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) Základní b) Vyučena c) Střední s maturitou d) VOŠ e) VŠ

3) Po kolikáté jste rodila? a) poprvé b) podruhé a více

4) Kouřila jste před tímto těhotenstvím? a) Ano b) Ne (Pokud jste odpověděla ano, pokračujte dále a vyberte množství, pokud jste odpověděla ne, pokračujte otázkou č. 5)

Kolik cigaret denně? a) 1–3 b) 4–6 c) 7–10 d) 11 a více…. (pokud víc jak 11 cigaret denně dopište množství)

5) Kouřila jste v nynějším těhotenství? a) Ano b) Ne ( pokud jste odpověděla ano, vyberte níže uvedené množství, pokud jste odpověděla ne, pokračujte otázkou č.6 ) Kolik cigaret denně? a) b) c) d)

1–3 4–6 7–10 11 a více…… (Pokud víc jak 11 cigaret denně dopište množství)

6) V kolikátém týdnu těhotenství jste porodila? …………………………………… (dopište týden + den např. 38+2, pokud nevíte, dopište pouze týden např. 38)

7) Kolik vaše dítě váží? ……………………………………….. (dopište váhu v gramech)

8) Má podle vás kouření vliv na průběh těhotenství a na vývoj plodu? a) Ano b) Ne c) Nevím

9) Může podle Vás těhotná žena kouřit? a) Ano neomezeně b) Ano občas ( tzn. průměrně 1–3 cigarety denně) c) Nevím d) Ne, nesmí

10) Máte informace ohledně vlivu kouření v těhotenství? a) Ano b) Ne (pokud jste odpověděli ano, pokračujte otázkou níže a vyberte zdroj informací, ze kterého čerpáte nejvíc a pokud jste odpověděli ne, pokračujte otázkou č. 11)

Kde jste tyto informace získala? a) Televize b) Internet c) Časopis d) Rodina a známí

11) Máte ze svého blízkého okolí (rodina) zkušenosti s kouřením v těhotenství? a) Ano b) Ne

Příloha č. 2: Obrázky

Obrázek 1: Embryo staré cca 22 dní, otevřená neurální trubice (zdroj: Nilsson, Hamberger, 2003)

Obrázek 2: Embryo staré cca 23 dnů a patrným srdcem (zdroj: Nilsson, Hamberger, 2003)

Obrázek 3: Obličej plodu starého cca 32 dnů (zdroj: Nilsson, Hamberger, 2003)

Příloha č. 3: Edukační materiál Viz přiložený edukační materiál na pevných deskách.