VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Agroturistika na Vysočině a její potenciál bakalářská práce

Autor: Andrea Kolouchová Vedoucí práce: Mgr. Martin Weinhöfer Jihlava 2012

Agroturistika na Vysočině a její potenciál

Abstrakt KOLOUCHOVÁ Andrea: Agroturistika na Vysočině a její potenciál. Vysoká škola polytechnická

Jihlava.

Katedra

cestovního

ruchu.

Vedoucí práce Mgr.

Martin

Weinhöfer. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 70 stran. Bakalářská práce je zaměřena na analýzu současného stavu agroturistiky na Vysočině a na zjištění jejího budoucího potenciálu pro rozvoj této formy cestovního ruchu. Práce zahrnuje

teoretickou

část,

zaměřenou

na

obecnou

charakteristiku

Vysočiny

a agroturistiky. Praktická část se zabývá agrofarmami v tomto regionu. Součástí je SWOT analýza současného stavu agroturistiky v regionu a zhodnocení potenciálu do budoucna. Klíčová slova Kraj Vysočina, agroturistika, agrofarmy, SWOT analýza, potenciál

Abstract KOLOUCHOVÁ, Andrea: Agroturism in the Bohemian-Moravian Highlands and her potencial. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Supervisor Mgr. Martin Weinhöfer. Degree of education: Bachelor. Jihlava. 2012. 70 pp. The bachelor thesis is focused on the analysis of the current state of agrotourism in the Bohemian-Moravian Highlands and it has to determine its future potential for the development of this form of tourism. This work includes a theoretical part focused on the general characteristics of the Bohemian-Moravian Highlands and agrotourism. The practical part deals with agriculture farms in this region. The SWOT analysis of the current state of agrotourism in the region and an assessment of the potential for the future are also included in this part of the thesis. Key words region the Bohemian-Moravian Highlands, agrotourism, agriculture farms, SWOT analysis, potencial

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská právy (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla) až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ----------------------------------Podpis

Poděkování Chtěla bych poděkovat panu Mgr. Martinu Weinhöferovi za ochotu a odbornou pomoc při zpracování bakalářské práce. Velké poděkování patří i manželům Kadeřávkovým a manželům Broncovým za ochotu a laskavost při poskytování informací.

COPYRIGHT © 2012 Andrea Kolouchová

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................. 10 Cíl práce .......................................................................................................................... 11 1 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 12 1.1

Charakteristika kraje Vysočina ........................................................................ 12

1.1.1

Vymezení oblasti....................................................................................... 12

1.1.2

Povrch ....................................................................................................... 13

1.1.3

Geologie .................................................................................................... 13

1.1.4

Půdy .......................................................................................................... 13

1.1.5

Podnebí...................................................................................................... 14

1.1.6

Vodstvo ..................................................................................................... 14

1.1.7

Ochrana přírody ........................................................................................ 15

1.1.8

Obyvatelstvo a města ................................................................................ 16

1.1.9

Hospodářství ............................................................................................. 17

1.2

Oblasti Vysočiny .............................................................................................. 18

1.2.1

Bystřicko ................................................................................................... 19

1.2.2

Havlíčkobrodsko ....................................................................................... 19

1.2.3

Jihlavsko.................................................................................................... 19

1.2.4

Náměšťsko ................................................................................................ 20

1.2.5

Novoměstsko............................................................................................. 20

1.2.6

Pacovsko a Počátecko ............................................................................... 20

1.2.7

Pelhřimovsko ............................................................................................ 21

1.2.8

Telčsko ...................................................................................................... 21

1.2.9

Třebíčsko a Velkomeziříčsko.................................................................... 21

1.2.10

Žďársko ..................................................................................................... 22

1.3

Přírodní předpoklady a kulturní předpoklady .................................................. 22

1.4

Agroturistika..................................................................................................... 23

1.4.1

Definice ..................................................................................................... 23

1.4.2

Charakteristika .......................................................................................... 24

1.4.3

Formy agroturistiky .................................................................................. 24

1.4.4

Srovnání agroturistiky s cestovním ruchem ve městě............................... 25

1.4.5

Cíle ............................................................................................................ 26

1.4.6

Typy ubytování ......................................................................................... 26

1.4.7

Stravování ................................................................................................. 27

1.4.8

Doprovodné programy .............................................................................. 27

1.4.9

Druhy zákazníků agroturistiky.................................................................. 28

1.4.10

Česká republika a agroturistika................................................................. 30

1.4.11

Zahraniční vzory ....................................................................................... 30

1.4.12

Organizace v agroturistice ........................................................................ 31

1.4.13

Propagace .................................................................................................. 31

1.4.14

Podpory a dotace agroturistiky ................................................................. 32

2 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 33 2.1

Agroturistika na Vysočině................................................................................ 33

2.1.1 2.2

Statistické předpoklady pro agroturistiku na Vysočině ............................ 34

Agrofarmy na Vysočině ................................................................................... 36

2.2.1

Agroekofarma Kadeřávek ve Věcově ....................................................... 37

2.2.2

Agrofarma Lovětín v Batelově ................................................................. 40

2.2.3

Agrofarma Kovář ve Výskytné ................................................................. 41

2.2.4

Ekofarma Křišťan a spol. .......................................................................... 43

2.2.5

Kozí farma Ekokoza.................................................................................. 44

2.2.6

Statistika agrofarem v ČR ......................................................................... 46

2.3

SWOT analýza Vysočiny pro agroturistiku ..................................................... 47

2.3.1

Vyhodnocení SWOT analýzy ................................................................... 49

2.3.2

Návrhy na zlepšení situace agroturistiky na Vysočině ............................. 50

2.4

Zhodnocení potenciálu Vysočiny pro agroturistiku ......................................... 55

2.5

Projekt Salaš Hájek .......................................................................................... 56

2.5.1

Aktuální nabízené služby penzionu .......................................................... 57

2.5.2

Farma ........................................................................................................ 57

2.5.3

Návrhy na rozvoj agroturistiky na Salaši Hájek ....................................... 58

2.5.4

Týdenní pobyt na agroekofarmě Salaš Hájek ........................................... 59

2.5.5

Shrnutí projektu......................................................................................... 60

3 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 61 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 63 Seznam obrázků a tabulek............................................................................................... 66 Přílohy ............................................................................................................................. 68

ÚVOD Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybrala Agroturistiku na Vysočině a její potenciál. Toto téma jsem zvolila díky kladnému vztahu k přírodě a zvířatům. Vybrala jsem si oblast Vysočiny, protože zde bydlím a také si myslím, že má velký potenciál do budoucna v oblasti agroturistiky. Agroturistika, jako specifická forma cestovního ruchu, je v poslední době velice oblíbená a dá se říci, že se neustále rozšiřuje. Stále více lidí, především z města, touží poznat pravý venkovský život a jeho každodenní činnosti. Celou svoji práci jsem rozdělila na dvě velké části a to na teoretickou a praktickou část. V teoretické části charakterizuji Vysočinu z hlediska polohy, podnebí, povrchu či ochrany

přírody.

Dále

se

věnuji

socioekonomické

charakteristice,

především

obyvatelstvu a hospodářství. V závěru první části se věnuji agroturistice obecně. Analyzuji její pozitiva a negativa, cíle a formy. Konkrétněji přibližuji agroturistiku v České republice a její podporu a propagaci. Pro ukázku jsem srovnala agroturistiku u nás v a v zahraničí, kde je daleko více rozšířená. V praktické, tedy druhé části, své práce se zaměřuji na agroturistiku na Vysočině a její vývoj.

Zmapuji veškeré agrofarmy v oblasti Vysočiny. Nejvíce se zaměřuji na

agrofarmu Kadeřávek ve Věcově, kterou jsem osobně navštívila a strávila zde víkend, během kterého jsem získala obrázek o každodenních činnostech na farmě. Pomocí SWOT analýzy zjišťuji silné a slabé stránky agroturistiky na Vysočině a dále hrozby a příležitosti, které tato oblast z hlediska agroturistiky má. Vzhledem k nedostatkům v propagaci

se

pokusím,

navrhnout

nějaká

řešení,

jak

zvýšit

povědomí lidí

o agroturistice na Vysočině.

10

Cíl práce Hlavním cílem mé bakalářské práce bude podrobněji charakterizovat a analyzovat stav agroturistiky na Vysočině a zhodnotit její potenciál do budoucna pomocí SWOT analýzy. Podrobněji zhodnotím jednotlivé části SWOT analýzy, abych získala podklady pro vyhodnocení potenciálu Vysočiny pro budoucí rozvoj agroturistiky. Doprovodným cílem budou návrhy na zlepšení situace agroturistiky na Vysočině. Chtěla bych docílit, aby agroturistika v našem regionu byla více propagovaná a zvýšila se statistika návštěvnosti agrofarem na Vysočině. Dále bych chtěla navrhnout zřízení nové agrofarmy, která by byla velkým příslibem do budoucna pro náš kraj.

11

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika kraje Vysočina 1.1.1 Vymezení oblasti Kraj Vysočina se rozkládá na pomezí Čech a Moravy. Díky své poloze přesně opisuje hranice Českomoravské vrchoviny. Vysočina zabírá nejvýchodnější část Čech a také nejzápadnější část Moravy. Sousedí se čtyřmi okolními kraji. Ze severu se jedná o Pardubický kraj, ze západu o Středočeský kraj, z jihu o Jihočeský kraj a na východě sousedí s Jihomoravským krajem. „Kraj Vysočina vznikl na základě zákona č. 347/1997 Sb. o vyšších územně-správních celcích, který schválil Parlament České republiky v prosinci 1997“ (Pergler, 2004, str. 7). Původně byl kraj nazýván Jihlavským a v roce 2001 byl přejmenován na Kraj Vysočina. Patří do něj města, jako je: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov Třebíč a Žďár nad Sázavou jak uvádí Pegler ve své knize z roku 2004.(1)

Obrázek 1 Turistický region Vysočina; zdroj: www.risy.cz

12

1.1.2 Povrch Celý povrch kraje Vysočina tvoří Českomoravská vrchovina, která se rozděluje na další přírodní celky. Její největší a nejznámější částí jsou Žďárské vrchy. Dále jí tvoří: Železné hory, Křižanovská vrchovina, Javořická vrchovina, Křemešnická vrchovina, Hornosvratecká pahorkatina, Hornosázavská pahorkatina a Jevišovická pahorkatina. V již zmíněné Javořické vrchovině se nachází nejvyšší bod Vysočiny Javořice, která dosahuje výšky 837 m n. m. Naopak nejnižší místo leží v údolí řeky Oslavy, Jihlavy a Rokytné. Toto místo je položené ve výšce okolo 250 m n. m.

1.1.3 Geologie Českomoravská vrchovina prošla hercynským vrásněním a řadí se ke krajinám s nejdelším geologickým vývojem. V období hercynského vrásnění se vytvořil masiv vyvřelých hornin s rudnými žilami mědi, zlata i stříbra. Díky těmto rudám dosáhla Vysočina hospodářského vývoje. V období třetihor došlo k vyzdvižení některých částí Českomoravské vrchoviny a některé části byly naopak zality mořem. Na konci období třetihor došlo k vytváření nové říční sítě a romantická kaňonovitá údolí řek jsou úkazem čtvrtohor. Z tohoto období pochází Údolí řeky Doubravy u města Chotěboř, Údolí řeky Oslavy pod Náměští nad Oslavou, Údolí Svratky pod Dalečínem a Údolí řeky Sázavy pod Světlou nad Sázavou. V hojném počtu se na Vysočině vyskytují ruly a žuly. (1)

1.1.4 Půdy Obecně se Vysočina vyznačuje menší úrodností, která je zapříčiněna méně příznivým klimatem

a

složením

jednotlivých

s nedostatečným obsahem živin.

hornin.

Z půdních

Převažují typů

jsou

zde zde

hnědozemě, které jsou vhodné pro pěstování brambor a obilí.

kyselé

hnědé

zastoupeny

půdy zmíněné

Dále zde nalezneme

podzoly, zejména pod jehličnatými lesy a nivní půdy v údolí řek. Z hlediska půdních druhů je Vysočiny proslulá svými hlinitopísčitými, písčitohlinitými a hlinitými půdami. Z mého úsudku, je půda na Vysočině vhodná pro rozvoj agroturistiky, i přesto, že je považována za méně úrodnou. Farmáři, pěstují ve většině případů klasické poživatiny, jako jsou brambory, obilí, řepa. Těmto poživatinám se zde velice daří, protože jsem méně náročné a místní půda nebrání k jejich pěstování. Všechny tyto pěstované

13

poživatiny jsou velice důležitými prvky pro zemědělce a jejich zvířata a nakonec i pro rozvoj agroturistiky. [13]

1.1.5 Podnebí Vzhledem k tomu, že Vysočina leží ve vyšší nadmořské výšce, patří k chladnějším oblastem České republiky. V období zimy se tento kraj pyšní velkou sněhovou pokrývkou, která přetrvává déle než v okolních krajích. Odhaduje se, že sníh se zde drží v průměru 60 – 100 dní v roce. Teploty se pohybují v průměru od -3o C do -5o C. Naopak léto je krátké. Trvá nejvíce 40 dní, přičemž průměrné teploty se pohybují mezi 15o C až 17o C. (1) Za poslední roky dochází k posouvání ročních období. U nás na Vysočině se v posledních letech zima projevuje v plné síle většinou až v lednu a sněhová pokrývka přetrvává do dubna. O tomto názoru mě přesvědčila tato zima. Koncem roku 2011 se zima projevovala ve své mírné podobě. V průběhu ledna celou Českou republiku zasáhly kruté mrazy, které vystřídalo husté sněžení. Podle mého mínění dojde v budoucnu jen ke střídání období zimy a léta. Tento jev bude mít nedozírné dopady jak na celou přírodu, tak i na život každého člověka.

1.1.6 Vodstvo Kraj Vysočina patří k nejdůležitějším oblastem České republiky z hlediska vodních toků. Nenalezneme zde žádné velehory, přesto touto oblastí prochází hlavní evropské rozvodí. Vysočina má takové čtyři hlavní řeky, mezi které řadíme: Jihlavu, Sázavu, Svratku a Želivku. Řeky Želivka a Sázava se vlévají do Vltavy, která se v Mělníce spojí s Labem a dále pokračuje jako Labe až do Černého moře. Opačným směrem proudí řeka Jihlava a Svratka. Tyto vodní toky se vlévají do Dyje, která se spojí s řekou Moravou. Řeka Morava teče do Dunaje, který odtéká do Černého moře. Vedle čtyř hlavních řek Vysočiny, existují i menší vodní toky, které se vlévají do těch čtyř hlavních řek. K nejdůležitějším přítokům patří řeka Oslava, Rokytná a Trnava. Řeka Sázava je nejdelší a vodáky nejvíce využívaná řeka na Vysočině. Pramení nedaleko Žďáru nad Sázavou u rybníka Velké Dářko. Z něho vytéká v podobě malého potůčku a v celé své délce měří 218 m. U města Davle se vlévá do Vltavy. Sázava má mnoho

menších

pravostranných

a

levostranných

přítoků.

Mezi

nejvýznamnější 14

levostranný přítok Sázavy patří bezesporu řeka Želivka. Tato řeka měří pouhých 100 km a je významná díky vodní nádrži Švihov, která na ní leží a která je zásobárnou pitné vody pro hlavní město Prahu. Jak jsem již zmínila, k povodí Černého moře patří řeka Jihlava a Svratka. Vodní tok Jihlava má svůj pramen v Javořické vrchovině, kousek od vesnice Počátky. Již z názvu vyplývá, že protéká městem Jihlava, která je zároveň hlavním městem tohoto regionu. Tato řeka má mnoho důležitých funkcí. K té nejdůležitější patří poskytování vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Na řece leží i vodní nádrž Dalešice a vyrovnávací nádrž Mohelno. Naopak řeka Svratka má svůj počátek ve Žďárských vrších. Spolu s řekou Jihlavou se stékají u vodní nádrže Nové Mlýny, která se nachází v Jihomoravském kraji. I tato řeka má vodní nádrž a to dokonce hned dvě, které jsou označeny jako Vír I a II. Vysočina se může pyšnit řadou rybníků. Takovými nejdůležitějšími oblastmi rybníků jsou města Žďár nad Sázavou, Jihlava a Pelhřimov. Největším rybníkem je Velké Dářko, které zaujímá plochu 206 hektarů. Tento rybník byl vystavěn již v druhé polovině 15. století k zásobování železných hamrů vodou. Dnes má pouze význam pro chov ryb a pro rekreaci. V současné době patří do majetku hraběte Kinského ze Žďáru nad Sázavou. (1)

1.1.7 Ochrana přírody Ochrana přírody je v této době velice důležitá. Každý člověk by si měl uvědomit, co všechno nám příroda dává a naučit se být k ní ohleduplný. V České republice se nachází mnoho chráněných území, rostlin a živočichů. Těmi nejvíce chráněnými místy jsou národní parky. Česká republika má hned čtyři národní parky (NP Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko a Podyjí). Nalezneme zde i mnoho národních přírodních památek, přírodních památek a chráněných krajinných oblastí. V kraji Vysočina se nacházejí dvě chráněné krajinné oblasti a přes 120 zvláště chráněných lokalit. První chráněnou krajinnou oblastí jsou Žďárské vrchy, které jsou od roku 1970 zapsány na seznamu chráněných oblastí. Jedná se o mírně zvlněný povrch, který je z poloviny pokryt lesy s řadou vzácných rostlin a živočichů. V této chráněné krajinné oblasti se nachází 46 maloplošných chráněných území, přičemž čtyři jsou zařazeny mezi národní přírodní rezervace. Jedná se o velmi známou Žákovu horu, Dářko,

kde

se

nachází

největší

rašeliniště

v Českomoravské

vrchovině.

Dále 15

Radostínské rašeliniště s výskytem až 350 druhů motýlů a Ransko. Druhou chráněnou krajinnou oblastí jsou Železné hory, které jsou považovány za chráněnou od roku 1991. Pouze část Železných hor zasahuje do kraje Vysočina. V rámci chráněné krajinné oblasti Železné hory nalezneme 22 maloplošných chráněných území, 11 přírodních památek a jednu národní přírodní rezervaci. Celkem čtyři přírodní památky jsou na území Vysočiny. Jde o přírodní památku Mokřadlo, Údolí řeky Doubrava, Zlatou louku a Maršálku. V kraji Vysočina máme ještě další tři národní přírodní rezervace, které však neleží na území již zmíněných chráněných krajinných oblastí. V blízkosti města Třešť se nachází jedna národní přírodní rezervace Velký Špičák, který zaujímá plochu o 46 hektarech. Tato oblast je významná díky dubu letnímu a habru obecnému. Další rezervace je kolem rybníku

Zhejral,

která

je

významná

rašelinou

loukou

se

vzácnými rostlinami

a živočichy. Třetí národní přírodní rezervací je Mohelenská harcovská step. (1)

1.1.8 Obyvatelstvo a města Kraj Vysočina řadíme k nejmenším krajům v České republice z hlediska počtu obyvatel. V celém kraji žije 520 000 obyvatel a průměrná hustota zalidnění činí pouhých 75 obyvatel na 1 km2 . Lidé, kteří zde žijí, jsou v průměru ve věku 38 let. V tomto kraji nalezneme mnoho menších, ale i větších měst a obcí. Konkrétně na území Vysočiny leží dohromady 729 měst a obcí. Prvenství, co se týče nejmenšího počtu obyvatel, získala obec Prosatín, ležící v dřívějším okrese Žďár nad Sázavou. Žije zde pouhých 13 obyvatel. Naopak největším městem je Jihlava, která si nese statut krajského města. V tomto městě žije 51 000 obyvatel, i přesto je Jihlava podle počtu obyvatel nejmenším krajským městem v celé České republice. Tím druhým největším městem Vysočiny je město Třebíč, která je nevíce proslulá památkami, zapsanými na seznamu Světového dědictví UNESCO. Nesmíme také opomenout města jako je Havlíčkův Brod nebo Žďár nad Sázavou. Obě tyto města mají něco málo přes 24 000 obyvatel. Havlíčkův Brod je známý díky muzeu Karla Havlíčka Borovského, které se nachází v horním rohu Havlíčkova náměstí. Město Žďár nad Sázavou je rovněž jako Třebíč proslulé památkou na seznamu Světového dědictví UNESCO. Snad každý zná kostel sv. Jana Nepomuckého na památné Zelené hoře s půdorysem pěticípé hvězdy. Nejlepší období pro návštěvu tohoto kostela a celé Zelené hory je na přelomu dubna 16

a května. Ze Zelené hory je krásný výhled do okolní krajiny, která je na jaře krásně zelená. Já sama sem každý rok zavítám, pokochat se krásným výhledem. Mezi další známá města patří Humpolec, Pelhřimov, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí nebo město Světlá nad Sázavou. Podle statistik si lidé, žijící na Vysočině, vybírají pro svůj domov menší obce do 500 obyvatel. Více než 21% obyvatel, žije právě na vesnici. (1)

1.1.9 Hospodářství V dřívějších dobách disponoval tento kraj velkým nerostným bohatstvím. Těžilo se zde ve velkém zlato, stříbro i měď. Do dnešní doby fungují uranové doly u Dolní Rožínky. V dnešní době už však nerostné bohatství na Vysočině nemá skoro žádný význam. Nesmíme opomenout, že se zde těží ve velkém žula, štěrk a především písek. Vysočina proslula i sklářskými hutěmi v okolí města Světlá nad Sázavou. Z oblasti průmyslu je zde zastoupen strojírenský průmysl, který reprezentují především Žďárské strojírny a slévárny. Je zde zastoupen ve větší míře potravinářský průmysl. Po celé Vysočině nalezneme mnoho mlékáren, pivovarů či závodů, které zpracovávají maso. Důkazem je první místo ve výrobě masa za rok 2011. Jak už jsem zmínila, významnou složkou potravinářského průmyslu na Vysočině jsou pivovary. Proslulý pivovar se nachází v krajském městě Jihlava s velmi známou značkou Ježek. Další pivovar je v Humpolci, Havlíčkově Brodě, kde vaří pověstný Rebel. Nejmladší pivovar v tomto kraji byl postaven v Chotěboři. V menší míře se zde provozuje elektrotechnický, dřevozpracující a kovodělný průmysl. (1) Už dlouhou řadu let má největší význam pro tuto oblast zemědělství. Přestože složení půdy není příliš optimální pro pěstování, dají se pěstovat ve zdejších půdách některé méně náročné plodiny. Hlavní plodinou jsou bezesporu brambory, které se pěstují po celé Vysočině. V roce 2009 se vypěstovalo 275 tisíc tun brambor, což odpovídá jedné třetině produkce brambor v celé České republice a v roce 2011 klesla produkce na 243 tisíc tun brambor. Nejedná se o žádný rapidní pokles produkce, Vysočina si nadále udržela velmi dobrou pozici. Dalšími plodinami jsou obilniny a řepa. Ve velkém se pěstuje i pšenice nebo řepka olejka, kterou můžete spatřit již z dálky, jak září jasně žlutou barvou. Tato oblast dosáhla prvenství v pěstování pícnin a kukuřice pro rok 2011. [1]

17

Důležitým faktorem je chov různých užitkových zvířat. Skoro v každé větší vesnici fungují zemědělská družstva, která se zaměřují především na chov prasat a turu. V dnešní době nemají zemědělská družstva pro obec skoro žádný finanční význam, protože jsou družstva ve většině případů v soukromém vlastnictví. V poslední době se rozmáhá i chov koní a ovcí. Někteří lidé si hospodaří doma sami, ale určitě v menším rozsahu. Časy, kdy zemědělství vynášelo slušné peníze, jsou pryč, a proto majitelé menších zemědělství přemýšlejí, jak vydělat alespoň nějaké peníze navíc. Zakládají proto různé agrofarmy či ekoagrofarmy, aby přilákaly turisty a tím získaly peníze.

1.2 Oblasti Vysočiny Celý tento region se dělí na menší části, můžeme je nazvat podoblasti nebo regiony. Konkrétně se rozděluje na 15 menších regionů. Dříve se používalo rozdělení na okresy, ale ty byly v roce 2000 zrušeny a nahrazeny regiony. Všechny regiony jsou alespoň z části na hranicích, kromě jihlavského a každý má svoje takové hlavní městečko či středisko. Většinou se jedná o největší město daného regionu, protože je zde lepší materiálně-technická

základna,

dopravní

dostupnost,

větší

množství

kulturních

i přírodních památek a město navštěvuje nejvíce lidí. Vysočinu můžeme pomyslně rozdělit na 10 následujících podoblastí. (1), (2)  Bystřicko  Havlíčkobrodsko  Jihlavsko  Náměšťsko  Novoměstsko  Pacovsko a Počátecko  Pelhřimovsko  Telčsko  Třebíčsko a Velkomeziříčsko  Žďársko 18

1.2.1 Bystřicko Hlavním střediskem tohoto regionu je město Bystřice nad Pernštejnem, známé především hradem Pernštejn. Celou touto oblastí protéká řeka Svratka (1). Tato oblast patří do přírodního parku Svratecká hornatina. V minulosti tato část Vysočiny nebyla pro turisty až tak zajímavá. V posledních letech, ale turistů této oblasti stále přibývá. Zásluhu na tom má vybudování tzv. lákadel pro turisty. Hojně navštěvované je westernové městečko Šiklův mlýn nebo strašidelný zámek Draxmoor. Již zmíněné westernové městečko se nachází u Zvole nad Pernštějnem. Původně se jednalo pouze o malé westernové městečko s loukou, která sloužila indiánům. Postupem času se městečko rozrůstalo a v současné době se jedná o největší přírodní zábavní areál na území České republiky. Pro milovníky zimních sportů jsou k dispozici sjezdovky. Nejznámější se nachází v Karasíně, kde můžeme vystoupat na místní rozhlednu.(2)

1.2.2 Havlíčkobrodsko Oblast se nachází v samém srdci České republiky. Zaujímá pouze malou část z celkové rozlohy republiky, ale i přesto nabízí velké množství přírodní a kulturních památek. Převažují spíše menší města či vesničky, rozsáhlé louky, pole a lesy. Nejvýznamnějším městem je nepochybně Havlíčkův Brod a jeho památné muzeum Karla Havlíčka Borovského. V okolí Chotěboře láká turisty Údolí řeky Doubravy. Za návštěvu dále stojí město Přibyslav, Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou či hrad Lipnice. Tato část Vysočiny má vynikající předpoklady pro rozvoj agroturistiky, neboť jak jsem již zmínila, převažují zde nezastavěné louky, pole a velkou rozlohu zaujímají lesy [2]

1.2.3 Jihlavsko Spojení mezi historií a současností Vám poskytne město Jihlava. V dnešní době krajské město, ve kterém se prolívá historie s dnešními trendy. Jihlava je považována za centrum Vysočiny a to již od 13. století. K oblíbeným cílům města se řadí zoologická zahrada, kostel sv. Jakuba, muzeum Vysočiny či jihlavské podzemí. Toto město můžeme označovat i jako „město studentů“, neboť zde sídlí vysoká škola a mnoho středních škol. K této podoblasti řadíme i město Polná s děkanským kostelem Nanebevzetí Panny Marie a zámkem nebo Brtnici, pod níž se vypíná zřícenina hradu Rokštejn. (2) 19

1.2.4 Náměšťsko Leží na jihovýchodě Českomoravské vrchoviny a velkou část tvoří Jevišovská pahorkatina a Křižanovská vrchovina.[4] Převažují tedy komplexy lesů a rozsáhlých údolí. Tato část Vysočiny se může pyšnit nejstarším chráněným územím v České republice. Toto území je vyhlášeno národní přírodní rezervací a jedná se o Mohelenskou harcovskou step.

Vyskytují se zde teplomilná společenstva rostlin a živočichů.

Unikátem jsou také některé druhy bezobratlých živočichů, které nikde jinde neuvidíte. Tato step je protkána naučnou stezkou měřící 4 km. Dále je důležité zmínit Dalešickou přehradu či město Náměšť nad Oslavou, známou především renesančním zámkem a barokním mostem, lemovaným sochami. (2)

1.2.5 Novoměstsko Novoměstsko je označováno za nejkrásnější kout Vysočiny. Toto mohu určitě potvrdit. Zdejší malebné vesničky, rozsáhlé louky a tyčící se skály jsou nejlepším místem pro relaxaci. V období léta vidíte na každém kroku krásně rozkvetlé louky a lesy vyzívají přímo k vaší návštěvě. V zimním období si na své přijdou lyžaři. Okolí Nového Města na Moravě nabízí velké množství upravených běžeckých stop a celé toto území disponuje sjezdovkami. Každý rok se v Novém Městě na Moravě u hotelu Ski pořádá světový pohár v běžecké lyžování, který láká řadu turistů. Tato oblast je spolu s Havlíčkobrodskem, jak jsem již uvedla, přímo ideální pro agroturistiku. Nachází se zde řada agrofarem či menších farem. Já si zvolila agrofarmu Kadeřávek ve Věcově, která patří do této podoblasti. (2)

1.2.6 Pacovsko a Počátecko Jedná se o oblast, která v podvědomí turistů není zase až tak známá. Nejznámější kulturní památkou je hrad Kámen a jeho expozice jednostopých vozidel. K významným městům patří Kamenice nad Lipou, kde roste nejznámější lípa na celé Vysočině. K turistickým cílům se řadí i zámek Žirovnice a jeho dřívější výroba perleťových knoflíků. Každoročně se zde pořádají Slavnosti žirovnického jednorožce, festival Folková růže či sraz historických vozidel. V samotném městě Pacov můžete navštívit místní zámek, kostel sv. Archanděla Michaela, kostel sv. Václava či městské muzeum Antonína Sovy. (2) 20

1.2.7 Pelhřimovsko Jak již z názvu vyplývá, hlavním centrem je město Pelhřimov. Toto město je známé pod označením „město

rekordů“.

S tímto

označením je spojený Mezinárodní festival

rekordů a kuriozit, který se zde každý rok v červnu pořádá. Ve zdejším muzeu rekordů a kuriozit můžete spatřit například: nejdelší šálu, nejmenší motorku či největší pyžamo. Město je známé nejen svými rekordy, které zde byly vytvořeny, ale také kostelem sv. Víta či vyhlídkovou věží kostela sv. Bartoloměje, ze které máte město Pelhřimov a jeho okolí jako na dlani. Druhé známější město je Humpolec, které zaznělo i ve známém českém filmu. V okolí města stojí za prohlídku premonstrátský klášter Želiv nebo hrad Orlík, ze kterého zbyla pouze zřícenina. (2)

1.2.8 Telčsko Architektonickým skvostem Vysočiny, je označováno město Telč. Město, jež je zapsané na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO, přitahuje nejen české turisty, ale i turisty ze zahraničí. Telč je známá souvislou řadou domů s podloubími, jež lemují celé Zachariášovo náměstí. Uprostřed náměstí ve tvaru trojúhelníku se tyčí mariánský sloup. Nejvýznamnější památkou je zámek s rozsáhlou zahradou. Vedle zámku se nachází jezuitská kolej z poloviny. 17. stolení. Každý rok se zde konají festivaly klasické, folkové a country hudby. Do této oblasti spadá i město Třešť, jež je proslulé výrobou betlémů. První betlémy pocházejí již z počátku 19. století. Nedaleko Třeště se vypíná vrch Špičák, jehož vrchol Velký Špičák je prohlášen národní přírodní rezervací. (1), (2)

1.2.9 Třebíčsko a Velkomeziříčsko Další město Vysočiny, které je zapsané na Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO je Třebíč. Důvodem vyhlášení byla unikátní bazilika sv. Prokopa, bývalá židovská čtvrť Zámostí a židovský hřbitov, který leží na sever od této čtvrti. [3] Historie města je spojena se založením benediktinského kláštera ze 13. století. Za dominantu města je považována právě již zmíněná bazilika sv. Prokopa, která pochází z 12. století. V současné době je možná návštěva pouze s průvodcem, který vás zavede i do podzemní krypty. Židovský hřbitov svojí rozlohou patří k největším v České republice. Do oblasti Velkomeziříčska se zařazuje město Křižanova a Velké Meziříčí. Druhé zmíněné město je známé místním zámkem a farním kostelem sv. Mikuláše. (2) 21

1.2.10 Žďársko Okolí města Žďár nad Sázavou je bohaté, jak na přírodní památky, tak na kulturní památky.

Nejproslulejší památkou této

oblasti je nepochybně kostel sv. Jana

Nepomuckého na Zelené hoře, který je také zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vysočina se tedy může pyšnit třemi památkami na tomto seznamu. Kostel sv. Jana Nepomuckého je dílo světoznámého architekta Jana Blažeje Santiniho. V dřívější době byla Zelená hora obehnána stromy, které byly před pár lety vykáceny. Díky tomu je kostel vidět už z dálky. Milovníci přírody mohou navštívit pověstnou Žákovu horu s rozlehlým pralesem. Dalším turistickým cílem je Devět skal. Jedná se o nejvyšší vrchol Žďárských vrchů. Největším rybníkem na Českomoravské vrchovině je Velké Dářko. V posledních letech se zde konají závody na dračích lodích. Kolem celého rybníka se táhne naučná stezka. Nedaleko rybníka můžete navštívit národní přírodní rezervaci Dářko, které je unikátní svým rozsáhlým rašeliništěm. Takovou zajímavostí této oblasti výletní restaurace Salon Expres Vagon ve vesnici Polnička. Nalezneme zde různé atrakce pro děti a nejvíce oblíbená je projížďka vláčkem. V letním období je tato restaurace turistickým cílem především pro rodiny s dětmi. (2)

1.3 Přírodní předpoklady a kulturní předpoklady Celá tato oblast je protkána mnoha přírodními a kulturními památkami. Největší množství přírodních památek se nachází v chráněné krajinné oblasti Železné hory a Žďárské vrchy. Více oblíbené jsou u turistů Žďárské vrchy, díky svým proslulým skalním útvarům. Častým cílem je právě nejvyšší vrchol Žďárských vrchů: Devět skal. Známé jsou i skály Čtyři palice. Celý kraj je protkán řadou řek a rybníků, které slouží k rekreaci. Ve velké míře jsou zde zastoupeny jehličnaté lesy, které tvoří rozsáhlé pásy po celé Vysočině. Díky málo zastavěné krajině se zde dochoval, takový ten klasický vesnický ráz krajiny, který je důležitým faktorem například pro rozvoj venkovské turistiky či agroturistiky. [4] Na své si přijdou i milovníci kulturních a historických památek. Hned tři památky na Vysočině jsou zapsány na Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO a právem jí patří první místo v počtu těchto památek. Jak jsem již dříve zmínila, jedná se o Telč, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Celkem 23 městských památkových zón je vyhlášeno

22

v tomto kraji. Nalezneme zde i mnoho hradů, zámků či zřícenin, které mají svůj cenný význam. [4]

1.4 Agroturistika V posledních letech lidé daleko více myslí na přírodu a její ochranu. Snaží se jí chránit a ulehčit od nežádoucích vlivů, které na ní působí. Dnešním trendem je vše, co je označeno jako „bio“. Proto drobní zemědělci vyrábějí domácí mléčné výrobky a pěstují potraviny ekologickým způsobem. S tím vším úzce souvisí agroturistika. Snaží se lidem nastínit, jak je důležité konzumovat domácí výrobky bez různých barviv a konzervantů a jak je zhotovit. Také jim objasní, co všechno je nutné pro chov domácích zvířat a co obnáší takové zemědělství. V neposlední řadě je agroturistika formou určité relaxace pro milovníky zvířat a venkova.

1.4.1 Definice Pojem

agroturistika

je

vysvětlován

v několika

definicích.

Jak

uvádí Pourová,

agroturistika je: „Specifická forma venkovského cestovního ruchu, která je vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny venkova charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí“ (Pourová, 2006) „Agroturistika představuje produkt cestovního ruchu vázaný na zemědělskou farmu či hospodářství. Je provozována podnikateli v zemědělské výrobě a slouží jim jako dodatečný finanční zdroj k udržení či rozšíření hlavní zemědělské činnosti.“(Ryglová, 2009, str. 134) „Forma venkovské turistiky, kterou provozuje farmář a slouží mu jako vedlejší finanční zdroj k udržení nebo rozšíření jeho pracovní činnosti“ [5] „Je způsob trávení volného času, jde o turistiku, v typických venkovských podmínkách, někdy i spojenou s dobrovolnou, neplacenou prací v zemědělství na venkově (která může být spojena s pokrytím části nákladů na pobyt) nebo napodobováním tradičních (nebo současných) venkovských prací a zvyků“ [6]

23

1.4.2 Charakteristika Současným charakteristickým rysem agroturistiky je dynamika rozvoje. V posledních letech stále více lidí využívá tuto formu trávení volného času. Především ve světě je velice populární. Mezi další rysy patří pobyt na venkovském prostředí. Hosté jsou ubytováni na malých rodinných farmách nebo v chatkách či srubech. Spíše převažují menší sídla. Lidé, kteří si zvolí tento druh turistiky, většinou pocházejí z větších měst nebo se jedná o rodiny s dětmi. Agroturistika má vzdělávací charakter, zvláště pro městské děti, které žijí v panelových domech a domácí zvířata znají jenom z obrázků. Mají možnost vyzkoušet si různé zemědělské činnosti, výrobu domácích mléčných produktů, či se jen tak projíždět na koni. Mohou využít i okolního prostředí k různým výletům či v letním období ke sběru lesních plodin. Podnikatelé pro své hosty pořádají po večerech různé ukázky ručních prací a venkovských zvyků. Všechny tyto aktivity si mohou turisté na agrofarmách vyzkoušet a dovést si domů i nějaký ten výrobek. (4) Charakteristické rysy agroturistiky:  ohled ke krajině a přírodě  rodinná atmosféra  omezená ubytovací kapacita  speciální služby pro turisty, mezi které patří: vyjížďky na koních, lov ryb a zvěře, různé sporty podle ročního období  základní služby zajišťovány podnikateli v agroturistice  pomoc při zemědělských pracích (4)

1.4.3 Formy agroturistiky Agroturistiku tedy můžeme považovat za určitou formu cestovního ruchu provozovanou na farmách. Připojením zkratky „eko“ dostáváme specifickou formu agroturistiky a tím je ekoagroturistika, která jí je velice podobná. „Ekoagroturistika je forma venkovské turistiky na farmách hospodařících ekologickým způsobem.“ [8] Specifickou vlastností je, že farmáři nepoužívají žádné syntetické chemikálie či hnojiva k pěstování rostlin a také k chovu zvířat, protože chtějí především chránit přírodu a zachovat tak principy

24

ekoagroturistiky. Veškerá zvířata na farmě nejsou krmena masokostní moučkou a nejsou jim podávány různé preparáty k doplnění stavy. Podle zákona musejí zemědělství zaměřená na ekologii podstupovat kontroly, zda splňují mezinárodní standardy. Ti, kteří kontrolou úspěšně projdou, mohou užívat označení BIO. Hosté, kteří tráví svůj volný čas na ekoargofarmě se mohou účastnit zemědělských prací, výroby mléčných domácích výrobků či pozorovat dění na farmě. Provozováním této forma cestovního ruchu se přispívá velkou mírou k ochraně přírody, zachování přírodního krajinného rázu a hosté mohou poznat či ochutnat méně známé druhy plodin. [9] V České republice spíše převažuje klasická agroturistika. Jen málo farmářů podniká ekologicky, protože je to finančně a časově náročnější. I když podle statistik v roce 2007 bylo na území České republiky evidováno 1250 ekofarem, což je oproti roku 2006 nárůst o 350 ekologických farem. Posledním trendem je čím více ekofarem, tím roste zájem turistů je navštívit. [10]

1.4.4 Srovnání agroturistiky s cestovním ruchem ve městě Agroturistika a cestovní ruch ve městě jsou zcela dvě odlišné formy cestovního ruchu. Každá tato forma má své pozitiva a negativa. I když podle mého názoru bude mít agroturistika zaručeně více pozitiv než městský cestovní ruch. Tím hlavním rozdílem je, že agroturistika je provozovaná na venkově, tedy v přírodním prostředí, kde je dostatek zeleně a čistější vzduch než ve městě. Oproti městu, zde převažují malá sídla se slabou infrastrukturou. Pohybuje se zde i méně lidí než ve velkém městě. Pro některé lidi to může být negativem, že je zde slabá infrastruktura. Velký počet lidí je zvyklých na velké obchodní domy, kdežto na vesnici, kde se agroturistika provozuje, funguje pouze jeden malý obchod se základními potravinami, které můžou být pro některé lidi nedostačující. Určitou nevýhodou agroturistiky je sezónnost. Většinou se provozuje v létě, což může být pro majitele hospodářství časově náročné. V této době probíhají žně a různé sklizně a není lehké skloubit tyto práce s provozováním agroturistiky. Podnikatel se také musí rozhodnout, zda bude investovat do rozvoje své agrofarmy, zvelebovat ubytovací a

stravovací podmínky nebo investuje raději do rozvoje

zemědělské výroby. [7]

25

Záleží tedy na každém z nás, co je pro nás prioritou a co ne. Některé věci, jako je pobyt na čerstvém vzduchu, nemusejí být pro všechny důležité. Jsou lidé, kteří raději tráví svůj volný čas prohlídkou velkého města, kde mají velké možnosti občerstvení, nákupů a vyžití, které venkov nabídnout nemůže.

1.4.5 Cíle Hlavním cílem agroturistiky je přilákat turisty na venkov, ukázat jim prostý venkovský život, zachovávat tradice, zvyky a hlavně je především zdrojem financí pro drobné podnikatele, kteří tuto formu cestovního ruchu provozují. Získané peníze z ubytování, stravování nebo prodeje vlastních výrobků, mohou investovat do zemědělské techniky či do chovu zvířat. Peníze nezískávají pouze provozovatelé, ale profituje z toho i obec. Je tedy důležité, ukázat lidem, jak je příroda spolu s venkovem nepostradatelná. Z dalšího

ekonomického

hlediska

přispívá

provoz

agroturistiky

ke

snižování

nezaměstnanosti. Na větších farmách si podnikatelé zaměstnávají personál na úklid pokojů, vaření či na vyřizování administrativních věcí. Závěrem si myslí, že je agroturistika velkým finančním příslibem do budoucna. [7]

1.4.6 Typy ubytování Kategorie ubytovacího zařízení je dána charakterem agroturistiky. Základní znaky ubytování jsou:  omezená kapacita lůžek  rodinná atmosféra  kladný vztah k přírodě (3) Rozlišujeme dvě formy ubytování. První je ubytování na rodinných farmách, srubech či chatkách, které jsou ve vlastnictví podnikatele. Maximální kapacita je 12 lůžek, což umožňuje provozovat živnost volnou a lze podávat i snídaně. Jedná se o typické ubytování pro agroturistiku. Hosté jsou přímo v kontaktu s provozovatelem a farmou. Mají možnost pozorovat každodenní činnosti na farmě. Druhou formou je ubytování v malých penzionech a hotelích, kde je kapacita do 50 osob. Obecně by všechny ubytovací zařízení měly být opatřeny obchodním názvem. (3), (4)

26

1.4.7 Stravování Jedná-li se o ubytování na farmách, jsou zákazníkům k dispozici snídaně. Kdyby jim byly nabízeny i obědy a večeře, nejednalo by se již o živnost volnou. Podnikatel by tím provozoval živnost řemeslnou a musel by tedy prokázat odbornou způsobilost. K dalšímu stravování mohou návštěvníci využít místní restaurační zařízení v obci nebo si vařit sami. Hosté v hotelích a penzionech mají stravování ulehčeno, neboť jim jsou poskytovány snídaně, obědy a večeře. Podnikatelé mohou hostům prodávat také vlastní produkty, ať už se jedná o sýry, jogurty, tvarohy či uzené maso. (3), (4)

1.4.8 Doprovodné programy Doprovodné aktivity jsou obecně pro podnikatele v cestovním ruchu velice důležité a také finančně přínosné. Spolupráce mezi jednotlivými podnikateli jistě není na škodu, vždyť si vzájemně dojednávají obchody nebo dávají doporučení jeden na druhého. Často z toho mají i určitou provizi. Přejdeme tedy k doprovodným programům samotné agroturistiky:  Stravování – většina provozovatelů agroturistiky poskytuje, jak jsem již zmínila, na svých farmách pouze snídaně. Hosté mají možnost si zakoupit produkty vyráběné přímo na farmě. Jedná se většinou o biopotraviny či typické produkty, jako je mléko a brambory. Hosté jsou často zváni podnikatelem na houbové speciality, posvícenské slavnosti či zabíjačkové hody  Zemědělské činnosti – podílení se turistů na sklizních obilí, senosečích, úklidu stájí a chlévů nebo krmení či pasení zvířat.  Projížďky na koních – hosté mají možnost projet se na koních, které farmář chová. Lze se projet bryčkou či na kočáře taženým koňmi.  Lov zvěře a rybaření – tento doprovodný program závisí na tom, zda farmář vlastní lesy a rybníky v okolí farmy.  Houbaření, sběr lesních plodin – provozovatel agrofarmy, by měl mít svá „vlastní místa“ nálezu hub, které doporučí svým hostům. Často dochází k tomu, že turisté nasbírají i houby, které neznají a farmář jim pak objasňuje, o jaký druh hub se jedná. 27

 Letní a zimní sporty – nabídka sportů závisí na ročním období. V letním období lze provozovat cykloturistiku, pěší turistiku, koupání v přírodních koupalištích a nordic walking, který je v dnešní době velice oblíbený. V zimě je možnost sjezdového lyžování, je-li v blízkosti farmy sjezdovka. Dále běžecké lyžování či sáňkování. Doprovodné aktivity v agroturistice mohou navazovat na aktivity ve venkovské turistice. Mezi navazující aktivity patří:  Sport – výuka ježdění na koních, již zmíněná turistika, cykloturistika či lyžování  Historie, kultura a příroda – návštěva historických měst v okolí a přírodních atraktivit  Řemesla

–

venkovských

farmáři řemesel,

často

poskytují

seznamují se

svým

klientům

s místními zvyky

ukázku a

tradičních

ukazují výrobu

domácích produktů (3) Všechny doprovodné aktivity venkovské turistiky a agroturistiky se tedy do sebe vzájemně prolínají, proto je možné všechny již zmíněné doprovodné programy poskytovat jak ve venkovské turistice, tak i v agroturistice. (3)

1.4.9 Druhy zákazníků agroturistiky Pro každého podnikatele je velice důležité znát své klienty, aby věděli, jaké služby jim nabídnout, co hosté vyžadují a potřebují. Každý turista má jiné požadavky a zájmy. I když turisté v oblasti agroturistiky mají podobné zájmy, některé jejich zájmy se mohou lišit. V agroturistice rozlišujeme osm druhů turistů:  sportovně založení turisté – tento druh turistů požaduje sportovnější pobyt na venkově. Oblíbená je u nich jízda na koni, kole, pěší turistiky. Zajisté se nebudou bránit ani rybolovu či lovení divoké zvěře.  cykloturisté – tato skupina převažuje nejvíce. Rádi podnikají cyklistické výlety v okolí agrofarmy.

28

 kluby nebo spolky, věnující se sportovní činnosti – často navštěvují místní festivaly, podnikají prohlídky památek v okolí agrofarmy, či si rádi zahrají nějakou akční hru, jako je paintball.  milovníci přírody – tito turisté často podnikají pěší túry po okolí, věnují se sběru hub či lesních plodů. Je dobré jim poskytnout různé publikace o zajímavostech zdejšího kraje.  rodiny s dětmi – patří k také velice častým turistům v oblasti agroturistiky. Pro rodiče s dětmi jsou připravené různé naučné ukázky o chování zvířat, děti se mohou projet na koních a vyzkoušet klasická vesnická řemesla.  děti s pedagogickým doprovodem – pro školy v přírodě je obvyklé, sestavení programu předem. Program může zahrnovat výuku jízdy na kole, pasení ovcí či hus a další vesnické aktivity.  starší lidé a důchodci – vyžadují klidnější pobyt na agrofarmě. Spíše se účastní ukázek ručních prací nebo podnikají pěší výlety do okolí.  hosté s dietou – je vhodné nabídnout jim domácí produkty, které jsou bio. Nutností je zjistit si ještě před příjezdem hostů, jaké potraviny jsou pro ně vhodné a přizpůsobit tak snídaně a ostatní nabídku potravin.  tělesně a zdravotně postižení turisté – z mého pohledu není pro tento druh turistů agroturistika příliš vhodná z důvodu omezeného pohybu. I když tito turisté se rádi účastní různých ručních prací či ukázek lidových řemesel. Je tedy potřeba předem sestavit vhodný a pestrý program. (3) Těmi nejvhodnějšími turisty v oblasti agroturistiky jsou, podle mého názoru, rodiny s dětmi, školy v přírodě či milovníci přírody. Pro tyto skupiny lidé se nejlépe sestavuje program, protože mohou podnikat relativně cokoliv a ničemu se nebrání.

29

1.4.10 Česká republika a agroturistika V posledních letech se v České republice rozmáhají šetrné formy cestovního ruchu neboli měkkého cestovního ruchu. Každým rokem přibývá počet agrofarem či ekoagrofarem, ale pořád není agroturistika u nás tak rozšířená, jako v okolních státech. Prvním impuls k rozvoji agroturistiky nastal po revoluci. Již v roce 1993 přivítalo 15 agrofarem v České republice první zahraniční turisty.

O

rok

později navštívili

zahraniční turisté celkem 51 českých agrofarem. V roce 2006 byl zájem o tuto formu cestovního ruchu u nás velmi malý. Postupem se ale zvyšoval, díky vybudování kvalitnějších farem. V dnešní době se odhaduje, že se v České republice nachází asi 1000 agrofarem s průměrem 10 lůžek na farmu. Cena za jednu noc na agrofarmě se pohybuje kolem 300Kč a nejčastější doba trvání pobytu je 5 dní. (4)

1.4.11 Zahraniční vzory Nabídka agroturistiky v České republice se nemůže srovnávat s nabídkou okolních států. Odhaduje se, že ani za 30 let se naše Česká republika nebude moci srovnávat s okolními

státy

v oblasti

agroturistiky.

Sousední

Rakousko

disponuje

vysoce

vybavenými agrofarmami a každá druhá farma nabízí ubytování. V další sousední zemi Německu je tato forma cestovního ruchu také velice populární. Počátky agroturistiky v Německu se datují na počátek 20. století, kdy malý zemědělci ubytovávali turisty na svých farmách.

V roce 1955 došlo k založení centrály pro dovolenou na venkově

- Zentrale für den Landurlaub. V dnešní době existuje v Německu 20 000 agrofarem a 400 ekofarem a jejich počet neustále narůstá. Mezi další oblíbené destinace agroturistiky patří Finsko či Lotyšsko, nebo Francie a Portugalsko. Agroturistika je rozšířena i na ostrovech, například v Anglii, Irsku či Skotsku, kde jsou turisté ubytováni ve starých staletých domech. Dá se tedy říci, že agroturistika pomalu a jistě proniká do většiny států Evropy. Populární je i za oceánem tedy v USA. Tady je nabídka služeb a doprovodných programů o něco pestřejší. Pro inspiraci, Vám uvedu příklad letních a zimních aktivit na agrofarmách v USA. [11], (4) Letní období: •

procházka a seznámení se se stájemi a chlévy, kde je možnost krmení zvířat

(prostřednictvím automatu, který je umístěn ve stáji či chlévě, vám po vhození mince vypadne příslušná dávka krmiva) 30

•

možnost dětí hrát si na hřištích v areálu farmy

•

nákup vypěstovaných plodin přímo v prodejně na agrofarmě

•

konání hudebních festivalů

Zimní období: •

kluziště na farmě

•

běžecké tratě v okolí farmy (možnost zapůjčení běžek na farmě) (4)

1.4.12 Organizace v agroturistice Podporou agroturistiky se zabývá řada organizací. Tou hlavní organizací je Sdružení podnikatelů

v agroturistice

v ČR.

Tato

organizace

vznikla

z důvodu

podnícení

podnikání v oboru agroturistika a za účelem rozproudění venkova. Další organizací, která se nezabývá jenom podporou agroturistiky je ECEAT, tedy Evropské centrum pro ekoagroturistiku.

Tato

organizace

vznikla

na

podporu

provozování zemědělství

ekologickou formou. Dále poskytuje rady a metodickou pomoc nově začínajícím podnikatelům a napomáhá jim získat klienty. Z evropského hlediska máme ještě organizaci EUROGITES, tedy Evropský svaz turistiky a dovolené na venkově. Jde o evropskou instituci zabývající se podporováním venkovské turistiky a hlavním cílem je vzájemná spolupráce mezi všemi evropskými zeměmi. (4)

1.4.13 Propagace Jedním z hlavních kroků úspěšného podnikání v agroturistice a v celém cestovním ruchu je propagace, tedy reklama. Podnikatel může svojí agrofarmu a služby s tím spojené

propagovat

v různých

tištěných

mediích,

jako

časopisech,

novinách

a turistických brožurkách. V dnešní době si skoro každý podnikatel v cestovním ruchu zřizuje nebo nechává zakládat vlastní webové stránky. Nápomocní mohou být i vaši příbuzní či přátelé, kteří budou vaší agrofarmu propagovat mezi svými známými a příbuznými. Důležitou reklamou jsou i reference vašich prvních klientů. Je tedy nutné, aby se jim u vás líbilo a byli spokojeni s vašimi službami. Vždyť spokojený zákazník je tou nejlepší vizitkou. Řada cestovních kanceláří a agentur nabízejí provozovatelům agrofarem umístění ve svých katalozích, avšak za určitý poplatek. Dále můžete svojí agrofarmu propagovat na bilbordech u silničních komunikací. Tou nejvýhodnější 31

reklamou pro farmáře, je aby jeho agrofarma figurovala v nabídce místního produktu cestovního ruchu. Mojí radou na závěr je, nepodceňovat reklamu a nesnažit se na ní za každou cenu ušetřit, protože nekvalitní nebo žádná reklama není zárukou úspěchu. (3)

1.4.14 Podpory a dotace agroturi stiky V dnešní době mohou provozovatelé agrofarem žádat o dotace na podporu rozvoje venkovské turistiky a agroturistiky hned z několika finančních zdrojů. O dotace lze požádat ze Státního programu podpory cestovního ruchu a programu Leader ČR nebo z dalších finančních strukturálních fondů Evropské unie. První jmenovaný program je pod záštitou ministerstva pro místní rozvoj. V letech 2004 – 2005 Státní program napomáhal k vystavění doprovodné infrastruktury cestovního sruchu pro sportovně-rekreační aktivity. Došlo k budování jezdeckých areálů, nových cyklostezek a jejich infrastruktury, sportovních hřišť či bazénů.

Celková výše dotací

pro podnikatele, které plynuly ze státního rozpočtu, dosáhly 50% předpokládaných investičních nákladů. Program Leader ČR pro období 2004 – 2006 zaštituje ministerstvo zemědělství. Tento program slouží k podpoře venkovských regionů a jejich strukturám, dále podporuje podnikatele provozující zemědělskou prvovýrobu. „Jednou z priorit tohoto programu jsou nové formy zhodnocení místních přírodních a kulturních zdrojů.“ (Stříbrná, 2009, str. 53) Patří sem zlepšení ubytovacích a stravovacích podmínek, zvýšení kvality gastronomických služeb podle místních tradic a zvyklostí. Dále se jedná o soulad mezi rozvojem v oblasti ekonomiky a ochranou přírody. Dotace, jako u Státního programu podpory cestovního ruchu, dosáhly 50% předpokládaných investičních nákladů. Co se týče strukturálních fondů Evropské unie je podpora poskytována na Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a na Společný regionální operační program. Hlavním orgánem programu Rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství je ministerstvo zemědělství. Provozovatelé agrofarem mohou dotace získat na výstavbu, přestavbu a modernizaci agrofarem a na zlepšení zařízení pro doprovodné programy. O dotace mohou žádat jak fyzické tak právnické osoby. Nárok mají i rolníci, kteří hospodaří samostatně. Podmínkou je, aby jejich příjmy pocházely ze zemědělské výroby. Společný regionální operační program slouží k rekonstrukci a zdokonalení cyklistických stezek, stezek pro koně neboli hipostezek a ostatních naučných stezek. (3)

32

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Agroturistika na Vysočině Vysočina je kraj mnoha tváří. Nabízí nespočetné možnosti vyžití, jak pro milovníky přírody, tak i pro milovníky architektury a kultury. Turisté navštěvují Vysočinu především pro relaxační dovolenou, neboť zde není takový ten typický shon, jako v regionech s výskytem velkých měst. Oblast je přímo stvořená pro pěší turistiku nebo cyklistiku,

neboť

V posledních

je

zde

dostatečné

množství

lesů

s vyznačenými

letech se v České republice rozmáhá agroturistika.

stezkami.

Ani Vysočina

nezůstává pozadu a vyrůstají zde nové agrofarmy, i když velice pomalu. Přitom tato oblast má pro rozvoj agroturistiky velice dobré podmínky. Má dostatek zemědělské půdy, která tvoří asi 60% celkové rozlohy. Převažuje zde venkovská krajina, která je pro agroturistiku přímo ideální. Snad v každé vesnici na Vysočině naleznete zemědělské družstvo či soukromé statky, které jsou ideální pro provozování agroturistiky. Řada menších soukromých zemědělců na Vysočině začíná hospodařit ekologickým způsobem a produkovat své výrobky na trh. Myslím si, že tato forma cestovního ruchu bude v budoucnu pro Vysočinu a zemědělce na Vysočině, velmi dobrým finančním výnosem. Tato forma cestovního ruchu nemá na Vysočině moc dlouhou tradici. I přesto patří tento kraj k nejbohatším na agrofarmy a podobné typy farem, provozující ať už agroturistiku či ekoagroturistiku. Hlavním důvodem rozvoje farem na Vysočině a přecházení na tuto formu cestovního ruchu jsou bezpochyby příjmy, které majitelům plynou z pobytu návštěvníků, z exkurzí na farmě či z prodeje svých výrobků. Majitelé agrofarem, které jsem navštívila nebo které jsem oslovila pomocí zasláním dotazníku, mi tuto mojí domněnku potvrdili.

Za dalšími důvody rozvoje stojí snaha připomenout lidem

venkovský život a ukázat jim, co všechno obnáší chov domácích zvířat. Ze všech agrofarem na Vysočině hospodaří ekologickým způsobem pouze pár farmářů, ale každým rokem jich přibývá. Rozvoj agroturistiky na Vysočině se nachází v pokročilém stádiu. Nenachází se v úplných začátcích, jsou zde vidět výrazné pokroky v budování a rekonstrukcích farem. Majitelé se nejvíce orientují a upínají na chov různých druhů domácích zvířat, ale myslí také na zlepšování nabídky ubytování a doprovodných služeb. Snaží se pomocí různých dotazníků, získat přehled o spokojenosti svých zákazníků. Na základě 33

tohoto zjištění se pak snaží své nedostatky odstranit. Vylepšují své ubytování, modernizují pokoje a rozšiřují nabídku doprovodných služeb pro sté potencionální návštěvníky. Největší koncentrace agrofarmářů se nachází na Jihlavsku a Pelhřimovsku. Další takovou oblastí je Novoměstsko a Žďársko. Není divu, že v těchto oblastech je agrofarem nejvíce. Na Žďársku a Novoměstsku převažuje kopcovitá krajina s četnými poli, loukami a lesy. Najdeme zde menší města a hlavně vesnice, které jsou ideální pro rozvoj agroturistiky. Neboť je známé, že skoro v každé vesnice funguje zemědělské družstvo či mnoho malých soukromých farmářů.

Panuje zde takový ten pravý vesnický

klid. Nikdo nikam nespěchá a za ničím se nehodí, jako je tomu ve velkých městech. Z vlastní zkušenosti vím, že ve většině vesniček se dodržují i různé tradice, jako je masopust, vynášení zimy, májové slavnosti a další. Všechny tyto aktivity dopomáhají dokreslovat pravý venkovský život, který už většina lidí nezná.

2.1.1 Statistické předpoklady pro agroturistiku na Vysočině Pro rozvoj agroturistiky musí mít Vysočina určité předpoklady, které jsou nezbytné, aby farmáři mohli podnikat v tomto oboru. Podle mého názoru je jedním z nejdůležitějších předpokladů dostatek zemědělské plochy. Rozhodla jsem se tedy porovnat rozlohu zemědělské půdy ve všech regionech a zhodnotit pozici Vysočiny z tohoto hlediska. Sestavila jsem tabulku, kde uvádím celkovou rozlohu jednotlivých krajů v hektarech. Druhý sloupeček udává počet hektarů zemědělské půdy v jednotlivých krajích, která je využívána zemědělci. Je možné tedy porovnat, jak si Vysočina vede oproti jiným krajům. Z hlediska využití zemědělské půdy, je na prvním místě Jihočeský kraj, který ale oproti své rozloze zase tak velké využití nemá. Myslím si, že kraj Vysočina má vzhledem ke svojí rozloze vysoké využití zemědělské půdy, což je velice důležité pro rozvoj agroturistiky. [19]

34

Tabulka 1: Statistika využití zemědělské půdy podle krajů za rok 2011 (v hekterach); zdroj: www.czso.cz

Celková výměra

Využití zemědělské půdy

49 613

20 250

1 005 638

491 150

Jihomoravský kraj

719 479

426 703

Královehradecký kraj

475 874

277 926

Karlovarský kraj

331 454

124 061

Liberecký kraj

316 338

139 896

Olomoucký kraj

526 656

279 763

Moravskoslezský kraj

542 705

274 957

Pardubický kraj

451 886

271 914

Plzeňský kraj

756 098

379 930

1 101 529

663 087

Ústecký kraj

533 448

275 682

Kraj vysočiny

679 560

409 911

Zlínský kraj

396 320

193 937

Hlavní město Praha Jihočeský kraj

Středočeský kraj

35

2.2 Agrofarmy na Vysočině V současné době se na Vysočině nachází několik agrofarem, ekofarem či jedna kozí farma. Všechny tyto farmy jsou rozmístěny po celé Vysočině, kromě Havlíčkobrodska. Tím se potvrzuje,

že skoro celá Vysočina má předpoklady pro provozování

agroturistiky.  Agrofarma Bezděčín  Agrofarma Dvůr v Borové  Agroekofarma Kadeřávek ve Věcově  Agrofarma Kovář ve Výskytné  Agrofarma Lovětín v Batelově  Biofarma Sasov  Ekofarma Křišťan  Chadimův Mlýn  Kozí farma Ekokoza  Statek ve Vysoké  Pension Myslov Osobně jsem navštívila jen některé z vyjmenovaných farem. Konkrétně jsem se byla podívat na agroekofarmě Kadeřávek ve Věcově, která se mi líbila ze všech nejvíce. Dále jsem navštívila agrofarmu Lovětín v Batelové, agrofarmu Kovář ve Výskytné a Kozí farmu Ekokoza. Nejvíce jsem se zaměřila na agroekofarmu Kadeřávek ve Věcově, která byla podle mého názoru ze všech nejlepší. Zaujala mě i kozí farma Ekokoza, která je ideální pro mladé chovatele koz, kteří se chtějí dozvědět o chovu dozvědět více.

36

2.2.1 Agroekofarma Kadeřávek ve Věcově Agroekofarma Kadeřávek patří k nejznámějším a podle mého názoru také k nejlepším agrofarmám na Vysočině. Nachází se v malebné vesničce Věcov, která leží asi 8 km od Nového Města na Moravě. Leží tedy na území CHKO Žďárské vrchy. Majitelé začali provozovat tuto činnost v roce 1992. Začátky byly velice těžké, jak uvedla paní majitelka. Farma se orientuje na chov plemenných ovcí a koní a také na ekologické hospodaření.

Majitelé nepoužívají žádné chemické hnojiva a postřiky. Všechny

nežádoucí rostliny se ničí posekáním nikoliv postřikem. Dalším ekologickým aspektem farmy je, že ustájení pro ovce je pouze ze dřeva, které není natřené. Raritou této farmy je prodej biosena. Jde tedy o seno, které nebylo ošetřeno minerálními a dalšími hnojivy. Historie V minulosti byla farma zaměřena především na chov ovcí, ale její činnost byla pozastavena. V roce 1991 se majitelům podařilo farmu opět zprovoznit a v roce 1992 se začala orientovat na provozování agroturistiky. Již v roce 1997 přešli majitelé na ekologický způsob hospodaření, který dodržují a propagují do současné doby. Právem je tato farma označována jako největší ovčí ekofarma na Žďársku. Ubytování Návštěvníci mají možnost vybrat si ze dvou variant ubytování. První možností je ubytovat se přímo na agroekofarmě, která nabízí čtyři apartmány v podkroví. Všechny apartmány

disponují

vlastním

kuchyňským

koutem,

televizí,

vlastním

sociálním

zařízením a připojením k internetu. Do každého apartmánu vede samostatný vchod. Je možné také využít školící místnost, která se využívá při konání kurzů a podobných akcí. Návštěvníci mohou využít také zdarma parkoviště či zahradu, kde je možné zapůjčení venkovního grilu. Druhou možností je ubytování v samostatné chalupě U Potoka, která disponuje také čtyřmi apartmány. Hosté mohou k relaxaci využít velkou zahradu s bazénem.

Apartmány jsou opět vybaveny vlastní kuchyní,

sociálním zařízením

a samostatným vchodem. Kurzy a akce Tato agroekofarma se zabývá i pořádáním různých kurzů a akcí pro všechny věkové kategorie. Každý rok se zde konají nové a nové kurzy. Pro letošní rok je v nabídce například

víkendový

kurz

zpěvu,

sebepoznávací

kurz

pro

ženy,

víkendový 37

psychologický kurz, kurz zdravého životního stylu, týdenní kurz cvičení Tai-Ji či naučný kurz spřádání ovčí vlny, který vede zkušená lektorka. Nabídka je velice bohatá a každý návštěvník si přijde na své. Ochuzené nebudou ani školy a školky, pro které jsou pořádány jednodenní exkurze po agroekofarmě. Žáci a děti jsou seznámeni se všedním životem na ekologické farmě. Produkty Jako každá správná farma nabízí tato agroekofarma řadu svých produktů. Je možné zakoupit si jehněčí a skopové maso z domácího chovu či ovčí kůže nebo surové ovčí rouno. Milovníci medu si také přijdou na své. Mohou si vybrat různé druhy medů či ochutnat domácí medovinu. Bohatá je i nabídka sýrů a vín, které jsou dovážena z Moravy. Sladké produkty zde zastupují především domácí buchty či domácí marcipán. Okolí agroekofarmy Vzhledem k tomu, že agroekofarma leží v CHKO Ždárské vrchy, je zde velké množství turistických cílů. Milovníci přírody mohou využít v letních měsících k výletům značené pěší trasy či cyklotrasy. Je možné zapůjčit si kola přímo na agoekofarmě. Novinkou je zapůjčení koloběžek pro děti i dospělé. V okolí je řada rybníků vhodných pro koupání a místní lesy jsou považovány za houbařské ráje. V zimním období je možné navštívit nedaleké lyžařské areály či projet se po upravených běžeckých tratích. Z kulturních atrakcí stojí za návštěvu Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou s proslulým poutním kostelem na Zelené Hoře, hrad Pernštejn či westernové městečko Šiklův mlýn. Dotace Každý zemědělec má právo čerpat dotace, splňuje-li určité podmínky. Agroekofarma manželů Kadeřávkových čerpá dotace každý rok ze tří zdrojů. Plynou jí tedy dotace z podpory Programu pro rozvoj venkova (PRV), které využívají k modernizaci a rozvoji své agroekofarmy. Dále podávají majitelé žádost o dotace pro méně příznivé oblasti (LFA). Při budování ubytování na agroekofarmě, požádali manželé Kadeřávkovi o dotace z kraje Vysočina, které jim byly vyplaceny.

38

Návštěvnost Jednou z hlavních otázek, které jsem na majitele měla, byla návštěvnost. Zajímalo mě, do jaké míry je agroekofarma v různých obdobích obsazena. Nejvíce turistů navštěvuje farmu v letním období, především o prázdninách. Není se čemu divit, vždyť v tomto období je na agroekofarmě nejvíce práce a hosté mají možnost vyzkoušet si mnoho různých zemědělských činností. Dalším obdobím relativně vysoké návštěvnosti jsou zimní prázdniny. Během roku sem zavítají hosté spíše na prodloužené víkendy. Farma má průměrnou návštěvu za rok kolem 75%, což si myslím, že není vůbec špatné. V hlavní sezóně, tedy o letních a zimních prázdninách se průměrná délka pobytu pohybuje kolem jednoho týdne. Jinak během roku jak jsem se již zmínila, jedná se o dva či tři dny pobytu. I tato agroekofarma má svojí stálou klientelu, která zde každý rok tráví svojí dovolenou. Tuto farmu jsem osobně navštívila a strávila zde víkend. Mohu říct, že jsem byla nadšená. Byla jsem ubytována přímo na agroekofarmě v jednom z apartmánů. Jejich vybavení odpovídá fotografiím a popisu na internetových stránkách farmy. Účastnila jsem se každodenních farmářských prací, jako je čištění ovčína či výroby domácích produktů. Sobotní večer jsem strávila s majiteli a ostatními návštěvníky ve společenské místnosti, kde nám byl promítán dokument ze života na farmě. Z mých vlastních zkušeností bych tuto farmu vřele doporučila, každému, kdo se zajímá o agroturistiku a má rád venkovskou přírodu. [12]

Obrázek 2 Agroekofarma Kadeřávek; zdroj: www.chalupa-vysocina.cz

39

2.2.2 Agrofarma Lovětín v Batelově Další agrofarmou, kterou jsem navštívila je Agrofarma Lovětín ležící 5 km od Batelova. Farma se rozkládá na území Javořické vrchoviny, které je bohaté na lesní porosty. Agrofarma se zaměřuje na chování ovcí, koz, včel a domácích slepic. Návštěvníci mají možnost účastnit se venkovských prací. V letním období mohou pomáhat sekat louku či sušit seno. Ubytování Návštěvníci mají možnost ubytovat se na agrofarmě ve dvou a třílůžkových pokojích nebo v letním období v minicampu, který má své vlastní sociální zařízení. Všechny pokoje jsou vybaveny vlastním kuchyňským koutem a sociálním zařízením. Produkty Díky tomu, že se agrofarma zaměřuje na chov slepic, je možné zakoupit si pravá domácí vajíčka. Dalším produktem je med, různé druhy ovoce a zeleniny, které majitelé pěstují a kozí mléko. Okolí agrofarmy V blízkosti farmy je možné v letních měsících využít místní lesy ke sběru hub a lesních plodin či podniknout pěší výlet na hrad Roštějn, který je vzdálený necelých 5 km od vesnice. Naopak v zimně jsou v okolí lyžařské areály či upravené běžecké tratě. Zimní atraktivitou je místní ledovec, který se nachází kousek od vesnice. Na samotné agrofarmě je možné využít tenisový kurt. Na této agrofarmě se mi líbilo, i když jsem zde nebyla ubytovaná, byla mi poskytnuta možnost nahlédnout do pokojů. Majitelé byly velice vstřícní a zodpověděli mi veškeré otázky, které jsem měla. Do budoucna bych na této farmě určitě zlepšila nabídku doprovodných služeb a rozšířila chov zvířat. [14]

40

Obrázek 3: Agrofarma Lovětín; zdroj: www.agrofarma.unas.cz

2.2.3 Agrofarma Kovář ve Výskytné Rodinná farma Kovář se nachází v obci Výskytná téměř v půlce cesty mezi Jihlavou a Pelhřimovem. Konkrétně je vzdálená asi 13 km od Pelhřimova a 19 km od Jihlavy. Agrofarma leží hned u lesa, což je podle mého názoru přímo ideální. Hlavní činností farmy je chov dobytka a pěstování brambor, kterým se v tomto kraji velice daří. Hosté si mohou vyzkoušet jízdu v traktoru či na požádání je možné svést se v kočáru taženým koňmi. Největší návštěvnost nastává v letních měsících, ale farma funguje nepřetržitě celý rok, takže je možné strávit zde i zimní dovolenou. Kdy mohou návštěvníci provozovat běžkování či sjezdování na blízkých sjezdovkách. Ubytování Hostům je k dispozici apartmán pro šest osob, který má svůj vlastní vchod z druhé strany farmy. Je vybaven vlastním kuchyňským koutem, televizí a sociálním zařízením. Návštěvníci

mohou

využívat

přilehlou

zahradu

s možností

grilování

či k jiným

zábavným aktivitám. Pro dobrodružnější hosty je přímo ideální ubytování v kempu,

41

hned

vedle farmy. Kemp je vybaven společným sociálním zařízením a malou

kuchyňkou. Okolí agrofarmy Vzhledem k tomu, že se farma nachází přímo u lesa, mohou návštěvníci provozovat pěší turistiku po místních lesích či se projet na kolech po vyznačených cyklostezskách. V letním období jsou místní lesy ideální pro sběr lesních plodů a hub. Za kulturou je možné vyrazit do nedalekého Pelhřimova či města Jihlavy. Tato agrofarma mě příjemně překvapila svým útulným apartmánem a dobře vyřešeným vchodem. Nejedná se o moc velkou farmu, patří spíše k těm menším. Neprovozuje také žádnou speciální činnosti ani nehospodaří ekologickým způsobem. V budoucnu bych doporučovala nějaké to zlepšení zázemí jak pro hosty, tak i pro zvířata. [15]

Obrázek 4: Agrofarma Kovář; zdroj: www.farmakovar.cz

42

2.2.4 Ekofarma Křišťan a spol. Ekofarma se nachází ve vesnici Milotičky nedaleko Pelhřimova. Svojí tradici započala už v roce 1625 a od té doby prošla různými rekonstrukcemi. Tato ekofarma získala i řadu ocenění. Posledního úspěchu dosáhla v roce 2000 a rok před tím, tedy v roce 1999 byly majitelé vyhlášení nejlepšími ekozemědělci roku. I když se nejedná o agrofarmu, má tato ekofarma k agroturismu velice blízko. Zabývá se chovem ovcí, domácích včel a drůbeže. Pěstuje různé druhy obilovin a brambor. Ubytování Ubytování je zajištěno na farmě v apartmánu, který je vybaven kuchyňkou, sprchovým koutem či vanou. Hosté dále mohou využít terasu a společenskou místnost. V zimním období určitě uvítáte centrální topení. Další variantou je ubytování se v kempu vedle farmy. Pokud si hosté nechtějí vařit sami, mohou si objednat snídaně a večeře o paní domácí, která Vás bude doslova rozmazlovat domácími lahůdkami. Produkty Specifickou nabídkou této ekofarmy je produkce biobrambor, které nejsou ošetřovány žádnými chemickými postřiky a hnojivy. Dále je možné odkoupit obilí pěstované na polích, patřící majitelům. Velice oblíbené a kupované jsou domácí vajíčka, která v dnešní době jdou rychle na odbyt. Pro gurmány masa nabízí farma jehněčí maso z domácího stáda. Nesmíme ani opomenout prodej medu. Okolí ekofarmy Jako v okolí každé agrofarmy či ekoagrofarmy je možné provozovat pěší turistiku a cykloturistiku, jelikož se většinou nacházejí na menších vesnicích poblíž polních cest a lesů. V místním lese je dostatek rybníků sloužících i ke koupání. Z těch kulturních památek je možné navštívit město Pelhřimov, Humpolec a nedalekou zříceninu Orlík, kláštěr Želiv či rozhlednu Křemešník. Ekofarma Křišťan je ve všech ohledech velice komplexní. Málo která farma nabízí možnost objednání snídaní a večeří. Podle mého mínění je tato ekofarma velkým příslibem do budoucna. Zabývá se ekologickým chovem a pěstováním biopotravin. V budoucnu bude stále více lidí, kteří budou vyhledávat ekologické produkty a budou

43

mít možnosti si je zakoupit třeba právě na této ekofarmě. Co se týče majitelů, byli velice ochotní a milí mě dovolit prohlédnout si jejich ekofarmu a odpovědět na dotazy. [16]

Obrázek 5: Ekofarma Křišťan; zdroj: www.miloticky.unas.cz

2.2.5 Kozí farma Ekokoza Farma je situovaná do venkovského prostředí vesnice Lesní Jakubov. Jak už z názvu vyplívá, farma se zabývá chovem koz a prodáváním kozích výrobků. Hospodaří ekologicky, a proto získala řadu biocertifikátů. Konkrétně certifikát na kozí mléko, sýr, jogurt a kefír. Majitelé se snaží rozšiřovat svůj prodej do různých měst. Také dodávají své výrobky do obchodů převážně v Brně, kde si mohou lidé zakoupit jejich kozí výrobky. Pokud má někdo zájem podívat se na farmu a zakoupit si přímo zde kozí výrobky má možnost každou sobotu. Kromě prodeje produktů pořádají majitelé také různé exkurze pro školáky, školky či obyčejné návštěvníky. Tyto exkurze je nutné předem dohodnout. I já měla to štěstí a domluvila si zde schůzku s paní majitelkou, která mě provedla po celé farmě. 44

Objasnila mi zásady ekologického hospodaření, poučila o chovu koz a mohla jsem přihlížet i při výrobě pravého domácího bio kozího sýra, který jsem pak měla možnost ochutnat. Musím říct, že byl vynikající. Na ekofarmě se můžete také zúčastnit pasení ovcí a vyzkoušet si jaké je to být pasákem ovcí. Dále majitelé pořádají kurzy výroby sýrů. Účastníci se mohou vybrat ze čtyř kurzů. Mají možnost vyzkoušet si výrobu měkkého sýra, sýra goudy, korbáčků či syrovátek. V letošním roce kurzy již proběhly a to během ledna a února, ale ne na ekofarmě, ale v obci Hvozd. Na obě tyto akce si zájemci musejí zarezervovat místo. Jedinou nevýhodou této ekofarmy je chybějící ubytování. Hosté nemají možnost strávit na farmě nějaký ten čas. Majitelé však doporučují blízké ubytovací zařízení, která jim velice dobře poslouží a odkud můžou dojíždět každý den na farmu. Co říci závěrem? Celá ekofarma a její majitelé na mě udělali velice dobrý dojem. Nejen že majitelé byli velice ochotní a milý, ale je vidět, že svému oboru dobře rozumí a rádi se podělí o své zkušenosti a dovednosti. Není určitě snadné starat se o takové množství koz a přitom vyrábět každý den čerstvé výrobky a rozvážet je do obchodů. Každému kdo na farmu vyrazí, určitě doporučuji objednat si exkurzi, protože to co se zde dozvíte a uvidíte, se z žádných knížek nedozvíte. [17]

Obrázek 6: Kozí farma Ekokoza; zdroj: www.ekok oza.cz

45

2.2.6 Statistika agrofarem v ČR Pro

zhodnocení pozice Vysočiny v oblasti agroturistiky, jsem vyhledala všechny

agrofarmy v jednotlivých krajích, které jsou propagované na internetových stránkách. Tím jsem získala povědomí, kolik je agrofarem či ekoagrofarem v celé České republice. Není lehké vést nějaké statistiky o agroturistice, natož o agroturistice ve vybraném regionu. Neexistuje žádná statistika o tom, jaký má agroturistika podíl ve venkovském cestovním ruchu, nebo v jakém procentuálním množství je zastoupena v jednotlivých krajích.

Sestavila

jsem tabulku,

která obsahuje farmy či subjekty provozující

agoroturistiku či ekoagroturistiku v jednotlivých krajích. Vyhledávala jsem farmy, které byly dostupné na internetových stránkách. Některé agrofarmy nemusejí mít ani vlastní webové stránky, což se promítne do mé statistiky. Nejlepší pozici má Jihočeský kraj, ve kterém se nachází přibližně 14 subjektů provozující agroturistiku. V našem kraji Vysočina provozuje agorutirstiku 11 farmářů, což si myslím je velice dobré číslo. [20] Tabulka 2: Statistika agrofarem a ekofarem podle krajů; zdroj: www.ubytovani-na-farme.cz

Kraj

Počet agrofarem a ekofarem

Jihočeský kraj

14

Jihomoravský kraj

5

Královehradecký kraj

3

Karlovarský kraj

1

Liberecký kraj

6

Olomoucký kraj

3

Moravskoslezský kraj

3

Pardubický kraj

5

Plzeňský kraj

0

Středočeský kraj

6

Ústecký kraj

1

Kraj vysočina

11

Zlínský kraj

3

46

2.3 SWOT analýza Vysočiny pro agroturistiku Pro lepší zhodnocení agroturistiky na Vysočině, jsem provedla SWOT analýzu, která mi pomůže analyzovat vnitřní prostředí z hlediska silných a slabých stránek, tak i vnější prostředí a jeho případné příležitosti a hrozby.

Tuto formu výzkum jsem si vybrala,

jelikož si myslím, že je nejvhodnější. Na závěr provedu zhodnocení výsledků analýzy, na základě které se budu snažit nastínit nějaká řešení pro zlepšení situace, protože věřím, že je neustále co zlepšovat. Silné stránky  nadprůměrný počet agrofarem vzhledem k rozloze  převažují rodinné agrofarmy  příznivé ceny ubytování  doprovodné programy  pořádání vzdělávacích exkurzí  dobrá dostupnost agrofarem  dodržování zemědělských tradic  produkce biovýrobků  webové stránky jednotlivých agrofarem  velké množství lesních porostů, luk a polí  dostatek turistických cest a cyklostezek  čisté ovzduší  přírodní bohatství Slabé stránky  malá propagace regionu a agroturistiky  malé povědomí obyvatel o existenci agrofarem  nízká nabídka možností rezervací 47

 neexistují žádné statistiky návštěvnosti a porovnání s ostatními kraji  velká nezaměstnanost v kraji Vysočina  nedostatek finančních prostředků agropodnikatelů  měnící se podmínky pro získání dotací  malá podpora pro agrofarmu od místních obyvatel  sezónnost  malá spolupráce s ostatními podnikateli Příležitosti  tisk propagačních materiálů  zvýšení dotací pro agropodnikatele  zvýšení zájmu o zdravý životní styl  růst poptávky po bioproduktech  rostoucí zájem o přírodu a venkov Hrozby  ekonomická krize  rostoucí nezaměstnanost  konkurenční agrofarmy v ostatních regionech  existence okolních ubytovacích zařízení  nezájem mladé generace o podnikání na venkově

48

2.3.1 Vyhodnocení SWOT analýzy Vzhledem k rozloze Vysočiny, která činní kolem 7 000 km2 , je zde podle mě mnoho farem podporující agroturistiku. Nachází se zde 5 agrofarem, 1 biofarma, 1 kozí farma a 4 farem provozující agroturistiku či ekoturistiku. Možná jich je ještě víc, ale neexistuje žádný soupis agrofarem na Vysočině. Základním prvkem agrofarem na Vysočině je rodinné zázemí. Na všech farmách pracují rodinní příslušníci. Panuje zde tedy přátelská a hlavně rodinná atmosféra, kterou každý návštěvník vřele uvítá. Velkým plusem pro agrofarmy je jejich cena ubytování, která se pohybuje v průměru kolem 300 – 400 Kč na den. Jen na agroekofarmě Kadeřávek je ubytování o něco dražší. Cena apartmánu za noc se pohybuje v průměru kolem 900 Kč. Naopak v porovnání s ostatními hotely, pensiony a jinými typy ubytování na Vysočině, mají agrofarmy velice dobré ceny. Každá zmíněná agrofarma, ekofarma či kozí farma má svoje vlastní webové stránky, které poskytují turistům všeobecné informace o farmě a o ubytování, pokud je na farmě poskytováno. Součástí webových stránek jsou i tipy na výlety po okolí farmy, nabídka vlastních produktů či bioproduktů. Hosté mají možnost podívat se na mapkách, kde se daná farma nachází. Podle mého názoru má nejlépe zpracované internetové stránky již zmiňovaná agroekofarma Kadeřávek, která má zde i odkazy na reference, kam hosté, kteří již na farmě pobývali, mohou psát své ohlasy a názory. Nepostradatelným pozitivem pro agroturistiku na Vysočině je čistý vzduch a velké množství lesních porostů, luk a polí, které obklopují všechny agrofarmy na Vysočině. Vysočina ve spojení s agroturistikou má i řadu slabých stránek. Takovou tou hlavní slabinou je nedostatečná propagace agroturistiky v regionu. Sice každý majitel farmy má své webové stránky, ale není zde žádná společná nebo hlavní stránka, která by propagovala agroturistiku na Vysočině celkově. Není možné najít žádnou celkovou statistiku

návštěvnosti agrofarem,

či porovnání agrofarem na Vysočině s jiným

regionem. Dalším negativem je určitě sezónnost. Nejvíce návštěvníků přijíždí o letních prázdninách.

V zimním období je návštěvnost menší oproti ostatním ubytovacím

zařízením. Dalším záporným aspektem jsou malé a často špatně dosažitelné dotace pro provozovatele agroturistiky. Všechny agrofarmy na Vysočině čerpají dotace nejvíce z fondu podpory Programu pro rozvoj venkova. Překážkou k podání žádosti o dotaci jsou často se měnící podmínky, které musejí agrofarmáři splnit. Takovým tím posledním hlavním problémem je nedostatečná někdy skoro

žádná spolupráce

s ostatními podnikateli v oblasti cestovního ruchu. 49

Díky příležitostem, které na Vysočině přicházejí v úvahu, by se situace v oblasti agroturistiky mohla zlepšit. Vylepšila bych určitě propagaci pomocí tištění různých reklamních materiálů či brožurek o agroturistice na Vysočině a její nabídce. Tyto materiály bych umístila do každého informačního centra na Vysočině, kde by byly zdarma k odběru.

Také bych doporučila vytvoření nějakých webových stránek

propagující agroturistiku v našem kraji. Lidé často ani netuší, že v jejich blízkosti se nějaká agrofarma vůbec nachází. Tím, že by se zvýšila propagace, přilákalo by to zajisté více turistů a v tom vidím velkou příležitost. Dalším příslibem do budoucna by mohl být rostoucí zájem o zdravý životní styl a přírodu. S tím je spojen pobyt na čerstvém venkovském vzduchu.

Dnešním trendem současnosti a budoucnosti je a bude

konzumace biopotravin a farmáři to dobře vědí. V současné době na Vysočině nabízí bioprodukty čtyři agrofarmy, což si myslím, že je velice dobrá vizitka pro náš kraj. Největší a zároveň aktuální hrozbou pro agrofarmáře na Vysočině, ale i pro ostatní podnikatele z celé České republiky i světa je ekonomická krize. Majitelé agrofarem na Vysočině

to

také

pociťují.

Díky

krizi

dochází

a

může

nadále

docházet

k nezaměstnanosti, což vede lidi k tomu, aby šetřili. Tím pádem nebudou jezdit na dovolenou a zbytečně utrácet. Všechny tyto aspekty mohou mít dopad i na agrofarmáře z Vysočiny. Bude se snižovat počet návštěvníků a počet odběratelů domácích produktu či bioproduktů z agrofarem. Budoucí hrozbou pro agroturistiku v našem regionu je i touha mladé generace odstěhovat se do velkého města. Tím bude docházet k tomu, že mladí lidé z venkova budou odcházet do měst a vzdají se možnosti podnikat na venkově v oblasti agroturistiky

2.3.2 Návrhy na zlepšení situace agroturistiky na Vysočině Podle mého názoru není na Vysočině špatná nabídka agroturistiky, jen není prostým lidem moc přístupná. Z tohoto důvodu bych navrhla nějaká řešení na zlepšení situace. Vycházela jsem hlavně ze SWOT analýzy, kterou jsem provedla (viz předešlá podkapitola). 1. Zlepšení propagace agroturistiky na Vysočině Vysočina z hlediska propagace agroturistiky je velice strohá a nedostačující. Každý provozovatel tohoto druhu cestovního ruchu na Vysočině sice má své vlastní webové stránky, které jsou dostačující. Turista tam najde veškeré potřebné informace k pobytu 50

na agrofarmě. Chybí však nějaká společná webová stránka, na které by byly vypsány společně všechny farmy provozující agroturistiku v rámci Vysočiny. Tím by se velice usnadnilo hledání a rozhodování potencionálních klientů. Návrhy na zlepšení  Zřízení společné internetové stránky, která bude obsahovat nabídku všech agrofarem, ekofarem a jiných podobných zařízení provozující agroturistiku. Dále by tato stránka měla nabídnout srovnání nabízených subjektů, z hlediska návštěvnosti či ceny. Dobrou sekcí této stránky by byly určitě reference, kam by mohli jednotlivý lidé napsat své ohlasy, názory a připomínky na agrofarmy, které již navštívili. Potencionální klienti, by si tedy mohli vybírat také podle zkušeností ostatních turistů.  Zpracování letáků či brožurek o agroturistice na Vysočině, které bych umístila do každého informačního centra na Vysočině. Propagační materiály by sloužili návštěvníkům Vysočiny a byly by dostupné zdarma. Také bych letáky a brožury rozeslala do informačních center ve větších městech po celé České republice, aby se o nabídce dozvěděla širší veřejnost a zvýšil by se počet potenciálních zákazníků. Dále bych letáky umístila do větších hotelů na Vysočině, aby se povědomí o agrofarmách šířilo dál.  Bilboardy a jiné poutače u silnic, které by oslovili potencionální zákazníky.  Rozšíření

nabídky

některých

cestovních

kanceláří

či

agentur

v oblasti

agroturistiky. Není moc cestovek nebo agentur, které by nabízeli zájezdy či výlety z oboru agroturistiky. Na internetu jsem našla server Na farmu, který nabízí zájezdy na agrofarmy po České republice i v zahraničí. Vyzkoušela jsem tedy, kolik agrofarem na Vysočině se mi po zadání příslušných kritérií vygeneruje a můžu říct, že zde není uvedená skoro žádná agrofarma či ekofarma, které jsem navštívila. V tomhle vidím velký problém.  Inzerce v novinách a časopisech je obecně velice účinnou reklamou. Z tohoto důvodu bych apelovala na agrofarmy, aby více propagovali své objekty v tisku.  Propagace agroturistiky na Vysočině formou prezentace na veletrzích cestovního ruchu. 51

2. Lepší nabídka doprovodných programů Agroturistika není jenom o tom, že turisté přijedou na farmu, ubytují se a občas se jdou podívat,

jak

probíhají různé zemědělské činnosti.

Návštěvníci vyžadují i různé

doprovodné a speciální programy, které je zabaví a budou mít možnost se něco nového naučit. Každá agrofarma má možnost nabízet odlišné programy než ostatní. Záleží například na druhu domácích zvířat, které chovají či na okolí agrofarmy, ve kterém se nachází. Proto jsem se rozhodla nastínit pár bodů, které by mohly vést k rozšíření nabídky doprovodných programů na agrofarmách na Vysočině.  Krmení domácích zvířat Pro některé návštěvníky, hlavně z velkých měst je krmení zvířat velice lákavé. Nadšenci a milovníci zvířat mají možnost připravit žrádlo pro zvířata a nakrmit je za pomoci farmáře. Největším lákadlem je tato činnosti pro děti, které něco rádi neustále podstrkávají zvířatům k jídlu.  Stříhání ovčí vlny Každé jaro probíhá stříhání ovcí, které hosté mohou sledovat či se angažovat a asistovat u takového stříhání. Klasické stříhání ovcí zabere něco kolem půl hodiny času. Ke stříhání se používá speciální strojek. Tento doprovodný program je vázán na tom, zda se daná agrofarma zaměřuje na chov ovcí.  Jízda na koních Řada agrofarem má ve své nabídce jízdu na koních, kdy Vám je zapůjčen kůň, a za doprovodu majitele farmy můžete prozkoumávat okolí farmy. Pro návštěvníky, kteří na koni nikdy neseděli, jsou pořádány výcviky. Díky tomu i naprostý laik v jízdě na koni, má možnost podívat se na svět z koňského sedla. Takovou specialitu pro návštěvníky bych doporučila jízdu kočárem, taženým koňským spřežením.  Plavení koní Agrofarmy, které chovají koně, by do své nabídky aktivit mohli zahrnout i plavení koní. Hostům by byl poskytnut jedinečný zážitek, protože věřím, že mnoho lidí tuto činnost ještě nikdy nevidělo. Odvážlivci by mohli sami okusit, sice za dohledu farmáře, jaké to je projíždět se na koni v rybníce.

52

 Výroba domácí keramiky Pro zpestření trávení času na agrofarmě, hlavně za nepříznivého počasí, je dobré, aby každý majitel agrofarmy, měl dostatek nápadů a programů, jak návštěvníka zabavit. Navrhovala bych zařadit do doprovodných programů výrobu keramiky. Návštěvník má možnost, ukázat svojí zručnost a odnést si domů nějakou tu památku na agrofarmu. Alternativou může být i malování na sklo, které je v dnešní době populární.  Malování kraslic V období Velikonoc bych k doprovodným programům zařadila i nějaké tematické ruční práce, jako je malování kraslic. Hosté mohou vajíčka barvit různými způsoby. K dispozici jsou jim klasické barvy na vajíčka, vosk a jiné potřebné věci k barvení vajíček. Na památku si hosté mohou své výrobky odvést jako suvenýr. Tento program by byl nabízen pouze v období jara, tedy před Velikonocemi. Pro období před Vánocemi bych navrhovala například výrobu adventních svícnů a ozdob na stromeček.  Výroba domácích sýrů a jogurtů Doprovodným a zároveň naučným programem by mohla být výroby domácích sýrů a jogurtů. Agrofarmář by svým hostům ukázal všechny kroky při výrobě sýra a jiných mléčných výrobků. Podrobně by jim každý krok popsal a zodpověděl jejich případné dotazy. Na závěr by si návštěvníci mohli výrobu sami vyzkoušet a poté ochutnat hotové výrobky.  Jízda na koloběžkách Pro

aktivní typy návštěvník bych navrhovala rozšíření nabídky o zapůjčení

koloběžek na agrofarmách. Koloběžky by byly nabízeny ve dvou provedeních, pro děti a pro dospělé. Dnešním trendem už není jenom jízda na kole, ale i na koloběžkách. Hosté se mohou prohánět po málo frekventovaných komunikacích nebo po upravených cyklostezskách. Zapůjčení koloběžek by bylo za menší poplatek.

53

 Nordic walking Tato forma pěší turistiky je v dnešní době velmi oblíbená. Propadli jí zejména senioři, kteří rádi provozují pěší turistiku. Agrofarmy na Vysočině se nacházejí na menších vesnicích v okolí lesů a turistických tras, které jsou pro nordic walking ideální. Z tohoto důvodu bych do doprovodných programů zařadila zapůjčení holí právě pro nordic walking.  Promítání naučného dokumentu ze života na agrofarmě Do doprovodných programů bych ještě zařadila promítání dokumentů o životě na farmě.

Naučný dokument by měl návštěvníkům nastínit každodenní činnosti

farmářů i činnosti provozované jen v určitém ročním období. Může zahrnovat i poznatky o chování jednotlivých druhů zvířat na agrofarmě. Hosté tím získají ucelený obrázek o celém chodu agrofarmy. Pro někoho nemusí být nabídka doprovodných programů zase až tak důležitá. Já osobně zastávám názor, že je to takové zpestření dovolené. Jak jsem již na začátku podotkla, doporučení na rozšíření doprovodných programů je závislé na mnoha faktorech Ne všechny navrhované programy se hodí pro každou agrofarmu. Není příliš vhodné, aby každá agrofarma nabízela totožné doprovodné programy. Je lepší, když jsou něčím specifické a odlišné, neboť si každý potenciální návštěvník může vybrat co je mu nejbližší a jaké aktivity preferuje. 3. Doporučení na vznik nové agrofarmy Novým impulsem pro rozvoj agroturistiky na Vysočině by bylo založení nových agrofarem, nejlépe agroekofarem. V současné době lidé začínají žít ekologickým způsobem a snaží se trávit více času v přírodě. Z tohoto důvodu by vznik nových agrofarem hospodařících ekologickým způsobem byl bezpochyby velkým přínosem. Pokusím se tedy nastínit řešení v podobě předělání ekofarmy na agroekofarmu. Novou agroekofarmu bych umístila do oblasti Vysočiny, kde je těchto zařízení nejméně, nebo kde se nevyskytuje žádné takové stavení. Nejvíce v úvahu přichází Havlíčkobrodsko, jelikož jsem zde nenašla žádný subjekt podnikající v agroturistice.

54

2.4 Zhodnocení potenciálu Vysočiny pro agroturistiku Mým cílem je zhodnotit potenciál kraje Vysočiny pro podnikání v agroturistice. Po všech analýzách a z vlastních zkušeností si myslím, že má velice dobrý potenciál, ale je neustále co zlepšovat. Hlavní je fakt, že zde panují dobré přírodní a kulturní podmínky. Pro agroturistiku je vhodná krajina s převažujícími lesy, poli a loukami. Tyto podmínky Vysočiny splňuje na výbornou. Lesy pokrývají 30 % zemědělské půdy. Uvádí se, že Vysočina je pokryta přírodními lesy. Nesmíme zapomenout na kvalitní půdu, která je pro agrofarmáře tím nejdůležitějším. Převažují zde hnědozemní půdy, které jsou dostačující pro pěstování brambor, řepy a různých druhů obilovin. Všechny tyto pěstované

produkty

jsou

nepostradatelné

pro

všechny

zemědělce.

Provozování

agroturistiky také vyžaduje oblasti s vesnickými staveními a dostatkem lidí provozující zemědělskou činnost v jakékoliv míře. V kraji Vysočina převažují vesnice a menší vesničky. V současné době má náš kraj 704 obcí. Důležitou roli hrají i ostatní podniky v oblasti cestovního ruchu. Z hlediska kulturních předpokladů nijak výrazně nestrádá. Vždyť zde máme hned dvě památky UNESCO, což je velice dobrá vizitka. Záporným faktem, který snižuje potenciál Vysočiny je ekonomická situace řady soukromých zemědělců. Ne každý má finanční prostředky na předělání svého zemědělství na agrofarmu. V dnešní době je možné požádat o dotace, ale i přesto některým stále chybí prostředky pro podnikání v agroturistice. Soukromá zemědělství jsou ve velké míře provozována starší generací, která již nemá zájem přestavovat své objekty na agrofarmy. Také nemají takový přehled o potřebách a požadavcích turistů. Když shrnu všechny klady a zápory má náš kraj docela dobrý předpoklad pro rozvoj agroturistiky do budoucna. Věřím, že v budoucnu se bude tato forma cestovního ruchu u nás neustále rozvíjet a zájem o ní poroste.

55

2.5 Projekt Salaš Hájek Jak jsem se již v podkapitole 2.3.2 zmínila, jedním z řešení zlepšení agroturistiky na Vysočině by mohlo být zřízení nové agroekofarmy. Proto jsem se rozhodla vypracovat návrh na předělání ekofarmy Salaš Hájek na agroekofarmu. Jedná se o ekofarmu, kterou velice dobře znám, neboť se nachází necelých 10 km od mého bydliště v obci Hájek. Původně se jednalo o kravín, který řadu let byl nevyužit a pomalu a jistě chátral. V roce 2004

byl kravín

zakoupen

dnešními majiteli manželi Broncovými,

kteří z něj

vybudovali krásný penzion s restaurací. V roce 2007 došlo k jeho slavnostnímu otevření. V dnešní době je restaurace hojně navštěvována místními obyvateli a také turisty ze širokého okolí. Slabinou pro penzion je poloha. Z hlediska krajiny a okolí je poloha výborná, ale je zde problém, že neleží u hlavní silnice. I přes tento problém je Salaš Hájek díky dobrým internetovým stránkám a také doporučení návštěvníků populární v širokém okolí. [18]

Obrázek 7: Salaš Hájek; zdroj: vlastní

56

2.5.1 Aktuální nabízené služby penzionu Penzion

Salaš

Hájek

poskytuje

turistům

ubytování v pětilůžkovém,

třílůžkovém

a dvoulůžkovém pokoji, které jsou moderně vybavené. K dispozici je vlastní sociální zařízení, televize a nově také wifi připojení. Cena za jednu osobu na kterémkoliv pokoji je 450 Kč. Ubytovaní hosté se mohou stravovat v restauraci, která se nachází přímo v pensionu. Na výběr mají z široké nabídky jídel. Jídelníček je sestaven z klasických pokrmů, ale také z místních specialit z jehněčího masa. Na své si přijdou i vegetariáni, kteří si mohou vybrat ze široké nabídky bezmasých pokrmů. Restaurace je přístupná, jak pro ubytované hosty, tak pro ostatní návštěvníky. Milovníci masa mají možnost zakoupit si přímo na farmě jehněčí maso, ale pouze na základě předešlé objednávky. Tím nabídka služeb nekončí. Penzion se také specializuje na pořádání svatebních hostin či různých oslav. Hosté si mohou pronajmout celou restauraci zdarma. Jídelníček vám může sestavit sám šéfkuchař nebo si ho můžete sestavit sami podle svých představ. Pension poskytuje i prostory pro různá školení. Každoročně mají možnost návštěvnici zavítat do restaurace na jehněčí hody, které jsou zde pořádány již několik let. [18]

2.5.2 Farma Farma Salaš Hájek se zabývá chovem ovcí a turu. Majitelé tyto zvířata začali chovat již v roce 2003. V současné době farma čítá asi 140 ovcí, které se mohou denně pást na přilehlé pastvině. Farma získala certifikát BIO, veškeré jehněčí maso tedy je ekologického původu. Maso je zpracováváno přímo v restauraci nebo je prodáváno zákazníkům. [18]

57

2.5.3 Návrhy na rozvoj agroturistiky na Salaši Hájek Mým záměrem je navrhnout úpravy a řešení pro rozvoj agroekoturistiky na farmě. Kdyby se majitelé rozhodli, předělat svojí farmu a agroekofarmu, museli by udělat určité změny a obměny. První změnou, kterou bych navrhovala, by bylo rozšíření chovu zvířat. Začít chovat i jiné druhy. Jako dobrou investici bych viděla v chovu koní. Farma má dostatek luk a pozemků kolem pensionu, takže by bylo možné mít koně každý den na pastvě. V případě chovu koní, by mohli majitelé ve svých doprovodných aktivitách nabízet jízdu na koních, či výcvik jízdy na koních. Protože jsou na farmě chovány ovce, doporučila bych majitelům výrobu ovčích sýrů. K jejich výrobě by bylo potřeba zakoupit příslušné náčiní. Vyrobené sýry by mohly být zařazeny do jídelníčku restaurace nebo být prodávány stejně, jako jehněčí maso. Při provozování agroturistiky jsou důležité doprovodné programy. Doporučila bych majitelům zvážit své možnosti a podle nich sestavit nabídku těchto programů. Po prozkoumání možností farmy, bych majitelům navrhovala tyto programy  ukázka krmení zvířat  stříhání ovcí  jízda na koních (v případě doporučené koupě)  výroba kozích sýrů  promítání dokumentů ze života chovu ovcí  jízda na kolech po okolí  pěší výlet do údolí řeky Doubravy

58

2.5.4 Týdenní pobyt na agroekofarmě Salaš Hájek Pro ukázku a inspiraci jsem se pokusila sestavit týdenní doprovodný program pro návštěvníky agroekofarmy Salaš Hájek. Sestavený program jsem tvořila s ohledem na možnosti agroekofarmy a na roční období. Doprovodný program jsem sestavovala pro potenciální návštěvníky, kteří na agroekofarmu zavítají v období jara. Jedná se tedy o

doprovodný program jednotlivých dní, proto v něm nebudu zmiňovat služby

ubytovací a stravovací.  První den je pro návštěvníky připravena exkurze po celé agroekofarmě a seznámení s ní.  Druhý den mají hosté možnost, shlédnou ranní ukázku hnaní ovcí na pastvu a večer je pro ně připraven dokument ze všedního života na agroekofarmě  Třetí den je na programu jízda na koních, kdy hosté mají možnost za pomoci agrofarmáře vyzkoušet si, jaké je to dívat se na svět z koňského hřbetu. Zdatnější a zkušenější hosté se mohou vypravit na projížďku po místních loukách a lesích.  Během čtvrtého dne mohou hosté relaxovat či trávit volný čas podle svých představ. Doporučila bych jim, pěší výlet do údolí řeky Doubravy či projížďku na kolech po okolí, které jsou k zapůjčení na agroekofarmě.  Pátý den bych označila dnem zručnosti. Na programu je výroba keramiky. K dispozici je hrnčířský kruh, na kterém si hosté mohou zhotovit svůj vlastní výrobek a odvést si ho jako suvenýr. V pokročilých odpoledních hodinách probíhá ukázka krmení zvířat, do které se mohou zapojit i hosté.  Předposlední den tedy šestý mají hosté možnost asistovat u stříhání ovcí. Kdy za pomocí strojku agrofarmář odstraňuje z každé ovce vlnu, která se dále zpracovává.  Poslední den dopoledne si mohou hosté vyzkoušet výrobu domácích sýrů. Farmář podává podrobný výklad jednotlivých kroků výroby. Návštěvníci si mohou poté již hotové sýry zakoupit v restauraci na farmě a odvést domů.

59

Doprovodný program, který jsem sestavila, slouží pro inspiraci majitelům agroekofarmy Salaš Hájek. Někteří hosté rádi uvítají, když vědí, čeho se každý den mohou zúčastnit a co nového je čeká. Existují i návštěvníci, kteří si svůj program sestaví sami nebo se účastní jen některých doprovodných programů.

2.5.5 Shrnutí projektu Závěrem bych tento svůj záměr chtěla zhodnotit. K mému rozhodnutí, předělat ekofarmu Salaš Hájek na agroekofarmu, mě přimělo několik faktorů. První důvodem je neexistence agrofarmy na Havlíčkobrodsku. Dalším faktorem je malá návštěvnost ubytovacích prostor na Salaši Hájek.

Tím,

že by majitelé začali provozovat

agroturistiku, mohla by se procento ubytovaných hostů zvýšit. Nutné změny přechodem na agroturistiku jsou sice finančně náročné, ale myslím si, že by se majitelům investice brzy vrátila. Také by mohli žádat o různé dotace, které by jim jejich náklady z určité části pokryly.

60

3 ZÁVĚR Hlavním tématem mé bakalářské práce bylo provedení analýzy agroturistiky na Vysočině a zhodnocení její potenciál do budoucna. Prostřednictvím internetových stránek a spolupráce s majiteli některých agrofarem, jsem došla k závěru, že Vysočina je pro agroturistiku ideálním krajem. K získání podkladů ke zjištění stavu agroturistiky na Vysočině jsem zvolila SWOT analýzu. Nejvíce převažovaly silné stránky, což dokazuje, že je Vysočina vhodná pro tento druh cestovního ruchu. Vyskytla se i řada nedostatků v podobě slabých stránek. Největší problém shledávám v propagaci agroturistiky a agrofarem na Vysočině. Proto jsem se pokusila navrhnout nějaká řešení do budoucna, která by eliminovala tyto nedostatky. Zastávám názor, že agroturistika na Vysočině má budoucnost. Prostřednictvím soupisu otázek, které jsem zaslala na agrofarmu Kadeřávek, jsem získala podklady pro její analýzu. Zjistila jsem důvody, proč majitelé začali podnikat v oblasti agroturistiky, jakým způsobem hospodaří a jaká je jejich návštěvnost během roku. Celkově se na Vysočině se nachází asi 11 farem provozující agroturistiku či ekoturistku. Vzhledem k rozloze Vysočiny jich není málo. Někteří agrofarmáři začínají hospodařit ekologickým způsobem, což je velký příslib do budoucna. Agrofarmy jsou navštěvovány především v letním období, konkrétně o prázdninách. V průběhu roku je návštěvnost slabší a jedná se spíše o tří denní dovolenou. Každá z agrofarma má své vlastní webové stránky, které jsou ve většině případů přehledné a vcelku obsáhlé. Nejvíce se mi líbilo uspořádání internetových stránek agrofarmy manželů Kadeřávkových a ekofarmy Křišťan. Problém je neexistence nějaké společné stránky se soupisem všech agrofarem na Vysočině. Pokud se v budoucnu tento problém nevyřeší, budou některé agrofarmy neustále pociťovat nedostatek turistů. Hlavním problémem je nedostatečná propagace agroturistiky v tomto kraji. Řešením je dostat se do povědomí potencionálních turistů viditelnou propagací. Navrhovala jsem, aby každé infocentrum na

Vysočině

a

v ostatních

regionech nabízelo

letáky či brožurky

o agrofarmách na Vysočině. Dalším řešením by byla propagace v tisku a časopisech a různé poutače u silnic. Podmínky pro další rozvoj agroturistiky na Vysočině jsou podle mého uvážení dobré. Předpoklady pro rozvoj má velmi kvalitní, neboť, jak vyplývá ze statistiky (viz tabulka 1) má dostatek zemědělských půd, které jsou využívány. Vysočina z celkové rozlohy 61

679 560 ha využívá 409 911 ha k zemědělským účelům. V počtu agrofarem je s 11 subjekty provozující agorutistiku či ekoturistiku na druhém místě, hned po Jihočeském kraji, který má o pár agrofarem více. Vzhledem ke své rozloze je počet agrofarem nadprůměrný a doufám, že v budoucnu jejich počet stále poroste. Pro rozvoj agroturistiky jsem navrhla koncept předělání ekofarmy Salaš Hájek na agroekofarmu. K tomuto záměru mě vedla skutečnost, že na Havlíčkobrodsku se žádná agrofarma nenachází. Nešlo by o žádné závratné úpravy, stačil by rozšířit chov zvířat a zařadit do nabídky doprovodné programy. Ubytování a stravování již na ekofarmě funguje. Po zhodnocení všech pozitiv a negativ, jsem došla k závěru, že přestavba na agroekofarmu by byla dobrá volba, už jen z důvodu zvýšení počtu návštěvníků využívající ubytování v pensionu. V neposlední řadě jsem měla za úkol zhodnotit potenciál Vysočiny z hlediska agroturistiky. Vzhledem k tomu, že zde panují dobré přírodní podmínky z hlediska zalesnění a dostatkem zemědělských půd, je rozvoj agroturistiky do budoucna velkým příslibem. Převažují vesnice s řadou drobných zemědělců, kteří by mohli podnikat v tomto oboru. Podle mého názoru bude v budoucnu docházet k rozvoji agroturistiky na Vysočině sice pomalu, ale určité pokroky nastanou. Postupem času se tento kraj může vypracovat na přední místa v počtu agrofarem v celé České republice.

62

Seznam použitých zdrojů MONOGRAFIE (1)

PERGLER, Jan. Kraj Vysočina. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2001. ISBN

80-7011-735-4. (2)

URBAN, Vítek. Kam na víkend Vysočina. 1. vyd. Brno: Vydavatelství a

nakladatelství Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-2053-8 (3)

STŘÍBRNÁ, Marie. Venkovská turistika a agroturistika. 1.vyd. Praha: Profi

Press, s.r.o., 2005. ISBN 80-86726-14-2 (4)

RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. Vyd.

Ostrava: KEY Publishing s.r.o, 2009. ISBN 978-80-7418-028-6 (5)

POUROVÁ,Marie. Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České

republice. 1.vyd. Praha: Kufr, 2000. ISBN 80-213-0672-6

63

WEBOVÉ STRÁNKY [1]

Charakteristika kraje Vysočina. Business info [online]. 1997 [cit. 2012-03-26].

Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/kraj- vysocina/charakteristika-krajevysocina/1000927/40302/#zem [2]

Havlíčkobrodsko: popis regionu. Trasovník [online]. 2000 [cit. 2012-03-26].

Dostupné z: http://www.trasovnik.cz/k_vysoc/havlbrod/havlbrod.asp [3]

MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA TŘEBÍČ - PAMÁTKA UNESCO.

Zajimavosti.infocesko [online]. 2002 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://zajimavosti.infocesko.cz/content/vysocina- historicke-zajimavosti-pamatkoverezervace-mestska-pamatkova-zona-trebic-pamatka-unesco.aspx [4]

Českomoravská vrchovina, Žďárské vrchy, Železné hory. Ceskehory [online].

1999 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.ceskehory.cz/vrchovina/ [5]

Co je agroturistika. Priroda [online]. 2004 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z:

http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=979 [6]

Agroturistika. Wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Agroturistika [7]

Agroturistika jako prostředek rozvoje podnikatelských aktivit. Seminarky

[online]. 2007 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.seminarky.cz/Agroturistikajako-prostredek-rozvoje-podnikatelskych-aktivit-7487 [8]

Agroturistika. Profesni-vzdelavani.viarustica [online]. [cit. 2012-03-26].

Dostupné z: http://profesni-vzdelavani.viarustica.cz/page/agroturistika [9]

Cestovní ruch: Agroturistika je podle Pourové specifickou formou venkovského

cestovního ruchu. Cestovniruch.studentske [online]. 2009 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://cestovniruch.studentske.cz/2009/01/strucna-charakteristikajednotlivych_29.html [10]

Počet ekoagrofarem rychle roste. Asz [online]. 2007 [cit. 2012-03-26]. Dostupné

z: http://www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/ekologicke- zemedelstvi/pocet-ekofarem-rychleroste.html

64

[11]

Agroturistika a agrofarmy v České republice: O agroturistice.

Agroturistika.thoendel [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.agroturistika.thoendel.cz/o-agroturistice.html [13]

Poznáváme Vysočinu nástroji GIS. Gynome.nmnm [online]. 2007 [cit. 2012-04-

20].Dostupnéz:http://gynome.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=5&cat=c&typ =menu [12]

Ubytování Vysočina-Agroekofarma Kadeřávek a Chalupa U Potoka. Chalupa-

Vysočina [online]. 2009 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.chalupavysocina.cz/ [14]

Agrofarma a minicamp Lovětín. Agrofarma.unas [online]. 2010 [cit. 2012-04-

20]. Dostupné z: http://www.agrofarma.unas.cz/ [15]

Farma Kovář - Úvod. Farmakovar [online]. 2009 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z:

http://www.farmakovar.cz/ [16]

Ekofarma Křišťan a spol. Miloticky.unas [online]. 2010 [cit. 2012-04-20].

Dostupné z: http://www.miloticky.unas.cz/ [17]

Ekokoza. Ekokoza [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z:

http://www.ekokoza.cz/ [18]

Restaurace & Penzion Salaš Hájek. Salas-hajek [online]. 2012 [cit. 2012-04-20].

Dostupné z: http://www.salas-hajek.cz/ [19]

Využití půdy. Czso [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/vyuziti_pudy- xa [20]

Ubytování na farmě. Ubytovani-na- farme [online]. 1998 [cit. 2012-04-25].

Dostupné z: http://www.ubytovani-na- farme.cz/

65

Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1:

Turistický region Vysočina

Obrázek 2:

Agrofarma Kadeřávek

Obrázek 3:

Agrofarma Lovětín

Obrázek 4:

Agrofarma Kovář

Obrázek 5:

Ekofarma Křišťan

Obrázek 6:

Kozí farma Ekokoza

Obrázek 7:

Ekofarma Salaš Hájek

Tabulka 1:

Statistika agrofarem a ekofarem podle krajů

Tabulka 2:

Statistika využití zemědělské půdy podle krajů za rok 2011

66

Seznam zkratek ECEAT

European Center for Eco Agro Tourism

EUROGITES

European Federation of Farm and Village Tourism

CHKO

Chráněná krajinná oblast

LFA

Méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními

NP

Národní park

PRV

Program pro rozvoj venkova

SWOT

Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats

UNESCO

United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization

67

Přílohy Příloha 1:

Seznam otázek pro oslovenou agrofarmu

Příloha 2:

Leták - agroekofarma Salaš Hájek

68

Příloha 1 Seznam otázek pro oslovenou agrofarmu Kadeřávek 1. Od kdy podnikáte v oblasti agroturistiky? 2. Co Vás přimělo podnikat v agroturistice? 3. Jaká je Vaše průměrná návštěvnost v zimním a letním období? 4. Máte svojí stálou klientelu? 5. Provozujete nějaké tematické večery pro hosty? 6. Mají hosté zájem zapojit se do běžných činností na farmě? 7. Jaká je průměrná doba pobytu hostů na farmě? 8. Jak propagujete svojí farmu? 9. Využíváte různé dotace pro činnost farmy?

69

Příloha 2

nově zrekonstruovaná agroekofarma a pension ve vesnici Hájek nedaleko města Chotěboř nabízí:  Ubytování  Stravování  Doprovodné programy  Prodej domácích sýrů  Pobyt na čerstvém vzduchu

70