VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Dotace plynoucí do oblasti zemědělství vliv dotací na hospodaření Zemědělské a.s. Krucemburk Bakalářská práce

Autor: Tomáš Janáček Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2013

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou dotací plynoucích do oblasti zemědělství a jejich následným vlivem na hospodaření konkrétní zemědělské společnosti. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První, teoretická část, se zabývá vlastním popisem jednotlivých dotací poskytovaných zemědělským podnikům s přihlédnutím na dotace poskytované zemědělcům z oblasti Vysočiny. Druhá, praktická část, se zabývá zejména zhodnocením hospodaření konkrétní zemědělské společnosti z pohledu poskytnutých dotací a logistiky podniku.

Klíčová slova Dotace, zemědělství, hospodaření zemědělské společnosti, logistika podniku

Annotation This bachelor thesis deals with problems of agricultural subsidies and their consequent influence on economy of a specific agricultural company. The thesis is divided into two main parts. The first, theoretical part, describes subsidies provided to agricultural companies in general, with a special attention paid to agriculturists in Vysocina region. The other, practical part, assesses an economy of a specific agricultural company form a point of view of the company´s logistics and its provided subsidies.

Keywords Grant, agriculture, economy of a agricultural company, company´s logistics

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval paní Ing. Věře Nečadové za odborné rady, připomínky, vstřícnost a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Další poděkování směřuji k zástupcům podniku Zemědělská a.s. Krucemburk, akciová společnost a to konkrétně Ing. Jiřímu Uchytilovi, Ing. Miloslavu Doležalovi, panu Jiřímu Zrzavému a paní Janě Ručínské za poskytnuté podklady a odborné rady. V neposlední řadě chci poděkovat své rodině, která mě při psaní bakalářské a celém studiu podporovala.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13.5.2013 ...................................................... Podpis

Obsah ÚVOD A CÍL PRÁCE ............................................................................................................................... 6 1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PŮDNÍM FONDU ČR ................................................................. 8

2

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE .................................................. 9 2.1 2.2 2.3

HISTORIE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU ............................................................................ 9 DŮLEŽITÉ REFORMY SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY ............................................................... 10 FINANCOVÁNÍ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY......................................................................... 12

3 STRUČNÉ PŘEDSTAVENÍ VÝVOJE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ OD ROKU 1989 DO SOUČASNOSTI ....................................................................................................................................... 13 3.1 OBDOBÍ TRANSFORMACE OD ROKU 1989 DO ROKU 1995 .............................................................. 13 3.2 VÝVOJ PŘED VSTUPEM DO EU V LETECH 1996 - 2004 .................................................................. 14 3.2.1 Programy předvstupní pomoci ........................................................................................... 16 3.2.1.1 3.2.1.2

3.3 4

PHARE ................................................................................................................................... 16 SAPARD................................................................................................................................. 16

VÝVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ PO VSTUPU DO EU ...................................................................................... 18

ROZDĚLENÍ A STRUKTURA DOTAČNÍCH ZDROJŮ ......................................................... 19 4.1 STRUKTURA POSKYTOVANÝCH DOTACÍ ZEMĚDĚLCŮM V ČR........................................................ 20 4.1.1 Přímé platby ....................................................................................................................... 20 4.1.1.1 4.1.1.2

4.1.2

Program rozvoje venkova ČR ............................................................................................ 23

4.1.2.1 4.1.2.2 4.1.2.3

4.1.3 4.1.4 5

Jednotná platba na plochu SAPS ............................................................................................. 21 Národní doplňkové platby Top-Up ......................................................................................... 22 OSA I ...................................................................................................................................... 24 OSA II ..................................................................................................................................... 24 OSA III ................................................................................................................................... 26

Společná organizace trhu................................................................................................... 26 Národní dotace................................................................................................................... 26

ZEMĚDĚLSKÁ A.S. KRUCEMBURK, AKCIOVÁ SPOLEČNOST ...................................... 27 5.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI ................................................................................................ 27 5.2 ÚDAJE O ZAMĚSTNANCÍCH ........................................................................................................... 28 5.3 TRH .............................................................................................................................................. 29 5.3.1 Odběratelé společnosti ....................................................................................................... 29 5.3.2 Dodavatelé organizace ...................................................................................................... 29 5.4 KONKURENTI ORGANIZACE .......................................................................................................... 30 5.5 POSLÁNÍ PODNIKU A VIZE DO BUDOUCNA ..................................................................................... 30 5.5.1 Vize..................................................................................................................................... 30 5.6 ZÁKLADNÍ STRATEGIE PODNIKU ................................................................................................... 31

6 ZHODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ ZEMĚDĚLSKÉ A.S. KRUCEMBURK, AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Z EKONOMICKÉHO POHLEDU ........................................................................... 32 6.1 ZHODNOCENÍ HOSPODÁŘSKÝCH VÝSLEDKŮ ................................................................................. 32 6.2 ÚVĚROVÉ ZATÍŽENÍ SPOLEČNOSTI ................................................................................................ 34 6.3 PŘEHLED MAJETKOVÝCH ÚČASTÍ ZAS KRUCEMBURK .................................................................. 39 6.4 VLIV DOTACÍ NA HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI ............................................................................. 40 6.4.1 Investiční dotace ................................................................................................................ 40 6.4.2 Provozní dotace ................................................................................................................. 41 6.5 BIOPLYNOVÁ STANICE ................................................................................................................. 42 6.5.1 Princip fungování bioplynové stanice ................................................................................ 42 6.5.2 Základní typy bioplynových stanic ..................................................................................... 43 6.5.2.1 6.5.2.2 6.5.2.3

6.5.3 6.5.4

Mokrá forma ........................................................................................................................... 43 Suchá forma ............................................................................................................................ 43 Komunální bioplynová stanice ................................................................................................ 43

Výhody a nevýhody bioplynových stanic ............................................................................ 44 Bioplynová stanice Zas Krucemburk ................................................................................. 45

4

7 ZHODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ ZEMĚDĚLSKÉ A.S. KRUCEMBURK, AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Z POHLEDU LOGISTIKY ....................................................................................... 45 7.1 NÁKUPY STROJŮ ........................................................................................................................... 46 7.1.1 Rok 2010 ............................................................................................................................ 46 7.1.2 Rok 2011 ............................................................................................................................ 46 7.1.3 Rok 2012 ............................................................................................................................ 47 7.1.4 Rok 2013 ............................................................................................................................ 47 7.2 VYUŽITÍ NOVÝCH STROJŮ............................................................................................................. 47 7.3 ZHODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC DO STROJŮ Z POHLEDU LOGISTIKY ................................... 48 7.4 NÁVRH POŘÍZENÍ STROJŮ Z POHLEDU STUDENTA ......................................................................... 50 7.4.1 Příprava půdy a setí ........................................................................................................... 50 7.4.2 Linka na odvoz senáží, balíků sena a slámy, rozhoz hnoje a aplikaci kejdy ...................... 50 7.5 SHRNUTÍ NAVRHOVANÝCH INVESTIC ........................................................................................... 51 8

SHRNUTÍ........................................................................................................................................ 52

9

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 56

SEZNAM ZDROJŮ ................................................................................................................................. 57 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................... 60 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................................. 60

5

Úvod a cíl práce Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma Dotace plynoucí do oblasti zemědělství a jejich vliv na hospodaření Zemědělské a.s. Krucemburk. Hlavní důvod, který mě vedl k výběru tohoto tématu, byl můj zájem o tuto problematiku a zejména fakt, že mnoho lidí v české společnosti má velmi zkreslený názor na české zemědělství. Zejména pak nechápou to, z jakého důvodu jsou farmářům poskytovány poměrně vysoké dotace. Cílem bakalářské práce je zhodnocení hospodaření Zemědělské a.s. Krucemburk, akciové společnosti, když předmětem hodnocení bude i velikost poskytnutých dotací a jejich následný vliv na celkové hospodaření společnosti z pohledu nových investic a logistiky. První blok práce se zabývá zejména teoretickým popisem dotací, poskytovaných zemědělcům České Republiky s větším přihlédnutím na dotace poskytované farmářům z oblasti Vysočiny. Vlastní práce začíná popisem půdního fondu České Republiky. Na tuto kapitolu navazuje velmi důležitá kapitola pojednávající o společné zemědělské politice Evropské unie. Díky informacím obsaženým v této kapitole čtenář zjistí, proč je zemědělství dotované a kde mají dotace svůj původ. Kapitola je velmi důležitá také proto, že Česká Republika je od roku 2004 členem Evropského společenství a tím pádem se podílí i na společné zemědělské politice, díky které putují českým farmářům největší finanční prostředky ve formě dotací. Navazující kapitola se věnuje představení a vývoji českého zemědělství po roce 1989 až do současnosti. Čtenáře seznámí s transformačními procesy zemědělství a popíše jeho vývoj před a po vstupu do Evropské unie. Následuje poslední kapitola teoretické části, ve které je podrobně popsána struktura dotačních zdrojů českého zemědělství, včetně podmínek pro jejich přidělení i sankcí za jejich případné neplnění. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na zemědělský podnik sídlící v kraji Vysočina s názvem Zemědělská a.s. Krucemburk, akciová společnost. První kapitola praktické části se věnuje vlastnímu představení společnosti. V navazující kapitole je zhodnoceno hospodaření zemědělské společnosti, zejména z ekonomického pohledu. Kapitola se věnuje hospodářským výsledkům společnosti, jejímu úvěrovému zatížení, majetkovým účastem, investicím a samozřejmě podrobně popisuje poskytnuté dotace 6

včetně účelu, ke kterému jsou používány. Následující kapitola se zabývá zejména zhodnocením zemědělského podniku z pohledu logistiky. Poslední stať práce se zabývá celkovým shrnutím informací obsažených v praktické části. Při psaní bakalářské práce jsem využil grafgické metody, statistické metody, metody porovnání, analýzu dat, studium odborné literatury a studium internetových zdrojů.

7

1 Základní informace o půdním fondu ČR Zemědělská výroba je i s navazující výrobou potravinářskou jedním z tradičních odvětví národního hospodářství. České zemědělství se pyšní staletími prověřenou tradicí se schopností vyprodukovat komodity té nejvyšší úrovně. Vysoká úroveň našeho zemědělství nejen dokázala a dokáže zabezpečit potravinovou soběstačnost národa, ale také proslavila české zemědělství za hranicemi našeho státu. Mezi nejvíce ceněné české komodity patří zejména mléko, obilniny, živá zvířata, cukr a slad. (informace z portálu Ministerstva zemědělství eagri.cz) Celková výměra půdního fondu ČR je 7 887 tis. ha. Výměra zemědělského půdního fondu byla k 1.1.2012 4 230 tis. ha. Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze půdního fondu ČR představuje tedy 53,6 %. Orná půda zabírá 38 % celkové výměry půdního fondu. Na obyvatele připadá v ČR 0,39 ha zemědělské půdy, což je o 0,03 ha méně než před deseti lety. Graf 1: Rozdělení půdního fondu České Republiky k 1. 1. 2012

Zdroj: Situační a výhledová zpráva půda 2012, vlastní úprava

8

Většinu zemědělské půdy, tj. kolem 3 700 tis. ha, vlastní fyzické a právnické osoby, popř. různé typy soukromých společností a sdružení. Ve vlastnictví státu je nyní přibližně 212 tis. ha zemědělské půdy. Průměrná cena zemědělské půdy v ČR je 6,23 Kč/m2. Průměrná výše nájemného činí 1465 Kč/ha. Půdní fond České Republiky se nachází v členitých půdně klimatických podmínkách, což odpovídá i poloze ČR jako prameniště mnoha vodních toků, pohoří, ale současně i rozsáhlých nížin. V naší zemi se takřka 20% zemědělského půdního fondu rozkládá v nadmořské výšce nad 500 m. V oblasti Vysočiny a zejména Havlíčkobrodska je to takřka většina zemědělské půdy. Díky vysoké hustotě obyvatelstva má ovšem zemědělství velkou tradici i v těchto méně příznivých oblastech. V současné době je největším problémem půdního fondu České Republiky nekontrolovatelné rozšiřování obcí a dále pak půdní eroze. Jenom v letech 2001 – 2006 ubylo v České Republice 20 tis. ha zemědělské půdy, tj. 11,2 ha/den. V roce 2006 byl úbytek půdy pro osídlování a dopravní infrastrukturu odhadován na 16 ha/den. V roce 2007 ubylo 5526 ha a v roce 2008 to bylo 5096 ha, tj. 14 ha/den. Tyto čísla mají dle zemědělců i dnes rostoucí tendenci. Mnoha podnikům např. na Vysočině, ubývá rok co rok takřka 100 ha půdy. Zajímavostí je, že již v roce 2006 bylo množství zakrytého povrchu v ČR 242 m2/1 obyvatele, což je nad průměrem hodnot zemí Evropské unie. (Výše uvedené informace jsou čerpány z brožury vydané MZ, Situační a výhledová zpráva půda, 2012.)

2 Společná zemědělská politika Evropské unie Společná zemědělská politika (SZP) je nejstarší, nejdiskutovanější a nejreformovanější politikou Evropského společenství. V dnešní době jsou jejími hlavními úkoly zajišťovat dostatečnou potravinářskou výrobu unie a ekonomickou životaschopnost venkova. Dále hraje důležitou roli při řešení environmentálních problémů, jako jsou změna klimatu, vodní hospodářství, bioenergetika a biologická rozmanitost. (europa.eu, online)

2.1 Historie společné zemědělské politiky EU První zmínka o společné zemědělské politice se datuje již do roku 1957 a to konkrétně do Římské smlouvy, kterou toho roku Německo, Francie, Itálie a země Beneluxu podepsaly. Nejvyšší tlak na přijetí společné zemědělské politiky vyvíjela Francie. Bylo 9

to jak z důvodů sociálních (v té době pracovalo ve Francii 1/5 obyvatel v zemědělství), tak z důvodů politických. Hlavní cíle společné zemědělské politiky byly dohodnuty v roce 1958 na konferenci v italském městě Stressa. Mezi nejdůležitější cíle patřilo zvýšení produktivity a celkové produkce zemědělství, přiměřená životní úroveň venkovského obyvatelstva zejména pak zemědělců, stabilizace trhů, zajištění spolehlivosti dodávek potravin a přiměřené ceny za ně. (businessinfo.cz, online; Michlíčková, 2010: 34) Na konferenci ve Stresse byly také definovány tři základní principy, na kterých je založena společná zemědělská politika.  Princip jednotného zemědělského trhu – společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách; umožnění volného pohybu produktů mezi členskými státy; stanovení společných hranic pro dovoz do EU; společné veterinární a sanitární předpisy; společná pravidla hospodářské soutěže.  Princip zvýhodnění produkce ze zemí ES na úkor vnější konkurence - díky nižším světovým cenám zemědělských produktů, bylo nutné, za účelem ochrany evropských farmářů, zavést dovozní cla. Naopak vývozními dotacemi se kompenzují rozdíly mezi cenami v EU a cenami na mezinárodním trhu, což pomáhá konkurenceschopnosti evropských výrobků.  Princip finanční solidarity – je zřízen fond, do kterého všechny členské státy přispívají za účelem úhrady nákladů společné zemědělské politiky, ovšem zároveň využívají jejích výhod. (Jedlička, 2004: 3) V praxi začala společná zemědělská politika fungovat až v roce 1962. Pro její účastníky to znamenalo řadu výhod, například volný trh se zemědělskými komoditami. V tomto roce byl také zřízen Evropský zemědělský orientační a záruční fond EAGGF. Tento fond se zaměřoval na finanční dohled nad jednotlivými účastníky společné zemědělské politiky, účastníky byl až do roku 1965 i financován.

2.2 Důležité reformy společné zemědělské politiky Vzhledem k tomu, že plnění základních principů společné zemědělské politiky bylo více a více problematické, například z důvodu velké finanční náročnosti principu

10

solidarity, dále pak velmi často docházelo diskriminaci importérů, bylo nutné společnou zemědělskou politiku zreformovat. Prvním pokusem o reformu SZP byl Mansholtův plán z roku 1968, který se snažil o snížení zemědělské plochy z důvodu neúměrné nadprodukce zemědělských komodit vůči jejich spotřebě.

Dále mu šlo o celkovou modernizaci zemědělství, šetrnější

chování k půdě a okrajově se zajímal i sociální otázky týkající se zemědělců. Schválení tohoto plánu by ovšem znamenalo značný úbytek pracovníků v zemědělském sektoru a narazil tak na velký odpor zájmových skupin farmářů a tím pádem nebyl přijat. Ovšem upozornil na to, že v průběhu dalších let bude reforma SZP nevyhnutelná. První zásadní reformou se stala v roce 1992 MacSharryho reforma SZP. Cílem této reformy bylo zvýšit konkurenceschopnost evropského zemědělství na světových trzích, omezit rostoucí finanční náročnost SZP a zamezit dlouhodobému trendu vytváření přebytků. Hlavní smysl reformy byl v tom, že postupem času mělo dojít ke snižování intervenčních cen a finančních podpor, což mělo mít za následek snížení cen celkové zemědělské produkce. Naproti tomu bylo rozhodnuto poskytovat kompenzace v podobě přímých plateb. Vzhledem k tomu, že podpora farmářů přestala být vázána na jejich produkci, kterou se díky tomu podařilo snížit, byl cíl reformy splněn. Ovšem bylo jisté, že kompenzace v podobě přímých plateb, budou i nadále velkou položkou v rozpočtu unie. V letech 1996 – 1999 se Evropou začala šířit nemoc šílených krav. Pro farmáře to znamenalo obrovský propad tržeb, neustálé testování skotu, kde v případě nemoci jediného kusu muselo být vybito celé stádo. Po těchto událostech přestali spotřebitelé farmářům věřit a hovězí maso nekupovali, to vedlo k tomu, že EU přijala rozhodnutí vykupovat od farmářů zdravá stáda, která později končila v kafileriích. Finanční náročnost tohoto kroku byla opět neúměrná. Jako důsledek tohoto vývoje byla přijata další reforma s názvem Agenda 2000. Páteří reformy bylo další snížení intervenčních cen a to u obilí a hovězího masa. Naproti tomu došlo k zvýšení přímých plateb, které nejsou vázány na produkci. Tento krok měl podpořit tržní chování zemědělců. Reforma se dále zabývá otázkami, kterými jsou: kvalita potravin, péče o životní prostředí, slušné zacházení se zvířaty a program rozvoje venkova. Zatím poslední reformou je reforma SZP z roku 2003. Tato reforma je vnímána jako zcela nejzásadnější. Vzhledem k tomu, že v roce 2004 mělo přistoupit 10 kandidátských 11

zemí, musela se reforma zabývat komplexními otázkami zemědělství jako celku. Výsledkem byla změna celé struktury vyplácení podpor do zemědělství. Asi nejzásadnější změnou bylo zavedení přímé platby na plochu SAPS (single area payment scheme), která měla za následek konečné zrušení podpor vázaných na zemědělskou produkci. Díky této změně se zemědělství již zcela zapojilo do tržního hospodářství a od té chvíle bylo pouze na samotných farmářích co budou pěstovat a jaká zvířata budou chovat. Mezi zásadní cíle reformy patří respektování standardů SZP na úrovni farmy, které se týkají především životního prostředí, kvality a bezpečnosti potravin, pohody zvířat a správné zemědělské praxe. Dodržování stanovených standardů je kontrolováno a za jejich neplnění hrozí pokuty. Novinkou bylo také zavedení poradenského systému, pro farmáře, kteří obdrží platbu více jak 15 000 Eur ročně. Systém kontroluje správné zemědělské hospodaření. Dále byl zaveden systém povinné modulace. Jedná se o přesun části plateb do fondů programu rozvoje venkova. Platí zde úměra, že čím vyšší platbu zemědělec dostane, tím více odvede do rozpočtu programu rozvoje venkova. Tyto prostředky jsou pak použity například na posílení programů v oblasti změny klimatu, obnovitelných energií popř. hospodaření s vodními zdroji. (businessinfo.cz) I přes mnoho reforem, které společná zemědělská politika prodělala, jsou i nadále oblasti, které se musí změnit. Nová reforma SZP by měla vejít v platnost v roce 2014. Očekává se, že se bude věnovat zejména zjednodušení systému vyplácených podpor, dále se bude věnovat otázkám týkajících se využívání biopaliv, bioenergií, vodnímu hospodářství a ochraně biologické rozmanitosti rostlin.

2.3 Financování společné zemědělské politiky Společnou zemědělskou politiku už od jejího vzniku financovali země Evropského společenství. K tomuto účelu vznikl v roce 1962 Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF). Pomocí tohoto fondu byla SZP financována až do roku 2007. Tento fond se dělil na dvě základní sekce. První sekcí byla záruční sekce, která byla určena k financování výdajů plynoucích z provádění tržní a cenové politiky. Z hlediska financování měla tato sekce největší význam, protože pomocí ní byly financovány podpory, přímé platby i projekty v rámci SZP. Druhou sekcí byla orientační sekce, která se podílela na financování strukturální politiky a politiky rozvoje venkova. V roce byl EZOZF nahrazen dvěma novými fondy a to Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV). 12

Nové fondy byly založeny zejména kvůli zjednodušení a zprůhlednění celkové agendy. Ze záruční sekce později vznikl EAGF (European Agricultural Guarantee Fund). Prostřednictvím tohoto fondu jsou financována specifická veterinární opatření, propagace zemědělské produkce, založení a řízení zemědělského IS, přímé platby. Z orientační sekce vnikl EAFRD (European Agricultural Fund for Rural Development). Prostřednictvím tohoto fondu jsou financovány projekty programu rozvoje venkova. (circa.europa.eu, online; Tomášková, 2012: 28)

3 Stručné představení vývoje českého zemědělství od roku 1989 do současnosti Předcházející kapitola se věnovala představení společné zemědělské politiky. Nyní se budu věnovat představení vývoje českého zemědělství od roku 1989. Vzhledem k tomu, že je v mnoha ohledech české zemědělství se SZP spjato již od roku 1997, zvolil jsem její představení dříve, než představení samotného českého zemědělství.

3.1 Období transformace od roku 1989 do roku 1995 Po změně politického systému v roce 1989, došlo v českém zemědělství k mnoha transformačním procesům. Jelikož v době socialismu byla takřka většina půdy ve vlastnictví jednotných zemědělských družstev a státních statků, bylo nutné, pomocí restitucí, tuto půdu navrátit původním majitelům. Dalším krokem byla samotná transformace JZD a státních statků do obchodních společností. V této době byly též snahy o to, aby začala opět vznikat malá soukromá hospodářství s výměrou půdy do 50 ha. Tento záměr se bohužel naplnit nepodařilo a většina půdy, která byla v restitucích navrácena původním majitelům, začala být pronajímána pomocí dlouhodobých nájemních smluv nově přetransformovaným zemědělským společnostem. Fakt, že české zemědělství přesedlalo z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní, znamenal pro české farmáře mnoho změn. První, asi největší změnou, pro ně byl fakt, že ztratili jistotu odběru vyprodukovaných komodit. Vzhledem k tomu, že v době socialismu bylo české zemědělství silně přebytkové a i přesto měli farmáři jistotu, že jejich vyprodukované komodity budou odebrány, nastalo v této době velké 13

vystřízlivění. Čeští zemědělci se museli naučit velmi rychle hospodařit efektivně. Vzhledem k těmto faktům došlo v počátku devadesátých let k velkému zeštíhlení českého zemědělství. V osmdesátých letech pracovalo v zemědělství takřka 550 tisíc obyvatel, po transformaci zemědělství to bylo nějakých 232 tisíc. Toto číslo stále klesalo až do nového tisíciletí, kdy v českém zemědělství pracovalo pouhých cca 130 tisíc lidí. Graf 2: Vývoj zaměstnanosti v sektoru zemědělství ČR do vstupu do EU v tis.

Zdroj: Český statistický úřad – Průměrný počet zaměstnanců, vlastní úprava

Z politického hlediska bylo pro české zemědělství velmi moudré, že Československo začalo ihned v roce 1990 navazovat mezinárodní kontakty. Zprvu to bylo na úrovni Visegrádské čtyřky a poté začaly kontakty i se západní Evropou, které vyústily k podpisu řady důležitých hospodářských dohod. (Michlíčková, 2010: 45 – 48)

3.2 Vývoj před vstupem do EU v letech 1996 - 2004 Jedním z přelomových roků pro české zemědělství byl rok 1996. Transformace českého zemědělství se zdařila nad očekávání dobře. Transformační proces českého zemědělství byl dokonce ohodnocen mezinárodními odborníky jako nejlepší ze zemí, které přešly z centrálně plánovaného hospodářství na tržní.

14

Pro české zemědělství byl rok 1996 důležitý ovšem hlavně z toho důvodu, že premiér Václav Klaus podal oficiální žádost České Republiky o přistoupení k EU. V roce 1997 Evropská unie rozhodla, že s Českou Republikou zahájí vstupní proces. Vlastní jednání započala v březnu roku 1998. Nejdiskutovanější oblastí bylo právě zemědělství. České zemědělství se samozřejmě ač byly transformační procesy velmi úspěšné ani zdaleka nezbavilo svých hlavních problémů. Největším problémem před vstupem do EU byla enormní až třígenerační zadluženost zemědělských podniků, absence kapitálu, nedostatečná technická i technologická vybavenost a celková zastaralost zemědělských provozů. Dalším problémem bylo, že české zemědělské podniky takřka nevlastnily půdu a 92% půdy, kterou obhospodařovaly, si musely najímat. V EU je průměr najímané půdy pouze 40%. Vzhledem k těmto nedostatkům, které byly nalezeny zahraničními odborníky, bylo České Republice navrženo, jak by měla změnit podpory plynoucí do oblasti zemědělství a jak nastartovat celkový finální proces k jeho ozdravení. Díky těmto návrhům a doporučením, schválila v roce 2000 česká vláda Koncepci agrární politiky, která se týkala období před vstupem do EU. Hlavní náplní této koncepce mělo být přiblížení českého zemědělství standardům zemědělství evropského. Koncepce agrární politiky měla dvě hlavní etapy. První etapou byla etapa revitalizace. Ta byla aplikována v letech 1999 – 2001. Její hlavní náplní bylo stabilizovat české zemědělství, odstranit některé z problémů, které vznikly v průběhu transformačních procesů a zajistit jeho připravenost na vstup do EU. Druhou etapou byla etapa adaptace, jejím výsledkem mělo být plošné přizpůsobení českého zemědělství podmínkám společné zemědělské politiky EU. Mezi důležité mezníky této etapy patří založení Státního zemědělského intervenčního fondu1 a začátek vyplácení předvstupní podpory z programu SAPARD2. (Výše uvedená kapitola čerpána z Michlíčková, 2010: 48 – 50);(Tomášková, 2012: 19)

1

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je akreditovanou platební agenturou - zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. 2

SAPARD - Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova je prvním dotačním programem Evropské unie. Česká republika mohla SAPARD využívat v časovém rozmezí let 2000 – 2006, maximálně však do konkrétního data vstupu do Evropské unie.

15

3.2.1 Programy předvstupní pomoci Vzhledem k tomu, že bylo potřeba zajistit rychlý a bezproblémový přístup kandidátských zemí k EU, vznikly tři programy předvstupní pomoci, které mohla Česká Republika, stejně jako ostatní kandidátské země, využívat. Jednalo se o programy PHAHE, ISPA3 a SAPARD. Cílem těchto programů nebyla jenom finanční pomoc kandidátským zemím, ale také seznámení se s administrativou EU, novými postupy a metodami. Důležité bylo, aby si všechny země tyto postupy osvojily a před vlastním vstupem do EU je již považovaly za své. 3.2.1.1 PHARE Tento program byl založen v roce 1989. Původně ho mělo využívat pouze Polsko a Maďarsko, kterým měla být poskytnuta nenávratná hospodářská půjčka. Postupně ovšem tento fond začaly využívat i další země, včetně České Republiky. Z tohoto fondu byly financovány zejména projekty, které napomáhaly k překlenutí velké hospodářské a politické propasti mezi západní Evropou a zeměmi bývalého východního bloku. Jednalo se podporu prvotních investic státní správy, podporu investic v příhraničních oblastech, které měly mít za následek určité sbližování sousedících národů. České zemědělství z tohoto

programu

čerpalo

zejména

prostředky

na

vybudování

potřebných

administrativních struktur pro následné vykonávání společné zemědělské politiky4. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, online) 3.2.1.2 SAPARD Program SAPARD byl z hlediska podpory, která putovala do českého zemědělství nejdůležitější. Působnost tohoto programu byla omezena na období let 2000 – 2006 s podmínkou, že čerpání bude zastaveno v dobře přistoupení země k Evropské unii. ČR oficiálně čerpala prostředky z programu SAPARD v letech 2002 –2005. Vyplácení podpory se vztahovalo i na projekty schválené ještě v době, kdy ČR nebyla členem EU, z tohoto důvodu mohla dočerpat finanční prostředky ještě v roce 2005, kdy již členem byla.

3

Program, který se zemědělské oblasti dotýkal jenom velmi málo, jeho hlavním úkolem bylo financování infrastrukturních projektů v oblastech životního prostředí a dopravy. 4

V rámci Evropské unie je zaměřena na zajištění produkce potravin, jejich export, rozvoj zemědělství a venkova a zabezpečení životní úrovně zemědělců.

16

Cíle programu SAPARD byly zejména:  Přispět k zavádění práva Evropského společenství v oblasti společné zemědělské politiky.  Řešit prioritní a specifické problémy spojené s trvale udržitelnými změnami v sektoru zemědělství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí. Evropská unie se zavázala, že každoročně uvolní částku 520 milionů EUR, kterou si společně rozdělí 10, v té době kandidátských zemí. Na Českou Republiku každoročně připadalo 22 milionů EUR. Důležitým faktorem čerpání prostředků bylo i zapojení české strany. Podíl spolufinancování programu českou stranou tvořil 12,5% u programů vytvářejících výnosy (žadatel musel zajistit spolufinancování 50% z vlastních zdrojů, 37,5% financovala EU) a 25% u projektů nevytvářejících výnosy (zde EU financovala až 75%, zbývající část měla být financována z veřejných zdrojů). Ve výjimečných případech mohla EU financovat i 100 % nákladů (2% případů) na opatření zaměřená na technickou a odbornou pomoc. Realizace programu SAPARD probíhala v České Republice pomocí Agentury SAPARD, která plnila realizační a platební funkce programu. Tato agentura delegovala část svých pravomoci na Ministerstvo pro místní rozvoj, dále pak na Ministerstvo financí, které bylo zodpovědné za finanční toky a zároveň plnilo funkci kontrolního orgánu. Hlavními prioritami programu SAPARD byly: 1. Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu 1.1. Investice do zemědělského majetku. 1.2. Zlepšování a zpracování marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu. 1.3. Zlepšení struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotřebitele. 1.4. Meliorace a pozemkové úpravy. 2. Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí 2.1. Obnova a rozvoj vesnic a venkovské struktury

17

2.2. Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťující rozmanitost činností a alternativní zdroje příjmu. 2.3. Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a k uchování krajiny. 3. Podmínky pro plné využití plánu 3.1. Zlepšování profesního vzdělávání. 3.2. Technická pomoc. Program SAPARD byl ukončen 30. listopadu 2005. Celkem bylo proplaceno 1495 projektů a vyčerpáno 3,9 miliardy Kč. (Informace do celé kapitoly SAPARD byly čerpány z internetových zdrojů szif.cz [online 2000-2013]; europeum.org [online 20102011]; mfcr.cz [online 2005].)

3.3 Vývoj zemědělství po vstupu do EU Po vstupu do Evropské unie se v českém zemědělství udála řada zásadních změn. Nejzásadnější změnou bylo připojení České Republiky ke společné zemědělské politice. Díky tomu mohla začít ČR využívat dotační programy této politiky. V návaznosti na to bylo nutné zřídit určitou výplatní a kontrolní agenturu. Tou se stal Státní zemědělský intervenční fond, který slouží svému účelu dodnes. Přistoupení k SZP mělo mimo zvýšení dotačních podpor pro zemědělce i řadu dalších výhod. Díky programům SZP se v ČR začalo s tolik potřebnou modernizací zemědělských podniků, kde bylo zásadní postavení nových kravínů, jímek, sušících a skladovacích hal, silážních jam, posklizňových linek apod. Nejdůležitější podmínkou pro získání podpor na tyto stavby bylo samotné zapojení zemědělských podniků do jejich financování. V době přistoupení ČR do EU byly nejvíce dotované stavby právě nových kravínů a posklizňových linek. V současné době a v budoucím výhledu let 2014 – 2020 EU plánuje zejména dotace na stavby typu silážních žlabů, hnojišť a jímek na kejdu. Ne vše ovšem bylo pro české zemědělství tak růžové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Díky kvótním systémům SZP v ČR zaznamenalo obrovský propad například cukrovarnictví, kde bylo mnoho cukrovarů zavřeno, protože díky kvótám neměly co vyrábět. Naši farmáři také nebyli zcela zvyklí na tržní zemědělství, které podporovala 18

SZP. V průběhu několika málo let, tak v ČR začaly z polí mizet tradiční plodiny, kterými byl například len, ale i brambory. Tyto plodiny nahrazuje zejména řepka, kukuřice, čirok a triticale, které jsou vhodné na výrobu biopaliv a bioenergií. Z celkového hlediska bylo pro české zemědělství přistoupení k SZP pozitivní. Zemědělský sektor je v posledních letech již ziskový. V posledních dvou letech byly dosažené zisky 13,5 miliardy Kč a 10 miliard Kč. Nesmí se ovšem zapomenout na fakt, že to je i díky dobré dotační politice. Saldo zemědělského obchodu je stále na extrémně vysoké úrovni. V minulém roce to bylo 25 miliard korun, v předminulém dokonce rekordních 36 miliard korun, přitom v roce 2002, kdy jsme ještě nebyli členy EU, to byla necelá miliarda korun. Faktem je i to, že saldo není způsobeno neschopností českých farmářů vyrobit dovážené množství potravin, ale je způsobeno levným dovozem například masa z Polska.

4 Rozdělení a struktura dotačních zdrojů V předchozí kapitole jsem již téma dotování zemědělství mnohokrát nastínil. V této kapitole se budu věnovat zejména jeho celkovému představení a to s větším přihlédnutím na dotace poskytované do oblasti Havlíčkobrodska na Vysočině. Nejprve bych ale rád krátce zmínil, proč se vůbec zemědělství dotuje. Své počátky mají zemědělské dotace již v období světových válek, kde byla pomoc zemědělcům a s tím spojené zajištění potravinové soběstačnosti takřka nevyhnutelná. Dnes již není důvodem dotování zemědělství strach z případné války a nutné zajištění potravinové soběstačnosti. V dnešní době je dotováno zemědělství po celém světě hlavně z důvodu nestálých přírodních podmínek, které by mohly vést k cenové nestabilitě na trhu se zemědělskými komoditami, což by se dále projevilo ve velkých výkyvech v cenách potravin a mohlo mít neblahý důsledek na celkový blahobyt společnosti. Dalším, velmi důležitým, avšak veřejností velmi opomíjeným faktem je to, že se zemědělci svým působením starají o ráz krajiny, ve které všichni žijeme. V dnešní době by bylo velmi snadné a dokonce ekonomicky výhodné, hnojit pouze pár luk, na kterých by se pěstovala tráva pro dobytek a ostatní louky nepoužívat a nechat je ležet ladem. Díky dotacím je tomuto jevu též zabráněno a osobně si myslím, že ku prospěchu všech. 19

4.1

Struktura poskytovaných dotací zemědělcům v ČR

Dotační zdroje lze v České republice rozdělit na dvě základní skupiny podle zdroje finančních prostředků. Po vstupu ČR do Evropské unie jsou zemědělcům nabízeny evropské dotační programy (většinou částečně kofinancované ze státního rozpočtu ČR), které jsou vhodně doplněny národními dotačními programy (plně hrazenými ze státního rozpočtu ČR). Evropské dotační programy spolu s národními doplňkovými platbami administruje a vyplácí Státní zemědělský intervenční fond. (eagri.cz, online)

4.1.1 Přímé platby Systém přímých plateb je v České Republice aplikován od roku 2004. Do přímých plateb spadá jednotná platba na plochu SAPS, oddělená platba za cukr a rajčata 5 a národní doplňkové platby zvané Top-Up, které v programovém období 2004 – 2013 slouží k dorovnání plateb na plochu SAPS na úroveň starých členských států unie. Dle podmínek vyjednaných v přístupové smlouvě k EU neměla ČR na plné platby hned od roku 2004 nárok. Strukturu vyplácení přímých a doplňkových plateb ukazuje v letech 2004 - 2013 následující tabulka. Tabulka 1: Struktura vyplácení přímých plateb 2004 - 2013 Rok Saps v % Top-Up v % Celkem v %

2004 25 0-30 55

2005 30 0-30 60

2006 35 0-30 65

2007 40 0-30 70

2008 50 0-30 80

2009 60 0-30 90

2010 70 0-30 100

2011 80 0-20 100

2012 90 0-10 100

2013 100 0 100

Zdroj: eAGRI.cz (2009-2011), vlastní úprava Jak můžeme vidět v tabulce výše, bylo v přístupové smlouvě dohodnuto postupné navyšování podpory SAPS, která v začátku vyplácení dosahovala pouze 25 % výše podpory původních členů. Současně bylo novým členským státům umožněno přímé podpory dorovnávat z vlastních zdrojů programem Top-Up o 0-30 % unijní sazby, maximálně však do 100 % unijní sazby. (eagri.cz, online)

5

Vzhledem k tomu, že v podmínkách Havlíčkobrodska nejsou oddělené platby za cukr a rajčata

využívány, nebudu se jimi dále zabývat.

20

V následujících podkapitolách představím v tabulce zmíněné programy SAPS a Top-UP. 4.1.1.1 Jednotná platba na plochu SAPS Hlavním cílem této podpory je umožnit zemědělcům mít stabilnější příjmy. Zemědělci se mohou sami rozhodnout, co budou produkovat. Mají tak možnost lépe se přizpůsobit poptávce trhu. Minimální výměra pro poskytnutí podpory je jeden hektar. Půda, na kterou je žádost podávána musí být vedená v systému LPIS6 a musí být na žadatele vedena nejméně do 31. srpna roku, ve kterém žádá o dotaci. Samozřejmostí je, že půda, na kterou je dotace poskytnuta, musí být zemědělsky obhospodařována. V případě neplnění těchto podmínek, jakož i pozdních podání žádostí popř. nedeklarování veškeré zemědělské půdy, hrozí příjemcům dotací sankce v podobě krácení dotací a v krajním případě vyloučení ze systému vyplácení i s nemalými zpětnými pokutami. Například pokud žadatel podá žádost s odchylkou 3 % od jím deklarované plochy nebo maximálně s rozdílem 2 ha je mu ještě dotace poskytnuta v plné výši bez započtení této odchylky. Pokud bude rozdíl deklarované plochy od skutečné zjištěné plochy vyšší než 3 % nebo od 2 ha do 20 % bude již platba krácena o dvojnásobek zjištěného rozdílu. U rozdílů vyšších než 20 % se platba SAPS zamítá, u těch nad 50 % následují pokuty nebo strhávání plateb s částek, na které má žadatel nárok. Tabulka 2: Výše sazeb SAPS v jednotlivých letech Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Platba v Kč 1830,40 2110,70 2517,80 2791,50 3072,70 3710,00 4060,80 4686,50 5387,30

Zdroj: szif.cz, vlastní úprava

6

LPIS je geografický informační systém, který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy.

21

4.1.1.2 Národní doplňkové platby Top-Up Národní doplňkové platby Top-Up k přímým podporám jsou plně hrazeny z rozpočtu ČR a slouží k dorovnání vybraných komodit, které byly zjednodušením plateb v systému jednotné platby na plochu zemědělské půdy SAPS znevýhodněny oproti plnému

systému

přímých

podpor

v

původních,

tzv.

starých

zemích

EU.

(eagri.cz, online) Podmínky pro platbu na plochu, včetně případných sankcí, byly stejné jako u platby SAPS. Platba Top-Up ovšem není a nebyla na výměru poskytována pravidelně. Například v roce 2007 byla platba poskytnuta pouze na ornou půdu, v roce 2011 byla platba Top-Up na plochu zcela zrušena. V minulém dotačním roce byla kromě dotace na plochu platba Top-Up použita i u platby na chmel (v rámci Havlíčkobrodska se nikde nepěstuje), platby na přežvýkavce, platby na chovy ovcí a koz, platby na chov krav bez tržní produkce mléka a platby na brambory pro výrobu škrobu. Ještě v roce 2007 byly podporovány i platby u lnu na vlákno. Len na vlákno se pěstoval zejména v oblasti Havlíčkobrodska, bohužel toto odvětví již zcela zaniklo. Žadatelem o platbu na přežvýkavce je fyzická nebo právnická osoba, která k 31. březnu 2007 chovala přežvýkavce na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci v množství nejméně 2 velké dobytčí jednotky (VDJ). Berani a kozli se do počtu VDJ nezahrnují, dále se mezi přežvýkavce nepočítají koně, osli ani jejich kříženci. Samozřejmostí je, že platba například na kozu není stejně velká jako na krávu. Platby se přepočítávají koeficientem VDJ, který ukazuje následující tabulka. Tabulka 3: Přepočtové koeficienty pro stanovení VDJ pro platbu na přežvýkavce Věková kategorie

Přepočítávací koeficienty na VDJ

Skot nad 24 měsíců

1,0

Skot nad 6 měsíců do 24 měsíců včetně

0,6

Skot nad 1 měsíc do 6 měsíců včetně

0,2

Ovce a kozy nad 12 měsíců

0,2

Zdroj: Szif – Příručka pro žadatele Aktuální sazba na přežvýkavce je 495,78 Kč.

22

Pro určení stáří a tím i výše platby u přežvýkavců je rozhodující jejich věk ke dni 31. března 2007. U plateb na chov ovcí a koz je rozhodující věk ke dni 31. července 2011. Samozřejmé je, že se platba u skotu vztahuje i na nově narozené kusy, rok 2007 zde slouží zejména pro evidenci starších kusů narozených před rokem 2007, dále se od něho odvíjejí výpočty pro platby na nově narozený skot. Nejvyšší platba se v rámci Top-Up poskytuje na pěstování brambor za účelem získání škrobu. Sazba na rok 2012 byla stanovena na 13 433,10 Kč/ha. Hlavní podmínkou poskytnutí je, že žadatel musí mít uzavřenou smlouvu o odkupu brambor s jejich zpracovatelem a tuto smlouvu s podanou žádostí předložit. (Výše zmíněné informace byly čerpány z internetové brožury vydané SZIF s názvem Příručka pro žadatele 2011.)

4.1.2 Program rozvoje venkova ČR Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ( EAFRD)7 je finanční nástroj na podporu rozvoje venkova, který nepatří mezi strukturální fondy EU a nespadá tak do politiky hospodářské a sociální soudržnosti, nýbrž spadá do společné zemědělské politiky EU. Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství, lesnictví a k rozvoji venkovských oblastí. Tento fond je důležitý hlavně proto, že v České republice jsou z něj hrazeny projekty, které byly předloženy do programu rozvoje venkova (PRV). EAFRD je tedy jakousi pokladnou pro PRV, díky které může PRV existovat a dobře fungovat. Program rozvoje venkova má na starosti ministerstvo zemědělství. Program rozvoje venkova vznikl proto, aby přispíval ke zlepšení stavu venkova České republiky. Cíl je trvale udržitelný rozvoj zemědělství, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Důležitým aspektem je také to, že program umožňuje vytváření vhodných podmínek pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách jako jsou maso, pšenice, ječmen a brambory. Program podporuje ekonomické aktivity venkova spojené s rozvojem podnikání v zemědělství tím, že se snaží vytvářet nová pracovní místa.

7

European Agricultural Fund for Rural Development

23

Finanční prostředky uvolněné na celé sedmileté období 2006 - 2013 dosahují 3,6 mld. Euro a jsou rozděleny v následujícím poměru:  I. OSA – 840,5 miliónů EUR,  II. OSA - 1946 mil. EUR,  III. OSA – 635,5 mil. EUR,  IV. OSA – 176 mil. EUR 4.1.2.1 OSA I Opatření financovaná z Osy I jsou zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Objem alokovaných finančních prostředků na Osu I činí 22,39 % celkových prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Prioritní oblastí Osy I je potom modernizace zemědělských podniků, kde je opatření zaměřeno na podporu investic, které zlepšují celkovou výkonnost zemědělského podniku za účelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. V živočišné oblasti se jedná zejména o podpory na rekonstrukce stájí, kravínů a jímek. V rostlinné výrobě jsou podporovány například stavby závlahových zařízení. Mezi další oblasti podpory patří například opatření na přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, které se týká zejména podpory výkonnosti zpracovatelských podniků a jejich inovací. Opatření pozemkové úpravy je zaměřeno zejména na řešení problematiky vlastnických vztahů pozemkové držby, nedostatečné zemědělské infrastruktury či absence prvků ekologické stability v krajině. Programy Osy I také podporují zahajování činnosti mladých zemědělců a nabízejí poradenskou činnost. 4.1.2.2 OSA II Osa II se zaměřuje na zlepšování životního prostředí a ochranu krajiny. Její hlavní prioritou je zvýšení biologické rozmanitosti rostlin, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin. Mezi další podpory programu patří ochrana vody a půdy. V rámci programu Osa II jsou také poskytovány následující dotační podpory, které jsou díky poloze Havlíčkobrodska hojně využívány. 24

 LFA – Toto opatření je zaměřeno na podporu zemědělců, kteří hospodaří v méně příznivých oblastech, jakými jsou například hory nebo vrchoviny. Opatření má za cíl zachovat ráz venkovské krajiny (obhospodařovat i louky ve svazích), podporuje systémy šetrné k životnímu prostředí (například nehnojení některých luk v okolí řek), snaží se přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v těchto oblastech a zajistit zemědělcům stabilní výši jejich příjmů. Pokud chce farmář žádat o podporu na louku, která spadá do oblasti LFA musí se zavázat k obhospodařování na dobu 5 kalendářních let. Výše plateb se později odvíjí od stanovených kritérií pro oblasti LFA, mezi které patří například rozdělení na horské oblasti, méně příznivé oblasti (vrchoviny) a dále pak oblasti se specifickým omezením. Výše plateb byla v minulém roce poté v rozmezí 2860 - 3938 Kč/ha.  Natura 2000 – Toto opatření se týká zejména hospodaření v CHKO, kde není z důvodu minimalizace zásahu do okolních přírodních ekosystémů umožněno hnojení. Vzhledem k tomu, že tyto louky zpravidla nenabízí takovou výtěžnost biomasy, hrozilo by, že by je zemědělci mohli přestat obdělávat. Ovšem i tyto louky je potřeba posekat a trávu sklidit, aby mohlo dojít k jejich opětovné obnově, proto je na ně poskytována právě platba Natura 2000. Zemědělci se i zde stejně jako v případě platby LFA zavazují, že budou louku, na kterou byla poskytnuta tato platba obhospodařovat nejméně 5 let.  Agroenviromentální opatření AEO - Dnešní vysoké výnosy jsou z velké části způsobeny hnojením, které musí být určitým způsobem redukováno, protože kdyby se hnojiva dostaly například do spodních vod, nastal by opravdu velký problém. A bohužel nejde jenom o postřiky a jiná hnojiva. Je nutné redukovat i aplikaci močky a kejdy do polí. Ač jsou to přírodní hnojiva, jejich používání ve velkém množství je nebezpečnější než postřik a to málo kdo ví. Proto vznikl balíček opatření AEO jehož cílem je podpora takového hospodaření, které je v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí a krajiny. Samozřejmě je důležité zmínit, že pokud zemědělci závažně poruší nařízení o ochraně přírody, mohou přijít i o dotace. Takže si samozřejmě všichni dávají velký pozor, aby dodržovali agrotechnické lhůty, které jsou velmi hlídané.

25

4.1.2.3 OSA III Osa III podporuje rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastech a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově. Mezi hlavní cíle Osy III patří tvorba pracovních míst, podpora využívání obnovitelných zdrojů energie (v zemědělství se jedná zejména o využívání bioplynových stanic), zlepšení podmínek kvality života ve venkovských oblastech, včetně vzdělávání a informování hospodářských subjektů a v neposlední řadě ochrana kulturních památek. (Informace zmíněné v kapitole 4.1.2 byly čerpány z internetových portálů eagri.cz, online; szif.cz, online.)

4.1.3 Společná organizace trhu Společná organizace trhu (SOT) se dělí na rostlinnou a živočišnou výrobu. V rámci rostlinné výroby se jedná především o dělení na obilniny a olejniny. U živočišné výroby zejména o dělení na hovězí maso, vepřové maso, drůbeží maso a na mléko a mléčné výrobky. Hlavním smyslem společné organizace trhu je regulovat nabídku zemědělských produktů tak, aby nedocházelo k jejímu kolísání, což by mohlo mít později za následek skokové zvyšování popř. snižování cen a neprospívalo by to celkové stabilitě trhu. K zamezení kolísání trhu se využívají nástroje jako produkční kvóty, intervenční nákupy a podpora soukromého skladování, kvóty pro dovoz či vývoz, exportní subvence nebo záruky. Jistě stojí za zmínku, že zavedení produkčních kvót znamenalo pro Českou Republiku takřka zničení cukrovarnického průmyslu. Konkrétně Havlíčkobrodska se produkční kvóty nijak významně nedotkly. V určitých podnicích docházelo k omezení živočišné výroby, ovšem to lze přisuzovat spíše snaze o větší efektivnost a ziskovost, protože z dlouhodobého hlediska je ŽV většinou ztrátová. (Společná organizace trhu - businessinfo.cz, online)

4.1.4 Národní dotace Národní dotace jsou poskytované výhradně ze zdrojů České Republiky, kde prostřednictvím cílených programů přispívá stát k udržení výrobního potencionálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru. V současnosti se velký důraz klade zejména na prvky agroenviromentálního charakteru, jako je například biologická ochrana rostlin, která nahrazuje ochranu chemickou. Dalšími dotovanými programy jsou podpora ozdravování polních a speciální plodin, programy zaměřené 26

proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat a také programy, jejichž výsledky a zisky nelze přímo kvantifikovat a přesto je jejich existence nezbytná. Jedná se například podporu včelařství nebo udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat. (Národní dotace - eagri.cz, online)

5 Zemědělská a.s. Krucemburk, akciová společnost Předchozí blok textu se věnoval teoretickému představení dotací poskytovaných zemědělcům a to zejména v oblasti Vysočiny. Následující praktická část, se bude věnovat konkrétní zemědělské společnosti hospodařící v oblasti Vysočiny a všem aspektům, které souvisejí s touto problematikou.

5.1 Základní údaje o společnosti Zemědělská a.s. Krucemburk, akciová společnost IČO: 60917962 DIČ: CZ60917962 Koželužská 385 582 66 Krucemburk vedená u Krajského soudu v Hradci Králové zapsaná 27. března 1995 Statutárním orgánem společnosti je představenstvo. Společnost řídí volený ředitel z řad představenstva. Předsedou představenstva je Ing. Milan Stránský, místopředsedou představenstva a zároveň ředitelem společnosti je Ing. Jiří Uchytil. Základní kapitál společnosti, který je od jeho navýšení v roce 1996 neměnný, má hodnotu 114 482 000 Kč. Největšími akcionáři jsou Zemědělské družstvo Křížová s podílem ve výši 92 394 000 Kč a Zemědělské družstvo Vojnův Městec s podílem 20 682 000 Kč. Základní kapitál je rozvržen na akcie na jméno ve jmenovitých hodnotách 1 000 Kč, 10 000 Kč a 100 000 Kč. Akcie jsou volně převoditelné mezi akcionáři navzájem a mezi osobami blízkými.

27

Předmět podnikání Hlavním předmětem podnikání je zemědělská výroba, dále pak:  Opravy silničních vozidel  Řeznictví a uzenářství  Opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů  Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence  Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona K datu 31. 12. 2012 společnost hospodařila na výměře 3284 ha zemědělské půdy. Osev byl na výměře 1914 ha zemědělské půdy. Zbytek tj. 1370 ha půdy připadal na trvalé travní porosty typu louky a pastviny. Největší část obhospodařované půdy se nachází v CHKO Ždárské vrchy a Železné hory. Vzhledem k méně příznivým podmínkám k hospodaření a velké svažitosti terénu dosahuje zornění půdy pouze 58%. Společnost se zabývá jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou.

5.2 Údaje o zaměstnancích Zas Krucemburk je jednou z největších zemědělských společností na Vysočině a jako taková zaměstnává i nemalé počty pracovníků. V posledních letech vlivem ekonomické krize a zejména pak díky modernizacím, které podnik provedl, došlo k zeštíhlení pracovního kolektivu a jeho ustálení přibližně na 100 pracovnících. Tabulka 4: Vývoj počtu pracovníků, včetně řídících a nákladů na ně vynaložených organizací v tis. Kč Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Počet pracovníků 143 147 130 133 121 103 101 97

Mzdy 24 235 25 117 26 007 27 529 24 544 22 818 25 112 23 826

Náklady na sociální zabezpečení 8 357 8 645 8 941 9 503 7 722 7 610 8 393 8 151

Sociální náklady 932 916 888 1 372 1 328 825 867 861

Zdroj: Účetní uzávěrky Zas Krucemburk 2005-2012, vlastní úprava 28

Osobní náklady celkem 33 524 34 678 35 836 38 404 33 594 31 253 34 372 32 838

5.3 Trh Zas Krucemburk je podnik zemědělské prvovýroby. Jako takový prodává většinu své produkce velkoodběratelům a pouze zanedbatelnou část svých výrobků nabízí v přímém prodeji. V přímém prodeji společnost prodává zejména pytlované brambory, obilí a maso, které nabízí ve vlastních masnách. Společnost provozovala i mléčné automaty, které byly v důsledku velkých nákladů a nezájmu spotřebitelů zrušeny. Ve středisku Ždírec nad Doubravou společnost provozuje vlastní pneuservis s opravárenskou dílnou, který se zaměřuje zejména na služby zemědělským podnikům a ostatním právnickým osobám.

5.3.1 Odběratelé společnosti K hlavním odběratelům společnosti se řadí následující společnosti: 

Morava – Mlékárenské a odbytové družstvo – Zde je zajímavé, že společnost neprodává své výrobky např. do mlékárny v Hlinsku, která je vzdálená pouze 10 kilometrů od střediska živočišné výroby. Je to zejména kvůli výkupní ceně nastavené mlékárnou v Hlinsku a také díky tomu, že mlékárna spadá pod holding Agrofert, který preferuje výkup od společností, které též vlastní.



RABBIT Trhový Štěpánov, a.s. – Této firmě prodává Zas Krucemburk veškerou produkci kuřat.



Jatky Český Dvůr, spol. s.r.o. – Do této firmy míří většina masné produkce společnosti Zas Krucemburk.



Cerea, a.s. – Tato společnost vykupuje od Zas Krucemburk obilnou produkci. Jedná se o bývalé ZZN.

5.3.2 Dodavatelé organizace Mezi nejdůležitější dodavatele se řadí následující společnosti: 

PC petrol, spol. s.r.o. – Tato firma dodává společnosti Zas Krucemburk veškeré PHM, oleje, maziva, AdBlue.



FIDES AGRO, spol. s.r.o. – Od této firmy nakupuje Zas Krucemburk šrotovaná krmiva pro hospodářská zvířata, doplňky stravy, ale i konzervanty na senáž a siláž. 29



Mydlářka, a.s. – Tato společnost provozuje také zemědělskou výrobu, ovšem specializuje se i na prodej osiv a agrochemie, které Zas Krucemburk odebírá.



Cerea, a.s. – Této společnosti Zas Krucemburk své produkty dodává, ovšem také je od ní odebírá ve formě krmných směsí, osiv a hnojiv.



Agrocentrum ZS, s.r.o. – V poslední době se společnost zaměřila na nákup techniky Massey Ferguson. Tato firma dodává společnosti nové stroje, náhradní díly a poskytuje komplexní servis.

5.4 Konkurenti organizace Konkurenci v zemědělství nelze vnímat zcela stejně jako v jiné tržní sféře. Zemědělské podniky v ČR spolu většinou spíše kooperují, než aby si konkurovaly. Ke konkurenčnímu boji mezi nimi dochází většinou pouze v případech, kdy bojují o dlouhodobé nájmy polí a konkurují si výší nabídek nabízených nájmů. Jako konkurenci pro české zemědělce lze vnímat farmáře ze zemí EU a z nich zejména pak polské farmáře, kteří vyrábějí totožné zboží jako zemědělci v ČR, ovšem za daleko nižší cenu. Jistě to souvisí s rozvinutostí státu a počtem lidí, kteří v zemědělství pracují. V Polsku jsou i v dnešní době obrovské státní podniky, které jsou dotované nejen EU, ale přímo i státem, mohou si dovolit kupovat nejmodernější stroje a tak chrlit zemědělskou produkci masově a to i díky obrovské rozloze jejich polí a nutnosti minimálních přejezdů techniky, které šetří náklady. Kontrastem k tomu jsou potom polští farmáři hospodařící se 40 let starou technikou, která je dávno za hranici životnosti. V ČR tyto kontrasty nenajdeme.

5.5 Poslání podniku a vize do budoucna Zas Krucemburk je tradičním výrobcem zemědělských komodit na Vysočině. I nadále chce podnik držet vysokou kvalitu své produkce a služeb a s tím spojenou spokojenost svých odběratelů a zaměstnanců.

5.5.1 Vize  Práce s nejmodernější zemědělskou technikou na trhu a s tím spojené snižování nákladů.

30

 Investování do obnovy starých zemědělských staveb a výstavba nových.  Sledování moderních trendů v zemědělství a jejich následování.  Zaměstnávání a práce s kvalitními pracovníky, kteří si jsou vědomi toho, že mají v ruce techniku za několik milionů a podle toho se k ní chovají.  Neustálé zkvalitňování logistiky podniku a s tím spojené snižování nákladů.  Vybavení strojů GPS moduly pro přesnější a efektivnější práci. Některé z vizí začala společnost již naplňovat. Před dvěma lety začala výrazně obnovovat strojový park, v čemž stále pokračuje. Byla postavena nová peletizační linka na výrobu agropeletek ze sena a řepkové slámy. Ve výstavbě je bioplynová stanice, která by měla být spuštěna ve druhé polovině roku 2013. Společnost se také pustila do postupné rekonstrukce starých kravínů. Před 5 a 12 lety byly také postaveny dva zcela nové na místo rekonstrukce starých, které již svou kapacitou nevyhovovaly.

5.6 Základní strategie podniku Hlavními tématy dnešního zemědělství jsou péče o půdu, snižování nákladů a investice do nových staveb. Pokud chce být zemědělský podnik úspěšný, musí se dříve či později začít těmto tématům věnovat. Díky tomu, že se podnik kvalitně stará o svou půdu, tak má zpravidla vyšší výnosy, které generují vyšší zisky. Pokud má podnik zisk, může zakoupit větší a výkonnější stroje, které později šetří náklady. Za ušetřené prostředky je posléze podnik schopen např. zrekonstruovat stávající nebo stavět nové zemědělské objekty popř. můžou být využity k nákupu zemědělské půdy. Zas Krucemburk se těmito trendy již řídí. V posledních letech společnost omlazuje a doplňuje svůj strojový park. Stroje jsou kupovány zejména s důrazem na ekonomiku provozu. Velký důraz je kladen i na utužení půdy, které stroje způsobují. Proto v Zas Krucemburk zvolili taktiku nakupování dražší, ovšem kvalitnější techniky, která je velmi šetrná k půdě. Například na nové návěsy byly pořízeny místo klasických pneumatik, pneumatiky nízkotlaké, které jsou dražší o desítky tisíc, ovšem ve výsledku díky menšímu utužení půdy po jejich přejezdu přinášejí užitek v podobě vyšších výnosů komodit. Díky tomu, že mají pneumatiky na poli daleko nižší valivý odpor, rapidně šetří

31

PHM. Mnoho zemědělských podniků těmto tématům ani v dnešní době nevěnuje pozornost, což je velkou chybou. V Zas Krucemburk se začaly hodně řešit i náklady na přepravenou tunu materiálu. Díky investicím do nových návěsů jsou nyní schopni odvést jedním traktorem dvojnásobné množství například senáže, než tomu bylo možné v minulosti. Samozřejmě zde platí rovnice, že čím více odvezu najednou, tím levnější bude má výsledná produkce a všechny ušetřené finanční prostředky bude možné později investovat do něčeho jiného.

6 Zhodnocení hospodaření Zemědělské a.s. Krucemburk, akciové společnosti z ekonomického pohledu 6.1 Zhodnocení hospodářských výsledků Jak již bylo uvedeno, Zemědělská a.s. Krucemburk je jednou z největších zemědělských společností hospodařících na území Vysočiny. Vzhledem ke klimatickým a půdním podmínkám Vysočiny a i struktuře hospodaření, kde společnost dělá jak rostlinnou, tak živočišnou výrobu je takřka jisté, že nikdy nebude generovat zisk srovnatelný s hospodáři z oblastí Moravy a Hané, kteří nedělají nákladnou živočišnou výrobu a pěstují extrémně výnosné plodiny typu cukrové řepy (Haná) a kukuřice na zrno (Morava). Tabulka 5: Náklady, Výkony a HV po zdanění generované Zas Krucemburk v tis. Kč Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Náklady celkem

Výkony včetně mimořádných výnosů

147 111 152 953 158 411 167 536 191 705 174 534 165 440 190 980 195 259

155 814 158 423 163 145 172 203 185 399 175 564 167 527 196 046 197 449

Hospodářský výsledek na účetní období 8 703 5 467 4 734 4 667 -6 306 1 034 1 767 5 116 2 190

Zdroj: Účetní uzávěrky společnosti Zas Krucemburk 2004-2012, vlastní úprava

32

V tabulce číslo 5 je přehled hospodářských výsledků, které generovala společnost od roku, kdy Česká Republika přistoupila k SZP. Zajímavé je, že společnost dokázala generovat vysoký zisk i v roce 2004, kdy ještě neměla nárok na evropské dotace, ty začaly proudit českým podnikům až od roku 2005 (respektive byly přiznány v listopadu roku 2004). Dále je patrné, že i sektor zemědělství zasáhla ekonomická krize a společnost v roce 2008 vykázala ztrátu převyšující 6 milionů korun. Tato ztráta byla krytá z rezervního fondu. Jak je patrné již z tabulky číslo 4 došlo v tomto roce i k propouštění. Pokud se podíváme na hospodářské výsledky let 2011 a 2012 můžeme si všimnout propadu v roce 2012. Tento fakt je způsoben tím, že rok 2011 byl nejlepším rokem v historii českého zemědělství, naopak v roce 2012 zasáhlo Českou Republiku extrémní sucho, které se samozřejmě projevilo na sklizni. Dalším faktorem, který velmi ovlivňuje hospodářský výsledek z roku 2012, jsou neustále zvyšující se náklady na provoz zemědělských strojů. K 31. 12. 2012 měl účet výsledek hospodaření z minulých let, který obsahuje jak nerozdělený zisk z minulých let, tak neuhrazenou ztrátu z minulých let, kladný zůstatek ve výši 17 374 tis. Kč. Tabulka 6: Struktura hospodářských výsledků v letech 2007 - 2012 v tis. Kč. Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Úsek rostlinné výroby

4 875

2 984

-4 023

-4 667

-8 851

1 777

Úsek živočišné výroby

1 304

-4 899

-3 003

5 278

9 205

421

-232

158

6 820

-590

1 305

1 398

-1 285

-2 134

1 240

1 746

3 457

-1 406

Úsek technických služeb Správní úsek vč. Obchodních činností

Zdroj: Účetní uzávěrky společnosti Zas Krucemburk 2007 - 2012, vlastní úprava Tabulka 6 porovnává strukturu hospodářských výsledků za poslední léta. Na první pohled jsou zajímavé velké ztráty v rostlinné výrobě v letech 2009 – 2011. Není to ovšem způsobeno tím, že rostlinná výroba je ztrátová, právě naopak. Rostlinná výroba je ta, která v mnoha podnicích živočišnou výrobu dotuje. Tento fakt je z větší části způsoben vnitropodnikovým účetnictvím. Po přechodu na nový účetní program začala Zas Krucemburk účetně zaznamenávat operace, které svou podstatou patří do živočišné 33

výroby, do výroby rostlinné. Jsou to zejména náklady na sklizeň trvalých travních porostů, které rok od roku stoupají vzhledem ke stále rostoucím cenám pohonných hmot a údržbě strojů. Dle pravidel SZP pro poskytování dotací musí podnik zajistit, aby po 31. říjnu nebyl travní porost vyšší než 30 cm, to samozřejmě znamená obdělat kvalitní porost minimálně třikrát ročně. Louky, na které se vztahuje platba LFA musí být minimálně jednou ročně spaseny nebo dvakrát posečeny. V méně příznivých oblastech často nastává problém s tím, že musí být posekány i louky, na kterých viditelně není takřka žádná hmota, ovšem i ta musí být z louky odvezena, což není při dnešních cenách pohonných hmot a nákladech na moto-hodinu velkých strojů zrovna levné. Pokud by došlo k tomu, že by podnik louky neposekal a zároveň je měl vedené v LPIS a dostával na ně dotace, s největší pravděpodobností by došlo k jejich krácení na další kalendářní rok. Kontrola tohoto plnění je prováděna satelitně a to s velkou přesností. Jak je z tabulky dále patrné, došlo v roce 2012 k zpřesnění účetních modulů využívaného účetního programu a celkový obraz je již nyní reálný i na první pohled.

6.2 Úvěrové zatížení společnosti Tabulka 7: Vývoj úvěrového zatížení společnosti v letech 2004 – 2012 v tis. Kč Rok

Běžné bankovní úvěry

Dlouhodobé bankovní úvěry

Celkem

2004

6 350

26 901

33 251

2005

10 355

25 929

36 284

2006

11 175

39 815

50 990

2007

20 000

103 539

123 539

2008

19 080

97 532

116 612

2009

14 280

87 803

102 083

2010

18 604

78 500

97 104

2011

13 718

99 155

112 873

2012

17 798

129 616

147 414

Zdroj: Účetní uzávěrky společnosti Zas Krucemburk 2004-2012, vlastní úprava Po vstupu České Republiky do EU začala společnost Zas Krucemburk intenzivně investovat do obnovy celého podniku a to zejména do nových zemědělských staveb. 34

V současné době je dluhové zatížení společnosti již poměrně značné. Původ dluhů, které vznikly zejména díky investování, můžeme spatřit i v politice EU, která vždy v určitých

časových

intervalech

podporovala

výstavbu

pouze

určitých

typů

zemědělských staveb, na které poskytovala výhodné dotace. První investiční dotaci dostala společnost již v roce 2005. Šlo o dotaci z operačního programu nákupu zemědělské techniky. Jednalo se o relativně menší částku lehce přesahující 4 miliony korun. Z této částky byl částečně financován nákup nového traktoru, řezačky a manipulátoru. Úvěr na tyto stroje byl ve výši 8,2 milionu Kč. Zásadní zlom přišel v roce 2007, kdy společnost investovala do staveb nové dojírny a jímky. Na jejich výstavbu byl poskytnut úvěr od KB, a.s. Praha v celkové výši 44 700 000 Kč. V roce 2012 zbývalo společnosti z této částky splatit ještě 18 660 000 Kč. Úvěr je splatný v roce 2016. Do dluhového zatížení se v roce 2007 promítl i závazek EU zaplatit částku v přibližné výši 17 300 000 Kč, která byla také použita na financování stavby dojírny a jímky. Tato částka byla proplacena až v roce 2008 formou mimořádné splátky. Evropská unie tedy stavbu za přibližně 62 milionů korun zafinancovala z cca 28%. Další velkou investicí, kterou podnik provedl v roce 2007, byla stavba posklizňové linky, na kterou byl poskytnut úvěr od GEMB Praha a.s. ve výši 31 milionů korun, splatný v roce 2022. V roce 2008 došlo k optickému snížení dluhu o 7 milionů korun, prakticky však dluh společnosti narostl. Bereme v úvahu, že faktický dluh v roce 2007 byl 106 milionů korun, protože závazek v podobě 17,3 milionu korun měla proplatit EU. Dluh v roce 2008 narostl zejména díky další investici do posklizňové linky a nákupu obchodního podílu v zemědělské společnosti, která zkrachovala. Další velké investice provedla společnost v roce 2011, kdy došlo k výstavbě nových silážních žlabů, jímky a k rekonstrukci a modernizaci velkokapacitního teletníku. Úvěrové zatížení těchto staveb přesahuje 23 milionů korun. I rok 2012 se nesl ve znamení velkých investic, bylo zakoupeno množství nové zemědělské techniky, postavena peletizační linka a zahájena stavba bioplynové stanice. Úvěrové zatížení společnosti oproti roku 2011 vzrostlo o 34,5 milionu korun. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 došlo v areálu bioplynové stanice pouze k výstavbě silážních jam, jímky a potřebným terénním úpravám a vlastní bioplynová stanice se

35

začala stavět až v letošním roce, dojde k dalšímu úvěrovému navýšení přibližně o 45 milionů korun. Vzhledem k výši úvěrů, které společnost Zas Krucemburk má, jsou některé její objekty a pozemky zatížené zástavním právem. Na konci roku 2012 činila souhrnná výše zástavního práva 24 091 tis. Kč. I přes vysokou výši úvěrového zatížení splácí své úvěry Zas Krucemburk včas a za celou historii společnosti se ještě nikdy nestalo, že by muselo být zástavní právo bankou uplatněno. Z tabulky je také patrné, že v roce 2011 činilo úvěrové zatížení společnosti v poměru k vlastnímu kapitálu8 76,26%. V roce 20129 to bylo již 97,25%. Ideální úvěrové zatížení by mělo být maximálně kolem 50%. Při předpokladu, že na konci účetního období 2013 bude mít Zas Krucemburk úvěry v celkové výši cca 185 milionů korun, bude úvěrové zatížení vlastního kapitálu přibližně 125%. Takto vysoké úvěrové zatížení je již velmi nebezpečné například z důvodu možné neschopnosti splácet úvěry v letech menší úrody.

8 9

Vlastní kapitál společnosti k 31. 12. 2011 = 147 996 000Kč Vlastní kapitál společnosti k 31. 12. 2012 = 151 558 000 Kč.

36

Tabulka 8: Porovnání dlouhodobých úvěrů Zas Krucemburk v letech 2011 a 2012 v tis. Kč

Dlouhodobé bankovní úvěry

Účel

Celkem

2011

zemědělská technika dojírna jímka základní stádo pozemky pozemky posklizňová linka posklizňová linka nákup obchodního podílu nákup pozemků nákup pozemků traktor diskový žací mačkač silážní žlaby nákup pozemků silážní žlaby a jímka nákup pozemků traktor a přepravník balíků přepravník balíků velkopacitní teletník rozmetadla silážní žlab - motor krmný vůz peletizační linka návěsy Krampe silážní žlaby a hala traktor MF 8680 traktor MF 7499 stáj Safari x

2012

2 357 1 445 20 184 15 780 3 684 2 880 495 75 1 282 1 230 1 463 1 381 22 540 20 380 6 530 6 410 2 342 338 1 467 1 387 802 700 2 789 2 275 767 643 5 294 4 510 1 521 1 330 9 000 8 700 970 859 2 397 1 900 271 219 9 000 8 700 0 1 385 0 1 808 0 990 0 5 344 0 1 400 0 30 206 0 3 260 0 2 147 0 1 934 95 155 129 616

Meziroční Splatnost splátka 912 4 404 804 420 52 82 2 160 120 2 004 80 102 514 124 784 191 300 111 497 52 300 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14 013

2014 2016 2016 2013 2026 2027 2022 2022 2013 2027 2018 2016 2017 2017 2018 2020 2019 2016 2016 2020 2018 2016 2018 2018 2018 2022 2018 2017 2017 x

Zdroj: Účetní uzávěrky společnosti Zas Krucemburk 2011 - 2012, vlastní úprava Nemyslím si, že je myšlenka investování zejména do staveb, které mají životnost většinou vyšší než 50 let špatná, ovšem zastávám názor, že by společnost neměla provádět tyto masivní investice najednou. Jak jsem zmínil již pod tabulkou číslo 7, takto vysoké úvěrové zatížení sebou nese již poměrně hodně rizik a velmi snadno by se 37

mohlo obrátit proti společnosti. Jak vidíme z tabulky číslo 8, společnost v roce 2012 splatila 14 milionů korun z dlouhodobých úvěrů, ovšem její dlouhodobé úvěry vzrostly o dalších 34,46 milionu korun, je tedy velmi pravděpodobné, že splátky v roce 2013 narostou nejméně na 17 milionů Kč. Tabulka 9: Splatnost dlouhodobých úvěrů Zas Krucemburk Splatnost Částka

2013

2014

2016

2017

2018

413 1 445 24 862 9 234 14 409

2019

2020

2022

2026

2027

859 17 400 56 996 1 230 2 768

Zdroj: Účetní uzávěrka společnosti Zas Krucemburk 2012, vlastní úprava Větší problém spatřuji v úvěrech krátkodobých. Díky jejich výši se domnívám, že má společnost problém s likviditou a splatnost závazků, ať už krátkodobých nebo dlouhodobých, řeší krátkodobými bankovními úvěry, debety apod. což není z dlouhodobého hlediska správné. Samozřejmě je nutné brát v potaz fakt, že se jedná o zemědělskou společnost, kde se do příjmů razantně promítá sezónnost výroby, ovšem výdaje má společnost celoročně. Tabulka 10: Krátkodobé úvěry společnosti Zas Krucemburk Účel Běžné bankovní úvěry Debet

2011

oběžné prostředky – KB, a.s. Praha oběžné prostředky – GEMB a.s., Praha KB, a.s. Praha OBERBANK

2012

Meziroční Splatnost splátka

4 200

6 200

x

6 780 2 292 4 446

5 230 1 025 5 343

x x x

2012/13 bez omezení 2012/13 2012/13

Zdroj: Účetní uzávěrky společnosti Zas Krucemburk 200 - 2012, vlastní úprava

38

6.3 Přehled majetkových účastí Zas Krucemburk Tabulka 11: Přehled majetkových účastí Zas Krucemburk v jiných společnostech Druh CP akcie vklad do společnosti akcie akcie vklad do společnosti vklad do společnosti akcie vklad do společnosti vklad do společnosti vklad do společnosti vklad do společnosti obchodní podíl

Hodnota CP v tis. Kč, k 31. 12. 2012 9 8 11 246 1 697 121 10 19 2 14 31 7 982

Emitent AGB Praha, a.s BKŽ s.r.o., Chrudim Agrofarm a.s., Žďár n.S Agroslužby Žďár n.S., a.s. Zeměděl.služby Hlinsko v.Č.,s.r.o EUROGEN, s.r.o. H. Brod Obilnářská unie Odbytové družstvo Brodsko Havlíčkův kraj Odbytové družstvo Hlinsko Morava, ml. odb. družstvo Vyškov Statek Horní Studenec

% podíl na ZK 0,00 0,00 0,00 0,54 33,00 12,50 0,01 33,33 5,55 25,00 24,80 100,00

Zdroj: Účetní uzávěrka společnosti Zas Krucemburk 2011, vlastní úprava Z obchodního a strategického hlediska do budoucna je pro Zas Krucemburk nejdůležitější obchodní podíl ve Statku Horní Studenec. Tuto společnost, která byla v krachu, koupila Zas Krucemburk v roce 2008. Statek, který je společností s ručením omezeným, nebyl zrušen a je nadále veden jako samostatná společnost, která vede vlastní účetnictví a samozřejmě také dostává dotace. Sídlo společnosti bylo převedeno a Statek HS nyní sídlí na stejné adrese jako Zas Krucemburk. Z ekonomického hlediska bylo dle mého názoru zachování statku velmi dobrým rozhodnutím. Pokud by Zas Krucemburk koupenou společnost zrušila a veškerý majetek a pronajímané polnosti převedla pod vlastní agendu, došlo by ke krácení dotací. Jde o to, že maximální poskytnutá částka přímých plateb může být ve výši 300 000 EUR10. Pokud má společnost nárok na vyšší platbu dochází k tzv. modulaci a veškeré platby nad 300 000 EUR jsou kráceny o 4%. Zas Krucemburk je již sama o sobě velkou společností, na kterou se modulace vztahuje a pokud by pod svá křídla převedla další stovky hektarů, došlo by již k výraznému krácení dotací v řádech statisíců. Z tohoto důvodu si myslím, že bylo zachování Statku Horní Studenec velmi 10

Sazba roku 2012, která je každoročně vyhlašovaná nově, zpravidla se však nemění a pro české zemědělce je důležitý zejména přepočtený kurz Eura a vyhlášená procentní sazba.

39

chytrým rozhodnutím. Po převedení pod správu Zas Krucemburk začal statek také vykazovat zisky. V roce 2012 statek generoval zisk 1 093 000 Kč.

6.4 Vliv dotací na hospodaření společnosti Tabulka 12: Přehled poskytnutých dotací Zas Krucemburk v letech 2005-2012 v tis. Kč Rok Investiční dotace

2005 4 266

2006

2007

2008

x

17 329

x

2009

2010

2011

2012

2 348

x

x

2 179

Provozní dotace Jednotná platba na plochu

6 639

8 773

9 716

10 617

12 386

13 488

15 386

17 234

Doplňkové přímé platby

3 071

7 722

7 906

7 364

6 406

3 732

1 409

x

Vyrovnávací příspěvek

6 625

6 330

5 966

5 687

5 526

Dotace v rámci AEO

3 854

3 568

3 684

3 664

3 967

3 837

3 431

3 632

Ostatní účelové dotace

2 492

1 226

998

1 398

1 610

2 640

3 755

1 944

1 973

940

431

286

229

161

324

624

x

x

x

x 5 370

5 077

5 143

29 228

29 382

30 756

Dotace k úrokům na poskytnuté investiční úvěry Platba na méně příznivé oblasti Celkem

x 28 920

28 559

46 030

29 016

32 472

x

x

x

Zdroj: Účetní uzávěrky společnosti Zas Krucemburk 2004 - 2012, vlastní úprava Z hlediska hospodaření společnosti jsou poskytnuté dotace zcela zásadní. Pokud si vzpomeneme na tabulku číslo 5 a hospodářské výsledky generované společností Zas Krucemburk je evidentní, že bez dotací by byla společnost každoročně ve vysoké ztrátě. Důležitou informací je také to, že poskytnuté dotace jsou pro společnost příjmy, ze kterých musí zaplatit daň.

6.4.1 Investiční dotace Jak vidíme v tabulce číslo 12, v průběhu let se společnosti podařilo několikrát dostáhnout na investiční dotace. Investiční dotace se od provozních liší jedním zásadním způsobem a to tím, že musí být použity k přesně definovanému účelu. Společnosti jsou také přiznány až v době, kdy je jisté, že dojde k realizaci zamýšleného záměru. Společnost tyto dotace pak zpravidla využije jako mimořádnou splátku úvěru, která je v rámci smlouvy o úvěru předem dohodnutá.

40

Jak již bylo zmíněno, první investiční dotace byla společnosti přiznána v roce 2005 z operačního programu nákupu nové zemědělské techniky. Z této částky byl částečně uhrazen nový traktor, řezačka, kombajn a manipulátor. Zbylou částku společnost doplácí formou úvěru, který má, jak vidíme v tabulce číslo 8 splatnost v roce 2014. Původně byl úvěr splatný v roce 2011 ovšem díky dokoupení další zemědělské techniky o dva roky později, byl původní úvěr refinancován a jeho splatnost prodloužena až do roku 2014. V roce

2007

byla

společnosti

poskytnuta

investiční

dotace

v celkové

výši

17 329 tis. Kč. První část dotace poskytnutá na stavbu jímky na kejdu byla ve výši 5 088 tis. Kč. Druhá část dotace byla poskytnuta na stavbu stáje a dojírny a byla ve výši 12 241 tis. Kč. V roce 2009 byly poskytnuty investiční dotace na porodnu krav, technologii skladu obilovin a na vakuovou narážku v celkové výši 2 348 tis. Kč. V roce 2012 byla poskytnuta investiční dotace na peletizační linku a to ve výši 2 179 tis. Kč. V poměru k celkové ceně peletizační linky, která činí necelých 8 milionů korun je poskytnutá dotace poměrně vysoká. Je to proto, že agropelety jsou vyráběné z obnovitelných zdrojů a spadají do tzv. zeleného topiva, proto je snaha EU tyto projekty podporovat. V roce 2013 bude poskytnuta investiční dotace ve výši 14 milionů Kč na výstavbu bioplynové stanice.

6.4.2 Provozní dotace Naprosto zásadní pro celkové hospodaření společnosti jsou dotace provozní. U těchto dotací není nijak určeno, na co musí a na co nesmí být použity. Společnost z nich financuje vlastní provoz. Dotace mohou být použity na nákup nafty, stejně tak z nich může být pořízen například nový pracovní stroj nebo zaplacena splátka úvěru. Výjimku u provozních dotací tvoří pouze dotace poskytnuté na úroky k investičním úvěrům, u kterých je striktně dáno, že mohou být použity pouze na zaplacení úroků. Společnost Zas Krucemburk využívá provozní dotace zejména na splátky úvěrů, dále pak k nákupu hnojiv, chemických přípravků a pohonných hmot. Z dotací jsou částečně financovány i nákupy nové zemědělské techniky. Jak jsme si mohli všimnout v tabulce 41

číslo 8, byl například na traktor MF 8680 poskytnut úvěr ve výši 3 260 tis. Kč, ovšem celková cena traktoru přesahovala 4 miliony Kč. Část stroje byla zaplacena právě z provozních dotací.

6.5 Bioplynová stanice V poslední dekádě se bioplynové stanice staly takřka fenoménem moderního zemědělství. Je tomu zejména proto, že zemědělci jsou schopni relativně levně a v dostatečné míře vyprodukovat komodity, které bioplynová stanice potřebuje ke svému provozu. Stavbě bioplynových stanic také velmi nahrává samotná SZP, která podporuje tržní chování zemědělců. K datu 31. 12. 2012 bylo v České Republice v provozu 481 bioplynových stanic s instalovaným výkonem 363,24 MW. V roce 2012 bylo celkově vyrobeno 1406 GWh elektřiny. Podíl na obnovitelných zdrojích energie byl 15,9%. Největší podíl na OZE11 mají vodní elektrárny (2213,2 MW) spolu s elektrárnami fotovoltaickými (2033,3 MW). Určitým paradoxem je, že například elektrárna Temelín vyrobila v roce 2012 více než 2x tolik elektřiny než všechny elektrárny zařazené do programu OZE. (czba.cz, online 2012)

6.5.1 Princip fungování bioplynové stanice Většina lidí už o bioplynových stanicích slyšela, ovšem jen velmi málo z nich ví, na jakém principu tyto stanice vlastně fungují. Již název napovídá, že tyto stanice vyrábějí bioplyn. Tento plyn vzniká díky kvašení vstupních surovin v tzv. fermentoru. Proces kvašení je defakto nekonečný, denně se do fermentoru dodává nová směs a směs vykvašená, která se nazývá fugát, z fermentoru průběžně odtéká. Vstupní surovina ve fermentoru zůstává po dobu 60 až 70 dní. Kvašení probíhá při stálém míchání za teploty přibližně 35 stupňů Celsia. Po vzniku je plyn zbaven síry a dalších nepotřebných látek a přes kompresor je pod velkým tlakem poslán směrem ke kogenerační jednotce. Kogenerační jednotka poté pomocí spalování plynu vyrobí elektrickou energii a teplo. Elektrická energie je poslána do transformátoru, převedena na síťové napětí a poslána do sítě. Teplo, které v tomto procesu vznikne, bývá využíváno pro vytápění vepřínů, sušáren, hal pro kuřata a samozřejmě může být pomocí teplovodů rozvedeno do 11

Obnovitelné zdroje energie

42

nejbližší obce a vytápět tak například obecní stavby. Protože je teplo defakto odpadním produktem je velmi levné. Stavba teplovodů je bohužel extrémně nákladná.

6.5.2 Základní typy bioplynových stanic 6.5.2.1 Mokrá forma V České Republice jsou ve většině zastoupeny bioplynové stanice tzv. mokré formy. Mokrá forma znamená, že vstupní suroviny mají sušinu maximálně 12% a výsledný mix je tedy tekutý. Hlavními vstupními surovinami jsou kravská nebo prasečí kejda, někdy doplněná o vodu, smíchaná s kukuřičnou, žitnou, čirokovou aj. siláží. Využití travních senáží případně hnoje je krajně neefektivní a dokonce může způsobit technické problémy stanice. 6.5.2.2 Suchá forma Tyto bioplynové stanice jsou v České Republice poměrně nové. Zatím jsou na našem území pouze tři a čtvrtou staví Zas Krucemburk. Název suchá forma vznikl proto, že se do této bioplynové stanice jako surovina nepoužívá kejda a vstupní surovina je tedy pevná. Mezi vhodné suroviny se řadí kukuřičná siláž, travní senáž, hnůj, sláma. Může být použit i komunální12, zemědělský a potravinářský odpad. Velice nevhodné je použití kejdy, kalů z čističek odpadních vod nebo jatečních zbytků. 6.5.2.3 Komunální bioplynová stanice Tyto stanice jsou koncipovány na zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Hlavní myšlenkou těchto stanic je zejména zaměření se na odběr bioodpadu od obcí, které mají na svém území umístěné tzv. bio-kontejnery popř. skládky bioodpadu. Pro obě strany se jedná o výhodný obchod, protože obce se zbaví odpadu a provozovatel bioplynové stanice relativně snadno a za minimální náklady získá svojí základní surovinu. V některých případech velké obce dokonce sami takovouto stanici provozují. Provozovatelé komunálních bioplynových stanic jako vstupní surovinu dále používají vybrané druhy jatečních zbytků a odpady z potravinářské výroby, kaly z čističek odpadních vod, dokonce i papír nebo piliny. Důležitým faktorem je, že v žádném ze zbytků nesmí být jakékoliv chemické prostředky. Odpad také prochází 12

Není možné využít stejný komunální odpad jako v komunální bioplynové stanici. Je možné využít pouze odpady jako je posekaná tráva, shrabané listí, shnilé plody ovocných stromů apod.

43

před vlastním vstupem do bioplynové stanice tepelným zpracováním, aby došlo k zneškodnění možných choroboplodných zárodků.

6.5.3 Výhody a nevýhody bioplynových stanic Hlavním důvodem proč jsou bioplynové stanice stavěny, jsou samozřejmě příjmy z nich. Pokud by byla stavba bioplynové stanice nerentabilní, málokdo by o její stavbě uvažoval. Při největším boomu před cca 5 lety docházelo z důvodu zelené politiky Evropské unie k masivnímu dotování výstaveb bioplynových stanic. V EU totiž prošlo nařízení, že 20% energie, kterou stát spotřebuje, bude muset být energie z obnovitelných zdrojů. Díky tomu, že výkup zelené energie je také dotován, rázem se bioplynová stanice jevila jako velmi vhodná investice k zajištění slušných budoucích příjmů, které by později mohly krýt ztrátovou výrobu např. v letech, kdy bude špatná úroda. Další výhodou je snížení zápachu z exkrementů hospodářských zvířat. Kejda, potom co projde fermentačním procesem, totiž tuto vlastnost ztrácí a díky tomu, že je v ní vmíchána i kukuřice stává se z tohoto výstupu vysoce kvalitní nezapáchající hnojivo, které je paradoxně ještě kvalitnější než kejda samotná. To samé platí i o pevném hnojivu, které vznikne po suchém procesu. Dalším přínosem je možnost prodeje vzniklého tepla obecním úřadům, popř. jednotlivým domácnostem. Samozřejmě i bioplynové stanice mají své nevýhody. Bioplynová stanice se musí naplnit a průběžně se musí také vyvážet, tím pádem dojde k vysokému zvýšení zemědělské dopravy v místě bioplynové stanice. Pokud je bioplynová stanice postavena blízko obytné zástavby může obyvatelům vadit zápach z nezpracované kejdy. Další nevýhodou pro běžné obyvatelstvo je samozřejmě to, že je zelená energie dotovaná státem a tím pádem se na zisku bioplynové stanice podílí všichni spotřebitelé elektrické energie. Bioplynová stanice ovšem může skýtat nevýhody i samotnému provozovateli. Pokud si podnik neuvědomí náročnost logistiky stanice a to, že BPS mokré formy, kterých je v ČR naprostá většina, potřebuje vysoce kvalitní vstupní komoditu, může to podnik dovést až ke krachu. Pokud totiž podnik nedokáže zabezpečit sklizeň kukuřice včas a v odpovídající kvalitě, s největší pravděpodobností se to projeví na sníženém výkonu stanice, která nebude generovat takový zisk, jaký byl očekáván. S tím bude samozřejmě souviset neschopnost podniku splácet dluh bance, kterou tyto okolnosti zajímat nebudou. Příkladem výše popsaného může být například společnost Sugal spol. s.r.o., která je díky bioplynové stanici v konkurzu. 44

6.5.4 Bioplynová stanice Zas Krucemburk Společnost Zas Krucemburk podala žádost na stavbu bioplynové stanice v roce 2011. Tato žádost byla stavebním úřadem schválena a společnost dostala povolení na stavbu bioplynové stanice o výkonu 1 MW. Vzhledem k výsledné ceně a návratnosti investice se společnost po analýzách rozhodla, že výkon stanice bude snížen na 0,549 MW. Výkupní cena elektrické energie včetně zelených bonusů bude 3 890 Kč za MWh. Celkové náklady na výstavbu bioplynové stanice, včetně sušících hal, skladů plynu a silážním jam jsou 102 milionů korun. Náklady na realizaci samotné bioplynové stanice jsou 68 milionů korun. Evropská unie poskytuje dotace pouze na stavbu samotné BPS nikoliv na stavby nutné pro skladování materiálu. Investiční dotace poskytnutá Evropskou unií na stavbu BPS je ve výši 14 milionů korun. Z hlediska nákladů na samotnou BPS se EU podílí na stavbě z 20,58%. Podíl na celkových nákladech činí 14,28%. Předpokládaná návratnost investice je 12 - 15 let. Suchou formu bioplynové stanice společnost zvolila zejména proto, že má mnoho luk, které při třetí seči mulčuje a travní hmota tím pádem zůstává na poli. Záměr je tedy takový, že bude travní hmota ze třetích sečí místo mulčování svážena do bioplynové stanice. Dále bude přidáno určité procento hnoje a kukuřice. Vzhledem k tomu, že má společnost 4 velké zásobníky na kejdu, nebude problém určité množství hnoje dodat do BPS místo jeho rozhozu po poli. Funkci hnoje na poli nahradí kejda, u které se akorát omezí její vyvážení na louky, kde je ve finále stejně skoro zbytečná. Teplo, které bioplynová stanice vyprodukuje, bude využíváno k vytápění prasečáků a hal s kuřaty. Hlavní využití bude toto teplo mít při sušení vyfermentované směsi, ze které budou po jejím vysušení vyrobeny agropelety. Z ekonomického hlediska se očekává velmi vysoká efektivnost tohoto provozu a to proto, že agropelety budou vyráběny defakto z odpadního a již jednou použitého materiálu.

7 Zhodnocení hospodaření Zemědělské a.s. Krucemburk, akciové společnosti z pohledu logistiky Z pohledu hospodaření zemědělské společnosti je ze všeho nejdůležitější její logistika. Vzhledem k tomu, že většina zemědělských společností je prostředím a podmínkami, ve kterých hospodaří a tím pádem i potřebou strojů natolik specifická, neexistuje žádný 45

univerzální logistický model, který by mohl být úspěšně aplikován všude. Vedení každého zemědělského podniku musí při nákupu každého stroje kalkulovat nejméně pět až deset let dopředu a svou investici si velmi rozmyslet. Pokud totiž dojde ke špatnému rozhodnutí například při nákupu traktoru, zpravidla se na něj nabalí velké množství dalších špatných rozhodnutí, které vzhledem k velké finanční náročnosti nákupů zemědělské techniky nelze moc snadno zvrátit. Ve svých dalších úvahách se budu věnovat nákupům zemědělské techniky, které společnost Zas Krucemburk provedla v minulých třech letech a okomentuji, proč se domnívám, že některá rozhodnutí byla z logistického pohledu, dle mého názoru, horší.

7.1 Nákupy strojů 7.1.1 Rok 2010 Po dlouhých letech neinvestování do strojového parku zakoupila společnost Zas Krucemburk na podzim roku 2010 traktor Massey Ferguson 8670 o výkonu 320 koní. Do té doby byly v podniku 4 těžké kolové traktory a to s výkonovým rozpětím 190 až 210 koní. Traktor se v roce 2010 již do žádných prací zapojit nestihl. Současně s traktorem byl pořízen i diskový podmítač Lemken o záběru 6 metrů. Tento podmítač potřebuje pro své správné fungování v podmínkách Vysočiny nejméně traktor o výkonu 270 koní.

7.1.2 Rok 2011 Na jaře byla pořízena žací trojkombinace Kuhn o záběru 9 metrů. Tento stroj potřebuje ke svému správnému fungování traktor od výkonu 170 koní, ideální je potom traktor s výkonem 240 koní. U tohoto stroje je nutné, aby měl traktor přední vývodový hřídel. V první polovině roku byl také zakoupen traktor Massey Ferguson 6485 s výkonem 175 koní a dále byly pořízeny dva vozy na odvoz balíků Pronar. V prosinci byl pořízen traktor Massey Ferguson 7499 o výkonu 240 koní, který se zapojil do prací až v sezóně 2012.

46

7.1.3 Rok 2012 V březnu roku 2012 měly být dodány dva velkoobjemové návěsy. Díky problémům dodavatele byl včas dodán pouze návěs menší s označením Krampe BB700 o objemu 35 m3. V létě potom došel i návěs druhý a to Krampe BB800 s objemem 42 m3. Menší z návěsů potřebuje traktor s minimálním výkonem 170 koní ideálem je pak výkon 210 koní. Pro větší z návěsů je potřeba traktor s minimálním výkonem 190 koní, ideálem je poté 250 +. Ve stejném měsíci byly pořízeny i dvě rozmetadla hnoje Samson SP 15. Rozmetadlo potřebuje traktor s minimálním výkonem 125 koní. Poslední investicí roku 2012 byl kolový traktor Massey Ferguson 8680 s výkonem 350 koní. Traktor byl pořízen v květnu.

7.1.4 Rok 2013 V roce 2013 byl prozatím pořízen kolový nakladač Volvo L90F a kejdovač Zunhammer 18500l.

7.2 Využití nových strojů Jak již bylo uvedeno prvním strojem, který byl pořízen, byl traktor MF 8670. Traktor byl pořízen primárně kvůli potřebě kvalitnějšího zasetí. Traktor o výkonu 210 koní byl schopen s danou sečkou jezdit také, ovšem nebyl schopen držet přesnou hloubku a rychlost. Tím pádem byla výsledná práce neodpovídající. Pokud se podíváme do minulosti, byla tedy špatná již investice do secího stroje. Sečka byla pořízena již v roce 2006. Protože byl kladen důraz zejména na její výkon, byla pořízena v šestimetrové verzi, místo původně zamýšlené verze čtyřmetrové. K nově pořízenému traktoru byl zakoupen podmítač Lemken a žací trojkombinace Kuhn. Dalším pořízeným traktorem byl traktor MF 6485. Tento traktor nahradil dosluhující Zetor, bylo k němu pořízeno rozmetadlo Samson SP 15, vůz na odvoz balíků Pronar a návěs Krampe BB 700. V návěsu Krampe ovšem traktor nebyl skoro vůbec nasazen a takřka celou sezónu jezdil s objemově menším návěsem. Traktor MF 7499 s výkonem 240 koní nahradil v podniku jiný stroj s výkonem 190 koní a převzal všechny jeho práce, jako příprava polí na setí, sečení luk s trojkombinací 47

Pottinger, odvoz obilí a podzimní orba. Starší traktor byl pro svou častou poruchovost ihned prodán. Posledním zakoupeným traktorem byl traktor MF 8680 s výkonem 350 koní. Od traktoru MF 8670 převzal podmítač lemken, čímž byl vyřešen problém kryjících se podmítek a setí, dále k němu byl zakoupen návěs Krampe BB 800 a kejdovač zunhammer 18500l. Traktor je také využíván k podzimní orbě, kde nahradil starší traktor. Ostatní nově zakoupené stroje byly přiděleny ke stávajícím traktorům v podniku.

7.3 Zhodnocení efektivnosti investic do strojů z pohledu logistiky Pokud si všechny investice shrneme, byly pořízeny čtyři traktory ve výkonovém rozpětí 175 – 350 koní. Dva návěsy, dvě rozmetadla, dva vozy na převoz balíků, podmítač, kejdovač, žací trojkombinace a kolový nakladač. Finanční náročnost těchto investic je v rozmezí 27 - 29 milionů korun.13 Jedním z nejčastějších problémů, které zemědělské podniky dnes řeší je doprava materiálu. Je potřeba docílit toho, aby bylo odvezeno například co nejvíce senáže s co nejnižšími náklady. Aby podnik snížil náklady na odvezenou tunu, potřebuje koupit velkoobjemový návěs a k němu traktor odpovídajícího výkonu. Pokud bude výkon traktoru poddimenzován nebo naddimenzován vždy dojde k zbytečnému zvyšování nákladů na převezenou tunu. Dalším důležitým aspektem v tomto ohledu jsou celkové objemy převážené hmoty. Aby mohla zemědělská linka například na odvoz senáže fungovat kvalitně a nedocházelo k drahým prostojům řezačky a odvozních prostředků je velice nutné při nákupu návěsů kalkulovat ne jenom s objemem jednotlivého návěsu, ale s objemem celé linky. Pokud dojde k situaci, ke které občas dochází v Zas Krucemburk, že se v jedné odvozní lince potkávají traktory s výkony 100 až 350 koní s návěsy o objemu 22 až 42 m3 je to z pohledu logistiky špatně. Řezačka pak velmi rychle naplní návěs s malým objemem a velký návěs se nestíhá vrátit od jam a naopak, když řezačka plní velký návěs, traktory s menšími návěsy jsou již zpět na poli a mají zbytečné prostoje. Ideálním stavem je v tomto případě využívání stejných návěsů a traktorů se stejným výkonovým rozpětím. Pokud tento fakt vztáhneme na případ Zas Krucemburk 13

Osobně znám přesné ceny pořízených strojů, ale vzhledem k obchodnímu tajemství, díky konkurenčnímu boji mezi prodejci, nemohou být tyto ceny v bakalářské práci uvedeny. I ve zbytku bakalářské práce budou uváděné ceny pouze orientační.

48

je z mého pohledu tedy špatná investice do traktoru MF 6485 a návěsu Krampe BB 800. Traktor MF 6485 je sice schopen tahat nově pořízený návěs Krampe BB 700, ovšem jeho výkon je lehce poddimenzován a v kopcích Vysočiny dochází ke zdržování celé linky. Z tohoto pohledu se domnívám, že měl podnik zakoupit místo tohoto traktoru traktor silnější například MF 7499. Návěs Krampe 800 samozřejmě splňuje všechny atributy pro levnější přepravu materiálu a jeho nasazení s traktorem MF 8680 je také velmi vhodné. Ovšem podnik nesmí zapomínat na fakt, že dva návěsy všechnu hmotu z pole neodvezou a budou muset být nasazeny i stávající menší návěsy. Vzhledem k tomu si myslím, že neměl být tento návěs pořízen a měly být zakoupeny dva návěsy Krampe BB 700. Beru v úvahu i fakt, že větší z návěsů Krampe má specifické připojení do zadního závěsu a staré traktory, které podnik má a které by výkonem pro návěs dostačovaly, ho nemůžou tahat. Ve žních proto došlo k tomu, že nebyl tento návěs takřka využit, protože dva vhodné traktory měly v tu dobu jinou práci. U návěsu Krampe BB 700 tento problém není. Díky tomu, že podnik koupil menší traktor MF 6485, byly pořízeny také dvě rozmetadla Samson SP 15. Jedno rozmetadlo bylo přiděleno ke stávajícímu podnikovému traktoru o výkonu 125 koní. Zde si myslím, že nastává největší logistický problém. Oba traktory, které mají přidělena rozmetadla, jsou často využívány i v odvozu senáže a práce se tak kryjí. Ve výsledku se stalo to, že nová rozmetadla nebyla v tomto období využita a jejich práci musely vykovat 4 starší typy rozmetadel, která měla tyto dvě nová nahradit, což se samozřejmě promítne do nákladů. Samozřejmě nelze na všechny investice podniku pohlížet černobíle. Díky tomu, že veškeré dopravní práce byly v podniku dříve nastavené pro menší traktory, bylo jasné, že při obměně strojového parku bude muset být k tomuto faktu přihlíženo a nebude možné nakoupit jen výkonné stroje, protože by to sebou neslo riziko nutnosti vyřazení strojů stávajících. Ovšem myslím si, že podnik mohl při nákupu určitých strojů postupovat prozíravěji. V následujícím odstavci popíši, které stroje bych v případě Zas Krucemburk pořídil já, pokud bych si mohl dovolit investici řádově 30 milionů korun stejně jako skutečný podnik.

49

7.4 Návrh pořízení strojů z pohledu studenta Podnik Zas Krucemburk v době začátku investování do posílení logistiky vlastnil tři návěsy s objemem 26 m3 a jeden s objemem 33 m3. Velké traktory měl 4 a to s výkony 190 až 210 koní. Jeden z těchto traktorů byl vysoce nespolehlivý a byla nutná jeho kompletní náhrada, s tímto budu ve svém návrhu kalkulovat. Dále je nutné zmínit, že má podnik logistiku krmení a podestýlání nastavenou na využití válcových balíků. Budu brát zřetel i na fakt potřeby plnění nové bioplynové stanice a následném odvozu vyfermentované směsi na místo dalšího zpracování v podnikové peletkárně.

7.4.1 Příprava půdy a setí Podnik každoročně osévá přibližně 1900 hektarů půdy. Předpokládejme, že je nutné tuto půdu pro setí připravit a co nejrychleji potom oset. Podnik vlastní dvě secí kombinace jednu 4,5 metru a druhou 6 metrů. U šestimetrové kombinace je problém s výkonem traktoru. Zde bych postupoval stejně jako společnost a zakoupil traktor s vyšším výkonem, který bych později využil na další práce. Osobně bych zakoupil traktor s výkonem 320 koní ovšem bez předního vývodového hřídele a možnosti využití tohoto traktoru v sečení. Spolu s tímto traktorem bych zakoupil ihned traktor druhý také s výkonem 320 koní a k němu pořídil podmítač schopný i přípravy půdy před setím. Podobné kroky učinila i společnost Zas Krucemburk. Docíleno je tak rychlé přípravy půdy i setí akorát s tím rozdílem, že nyní přípravu půdy pro druhou sečku nemusejí vykonávat staré a pomalé traktory Zetor, ale vykonává jí traktor přesunutý ze sečky, na kterou svým výkonem nedostačoval. Celková náročnost provedených investic do dvou nových traktorů a podmítače by byla přibližně 9,2 milionu korun.

7.4.2 Linka na odvoz senáží, balíků sena a slámy, rozhoz hnoje a aplikaci kejdy Vzhledem k faktu, že má podnik velkou živočišnou výrobu a takřka 1400 hektarů luk osobně bych se při sestavování linky na jejich sečení ubíral jiným směrem než Zas Krucemburk. První investicí, kterou bych provedl, by byla investice do samochodného žacího mačkače Krone Big M 420. Tento stroj je reálně schopen za den posekat 150 hektarů. Traktor s žací trojkombinací denně neposeče více než 85 hektarů. Proto jsou v současné době ve společnosti využívány pro sečení traktory dva. Velkou 50

nevýhodou mnou navrhované investice by byla vyšší pořizovací cena a fakt, že tento stroj není možné využít k jinému účelu než je právě sečení. Investice do tohoto stroje by byla v přibližné výši 6 milionu korun. Dalším postupem by byl nákup 2 traktorů o výkonu 240 koní a čtyř stejně velkých podvozků Annaburger s možností dokoupení a výměny nástaveb. Stroje Annaburger fungují na principu jednoho podvozku s možností dokoupení nástaveb typu korba, cisterna na kejdu, rozmetadlo, překládací nástavba na obilí. Dva podvozky by byly využity v traktorech s výkonem 320 koní a dva v traktorech s výkonem 240 koní. Současně se čtyřmi podvozky a korbami by byly zakoupeny dvě rozmetací nástavby a dvě cisternové nástavby na aplikaci kejdy. Všechny podvozky by měly tandemovou nápravu. Korby na odvoz obilí mají objem 29 m3 s nasazenými senážními nástavkami je to poté 34 m3. Cisterny mají objem 18 m3, rozmetadla 19 m3. Celková cenová náročnost těchto investic by byla přibližně 6,2 milionu korun traktory a 11 milionů korun podvozky včetně všech nástaveb. Velkou výhodou pořízení těchto systémů by byla pozdější možnost libovolné kombinace traktorů a nástaveb a nemuselo by být striktně dáno, který traktor bude vykonávat tu a tu činnost. Systémy Annaburger by mohly v případě nutnosti například v době setí řepek, kdy seje pouze jeden traktor, tahat i stávající traktory, které podnik již vlastní. Nutnou investicí, kterou bych musel učinit, by byl nákup přepravníků na balíky. Od chvíle, kdy společnost zakoupila lis na balíky, který je schopen dělat i 400 balíků sena a slámy denně, došlo k potížím s jejich včasným odvozem. Stejně jako Zas Krucemburk bych zakoupil dva přepravníky na odvoz balíků ovšem s tím rozdílem, že bych nekoupil vrcholné největší modely, nýbrž dva modely menší, které by na rozdíl od současných mohly tahat traktory s výkonem 100 koní, které mají čelní nakladače. Odpadla by tak potřeba mít na louce navíc jeden traktor, který balíky pouze nakládá. V mém případě by došlo k tomu, že by si dva menší traktory sami vůz naložily a balíky dovezly do stodoly. Cenová náročnost dvou přepravníků na balíky je přibližně 500 tis. Kč.

7.5 Shrnutí navrhovaných investic Finanční náročnost mnou navrhovaných investic by byla přibližně o 3,5 milionu korun vyšší než investice, které provedla společnost Zas Krucemburk. Z dlouhodobého ekonomického hlediska se ale domnívám, že mnou navrhované investice by byly 51

výhodnější než ty, které provedla společnost. Z mého pohledu by nejvíce šetřily náklady podvozky Annaburger a to díky možnosti jejich univerzálního nasazení s možností rychlé reakce na potřeby logistiky. Výměna nástaveb trvá přibližně dvacet minut a jsou bez problémů zaměnitelné Do budoucna bych společnosti Zas Krucemburk doporučil nákup traktoru o výkonu 190 až 240 koní a dalšího návěsu Krampe BB 700. Nákup drahých výměnných systémů Annaburger by v současné situaci, kdy společnost již vlastní rozmetadla i kejdovače, naprosto pozbýval smyslu. Nový traktor s návěsem by společnosti z velké části pomohl vyřešit možné logistické problémy při odvozu senáží, siláží, obilí i rozhozu hnoje a to zejména proto, že v době potřeby nasazení traktoru MF 6485 v rozmetadle by mohl být tento traktor v senážní lince plně nahrazen. Mým dalším doporučením do budoucna by bylo zvážení nákupu nákladního automobilu s přívěsem, který by mohl být využíván při odvozu vyfermentované směsi do podnikové peletkárny a následně peletek do teplárny, odvozu brambor z bramboráren v Hlinsku a Ždírci nad Doubravou do bramborárny v Jihlavě, odvozu obilí se sušící haly do sila apod. Nákladní automobil doporučuji proto, že si společnost pro většinu výše popsaných prací najímá externí dodavatele z důvodu vysoké finanční náročnosti traktorové silniční dopravy. Na závěr této kapitoly je důležité zmínit, že je stávající logistika podniku Zas Krucemburk v porovnání s dalšími podniky hospodařícími v oblasti Vysočiny i přes mé nemalé výtky na velmi vysoké úrovni a pokud v budoucnu nedojde k nějaké naprosto nevhodné investici, neočekávám, že tato úroveň klesne.

8 Shrnutí V posledních letech je slovo zemědělství častěji spojováno s dotacemi než s myšlenkou obživy národa. Mnoho lidí je názoru, že zemědělci by dotace dostávat neměli, dalším dotace nevadí a určitá skupina lidí nemá jasný názor na tuto problematiku. Lidé, kteří potřebu dotování zemědělství nechápou, většinou argumentují tím, že zemědělci jezdí v moderních strojích a díky tomu usuzují, že se mají dobře a dotace nepotřebují. Problematika dotací ovšem s nákupem nových strojů nemá až tolik společného. Samozřejmě je pravdou, že díky dotacím si zemědělci nový stroj koupit mohou a také to dělají. Hlavní myšlenka dotací, ale určitě není přispívání na nové stroje. V minulosti 52

bylo zemědělství podporováno zejména kvůli neustále hrozícím válečným konfliktům a potřebě potravinové soběstačnosti. V současné době již nejsou tyto hrozby zejména v Evropě aktuální, ovšem zemědělství se dotuje stále a mnoho lidí ve společnosti neví proč. Důvod dotování je ovšem prostý. Díky dotacím se zabrání velkým výkyvům na trhu s potravinami v dobách neúrody, ovšem i v dobách nadúrody. Mnoho lidí se dnes v cenách potravin orientuje pouze díky hypermarketům. Ovšem ceny hypermarketů a výrobní náklady zemědělců jsou mnohdy na hony vzdálené. Jako příklad můžeme uvést například výrobní cenu mléka, která bývá zpravidla vyšší než deset korun za litr. Do výrobních nákladů na krmnou směs pro dojnice musíme započítat náklady na posečení a sklizení luk formou senáží, sena, dále se do směsi přimíchává kukuřice a samozřejmě i obilní šrot. Všechny tyto operace stojí zemědělce nemalé finanční prostředky. Jak je tedy potom možné, že určité druhy mléka si za cenu podobnou výrobním nákladům může spotřebitel koupit i v obchodě? Hypermarket v tomto případě není ten, který prodělává. Již v tomto jednoduchém příkladu můžeme jistou opodstatněnost dotací spatřit. Díky dotacím je totiž docíleno toho, že farmář jistým způsobem neprodává pod cenou, mléko se na trh dostane relativně levně a tím pádem je dostupné všem. Výše popsaný příklad byl samozřejmě velmi zjednodušen tak, aby alespoň částečně opodstatněnost dotací ukázal. Většina zemědělských společností dnes musí řešit i celkovou obnovu svých provozů, mnohdy starých i padesát let. Tento problém jsem popsal v praktické části práce na konkrétním podniku Zas Krucemburk. Tato společnost je jednou z největších na Vysočině. Obhospodařuje 3284 ha zemědělské půdy a spravuje společnost, která obhospodařuje více než 600 ha zemědělské půdy. Vzhledem k poloze Vysočiny dosahuje zornění půdy, kterou společnost obhospodařuje pouhých 58 %. Je tedy jasné, že společnost vedle ziskové rostlinné výroby dělá í méně produktivní výrobu živočišnou. Z hlediska investování to znamená, že společnost musí investovat do obnovy dvou rozdílných provozů. U rostlinné výroby se jedná o stavby posklizňových linek, sušiček obilí, skladovacích hal. Pro živočišnou výrobu jsou důležité zejména nové nebo zrekonstruované kravíny, prasečáky, teletníky, jímky na kejdu, jámy na siláž a senáž a nové seníky k uložení sena a slámy. Zemědělské společnosti v posledních deseti letech také hojně staví bioplynové stanice a začínají se objevovat i peletizační linky na výrobu agropelet ze sena, slámy apod. Všechny tyto investice znamenají pro podnik velmi značné finanční zatížení. Od roku 2004, kdy Česká Republika přistoupila 53

k Evropské unii, proinvestovala zemědělská společnost z Krucemburku více než 200 milionů

korun.

V průběhu

let

společnost

postavila

dva

nové

kravíny,

zrekonstruovala velkokapacitní teletník, byly postaveny 4 jímky na kejdu, nové jámy na senáž, suška obilí včetně 6 skladovacích sil a peletizační linka na výrobu agropelet. V současné době má společnost ve výstavbě bioplynovou stanici o výkonu 0,549 MV. Všechny stavby jsou financovány pomocí dlouhodobých úvěrů. Z části se na financování staveb podílela i Evropská unie. Souhrnná výše poskytnutých investičních dotací včetně dotace na stavbu bioplynové stanice činní od roku 2004 více než 40 milionů korun, investiční dotace na stavby jsou potom vyšší než 30 milionů korun. Zbylé dlouhodobé úvěry na realizaci staveb musí doplatit sama společnost. Tabulka 13: Financování staveb Zemědělské a.s. Krucemburk, v tis. Kč Rok 2006 2007 2008 2011

2012

2013 Celkem

Stavba Jímka Dojírna Posklizňová linka Posklizňová linka Silážní žlaby a jímka Silážní žlaby Velkokapacitní teletník Silážní žlab a motor Silážní žlaby a hala Stáj SAFARI Peletizační linka Bioplynová stanice Předpoklad úvěr BPS x

Investiční dotace Výše úvěru 5 100 6 900 12 200 37 800 0 31 000 0 5 791 0 9 000 0 5 294 0 9 000 0 1 808 0 30 206 0 1 934 2 179 5 344 14 000 0 0 48 000 33 479 192 077

Celkem Splatnost 12 000 2016 50 000 2016 31 000 2022 5 791 2022 9 000 2020 5 294 2017 9 000 2020 1 808 2016 30 206 2022 1 934 2017 7 523 2018 14 000 2013 48 000 ? 225 556 x

Zdroj: účetní závěrky společnosti Zas Krucemburk 2006 – 2012, vlastní úprava I když je v současné době úvěrové zatížení společnosti Zas Krucemburk velmi vysoké14, nedomnívám se, že společnosti hrozí krach. K této domněnce mě vede zejména fakt, že společnost, i přes vysoké úvěry, v posledních letech opakovaně vykazuje kladné hospodářské výsledky. Investice, ať už do staveb nebo nových strojů, byly velmi potřebné a dřív nebo později by přijít stejně musely. U investic do bioplynové stanice a peletizační linky je také velký předpoklad k tomu, že budou v příštích letech generovat

14

147 414 000 Kč, na konci účetního období vzhledem k výstavbě BPS předpoklad 185 milionů Kč.

54

vysoké zisky. Určitou záchrannou brzdou v případě finančních potíží při splácení úvěrů by samozřejmě mohly být provozní dotace, které společnost každoročně dostává v přibližné výši 30 milionů korun. Výhodou těchto dotací, jak již bylo zmíněno, je to, že mohou být použity k jakémukoliv účelu. Pokud by společnost měla tedy akutní problém se splátkami úvěrů, mohly by být proplaceny z provozních dotací. Dlouhodobé úvěry jsou každoročně spláceny částkou v přibližné výši 14 milionů Kč. Další problém, který jsem v praktické části práce zmínil, byla logistika zemědělského podniku v Krucemburku. Z hlediska snižování nákladů se jedná o nejdůležitější úsek firmy. V zemědělské společnosti hospodařící na území Vysočiny, která má jak rostlinnou, tak živočišnou výrobu, je správné naplánování logistiky mnohdy takřka nemožné. Je to zejména z toho důvodu, že se většina důležitých letních a podzimních prací, jako je sklizeň obilí, sklizeň sena, senáže, siláže, setí, překrývá. Například zemědělci v oblastech Moravy tento problém řešit nemusí a logistika jejich podniků je tak od podniku hospodařícího na území Vysočiny diametrálně odlišná. Vzhledem k výše popsaným faktům musí tedy společnost v řadě rozhodnutí udělat mnohdy nemalé kompromisy. Je to zejména proto, aby později mohla nakoupené stroje co nejvíce využít. Příkladem může být například koupě vhodných traktorů pro odvoz senáže a do polních prací. Například pro návěs s objemem 36 m3 je naprosto dostačující traktor s výkonem 200 koní. Výkon tohoto traktoru už je ovšem v polních pracích pro velkozáběrové nářadí nedostačující. Společnost musí tedy zvážit, zda pořídit traktory dva, kde by méně výkonný, levnější a úspornější traktor vykonával pouze dopravní práce a druhý výkonný traktor byl používán pouze na práce polní nebo udělat kompromis a používat jeden výkonný traktor i v některých dopravních pracích s tím, že jeho provoz bude nákladnější. Společnost Zas Krucemburk se rozhodla pro kompromis. V průběhu posledních let byly koupeny 4 nové traktory z toho dva výkonné a dva méně výkonné. Nasazení všech traktorů je celoroční a jejich vytížení je tak velmi dobré. Určitým mínusem u těchto investic, který byl popsán v praktické části, bylo z mého pohledu pořízení traktorů s rozdílnými výkony. Domnívám se, že by bylo lepší, kdyby měly vždy dva pořízené traktory stejný výkon a to zejména proto, aby si po-té mohli mezi sebou měnit používané nářadí. U velkých traktorů s výkony nad 300 koní je výkonový rozdíl zanedbatelných 30 koní, ovšem u traktorů s výkony kolem 200 koní by tento rozdíl zanedbatelný již v žádném případě nebyl. Společnost koupila menší traktory dokonce s výkonovým rozdílem 65 koní, což jak jsem uvedl, si myslím, že nebylo zcela 55

správné. K mým doporučením v průběhu práce tedy patřilo to, aby se společnost do budoucna tohoto spíše vyvarovala.

9 Závěr Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma: Dotace plynoucí do oblasti zemědělství a jejich vliv na hospodaření Zemědělské a.s. Krucemburk. Cílem mé práce bylo zhodnocení hospodaření Zemědělské a.s. Krucemburk, akciové společnosti, když předmětem hodnocení byla i velikost poskytnutých dotací a jejich následný vliv na celkové hospodaření společnosti z pohledu nových investic a logistiky. V první, teoretické části práce, jsem podrobně popsal systém dotování zemědělství, včetně jeho historie. Dotační programy byly popisovány s přihlédnutím na dotace poskytované farmářům z oblasti Vysočiny. Praktická část bakalářské byla zaměřena na podnik Zemědělská a.s. Krucemburk, akciová společnost. Nejprve jsem se věnoval vlastnímu představení společnosti a v navazujících kapitolách jsem zhodnotil její hospodaření zejména z ekonomického pohledu. Zhodnotil jsem hospodářské výsledky společnosti, její úvěrové zatížení, majetkové účasti, investice a samozřejmě jsem podrobně popsal poskytnuté dotace včetně účelů, ke kterým byly použity. V následující kapitole jsem se zabýval zejména zhodnocením zemědělského podniku z pohledu logistiky. Zjistil jsem, že potřeba dotování zemědělských podniků je i dnes velmi aktuální a že bez dotací by nejen sledovaný podnik, ale i naprostá většina ostatních, nebyla schopná vykazovat kladné výsledky hospodaření, nákladné investice by potom byly takřka znemožněny. Vzhledem k tomu, že byla v průběhu práce dokázána potřeba dotování zemědělských podniků, kompletně zhodnoceno hospodaření a logistika Zemědělské a.s. Krucemburk a popsány návrhy a připomínky určené přímo společnosti se domnívám, že jsem zadaný cíl bakalářské práce splnil.

56

Seznam zdrojů MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA PŮDA 2012. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1, 2012. ISBN ISBN

Dostupné

879-80-7434-088-8.

z:

http://eagri.cz/public/web/file/181775/Zprava_Puda_kniha_web__1_.pdf MICHLÍČKOVÁ, Soňa. Společná zemědělská politika Evropské unie a její vliv na české

zemědělství [online].

Olomouc,

2010

[cit.

2013-03-27].

Dostupné

z:

http://theses.cz/id/iwcsj3/120834-342261568.pdf. Diplomová práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vedoucí práce Mgr. Dan Marek, Ph.D., M.A. TOMÁŠKOVÁ, Jana. Systém dotací zemědělské politiky EU a jeho vliv na ČR [online].

Pardubice,

2012

[cit.

2013-03-27].

Dostupné

z:

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/48470/2/BP_Jana_Tom%C3%A1%C5%A1kov% C3%A1.pdf. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce Ing. Ondřej Svoboda. EAGRI: portál Ministerstva Zemědělství [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ JEDLIČKA, Jan. Společná zemědělská politika EU. In: Česká spořitelna, a.s. [online]. Červen 2004 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/CAP.pdf Ministerstvo pro místní rozvoj: strukturální fondy. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006/Historie-

regionalni-politiky-EU-v-Ceske-republice/Predvstupni-nastroje/Phare Ministerstvo financí České Republiky: SAPARD. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pom_eu_ukonprogr_sapard.html SZIF: Státní zemědělský intervenční fond. [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/sapard EUROPEUM: Institut pro Evropskou politiku. [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.europeum.org/cz/integrace/34-integrace--12/817-program-sapard

57

Evropská

unie:

Zemědělství.

[online].

[cit.

2013-04-01].

Dostupné

z:

http://europa.eu/pol/agr/index_cs.htm BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. [online]. 22. 5. 2009. [cit. 2013-04-01].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/historie-spolecne-

zemedelske-politiky-5146.html BussinesInfo: Oficiální portál pro podnikání a export. [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zemedelska-politika-reforma-z-roku1992-5145.html#vav21 EVROPSKY

PARLAMENT.

[online].

[cit.

2013-04-02].

Dostupné

z:

http://circa.europa.eu/irc/opoce/fact_sheets/info/data/policies/agriculture/article_7213_c s.htm EAGRI: DOTACE. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. [online]. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ A INTERVENČNÍ FOND. Příručka pro žadatele: Jednotná žádost; Žádost o zařazení AEO; Žádost o změnu zařazení AEO [online]. 2011 [cit. Dostupné

2013-04-04].

z:

http://eagri.cz/public/web/file/131489/Prirucka_pro_zadatele_2011.pdf Společné organizace export [online].

trhu. BusinessInfo.cz: [cit.

Oficiální

2013-04-05].

portál

pro

podnikání a

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spolecne-organizace-trhu-komodity-5143.html DOTACE: národní dotace. In: EAGRI: Portál ministerstva zemědělství [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/ JUSTICE. Justice.cz: Oficiální server českého soudnictví [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx Agro bioplyn: Komunální bioplynová stanice. [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.bioplynove-stanice.eu/komunalni_bioplynove_stanice.html CZBA: Česká bioplynová asociace. [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.czba.cz/

58

Česká bioplynová asociace: CZBA. Czba.cz: mapa bioplynových stanic [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.czba.cz/mapa-bioplynovych-stanic/ Fortex

bioplyn:

Bioplynové

fermentace. Fortexbioplyn.cz/ [online].

stanice [cit.

„suchá“

2013-04-29].

anaerobní Dostupné

z:

http://www.fortexbioplyn.cz/cz/sucha-fermentace/ CRS marketing: Zemědělské technologie. [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.crs-marketing.cz/

59

Seznam grafů Graf 1: Rozdělení půdního fondu České Republiky k 1. 1. 2012 ............................................................... 8 Graf 2: Vývoj zaměstnanosti v sektoru zemědělství ČR do vstupu do EU v tis. ...................................... 14

Seznam tabulek Tabulka 1: Struktura vyplácení přímých plateb 2004 - 2013 ................................................................... 20 Tabulka 2: Výše sazeb SAPS v jednotlivých letech ................................................................................. 21 Tabulka 3: Přepočtové koeficienty pro stanovení VDJ pro platbu na přežvýkavce ................................. 22 Tabulka 4: Vývoj počtu pracovníků, včetně řídících a nákladů na ně vynaložených organizací ............ 28 Tabulka 5: Náklady, Výkony a HV po zdanění generované Zas Krucemburk v tis. Kč .......................... 32 Tabulka 6: Struktura hospodářských výsledků v letech 2007-2012 v tis Kč. ........................................... 33 Tabulka 7: Vývoj úvěrového zatížení společnosti v letech 2004 – 2012 v tis. Kč ................................... 34 Tabulka 8: Porovnání dlouhodobých úvěrů Zas Krucemburk v letech 2011 a 2012 v tis. Kč ................. 37 Tabulka 9: Splatnost dlouhodobých úvěrů Zas Krucemburk ................................................................... 38 Tabulka 10: Krátkodobé úvěry společnosti Zas Krucemburk .................................................................. 38 Tabulka 11: Přehled majetkových účastí Zas Krucemburk v jiných společnostech ................................. 39 Tabulka 12: Přehled poskytnutých dotací Zas Krucemburk v letech 2005-2012 v tis. Kč ....................... 40 Tabulka 13: Financování staveb Zemědělské a.s. Krucemburk, v tis. Kč ................................................ 54

60