VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Emoce v turismu Bakalářská práce
Autor: Dominika Jašková Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2011
Copyright © 2011 Dominika Jašková
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala paní PhDr. Evě Půlkábkové za její odbornou spolupráci, cenné připomínky a ochotu při vedení mé bakalářské práce. Poděkovat bych chtěla rovněž také těm, kteří mi poskytli důležité a nezbytné informace k vypracování či se jakkoliv podíleli a pomohli mi tak úspěšně vypracovat bakalářskou práci. Především bych ráda poděkovala panu Vojtěchu Barákovi, který byl pro mě obrovskou psychickou podporou.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše) z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: 5. 5. 2011
...................................................... Podpis
ABSTRAKT JAŠKOVÁ, Dominika: Emoce v turismu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: PhDr. Eva Půkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2011. 61 stran Bakalářská práce se zabývá lidskými emocemi charakteristickými pro adrenalinový sport. Součástí práce je popis nejznámějších adrenalinových aktivit a jejich rozbor z hlediska prožitků, nálad a pocitů jejich aktérů.
KLÍČOVÁ SLOVA Emoce. City. Psychologické jevy. Psychologie. Zážitek. Chování. Nálada. Afekt. Vášeň. Strach. Hněv. Radost. Smutek. Důvěra. Znechucení. Očekávání. Překvapení. Vzrušení. Chorobná nálada. Emoční porucha. Adrenalinová aktivita. Bungee. Kiting. Cliffdiving. Bouldering. Freediving.
ABSTRACT JAŠKOVÁ, Dominika: Emotion in tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisit of bachelor thesis: PhDr. Eva Půlkrábková. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2011. 61 pages This
thesis deals
sport. The jobdescription is the
with human emotions characteristic of extreme most extreme activities and their
analysis in terms
of experiences,moods and emotions of their players.
KEYWORDS Emotions. Feelings. Psychological effects. Psychology. Experience. Behavior. Mood. Affect.Passion. Fear. Anger. Joy. Sadness. Trust. Disgust. Expectations. Surprise. Excitement. Pathological mood. Emotional Disorder. Adrenaline activities. Bungee.Kiting. Cliff diving. Bouldering. Freediving.
OBSAH 1.
ÚVOD ................................................................................................................................... 12
2.
EMOCE................................................................................................................................. 13 2. 1. Vymezení pojmu emoce .................................................................................................. 13
3.
2.2.
Způsoby projevování emocí ........................................................................................ 15
2.3.
Příjemné a nepříjemné emoce .................................................................................... 16
2.4.
Rozdělení emocí podle intenzity a délky trvání ......................................................... 16
2.5.
Rozdělení emocí podle charakteru ............................................................................. 17
2.5.1.
Základní emoce ................................................................................................... 17
2.5.2.
Vyšší emoce ......................................................................................................... 18
2.5.3.
Bližší charakteristika základních emocí .............................................................. 18
2.6.
Emoční poruchy........................................................................................................... 23
2.7.
Chorobné nálady ......................................................................................................... 23
PŘEHLED ADRENALÍNOVÝCH AKIVIT ................................................................................... 24 3. 1.
Bungee jumping ........................................................................................................... 24
3.1.1. Bungee katapult ....................................................................................................... 25 3.1.2. Bungee running ......................................................................................................... 25 3.2.
Zorbing ......................................................................................................................... 25
3.2.1. Sphere zorbing .......................................................................................................... 26 3.3.
Snowkiting ................................................................................................................... 26
3.3.1. Freeriding .................................................................................................................. 27 3.3.2.Freestyle ..................................................................................................................... 27 3.3.3. Kite-flying .................................................................................................................. 28 3. 4.
Kitesurfing .................................................................................................................... 28
3.4.1. Freestyle .................................................................................................................... 32 3.4.2. Wave riding ............................................................................................................... 32 3.4.3. Speed riding .............................................................................................................. 33 3.5.
Landkiting ..................................................................................................................... 33
3.5.1. Freestyle .................................................................................................................... 34 3.6.
Swing jump ................................................................................................................... 35
3.7.
Slackline ........................................................................................................................ 35
3.8. Cliffdiving ....................................................................................................................... 37 3.9. Bouldering ..................................................................................................................... 38 3.10. Freediving ...................................................................................................................... 39
3.10.1. Statická apnoe (STA) .............................................................................................. 40 3.10.2. Variabilní váha (VWT).............................................................................................. 40 3.11. 4.
Rafting ........................................................................................................................ 41
DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM ................................................................................................... 42
5. ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 54 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..................................................................................................... 55 PŘÍLOHY....................................................................................................................................... 59
SEZNAM ILUSTRACÍ SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Základní dimenze emocí[3]
16
Obrázek 2: Úroveň vzrušení[3]
22
Obrázek 3: Ukázka skoku bungee jumping[12]
24
Obrázek 4: Bungee running[25]
25
Obrázek 5: Sphere zorbing[26]
26
Obrázek 6: Snowkiting[27]
26
Obrázek 7: Kite-flying[28]
28
Obrázek 8: Kitesurfing[29]
28
Obrázek 9: Landkiting[30]
33
Obrázek 10: Mountainboard[31]
34
Obrázek 11: Swing jump[32]
35
Obrázek 12: Slackline[33]
36
Obrázek 13: Cliffdiving[34]
37
Obrázek 14: Bouldering[35]
38
Obrázek 15: Freediving[36]
39
Obrázek 16: Rafting[37]
41
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1: Podněty a reakce základních emocí[4]
17
Graf 1: Zúčastnili jste se někdy adrenalinového sportu?
42
Graf 2: Co od adrenalinového sportu očekáváte?
43
Graf 3: Jaký druh adrenalinového sportu upřednostňujete?
44
Graf 4: Co Vám adrenalinový sport přináší za pozitiva?
45
Graf 5: Má adrenalinový sport vliv na Vaše chování?
46
Graf 6: Při představě adrenal. zážitku se cítíte lépe v roli aktivní nebo pasivní?
47
Graf 7: Adrenalinový sport provozujete raději individuálně nebo kolektivně?
48
Graf 8: Co považujete za zásadní na adrenalinovém sportu?
49
Graf 9: : Přemýšlíte, jak podstoupené riziko přijímá Vaše okolí?
50
Graf 10: Jaký máte názor na adrenalinové sporty?
51
Graf 11: Dáváte průchod svým emocím na venek při adrenalinovém sportu?
52
Graf 12: Jste muž nebo žena?
52
Graf 13: Váš věk?
53
1. ÚVOD Tématem mé bakalářské práce jsou emoce v turismu. Vymezení přesné charakteristiky, způsoby projevování emocí a různé dělení podle intenzity trvání či podle charakteru. Emoce jsou součástí našeho života, setkáváme se s nimi každý den. I přesto, že se emoce přesně definovat nedají, dalo by se říci, že se jedná o určitý projev libosti nebo nelibosti. Můžeme zažívat různé pocity od radosti a překvapení až po smutek a znechucení. V bakalářské práci se okrajově zabývám emočními poruchami a chorobnými náladami. Ve své práci jsem oslovila celkem 100 náhodně vybraných respondentů, kteří byli tak laskavi a dotazník se mnou vyplnili. Dotazovaní byli osloveni v areálu společnosti Jipocar, s. r. o. a také na sociální síti Facebook. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jaké pocity lidé prožívají při adrenalinových sportech. Případně zjistit z jakého důvodu jsou adrenalinové sporty odmítány. Na následujících stránkách jsou zaznamenány výsledky dotazníkového šetření, ze kterých vyplývají zajímavé závěry a to na základě informací získaných dotazníkovým šetřením, informací zjištěných z knih a internetových stránek. Důvod, proč jsem si vybrala toto téma, byl ten, že se pohybuji v okolí spousty přátel, kteří adrenalinový sport provozují, a proto mě zajímalo, co je na tom přitahuje.
12
2. EMOCE Emoce neboli city tvoří zvláštní kategorii psychologických jevů[3]. Emoce (z lat. emotio, pohnutí) procesy, zahrnující subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené fyziologickými změnami (změna srdečního tepu, změna rychlosti dýchání), motorickými projevy (mimika, gestikulace), změnami pohotovosti a zaměřenosti. Hodnotí skutečnosti, události, situace a výsledky činností podle subjektivního stavu a vztahu k hodnocenému, vedou k zaujetí postoje k dané situaci. Vyvolávají a ovlivňují pak další psychologické procesy. Lze u nich zjišťovat přibližování či vzdalování, intenzitu a dobu trvání. Emoce jsou evolučně starší než rozumové jednání, a proto jsou jejich projevy silnější a obtížněji ovlivnitelné[4]. Každý už z vlastních zkušenosti ví, že pojem emoce nebo cit označuje zvláštní způsob prožívání, jenž je vyjadřován takovými slovy, jako radost, smutek, lítost, hněv apod. To jsou prožitky, které lze slovy jen těžko vyjádřit[3].
2. 1. VYMEZENÍ POJMU EMOCE Emoce je snaha poněkud sisyfovská, přesto nad jiné potřebná, neboť emoce poskytují jádro individuální kontinuity v průběhu životního cyklu. Z evolučního hlediska emoce – podobně jako řada našich fyzických vlastností a psychických procesů – reprezentují v čase ověřené řešení problémů adaptace. Emoce patrně vznikly proto, že efektivně koordinují odlišné systémy reakce (fyziologický, prožitkový, výrazový) a tak nám pomáhají reagovat na důležité výzvy nebo příležitosti v prostředí (Levenson, 1994) [1].
13
V psychologii je pojem emoce používán v následujících významech[3]: 1. Mentální stav charakterizovaný cítěním a doprovázený různými tělesnými projevy, který vyjadřuje vztah k nějakému objektu
2. Vybuzený stav mysli, který doprovází cílově zaměřené chování
3. Afektivní svar, který byl vyvolán nějakou překážkou nebo oddálením akce
4. Dynamický projev instinktu
5. Dezorganizovaná odpověď organismu na podnět
6. Aktivita organizovaná převážně autonomní nervovou soustavou
Podle uvedených autorů se pojmu emoce obecně užívá k vyjádření[3]: 1. Komplexního citového stavu doprovázeného charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami
2. Komplexního chování organismu, v němž dominují viscerální komponenty určované autonomní nervovou soustavou
Jinak řečeno, pojem emoce vyjadřuje jednak stav prožívání označovaný jako cit, jednak s tímto stavem spojené fyziologické změny v organismu[3]. Vysvětlování emocí je nesmírně obtížným úkolem a různost a složitost emočních jevů vede k přesvědčení, že nemá větší hodnotu pokoušet se o nějaký obecný koncept emocí*1].
14
Z uvedeného je zřejmé, že emoce, resp. city nemohou být definovány: „…cit nemůže být pro svou jednoduchost definován, nýbrž jen popsán a od ostatních duševních jevů odlišen“ (F. Kratina, 1947) [3]. Současné pokusy o definice emocí se snaží jejich složitost vyjádřit: hovoří o jednotlivých složkách emocí i o časových a příčinných charakteristikách nástupu emocí. Pří vymezování základních složek emocí se stalo klasickým Wundtovo vymezení tří charakteristik[1]: 1. Zážitek libosti nebo nelibosti 2. Určitá úroveň vzrušení 3. Zážitek napětí či uvolnění (W. Wundt, 1920)[1]
2.2.
ZPŮSOBY PROJEVOVÁNÍ EMOCÍ
Podle D.Krechce a R. S. Crutchfielda (1958) se pojem emoce vztahuje na stav vzrušení organismu, který se projevuje třemi způsoby: 1. Zážitkem 2. Chováním 3. Fyziologickými změnami v organismu Z toho, co bylo uvedeno, vystupuje problém vztahu mezi pojmy emoce a city: termín emoce je odvozen z latinského slova „motio“, pohyb, a zahrnuje v tomto smyslu všechny změny obsažené v pojmu emoce, tj. i její fyziologické koreláty, kdežto pojem cit vyjadřuje spíše jen zážitkovou dimenzi emoce.
Emoce jako zážitky dávají lidskému duševnímu životu základní akcent a význam, jsou-li ze studia psychického života vyloučeny, nutně ochuzují jeho tematiku i jeho poznání. City lze tedy charakterizovat jako vzrušení mysli, emoce jako vzrušení organismu, ale obojí tvoří jednotu*3].
15
Emoce, jak již tu bylo naznačeno, jsou komplexním jevem; zahrnují v sobě zážitek, fyziologické změny a behaviorální výrazové vzorce či somatické komponenty[3].
úroveň vzrušení
nepříjemné
příjemné
Obrázek 1: Základní dimenze emocí[3]
2.3.
PŘÍJEMNÉ A NEPŘÍJEMNÉ EMOCE
Zážitky tohoto druhu reprezentují další základní dimenzi emocí. Každá emoce, až na malé výjimky, se vyznačuje určitou intenzitou zážitku příjemného nebo nepříjemného. Typickým příkladem intenzivně prožívané slasti je orgasmus a typickým příkladem silně nepříjemného zážitku je intenzivní bolest zubů. Z počátku příjemný podnět se však může stát prodlužováním svého působení nebo zvětšením své intenzity nad určitou míru nepříjemný. Podnět původně nepříjemný se narůstáním své intenzity a prodlužováním působení v čase stává ještě nepříjemnějším*3].
2.4.
ROZDĚLENÍ EMOCÍ PODLE INTENZITY A DÉLKY TRVÁNÍ [4]
a) Nálady - stav citů bez specifického zaměření, více méně trvalé emocionální stavy, které dodávají zážitkům určité zabarvení, ovlivňujícím faktorem může být jakákoliv událost (úspěch, rozhovor…) b) Afekty - prudké citové krátkodobé reakce, rychle vznikají a zanikají, reakce na určitý podnět, jsou většinou doprovázeny zevními podněty. U výbuchu afektu rozeznáváme jeho vyvrcholení, pohasínání.
16
c) Vášně - silné, pevné a hluboké city, které se zmocňují celého člověka. Ovládají jeho myšlení a činnost. Vášně mohou člověka ničit (alkohol, automaty) ale ho i zušlechťovat.
2.5.
ROZDĚLENÍ EMOCÍ PODLE CHARAKTERU [4]
Emoce lze podle jejich evolučního stáří rozdělit na základní a vyšší. Základní emoce se vyskytují nejen u všech národností a kultur, ale z velké části i u vyšších živočichů. Související jednání a mimika jsou zčásti vrozené (smích, pláč). Přesné vymezení základních emocí se u různých autorů liší. 2.5.1. ZÁKLADNÍ EMOCE
Základní emoce jsou spojeny s lidskými instinkty (vrozené reakce, vnuknutí). Řadíme mezi ně city somatické (například pocit únavy, bolesti, hladu a jiné) a city obranné či útočné, které slouží jako jakýsi obranný mechanismus proti zevním vlivům (například pláč, strach, leknutí). Základní emoce mohou mít podobu afektu, nálady i dlouhodobého emočního stavu. Na rozdíl od zvířat jsou u lidí instinktivní a pudové projevy a s nimi spojené emoční stavy racionálně kontrolovány a vytříbeny. Tabulka 1: Podněty a reakce základních emocí [4] Emoce Podnět
Reakce
Strach
Nebezpečí
Útěk, únik
Hněv
Překážka, nepřítel
Útok, agrese
Radost
Zisk, úspěch
Uvolnění, úsměv
Smutek
Ztráta hodnoty, neúspěch
Pláč, apatie
Důvěra
Přátelství, přímé jednání
Spolehnutí se na druhého
Znechucení
Nepříjemná věc nebo situace
Odstranění zdroje znechucení nebo únik
Očekávání
Neznámá, nejistá situace
Orientace, získávání informací
Překvapení
Nečekaná situace
Nástup další emoce podle situace (strach, radost, očekávání aj.)
17
2.5.2. VYŠŠÍ EMOCE
Získávají se v průběhu života (nejsou vrozené) a jsou ovlivňovány společností. Mívají zpravidla charakter dlouhodobého emočního stavu a často bývají trvalé. Ovlivňují charakter a formát osobnosti a motivují jedince ke konkrétním typům sociálního chování.
INTELEKTUÁLNÍ - zaměřené na překonávání překážek a problémů:
MORÁLNÍ - vystupují ve vztahu k morálce společnosti:
cit pro pravdu a hodnotu pravdy zvědavost frustrace z nepochopení motiv při učení
stud altruismus empatie pocit viny
ESTETICKÉ - hodnotí a vyjadřují vkus člověka
2.5.3. BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA ZÁKLADÍCH EMOCÍ
STRACH
Afekty, zejména strach, vyvolávají tzv. „nouzově obranné reakce“. Stresové situace, ale také emocionální napětí z konfliktů, mají za výsledek nejrůznější funkční poruchy, vedoucí až k organickým změnám.
18
Tuto skutečnost vyjadřuje termín psychosomatické choroby ( - Psychosomatika). Patří mezi ně zejména žaludeční vředy, colitis, astma, angina pectoris, ekzémy a mnoho dalších chorob[3]. HNĚV
Tak např. afekt hněvu je doprovázen zvyšováním krevního tlaku a zrychlováním srdečního pulsu, zvyšováním adrenalinu v krvi a svalového napětí, zaujetím bojového postoje, zatínáním pěstí, vykřikováním výhrůžek, případně fyzickým útokem[4].
H. R. R. Schaffer (1947) studoval emoční reakce amerických vojenských letců během jejich vzdušných soubojů a nalezl řadu komponent tvořících určitý syndrom emoční reakce v této situaci, přičemž se v sestavě těchto komponent projevovaly určité interindividuální odlišnosti; nejčastějšími symptomy byly: bušení srdce, zvýšené svalové napětí, podrážděnost, pocit sucha v hrdle a v ústech, studený pot, u některých jedinců se objevovaly pocity slabosti, u jiných pocity neskutečna apod. [3]
Podle Scherera (1984) je hněv nebo také afekt chápán jako nadřazená kategorie pro všechny stavy určitého hodnotícího vztahu k objektu charakterizované příjemností nebo nepříjemností. Takto pod označení afektivní jevy spadají[1]:
- emoce jako například hněv - emoční epizody, jako například partnerská hádka - nálady, jako například euforie - dispoziční stavy, jako například preferování určité rychlosti reagování - rysy, jako například popudlivost
19
RADOST
Radost je příjemná emoce, vznikající reakcí na úspěch či zisk. Nižší formou radosti je spokojenost, vyšší je extáze. Trvalejší a intenzivní forma radosti je pocit štěstí. Radost je často doprovázena úsměvem nebo smíchem. Tělesnými projevy radosti je zvýšení srdečního tepu a krevního tlaku. Člověk mající radost má pocit tzv. „motýlků v břiše“ [6].
SMUTEK
Smutek je jedna z emocí, který je opakem radosti. Smutek je reakcí na událost, která se nás nepříznivě dotýká, jako je např. ztráta blízkých osob či cenné věci, zhasnutí naděje, křivda, apod. Smutek z trvalé ztráty něčeho velmi významného (např. úmrtí blízké osoby) je vystupňován v žal a také velmi častý odjezd z místa kde se vám líbí. Nevypořádá-li se člověk s žalem, může se propadat depresi. Přechod mezi žalem (přirozeným smutkem) a depresí ("chorobným" smutkem) je plynulý. Jedním z projevů intenzivního smutku je ronění slz, tedy pláč. Biologická funkce smutku není prozatím uspokojivě vysvětlena, předpokládá se, že smutek je jednak formou sociální signalizace ("volání o pomoc") a jednak přípravou na reorganizaci činnosti[7].
DŮVĚRA
Důvěra znamená vztah spoléhání na druhé lidi, instituce nebo věci. Lidské jednání se téměř vždy vztahuje k budoucnosti a musí se tedy spolehnout na věci, které nelze bezpečně vědět. Přesto se člověk musí rozhodnout a i když se snaží různě pojistit, musí se na určité lidi a věci spolehnout. Důvěra je proto nezbytným předpokladem života v lidské společnosti. Zároveň však důvěra vždy obsahuje jistou míru nejistoty a rizika zklamání nebo zneužití – jinak bychom o důvěře nehovořili.
20
Důvěra k druhým lidem může být všeobecná, jak tomu bývá u přátel, ale může být i omezená jen na určité oblasti. Člověk běžně důvěřuje odborníkovi (lékaři, právníkovi, instalatérovi), i když o jeho charakterových vlastnostech nemusí mnoho vědět. Důvěra se získává poměrně obtížně, ale dá se velmi rychle ztratit nepoctivostí, lží a podobně. Mezi nejdůležitější prostředky, jimiž společnosti důvěru podporují, patří slib a přísaha, společenský mrav, právo a peníze. Dodržování daného slova, slibu a přísahy se ve všech známých společnostech vysoce hodnotí a jejich porušení se někdy dokonce trestá[8].
ZNECHUCENÍ
Znechucení nebo hnus je jedna z lidských emocí. Původně vznikl jako reakce na nestravitelnou (nechutnou, zkaženou) potravinu, byl tedy spojen především s chutí a čichem. Smyslem bylo vštípit si informaci o této potravině do paměti a varovat před ní ostatní. Zřejmě také přispěl k rozvoji tělesné hygieny. Postupně se však tato emoce přesunula i do jiných rovin a vzniká znechucení psychické, které může být vyvoláno prakticky jakýmkoli ošklivým podnětem, tedy i jednáním jiného člověka, trapností, zvrácenou myšlenkou apod. Hnus může být zaměřen také na sebe sama, což je typické pro některé formy depresí. Pocit hnusu je spojen s fyziologickými změnami, např. dávením nebo žaludeční nevolností[9].
OČEKÁVÁNÍ
Očekávání, též anticipace je jedna z lidských emocí, duševní stav, který se objevuje, když se člověk ocitne před neznámou situací, v novém prostředí apod. Anticipace je spojena s určitými fyziologickými změnami, jejichž smyslem je připravit člověka na zjišťovací aktivity, orientaci v neznámém. Očekávání může být pociťováno jako negativní, pak se označuje jako starost, nebo pozitivní, pak mluvíme o naději; může být také indiferentní. Starost je jedna ze složek úzkosti. V určité míře provází očekávání člověka v podstatě po celý život[10].
21
VZRUŠENÍ
Stav vzrušení tvoří jednu ze základních dimenzí emocí, každá emoce se vyznačuje určitou úrovní vzrušení. Pojem vzrušení (excitace) se v podstatě kryje s pojmem aktivace, který vyjadřuje vícedimenzionální jev funkční způsobilosti organismu: aktivace má dimenzi psychickou (různé úrovně aktivace se vyznačují různými stavy vědomí) a fyziologickou. Podle B. D. Lindsleye (1951) existují dvě roviny aktivace: úroveň vzrušení v nervových buňkách mozku a úroveň mobilizace energie v organismu. Úrovně emociálního vzrušení a aktivace organismu spolu vždy nekorespondují[3]. J. Reykowski (1976) shrnul nálezy o emocionálním vzrušení v následujících tezích[3]: - Emoce je doprovázena vzrůstem vzrušení, které má vztah k úrovni aktivace; emoce vzniká na určité úrovni aktivace. - Vzrušení se projevuje předně vzrůstem svalového napětí vedoucím často ke vzrůstu motorické aktivity, k celkovému pohybovému neklidu a k zvýšení rychlosti a síly pohybů nebo k lokálním projevům takového druhu, jako jsou tiky a mimovolní pohyby různých částí těla.
optimální úroveň vysoká bdělost Úroveň činnosti afekt
procitnutí
nízká nízká
vysoká Úroveň vzrušení
Obrázek 2: Úroveň vzrušení [3]
22
2.6.
EMOČNÍ PORUCHY
emoční labilita -
změny nálady jako příznaky těžších poruch jsou přítomny především u psychiatrických onemocnění
-
změnami nálad či náladovostí trpí v určitém životním období každý člověk. Změny nálad souvisí i s temperamentem, pohlavím, věkem apod. [11]
afektivní inkontinvita – neudržení pocitů
chorobná otupělost – citově intensivní
patetický afekt – bouřlivá reakce
2.7.
CHOROBNÉ NÁLADY
manická – bouřlivá radost
euforická – netypická
familiérní – moc přátelská
mrznoucí – dlouhodobá mrzutost
23
3. PŘEHLED ADRENALÍNOVÝCH AKIVIT 3. 1. BUNGEE JUMPING Bungee jumping je "sport", při kterém je člověk přivázán za kotníky na elastické lano a skáče dolů z velké výšky. Myšlenka této dobrodružné zábavy není nová. Moderní fanoušci bungee Jumpingu nacházejí své kořeny ve starobylé legendě, kterou uchovává v paměti domorodý kmen na ostrově Pentecost v souostroví Vanuatu v Melanésii v Jižním Pacifiku. Milovníci bungee jumpingu však překonávají veškeré hranice strachu tak, že své skoky vylepšují o možnosti, jež jsou na samé hranici vrcholu bungee jumpingu. Skáče se z jeřábů, balónů, mostů, ale i budov. Právě A. J. Hackett skočil jako první z budovy bursy, při jejímž seskoku se dotkl rukou prosklené
střechy
jedné
z
nižších
částí
komplexu. Právě tak posunul bungee jumping na maximální hranici. Pro začátečníky je bungee jumping naprosto bezpečným sportem, ačkoliv
je
považován
nejbezpečnějších skutečnosti
je
za
extrémních bungee
jeden sportů.
jumping
z Ve
daleko
bezpečnější než jízda autem či přecházení silnice[13]. Obrázek 3: Ukázka skoku bungee jumping[12]
Vlastnosti lana Zatímco americký způsob využívá dvojího zabezpečení a delšího volného pádu, novozélandský způsob je extrémnější, jelikož využívá pouze jednoduchého zabezpečení. Jeho pružnost je pouze okolo 180%, tzn., že se protáhne o 80%. Takže při seskoku z 50 metrů a délce elastického materiálu okolo 20 metrů, trvá volný pád celých 20 metrů a při maximálním zatížení se dostanete do hloubky okolo 36 metrů. Naopak
24
novozélandský způsob využívá elastičtějšího materiálu. Při seskoku z 50 metrů se totiž využívá lana dlouhého pouze 10 metrů. Takže volný pád trvá pouze 10 metrů, ale brzdění je daleko pohodlnější, jelikož průtažnost tohoto materiálu je okolo 400%, což znamená, že se protáhne o 300% a vy se tak při maximálním zatížení dostanete o 4 metrů níže, to jest do hloubky 40 metrů. V České republice se bungee jumping např. provozuje z mostu přes Hačku u Chomutova z výšky 62 metrů[13].
3.1.1. BUNGEE KATAPULT
Z bungee jumpingu se po té zrodil i bungee katapult, což je katapultace ze země do výšky. Při této disciplíně nepřekonává "bungee-jumpista" skoro žádnou hranici strachu, jelikož nestojí ve výšce a nedělá on ten první krok do neznáma. Zde je připoután k pevnému bodu na zemi a je pevně v rukách instruktora, jež mu odpočítá start do nepoznaných výšek[13].
3.1.2. BUNGEE RUNNING
Bungee running je sport, při kterém hráč musí s pomocí stejného lana jako při bungee jumpingu dojít co nejdál[13]. Obrázek 4: Bungee running[25]
3.2. ZORBING Zorbing (též zorbování) je druh rekreační adrenalinové zábavy, využívající nafouknuté plastová koule, ve které je pomocí mnoha lanek upevněna ještě jedna menší. Celá koule váží 90 kg a v průměru má 3,2 m. Do menší koule se vejdou až tři lidé, nazýváni „zorbonauti“. Principem zorbingu je neřízené kutálení zorbu ze svahu dolů. Svah bývá dlouhý maximálně 200 m se sklonem okolo 20°. Zorb dosahuje rychlosti až 50 km/h a jeho zastavení probíhá samovolně dole pod svahem nebo ochranné síti[14].
25
3.2.1. SPHERE ZORBING Sphere zorbing je lehce extrémní sport, který v původní podobě vznikl v roce 2000 na Novém Zélandu. Tvůrce Andrew Akers se nechal inspirovat slavnou skicou muže s rozpaženýma rukama od
Leonarda
da
Vinciho.
Základní rys sphere zorbingu je nafouknutá plastová koule, kde se do menší koule vejdou na rozdíl od obyčejného zorbingu pouze dva lidé[15]. Obrázek 5: Sphere zorbing[26]
3.3. SNOWKITING Snowkiting je velmi mladý zimní outdoorový adrenalinový sport. Za použití tažného draka se jezdec uvádí do pohybu po sněhové pláni na lyžích či snowboardu. Na rozdíl od sjezdového lyžování či snowboardingu je tento sport možné provozovat na rovině (zasněžené pláně, mírné svahy, zasněžená zamrzlá jezera). Plochý terén je dokonce vhodnější než kopce díky stabilnějšímu větru, přesto někteří pokročilí „snowkiteři“ preferují jízdu v horách, kde členitý terén poskytuje širší možnostiSnowkiting je velmi populární v zemích, kde jsou rozlehlé
polární
pláně
(Kanada, Finsko, Švédsko, atd.) a v zemích s
vhodnými
horskými
terény
(Francie, Švýcarsko). I v České republice se však tento sport rozšiřuje podmínkám
díky a
příznivým
větrným
množství
vhodných
lokalit[16]. Obrázek 6: Snowkiting[27]
26
Výbava Pro snowkiting se většinou používají draci komorové konstrukce, není ale výjimkou ani použití nafukovacích draků. Používají se běžné lyže či snowboard, existují ale i specializované snowkiteboardy. Od snowboardu se liší především vyztuženou zadní hranou bez vykrojení. Podobně jako kitesurfing, landkiting či buggykiting je i snowkiting považován za extrémní sport, proto patří přilba k základní výbavě[16].
3.3.1. FREERIDING Freeriding jízda ve volném terénu, v hlubokém sněhu. Freeriding je znám ze snowboardové terminologie jako ježdění mimo sjezdovky; ve spojení se snowkitingem to znamená samotné ježdění ve velkém otevřeném prostoru[16].
3.3.2.FREESTYLE Freestylem rozumíme především skoky a předvádění triků ve vzduchu. Freestylové
prvky
ve
snowkitingu
jsou
odvozené
od freestyle
kitesurfingu, především unhooked awakesytyle triky jsou však na sněhu velmi nebezpečné. V porovnání se snowboardingem však snowkiting umožňuje daleko vyšší a delší skoky[16].
27
3.3.3. KITE-FLYING Kite-flying je nejnebezpečnější forma tohoto sportu, která je výsadou jen nejzkušenějších jezdců. Kite-flying je možné provozovat pouze na horách, v podstatě jde o paragliding provozovaný s tažným drakem. Jezdec se může dostat i do výšky několika desítek metrů a zůstat tak ve vzduchu i více než minutu. Vzhledem k tomu, že tažní draci nejsou primárně vyrobeni k létání, jde o mimořádně riskantní sport[16]. Obrázek 7: Kite-flying[28]
3. 4.
KITESURFING
Kitesurfing (někdy psáno dvouslovně „kite surfing“, častý je též název „kiteboarding“) je sport spočívající v jízdě po vodě na speciálním prkně (tzv. „kiteboard“) za využití tažného draka. Je to jeden z nejrychleji se rozvíjejících sportů; ještě v roce 1998 se tomuto sportu věnovalo pouze několik desítek nadšenců, v roce 2006 byl počet kitesurferů odhadován na 150 000 - 200 000. Díky technickým inovacím a vývoji se tento sport stává
bezpečnějším
dostupnějším.
V
a
rámci
kitesurfingu už také vznikly samostatné disciplíny, jako například wake style, wave riding,
freestyle
nebo
speed. Obrázek 8: Kitesurfing[29]
28
Úplně první pokusy o využití draka jako tažné síly byly zaznamenány v Číně ve 13. století. Na počátku 19. století britský vynálezce George Pocock experimentoval s využitím tažných draků pro pohon vozidel a lodí s využitím systému čtyř-šňůrových draků - stejný systém je dnes využíván u valné většiny tažných draků. V roce 1903 sestrojil jeden z pionýrů letectví, Samuel Cody, řiditelného draka, který mohl vynést člověka do výše; aby demonstroval sílu svých draků, přeplul kanál La Manche na malé lodi tažené drakem[17]. V příštích letech docházelo k mnoha experimentům a vývoji; první nafukovací drak byl patentován Němcem Dieterem Strasillou už v roce 1979. Současně s rozmachem buggykitingu pokračoval vývoj draků určených na vodu, velkým mezníkem byl model „Wipika“ od bratrů Legaignoux z roku 1997. Zavedl revoluční konstrukci tvarovaných nafukovacích komor a zjednodušený systém ukotvení šňůr, což výrazně vylepšilo možnost odstartovat draka z vody; model Wipika se velmi podobal dnešním „Céčkům“. Bruno Legaignoux pokračoval ve vývoji draků a později se stal autorem designu nazvaného „Bow kite“, který je dnes v sortimentu většiny výrobců. Už od roku 1998 existovaly školy kitesurfingu a tento sport se pomalu začínal rozšiřovat. První závody se konaly na ostorvě Maui v září 1998, vítězem byl Flash Austin. Změnu prodělaly i designy kiteboardů. V roce 1999 se začala používat jednostranná prkna odvozená od prken na windsurfing, ale během příštích dvou let převládla oboustranná prkna podobná wakeboardu[17]. Výbava Tažný drak je základní částí výbavy; o konstrukci, typech draků a dalších podrobnostech pojednává samostatný článek. Trapéz je název pro úvazek, který má jezdec kolem těla a za který je připevněn drak. Existují trapézy sedací (se smyčkami kolem stehen) a bederní, některé bederní trapézy mají navíc jako součást protiúrazovou vestu (viz níže). Pro kitesurfing je možné použít i trapéz na windsurfing, ale nedoporučuje se to; na první pohled je menší rozdíl pouze ve tvaru háku a v přítomnosti poutka na zadní části trapézu.
29
Kiteboard je kompozitová nebo dřevěná deska. Existuje několik typů, především jednosměrné kiteboardy, které mají výrazně odlišenou špičku a patku, a obousměrné, které jsou naprosto souměrné. Vázání se většinou skládá pouze z poutek, někteří jezdci ale používají iwakeboardové vázání, které je vhodnější pro některé „wake-style“ triky. Tvary a velikosti kiteboardů se velmi liší a závisí na schopnostech jezdce, stylu jízdy, povaze vodní hladiny a síle větru. Neopren se často používá, s výjimkou ježdění v mimořádně teplých oblastech za mírného větru. Silný vítr v kombinaci s mokrou pokožkou způsobuje rychlou ztrátu tělesného tepla i v případě, že teplota vzduchu je vysoká. Dalším důvodem pro použití neoprenu je ochranná funkce proti nárazům nebo žahavým živočichům. Bezpečnostní nůž je někdy doporučován jako nouzový prostředek pro případ zamotání šňůr a následného ohrožení. Přilba je často používána pro ochranu hlavy před nárazem o vodní hladinu, o kiteboard a při nehodách na břehu. Záchranná vesta se při kiteboardingu někdy používá, ale daleko řidčeji než při windsurfingu. Protiúrazová vesta je lehká tenká vesta, která slouží k ochraně vrchní části trupu. Může snížit riziko vyražení dechu nárazem o vodu, poranění žeber nárazem do prkna apod. Board-leash je šňůra, která poutá volně prkno k jezdci a zabraňuje odplavání prkna v případě pádu. Nevýhodou board-leashe je, že při pádu může být jezdec chvíli tažen vodou, než získá kontrolu nad drakem, a v takové situaci hrozí úraz o přivázané prkno. Při použití board-leashe je naprostou povinností přilba. Signální zařízení bývá někdy používáno při kiteboardingu na otevřeném moři. Může jít o píšťalku, voděodolný mobilní telefon, nebo specializované vysílačky. GPS přístroje se používají pro měření rychlosti.
30
Dalším nutným prvkem pro provozování kitesurfingu je partner, který pomůže jezdci s nastartováním a přistáním draka[17].
Bezpečnost Kiteboarding je extrémním sportem a nese s sebou mnohá rizika. Velmi často dochází při kiteboardingu k lehčím či vážnějším zraněním; paradoxně se nejčastěji zraní pokročilí jezdci, kteří předvádějí vysoké skoky a další obtížné prvky. Je také dokázáno, že největší počet nehod se stane na břehu či v blízkosti břehu v důsledku náhlého poryvu větru. Existuje mnoho obecně přijímaných bezpečnostních pravidel, jejichž dodržování snižuje riziko úrazu na minimum. Za mimořádně nebezpečné je považováno skákání na mělčině a poblíž pevných objektů, ježdění v místech kde se směrem po větru nacházejí pevné překážky a ježdění v těsné blízkosti dalších jezdců. Další nebezpečí spočívá v možnosti zamotání draka a jeho pádu na vodu. V některých případech není možné draka znovu odstartovat, přesto se však do torza ležícího na vodě stále opírá vítr. Pokud fouká vítr směrem od břehu, hrozí jezdci, že bude odtažen na otevřené moře. Valná většina draků má dnes bezpečnostní systém, který umožňuje draka odstřelit aktivováním jednoduché pojistky. Drak ztratí tah a spadne, je však stále k jezdci připoután alespoň jednou šňůrou. V souvislosti s nebezpečností tohoto sportu vznikl problém půjčovnám kiteboardového vybavení, protože v případě, že si vybavení půjčí úplný začátečník, je velice pravděpodobné že dojde ke zranění či poškození vybavení. Tento problém vyřešila Mezinárodní organizace kiteboardingu (IKO - International Kiteboarding Organization), když zavedla jednotný systém průkazů vydávaných školenými instruktory. IKO průkaz vypovídá o schopnostech svého majitele a na základě průkazu půjčovny po celém světě vybavení půjčují[17].
31
3.4.1. FREESTYLE Freestyle znamená v kiteboardingu především skákání a předvádění triků ve vzduchu. Samotný freestyle se dělí na několik dalších disciplín a stylů[17]:
Unhooked - styl ježdění a skákání bez použití trapézu - jezdec se z trapézy vyhákne a nějakou dobu drží draka pouze v rukou. To umožňuje velké množství triků, při kterých si jezdec nějakým způsobem podává za zády ovládací hrazdu.
Wakestyle je styl skákání velmi podobný skákání na wakeboardu. Jezdec se nedostává do vzduchu díky manévrování s drakem, ale pouze díky ostrému zahranění, čímž se vytvoří potřebné napětí šňůr.
Hangtime je soutěžní disciplína, při které jde o co nejdelší dobu strávenou ve vzduchu. Rekord drží Jesse Richman, který na Big Air Windjamu 2007 předvedl skok trvající 22 sekund
3.4.2. WAVE RIDING Wave riding („ježdění na vlnách“) je jedna z nejextrémnějších forem kiteboardingu. Spočívá v jízdě ve vlnách vysokých až několik metrů, většinou u korálových útesů kde se vlny lámou. Jezdci jezdí co nejblíže lámajícímu se hřebeni vlny, což je velmi nebezpečné, ale také divácky atraktivní. Pro wave riding se používají jednosměrná prkna podobná svým tvarem prknům pro surfing[17].
32
3.4.3. SPEED RIDING Speed riding je disciplína zaměřená na maximální rychlost. Měří se většinou průměrná rychlost na 500 metrů dlouhém úseku. Tato disciplína vyžaduje velmi specifické podmínky, jako je silný velmi stabilní vítr a hladká vodní hladina. Současný oficiální rekord drží Alexandre Caizergues s rychlostí 88,7 km/h. Sjoukje Bredenkamp z Jihoafrické republiky drží ženský světový rekord 78,4 km/h. Neoficiální světový rekord 94,2 km/h na 500 m dráze drží Tilmann Heinig od 26. ledna 2008; ten samý den dosáhl Heining maximální okamžité rychlosti (měřené přístrojem GPS) 102 km/h. [17].
3.5. LANDKITING Landkiting (někdy také zvaný „Kite landboarding“) je sport odvozený od kitesurfingu. Spočívá v jízdě na mountainboardu (někdy se používá název „ladboard“) s využitím tažného draka. Narozdíl od kitesurfingu se tento sport provozuje na zemi; mountainboard vypadá jako větší skateboard s velkými koly a poutky na nohy. Landkiting je jedním z rychle se rozšiřujících se sportů, i když zdaleka nedosahuje popularity kitesurfingu
Obrázek 9: Landkiting[30]
33
Landkiting je nejčastěji provozován na plochách, jako jsou pláže, travnatá letiště nebo fotbalová hřiště. Asfalt a beton není vhodný z bezpečnostních důvodů a příliš nerovné povrchy, jako louky, znemožňují rychlou jízdu[18].
Výbava Základním prvkem výbavy je tažný drak. Používají se většinou draci komorové konstrukce o velikostech 3-19 m. Většinou jezdec používá trapézy, za které je drak připevněn. Nezbytným
prvkem
je „mountainboard“. desku
tvarem
Jedná
podobnou
se
o
desce
skateboardu (ale větší), na které jsou zespodu
namontované
částečně
otočné nápravy kol (tzv. „trucky“) a na nich kola. Trucky jsou pohyblivé a při naklopení desky způsobí natočení kol.
Obrázek 10: Mountainboard[31]
Podstatnou částí výbavy jsou bezpečnostní prvky. Za základ je považována přilba, většina „landkiterů“ ale používá také chrániče kolen, loktů, a ochranné rukavice, případně ještě chránič páteře[18].
3.5.1. FREESTYLE
Freestyle je styl ježdění zaměřený na předvádění různých triků. Spektrum triků je z valné většiny odvozeno od freestyle kitesurfingu, ale obecně je landkiting freestyle nebezpečnější a obtížnější kvůli dopadům na tvrdou zem. Některé triky byly také odvozeny od skateboardingu a za tímto účelem vznikají i speciální landkiting parky s rampami a dalšími překážkami[18].
34
3.6. SWING JUMP Jedná se o extrémní sport, při kterém se skáče z mostu, skály nebo jiného vyvýšeného místa do pevného lana, po kterém následuje obří houpačka (kyvadlový skok z mostuna horolezeckém laně). Oproti Bungee Jumpingu, kde se skokan pohybuje na pružném laně volným pádem dolů a poté zase nahoru, tak při tomto pohybu volným pádem skokan padá jen pár metrů a poté je "stržen" lanem a už se jen houpá. Název Kienova houpačka
vznikl
zakladatele,
za
od
jejího
kterého
je
považován Helmut Kiene, který jako první absolvoval tento závratný kyvadlový seskok, při němž měl lano uvázané
na
jednom
mostě
a
odskakoval z mostu druhého.
Obrázek 11: Swing jump[32]
V České republice ji naleznete především pod názvem Pendl 4D jump či právě Kieneova houpačka. Toto vše se odehrálo ve francouzském Annecy, kde jsou mosty vzdálené od sebe 50 metrů a lpí se nad soutěskou Cailles ve výšce 150 metrů. Upevnil tedy lano na zábradlí jednoho mostu a druhý konec přetáhl na most druhý, kde se navázal a odtud také skočil[19].
3.7. SLACKLINE Slackline nebo také zkráceně „slack“ je balancování, chození a skákání na popruhu upevněném mezi dvěma body, například stromy. Na rozdíl od chození po provazu není popruh na slackline natažený napevno, ale je více nebo méně pružný. Počátky této nové zábavy/sportu lze vystopovat do Yosemit, kde si lezci krátili volnou chvíli chozením po řetězech u místních parkovišť.
35
Existují různé druhy „lajn“. Lajny nízko nad zemí, na kterých se dělají zejména tzv. triky, highlajny natažené několik desítek až stovek metrů nad zemí, lajny nad vodou nebo extrémně dlouhé longlajny. Slackline se skládá ze tří částí: 2 – 3 cm širokého popruhu, smyček vypodložených kartonem nebo kusem koberce sloužících jako kotvící body a napínacího zařízení. Lajnu lze napnout různými způsoby v závislosti na její délce. U těch kratších postačí i dvě karabiny, u delších průmyslové napínáky a u těch hodně dlouhých je nutné použít systém kladek nebo naviják[20].
Obrázek 12: Slackline[33]
Highline jsou lajny natažené vysoko nad zemí mezi stromy, skalními masivy nebo věžemi. Pro zajištění maximálního bezpečí je nutné mít dokonalé, několikanásobné kotvící body. Pod samotný popruh se upevňuje horolezecké lano, které je pojistkou pro případ, že by se přetrhl. Popruh nebo lano je nutné v místech, kde se dotýkají stromu nebo skály, vypodložit například odřezky koberců, batohy, dekami apod. Jednak proto, aby se neničil strom nebo skála, jednak proto, aby se neodíral nebo dokonce neprodřel popruh, zejména při pádu. Highliny se většinou chodí jištěny - slacklinisté si oblékají sedací úvaz neboli sedák spojený s popruhem lanovou smycí a dvěma karabinami se šroubovacím zámkem. Je ale zaznamenáno i několik přechodů bez
jištění.
Nejznámějším
je
nejspíš
přechod
highline
na
Lost
Arrow
v Yosemitech Deanem Potterem[20].
Nej highline Nejvyšší slackline, 1000 metrů vysoko, přešel Christian Schou 3. srpna 2006 přes fjord v Kjeragu v Norsku. Jeho výkon zopakoval Aleksander Mork v září 2007.
36
U nás slackline stejně jako ve světě začal jako oblíbený způsob trávení volného času mezi lezci. Postupně však nabýval na popularitě a v roce 2007 proběhly dvě průkopnické akce, a to Slackline fest na Bišíku a Dej si lajnu v rámci programu Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují. V roce 2008 probíhá historicky první ročník Českého poháru ve slackline[20].
3.8. CLIFFDIVING Historie cliffdivngu je mapována od roku 1770. Na Hawai, přesně na ostrově Lanai, který leží mezi ostrovy Molokai a Maui, se místní bojovníci vrhali ze skal do rozbouřeného moře, aby dokázali svojí odvahu a získali si obdiv místních žen. O generaci později dokonce král Kamehameha (který byl také bojovník a skákal ze skal do rozbouřeného moře) hodnotil styl a dopad jednotlivých mužů (bojovníků). Na Hawai se i v dnešních dobách pořádají závody, pod názvem cliffdiving. Nutno dodat, že na Hawai se skákalo a dodnes skáče z výšky okolo 25-ti metrů a to pouze do vody hluboké okolo 3,5m! V České republice vzniklo roku 1999 občanské sdružení HIGHJUMP (klade si za cíl podporovat a rozvíjet adrenalinový sport cliffdiving v ČR), které uspořádalo historicky první mistrovství republiky v Cliffdivingu roku 2000[21]. Obrázek 13: Cliffdiving[34]
Podle pravidel cliffdivingu, musí být voda nejméně 5m hluboká. Na Havaji a v Mexiku skokani trénují pouze do vody hluboké okolo 3,5m!!! Doktoři doporučují dělat mezi jednotlivými skoky hodinové přestávky. Skokani musí dopadat co nejlépe zpevněni, protože části těla nořící se pod hladinu již brzdí odpor vody, ale na zbytek těla působí dosažená rychlost. Kdyby závodník z této výšky spadl na záda, bylo by to jako kdyby dopadl ze 4 až 6 metrů na zem[21].
37
Srbská letuška Vesna Vulovičová jako jediná přežila pád letadla, které údajně padalo z výšky 10 tisíc metrů. Jméno letušky bylo na základě této zprávy zapsáno do Guinnessovy knihy rekordů za "přežití nejhlubšího pádu"[21].
Provedení skoku High Jump poskytuje závodníkům absolutní volnost ve výběru skoků a dává jim možnost naprosté improvizace při provedení skoku (tzv. freestyle skoky – neohlášené skoky 4 porota dopředu neví, co se závodník chystá předvést). Závodníci musí provést všechny skoky bez jakékoli cizí pomoci, pomoc mezi skoky je možná. Skoky s odrazem napřed mohou být prováděny z místa i z rozběhu podle rozhodnutí závodníka. Výchozí postavení je libovolné a nenucené. Skok je ukončen, je-li závodník celým tělem pod hladinou[21].
3.9. BOULDERING Bouldering je druh lezení, provozovaný bez lana na malých skalních blocích nebo nízkých skalách několik metrů nad zemí. Název pochází z anglického slova boulder balvan. K jeho provozování v zásadě není nezbytné nic - stačí ruce a nohy. Nejběžněji používaným vybavením jsou: lezečky, což je speciální obuv, která zároveň chrání nohu, a zároveň umožňuje jemné a obratné kroky a má
dobrou přilnavost ke
skále.
Tzv. bouldermatka což je měkká podložka, která v případě pádu zabrání vážnějšímu zranění.
Dále
je
potřeba
pytlík
s
„magnéziem“, omezující pocení rukou[22]. Obrázek 14: Bouldering[35]
38
Obvyklým bezpečnostním opatřením je jištění další osobou. Přitom neprobíhá pomocí lana a jistící techniky jako v horolezectví, ale jisticí zasahuje přímo pouze svýma rukama. Cílem je usměrnit pád lezce tak, aby nedopadl v nebezpečné poloze těla, např. hlavou na vyčnívající kámen. V případě nehody také další osoba může poskytnout pomoc.
V boulderingu se pořádají závody, zpočátku na přírodních kamenech, později se rozšířilo závodění na umělých strukturách. Od roku 1998 se v boulderingu pořádá série závodů Světového poháru pod hlavičkou UIAA, později pod hlavičkou mezinárodní federace sportovního lezení IFSC, která se od UIAA oddělila. V současnosti probíhá závod ve třech kolech - kvalifikace, semifinále a finále. V kvalifikaci absolvují závodníci postupně 5 boulderů. Na každý boulder mají časový limit a neomezený počet pokusů. Startuje se z označených chytů[22].
3.10. FREEDIVING Freediving, neboli potápění na nádech je disciplína stará jako lidstvo samo. Naši předci od nepaměti hledali obživu v moři. Potápěli se do hloubek bez jakékoliv výbavy jako sběrači nebo lovci. Mohlo by se zdát, že dnes kromě domorodců nemá nikdo zapotřebí se potápět tímto způsobem[23].
Obrázek 15: Freediving[36]
39
Dělíme je na dvě základní kategorie: bazénové a hloubkové.
3.10.1. STATICKÁ APNOE (STA)
Bazénová disciplína, při které je cílem vydržet co nejdéle na jeden nádech. Nejobvyklejší je poloha na hladině s obličejem ve vodě. Apneista se při ní vznáší na hladině, maximálně uvolněn fyzicky i psychicky. I v teplé vodě je nutné mít neopren, protože se většinou provádí série apneí (zadržení dechu), a při absenci pohybu a sníženém metabolismu přichází rychle prochladnutí. Ovšem v tomto případě výjimka potvrzuje pravidlo, protože světový rekordman, Čech Martin Štěpánek s časem 8:06 jako jediný provádí celou přípravu na suchu a teprve měřený pokus bez neoprenu ve vodě. V ženské kategorii se rekordem pyšní Kanaďanka Mandy Rae Cruickshank s časem 6:16[23].
3.10.2. VARIABILNÍ VÁHA (VWT)
Tato disciplína probíhá tak, že se k sestupu do hloubky využívá zařízení zvané „sled“, což je jakýsi zatížený výtah. Na tomto sledu je výhodnější býti v pozici hlavou vzhůru, což usnadňuje vyrovnávání tlaku a působí lépe i na psychiku. Po dosažení cílové hloubky se závodník dostává na hladinu vlastními silami libovolným způsobem. To znamená, že může jak ručkovat, tak používat ploutve. Trénink této disciplíny vzhledem k dosahování značných hloubek vyžaduje zajištění týmem technických potápěčů, a stává se tak finančně a technicky velmi náročným. Specialistou v této disciplíně je starý dobrý Umberto Pelizzari, který vloni vylepšil svůj předchozí rekord až na současných 131m. Kubánka Deborah Andollo dosáhla 95m[23].
40
3.11. RAFTING Rafting na divoké vodě je náročný rekreační outdoorový sport provádějící se pomocí nafukovacího člunu na řece. Řeka je obvykle velmi divoká, její nezkrotnost je rozdělena do různých stupňů obtížnosti. Tato aktivita se stala populární od poloviny 20. století. Rafting je považován za jeden z nejnebezpečnějších adrenalinových sportů vůbec. Výbava Raft je ploché široké gumové nafukovací plavidlo používané především pro expediční a komerční vodáctví (resp. raftingu). Obvykle je 4 - 6 místné. Používá se při sjíždění divokých řek, pro což je předurčeno především pro svoji stabilitu, která je dána příčným profilem lodi. Tato vlastnost raftu je však často přeceňována a zejména začátečníci trpí mylnou představou, že člun je naprosto bezpečný i na divoké vodě vysoké obtížnosti. Právě zde však dochází k těžkým úrazům a utonutím - jednak pro
moment
překvapení
při
převrácení a jednak pro nastalou nepřehlednost situace, kdy se ve vodě (obvykle velmi studené) ocitne víc osob najednou. Obrázek 16: Rafting[37]
Je proto nezbytně nutné na těžší vodu vyjíždět buď se školeným průvodcem, nebo alespoň s jedním či dvěma zkušenými vodáky. Začátečníky je vždy třeba před jízdou proškolit jak v ovládání raftu, tak v chování po případném zvrhnutí[24].
41
4. DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jaké pocity lidé prožívají při adrenalinových sportech. Případně zjistit z jakého důvodu jsou adrenalinové sporty odmítány. A to na základě realizovaného dotazníkového šetření. Dotazníky vytvořené pro můj výzkum jsou schváleny PhDr. Evou Půkrábkovou, vedoucí mé bakalářské práce. Průzkum probíhal v období měsíce května 2011 a to v areálu společnosti Jipocar, s. r. o. a pomocí internetu na sociální síti Facebook. Celkem bylo osloveno 100 respondentů ve věku mezi 18 – 65 lety. Výsledky tohoto průzkumu jsem vyhodnotila a následně znázornila pomocí grafů, všechny grafy, není-li uvedeno jinak, jsou dílem autorky.
1.) ZÚČASTNILI JSTE SE NĚKDY ADRENALINOVÉHO SPORTU?
20% Ano, pravidelně. Ano, jednou či dvakrát.
50%
Ne. 30%
Graf 1: Zúčastnili jste se někdy adrenalinového sportu?
Celá polovina respondentů (50%) se nikdy nezúčastnila adrenalinového sportu. Dalších 30 % dotazovaných si tento druh sportu vyzkoušelo alespoň jednou či dvakrát a pro 20% je tato aktivita téměř „denním chlebem“, protože se jej zúčastňují pravidelně. Důvodů proč celých 50 % dotazujících nikdy nevyzkoušela adrenalinový sport, je spousty. Může to být třeba strach z výšek nebo ze špatné bezpečnosti provedení. Také
42
se to může týkat finanční stránky, protože v dnešní době je tento druh aktivity velice nákladný. Pro někoho může být tento druh sportu také dosti nezáživným. Nevidí v něm žádnou podstatu, a proto jej nevyhledává. Nejčastější způsob, kdy se lidé adrenalinového sportu zúčastňují, jsou akce sponzorované firmou či zaměstnavatelem jako benefity nebo odměny. Tyto akce jsou soustředěné na nejznámější formy tohoto druhu sportu jako je bungee jumping nebo zorbing. Jen velice málo lidí něco takovéhoto vyhledává a pravidelně provozuje. Jedná se většinou o různé spolky nebo sdružení.
2.) CO OD ADRENALINOVÉHO SPORTU OČEKÁVÁTE?
22% Uvolnění od všedních problémů. 44%
Nevšední zážitek. Překonání sám/sama sebe. 34%
Graf 2: Co od adrenalinového sportu očekáváte?
Celých 44% od adrenalinového sportu očekává překonání sama sebe. O něco méně (34%) v tom hledá nevšední zážitek a pro 22% dotazovaných je to uvolnění od všedních zážitků.
Pocit překonání sám/sama sebe je jeden z nejuspokojivějších citů, které člověk může mít. Je v něm promítnuta radost a štěstí. Člověk tímto překoná hranici, kde si myslel, že nikdy nepřekročí.
43
Nevšední zážitek můžeme zažít každý den. Jde o to, co lidé od adrenalinového sportu očekávají a co je dokáže překvapit. Do jaké míry bude jejich překvapení, záleží už na jejich životě, který vedou. Pokud je stereotypní, tak se zde dá očekávat, že požitek z této aktivity bude vyšší. To samé platí i pro zúčastněné, kteří u adrenalinového sportu vyhledávají uvolnění od všedních problémů. Lidé v dnešní době trápí spousty starostí, ať už se jedná o práci, rodinu nebo i finance. Proto jdou zkusit něco, u čeho opravdu přijdete na jiné myšlenky.
3.) JAKÝ DRUH ADRENALINOVÉHO SPORTU PREFERUJETE?
4% 0%4% 34%
Bungee jumping. Zorbing. Kiting. Lezení bez jištění. Hloubkové potápění.
58%
Graf 3: Jaký druh adrenalinového sportu upřednostňujete?
Celých 58% má ráda zorbing, jeden z nejoblíbenějších adrenalinových sportů v České republice. 34% si rádo vyzkouší bungee jumping neboli skákání z mostů. Další sporty (bouldering, freediving) se pohybují na 4% a kiting se vůbec neumístil.
Více jak polovina dotazovaných preferuje zorbing. Je to u nás jeden z nejrozšířenějších adrenalinových sportů vůbec. Dá se říct, že je to jeden z nejbezpečnějších sportů této kategorie. Účastníci nemusí mít strach z nebezpečí, ale spíš z nevolnosti.
44
Mezi další velmi oblíbený adrenalinový sport patří skok z mostu na laně neboli bungee jumping. Nejedná se však pouze o skákání z mostů nebo jeřábů - je zde více kategorií jako bungee katapult nebo bungee running. Ty nejsou v České republice tak známé. Další kategorie sportů jako je lezení po skalách bez jištění (bouldering) nebo hloubkové potápění (freediving) není v České republice tak oblíbené a známé. V případě bouderingu ani moc proveditelné. Kategorie adrenalinového sportu zvané kiting (snowkinting, landkiting) jsou v ČR teprve v začátcích. Ve většině se mu věnuje spíš věkově mladší kategorie.
4.) CO VÁM ADRENALINOVÝ SPORT PŘINÁŠÍ ZA POZITIVA?
4%
16%
Změna nálady. Vylepšení psychické kondice. 20%
60%
Vylepšení fyzické kondice. Jiné.
Graf 4: Co Vám adrenalinový sport přináší za pozitiva?
60% dotázaných přináší adrenalinový sport vylepšení fyzické kondice. Vylepšení psychické kondice pociťuje 20 % a změnu nálady 1 %. Celým 4% přináší sport jiná pozitiva, než která jsou uvedena. Pro případ můžu uvést pocit štěstí, vybití se, uvolněnost. Vylepšení kondice je u adrenalinových sportů tak trochu předpokládatelné. Neplatí to samozřejmě u všech. Vylepšení psychické kondice a změna nálady se tak trochu prolínají. Člověk většinou začne přemýšlet o jiných věcech a změní se mu nálada, pravděpodobně k lepšímu. Začíná cítit pocit štěstí a uvolněnosti.
45
5.) MÁ ADRENALINOVÝ SPORT VLIV NA VAŠE CHOVÁNÍ?
20%
Ano. Ne.
80%
Graf 5: Má adrenalinový sport vliv na Vaše chování?
Pro převážnou většinu (80%) má adrenalinový sport vliv na jejich chování a pro zbytek (20%) tento vliv nemá. Je pravděpodobné, že něco jako adrenalinový sport bude mít vliv na vaše chování. Jedná se zde o velkou změnu psychické kondice a vnímání. Každý z nás má ovšem určitou míru ovlivnitelnosti, tudíž někteří jedinci jsou adrenalinovým sportem ovlivněni více a někteří méně. Pro případ mou uvést změny nálad apod.
46
6.) PŘI PŘEDSTAVĚ ADRENALINOVÉHO ZÁŽITKU SE CÍTÍTE LÉPE V ROLI AKTIVNÍ (AKTÉR) NEBO PASIVNÍ (DIVÁK)?
40% Aktivní. Pasivní. 60%
Graf 6: Při představě adrenalinového zážitku se cítíte lépe v roli aktivní nebo pasivní?
Více jak polovina dotázaných (60%) se cítí lépe v roli pasivní neboli diváka. Zbylých 40% se ráda zúčastní této aktivity v roli aktéra.
Lidé, kteří překonávají sami sebe a postaví se svému strachu do očí, se přeci jenom někdy cítí lépe v roli diváka než aktéra. Mnohem rádi vidíte někoho, kdo stojí ve frontě před vámi, než abyste vy sám stál nad propastí, a čekal, kdy se odhodláte skočit. A to i v případě, že jste se pro tento čin dobrovolně rozhodl.
47
7.) ADRENALINOVÝ SPORT PROVOZUJETE RADĚJI INDIVIDUÁLNĚ (SÁM/SAMA) NEBO KOLEKTIVNĚ?
20%
Individuálně. Kolektivně.
80%
Graf 7: Adrenalinový sport provozujete raději individuálně nebo kolektivně?
Celých 80% provozuje rádo adrenalinový sport kolektivně, naopak 20% dotazovaných si rádi pěstují tento sport sami. Je to logické, málo kdo nemá rád společnost a to i v případě adrenalinových sportů. Nejčastější případ můžeme vidět u firemních akcí pořádaných zaměstnavateli. Jedná se vždy o skupinu lidí, kteří jsou odměněni za své dobré výkony právě tímto. V případě některých aktivit není individualita ani možná (např. bungee jumping). Je zde nutné potřebné jištění druhou osobou.
48
8.) CO POVAŽUJETE ZA ZÁSADNÍ NA ADRENALINOVÉM SPORTU?
10% Bezpečí.
15%
40%
Odreagování. Dobré jištění. Vzrušení. Vyčištění hlavy.
25% 10%
Graf 8: Co považujete za zásadní na adrenalinovém sportu?
Pro celých 40% je nejdůležitější jejich vlastní bezpečnost. Pro dalších 25% je to dobré jištění. Vzrušení považuje za zásadní 15% dotazovaných a po 10% je potom odreagování a vyčištění si hlavy.
Náš organismus je od narození naprogramován tak, aby se věcem, které mu mohou jakkoli ublížit, vyhýbal. Jsou však lidé, kteří tuto hranici velice rádi překročují. Hledají v tom nevšední zážitek, odreagování nebo vzrušení. Pro většinu z nich je však zásadní bezpečnost toho co dělají. Ať už se jedná o dobré jištění lan nebo o sílu a vytrvalost společníka, který je jistí. Jen málo z nás by bylo schopných „skočit do neznáma“, kdyby věděli, že není šance se vrátit.
49
9.) PŘEMÝŠLÍTE, JAK PODSTOUPENÉ RIZIKO PŘIJÍMÁ VAŠE OKOLÍ?
20%
Ano. Ne.
80%
Graf 9: Přemýšlíte, jak podstoupené riziko přijímá Vaše okolí?
80% tázaných si uvědomuje, jak okolí přijímá jí/jím podstoupená rizika. A 20% si tuto věc neuvědomuje.
Tato otázka byla více méně zřejmá. Většina dotazovaných má určité závazky. Může se jednat o rodinu s dětmi, manželku, přítelkyni, rodiče nebo i jejich nadřízeného. Každý z těchto lidí má vůči aktérovi nějaký vztah, který může nabývat různých hloubek. Čím hlubší vztah, tím více okolí nedokáže podstoupené riziko přijmout.
50
10.) JAKÝ MÁTE NÁZOR NA ADRENALINOVÉ SPORTY?
8% 28%
12% Vzrušující. Nuda. Mám strach. Zajimavé.
52%
Graf 10: Jaký máte názor na adrenalinové sporty?
Pro 52% dotázaných je adrenalinový sport příliš děsivý než aby si jej zkusili. Naopak 28% jej považuje za zajímavý. 12% respondentů si myslí, že tato aktivita je přílišná nuda a 8% ji bere za velmi vzrušující.
Na tuto otázku odpovídali všichni respondenti a to i ti, kteří adrenalinový sport nikdy nevyzkoušeli. Převážná většina má strach vyzkoušet něco takového. Ať už jde o strach ze špatné bezpečnosti, strach z velké výšky anebo čistě jen strach z něčeho neznámého. Existuje však skupina lidí, kteří sice adrenalinový sport nikdy nezkusili, ale přesto je něco takového láká a považují tuto aktivitu za zajímavou. Důvod proč to ještě nezkusili, může být i jejich finanční stránka.
Další dotazovaní označili tento druh sportu buď za vzrušující, nebo za nudu. Tyto názory záleží už čistě na aktérech, kteří si alespoň jednou „zasportovali“.
51
11.) DÁVÁTE PRŮCHOD SVÝM EMOCÍM NA VENEK PŘI ADRENALINOVÉM SPORTU?
40% Ano. Ne. 60%
Graf 11: Dáváte průchod svým emocím na venek při adrenalinovém sportu?
60% dává průchod svým emocím na venek, kdežto 40% ne. Průchod emocí je u každého jedince jiný. Záleží na tom, zdali je daný jedinec introvert nebo exrovert. Tudíš do jaké míry je otevřený vůči svému okolí.
12.) JSTE MUŽ NEBO ŽENA?
28% Muž. Žena. 72%
Graf 12: Jste muž nebo žena?
52
Celých 82% respondentů byli muži. Ženy jsou zde jen ve velmi malém poměru a to 28%. Podle průzkumu se adrenalinového sortu zúčastnilo víe mužů než žen. Důvod může být ten, že muži jsou již od přírody silnější „plemeno“. Rádi zkouší něco nového a nebezpečného. Naopak u žen – „něžného pohlaví“ by se dalo říct, že se více strachují.
13.) VÁŠ VĚK?
10%
2%2% 16%
18 - 20 21 - 30 31 - 40
22%
41 - 50 51 - 60 61 a více 48%
Graf 13: Váš věk?
Největší zastoupenou skupinou je zde věk mezi 31 – 40 lety (48%). O celou polovinu míň je tu věková hranice mezi 41 a 50 lety (22%). Další významnou skupinou je věková kategorie 21-30 let (16%). A další neméně významné skupiny 51 – 60 let (10%), 18 – 20 let (2%) a 61 a více let (2%). Skoro polovina dotazovaných je tzv. „středního věku“. V tomto věku už člověk má určité zázemí a je většinou dobře finančně zajištěn. Adrenalinový sport mají potom jako svůj koníček. Pokud je člověk ve vyšší nebo nižší věkové kategorii, jeho šance na toto hobby se snižuje. Když je někdo příliš mladý – je tu otázka finanční pokud je někdo starý, může se zahrávat se svým životem.
53
5. ZÁVĚR Tématem této bakalářské práce jsou emoce v turismu. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jaké pocity lidé prožívají při adrenalinových sportech. Případně zjistit z jakého důvodu jsou adrenalinové sporty odmítány. V úvodu se zabývám vymezením přesné charakteristiky emocí, způsoby projevování emocí a různé dělení podle intenzity trvání či podle charakteru. Zde se zabývám bližší charakteristikou základních a vyšších emocí. Popisuji různé pocity, jako jsou štěstí radost, hněv, znechucení, vzrušení, apod. V této bakalářské práci se také zabývám emočními poruchami a chorobnými náladami. Dotazník, který byl použit pro průzkum, byl schválen PhDr. Evou Půkrábkovou, vedoucí mé bakalářské práce. Průzkum probíhal v období měsíce května 2011 a to v areálu společnosti Jipocar, s. r. o. a pomocí internetu na sociální síti Facebook. Výsledky byly následně interpretovány pomocí grafů. Typickým účastníkem adrenalinového sportu je muž ve věku 31 – 40 let. Polovina respondentů se nikdy nezúčastnila žádné adrenalinového sportu a to převážně z důvodů, že mají strach nebo jim tento druh aktivity přijde příliš nudný. Je zde také otázka finanční stránky dotazovaných. Druhá polovina, která již tento sport alespoň jednou zkusila, si potrpí na dobré bezpečnostní podmínky. Tito lidé vyhledávají především nevšední zážitek a pocit překonání sebe samotných. Více jak polovina respondentů také přiznává zlepšení fyzické a psychické kondice. Jinak mezi nejoblíbenější adrenalinové sporty patří podle průzkumu zorbing. Lidé tyto aktivity provádí nejraději společně ve skupině, což není moc překvapující.
54
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ TIŠTĚNÉ ZDROJE [1] STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. 1. Vyd. Praha: Portál, 2002. 232 s. ISBN 80-7178-553-9 [2] NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. 2. Vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0628-1 [3] NAKONEČNÝ, Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2.Vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0625-7
ELEKTRONICKÉ ZDROJE [4] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-15+. Emoce. Dostupné z WWW:
. [5] Www.rodina-finance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-12+. Jak nás ovlivňují emoce. Dostupné
z
WWW:
ovlivnuji.20719. html >. [6] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-04-12+. Radost. Dostupné z WWW: . [7] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-04-14+. Smutek. Dostupné z WWW: . [8] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-02-14]. Důvěra. Dostupné z WWW: . [9] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-02-12+. Znechucení. Dostupné z WWW: . [10] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-02-09+. Očekávání. Dostupné z WWW: .
55
[11] Www.priznaky.vitalion.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-05+. Poruchy nálady. Dostupné z WWW: . [12] Www.topzine.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-12+. Bungee jumping. Dostupné z WWW: . [13] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-10+. Bungee jumping. Dostupné z WWW: . [14] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-10+. Zorbing. Dostupné z WWW: . [15] Www.darujsen.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-08+. Zorbing. . Dostupné z WWW: . [16] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-10+. Snowkiting. Dostupné z WWW: . [17] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-10+. Kitesurfing. Dostupné z WWW: . [18] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-10+. Landkiting. Dostupné z WWW: . [19] Www.profi-bazar.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-11+. Swing jump. Dostupné z WWW: . [20] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-10+. Slackline. Dostupné z WWW: . [21] Www.cliffdiving.eu [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. Cliffdiving. Dostupné z WWW: . [22] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-10+. Bouldering. Dostupné z WWW: .
56
[23] Www.freediving.eu [online]. 2011 [cit. 2011-02-11+. Freediving. Dostupné z WWW: . [24] Www.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08+. Raft. Dostupné z WWW: . [25] Www.bungee.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-11+. Bungee running. Dostupné z WWW: . [26] Www.nebeslev.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-23+. Zorbing. Dostupné z WWW: . [27] Www.draci.net [online]. 2011 [cit. 2011-03-15+. Snowkiting. Dostupné z WWW: . [28] Www.penzion-klokoci.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-20+. Snowkiting. Dostupné z WWW: . [29] Www.caribbeanvipvacations.com [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Kite-surfing. Dostupné z WWW: . [30] Www.jira.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-18]. Landboarding. Dostupné z WWW: . [31] Www.s2as.com [online]. 2011 [cit. 2011-01-26+. Mountainboard. Dostupné z WWW: . [32] Www.smh.com [online]. 2011 [cit. 2011-03-24+. Bungee jumping. Dostupné z WWW: . [33] Www.mylovemylife.estranky.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-13]. Slackline. Dostupné
z
WWW:.
57
[34]
Www.ibankcoin.com [online]. 2011 [cit. 2011-04-15+. Cliffdiving. Dostupné z
WWW: < http://ibankcoin.com/king_of_the_pg/2009/08/17/market-cliff-diving/>. [35] Www.theshortspan.com [online]. 2011 [cit. 2011-04-24+. Bouldering. Dostupné z WWW: < http://www.theshortspan.com/features/fairhead.htm>. [36] Www.freediving.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-02+. Freediving. Dostupné z WWW: < http://www.freediving.cz/category/1-Co-je-freediving/>. [37] Www.toprafting.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-11+. Rafting. Dostupné z WWW: .
58
PŘÍLOHY
59
DOTAZNÍK Tímto dotazníkem bych ráda zjistila, co očekáváte od adrenalinového sportu, jaké pocity prožíváte a případně z jakého důvodu je odmítáte. Prosím o vyplnění hůlkovým písmem. Dotazník je naprosto anonymní. Děkuji.
1.
2.
3.
4.
5.
ZÚČASTNILI JSTE SE NĚKDY ADRENALINOVÉHO SPORTU? a.
Ano, pravidelně.
b.
Ano, jednou či dvakrát.
c.
Ne. (pokračujte prosím k otázce č.10)
CO OD ADRENALINOVÉHO SPORTU OČEKÁVÁTE? a.
Uvolnění od všedních problémů.
b.
Nevšední zážitek.
c.
Překonání sám/sama sebe.
JAKÝ DRUH ADRENALINOVÉHO SPORTU PREFERUJETE? (MAX. 3) a.
bungee jumping
Aktivně
Pasivně
b.
zorbing
Aktivně
pasivně
c.
kiting (snowkiting, landkiting)
Aktivně
Pasivně
d.
lezení bez jištění
Aktivně
Pasivně
e.
hloubkové potápění
Aktivně
Pasivně
CO VÁM ADRENALINOVÝ SPORT PŘINÁŠÍ ZA POZITIVA? a.
Změna nálady.
b.
Vylepšení psychické kondice.
c.
Vylepšení fyzické kondice.
d.
Jiné ……………………………………..
MÁ ADRENALINOVÝ SPORT VLIV NA VAŠE CHOVÁNÍ? a.
Ano.
b.
Ne.
60
6.
PŘI PŘEDSTAVĚ ADRENALINOVÉHO ZÁŽITKU SE CÍTÍTE LÉPE V ROLI AKTIVNÍ (AKTÉR) NEBO PASIVNÍ (DIVÁK)?
7.
a.
Aktivní.
b.
Pasivní.
ADRENALINOVÝ SPORT PROVOZUJETE RADĚJI INDIVIDUÁLNĚ (SÁM/SAMA) NEBO KOLEKTIVNĚ? a.
Individuálně.
b.
Kolektivně.
8.
CO POVAŽUJETE ZA ZÁSADNÍ NA ADRENALINOVÉM SPORTU? (PROSÍM VYPIŠTĚ)
9.
PŘEMÝŠLÍTE, JAK PODSTOUPENÉ RIZIKO PŘIJÍMÁ VAŠE OKOLÍ?
10.
11.
12.
a.
Ano.
b.
Ne.
JAKÝ MÁTE NÁZOR NA ADRENALINOVÉ SPORTY? a.
vzrušující
b.
nuda
c.
mám strach
d.
zajímavé
JSTE MUŽ NEBO ŽENA? a.
Muž.
b.
Žena.
VÁŠ VĚK? a.
18 – 21
b.
22 – 30
c.
31 – 40
d.
41 – 50
e.
51 – 60
f.
61 a více
61
