VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Edukace pacientů s pankreatitidou

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Edukace pacientů s pankreatitidou Bakalářská práce

Autor: Kateřina Francová Vedoucí práce: Mgr. Veronika Kusínová Jihlava 2016

Anotace Tato bakalářská práce s názvem „Edukace pacientů s pankreatitidou“ je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a praktickou část. Cílem této bakalářské práce je zmapovat proces edukace u pacientů s pankreatitidou na vybraném oddělení. Zmapovat vědomosti pacientů týkajících se pankreatitidy a dodržování léčebného režimu. Zjistit subjektivní hodnocení spokojenosti pacientů s poskytnutou edukací a s jejím přínosem pro pacienta. V teoretické části je popsána anatomie a fyziologie slinivky břišní. Dále zde je vysvětleno dané onemocnění v akutní i chronické formě. Popisuje se zde výskyt, etiopatogeneze, klinický obraz, diagnostika, léčba, dietní postup, ošetřovatelská péče, komplikace a prognóza samotného onemocnění. Na posledním místě je vysvětlena edukace, kde jsou vymezeny důležité pojmy a celý edukační proces. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvalitativního výzkumu. Součástí praktické části je i diskuze, návrhy a doporučení pro praxi. Klíčová slova Pankreatitida, edukace, dietní opatření, léčebný režim.

Abstract This thesis entitled "Education of patients with pancreatitis" is divided into two parts: theoretical and practical part. The aim of this work is to describe the process of education in patients with pancreatitis at the selected department. Map the knowledge of patients regarding pancreatitis and adherence. Establish the subjective evaluation of patient satisfaction with the education provided and its benefits to the patient. The theoretical part describes the anatomy and physiology of the pancreas. Furthermore, there is explained the disease in acute or chronic. Described herein incidence, etiopathogenesis, clinical picture, diagnosis, treatment, dietary practices, nursing care, complications and prognosis of the disease itself. The last place is explained by education, which are important themes and the whole educational process. The practical part presents the results of qualitative research. The practical part is a discussion, proposals and recommendations for practice. Keywords Pancreatitis, education, dietary restrictions, treatment regimen.

Poděkování Nejprve bych chtěla poděkovat své vedoucí práce paní Mgr. Kusínové za pomoc při vypracovávání mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Nemocnici Třebíč za umožnění výzkumu a pacientům za velkorysou spolupráci. Také děkuji zdravotnickému personálu za ochotu a poskytnutí prostoru pro sběr dat. A v neposlední řadě bych ráda poděkovala své rodině za podporu.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah

Obsah Úvod 1

10

Současný stav problematiky 1.1

12

Anatomie slinivky břišní .................................................................................. 12

1.1.1

Anatomický popis pankreatu.................................................................... 12

1.1.2

Makroskopická a mikroskopická stavba pankreatu ................................. 12

1.1.3

Cévní a nervové zásobení pankreatu ........................................................ 13

1.1.4

Patofyziologie endokrinní funkce slinivky břišní .................................... 13

1.2

Akutní pankreatitida ......................................................................................... 14

1.2.1

Dělení akutní pankreatitidy ...................................................................... 14

1.2.2

Výskyt ...................................................................................................... 15

1.2.3

Etiopatogeneze ......................................................................................... 15

1.2.4

Klinický obraz .......................................................................................... 16

1.2.5

Diagnostika .............................................................................................. 17

1.2.6

Léčba ........................................................................................................ 18

1.2.7

Ošetřovatelská péče .................................................................................. 20

1.2.8

Komplikace .............................................................................................. 21

1.2.9

Prognóza ................................................................................................... 21

1.3

Chronická pankreatitida .................................................................................... 21

1.3.1

Výskyt ...................................................................................................... 22

1.3.2

Etiopatogeneze ......................................................................................... 22

1.3.3

Klinický obraz .......................................................................................... 23

1.3.4

Diagnostika .............................................................................................. 23

7

Obsah

1.3.5

Léčba ........................................................................................................ 24

1.3.6

Dietní postup ............................................................................................ 24

1.3.7

Ošetřovatelská péče .................................................................................. 25

1.3.8

Komplikace .............................................................................................. 25

1.3.9

Prognóza ................................................................................................... 26

1.4

2

Edukace ............................................................................................................ 26

1.4.1

Edukační pojmy ....................................................................................... 26

1.4.2

Edukace se dělí na 5 fází .......................................................................... 26

1.4.3

Projektování edukace ............................................................................... 27

1.4.4

Edukační cíle ............................................................................................ 27

1.4.5

Didaktické zásady edukace ...................................................................... 28

1.4.6

Didaktické formy edukace ....................................................................... 28

1.4.7

Edukační metody...................................................................................... 28

1.4.8

Učební pomůcky ...................................................................................... 29

1.4.9

Sestavení edukačního plánu ..................................................................... 29

1.4.10

Realizace edukačního procesu ................................................................. 29

1.4.11

Hodnocení edukačního procesu ............................................................... 30

1.4.12

Edukační standard .................................................................................... 30

Výzkumná část

31

2.1

Cíl výzkumu ..................................................................................................... 31

2.2

Výzkumné otázky ............................................................................................. 31

2.3

Metodika výzkumu ........................................................................................... 31

2.4

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí.......................... 33

2.4.1

Charakteristika respondentů ..................................................................... 33

2.4.2

Charakteristika prostředí .......................................................................... 33 8

Obsah

2.5

Průběh výzkumu ............................................................................................... 34

2.6

Zpracování získaných dat ................................................................................. 35

2.7

Výsledky kvalitativního výzkumu .................................................................... 35

2.7.1 2.8

Posouzení zdravotního stavu respondentů ............................................... 35

Vyhodnocení rozhovorů s respondenty ............................................................ 45

2.8.1

Otázky v rozhovoru .................................................................................. 45

2.8.2

Polostrukturovaný rozhovor s respondenty.............................................. 49

2.9

Diskuze ............................................................................................................. 57

2.10 Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 60 Závěr

62

Seznam použité literatury

65

Seznam zkratek

67

Seznam příloh

69

9

Úvod

Úvod „Akutní pankreatitida je zánětlivý proces postihující morfologii a funkci slinivky břišní.“ (Navrátil a kol., 2008, s. 278) „Chronická pankreatitida je definována jako trvale progredující stav, kdy funkční parenchym žlázy je postupně nahrazován vazivem, což v pokročilých stádiích choroby vede ke vzniku exokrinní, popř. i endokrinní pankreatické nedostatečnosti.“ (Navrátil a kol., 2008, s. 282) U akutní pankreatitidy jisté zdroje uvádějí různá množství nových případů v České Republice za jeden rok. Další zdroje uvádějí počet mezi 20 ti až 50 ti nemocných na 100 000 obyvatel za jeden rok. (Šimek, 2005; Gürlich, 2006) Akutní pankreatitidou nejčastěji onemocní lidé ve věku mezi 50 ti až 55 ti let. (Šimek, 2005) Chronická pankreatitida trvá po dobu několika let a je velice závažná. Obvykle to je ireverzibilní a progredující onemocnění. U některých případů může dokonce dojít až ke karcinomu pankreatu. Prognóza je nepříznivá a zůstává celé roky nezměněna. (Lukáš, 2005) V této práci se zaměřuji na edukaci pacientů s pankreatitidou, která mě zajímala již v době, kdy jsem chodila na praxi. Toto téma jsem si vybrala, protože za celou dobu svojí praxe, jsem se především na chirurgických odděleních setkávala s pacienty, kteří tímto onemocněním trpěli. Také, protože jsem se chtěla dozvědět, zda mají o tomto onemocnění dostatek vědomostí a jestli rozuměli edukaci, která jim byla poskytnuta. Je to velice zajímavé téma a domnívám se, že by měli být pacienti o edukaci v oblasti pankreatitidy, léčebného režimu a dietního opatření řádně edukováni. Příčiny onemocnění pankreatitidou byly různé, nejčastější příčinou byla dietní chyba. Proto se domnívám, že je nutné pacienty důsledně vést k tomu, aby byli v léčebném režimu a dietním opatření disciplinovaní. Zajímalo mě, jak pacienti zvládají pankreatickou dietu a léčebný režim dodržovat. Ve své práci zjišťuji, jak edukace pacientů probíhala, jak s ní byli spokojeni, co jim přinesla, zda jim něco v edukaci chybělo a jaké byly jejich pocity z edukace. Tímto výzku10

Úvod

mem jsem chtěla poukázat na nedostatky vědomostí o onemocnění pankreatitida, léčebném režimu a dietním opatření. Autorka Ursula Kerberová uvádí ve své bakalářské práci, že se toto téma začíná vyskytovat čím dál častěji a to z toho důvodu, že pacienti nedodržují dietní opatření. Dále uvádí, že alkohol zapříčinil vznik pankreatitidy u 39,39 % pacientů a dietní chyba byla uvedena hned na druhém místě a to v 33,33 %. Ale také bylo zjištěno, že po diagnostikování akutní pankreatitidy u pacientů a následná edukace vedla pacienty k zlepšení v dodržování abstinence alkoholu a to až v 60 %. V oblasti diety uvedla, že po diagnostikování akutní pankreatitidy 52,5 % pacientů dodržovalo dietní opatření dle doporučení. (Kerberová, 2011) Pavlína Pechušková ve své bakalářské práci uvedla, že 70 % pacientů konzumovalo, před propuknutím akutní pankreatitidy, alkohol jednou za týden. Dále uvedla, že 48 % pacientů konzumovalo nadměrné množství alkoholu před propuknutím této nemoci. (Pechušková, 2013) Tato bakalářská práce, která nese název „Edukace pacientů s pankreatitidou“, je rozdělena na dvě části a to na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je uvedena anatomie slinivky břišní a její vývody, dále definuji akutní pankreatitidu její rozdělení, výskyt, etiopatogenezi, klinický obraz, diagnostiku, léčbu, dietní postup, ošetřovatelský proces, prognózu a komplikace. V této části uvádím i chronickou pankreatitidu, výskyt, etiopatogenezi, klinický obraz, diagnostiku, léčbu, ošetřovatelský proces, prognózu a komplikace. Dále zde vysvětluji pojem edukace a celý edukační proces. V druhé praktické části následně uvádím výsledky kvalitativního výzkumu. Zaměřuji se na edukaci pacientů s pankreatitidou. V této části jsem získala informace od pacientů pomocí polostrukturovanáho rozhovoru a také z dokumentace Nemocnice Třebíč. Popisuji charakteristiku respondentů a prostředí získávání informací. Součástí praktické části je také diskuze a návrh a doporučení pro praxi.

11

Současný stav problematiky

1


1.1

Anatomie slinivky břišní

1.1.1

Anatomický popis pankreatu

Je to orgán se zevní a vnitřní sekrecí a je uložen na zadní straně břišní. Dělí se na hlavu (caput), tělo (corpus) a ocas (cauda pancreatis). (Naňka, Elišková; 2009) Hlava pankreatu leží v konkavitě duodena k němuž je fixována vazivem. Zadní strana caput pancreatis naléhá na ductus choledochus a vena cava inferior. Přední strana caput pancreatis transversálně kříží úpon mesocolon transversum. (Naňka, Elišková; 2009) Tělo pankreatu je při průřezu trojúhelníkovitého tvaru a má stranu přední, zadní a spodní. Zadní stěna překračuje velké cévy vena cava inferior, aortu, vasa mesenterica superiora a nadále cévy levé ledviny. Zadní stěna pankreatu je v kontaktu s autonomními nervy, které odstupují z velkých ganglií, jako jsou ganglion coeliacum a ganglion mesentericum superior, které způsobují velké bolesti při zánětech slinivky břišní. Přední stěna pankreatu je obrácena k zadní stěně žaludku a vyklenuje se do části peritoneální dutiny, která se nazývá bursa omentalis. (Naňka, Elišková; 2009) Ocas pankreatu je zúžený konec slinivky, který pokračuje vlevo a nahoru a je fixován k hilu sleziny. (Naňka, Elišková; 2009)

1.1.2

Makroskopická a mikroskopická stavba pankreatu

Zevní tzv. exokrinní složka pankreatu je tuboalveolární žláza. Exokrinní je členěna do větších lalůčků a ty se rozpadají na ještě menší lalůčky, které se nazývají aciny. Buňky acinů produkují pankreatickou šťávu (sukus pancreaticus). Tato šťáva obsahuje enzymy a ty jsou důležité při trávení tuků a bílkovin. (Naňka, Elišková; 2009) Vnitřní tzv. endokrinní složka je představována Langerhansovými ostrůvky. Tyto ostrůvky dosahují počtu 1 až 2 milionů. Epitelové buňky Langerhansových ostrůvků produkují hormony glukagon a insulin a ty ovlivňují hladinu cukru v krvi. (Naňka, Elišková; 2009) 12


1.1.3

Cévní a nervové zásobení pankreatu

Arterie slinivky břišní jsou větvemi truncus coeliacus a arteria mesenteria superior. Vény odvádí krev do žilního systému vena portae a lymfa je drénována do truncus intestinalis. Nervy pankreatu vedou podél tepen a jsou tvořeny sympatickými a parasympatickými vlákny a také příměsí vláken senzitivních. (Naňka, Elišková; 2009)

1.1.4

Patofyziologie endokrinní funkce slinivky břišní

Její hlavní funkcí je řízení látkové přeměny glycidů a s tím související látkové přeměny lipidů. (Nečas a spolupracovníci, 2007) Hormony slinivky břišní a jejich účinky Endokrinní

část

pankreatu

je

tvořena

Langerhansovými

ostrůvky.

(Nečas

a spolupracovníci, 2007) „Langerhansovy ostrůvky jsou bohatě vaskularizovány. Krev z ostrůvků pak přechází do v. portae a tak jsou produkty Langerhansových ostrůvků transportovány do jater (hlavního místa účinku insulinu a glukagonu), teprve potom do systémové cirkulace.“ (Nečas a spolupracovníci, 2007, s. 587) Insulin Prvotním stimulem pro uvolnění insulinu z β-buněk je zvýšení glykémie v krvi. (Nečas a spolupracovníci, 2007) Glukagon Když je nízká hladina glykémie, tak je nízká hladina insulinu a pro udržení normální glykémie se uplatňuje účinek glukagonu v játrech. (Nečas a spolupracovníci, 2007) Somatostatin Sekrece somatostatinu se zvyšuje při zvýšení glukózy, výdej je dále stimulován aminokyselinami z potravy, některými regulačními peptidy GIT a také glukagonem. (Nečas a spolupracovníci, 2007)

13


Gastrin Je produkovaný δ-buňkami Langerhansových ostrůvků. (Nečas a spolupracovníci, 2007) Vazoaktivní intestinální peptid Je produkovaný δ1-buňkami Langerhansových ostrůvků. (Nečas a spolupracovníci, 2007)

Akutní pankreatitida

1.2

Je to akutní zánětlivé onemocnění s variabilním postižením okolních i vzdálených orgánů. (Lukáš a kol., 2005) Z toho vyplývá, že onemocnění postihuje ne jen slinivku, ale také její okolí a v nejtěžších případech dochází k závažným poškozením celých orgánových systémů. Tento stav může vést až k multiorgánovému selhání a někdy i skončí smrtí. (Lukáš a kol., 2005) Jedná se o náhlou příhodu břišní. Onemocnění má víc forem. Edematózní forma vzniká zánětem intersticiálního edému bez tvorby nekróz. V této chvíli je poškození slinivky ve většině případů zcela reverzibilní. Nekrotická forma je nejhorší forma poškození slinivky, kdy dochází z důvodů uvolnění pankreatických enzymů a změně permeability pankreatických vývodů k samonatrávení slinivky. Akutní hemoragická pankreatitida může být zkomplikována vznikem pankreatického abscesu nebo pankreatické pseudocysty. Podle příčiny, která pankreatitidu vyvolá, se rozlišuje na biliární pankreatitidu a akutní alkoholickou pankreatitidu. (Keler et al., 2006) Podstatou vzniku je aktivace pankreatických enzymů, které samonatráví parenchym slinivky břišní. (Slezáková a kol., 2010)

1.2.1

Dělení akutní pankreatitidy

Dělí se podle příčin a to na:  Biliární – Příčina je ve žlučových cestách, vzniká při obstrukci papily Vateri nebo kompresí ductus pancreaticus žlučovým konkrementem, nádorem nebo jinou anomálií (steatózou). (Šafránková, Nejedlá, 2006) 14


 Alkoholická – Příčinou je nadmíra alkoholu, který poškozuje pankreatickou tkáň. (Šafránková, Nejedlá, 2006)  Iatrogenní – Tato vzniká po vyšetření, jako je např. biopsie nebo ERCP. Tento typ zánětu, bývá lehký a léčí se dietou. (Šafránková, Nejedlá, 2006)  Pooperační – Je navozena po operacích břišní dutiny, kdy operatér manipuluje se slinivkou břišní a způsobí mechanické poškození tlakem. (Šafránková, Nejedlá, 2006)  Poléková – Celkově je popsáno 20 léků, které mají vztah k pankreatitidě. Mezi tyto léky patří např. diuretika, estrogeny, sulfonamidy, aj. (Šafránková, Nejedlá, 2006)  Traumatická – Tento typ akutní pankreatitidy vzniká následkem tupého poranění dutiny břišní, především pokud náraz vede přímo proti páteři. (Šafránková, Nejedlá, 2006)  Infekční – Vzniká při leptospiróze nebo infekci Coxsackiemi. (Šafránková, Nejedlá, 2006)

1.2.2

Výskyt

V posledních třiceti letech je postupný vzestup této závažné nemoci. Souvisí to především se změnami ve výživě obyvatelstva. Jedná se hlavně o vzrůstající spotřebu alkoholu, dále také vysoce kalorickou potravou s velkým obsahem živočišných tuků. (Lukáš a kol., 2005)

1.2.3

Etiopatogeneze

Nejčastěji vzniká při choledocholitiáze (50 - 60 %) a nadměrné konzumaci alkoholu (20 - 40 %). Další příčiny vzniku jsou méně časté a patří mezi ně např. vrozené anomálie slinivky, divertikly duodena, hyperlipoproteinemie, hyperkalcemie, některá virová (coxsackie) a bakteriální onemocnění (Escherichia coli), léky a iatrogenní poškození (nitrobřišní operace). (Lukáš a kol., 2005)

15


Dochází ke generalizované aktivaci zánětlivých změn, které stimulují makrofágy, fibroplasty a endotelové buňky. V další zánětlivé fázi se objevuje leukocytóza, zvýšená tvorba proteinů a vzrůstají glukokortikoidy v séru. (Lukáš a kol., 2005) V důsledku těchto změn dochází k poškození cévního řečiště, k hypoperfuzi a ischemii slinivky a také i vzdálených orgánů, jakou jsou například játra nebo plíce. Ve vážných případech může tento stav dospět až k multiorgánovému selhání, které je spojeno s respiračním selháním. (Lukáš a kol., 2005) I přesto, že v posledních letech bylo provedeno mnoho prací na toto téma, zůstává patogeneze tohoto onemocnění i nadále neobjasněna. (Lukáš a kol., 2005)

1.2.4

Klinický obraz

Akutní pankreatitida se dělí podle klinického průběhu na dvě základní formy tj. lehkou a těžkou. (Lukáš a kol., 2005) Lehká forma (edematózní, intersticiální) se vyznačuje tím, že má lehký průběh, který odpovídá dobré konzervativní léčbě. Tento typ se vyskytuje u 80 % případů. (Lukáš a kol., 2005) Těžká forma (nekrotizující) se naopak vyznačuje svými komplikacemi a těžkým průběhem. Vyskytuje se ve 20 % případů a vyžaduje dlouhodobou hospitalizaci na jednotce intenzivní péče. Mortalita se pohybuje v rozmezí 10 - 30 %. (Lukáš a kol., 2005) Nejčastěji se akutní pankreatitida projevuje bolestí břicha, která se lokalizuje nad pupkem, propaguje se do zad a podél žeberních oblouků. Bolesti mohou být různé síly, od mírné v epigastriu až po zničující celého břicha. Pacient zaujímá úlevovou polohu tzv. klečícího mohamedána na všech čtyřech končetinách. Bolesti mohou trvat několik hodin až dní. (Lukáš a kol., 2005) Bolest obvykle přichází velmi rychle a zmenšuje se při sezení v předklonu. Podle lokalizace postižení pankreatu je bolest vázána na pravé podžebří, popř. difúzně s maximem v levém podžebří. Až v 90 % je přítomna nausea a zvracení. (Zadák, Havel a kol., 2007)

16


1.2.5

Diagnostika

Pro správné určení diagnózy je velmi důležitá anamnéza a fyzikální vyšetření. (Lukáš a kol. 2005) Vlastní diagnostika se skládá ze dvou částí: 1.2.5.1

Diagnostika laboratorní

Prakticky pokaždé jsou v séru a moči přítomny zvýšené amylázy. Specifičtější bývá pankreatická lipáza. A dále se odebírá celá škála biochemických vyšetření, jako jsou:  jaterní testy, které jsou přítomny při obstrukci žlučových cest,  C reaktivní protein, který poukazuje na zánětlivé reakce,  krevní obraz, leukocytóza je přítomna při těžkém zánětu,  ionty v séru, které nám říkají v jakém stavu je vnitřní prostředí,  urea a kreatinin, podle nich lze zjistit stav ledvinných funkcí,  krevní plyny, při jejich poruše je upozorněno na nebezpečí rozvratu vnitřního prostředí při šoku,  celková bílkovina a albumin, informují o stavu výživy organismu,  glykemie se zvyšuje při poruše sekrece insulinu. (Lukáš a kol. 2005) 1.2.5.2

Zobrazovací metody

V dnešní době je základní vyšetřovací metodou počítačová tomografie (CT) a to společně po vpravení kontrastní látky intravenózně. (Lukáš a kol. 2005) Standardní vyšetření je abdominální sonografie. Ale její nevýhoda je poměrně omezená viditelnost při plynatosti, která je u akutní pankreatitidy přítomna. (Lukáš a kol. 2005) Endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP) má veliký význam v diagnostice i léčbě akutní biliární pankreatitidy, která je způsobena zaklíněným kamenem ve Vaterově papile. (Lukáš a kol. 2005)

17


Další vyšetření jako jsou např. RTG snímek břicha, MR nebo endoskopické vyšetření, ty se rutině nepoužívají. (Lukáš a kol. 2005) 1.2.5.3

Diferenciální diagnóza

V akutní fázi je nejprve nutné odlišit akutní pankreatitidu např. od perforace peptického vředu. Je náročné odlišit akutní pankreatitidu od infarktu myokardu spodní stěny, cévních uzávěrů a od biliární koliky. (Klener al., 2006)

1.2.6

Léčba

Jako první léčebné opatření je, že se pacient hospitalizuje na jednotce intenzivní péče a tam mu jsou pravidelně měřeny fyziologické funkce. (Lukáš a kol., 2005) 1.2.6.1

Konzervativní léčba

Několik dní má pacient omezení v per orálním příjmu. Nasazují se antibiotika a podávají se infuze se spasmolytickou a analgetickou terapií. Organismus se dostatečně zavodňuje. (Slezáková a kol., 2010) Je možné odsávání žaludečního obsahu nasogastrickou sondou. (Lukáš a kol., 2005) Při těžkém průběhu onemocnění je zavedena kompletní parenterální výživa přes centrální žilní katétr. Později se snažíme převést na nazojejunální sondu. Pacientovi se podávají tekutiny 5 – 15 l/den. Monitoruje se diuréza. (Lukáš a kol., 2005) V dnešní době se preferují kombinace parenterální a enterální výživy, jejímž cílem je udržení energetické rovnováhy. (Zadák, Havel a kol., 2007) 1.2.6.2

Endoskopická léčba

Principem této léčby je uvolnění nahromaděné žluče endoskopickou papilosfinkteretomií a následně odstranění konkrementu ze žlučových cest. (Lukáš a kol., 2005) Podmínkou této léčby je, že se musí provést do 48 hodin od vzniku symptomů. (Klener et al., 2006)

18


1.2.6.3

Chirurgická léčba

Chirurgická léčba se používá při komplikacích akutní pankreatitidy, jako jsou pankreatický absces a symptomatická pankreatická pseudocysta. (Lukáš a kol., 2005) 1.2.6.4

Dietní postup

Dělí se na 4 stádia, která jsou značně individuální a směřují k vyléčení, anebo alespoň zklidnění akutní pankreatitidy na chronický stav. (Lukáš, Žák a kol., 2007)  První stadium – V něm je nejdůležitější zklidnit akutní zánět, proto pacient 3 – 5 dní nejí nic per os. Vše je indikováno parenterální výživou, kterou postupně kombinujeme s enterální výživou. (Lukáš, Žák a kol., 2007)  Druhé stadium – Po zlepšení stavu, obvykle po 6. dnu, se neustále podává umělá strava, která se může doplnit čajem a sucharem. Tudíž nastává chvíle, kdy pacient dostává lehce stravitelné sacharidy. Pomalu se přechází na dietu 4-S. (Lukáš, Žák a kol., 2007)  Třetí stádium – Potrava a tekutiny se podávají 10. – 11. den jen perorálně. Základ stravy jsou ze začátku hlavně jednoduché sacharidy, netučné mléko a produkty z mléka, libové maso (kuřecí, telecí, filé) a šunka. Příprava je kašovitá a lehce solená. Povolené množství volného tuku, což jsou rostlinné oleje, se podává až do hotových pokrmů. (Lukáš, Žák a kol., 2007)  Čtvrté stádium – To už je stav zklidnění, dieta je mírnější a přidávají se jemně stravitelná masa, vaječný bílek a dále se dieta podobá šetřící stravě. Příprava je šetřící a opět se podávají rostlinné oleje a čerstvé máslo již do hotových pokrmů. Je tu absolutní zákaz alkoholu, přepalovaného tuku, potraviny s vyšším obsahem cholesterolu, tudíž se pomalu přechází na dietu číslo 4. (Lukáš, Žák a kol., 2007) Dieta 4 je s omezením tuků, lze ji podávat dlouhodobě a je plnohodnotná. Celková hodnota proteinů a sacharidů zůstává, pouze se sníží příjem tuků. Příprava potravin se tedy musí přizpůsobit nižšímu množství tuku, tzn., že se musí dbát na výběr potravin a konzumovat potravinu s nižším obsahem cholesterolu. (Lukáš, Žák a kol., 2007)

19


4-S je dieta s přísným omezením tuků, není plnohodnotná a podává se jen po krátkou dobu a to než odezní akutní potíže. Podávají se především sacharidy s omezením mléčných bílkovin a naprostým vyloučením volného tuku, bílkovin, masa a vajec. Z tohoto je patrné, že výběr potravin je dost zúžen a příprava je především kašovitá, která je lehce stravitelná. (Lukáš, Žák a kol., 2007)

1.2.7

Ošetřovatelská péče

Důležitá je dieta a podávání léků, dle ordinace lékaře. Nepodáváme nic per os. Léky se podávají intravenózně. Během léčby je absolutní zákaz pití alkoholu. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Pacienta uložíme do úlevové polohy. Sledujeme objem břicha, hmotnost pacienta, barvu kůže. Kontrolujeme fyziologické funkce a celkový stav nemocného. Hlídáme příjem a výdej tekutin, vyprazdňování stolice. Pacienta se aktivně ptáme na bolest. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Sestra musí pacientovi věnovat trvalou pozornost, a proto je pacient hospitalizován na jednotkách intenzivní péče anebo na chirurgických odděleních. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Nemocný má zákaz přijímat cokoli per os, smí si pouze vytírat dutinu ústní. Zavede se nazogastrická sonda. Sestra sondu kontroluje pravidelně po třech hodinách, hlídá charakter žaludeční šťávy. Zavede se periferní kanyla nebo centrální žilní katetr, kterým bude pacient přijímat léky ve formě infuzních roztoků. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Sestra sleduje laboratorní hodnoty, fyziologické funkce, saturaci tkání, CŽT, hodinovou diurézu z důvodu možného rozvoje šoku, hydrataci, vyprazdňování, periferní nebo centrální žilní kanylu, nazogastrickou sondu, psychický stav. (Šafránková, Nejedlá, 2006) V akutním stavu není nemocný schopen zastávat své základní potřeby, proto je nutné mu s nimi dopomoci. Velká péče se zaměřuje na dutinu ústní, protože pacient nepřijímá nic per os. Pokud je pacient ležící, tak je třeba dbát i na predilekční místa dekubitů. Pečujeme o permanentní močovou cévku. (Šafránková, Nejedlá, 2006)

20


1.2.8

Komplikace

Dají se rozdělit na časné a pozdní. Časné vznikají do dvou týdnů a ze začátku onemocnění. Způsobují je vazoaktivní a toxické látky, které vznikají při akutní pankreatitidě (např. histamin, trypsin, lipáza, aj.). (Lukáš, Žák a kol., 2007) Pozdní komplikace se objevují latentně až po 2 týdnech od počátku onemocnění a jsou především infekční, způsobené infikováním pankreatické nekrózy. (Lukáš, Žák a kol., 2007) Dále můžeme komplikace rozdělit na lokální a systémové. Mezi lokální patří nekróza, krvácení, absces, paralytický ileus, aj. A do systémových komplikací patří plicní selhání, renální selhání, šok, sepse, aj. (Lukáš, Žák a kol., 2007)

1.2.9

Prognóza

Klasická prognostická kritéria jsou kritéria podle Ronsona, která hodnotí věk, změnu aminotransferáz, leukocytů a koncentrace glykémie nemocného. (Klener et al., 2006) Nekrotizující pankreatitida je zatížena přibližně 50 % letalitou. Abdominální absces se může vyskytnout až v 5 - 10 % a jeho letalita bez chirurgického výkonu je téměř 100 %. (Zadák, Havel a kol., 2007)

1.3

Chronická pankreatitida

Je to postupná náhrada sekrečního parenchymu fibrózní tkání, která je ireverzibilní a obvykle progreduje. (Lukáš a kol, 2005) Chronická pankreatitida vzniká ze zánětlivého procesu, vyvolaného chronickým užíváním alkoholu, nebo z recidivující akutní pankreatitidy. Podnět, který poraní axilární buňky, stále nebyl u chronické pankreatitidy zjištěn, i přesto, že mnoho etiologií postulovalo o chronické hypoxémii a hyperfuzi pankreatu. Sekrece je poškozená v zymogenních granulích a na bazolaterálním prostoru a následné kanálkové narušení a obstrukce. (Hoque, 2013)

21


1.3.1

Výskyt

V posledních letech se v zemích západní Evropy a severní Ameriky dochází ke zvýšenému výskytu této nemoci. Příčinou je zvýšená konzumace alkoholu a zlepšená diagnostika. (Lukáš a kol, 2005) Incidence chronické pankreatitidy v České Republice je vysoká, v roce 2000 bylo zjištěno 7,9 nově diagnostikovaných případů na 100 000 obyvatel za kalendářní rok. (Klener et al., 2006)

1.3.2

Etiopatogeneze

Je to složitý proces, který končí fibrózní přeměny žlázy s kalcifikacemi. Alkohol působí toxicky na buněčné membrány buněk pankreatu. (Lukáš a kol, 2005) Etiologie chronické pankreatitidy  Metabolické příčiny- alkohol (75 - 90 %), hyperkalcemie, chronická uremie, proteinová malnutrice, toxiny a léky,  Změna anatomických poměrů- pankreas divisum, stenóza Vaterovy papily, tumor, duodenální divertikl,  Geneticky definovaná příčina- hereditární pankreatitida,  Idiopatická forma (3 - 9 %)- juvenilní forma a senilní forma,  Imunologické příčiny- hepatitida B, viry Coxsackie, Crohnova choroba. (Klener et al., 2006) Konzumování alkoholu se řadí mezi hlavní příčiny, které vedou k chronické pankreatititidě. Dalšími faktory jsou infekce a léky, především se uvádí velký vliv při dlouhodobém užívání analgetik. (Klener et al., 2006) Biliární onemocnění nebývá častou příčinou vzniku chronické pankreatitidy, ačkoliv 30 až 50 % pacientů s onemocněním biliárního systému, později přichází s chronickou pankreatitidou. (Klener et al., 2006)

22


Ne pokaždé jsme schopni určit příčnu chronické pankreatitidy a to potom mluvíme o idiopatické chronické pankreatitidě. V posledních letech se prokázalo, že velký význam je připisován genetice. (Klener et al., 2006)

1.3.3

Klinický obraz

Podle symptomatologie se dá rozdělit na bolestivou, ta se objevuje až u 95 % pacientů a nebolestivou. Bolesti jsou buď stálé, nebo epizodické v tlakovém charakteru a je lokalizována v okolí pupku, často po jídle. (Lukáš a kol., 2005) Bolet je nejčastější příznak. Tato bolest se objevuje nejčastěji pod oběma žeberními oblouky a může trvat několik hodin až dnů. Při správně odebrané anamnéze se dá zjistit bolest v závislosti na jídle. U některých nemocných se bolest projevuje již po 30 minutách po jídle, a proto se pacienti jídlu vyhýbají, tudíž hubnou. (Klener et al., 2006) Dalším symptomem je žloutenka, která je způsobena otokem hlavy slinivky břišní. Stolice bývá objemná, lesklá, jílového vzhledu a při jejím vyšetření, je ve stolici mnoho nestrávených tuků nebo látek bílkovinné povahy. (Klener et al., 2006)

1.3.4

Diagnostika

Základem diagnózy je důkladná anamnéza a fyzikální vyšetření. Poté následují další kroky tj. laboratorní vyšetření, zobrazovací diagnostické metody. (Lukáš a kol., 2005) 1.3.4.1

Laboratorní vyšetření

Zjišťuje se koncentrace enzymů v krevním séru, které pankreas produkuje. Jedná se především o stanovení amylazémie a lipázy. (Klener et al., 2006) Amyláza není produkována pouze slinivkou, prokují ji i jiné orgány např. slinné žlázy. Proto je potřeba stanovit izoenzymy amylázy, které jsou označovány jako izoenzym P (pankreatický) a isoenzym S (slinný). Podobně to je i u lipázy. (Klener et al., 2006) Nejčastěji se užívá neinvazivní test, který stanovuje elastázy ve stolici. (Klener et al., 2006) Náročnější a nákladnější testy jsou používány především k výzkumným účelům a jsou to testy přímé stimulace pankreatu tzv. enterohormony. (Klener et al., 2006) 23


1.3.4.2

Zobrazovací metody

Mohou se rozdělit na invazivní a neinvazivní. Neinvazivní jsou USG a CT. Avšak standardní vyšetření je invazivní ERCP. Nejnovějším vyšetřením je endoskopické USG, které umožňuje bezpečnou a cílenou punkci ložisek k cytologickému vyšetření. V posledních letech se v prvé řadě používá cholangiopankreatografie s použitím MR. (Klener et al., 2006)

1.3.5 1.3.5.1

Léčba Konzervativní léčba

Hlavní je absolutní zákaz pití alkoholu, jíst dostatečné množství bílkovin a omezení živočišných tuků. (Lukáš a kol., 2005) U bolestivé chronické pankreatitidy se aplikují spasmolytika a u těžkých forem analgetika, jako je např. Tramadol. U pacientů se sekundárním diabetem je nutná ještě inzulinoterapie. (Lukáš a kol., 2005) Substituce pankreatických enzymů je indikována v časném období chronické pankreatitidy. Pankreatickou substituci podáváme vždy během jídla. Klener et al., 2006) 1.3.5.2

Endoskopická léčba

Zavedením stentu do pankreatického vývodu je možné ošetřit a zlepšit odtok sekretu. Endoskopicky se mohou odstranit konkrementy, které jsou zaklíněné v pankreatickém vývodu. (Lukáš a kol., 2005) 1.3.5.3

Chirurgická léčba

Spočívá v uvolnění pankreatické šťávy do tenkého střeva a to drenážním výkonem, nebo resekcí postižené části slinivky. (Klener et al., 2006)

1.3.6

Dietní postup

Strava je převážně sacharidová, omezuje se maso, vejce, mléčné bílkoviny. Potrava je všeobecně šetřící, nenadýmavá a snadno stravitelná. Potraviny se hlavně vaří, pečou, dusí, anebo se připravují ve vodní lázni. (Peringerová, 2013) 24


Mezi vhodné potraviny řadíme lehce stravitelná masa (šunka, králičí, telecí, kuřecí bez kůže, aj.), oleje (slunečnicový, olivový a řepkový) přidáváme je až do hotových jídel 5 –10 g, přílohy (brambory, rýže, bezvaječné těstoviny, karlovarský knedlík, krupicové noky), obiloviny (pšeničné mouky, ovesné vločky, lisované krupky a kroupy), pečivo (rohlíky, housky, raženky, veka, suchary), ovoce (dušené, kompotované, pyré) veškeré jen z povolených druhů ovoce, syrové ovoce (zralý banán, strouhané jablko), zelenina (vařená a dušená) nejlépe mrkev, špenát, fazolky, červená řepa a dýně. (Peringerová, 2013) Mezi nejvhodnější nápoje patří voda bez CO2, čaje nebo přírodní ovocné a zeleninové šťávy, které zředíme. (Peringerová, 2013) Kořeníme pomocí soli, můžeme používat petrželku, pažitku, kopr, bazalku, oregano, majoránku. K okyselování jídel použijeme citronovou nebo pomerančovou kůru. (Peringerová, 2013)

1.3.7

Ošetřovatelská péče

Cílem je ulevit pacientovi od bolesti, minimalizovat dyspeptické obtíže, podporujeme nemocného psychicky, nemocného dostatečně informujeme, pravidelně kontrolujeme fyziologické funkce a minimalizovat vznik komplikací, v době omezené sebepéče, dopomáháme pacientovi s uspokojováním jeho potřeb. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Před propuštěním, je nutné pacienta poučit a informovat o dalším postupu léčby a dodržování diety, nutné jsou i pravidelné kontroly a užívání léků. Informujeme o možných komplikacích, kterou by mohly nastat v případě, že pacient nebude dodržovat léčebné zásady a to především u osob, které užívají alkohol. (Šafránková, Nejedlá, 2006)

1.3.8

Komplikace

Pankreatické komplikace jsou pseudocysta, absces, ruptura nebo obstrukce Wirsungova vývodu, píštěl, ascites a zánětlivý tumor v pankreatu. (Lukáš, Žák a kol., 2007) Komplikace mimopankreatické jsou obstrukce žlučových cest s možností vzniku ikteru, duodenální obstrukce, slezinné komplikace, venózní obstrukce s rozvojem segmentární portálnní hypertenze, arteriální komplikace. (Lukáš, Žák a kol., 2007) 25


1.3.9

Prognóza

Obvykle je to onemocnění ireverzibilní a progredující a to hlavně u nedisciplinovaných pacientů, kteří i nadále užívají alkohol. U některých nemocných dochází v oblasti pankreatu ke karcinomu pankreatu. (Lukáš a kol., 2005)

1.4

Edukace

Pojmem edukace se rozumí soustavné ovlivňování chování a jednání jedince s cílem navodit pozitivní změny v jeho vědomostech, postojích, návycích a dovednostech. Je to výchova a vzdělávání jedince. (Juřeníková, 2010)

1.4.1

Edukační pojmy

 Edukační proces – Je to činnost osob, během které dochází k učení a to záměrně nebo nezáměrně. Tyto procesy probíhají již od prenatálního období až do naší smrti. (Juřeníková, 2010)  Edukant – Je to subjekt učení bez rozdílu věku a prostředí. Ve zdravotnických zařízeních to bývá zdravý nebo nemocný klient, ale může jím být i pracovník, který si prohlubuje znalosti v rámci celoživotního vzdělávání. (Juřeníková, 2010)  Edukátor – Je to aktér edukační aktivity. Pokud se zaměříme na zdravotnictví, tak to bývá právě lékař, všeobecná sestra, porodní asistentka, fyzioterapeut, nutriční terapeut atd. (Juřeníková, 2010)  Edukační prostředí – Je to místo, kde edukace probíhá. Jako příklad edukačního prostředí může být ambulance. (Juřeníková, 2010)

1.4.2

Edukace se dělí na 5 fází

 Fáze počáteční pedagogické diagnostiky Edukátor v této fázi zjišťuje úroveň vědomostí a dovedností edukanta a také jeho edukační potřeby. K zajíštění informací využívá pozorování či rozhovor s edukantem. Tato fáze je velmi podstatná k budoucímu stanovení cílů. (Juřeníková, 2010) 26


 Fáze projektování Zde se edukátor snaží naplánovat cíle, zvolit si metody, formu, pomůcky, obsah edukace, časový rámec a také způsob evalvace edukace. (Juřeníková, 2010)  Fáze realizace Jako první je nutné motivovat edukanta a na motivaci navazuje expozice, během které zprostředkováváme nové poznatky. Na expozici se naváže fixací, při níž je nutné, aby informace byly opakovány, procvičovány v návaznosti na ty předešlé dovednosti. Poté navazuje průběžná diagnostika, kdy se snažíme testovat a ověřovat pochopení daného učiva a také zájem edukanta. Dále následuje aplikace, při které nám získané dovednosti edukant předvede, jak je využívá. (Juřeníková, 2010)  Fáze upevnění a prohlubování učiva Je to nezbytná fáze, aby si edukant vše zapamatoval v dlouhodobé paměti. 50 % učiva se zapomene do druhého dne, proto je nutné informace stále opakovat a procvičovat, aby docházelo k fixaci. (Juřeníková, 2010)  Fáze zpětné vazby U této fáze je nutné zhodnotit výsledky jak edukanta, tak nás jako edukátora. Hodnocení nám dává zpětnou vazbu. (Juřeníková, 2010)

1.4.3

Projektování edukace

Zahrnuje plánování a přípravu. Na základě anamnézy se rozhodujeme, jakým směrem se bude edukace ubírat. Nezbytné je, mít důkladně sesbírané informace o klientovi. (Juřeníková, 2010)

1.4.4

Edukační cíle

Cíle je nutné správně formulovat, protože napomáhají plánování edukace. Je to očekávaný výsledek, ke kterému máme v plánu dojít. Tento výsledek je pozitivní změna ve vědomostech, dovednostech, postojích, návycích a hodnotové orientaci. (Juřeníková, 2010) 27


Cíle je možné rozdělit na krátkodobé, dlouhodobé, nižší a vyšší. (Juřeníková, 2010) Správně stanovený cíl, by měl být reálný. Další důležitou podmínkou je jednoznačnost a kontrolovatelnost. Cíl musí mít i vnitřní konzistentnost, kdy nesmí být rozpor mezi jednotlivými edukačními lekcemi a hlavním cílem edukace. A poslední podstatnou věcí je komplexnost. (Juřeníková, 2010) Cíle se pokaždé volí ze strany edukanta nikoliv edukátora. Musí být konkrétně, přesně a jasně formulovány s možností kontroly. (Juřeníková, 2010)

1.4.5

Didaktické zásady edukace

Je to prostředek, který pozitivně ovlivňuje výuku, nikoliv cíl edukace. (Juřeníková, 2010) Měly by působit ve vzájemné shodně, nikoliv jednu vyčlenit nebo ji preferovat. Měl by se jimi řídit každý edukátor a i učící subjekt. (Juřeníková, 2010) Mezi tyto zásady se řadí: zásada názornosti, zásada spojení teorie s praxí, zásada vědeckosti, zásada přiměřenosti, zásada aktuálnosti, zásada zpětné vazby, zásada uvědomělosti a aktivity, zásada individuálního přístupu, zásada soustavnosti, zásada trvalosti a zásada kulturního kontextu. Tyto zásady jsou nejčastěji uváděné. (Juřeníková, 2010)

1.4.6

Didaktické formy edukace

Lze je definovat jako souhrn organizačních opatření a uspořádání výuky při realizaci určitého vzdělávacího procesu. (Juřeníková, 2010) Při volbě formy edukace se vždy musíme zaměřit na cíl, obsah probírané látky k připravenosti a potřebám edukanta, podle kterých budeme formu volit. (Juřeníková, 2010) Edukační formy máme individuální, skupinovou a hromadnou. (Juřeníková, 2010)

1.4.7

Edukační metody

Je to cílevědomé a promyšlení působení edukátora, která aktivně podporuje edukanta v učení a to takovým způsobem, aby cíle byly efektivně plněny. (Juřeníková, 2010)

28


Při volbě edukační metody musíme vždy přihlédnout k osobnosti edukanta a k jeho nynějším vědomostem, dovednostem a zkušenostem, také musíme přihlédnout ke stanoveným cílům, obsahu a formě edukace. Stanovená metoda by měla být použitelná v praxi, zajímavá a přirozená a to jak pro edukanta tak pro edukátora. (Juřeníková, 2010)

1.4.8

Učební pomůcky

Napomáhají zvýšit efektivitu edukace a to tím, že přispívají zprostředkování obsahu učiva a podporují tak splnění našich edukačních cílů. Při používání edukačních pomůcek musíme mít na paměti, že člověk přijímá až 80 % informací zrakem, 12 % sluchem, 5 % hmatem a pouhé 3 % ostatních smyslů. (Juřeníková, 2010) Za učební pomůcku můžeme považovat například film, obrázek, fotografie nebo schéma. (Juřenínová, 2010) Učební pomůcky plní funkce: motivační, informačně-logickou, názornou, propojení teorie a praxe, aktivační, rozšiřující a doplňující. (Juřeníková, 2010)

1.4.9

Sestavení edukačního plánu

Měl by být sestaven v písemné podobě a na základech potřeb edukanta. Měl by být založený v edukantově dokumentaci. (Juřeníková, 2010) Měl by obsahovat: pojmenování edukační potřeby, dlouhodobý edukační cíl, počet předpokládaných lekcí vzhledem k edukační potřebě, kdo je zodpovědný za edukaci v jednotlivých lekcích, v jednotlivých lekcích by měly být stanoveny krátkodobé cíle pro danou lekci, metody, formy, pomůcky pro jednotlivé lekce, obsah učiva v jednotlivých lekcích, způsob hodnocení výsledku v jednotlivých lekcích a na závěr edukace. Jednotlivá pracoviště mohou mít sestaveny edukační plány pro určitá onemocnění, která jsou na tomto oddělení typická. (Juřeníková, 2010)

1.4.10

Realizace edukačního procesu

Realizuje se na základě zjištěných potřeb, které jsme stanovili při sběru informací. Měla by vždy vycházet z plánu edukace. (Juřeníková, 2010) 29


Na realizaci edukace se podílí celý zdravotnický tým, který edukaci provádí v rámci svých kompetencí. (Juřeníková, 2010)

1.4.11

Hodnocení edukačního procesu

Je to poslední fáze edukačního procesu. Nejčastěji hodnotí edukátor edukanta, jakých výsledků docílil. Výsledky jsou v podobě kognitivních vlastností, kognitivněmotorických vlastností a kognitivně-efektivních vlastností. (Juřeníková, 2010) U některých případů nedosáhneme stanoveného cíle a to z mnoha příčin. V tomto případě je nutné znovu vše přehodnotit, odhalit příčinu a provést další edukaci. (Juřeníková, 2010) Hodnocení se může provádět během edukace, anebo až na závěr na jejím konci. (Juřeníková, 2010)

1.4.12

Edukační standard

Je to zásada, která zachovává stupeň kvality edukace. Ovlivňují kvalitu edukace, umožňují objektivní hodnocení edukace, je závažnou normou pro edukátory, vytyčuje požadavky, které je nutné dodržovat. (Juřeníková, 2010)

30

Výzkumná část

Výzkumná část

2 2.1

Cíl výzkumu

Cílem této bakalářské práce je zmapovat proces edukace u pacientů s pankreatitidou na vybraném oddělení. Zmapovat vědomosti pacientů týkajících se pankreatitidy a dodržování léčebného režimu. Zjistit subjektivní hodnocení spokojenosti pacientů s poskytnutou edukací a s jejím přínosem pro pacienta.

2.2

Výzkumné otázky Jaké mají pacienti vědomosti o léčebném režimu a dietních opatřeních u onemoc-

1.

nění pankreatitidy?  Jaké vědomosti pacientovi chybí v oblastech léčebného režimu a dietního opatření? Jaká je spokojenost pacientů s poskytnutou edukací?

2.

 Jaký měla edukace pro pacienty přínos?  Co pacientům v edukaci nevyhovovalo?  Jak pacienti hodnotí srozumitelnost a dostatečnost získaných informací? Jakým způsobem jsou pacienti o pankreatitidě edukovaní?

3.

 Který ze způsobů edukace pacienti preferují?

2.3

Metodika výzkumu

Tato bakalářská práce zjišťuje úroveň edukace pacientů o pankreatitidě, léčebném režimu a dietním opatření. Kritériem pro výběr respondentů byla podmínka, aby pacient měl diagnostikovanou pankreatitidu. Zvolila jsem si kvalitativní metodu výzkumu pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Informace o pacientovi jsem čerpala z ošetřovatelské dokumentace Nemocnice Třebíč a z odpovědí, které mi pacienti poskytli během polostrukturovaného rozhovoru. Důvodem, proč jsem si zvolila polostrukturovaný rozhovor byl ten, že jsem chtěla hlouběji 31

Výzkumná část

proniknout do problematiky a zjistit úroveň edukace pacientů o pankreatitidě, léčebném režimu, dietním opatření, jejich spokojenost s edukací a také na nedostatky v edukaci. Před zahájením polostrukturovaného rozhovoru bylo nezbytné, aby pacient s výzkumem souhlasil. Souhlas není v seznamu příloh, z důvodu anonymity respondentů. Také jsem respondenty ujistila, že tento rozhovor je anonymní a jejich jméno zveřejněno nebude. Tento polostrukturovaný rozhovor je náročnější na technickou přípravu. Tázající má u sebe předem vytvořené schéma, které specifikuje přesný okruh otázek, na které se respondentů ptá. Otázky se mohou pokládat v různém pořadí, popřípadě je možné se na něco doptat. (Kutnohorská, 2007) Otázky v polostrukturovaném rozhovoru jsem rozdělila na dvě oblasti. V první oblasti jsem se zaměřila na anamnézu, screeningové vyšetření a posouzení podle Gordonové (Model funkčních vzorců zdraví) a diagnostické domény podle druhé taxonomie NANDA. Vzhledem k rozsahu mé práce jsou jednotlivé oblasti popsány stručně a uvádím pouze nejdůležitější informace problémy vztahující se k dané problematice. Druhá oblast je zaměřena na otázky ohledně edukace pacientů týkající se léčebného režimu a dietního opatření u daného onemocnění. Dále jsem chtěla zjistit spokojenost pacientů s poskytnutou edukací, a jak byly informace pro pacienty srozumitelné. Také jsem se zaměřila na zjištění obtíží, které pacienti měli s dodržováním léčebného a dietního opatření. Dále mě zajímalo, jakým způsobem pankreatitida změnila pacientům životní styl. Zjišťovala jsem příčinu vzniku daného onemocnění u pacientů s pankreatitidou, úroveň edukace o pankreatitidě, léčebném režimu a dietního opatření. Též jsem zjišťovala spokojenost pacientů s poskytnutou edukací, jak poskytnuté edukaci rozuměli a zda jim byly poskytnuté materiály srozumitelné a dostatečné. V podstatě je kvalitativní výzkum široký sběr dat. Dále je u něj typické, že nejsou předem stanoveny hypotézy. Jde o to podat co největší možné množství dat o dané problematice, jejíž tématika je vesměs široká. U kvantitativního výzkumu se na začátku sesbírá velké množství informací a pak přichází na řadu práce výzkumníka, která se zakládá na jistém vyhledávání pravidelnosti v datech. Tudíž se jedná o výzkum induktivní. V tomto případě je konečným výstupem nově vzniklá teorie nebo hypotéza. (Hendl, 2005) 32

Výzkumná část

2.4 2.4.1

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Charakteristika respondentů

Pro polostrukturovaný rozhovor byli vybráni tři respondenti, dva muži a jedna žena. Věkové rozmezí respondentů bylo od 50 let do 57 let. Všichni respondenti byli hospitalizováni na chirurgickém oddělení v Nemocnici Třebíč s diagnózou akutní pankreatitida. První pacient, s kterým jsem rozhovor prováděla, je muž ve věku 50 let. Byl hospitalizovaný na Chirurgické jednotce intenzivní péče v Třebíčské nemocnici již druhým dnem. Pacientova diagnóza byla akutní pankreatitida. Pankreatitida se u respondenta projevila již potřetí. Druhým pacientem byl muž ve věku 53 let. Byl hospitalizován na Chirurgickém oddělení II v Nemocnici Třebíč, po dobu jednoho týdne. Diagnóza pacienta byla akutní pankreatitida, kterou pacient onemocněl poprvé. Třetí respondent byla pacientka ve věku 57 let. Byla hospitalizována na Chirurgickém oddělení II v Třebíčské nemocnici, již čtvrtým dnem. Byla jí diagnostikována akutní pankreatitida, kterou onemocněla poprvé.

2.4.2

Charakteristika prostředí

První pacient byl hospitalizovaný na Chirurgické JIP v Třebíčské nemocnici. Polostrukturovaný rozhovor jsem s pacientem vedla na pacientově pokoji, kdy pacient ležel na lůžku, a já jsem seděla vedle pacienta. U rozhovoru jsem byla přítomna pouze já a pacient. Druhý respondent byl hospitalizovaný na Chirurgii II v Nemocnici Třebíč. Rozhovor jsem s ním vedla u něj v práci, pacient seděl v křesle a já naproti němu u stolu. U rozhovoru jsem byla přítomna pouze já a pacient. Třetí pacientka byla hospitalizována na Chirurgickém oddělení II v Třebíčské nemocnici. S pacientkou jsem rozhovor vedla v jídelně na chirurgickém oddělení. Seděly jsme naproti sobě u stolu. U rozhovoru jsem byla přítomna pouze já a pacientka. 33

Výzkumná část

2.5

Průběh výzkumu

Výzkum probíhal od ledna 2016 do dubna 2016 v Nemocnici Třebíč a s jedním respondentem jsem rozhovor prováděla v jeho zaměstnání. Respondenty jsem sehnala na základě telefonické domluvy se staničními sestrami na daných odděleních. Souhlas od respondentů s poskytnutím rozhovoru, jsem získala osobně. Pacienti mi sdělili, že s rozhovorem souhlasí. Vzhledem k anonymitě nebude tento souhlas přiložen k mé bakalářské práci. Povolení výzkumu mi umožnila náměstkyně ošetřovatelské péče v nemocnici Třebíč na základě předem předložené žádosti, kterou jsem náměstkyni předala osobně (příloha č. 1). Byla jsem zavázána tím, že veškeré informace, které jsem od respondentů získala, budou použity anonymně jen v mé bakalářské práci a to přímo Zákonem č. 101/2000 Sb., Zákon o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Problémem bylo sehnat respondenty, kteří by mi byli ochotni zodpovědět mé otázky. Pacientům jsem sdělila, že údaje budou anonymní a jejich osobní jména nebudou nikde zveřejněna. Podařilo se mi oslovit tři pacienty, kteří ochotně spolupracovali. Nakonec jsem měla pocit, že je rozhovor baví a zajímá. Někteří dotazovaní se mě i na nějaké otázky ptali a chtěli znát můj názor na dané téma, což mne mile překvapilo. Musím říci, že i zdravotnický personál byl velice ochotný mi poskytnout dokumentaci a dostatek času k získání informací. Všechny odpovědi jsem si zapisovala na papír, pomocí kterého jsem pak data analyzovala a přepsala do své práce. Rozhovor probíhal tak, že jsem se nejprve domluvila se staničními sestrami, zda mi umožní s pacientem rozhovor uskutečnit, po jejich souhlasu jsem šla za jednotlivými pacienty, představila jsem se a požádala je, zda by byli tak laskavy a odpověděli mi na otázky v mém polostrukturovaném rozhovoru týkající se edukace pacientova o pankreatitidě, léčebném režimu a dietním opatření. Dále jsem pacienta ujistila, že jeho osobní jméno nebudu nikde zveřejňovat. Následně jsem mu vysvětlila, jakým způsobem bude rozhovor probíhat a na jaké oblasti se budu ptát. Respondenti se díky mému vysvětlení z části uklidnili a více se mi otevřeli. Rozhovory, které jsem s pacienty vedla, trvali asi 1 hodinu. Během rozhovoru mi pacienti kladli otázky a některé výrazy jsem musela vysvětlit, protože jim nerozuměli, na34

Výzkumná část

příklad samotný pojem edukace, nebo recidiva. Jinak žádné problémy v komunikaci nenastaly a dokonce mě někteří z respondentů i vyprávěli příběhy jiných pacientů s tímto onemocněním.

2.6

Zpracování získaných dat

Získaná data jsem zpracovávala pomocí programu Microsoft Word 2007.

2.7

Výsledky kvalitativního výzkumu

V této oblasti uvádím zdravotní stav respondentů, screeningové vyšetření, jsou zde použity funkční vzorce zdraví Gordonové a také diagnostické domény taxonomie NANDA.

2.7.1

Posouzení zdravotního stavu respondentů

Pacient L. F. Muž narozený v roce 1966. Pacient je hospitalizován na Chirurgické jednotce intenzivní péče v Třebíčské nemocnici. Pacient byl hospitalizován 2. den. Pacient byl přeložen na Chirurgickou JIP z chirurgické ambulance, kde mu byla diagnostikována akutní pankreatitida. Příčina vzniku akutní pankreatitidy se u pacienta nezjistila. Poprvé byla akutní pankreatitida pacientovi diagnostikována v roce 2015, v tomto roce se u pacienta projevila dvakrát a nyní se projevila potřetí. V roce 2012 prodělal cévní mozkovou příhodu, při které byl hospitalizován na Neurologickém oddělení v Třebíči. Dále je dispenzarizován na urologické ambulanci pro erektilní dysfunkci. V dětství prodělal žloutenku typu A. Matka pacienta již zemřela na zápal plic ve věku 71 let. Otci je 80 let a je zdráv. Klient má tři sourozence, kteří jsou zcela zdrávy. O své diagnóze byl informován od lékařů v chirurgické ambulanci a poté byl pacient ihned hospitalizovaný na Chirurgické JIP. Pacient je během hospitalizace edukovaný o svém zdravotním stavu lékaři a primářkou oddělení. Také je edukovaný dietní sestrou o dietním opatření.

35

Výzkumná část

Pacient je svobodný a bezdětný. Žije sám v bytě. Dosažené vzdělání má vysokoškolské. Je zaměstnaný, jako učitel střední školy. Momentálně je v pracovní neschopnosti. Žádné alergie pacient neudává. Pacient se nachází v akutní fázi pankreatitidy, tudíž léky i výživu dostává intravenózně. Jsou mu podávány Krystaloidy, konkrétně Ringerův roztok 500 ml/2 hodiny, Glukóza 10 % 500 ml/1 hodinu, Fyziologický roztok 1000 ml/3 hodiny. Dále dostává intravenózně vak All in one, konkrétně Kabiven PERIPHERAL 1440 ml. Při přijetí pacienta mu byla naordinována analgetika Tralgit 100 mg intramuskulárně. U pacienta byla provedena vyšetření krevních testů, moče, RTG a SONO břicha. Pacient je při vědomí, orientovaný v čase, místě a osobě. GCS má hodnotu 15, což značí, že pacient je zcela bez poruchy vědomí. Pacient je čistý, momentálně je oblečený v nemocniční košili. Pacientovi fyziologické funkce jsou v normě. Výška pacienta je 171 cm a váží 73 kg, BMI je 25, což ukazuje na optimální hodnotu BMI. Při běžných denních činnostech je pacient zcela soběstačný (oblékání, hygienická péče, obstarávání stravy, obsluha toalety, aj.). Dle Barthelova testu základních všedních činností pacient vykazuje hodnotu 100 bodů, tudíž je nezávislý. Pacientovi se dvakrát denně měří fyziologické funkce a to ráno a večer. U pacienta se sleduje tělesná teplota a dechová frekvence každé ráno. Pacient se ke mně chová, mile a uctivě. Oční kontakt udržuje zřídka, spíše sleduje okolí. Pozornost, schopnost učení, zapamatování si a porozumění edukaci je u pacienta v normě. Před každou odpovědí se nejprve zamyslí, než odpoví. Ochotně se mnou spolupracuje a odpovídá na veškeré otázky, které mu jsou pokládány. Zdravotní sestry mi sdělily, že s nimi spolupracuje, dodržuje léčebný režim a dietní opatření, která mu jsou doporučena. Pacienta rozhovor zaujal a podle mého pozorování i bavil. Veškeré informace mi byly pacientem poskytnuty ochotně a velkoryse.

36

Výzkumná část

Pacient je nekuřák a uvádí, že alkoholu se vyhýbá a také to, že ho nikdy moc nepil. Jiné návykové látky nikdy neužíval a sám sděluje, že byl vždy proti nim. Léčebný režim a dietní opatření tvrdí, že dodržuje z 99 %, protože z následků, které mohou nastat při nedodržování léčebných a dietních opatření, má pacient obavy. Stravuje se pravidelně a jídlo si připravuje dle doporučení. Na lékařské kontroly dochází pravidelně, ale uvádí, že potíže se objevily znovu a to krátce po sobě, na příčinu těchto potíží se nepřišlo. Pacient je na přísné pankreatické dietě, kterou zvládá velice dobře dodržovat, především proto, že toto onemocnění již prodělal. Právě je v 2. fázi diety, kdy je na parenterální výživě. Chutě k jídlu má velké. Celkový příjem tekutin za den je 4400 ml formou intravenózní. Pacient pozoruje úbytek na váze, ale neznáme dřívější váhu pacienta, protože se doma nevážil. Úbytek váhy poznal na svém oblečení za poslední měsíc. Při příjmu pacient vážil 73 kg. Pacient má potíže s vysychajícími sliznicemi dutiny ústní. Dutinu ústní si zvlhčuje namočenou žínkou a používá jelení lůj. Výška pacienta je 171 cm a váží 73 kg, BMI je 25, což je optimální hodnota. Pacient uvádí, že po dietních opatřeních, pozoruje úbytek váhy, ale neví, jak velký, protože doma se nevážil. Kožní turgor je v normě a kůže je bez abnormalit, barva přirozená. Žádné oděrky ani otoky pacient na kůži nemá. Hygienickou péči provádí sám každé ráno u lůžka za pomoci umyvadla. Pacient má stálý chrup, o který se stará každé ráno při ranní hygieně. Sliznice dutiny ústní je bez defektů, ale musí si pacient zvlhčovat rty a jazyk, aby mu nepopraskaly. Pacient je v oblasti vyprazdňování zcela soběstačný. Tvrdí, že žádné problémy spojené s vyprazdňováním nemá. Na stolici chodí pravidelně, jednou za dva až tři dny. Pocení je přirozené. Pacient v akutní fázi onemocnění pociťoval nauzeu. V době hospitalizace pacient moc pohybu nemá, protože dostává intravenózně infuzní roztoky a také, protože bylo pacientovi doporučeno, aby se šetřil. Většinu dne tráví v poloze sedě nebo leže na lůžku. Klidový režim dodržuje dle doporučení.

37

Výzkumná část

Další aktivity, kterým se věnuje ve volném čase, jsou chůze a dále se věnuje hodně svojí práci, která mu zabírá mnoho času. Pacient uvádí, že se spánkem žádné problémy nemá a spí klidně celou noc. Během hospitalizace na Chirurgické JIP nepotřeboval léky na spaní, podle sester pokaždé spal klidně celou noc. Obvykle spí kolem 8 hodin denně. Pacient se rád dozví nové informace o svém onemocnění. Problémy s pamětí neuvádí. Slyší dobře a se zrakem problémy neudává. Čich je v normě a chuť k jídlu má velkou kvůli dietnímu opatření, které musí dodržovat. Pacient je optimistický a rád si povídá s dalšími lidmi. Vzhledem k zaměstnání učitele je přátelský, milý a vstřícný. Sdělil mi, že se obává smrti, kterou může pankreatitida způsobit a také se obává, že se bude tato nemoc stále znovu vracet. Se svou nemocí je pacient smířený a snaží se dodržovat léčebný režim a dietní opatření co nejvíce, aby se nemoc neopakovala, ale i navzdory tomu, jak je disciplinovaný, pankreatitida se u pacienta objevila již potřetí a na příčinu recidivy se nepřišlo. Na své zaměstnání si nikterak nestěžoval, jen konstatoval, že je obtížné dodržovat časové prodlevy mezi jídly. Pacient se k sexualitě nechtěl vyjadřovat. Je svobodný, bezdětný a o přítelkyni se nezmiňuje. Dále je dispenzarizován na urologické ambulanci pro erektilní dysfunkci. Veškeré problémy a starosti řeší sám. Pacient je velice výřečný a společenský. Jediné čeho se obává, je strach ze smrti a stálého návratu pankreatitidy. Ve stresu se cítil po sdělení diagnózy, léčebných postupech a dietních opatřeních, ale časem stres odezněl a na daná opatření si navykl. Dále uvádí, že je hodně stresující i jeho zaměstnání. Pacient neuvádí, zda věří v Boha. Největší hodnota pro něj je zdraví. Dále je pro pacienta důležité, aby se vyléčil a znovu už se u něj pankreatitida neprojevila. Více se k tomuto tématu nevyjadřuje. Pacient si není vědom žádných alergií. U pacienta je riziko vzniku infekce, protože má zavedený permanentní žilní katétr. Pacient uvádí, že při prvních příznacích měl pocit na zvracení, ale nezvracel. Nyní také potíže neudává. Bolest při recidivě onemocnění byla podle pacienta velmi výrazná. Za38

Výzkumná část

čala kolem pupíku a žaludku, dále tvrdí, že se bolest šířila až do zad. Specifikovat typ bolesti bylo pro pacienta velmi náročné, nakonec řekl, že to byly velké křeče. Podle VAS uvádí hodnotu 6. Pacientovi byla podána analgetika intramuskulárně, která pacientovi ulevila od bolesti. Lékaři pacientovi naordinovali analgetikum Tralgit 100 mg. Pacient L. H. Muž narozený roku 1963. Pacient byl hospitalizovaný na Chirurgickém oddělení II v Třebíčské nemocnici. Den hospitalizace si přesně nepamatuje, ale prý to byl poslední týden v lednu 2016 a byl hospitalizován po dobu jednoho týdne. Diagnóza pacienta byla akutní pankreatitida. Na toto oddělení byl přeložen po vyšetřeních na pohotovosti. Příčina akutní pankreatitidy byla dietní chyba pacienta. Diagnóza akutní pankreatitidy byla pacientovi diagnostikována poprvé. Před šesti lety si zlomil zánártní kůstku – upustil si motorku na nohu, tato událost se stala roku 2010. Jiná onemocnění pacient nemá. Matka ani otec již nežijí a zemřeli přirozenou smrtí. Sourozence pacient nemá a sám uvádí, že mu sestra zemřela při porodu v době, kdy ještě nebyl na světě. Diagnózu pacientovi sdělil lékař. Pacient byl v průběhu hospitalizace edukovaný o svém zdravotním stavu, léčebném režimu a dietním opatření lékařem a sestrami na oddělení. Při odchodu do domácího prostředí byl edukován dietní sestrou o dietě, dietní sestra mu také poskytla materiály o dietě. Pacient je rozvedený, má dvě děti (dcera a syn). Žije v bytě se svou přítelkyní. Pacientovo dosažené vzdělání je středoškolské s maturitou. Je zaměstnán jako řidič rychlé záchranné služby v Třebíči. Alergie neguje a žádné se u něj doposud neprojevily. V akutní fázi pankreatitidy nedostával žádné jídlo ani tekutiny per os a to po dobu 3 - 4 dnů. Intravenózně mu byly podávány infuze Ringerův roztok 1000 ml/3 hodiny, Glukóza 5 % 500 ml/2 hodiny a Plasmalyte 1000 ml/4 hodiny, poté mu byla ještě naordinována antibiotika Meronem 1 g v 250 ml Fyziologického roztoku na půl hodiny. Při příjmu dostal Tramal 100 mg od bolesti, tento lék byl pacientovi aplikován intramuskulárně.

39

Výzkumná část

Při přijetí byla pacientovi provedena nejprve krevní vyšetření, dále RTG, UZ a jako poslední vyšetření bylo CT. Pacient je orientovaný v čase, místě a osobě. Je při vědomí a podle GCS má hodnotu 15, která nám říká, že pacient netrpí žádnou poruchou vědomí. Pacient je čistý upravený a momentálně je oblečený v pracovním oděvu záchranné služby, protože jsme rozhovor vedli v době, kdy byl v práci. Fyziologické funkce pacienta jsou zcela v normě a uvádí, že i během hospitalizace se odchylky od normy nevyskytly. U pacienta se sledovaly pravidelně fyziologické funkce každé ráno. Výška pacienta je 177 cm a váha je 77 kg, BMI má hodnotu 24,6, což udává optimální váhu. Dále mi pacient s humorem sdělil, že po propuštění do domácího prostředí zhubnul 7 kg a od té doby mu váha stojí. V běžných denních aktivitách (oblékání, hygienická péče, obstarávání stravy, obsluha WC, a další) je pacient zcela soběstačný a samostatný. Podle Barthelova testu základních všedních činností má hodnotu 100 bodů, což značí, že je nezávislý. Pacient je kuřák, uvádí, že vykouří průměrně kolem 20 ti cigaret denně. Alkohol vždy užíval, ale nikterak výrazně. Jiné návykové látky neuvádí. Léčebný režim a dietní opatření ze začátku dodržoval striktně, ale dnes už pomalu v dietě polevuje. V domácím prostředí se stravuje pravidelně, jídlo mu chystá přítelkyně. V zaměstnání uvádí, že je to velmi náročné. Chuť k jídlu má velkou. Celkový denní příjem tekutin v době hospitalizace byl 2750 ml intravenózní formou. Pacient v době hospitalizace zhubl 7 kg. Kůže a kožní turgor pacienta je zcela v normě a bez defektů, barva je přirozená. Hygienickou péči obstarává sám bez pomoci a to i v době hospitalizace. Pacient má stálý chrup, který si čistí každé ráno a večer před spaním. Sám mi sdělil, že v době hospitalizace si vyplachoval ústa a otíral je žínkou, aby mu nevysychala sliznice dutiny ústní.

40

Výzkumná část

Ve vyprazdňování je zcela soběstačný a uvádí, že žádné problémy nemá a to ani během hospitalizace. Na stolici prý chodí pravidelně a bezproblémově. Pocení je přirozené k ročnímu období. Pacient v akutní fázi zvracel a po zvracení se mu vůbec neulevilo. Zvracel žaludeční šťávy. Pacient během hospitalizace moc pohybu neměl, uvádí, že maximálně chodil po oddělení a to až v posledních dnech hospitalizace. Během dne se zdržoval spíše na lůžku. Klidový režim dodržuje podle doporučení lékaře. Ve svém volném čase je dost aktivní, jezdí na kole, do práce chodí pěšky a to mu zabírá asi 20 minut. Dále se pacient věnuje jízdě na kolečkových bruslích a uvádí, že je na nich schopen ujet až 20 km. Se spánkem problémy nemá a ani během hospitalizace si na nespavost nestěžoval. Léky na spaní nebyly zapotřebí. Průměrně v době hospitalizace spal 7 - 8 hodin denně a po probuzení se cítil vyspaný a odpočatý. Pacient na mě chvilkami působí nervózně, ale jinak je vyrovnaný a přátelský. O svém onemocnění si vyhledává informace sám na internetových stránkách. Sluch, čich a zrak jsou v normě. Chutě k jídlu uvádí jako obrovské a to kvůli pankreatické dietě. Pacient je optimista, společenský a sám o sobě uvádí, že je „takovej pohodovej“. V době hospitalizace byl navštěvovaný svou přítelkyní a také za ním docházeli kolegové z práce. Svým dětem informace o hospitalizaci nedal, takže nebyly informovány a na návštěvy nechodily. Dále během hospitalizace měl dostatek společnosti od personálu, který zná z práce a na pokoj mu byl později hospitalizován známý kamarád. Se svou nemocí je smířený a léčebný režim si tak trochu upravil podle sebe. Pracuje jako řidič rychlé záchranné služby v Třebíči. Pacient mi sdělil, že zaměstnání ho baví a to slovy „To musí bavit“. K sexualitě mi sdělil, že si myslí, že sexuální schopnost je normální. Žije se svou přítelkyní a z prvního manželství má dvě děti. Se stresem se vyrovnává dobře. Také mi bylo řečeno, že jeho zaměstnání je poměrně dost stresující a pro jeho onemocnění není úplně vhodné, to především díky časovým prodlevám mezi jídly. Pacient je hodně výřečný a nedělá mu žádný problém odpovědět 41

Výzkumná část

mi na jakoukoli otázku. Poprvé, když se dozvěděl, že na toto onemocnění mohou zemřít i mladí lidé, měl prý trochu obavy, ale teď už moc ne. Pacient uvádí, že v Boha nevěří. Jako největší hodnotu uvedl lásku a přátelství, na dalším místě je zdraví. Dále mi sdělil, že je pro něj důležité zdraví blízkých. A přál by si, aby se již nemoc neopakovala. Alergie neguje a žádné se dosud neprojevily. V období hospitalizace se u pacienta vyskytlo riziko infekce z důvodu zavedení permanentního žilního katétru. Pacient uvádí, že v akutní fázi měl velké bolesti a zvracel, po zvracení se nedostavila úleva. Dále mi popisoval, jakou bolest pociťoval. Na VAS uvádí hodnotu 7 a na základě toho mu lékaři při příjmu naordinovali lék od bolesti Tramal 100 mg intramuskulárně. Pacientka H. D. Žena narozena v roce 1959. Pacientka byla hospitalizována na Chirurgickém oddělení II v Třebíčské nemocnici. Pacientka byla přeložena na toto oddělení z pohotovosti, kde jí byla akutní pankreatitida diagnostikována. Den hospitalizace byl 5. Tato diagnóza byla pacientce diagnostikována poprvé. V roce 2000 prodělala meningitidu a roku 1996 si zlomila stehenní kost, u obou stavů byla taktéž hospitalizována v Třebíčské nemocnici. Další onemocnění neproběhla. V dětství neprodělala žádná závažná onemocnění. Matka i otec již nežijí. Matka zemřela v 73 letech na infarkt myokardu a otec ve věku 82 let na cévní mozkovou příhodu. Pacientka má 4 sourozence, uvádí, že s nimi není ve styku a jejich zdravotní stav nezná. O své diagnóze byla informována na pohotovosti od lékaře. V průběhu hospitalizace byla edukována o léčebném režimu, dietním opatření a také o svém zdravotním stavu od lékařů a zdravotních sester. Pacientka je vdaná a má tři děti, dva syny a jednu dceru. Žije v bytě s manželem a mají psa. Pacientka je vyučená kadeřnice a v tomto oboru je i zaměstnaná. Pacientka má potravinové alergie a to zejména na ořechy, jiné se z testů na alergeny u pacientky neprojevily. Pravidelně užívá každé ráno léky antihistaminika, konkrétně 42

Výzkumná část

Zyrtec. Tento lék jí byl vysazen, protože kvůli pankreatické dietě nyní smí jen hořký čaj. V akutní fázi onemocnění pacientka nedostávala žádné potraviny ani tekutiny per os a to po dobu tří dnů. V tomto období jí byly naordinovány Krystaloidy Glukóza 5 %/1,5 hodiny, Fyziologický roztok 1000 ml/3 hodiny. Dále dostala antibiotickou léčbu Meronem 1 g v 250 ml Fyziologického roztoku na půl hodiny. Na pohotovosti byla pacientce podána analgetika, konkrétně Tramal 100 mg, který jí sestra aplikovala intramuskulárně. Na pohotovosti byla pacientce provedena vyšetření krve, moči, RTG snímek a UZ vyšetření. Pacientka je při vědomí, orientovaná v čase, místě a osobě. Při vyšetření pomocí GCS má hodnotu 15, což značí, že pacientka žádnou poruchu vědomí nemá. Je čistá, učesaná a nalíčená. V době rozhovoru je oblečena v nemocniční košili a ve svém županu. Pacientky fyziologické funkce jsou v normě. Fyziologické funkce jí byly měřeny pravidelně každé ráno. Běžné denní aktivity zvládá sama zcela bez pomoci (oblékání, hygienická péče, obstarávání stravy, obsluha toalety, aj.). Pacientka je plně chodící. Dle Barthelova testu základních všedních činností má pacientka hodnotu 100 bodů, což značí, že je nezávislá. Pacientka se ke mně chová nedůvěřivě a je nervózní. Oční kontakt neudržuje. Pozornost, schopnost učení a paměť jsou u pacientky v normě. Odpovídá pomalu a je zamyšlená. Zdravotní sestry mi řekly, že s nimi spolupracuje a také, že léčebný režim a dietní opatření dodržuje. Pacientka je kuřačka a uvádí, že vykouří maximálně 5 cigaret denně. Alkohol moc nepije, spíše při oslavách, nebo jen příležitostně. Jiné návykové látky nikdy neužívala. Léčebný režim a dietní opatření uvádí, že dodržuje a na lékařské kontroly bude chodit pravidelně. V nemocnici se stravuje pravidelně podle doporučení lékaře.

43

Výzkumná část

V nemocnici má naordinovanou přísnou pankreatickou dietu. Právě je ve fázi, kdy smí pít pouze čaj. Chutě k jídlu má velké a při pocitu žízně se sama obslouží. Celkový denní příjem tekutin je 1250 ml intravenózně a 1500 ml per os. Úbytek na váze během hospitalizace byl 4 kg. Pacientka je vysoká 163 cm, váží 72 kg a BMI má hodnotu 27,1, tudíž pacientka trpí nadváhou. Kůže pacientky je v normě a kožní turgor je přirozený. Žádné defekty jsem na kůži nevypozorovala. Hygienickou péči si poskytuje sama a provádí ji každé ráno. Chrup pacientky je stálý. Zuby si čistí každé ráno a večer. Dále uvedla, že si v akutní fázi pacientka otírala dutinu ústní navlhčenou žínkou, aby jí nevysychala sliznice úst a také, aby jí nepopraskaly rty a jazyk. Vyprazdňování pacientce nečinní žádné potíže, vyprazdňuje se pravidelně. Pocení je v normě. Dále uvádí, že v akutní fázi pankreatitidy pacientka zvracela a druhý den hospitalizace ještě pociťovala nauzeu. Po zvracení necítila žádnou úlevu, zvracela žaludeční šťávy. V nemocnici moc aktivní není, většinu dne tráví na pokoji. Doporučený klidový režim dodržuje. Ve svém volném čase uvádí, že je ráda, když může být doma, protože má namáhavou práci, z které bývá dost unavená. Jediné čemu se aktivně věnuje, jsou procházky se svým psem. Jinak ji baví sledovat seriály v televizi a vaření. Uvádí, že problémy se spánkem nemá. Léky na spaní nikdy neužívala. Sestry mi sdělily, že během hospitalizace spí celou noc. Denně spí zhruba 8 hodin. Z rozhovoru je patrné, že jsem si pacientky důvěru získala až na konci. Vzhledem k nervozitě moc velký zájem o rozhovor nejevila. Na informace se ptá lékařů. Sluch a čich jsou v normě, a co se týče zraku, řekla mi, že na oční nechodí, ale dělá jí problém čtení, brýle si zakoupila podle vlastního uvážení. Chutě k jídlu má velké. Pacientka na mě působí pesimisticky a sklesle. Navštěvují ji děti a manžel, pacientka uvádí, že na návštěvy za ní chodí často. S onemocněním se teprve seznamuje a tak se nedá říci, že by byla se svou diagnózou smířená. 44

Výzkumná část

O zaměstnání uvedla, že je velmi náročné a vyčerpávající. A také o své práci uvádí: „Rozhodně mě to nebaví.“. K sexualitě se odmítla vyjadřovat. Pacientka má tři děti, dva syny a jednu dceru. Stresové situace jsou pro ni velice náročné. Uvádí, že jí hodně pomáhá manžel a děti, s kterými stresové situace řeší. Obává se, že zemře jako její rodiče a také, že se nevrátí domů. Pacientka věří v Boha. Největší hodnotou je pro ni rodina a také zdraví. Také je pro ni důležité a přeje si, vrátit se domů a být zdravá. Pacientka je alergická na ořechy. Další riziko je riziko infekce z důvodu zavedení permanentního žilního katétru. Jiná rizika u pacientky nejsou. Uvádí, že když jela na pohotovost, tak měla obrovské bolesti břicha. Také zvracela a po zvracení se nedostavila úleva. Ještě druhý den pociťovala nauzeu. Bolest na VAS uvedla hodnotu 7, podle této hodnoty bylo pacientce aplikováno analgetikum intramuskulárně (Tramal 100 mg).

2.8

Vyhodnocení rozhovorů s respondenty

V této oblasti jsem uvedla otázky, které byly součástí mého polostrukturovaného rozhovoru. Tyto otázky mi napomáhaly zjistit mé stanovené cíle.

2.8.1

Otázky v rozhovoru

Otázka číslo 1: Jakým způsobem jste byl/a po zjištění diagnózy poučen/a (edukován/a) o léčebném režimu a dietních opatřeních? V jakém prostředí jste byl/a edukován/a? Kdo Vás edukoval? Jakou formou edukace probíhala? Jaké materiály o pankreatitidě Vám edukátor poskytl?

45

Výzkumná část

Otázka číslo 2: Byl/a jste spokojený/á s touto formou edukace? Jakou formu edukace byste preferoval/a? Co Vám na této formě vyhovovalo? Co Vám na této formě nevyhovovalo? Co byste na tomto způsobu edukace změnil? Otázka číslo 3: Měl/a jste v průběhu edukace možnost dotazovat se? Měl/a jste dostatek času na dotazování? Byly Vám Vaše otázky dostatečně zodpovězeny? Jaké informace Vám v edukaci chyběly? Otázka číslo 4: Jak byste hodnotil/a získané informace týkající se léčebného režimu a dietních opatření? Čemu jste nerozuměl/a? Otázka číslo 5: Měl/a jste potřebu vyhledávat další informace o pankreatitidě? Z jakého zdroje jste informace čerpal/a? Jaké informace jste si dohledával/a? Otázka číslo 6: Co jste se během edukace dozvěděl/a? Jaký přínos pro Vás edukace měla? Jaké informace by Vás ještě zajímaly? Otázka číslo 7: Jak moc je pro Vás důležité znát podrobnosti o své nemoci a zdravotním stavu? Otázka číslo 8: Co bylo příčinou vzniku Vašeho onemocnění? Jaké jste měl/a projevy pankreatitidy? Po jak dlouhé době po projevení se potíží jste lékaře vyhledal? Otázka číslo 9: Jakým způsobem probíhá léčba pankreatitidy? Jakým způsobem probíhala léčba Vašeho onemocnění? Jak probíhá léčba Vašeho onemocnění nyní? Znáte i další léčebné postupy?

46

Výzkumná část

Otázka číslo 10: Jaké jsou možné komplikace pankreatitidy? Projevily se u Vás nějaké komplikace? Které to byly a co bylo příčinou jejich vzniku? Otázka číslo 11: Co Vás při tomto onemocnění nejvíce omezuje? Otázka číslo 12: Jak je pro Vás náročné dodržování léčebného režimu? Co Vám činní největší potíže s dodržováním léčebného režimu? Otázka číslo 13: Jaké léky je vhodné užívat a které není vhodné užívat? Otázka číslo 14: Máte z tohoto onemocnění obavy? Čeho se obáváte? Prodělal/a jste již v minulosti toto onemocnění? Co způsobilo recidivu daného onemocnění? Na koho byste se obrátil/a při znovuobjevení těchto příznaků? Co děláte pro to, aby nedošlo k recidivě daného onemocnění? Otázka číslo 15: Jak zvládáte dodržování léčebného režimu a dietního opatření? Jak jste důsledný/á v dodržování léčebných opatření a dietních postupů? Otázka číslo 16: Jakým způsobem se užívají pankreatické enzymy, tak aby správně účinkovaly? Otázka číslo 17: Jak často byste měl/a docházet na kontroly do gastroenterologické ambulance? Jak často na tyto kontroly chodíte?

47

Výzkumná část

Otázka číslo 18: Znal/a jste důvod, proč jste nemohl ze začátku svého onemocnění nic per os? Co bylo pro Vás nejtěžší v tomto období? Jak jste byl vyživován? Jak jste zvládal/a nepřijímání potravy a tekutin per os? Otázka číslo 19: Jaká je vhodná příprava potravin? Je vhodné kořenit pokrmy? Která koření jsou nejvhodnější? Která koření se používat nesmí? Otázka číslo 20: Jak by se mělo jíst často a jaké jsou vhodné časové intervaly mezi jídly? Je pro Vás obtížné tyto intervaly mezi jídly dodržovat? Otázka číslo 21: Smí se tato dieta držet dlouhodobě a je plnohodnotná? Vysvětlete své tvrzení. Otázka číslo 22: Jak velkou zátěž v oblasti výživy pro Vás pankreatitida představuje? Co Vám činí největší potíže v oblasti dodržování dietního režimu? Jak velkou změnu ve stravovacích návycích pro Vás pankreatitida představuje? Jaký dietní režim dodržujete? Jak jste byl stravován/a po nástupu na perorální stravu? Jaké potraviny Vám byly doporučeny ke konzumaci a které potraviny jsou v této dietě zakázané jíst? Jaké potravinové složky (cukry, tuky, bílkoviny) by měly v dietě převažovat? V jaké úpravě je nejlepší jíst tuky a jaké tuky by to měly být? Je vhodné konzumovat vejce? Které z mléčných výrobků se při této dietě smí konzumovat? Smí se u tohoto onemocnění pít alkohol a káva? Otázka číslo 23: Jak velkou změnu pro Vás bude představovat změna životního stylu po propuštění do domácího prostředí? A v čem budou tyto změny především spočívat?

48

Výzkumná část

2.8.2

Polostrukturovaný rozhovor s respondenty

Zde uvádím 8 oblastí. V jednotlivých oblastech jsou uvedeny odpovědi všech tří respondentů na otázky v polostrukturovaném rozhovoru a na závěr každé oblasti jsem uvedla shrnutí. 2.8.2.1

1. oblast

Zde jsou uvedeny odpovědi respondentů na otázky v oblasti způsobu edukace, prostředí edukace, kdo byl edukátorem, forma edukace, poskytnuté materiály. Všechny tyto parametry jsou pro edukanta velice podstatné a hrají velkou roli ve spolupráci pacienta. Pacient L. F. k tomuto řekl: „Řekli mi to na ambulanci, když jsem došel s potížemi. Byl jsem poučen lékaři a dietní sestrou o dietě, která bude trvat tři měsíce. Dostal jsem šetřící dietu. A podle toho jsem konzumoval a nakupoval jídlo. Poprvé mě poučil lékař při propuštění z nemocnice a půl hodiny s dietní sestrou. Byla to forma rozhovoru. Dostal jsem na tři týdny rozpis diety a po třech měsících jsem měl dojít na gatroambulanci, kde mi řekli, že mám krevní hodnoty v pořádku a mám přejít na běžnou stravu. Dostal jsem telefonní číslo, na které jsem mohl zavolat.“ Pacient L. H. uvádí: „No řekli mi to na pokoji. Chirurg mi řekl, že mám pankreatitidu a že mě musí hospitalizovat. Než jsem šel domů, tak za mnou přišla dietní sestra a řekla mi, co můžu a nemůžu a dala mi papíry, který se dají najít i na internetu. Všechno mi říkali ústně.“ K tomuto se pacientka H. D. vyjadřuje takto: „Řekli mi to doktoři, když jsem byla ještě na pohotovosti a taky mi řekli, že mě tam budou muset nechat. Dali mi kapačky a nechali mě hlady. To bylo nejhorší a taky ta bolest, ale ta přestala, jak mi dali ty kapačky a injekci. Ale stejně si z toho, co mi řekli, moc nepamatuju, bylo mi blbě. Forma slovní.“ Shrnutí Všichni tři respondenti uvedli, že byli o léčebném režimu a dietním opatření informováni od lékaře formou rozhovoru. Prostředí edukace se u jednotlivých respondentů lišilo, první ze tří respondentů byl edukován na ambulanci, druhý respondent uvedl, že mu byly informace sděleny na pokoji a třetí pacientka mi řekla, že byla edukována na poho49

Výzkumná část

tovosti. Všichni tři respondenti byli edukováni lékaři a sestrami. Dva ze tří respondentů obdrželi od zdravotníků písemné materiály a poslední pacientka uvedla, že jí budou materiály teprve poskytnuty. 2.8.2.2

2. oblast

Zjišťuje spokojenost pacientů s formou edukace, která jim byla poskytnuta. Dále zde jsou odpovědi na otázky, zda pacienti rozuměli edukaci, kterou jim zdravotníci poskytli, jestli se mohli zeptat na věci, kterým nerozuměli, také jestli si museli dohledat nějaké informace a jaký přínos pro pacienty edukace měla. Pacient L. F. uvádí: „Všemu jsem rozuměl, dostal jsem telefonní číslo. Jinou formu jsem nepoznal, takže nevím. Mohl jsem se zeptat na vše. Dostal jsem možnost zavolat, čehož jsem i využil. V poskytnutých materiálech jsem našel všechno. Rozhodně mi materiály pomohly, protože jsem nevěděl o slinivce nic. Vše bylo natolik dobře zpracované, že i méně chápavý člověk by rozuměl. Další informace jsem čerpal z internetových stránek a od lékařů. Dohledal jsem si nějaké potravin, abych věděl, jestli je smím jíst.“ K tomu to tématu pacient L. H. uvedl: „Mně to stačilo. Měl jsem u sebe noťas, tak jsem si něco vyhledal. Rozuměl jsem všemu. Našel jsem si, co jsem potřeboval na internetu. No, hledal jsem, co to je za nemoc a nějaký jídla. Ty papíry jsou dobrý, mám je doma, a když nevím, jestli to můžu, tak se do nich podívám. Je na nich i číslo. Mě vždycky všechno jen říkali, tak nevím, jaký by byly jiný formy.“ Pacientka H. D. se vyjádřila takto: „Tomu co mi řekli, jsem rozuměla a na zbytek se doptávám během léčení, jinak mi stejně ještě hodně věcí říkají. Taky mi řekli, že se podrobnosti dozvím, než půjdu domů. Všechno mi říkají na pokoji, buď doktoři, nebo sestry. Materiály jsem ještě nedostala, tak snad mi to daj, než půjdu dom, no. Vyhovuje mi, že mi to říkají slovně, nechtěla bych dostat jen papíry.“ Shrnutí Všichni tři respondenti se shodli na tom, že jim forma edukace, která jim byla poskytnuta, zcela vyhovovala, byla pro ně srozumitelná a přínosná. Dále se všichni tři respondenti shodli, že je edukace pro ně důležitá. Dva ze tří respondentů si dohledávali informace na internetu a poslední pacientka uvedla, že si žádné informace dohledávat nebude 50

Výzkumná část

a na vše se zeptá lékařů. Všichni tři respondenti měli možnost se doptávat během edukace na věci, kterým neporozuměli. 2.8.2.3

3. oblast

Zde jsem zjišťovala, co se pacienti z edukuce dozvěděli, protože edukace pacientů o daném onemocnění má velký význam, především z hlediska dodržování léčebných doporučení a dietních opatření. Pacient L. F. uvádí: „Dozvěděl jsem se něco o anatomii slinivky, o nějakých kanálcích, které se mohou ucpat, a tím vznikne pankreatitida. Déle něco o dietě a to mi řekla dietní sestra. Mělo to velký význam, protože po půl roce jsem už neměl problémy. Je to důležité, nechci, aby se to opakovalo. Je to velmi bolestivé a trvá dlouho, než se to zas zmírní.“ Pacient L. H. se vyjádřil takto: „ Dozvěděl jsem se, co můžu a nemůžu a dala mi papíry. Vím, že nic nemám přehánět. Už se cítím zdravej. Dál jsem se o tom bavil v práci s doktorama a ti mi vysvětlovali, jak to tam je. Význam to určitě mělo.“ K tomuto pacientka H. D. řekla: „Jasně, že to je důležitý. Každej by chtěl vědět, jak to s ním bude dál. Hlavně, když mu je tak blbě. Bylo fakt hrozný. O dietě mi říkaj pořád a taky, že je dost důležitá, ale stejně nevím, jak to zvládnu dodržovat. Jídlo mám fakt ráda a manžel taky. Co jsem zjistila? Zjistila jsem z toho, co mi řekli, že špatně jím, tím prej nemyslej jen jídlo, ale i to, že jím často. Pak ještě, že se to může zhoršit, když nebudu dietu dodržovat.“ Shrnutí Všichni tři respondenti uvedli, že je edukace pacientů o jejich zdravotním stavu, léčebném opatření a dietním opatření důležitá a významná. První ze tří respondentů uvedl, že se z edukace dozvěděl něco o anatomii slinivky břišní a dále nějaké informace o dietě. Druhý respondent mi sdělil, že se dozvěděl, co smí a nesmí a poslední pacientka uvedla, že se dozvěděla o svém špatném stravování. Dále se všichni tři respondenti shodli na tom, že je edukace pro ně důležitá.

51

Výzkumná část

2.8.2.4

4. oblast

V této oblasti jsem zjišťovala, z jakých příčin se pankreatitida u pacientů projevila, jaké byly její projevy, léčba a možné komplikace. K těmto otázkám pacient L. F. uvádí: „Příčina se nezjistila. Třikrát jsem to zažil a nepřišlo se na to. Lékaři budou zjišťovat, jestli to nesouvisí se žlučníkem. Začne vás strašně bolet břicho a sice jde to do páteře a je vám na zvracení, někdy i zvracíte. Poprvé jsem šel za doktorem po šesti hodinách, podruhé po dvou hodinách a naposled po třech hodinách. V první fázi se dá přísná dieta 5 – 6 dnů je to úplně bez jídla, potom zkoušejí po kapkách čaj a postupem času 3. – 4. dny suchary, pak kašovitá strava nebo dětská výživa a vývary na ty jsem zapomněl. O komplikacích jsem něco málo také četl, přímo už si nepamatuji, které to byly. Podle lékařů se u mě neprojevily.“ K tomuto se pacient L. H. vyjádřil: „Více méně díky dietní chybě. Ráno jsem se probudil s bolestí, ta nepřestávala. 2x jsem zvracel. Mě to chytlo někdy ráno v osm a v deset jsem byl na pohotovosti. Za prvé mě hospitalizovali a dali mi kapačky a potom i antibiotika. Dali mi dietu, nejdřív teda nic a pak tu dietu. Komplikace jsou rakovina, jinak nevím.“ Pacientka H. D. uvádí toto: „No, myslím si, že to bude kvůli tomu jak jím. Důvod proč jsem onemocněla, mi ještě neřekli, že se to prej ještě bude zjišťovat. Udělalo se mi blbě a tak jsem řekla manželovi, aby mě odvezl k doktorovi a v autě se mi udělalo tak zle, že jsme rovnou jeli na pohotovost. Bylo to někdy ráno, ale blbě mi bylo už v noci. Tam mi zjistili tohle a teď jsem tady. Bolelo mě břicho a blila jsem. Na začátku mi dali nějaký kapačky a něco od bolesti. Taky tu hroznou dietu, prvně teda vůbec nic. Komplikace zatím nemám a snad ani nebudou, doufám. Komplikace může být třeba cukrovka ne?“ Shrnutí U prvního ze tří respondentů jsem se dozvěděla, že se na příčinu vzniku pankreatitidy nepřišlo a další dva respondenti uvedli, že se projevila díky dietní chybě. Všichni tři respondenti měli stejné projevy a to bolesti a nauzeu. Dva ze tří respondentů v akutní fázi pankreatitidy zvraceli a po zvracení necítili úlevu a poslední respondent pociťoval pouze nauzeu. Léčba u všech tří respondentů probíhala pomocí diety a intravenózních léčiv. Komplikace se neprojevili ani u jednoho ze tří respondentů. 52

Výzkumná část

2.8.2.5

5. oblast

Zde uvádím omezení, která jsou u onemocnění pankreatitidy pro pacienta náročná, obtížnost dodržování léčebného a dietního opatření, jaké léky jsou vhodné a jaké nevhodné, jak se užívají pankreatické enzymy, pacientovi obavy a znalost kontaktování lékaře při recidivě. Pacient L. F. se k tomu vyjádřil takto: „Řekl bych, že dieta. Je to velmi komplikované, pracuji a žiji sám, takže příprava dietního jídla, spíše časové problémy, musí to být čerstvé, teda až na pečivo to musí být dva dny staré. Já si myslím, že tak na 99 % jsem disciplinovaný. Nestojím o zopakování. Léky mi doporučili Pankreolan, teď už jen s dietou. Užívají se při jídle. Nevhodné nejspíš ty co dráždí slinivku, asi nějaký Brufen. Bojím se smrti. Záleží na tom, v jakém prostředí bych se vyskytl. Pokud v práci, tak bych informoval nadřízeného. Doma bych si zavolal rychlou záchrannou službu. Pacient L. H. uvádí: „No, dietou a nějakýma lékama pro slinivku. No, musím si hlídat štamprdlata. Zásadní omezení ne. V práci je blbý, když jsou výjezdy, nemůžete kousat rohlík za volantem, to prostě nejde. Léky nevím, neužívám žádné jen Pangrol u jídla, i když mi v lékárně říkala, že si můžu vzít dva na noc, když mi nebude dobře. No, začátek byl hroznej. Ta dieta je hrozná. Ze začátku jsem měl trochu obavy, ale teď už ani ne. Kdybych měl problémy, šel bych k doktorovi.“ Pacientka H. D. k tomuto řekla: „Omezuje mě ta dieta, že nemůžu nic jíst. Je to fakt hrozný, když si nemůžete nic dát. Nesmí se žádný léky. Já stejně žádný neberu, jen na tu alergii, ale to mi teď vysadili. Nevím, co to je ty enzymy. Bojím se, že se nevrátím domů a umřu tady. Nechci dopadnout jako mí rodiče. Takže strach mám velkej. Kontakt mi prej dají, až půjdu domů, na nějakou ambulanci, kam budu chodit na kontroly, tak tam bych asi při problémech zavolala.“ Shrnutí Všechny tři respondenty omezuje toto onemocnění v dietě a všichni tři uvedli, že právě dieta jim činí největší potíže. Jako vhodné léky dva ze tří respondentů uvedli Pankreolan a Pangrol a dodali k tomu, že se užívají společně s jídlem, poslední pacientka v této oblasti zatím nebyla edukována. 53

Výzkumná část

2.8.2.6

6. oblast

V této oblasti uvádím odpovědi na otázky v oblastech navštěvování gastroenterologické ambulance, recidiva, znalost důvodu nepožívání nic per os v akutní fázi onemocnění, způsob výživy, zvládání dietních opatření a pocity pacientů. K tomuto pacient L. F. uvádí: „V prvním případě po 14. dnech a v 2. případě do tří týdnů. Byl jsem vyživován infuzemi. Zdravotní sestra vás informuje, co vám tam dávají, ale je vám tak špatně, že to nevnímáte. Na příčinu se nepřišlo ani jednou, neví se, proč se mi pankreatitida vrací. Lékaři budou zjišťovat, jestli to nesouvisí se žlučníkem. Ano, bylo mi vysvětleno, že žlučník se slinivkou sdílejí nějaký kanálek a stává se, že se ten kanálek ucpe a šťávy nemohou odtékat, takže to způsobí naleptání a pankreatitidu. Poprvé to byl psychický šok, nic méně můžu vám říci, že hlad necítím, problém je, že osychají rty, tak požádám sestru o houbičku a žínkou si dutinu ústní zvlažím.“ Pacient L. H. se vyjádřil takto: „V gastroambulanci jsem ještě nebyl, jednak jsem v práci s doktorama a taky nemám problémy, ale kdyby se nějaký objevily, tak bych tam zašel. No asi, aby se slinivka nenamáhala. První 3 - 4 dny se nesmí nic jíst ani pít, můžete si akorát vypláchnout pusu a to jsem ten doušek někdy i polkl. No ze začátku to bylo hrozný. Ale já jsem neměl tak těžkou pankreatitidu, takže tu dietu až tak moc nedržím. Nejhorší byly první dny bez jídla.“ Pacientka H. D. říká: „Na kontroly chodit určitě budu. Nevím, proč se nesmí nic jíst, asi protože jsem jedla špatně, tak aby si tělo odpočlo. Ale fakt nevím. No dost dlouho jste hlady a dávají vám jen ty kapačky, pak prej bude čaj, suchary, nějaký vývary, pečivo, netučný tvarohy a sýry a takhle se prej přejde až na normální jídlo. Ale prej už nikdy nebudu moct jíst tučný jídlo. No nejhorší je, že si nic nemžete dát. Je to teď hrozný no, ale snad se to rychle spraví.“ Shrnutí Co se týče dodržování návštěv na gastroenterologické ambulanci, tak první ze tří respondentů uvedl, že na kontroly chodí pravidelně, druhý respondent mi sdělil, že na žádné ještě nebyl a poslední pacientka uvedla, že na ně po propuštění z nemocnice určitě chodit bude. Na otázku z jakého důvodu se v akutní fázi onemocnění nesmí nic per os, první ze tří respondentů odpověděl, že kvůli společným vývodům slinivky a žluční54

Výzkumná část

ku, které se mohou ucpat, druhý respondent řekl, protože se musí slinivka šetřit a poslední pacientka uvedla, že to bude asi proto, že špatně jedla. Všichni tři respondenti byli v akutní fázi vyživování intravenózně. Recidiva tohoto onemocnění se vyskytla u jednoho ze tří respondentů a na příčinu se nepřišlo. Dále všichni tři respondenti se shodují, že toto období pro ně bylo náročné. Také všichni tři respondenti uvedli, že dietní opatření zvládají ztěžka. 2.8.2.7

7. oblast

Tato oblast je zaměřena na dietní opatření. Pacient L. F. se vyjádřil: „Je to velmi jednoduché. Žádné tuky v prvních dnech po propuštění. Vše pouze na v páře, na vodě, anebo dusit. Žádné pochutiny, které způsobují nafouknutí, to znamená fazole, hrách. Nesmí se pečivo se semínky, žádné ovoce. A naopak můžu jíst dvoudenní pečivo bez semínek, jogurt a jogurtové nápoje, uvařit brambory, špenát, dušenou mrkev, veškeré druhy masa, ale musí být libové. Co se týká nápojů, můžu vodu i ochucenou ale ne bublinky. Koření mám zakázané veškeré. Sůl ano. Mě se ohromně hodilo to jak to je v nemocnici snídaně o půl osmé, svačina v deset, oběd o půl 12, svačinka o půl 4 a v 17 hodin maximálně 17:30 večeře. Menší množství po kratších intervalech. Já vám to řeknu tak, ona asi dlouhodobě vhodná není, ale ten strach je velký a proto jsem zvyklý nastavit to tak, jak to je v nemocnici. Aby to bylo ve správnou dobu a ve správném množství. Já jsem se vždy snažil jíst rozumně, takže změna tu je, ano, ale dá se na to zvyknout. Prvně čaj plus suchary, potom to byl čaj plus veka suchá, potom bramborová kaše, pak přišlo něco strašného bramborová kaše včetně dětské výživy a vývar jsem zapomněl, tam někde na začátku, potom sýr nebo tvaroh s pečivem. Převažovat. Cukry asi ne podle mého dojmu, tuky vůbec ne. Jednoznačně bílkoviny. Hodně vajíček, ale pozor bez žloutku, bílku můžu sníst, kolik chci, ale žloutek jen jeden denně. Tuky mohu pouze v hotovém pečivu, pouze rostlinný tuk 30 g/den, což je těžké, někdy přimáznete víc, že se vám to nezdá a někdy zase méně. Nic smaženého. Sýry se domnívám, nerad bych vám lhal, že jsou vhodné všechny do 30 % tuku. Alkohol v žádném případě a co se týká kávy, se budete divit půlka doktorů tvrdí ano a půlka ne, s dietní sestrou jsem se domluvil, že akceptuje 1 hrnek, což jsou 3 dcl na den.“

55

Výzkumná část

Pacient L. H. se vyjadřuje takto: „Jen se to vaří, dusí a dělá na vodě. To koření bych se musel podívat do papíru. Jinak jím snídaně, někdy svačina, oběd, svačina, večeře, ale v práci jím třeba až v 15 hodin, protože není čas. Může být i dlouhodobě. Teď už celkem nic nepředstavuje zátěž. Potíže byly spíš s chutěma. Dostal jsem hořkej čaj, nějakou polívku, rejži uvařenou bez chuti, pak tvrdej chleba nebo co to bylo, pak už tvrdý starý pečivo a nějaký pomazánky, bramborovou kaši, atd. No tak tuky určitě převažovat nebudou, nevím, asi cukry nebo bílkoviny. No, ty jídla mám v tom papíru, z paměti nevím. Vejce myslím, že to bylo nějak 2 vejce za den, ale bylo tam nějaký omezení, buď jen žloutky, nebo jen bílky. Sýry nízkotučné, mlíko něco o něm tam bylo, ale teď nevím co, musel bych se podívat, jogurty si dávám, ty jsem se naučil jíst až teď. Kafe se nesmí, mě řekli Caro, pil jsem turky. Alkohol by se neměl vůbec.“ Pacientka H. D. uvádí: „No jídlo se vaří, peče a dusí, nic jinýho se prej nesmí. Koření asi ne. Doma jsem jedla, jak jsem chtěla, je fakt, že to nebylo pravidelný a asi moc často no. Hlavně jím dost sladký a salámy a to mi řekli, že se nesmí. No dlouhodobí to určitě nesmí být, vždyť by lidi umřeli hlady. Zátěž? Ta dieta no. Přijde mi, že nepřevažuje nic, asi to budou cukry. O samostatných jídlech mi ještě řeknou víc, teď mi zatím řekli, jak se to připravuje a že se nesmí tučný, sladký a tak. A ten alkohol určitě ne, na to mě upozorňovali, o kafi nic neříkali. Ale já nikdy nechlastala, takže to mi ani nevadí. Spíš to sladký mě štve, to mám fakt ráda hodně.“ Shrnutí První ze tří respondentů byl velice dobře edukován v této oblasti, zná potraviny, které se smí a nesmí konzumovat, zná i podrobné údaje o pití sycených a nesycených nápojů, alkoholu a kávy. Druhý ze tří respondentů měl nedostatky vědomostí o potravinách, které se smí a nesmí konzumovat, nebyl si některými potravinami jistý a spoléhá se na materiály, které mu byly poskytnuty dietní sestrou. A poslední pacientka byla stále edukována a její zlatosti o potravinách se zdokonalovaly. První ze tří respondentů uvedl, že se snaží intervaly mezi jednotlivými jídly dodržovat, ale v práci mu to dělá problém. Druhý ze tří respondentů k tomuto uvedl, že nyní už dietu nedodržuje, tak jak by měl a také uvádí, že doma intervaly mezi jídly dodržuje, ale v práci ne. Poslední pacientka

56

Výzkumná část

uvedla, že doma jedla příliš často a nepravidelně, ale nyní se bude snažit intervaly mezi jídly dodržovat. 2.8.2.8

8. oblast

Zde uvádím, z jak velké části se změnil životní styl pacientů, díky tomuto onemocnění. Pacient L. F. uvádí: „Hodně velkou, už se bojíte vzdalovat se od města, kde jsou lékaři a nemocnice. Jste opatrnější, dodržujete to, protože se bojíte, že se to vrátí.“ Pacient L. H. se k tomuto vyjadřuje takto: „Teď už ani ne, ze začátku určitě. V té dietě.“ Pacientka D. H. řekla: „No, tak bude to asi dost velká změna, nevím, jak to zvládnu. Myslím si, že mi manžel moc nepomůže, a když budu jemu vařit normálně, tak si to budu chtít dát taky, že jo. Navíc co třeba narozeniny, Vánoce a tak. To si budu určitě chtít dát něco sladkýho. Ještě uvidím, co mi řeknou doktoři no, ale snad mi to dovolijou alespoň někdy. Shrnutí Dva ze tří respondentů uvádí, že tato nemoc pro ně činí velkou změnu v životním stylu a poslední třetí respondent uvedl, že pro něj pankreatitida nepředstavuje velkou životní změnu, protože ji neměl tak závažnou.

2.9

Diskuze

Ve své bakalářské práci jsem se věnovala zjišťování znalostí pacientů o pankreatitidě, léčebném režimu a dietním opatření. Pomocí odborné literatury a článků jsem objasnila současný stav problematiky akutní a chronické pankreatitidy. Byly stanoveny tři cíle, na které navazují výzkumné otázky. Cílem této bakalářské práce je zmapovat proces edukace u pacientů s pankreatitidou na vybraném oddělení. Zmapovat vědomosti pacientů týkajících se pankreatitidy a dodržování léčebného režimu. Zjistit subjektivní hodnocení spokojenosti pacientů s poskytnutou edukací a s jejím přínosem pro pacienta. Výsledky své práce jsem porovnávala s dvěma bakalářskými pracemi, které psaly autorky Pavlína Pechušková a Urszula Kerberová. (Pechušková, 2013; Kerberová, 2011) 57

Výzkumná část

Z mého výzkumného šetření vyplynulo, že všichni tři respondenti rozuměli edukaci, která jim byla poskytnuta, a také všichni tři uvedli, že byli edukováni formou rozhovoru od lékaře. V těchto oblastech všichni tři respondenti odpovídali stejně kladně. Dva ze tří respondentů uvádí, že pro ně měla edukace velký přínos a třetí respondent uvedl, že se dozvěděl to, co potřeboval. Na otázky týkajících se spokojenosti s poskytnutou edukací všichni tři respondenti uvedli, že byli s edukací spokojeni a že jim vyhovovala. Ohledně dodržování dietních opatření, pouze jeden ze tří respondentů uvedl, že je v dietě poctivý a dietní postupy dodržuje striktně. U dvou dalších respondentů bylo zjištěno, že jeden si dietu upravil podle sebe a druhá pacientka si myslí, že to nezvládne dodržovat. Co se týče vědomostí, které pacienti získali v rámci edukace o pankreatitidě, jsem zjistila, že pouze jeden ze tří respondentů byl informován o anatomii a vzniku tohoto onemocnění. Další dva respondenti neměli v této oblasti žádné vědomosti. V omezeních, která byla pro pacienty nejhorší, se všichni tři respondenti shodují na dietním opatření. A v otázkách na změnu životního stylu dva ze tří pacientů uvedli, že jim toto onemocnění změnilo životní styl z velké části, pouze jeden respondent udává, že velká změna byla pouze na začátku, domnívám se, že to bude z toho důvodu, protože nyní dietní opatření už tolik nedodržuje. Snažila jsem se také zjistit vědomosti pacientů o dalších léčebných postupech a komplikacích akutní pankreatitidy. Zde jsem zjistila, že žádný ze tří respondentů

neměl

dostatečné

vědomosti

o

dalších

léčebných

postupech

a komplikace se u žádného z pacientů neprojevily. Autorka Pechušková zjistila ve své práci, jak se její respondenti stravovali před onemocněním akutní pankreatitidy. Zjistila, že nezdravě se stravovalo 52 % dotazovaných pacientů a 48 % se stravovalo zdravě. Z mého výzkumu je patrné, že dva z respondentů se nestravovali zdravě a jeden se stravoval zdravě z části. Tudíž můj výzkum tento fakt potvrzuje. Dále zjistila konzumaci alkoholu jejích respondentů, který byl ze 70 %, respondenti odpověděli, že alkohol konzumují jedenkrát týdně a 30 % uvedlo konzumaci alkoholu maximálně několikrát do měsíce. V mém výzkumu se prokázalo, že jeden z respondentů nepil alkohol ani před onemocněním, další uvedl, že ho pil vždy, ale ne ve značné míře a poslední pacientka uvedla, že jen výjimečně. Tudíž v této oblasti bychom mohli říci, že se můj výzkum shoduje s autorky.

58

Výzkumná část

Podle autorky Kerberové věk pacientů, kteří akutní pankreatitidou onemocní, se vyskytuje v průměru 54,9 let (zkoumala jej v rozpětí 27 - 83 let). Což můj výzkum potvrzuje, moji respondenti měli věkové kategorie 50, 53 a 57 let. Dále uvádí rozdíl v pohlaví, který je u mužů 60 % a u žen 40 %. Tento fakt můj výzkum také potvrzuje, protože z mýt tří respondentů, byli dva muži a jedna žena. Znalost příčiny vzniku akutní pankreatitidy vyzkoumala, že příčinu vzniku onemocnění znalo 82,5 % dotazovaných respondentů a pouhých 17,5 % příčinu neznalo. V mém výzkumu příčinu onemocnění znal pouze jeden respondent, tudíž v této oblasti se lišíme. Dále autorka uvedla rozdílnost informovanosti pacientů edukátorem, vyzkoumala, že lékaři edukovali pacienty z 90 % a sestry z 10 %. Můj výzkum prokázal odlišnost, v mém výzkumu byli pacienti edukovaní od lékařů i sester. V oblasti dodržování dietních opatření autorka Kerberová vyzkoumala, že poctivě respondenti dodržovali dietu z 52,5 % a naopak nedodržovali vůbec v poměru 47,5 %. Můj výzkum poukazuje na to, že dva respondenti nejsou v dodržování zcela disciplinovaní a pouze jeden dodržuje dietu striktně. Změnu ve stravovacích návycích uvádí tak, že 50 % respondentů zcela změnilo svoje stravovací návyky, z části 37,5 % a ti, co nemuseli vůbec změnit své stravovací návyky, uvádí v 12,5 %. Já jsem vyzkoumala, že jeden z mých respondentů změnil stravovací návyky z velké části a další dva o moc ne, protože dietní opatření nedodržují tak, jak by měli. Autorka zkoumala i to, jak jsou respondenti schopni pravidelně docházet na kontroly k lékaři. V této oblasti zjistila, že pravidelně dochází na kontroly 82,5 % respondentů, ti co nedochází na kontroly vůbec, uvedla v 12,5 % a jako poslední parametr uvedla pacienty, kteří dochází na kontroly pouze při potížích a to v 5 %. Pravidelnost dodržování kontrol se v mém výzkumu ukázalo velice podobné. Dva respondenti dochází na kontroly a jeden respondent na kontroly nechodí a sám uvedl, že by na kontrolu zašel pouze při potížích. Edukace je jednou z nejdůležitějších rolí, které lékaři a sestry provádí. Z mého výzkumu je zřejmé, že dostatečná edukace vede pacienty, aby lépe dodržovali léčebný režim a dietní opatření u tohoto onemocnění.

59

Výzkumná část

2.10 Návrh řešení a doporučení pro praxi Všichni tři respondenti byly s formou edukace spokojeni. Uvádí, že všemu rozuměli a také, že to mělo pro ně velký význam. Ale problém se vyskytl především v dodržování dietního opatření.  Doporučila bych edukátorům, aby zdůraznili následky nedodržování diety. Zdůraznění by mohli provést tak, že by pacientům řekli následky, se kterými se u léčby pankreatitidy setkali. Popřípadě bych s těmito následky seznámila i příbuzné a rodinu, kterým bych doporučila, aby se do diety zapojili s pacientem.  Zdůraznila bych lékařům a sestrám, aby pacientovi následky nedodržování diety stále znovu opakovaly. Také bych po lékařích a sestrách požadovala, aby podporovali pacientovu rodinu ve spolupráci v přípravě jídla a nákupech potravin. To bych prováděla pomocí rozhovoru s rodinou, popřípadě s rodinou a pacientem.  Též bych doporučila zdravotníkům, aby se dále vzdělávali v oblastech edukace na odborných seminářích, která jsou nemocnicemi realizována. Dále aby se zajímali o nové výzkumy, publikace a četli odbornou literaturu.  Ke každému pacientovi, by měl edukátor přistupovat individuálně a diskutovat s ním o dané problematice, tak aby se zjistili nedostatečné vědomosti pacienta v určitých oblastech edukace a po zjištění nedostatků, pacienta v těchto oblastech dále edukovat. U každého pacienta bych postupovala pomocí rozhovoru. Na základě nedostatků ve vědomostech pacienta, bych vytvořila edukační plán pro pacienta.  Také by bylo dobré pacientům ukázat fotografie orgánových změn způsobených následky při nedodržování diety. Poskytovat jim co nejvíce materiálů k nastudování jak o nemoci samotné, tak o dietních opatřeních.  Domnívám se, že by bylo pro pacienty hodně přínosné zřídit sezení, kde by spolu pacienti mohli diskutovat o dané problematice. Za pomoci těchto sezení, by se pacienti mohli navzájem podporovat například v dodržování diety, která činí pacientům největší potíže. Též by bylo dobré zřídit telefonické konzultace, kam by mohli pacienti zatelefonovat a zeptat se na věci, kterým nerozumí, nebo ve kterých si nejsou jistí. 60

Výzkumná část

 Dále bych navrhla, aby se i společnost v této problematice vzdělávala, protože toto onemocnění může postihnout kohokoliv. Bylo by dobré umístit informační letáky na nástěnky ambulantních vyšetřoven, popřípadě veřejnosti více zdůraznit konzumování zdravých potravin, pomocí těchto letáků. Vytisknout na krabičky léků (Pangrol, Pankreolan aj.) komplikace pankreatitidy.  Doporučuji zdravotnickému personálu a také pacientům s tímto onemocněním přečíst si mou práci a čerpat poznatky z mého výzkumu, které jsou pro ně přínosné.

61

Závěr

Závěr Bakalářská práce na téma „Edukace pacientů s pankreatitidou“ se zaměřuje na zmapování procesu edukace, vědomosti pacientů o daném onemocnění, léčebném režimu a dietních opatřeních. Cílem bylo také zjistit, jak pacienti hodnotí poskytnutou edukaci a přínos edukace pro pacienta. Slinivka břišní je nepostradatelný orgán, který zastupuje spoustu podstatných funkcí v těle člověka. Je nutné se stravovat zdravě, abychom si špatnými stravovacími návyky nezpůsobili pankreatitidu. V teoretické části jsou uvedeny informace o onemocnění akutní a chronické pankreatitidy. V praktické části jsem provedla kvalitativní výzkum u tří respondentů. Informace jsem od respondentů získala za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Získané informace jsem zaznamenávala písemně na papír. Tuto formu rozhovoru jsem si vybrala proto, že jsem mohla otázky v rozhovoru doplňovat. Díky rozhovorům jsem se snažila prostoupit hlouběji do dané problematiky. Pomocí kvalitativního výzkumu jsem zjistila edukaci pacientů zdravotnickým personálem a spokojenost pacientů s poskytnutou edukací u tří respondentů. Dále jsem se zajímala o to, jaký přínos pro pacienty tato edukace měla, co pacientům vyhovovalo a naopak nevyhovovalo na této edukaci. Zjišťovala jsem, jakým způsobem byli pacienti edukováni a jakou edukaci by upřednostnili. Data jsem zaznamenávala na papír. Zjistila jsem, jak byli pacienti edukováni a také jejich vědomosti, kterých během edukace nabyli. Tyto informace poukázaly na nedostatky v edukaci, díky kterým uvádím doporučení, jak jej změnit k lepšímu. Nedostatky byly především v oblasti diety a následků při nedodržování diety. Všichni tři respondenti získali informace o svém onemocnění od zdravotnického personálu, který pacienty edukoval o léčebném režimu a dietním opatření. Zajímala jsem se i o to, jak edukace pacientům vyhovovala a zda pro pacienty byla přínosná, na což mi respondenti odpovídali výhradně pozitivně. Výzkum prokázal, že toto onemocnění mění životní styl pacientů z velké části, především v oblasti výživy. A edukace pacientů je podstatná, hlavně proto, že pacienti nedodržují dietní opatření, která mohou vést k závažným komplikacím tohoto onemocnění. 62

Závěr

Dotazovaní pacienti po ukončení rozhovoru souhlasili, abych jim práci po zpracování poskytla k přečtení už jen z toho důvodu, aby si mohli přečíst odpovědi ostatních respondentů a něco nového se od nich dozvědět. Na základě tohoto předpokládám, že je rozhovor zajímal a také odpovědi dalších respondentů v mé práci. Věřím, že jim tato práce bude k užitku a také, že si pacienti vezmou poučení ze zkušeností ostatních respondentů a jejich chybám se vyhnou. Mile mě překvapilo, že dva ze tří respondentů zcela rozuměli všemu v poskytnutých materiálech. Třetí respondentka ještě neměla materiály poskytnuty, ale informacím, které jí byly do té doby, podány zcela rozuměla. Překvapením pro mě bylo i to, že mi během rozhovoru kladli otázky, aby se ujistili, že jsou jejich znalosti správné. Tento zájem se mi líbil a také mě potěšilo, že jim tyto informace mohu sdělit. Na všechny tyto otázky jsem jim odpovídala ráda. Mé výsledky by si dozajista zasloužily pozornost více pacientů s tímto onemocněním, protože věřím, že by jim byly užitečné. Mohly by v nich nalézt poučení. V mém polostrukturovaném rozhovoru mi nebyly zodpovězeny některé otázky, jednou z nich je, že pacienti neznali další možné léčebné postupy pankreatitidy, znali pouze tu, která jim byla naordinována. A další takovou otázkou byla otázka, jaké komplikace u pankreatitidy mohou nastat. Dva ze tří respondentů mi byli schopni uvést pouze jednu komplikaci a poslední respondent mi uvedl, že si je už nepamatuje. Domnívám se, že by si edukace pacientů zasloužila další výzkum v oblasti dietního režimu, který je pro pacienty stěžejní. Další výzkum by bylo vhodné provádět v oblastech dalších léčebných postupů a komplikací pankreatitidy, protože pacienti v této oblasti nebyli dostatečně edukováni. Také si myslím, že by bylo dobré výzkum provádět u více respondentů, aby byly odchylky v odpovědích znatelnější. Vypracovávání této bakalářské práce bylo velkým přínosem i pro mě samotnou. Dozvěděla jsem se hodně informací o tomto onemocnění z knih, článků, dalších odborných prací a samozřejmě i od samotných respondentů. Rozhovor s pacienty byl pro mě přínosný především v tom ohledu, že jsem se naučila správnou komunikaci s pacienty. Myslím si, že rozhovor byl přínosný i pro pacienty, protože se o rozhovor zajímali, ochotně se mnou spolupracovali a dokonce mi i kladly zpětně otázky, aby se ujistili 63

Závěr

o správnosti svých znalostí. Vypracovávání této bakalářské práce mě bavilo a obohatilo v oblastech edukace, ale i v daném onemocnění. Bylo pro mě zajímavé s pacienty komunikovat v roli výzkumníka, protože dosud jsem se pacientům věnovala vždy jen jako zdravotní sestra. Cíle mé bakalářské práce byly naplněny a výsledky jsou pro mě podstatné a uspokojivé.

64


Seznam použité literatury 4.

GÜRLICH, R., P. MARUNA a J. ŠPIČÁK. Predikce a monitorace těžké akutní pankreatitidy, Prediction and monitoring of severe acute pancreatitis. Časopis lékařů českých. 2006, 145(6), 437-441. ISSN 0008-7335.

5.

HENDL, Jan, Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál s. r. o., 2005. ISBN 80-7367-040-2.

6.

HOQUE, Rafaz. a kol. Sterile inflammation in the liver and pancreas. Journal of Gastroenterology and Hepatology. 2013, 28: 61-67. DOI: 10.1111/jgh.12018. ISSN 08159319. Dostupné také z: http://doi.wiley.com/10.1111/jgh.12018

7.

JUŘENÍKOVÁ, Petra, Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada Publishing a. s., 2010. ISBN 978-80-247-2171-2.

8.

KERBEROVÁ, Urszula. \textit{Informovanost pacientů s akutní pankreatitidou} [online]. Olomouc, 2011 [cit. 2016-04-14]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd. Vedoucí práce Doc. MUDr. Rudolf Michalský, CSc. Dostupné z: .

9.

KLENER, Pavel et al., Vnitřní lékařství. Praha: Galén, 2006. ISBN 80-7262-430-X.

10.

KUTNOHORSKÁ, Jana, Etika v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing a. s., 2007. ISBN 978-80-247-2069-2.

11.

LUKÁŠ, Karel a kol., Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. Praha: Grada Publishing a. s., 2005. ISBN 80-247-183-0.

12.

LUKÁŠ, Karel, Aleš ŽÁK a kol, Gastroenterologie a hematologie. Praha: Grada Publishing a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1787-6.

13.

MTE partner pro život s diabetem. Kalkulačka BMI – index tělesné hmotnosti. [online]. In: . [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.mte.cz/bmi.php.

14.

NAŇKA, Ondřej, Miloslava ELIŠKOVÁ. Přehled anatomie. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-72262-612-0.

65


15.

NEČAS, Emanuel, a spolupracovníci, Patologická fyziologie orgánových systémů část II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-0674-3.

16.

NAVRÁTIL, Leoš, a kol., Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. ISBN: 978-80-247-2319-8.

17.

PECHUŠKOVÁ, Pavlína. \textit{Výživa jako rizikový faktor pro akutní pankreatitidu} [online]. České Budějovice, 2013 [cit. 2016-04-14]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce doc. MUDr. Miroslav Stránský Dostupné z: .

18.

PERINGEROVÁ, Jana. \textit{Chronická pankreatitida a změna životního stylu} [online]. Brno, 2013 [cit. 2016-03-23]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská

fakulta.

Vedoucí

práce

Miroslava

Kyasová

Dostupné

z:

. 19.

SLEZÁKOVÁ, Lenka a kol., Ošetřovatelství v chirurgii II. Praha: Grada Publishing a. s., 2010. ISBN 978-80-247-3130-8.

20.

SVAČINA, Štěpán a kol., Klinická dietologie. Praha: Grada Publishing a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2256-6.

21.

ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a Marie NEJEDLÁ, Interní ošetřovatelství. Praha: Grada publishing a. s., 2006. ISBN 978-80-247-1148-5.

22.

VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnická škola Hradec Králové., Multimediální trenažér plánování ošetřovatelské péče. Hodnotící škály. [online]. In: . [cit. 201604-15]. Dostupné z: http://ose.zshk.cz/vyuka/hodnotici-skaly.aspx.

23.

ZADÁK, Zdeněk a Eduard HAVEL. a kol., Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství. Praha: Grada Publishing a. s., 2007. ISBN 978-80-247-2099-9.

24.

Zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v aktuálním znění.

66

Seznam zkratek

Seznam zkratek °C

stupně celsia

aj.

a jiné

BMI

body mass index

CO2

oxid uhličitý

Ca

kalcium

Cl

chlór

cm

centimetry

CRP

C–reaktivní protein

CT

počítačová tomografie

CŽK

centrální žilní katétr

ERCP

endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie

FW

sedimentace

GCS

Glasgow coma scale

GIT

gastrointestinální trakt

Ing.

Inženýr

JIP

jednotka intenzivní péče

K

draslík

km

kilometry

kg

kilogramy

l

litr

Mg

magnézium

MR

magnetická resonance

67

Seznam zkratek

Na

sodík

NANDA

North American Nursing Diagnosis Association

např.

například

RTG

rentgen

SONO

sonografie

tj.

to je

TK

krevní lak

tzv.

tak zvaně

USG

ultrasonografie

UZ

ultrazvuk

VAS

vizuální analogová škála

WC

toaleta

68

Seznam příloh

Seznam příloh Příloha č. 1

Žádost o povolení výzkumu

Příloha č. 2

Vizuální analogová škála

Příloha č. 3

Body Mass Index

Příloha č. 4

Glasgow Coma Score

Příloha č. 5

Barthelův test základních všedních činností ADL

69

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Edukace pacientů s pankreatitidou

Recommend Documents