VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Cestovní ruch
Bakalářská práce
Erika Červová Jihlava 2012
Monínec – Ski areál ve středních Čechách
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 26. 3. 2012 .......................................................... Podpis
Poděkování
Za náměty a cenné rady bych chtěla poděkovat především vedoucímu své bakalářské práce ak. mal. Vladimíru Netoličkovi z Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě. Dále bych tímto ráda poděkovala i provozovatelům ski areálu Monínec za poskytnuté praktické informace.
Ekonomika a management Katedra cestovního ruchu Monínec – ski areál ve středních Čechách Erika Červová ak. mal. Vladimír Netolička rok obhajoby 2012
Copyright © Erika Červová, 2012
Abstrakt Primárním cílem této práce je podrobný průzkum spokojenosti a profil návštěvnosti ski areálu Monínec, který se nachází ve Středních Čechách. Pomocí této analýzy se snažím zhodnotit kvalitu a rozsah poskytovaných služeb. Na základě graficky zpracovaných výsledků ze 417 dotazníků přináším návrhy na jejich zlepšení a zkvalitnění. K těmto mým návrhům může být v budoucnu přihlíženo jako k nástrojům zvyšujícím spokojenost návštěvníků. V následující kapitole představuji samotný lyžařský areál, předmět jeho činnosti v jednotlivých sezonách a posuzuji jeho vliv na místní zaměstnanost a rozvoj cestovního ruchu. Klíčová slova: Rozvoj cestovního ruchu. Lyžařský areál. Volnočasové aktivity. Lyžování.
Abstract The primary objective of this thesis is a detailed survey of customer satisfaction and profile visitor of ski centre Monínec, located in Central Bohemia. Using this analysis, I try to assess the quality and range of services. Based on the graphically processed results from 417 questionnaires, I bring proposals to improve them. Ski area operators will take these suggestions as a means of increasing customer satisfaction The following chapter I present the ski area itself, the object of activity in different seasons and I assess its impact on local employment and tourism development. Keywords: Development of tourism. Ski area. Activities of leisure time. Skiing.
Úvod Ve své bakalářské práci se snažím přiblížit středočeský ski areál Monínec. Jak již název práce napovídá, jedná se o areál, který nemá prvotní předpoklady pro zimní rekreaci. Ráda bych se zaměřila na představení samotného ski areálu a jeho vliv na cestovní ruch v širším i bližším okolí. Za primární cíl mé bakalářské práce jsem stanovila vyhodnocení dotazníků, na jejichž základě budu moci zhodnotit celkovou míru spokojenosti návštěvníků ski areálu Monínec a následně stanovit případné možné změny a nápravy, které povedou ke zvýšení kvality poskytovaných služeb a tím i k růstu spokojenosti oproti současnému stavu. Vyhodnocení aktuálního stavu spokojenosti návštěvníků ski areálu může sloužit jako první souhrnné východisko k možným plánovaným změnám. Otázky v dotazníku jsou sestavené v logické návaznosti a takovým způsobem, který umožní posouzení spokojenosti s jednotlivými poskytovanými službami a zároveň poskytne základní profil návštěvníků. Výsledky dotazníku byly zpracovány v grafické podobě samostatně pro jednotlivé otázky a následně slovně popsány komplexně pro celý dotazník. Tyto dotazníky byly k dispozici pro návštěvníky, kteří si přejí současný stav změnit, hned na několika místech. Nejpočetnější návratnost dotazníků byla zajištěna z hlavní restaurace moníneckého ski areálu. Druhým nejčastějším způsobem bylo vyplnění dotazníku na internetu, kde jsem po předchozí domluvě s provozovateli umístila odkaz na jeho elektronickou podobu. Tyto výsledky byly automaticky ukládány a přístup k nim jsem měla pouze já. Celou bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části – část teoretickou a praktickou. Přičemž v první části jsem se zabývala vymezením oblasti a historii lyžování. V praktické části jsem se zaměřila na již zmiňovaný dotazník, samotné představení ski areálu Monínec, dále jsem zhodnotila vliv ski areálu na místní rozvoj a zmapovala cestovní ruch v oblasti. Obdobným tématem se již v minulosti zabývaly dvě diplomové práce, které však popisují celý mikroregion a byly vypracovány jako nástroje na podporu rozvoje oblasti. Z pohledu vypracování analýzy návštěvnosti a spokojenosti jsem tedy první, kdo se tímto tématem takto do podrobnosti zabývá.
1
Teoretická část
1.1
Základní pojmy
Cestovní ruch Podle definice WTO (World Tourism Organisation – Světové organizace cestovního ruchu) jím rozumíme: „činnost osoby spočívající v cestování na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší jednoho celého roku, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ [Palatková, 2011, s. ] Cestovní ruch je dnes již chápán jako nedílná součást národního hospodářství veškerých vyspělých ekonomik. Spadá do terciárního sektoru nazývaného služby a tvoří jeho důležitou součást. Cestovní ruch není pouze zdrojem finančních prostředků do státní pokladny, ale hraje i důležitou makroekonomickou roli. Tím je myšleno především snižování nezaměstnanosti v regionech, která vede k růstu a zkvalitňování životní úrovně jejích obyvatel. V neposlední řadě s sebou rozvoj cestovního ruchu přináší i rozmach dalších odvětví v jiných složkách národní ekonomiky, jako příklad bych uvedla zvýšenou poptávku v oblasti zemědělství nebo stavebního průmyslu. Je však důležité si uvědomit, že cestovní ruch se neustále vyvíjí a jeho rozvoj spolu nese i potřebu zkvalitňování infrastruktury a kvalitní nabídku hlavních i doplňkových služeb v regionu. V České republice stále dostatek možností, jak využívat místní příležitosti ke zkvalitňování a zvyšování úrovně obyvatelstva – především nabídkou volnočasových sportovních aktivit. Základní členění cestovního ruchu •
domácí x zahraniční
•
mezinárodní x tranzitní
•
krátkodobý x dlouhodobý
•
organizovaný x neorganizovaný
•
individuální x skupinový
•
volný x vázaný
Další dělení cestovního ruchu podle druhu -
rekreační, poznávací, kulturní, náboženský, lázeňský, lovecký, kongresový, sportovní, služební
-
dětí a mládeže, dospělých, starších občanů, sociální
Služby v cestovním ruchu Cestovní ruch se skládá z různých činností a služeb. „Tyto služby slouží k uspokojování potřeb účastníkům cestovního ruchu. Výsledkem těchto činností však nejsou hmotné statky, ale určitý užitek.“ [Čech, 1998, s.] Služba je v této oblasti chápána jako určitý produkt, který musí splňovat dané náležitosti (kritéria). Jedná se o kritéria nehmotnost – služby jsou nehmotného charakteru. Konečným (výsledným) stádiem čerpání služby je určitý efekt. Laicky řečeno, na služby si nemůžeme sáhnout – například lázeňské procedury – pouze je vnímáme a máme z nich finální užitek neskladovatelnost nedělitelnost neopakovatelnost (= různorodost) pomíjivost – služby jsou vázány na určitý okamžik. Když skončí poskytování služby, pak skončí také její čerpání. O pomíjivosti služeb hovoříme také, pokud není služba čerpána právě v okamžiku, kdy k tomu byla připravena. Základní typy služeb poskytovaných v cestovním ruchu •
ubytovací služby
•
stravovací služby
•
služby osobní dopravy
•
pomocné služby v osobní dopravě
•
pronájem osobních dopravních prostředků
•
udržovací a opravárenské služby osobních dopravních prostředků
•
cestovní kanceláře a průvodcovské služby, informační kanceláře
•
kulturní služby
•
rekreační a zábavní služby
•
lázeňské služby
•
informační služby
•
směnárenské služby
•
pojišťovací služby
•
různé služby pro turisty (prodej jízdenek a další)
Volnočasové aktivity Veškeré činnosti a aktivity, které člověk vykonává v době svého osobního volného času, se souhrnně nazývají volnočasové aktivity. Hlavní složku těchto aktivit vyplňují různé pohybové, ale také rekreační činnosti, mezi něž patří aktivity intelektuální, sociální, zájmové nebo kulturně-umělecké. Sportovně-rekreační činnost Mezi nejoblíbenější volnočasové aktivity patří bezesporu sportovně-rekreační činnost, která zahrnuje jak sport, turistiku, odpočinek, relaxaci tak i rekreaci. Již od nepaměti trávili lidé svůj volný čas aktivním či pasivním sportem nebo různými rekreačními aktivitami, jako například procházkami či túrami.
1.2
Lyžování
Tato sportovní činnost je jednou z nejoblíbenějších forem aktivního trávení volného času v zimních měsících nejen v České republice, ale na celém evropském kontinentu, kde jsou k tomu příznivé podmínky. Dovolte mi, abych alespoň ve zkratce uvedla pár informací, které se týkají lyžařského sportu, jeho vývoje a popisu nezbytného vybavení a základního stylu – carvingu.
1.2.1 Historie lyžování Ačkoliv byly lyže původně využívány pouze jako dopravní prostředek k rychlejší přepravě po sněhu, v současnosti je lyžování v mnoha zemích zapsáno na seznamu olympijských sportů. „Prapůvodní předměty podobné lyžím byly dokonce objeveny 4500 let př. n. l.“ [Reichert, 2007, s. 12] „Mezi roky 1860 až 1914 zažilo lyžování obrovský boom, který byl přerušen obdobím první světové války. Dalším vývojovým mezníkem byla léta 1918 až 1939, kdy se v alpských zemích stalo lyžování, a to především sjezdové, obrovským fenoménem. Od konce války jde vývoj lyžování stále dopředu. Velkou změnu ve vývoji prodělali i samotné materiály. Popularitu tomuto sportu dávají i samotní lidé a osobnosti
závodníků. Mezi nejznámější patří například B. Russi, Jean-Claude Killy, A. Tomba, M. Girardelli a z českých Bohumír Zeman a Olga Charvátová.“ [Reichert, 2007, s. 13] Lyžování v České republice Co se týče užívání lyží na území České republiky, uvedla bych opět úryvek z knihy pana Reicherta. „Věhlasnými průkopníky byli dr. Miroslav Tyrš, dr. Jiří GuthJarkovský a Josef Rösler-Ořovský. První písemné zmínky o lyžování v České republice jsou datovány k roku 1887, kdy právě Josef Rösler Ořovský založil v Praze lyžařský kroužek ve spolku, který byl později známý jako Český Ski klub.“ [Reichert, 2007, s. 13]
1.2.2 Charakteristika Lyžování spočívá v pohybu po svahu od nejvyššího možného bodu směrem dolů. Tohoto pohybu lyžař docílí ve vzpřímené poloze použitím jednoho páru lyží, z nichž každou má umístěnou na jedné noze. K udržení stability během jízdy jsou využívány hůlky. Můžeme říci, že způsobů, jak se takto na kopci přemístit, je hned několik a souhrnně je nazýváme lyžařské styly. V současnosti je však lyžování nejčastěji spojováno s pojmem carving. Proto bych se ráda zaměřila přímo na jeho popis. Lyžařský styl carving Tento styl můžeme specifikovat jako snahu o jízdu po svahu, kdy se snažíme jednotlivé obloučky prořezávat. Samotný název carving vychází z anglického slova carve, tedy vykrajování nebo zařezávání. „Pravděpodobně největší zlom nastal na přelomu 60. a 70. let minulého století. Nejvýznamnějšími lyžaři té doby byli bratři Mahrové (USA) a legenda světového lyžování Ingemar Stenmark (Švédsko).“ [Reichert, 2007, s. 124] Během jízdy se zatáčky vykrajují pomocí lyží, které jsou vedeny s co nejmenším podílem smyku, ty potom zanechávají pouze úzkou stopu. Tento styl spočívá v přenášení váhy, boků nebo případně celého těla. „Racecarving spolu s funcarvingem tvoří dva hlavní směry carvingu. K racecarvingu patří hole, větší rychlost a upravené tratě. Oproti tomu do funcarvingu nakláníme celé tělo.“ [Reichert, 2007, s. 138] Můžeme říci, že vývoj klasického stylu v carvingové lyžování byl dán především vývojem lyžařských center, kde rostl podíl upravovaných a tím pádem i tvrdších povrchů. Proto zde vznikla potřeba po nových druzích lyží, které by byly ostřejší a přitom lépe ovladatelné.
1.2.3 Sportovní vybavení K provozu tohoto sportu je nezbytně nutné základní vybavení, jako jsou lyže, speciální lyžařské boty s vázáním a podložkou a lyžařské hole. Ne nezbytným, ale doporučovaným a důležitým prvkem jsou ochranné pomůcky, které zajišťují během tohoto sportu dostatečné bezpečí pro sportovce. Zde bych zmínila nezastupitelnou úlohu chrániče hlavy – přilbu (nebo také helmu), dále chrániče páteře a brýle. Jelikož se tento sport řadí do kategorie zimních aktivit, je samozřejmě důležité mít i dostatečně pohodlné, ale zároveň teplé sportovní oblečení. Ve všech těchto zmiňovaných prvcích hraje svou úlohu nejen praktičnost, ale v posledních letech i móda. Lyže Historicky první lyže byly dva opracované kusy dřeva, které se přivazovaly k obyčejným botám pomocí řemínků. Od té doby prošly opravdu mnohaletým vývojem, který je upravil téměř k dokonalosti a vytvořil výborné sjezdové vlastnosti. Dlouhou dobu se lyže řadily podle kategorie SAL (S – sportovní, A – pokročilí, L – začátečníci). Nástupem éry tzv. carvingu se tento systém zhroutil a v současnosti záleží na mnoha parametrech, ke kterým při výběru správných lyží přihlížíme. Výňatkem z knihy Jiřího Reicherta - Lyžování od začátků k dokonalosti [Reichert, 2007, s. 16] uvádím nejdůležitější parametry pro správnou volbu moderních lyží a) délka – vlivem carvingové revoluce se délka lyží podstatně zkrátila. U dospělých lyžařů není nutné bát se délek až o 30 cm kratší, než je výška postavy. b) rádius – udává míru bočního vykrojení lyže, který ovlivňuje především velikost oblouků. c) tvar – je dán šířkami lyže ve špičce, středu a v patce. Čím jsou lyže širší ve středu, tím jsou univerzálnější. Naopak širší patka lyže více zařezává během zatáček do svahu a tím působí efektivnější styl lyžování. d) tuhost v torzi – můžeme konstatovat, že tento pojem vyjadřuje tuhost v jednotlivých částech lyže. Pokud máme lyže o vysoké tuhosti v torzi (ve zkrutu), můžeme se i na tvrdém povrchu spolehnout, že se lyže v oblouku nezkroutí a nerozkmitají. e) podélná tuhost – tato tuhost vyjadřuje opačný záměr. Zjednodušeně lze říci, že čím měkčí je podélná tuhost lyže, tím snadněji se lyžařům zatáčí.
Kategorie lyží Ačkoliv neexistuje žádná uznávaná jednotná kategorizace lyží, můžeme říci, že pro základní orientaci poslouží model, který je rozděluje podle využití. „Univerzální lyže jsou měkčí, a proto se hodí pro výuku, pro mládež, ženy i seniory. Speciálně pro ženy potom může sloužit řada ladycarver. Pro milovníky jízdy ve volných neupravovaných terénech, často mimo sjezdovky, jsou určeny univerzální lyže allmountain.“ [Reichert, 2007, s. 17] Další kategorií jsou sportovní lyže, které vycházejí ze závodních modelů a jsou vhodné pro dravé až agresivní jezdce. Často se proto také označují jako slalomcarvery, tedy odladěné slalomky. „Do této skupiny dále patří tzv. racecarvery, které jsou určeny dobrým rychle-jedoucím lyžařům a dále tzv. skicrossi, které byly speciálně vytvořeny pro crossové závody. [Reichert, 2007, s. 18] Následuje skupina závodních lyží, které se dále dělí na obřačky a slalomky. „Obřačky i slalomky jsou ideální pro velmi rychlou až závodní jízdu, protože jsou relativně dlouhé, úzké a tuhé. [Reichert, 2007, s. 19] Posledním typem jsou speciální lyže. Sem řadíme lyže freestyle, které jsou v oblibě u mladých jezdců, kteří trénují ve snowparku (speciální místo vybavené prvky jako zábradlí, rampy nebo skokánky). „Dále snowblades, tzv. kraťasy, které dosahují maximální délky do jednoho metru. Nesmíme zapomenout ani na zástupce lyže telemarské, které byly původně dlouhé i 2,5 metru.“ [Reichert, 2007, s. 20] Lyžařské boty I když se to mnoha začátečníkům nezdá, výběr správné lyžařské boty je skoro stejně důležitý jako volba lyží. V současnosti nelze definovat parametry pro výběr ideálních lyžařských bot. Musíme se v tomto případě spoléhat na vlastní instinkty a zvolit obuv, která nás nebude nijak omezovat. Nejčastější chybou českých jezdců při výběru bot je skutečnost, že mají obavy z prochladnutí a boty si zkouší na několik vrstev ponožek. Bota však časem povolí a oni mohou mít problém se zvládáním lyží. Lyžařské hole Patří k nedílné součásti základní výbavy lyžaře. V současnosti se klade důraz především na příjemný design, lehkost a přirozený úchyt. Obecně platí pravidlo, že při nákupu holí se držíme staré pravdy, která říká, že ruka držící lyžařskou hůl by měla být v úchytu rovnoběžně se zemí.
Ochranné pomůcky Základní typy ochranných pomůcek jsem uváděla již v úvodním odstavci – Sportovní vybavení. Brýle slouží lyžaři jako ochrana očí před větrem, sluncem i ostatními vlivy. Moderní lyžařské brýle mají navíc schopnost zlepšení viditelnosti i funkci odvětrávání, takže zabraňují zamlžování. Pro lyžaře, kteří nosí dioptrické brýle, existují modely, jimiž se zakryjí normální brýle a je zde dostatek prostoru. Dalšími pomocníky jsou chrániče. Mezi nejvyužívanější patří tzv. páteřák, který ochraňuje oblast páteře především během dopadu. Některé pokrývají pouze kratší část, jiné celou oblast zad. Podle mého názoru vůbec nejdůležitější a nejvyužívanější pomůckou zůstávají ochranné přilby (helmy), které kromě ochranného prvku dovedou příjemně zateplit a zároveň odvětrat. Lyžařské oblečení Můžeme říci, že existuje základní model několika vrstev tohoto oblečení. Na první vrstvu, kde jsou různé typy termoprádla, oblékáme druhou vrstvu, kterou tvoří různé fleecové bundy, které jsou ideální pro udržení teploty a zároveň odvádění vlhkosti. Proti větru, zimě, mokru a ostatním vlivům chrání zimní bundy různých materiálů, jejichž funkce jsou větru-odolné a zároveň prodyšné. Při výběru zimní bundy sledujeme například i míru nepromokavosti, kterou udává tzv. výška vodního sloupce. Co se týče zbytku oděvů, jako jsou lyžařské kalhoty a rukavice, zde nejsou žádné poučky, které by bránily ve výběru. Nejdůležitější parametry jsou opět vlastní názory a správná velikost. Obecně platí, že kalhoty kupujeme volnější, ale ne plandavé. Nejprodávanější typy rukavic jsou prstové.
1.3
Vymezení polohy a popis oblasti
1.3.1 Vymezení polohy Ski areál Monínec, rozkládající se na ploše téměř 10 ha, se nachází v oblasti Českého Meránu v okrese Příbram, který nalezneme v jihozápadní části Středočeského kraje. Lyžařský areál byl vybudován na svahu Javorové skály, která měří 723 m. n. m. „Návštěvníkům se naskytne úchvatný pohled na Sedleckou kotlinu z okolních hřebenů Čertovy Hrbatiny.“ [Sedláček, 2003, s. ]. Monínec patří do katastrálního území Jetřichovice a z pohledu administrativní správy spadá pod obec Sedlec-Prčice. Nutno podotknout, že z pohledu vyšších územních celků
byla obec téměř celou dobu své existence spravována okresem Benešov. „Od 1. 1. 2007 však vešla v platnost vyhláška o přesunutí správy města pod okres Příbram“ [1]. Jelikož Monínec patřil do okresu Benešov delší dobu, uvádím údaje o něm na prvním místě. Z důvodu administrativního vlastnictví uvádím samozřejmě i informace o okrese Příbram. Okres Benešov Z hlediska geografického vymezení pojmů bych uvedla, že okres Benešov je druhým nejrozsáhlejším okresem ve Středočeském kraji. „Benešovský okres má rozlohu 4 867 ha a kromě okresního města Benešova zde nalezneme dalších 8 měst, 9 městysů a 114 obcí. Dle katastrální výměry a počtu obyvatel v obcích správních obvodů s rozšířenou působností ke dni 31. 12. 2009 žije v celém okrese 94 091 obyvatel, z toho přímo v okresním městě 16 382.“ [2]. Z pohledu administrativního členění České republiky tento okres sousedí s okresy: Příbram (na západě), Praha-západ (na severozápadě), Praha-východ (na severu), Kolín (na severu), Kutná hora (na severovýchodě), Havlíčkův Brod (na jihovýchodě), Pelhřimov (na jihovýchodě) a Tábor (na jihu). Okres Příbram Příbramsko se rozprostírá v jihozápadní části středních Čech, kde sousedí s okresy: Písek a Strakonice (na jihu), Rokycany a Plzeň-jih (na západě), Beroun a Praha-západ (na severu) a Benešov (na východě). „Svojí rozlohou 1 692 km2 je okres Příbram největším okresem ve Středočeském kraji, zaujímá 15,4 % z jeho rozlohy. Svou hustotou osídlení 66 obyvatel na km2 se naopak řadí mezi nejřidčeji osídlené okresy kraje. K 31. prosinci 2009 náleží do okresu Příbram 121 obcí. Z celkového počtu obcí jich má 7 přiznán statut města a 1 obec byla stanovena městysem. K 31. 12. 2009 bylo v okrese 112 069 obyvatel“ [3].
1.3.2 Popis oblasti Český Merán Mikroregion Český Merán je tradiční turistický region, který spadá polohou do Středočeského kraje a náleží k okresu Příbram. „Český Merán je svérázný geomorfologický útvar s charakteristickou sníženinou, která je obklopená svahem Jistebnické, Nechvalické a Miličínské vrchoviny.
Název tohoto mikroregionu se datuje na konec 19. století a není náhoda, že se podezřele podobá italskému Meránu, od kterého bylo jméno odvozeno pro jeho podobné přírodní a klimatické podmínky.“ [Kofroň, 1998, s. ]. Celá oblast mikroregionu je vhodná pro celoroční rekreaci. V zimním období zde panují ideální podmínky pro lyžování a provozování lyžařské turistiky, neboť zde vedou udržované běžecké stopy a v letních měsících je tato oblast vyhledávána díky přehledně značeným cyklotrasám i terénní náročnosti oblasti České Sibiře (mezi městy Votice a Miličín). Nejvyšším bodem je již zmiňovaná Javorová skála ležící severozápadně od obce Ounuz. Oblast mikroregionu vymezují hraniční obce Jesenice, Křenovičky, Dědkov, Velké Heřmanice, Loudilka, Nové Dvory, Červený Újezd, Střezimíř, Libenice, Ostrý, Javoří, Cunkov, Ounuz, Chlistov, Vratkov a Huštilář. „V roce 1996 prohlásil Okresní Úřad v Benešově jižní část Českého Meránu za přírodní park o rozloze 45 km2.“ [Kofroň, , s.] Toto území zvané také jako Jistebnická vrchovina se rozkládá na území: Dvorce, Jetřichovice, Kvasejovice, Měšetice, Nové Dvory, Přestavlky, Sedlec-Prčice, Sušetice, Šanovice, Uhřice, Veletín a Vrchotice. „Roku 1999 se zrodil zajímavý projekt Turistický a informační park Český Merán, jehož zadavatelem bylo město Sedlec-Prčice, které zároveň akci financuje společně s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky. Jeho cílem je vytvoření podmínek pro moderní rekreaci, turistiku, poznávání přírody a sportovní činnost.“ [Kofroň, 2000, s. ]. „Podnebí v oblasti je mírně teplé a mírně vlhké s nejnižšími průměrnými teplotami v lednu - 4°C až - 5°C v jižní vrcholové části Českého Meránu. Průměrně zde padají srážky 700-750 mm“. [Kofroň, 1998, s. ]. Potenciál Českého Meránu „Jižní část Českého Meránu má velmi dobré předpoklady k tomu, aby se stala významným turistickým a rekreačním centrem. Město Sedlec-Prčice je členem Sdružení Greenways (Zelené stezky). Tato stezka vede z Prahy do Vídně a její listinu podepsali dále starostové měst Bechyně, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Mikulova, Telče, Třeboně, Valtic a Vranova nad Dyjí.“ [Kofroň, 2000, s. ]. Právě v odkazu velké důležitosti a oblíbenosti různých rekreačních aktivit, zejména pak těch cyklistických a lyžařských, vidím pro mikroregion Český Merán obrovský
potenciál a možnosti, jak se zařadit mezi oblíbené a vyhledávané turistické a cykloturistické regiony.
Obr. 1: Mapa České Sibiře
Obr. 2: Mapa Českého Meránu
(měřítko : ) [4] Sedlec-Prčice Pro účely své práce bych ráda představila město Sedlec-Prčice. Jak již název napovídá, jedná se o město, které je turisticky spjaté s každoročním známým pochodem Praha – Prčice, který byl poprvé uskutečněn roku 1966. „Historie města Prčice, jehož založení se datuje do 12. století, je spojena s rodem Vítkovců - pánů z Růže, jejichž erbem byla právě tato pětilistá královna květin. Druhá část tohoto dvojměstí získala název Sedlec velmi jednoduše. Jedná se o dobové označení pro dávno osídlené místo.“ [Toufar, 2004, s.] Společenstvo obcí Čertovo břemeno „Toto společenství se snaží iniciovat pozitivní rozvoj tohoto typicky venkovského mikroregionu, zejména v oblastech rozvoje kvalitní technické infrastruktury, občanské vybavenosti, cestovního ruchu, zaměstnanosti, propagace regionu a ochrany životního prostředí, za účelem zachování kulturního a přírodního dědictví regionu.“ [Sedláček, 2003, s.] Do Společenství obcí Čertova břemena patří obce Borotín, Červený Újezd, Heřmaničky, Ješetice, Jistebnice, Mezno, Nadějkov, Sedlec-Prčice, Smilkov a Střezimíř.
Jedním z prioritních cílů organizace je podpora rozvoje mikroregionu především v oblasti podpory cestovního ruchu. Tato činnost je naplňována například spravováním běžeckých tras v okolí. Zabývá se především údržbou běžeckých stop, jejich přehledným značením a v neposlední řadě také inzercí plánků těchto tras, které jsou k dispozici na parkovišti před ski areálem Monínec.
1.3.3 Lokace ski areálu Monínec Sportovní a relaxační centrum Monínec je situováno, jak jsem již zmiňovala, na svahu Javorové skály, v administrativním a správním území města Sedlec-Prčice na Příbramsku. Pro lepší orientaci co se týče dopravní dostupnosti, uvádím možné trasy pro příjezd osobním automobilem. Ostatní druhy dopravy jsou díky odlehlosti Monínce téměř nedostupné. Příjezdová trasa osobním automobilem z Benešova – silnice vedoucí na Votice, zde na kruhovém objezdu sjet směrem na Sedlec-Prčice. Na zdejším náměstí odbočíte na Jetřichovice a po přehledných značkách dorazíte na Monínec. z Milevska – silnice směr Chyšky, odtud dále do města Sedlec-Prčice, odbočka Jetřichovice – Monínec. z Prahy – využití zpoplatněné dálnice D1 směrem na Tábor a České Budějovice. Odtud dále pokračovat přes Votice do města Sedlec-Prčice, kde na náměstí odbočíte na Jetřichovice a po přehledné značce až na Monínec. z Tábora – silnice směr Sudoměřice vedoucí přes Borotín, Vrchotice a Jetřichovice až na Monínec.
1.3.4 Lyžařské areály v České republice Lyžařský areál Abychom si mohli lépe přestavit činnosti a nabídku lyžařského centra, je třeba ujasnit si, co tento pojem zahrnuje a co je zde nabízeno.
2
Praktická část
2.1
Cestovní ruch v oblasti
Jak jsem již zmiňovala v odstavci Popis oblasti, Ski areál Monínec byl vybudován jako sportovně relaxační středisko ve Středočeském kraji. Nebudu však popisovat cestovní ruch v celé této lokalitě, zaměřím se pouze okrajově na širší okolí a posléze na bližší okolí (do 15 kilometrů do Monínce).
2.1.1 Cestovní ruch v širším okolí Pokud budeme zkoumat zajímavá a turisticky navštěvovaná místa v širším okolí, je nutné podotknout, že Benešovsko spadá pod turistický region Střední Čechy a turistickou oblast Střední Čechy – jih. Samozřejmostí je, že během stručného výpisu turisticky oblíbených míst se mohou jednotlivé atraktivity z širšího i bližšího okolí shodovat. Pro lepší orientaci je třeba rozdělit okres Benešov podle jednotlivých atraktivit. Jako přehlednou pomůcku jsem zvolila rozdělení podle účelu jednotlivých navštívených památek. Dílčím cílem mé práce je zmapování sportovně-rekreačních činností, které podporují rozvoj cestovního ruchu. Z tohoto důvodu uvádím na prvním místě sportovní vyžití a v jeho rámci dále abecední řazení. Sportovní vyžití: Benešov – okresní město je centrem místních sportovních akcí, soutěží a turnajů. Správa zimního, plaveckého a fotbalového stadionu je financována pod záštitou města. Volný čas mohou návštěvníci trávit dalšími sporty, jako jsou tenis, bowling, kuželky, badminton, florbal, basketbal, volejbal, judo nebo horolezectví. Moderní sportovní činnosti, jakými jsou například spinning, squash, aerobic, masáže, solárium a vířivá vana, jsou zajištěny v jednom ze tří místních sportovních areálů. Nemohu však opominout množství sportovních akcí a namátkou zmíním pěší pochody – například Pochod za povidlovým koláčem nebo známější Pochod Praha – Prčice, o němž jsem se již zmiňovala v teoretické části (odstavec Popis oblasti Český Merán).
Golf resort Konopiště – golfový klub, který byl vybudován v blízkém okolí konopišťského zámku, je hojně využíván pro svou jedinečnou polohu a kulisu. Pecínov – „asi 6 km jihovýchodně od Benešova směrem na Vlašim leží farma Pecínov.“ [Tywoniak, 1985, s. 54]. Zdejší atrakcí jsou projížďky na koních po blízkém okolí. Farma je aktivní i v prodeji šlechtěných koní do zahraničí. Příbram Řeka Sázava – vodní turistika patří mezi jednu z nejoblíbenějších sportovněrekreační činností téměř na celém území České republiky. Ani v této turistické oblasti nechybí vodní toky, které mohou jejich milovníci sjíždět na loďkách, kajacích nebo raftech. Mezi vůbec nejoblíbenější trasu na Benešovsku patří ta z Týnce nad Sázavou do Pikovic. Přímo v Týnci nad Sázavou je navíc moderně zařízená půjčovna nejen loďek, ale i doplňkových pomůcek. Jako doplněk pro možnost trávení volného času jsem shrnula oblíbené atrakce cestovního ruchu v destinaci na skupinu technických, přírodních, církevních a historicky cenných památek opět seřazených abecedně. Technické památky: -
Brodecká přádelna – „technická památka, která měla průmyslovou tradici v předení bavlny trvající přes 140 let. V současnosti odtud vycházejí motocykly značky Jawa.“ [Tywoniak, 1985, s. 54]
-
Hvězdárna Ondřejov – původně soukromý pozemek, na němž nechal jeho majitel Frič vystavět hvězdárnu, aby ji později věnoval Akademii věd České republiky.
-
Mezihořská Vápenka – necelých 15 km od Benešova leží obec Mezihoří. A právě u něj stojí hora Chlum, na níž byla vystavěna vápenka. V dnešních dnech o ní však hovoříme pouze jako o technické památce.
Přírodní památky: •
Chráněná krajinná oblast Blaník – jedná se o nejmenší CHKO v České republice. Tato oblast zajišťuje ochranu bukových porostů. Místní dominantou je majestátná hora Blaník, k níž se váže pověst o spících blanických rytířích. Tato chráněná krajinná oblast je přírodně ohraničena tokem říčky Blanice.
•
Zámecký park Konopiště – po prohlídce zámku nebo připravených expozic je příjemným zpestřením procházka v rozlehlém anglickém zámeckém parku, který
je domovem nejen pávů, ale i mnoha dendrologicky vzácných keřů a stromů. Sám arcivévoda František Ferdinand D´Este jej neustále rozšiřoval. Snažil se tím docílit svého záměru a propojit zámecký park s okolními lesy, kde měl své honitby. Na návštěvníky čeká i oranžerie nebo romantická procházka okolo konopišťského rybníka. •
Zámecký park Vlašim – vlašimský zámecký park patří k těm nejrozlehlejším na našem území. Návštěvníci mohou během procházky obdivovat například Čínský pavilon, či zdobnou Domašínskou, Znosimskou nebo Vlašimskou bránu, které slouží zároveň jako vchody do parku.
•
Zámecký park Vrchotovy Janovice – zámecký park s anglickou úpravou není tak rozsáhlý jako ten konopišťský či vlašimský. „Ve velké oblibě ho však měli například básník R. M. Rilke nebo spisovatel K. Kraus.“ [Tywoniak, 1985, 54 s.]
Církevní a religiózní památky: Benešov – město piaristické vzdělanosti se může kromě piaristické koleje dále pochlubit kostelem Sv. Mikuláše, zříceninami gotického kláštera Nanebevzetí Panny Marie, známým též jako městská čtvrť Karlov a rozsáhlým židovským hřbitovem Jankov – místní dominantou je kostel Sv. Jana Křtitele a mlýn s prvky lidové architektury Kondrac – románský kostel Svaté Barbory s gotickým presbytářem Hrady, zámky, tvrze a zříceniny: Benešov – okresní město se může pochlubit množstvím historických památek napříč téměř všemi stavebními slohy. Kromě těch, které jsou zmíněny v odstavci církevní a religiózní památky, se ve městě nachází množství secesních domů, funkční kašna na náměstí a barokní radnice. Jemniště – honosně zdobený rokokový zámek byl ve vlastnictví rodu Šternberků. Návštěvníky upoutá kromě jiného i nádherná kaple nebo ptačí voliéra v zámeckém parku. Konopiště – původně raně gotický zámek je skutečným králem mezi všemi památkami na Benešovsku. Během své dlouhé éry vystřídal množství majitelů a s nimi prošel řadou drobnějších přestaveb i větších zásahů. V současnosti zde na návštěvníky čeká rozsáhlý romantický zámek, který se zrcadlí v hladině
konopišťského rybníka. Při popisu zámku Konopiště samozřejmě nelze nezmínit jméno nejslavnějšího obyvatele – následníka trůnu a arcivévodu rakouského Františka Ferdinanda D´Este s manželkou Žofií Chotkovou a zbytkem rodiny. Kouty – zřícenina tvrze nacházející se uprostřed rybníčka poblíž města Votice. Kožlí – zřícenina hradu Kožlí ze 14. století. Louňovice pod Blaníkem – legendami opředená hora Blaník, kde údajně sídlili blaničtí rytíři. Za návštěvu jistě stojí také původně renesanční, v současnosti barokní zámeček. Mrač – malá vesnice, která se může pochlubit hned třemi atrakcemi. Z původních dvou panských sídel se sice do dnešních dnů dochovaly jen tvrze a tvrziště, ale nalezneme zde i pozůstatky barokního zámku. Olbramovice – renesanční tvrz se zdobnými sgrafity a románský kostel Všech svatých. Růžkovy Lhotice – barokní zámeček s expozicí hudebních tradic Podblanicka, byl mimo jiné i domovem a inspirací Bedřicha Smetany. Týnec nad Sázavou – jeden z nejstarších dochovaných hradů s románskou rotundou vystavěnou v 11. století. Votice – nový pozdně gotický zámek, se starým zámkem, který byl však přestavěn na pivovar. Za zmínku také stojí radnice a kostel Svatého Václava – obojí s prvky baroka. Vlašim – renesanční zámek nesoucí i známky novogotiky byl vystavěn na přání Jana Očka – pražského arcibiskupa a rádce Karla IV. Vrchotovy Janovice – k nádhernému původně gotickému zámku, v současné době nesoucímu prvky romantické novogotiky, patří i rozsáhlý zámecký park. Zbořený Kostelec – zřícenina hradu Kostelec, který byl zdevastován vojsky Jiřího z Poděbrad.
2.1.2 Cestovní ruch v blízkém okolí Oblast Voticka byla v historickém vývoji poznamenána především méně příznivými podmínkami pro rozvoj průmyslu a obchodu. Pokud budeme hledat příčinu, můžeme konstatovat, že jednou z možných důvodů byl přírodní ráz okolní krajiny a drsnější podmínky. Možná právě proto se v bližším okolí ski areálu Monínec nenachází velké množství atrakcí a památek, které by mohli uspokojit náročnější turisty.
Z tohoto důvodu vidím ve sportovním vyžití nejdůležitější a nejvýraznější potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v této oblasti. Protože právě sportovně-rekreační činnosti (především zimní) dokáže ideálně využít tohoto drsnějšího klimatu. Primární úlohu hrají sport a rekreace i v mém souhrnu cestovního ruchu v blízkém okolí. Sportovně-rekreační činnosti v blízkém okolí: Cunkov – menší rekreační areál nedaleko Monínce. Po předchozí domluvě, kterou zajišťují i provozovatelé Monínce, mohou milovníci koní navštívit zdejší ranč Diagonála Ypsilon a objednat si projížďku. Cyklotrasy – v okolí vede celkem 8 tras pro cyklisty (případně kratší úseky i pro pěší): o cyklotrasa č. 1 – Lanovkou za bizony (7 kilometrů) o cyklotrasa č. 2 – Tam za vodou v rákosí (24 kilometrů) o cyklotrasa č. 3 – Cestou megalitických staveb (15 kilometrů) o cyklotrasa č. 4 – Sejdeme se za pecí (28 kilometrů) o cyklotrasa č. 5 – Za vodní tvrzí (32 kilometrů) o cyklotrasa č. 6 – Tábor Jana Žižky (42 kilometrů) o cyklotrasa č. 7 – Prča v Prčici (25 kilometrů) o cyklotrasa č. 8 – K. H. Mácha a ukrytý poklad (30 kilometrů) Golf Čertovo Břemeno – tento golfový resort se nachází nedaleko obce Cunkov. Votice – Sportovní areály – zde sídlí místní tenisový a lukostřelecký klub. Jako možné doplnění vícedenního pobytu uvádím i vedlejší formy cestovního ruchu opět v abecedním řazení. •
Čertovo břemeno – atraktivita přírodního rázu, která zahrnuje množství žulových balvanů. Čertovo břemeno nese ve svém názvu i místní společenství obcí, o kterém se zmiňovala v teoretické části své práce (odstavec Popis oblasti Český Merán).
•
Jetřichovice – „zámek s pseudorománskou kaplí jsou skutečnou chloubou sedlecké kotliny.“ [Tywoniak, 1989, s. 73]
•
Martinice – „vesnice u Votic se chlubí vzácnou komunikační památkou, barokním kamenným mostem, již více než 280 let. Tento starobylý most je chráněnou technickou památkou.“ [Tywoniak, 1989, s. 73]
•
Ounuz – místo, které se může pochlubit natáčením pohádky o Pyšné princezně, se nachází přibližně 7 km od Monínce. Díky uchování původního charakteru byla obec vyhlášena roku 1995 za vesnickou památkovou rezervaci.
•
Sedlec-Prčice – jednou z nejcennějších prčických památek je původně románský kostel Sv. Vavřince.
•
Votice – „nejstarší památkou ve Voticích je původně gotický kostel Sv. Václava.“ [Tywoniak, 1989, s. 73]
2.2
Vliv ski areálu Monínec na místní rozvoj
Pozitivní vlivy Cestovní ruch s sebou do oblasti, v níž se odehrává, přináší množství vlivů. Jedná se o přímé nebo nepřímé pozitivní, ale občas i negativní působení. V souvislosti s vybavením a využíváním určité lokality v oblasti cestovního ruchu hovoříme o vlivech na životní (fyzické) prostředí. „Ve fázi přípravy infrastruktury totiž dochází k záboru půdy, odlesňování a změně charakteru krajiny výstavbou hotelů, rezortů, komunikací či dalších zařízení využívaných pro turismus.“ [Palatková, 2011, s. ]. V případu Ski areálu Monínec hovoříme především o vlivech pozitivních, neboť má přímý kladný dopad na místní obyvatelstvo a zvyšování kvality jeho životní úroveň. Mezi tyto pozitivní vlivy patří zaměstnanost – výstavba relaxačního areálu Monínec měla i kladný dopad na růst zaměstnanosti v bližším okolí. Samozřejmostí je, že efektivní fungování a zajištění správného chodu je spojeno se zaměstnáváním kvalitních, školených a profesionálních pracovníků a odborníků v oblasti cestovního ruchu. Současný stav zaměstnanců v hlavní (zimní) sezoně je 60 osob. Ve vedlejší (jarní, letní a podzimní) sezoně na Monínci pracuje průměrně 30 zaměstnanců. zvyšování kvality života – s nárůstem zaměstnanosti je spjato i zvyšování kvality života a životních podmínek jeho obyvatel. růst konkurenceschopnosti – tento prvek jsem zařadila, neboť se domnívám, že můžeme hovořit o růstu konkurenceschopnosti s ostatními lyžařskými areály, které se nachází na území České republiky. Musíme samozřejmě přihlédnout na jistou nevýhodu, co se týče přírodní vybavenosti. Tento drobný nedostatek je
však dostatečně vyvážený výbornou polohou „uprostřed“ naší republiky a moderní materiálně-technickou výstavbou a skladbou celého areálu. Negativní vlivy Dopravní situace – ačkoliv byl záměr vybudování tohoto sportovního areálu vyprojektován i se zajištěním dostatečné infrastruktury a silniční dostupnosti, jeho samotný, téměř celoroční, provoz má dopad na současný stav místních příjezdových komunikací.
2.3
Představení ski areálu Monínec
Prvotní dochované informace datují existenci Monínce k roku 1611. Jeho název byl analogicky odvozen jako zdrobnělina Monínu (Mann – z němčiny). Celkový záměr vybudovat relaxační centrum a Ski areál Monínec se zrodil v hlavách otce a syna Krejčích, kteří chtěli zrealizovat svůj sen o tom, že by se mohlo na svahu Javorové skály začít aktivně využívat přírodního potenciálu. Na počátku plánování bylo vytvoření projektu a zjištění, zda by mohli na výstavbu a realizaci využít finančních prostředků z fondů Evropské unie – přesněji řečeno přímo z fondů regionálních operačních programů. Stručné informace ohledně získání dotace včetně získané částky jsem uvedla v příloze na konci své práce. [Příloha 2: Dotace z EU] Pro jasnější představu o vymezení a umístění jednotlivých atrakcí je vhodné areál rozdělit na dvě základní části. Jedná se o větší část areálu velké sjezdovky a menší část původního tak zvaného horního areálu, který zde již existoval před samotným záměrem vybudování takovéhoto sportovně relaxačního centra. Hlavní areál velké sjezdovky Zde je umístěna hlavní sjezdovka s lyžařskou náročností červené barvy. Na této sjezdovce je po celé její středové ose vybudována konstrukce čtyř-sedačkové lanové dráhy. Dále se zde nachází dvou-sedačková kotva. Ta je situována v levé horní části sjezdové dráhy. Mezi další vybavení tohoto areálu patří systém technického zasněžování, který je zabezpečován pomocí sněžných děl, které přetváří vodní zdroje z kapalného do pevného stavu. Takto uměle vytvořený sníh je poté činností turbíny vháněn do ovzduší, odkud spadává přímo na sjezdovou trať.
Další součástí hlavního areálu je moderní budova, v níž je situována restaurace alpského stylu nesoucí název M2. V restauraci je poskytováno stravování a občerstvení v podobě samoobslužných bufetových stolů. Návštěvníci mají možnost výběru vždy z několika druhů hotových jídel, popřípadě si mohou zvolit jiný hlavní chod či polévku z místní nabídky. Po zakoupení si mohou zvolit, zda budou konzumovat přímo ve stylově zařízených prostorách dřevěné restaurace nebo dají přednost venkovní terase. Tato terasa odpovídá svým moderním typem a rozhledem tak zvanému typu apreski, který je velmi populární především v alpských státech. Ve volném překladu můžeme říci, že se jedná o místo určené pro příjemné posezení po ukončení lyžování. Z pochopitelných důvodů je ve všech těchto prostorách zakázána konzumace vlastního jídla a nápojů. Kromě restaurace M2 se v ústřední budově nachází také ski servis a půjčovna. Ve ski servisu, nebo také lyžařském servisu, jsou prováděny drobné opravy nebo úpravy na vlastním lyžařském vybavení. Oproti tomu půjčovna se zabývá zapůjčováním lyžařské výstroje návštěvníkům za poplatek. Do hlavní nabídky půjčovny patří především lyže, snowboardy, lyžařské boty či boty na snowboard, hůlky a helmy. Především pro zvýšení bezpečnosti a předcházení úrazů na sjezdovkách jsou helmy doporučovány všem návštěvníkům a to především dětem. Součástí této budovy je i nový kongresový sál v horní části nad restaurací. Zde mohou být pořádány kongresové akce s kapacitou do 200 osob. V těsném sousedství s budovou restaurace a půjčovny se nachází nově vybudovaný prostor dětské lyžařské školy Elfík. Zde jsou malé děti pod odborným dohledem zkušených lyžařských instruktorů vyučovány v jízdě na lyžích. Především pro rodiče, kteří chtějí své ratolesti naučit správné technice lyžařského umění a zároveň si sami dostatečně zalyžovat, je toto místo ideální. Jen několik málo kroků od této lyžařské školy mohou své potřeby uspokojit i milovníci drobného adrenalinu. Právě zde totiž byla vytvořena dráha pro provozování tubingu. Tubing označuje jízdu na gumovém kruhu po předem sestavené trati, která bývá často právě pro zvýšení požitku vedena do prudších zatáček. Pro provozovatele centra je jedním z dílčích cílů zabezpečení ubytování i pro větší skupiny návštěvníků. Právě proto byly vybudovány dva skiaprtmánové domy, které celkově nabízí ubytování ve čtrnácti rodinných apartmánech. Tyto ubytovací kapacity,
situované přes silnici od ústřední budovy restaurace a půjčovny, byly vystavěny před pouhými dvěma roky. Původní (horní) areál Hotel Restaurace Montana
Z praktického důvodu byla pro zajištění dostatečné kapacity parkovacího prostoru pro všechny návštěvníky vybudována tři prostorná parkoviště. [Příloha 3: Mapa ski areálu Monínec]
2.3.1 Realizace projektu a výstavba lyžařského centra Veškeré činnosti byly započaty roku 2007, kdy bylo třeba získat větší rozlohu pro samotnou výstavbu lanové dráhy. Proto byla vykácena část místního smíšeného jehličnatého a listnatého lesa (v horní části současné sjezdové dráhy). Hlavní práce začaly průběžně probíhat v roce 2008, kdy přesně v červenci byla započata stavba restauračního zařízení alpského typu s názvem M2. Současně s ní se začalo pracovat na samotné výstavbě venkovní části areálu, kde došlo k vybagrování sjezdovky takovým způsobem, aby byly vytvořeny prudší a naopak klidnější pasáže pro lyžování. Dále došlo ke stavbě hlavní čtyř-sedačkové lanové dráhy Poma i menší dvou-sedačkové kotvy Doppelmayr umístěné v horní části sjezdovky, systém umělého zasněžování pomocí sněžných děl, parkoviště, dětská lyžařská školička a dva skiapartmánové domy. Tyto domy nejsou součástí dotace, takže finanční prostředky na jejich výstavbu musely být zajištěny z vlastních zdrojů. Bylo ale bezpodmínečně nutné je vybudovat, jelikož ve stávajícím areálu nebyl dostatek ubytovacích kapacit pro přespání potenciálních návštěvníků ze vzdálenějšího okolí. Hlavním úmyslem však také bylo zajištění ubytování pro celé skupiny – například pro možnost pořádání dětských nebo školních lyžařských kurzů.
2.3.2 Technické parametry
Celková plocha ski areálu Monínec čítá okolo 10 ha. Část z této rozlohy je zastavěna konstrukcí lanové dráhy, hotelem v horní části areálu, dvěma apartmánovými domy, několika chatkami a část horskou restaurací nesoucí název M2. Lanová dráha je dlouhá 1 200 m a její kapacita je 2 400 přepravených osob za hodinu. Oficiální označení náročnosti je vyjádřena značkou červené barvy, která označuje zvýšenou náročnost pro lyžaře. Součástí lyžařského areálu je dále také menší dvou-kotva Doppelmayr v levé střední části. Délka této kotvy činí 600 m a přepravní kapacita je 1 200 osob za hodinu. Celkové převýšení na moníneckém svahu je 215 m. Na podporu přírodních podmínek je využíván technický sníh, který je na Monínci tvořen pomocí 14 sněžných děl, které jsou schopné vytvořit 40 cm vysokou vrstvu sněhu na celé ploše sjezdovky během 72 hodin.
2.3.3 Vymezení předmětu činnosti 2.3.3.1 Hlavní činnost Hlavní činností se rozumí primární nabídka po službách, které se dají očekávat. Jelikož byl Monínec vybudován jako sportovně-relaxační centrum s celoročním provozem, pak můžeme říci, že hlavní nabídku budou tvořit sportovní činnosti a ostatní pohybové aktivity. Z tohoto pohledu není nutné rozdělovat podle ročních období, kdy jsou k jejich výkonu nejpříznivější podmínky. Domnívám se však, že je vhodné srovnat je podle využití (od nejčastěji využívaných až k těm příležitostným). Nabídka sportovního centra Monínec je tvořena těmito druhy sportů 1. lyžování – nejdůležitějším zdejším sportem je lyžování. Tato volnočasová aktivita stála u zrodu vybudovat takovýto moderní sportovní areál. 2. tubing – tento originální a moderní adrenalinový sport spočívá ve sjíždění připravené dráhy plné nakloněných zatáček v gumovém kruhu. Relaxační centrum Monínec se může chlubit prvenstvím této letní atrakce v České republice. 3. běžkování – jak jsem již uváděla v odstavci Cestovní ruch v bližším okolí, v blízkosti Monínce je vybudována a upravována řada běžeckých stop. 4. cyklistika – Monínec leží v již zmiňovaném regionu Českého Meránu, který je krásný i v letních měsících, proto návštěvníci neváhají a rádi zde tráví volný čas
jízdou na kole. Možnosti cyklotras jsem uváděla v odstavci Cestovní ruch v bližším okolí. 5. lanový park – i lezení mezi stromy a překonávání svých možností je velkým zážitkem, který je k dispozici jen kousek od hlavní restaurace M2. 6. trampolína – skákání je určeno pro všechny věkové kategorie. 7. tenis a volejbal – tradičním sportům se můžete oddávat přímo pod hotelem. 8. lukostřelba – tato originální zábava je připravena ve zdejší uzavřené střelnici. 9. horské koloběžky – tento sport má na Monínci již dlouhou historii, proto jsou zde půjčovány pouze kvalitní stroje. 10. travní lyžování – oblíbená zábava spočívá ve sjíždění připraveného úseku na krátkých lyžích s kolečky. 11. mountain board – tuto činnost mohu vysvětlit jednoduše jako jízdu skateboardu po trávě. 12. racebike – jak již název napovídá, jedná se o jízdu na kole, ale v drsnějším terénu, zpravidla v předem připravených lesních úsecích. Na Monínci jsou připraveny dvě trasy. První je značena modrou barvou a adrenalinové pasáže se zde dají bezpečně objet. Oproti tomu červená trasa je svou náročností určena zkušenějším návštěvníkům. 2.3.3.2 Vedlejší činnost Vedlejší činností se rozumí aktivity, které nejsou pro daný podnikatelský subjekt hlavním zdrojem příjmů. V případě sportovně relaxačního centra Monínec se těmito vedlejšími činnostmi rozumí především nabídka ubytovacích služeb – ubytování na Monínci je zajištěno hned v několika typech ubytovacích kapacit. Návštěvníci se mohou ubytovat buď v hotelu situovaném v horní části areálu, dále v horských chatičkách, v penzionu nebo případně v jednom ze dvou skiapartmánových domů. stravovacích služeb – během sportovních radovánek se mohou návštěvníci občerstvit například v dřevěné boudičce nebo si dopřát oběd či večeři formou bohatého bufetu v moderní restauraci M2, anebo v restauraci hotelu Montana. kongresových služeb – Monínec jako moderní zařízení může nabídnout klientům pořádání kongresových či firemních akcí podle přání a požadavků. Prostory kongresového sálu jsou zařízeny přímo nad restaurací M2 a jsou plně vybaveny pro 200 osob.
pořádání společenských akcí – podle osobních přání vám ve zdejší restauraci uskuteční oslavu nebo soukromou akci jako například svatbu, křtiny nebo výročí. půjčovna – při vykonávání sportovních aktivit jakéhokoliv druhu je zapotřebí mít kvalitní a bezpečné vybavení. V případě, že návštěvníci nemají své vlastní, ve zdejší půjčovně vám ochotně poradí a rádi vše zapůjčí. vyučování lyžování – v moníneckém areálu zkušení lektoři naučí formou hry vaše děti lyžovat. Toto vyučování je zajištěno v lyžařské školičce Elfík.
