VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI ABRA SOFTWARE, A.S. (BAKALÁŘSKÁ PRÁCE)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA INFORMAČNÍCH SLUŽEB V PRAZE

Obor: PODNIKOVÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY

FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI ABRA SOFTWARE, A.S. (BAKALÁŘSKÁ PRÁCE)

Autor:

MICHAL MÁZÁR

Vedoucí práce:

ING. ZDEŇKA ŠUŠÁKOVÁ

2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.

V Praze dne 13.5.2009 ……………………………. podpis studenta

OBSAH Anotace …………………………………………………………………….....................1 1

Úvod …………………………………………………………………………….2

2

Teoretická část ..…………………………………………………………………3 2.1 Předmět a cíle finanční analýzy ..…………………………………………...3 2.1.1

Požadavky na finanční analýzu ..…………………………………….3

2.2 Uživatelé finanční analýzy ..………………………………………………...4 2.2.1

Externí finanční analýzy ..…………………………………………...4

2.2.2

Interní finanční analýza ..…………………………………………….4

2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu ..……………………………………5 2.3.1

Rozvaha ..…………………………………………………………….5

2.3.2

Výkaz zisku a ztráty ..………………………………………………..6

2.3.3

Přehled o peněžních tocích ..………………………………………...6

2.3.4

Příloha k účetní závěrce ..……………………………………………6

2.3.5

Výroční zpráva ..……………………………………………………..7

2.4 Bilanční pravidla ..…………………………………………………………..7 2.4.1

Zlaté bilanční pravidlo financování ..………………………………..7

2.4.2

Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ..…………………………………….7

2.4.3

Zlaté pari pravidlo ..………………………………………………….7

2.5 Analýza poměrových ukazatelů ..…………………………………………...7 2.5.1

Ukazatele likvidity ..…………………………………………………8

2.5.2

Ukazatele rentability ..……………………………………………….9

2.5.3

Ukazatele aktivity ..………………………………………………...11

2.5.4

Ukazatele zadluženosti ..……………………………………………12

2.6 Horizontální a vertikální analýza ..………………………………………...14 2.6.1

Horizontální analýza ..……………………………………………...14

2.6.2

Vertikální analýza ..………………………………………………...14

2.7 Analýza čistého pracovního kapitálu ..…………………………………….14 2.8 Bonitní modely ..…………………………………………………………..16 2.8.1

Kralicekův Quicktest ..……………………………………………...16

2.9 Bankrotní modely ..………………………………………………………..17 2.9.1

Altmanovo Z-skóre ..……………………………………………….17

2.9.2

Index IN01 ..………………………………………………………..18

2.9.3 3

Tafflerův model ..…………………………………………………...19

Praktická část ..…………………………………………………………………20 3.1 Představení společnosti ..…………………………………………………..20 3.2 Bilanční pravidla ..…………………………………………………………23 3.2.1

Zlaté bilanční pravidlo financování ..………………………………23

3.2.2

Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ..…………………………………...24

3.2.3

Zlaté pari pravidlo ..………………………………………………...24

3.3 Analýza poměrových ukazatelů ..………………………………………….25 3.3.1

Ukazatele likvidity ..………………………………………………..25

3.3.2

Ukazatele rentability ..……………………………………………...26

3.3.3

Ukazatele aktivity ..………………………………………………...28

3.3.4

Ukazatele zadluženosti ..……………………………………………28

3.4 Horizontální a vertikální analýza ..………………………………………...29 3.4.1

Horizontální analýza rozvahy ..…………………………………….29

3.4.2

Vertikální analýza rozvahy ..……………………………………….32

3.4.3

Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztráty……………33

3.4.4

Analýza Cash Flow ..……………………………………………….35

3.5 Analýza čistého pracovního kapitálu ..…………………………………….36 3.6 Bonitní modely ..…………………………………………………………..36 3.6.1

Kralicekův Quicktest ..……………………………………………...36

3.7 Bankrotní modely ..………………………………………………………..37 3.7.1

Altmanovo Z-skóre ..……………………………………………….37

3.7.2

Index IN01 ..………………………………………………………..38

3.7.3

Tafflerův model ..…………………………………………………...38

4

Závěr ..………………………………………………………………………….40

5

Seznam zdrojů ..………………………………………………………………..42

6

Seznam tabulek a grafů ..……………………………………………………….43

7

Seznam příloh ..………………………………………………………………...45

Anotace Finanční analýza společnosti ABRA Software, a.s. Cílem této práce je zhodnotit finanční situaci společnosti ABRA Software, a.s. v letech 2004 - 2008. ABRA Software, a.s. je v současné době dvojkou na českém trhu s ERP systémy pro menší podniky. V první části jsou popsána teoretická východiska finanční analýzy, včetně nejpoužívanějších metod. Ve druhé části je představena společnost ABRA Software, a.s. Hlavní část se zabývá samotnou finanční analýzou, kde jsou použity všechny metody zmíněné v teoretické části pro zhodnocení finanční situace zkoumané společnosti. V poslední kapitole je provedeno závěrečné hodnocení, formulovány silné a slabé stránky a některá doporučení.

Financial analysis of the company ABRA Software, a.s. The aim of this thesis is to evaluate the financial situation of ABRA Software, a.s. in 2004 - 2008. ABRA Software, a.s. is currently the second company in sales of ERP systems for smaller companies on the Czech market. The first part describes a theoretical approach to financial analysis, including the most used methods. The second part presents ABRA Software, a.s. as a company. The main part deals with financial analysis where all the methods mentioned in the theoretical part are used to evaluate the financial situation of the company. The last chapter includes final evaluation, formulation of the strengths and weaknesses and some recommendations.

1

1 ÚVOD Nalezení odpovědí na otázky, v čem by se podnik mohl zlepšit, z čeho by mohl získat větší přínos, jak posílit jeho pozici na trhu, najít silné a slabé stránky, posílit je nebo změnit, předejít riziku atd. Odpovědi, kterým finanční analýza napomáhá. Pro společnost, která se chce rozvíjet a být úspěšná je důležité finanční zdraví, je důležité být o krok napřed než konkurence. V dnešní době nazývané finanční krizí je nezbytné předcházet potížím a posilovat svoji pozici. K tomu všemu má pomoci právě finanční analýza. Cílem práce je zhodnotit finanční situaci společnosti ABRA Software, a.s. v letech 2004 – 2008. ABRA Software si ve svém odvětví a se svým zaměřením vynucuje silnou pozici na trhu v České republice. Společnost patří do stále progresivního segmentu trhu informačních systémů, který si žádá uspokojení právě pomocí produktů a služeb, jež ABRA Software nabízí. Při finanční analýze společnosti jsem vycházel z obvyklých metod a ze současných trendů pro finanční analýzu podniku. Informace pro mojí bakalářskou práci jsem získal z veřejně dostupných zdrojů. V práci jsou použity informace z výročních zpráv ABRA Software získané z webových stránek justice.cz, z odborné literatury zaměřené na finanční analýzu, z internetových zdrojů v oboru finančnictví, z internetových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu a informace z Českého statistického úřadu ad. V první části bakalářská práce popisuji východiska, požadavky, uživatele a zdroje finanční analýzy. Dále vysvětluji principy, podle kterých se finanční analýza může řídit a metody jakými se dá analýza vysvětlit. Tuto část jsem nazval teoretickou. V praktické části představím společnost a použiji údaje uvedené v teoretické části práce k vytvoření samotné finanční analýzy. Na závěr analyzuji získané výsledky a poskytuji řešení a doporučení zjištěné situace společnosti.

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Předmět a cíle finanční analýzy Finanční analýza se zabývá finanční stránkou podniku. Je jeho nedílnou součástí. Má za úkol hodnotit stav podniku. Hledá nerovnováhy v hospodaření, zkoumá výkonnost, určuje zdraví podniku a pomáhá předcházet situacím, které by mohly podniku způsobit problémy. Finanční analýza zkoumá minulý pohyb peněžních prostředků podniku s cílem popsat vývoj finanční situace.1 Zajímá se o změny v provozních, finančních a investičních činnostech. Posuzuje součinnost finančního řízení s finanční situací, pomáhá rozpoznat schopnosti vedení podniku tak, aby finanční situace podniku zůstala pod kontrolou. Finanční analýza je vhodným nástrojem, který dokáže stanovit diagnózu podniku, popsat stav podniku, zda se jedná o progresivní podnik nebo podnik, kterému se nedaří. Potom může zjištěný stav pomoci zlepšit nebo udržet. Účelem finanční analýzy je vyjádřit komplexně finanční situaci podniku. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku.2

2.1.1 Požadavky na finanční analýzu Důležité pro každou finanční analýzu je komplexní posouzení současné finanční a ekonomické situace společnosti za pomoci specifických postupů a metod.

Pro

komplexní hodnocení podniku by finanční analytik měl brát v potaz tedy nejen finanční stránku podniku, ale i majetkovou a hospodářskou.3 Zdrojem informací pro sestavení finanční analýzy jsou účetní výkazy, které umožňují nastínit budoucí vývojové trendy. Abychom mohli počítat jednotlivé finanční ukazatele a tak analyzovat schopnosti podniku, je nutné, aby výkazy měly soustavnost a jednotlivé položky byly porovnatelné.

1

GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 19 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze 1999, str. 8 3 On-line finanční analýza: Co je finanční analýza. www.finance-podniku.cz 2

3

2.2 Uživatelé finanční analýzy Mezi uživatele finanční analýzy patří především manažeři, investoři, banky, odběratelé a dodavatelé, zaměstnanci, stát, konkurenční podniky. Obecně je ale rozdělíme do dvou skupin, na uživatele externí a interní, pro než je analýza i stejně nazvaná.

2.2.1 Externí finanční analýza Externí finanční analýza vychází ze získání informací z veřejně dostupných finančních zdrojů a účetních informací. Externí uživatelé jsou potencionální investoři, věřitelé, odběratelé, dodavatelé, zaměstnanci, stát a konkurence. Tyto subjekty mají určitý zájem těžit ze získaných informací. Investoři, kteří investovali do podniku, mají zájem využít a zhodnotit své investiční záměry. Akcionáři se soustředí na míru výnosnosti a míru rizika vloženého kapitálu. Banky a jiní věřitelé vyžadují maximální informace o finančním stavu potenciálního dlužníka, aby se mohly rozhodnout, zda poskytnout podniku úvěr a za jakých podmínek. Odběratelé chtějí mít jistotu, že podnik dostojí všem svým závazkům a v případě finančních potíží nezpůsobí problém s jejich zajištěním výroby. Dodavatelé se zaměřují na solventnost podniku, chtějí, aby jim podnik včas hradil své závazky. Zaměstnancům jde především o zachování vlastní pozice. Proto sledují hospodaření podniku. Snaží se ovlivnit chod podniku pomocí odborů. Stát získává účetní a finanční data pro statistiku, pro kontrolu daňových povinností, pro získání přehledu o využití státních zakázek, pro rozhodnutí poskytnutí finanční výpomoci. Konkurenční podniky se zaměřují na podniky ve stejném nebo podobném segmentu, za účelem srovnání finančních výsledků.

2.2.2 Interní finanční analýza Při interní analýze jsou analytikovi k dispozici veškeré informace z hospodaření podniku. Mezi uživatele patří manažeři, vedoucí pracovníci a vlastníci podniku. 4

Manažeři využívají informace pro vytvoření finanční analýzy, která se pak stává zpětnou vazbou pro vlastníky. Mají možnost na základě finanční analýzy odhalit slabé a silné stránky podniku a pracovat s nimi. Na rozdíl od externích uživatelů mají interní uživatelé přístup k finančním informacím průběžně a mohou tedy zasahovat do jeho vývoje. Externí uživatelé jsou většinou závislí na informacích z účetní závěrky jednou za rok.

2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Data, která představují klíčovou roli pro finanční analýzu, nalezneme primárně v účetních výkazech. Ty pracují s údaji týkající se minulosti. Účetní výkazy jsou součástí účetní závěrky a dle zákona o účetnictví1 se skládají z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy k účetní závěrce. Nepovinnou součástí je výkaz o přehledu peněžník toků (Cash Flow).

2.3.1 Rozvaha Rozvaha zachycuje stav majetku v podniku a zdroje jeho krytí sestavený k určitému datu, vyjádřený v penězích. Stav majetku znázorňují aktiva, zdroje krytí majetku pasiva. Aktiva jsou uspořádána v rozvaze dle likvidity (rozvaha na straně aktiv začíná nejméně likvidní položkou) a člení se na dlouhodobý majetek (stálá nebo také fixní aktiva) a oběžný majetek (oběžná aktiva). Stálá aktiva (očekává se využitelnost delší než jeden rok) se dělí na dlouhodobý nehmotný majetek, na dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. Oběžná aktiva zahrnují zásoby, dlouhodobé a krátkodobé pohledávky, krátkodobý finanční majetek. Aktiva se vyjadřují v hodnotě brutto a po odečtení oprávek (korekce) v hodnotě netto. Pasiva se rozdělují na vlastní a cizí zdroje (kapitál). Mezi vlastní zdroje patří základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fond, nedělitelný fond a fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného období. Položkami cizích zdrojů jsou rezervy, krátkodobé a dlouhodobé závazky. Zvláštní položku na straně aktiv a pasiv tvoří časové rozlišení. V rozvaze musí platit bilanční rovnice: suma AKTIV (netto) = suma PASIV 1

business.center.cz: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. http://business.center.cz/

5

2.3.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztrát (nebo také výsledovka) se zabývá výkonnostními položkami podniku a podává nám obraz o nákladech a výnosech podniku. Slouží k posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál.1 Jeho výsledkem je hospodářský výsledek. Platí: HOSPODÁŘKÝ VÝSLEDEK = suma VÝNOSY – suma NÁKLADY Výkaz zisku a ztrát se rozděluje na provozní a finanční část, daně, mimořádný výsledek hospodaření. Z ekonomických ukazatelů má hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) jednoznačnou prioritu .

2.3.3 Přehled o peněžních tocích Přehled o peněžních tocích představuje pohyb peněžních příjmů a výdajů. Jedná se o výkaz v tokových veličinách. Výkaz je velmi užitečný pro posouzení likvidity, platební schopnosti podniku, neboť na rozdíl od výkazu zisku a ztráty není založený na akruálním účetnictví*, a tak můžeme vidět, jak vznikají peněžní příjmy a výdaje.2

Peněžní toky se člení na:


Provozní činnost




Investiční činnost




Finanční činnost

*Poznámka: akruální princip - účetní princip, podle nějž jsou důsledky transakcí, či jiných událostí uznány v době, kdy nastaly (a nikoli v okamžiku, kdy jsou za ně přijaty či vydány peníze nebo jejich ekvivalenty) a jsou zaúčtovány do období, k němuž se vztahují. Akruální princip je jednou z podstatných odlišností jednoduchého a podvojného účetnictví.3

2.3.4 Příloha k účetní závěrce V příloze k účetní závěrce nalezneme takové informace, které v rozvaze, výkazu zisku a ztráty, výkazu o přehledu peněžních tocích, nejsou uvedeny, nebo informace, které jednotlivé výkazy doplňují. Příloha přispívá k objasnění skutečností, které výkazy nezahrnují. 1

GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 41 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 46 3 Slovník cizích slov. www.slovnik-cizich-slov.abz.cz 2

6

2.3.5 Výroční zpráva Výroční zpráva by měla být komplexem veškerých výše uvedených výkazů a přílohy. Výčet povinného obsahu výroční zprávy vysvětluje § 21 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb.

2.4 Bilanční pravidla Bilanční pravidla jsou doporučení, kterými by se měl management řídit ve financování podniku, s cílem dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability.

2.4.1 Zlaté bilanční pravidlo financování U zlatého bilančního pravidla financování je důležité, aby časový horizont využití majetkových částí asocioval s časovým horizontem zdrojů financování, tj. dlouhodobý majetek by měl být financován z dlouhodobých cizích zdrojů a z vlastního kapitálu, oběžná aktiva z krátkodobých cizích zdrojů.

2.4.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Pravidlo říká, že vlastní zdroje by měly převyšovat cizí zdroje, nebo se rovnat. Při tomto použití kapitálu je riziko věřitele tím menší, čím menší je podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu. Pro získání a udržení cizích zdrojů financování je proto užitečný, co možná největší vlastní kapitál.

2.4.3 Zlaté pari pravidlo Jde o vztah mezi vlastním kapitálem a stálými aktivy. Doporučuje se stálá aktiva krýt vlastním kapitálem. Stálá aktiva jsou financována i z cizích zdrojů, proto se stálá aktiva a vlastní zdroje rovnají jen ojediněle.1

2.5 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele patří k základním nástrojům finanční analýzy. Vyjadřují vztahy mezi jednotlivými položkami ve finančních výkazech.

1

KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem, Praha, C. H. Beck 2005, str. 14 cd

7

2.5.1 Ukazatele likvidity Likvidita představuje prostředky, použitelné k úhradě krátkodobých závazků, kdyby nastal problém s platební schopností podniku. Běžná likvidita (angl. Current Ratio) Tzv. likvidita 3. stupně ukazuje schopnost podniku uhradit zpeněžením likvidního majetku krátkodobé dluhy (v tomto případě krátkodobé závazky) včas, až nastane jejich splatnost. Posuzuje se podle poměru oběžných aktiv ke krátkodobým dluhům. Doporučovaná hodnota kolem 1,5 podniku zajišťuje, že bude schopen své krátkodobé dluhy hradit oběžnými aktivy, a tím se snižuje platební neschopnost v případě proměny nepeněžního oběžného majetku v peněžní.

Běžná likvidita = oběžná aktiva – dlouhodobé pohledávky/ krátkodobá pasiva Pohotová likvidita (angl. Quick Ratio) Tzv. likvidita 2. stupně je dána poměrem oběžných aktiv bez zásob a krátkodobých dluhů. Pro zachování likvidity firmy by neměla hodnota ukazatele klesnout pod 1.

Pohotová likvidita = oběžná aktiva – zásoby – dlouhodobé pohledávky/ krátk. pasiva Okamžitá likvidita (angl. Cash Ratio) Nebo-li peněžní likvidita tzv. 1. stupně je dána poměrem krátkodobého finančního majetku a krátkodobých dluhů. Vymezuje schopnost firmy hradit krátkodobé dluhy. Likvidita je zaručena při hodnotě ukazatele 0,2.

Okamžitá likvidita = krátkodobý finanční majetek/ krátkodobé závazky Likvidita z Cash Flow Tento ukazatel, nazývaný také Cash Flow solventnost, vyjadřuje schopnost společnosti produkovat peněžní prostředky k úhradě krátkodobých závazků. Na rozdíl od předešlých ukazatelů nehodnotí likviditu společnosti staticky, protože Cash Flow je tokovou veličinou. 8

Likvidita z Cash Flow = CF z provozní činnosti/ krátkodobé závazky

2.5.2 Ukazatele rentability Rentabilita vyjadřuje výnosnost vloženého kapitálu. Je schopností společnosti vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. V tržní ekonomice tvoří rentabilita hlavní kritérium pro alokaci kapitálu.1

Rentabilita celkového kapitálu (ROA z angl. Return On Assets) ROA vyjadřuje produkční sílu (earning power) majetku společnosti a závislost alokace kapitálu do výnosného majetku.2 ROA = (EBIT – daň) * 100/ aktiva3 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE z angl. Return On Equity) ROE představuje výnos pro vlastníky společnosti. Řeší, jestli se vyplatí do společnosti investovat.

ROE = zisk po zdanění * 100/ VK Rentabilita tržeb (ROS z angl. Return On Sales) ROS někdy nazývána také čisté ziskové rozpětí,4 vyjadřuje výkonnost společnosti. Jeho pokles může poukazovat na snižování výnosů společnosti.

ROS = čistý zisk * 100/ tržby Rentabilita tržeb z EBIT Rentabilita tržeb vyjadřuje jakou míru zisku dokáže podnik generovat na korunu zisku.

rentabilita tržeb = EBIT *100/ tržby

1

GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 78 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 82 3 BREALEY, MAYERS. Teorie a praxe firemních financí, Praha, Computer Press 2000, str. 756 4 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 88 2

9

Rentabilita nákladů (ROC z angl. Return On Costs) ROC udává, jaká část zisku připadá na jednotku nákladů.

ROC = čistý zisk/ celkové náklady Rentabilita investic (ROI z angl. Return On Investment) Ukazatel vyjadřuje návratnost investice.

ROI = čistý zisk/ celkový kapitál Rozklad rentability vlastního kapitálu ROE (analýza Du Pont) Rozklad Du Pont pracuje se ziskovým rozpětím, obratem aktiv a finanční pákou a jeho cílem je zjistit, jakou mírou přispívají jednotlivé ukazatele rentability k vývoji rentability vlastního kapitálu. Finanční politiku představuje ukazatel finanční páky. Důležité je upozornit, že rentabilita celkových aktiv ROA se v tomto případě nepočítá z EBIT, ale z čistého zisku. Základem rozkladu jsou Du Pontovy rovnice. ROA = čistý zisk/ tržby * tržby/ aktiva = čistý zisk/ celková aktiva1 kde

čistý zisk/ tržby = ziskové rozpětí (zisková marže, rentabilita tržeb) tržby/ celková aktiva = obrat aktiv Vliv ukazatele obratu aktiv je ve zvyšování tržeb připadajících na každou korunu aktiv.

ROA = čistý zisk/ celková aktiva a potom platí

1

NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy, Praha, Grada 2002, str. 100

10

ROE = ROA * vlastní kapitál/ celková aktiva = čistý zisk/ celková aktiva * celková aktiva/ vlastní kapitál = čistý zisk/ tržby * vlastní kapitál/ celková aktiva * celková aktiva/ vlastní kapitál1 kde

čistý zisk/ vlastní kapitál = rentabilita vlastního kapitálu (ROE) celková aktiva/ vlastní kapitál = finanční páka Finanční páka zvyšuje výnosnost ROE v případě použití levnějších cizích zdrojů k financování aktiv. Z rozkladu vyplývá, zda rentabilita vlastního kapitálu vychází z rentability tržeb (vysokých marží) a pomalejšího obratu aktiv, nebo jestli má podnik nižší marže a rychlejší obrat aktiv.

2.5.3 Ukazatele aktivity Zkoumáním následujících ukazatelů poznáme hospodaření společnosti s aktivy, jednotlivými jejich složkami a také jaký vliv má toto hospodaření na výnosnost a likviditu. Vyskytuje se ve dvou podobách jako obrat (vyjadřuje počet obrátek za období) a doba obratu (vyjadřuje počet dní, po které trvá jedna obrátka).

Obrat aktiv Obrat aktiv udává, jak efektivně společnost využívá svá aktiva. Výsledek by měl být vyšší než 1. Obrat aktiv = tržby/ aktiva2 Obrat zásob Představuje efektivnost výrobní činnosti podniku.

Obrat zásob = tržby/ zásoby

1 2

KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem, Praha, Beck 2005, str. 32 MAŘÍK, M. Metody oceňování podniku. Praha, Ekopress 2007, str. 106, 107

11

Doba obratu zásob Ukazatel udává za kolik dní se zásoby obrátí. Obecně platí, že čím nižší výsledek, tím lepší společnost.

Doba obratu zásob = zásoby * 365/ tržby Doba splatnosti pohledávek Ukazatel udává dobu splatnosti pohledávek. Pokud je doba splatnosti pohledávek delší než platební podmínky, znamená to, že odběratelé neplatí včas.

Doba splatnosti pohledávek = pohledávky * 365/ tržby Doba splatnosti závazků Ukazatel udává dobu plnění závazků vůči dodavatelům.

Doba splatnosti závazků = závazky *365/ tržby

2.5.4 Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost (angl. Debt Ratio) Poměrový ukazatel celková zadluženost udává poměr mezi cizím kapitálem a celkovými aktivy. Čím vyšší hodnota je, tím lépe se společnost vypořádá v případě krize s finančními problémy.

Celková zadluženost = cizí kapitál * 100/ aktiva Úrokové krytí (angl. Interest Coverage) Ukazatel představuje schopnost společnosti splácet své úrokové závazky. Hodnota by neměla klesnout pod 3. Hodnota 4 až 6 je považována za dobrou. Pokud se hodnota pohybuje kolem 8, považuje se společnost za bezproblémovou.1

Úrokové krytí = EBIT/ nákladové úroky

1

Ministerstvo průmyslu a obchodu, www.mpo.cz

12

Míra zadluženosti vlastního kapitálu (angl. Debt-Equity Ratio) Ukazatel je důležitý především pro věřitele. Čím vyšší hodnota je, tím méně společnost bude pro věřitele zajímavá.

Míra zadluženosti vlastního kapitálu = cizí kapitál/ vlastní kapitál Koeficient samofinancování Vyjadřuje proporci v níž jsou aktiva podniku financována penězi akcionářů. Je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro hodnocení celkové finanční situace podniku.

koeficient samofinancování = vlastní kapitál/ celková aktiva Míra finanční samostatnosti Míra finanční samostatnosti vyjadřuje proporci v níž jsou celkové závazky podniku financovány penězi akcionářů (vlastníků).

míra finanční samostatnosti = vlastní kapitál/ cizí zdroje Finanční páka Ukazatel finanční páky je převrácenou hodnotou koeficientu samofinancování a vyjadřuje podíl cizích zdrojů na celkových zdrojích podniku. Čím je podíl cizích zdrojů větší, tím je vyšší i ukazatel finanční páka.

finanční páka = celková aktiva/ vlastní kapitál Ziskový účinek finanční páky Tento ukazatel nám udává, zda při dané zadluženosti je pozitivně ovlivňována rentabilita vlastního kapitálu(ROE). Hodnota vyšší než 1 znamená, že užití cizích zdrojů zvyšuje ROE a hodnota nižší než 1 ji snižuje.

ziskový účinek finanční páky = ROE/ ROI kde

13

ROE = čistý zisk/ vlastní kapitál ROI = (zisk před zdaněním + nákladové úroky)/ celkový kapitál

2.6 Horizontální a vertikální analýza Jedná se o základní techniky finanční analýzy. Vertikální a horizontální analýza zkoumá účetní výkazy v určité souvislosti a relacích. Vyjadřuje se procentním rozborem absolutních položek z účetních výkazů.

2.6.1 Horizontální analýza Analýza horizontální srovnává meziroční výsledky z účetních výkazů. Nazývá se také analýzou po řádcích a pomocí jí může finanční analytik vyvodit pravděpodobný vývoj příslušných ukazatelů v budoucnosti. K tomu, aby metoda byla dostatečně vypovídající je třeba mít dostatečně dlouhou časovou řadu (více jak dvě účetní období). Je zapotřebí, aby se položky daly porovnat, srovnávat čísla, která byla účtována stejným způsobem, podle stejného účetního principu. Pro výpočet relativní změny pro dvě určité období t a (t-1) použijeme: Procentní změna = (ukazatelt – ukazatel(t-1)) * 100 / ukazatel(t-1)1

2.6.2 Vertikální analýza Tato analýza sleduje strukturu účetního výkazu v relaci k nějaké veličině v jednotlivých rocích. Jedná se o tzv. procentní analýzu. U účetního výkazu rozvahy nás bude zajímat na jedné straně relace mezi celkovými aktivy a ostatních položek z aktiv a na druhé straně relace mezi celkovými pasivy a ostatními položkami pasiv.

2.7 Analýza čistého pracovního kapitálu Čistý pracovní kapitál (angl. Net Working Capital) je část dlouhodobých zdrojů majetku, která kryje oběžná aktiva. 1

MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 55

14

Jedná se o důležitý dlouhodobý zdroj pro financování běžného chodu podniku a zdroj pro případné finanční výkyvy. Čistý pracovní kapitál můžeme vypočítat následujícími dvěma způsoby :

čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobá pasiva nebo

čistý pracovní kapitál = (dlouhodobé závazky + VK) – stálá aktiva Do oběžných aktiv započítáváme zásoby, krátkodobé pohledávky a krátkodobé bankovní úvěry. U druhé možnosti výpočtu řadíme do dlouhodobých závazků také dlouhodobé bankovní úvěry. Potom čistý pracovní kapitál charakterizujeme jako: 1. Oběžná aktiva očištěna o ty závazky podniku, které bude nutné do jednoho roku uhradit. Oběžná aktiva se tak sníží o část, která bude určena na úhradu krátkodobých závazků a krátkodobých bankovních úvěrů. 2. Oběžná aktiva, která jsou financována dlouhodobými zdroji krytí – dlouhodobým kapitálem (dlouhodobé závazky, bankovní úvěry a vlastní kapitál podniku).1 Čistý pracovní kapitál je především významným ukazatelem platební schopnosti podniku. Čím vyšší hodnoty nabývá, tím větší by měla být schopnost podniku hradit své finanční závazky a to při dostatečné likvidnosti počítaných částí. Pokud je ukazatel záporný, pak se jedná o tzv. nekrytý dluh.2 Při finanční analýze se analytik zaměřuje na čistý pracovní kapitál, aby mohl zhodnotit schopnost majetku podniku hradit své závazky z vlastních zdrojů. Dlouhodobý kapitál je obecně dražší než krátkodobý. Je potom na vedení společnosti a její strategii, jaké výše by měl čistý pracovní kapitál nabývat.

1 2

MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 60 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 60

15

2.8 Bonitní modely 2.8.1 Kralicekův Quick Test Kralicekův Quicktest patří k nejznámějším scóringovým bonitní modelům hodnotící nefinanční společnosti. Pochází z roku 19901 a rozlišuje čtyři výpočty (R1, R2, R3, R4), jejichž výsledek je ohodnocen body (0 až 4). Hodnocení 4 body je nejlepší, a hodnocení 0 bodů je nejhorší výsledek. Aritmetickým průměrem jednotlivých výpočtů dostaneme výsledek. Pro hodnocení 3 body a více bodů platí, že podnik je velmi dobrý. Pro hodnocení 1 bod platí, že podnik je velmi špatný. Ukazatele zahrnují veškeré stránky finanční situace společnosti. Jedná se především o ukazatele, které mohou konfrontovat podniky z různých ekonomických oblastí. R1 je ukazatelem zadluženosti a vyjadřuje finanční stabilitu společnosti. Ukazatel R2 vyjadřuje solventnost. R3 je významný především pro věřitele a vyjadřuje rentabilitu. R4 je ukazatelem provozní výkonnosti společnosti a vyjadřuje její krátkodobou platební schopnost. Tabulka 1 – Kralicekuv Quicktest Kralicekův Quicktest

Bodové hodnocení

Ukazatel

4

3

2

1

0

R1

Vlastní kapitál/ Aktiva

0,3 a více

0,2 - 0,3

0,1 - 0,2

0,0 - 0,1

0 a méně

R2

(Dluhy - Krátkodobý finanční majetek)/ provozní Cash Flow

3 a méně

3-5

5 - 12

12 - 30

30 a více

R3

EBIT/ Aktiva

0,15 a více

0,12 - 0,15

0,08 - 0,12

0,00 - 0,08

0 a méně

R4

provozní Cash Flow/ Provozní výnosy

0,1 a více

0,08 - 0,1

0,05 - 0,08

0 - 0,05

0 a méně

Mrkvička a Kislingerová2 ještě uvádějí další možná zjištění bonity podniku pomocí Kralicekova Quicktestu:

hodnocení finanční stability = (R1 + R2)/ 2 hodnocení výnosové situace = (R3 + R4)/ 2 obecně:

hodnocení celkové situace = (R1 + R2 + R3 +R4)/ 4

1 2

GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 192 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 153

16

2.9 Bankrotní modely Bankrotní modely se snaží vyřešit , zda podnik do nějaké doby zbankrotuje. Slouží k rychlé orientaci investorů nebo věřitelů a pro rozlišení podniku dle jeho výkonnosti a důvěryhodnosti.

2.9.1 Altmanovo Z-skóre Profesor E. I. Altman vytvořil v r. 1968 model, v němž vycházel ze vzorku údajů podniků, které ve sledovaném období prosperovaly nebo později zbankrotovaly. Na této bázi poté vyvinul model, který má za cíl diferencovat podniky s velkou pravděpodobností bankrotu od podniků, kterým toto nebezpečí nehrozí. Výsledkem modelu je tzv. rovnice důvěryhodnosti, nazývaná také Z-skóre: Z = 1,2*x1 + 1,4*x2 + 3,3*x3 + 0,6*x4 + 1,0*x51 kde platí:

x1 = čistý pracovní kapitál/ celková aktiva x2 = zadržené výdělky/ celková aktiva x3 = EBIT/ celková aktiva x4 = tržní hodnota vlastního kapitálu/ účetní hodnota dluhu x5 = tržby/ celková aktiva Pro výsledné Z poté platí, že čím vyšší je, tím je podnik finančně zdravější. Podle Altmana jsou podniky s Z větším než 2,99 finančně stabilní a podniky s Z nižším než 1,81 mají předpoklad, že zbankrotují. Výše uvedený model je využitelný pro podniky kótované na kapitálovém trhu. Pro podniky neobchodovatelné na burze se použije následující variantu Altmanova modelu: Z0 = 0,717*x1 + 0,847*x2 + 3,107*x3 + 0,420*x4 + 0,998*x52 kde od předchozí varianty změníme proměnnou x4:

1 2

MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 146 Mrkvička, J., Kolář, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 146

17

x4 = základní kapitál/ celkové dluhy Pro výsledné Z0 poté platí, že pokud je větší než 2,70 je podnik finančně stabilní, je-li Z0 menší než 1,2, hrozí podniku bankrot. Pro výpočty jednotlivých proměnných je nutné doplnění:

Zadržené výdělky = fondy ze zisku + výsledek hospodaření minulých let + výsledek hospodaření běžného účetního období.1

2.9.2 Index IN01 IN indexy patří mezi tzv. indexy důvěryhodnosti. Jeho autoři I. Neumaier a I. Neumaierová použili Altmanův model. Avšak na rozdíl od Altmana, který vycházel z údajů rozvinuté tržní ekonomiky, se Neumaierovi zaměřili na specifické prostředí českých podniků. Vytvořili index IN01, který posuzuje finanční riziko podniku následovně: IN01 = 0,13*x1 + 0,04*x2 + 3,92*x3 + 0,21*x4 + 0,09*x52 kde platí:

x1 = celková aktiva/ cizí zdroje x2 = EBIT/ nákladové úroky x3 = EBIT/ celková aktiva x4 = celkové výnosy/ celková aktiva x5 = oběžná aktiva/ krátkodobé cizí zdroje Proměnná x5 = krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry. Tabulka 2 – IN01 Hodnocení IN01 zóna prosperity IN01 > 1,77 šedá zóna 0,75 < IN01 < 1,77 zóna bankrotu IN01 < 0,75

1 2

Mrkvička, J., Kolář, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 147 Informační pracovní server pro malé a střední podnik, www.podnikinfo.eu

18

2.9.3 Tafflerův model Profesor Taffler v r. 1977 představil svou reakci na Altmanův model a zpracoval původně model pro Velkou Británii. Svůj model založil na ukazatelích, jež odrážejí platební schopnosti podniku. Taffler vychází z následující rovnice: ZT = 0,53*x1 + 0,13*x2 + 0,18*x3 + 0,16*x41 kde platí:

x1 = zisk před zdaněním/ krátkodobé závazky x2 = oběžná aktiva/ celkové závazky x3 = krátkodobé závazky/ celková aktiva x4 = (finanční majetek – krátkodobé závazky)/ (provozní náklady – odpisy) kde ukazatel x1 měří ziskovost, x2 pozici pracovního kapitálu, x3 finanční riziko a x4 měří likviditu. Pokud je výsledek Tafflerova modelu ZT větší než 0, potom se nepředpokládá jeho bankrot. Index ZT menší než predikuje finanční potíže.

1

MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 150

19

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Představení společnosti Obchodní název společnosti:

ABRA Software, a.s.

Sídlo:

Jeremiášova 1422/7b, 155 00 Praha 13

Identifikační údaje: IČO: 25097563 DIČ: CZ25097563 Datum vzniku společnosti:

31.12.1996

Právní forma:

akciová společnost

Předmět podnikání (podle Obchodního rejstříku):


Poskytování software




Koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodeje v rozsahu životnosti volné




Reklamní činnost




Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence




Činnost organizačních a ekonomických poradců

Vlastník společnosti: Jediným akcionářem společnosti a tedy vlastníkem 100% základního kapitálu společnosti ABRA Software a.s. je UNITED Software, a.s. se sídlem Jeremiášova 1422/7b, 155 00 Praha 13. Společnost byla do Obchodního rejstříku zapsána dne 21.12.2007. Společnost má provozovny v Praze a Brně a ke své činnosti dále využívá smluvní partnerskou síť v České republice a na Slovensku.

ABRA Software, a.s. vlastní dvě dceřiné společnosti:


A Plus Media, s.r.o. se sídlem Jeremiášova 1422/7b, 155 00 Praha 13 Den zápisu 21.7.2003 100% podíl na základním kapitálu




ABRA Software s.r.o. se sídlem Hraničná 18, 821 05 Bratislava, SR Den zápisu 18.7.1994 100% podíl na základním kapitálu

Meritum podnikání všech zmíněných společností je stejné. 20

Orgány společnosti a její společnosti:


Představenstvo Předseda představenstva:

Ing. Jaroslav Řasa

Členové:

Ing. Petr Nejedlík Ing. Petr Kuchař Ing. Petr Vacek Ing. Martin Jirmann




Dozorčí rada Předseda dozorčí rady:

Ing. Martin Bok

Členové:

Ing. Lenka Kaňková Ing. Radek Šoupal

Společnost ABRA Software, a.s. podniká na trhu jako právnická osoba od r. 1996. Zaměřuje se na vývoj, výrobu a distribuci českých ERP informačních systémů a poradenství v oblasti účetnictví. Dodává konzultantské služby v síti vlastních i partnerských poboček na území České a Slovenské republiky. Systémy ABRA zahrnují oblasti finančního účetnictví, skladové evidence, prodeje a odbytu, personalistiky a mezd, evidence majetku, dopravy, plánování a řízení výroby, řízení vztahů se zákazníky ad. ABRA Software, a.s. působí na trhu v České republice a na Slovensku, kde má více jak 10 tisíc zákazníků. Společnost jako první v r. 1996 ve své oblasti produkce zavedla a získala certifikát systému a řízení jakosti dle ISO 9001 na celý proces vývoje, výroby distribuce vlastních informačních systémů a návazných služeb. Na výkonu společnosti se přibližně stejnou měrou jako výnosy z prodeje licencí podílí i výnosy z doprovodných služeb, které zahrnují kompletní podporu zákazníka ve fázi výběru, instalace, implementace a používání informačního systému.

Organizační struktura byla v r. 2008 tvořena 10 divizemi – řízení, organizace, prodej, finance, vývoj, služby, Software Quality Assurance, personalistika a kontrola kvality, reklama, Software Design.

21

Konkurenční výhody a přednosti společnosti


Výraznou konkurenční výhodou, kterou se společnost představuje, je schopnost pružně reagovat změnou zdrojového kódu software na změny legislativy, podnikových procesů či na přání zákazníka.




Software ABRA Gx je v tuto chvíli nejrozšířenější ERP software s využitím technologie Client/Server v České republice, používá jej přes 12.000 organizací.




Cílem společnosti je pomocí ABRA systému zajistit ochranu investic a zvýšení konkurenceschopnosti klienta..




ABRA Gx přináší menším podnikům možnosti velkého informačního systému, větším podnikům pak robustní technologie a příjemné uživatelské prostředí se snadným ovládáním.

Tržby meziročně rostou zhruba o 10%, což potvrzuje obraz společnosti.

Graf 1 – Vývoj tržeb

Tržby v tis. Kč

VÝVOJ TRŽEB 2004 - 2008 150 000 100 000

85 609

96 492

104 041

2004

2005

2006

117 866

2007

137 471

50 000 0 2008

Účetní období

Průměrný počet zaměstnanců byl 87 v r. 2008. Každým rokem se počet nepatrně zvyšuje.

Tabulka 3 – Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců

2004

2005

2006

2007

2008

68

74

76

77

87

Konkurence V tržní ekonomice funguje velká konkurence a dvojnásobně to platí v oblasti informačních systémů. ABRA Software si díky své tradici a stálému zlepšování se

22

vytvořila silné místo na trhu. Se svým zaměřením především na malé a střední podniky patří na trhu k nejúspěšnějším.

Tabulka 4 – Konkurence 1 ERP systémy v malých společnostech na trhu v ČR 2007 Společnost ERP systém podíl na trhu % pořadí LCS International, a.s. Helios 33 1. ABRA Software, a.s. Abra G2-G4 27 2.

Tabulka 5 – Konkurence 2 ERP systémy ve středně velkých společnostech na trhu v ČR 2007 Společnost ERP systém podíl na trhu % pořadí LCS International, a.s. Helios 20 1. ABRA Software, a.s. Abra G2-G4 4 8.

Pramen: www.cvis.cz

Pro srovnání uvádím velikost majetku a úspěšnost hospodaření obou společností. Společnost ABRA Software v posledním sledovaném roce vykazovala podobné tržby jako společnost LCS International rok předtím (tržby v r. 2007 dosáhly hodnoty 145 mil. Kč).

Tabulka 6 – Konkurence 3 Porovnání společností Společnost LCS International, a.s. ABRA software, a.s.

v mil. Kč

zaměstnanci 263 87

Aktiva 115 60

Vlastní kapitál 64 22

Tržby 302 137

Zisk 30 11

Pramen: justice.cz

3.2 Bilanční pravidla 3.2.1 Zlaté bilanční pravidlo financování Zlaté bilanční pravidlo je splněno ve všech letech. Poměr dlouhodobého majetku a dlouhodobých zdrojů je kolísavý. V r. 2006 převyšují dlouhodobé zdroje dlouhodobý majetek jen o 14%, další rok je to již o 119%. Přebytek dlouhodobých zdrojů může být využit na nákup krátkodobých aktiv v případě potíží.

23

Tabulka 7 – Zlaté bilanční pravidlo Zlaté bilanční pravidlo Dlouhodobý majetek (v tis. Kč) Dlouhodobé zdroje (v tis. Kč) Převaha zdrojů (v tis. Kč) Převaha zdrojů

2004

2005

2006

2007

2008

13 396 20 449

13 008 16 683

13 670 15 583

13 577 29 735

14 296 25 427

7 053 53%

3 675 28%

1 913 14%

16 158 119%

11 131 78%

3.2.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Zlaté pravidlo vyrovnání rizika je splněno v r. 2004, 2007 a 2008. V letech 2005 a 2006 je vlastní kapitál nižší hodnoty, než cizí zdroje. Vysvětlit si to můžeme nižším výsledkem hospodaření za běžné období. Poměr hodnot je opět kolísavý. Převahy cizích zdrojů nad vlastním kapitálem v r. 2005 a 2006 jsou ovlivněny událostmi r. 2004 (změna účetního období).

Tabulka 8 – Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Pravidlo vyrovnání rizika Vlastní zdroje (v tis. Kč) Cizí zdroje (v tis. Kč) Převaha vlastních zdrojů (v tis. Kč) Převaha vlastních zdrojů

2004

2005

2006

2007

2008

18 420 17 539

15 263 18 086

14 803 15 437

25 223 19 250

22 267 22 029

881 5%

-2 823 -16%

-634 -4%

5 973 31%

238 1%

3.2.3 Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo je naplněno ve všech letech. Stálá aktiva jsou kryta vlastním kapitálem. Větší změny v poměru mezi dlouhodobým majetkem a vlastním kapitálem vidíme v r. 2007 a 2008. Výše vlastního kapitálu v těchto letech je způsobena výší výsledku hospodaření.

Tabulka 9 – Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo Dlouhodobý majetek (v tis. Kč) Vlastní kapitál (v tis. Kč) Převaha vlastního kapitálu v tis. Kč Převaha vlastního kapitálu

2004

2005

2006

2007

2008

13 396 18 420

13 008 15 263

13 670 14 803

13 577 25 223

14 296 22 267

5 024 38%

2 255 17%

1 133 8%

11 646 86%

7 971 56%

24

3.3 Analýza poměrových ukazatelů 3.3.1 Ukazatele likvidity Ukazatel běžné likvidity vykazuje kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobá pasiva. Jak vidíme, ve všech letech je na vysoké hodnotě. V r. 2007 a 2008 je to z důvodu navýšení krátkodobého finančního majetku. Vzhledem k tomu, že společnost nemá dlouhodobé závazky a zásoby, nebo je má v minimální hodnotě, je běžná likvidita na velmi podobné úrovni jako pohotová. Pohotová likvidita, která by neměla klesnout pod 1 a měla by se udržovat kolem 1,5, se stejně jako běžná likvidita strmě zvýšila v posledních dvou letech, což je situace, která zajišťuje klidnou situaci v podniku, jelikož ví, že má prostředky na pokrytí krátkodobých závazků. Vzhledem k tomu, že společnost nemá žádný bankovní úvěr, směřuje její krátkodobý finanční majetek na pokrytí krátkodobých závazků. Hodnoty jsou na velmi dobré úrovni. Schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z Cash Flow má od r. 2006 vzestupnou tendenci a je na velmi dobré úrovni.

Tabulka 10 – Ukazatele likvidity LIKVIDITA

2 004

2 005

2 006

2 007

2 008

Běžná likvidita

1,89

1,68

1,86

2,90

2,38

1,82

1,68

1,85

2,90

2,33

1,27

1,16

1,22

2,14

1,65

0,40

1,19

1,05

1,42

1,77

Běžná likvidita = OA/ (KZ + KBÚ) Pohotová likvidita Pohotová likvidita = (KP + KFM) / (KZ. + KBÚ) Okamžitá likvidita Okamžitá (peněžní) likvidita = KFM / (KZ + KBÚ) Likvidita z Cash Flow Likvidita z CF = CF z provozní činnosti/ KZ

25

Graf 2 - Vývoj likvidity v období 2004 - 2008

3,50 3,00

likvidita I. stupně okamžitá

2,50 2,00

likvidita II. stupně pohotová

1,50

likvidita III. stupně běžná

1,00 0,50 0,00 2004

2005

2006

2007

2008

3.3.2 Ukazatele rentability Rentabilita aktiv ROA se vyvíjí velmi pozitivně a dokazuje výnosnost aktiv podniku především v posledních dvou obdobích. Rentabilita tržeb počítaná z EBIT se zlepšila především v r. 2007. Tento rok byl EBIT totiž dvojnásobný oproti r. 2006. Vzhledem k tomu, že společnost nemá žádné bankovní úvěry, neliší se příliš rentabilita tržeb z EBIT od rentability tržeb ROS. Rentabilita vlastního kapitálu ROE je na velmi dobré úrovni. Obecně by měla být vyšší než výnosnost státních cenných papíru. Tuto hodnotu několikanásobně převyšuje (viz. Tabulka 11).

Tabulka 11 – Cenné papíry roční úroková míra státních cenných papírů

2004 3,95

Pramen: www.mfcr.cz

26

2005 2,55

200 3,25

2007 4,85

2008 4,1

Tabulka 12 – Ukazatele rentability RENTABILITA Rentabilita aktiv ROA

2004

2005

2006

2007

2008

12,97%

11,88%

9,03%

29,37%

19,66%

6,56%

5,20%

3,64%

14,28%

8,53%

33,53%

20,08%

20,25%

49,68%

47,98%

7,22%

3,18%

2,88%

10,63%

7,77%

14,26%

7,25%

7,15%

21,87%

17,90%

30,51%

32,90%

25,39%

66,05%

51,80%

7,38%

3,27%

2,95%

11,78%

8,24%

6,88%

3,16%

2,87%

10,54%

7,61%

ROA = EBIT/ celková aktiva

Rentabilita tržeb rentabilita tržeb = EBIT/ tržby

Rentabilita vlastního kapitálu ROE ROE = čistý zisk / vlastní kapitál

Rentabilita tržeb ROS ROS = čistý zisk/ tržby

Rentabilita investice ROI ROI =čistý zisk/ celkový kapitál

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu ROCE ROCE = EBIT/ (vlastní kapitál + dlouhodobé závazky)

Rentabilita nákladů ROC = čistý zisk/ celkové náklady

Čisté ziskové rozpětí čisté ziskové rozpětí = čistý zisk/ celkové výnosy

Rozklad ukazatele ROE (analýza Du Pont) Vypočítané ukazatele rentability vykazují velmi dobré výsledky především poslední dvě sledovaná období. Rentabilita aktiv ROA a rentabilita vlastního kapitálu ROE se drží vysoce nad průměrem svého odvětví (v odvětví 1,82% resp. 25,35%).1

Tabulka 13 – Rozklad ukazatele ROE Rozklad ROE Rentabilita aktiv ROA

2004

2005

2006

2007

2008

12,97%

11,88%

9,03%

29,37%

19,66%

6,56%

5,20%

3,64%

14,28%

8,53%

1,98

2,28

2,48

2,06

2,30

33,53%

20,08%

20,25%

49,68%

47,98%

7,22%

3,18%

2,88%

10,63%

7,77%

1,98

2,28

2,48

2,06

2,30

2,35

2,77

2,83

2,27

2,68

ROA = EBIT/ celková aktiva Rentabilita tržeb rentabilita tržeb = EBIT/ tržby Obrat aktiv tržby/ celková aktiva Rentabilita vlastního kapitálu ROE ROE = čistý zisk / vlastní kapitál Rentabilita tržeb ROS ROS = čistý zisk/ tržby Obrat celkových aktiv tržby/ celková aktiva Finanční páka celková aktiva/ vlastní kapitál

1

Český statistický úřad. www.csu.cz

27

3.3.3 Ukazatele aktivity Ukazatele obratu aktiv v jednotlivých obdobích jsou na velmi podobné úrovni. Ukazatel obrat zásob u zkoumané společnosti není vypovídající a uvádím ho spíše pro zajímavost. Zdůvodnění - společnost se zaměřuje především na služby a vývoj. Pro porovnání jsem uvedl ukazatele doba obratu krátkodobých pohledávek a závazků, které ukazují, že společnost si nejdříve nechá zaplatit od klienta a potom splní své závazky vůči dodavateli. U pohledávek ve všech pěti zkoumaných letech se jedná o dobu lehce nad 30 dní. Pozitivní je zlepšení hrazení závazků v posledních třech letech.

Tabulka 14 – Ukazatele aktivity UKAZATELE AKTIVITY

2 004

2 005

2 006

2 007

2 008

Obrat aktiv

1,98

2,28

2,48

2,06

2,30

Obrat zásob

334

704

1 334

1 403

8 592

Obrat pohledávek

9,24

11,31

11,27

10,63

10,03

1,09

0,52

0,27

0,26

0,04

39

32

32

34

36

36

32

32

34

34

66

63

51

46

50

tržby/ celková aktiva tržby/ zásoby tržby/ pohledávky Doba obratu zásob zásoby *365/ tržby Doba obratu pohledávek pohledávky * 365/ tržby Doba obratu krátkodobých pohledávek krátkodobé pohledávky * 365/ tržby Doba obratu krátkodobých závazků krátkodobé závazky * 365/ tržby

3.3.4 Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost společnosti je na velmi dobré úrovni a to v celém sledovaném období. Vůbec nenaznačuje, že by měla směřovat ke kritické hodnotě 70%. Krytí dlouhodobého majetku se pohybuje nad požadovanou mírou 1. Poslední dvě období vlastnící financovali cizí zdroje z vlastního kapitálu, což můžeme vidět na ukazateli míry finanční samostatnosti. Ziskový účinek finanční páky je pozitivní, protože se drží nad 100% . Důvodem je nevyužívání cizích zdrojů ve větší míře než vlastních.

28

Tabulka 15 – Ukazatele zadluženosti UKAZATELE ZADLUŽENOSTI Celková zadluženost

2004

2005

2006

2007

2008

40%

43%

37%

34%

37%

95%

118%

104%

76%

99%

8,02

11,54

11,87

65,75

25,18

43%

36%

35%

44%

37%

235%

277%

283%

227%

268%

105%

84%

96%

131%

101%

celková zadluženost = cizí kapitál / celková aktiva Míra zadluženosti vlastního kapitálu míra zadluženosti = cizí kapitál / vlastní kapitál Úrokové krytí úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky; Koeficient samofinancování koeficient samofinancování = vlastní kapitál/ celková aktiva Finanční páka finanční páka = aktiva/ vlastní kapitál

Míra finanční samostatnosti MFS = vlastní kapitál/ cizí zdroje

Ziskový účinek finanční páky 157,39% 167,88% 209,08% 164,21% 203,76% ZÚFP = ROE/ ROI

3.4 Horizontální a vertikální analýza Do následující části finanční analýzy byly vybrány nejvýznamnější položky z účetních výkazů. Kompletní účetní výkazy jsou uvedeny v příloze. Společnost má běžné účetní období od 1. července do 30. června.

3.4.1 Horizontální analýza rozvahy Aktiva V tabulce 16 jsou vidět hlavní položky levé části rozvahy – aktiv. V r. 2007 je vidět na první pohled nárůst celkové sumy aktiv, což zapříčinilo zvýšení oběžných aktiv. Největší položkou z oběžných aktiv v r. 2007 je krátkodobý finanční majetek. Zkoumány nebudou zásoby a dlouhodobé pohledávky, protože jejich hodnoty nejsou významné. Počítat se nebude ani s časovým rozlišením.

29

Tabulka 16 – Zkrácená rozvaha - Aktiva AKTIVA v tis. Kč Celková aktiva Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Celkové pohledávky Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

2 004 43 330 13 396 9 327 2 391 1 678 29 249 256 9 262 764 8 498 19 731 685

2 005 42 276 13 008 7 076 4 244 1 688 28 082 137 8 530 14 8 516 19 415 1 186

2 006 41 917 13 670 7 062 5 014 1 594 27 197 78 9 234 0 9 234 17 885 1 050

2 007 57 310 13 577 8 154 3 118 2 305 42 761 84 11 089 0 11 089 31 588 972

2 008 59 691 14 296 9 351 3 695 1 250 44 921 16 13 711 969 12 742 31 194 474

Změny, které nastaly v prvním zkoumaném období, a které nelze vyčíst ze zkrácené rozvahy aktiv, byly počítány ve srovnáním s polovičním běžným účetním obdobím (1.1.2003 – 30.6.2003). Účetní období pro rok 2004 bylo již roční (1.7.2003 – 30.6.2004). Zvýšení dlouhodobého majetku v r. 2005 (77%) lze přičíst k rozšiřování služeb společnosti pro zákazníky (zavedení call centra). Největší změna u sumy aktiv, jak již bylo zmíněno výše, nastala v r. 2007. Nastal 37% nárůst celkových aktiv, na nichž se největší měrou podílelo zvýšení krátkodobého finančního majetku (77%). Důvod nárůstu se z dostupných informací dá vysvětlit prodejem polské dceřiné společnosti Aktis PL v září 2006. V r. 2007 se dále dá sledovat pokles dlouhodobého hmotného majetku (-38%) a nárůst dlouhodobého finančního majetku (45%), jež zastupuje rozvahová položka podíly v ovládaných a řízených osobách. V r. 2008 narostl dlouhodobý hmotný majetek (19%) i nehmotný (15%). Navyšování krátkodobých pohledávek (20%) se dá vysvětlit především zvýšením poskytnutých záloh a pohledávek z obchodních vztahů v r. 2007, navýšení v r. 2008 u stejné položky se dá připsat evidentně zvýšení krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů (celkem 15%).

30

Tabulka 17 – Aktiva – Horizontální analýza HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY (%) CELKOVÁ AKTIVA Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Celkové pohledávky Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

2 004 31 4 -5 36 34 48 -4 67 0 53 41

2 005 -2 -3 -24 77 1 -4 -46 -8 -98 0 -2

2 006 -1 5 0 18 -6 -3 -43 8 -100 8 -8

2 007 37 -1 15 -38 45 57 8 20 0 20 77

2 008 4 5 15 19 -46 5 -81 24 0 15 -1

Pasiva Jak bylo zmíněno u rozboru aktiv mezi absolutními čísly ve zkrácené rozvaze, je nejviditelnější změna mezi roky 2006 a 2007. U pasiv v r. 2007 zaznamenal změnu vlastní kapitál, což je způsobeno nejvyšším hospodářským výsledkem za běžné období. Zkoumán nebude základní kapitál, výsledek hospodaření minulých let a dlouhodobé závazky, protože jejich hodnoty nejsou významné. Společnost neeviduje žádné bankovní úvěry po celé sledované období.

Tabulka 18 – Zkrácená rozvaha - Pasiva PASIVA v tis. Kč Celková pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného období Cizí zdroje Rezervy Celkové závazky Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

2 004 43 330 18 420 9 200 57 6 177 17 539 2 029 15 510 0 15 510 0 7 371

2 005 42 276 15 263 9 200 1 3 065 18 086 1 420 16 666 0 16 666 0 8 927

2 006 41 917 14 803 9 200 3 2 997 15 437 671 14 766 109 14 657 0 11 677

2 007 57 310 25 223 9 200 55 12 532 19 250 4 252 14 998 260 14 738 0 12 837

2 008 59 691 22 267 9 200 2 10 684 22 029 2 777 19 252 383 18 869 0 15 395

Celková pasiva se mění stejně jako aktiva. Nejvýraznější změny jsou zaznamenány v r. 2004 a 2007. Meziroční změny vlastního kapitálu jsou ovlivněny majoritně výsledkem hospodaření v jednotlivých letech. V r. 2004 nastalo zvýšení vlastního kapitálu (53%) kvůli zmiňované změně účetního období. To může být důvod tak markantního zvýšení výsledku hospodaření běžného účetního období (11 779%) a výsledku hospodaření minulých let (1 040%), kdy nebyl ještě vyplacen podíl na zisku vlastníkům.

31

Změny, které nastaly u cizích zdrojů, nebyly tak výrazné. Pokles cizích zdrojů (-15%) v r. 2006 je způsoben snížením rezervy na daň z příjmu (viz. rezervy -53%) a mírným nárůstem krátkodobých závazků z obchodních vztahů. Nárůst cizích zdrojů v r. 2007 zapříčinil nárůst rezerv (534%). V r. 2008 významně stouply krátkodobé závazky o 28% (především závazky z obchodních vztahů a závazky k zaměstnancům).

Tabulka 19 – Pasiva – Horizontální analýza HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY (%) CELKOVÁ PASIVA Vlastní kapitál Základní kapitál Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného období Cizí zdroje Rezervy Celkové závazky Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci

2 004 31 53 0 1 040 11 779 10 0 -3 -100 -3 0

2 005 -2 -17 0 -98 -50 3 -30 7 0 7 0

2 006 -1 -3 0 200 -2 -15 -53 -11 0 -12 0

2 007 37 70 0 1 733 318 25 534 2 139 1 0

2 008 4 -12 0 -96 -15 14 -35 28 47 28 0

3.4.2 Vertikální analýza rozvahy Aktiva Struktura stálých aktiv během sledovaného období se drží kolem 30% z celkových aktiv. Vyjímku tvoří r. 2007 a 2008, kdy se podíl stálých aktiv na celkových snížil na 24%, což je způsobeno nárůstem oběžných aktiv. Společnost se evidentně snaží svůj majetek držet na stejných nebo podobných úrovních. Za zmínku proto stojí navýšení marže krátkodobého finančního majetku v letech 2007 a 2008 nad 50%, což si právě můžeme vysvětlit snížením marže stálých aktiv.

Tabulka 20 – Aktiva – Vertikální analýza VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY (%) CELKOVÁ AKTIVA Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Celkové pohledávky Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

2 004 100 31 22 6 4 68 1 21 2 20 46 2

32

2 005 100 31 17 10 4 66 0 20 0 20 46 3

2 006 100 33 17 12 4 65 0 22 0 22 43 3

2 007 100 24 14 5 4 75 0 19 0 19 55 2

2 008 100 24 16 6 2 75 0 23 2 21 52 1

Pasiva Změny podílu jednotlivých položek pasiv na celkových pasivech nebyly ve sledovaném období výrazné, stejně jako u aktiv. Podíl vlastního kapitálu osciluje od 36% (r. 2005) do 44% (r. 2007). Podobně je to i u cizích zdrojů, jejichž struktura se pohybuje kolem 40%. Struktura pasiv v jednotlivých letech zůstává tedy přibližně na stejné úrovni. Tabulka 21 – Pasiva – Vertikální analýza VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY (%) CELKOVÁ PASIVA Vlastní kapitál Základní kapitál Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného období Cizí zdroje Rezervy Celkové závazky Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

2 004 100 43 21 0 14 40 5 36 0 36 0 6

2 005 100 36 22 0 7 43 3 39 0 39 0 5

2 006 100 35 22 0 7 37 2 35 0 35 0 4

2 007 100 44 16 0 22 34 7 26 0 26 0 4

2 008 100 37 15 0 18 37 5 32 1 32 0 4

3.4.3 Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Společnost vykázala každý rok zisk. Ze zkráceného výkazu zisku a ztráty jsou vidět každoročně narůstající tržby.

Tabulka 22 – Zkrácený výkaz zisku a ztráty VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT v tis. Kč Tržby Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady EBITDA Odpisy EBIT Finanční výsledek Zisk před zdaněním Čistý zisk/ ztráta

2 004 85 609 37 661 46 691 36 219 10 770 5 150 5 620 2 685 8 305 6 177

2 005 96 492 37 171 57 750 41 869 14 202 9 180 5 022 -493 4 529 3 065

2 006 104 041 40 666 62 490 48 978 12 900 9 114 3 786 -392 3 394 2 997

2 007 117 866 35 914 79 823 53 743 25 692 8 861 16 831 -162 16 669 12 532

2 008 137 471 43 842 91 245 67 897 21 678 9 945 11 733 1 284 13 017 10 684

Tržby v r. 2004 měly meziroční nárůst vzhledem ke srovnání s kratším účetním obdobím (viz. horizontální analýza rozvahy). Protože byl r. 2004 tímto specifický, budeme se věnovat účetním obdobím následujícím. Tržby každoročně rostly s meziroční změnou kolem 10%. Nejvyšší nárůst nastal v posledním sledovaném období v r. 2008 (17%).

33

Náklady v podobě výkonové spotřeby ovlivňovaly především provozní hospodářský výsledek před odečtením úroků, daně a odpisů (EBITDA). V r. 2005 se snížily o 1% a EBITDA vzrostl o 32%, v r. 2006 se zvýšily o 9% a EBITDA klesl o 9%. V r. 2007 výkonová spotřeba klesla o 12% a EBITDA se zvýšil téměř dvojnásobně (99%). Největší pokles EBITDA nastal v r. 2008 (-16%) a byl ovlivněn zvýšením výkonové spotřeby (22%), a to především v podobě nárůstu nákladů za služby. Provozní hospodářský výsledek měl kolísavé hodnoty. Největší meziroční změna nastala v r. 2007 (+345%), naopak největší pokles EBIT byl zaznamenán v posledním r. 2008 (-30%), ovlivněný zvýšením odpisů (12%) a především osobních nákladů (+26%). V osobních nákladech největší nárůst zaznamenaly mzdové náklady (28%), které mají každoročně vzestupnou tendenci. Finanční výsledek nedosahuje významných hodnot. Je to dáno tím, že společnost nemá bankovní úvěr. Nejvyšší meziroční nárůst zisku po zdanění v r. 2007 souvisí s největším ziskem společnosti vůbec v daném roce.

Tabulka 23 – Výkaz zisku a ztráty – Horizontální analýza HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝSLEDOVKY (%) Tržby Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady EBITDA Odpisy EBIT Finanční výsledek Zisk před zdaněním Čistý zisk/ ztráta

2 004 138 145 131 131 133 36 564 -425 39 448 11 779

2 005 13 -1 24 16 32 78 -11 -118 -45 -50

2 006 8 9 8 17 -9 -1 -25 -20 -25 -2

2 007 13 -12 28 10 99 -3 345 -59 391 318

2 008 17 22 14 26 -16 12 -30 -893 -22 -15

Struktura výkazu zisku a ztrát se mírně mění ve výkonové spotřebě, která klesá od r. 2004 (44%) do r. 2007 (30%), 2008 (32%). Vzestupnou tendenci představuje přidaná hodnota, v nejúspěšnějších letech 2007, 2008 má podíl na tržbách 68% resp. 66%. Mírný nárůst zaznamenáváme u osobních nákladů, které v r. 2008 tvoří téměř polovinu tržeb (49%). Proměnlivý podíl na tržbách má provozní výsledek hospodaření i výsledek hospodaření po zdanění.

34

Tabulka 24 – Výkaz zisku a ztráty – Vertikální analýza VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝSLEDOVKY (%) Tržby Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady EBITDA Odpisy EBIT Finanční výsledek Zisk před zdaněním Čistý zisk/ ztráta

2 004 100 44 55 42 13 6 7 3 10 7

2 005 100 39 60 43 15 10 5 -1 5 3

2 006 100 39 60 47 12 9 4 0 3 3

2 007 100 30 68 46 22 8 14 0 14 11

2 008 100 32 66 49 16 7 9 1 9 8

3.4.4 Analýza Cash Flow Společnost generuje každoročně na konci účetního období vysoké hodnoty peněžních prostředků. Kromě roku 2007 se vždy jedná o navýšení Cash Flow.

Tabulka 25 – Zkrácený výkaz Cash Flow 2004

2005

2006

2007

2008

Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním

6 177

3 065

2 997

12 532

10 684

A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti

6 183

19 837

15 427

20 976

33 364

-11 619

-23 336

-19 399

-19 824

-21 114

Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost)

Peněžní toky z investiční činnosti B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Peněžní toky z finančních činností 0

6 233

3 064

2 987

13 055

F. Čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků R. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období

-5 436

2 733

-908

4 139

24 305

8 563

22 465

18 506

22 024

55 894

Stav peněžních prostředků na počátku období

13 990

19 731

19 414

17 885

31 589

C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti

Generovaný celkový Cash Flow zaznamenal meziroční zvýšení v r. 2008 o 487%, na čemž mají podíl především peněžní toky z provozní činnosti (+59%).

Tabulka 26 – Cash Flow – Horizontální analýza 2005

2006

2007

2008

Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním

-50

-2

318

-15

A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti

221

-22

36

59

101

-17

2

7

Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost)

Peněžní toky z investiční činnosti B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Peněžní toky z finančních činností C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti F. Čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků R. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období Stav peněžních prostředků na počátku období

35

0

-51

-3

337

-150

-133

-556

487

162

-18

19

154

41

-2

-8

77

3.5 Analýza čistého pracovního kapitálu

Meziroční změny čistého pracovního kapitálu jsou kolísavé. Největší nárůst se objevuje v r. 2007 (+123%). Vzhledem k tomu, že vykazuje společnost kladný čistý pracovní kapitál, měla by mít schopnost splácet své závazky.

Tabulka 27 – Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál v tis. Kč

2004

2005

2006

2007

2008

Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Krátkodobá pasiva Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci

29 249 256 8 498 19 731 15 510 15 510 0

28 082 137 8 516 19 415 16 666 16 666 0

27 197 78 9 234 17 885 14 657 14 657 0

42 761 84 11 089 31 588 14 738 14 738 0

44 921 16 12 742 31 194 18 869 18 869 0

Čistý pracovní kapitál % změna

13 739

11 416 -17

12 540 10

28 023 123

26 052 -7

3.6 Bonitní modely

3.6.1 Kralicekův Quicktest

Tabulka 28 – Kralicekův Quicktest 1 Ukazatel

2004

2005

2006

2007

2008

R1

Vlastní kapitál/ Aktiva

0,43

0,36

0,35

0,44

0,37

R2

(Dluhy - Krátkodobý finanční majetek)/ provozní Cash Flow

-0,68

-0,14

-0,21

-0,80

-0,37

R3

EBIT/ Aktiva

0,13

0,12

0,09

0,29

0,20

R4

provozní Cash Flow/ Provozní výnosy

0,07

0,21

0,15

0,18

0,24

Tabulka 29 – Kralicekův Quicktest 2 Kralicekův Quicktest

Bodové hodnocení

Ukazatel

2004

2005

2006

2007

2008

4

4

4

4

4

R1

Vlastní kapitál/ Aktiva

R2

(Dluhy - Krátkodobý finanční majetek)/ provozní Cash Flow

4

4

4

4

4

R3

EBIT/ Aktiva

3

3

2

4

4

R4

provozní Cash Flow/ Provozní výnosy

2

4

4

4

4

3,25

3,75

3,5

4

4

Celkové hodnocení

36

Podle Kralicekova Quicktestu dopadla bonita společnosti velmi dobře. Ve všech sledovaných obdobích je celkové hodnocení společnosti velmi dobré, tzn. s výsledkem nad 3 body. Poslední dva roky dosáhly maximálního hodnocení u všech ukazatelů. Největší výkyvy nastaly v r. 2004 u ukazatele R4 provozní Cash Flow/ provozní výnosy, kde společnost měla mnohem nižší provozní Cash Flow než v letech následujících. Druhý pokles nastal v r. 2006 u ukazatele R3 EBIT/ aktiva, neboli u rentability aktiv ROA, kdy společnost zaznamenala nejnižší provozní výsledek hospodaření za sledované období.

3.7 Bankrotní modely

3.7.1 Altmanovo Z-skóre

Tabulka 30 - Altmanovo Z-skóre 1 x1

Proměnná čistý pracovní kapitál/ celková aktiva

2004 0,32

2005 0,27

2006 0,30

2007 0,49

2008 0,44

x2

zadržené výdělky/ celková aktiva

0,19

0,12

0,12

0,25

0,21

x3

EBIT/ celková aktiva

0,13

0,12

0,09

0,29

0,20

x4

základní kapitál/ celkové dluhy

0,59

0,55

0,62

0,61

0,48

x5

tržby/ celková aktiva

1,98

2,28

2,48

2,06

2,30

Tabulka 31 - Altmanovo Z-skóre 2 x1

Koeficient 0,717

2004 0,23

2005 0,19

2006 0,21

2007 0,35

2008 0,31

x2

0,847

0,16

0,10

0,10

0,21

0,18

x3

3,107

0,40

0,37

0,28

0,91

0,61

x4

0,42

0,25

0,23

0,26

0,26

0,20

x5

0,998

1,97

2,28

2,48

2,05

2,30

3,01

3,17

3,33

3,79

3,60

Celkové hodnocení

V Altmanově Z-skóre celkové hodnocení převýšilo požadovaných 2,70. Společnosti nehrozí bankrot.

37

3.7.2 Index IN01 Tabulka 32 – Index IN01 – 1 x1

Proměnná celková aktiva/ cizí zdroje

2004 2,47

2005 2,34

2006 2,72

2007 2,98

2008 2,71

x2

EBIT/ nákladové úroky

8,02

11,54

11,87

65,75

25,18

x3

EBIT/ celková aktiva

0,13

0,12

0,09

0,29

0,20

x4

celkové výnosy/ celková aktiva

2,07

2,29

2,49

2,07

2,35

x5

oběžná aktiva/ krátkodobé cizí zdroje

1,89

1,68

1,86

2,90

2,38

Tabulka 33 – Index IN01 – 2 x1

Koeficient 0,13

2004 0,32

2005 0,30

2006 0,35

2007 0,39

2008 0,35

x2

0,04

0,32

0,46

0,47

2,63

1,01

x3

3,92

0,51

0,47

0,35

1,15

0,77

x4

0,21

0,44

0,48

0,52

0,44

0,49

x5

0,09 Celkové hodnocení

0,17

0,15

0,17

0,26

0,21

1,76

1,86

1,87

4,86

2,84

U indexu IN01 spadají výsledné hodnoty r. 2005 – 2008 do zóny prosperity. Jediný rok 2004 je těsně pod mezní hranicí 1,77. Může za to ukazatel x2 EBIT/ nákladové úroky, který na rozdíl od ostatních roků, byl nejnižší. Tento ukazatel vyjadřuje úrokové krytí podniku.

3.7.3 Tafflerův model Analýzu Tafflerova modelu uvádím jako další důkaz finančního zdraví podniku. Jak bylo zmíněno v teoretické části této práce, Tafflerův model se aplikuje primárně na podniky z Velké Británie.

Tabulka 34 - Tafflerův model 1 x1

Proměnná zisk před zdaněním/ krátkodobé závazky

2004 0,55

2005 0,28

2006 0,26

2007 1,16

2008 0,72

x2

oběžná aktiva/ celkové závazky

1,89

1,68

1,84

2,85

2,33

x3

krátkodobé závazky/ celková aktiva

0,36

0,39

0,35

0,26

0,32

x4

(finanční majetek – krátkodobé závazky)/ (provozní náklady – odpisy)

0,06

0,03

0,04

0,18

0,11

38

Tabulka 35 - Tafflerův model 2 Koeficient

2004

2005

2006

2007

2008

x1

0,53

0,29

0,15

0,14

0,61

0,38

x2

0,13

0,25

0,22

0,24

0,37

0,30

x3

0,18

0,06

0,07

0,06

0,05

0,06

x4

0,16

0,01

0,01

0,01

0,03

0,02

0,61

0,44

0,44

1,06

0,76

Celkové hodnocení

Podle Tafflerova modelu se u společnosti nepředpokládá bankrot. Celkové hodnocení v jednotlivých letech je totiž větší než 0.

39

4 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo analyzovat finanční situaci a výkonnost společnosti ABRA Software, a.s. ABRA Software, a.s. patří mezi významné hráče na českém trhu s informačními systémy. Je předním českým výrobcem komplexních ERP software pro řízení podnikových procesů. Bez informačního systému se dnes neobejde téměř žádná firma, která chce uspět proti konkurenci. Společnost ABRA Software má silné základy proto, aby nebyla na špičce trhu jen pro malé podniky, ale její výsledky ukazují, že se může prosadit mnohem více i v podílu prodeje ve větších podnicích. Situace, která ve světě projevuje jako finanční krize, by společnost neměla nějak významně poznamenat. Díky silnému zázemí, v podstatě nulovému zadlužení a především díky stabilní základně zákazníků, nemusí být vlastníci i zaměstnanci skeptičtí. Pomocí jednotlivých metod finanční analýzy jsem se snažil analyzovat společnost z hlediska vývoje majetku a zdrojů v čase a z hlediska jejich výkonnosti. Pomocí porovnání jednotlivých položek z účetních výkazů jsem poukázal na vývoj v posledních pěti účetních obdobích. Společnosti se v sledovaném období dařilo zvyšovat tržby i přidanou hodnotu. Rostoucí přidaná hodnota přitom nebyla způsobena snižováním nákladů. To může ukazovat na dobrou strategii managementu firmy. Z nákladů rostly v podstatě jen náklady osobní, tedy včetně mzdových, což působí motivačně na zaměstnance. Každý rok meziročně totiž rostly mzdové náklady rychleji, než počet zaměstnanců. V posledním roce nárůst mzdových nákladů byl 28%, kdežto růst počtu zaměstnanců jen 13% (v r. 2007 to bylo 9% resp. 1%). ABRA Software, a.s. využívá k zhodnocení své výkonnosti především svůj kapitál, což dokazuje podíl cizího kapitálu na celkovém, kdy jsou hodnoty kolem 40%. Pokud porovnáme rentabilitu aktiv ROA a rentabilitu tržeb ROS s největším konkurentem a prvním hráčem na trhu s ERP informačními systémy LCS International, zjistíme, že se ukazatele příliš neliší. ROA má ABRA Software o necelá 2% vyšší (LCS International dosáhl 17,79%) a ROS necelé 1% (LCS International 6,95%). Společnost nemá žádné problémy s placením svých závazků a neměla by je mít ani v případě neočekávaných potíží. Navíc generuje dostatečně vysoké Cash Flow. V rozložení závazků se soustředí především na krátkodobé závazky, což snižuje riziko nesolventnosti. Pracovní kapitál drží společnost ve vysokých hodnotách. 40

Bonita společnosti byla dokázána Kralicekovým Quicktestem. ABRA Software, a.s. patří mezi společnosti, které by se v případě narušení své rovnováhy, měla bez větších problémů vzpamatovat. Je to pravděpodobně ideální společnost, bez viditelného rizika, pro získání bankovního úvěru. ABRA Software, a.s. se projevuje jako konzervativní společnost. Udržuje si stabilní majetkovou a finanční strukturu. Nemá žádné bankovní úvěry, přesto její výkonnost je stále progresivní.

41

5 SEZNAM ZDROJŮ Literatura 1. BREALEY, R., MAYERS, S. Teorie a praxe firemních financí, Praha, Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-189-4 2. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress. 2007. ISBN 978-80-86929-26-2 3. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. ISBN 80-7079-587-5 4. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem, Praha, C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3 5. MAŘÍKOVÁ, P., MAŘÍK, M. Diskontní míra v oceňování, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. ISBN 80-245-0228-3 6. MAŘÍK, M. Metody oceňování podniku. Praha, Ekopress, 2007. ISBN 978-8086929-32-3 7. MAŘÍK, M., a kol. Finanční analýza a plánování v obchodních podnicích, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-7079-487-9 8. MAŘÍK, M. Určování hodnoty firem, Břeclav, Ekopress, 1998. ISBN 80-86119-09-2 9. MAŘÍK, M., MAŘÍKOVÁ, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku, Praha, Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0 10. MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi, 2006. ISBN 80-7357219-2 11. NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy, Praha, Grada, 2002. ISBN 80-247-0125-1

Webové stránky 12. Ministerstvo průmyslu a obchodu. www.mpo.cz 13. Český statistický úřad. www.czs.cz 14. Ministerstvo financí. www.mf.cz 15. Abra Software, a.s. www.abra.cz 16. Oficiální server českého soudnictví. www.justice.cz 17. Finance.cz. www.finance.cz 18. Česká národní banka. www.cnb.cz 19. Centrum pro výzkum informačních systémů. www.cvis.cz 20. On-line finanční analýza. www.finance-podniku.cz 21. business.center.cz: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. www.business.center.cz 22. Slovník cizích slov. www.slovnik-cizich-slov.abz.cz 23. Ministerstvo průmyslu a obchodu. www.mpo.cz 24. Informační server pro malé a střední podniky. www.podnikinfo.eu

42

6 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek Tabulka 1 – Kralicekuv Quicktest …………………………………………………......16 Tabulka 2 – IN01 ………………………………………………………………………18 Tabulka 3 – Počet zaměstnanců ………………………………………………………..22 Tabulka 4 – Konkurence 1 ……………………………………………………………..23 Tabulka 5 – Konkurence 2 ……………………………………………………………..23 Tabulka 6 – Konkurence 3 ……………………………………………………………..23 Tabulka 7 – Zlaté bilanční pravidlo ……………………………………………………24 Tabulka 8 – Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ……………………………………….….24 Tabulka 9 – Zlaté pari pravidlo ………………………………………………………..24 Tabulka 10 – Ukazatele likvidity ………………………………………………………25 Tabulka 11 – Cenné papíry …………………………………………………………….26 Tabulka 12 – Ukazatele rentability …………………………………………………….27 Tabulka 13 – Rozklad ukazatele ROE …………………………………………………27 Tabulka 14 – Ukazatele aktivity ……………………………………………………….28 Tabulka 15 – Ukazatele zadluženosti ………………………………………………….29 Tabulka 16 – Zkrácená rozvaha – Aktiva ……………………………………………...30 Tabulka 17 – Aktiva – Horizontální analýza …………………………………………..31 Tabulka 18 – Zkrácená rozvaha – Pasiva ……………………………………………...31 Tabulka 19 – Pasiva – Horizontální analýza …………………………………………..32 Tabulka 20 – Aktiva – Vertikální analýza ……………………………………………..32 Tabulka 21 – Pasiva – Vertikální analýza ……………………………………………..33 Tabulka 22 – Zkrácený výkaz zisku a ztráty …………………………………………..33 Tabulka 23 – Výkaz zisku a ztráty – Horizontální analýza ……………………………34 Tabulka 24 – Výkaz zisku a ztráty – Vertikální analýza ………………………………35 Tabulka 25 – Zkrácený výkaz Cash Flow ……………………………………………..35 Tabulka 26 – Cash Flow – Horizontální analýza ……………………………………...35 Tabulka 27 – Čistý pracovní kapitál …………………………………………………...36 Tabulka 28 – Kralicekův Quicktest 1 ………………………………………………….36 Tabulka 29 – Kralicekův Quicktest 2 ………………………………………………….36 Tabulka 30 - Altmanovo Z-skóre 1 …………………………………………………....37 Tabulka 31 - Altmanovo Z-skóre 2 ……………………………………………………37 Tabulka 32 – Index IN01 – 1 …………………………………………………………..38 Tabulka 33 – Index IN01 – 2 …………………………………………………………..38 43

Tabulka 34 - Tafflerův model 1 ………………………………………………………..38 Tabulka 35 - Tafflerův model 2 ………………………………………………………..39

Seznam grafů Graf 1 – Vývoj tržeb …………………………………………………………………...22 Graf 2 - Vývoj likvidity v období 2004 – 2008 ………………………………………..26

44

7 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Aktiva……………………………………………………………………....46 Příloha 2 – Pasiva………………………………………………………………………47 Příloha 3 – Výkaz zisku a ztráty………………………………………………………..48 Příloha 4 – Cash Flow………………………………………………………………….49

45

Příloha 1 - Aktiva ROZVAHA v tis. Kč AKTIVA CELKEM A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL B. D L O U H O D O B Ý M A J E T E K B.I. DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK 1. Zřizovací výdaje 2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 3. Software 4. Ocenitelná práva 5. Goodwill 6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek B.II. DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK 1. Pozemky 2. Stavby 3. Samostatné movité věci a soubory mov.věcí 4. Pěstitelské celky trvalých porostů 5. Základní stádo a tažná zvířata 6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek 7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy na dl. hmot. maj 9. Oceňovací rozdíly k nabytému majetku B.III. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK 1. Podíly v ovládaných a řízených osobách 2. Podíly v účetních jednotkách pod podst. vlivem 3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly 4. Půjčky a úvěry-ovládajícím a řídící osoba, podst.vliv 5. Jiný dlouhodobý finanční majetek 6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek C. O B Ě Ž N Á A K T I V A C.I. ZÁSOBY 1. Materiál 2. Nedokončená výroba a polotovary 3. Výrobky 4. Zvířata 5. Zboží 6. Poskytnuté zálohy na zásoby C.II. DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY 1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami 3. Pohledávky-ovládající a řídící osoba pod podst. vliv. 4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy 6. Dohadné účty aktivní 7. Jiné pohledávky 8. Odložená daňová pohledávka C.III. KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY 1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Pohledávky-ovládající a řídící osoba 3. Pohledávky-podstatný vliv 4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 6. Stát - daňové pohledávky 7.Krátkodobé poskytnuté zálohy 8. Dohadné účty aktivní 9. Jiné pohledávky C.IV. KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK 1. Peníze 2. Účty v bankách

46

2004

2005

2006

2007

2008

43 330

42 276

41 917

57 310

59 691

13 396 9 327

13 008 7 076

13 670 7 062

13 577 8 154

14 296 9 351

6 203

7 076

6 194

6 852

7 818

868

1 302

1 533

3 124 2 391

4 244

5 014

3 118

3 695

1 976

4 209

993 3 319

953 2 165

914 2 435

415

35

702

1 678 1 678

1 688 1 688

1 594 1 594

2 305 2 305

1 250 1 250

29 249 256 215

28 082 137 92

27 197 78 49

42 761 84 50

44 921 16 13

41

45

29

34

3

764

14

0

0

969 16

346

953 750 14 8 498 7 188 263

14 8 516 5 921 376

513 14 1 033 19 731 1 002 18 729

456 1 250 19 415 475 18 940

9 234 5 598 401

11 089 6 923 531

12 742 9 195 800

1 842 1 211

1 683 1 941

182 17 885 427 17 458

11 31 588 290 31 298

2 413 196 136 2 31 194 526 30 668

3. Krátkodobé cenné papíry a podíly 4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek D. O S T A T N Í A K T I V A - PŘECHODNÉ ÚČTY AKTIV D.I. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ 1. Náklady příštích období 2. Komplexní náklady příštích období 3. Příjmy příštích období

685 685 586

1 186 1 186 1 172

1 050 1 050 1 049

972 972 923

474 474 429

99

14

1

49

45

Příloha 2 - Pasiva ROZVAHA v tis. Kč PASIVA CELKEM A. V L A S T N Í K A P I T Á L A.I. ZÁKLADNÍ KAPITÁL 1. Základní kapitál 2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) 3. Změny základního kapitálu A.II. KAPITÁLOVÉ FONDY 1. Emisní ážio 2. Ostatní kapitálové fondy 3. Oceňovací rozdíly z přecen. majetku a závazků 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách A.III. REZERVNÍ FONDY, NEDĚLIT. A OSTAT.FONDY ZE ZISKU 1. Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond 2. Nedělitelný fond 2. Statutární a ostatní fondy A.IV. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ MINULÝCH LET 1. Nerozdělený zisk minulých let 2. Neuhrazená ztráta minulých let (-) A.V. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ BĚŽNÉHO ÚČET.OBD. B. C I Z Í Z D R O J E B.I. REZERVY 1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů 2. Rezerva na důchody a podobné závazky 3. Rezerva na daň z příjmů 4. Ostatní rezervy B.II. DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY 1. Závazky z obchodních vztahů 2. Závazky - ovládající a řídící osoba 3. Závazky - podstatný vliv 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a účastníkům sdružení 5. Dlouhodobé přijaté zálohy 6. Vydané dluhopisy 7. Dlouhodobé směnky k úhradě 8. Dohadné účty pasivní 9. Jiné závazky 10. Odložený daňový závazek B.III. KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY 1. Závazky z obchodních vztahů 2. Závazky - ovládající a řídící osoba 3. Závazky - podstatný vliv 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 5. Závazky k zaměstnancům 6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 7. Stát - daňové závazky a dotace 6. Odložený daňový závazek 8. Krátkodobé přijaté zálohy 9. Vydané dluhopisy 10 . Dlouhodobé směnky k úhradě 11. Dohadné účty pasivní 12. Jiné závazky B.IV. BANKOVNÍ ÚVĚRY A VÝPOMOCI 1. Bankovní úvěry dlouhodobé

47

2004

2005

2006

2007

2008

43 330 18 420 9 200 9 200

42 276 15 263 9 200 9 200

41 917 14 803 9 200 9 200

57 310 25 223 9 200 9 200

59 691 22 267 9 200 9 200

1 146 332

1 157 332

763 332

1 596 332

541 332

814

825

431

1264

209

1 840 1 840

1 840 1 840

1 840 1 840

1 840 1 840

1 840 1 840

57 57

1 1

3 3

55 55

2 2

6 177 17 539 2 029

3 065 18 086 1 420

2 997 15 437 671

12 532 19 250 4 252

10 684 22 029 2 777

2 029

1 420

671

4 252

0

0

109

260

2 775 2 383

15 510 1 605

16 666 1 694

109 14 657 1 923

260 14 738 1 715 43

383 18 869 2 969 512

1 951 1 297 594

1 882 1 302

2 001 1 331 998

2 412 1 610 631

3 056 1 942 1 240

131

32

28

41 8 232 0

22 8 273 0

136 8 986 0

234 9 829 0

608 11 180 0

2. Krátkodobé bankovní úvěry 3. Krátkodobé finanční výpomoci C.I. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ 1. Výdaje příštích období 2. Výnosy příštích období

7 371 65 7 306

8 927 425 8 502

11 677 1 266 10 411

12 837 312 12 525

15 395 297 15 098

2006

2007

2008

Příloha 3 – Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty v tis. Kč I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodej zboží + OBCHODNÍ MARŽE II. V Ý K O N Y 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 2. Změna stavu zásob vlastní činnosti 3. Aktivace B. V Ý K O N O V Á S P O T Ř E B A 1. Spotřeba materiálu a energie 2. Služby + PŘIDANÁ HODNOTA C. O S O B N Í N Á K L A D Y 1. Mzdové náklady 2. Odměny členům orgánů společnosti a družstva 3. Náklady na soc.zabezpečení a zdrav.pojištění 4. Sociální náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouhodobého nehm. a hmot.maj. III. Tržby z prodeje dlouhodob.maj. a mat. 1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 2. Tržby z prodeje materiálu F. Zůst.cena prodaného dl.maj.a mater. 1. Zůst.cena prodaného dlouhodobého majetku 2. Prodaný materiál G. Změna stavu rezerv a opr.pol. v prov.obl. a komplex.nákladů příš IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady V. Převod provozních výnosů I. Převod provozních nákladů * PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VI. Tržby z prodeje cen.papírů a podílů J. Prodané cenné papíry a podíly VII. VÝNOSY Z DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU 1. Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v úč.jednotká 2. Výnosy z ost.dlouhodobých cen.papírů a podílů 3. Výnosy z ostat. dl. fin. majetku VIII. Výnosy z krátkodobého finančního maj K. Náklady z finančního majetku IX. Výnosy z přecenění cen.papírů a derivátů L. Náklady z přecenění cen.papírů a derivátů M. Změna stavu rezerv a opr.pol. ve fin.oblasti (+/-) X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy O. Ostatní finanční náklady XII. Převod finančních výnosů P. Převod finančních nákladů * FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Q. DAŇ Z PŘÍJMŮ ZA BĚŽNOU ČINNOST 1. - splatná 2. - odložená ** VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽ.ČINNOST XIII. Mimořádné výnosy

48

2004

2005

1 072 726 346 84 006 80 333

870 421 502 1 421 880 320 482 1 250 -10 101 20 171 94 931 103 055 115 717 134 916 90 199 97 053 108 398 126 721

3 673 37 661 7 922 29 739 46 691 36 219 26 329

4 732 37 171 6 160 31 011 57 750 41 869 30 488

6 002 40 666 8 864 31 802 62 490 48 978 35 722

9 160 730 172 5 150 305 270 35 79 79 0 44 531 17 0 0 5 846

10 614 767 1 322 9 180 171 168 3 78 78 0 51 691 997 0 0 5 115

0

12 384 872 152 9 114 246 203 43 0 0 0 -100 565 1 025 0 0 4 132

7 319 35 914 3 009 32 905 79 823 53 743 39 078 0 13 645 1 020 235 8 861 622 429 193 207 207 0 77 1 647 1 723 0 0 17 246

8 195 43 842 5 144 38 698 91 245 67 897 49 965 39 16 658 1 235 194 9 945 578 528 50 5 5 0 16 1 134 2 594 0 0 12 306

0

0

0

0

156 701 6 482

239 435 29 326

175 319 44 292

365 256 41 312

921 466 1 419 590

2 685 2 354 2 356 -2 6 177 0

-493 1 557 1 557

-392 743 620 123 2 997 0

-162 4 552 4 400 152 12 532 0

1 284 2 906 2 784 122 10 684 0

3 750 44

3 065 0

R. Mimořádné náklady S. DAŇ Z PŘÍJMŮ Z MIMOŘÁDNÉ ČINNOSTI 1. - splatná 2. - odložená * MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ T. Převod podílu na výsl.hos.společníkům (+/-) *** VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBD. (+/-) VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

6 177 8 531

3 065 4 622

2 997 3 740

12 532 17 084

10 684 13 590

Příloha 4 – Cash Flow Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost)

2004

2005

2006

2007

2008 10 684

Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním

6 177

3 065

2 997

12 532

A.1. Úpravy o nepeněžní operace

3 944

10 358

12 025

9 977

12 371

A.1.1. Odpisy stálých aktiv

5 151

9 214

9 408

9 012

10 301

A.1.2. Změna stavu opravných položek

2 145

1 038

2 676

1 296

3 048

A.1.3. Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv

-3 897

-90

-203

-222

-523

A.1.4. Výnosy z dividend a podílů na zisku

0

0

0

0

0

545

196

144

-110

-455

0

0

0

0

0

A.* Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami

10 120

13 423

15 022

22 510

23 056

A.2. Změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu

-4 010

3 043

-2 154

-2 746

3 028

A.2.1. Změna stavu pohledávek z provozní činnosti

-4 582

1 505

268

-3 307

-1 427

561

1 419

-2 483

566

4 388

11

118

60

-6

67

6 110

16 465

12 867

19 763

26 083

A.3. Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků

-701

-435

-319

-256

-466

A.4. Přijaté úroky

156

239

175

365

921

618

3 567

2 704

1 103

5 825

0

0

0

0

0

A.1.5. Vyúčtované nákladové úroky A.1.6. Případné úpravy o ostatní nepeněžní operace

A.2.2. Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti A.2.3. Změna stavu zásob

A.** Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami

A.5. Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměrky daně za minulá období A.6. Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy

0

0

0

0

0

6 183

19 837

15 427

20 976

33 364

-14 953

-23 117

-19 295

-19 010

-21 895

B.2. Příjmy z prodeje stálých aktiv

4 021

168

203

429

528

B.3. Půjčky a úvěry spřízněným osobám

-687

-387

-307

-1 242

254

-11 619

-23 336

-19 399

-19 824

-21 114

0

0

0

43

469

0

6 233

3 064

2 944

12 586

C.2.1. Zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

0

0

0

0

0

C.2.2. Vyplacení podílu na vlastním kapitálu společníkům

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

C.2.4. Úhrada ztráty společníky

0

0

0

0

0

C.2.5. Přímé platby na vrub fondů

0

0

0

0

0

C.2.6. Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku

0

6 233

3 064

2 944

12 586

A.7. Přijaté dividendy a podíly na zisku A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti B.1. Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv

B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Peněžní toky z finančních činností C.1. Dopady změn dlouhodobých závazků C.2. Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

C.2.3. Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů

C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti F. Čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků R. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období Stav peněžních prostředků na počátku období

49

0

6 233

3 064

2 987

13 055

-5 436

2 733

-908

4 139

24 305

8 563

22 465

18 506

22 024

55 894

13 990

19 731

19 414

17 885

31 589