Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze
Bakalářská práce
2009
Michal Malý
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze
Michal Malý
IMPLEMENTACE A CUSTOMIZACE E-LEARNINGOVÉHO PORTÁLU MOODLE Bakalářská práce
2009
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Implementace a customizace e-learningového portálu Moodle zpracoval samostatně a použil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Praze dne 16. července 2009
Podpis……………………
Obsah Seznam obrázků a tabulek ................................................................................................ 6 Abstrakt ............................................................................................................................. 8 1
Úvod ......................................................................................................................... 9
2
Stanovení cíle, hypotézy a metodologie ................................................................ 10
3
2.1
Cíl ................................................................................................................... 10
2.2
Hypotéza ......................................................................................................... 10
2.3
Metodologie .................................................................................................... 10
Základní informace o E-learningu ......................................................................... 11 3.1
Historie e-learningu ........................................................................................ 11
3.2
Výhody e-learningu ........................................................................................ 11
3.2.1 Vzdělávání za podpory počítačů CBT ........................................................ 12 3.2.2 Vzdělávání prostřednictvím webu WBT..................................................... 13 3.2.3 Systém pro řízení výuky LMS ................................................................... 13 3.3
Standardy e-learningu ..................................................................................... 14
3.3.1 Standard SCORM ....................................................................................... 14 4
WEB 2.0 ................................................................................................................. 16
5
Řešení e-learningového portálu ............................................................................. 19 5.1
Možnosti řešení e-learningového portálu ....................................................... 19
5.1.1 Levné e-learningové řešení (WBT, CBT) ................................................... 19 5.1.2 E-learningové řešení s open source LMS ................................................... 19 5.1.3 E-learningové řešení s nákupem/pronájmem LMS ..................................... 19 5.1.4 E-learningová řešení na klíč........................................................................ 20 5.2
Reference na LMS Moodle............................................................................. 20
5.3
Představení Moodlu ........................................................................................ 23
5.3.1 Obecné informace o Moodlu ...................................................................... 23 4
5.3.2 Rysy Moodlu ............................................................................................... 23 5.3.3 Uživatelské role v Moodlu .......................................................................... 24 6
7
Vlastní implementace portálu Moodle ................................................................... 26 6.1
Softwarové požadavky ................................................................................... 27
6.2
Hardwarové požadavky .................................................................................. 27
6.3
Stažení sytému Moodle .................................................................................. 28
6.4
Instalace Moodle............................................................................................. 29
Nastavení a úpravy Moodlu ................................................................................... 38 7.1
Grafické téma a rozvržení stránek .................................................................. 38
7.1.1 Výběr grafického tématu ............................................................................. 38 7.1.2 Instalace grafického tématu ........................................................................ 38 7.1.3 Úprava grafického tématu ........................................................................... 39 7.2
Kategorizace ................................................................................................... 40
7.3
Import kurzů ................................................................................................... 42
7.4
Rozšiřující moduly ......................................................................................... 44
7.4.1 Modul Feedback (zpětná vazba, dotazník) ................................................. 45 7.4.2 Modul Attendance (docházka) .................................................................... 46 7.4.3 Modul The Thesis completion tool (sledování průběhu psaní akademické práce)............................................................................................................ 46 7.4.4 Modul Flash video ...................................................................................... 46 7.4.5 Modul Registration ..................................................................................... 46 8
Vlastní přínos práce ............................................................................................... 48
9
Závěr ...................................................................................................................... 49
10
Seznam použitých zkratek a termínů ..................................................................... 50
11
Seznam použité literatury....................................................................................... 51
5
Seznam obrázků a tabulek Obrázky Obrázek 1 – Vztah úrovní elektronického vzdělávání .................................................... 13 Obrázek 2 - Porovnání nárůstu uživatelů a nárůstu webového obsahu s přechodem na WEB 2.0.......................................................................................................................... 17 Obrázek 3 - Use-case diagram ........................................................................................ 25 Obrázek 4 - Vývojový diagram zavádění systému Moodle ............................................ 26 Obrázek 5 - Stránka s výběrem verzí Moodlu ke stažení [7].......................................... 29 Obrázek 6 - Spuštění instalačního skriptu ...................................................................... 30 Obrázek 7 - Volba jazyka instalace ................................................................................ 30 Obrázek 8 - Kontrola nastavení PHP .............................................................................. 30 Obrázek 9 - Nastavení webové adresy a datového adresáře ........................................... 31 Obrázek 10 - Nastavení připojení k databázi .................................................................. 31 Obrázek 11 - Kontrola programového prostředí serveru ................................................ 32 Obrázek 12 - Řešení problému s chybějícími knihovnami ............................................ 32 Obrázek 13 - Volba jazykového balíku pro Moodle....................................................... 33 Obrázek 14 - Vytvoření souboru config.php .................................................................. 33 Obrázek 15 - Potvrzení licenční smlouvy ....................................................................... 34 Obrázek 16 - Informace o instalované verzi Moodlu ..................................................... 34 Obrázek 17a + 17b - Nastavení databáze........................................................................ 34 Obrázek 18 - Nastavení administrátorského účtu ........................................................... 35 Obrázek 19 - Nastavení administrátorského účtu 2 ........................................................ 36 Obrázek 20 - Nastavení titulní stránky Moodlu.............................................................. 36 Obrázek 21 – Nastavení způsobu registrace ................................................................... 37 Obrázek 22 - Titulní stránka Moodlu po dokončení instalace ........................................ 37 Obrázek 23 - Vybrané grafické téma pro řešení Moodlu na VOŠIS .............................. 39
6
Obrázek 24 - Vzhled grafického tématu po customizaci pro VOŠIS ............................. 39 Obrázek 25 - Postup při vytváření kategorií ................................................................... 41 Obrázek 26 - Nástin kategorizace kurzů pro novou verzi Moodlu ................................. 41 Obrázek 27 - Cesta vedoucí k vytváření a obnovování záloh......................................... 42 Obrázek 28 - Výběr kurzu pro obnovu ........................................................................... 42 Obrázek 29 - Přehled informací o obnovovaném kurzu ................................................. 43 Obrázek 30 - Nastavení cesty pro obnovení kurzu ......................................................... 43 Obrázek 31 - Nastavení skupin a rolí v kurzu ................................................................ 44 Obrázek 32 - Průběh importace kurzu ............................................................................ 44
Tabulky Tabulka 1 - Rozdíly mezi webem 1.0 a webem 2.0 [2] .................................................. 17 Tabulka 2 - Pořadí první desítky ankety Top 100 tools for learning [10] ...................... 21 Tabulka 3 - Nejlepších 5 v kategorii Course authoring & management [10] ................. 21
7
Abstrakt Tato práce se zabývá řešením e-learningového portálu Moodle pro vyšší odbornou školu. Úvod práce osvětluje význam pojmu e-learning, jeho historii a související termíny jako CBT, WBT nebo LMS. Dále se v práci řeší, jaké jsou možnosti realizace e-learningového portálu. Na základě referencí ze zdrojů uvedených v práci je vybráno konkrétní řešení na míru potřeb konkrétní školy. Následuje popis postupu při implementaci a následné customizaci tohoto řešení. Popis zahrnuje instalaci, úpravy designu a kategorizace, výběr rozšiřujících modulů a ověření možnosti importu kurzů.
Abstract This thesis deals with the solution of an implementation of Moodle e-learning portal for a college. In the introduction of the work the meaning of e-learning, its history, advantages and related terms, e.g. CBT, WBT or LMS are enlighten. Further the work occupies by possibilities of realization of the e-learning portal. Based on references listed in this thesis a concrete solution is chosen made-to-measure the needs of concrete school. A description of implementation procedure and customization of this solution follows, involving installation, adjustment of design and categorization, selection of additional modules and verification of possibility of course-import.
8
1 Úvod Toto téma bakalářské práce jsem si vybral proto, že se domnívám, že e-learning je perspektivním způsobem vzdělávání a poskytuje řadu výhod. Zavádění e-learningových systémů ve výuce umožňuje zkvalitnit proces výuky tím, že studentům i učitelům umožňuje šetřit čas a zefektivnit práci z domova. Rád bych proto předložil možnosti zlepšení e-learningového systému na naší škole a zároveň bych chtěl, aby tato práce pomohla školám, které ještě nemají řešení e-learningového portálu jako pomoc při jeho volbě a realizaci. Ve své bakalářské práci se zabývám způsobem implementace e-learningového systému Moodle jehož předností je cena, jednoduchost ovládání, parametrizovatelnost atd. Systém lze snadno přizpůsobit a nastavit ho tak, aby učitelům i žákům ulehčoval práci a otevřel tak nové možnosti ve výuce. Při zavádění sytému jsem mapoval veškerou problematiku týkající se implementace systému a jeho konfigurace. Během práce jsem vytvořil soupis zajištění požadavků pro instalaci systému, problémů během instalace, popis při postupu a navrhování infrastruktury systému, zavedení kategorizace kurzů, přidávání nových modulů činností, úprav designu a dalších úprav. V práci bych rád předložil návrh k vylepšení stávající školního e-learningového systému Moodle a poskytnul souhrnné informace, které by posloužily menším školám jako postup při řešení obdobného problému. Domnívám se totiž, že obecně vyšší odborné školy, na které je má práce zaměřena, nedisponují časovým potenciálem pracovníků, kteří by tvořili vlastní řešení na míru. Proto využiji volně dostupného open source software Moodle a tento se pokusím nainstalovat a na ukázkové instalaci předložím konkrétní postup implementace.
9
2 Stanovení cíle, hypotézy a metodologie 2.1 Cíl Cílem mé bakalářské práce je popsat způsob implementace a provést vlastní ukázkové nastavení infrastruktury e-learningového portálu v prostředí Moodle.
2.2 Hypotéza Výsledkem práce by mělo být zmapování úspěšného zavedení e-learningového systému, popis možných úprav v kategorizacích, designu, přidávaní nových modulů činností atd.
2.3 Metodologie V první části práce se zabývám obecným uvedením do tématu e-learning, kde bych chtěl stručně pospat, co tento pojem dnes znamená a jak se do této dnešní formy vyvíjel Dále budu v práci řešit možnosti realizace e-learningu na školách a poté vybírat konkrétní e-learningového řešení. Po výběru způsobu řešení a konkrétního systému se nejdříve pokusím o zavedení na vlastní osobní počítač. Za pomoci odborné literatury a internetových příruček provedu instalaci a veškerou konfiguraci systému plánovanou i pro školu. Předpokládám nutnost instalace serveru tak, aby na něm běžel Apache, PHP a databáze MySQL. Poté co bude systém úspěšně zaveden a vypořádám se všemi možnými komplikacemi. Zdokumentuji kompletní postup včetně řešení vzniklých problémů. Tento postup se pak pokusím aplikovat na ukázkové řešení portálu VOŠIS, pro který navrhnu kategorizaci kurzů a nainstaluji přídavné moduly vhodné pro školy podobného typu.
10
3 Základní informace o E-learningu 3.1 Historie e-learningu E-learning je relativně nový trend ve vzdělávání. Tento pojem vznikl teprve v roce 1999 a dodnes nemá ustálenou definici. V současné době je mnoho definic e-learningu a další ještě vznikají nahlížením na tento pojem z více úhlů nebo spojováním s dalšími pojmy. Definice se také mění tak, jak se rozšiřují možnosti informačních technologií a tím i možnosti e-learningu. Za všechny definice bych uvedl alespoň tři. E-learning chápeme jako multimediální podporu vzdělávacího procesu s použitím moderních informačních a komunikačních technologií, které je zpravidla realizováno prostřednictvím počítačových sítí. Jeho základním úkolem je v čase i prostoru svobodný a neomezený přístup ke vzdělávání.[15] E-learning lze chápat jako multimediální podporu vzdělávacího procesu využívající
moderní
informační
a
komunikační
technologie
pro
zkvalitnění
vzdělávání.[7] E-learning zahrnuje všechny formy výuky, které využívají jakýchkoli digitálních médií pro šíření studijních materiálů, výuku, učení a komunikaci mezi zúčastněnými stranami. [4] Jako tyto tři definice i naprostá většina ostatních se shoduje v tom, že e-learning představuje hlavně využívání informačních technologií k podpoře a zefektivnění výuky.
3.2 Výhody e-learningu E-learning je v současné době využíván ve stále větší míře hlavně kvůli velkému množství výhod, které nabízí. Za největší výhody e-learningu považuji následující [38]: •
Snížení časových nákladů. Není třeba nikam dojíždět a celý studijní plán lze přizpůsobit časovým možnostem studujícího
•
Výhodou jsou i finanční úspory, které se vytváří díky snížení nákladů na cestování případně i ubytování
•
Zrychlení procesu učení – při učení je možné zaměřit se na jednu určitou oblast a nezdržovat se tak učivem, které není potřebné nebo je s ním studující již obeznámen
11
•
Časová flexibilita, kdy jsou studijní materiály dostupné 24 hodin denně, umožňuje studujícímu normálně pracovat, a tak není nucen si hledat zástupce nebo vybírat volno
•
Umožnění testování dosažených znalostí jejich okamžité objektivní měření a srovnání díky statistikám a protokolům
•
Zvýšení počítačové gramotnosti - tato progresivní metoda výuky, která využívá moderní technologie a intuitivní uživatelské prostředí, pomáhá získat zkušenosti při osvojit dovednosti při práci s počítačem
•
V e-learningových systémech funguje téměř okamžitá zpětná vazba díky které je možné studijní prostředí rychle upravovat podle aktuálních potřeb a požadavků studujících i vyučujících
•
Elektronická forma studijních materiálů, které mohou být okamžitě dostupné a aktualizované prostřednictvím internetu, zjednodušuje jejich distribuci. Odpadá také proces tištění učebnic a jejich prodeje.
•
Výhodou e-learningu je také jeho multimedialita. Neomezuje se jen text, ale používá grafy, obrázky, animace a zvuk, čímž rozšiřuje a zefektivňuje možnosti výuky
•
Rovné možnosti pro všechny studující, všichni mají stejné podmínky Historie e-learningu sice sahá až do šedesátých let dvacátého století, kdy vznikaly první
sálové počítače. Jeho širší využití v praxi bylo ale umožněno až v devadesátých letech rozvojem a rozšiřováním informačních technologií, protože e-learning je s informačními technologiemi úzce spjat.
3.2.1 Vzdělávání za podpory počítačů CBT Prvním vývojovým stupněm e-learningu bylo vzdělávání na počítači neboli Computerbased training (CBT). Za CBT je obecně považován kurz nebo studijní matriál, který je sám o sobě funkční a spustitelný na počítači, aniž by vyžadoval připojení k internetu nebo nějaké lokální sítě. Zpravidla bývá distribuován na datovém médiu, jako je DVD, CD nebo dříve disketa. Přesto, že tato forma výuky neumožňuje přístup na internet a okamžité sdílení informací a zpětnou vazbu, je její nespornou výhodou již výše zmíněné využívání multimédií. Při výuce prostřednictvím CBT jsou běžně využívány obrázky, animace, audio a video záznamy a studijní materiály v hypertextovém formátu. [19][29]
12
3.2.2 Vzdělávání prostřednictvím webu WBT Díky rozvoji internetu se na základě CBT vyvinul další stupeň e-learningu a sice WBT (web based training). Tato forma vzdělávání vyžaduje připojení k internetu, jelikož výuka se realizuje prostřednictvím webových stránek. Otevírá nové možnosti komunikace mezi studenty a vyučujícími. Umožňuje lepší organizaci výuky a okamžitou reakci na vzniklé potřeby a požadavky vznikající během studia. Další výhodou je možnost aktualizace studijních materiálů prostřednictvím internetu. [19][29]
3.2.3 Systém pro řízení výuky LMS V současné době je na školách e-learning chápán především jako využívání LMS/CMS systémů. Tyto výukové systémy se vyvinuly jako další stupeň e-learningu s příchodem webu 2.0. LMS je komplexní systém, nabízející rozmanitě nastavitelná rozhraní pro tvorbu, správu a prezentaci elektronických kurzů a podporu komunikace mezi jednotlivými uživateli systému. [34] Díky široké funkcionalitě jsou LMS systémy jsou v současné době asi nejužitečnějším e-learnigovým nástrojem. Umožňují nejen distribuci studijních materiálů a komunikaci účastníků výuky, ale nabízejí také širokou paletu funkcí, které výuky doplňují. Systémy se dají průběžně rozšiřovat a zajistit tak požadované funkce přesně na míru požadovanou jejich uživateli. Jejich uplatnění lze nalézt nejen ve školství ale i v podnikatelské sféře a vlastně všude, kde se dá uplatnit nějaký způsob školení nebo jiný způsob efektivního sdílení informací.
Obrázek 1 – Vztah úrovní elektronického vzdělávání
13
3.3 Standardy e-learningu V oblasti e-learningu vzniká velké množství nejrůznějších forem studijních materiálů. Navíc jsou tyto materiály vytvářeny v různých prostředích nebo systémech. Tato situace vyžaduje vytvořit určitá pravidla a normy, podle jakých se bude obsah e-learningových materiálů vytvářet. Za tímto účelem vznikají standardy, které mají za úkol tyto pravidla sjednotit a vytvořit z nich obecně dodržované normy. Tyto standardy se pak stávají klíčovým faktorem při posuzování interoperability mezi jednotlivými poskytovateli vzdělávacího obsahu a výukových systémů. V e-learningu je ustáleno několik standardů např. AICC, IMS, IEEE a Ariadne. Váha těchto standardů je natolik velká, že je respektují i velké společnosti jako např. Microsoft, které mají většinou vlastní řešení, které nemusí být vždy slučitelné s ostatními. V současné době nabývá na důležitosti referenční model SCORM. ze kterého se stal velmi významný standard při posuzování kompatibility a interoperability v e-learningu. [32][36]
3.3.1 Standard SCORM SCORM neboli Sharable Content Object Reference Model je referenční model sdíleného obsahu v e-learningu. Tento standard vytvořila americká vládní organizace ADL (Advanced Distributed Learning Initiative) za účelem propojení vládních vzdělávacích programů. Jde o soubor norem, který zahrnuje i principy již výše zmíněných norem jako AICC, IMC, IEEE. Jeho hlavním úkolem zajistit distribuci vzdělávacího obsahu prostřednictvím webového prostředí na různých platformách. To je zajištěno vytvářením sdílitelných obsahových objektů (SCO – Shareable Content Object), které je možno používat na všech produktech a platformách, které standard SCORM dodržují. [32][36] Standard SCORM je podle [36] postaven na následujících principech: 1. Přístupnost (Accessibility) Schopnost nalézt a zpřístupnit komponenty vzdělávání (vzdělávací objekty, kurzy, moduly apod.) ze vzdálených míst a dodat je na množství dalších lokací (tam, kde je např. internet). 2. Přizpůsobivost (Adaptability) Schopnost upravovat komponenty individuálním a organizačním potřebám.
14
3. Dostupnost (Affordability) Schopnost zvyšovat efektivitu a produktivitu vzdělávání snížením času a výdajů spojených s dodávkou vzdělávacích obsahů (cenově dostupné vzdělávání). 4. Trvalost (Durability) Schopnost snášet technologický rozvoj a změny bez nutnosti drahého redesignu, rekonfigurace nebo opětovného programování. 5. Interoperabilita (Interoperalibity) Schopnost přebírat vzdělávací komponenty vyvinuté v různých oblastech a používat je opětovně i na jiných platformách (například interoperabilita mezi různými LMS či WBT) 6. Znovupoužitelnost (Reusability) Flexibilita pro začleňování vzdělávacích komponentů v jiných aplikacích a kontextech. SCORM je objektovým standardem, SCORM objektů lze využívat v různých uživatelských prostředích bez ztráty specifických vlastností. Standard SCORM se vyvíjí ruku v ruce s vývojem internetu a v současné době je na světě jeho již čtvrtá verze SCORM 2004. Tento standard má před sebou velkou budoucnost a to hlavně díky stále většímu využívání e-learningu a mnoha výhodám, které standard přináší. Jako hlavní výhody na základě informací ze zdrojů [36] a [17] bych uvedl následující: •
SCORM do sebe integruje zásady všech nejdůležitějších standardů, které se dosud v e-learningu používají, čímž zvyšuje svou efektivitu.
•
Díky této efektivitě umožňuje snížit náklady na řešení e-learningu.
•
Využíváním API Interface, což je otevřené rozhraní pro programování aplikací SCORM snižuje závislost na autorských nástrojích a technologiích.
•
SCORM umožňuje sdílení obsahu mezi různými systémy. Vzdělávací objekty vytvořené pod tímto standardem lze použít pod jakýmkoliv systémem, který tento standard uznává.
•
Variabilita SCORM vytvářet modulární kurzy, jejichž jednotlivé moduly se dají díky přenositelnosti znovupoužít, kde je potřeba.
•
Při výběru LMS se dá kompatibilita se standardem SCORM prokazovat certifikátem, což velmi usnadňuje výběr LMS.
15
4 WEB 2.0 Jak jsem již uvedl výše vznik LMS systémů je úzce spjat s příchodem webu. Pojem WEB 2.0 přitom neoznačuje novou verzi nebo rozhraní, ale prostě jen nový trend v chápání webového obsahu. Tento termín se používá od roku 2004, kdy Tim O'Reilly a zástupci Medialive International jednali o názvu konference a název Web 2.0 jim přisel jako vhodná metafora pro „druhý dech“ internetu, který přišel po velkém krachu množství internetových projektů po roce 2000. Obecně se nedá WEB 2.0 definovat, ale pokud shrneme jeho obecně udávané charakteristiky [40][43][2], dostaneme tyto základní rysy. •
Webové stránky označované WEB 2.0 již nejsou jen izolované informace tvořené téměř výhradně jejich vlastníkem, ale na obsahu stránek se podílejí i jejich návštěvníci. Distribuce webového obsahu je dostupná nejširší veřejnosti.
•
Další změna oproti webu 1.0 je schopnost webových stránek přebírat funkcionalitu desktopových aplikací, což umožňuje například přehrávání videí nebo poslech rádia.
•
Dalším rysem je vytváření komunitního prostředí. WEB 2.0 má tendenci sdružovat uživatele a zjednodušovat jim komunikaci prostřednictvím fór, chatů a instant messengerů. Komunita uživatelů se poté určitým způsobem podílí na vývoji daného webu.
•
WEB 2.0 disponuje více organizovaným a roztříděným obsah s propracovanější hyperlinkovou strukturou. Nejlepším příkladem tohoto rysu je wikipedie, která umožňuje procházet hypertextové články s nejrůznějšími mezi sebou souvisejícími pojmy. Porovnání znaků webu 1.0 a 2.0 je dobře zřetelné z následující tabulky prezentované na
debatě o fenoménu WEB 2.0 pořádané Sdružením pro internetovou reklamu dne 24. dubna 2007.
16
Tabulka 1 - Rozdíly mezi webem 1.0 a webem 2.0 [2]
Rozdíly mezi webem 1.0 a webem 2.0 WEB 1.0 OBSAH
Obsah webu je vytvářen převážně jeho vlastníkem
WEB 2.0 Návštěvníci se aktivně podílejí na tvorbě obsahu – vlastník je v roli moderátora
Interakce vytváří nároky na vlastníka, proto je jen v nezbytné míře
Interakce je vítána, má formu diskusí, chatu, propojení s messengery, sociálních profilů
Odpovídá možnostem vlastníka
Web je živý organizmus – tvůrců obsahu mohou být miliony
KOMUNITA
Neexistuje, návštěvník je pasivní příjemce informací bez interakce
Návštěvník je současně ten „o kom web píše“, jednotlivec je součástí rozsáhlé komunity
PERSONALIZACE
Weby neumožňují implicitní personalizaci
INTERAKCE
AKTUALIZACE
Umožňují vytvářet a využívat sociální profily čtenářů
S příchodem webu 2.0 přišel taky masivní nárůst uživatelů, který byl ještě umocněn právě schopností vytvářet komunitní prostředí a možností dát uživatelům moc podílet se na tvorbě a vývoji webů.
Obrázek 2 - Porovnání nárůstu uživatelů a nárůstu webového obsahu s přechodem na WEB 2.0 [2]
17
Jako WEB 2.0 se v současné době označuje množství internetových projektů a za všechny bych jmenoval alespoň několik příkladů – jsou jimi například servery wikipedia, youtube, myspace, last.fm, facebook nebo veškeré produkty google.com. Pod tento termín ale spadají i LMS systémy, které svým přístupem k vytváření, sdílení a správě informací pomocí webového rozhraní také naplňují charakteristiku webu 2.0.
18
5 Řešení e-learningového portálu 5.1 Možnosti řešení e-learningového portálu E-learning je již dnes poměrně dostupným vzdělávacím řešením, které využívají malé i velké instituce včetně škol všech úrovní. Cena e-learningového řešení se odvíjí od toho kolik je instituce ochotna investovat. Při vytváření e-learningového portálu, je třeba začít výběrem způsobu, jakým chceme portál řešit. Obecně jsou na výběr 4 základní možnosti [16]:
5.1.1 Levné e-learningové řešení (WBT, CBT) Toto řešení založené na metodě WBT nebo CBT je nejjednodušším a zároveň nejlevnějším e-learningovým řešením. Většinou má podobu jednoduchého programu nebo stránky, kde je umístěn vzdělávací obsah podle nějakého plánu, podle kterého by ho měl student nastudovat. Řešení touto metodou se obvykle distribuuje na nějakém datovém médiu typu CD nebo DVD.
Nespornou výhodou tohoto řešení je cena, která začíná cca na
15 000 Kč. Nevýhodou na druhou stranu je, že takovéto řešení je většinou pevně dané a nedá se dále upravovat. Vzhledem k tomu, že oproti LMS nejde o řízený e-learning, ale pouze o distribuci informací, tak není možné sledovat činnost studentů, hodnotit studenty a sledovat průběh vzdělávacího procesu.
5.1.2 E-learningové řešení s open source LMS Následující 2 varianty počítají s využitím jednoho z mnoha v současnosti dostupných LMS systému. LMS systémy využívají řízený e-learning a nabízejí širokou škálu funkcí jak pro studenty, tak pro vyučující umožňují také monitorovat průběh jednotlivých kurzů, hodnocení studentů nebo vytváření nejrůznějších statistik. V této možnosti se uvažuje využití open source LMS. Open source LMS jsou nabízeny zdarma, takže jediné náklady spojené s jejich využitím jsou náklady na mzdu nějakého programátora či správce, který se stará o jejich zavedení a chod. Nevýhodou zde může být chybějící záruka funkčnosti.
5.1.3 E-learningové řešení s nákupem/pronájmem LMS Druhou možností je výběr některého z komerčních systémů. Tyto LMS jsou již hotové softwarové produkty, které distributor jen přizpůsobí potřebám objednatele. Výhodou zde je, že firmy nabízejí podporu k těmto produktům a případně i rozšíření podle potřeb. Tyto výhody jsou ovšem podmíněny vyšší cenou, kterou je třeba vynaložit jak na koupi licencí, tak na náklady spojené s podporou výrobou vzdělávacího obsahu. Cena komerčních LMS začíná 19
přibližně na 60 000 Kč. Jejich kvalita se různí, ale před výběrem je ve většině případů možné systémy vyzkoušet v demoverzi.
5.1.4 E-learningová řešení na klíč Poslední možností je zakoupení řešení komplet LMS systému a vzdělávacího obsahu na klíč. Firma nabízející takovou službu vytvoří LMS přesně na míru potřebám zákazníka. Toto řešení je nejnákladnější a jeho cena může jít a do milionových cifer. Tato možnost se díky vysokým nákladů, ale i vysoké funkcionalitě hodí spíše pro velké organizace. Z uvedených možností jsem pro řešení e-learningového portálu na VOŠIS zvolil řešení postavené na open source LMS. Pro tuto variantu jsem se rozhodl, hlavně kvůli nízkým nákladům faktu, že má škola s touto variantou již zkušenosti. Při výběru LMS pak padla volba na Moodle jehož starší verze zabezpečovala e-learningové řešení až do současné doby. Na trhu je dostupných mnoho LMS systémů a to jak komerčních, tak open source. Pro volbu Moodlu svědčilo to, že je asi nejrozšířenějším a nejuznávanějším open source LMS, který využívají i přední české vysoké školy jako Univerzita Karlova, Vysoká škola ekonomická nebo Česká zemědělská univerzita. Dalším pozitivem bylo, že ve srovnávacích analýzách a referenčních článcích obstál Moodle vždy jako konkurenceschopný předním komerčním produktům. V následující části bych proto rád uvedl některé reference, které mě o volbě Moodlu přesvědčily.
5.2 Reference na LMS Moodle Například Václav Friedrich se ve svém článku „Moodle je jedničkou mezi LMS/CMS“ z ledna 2009 [10] zabývá výsledky ankety „Žebříček žebříčků“ (List of the Lists), kterou v listopadu 2008 vyhlásila prestižní americká marketingová agentura TODDAND, a kde Moodle zaznamenal velmi dobrá umístění. Na prvním místě tohoto žebříčku se umístila anketa Top 100 tools for learning. Tato anketa je shrnutím názoru cca 250 specialistů na pedagogiku a technologie z celého světa. Českou republiku zastupuje Jan Wagner šéfredaktor webu Česká škola (Computer Press). Tito odborníci navrhují žebříček 10 nejlepších vzdělávacích programů a technologií. Z výsledků se poté sestavil žebříček absolutního pořadí poté žebříček roztříděný podle kategorií a nakonec žebříček TOP 25 – nejlepší nekomerční SW v každé kategorii. V této anketě se Moodle v absolutním pořadí Top 100 tools for learning umístil na 9. místě mezi následujícími nástroji:
20
Tabulka 2 - Pořadí první desítky ankety Top 100 tools for learning [10]
Top 100 tools for learning – Pořadí první desítky 1.
Delicious – sociální kontaktní síť
2.
Firefox – www prohlížeč
3.
Google Reader – čtečka RSS zpráv
4.
Skype – internetová telefonie
5.
Word Press – osobní web, blog
6.
Google Search – vyhledávací server
7.
Google Docs – webová kancelář
8.
MS Power Point – prezentační program
9.
MOODLE – LMS / CMS
10.
Blogger – blog
Zde je nutné podotknout, že v tomto případě jde o relativně nesourodý vzorek nástrojů. I tak ale fakt že mezi tak moodle zařadil do první desítky v tak širokém spektru nástrojů, svědčí o velké popularitě Moodlu. Mnohem relevantnější referenci jsem získal z výsledků v rámci kategorie Course authoring & management, kde Moodle umístil na prvním místě mezi následujícími nástroji: Tabulka 3 - Nejlepších 5 v kategorii Course authoring & management [10]
Nejlepších 5 v kategorii Course authoring & management 1.
MOODLE – LMS / CMS
2.
Articulate – editor prezentací a testů
3.
eXe – editor SCORM / Moodle kurzů
4.
Course Lab – editor LMS kurzů
5.
Adobe Presenter – editor prezentací
V této kategorii byly ve výběru hodnotitelů evidovány ještě komerční systémy Blackboard a Drupal, ale nevešly se ani do první stovky. Z tohoto pořadí se dá vyvozovat minimálně to, že mezi odborníky se Moodle řadí mezi nejuznávanější LMS systémy.
21
V tomto článku jsem našel ještě jednu zajímavou referenci odkazující na Moodle. Jedním z top 100 žebříčků byl žebříček 100 Greatest Articles 2008 vydávaný stejně jako předchozí britskou agenturou Centre for Learning & Performance Technologies (C4LPT). V žebříčku se uvádějí nejzajímavější články, prezentace a diskusní příspěvky z oblasti vzdělávacích technologií. Zde se v top 100 umístilo 6 článku zabývajících se Moodlem. Nejzajímavějším je asi článek „Moving to Moodle“ [11], ve kterém Tracy Ining Chao popisuje přechod kanadské univerzity z komerčního LMS systému na LMS Moodle s odstupem dvou let. V závěru článku je nastolena otázka: „Stálo za to, přejít na Moodle“, po které následuje jednoznačná odpověď, že ano. Moodle se ukázal být jednoznačně lepším systémem než předchozí komerční LMS a přechod pomohl univerzitě rozvinout její online výuku. Stejně pozitivně se o moodlu zmiňuje Václav Friedrich v závěru článku, ze kterého jsem v této části čerpal a shrnuje je ho v následujícím odstavci. „Moodle je fenomén, který v oblasti software nemá obdoby. Nekomerční software, vyvíjený původně pouze komunitou nadšenců, se stal tržním standardem a ve své kategorii jednoznačně vytlačuje jakoukoliv, tedy i komerční konkurenci.“ [10] Pro Moodle se vyznívá pozitivně i výsledek srovnání s komerčním LMS Blackboard v článku „A Comparison of Satisfaction with Online Teaching and Learning Tools“ [28]. Toto srovnání provedly v roce 2005 profesorky Kathy D. Munoz a Joan Van Duzer na Humboldtské státní univerzitě. Ve srovnání se zaměřily hlavně spojenost studentů při práci s výše uvedenými LMS systémy. Studenti zde byli dotazování na míru spokojenosti při práci se systémy a mnoha různých hledisek, přičemž v závěrečném dotazu na uvedení preference jednoho ze systémů se 42.9% vyjádřilo, že nemá mezi systémy preferenci, 35.7% preferovalo Moodle a 21.4% Blackboard. Zde se dá říct, že preference nejsou moc jednoznačné, ale i tak JE jasně vidět že open source LMS Moodle, dostupný zdarma je více než konkurence schopný komerčnímu LMS, za který až do roku 2001, kdy přešla na Moodle, univerzita platila cca 8600 dolarů ročně. Posledním a relativně významným důvodem výběru Moodle byl fakt, že toto řešení e-learningové výuky již na škole funguje. Nabízí se tak možnost použít již hotové kurzy ze stávající verze Moodlu. Navíc odpadá nutnost seznamovat se a učit se s novým systémem, což považuji za velkou výhodu. Cílem mojí práce je instalací nové verze, a rozšířením funkčnosti toto řešení zefektivnit. Další přizpůsobení jako volba skinu a celková úprava interface Moodlu
22
by pak měla přispět lepší reprezentativnosti pomoci Moodlu integrovat se do webové prezentace školy.
5.3 Představení Moodlu Poté co jsem na základě výše uvedených referencí jako nejvhodnější LMS systém pro VOŠIS vybral Moodle, bych následující části krátce představil a uvedl jeho silné stránky.
5.3.1 Obecné informace o Moodlu Moodle je open source LMS systém. Tento systém umožňuje vytváření, distribuci a správu e-learningových kurzů na internetu. Název Moodle pochází z anglického akronymu Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment, což v překladu znamená Modulární objektově orientované dynamické výukové prostředí. „Lze ho také považovat za sloveso, které popisuje proces líného bloumání od jednoho k druhému, dělání věcí podle svého, hravost, která často vede k pochopení problému a podporuje tvořivost. V tomto smyslu se vztahuje jak k samotnému zrodu Moodlu, tak k přístupu studenta či učitele k výuce v on-line kurzech.“ [26] Autorem Moodlu je Martin Dougiamas, který jeho vývoj řídí dodnes. Na vývoji Moodlu pracuje Martin Dougiamas už od roku 1999, ale první verzi Moodle 1.0 zveřejnil až 20. srpna roku 2002. Od té doby se pravidelně objevují nové verze, které jsou neustále rozšiřované a vylepšované díky open source kódu. Tento kód umožňuje jakékoliv úpravy a Moodle tak lze různými doplňky a úpravami kódu přizpůsobit jakýmkoliv požadavkům. Na vývoji Moodlu se od počátku podílí rozsáhlá komunita vývojářů, kteří na něm nejdříve pracovali bez nároku na honorář. Tento vývoj byl ovšem v poslední době výrazně urychlen investicemi komerčních společností, jejichž peníze proces vývoje Moodlu pozvedli na profesionální úroveň.
5.3.2 Rysy Moodlu Velkou výhodou Moodlu je, že celý tento softwarový balík lze po všech stránkách přizpůsobit požadavkům organizace pro, kterou je zaváděn. Přizpůsobit Moodle lze jak po grafické stránce, tak po stránce funkční. Díky respektování mnoha standardu zaručuje Moodle vysokou interoperabilitu s různými externími technologiemi například se SCORM, RSS nebo XML, čímž se potenciál toho systému značně rozšiřuje. Základní verze Moodlu disponuje několika moduly, které umožňují do online kurzu vkládat studijní materiály v nejrůznějších formátech, diskusní fóra, testy, slovníky, ankety a 23
další. Pokud je ale potřeba funkčnost rozšířit, je možné si vybrat některé z množství nezávisle vyvíjených modulů, které jsou dostupné na oficiálních stránkách Moodle.org. Tyto stránky zároveň tvoří informační základnu pro Moodle a jsou jeho důležitou součástí. Kromě přídavných modulů se zde nachází grafické témata umožňující kompletní změnu vzhledu Moodlu, dále oficiální dokumentace dostupná v několika jazycích včetně češtiny, komunitní fóra uživatelů a vývojářů, odkazy na další informační zdroje týkající se Moodlu a e-learningu a nakonec tu lze stáhnout nejrůznější verze Moodlu a veškerý podpůrný software, který se s Moodlem běžně používá.
5.3.3 Uživatelské role v Moodlu Do LMS systému přistupují uživatelé v rolích, z nichž každá poskytuje jinou funkcionalitu. V Moodlu jsou definovány tři základní role a to administrátor, učitel a student. Mezi těmito rolemi jsou vytvářeny vztahy, od kterých se odvíjí jejich práce v systému. •
Administrátor má na starost nastavení systému a správu jeho bezproblémového chodu. Nastavení zahrnuje volbu jazyka, rozvržení panelů a funkcí a nastavení vzhledu volbou a případnou úpravou skinu moodlu. Jako správce systému má administrátor možnost spravovat uživatelské účty a taktéž spravovat veškeré kurzy. Dále by měl dohlížet na zajištění potřebné funkcionality prostřednictvím přídavných modulů a včasné aktualizaci systému na vyšší verze.
•
Role učitele zahrnuje vytváření a správu kurzů. V kurzech potom vytvářením studijních materiálů, testů a hodnocení provází učitele studenty výukou. Učitelé mají ještě možnost spravovat účty studentů v jednotlivých kurzech, které vytvořili.
•
Studenti si vytvoří uživatelský účet a následně se mohou přihlásit do kurzů. V kurzech pak studují připravené materiály od učitelů a plní úkoly v různých formách, např. píší testy, odevzdávají průběžné úkoly apod. V závěru kurz si pak mohou prohlédnout svoje hodnocení
24
Všechny role mezi sebou mohou komunikovat prostřednictvím fóra nebo soukromých zpráv, které Moodle zajišťuje. Následující obrázek by měl nastínit, jaké funkce poskytuje Moodle jednotlivým uživatelům a jak celý systém funguje. Zápis do kurzů
Student
Práce v kurzech
Vytvoření už. úč tu
Plnění podmínek kurzů
Hodnocení žáků Uč itel Správa kurzů
Tvorba kurzů
Správa systému
Správa uživatelů
Správce
Nastavení systému
Nastavení interface
Nastavení modulů
Obrázek 3 - Use-case diagram
25
6 Vlastní implementace portálu Moodle Vybraný LMS Moodle budu implementovat podle níže uvedeného vývojového diagramu (viz obrázek 4), který se dá uplatnit i jako obecný postup procesu zavádění systému Moodle. Počátek procesu zavádění LMS Moodle Analýza stavu HW a SW na základě požadavků LMS Moodle
Splňuje cíl SW požadavky? Ukončení procesu zavádění LMS Moodle
Vytvořit rešerši přídavných modulů vhodných pro skupinu využívající konkrétní instalaci Moodlu a jejich následné implementování
ANO
Splňuje cíl HW požadavky?
ANO
Znovu vytvořit kurzy ze starší verze
Importovat vyžádané kurzy ze starší verze
Lze importovat? NE
NE
Zajistit HW požadavky koupí a instalací HW vybavení
Stáhnout aktuální verzi LMS Moodle
Následování pokynů instalace
Ověřit možnost importu kurzů ze starší verze ANO
Zajistit SW požadavky instalací vybraného SW balíku
Záhájení instalace Moodlu spustěním instalačního skriptu
ANO
NE
NE
Vyskytl se problém? Je tato instalace upgrade starší verze Moodle?
NE
ANO Konzultovat problém s oficiální dokumentací a dalšími materiály k LMS Moodle ANO
Navržení kategorizace kurzů a její implementace do Moodlu
Přizpůsobení grafického tématu a customizace rozvržení panelů hlavní stránky Moodle
Obrázek 4 - Vývojový diagram zavádění systému Moodle
26
Problém vyřešen? NE Konzultace s odborníkem
6.1 Softwarové požadavky Před samotnou instalací bylo potřeba zajistit veškeré požadavky systému Moodle. Moodle je vyvíjen převážně v Linuxu pomocí PHP, Apache a MySQL. Bylo proto nutné tyto služby zajistit a vytvořit tak platformu pro funkční webový server. Způsob řešení těchto služeb je závislý na operačních systémech. Tyto služby pak většinou dokáže zajistit jeden softwarový balík, jehož instalace veškeré funkce webového serveru zajistí. Tyto balíky lze bez problémů zprovoznit na všech systémech. Uvažovat budu hlavně systém Windows, jelikož je na školách nejčastěji používán. •
Pro operační systém Windows je v instalačních průvodcích nejčastěji doporučován softwarový balík XAMPP [1] a v oficiální rukověti je pak jako alternativa uveden balík EasyPHP [5]. Je ale možné si vybrat i z několika konkurenčních produktů jako například WampServer [39] nebo VertigoServ [37], které jsou na fórech a diskuzích také často skloňovány a jsou na ně psané vesměs pozitivní reference.
•
Pro jiné operační systémy než Windows jsou pak dostupné balíky přímo pro konkrétní OS například Red Hat pro Linux [33] nebo MAMP pro Mac OS [21]. Mimo tento software na míru lze ale často použít i některý z výše zmiňovaného pro Windows, protože se tyto produkty často nabízejí ve verzích pro více OS. Já jsem hledal řešení pro OS Windows a nakonec jsem zvolil instalaci softwarového
balíku XAMMP, který všechny výše uvedené služby bez problémů zajišťuje, je doporučován v oficiální dokumentaci Moodlu a navíc je již používán na síti VOŠIS. V případě volby kteréhokoliv jiného balíku zajišťujícího chod serveru by mělo vše probíhat bez problémů a volba tak závisí hlavně na preferencích správce, který bude chod severu zajišťovat.
6.2 Hardwarové požadavky Jakmile se nainstaluje veškerý software nutný pro chod webového serveru, přejde se ke kontrole hardwarových požadavků. Moodle pro svou instalaci potřebuje minimálně 160MB volného místa na disku. Dále je ovšem nutné počítat s dalším prostorem nutným pro ukládání učebních materiálů. Pro běh Moodlu je dále požadováno minimálně 256MB RAM (doporučeno je 1GB) a platí obecné pravidlo, že za každých 50 uživatelů by mělo být pro Moodle k dispozici 1GB RAM.
27
6.3 Stažení sytému Moodle Poté co jsem zajistil SW a HW požadavky jsem přešel ke stažení instalačního balíku systému Moodle. První krokem bylo stažení instalačního balíku pro Moodle, který je dostupný na stránce Moodle.org. Zde bylo třeba vybrat menu downloads v něm potom sekci Standard Moodle Packages. Zde bylo možné vybrat ke stažení některou z aktuálních nebo starších verzí. K datu 22. 4. 09 zde bylo dostupných 7 verzí Moodlu konkrétně tyto: •
Moodle 1.9.4+ – nejaktuálnější verze doporučovaná jako ideální pro nový server, která je každý týden aktualizovaná novým patchem opravujícím chyby v kódu
•
Moodle 1.9.4 – aktuální verze ochuzená pouze o pravidelné týdenní aktualizace
•
Moodle 1.8.8+ – poslední stabilní verze vycházející z verze 1.8 opět s pravidelnou týdenní opravou nalezených bugů. Tato verze je vhodná pro upgrade serveru, pokud není potřeba výkon a funkce novější verze 1.9.
•
Moodle 1.8.8 – stejně jako v případě první dvojice se i tato verze od 1.8.8+ liší absencí aktualizací
•
Moodle 1.7.7 – Poslední stabilní release verze 1.7, tato verze se řadí mezi starší a je doporučován upgrade
•
Moodle 1.6.9 – Poslední stabilní release verze 1.6, tato verze se řadí mezi starší a je doporučován upgrade
•
Moodle 2.0 – Zatím nestabilní release 2. verze Moodlu, určený hlavně testerům a vývojářů, kteří se chtějí podílet na vývoji a odstraňování chyb Pro řešení e-learningového portálu na VOŠIS jsem uvažoval první dvě možnosti
(viz obrázek 5 - stránka s výběrem verzí moodlu ke stažení [26]). Nakonec jsem vybral verzi Moodle 1.9.4+, která díky aktualizacím poskytuje poněkud vyšší záruku bezchybného provozu.
28
Obrázek 5 - Stránka s výběrem verzí Moodlu ke stažení [26]
Po stažení bylo potřeba rozbalit zip archív a překopírovat buď celý adresář Moodle do adresáře s webovými dokumenty (v mém případě htdocs), čímž jsou pak stránky viditelné na adrese http://jmenoserveru/Moodle nebo se zkopírovat celý obsah přímo do hlavního webového adresáře, čímž jsou pak stránky viditelné na adrese http://jmenoserveru. Zvolil jsem zkopírování do adresáře htdocs. Htdocs je adresář který používá webový server (zde Apache) jako zdroj dat, která se mají zobrazovat na dané webové doméně.
6.4 Instalace Moodle Poté jsem již mohl začít s instalací, jejímž prvním krokem je spuštění instalačního skriptu. Ten se spouští přímo z webového prohlížeče buď zadáním URL právě nakopírovaného adresáře Moodle (tzn. adresa-web-serveru/Moodle) nebo se v prohlížeči spustí
přímo
instalační
skript
opět
pomocí
URL
(tentokrát
serveru/Moodle/install) (viz Obrázek 6 - Spuštění instalačního skriptu.
29
ale
adresa-web-
Obrázek 6 - Spuštění instalačního skriptu
Po spuštění se instalační skript pokusí uložit cookie session, proto je třeba mít v prohlížeči cookies povoleny. Pokud vše proběhne bez problémů, zobrazí se první z několika obrazovek, které uživatele provedou instalací, zjistí konfiguraci a vytvoří konfigurační soubor config.php. V první obrazovce jsem provedl volbu jazyka pro instalaci (viz Obrázek 7 - Volba jazyka instalace).
Obrázek 7 - Volba jazyka instalace
Dostupná byla relativně velká škála jazyků včetně češtiny. Je vhodné zvolit češtinu, aby nedošlo k nedorozumění při čtení instrukcí instalace. Stiskem tlačítka „další“ se přešlo na další obrazovku. Zde proběhla kontrola nastavení PHP (viz Obrázek 8 - Kontrola nastavení PHP. Díky nainstalovanému balíku XAMMP vše pracovalo bez problémů.
Obrázek 8 - Kontrola nastavení PHP
Po vyhovění všem požadavkům v testu jsem přešel na další obrazovku. Zde jsem vyplnil úplnou webovou adresu moodlu a dále plnou cestu s umístěním instalačního adresáře Moodle (viz Obrázek 9 - Nastavení webové adresy a datového adresáře. Podle doporučení
30
jsem ho umístil mimo adresář webových dokumentů, abych ochránil neveřejná data. Dalším řešením jak data ochránit by bylo vytvoření souboru nazvaného .htaccess v daném adresáři, který by obsahoval řádku: deny from all. Zvolil jsem ale jednodušší první možnost a pokračoval dále v instalaci.
Obrázek 9 - Nastavení webové adresy a datového adresáře
Na další obrazovce instalace vytvářela nastavení připojení na databázi, kterou Moodle používá k ukládání dat. Zde bylo potřeba nastavit hostitelský server název databáze, uživatele a heslo (viz Obrázek 10 - Nastavení připojení k databázi). Jako hostitelský server jsem v testovací domácí instalaci použil localhost, toto nastavení se v ostré verzi bude lišit podle přidělené domény. Stejně tak se bude měnit i nastavení uživatele a hesla, kde bude potřeba nahradit ho bezpečnějším. U typu databáze a předpony tabulek jsem ponechal implicitní nastavení.
Obrázek 10 - Nastavení připojení k databázi
31
Poté co jsem nastavil připojení k databázi, přešel jsem k dalšímu kroku. V něm se spustil další test, tentokrát kontrola programového prostředí (viz Obrázek 11 - Kontrola programového prostředí serveru.
Obrázek 11 - Kontrola programového prostředí serveru
Zde jsem narazil na první problém. U dvou položek test vyžadoval nainstalovat volitelné knihovny Curl a OpenSSL. Řešení tohoto problému se skrývalo pod odkazem „doporučená komponenta“ který se nacházel nad oběma chybovými hlášeními. Po kliknutí na odkaz se mi otevřela stránka s anglickým manuálem, ve kterém jsem se dočetl jak oba tyto problémy vyřešit. Nebylo třeba instalovat žádné externí doplňky, ale stačilo jen otevřít soubor php.ini nacházející se v adresáři s webovými dokumenty v podadresáři apache/bin. V tomto souboru stačilo najít řádky s výše uvedenými knihovnami a před těmito řádky bylo třeba umazat středník, kterým řádky začínaly (viz Obrázek 12 - Řešení problému s chybějícími knihovnami.
Obrázek 12 - Řešení problému s chybějícími knihovnami
32
Poté dle manuálu bylo nutné restartovat apache server. To jsem provedl, ale problém i tak přetrval. Zkusil jsem tedy restartovat celý počítač. Poté byl již problém vyřešen a mohl jsem tak pokračovat v instalaci. V další části instalace bylo potřeba stáhnout jazykový balík pro samotný Moodle a další kroky instalace (viz Obrázek 13 - Volba jazykového balíku pro Moodle).
Obrázek 13 - Volba jazykového balíku pro Moodle
Zde jsem narazil na další tentokrát méně závažný problém. Tuto volbu jsem totiž přeskočil, protože jsem z dosavadních českých instrukcí nabyl dojmu, že už balík s češtinou nainstalovaný je. Nicméně dojem to byl mylný a zbytek instalace pro mě tak proběhl v angličtině, ale jelikož šlo většinou o automatické nastavení databáze, tabulek a pluginů nebyl to žádný problém. Je ale lepší češtinu stáhnout při této příležitosti, i když později po dokončení instalace je tato možnost dostupná v administrátorském menu úprav. V další fázi byla na základě předchozích nastavení a testů nastavena konfigurace moodlu vytvořením souboru config.php (viz Obrázek 14 - Vytvoření souboru config.php).
Obrázek 14 - Vytvoření souboru config.php
Po vytvoření konfiguračního souboru jsem byl vyzván k potvrzení licenční smlouvy (viz Obrázek 15 - Potvrzení licenční smlouvy).
33
Obrázek 15 - Potvrzení licenční smlouvy
Stvrzením podmínek kliknutím na tlačítko „yes“ se mi ještě zobrazily informace instalované verzi, kde se uvádějí opravené chyby a další progres oproti předchozím verzím (viz Obrázek 16 - Informace o instalované verzi Moodlu). Kliknutím na tlačítko „continue“ se pokračovalo dále.
Obrázek 16 - Informace o instalované verzi Moodlu
Poté jsem se přesunul k další fázi, kde probíhalo již zmíněné nastavení databáze a tabulek. Zde šlo vše bez problému. Automaticky se spouštělo množství SQL dotazů (jejich výpis probíhal mezi Obrázek 17a - Nastavení databáze a 17b), u kterých se vzápětí zobrazilo, že proběhli bez problémů. Poté se zobrazila výzva k pokračování v nastavování opětovným kliknutím na tlačítko „continue“.
Obrázek 17a - Nastavení databáze
Obrázek 17b - Nastavení databáze
34
Následovalo potvrzení několika obdobných kroků, kde se dále nastavovaly tabulky a pluginy. Poté co byla celá databáze úspěšně nastavena, následovalo nastavení administrátorského účtu (viz Obrázek 18 - Nastavení administrátorského účtu).
Obrázek 18 - Nastavení administrátorského účtu
Zde jsem nastavoval všechny povinné údaje uživatelské jméno, heslo, jméno a příjmení, e-mailovou adresu, město a stát. Dále zde byly možnosti dalších úprav profilu jako popis, zájmy nebo nahrání avatara (viz Obrázek 19 - Nastavení administrátorského účtu 2). V rozšířených nastaveních bylo možné uvést různé kontakty na pro instant messaging, webové stránky nebo telefonní čísla. Poté co jsem vyplnil povinné údaje, potvrdil sem je tlačítkem „update profile“.
35
Obrázek 19 - Nastavení administrátorského účtu 2
Posledním nastavením před dokončením instalace bylo pojmenování stránek Moodle, jejich detailní popis a nastavení způsobu registrace uživatelů (viz Obrázek 20 - Nastavení titulní stránky Moodlu + Obrázek 21 – Nastavení způsobu registrace). Vyplnění názvu stránek bylo nutné pro další pokračování.
Obrázek 20 - Nastavení titulní stránky Moodlu
Pro registraci nových uživatelů jsem prozatím nechal nastavenu výchozí autentizační metodu na základě e-mailu. Tu lze později změnit v administrátorském nastavení Moodlu. Lze tam také upravit požadované údaje pro registraci nebo zapnout funkci reCAPTCHA, která k registraci připojí audiovizuální kontrolu, která chrání proti spamu.
36
Obrázek 21 – Nastavení způsobu registrace
Po uložení těchto nastavení byla instalace dokončena a poté se již zobrazila titulní stránka Moodlu, kde jsem byl již přihlášen jako administrátor (viz Obrázek 22 - Titulní stránka Moodlu po dokončení instalace).
Obrázek 22 - Titulní stránka Moodlu po dokončení instalace
Po dokončení instalace je potřeba udělat ještě poslední krok, a sice nastavení skriptu cron.php. Tento skript vyžadují některé moduly pro průběžnou kontrolu plnění svých úloh (například pokud je nastaveno rozesílání nových příspěvků ve fóru na e-mail, tak samotné přidání nového příspěvku rozesílání nespustí, to se stane, až když se spustí cron.php a zaznamená nový příspěvek). Skript se ale neumí spouštět sám, je proto nutné vytvořit nějaký mechanismus, který zajistí jeho pravidelné volání. Nejjednodušším řešením je stažení aplikace „Moodle cron for Windows“, která je dostupná na oficiálních stránkách Moodle na adrese http://download.Moodle.org/download.php/sourceforge/MoodleCron-Setup.exe. Tato aplikace je vytvořena tak, aby v pravidelném intervalu tento skript volala. Program tak stačí nastavit na kýžený interval a spustit a problém s voláním skriptu je vyřešen. Dalším možným řešením by bylo přidat volání skriptu do plánovaných úloh ve Windows. Při tom není nutné, aby se volání skriptu provádělo ze stejného počítače, na kterém je nainstalovaný Moodle.
37
7 Nastavení a úpravy Moodlu V této části práce se budu zabývat kategorizací kurzů, grafickým vzhledem Moodle na VOŠIS, importem již hotových kurzů ze starších verzí Moodlu a rešerší volně dostupných rozšiřujících modulů pro Moodle, na jejímž základě vyberu nejvhodnější pro typ školy jako je VOŠIS a následně je implementuji do Moodlu.
7.1 Grafické téma a rozvržení stránek 7.1.1 Výběr grafického tématu První úpravy, které jsem v již nainstalovaném a provozu schopném moodlu udělal, se týkaly designu stránek Moodle. Začal jsem grafickým tématem. Na internetu je možnost stažení množství již hotových grafických témat v různě barevných konceptech. Jako jejich zdroj jsem si vybral oficiální stránky Moodle.org. Zde bylo dostupných 92 témat, přičemž u každého bylo ještě možné nastavit jiné barevné schéma nebo obrázkové motivy v titulní stránce. Téma jsem vybíral tak, aby bylo přehledné a dostatečně reprezentativní. Dalším kritériem byla barevnost. Ta měla odpovídat barevnému schématu oficiálních stránek školy (www.sks.cz), tak aby při případném hypertextovém propojení školních stránek a stránek Moodle následoval plynulý přechod a byl tak vytvořen dojem jednotnosti obou celků.
7.1.2 Instalace grafického tématu Instalace témat je relativně jednoduchá. Nejprve je potřeba najít a stáhnout nějaké téma. To je možné buď jako v mém případě z oficiálních stránek Moodle nebo stačí zadat sousloví „Moodle themes“ do internetového vyhledávače a následně si vybrat jednu z mnoha databází grafických témat. Po výběru se téma stáhne do počítače. Většinou je to složka zabalené v zipu nebo jiném komprimačním SW. Tuto složku pak stačí rozbalit a přesunout do adresáře Moodle a tam do složky theme. Pak stačí otevřít stránky Moodle a v administrátorském účtu zapnout režim úprav, vybrat menu vzhled dále motivy a volba motivu. Pak stačí vybrat kýžené téma a to se následně aplikuje na Moodle. Po aplikování a zkoušení jednotlivých témat ze stránek Moodle.org jsem nakonec, pro jeho
barevný
koncept,
relativní
přehlednost
a
snadnou
čitelnost,
vybral
téma
„Nature color - Forest theme“ (viz Obrázek 23 - Vybrané grafické téma pro řešení Moodlu na VOŠIS).
38
Obrázek 23 - Vybrané grafické téma pro řešení Moodlu na VOŠIS
7.1.3 Úprava grafického tématu Toto téma jsem následně upravil, tak že jsem v jeho složce smazal obrázky, které téma používá v titulku stránky (zde obrázek s lesem) a nahradil je vlastními. Obrázky jsem vytvářel ve vektorovém grafickém editoru Corel. Cílem bylo vytvořit obrázky stejných proporcí, jako měli původní. Při vytváření jsem využil barev a motivů převzatých ze stránek školy. Kromě loga školy jsem do titulního obrázku zakomponoval také fotografii školy. Po nakopírování hotových obrázků do složky s tématem vypadala titulní stránka takto (viz Obrázek 24 Vzhled grafického tématu po customizaci pro VOŠIS).
Obrázek 24 - Vzhled grafického tématu po customizaci pro VOŠIS
39
Tento obrázek nebo i celé téma je možné kdykoliv snadno změnit. Má snaha měla hlavně znázornit, jak si představuji přiblížení vzhledu stránek, stránkám školním.
7.2 Kategorizace Kategorizace kurzů slouží ke snadnějšímu vyhledání a přehlednějšímu třídění kurzů které se na portálu nachazí. Způsobů kategorizace se nabízí několik, níže uvádím soupis příkladů, jak lze kategorizaci řešit. Tyto možnosti jsou pouze orientační a dají se vždy přizpůsobit na konkrétní případ, záměnou některé skupiny za vhodnější případně přidáním nebo odebráním některé z podskupin. Vybranou variantu poté aplikuji na ukázkové řešení portálu VOŠIS. •
Jako první možnost uvádím možnost rozdělení kurzů podle jednotlivých kateder, dále podle učitelů a jejich jednotlivých kurzů. V případě VOŠIS bych zvolil rozdělení podle oddělení na škole (dělení dostupné na http://www.sks.cz/oskole/personal.html) a dále podle zkratek jmen učitelů standardně uváděných v rozvrhu. Pod každou takovou zkratkou jména učitele by se pak nacházely jednotlivé kurzy pojmenované podle identů předmětů ke kterým náleží.
•
Dalším často využívaným způsobem je rozdělení do kategorií podle typu studia, či studijního oboru, kde v každé takové skupině by se nacházely kurzy opět pojmenované podle kódů příslušných předmětů daného oboru nebo typu studia. Takováto kategorizace je vhodná hlavně pro školy, kde se mísí více typů studia.
•
Nabízí se také možnost neřešit a nechat pojmenovávání a umisťování kurzů na jednotlivých učitelích. Nicméně tato možnost je přípustná pouze pokud portál obsahuje malý počet kurzů, protože jinak je velmi obtížné se v množství nesourodě pojmenovávaných kurzech a skupinách kurzů orientovat. Každá z možností se po určitých úpravách dá aplikovat na jakoukoliv školu. Pro zvolení
správné kategorizace bude pak rozhodující hlavně velikost školy. Větší instituce budou potřebovat více logicky členěných podskupin, protože se předpokládá, že tam bude i více kurzů. Menším školám pak bude vyhovovat méně kategorií, kdy je vyhledávání rychlejší. Možnost nevytvářet kategorie bych zvolil pouze v případě, že počet kurzů nepřesáhne dvouciferné číslo, jinak je vyhledávání konkrétního kurzu zbytečně zdlouhavé. Pro ukázkové řešení portálu na VOŠIS mi jako nejlepší přijde první varianta. Vhodné by pak ještě bylo vypuštění hlavní skupiny jednotlivých oddělení, čímž by se hlavní kategorií
40
staly zkratky jmen učitelů běžně používaných v rozvrhu nebo na školní síti a této kategorii by se pak nacházely jednotlivé kurzy pojmenované podle identů příslušných předmětů. Tato varianta je zažitá například ze školní sítě, kde se na vyhrazeném disku nachází složky pojmenované právě podle zkratek učitelů a v nich se nachází studijní materiály k jednotlivým předmětům. Pro studenty je tak toto rozlišení již známé a zažité stejně jako zkratky předmětů, které se i v běžné komunikaci mezi studenty a učiteli ustálily a nahradily dlouhé názvy. Postup vytváření byl následující. Nejprve je nutné přihlásit se jako administrátor. Poté ve správě stránek otevřít složku kurzy a dále pak přidat/upravovat kurzy (viz Obrázek 25 Postup při vytváření kategorií).
Obrázek 25 - Postup při vytváření kategorií
Zde jsem vytvořil kategorie podle výše varianty a jako hlavní kategorii jsem použil zkratky učitelů. Do podkategorií se již budou vytvářet jednotlivé kurzy, které tito učitelé vedou. Výsledná tabulka kurzů by měla vypadat zhruba takto (viz Obrázek 26 - Nástin kategorizace kurzů pro novou verzi Moodlu:
Obrázek 26 - Nástin kategorizace kurzů pro novou verzi Moodlu
Na předchozím obrázku je vidět, že kurz POS je umístěn kategorii Ki a v kategorii Ku se nachází kurz bakalářského semináře neboli SEB. Později by se i ostatní podkategorie jednotlivých učitelů měli naplnit jejich kurzy. Tomuto by měl pomoci import kurzů ze starší
41
verze Moodle. Funkčnost importu kurzů ze stávající verze Moodle 1.7.2+ (z roku 2006) na novější 1.9.4+ (duben 2009) budu ověřovat v následující části práce.
7.3 Import kurzů V moodlu není funkce přímo pojmenovaná import. Tento proces je zajištěn obnovou zálohovaných kurzů. Pro převedení bude zapotřebí kurzy v současné verzi Moodle zálohovat. Tím se vytvoří zip soubory s jednotlivými kurzy. Tyto soubory se poté přesunou do adresáře Moodledata (zde ještě do podadresáře 1/backupdata) vytvořeného při instalaci nové verze Moodle. Poté co budou zálohy kurzu zkopírovány, spustí se obnova zálohy. Pro ověřování mi byla vedoucím bakalářské práce poskytnuta záloha jednoho z jeho vlastních kurzů. Tuto zálohu jsem se posléze pokusil implementovat do novější verze Moodle. Obnova zálohy se provádí opět v režimu úprav administrátorského účtu, a sice v menu titulní stránka, kde se zvolí obnova titulní stránky (viz Obrázek 27 - Cesta vedoucí k vytváření a obnovování záloh).
Obrázek 27 - Cesta vedoucí k vytváření a obnovování záloh
V tomto menu by se měli zobrazit všechny doposud nakopírované soubory se zálohami kurzů. Import kurzu se provede kliknutím na text „obnovit“ na řádku příslušným souborem kurzu (viz Obrázek 28 - Výběr kurzu pro obnovu).
Obrázek 28 - Výběr kurzu pro obnovu
V dalším kroku se potvrdí dotázání na provedení obnovy a poté se zobrazí informace o obnovovaném kurzu (viz Obrázek 29 - Přehled informací o obnovovaném kurzu).
42
Obrázek 29 - Přehled informací o obnovovaném kurzu
V další nabídce se volí, kam se kurz bude obnovovat a jestli má nahradit nějaký stávající kurz nebo vytvořit nový (viz Obrázek 30 - Nastavení cesty pro obnovení kurzu).
Obrázek 30 - Nastavení cesty pro obnovení kurzu
V této obrazovce se dále volí, jaká data z kurzu chceme obnovit (implicitně jsou zaškrtnuta všechna). Například v případě, že je potřeba obnovit pouze příspěvky ve fóru zaškrtne se pouze tato možnost a ostatní data zůstanou nezměněna. V tomto případě ale probíhal import celého kurzu a byla tak zapotřebí všechna data, která záloha obsahuje. Ještě ve stejné obrazovce se nastavovaly uživatelské skupiny a role v kurzu (viz obrázek 31 - nastavení skupin a rolí v kurzu).
43
Obrázek 31 - Nastavení skupin a rolí v kurzu
Po stisku tlačítka pokračovat bylo potřeba naposledy potvrdit obnovu kurzu a poté již začal import dat (viz obrázek 32 - průběh importace kurzu).
Obrázek 32 - Průběh importace kurzu
Délka tohoto procesu je závislá na velikosti dat, které kurz obsahuje. Délka importu zálohy o velikosti cca 20MB, kterou jsem měl k dispozici, trvala přibližně jednu minutu. Po dokončení tohoto procesu byl kurz úspěšně importován do Moodle. Během celého procesu importu jsem nenarazil na žádný problém ani chybu. Importovaný kurz obsahoval všechna data, která byla zálohována. Ověřil jsem tak bezproblémovou funkčnost procesu obnovy záloh kurzů z verze Moodle 1.7.2+ do novější verze 1.9.4+ a v případě úspěšného zavedení nové verze Moodle na školní síť je díky tomu možné přejít na novou verzi bez ztráty dat.
7.4 Rozšiřující moduly Další možností jak vylepšit základní funkce Moodle, je instalace rozšiřujících modulů. Instalace modulů je relativně jednoduchá. Vybraný modul se stáhne do počítače v naprosté většině případů v zip nebo rar archivu. Z tohoto archivu se rozbalí složka s modulem a tato
44
složka se nakopíruje do složky mod v instalačním adresáři Moodle (v některých případech je již složka s modulem umístěná i v nadřazených složkách mod v tom případě se kopírují přímo do adresáře Moodle). Poté je ještě potřeba v administrátorském účtu kliknout ve správě stránek na položku informace tím se stránka moodlu začne aktualizovat a v databázi se vytvoří tabulky pro daný modul. Těchto modulů je jen na stránkách Moodle.org téměř 500 a nabízejí velmi širokou škálu doplňujících funkcí, které standardně nejsou v instalaci obsaženy. Po provedení krátké rešerše, jsem se pokusil vybrat pět modulů, o kterých se domnívám, že by mohly zefektivnit práci učitele a žáka. Tento výběr probíhal na základě konzultace s vedoucím mé bakalářské práce a prostudování příspěvku na diskusním fóru CSMUG, sdružujícím české a slovenské uživatele systému Moodle. Do finálního výběru jsem zařadil 5 modulů, které v následujícím textu krátce představím.
7.4.1 Modul Feedback (zpětná vazba, dotazník) Tento modul jsem proto zvolil proto, že pro správu a vývoj moodlu a jeho kurzů je velmi důležitá zpětná vazba a názory studentů. V základních modulech Moodle není obsažen žádný, který by plnohodnotně funkci dotazníku nebo průzkumu plnil. Jedinou možností je anketa, ale tento modul umožňuje pouze jednu otázku a výběr z pevně daných odpovědí. Jako řešení jsem zvolil instalaci právě modulu Feedback, který poskytuje relativně širokou škálu možností při tvorbě dotazníku, průzkumu nebo ankety. Při sestavování dotazníku je možné si vybrat z následujících typů otázek: •
Zaškrtávací pole - výběr jedné či více odpovědí z několika možností
•
Přepínací tlačítko - jedna odpověď z několika možností
•
Rozbalovací seznam - jedna odpověď ze seznamu několika možností
•
Hodnocení jako rozbalovací seznam - položkám seznamu je přiřazeno číselné ohodnocení
•
Hodnocení jako přepínací tlačítko - nabízeným odpovědím je přiřazeno číselné ohodnocení
•
Textové pole jednořádkové - pro krátké otevřené odpovědi
•
Textové pole víceřádkové - pro delší otevřené odpovědi Odkaz na modul: http://Moodle.org/mod/data/view.php?d=13&rid=95
45
7.4.2 Modul Attendance (docházka) Tento modul umožňuje přidávat k jednotlivým kurzům aktivitu docházka. Zde mohou učitelé zapisovat docházku a poté ji i tisknout. Po zapnutí bloku s docházkou se v Moodle zobrazí učitelům menu s funkcemi pro zápis docházky a studentům se zobrazí seznam studentů a statistika jejich docházky. Odkaz na modul: http://Moodle.org/mod/data/view.php?d=13&rid=1062
7.4.3 Modul The Thesis completion tool (sledování průběhu psaní akademické práce) Modul Thesis completion tool slouží k plánování konzultací akademických prací, vytváření harmonogramu jejich psaní a monitorování plnění plánu. Modul se skládá ze dvou částí a to z Thesis Contract a Schedule Tool. Oba nástroje mohou být používány samostatně nebo společně. Nástroj Thesis Contract slouží studentům k plánování jejich práce a zasílání hotových částí práce jejich vedoucímu ke schválení nebo případné konzultaci. Druhý nástroj Schedule Tool jim umožňuje monitorovat a měnit takto vytvořený plán. Zahrnuje i kalendář kam si studenti mohou zapisovat domluvené konzultace se svým vedoucím nebo jiná důležitá data týkající se jejich práce. Odkaz na modul: http://Moodle.org/mod/data/view.php?d=13&rid=617
7.4.4 Modul Flash video Hlavním účelem tohoto modulu je sdílení streamovaných videí. Tyto videa lze umisťovat spolu s poznámkami nebo přílohami pro studenty. Poznámky k videu mohou umisťovat i studenti. Tento modul lze využít v kurzech, kde při výuce pomůže názorná ukázka. Tento modul vyžaduje instalaci Red5 a Flash Player 7. Odkaz na modul: http://Moodle.org/mod/data/view.php?d=13&rid=931
7.4.5 Modul Registration Tento Modul od slovenských vývojářů umožňuje registrování studentů na zkoušky. Učitelé jednotlivých kurzů mohou vytvářet termíny zkoušek, kam mohou zadávat jméno předmětu, datum a hodinu konání nebo učebnu. Je tu také prostor pro poznámky, kam mohou učitelé napsat například povolené pomůcky, rozsah učiva či způsob nebo hodnocení zkoušky. Studenti se mohou přihlásit pod konkrétní
46
termín a učitel si může zobrazit seznam přihlášených studentů pod jednotlivými termíny. Odkaz na modul: http://Moodle.org/mod/data/view.php?d=13&rid=309 V plánu byl ještě modul, který by zajišťoval přehrávání MP3 souborů, ale při procházení funkcí základní verze jsem zjistil, že toto již zajišťuje vestavěný multimediální filtr. Později je možné bez problémů rozšířit funkcionalitu moodlu o další moduly, podle konkrétních požadavků jednotlivých učitelů. Moduly umístěné na oficiálních stránkách, řeší velké množství možných nedostatků při vedení e-learningu prostřednictvím systému Moodle. Pokud tyto nedostatky neřeší přímo, mohou některé moduly potřebné funkce alespoň částečně zastoupit. Vybrané moduly mi připadaly jako užitečný doplněk pro ukázkovou instalaci Moodlu pro VOŠIS. Modulů je ale mnoho a mohou tak řešit potřeby různých druhů škol, které si po formulaci požadavků a vytvořením podobné rešerše mohou stáhnout moduly přesně na míru. Nejčastěji rozšíření umožňují využívání produktů jiných programů, lze tak v moodlu pracovat například s grafy, digramy, videem a dalšími výstupy z nejrůznějších programů využívaných při výuce. Z pohledu správce je pak vhodné zaměřit se také na moduly, které usnadňují správu nejen celého systému, ale i jednotlivých kurzů nebo uživatelských účtů a pomáhají tak při práci nejen administrátorům, ale i učitelům.
47
8 Vlastní přínos práce •
Provedl jsem ukázkovou instalaci Moodlu 1.9.4+ pro VOŠIS v Praze a zdokumentoval jsem nutné činnosti a jejich alternativy pro úspěšnou instalaci. Pro tuto instalaci jsem navrhnul a implementoval úpravy a změny, kterými by se mohla zlepšit stávající instalace Moodlu na VOŠIS.
•
V instalaci jsem při kontrole konfigurace narazil na problém s chybějícími knihovnami. Tento problém jsem vyřešil díky anglickému manuálu dostupnému na oficiálních stránkách moodle.org. Následně už sem při zavádění Moodlu na školu věděl jak tento problém případně řešit.
•
Provedl jsem grafické úpravy standardní verze. V databázi témat na stránkách moodle.org jsem vybral grafické téma tak, aby barevnou kombinací ladilo se stránkami VOŠIS a Moodle tak splynul s webovou prezentací školy. Toto grafické téma jsem ještě doplnil o titulní obrázek s logem školy a její fotkou.
•
Navrhnul jsem možnosti kategorizace kurzů a následně vybral konkrétní variantu pro ukázkovou instalaci Moodlu na VOŠIS. Tento systém by měl vnést do přehledu kurzů řád, který na dosavadním školním portálu Moodle chyběl.
•
Ověřil jsem možnosti přenosu kurzů mezi starou a zaváděnou novou verzí, čímž by při případném upgradu starší verze odpadl problém se znovuvytvořením již hotových kurzů.
•
Implementoval jsem 5 rozšiřujících modulů, které obohacují funkcionalitu standardní instalace Moodle. Domnívám se, že moduly, které jsem zvolil, najdou praktické využití pro studenty a hlavně pak učitele a usnadní jim výuku prostřednictvím systému Moodle.
48
9 Závěr Domnívám se, že řešení e-learningového portálu prostřednictvím LMS Moodle je velmi dobrá varianta. Kromě toho, že je toto řešení dostupné zdarma, jsou jeho možnosti srovnatelné s komerčními systémy a open source kód tyto možnosti ještě rozšiřuje. Neustále se zvyšující počet registrovaných instalací Moodle dokazuje, že obliba nejen v České republice, ale i po celém světě roste, a že stále více organizací a vzdělávacích institucí shledává řešení e-learningu prostřednictvím Moodlu jako ideální. Skrze ukázkovou instalaci nové verze Moodlu jsem se snažil nabídnout možnosti a rozšíření, kterými by šel současný stav Moodlu na VOŠIS zlepšit a pokusil jsem se předložit ukázkové řešení pro jiné školy podobného charakteru. Nová verze by měla zajistit zejména širší funkcionalita a lepší otevřenost pro nové technologie nebo některé z nově vytvořených modulů. Upgrade by rovněž mohl díky rozdílu dvou verzí a množství opravných patchů vyřešit některé problémy a chyby, které provázejí práci ve starší verzi. Nové moduly jako docházka nebo registrace na zkoušku (test) by měly usnadnit učitelům celkovou administraci kurzu. Tyto nové funkce by také mohly zvýšit atraktivnost práce s Moodlem a rozšířit tak počet učitelů, kteří Moodle využívají. Zároveň by si nová verze měla udržet stávající uživatele, jejichž kurzy ze starší verze mohou být bez problémů převedeny do nové, což bylo také ověřeno v práci. Úprava vzhledu, který nahradil strohý základní skin Moodlu, by měla lépe vyjadřovat náležitost k VOŠIS v Praze. Grafickým konceptem pak otevírá možnost přímého propojení s webovou prezentací školy. Osobně mi prezentace studijních materiálů a řešení úkolů a testů prostřednictvím Moodlu, vždy přišlo jako ulehčení práce. Doufám tak, že moje práce pomůže rozvinout již teď fungující formu výuky prostřednictvím Moodlu a usnadní tak práci jak učitelům, tak studentům. Tato práce může rovněž posloužit jako určitý návod k řešení otázky e-learningu na školách podobného typu jako VOŠIS.
49
10 Seznam použitých zkratek a termínů AICC
Standard definující strukturu dat e-learningových kurzů při přenosu mezi různými systémy
Avatar
V kontextu této práce je to ikonka uživatele, která se zobrazuje u jeho příspěvků ve fóru nebo u jeho profilu
Bug
Chyba v počítačovém programu
CBT
Zkratka z Computer-based training, e-learningová forma výuky za podpory počítačů
CMS
Zkratka z Course management system neboli systém pro řízení kurzů
IEEE
Soubor standardů vydaných Institutem pro elektrotechnické a elektronické inženýrství
IMS
IMS obsahuje množství specifikací, včetně standardů, garantujících přístupnost, metodickou kvalitu, přístup k digitálním informačním zdrojům, taxonomii vzdělávání apod.
LMS
Zkratka z Learning management system neboli systém pro řízení výuky
MOODLE
Akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment neboli modulární objektově orientované výukové prostředí.
reCAPTCHA Audiovizuální prvek, který vyžaduje přepsání nějakého hesla z obrázku nebo zvukové stopy do vyhrazeného pole při registraci nebo jako potvrzení u formulářů SCORM
SCORM neboli Sharable Content Object Reference Model je referenční model sdíleného obsahu v e-learningu
WBT
Zkratka z Web-based training, e-learningová forma výuky za podpory internetu
XAMPP
XAMPP je akronym jehož jednotlivá písmena označují XAMPPem podporované technologie (X znamená cross-platform neboli použitelnost na více platformách)
50
11 Seznam použité literatury [1]
...Apache friends... [online]. 2002-2009 [cit. 2009-06-25]. Dostupný z WWW:
.
[2]
AMBROŽ, Jan. Web 2.0: bublina, nebo nový směr webu?. LUPA.cz [online]. 2007, [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: .
[3]
COLE, Jason, FOSTER, Helen. Using Moodle. 2nd edition. Sebastopol : O’Reilly Media, Inc., 2007. 284 s. ISBN 978-0-596-52918-5. Dostupný z WWW: .
[4]
Definice eLearningu [online]. SMECTRA.net Portal, [2006] [cit. 2009-04-17]. Dostupný z WWW: .
[5]
EasyPHP [online]. [2009] [cit. 2009-06-25]. Dostupný z WWW: .
[6]
EDU Tools [online]. 2009 , 20.3.2009 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .
[7]
E-learning [online]. Wikipedie, 2009, 1.4.2009 [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning>.
[8]
E-LEARNING PORTÁL : Softwarové nástroje pro webové vzdělávání [online]. [2006] [cit. 2009-03-20]. Rozcestník + základní informace. Dostupný z WWW: .Softwarové nástroje pro webové vzdělávání
[9]
FEBEROVÁ, Jitka, PAVLÍK, Jiří. Tvorba kurzů v CMS Moodle. 2006. Dostupný z WWW: .
[10] FRIEDRICH, Václav. Moodle je jedničkou mezi CMS/LMS. VirtUniv [online]. [2009] [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . [11] CHAO, Ining Tracy. Moving to Moodle : Reflections Two Years Later. EDUCAUSE Quarterly. 2008, vol. 31, no. 3, s. 7. Dostupný z WWW: . [12] Instalace – MoodleDocs [online]. Moodle.org, 2006 , 9.6.2008 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . [13] Instalace Apache, MySQL a PHP [online]. Efpinternational.org, [2006] [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . [14] Instalace Moodle [online]. Efpinternational.org, [2006] [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . [15] KOPECKÝ, Kamil. E-learning [online]. [2006?] [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: .
51
[16] KOPECKÝ, Kamil. Kolik stojí e-learning?. Net-university : E-zine [online]. [cit. 2009-04-21]. Dostupný z WWW: . [17] KOPECKÝ, Kamil. The Sharable Content Object Reference Model (SCORM) . Net-university : E-zine [online]. [cit. 2009-04-21]. Dostupný z WWW: . [18] KORVINY, Petr. Moodle (nejen) na OPF : příručka uživatele [online]. [2005] [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . [19] KVĚTOŇ, Karel. Úloha e-learningu na školách : Základní informace pro manažery vzdělávání. Ostrava, 2005. 20 s. Dostupný z WWW: [20] KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu. [2007]. 10 s. Dostupný z WWW: . [21] Mamp [online]. [2009] [cit. 2009-06-25]. Dostupný z WWW: . [22] MEERTZ, John. Course management system (CMS). [online]. [2003] [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . [23] MILAN, Šorm, HANA, Netrefová. E-learning jako součást univerzitního informačního systému [online]. 2002 [cit. 2009-02-26]. [24] Moodle [online]. 2009 , 15.1.2009 [cit. 2009-02-26]. Dostupný z WWW: . [25] MOODLE.CZ [online]. [2003] [cit. 2009-02-26]. Dostupný z WWW: . [26] Moodle.org : open-source community-based tools for learning [online]. Moodle.org, [2002] [cit. 2009-02-26]. Dostupný z WWW: . [27] MUDRÁK, David. Implementace vzdělávacího prostředí Moodle. Praha, 2005. 6 s. Dostupný z WWW: . [28] MUNOZ, Kathy, VAN DURZER, Joan. Blackboard vs. Moodle : A Comparison of Satisfaction with Online Teaching and Learning Tools [online]. 2005 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . [29] NOCAR, David. E-learning v distančním vzdělávání. Olomouc. 2004. 7 s. Dostupný z WWW: . [30] NOVÁK, Michal. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky, 2007. 57 s. Bakalářská práce. [31] PEJŠA, Jan. LCMS a LMS, vývoj kurzů [online], verze 1.0. [cit. 2009-03-20]. Dostupné z WWW: . [32] PITNER, Tomáš. E-learning na Masarykově univerzitě . Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2003, roč. 13, č. 3 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-0901.
52
[33] RedHat [online]. [2009] [cit. 2009-06-25]. Dostupný z WWW: . [34] ŠTĚPANOV, Štěpán. Obecné rysy aneb z čeho se skládají LMS. 2004. 4 s. Dostupný z WWW: . [35] The eLearning Guild. 382 Tips on the SELECTION. Bill Brandon. 2006. 57 s. Digital eBook. Dostupný z WWW: . [36] Univerzita Palackého v Olomouci. Normy a dokumenty: SCORM (Sharable Content Object Reference Model = referenční model sdíleného obsahu) [online]. 2004 [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: . [37] VertigoSERVER [online]. [2009] [cit. 2009-06-25]. Dostupný z WWW: . [38] Výhody e-learningu [online]. 2008 [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: . [39] WampServer [online]. [2009] [cit. 2009-06-25]. Dostupný z WWW: . [40] WEB 2.0 [online]. Wikipedie, 2009 , 7.4.2009 [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: . [41] WILSON, Ken. Installing Moodle [online]. Moodle.org, 2006 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: . [42] ZAKÁL, Tomáš. Řešení e-learningových aplikací v prostředí MOODLE : se zaměřením na výuku cizích jazyků. Praha, 2007. 90 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Zuzana Šedivá. [43] ZBIEJCZUK, Adam. WEB 2.0 - charakteristiky a služby . Brno, 2007. 71 s. Masarykova Univerzita v Brně. Vedoucí diplomové práce Mgr. David Kořínek. Dostupný z WWW: .
53
