Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky. Bakalářská práce Michael Horovič

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky

Bakalářská práce

2013

Michael Horovič

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra systémové analýzy Studijní program: Aplikovaná informatika Obor: Informatika

Důsledky neetického zacházení s informacemi

Vypracoval: Michael Horovič Vedoucí práce: Mgr. Ing. Tomáš Sigmund, Ph.D. Oponent práce: doc. Ing. Prokop Toman, CSc. Rok vypracování: 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze které jsem čerpal. V Praze dne 12. května 2013

Podpis: ........................

Poděkování Rád bych tímto poděkoval svým rodičům, kteří mi poskytli zázemí, díky kterému jsem se mohl řádně věnovat studiu a sepsat bakalářskou práci. Dále mé díky patří společnosti HRP group s.r.o., která mi pomohla s vytvořením průzkumů, bez kterých by tato bakalářská práce nemohla vzniknout. V neposlední řadě patří mé velké díky panu Mgr. Ing. Tomáši Sigmundovi, Ph.D. za vedení mé práce, za neocenitelnou zpětnou vazbu, cenné rady a připomínky.

Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o různých pohledech na informace, etiku a informační etiku. Práce vysvětluje, zda existuje jednotné stanovisko na informaci, etiku nebo informační etiku. V práci se dále poukazuje na důsledky neetického zacházení s informacemi. Zkoumají se právě nejčastější a nejzávažnější důsledky porušování informační etiky a také motivace a důvody, které by lidé měli, aby porušovali etické principy v prostředí cyberspace. První část práce se zaměřuje na různé pohledy informace a volbu, která definice informace nejlépe vystihuje význam v informační etice. Druhá část práce je zaměřena na teorii etiky, její historický vývoj a různá hlediska a pohledy na etiku. Třetí část práce propojuje teorii informace z první části práce spolu s teorií etiky z druhé části práce v informační etiku a různé kodexy, které v rámci informační etiky vznikly. Dále zkoumá potenciální důvody a důsledky nedodržování informační etiky. Závěrečná část práce je zaměřena na průzkum ohledně důvodů a důsledků porušování informační etiky. Tento průzkum zjišťuje nejčastější důvody, které lidé mají, aby porušovali informační etiku. Průzkum také zkoumá, které prohřešky vůči informační etice lidé považují za nejzávažnější, a se kterými se nejčastěji setkali. Tento průzkum potvrzuje nebo vyvrací hypotézy ze třetí části této práce.

Klíčová slova Etika, informační etika, informace, etické kodexy, kyberšikana, kyberstalking, kybergrooming, počítačová etika

Abstract This thesis discusses different views on information, ethics and information ethics. This work explains if there is a single opinion on the information, ethics or information ethics. The thesis also highlights the consequences of unethical treatment of information. It examines just the most common and most serious consequences of breaching information ethics and motivation and the reasons might have to break the ethical principles in the environment of cyberspace. The first part focuses on different views of information and selects which definition describes the best the importance of information in information ethics. The second part focuses on the theory of ethics, its historical development and various aspects and perspectives on ethics. The third part connects information theory from the first part of work together with the theory of ethics from the second part of work in the information ethics and the various codes of ethics, which were made because of information ethics. It also explores the potential causes and consequences of failure to comply with information ethics. The final part focuses on research into the reasons and consequences of breaching information ethics. This survey identifies the most common reasons that people have to break the information ethics. The survey also examines what information ethics violations against people are considered most important, and which are frequently encountered. This survey confirms or refutes the hypothesis from the third part of this work.

Keywords Ethics, information ethics, information, codes of ethics, cyberbullying, cyberstalking, cybergrooming, computer ethics

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 9 1.

Co je informace ............................................................................................................................ 13

1.1.

Sémantická informace ................................................................................................................ 14

1.2.

Pragmatická informace .............................................................................................................. 15

2.

Teorie etiky ................................................................................................................................... 16

2.1.

Historický vývoj etiky ................................................................................................................ 16

2.2.

Odvození principů ...................................................................................................................... 17

2.2.1.

Teleologické hledisko ............................................................................................................ 18

2.2.2.

Teologické hledisko ............................................................................................................... 18

2.2.3.

Deontologické hledisko.......................................................................................................... 19

2.2.4.

Axiologické hledisko ............................................................................................................. 19

2.2.5.

Racionalistické hledisko ........................................................................................................ 20

2.2.6.

Utilitaristické hledisko ........................................................................................................... 20

2.3.

Shrnutí hledisek etiky ................................................................................................................ 21

2.4.

Současná podoba etiky ............................................................................................................... 21

3.

Informační etika ........................................................................................................................... 23

3.1.

Počítačová etika vs Informační etika ......................................................................................... 24

3.2.

Nakládání s informacemi – práva a povinnosti .......................................................................... 25

3.2.1.

Etické zásady u tvůrce informací ........................................................................................... 25

3.2.2.

Etika uživatele informací ....................................................................................................... 26

3.2.3.

Etika zprostředkovatele informací ......................................................................................... 26

3.3.

Etické principy na internetu ....................................................................................................... 27 Desatero počítačové etiky ...................................................................................................... 27

3.3.1. 3.3.1.1.

Zkušenosti s dodržováním Desatera počítačové etiky ....................................................... 28

3.3.2.

Netiketa .................................................................................................................................. 32

3.3.3.

Ochrana autorských práv a citační etika ................................................................................ 33

3.3.4.

Kodex ACM ........................................................................................................................... 34

3.3.5.

Knihovnické kodexy .............................................................................................................. 34

3.3.6.

Novinářský kodex .................................................................................................................. 35

3.3.7.

Etický kodex reklamy ............................................................................................................ 36

3.4.

Kritika kodexů ........................................................................................................................... 36

3.5.

Teorie nedodržování informační etiky v prostředí cyberspace .................................................. 38

3.5.1.

Potenciální důvody nedodržování informační etiky v prostředí cyberspace.......................... 38

3.5.2.

Potenciální důsledky nedodržování informační etiky v prostředí cyberspace ....................... 40

3.6.

Shrnutí důvodů a důsledků porušování informační etiky .......................................................... 44

4. Studie důvodů a negativních důsledků nedodržování informační etiky v prostředí cyberspace............................................................................................................................................. 45 4.1.

Důvody porušování informační etiky ........................................................................................ 45

4.2.

Negativní důsledky porušování informační etiky ...................................................................... 46

4.2.1.

Kyberšikana ........................................................................................................................... 46

4.2.2.

Kyberstalking ......................................................................................................................... 47

4.2.3.

Kybergrooming ...................................................................................................................... 48

4.2.4.

Šíření dětské pornografie ....................................................................................................... 49

4.2.5.

Zpronevěření informací.......................................................................................................... 50

4.2.6.

Plagiátorství ........................................................................................................................... 51

4.2.7.

Extrémistické nebo rasistické projevy na internetu ............................................................... 52

4.2.8.

Projevy teroristické činnosti na internetu............................................................................... 53

4.2.9.

Porušování autorského zákona ............................................................................................... 54

4.2.10.

Šíření nepravdivých informací ............................................................................................... 55

4.3.

Nejzávažnější prohřešky vůči informační etice ......................................................................... 56

4.4.

Shrnutí výsledků studie .............................................................................................................. 57

Závěr ..................................................................................................................................................... 58 Použitá literatura ................................................................................................................................. 61 Seznam grafů ........................................................................................................................................ 65 Příloha ................................................................................................................................................... 66 1.

Informační charta ............................................................................................................ 66

2.

Netiketa - celé znění........................................................................................................ 67

2.

Technické informace k dotazníku ................................................................................... 82

3.

Zadavatelská část dotazníku............................................................................................ 83

Úvod „Žijeme v morálním blahobytu: téměř každý má dvojí morálku.“ – Gabriel Laub Informace jsou považovány za jednu z nejdůležitějších komodit dnešní společnosti. Informace znamenají moc a peníze. V dnešní éře informační společnosti je informacím kladen obrovský význam, jejich objem a důležitost totiž narůstá. Informace ale nemusí být jen k užitku, při špatném zacházení nebo jejich cíleném zneužití mohou poškodit běžného občana, organizace, stát nebo v krajních případech rozpoutat i ozbrojené konflikty. Pokud nám v tomto nebezpečném počínání nezabrání zákony, musí zasáhnout vyšší morální principy a etika. Etika není výdobytkem poslední doby, ale provází společnost už několik tisíciletí. Roste a vyvíjí se společně s lidstvem a jeho hodnotami. V etice je jedno jisté, její principy se mění. Historie to dokazuje. Co bylo etické před tisíci lety, dnes považujeme za naprosto nepatřičné. Při spojení informací a etiky hovoříme o takzvané informační etice, která hraje obrovskou roli v prostředí cyberspace. Právě prostředí cyberspace je v současné době nejrychleji rozvíjejícím se prostředím a jeho vody nejsou plně prozkoumány. První kapitola pojednává o základní terminologii pojmu informace, jejích definicích a pohledech. Snaží se zodpovědět na otázku, zda existuje jednotný pohled na informaci. Druhá kapitola se zaměřuje na teorii etiky, popisuje její stručnou historii, její esenci a zkoumá základní hlediska jako teleologické, teologické, deontologické, axiologické, racionalistické nebo utilitaristické. Kromě historie je kladen důraz i na současné vnímání etiky. Při hlubším prozkoumání jsme schopni zodpovědět, jako v případě informací, zda existuje jednotný pohled na etiku. Třetí kapitola je pro tuto práci stěžejní. Zabývá se pojmem informační etika. Informační etiku definujeme jako oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací (Janoš, 1993, s. 47). Mnoho lidí zaměňuje počítačovou a informační etiku. Pro ujasnění jsou zde popsány rozdíly, aby se toto nestalo. V této kapitole jsou analyzovány kodexy, které společně s informační etikou vznikly a jsou jejím důležitým elementem. Tyto kodexy dávají chování v prostředí cyberspace etický charakter. Mezi tyto kodexy z pohledu důležitosti pro tuto práci řadíme na první místa Desatero počítačové etiky a Netiketu. Jak jsou na tom lidé s dodržováním některých bodů tohoto Desatera, analyzuje průzkum společnosti HRP group s.r.o. Mezi dalšími významnými kodexy nelze opomenout ochranu autorských práv a citační etiku, Kodex ACM, novinářský kodex a v neposlední řadě také etický kodex reklamy. Jedna celá podkapitola se zabývá kritikou těchto kodexů, jejich mezerami a nedostatky. Tato hlubší analýza nám rozkrývá otázku, zda jsou

9

kodexy zastaralé, jestli vyhovují potřebám dnešní společnosti a který kodex je pro etické chování v prostředí cyberspace nejrelevantnějším. V závěru třetí kapitoly jsou vybrány potenciální teoretické důvody, proč se lidé dopouští porušení principů informační etiky v prostředí cyberspace a jaké jsou následně nejzávažnější a nejčastější dopady tohoto porušování. Kromě negativních důsledků jsou zmíněny i pozitivní důsledky nedodržení principů informační etiky. Je zde teoretický předpoklad, že lidé nevnímají nejčastější porušování informační etiky jako nejzávažnější, ale naopak, ty nejméně časté přestupky vůči informační etice jsou považovány za nejzávažnější. Tyto teoretické předpoklady jsou potvrzeny nebo vyvráceny v klíčové čtvrté kapitole této práce. Čtvrtá kapitola je praktičtějšího charakteru. Společnost HRP group s.r.o. pomohla vypracovat elektronický průzkum mezi obyvateli České republiky, který potvrzuje nebo vyvrací hypotézy potenciálních důvodů a důsledků nedodržování informační etiky zmíněné v předcházející kapitole. První část průzkumu se zabývá důvody, proč lidé porušují informační etiku a etické principy v prostředí cyberspace. Další část průzkumu sleduje z pohledu Netikety a Desatera počítačové etiky dopady neetického chování na internetu, které lidé považují za nejčastější a nejzávaznější. Předmětem zjištění byla otázka, zda lidé nejčastější porušení informační etiky považují za nejzávažnější, nebo naopak, jestli jsou pro ně tyto časté přestupky tak běžné, že už se nad nimi ani nepozastavují. Tato práce má dva hlavní cíle. Prvním je zodpovězení otázek, zda existuje jednotný pohled na informace, etiku a informační etiku, zda jsou kodexy informační etiky zastaralé, a které nejlépe upravují chování v prostředí cyberspace. Další částí tohoto cíle je zjištění důvodů, proč lidé porušují informační etiku a zda toto porušení přináší společnosti nějaká pozitiva. Druhým cílem je průzkum nejzávažnějších a nejčastějších důsledků neetického zacházení s informacemi v prostředí cyberspace, zvláště zjištění, zda nejčastější důsledky jsou lidmi vnímány jako nejzávažnější a v neposlední řadě ujištění, zda sobecké důvody jsou nejčastějším důvodem lidí k prohřeškům vůči informační etice.

Cíle práce 

Zodpovědět na otázky: o

Existuje jednotný pohled na informaci?

o

Existuje jednotný pohled na etiku?

o

Jsou kodexy informační etiky zastaralé?

o

Který kodex (popř. kodexy) nejlépe upravuje chování v prostředí cyberspace?

o

Jaké důvody mají lidé, aby porušili zásady informační etiky?

o

Má porušování informační etiky nějaká pozitiva?

10



Průzkumem potvrdit/vyvrátit hypotézy: o

Nejčastější důsledky porušování informační etiky lidé nevnímají jako nejzávažnější

o

Nejméně časté důsledky porušování informační etiky lidé považují za nejzávažnější

o

Sobecké důvody jsou nejčastějším důvodem, který lidi vede k nedodržování informační etiky

---------------------------------------------------------------------------------------------------------Prostředí cyberspace je plné neprozkoumaných vod, společnost by měla klást větší důraz na studium informační etiky, legislativy na internetu a hlavně na dopady neetického zacházení s informacemi. Tuto práci by bylo možné v budoucnu rozšířit o studii, která zkoumá, co lidé považují za správné, a jestli vůbec vědí, co je správné. Velkým přínosem by byla důkladná analýza, jestli se lidé drží svého morálního přesvědčení, zda se shodují na tom, co je etika a co etické není. V neposlední řadě také zjištění, jestli lidé vnímají neetické zacházení ve svém okolí, popřípadě jestli něco dělají pro zastavení této nemorální činnosti. Dalším možným rozšířením by byla možnost pouhého věnování se pozitivním dopadům porušení informační etiky, jak jsou způsobeny a čím přispívají společnosti. Na téma informační etika (etika na internetu, v prostředí cyberspace) na Vysoké škole ekonomické v Praze bylo napsáno několik bakalářských a diplomových prací. Jejich seznam je následující: 

Ing. Petr Bachmann – Etické Normy V Oblasti Informatiky V Čr



Ing. Pavel Sokol - Etické problémy spojené s využitím Internetu



Bc. Kateřina Malá – Etika na internetu



Bc. Jakub Nechanický – Etika v oblasti internetu



Ing. Jiří Větvička – Informační etika v ČR v současnosti



Bc. Aleš Světlík - Nedostatky a chyby informační etiky v ČR



Bc. František Mlčák – Informační etika v informační společnosti



Mgr. Ing. Miroslav Vacura, Ph.D. – Informační etika na internetu



Bc. Antonín Škopec – Ochrana soukromí vs právo na informace



Bc. Jana Suntychová – Pokus o řešení dilemat v oblasti informační etiky

11

Literatura, která je dostupná na toto téma a může sloužit jako inspirace při zpracovávání podobné práce: CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X. ČINČERA, Jan. Informační etika. Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. JANOŠ, Karel. Informační etika. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. 134 s. MOOR, James H., 1985. What Is Computer Ethics? [online]. 1985, Part 1. Dostupné z: http://www.blackwellpublishing.com/content/BPL_Images/Content_store/Sample_chapter/9781 855548442/CEAC01.pdf VANĚK, Jiří. Základy sociální a ekonomické etiky. 2. vyd. Praha: VŠE v Praze, 1997. 236 s. ISBN 80-7079-344-9. VANĚK, Jiří. Obecná, ekonomická a informační etika. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 252 s. ISBN 978-80-7357-504-5.

12

1.

Co je informace Pojem informace je pro tuto práci zásadní. Informace, etika a informační etika mají

jedno společné - jejich definice a výklady mají různá pojetí a pohledy. Akademické kruhy, korporace i jednotlivci z řad běžných občanů, ať už se jedná o informace, o etiku či o informační etiku, si jejich definice a dodržování vysvětlují mnohými způsoby. Pojem informace nelze tedy jednoduše definovat, protože jak bylo řečeno, pohledů na informaci je spousta. Záleží, která disciplína se informací zabývá. V této práci jsou vybrány nejrozšířenější definice, jako je obecná definice informace, které je použita např. na předmětu Informace a komunikace myšlení (4SA370) na Vysoké škole ekonomické v Praze. Mezi další pojetí informace patří filozofické pojetí informace, komunikační pojetí informace, kybernetické pojetí informace, matematický přístup k informaci a nemůžeme opomenout ani definici termínu informace v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy. Obecná definice informace: „Sdělované vědění týkající se nějakého faktu, subjektu nebo události; To, co je někomu sdělováno; Novinka.“ (Oxford University Press, ©2013). Filosofické pojetí informace (Jiří Zeman (nar. 1926, český filosof): „Vlastnost hmotné reality být uspořádán a její schopnost uspořádávat (forma existence hmoty vedle prostoru, času a pohybu).“ (Kučerová, 2006). Komunikační pojetí informace (Václav Lamser (1924 – 1986, český sociolog) „Obsah procesu lidské komunikace, odevzdávání a přijímání oznámení, jejich přenos osobním kontaktem, zvukem, signálem a prostředky masové komunikace. Každý znakový projev, který má smysl pro komunikátora i příjemce.“ (Kučerová, 2006). Komunikační pojetí informace (León Brillouin (1889 – 1969, francouzsko-americký fyzik): „Objektivní obsah komunikace mezi souvisejícími hmotnými objekty, projevující se změnou stavu těchto objektů.“ (Kučerová, 2006). Kybernetické pojetí informace (Norbert Wiener (1894 – 1964, americký matematik): „Název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním. Proces přijímání a využívání informace je procesem našeho přizpůsobování k nahodilostem vnějšího prostředí a aktivního života v tomto prostředí.“ (Cejpek, 2005, s. 15).

13

Matematický přístup k informaci: „Energetická veličina, jejíž hodnota je úměrná zmenšení entropie systému.“ (Cejpek, 1978, s. 14). Definice termínu informace v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV) „V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje informaci jako "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním"). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kritériím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy. Za jednotku informace se ve výpočetní technice považuje rozhodnutí mezi dvěma alternativami (0, 1) a vyjadřuje se jednotkou nazvanou bit.“ (Jonák, 2003). Jedná se o výpis pouze těch nejpoužívanějších definic a pohledů na informaci. Na otázku, zda existuje jednotný pohled na informaci, lze s jistotou tvrdit, že neexistuje. V této práci je používána definice na informaci zvláště z obecného (definice z Oxfordského slovníku) a komunikačního pohledu na informaci (definice Václava Lamsera). Tyto pohledy byly vybrány z toho důvodu, že nejlépe vystihují pojem informace v informační etice a obecně etice na internetu. Ostatní definice nejsou pro informační etiku tolik relevantní, tyto ostatní pohledy se týkají jiných disciplín jako kybernetika, filosofie či knihovnictví. Pro úplně pochopení pojmu informace je ještě zapotřebí ji rozdělit na sémantickou a pragmatickou informaci.

1.1.

Sémantická informace Pojem „sémantická informace“ je spojen s obvyklým používáním slova informace ve

smyslu zprávy, či jazykem (pomocí znaků) prezentovaného sdělení. Ovšem, měli bychom porozumět její podstatě, totiž skutečnosti, že taková informace má význam. Ten je vázán na 14

znalosti člověka, respektive na jeho schopnosti (kompetenci) aplikovat své znalosti přiměřeně konkrétní situaci (Rosický, 2009, s. 79). Zprávy jsou zde zkoumány z hlediska významu. Obsah je příjemcem zprávy přiřazen ke konkrétním datovým strukturám. Zde nastává riziko, že příjemce nepochopí (či pochopí jinak) sdělení zprávy z důvodů rozdílných znalostí vysílajícího a příjemce. Mohou vznikat nedorozumění, které vyústí do fatálních následků.

1.2.

Pragmatická informace Pragmatická informace je orientována na vlastnosti a umožňuje cílově orientované

aktivity člověka (Rosický, 2009, s. 79). Zde je informace zkoumána podle užitku, který přináší příjemci. Užitek a význam je v tomto případě určen člověkem. Člověk nejlépe určí, jestli informace pro něj měla nějaký přínos (užitek). V případě obecného a komunikačního pohledu jsou obě definice (pragmatická i sémantická) správné. Záleží na konkrétní situaci, ve které je informace používána. Ať se použije jakákoliv definice nebo rozdělení sémantické či pragmatické, nelze popřít fakt, že informace je jedna z nejcennějších komodit na světě. Mít informaci znamená mít moc, výhodu a snadnější cestu k výhře. Informace vyhrávají bitvy a války, tato moudra lze vyčíst z monumentálního válečnického díla Umění války od legendárního čínského válečníka Sun-Tze (Sun-C, 2008). Ve třetí a čtvrté kapitole této práce je poukázáno, jaké dopady může mít zneužití informací a jak lidé vnímají neetické zacházení s informacemi. Než se probere zneužití informací a porušení informační etiky, je potřeba si v následující kapitole definovat, co je to vůbec etika, kde se vzala a jaké jsou na ní pohledy.

15

2.

Teorie etiky Etika je tu s námi déle, než se zdá. Sahá až do starověkého Řecka a vznikla z řeckého

slova ethos, což by se dalo přeložit jako „mrav“ (Vaněk, 1997, s. 7). Poukazuje na to, co je morální a co není, co se patří a co se nepatří. Etika je často nazývána „teorií morálky“. Jedná se o disciplínu, která se neustále vyvíjí, protože co bylo morální před 100 lety, nemusí být morální teď a naopak. Jak už bylo naznačeno, etika a morálka je nesmírně subjektivní věc, která se vlivem náboženství, kultury a zvyků může měnit. Co v některé zemi může být morální, může v druhé zemi být něco naprosto nepřijatelného. Lidé, filosofové, vlády a zástupci náboženského vyznání se neustále hádají, co je etické, či není. Tyto problémy můžeme například vidět na rozdílech mezi „západním“ a „muslimským“ světem. Pokud se žena prochází po pláži v plavkách v západním světě, považujeme toto za normální věc, naopak v některých zemích, kde je silně zakořeněn Islám, může být tato procházka něčím naprosto nemorálním a neetickým. Kvůli různým problémům etiky nemusíme cestovat přes půl světa, stačí se podívat do své země. Často padají otázky, zda povolit trest smrti nebo eutanázii. I v těchto případech vznikají různé tábory, které mají protichůdné názory. Etika může vyvolávat spoustu filosofických otázek a debat, například, jestli je morální zabít někoho, pokud vím, že se ten člověk chystá zabít někoho nevinného. Etiku lze vnímat pozitivně i negativně, z negativního hlediska může bránit i výzkumu. Je jasné, že například výzkum kmenových buněk vázne na etických problémech. Jak už bylo nastíněno, etika a morálka se historií mění. V následujících kapitolách bude popsán stručný vývoj etiky a pohledy některých nejvýznamnějších osobností, které se danou problematikou zabývaly. Při zmínění historie etiky nelze opomenout šest nejdůležitější hledisek z pohledu vývoje etiky a to teleologické, teologické, deontologické, axiologické, racionalistické a utilitaristické hledisko. Po bližším prozkoumání jednotlivých hledisek zjistíme, že jako na informaci, tak ani na etická hlediska neexistuje jednotný pohled.

2.1.

Historický vývoj etiky Pokud bychom hledali úplně první známky etiky, nesmíme opomenout jednoho

z největších myslitelů Sokrata (469-399 př. n. l.), který vyzdvihl mravnost a nezbytnost uposlechnutí našeho svědomí (Janoš, 1993, s. 13). Jak už bylo zmíněno dříve, etika není pouze výmysl moderní doby, její kořeny spadají hluboko do historie lidstva. Zakladatelem etiky jako vědy je považován jeden z nejvýznamnějších filosofů lidské historie a žák Platona Aristoteles (384-322 př. n. l.). Jemu je připisováno autorství 3 důležitých spisů o etice: Etika Nikomachova, Velká etika (též známá jako Magna moralia) a Etika Eudemianova. Z těchto tří spisů je nejvýznamnější a nejdůležitější Etika Nikomachova. Podle ní se za hlavní část etiky považuje 16

lidské jednání řízené rozumem. Tímto jednáním dosahujeme cílem a tím nejvyšším cílem je nejvyšší dobro, které Aristoteles nazývá blažeností. Opakováním rozumné činnosti vzniká zvyk a ctnost a tedy duševní zdatnost. Ctnost ospravedlňuje cíl a jen ctnostná bytost může být šťastná (Janoš, 1993, s. 13). Tím Aristoteles poukazuje na důležité prvky etiky a důvody, proč by člověk měl jednat eticky. Při zmínce historie etiky připomeňme početné náboženské texty od různých představitelů světových i malých náboženství. Náboženství ovlivňuje etiku dodnes. Různá etická hlediska, která jsou popsána níže, vycházejí z náboženských principů. Z těchto náboženských textů nelze opomenout Boží desatero. Při bližším prozkoumání Božího desatera vidíme etickou podobnost s Výroky otců, které se staly důležitým etickým prvkem v Judaismu. V Islámu můžeme najít principy původní etiky v Koránu (Vaněk, 2010, s. 129-135). Ve starověku se se známkami etiky můžeme setkat i ve starých indických védách (kolem roku 1200 n. l.), kde je vyzdvihováno a odměňováno dobro a naopak zlo je zatracováno a trestáno (Janoš, 1993, s. 12). Středověk nebyl výjimkou, každé období přinášelo své etické principy, ať už přejaté, či úplně nové. Důležitým středověkým myslitelem byl Tomáš Akvinský, který vycházel z Aristotela. V novodobější historii nelze nezmínit Barucha Benedicta Spinozu (1632-1677) nebo Immanuela Kanta (1724-1804). Zatímco B. B. Spinoza připisuje důležitost přirozenosti člověka, I. Kant klade nesmírný důraz na lidskou svobodu, kde odvozuje morálku z čistého rozumu ve smyslu čisté vůle. Kantovo tvrzení bylo v rozporu se Spinozovou nesvobodou (Janoš, 1993, s. 13-16). Jak už bylo naznačeno dříve, porušování etiky může mít fatální následky. Historie to dokazuje, kdy vyspělý, mocný a rozvinutý starověký Řím upadal právě proto, že se lidé přestali držet základních etických hodnot a nakonec podlehl barbarským Germánům, kteří byli na vyšší mravní úrovni než antický Řím (Janoš, 1993, s. 13).

2.2.

Odvození principů Stejně jako historii píší vítězové, etiku mění významní myslitelé, vládnoucí a

náboženské skupiny. Při tvorbě etických zákonů, pravidel a nařízení se nelze upínat pouze na jedno hledisko, ale je potřeba brát v potaz více východisek. Ať už se jedná o teleologické, teologické, deontologické, axiologické, racionalistické nebo utilitaristické hledisko, můžeme mezi nimi také najít společného jmenovatele a tím je důraz na tři základní složky: 

Rozum – Rozum nám pomáhá k určování co je logické a co je třeba přijmout jako etické (např. Nedělat si zbytečné nepřátele). Jedná se o velmi silný element v etice, který ale sám o sobě nestačí. 17



Praxe – Praxe je nedílnou součástí poznání. Prokazuje, zdali naše rozhodnutí byla správná a fungovala, nebo byla naopak mylná a chybná.



Nadpřirozená autorita – Nadpřirozená autorita nám pomáhá odkrýt smysl lidského bytí, orientuje lidskou bytost za rámec pouhého individua a ospravedlňuje intuitivnost mravního cítění (svědomí) (Janoš, 1993, s. 19).

2.2.1. Teleologické hledisko Řád. Tímto jedním slovem lze vystihnout teleologické hledisko, se kterým se můžeme setkat už i v řecké filosofii například u Platona a Aristotela. Ať se podíváme do přírody, zvířecí říše, vesmíru nebo na lidstvo, všude lze spatřit řád, popřípadě alespoň pokus o jeho zavedení. Řád sám o sobě není zárukou ničeho, musí mít svůj smysl, svůj důvod, pro který byl zaveden, ať už samovolně nebo účelně. Každá rozumově myslící existence si stanovuje cíle, kterých chce dosáhnout. Poznání cíle a postoj k cíli vede člověka, že mu dává normy k jednání (Janoš, 1993, s. 20). Bývalý rektor Univerzity Karlovy K. Engliš vnímal teleologii jako formu vědeckého poznání. Teleologické poznání spočívá v hodnocení dějů a předmětů vzhledem k účelu (Engliš, 1930, s. 131). Hlavní myšlenkou Englišovi teorie je užitek, respektive soustava užitků, která vyúsťuje do společného užitku. Podstatná myšlenka teleologického hlediska se ubírá na konání dobra a shody v tom, co je správné. Pokud dodržujeme tyto principy, dokážeme rozlišit dobro od zla. Zde nastává velký kámen úrazu. Co někdo přijal za dobré, druhý může hodnotit jako špatné. Co lidé konali před tisíci lety jako dobro, může být dnes vnímáno za zlo. Záleží též na osobních znalostech, výchově a víře. Lze se potkat s názory lidí, kteří okrádají stát a vnímají to pozitivně a hlásí se k: „Kdo neokrádá stát, okrádá sám sebe“.

2.2.2. Teologické hledisko Teologické hledisko poukazuje na pravidla chování, která jsou určena od Boha. Je často označováno jako etika normativní, jelikož je založena na normách chování. Nejznámější normou chování je Desatero ve Starém zákoně, ze kterého vychází i Desatero počítačové etiky. Silnou kritikou Desatera ve Starém zákoně je to, že nepopisuje, jak se má člověk zachovat v různých a komplikovaných situací. Jedinec se musí v těchto problémových situací spoléhat na svůj rozum a hlavně na své svědomí, popřípadě na soubor pravidel, která jsou v dané společnosti učena (např. králem, vládou nebo církví). Ježíš Kristus následně zjednodušil Boží Desatero do dvou základních principů – Miluj Boha nade vše a bližního jako sebe. Jedná se o zákon lásky, který je nadřazený normativní etice, protože udává základní směr pro myšlení a chování člověka (Janoš, 1993, s. 21). 18

Zkušenost z historie a z dnešní společnosti nám ukázala, že mít jednoduché Desatero nestačí. V životě lidském nastávají různé a komplikované situace, jejichž rozřešení nelze najít pomocí deseti Božích přikázání. Proto od určité doby vznikají zákony, které upravují normativy lidského chování a jednání. Může nastat problém, kdy je Slovo Boží špatně vyloženo, či pochopeno z jiného pohledu a vznikají jiné etické normy a principy. Tuto situaci lze pozorovat ve vyznavačích radikálního Islámu nebo v přisluhovačích jiných náboženství, kteří ve jménu svého vyznání páchají teroristické útoky, vraždy či jiné zločiny.

2.2.3. Deontologické hledisko Deontologické hledisko klade důraz na činy, které mají být konány z povinnosti, nikoliv z náklonosti. Typickým představitelem a vyznavačem principu povinnosti je uznávaný filosof I. Kant, který vkládá principy etiky do rozumu, a to bez jakékoliv vazby na empirii, ve formě kategorického imperativu, ukládajícího povinnost se mravně chovat (Janoš, 1993, s. 22). Hlavní myšlenka deontologického hlediska poukazuje na to, že činy mají být konány z povinnosti a ne z pocitu užitku či chtíče. Tato povinnost je převážně dána z úcty k zákonu. Podle I. Kanta by jakýkoliv skutek, ze kterého by jedinec měl nějaký užitek nebo potěšení, ztrácel svojí mravní hodnotu. Člověk má jednat z povinnosti, ne proto, že by chtěl a měl z toho nějaký užitek, má mít víru v univerzální existenci mravního řádu, který je postaven na bezpodmínečné povinnosti (Činčera, 2002, str. 5-6). Extrémní podání deontologického hlediska můžeme najít například v náboženských sektách. Sekty se vyznačují silnými příkazy a řády, které v případě porušení a odchýlení se od mravního řádu byly často trestány smrtí. Etické mantinely i v tomto případě udává zákon, který bývá stanoven řídící skupinou. Tato skutečnost se stává jednoduše zneužitelná, protože vládce (vláda, církev a další vládnoucí skupiny) si tvorbou zákonů může určovat, co je etické a co není. Lze tímto ospravedlnit likvidaci svých protivníků, zabavení majetku či napáchání jiných škod.

2.2.4. Axiologické hledisko Axiologické hledisko předpokládá, že máme možnost posoudit činy z hlediska hodnotových preferencí. Stejně jako v ekonomii kardinalisté tvrdí, že je spotřebitel schopen své preference vyjádřit v užitku, tak v axiologickém hledisku je jedinec schopen určit, co má jakou hodnotu – tedy, které věci mají vyšší hodnotu nebo naopak menší hodnotu. V extrémních případech mohou existovat věci, které mají hodnotu absolutní nebo naopak relativní. Hodnoty mohou být subjektivní. K. Janoš popisuje hodnotový rozdíl na výborném příkladu – život člověka a život psa, který má pro slepce daleko větší hodnotou než pro běžného člověka (Janoš, 1993, s. 24). Člověk má od přírody silný pud sebezáchovy a staví svůj život na první místo. K. 19

Janoš cituje ve svém díle německého filosofa Alberta Schweitzera, který zdůrazňuje nutnost dospění k závazné etice. Říká, že je potřeba zachránit svůj život a každé jsoucno přivádět k nevyšší možné hodnotě. Pokud se lidé chovají dobře, dá se to převést i na materiální a dokonce i na duchovní užitek či podporu samotného lidského života a tím dosáhnout maximálního blaha a užitku. Naopak Sokrates tvrdí, že nemá být pokládáno za nejcennější žít, ale správně žít. Nelze-li správně žít, je možné i svůj život obětovat (Janoš, 1993, s. 24). Tvrzení Sokrata je naprostým protikladem toho, co tvrdí Albert Schweitzer. Axiologické hledisko přináší spoustu otázek, jak se například zachovat v situaci, kdy si mám zvolit mezi jedním a druhým životem. Co dělat v případě ohrožení sebe sama. Jedná se o velmi subjektivní hledisko, ve kterém se budou muset zbylé etické mantinely vyhraničit jinými hodnotami.

2.2.5. Racionalistické hledisko Rozum. Tímto jedním slovem lze vystihnout racionalistické hledisko. Slovo rozum pochází z latinského slova ratio (Slovník Cizích Slov, ©2005-2013). Hlavní myšlenkou racionalistického hlediska je popření autorit, s výjimkou lidského rozumu, jakožto poslední instance, který úsudek dojde k poznání, co uznat za mravně dobré a špatné (Janoš, 1993, s. 2526). Do racionalistického hlediska by šel zařadit I. Kant, i když je rozum základem odvození dalších zásad, u racionalistického hlediska existuje shoda názorů na konfliktní problémy (Janoš, 1993, s. 25). Situace v životě je ale jiná, u otázek eutanázie nebo trestu smrti se můžeme setkat s rozdílnými názory. Jak už bylo zmíněno dříve, etika a její mantinely se vyvíjejí jako lidstvo samotné. Vnímání společnosti, její názory a postoje se rychle mění, co považujeme za etické dnes, zítra můžeme chápat jako naprosto neetické. Racionální hledisko naráží na spoustu etických problémů se zacházením s informacemi. To ilustruje problém s dlouho diskutovanou webovou stránkou Wikileaks, která zveřejnila tajné americké diplomatické depeše a jiná tajná data (Wikileaks.org, 2010). Jeden tábor volá po svobodě informací, druhý tábor v podobě vlády a diplomatů se drží tvrzení, že dokumenty jsou tajné a ohrožují bezpečnost některých zemí (The Sydney Morning Herald, 2010). Vláda USA zveřejnění těchto dat rozhodně nepovažuje za etické a dožaduje se dokonce trestu (Tiscali Media, 2010).

2.2.6. Utilitaristické hledisko Utilitaristické hledisko je považováno za druh jednání, které se projevuje potřebou dosáhnout největší míru hodnoty pro štěstí, blaho nebo nejmenší bolestí, škodlivostí, nepříjemností - respektive cestou nejmenšího zla. V praxi to funguje tak, že v konfliktních situacích se vytvoří jistý soupis alternativ a testuje se predikace důsledků. Zde nastává překážka v podobě nalezení vhodné škály či způsobů ocenění výsledků, aby šly vůbec vzájemně porovnat 20

(Janoš, 1993, s. 27-28). V tomto případě vynecháváme vlastní užitek před užitkem druhého. Další překážkou může být i problematické přisouzení správné hodnoty štěstí nebo užitku. Někdy z našich rozhodnutí a jednání nedokážeme poznat, zdali nám v budoucnu přinesou radost nebo bolest.

2.3.

Shrnutí hledisek etiky Všechna etická hlediska mají svá pro a proti, spoustu konfliktních situací a pohledy na

jejich rozhřešení. Nesmíme opomenout, že společnost je různorodá, někdo se může držet etiky z pohledu teologického principu, jiný naopak axiologického principu. Hodně záleží na výchově, národnosti, náboženství a jiných faktorech, které ovlivňují vývoj člověka. Každá reálná aplikace etiky do každodenního života bude pravděpodobně smíšená z několika hledisek. Neexistuje např. čistě teologický přístup, ale přesto vychováváme děti k nějakému etickému chování, takže aplikaci etiky nemůžeme ztotožnit s konkrétními hledisky, ale můžeme se snažit popsat, která hlediska tam mají význam.

2.4.

Současná podoba etiky Tato práce pro správnou definici informační etiky z pohledu dnešní společnosti využívá

teleologické hledisko a racionalistické hledisko. Řád a rozum, podle těchto dvou hodnot se vytváří etické kodexy a lidé by se jimi měli řídit. Teleologické hledisko nejlépe vystihuje dnešní podobu a chování běžného člověka v západní kultuře, společnost totiž stojí na základech řádu. Racionalistické hledisko odráží chování lidí, lidé jednají rozumově, rozpoznávají v situacích, co je mravně dobré a špatné. Silnou kritikou a důvodem, proč nebylo vybráno teologické hledisko, je rozdílnost náboženství v dnešní době. Současná společnost si pomalu zvyká, kdy různá náboženství bydlí vedle sebe. Díky různorodosti náboženství nemohou všichni dodržovat stejný kodex, který vychází z Božího desatera. Deontologické hledisko sice hezky zní, ale realita je jiná. Stavět povinnost nad náklonost a nad vlastní dobro, to je etika spíše hodná rytířských zvyků a cti z dávných bájí a pověstí, se kterými se v dnešní společnosti moc nesetkáme. Axiologické hledisko po racionalistickém hledisku nejblíže připomíná dnešní podobu informační etiky, ale přináší spoustu otázek. Jedná se spíše o dobře myšlenou teorii, ale její zavedení v praxi pro většinu populace je těžké, jelikož člověk není často schopen přesně definovat hodnotu užitků. Utilitaristické hledisko je velmi podobné axiologickému hledisku, protože si klade velmi vysoký důraz na oceňování situací, užitků, potřeb a jejich porovnání. Lidské chování často nebývá takto analytické a lidé jednají spíše zkratkovitě, co v dané situaci považují za nejlepší. V další kapitole je ukázáno, že při vhodné definici informace a výběru nejvhodnějšího etického hlediska, můžeme definovat různé kodexy informační etiky z pohledu dnešní doby. Jak 21

už bylo několikrát zmiňováno, etika a lidstvo se neustále vyvíjí. Je velice možné, že následující definice a vnímání informační etiky bude za pár let zastaralé, nedostačující, či zavádějící.

22

3.

Informační etika Výměna informací s okolím je elementární a nezbytná činnost člověka (Janoš, 1993, s.

47). Výměna informací dnes probíhá rapidní rychlostí. Co se stane na jednom konci světa, se v okamžiku objeví na druhém konci světa. Díky svobodě informací, levnému tisku knih, časopisů či jiných publikací, nepřeberném množství komunikačních technologií a hlavně díky internetu se množství vyměněných informací neustále zvyšuje a zrychluje. Toto masivní vyměňování informací přineslo potřebu přenést etiku do informační společnosti v podobě různých etických kodexů. Tyto kodexy vycházejí z etických hledisek popsaných v předchozí kapitole, důkladnější rozbor těchto kodexů je popsán níže v této kapitole. Etiku, která se tímto zabývá, známe pod pojmem informační etika. Informační etika (Karel Janoš): „Informační etiku definujeme jako oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací“ (Janoš, 1993, s. 47). Informační etika udává, jak by se s těmito rozsáhlými procesy vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizací informací mělo zacházet. Informační etika je též nepochybně dílčí část etiky, která se zabývá morálními principy a pravidly souvisejícími se zpracováním informací (Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy, 2011). S první větší výměnou informací se můžeme setkat už v 15. století, kdy byl vynalezen převratný vynález v podobě knihtisku, který vynalezl zručný řemeslník a zlatník Johan Gutenberg. Díky knihtisku se na tu dobu celkem závratnou rychlostí začaly šířit knihy a tiskopisy mezi obyvatelstvo (Knihtisk, 1999). Jednalo se o přelomový moment v historii šíření informací, dalším takto velkým přelomovým momentem v oblasti výměny informací byl internet. Internet je v současnosti obrovským fenoménem, který vynáší na povrch etické otázky, filosofické otázky, mezery v legislativě států a nezanedbatelnou důležitost informační etiky. Informační etikou by se neměli řídit jen uživatelé internetu, ale převážně lidé, kteří mohou výměnu informací rapidně ovlivnit, jako jsou vědci, politici, žurnalisté, knihovníci a velké korporace (Činčera, 2002, str. 11). V první kapitole je ukázáno, že neexistuje jednotný pohled na informaci, v druhé kapitole, že neexistuje jednotný pohled na etiku. Při spojení informací s etikou nemůžeme zákonitě dostat jednotné hledisko na informační etiku. Informační etika jako obyčejná etika se časem vyvíjí, mění, roste a padá společně s historií. Co dnes považujeme za etické chování s informacemi, se už příští rok může stát naprosto neetickou záležitostí. Jan Činčera ve svém sylabu o informační etice poukazuje na dva různé pohledy tohoto oboru, a tím jsou mikroetika a makroetika. S tímto rozdělením přišli Capurro a Ladda, kdy 23

Capurro byl zastáncem mikroetiky a Ladda naopak makroetiky. Mikroetika souvisí výhradně s osobní informační činností, s individuálním chováním a otázkami ohledně ochrany soukromí, osobních údajů a ochranou duševního vlastnictví. Makroetika naopak od mikroetiky na tato témata pohlíží z úhlu dopadu na celkovou společnost (Činčera, 2002, str. 11-12). V roce 1990 byla publikována listina Informační charta, která popisuje a shrnuje hlavní zásady svobody a etiky v oblasti informací. Její hlavní myšlenkou je informování o svobodě projevu a volném přístupu k informacím, které mohou být omezeny v situacích, kdy je ohrožena bezpečnost obrany státu nebo informace mají rasistický nebo např. náboženský podtext. Občan má také právo na ochranu jeho osobnosti, a to v případech otázky jeho zdravotního stavu nebo osobních záležitostí, atd (Janoš, 1993, s. 126). Kompletní znění Informačních charty je uvedeno v příloze. Informační etika se snaží pomoci zodpovědět otázky, které vznikají při výměně informací. Jedná se například o rozpor mezi ochranou osobních údajů na úkor volného přístupu k informacím, svobodou projevu na úkor šíření pravdivých a objektivních informací (Vaněk, 2010 s. 211-213). Aby společnost měla mantinely, nějaká vymezení a návod, jak se zachovat v těchto situacích, vytváří různé etické kodexy, které přímo či nepřímo vychází z etických hledisek zmíněných v druhé kapitole. Mezi kodexy, které se staly nedílnou součástí informační etiky, můžeme najít Desatero počítačové etiky, Netiketu, ochranu autorských práv a citační etiku, Kodex ACM, novinářský kodex a v neposlední řadě také etický kodex reklamy. Při prozkoumání těchto kodexů informační etiky, které jsou podrobněji rozebrány v následujících kapitolách, si lze všimnout, jak spojují teorii informací s etickými hledisky.

3.1.

Počítačová etika vs Informační etika Nesmíme též zapomenout odlišit počítačovou etiku od informační etiky, jelikož se jedná

o dva různé pojmy. Počítačovou etiku definuje Walter Maner. Podle něj se jedná o oblast, která se zabývá činnostmi způsobené informačními a komunikačními technologiemi. Dle jeho názoru se díky využíváním informačních a komunikačních technologií objevily otázky ohledně nových etických problémů a staré etické problémy se naopak schovaly do ústraní. Z jeho myšlenek je též patrné zastávání názoru, že by se do oblasti počítačové etiky mohly začlenit již existující a fungující etické postoje (Moor, 1985, s. 17). Počítačovou etiku kromě Waltera Manera definovala také Deborah Johnsonová, která souhlasí s využitím tradičních etických postojů, ale nesouhlasila s tvrzením, že s nastolením moderních informačních a komunikačních technologií vznikly nové druhy etických problémů (Moor, 1985, s. 17-18). Mezi další osobnosti, které definovaly počítačovou etiku, spadají Terrell Ward Bynum, Donald Gotterbarn a hlavně James Moor. T. W. Bynum zastává postoj, že počítačová etika identifikuje a analyzuje dopad informačních technologií na sociální a lidské hodnoty jako je zdraví, práce, příležitosti, 24

svoboda, demokracie, znalosti, soukromí, sebenaplnění a mnoho podobných hodnot. V kostce T. W. Bynum tvrdí, že informační technologie zasahují každou část lidské existence, jedná se tedy o nesmírně důležitý pohled na etiku (Moor, 1985, s. 19). D. Gotterbarn naopak tvrdí, že počítačová etika by měla být jen další větví profesionální etiky, zaměřená především na kodexy chování počítačových odborníků (Moor, 1985, s. 19-20). James Moor se snaží o určitý kompromis, dle jeho názoru je počítačová etika obor studia, který je ale na teorii obecné etiky přímo závislá. Počítačová etika je také svéprávnou disciplínou, která poskytuje terminologii pro porozumění a politiku pro užívání počítačové technologie (Moor, 1985, s. 18-19).

3.2.

Nakládání s informacemi – práva a povinnosti Informační etika nese sebou mnoho práv a povinností. Lidé, kteří se účastní vzniku,

šíření, výměny, užití a nakládání s informacemi, by měli dodržovat tato práva a povinnosti. Existují tři role: 

Tvůrce informací



Uživatel informací



Zprostředkovatel informací (Janoš, 1993, s. 57) Ke každé roli se vztahují rozdílná pravidla a povinnosti. Nejde vždy jednoznačně určit,

do které role jednotlivý uživatel spadá, protože uživatel může být zároveň tvůrcem a uživatelem informací, nebo uživatelem a zprostředkovatelem informací a dokonce i tvůrce, uživatel a zprostředkovatel informací zároveň. Některá práva a povinnosti jednotlivých rolí jsou dány i legislativně, tím je jejich dodržování částečně zaručeno. Částečně proto, jelikož praxe ukazuje, že i zákony se často porušují. Zbylá práva a povinnosti, na které nedosahuje legislativa, jsou v rukou tvůrců, uživatelů a zprostředkovatelů informací. Toto může být kamenem úrazu, subjektivní hodnocení, co je správné a co není správné je pouze na nich. Můžeme jen doufat, že lidé budou při nakládání s informacemi dodržovat kodexy, principy etiky a informační etiky.

3.2.1.

Etické zásady u tvůrce informací Podle K. Janoše má tvůrce informací z výše uvedených tří rolí nejvyšší morální

odpovědnost, jelikož jediným výrokem může ovlivnit celou společnost. Stačí si vzpomenout na Hitlerovy projevy a jeho vyhlášení války (Janoš, 1993, s. 58). Tvůrce informace má obrovský vliv, nesmí zneužívat své právo na informace, právo publikovat a právo svobody projevu na poškození jiných osob a jejich zdraví. Měl by dodržovat principy etiky, informační etiky a klást důraz na zodpovědnost. Pokud tak neučiní, lehkovážné zacházení s informacemi může mít nehorázné následky, které mohou končit až smrtí. Více o těchto důsledcích neetického 25

zacházení s informacemi je popsáno v pozdějších kapitolách této práce. Tvůrce informací by tedy měl velmi silně dbát na dodržování svých povinností, jejich základní výčet by šel shrnout do několika bodů: 

Nešířit informace podněcující nenávist mezi lidmi



Sdělovat informace pravdivé, nezkreslené, s vyloučením polopravd, dvojsmyslů apod.



Správně citovat



Psát věcně, stručně a srozumitelně



Vyhýbat se vícenásobnému publikování článků stejného obsahu, aby zamezil zbytečnému růstu objemu publikovaných dokumentů



Nepsat proti svému morálnímu přesvědčení (Informační systém Masarykovy univerzity, 2007)

3.2.2.

Etika uživatele informací Uživatel má právo na svobodu výběru informací, měl by být pravdivě informován a

respektován. Ne vždy je jednoduché splnit tato základní práva. V dobách internetu existuje mnoho falešných informací, které se zdají pravdivé, což je zapříčiněno nedodržováním informační etiky. V jistých situacích získání pravdivých a správných informací může být velice časově a finančně náročné, což může být v dnešní hektické době docela problém. Kvůli finančním a časovým překážkám může uživatel sáhnout po jednodušeji získaných (často horších) informacích. Uživatel informací nemá jen práva pro sebe, ale má i jisté povinnosti. Jejich základní výpis lze shrnout do několika bodů: 

Napomáhat zprostředkovateli informací při uspokojování vzneseného požadavku (např. spolupracovat při doplnění vágní formulace požadavku)



Získané informace, jsou-li adekvátní potřebě, využít



Nabyté znalosti využívat pro druhé



Přijímat i takové relevantní informace, které mu jsou nepříjemné



Vyhledávat nejlepší informace (Informační systém Masarykovy univerzity, 2007)

3.2.3. Etika zprostředkovatele informací Zprostředkovatel informací je nedílnou součástí řetězce výměny a nakládání s informacemi. Zprostředkovatel by měl hned po tvůrci informací brát velmi silný zřetel na informační etiku. Pokud by náhodou překroutil informaci od tvůrce informace, mohl by nastat nebezpečný omyl. V dnešní době si lze všimnout častého zmiňování porušování a nerespektování autorského práva a vágního obsahu informací. Tyto problémy obvykle vznikají 26

u zprostředkovatele informací, který neeticky nakládá s informacemi získanými od tvůrce informací. Toto neetické zacházení vyvozuje celkem vážně důsledky, kterými se tato práce také zaobírá. Zprostředkovatel informací má své povinnosti, které jsou vypsány v základních bodech: 

Respektovat autorské právo



Včasně poskytovat informace



Všem zaručit stejný přístup k informacím



Zodpovídat za věcnou správnost poskytnutých informací (Informační systém Masarykovy univerzity, 2007)

3.3.

Etické principy na internetu Vývoj lidstva nás donutil k sepsání zákonů, legislativy a též etických kodexů.

Společnost prochází informační dobou, dnes informace a internet hraje daleko větší roli, než tomu bylo kdysi. Internet se rozvíjí rychleji, než se lidstvo umí přizpůsobit, jsme zahlceni informacemi, nastávají otázky, co je etické a neetické v prostředí internetu a do jaké míry zacházet s informacemi. Neexistují jednoznačné pohledy, pouze pokusy sepsat jistá pravidla, jak nakládat se všemi druhy informací. V předchozích kapitolách této práce je uvedeno několik pohledů na informaci a několik hledisek a pohledů na etická hlediska. Tato hlediska se nestíhají přizpůsobit potřebám informační etiky, proto vznikají etické principy na internetu. Ani na informační etiku neexistují sjednocené pohledy a názory na tuto problematiku. Pohledů, etických kodexů v prostředí cyberspace a názorů je hned několik. Většina vychází z racionalistického hlediska, kde je silně vyzdvihnut rozum jedince a z teleologického hledisko, kde je vyzdvižen řád. Společnou veličinou etických hledisek a kodexů informační etiky je právě důraz na řád, rozum, slušné a čestné chování a také dodržování zákonů a legislativy dané země. V práci jsou uvedeny nejčastěji používané etické kodexy a pravidla v prostředí cyberspace. Mezi první pokusy, které mají poukázat, co je etické a co není v prostředí cyberspace, nelze opomenout Desatero počítačové etiky, Netiketu (Netiquette), ochranu autorských práv a citační etiku, Kodex ACM, knihovnické kodexy a novinářský kodex a v neposlední době čím dál tím důležitější etický kodex reklamy. Důkladnější popisy kodexů, jejich kritika a výhody jsou podrobněji rozepsány v následující části.

3.3.1. Desatero počítačové etiky Desatero počítačové etiky uvedl v roce 1992 výkonný ředitel Computer Ethics Institute ve Washingtonu Dr. Ramon C. Barquin (Computer Ethics Institute, 1992). Počítačové desatero je v mnoha ohledech podobné křesťanskému Desateru, není tomu divu, protože křesťanské 27

desatero bylo vzorem k napsání desatera počítačové etiky (Computer Ethics Institute, 1992). Právě zde je vidět silný vliv teologického hlediska. Krom klasického Božího desatera je v počítačovém desateru kladen velký důraz na autorská práva, která jsou díky snadnému kopírování a přenášení informací citlivým tématem dnešní doby. Znění Desatera počítačové etiky: 

Nepoužiješ počítače, abys uškodil jinému člověku (nezabiješ)



Nebudeš rušit jiné při práci s počítačem



Nebudeš slídit v cizích počítačových souborech



Nepoužiješ počítače, abys kradl (nepokradeš)



Nepoužiješ počítače pro falešné svědectví (nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví)



Nezkopíruješ ani nepoužiješ programové vybavení v něčím vlastnictví, aniž bys za ně poskytl úhradu



Nepoužiješ cizí počítačové prostředky bez zmocnění nebo řádné kompenzace



Nepřivlastníš si výsledek cizí duševní činnosti (nepokradeš)



Budeš mít na paměti společenské důsledky programu, který píšeš, nebo systému, který navrhuješ



Budeš používat počítače pouze tak, aby bylo zajištěno uznání a respekt tvých bližních

3.3.1.1. Zkušenosti s dodržováním Desatera počítačové etiky Společnost HRP group s.r.o. vypracovala rychlý průzkum ve dnech 9-10. 12. 2012, kterého se zúčastnilo 413 respondentů. Tento průzkum byl použit pro seminární práci Informační etika na předmětu 4SA312 - Teorie a praxe informačních systémů v ZS 2012/2013. Cílem průzkumu bylo zjištění, jak lidé dodržují některé body tohoto desatera, což ilustrují následující grafy:

28

Graf č. 1 – Využití počítače k ublížení (HRP group, ©2012)

Graf č. 2 – Rušení (HRP group, ©2012)

29

Graf č. 3 – Slídění (HRP group, ©2012)

Graf č. 4 – Využití počítače ke krádeži (HRP group, ©2012)

30

Graf č. 5 – Použití počítače pro falešné svědectví (HRP group, ©2012)

Graf č. 6 – Přivlastnění si cizího výsledku na internetu (HRP group, ©2012) Jak průzkum ukázal, mnoho lidí porušilo Desatero počítačové etiky. Není to překvapující údaj, protože zkušenosti nám ukazují, že lidé nedodržují ani Boží desatero. Podle průzkumu 13% respondentů uvedlo, že využilo počítač, aby uškodili jinému člověku. Informace, internet a počítače jsou v jistých ohledech daleko ničivější zbraní, než může být střelná zbraň. Jak lze neetickým zacházením s informace a počítačem ublížit jinému člověku je 31

vysvětleno v pozdějších kapitolách. K méně závažnému problému, jako je rušení druhého člověka při práci s počítačem, se přiznalo 64% respondentů. Další graf – slídili lidé někdy v cizích počítačových souborech – k tomuto porušení se přiznalo 37% respondentů. Zpronevěření informací je velmi závažné téma, kterému je věnována celá kapitola v pozdějších fázích této práce. Na otázku, zda lidé použili někdy počítač ke krádeži, se přiznalo 59% respondentů, kdyby byl průzkum tvořen mezi mladými lidmi, určitě by toto číslo bylo vyšší, protože mnoho mladých lidí nevnímá pirátství (porušování autorských práv) jako trestný čin (Dunn Lambert, ©2016). Pozitivní zjištění lze najít u další otázky, zda lidé použili počítač ke křivému svědectví, ke kterému se přiznalo pouze 2% respondentů. (HRP group, ©2012). Na otázku, zda si lidé někdy přivlastnili cizí výsledek na internetu, se přiznalo 16% respondentů. Tématu jako je plagiátorství, velmi diskutované téma v času internetu, je věnována větší pozornost v třetí a čtvrté kapitole této práce.

3.3.2. Netiketa Netiketa je pojem, kterým se označuje souhrn doporučení pro slušné chování v síti (internetu). Její vznik se datuje do dob, kdy internet byl ještě v raných počátcích své existence. S rychle rostoucím internetem přišel také nevyhnutelný jev – internet jako médium začali používat lidé, kteří nejsou znalí v IT sféře. Tito lidé neznají způsoby fungování tohoto komunikačně-zábavního prostředku v takové míře, aby si byli vědomi všech nebezpečí, která vznikají. Jejich cílem je prosté využívání internetu a služeb. S rostoucím chaosem v prostředí internetu bylo potřeba sepsat pravidla a normy, které by nastavily mantinely pro chování na internetu – proto vznikla Netiketa (Emag, 2007). Její původ lze hledat v racionalistickém a teleologickém hledisku. Obecný výklad netikety je mezi odborníky poměrně shodný, její konkrétní části a jejich výklad se občas liší. Někdo chápe netiketu spíše jako provozní řád sítě, jinde zas jako pravidla pro autory elektronických publikací (Internet Info, ©1998-2013). Existuje RFC definující netiketu (RFC 1855), které vzniklo už před deseti lety, takže neodráží spoustu současných trendů (Hoax, ©2010-2013a). Znění Desatera Netikety: 

Chovejte se tak, abyste nepoškozovali ostatní uživatele.



Neomezujte ostatní při jejich vlastní práci na síti.



Nenahlížejte do souborů ostatních uživatelů.



Nevyužívejte počítače ke krádežím.



Nevyužívejte síť ke zveřejnění falešných údajů, falešného svědectví.



Nevyužívejte ani si nekopírujte software, za který jste nezaplatili.



Nevyužívejte zdroje ostatních uživatelů bez autorizace. 32



Nepřisvojujte si duševní bohatství ostatních.



Uvažujte o společných důsledcích programu, který tvoříte.



Používejte počítač s úctou, s respektem a ohleduplně. (FormSoft, 2013)

Kompletní znění RFC definující Netiketu (RFC 1855) je uvedeno v příloze.

3.3.3.

Ochrana autorských práv a citační etika Ochrana autorských práv je velice důležitou součástí etiky, mimo jiné i legislativy.

Dodržování autorských práv je obsaženo v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském (kap. 3.1.3) (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013). Vyvarovat se porušení autorských práv lze, pokud se budeme striktně držet citační etiky. Citační etiku Jan Švejda definuje následovně: „Etické normy týkající se citování ve vědecké komunikaci. Všeobecně uznávaným principem citační etiky je morální povinnost autora publikované vědecké práce uvést v této práci ty výsledky svých myšlenkových předchůdců, na které ve své práci bezprostředně a vědomě navázal, a odlišit zřetelně své vlastní výsledky od výsledků jiných autorů. Za tímto účelem má autor práce těchto svých předchůdců citovat, zejména pak ty práce, jejichž výsledků využil (konstruktivní citace). Na druhé straně není správné spekulativně zatěžovat vědecké práce prestižními citacemi, jako jsou některé nekonstruktivní autoritativní citace a nekonstruktivní autocitace.“ (Švejda, 2003). Mezi nejčastější příčiny porušování citační etiky jsou: 

Plagiátorství - přisvojení si myšlenek nebo výsledků zkoumání někoho jiného, trestný čin



Nedostatečné citování, nejsou citovány všechny zdroje



Nesprávné citování - nezachován standardní formát, neoznačeno uvozovkami, nedohledatelná citace, citace vytržená z kontextu



Používání odlišných stylů citování v jedné práci



Přemíra citace - vede k neoriginalitě odborné statě



Autocitace - pokud není zřejmé, že citované zdroje jsou pro nový odborný text nezbytností



Citace zdrojů, které autor nepoužil (Kabinet informačních studií a knihovnictví, Masarykova univerzita, 2011)

Jedná se o poměrně důležitý etický princip v informační etice. Mnohokrát opomíjen studenty, kteří vytváří své seminární nebo diplomové práce. Nelze opomenout fakt, že nejen studenti, ale často i korporace a uznávané osobnosti opomíjejí citační etiku a budí tedy zdání, že 33

práce je napsána pouze a jen z jejich hlavy. Nedodržování tohoto etického principu nemusí mít tak silné společenské dopady, jako může být porušování Netikety nebo Desatera počítačové etiky, ale přesto pro jednotlivce (autora) může mít nedodržování tohoto principu závažné důsledky např. v podobě ukradeného díla.

3.3.4. Kodex ACM Hlavní myšlenkou Kodexu ACM (Kodex Association for Computing Machinery) je slušné a spravedlivé jednání. V Kodexu ACM lze najít směs různých etických hledisek, ať už se jedná o teologické, teleologické nebo racionalistické hledisko. Kodex ACM zdůrazňuje následující motivy: 

Společenská prospěšnost, neubližování (Prospívat společnosti a lidskému dobru. Neublížit jiným.)



Spravedlnost a slušnost (Být poctivý a spolehlivý. Být spravedlivý a nediskriminující. Ctít důvěrnost. Respektovat soukromí druhých.)



Ochrana vlastnických práv (Ctít vlastnická práva včetně copyrightu a patentů. Náležitě oceňovat duševní vlastnictví.) (Spinello, 1997)

3.3.5. Knihovnické kodexy Knihovnické kodexy jsou nedílnou součástí informační etiky. Knihy obecně jsou jedny z nejdůležitějších informačních zdrojů a na tyto zdroje je kladen velký důraz na etické zacházení s informacemi. Osobě, která zprostředkovává a nakládá s těmito informacemi, se říká informační pracovník. Informační pracovník je typickým příkladem zprostředkovatele informací, který je popsán výše v předchozích kapitolách této práce. K. Janoš dělí etiku informačního pracovníka na tři základní roviny: 

Osobní etika informačního pracovníka



Dodržování etiky vůči svému zaměstnavateli



Dodržování etiky vůči uživatelům informačních služeb (Janoš, 1993, s. 99). Aby se principy, práva a povinnosti informačních pracovníků nějak sjednotily, vznikl

požadavek sepsat soubor pravidel. Vznikl tak kodex American Library Association, též známý pod zkratkou ALA (Code of Ethics, 2008). Kodex ALA klade velký důraz na povinnost zajistit volný tok informací a myšlenek, zajišťovat podmínky pro všechny uživatele, bránit duševní vlastnictví a zároveň by dle tohoto kodexu neměl informační pracovník podléhat potřebě cenzurovat díla. V tomto lze právě vidět podobnost s deontologickým hlediskem, kde se klade 34

důraz na činy, jež mají být konány z povinnosti, nikoliv z náklonosti. I tento kodex, jako různé etické pohledy, definice informací, není jediný. Knihovnických kodexů existuje celá řada. Např. Velká Británie vydala svůj vlastní kodex, který se nazývá: „Kodex profesionálního chování (Code of Professional Conduct)“ (Code of Professional Conduct, 2009). Česká republika v tomto směru nezaostává a vlastní podobný kodex, jehož název zní: „Kodex etiky českých knihovníků“ (Kodex etiky českých knihovníků, 2004). Tento kodex v mnohém připomíná Kodex ALA. Též klade důraz na respektování práva autorů, sdílení pravdivých informací, bránění duševního vlastnictví a zprostředkování kvalitní informace a myšlenky pro ostatní uživatele.

3.3.6. Novinářský kodex Mark Twain kdysi pronesl: „Kdo nečte noviny, je neinformován. Kdo čte noviny, je špatně informován“ (Goodreads, ©2013). Tato citace, která se vryla do paměti mnoha lidí, odráží skutečnost médií. Novináři, televizní, internetová a rádiová média jsou platformy, které nás informují o dění ve světě. Tyto platformy nám utvářejí názory, pohledy na společnost, náboženství, konflikty a politiku. Pokud by média nedodržovala etické principy, mohlo by to přinést nebezpečné důsledky, které mohou vyústit v demonstrace, protesty a dokonce i válku. Dnešní doba internetu, kdy si každý může napsat, co chce, vznikla větší potřeba klást důraz na etiku, etické zacházení s informacemi, svobodu slova a zákony než kdy dříve. Mnoho novinářů hnáno ziskem, porušují etické kodexy, narušují soukromí jiných a zahlcují nás bulvárními informacemi. Nelze se jim divit, chyba není jen na jejich straně, ale též na jejich obecenstvu. Pokud existuje poptávka, zákonitě bude i nabídka. Neetické chování platforem nemusí být způsobeno důvodem ekonomickým, ale politickým. Historie společnosti je provázána různou cenzurou, i v dnešním demokratickém světě narážíme na cenzuru či politickou propagaci. Podle K. Janoše by si tento útlak neměli novináři nechat líbit a měli by se držet svých etických kodexů (Janoš, 1993, s. 107). Mezi nejdůležitější novinářské kodexy určitě patří Etický kodex novináře, který byl vydán v roce 1998 Syndikátem novinářů v ČR. V tomto kodexu není jednoduché určit, které etické hledisko využívá jako svůj vzor, jedná se opět o souhrn všech různých hledisek. Kodex je rozdělen do tří hlavních bodů: 

Právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace



Požadavky na vysokou profesionalitu v žurnalistice



Důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu medií (Etický kodex novináře,

1999)

35

Velice podobný kodex má i jedno z největších vydavatelství v České republice MF Dnes. Její etický kodex je rozdělen do 19 základních bodů, které popisují, jak by se správný žurnalista měl chovat (Etický kodex novinářů MF DNES a iDNES.cz, 2013). Asociace televizních organizací (ATO) nezůstala pozadu a vytvořila si svůj etický kodex, který jsou členové této organizace povinni dodržovat. Mezi členy této organizace patří mimo jiné velké televizní skupiny v České republice. Tento kodex klade velký důraz na pravdivost informací, jejich získávání, ať už se jedná o reportáž nebo skrytý mikrofon a odposlouchávání (Etický kodex ATO, 2010). Pokud by jakákoliv z těchto mediálních stanic nedodržovala tyto etické kodexy, mohlo by to mít nedozírné následky v názorech společnosti.

3.3.7. Etický kodex reklamy Na porušování informační etiky nemají vliv jen jednotlivci, kteří se neřídí kodexy jako je Netiketa nebo Desatero počítačové etiky, ale hlavně společnosti a média, která šíří špatná a nebezpečná sdělení v podobě reklam. Reklamy, stejně jako masmédia mohou ovlivňovat chování, názory a dokonce i etické principy ve společnosti. Uvádět mylné informace v reklamách a klamat, může poškodit spotřebitele a v případě politické reklamy může toto neetické zacházení s informacemi spustit bouři nevole proti politickým, etnickým, národnostním a jiným skupinám. Z výše uvedených důvodů se objevila důležitá potřeba na vznik kodexu, který by zodpovídal na otázky a určoval chování správné a nezávadné reklamy. Tímto kodexem se stal Kodex reklamy, který byl vydán až v roce 2009 Radou pro reklamu (Rada pro reklamu, 2009). Tento kodex, vychází z podobných morálních zásad, co Kodex ACM a z hledisek jako teleologické, racionalistické a teologické. Hlavní zásady Kodexu reklamy jsou: 

Slušnost reklamy



Čestnost reklamy



Pravdivost reklamy



Společenská odpovědnost reklamy (Český terminologická databáze knihovnictví a informační vědy, 2011)

3.4.

Kritika kodexů Jako informace a etická hlediska mají různé pohledy, i kodexy se od sebe liší. Většina

z nich vychází z různých etických hledisek, která dbají na rozum (racionalistické hledisko), řád (teleologické hledisko), slušnost, pravdivost, čestnost, a také na zákony a legislativu v dané zemi. Ve všech kodexech můžeme najít zárodek různorodých morálních a etických principů. 36

Nelze jednoduše říci, že tento kodex vychází z tohoto hlediska, snad jen Desatero počítačové etiky z velké části vychází z teologického hlediska a Knihovnické kodexy připomínají deontologické hledisko. Ostatní kodexy jsou směsí různých pohledů na etiku, informační etiku a na etická hlediska. Kodexy předpokládají morální chování jednotlivce, který dokáže rozlišit základní etické principy a podle nich se bude řídit. To je také jejich velkou nevýhodou, protože společnost je různorodá a ne každý člověk má stejné morální zásady. Člověk je hnán za svým užitkem, proto často porušuje kodex za lepší vidinou zisku (např. žurnalisté a bulvární zprávy), zneužívá je pro politické účely či jiné osobní priority. Na otázku, zda jsou etické kodexy zastaralé lze odpovědět celkem jasně. Jsou. Kodexy nestíhají rychlému vývoji dnešní společnosti. Nastává otázka, zda by tyto kodexy šly vylepšit nebo v extrémních případech nahradit nějakým jiným řešením. Odpověď na tuto otázku hledají vědci, filosofové a jiné skupiny lidí. Já zastávám názor, že ani kodexy a ani zákony nikdy nebudou 100%, protože se vždy najde otázka nebo situace, která bude atypická a kodex či zákon na ni jednoduše nebude schopen odpovědět. Z pohledu chování v prostředí cyberspace jsou Netiketa a Desatero Počítačové etiky velmi dobře zpracovány, stačilo by, aby se přizpůsobily dnešnímu fenoménu sociálních sítí. Dle mého názoru by lidé nepotřebovali etické kodexy, kdyby se řídili rozumem, neubližovali svým chováním svému okolí, měli dostatečnou morální výchovu, autority, ke kterým by vzhlíželi a dobře postavenou legislativu. Bohužel, jednalo by se o velmi utopickou společnost a situace v reálném světě je trochu jinde od této představy, proto klademe nesmírný důraz na legislativu a tvoříme etické kodexy. Rozvoj internetu a cyberspace přinesl potřebu rychle vytvořit své etické kodexy. Kodexy, které nejlépe vystihují potřebu informační etiky, jsou nepochybně výše zmíněné Netiketa a Desatero počítačové etiky. Bohužel i tyto kodexy rychle zaostávají, nestíhají se adaptovat dnešním potřebám sociálních sítí. Facebook, Twitter, Google+, YouTube a další sociální sítě změnily dnešní svět k nepoznání. Kdo není součástí těchto internetových sociálních sítí, jako by neexistoval. Firmy, oblíbené značky, politici, obchodníci a mnoho dalších, přesouvají své aktivity na sociální sítě. Netiketa ani Desatero počítačové etiky na tuto obrovskou změnu nejsou přizpůsobeny, chybí odpovědi, jak se na těchto sociálních sítích chovat. Velkým tématem je otázka soukromí, které věci jsou publikovatelné a které ne. Dříve bylo nemyslitelné sdělovat své soukromé informace veřejně, dnes je běžné, že se lidé chlubí, kde jsou na dovolené, jakého nového partnera či partnerku mají, co si nového koupili, co večeří a jaké jsou jejich další velmi intimní soukromé informace. Vznikají etické otázky, na které tyto kodexy nedokáží odpovědět. Například, kde je hranice mezi obyčejným prohlížením profilu kamaráda, a kdy se z této aktivity stává kyberstalking, jak nakládat s vyvěšováním fotek na sociálních sítích, nebo v dnešní době neustále probíranou otázkou ohledně svobody na internetu, zavedení elektronické identity nebo cenzury internetu. 37

V případě vyvěšování společných fotek, se nejedná o porušení žádné legislativy ani Netikety či Desatera počítačové etiky, ale osobě na fotce to může být nepříjemné, protože fotka může mít intimní charakter ze soukromí nebo ukazovat něco, co by člověk nechtěl, aby bylo na veřejnosti k vidění. Pokud bychom to shrnuli, témata, ve kterých Netiketa a Desatero počítačové etiky zaostávají, jsou hlavně otázky soukromí a ochrany osobních údajů a nakládání s nimi. Nelze též opomenout téma pirátství, svoboda na internetu, šíření státních a vládních informací a kontakty na vládní představitele. I přes jejich zastaralost, je stále Netiketa a Desatero počítačové etiky pro etické fungování v prostředí cyberspace nejrelevantnější vzor chování. Vyzdvihují totiž pravidla pro běžného občana, který se pohybuje v prostředí cyberspace. Pro tuto práci bude Netiketa a Desatero počítačové etiky základem, podle kterého se poměřuje neetické chování v prostředí cyberspace a jeho negativní či pozitivní dopady na společnost.

3.5.

Teorie nedodržování informační etiky v prostředí cyberspace Je nutné podotknout, že důsledky neetického zacházení s informacemi nemusí být vždy

v rozporu s legislativou, často se pohybují na samé hranici zákona, proto bývá těžké je soudně či jinak postihovat. Celkové působení v prostoru cyberspace je nové a staré zákony a legislativy na některé otázky nedokáží odpovědět. Dle mého názoru, nejčastější důsledky porušování informační etiky lidé nebudou považovat za nejzávažnější. Naopak, ty nejzávažnější důsledky porušení morálních a etických principů v prostředí cyberspace budou ty nejméně časté, to ale neubírá na jejich síle a špatnosti. Je to způsobeno tím, že nejčastější přestupky proti informační etice jsou tu s námi běžně, vidíme je dennodenně a naše vnímání už je přehlíží nebo vůbec neregistruje. Stáváme se vůči těmto častým přestupkům téměř imunní, naopak ty méně časté nás dokáží naprosto překvapit, je složitější je vykonávat a často mívají větší dopad na společnost, proto je lidé považují za závaznější.

3.5.1. Potenciální důvody nedodržování informační etiky v prostředí cyberspace Lidstvo má různé etické kodexy a kodexy informační etiky. Školy, rodiče a autority nás vychovávají k různým morálním hodnotám. Navzdory tomu je lidé porušují, obcházejí a vyhýbají se právu, morálním zásadám a porušují etické normy. Důvody, proč lidé porušují informační etiku, tedy Netiketu a Desatero počítačové etiky, může být několik. Výběr potenciálních důvodů porušování etiky jsem vybíral dle subjektivního hlediska. Jedná se o důvody, které bych s velkou pravděpodobností měl, pokud bych se dopustil porušení informační etiky, jejích principů a základů. K těmto důvodům mě vedly životní zkušenosti porušování informační etiky, které jsem se dopustil já nebo mé okolí. Předpokládám, že mezi těmito důvody určitě najdeme: 38



Sobecké důvody Lidé jsou od přírody sobci, snaží se maximalizovat své blaho na úkor ostatních. Často

zaslepení sami sebou ignorují etické kodexy, aby si dopomohli ke svému cíli. Sobectví vede k porušování etických principů, ale také etických principů v prostředí cyberspace. Jedná se pravděpodobně o nejčastější příčinu porušení etických principů v prostředí cyberspace, protože jak už bylo zmíněno, lidé jsou sobci a hledí primárně na své dobro. 

Špatnou výchovu Kolikrát za život se nám stane, že něco uděláme špatně, jsme za to potrestáni a naší

jedinou výmluvou bude, že jsme to nevěděli? Špatná nebo žádná výchova může mít velký vliv na to, že se dospělý člověk nebude chovat podle morálních zásad. Proč by měl, když k tomu nebyl vychován. K etice a morálce musí být jedinec veden autoritami a především vzorem správného chování a jednání Jedná se pravděpodobně o jeden z nejméně častých důvodů, které lidi vedou k nedodržování informační etiky v prostředí cyberspace. 

Ignoraci/lhostejnost Častý důvod. Lidé poruší pravidla, zachovají se neeticky, protože jednoduše jim je to

jedno. Většinou si toto neetické jednání ani sami neuvědomují, chovají se tak automaticky, aniž by se nad tímto chováním vůbec pozastavili. Právě z těchto důvodů je ignorace a lhostejnost jednou z nejčastějších příčin, proč lidé nedodržují informační etiku. 

Informační etiku je snazší porušit, než ji dodržovat Některá pravidla i zákony je snazší porušit, než je dodržovat. Principy informační etiky

nejsou výjimkou. Spousta hledisek je lepší obejít, než pracně zjišťovat, jak to udělat správně. 

Není čas a peníze dodržovat informační etiku Neznalost zákona nikoho neomlouvá. Znát zákony i etické principy etiky nebo

informační etiky stojí nějaké náklady. Tyto náklady mohou být čas nebo peníze. Člověk nemusí mít motivaci zjišťovat, co je v dané situaci morálně etické (pokud mu to rozum nevyhodnotí správně), proto raději situaci vyřeší neeticky nebo ji prostě ignoruje. Tento bod souvisí s předchozím bodem. Pravidla a etické principy je někdy snazší obejít, než je dodržovat. 

Zábavu a nudu Obvyklý důvod mladých, převážně dospívajících lidí. Pro někoho může být porušování

etických principů, pohybování se na samé linii zákona adrenalinovým okamžikem. Člověk nemusí za porušováním těchto principů vidět jen hmotný užitek, ale zážitek, adrenalin, či 39

zábavu. Mnoho vylomenin mladých lidí bylo způsobeno převážně kvůli zábavě nebo potřebou si to vyzkoušet.

3.5.2. Potenciální důsledky nedodržování informační etiky v prostředí cyberspace Jak už bylo zmíněno dříve, neetické zacházení s informacemi může mít všelijaké dopady, většinou negativní na společnost, ale najdou se i situace, kdy porušení informační etiky může přinést lidstvu i nějaké výhody. Volbou potenciálních důsledků nedodržování informační etiky v prostředí cyberspace mě vedly opět životní zkušenosti mě samotného nebo mého blízkého okolí. Nejdříve si uvedeme negativní důsledky nedodržování informační etiky, mezi nimi určitě najdeme: 

Kybergrooming Kybergrooming je nebezpečné chování uživatelů na internetu. Osoba, která se dopouští

kybergroomingu se snaží zmanipulovat vyhlédnutou oběť a donutit jí k osobní schůzce. Tento člověk se obvykle vydává za někoho jiného, aby získal důvěru potenciální oběti. Manipulace zpravidla probíhá přes informační a komunikační technologie jako jsou sociální sítě, chaty, či pomocí mobilního telefonu. Motivem útočníka bývá sexuální zneužití, zneužití dětí pro tvorbu dětské pornografie nebo fyzické napadení. Kybergrooming je typickým příkladem zneužití důvěřivosti, naivity a přátelství. Jedná se o typický příklad zneužití osobních údajů, které oběť agresorovi poskytuje (Nebuď oběť, 2010-2012a) Záludnost kybergroomingu nespočívá jen ve vylákání oběti na schůzku, ale v získávání kompromitujících materiálů, díky nimž začne útočník oběť vydírat a nakonec i vyláká na schůzku. Pokud útočníkovi narůstá míra agrese, svojí oběť vydírá a vyvíjí na ní tlak, začíná se jednat o typický příklad kyberšikany. (Člověk v tísni, 2009) 

Kyberstalking a kyberšikana Tyto dva důsledky jsou médii zanedbávány a určitě by jim prospěl větší prostor, protože

s rychle rostoucím vlivem sociálních sítí se stávají kritičtějšími. Díky sociálním sítím máme až nebezpečně jednoduché možnosti provádět kyberstalking a v jistých případech i dotyčnou osobu v prostřední cyberspace šikanovat. Lidé kyberšikanu a kyberstalking téměř s jistotou považují za velmi závažné zhřešení vůči informační etice, protože žít svůj život v prostředí cyberspace se pro ně stalo neodlučitelnou skutečností současného světa. Zda je toto tvrzení pravdivé nebo naopak, odhaluje průzkum v závěrečné kapitole. Kyberšikana (též počítačová nebo virtuální šikana) je definována jako úmyslné, opakující se a nepřátelské chování, jehož cílem je ublížit oběti za použití informačních a komunikačních technologií (Kyber-Šikana, 2012). Základním projevům kyberšikany patří zasílání obtěžujících, ponižujících a útočných zpráv pomocí informačních a komunikačních 40

technologií. Součástí kyberšikany je také vytváření blogů, které svým obsahem útočí na konkrétního jedince. Kyberšikana může zasáhnout i mimo virtuální svět v podobě fyzického napadání oběti spojené s natáčením na video, úmyslné provokování a natáčení rozčílené oběti na videozáznam, napadání uživatelů v diskusních fórech, odkrývání cizích tajemství, odcizení identity a její zneužití, obtěžování, pronásledování, očerňování a vydírání s využitím komunikačních technologií (internet, telefon, sociální sítě atd.). (Nebuď oběť, 2010-2012b). Kyberstalking (lov, pronásledování) je termín, který označuje obtěžování uživatelů internetu zasypáváním e-maily, SMS zprávami zpravidla osobního charakteru či vystavování osobních a lživých informací o konkrétní osobě na internetu. Ve spojení s využitím informačních a komunikačních technologií jako zasílání různých zpráv pomocí sociálních sítí, chatu a prostřednictvím VoIP technologií se jedná o nebezpečné nástroje obtěžování své oběti. Nejčastějšími obětmi kyberstalkingu jsou celebrity, ex-partneři, politici, zhrzení v lásce či neoblíbení spolužáci/spolužačky (Bezpečný-Net, 2009). Základní projevy kyberstalkingu jsou: 

Opakované a dlouhodobé pokusy kontaktovat oběť pomocí dopisů, e-mailů, telefonátů, SMS zpráv, zasíláním různých zásilek s dárky, zasíláním vzkazů na ICQ, Skype, různé druhy chatu, VoIP apod.



Demonstrování moci a síly stalkera v podobě tvrdých projevů, ve kterých dává důraz na přímé či nepřímé výhrůžky, které v oběti budí oprávněný strach a obavy.



Destrukce věcí oběti, které jsou charakteristické poškozováním a ničením různých věcí oběti.



Stalker se vydává za oběť. Dochází k tomu tak, že stalker jako útočník označuje sám sebe za oběť.



Snaha poškodit reputaci oběti stalkerem. V rámci kyberstalkingu často dochází ke snahám stalkera očernit oběť, například šířením nepravdivých informací v okolí oběti (práce, rodina, přátelé, sousedé). (E-Bezpečí, 2008)



Šíření dětské pornografie Dětská pornografie je druhem pornografie, v níž jsou zobrazeny děti nebo dítě jako

sexuální aktéři nebo objekty. Jedná se o velmi závažné porušení nejen informační etiky, ale morálky, klasické etiky a hlavně zákonů. Tento zločin je ještě nebezpečnější tím, že se jedná často o velmi malé děti, které si nejsou vědomi situace, následků a nevědí, jak se bránit. Internet tuto možnost ještě rozšířil a pro pedofily je daleko jednoduší sehnat dětskou pornografii (iDNES.cz, 2004). Děti jsou naše budoucnost, jsou mnohdy bezbranné, i když se šířením dětské pornografie se mnoho lidí nesetkalo, považují ho za jeden z nejzávažnějších přestupků vůči informační etice v prostředí cyberspace. 41



Plagiátorství a porušování autorského zákona Plagiátorství je směsicí opisování, vydávání cizí práce za vlastní, neuvedení zdrojů, ze

kterých práce čerpá, publikování cizích výsledků výzkumu a vývoje bez uvedení pramenů (ABZ Slovník cizích slov, ©2005-2006a). Plagiátorství může a nemusí být způsobeno záměrně, někdy člověk způsobuje plagiátorství, aniž o tom ví. Plagiátorství je často způsobeno nevědomostí, ignorací informační etiky nebo nedostatku zdrojů jako je čas a peníze. Autorský zákon řeší autorské právo a právní problémy s ním související. Český autorský zákon vychází z principů kontinentálního práva, přičemž se kromě českého tradičního pojetí orientuje zejména na německé a francouzské pojetí autorských práv (Portál Veřejné správy, 2013). Porušováním autorského zákona rozumíme neoprávněné užívání autorského díla bez souhlasu autora či jiné oprávněné osoby. Porušení autorského zákona a plagiátorstvím je typickým úkazem zneužívání duševního vlastnictví někoho jiného (Česká Protipirátská Unie, 2013). Jedná se sice o hrubé porušení informační etiky, zvláště pak porušení ochrany autorských práv a citační etiky, ale ve společnosti vnímáno daleko méně významně jako například kyberšikana nebo šíření dětské pornografie, protože porušení autorského zákona a plagiátorství se stalo nedílnou součástí dneška. Lidé šíří nelegálně soubory po internetu, stahují je a studenti ve svých pracích často opomíjejí správně citovat. 

Extrémistické nebo rasistické projevy Za extremismus je považován termín, který označuje jednání, ideologie, či skupiny

mimo hlavní proud společnosti. Extrémistickým projevem je neuznávání základních etických principů, zákonů a morálních zásad. Mezi tyto projevy patří agresivita, násilí a šíření náboženské, národnostní, rasové, třídní nebo sociální nenávistí (Ministerstvo vnitra ČR, 2009). Za rasismus je považována nevědecká protihumánní teorie o nadřazenosti lidských ras a etnických skupin, nenávistí k lidem určité rasy a projevy o utlačování (ABZ Slovník cizích slov, ©2005-2006b). Různé ideologie a názory se díky internetu rychle šíří a získávají na popularitě. V rámci anonymity na internetu jsou její tvůrci, šiřitelé i následovníci téměř nepostihnutelní, protože je obtížné je najít a lokalizovat. Jedná se o hrubé porušení informační etiky, které může vyústit až v ozbrojené konflikty, války nebo genocidy. 

Projevy teroristické činnosti Internet se pro teroristy a jiné útočníky stal médiem pro šíření jejich víry, ideologie,

filosofie. Sepisují zde návody k provádění útoků, převádějí peníze a verbují atentátníky. Webové stránky a uložiště videí jim pomáhá zpropagovat jejich činnost. V minulosti museli teroristé překročit hranice, aby naplánovali a realizovali útoky. Nyní udělají většinu práce po

42

internetu, prostřednictvím islamistických webových stránek. Stává se, že ještě před samým teroristickým útokem teroristé zveřejní svou hrozbu a cíl na internetu (Centrum.cz, 2007). 

Šíření nepravdivých informací Šíření nepravdivých informací neboli v internetové kultuře nazývané HOAX je jedním z

velmi častých nešvarů, který se na Internetu vyskytuje, možná ze všech důsledků nedodržování informační etiky tím nejčastějším. Jedná se šíření poplašných, nebezpečných a zbytečných řetězových zpráv (Hoax, ©2010-2013b). HOAX může mít tyto podoby a následky: o

Obtěžuje příjemce

o

Zbytečně zatěžuje linky a servery

o

Šířením HOAXu se zvyšuje riziko vyzrazení důvěrných informací

o

HOAX může přímo poškodit jinou osobu nebo společnost

o

Ztrátu důvěryhodnosti (Hoax, ©2010-2013c)

Nedodržování informační etiky má i svá pozitiva. Tyto společnosti prospěšné důsledky nemůžeme průzkumem v této práci nijak ověřit, proto jsou zde uvedeny alespoň pro ilustraci. Mezi prospěšné důsledky nedodržování informační etiky určitě najdeme: 

Inovace Inovace je obnovení, zdokonalení, vylepšení nebo novinky ve výrobě (ABZ Slovník

cizích slov, ©2005-2006c). Inovace je jedním z pozitivních efektů porušení informační etiky. Vzniká tak, že porušováním informační etiky dojde k úniku nějakých dat nebo informací. Jiná strana tato data využije pro své účely a k vylepšení, zdokonalení nebo k uvedení novinky na trh. Sice dojde například k porušení autorského zákona a je ublíženo jednomu nebo více subjektům, ale celkově společnosti to prospěje, protože může těžit z vylepšeného procesu, výrobku nebo novinky na trhu. 

Odhalování trestné činnosti Odhalení trestné činnosti je často objeveno žurnalisty, kteří striktně nedodrží

Novinářský kodex a poruší ochranu osobních údajů. Jsou hnáni potenciálem na velký příběh, zisk a slávu. Toto neetické chování může opět poškodit jeden nebo více subjektů, ale společnost z toho bude mít užitek. Některé korupční kauzy byly odhaleny právě díky neetickému zacházení s informacemi. Dalším efektem se stává například informace o společnostech, které porušují legislativu, prodávají závadné výrobky nebo jinými způsoby poškozují své spotřebitele.

43



Lepší šíření informací Tento pozitivní následek úzce souvisí s inovacemi a odhalováním trestné činnosti.

Inovace nám přináší nové technologie, které pomáhají s rychlostí šíření zpráv, ale také s dostupností. Lepší šíření informací může být i negativním důsledkem, pokud se šíří špatné, nepravdivé nebo zavádějící zprávy.

3.6.

Shrnutí důvodů a důsledků porušování informační etiky Důvodů porušování informační nebo obecné etiky může být několik, stejně jako

důsledků. Lidé mohou mít mnoho důvodů, proč porušovat informační etiku, někdy těch důvodů může být více než jeden. Tyto důvody pak vedou k různým negativním, ale i pozitivním důsledkům porušování informační etiky. Některé důsledky jsou v rámci dnešní společnosti přehlížené nebo si na ně společnost zvykla. Mezi tyto důsledky, vůči kterým je společnost imunní, určitě najdeme plagiátorství, šíření nepravdivých informací nebo porušování autorského zákona. Naopak ty nejméně časté jsou považovány za nejzávažnější. Je to šíření dětské pornografie. Tyto hypotézy jsou potvrzeny nebo naopak vyvráceny v následující kapitole této práce v podobě průzkumu mezi lidmi.

44

4.

Studie důvodů a negativních důsledků nedodržování

informační etiky v prostředí cyberspace Další kapitola se zaměřuje na praktičtější stránku. Společnost HRP group s.r.o. pomohla vypracovat pro tuto práci průzkum, který potvrzuje správnost či naopak vyvrací teorie potenciálních důvodů a důsledků nedodržování informační etiky popsané v předcházející kapitole. Průzkumu, který probíhal ve dnech 22. – 24. 4. 2013, se zúčastnilo 473 respondentů (53% muži, 47% ženy) a data byla sesbírána pomocí elektronického anonymního dotazníku, který byl rozesílán na emailové adresy. Průzkumu se zúčastnili respondenti ve věku 13-60 let, jejich vzorek byl vybrán ze všech koutů České republiky a z různých sociálních a ekonomických vrstev obyvatelstva. První část se zabývá důvody, proč lidé porušují informační etiku a etické principy v prostředí cyberspace. Další část průzkumu sleduje z pohledu Netikety a Desatera počítačové etiky dopady neetického chování na internetu, které lidé považují za nejčastější a nejzávaznější.

4.1.

Důvody porušování informační etiky Tato část průzkumu je zaměřená na důvody, proč lidé porušují informační etiku.

Výsledky znázorňuje následující graf:

Graf č. 7 – Důvody porušení etického chování (HRP group, ©2012)

45

Na prvním místě se umístila ignorace a lhostejnost. 22% respondentů uvedlo ignoraci a lhostejnost jako nejčastější důvod pro porušení principů etického chování v prostředí cyberspace. Na druhém místě s 20%, zodpověděli respondenti, že porušují etické chování z důvodu nedostatku času a peněz. Skoro stejný počet respondentů (19%) uvedlo hlavní příčinu ze sobeckých důvodů. Zábava s 17% byla silnější příčina než nuda s 9%. 8% respondentů se přiznalo ke špatné výchově a 5% respondentů uvedlo jiný důvod. Mezi jinými důvody se nejčastěji vyskytovalo porušování principů informační etiky v nevědomí, v nesouhlasu s nimi nebo v jejich porušování, pokud si druhá strana nezaslouží, aby je dodržovali. Průzkum společnosti HRP group s.r.o. pomohl potvrdit teoretické hledisko, proč by lidé porušovali etické principy. Na prvním místě se překvapivě umístila ignorace a lhostejnost místo sobeckých důvodů. Předpoklad byl takový, že by se nejčastějším důvodem staly právě sobecké důvody.

4.2.

Negativní důsledky porušování informační etiky Tato část průzkumu zjišťovala, se kterými důsledky nedodržování principů Netikety a

Desatera počítačové etiky se lidé nejčastěji setkali, a které naopak považují v jejich očích za nejhrubší porušení informační etiky

4.2.1. Kyberšikana

Graf č. 8 – Setkání lidí s kyberšikanou (HRP group, ©2012) Celých 41% respondentů se přiznalo, že se setkalo s kyberšikanou ve svém okolí. Polovina respondentů (51%) se s kyberšikanou ve svém okolí nikdy nesetkala a 8% si není jistá 46

nebo neví. Data jsou to znepokojivá, protože pouze polovina reprezentativního vzorku se nesetkala s kyberšikanou. Pokud by průzkum byl dělán pouze mezi mladými lidmi, tak by procento lidí, které se s kyberšikanou setkalo, bylo daleko větší. Je to důkaz, že by se média a společnost měla kyberšikanou více zabývat a dávat ji větší prostor v diskuzích.

4.2.2. Kyberstalking

Graf č. 9 – Setkání lidí s kyberstalkigem (HRP group, ©2012) Zkušenosti s kyberstalkingem jsou u lidí obdobné jako zkušenosti s kyberšikanou. S kyberstalkingem má zkušenost celých 38% respondentů. Opět zhruba polovina (53%) respondentů se nikdy ve svém okolí s kyberstalkingem nesetkala a téměř desetina (9%) si není jistá nebo neví. Jedná se o podobnou situaci jako s kyberšikanou. Kdyby se průzkumu zúčastnili pouze mladí lidé, zkušenosti s kyberstalkingem by mělo jistě větší množství než pouhých 38% respondentů.

47

4.2.3. Kybergrooming

Graf č. 10 – Setkání lidí s kybergroomingem (HRP group, ©2012) S kybergroomingem má proti kyberšikaně a kyberstalkingu zkušenosti nejméně respondentů (34%), rozdíl to ale není velký.

Nadpoloviční většina (59%) se nikdy

s kybergroomingem nesetkala a 7% respondentů si není jistá nebo neví. Kybergrooming by si na základě těchto dat určitě zasloužil větší pozornost médií, než má doposud.

48

4.2.4. Šíření dětské pornografie

Graf č. 11 – Setkání lidí se šířením dětské pornografie (HRP group, ©2012) Šíření dětské pornografie je jedno z nejohavnějších přestupků proti informační etice. Pouze 3% respondentů se ve svém okolí setkalo se šířením dětské pornografie. 93% lidí uvedlo, že se porušením informační etiky v podobě šíření dětské pornografie nikdy nesetkalo a 4% si není jista. Přesto, že se jedná o nejméně častý přestupek proti informační etice, je považován za jeden z nejhorších a nejnebezpečnějších přečinů v prostředí cyberspace.

49

4.2.5. Zpronevěření informací

Graf č. 12 – Setkání lidí se zpronevěřením informací (HRP group, ©2012) U zkušenosti lidí se zpronevěřením informací v jejich okolí je překvapivý fakt, že celých 16% respondentů uvedlo, že neví nebo si není jistá. Je velkou pravděpodobností, že v těchto situacích došlo také ke zpronevěřování informací, takže pozitivní zkušenost se zpronevěřením informací by byla daleko větší než 33%. Pouze polovina (51%) uvedla, že se se zpronevěřením informací nikdy nesetkala.

50

4.2.6. Plagiátorství

Graf č. 13 – Setkání lidí s plagiátorstvím (HRP group, ©2012) Plagiátorství je jedno z nejčastějších důsledků porušení informační etiky, se kterým se naši respondenti setkali. K této zkušenosti se hlásí 66% respondentů. Pouze 26% respondentů se nikdy nesetkalo s plagiátorstvím a 8% si není jistá nebo neví. Toto číslo není překvapující, protože díky internetu jsou informace a zdroje daleko dosažitelnější a ve společnosti je i více studentů, kteří píší seminární, diplomové a jiné práce.

51

4.2.7. Extrémistické nebo rasistické projevy na internetu

Graf č. 14 – Setkání lidí s extrémistickými nebo rasistickými projevy (HRP group, ©2012) Výsledky průzkumu, zda se lidé ve svém okolí setkali s extrémistickými nebo rasistickými projevy na internetu jsou znepokojivé, ale ne neočekávané. Díky anonymitě internetu lze propagovat různé myšlenky, ideologie a názory bez jakékoliv možnosti postihnutelnosti. Není tedy divu, že 69% respondentů má zkušenosti s extrémistickými nebo rasistickými projevy na internetu. Pouze čtvrtina respondentů (25%) nemá zkušenosti s extrémismem nebo rasismem na internetu a 6% neví nebo si není úplně jistá.

52

4.2.8. Projevy teroristické činnosti na internetu

Graf č. 15 – Setkání lidí s projevy teroristické činnosti (HRP group, ©2012) Z průzkumu, zda se lidé někdy setkali s projevy teroristické činnosti na internetu, lze říci, že většina populace (95%) nemá zkušenosti s tímto porušením informační etiky. Pouze 2% respondentů zkušenosti má a 3% neví, nebo si není jista.

53

4.2.9. Porušování autorského zákona

Graf č. 16 – Setkání lidí s porušováním autorského zákona (HRP group, ©2012) Porušování autorského zákona je spolu s plagiátorstvím jedním z nejčastějších porušení principů informační etiky. S porušením autorského zákona má zkušenosti 79%, plagiátorství mělo 66%. Necelá pětina (17%) uvedla, že nemá zkušenosti s porušováním autorského zákona a 4% respondentů si nebyla jista nebo neví, jestli se jednalo o porušení tohoto zákona.

54

4.2.10. Šíření nepravdivých informací

Graf č. 17 – Setkání lidí se šířením nepravdivých informací (HRP group, ©2012) Úplně nejčastějším porušením zásad informační etiky se ukázalo šíření nepravdivých informací na internetu. S tímto prohřeškem se setkalo 82% respondentů. Ze stejného důvodu, jako je šíření projevů rasismu nebo extrémismu, za tento výsledek můžeme děkovat anonymitě internetu, rychlému šíření dat a složitou až nemožnou šancí verifikovat informace. 11% lidí uvedlo, že se nikdy s nepravdivými informacemi nesetkalo. Je velká pravděpodobnost, že těchto 11% respondentů ani neví, že narazilo na nepravdivé informace a považovalo je za pravdivé. Celých 7% respondentů uvedlo, že neví, zda informace byly pravdivé nebo nikoliv.

55

4.3.

Nejzávažnější prohřešky vůči informační etice

Graf č. 18 – Co lidé považují za nejzávažnější (HRP group, ©2012) Tento závěrečný graf ukázal, že nejčastější neznamená nejzávažnější. Mezi nejčastějšími prohřešky proti informační etice se vyskytovalo plagiátorství, porušení autorského zákona, šíření nepravdivých informací a projevy extrémismu a rasismu. Naopak lidé tyto prohřešky považují za nejméně závažné nebo si na ně zvykli, např. šíření nepravdivých informací, které považuje za nejzávažnější jen 1% respondentů. Stejné nebo podobné množství vybralo projevy teroristické činnosti (1%), plagiátorství (2%) a porušování autorského zákona (4%). V případě šíření dětské pornografie, které bylo nejméně vyskytujícím se prohřeškem proti informační etice, vybralo jako nejzávažnější 32% respondentů, což je téměř třetina. Na druhém místě mezi nejzávažnější prohřešky se objevila kyberšikana s 20%. Je zajímavé, že kyberšikana nasbírala tolik, co kybergrooming (9%) a kyberstalking (11%) dohromady. Za nejzávažnější porušení informační etiky skoro desetina respondentů hlasovala pro zpronevěření informací. 56

Je zajímavé pozorovat, že časté porušování informační etiky v podobě plagiátorství, porušování autorského zákona a šíření nepravdivých informací lidé považují za tak zanedbatelné prohřešky.

4.4.

Shrnutí výsledků studie Mezi nejčastější důvody, proč lidé porušují principy informační etiky v prostředí

cyberspace, se na prvním místě umístila ignorace a lhostejnost (22%). V případě ignorace a lhostejnosti si lidé ani nemusí uvědomovat, že porušují nějaké morální a etické principy v klasické nebo v informační etice. Na druhém místě se umístil nedostatek času a peněz (20%). Jak už bylo řečeno, některá pravidla i zákony je snazší porušit, než je dodržovat. Na třetím místě se umístily sobecké důvody (19%). Byla tedy vyvrácena teorie, že se na prvním místě objeví právě sobecké důvody. Rozdíl byl ale jen v řádu málo procent, takže teoretický předpoklad se realitě poměrně blížil. Mezi nejméně časté důvody lidé uvedli, že mají špatnou výchovu (8%), což potvrdilo mojí teorii, že se nebude jednat o tak důležitou motivaci či příčinu pro porušování informační etiky. Co se týká zkušeností s dopady nedodržování informační etiky, lidé se nejčastěji setkali se šířením nepravdivých informací na internetu (82%), v závěsu se umístilo porušování autorského zákona (79%) a na třetím místě se nachází extrémistické a rasistické projevy na internetu (69%), naopak nejméně časté jsou projevy teroristické činnosti na internetu (2%) a šíření dětské pornografie (3%). Je ale zajímavé sledovat, že i když se se šířením dětské pornografie setkal pouze zlomek populace (3%), tak ho 32% respondentů považuje za nejzávažnější prohřešek vůči informační etice. Je to způsobeno převážně tím, že se jedná často o velmi malé a bezbranné děti, které si nejsou vědomi situace a následků. Naopak nejčastější přestupky v podobě šíření nepravdivých informací (82%) a porušování autorského zákona (79%), lidé považují za nejméně závažné. Šíření nepravdivých a mylných informací na internetu považuje za velmi závažný přestupek a prohřešek pouhá setina populace (1%) a porušování autorského zákona 4% populace. Byla potvrzena hypotéza z předchozí kapitoly, že nejčastější prohřešky vůči informační etice nebudou považovány za nejzávažnější a naopak ty z nejméně častých (šíření dětské pornografie) budou považovány za nejzávažnější. Této hypotéze se vymykají pouze projevy teroristické činnosti na internetu, se kterými se lidé většinou nesetkali a ani to nepovažují za závažný přestupek proti informační etice v prostředí cyberspace. Na druhém místě lidé považují za nejzávažnější kyberšikanu (20%), což je celá pětina populace. Tento výsledek podporuje mé tvrzení, že by se kyberšikaně mělo věnovat v médiích více prostoru.

57

Závěr Etika je složitá záležitost, v různých koutech světa platí odlišná pravidla. Západní a muslimský svět vnímá morálku a její principy rozdílně. Jako historii píší vítězové, u etiky je to obdobné. S jistotou můžeme tvrdit, že etika tedy není jednotná, vyvíjí se společně s lidstvem. Mým osobním postojem na tuto problematiku je to, že nelze sestavit jeden jednotný pohled, jeden princip, jedno pravidlo, co etické je a co etické není. Dokud celý svět nebude jedno náboženství, jedna kultura a jedny zvyky, těžko můžeme sjednotit principy morálky a etiky. Nastává otázka, co je tedy vůbec etické a co ne. Tuto otázku zodpovídají vládnoucí skupiny, panovníci, náboženské uskupení, která vedou společnost a apelují na ni, jak se chovat. V naší (západní) společnosti převládá teleologické a racionalistické hledisko, které je založeno na řádu a rozumu. Teleologické hledisko nejlépe vystihuje současnou společnost, která stojí na základech řádu. Racionalistické hledisko odráží rozumové chování lidí, kteří rozpoznávají v situacích, co je morálně správné a co ne. Pohledů na informaci je také několik, ale jejich rozdílnosti nejsou dány výchovou a myšlením lidí, ale záleží na vědeckém oboru, který s informacemi pracuje. V případě definování informační etiky je pro nás nejdůležitější obecný (definice z Oxfordského slovníku) a komunikační pohled na informaci (definice Václava Lamsera). Jako informace a etická hlediska mají různé definice a pohledy, i kodexy v informační etice mají své rozdíly. Velká část těchto kodexů čerpá z etiky, která dbá na rozum (racionalistické hledisko), řád (teleologické hledisko), slušnost, pravdivost, čestnost, a také na zákony a legislativu. Můžeme v nich také najít zárodek ostatních morálních a etických principů. Např. Desatero počítačové etiky z velké části vychází z teologického hlediska a Knihovnické kodexy připomínají deontologické hledisko. Zastávám názor, že tyto kodexy jsou zastaralé, chybí jim nadčasovost. Vznikají etické rozpory, na které tyto kodexy nedokáží odpovědět. Jedno ze zmiňovaných může být hranice mezi obyčejným prohlížením profilu kamaráda a kyberstalkingem, nebo čím dál více diskutované zavedení elektronické identity nebo cenzury internetu. Další nevyřešená otázka je ohledně plagiátorství a porušování autorského zákona. Přesto, že máme na tato témata kodexy i legislativu, stále se rozchází názory na řešení této problematiky. Velký otazník se vznáší i nad tématy jako je soukromí nebo publikovatelnost. V minulosti jsme ani nepomysleli na sdělování informací intimního charakteru, dnes je naopak běžné, že se lidé chlubí, kde tráví svůj čas a s kým, prohlašují, koho ve volbách volili nebo s kým mají románek. Přesto, že stojím na straně, která zastává názor, že jsou kodexy neaktuální, tak Netiketa a Desatero Počítačové etiky jsou velmi kvalitně sestaveny. Stačilo by, aby se přizpůsobily dnešnímu fenoménu sociálních sítí. Vyznačují se totiž pravidly pro obyčejného člověka, který se pohybuje ve vodách cyberspace. 58

Porušování informační etiky nemusí být vždy pro společnost negativní. Mezi kladnými přínosy pro společnost mohou být inovace. Inovace vznikají tak, že špatným zacházením s informacemi dojde k úniku dat, jiná strana tato data využije pro své účely a vylepší, zdokonalí svůj produkt nebo uvede novinku na trh. Jedné straně (originálnímu vlastníkovi) je ublíženo, ale společnost může čerpat z inovací benefity. Nepříliš zodpovědné nakládání s informacemi přináší pozitivum v podobě lepšího šíření informací nebo odhalení trestné činnosti, které je objeveno díky novinářům, kteří nedodrží novinářský kodex a v jistých případech poruší i ochranu osobních údajů. Důležitým zjištěním této práce je vyvrácení nebo potvrzení několika hypotéz. Hypotézy jsem si stanovil na základě mých osobních a životních zkušeností s informační etikou. K rozuzlení těchto hypotéz mě dovedl průzkum, který se mnou pomohla vypracovat společnost HRP group s.r.o. Průzkum byl proveden formou elektronického dotazníku, obsahující 12 otázek. Dotazník byl respondentům rozeslán prostřednictvím emailu. Na průzkum reagovalo 473 respondentů, ve věku 13-60 let, ve složení 53% mužů a 47% žen. Velký důraz byl kladen na výběr respondentů, aby se nacházeli ze všech částí České republiky a byli z různorodých sociálních a ekonomických vrstev obyvatelstva. To zapříčinilo velmi relevantní vzorek, odrážející názory české populace. První část se týkala nejčastějších důvodů, které lidi vedou k porušování informační etiky. Mé tvrzení je, že na prvním místě jsou sobecké důvody. K tomuto důvodu se ale přiznalo pouze 19% respondentů (až třetí místo), zatímco průzkum zjistil, že nejčastějším důvodem je ignorace a lhostejnost s 22%. Na druhém místě se umístil nedostatek času a peněz, ke kterému se hlásí 20% respondentů. Hypotéza je sice vyvrácena, ale rozdíl je nepatrný, takže můj původní teoretický předpoklad nebyl daleko od reality. Naopak nejméně častým důvodem, ke kterému se respondenti přiznali, je špatná výchova (8%), což potvrdilo mé tvrzení, že se bude jednat o nejméně závažný důvod k porušení informační etiky. Druhá část průzkumu zjistila, že lidé mají nejvíce zkušeností se šířením nepravdivých informací na internetu (82% respondentů), v těsné blízkosti se umístilo porušování autorského zákona s 79% respondentů a na třetím místě projevy extrémistického a rasistického ražení na internetu (69% respondentů). Lidé se nejméně setkali s projevy teroristické činnosti na internetu (2% respondentů) a se šířením dětské pornografie (3% respondentů). Při hlubším prozkoumání se zjistilo, že právě šíření dětské pornografie, se kterou se setkal jen zlomek populace, považuje 32% respondentů jako za naprosto nejzávažnější prohřešek vůči informační etice. Naopak prohřešky v podobě šíření nepravdivých informací a porušování autorského zákona, které se umístily na předních příčkách nejčastějších důsledků porušení informační etiky, společnost považuje za nejméně závažné. Šíření nepravdivých informací považuje za nejzávažnější přestupek pouze setina populace (1%) a porušení autorského zákona pouhé 4% populace. Tímto byla potvrzena má hypotéza, že nejčastější 59

důsledky porušování informační etiky nejsou považovány za nejzávažnější, ale naopak ty nejméně časté jsou. Nelze opomenout, že této hypotéze se vymykají projevy teroristické činnosti na internetu, se kterými se lidé zřídkakdy setkali a ani to nevnímají jako závažný prohřešek. Zastávám názor, že etické kodexy nejsou důležité pro existenci člověka. Bohatě by stačilo, kdyby se společnost řídila rozumem, neubližovala svým chováním okolí, dostávalo se jí morální výchově a měla by dobré autority, ke kterým by vzhlížela. Též je důležité mít i správně postavenou legislativu. Pravděpodobně by to byla velmi utopická společnost a její existence v reálném světě je daleko od této představy. Též se obávám, že nám někdy zákony/morálka/etika brání v rozvoji naší společnosti. Často vědecké pokusy váznou, protože se potýkají s etickými otázkami (viz výše zmíněný výzkum kmenových buněk). Právě hranice, ať už jsou položeny legislativou nebo etickými kodexy, brání inovacím. Internet, který má velmi malé až téměř žádné hranice, posunul společnost za posledních pár desítek let nesmírně dopředu. Nelze se oprostit od všech zákonů nebo etických principů, protože potom by se ze společnosti stala anarchistická skupina postrádající jakýkoliv řád. Nejsem si jist, zda by zavedení elektronické identity vyřešilo současné problémy v prostředí cyberspace jako je šíření dětské pornografie, plagiátorství, šíření nepravdivých informací a jiné prohřešky vůči informační etice. Jak už jsem zmínil dříve, internet a obecně cyberspace jsou pro nás neprobádané vody, které ještě nějakou chvíli budeme poznávat. Mým osobním přínosem pro tuto práci a tuto problematiku bylo potvrzení nebo vyvrácení několika hypotéz, společně se zodpovězením otázek zmíněných na konci úvodu. Práce pro mě měla obrovský přínos v podobě hlubší analýzy problematiky informační etiky a hlavně etiky obecně. Díky tomuto tématu jsem zjistil, co společnost vede k tomu, aby se chovala neeticky. Pravděpodobně stejné důvody bych našel, pokud bych zjišťoval, proč lidé nedodržují zákony. Výsledky průzkumu mi rozšířily obzor a na neetické chování lidí se už nebudu dívat stejným okem. V neposlední řadě mě též psaní této bakalářské práce naučilo pracovat se zahraniční literaturou a citaci zpracovávat v harvardském citačním stylu.

60

Použitá literatura ABZ Slovník cizích slov, ©2005-2006a. ABZ.cz [online]. [cit. 9. 4. 2011]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/plagiatorstv ABZ Slovník cizích slov, ©2005-2006b. ABZ.cz [online]. [cit. 9. 4. 2011]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/rasizmus-rasismus ABZ Slovník cizích slov, ©2005-2006c. ABZ.cz [online]. [cit. 9. 4. 2011]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=inovace Bezpečný-net, 2009. Bezpecny-net.estranky.cz [online]. [cit. 4. 4. 2011]. Dostupné z: http://www.bezpecny-net.estranky.cz/clanky/nebezpecne-komunikacnipraktiky/kyberstalking.html CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X. Centrum.cz, 2007. [online]. Centrum Holdings, a.s. [cit. 5. 4. 2013]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=513825 Code of Ethics, 2008 [online]. Chicago: American Library Association. [cit. 19. 3. 2013]. Dostupné z: http://archive.ifla.org/faife/ethics/alacode.htm Code of Professional Conduct, 2009 [online]. London: The Library Association. [cit. 19. 3. 2013]. Dostupné z: http://archive.ifla.org/faife/ethics/lacode.htm COMPUTER ETHICS INSTITUTE. First National Computer Ethics Conference. Computerethicsinstitute.org [online]. 7. 5. 1992 [cit. 18. 3. 2013]. Dostupné z: http://computerethicsinstitute.org/events/1992.html Česká Protipirátská Unie, 2013. Filmynejsouzadarmo.cz [online]. [cit. 9. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.filmynejsouzadarmo.cz/cs/co-je-autorske-pravo/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy, 2011. Informační etika [online]. [cit. 15. 3. 2011]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/SM3GNA6ULFUMYHAVG4FSSFE1BU1M7GBD87RSS9N3ULYTVA XQUV-47921?func=full-set-set&set_number=108534&set_entry=000001&format=999 ČINČERA, Jan. Informační etika. Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2002. 82 s. ISBN 80-210-2981-1. Člověk v tísni, o.p.s. Kyberšikana a její prevence – příručka pro učitele [online]. Aleš Kavalír. 1. vyd. Plzeň: Dragon Press, 2009 [cit. 4. 4. 2011]. 108 s. Dostupné z: http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_160.pdf. ISBN 978-80-86961-78-1 Dunn Lambert, ©2013. NewJerseyBusinessLawAttorney.com [online]. New Jersey: 2012 [cit. 16. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.newjerseybusinesslawattorney.com/2012/03/copyrightpiracy-widespread-among-young-people.shtml

61

Emag.cz, ©2013. Emag.cz [online]. Praha: 2007 [cit. 17. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.emag.cz/netiketa/ Engliš, K. Teleologie jako forma vědeckého poznání. Praha, Topič 1930. 162 s. Etický kodex ATO, 2010. [online]. Praha: Asociace televizních organizací, 2010, 11 s. [cit. 21. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.ato.cz/pravni-agenda/samoregulace Etický kodex novináře, 1999. [online]. Praha: Syndikát novinářů České republiky. Dostupné z: http://syndikat-novinaru.cz/1/5/36/etika/eticky-kodex Etický kodex novinářů MF DNES a iDNES.cz, 2013. [online]. Praha: Mafra, a.s. [cit. 21. 3. 2013]. Dostupné z: http://epaper.mfdnes.cz/o-mf-dnes/eticky-kodex E-Bezpečí, 2008. [online]. [cit. 5. 4. 2011]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/view/23/38/lang,czech/ FormSoft. Chovani.eu [online]. [cit. 17. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/netiketa/c56 Goodreads, ©2013. Goodreads.com [online]. [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.goodreads.com/quotes/10001-if-you-don-t-read-the-newspaper-you-re-uninformedif-you Hoax.cz, ©2000-2013a. Hoax.cz [online]. [cit. 17. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.hoax.cz/hoax/netiketa Hoax.cz, ©2000-2013b. Hoax.cz [online]. [cit. 17. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.hoax.cz/cze/ Hoax.cz, ©2000-2013c. Hoax.cz [online]. [cit. 17. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.hoax.cz/hoax/cim-hoax-skodi HRP group s.r.o., ©2012. Hrpgroup.cz [online]. [cit. 26. 4. 2013]. Dostupné z: http://hrpgroup.cz/pruzkumy.php iDNES.cz, 2004. [online]. Praha: Mafra, a.s. [cit. 5. 4. 2013]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/stat-vyhlasil-valku-pedofilum-deu/domaci.aspx?c=A040512_214747_domaci_pol Informační systém Masarykovy univerzity, 2007. Muni.cz [online]. [cit. 17. 3. 2013]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/etika_opora.pdf Internet Info, ©1998-2013. Lupa.cz [online]. Praha 2005 [cit. 17. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/netiketa/ JANOŠ, Karel. Informační etika. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. 134 s. JONÁK, Zdeněk. Informace. In KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 10. 3. 2013]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000456&local_base=KTD

62

Kabinet informačních studií a knihovnictví, Masarykova univerzita, 2007. Muni.cz [online]. [cit. 17. 3. 2013]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Cita%C4%8Dn%C3%AD_etika#cite_note-0 Kodex etiky českých knihovníků, 2004. [online]. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2004. [cit. 19. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/co-jeskip/kodex-etiky Kodex reklamy, 2009. RPR.cz [online]. Praha: Rada pro reklamu, 2009, 14 s. [cit. 21. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.rpr.cz/cz/dokumenty_rpr.php Knihtisk, 1999. [online]. [cit. 4. 3. 2011]. Dostupné z: http://knihtisk.info/historieknihtisku.php KUČEROVÁ, H., Definice informace. Data - informace – znalosti [online]. 28. 6. 2006 [cit. 30. 1. 2013]. Dostupné z: http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/inform1.htm Kyber-Šikana, 2012. Kyber-sikana.eu [online]. [cit. 5. 4. 2011]. Dostupné z: http://www.kybersikana.eu/o-kybersikane/ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013. Msmt.cz [online]. [cit. 17. 3. 2013]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/PDF/MRZVManualautorskepravozverejneno.pdf Ministerstvo vnitra České republiky, 2009. Mvcr.cz [online]. [cit. 7. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty-kriminalita-zpravy-o-extremismu.aspx MOOR, James H., 1985. What Is Computer Ethics? [online]. 1985, Part 1 [cit. 21. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.blackwellpublishing.com/content/BPL_Images/Content_store/Sample_chapter/9781 855548442/CEAC01.pdf Nebuď Oběť, 2010-2012a. Nebudobet.cz [online]. [cit. 4. 4. 2011]. Dostupné z: http://www.nebudobet.cz/?page=kybergrooming Nebuď oběť, 2010-2012b. Nebudobet.cz [online]. [cit. 4. 4. 2011]. Dostupné z: http://www.nebudobet.cz/?page=o-kybersikane Oxford University Press, ©2013. Oxforddictionaries.com [online]. [cit. 2. 2. 2013]. Dostupné z: http://oxforddictionaries.com/definition/english/information?q=information Portál Veřejné správy, 2013. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 9. 4. 2013]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49278&l_nr=675680303~3A121~2F200 0~20Sb.&l_name=2301228079~3Aautorsk~C3~BD~20z~C3~A1kon&fulltext=&nr=121~2F20 00&part=&name=&rpp=15 ROSICKÝ, Antonín. Informace a systémy: základy teorie pro úspěšnou praxi. Praha: Oeconomica, 2009. str. 200. ISBN 978-80-245-1629-5. Slovník cizích slov, ©2005-2013. Slovnik-cizich-slov.cz [online]. Praha: 2013 [cit. 16. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.slovnik-cizich-slov.cz/pismeno/r/27 63

SPINELLO, Richard A. Case Studies in Information and Computer Ethics. Upper Sadle River: Prentice Hall, 1997. 285 s. Sun-C. Umění války. B4U Publishing 2008. str. 100. ISBN 978-80-903850-6-0. ŠVEJDA, Jan. Citační etika. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 12. 4. 2013]. Dostupné z WWW: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000364&local_base=KTD The Sydney Morning Herald, ©2013. Smh.com.au [online]. Sydney: 2010 [cit. 16. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.smh.com.au/technology/technology-news/us-redfaced-as-cablegatesparks-global-diplomatic-crisis-courtesy-of-wikileaks-20101128-18ccl.html Tiscali Media, ©1996-2013. Zpravy.tiscali.cz [online]. Praha: 2010 [cit. 16. 3. 2013]. Dostupné z: http://zpravy.tiscali.cz/clintonova-k-wikileaks-je-to-utok-proti-usa-za-poruseni-zakona-trest57967 VANĚK, Jiří. Základy sociální a ekonomické etiky. 2. vyd. Praha: VŠE v Praze, 1997. 236 s. ISBN 80-7079-344-9. VANĚK, Jiří. Obecná, ekonomická a informační etika. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 252 s. ISBN 978-80-7357-504-5. Wikileaks.org. www.wikileaks.org [online]. Švédsko: 2010 [cit. 16. 3. 2013]. Dostupné z: http://wikileaks.org/cablegate.html ŽATKULIAK, J. G., Základy informatiky. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1978.

64

Seznam grafů Graf č. 1 – Využití počítače k ublížení jinému člověku .......................................... 25 Graf č. 2 – Rušení druhých při práci s počítačem ................................................... 25 Graf č. 3 – Slídění v cizích počítačových souborech .............................................. 26 Graf č. 4 – Využití počítače ke krádeži ................................................................... 26 Graf č. 5 – Použití počítače pro falešné svědectví .................................................. 27 Graf č. 6 – Přivlastnění si cizího výsledku na internetu .......................................... 27 Graf č. 7 – Důvody porušení etického chování ....................................................... 45 Graf č. 8 – Setkání lidí s kyberšikanou ................................................................... 46 Graf č. 9 – Setkání lidí s kyberstalkigem ................................................................ 47 Graf č. 10 – Setkání lidí s kybergroomingem ......................................................... 48 Graf č. 11 – Setkání lidí se šířením dětské pornografie .......................................... 49 Graf č. 12 – Setkání lidí se zpronevěřením informací ............................................ 50 Graf č. 13 – Setkání lidí s plagiátorstvím................................................................ 51 Graf č. 14 – Setkání lidí s extrémistickými nebo rasistickými projevy .................. 52 Graf č. 15 – Setkání lidí s projevy teroristické činnosti .......................................... 53 Graf č. 16 – Setkání lidí s porušováním autorského zákona ................................... 54 Graf č. 17 – Setkání lidí se šířením nepravdivých informací .................................. 55 Graf č. 18 – Co lidé považují za nejzávažnější ....................................................... 56

65

Příloha Informační charta

1. 

§1 Stát a organizace jsou povinny podporovat svobodný tok informací a myšlenek uvnitř státu i mezi státy a prosazovat v mezích zákona rovnoprávný přístup všech k pramenům informací.



§2 Stát vymezí zákonem, které informace se mohou stát utajenými z titulu vojenského zájmu nebo zahraniční politiky. Organizace, podniky a soukromí podnikatelé mohou utajovat informace obchodní povahy, jež se jich týkají



§3 Stát a sdělovací prostředky jsou povinny bojovat proti ideologiím, jež práva a svobody v oblasti informací mohou ohrozit. Zejména jde o vlivy podporující válku.



§4 Jsou zakázány informace, jež podněcují rasovou, národností a jazykovou nesnášenlivost mezi lidmi a státy, omezují náboženskou svobodu nebo narušují zdraví a mravnost a mravnost národů (narkomanie, pornografie apod.).



§5 Sdělovací prostředky (zejména tisk, rozhlas, televize a film) jsou povinny bez zlého úmyslu pravdivě informovat všechny občany a vyloučit tendenční informace. Úmyslné šíření nepravdivých informací je trestné.



§6 Každý občan má právo na svobodný přístup k informacím, s výjimkou případů vymezených zákonem. Zejména má právo na informace, které zásadně ovlivňují nebo mají ovlivňovat jeho osobu.



§7 Každý občan má právo na svobodný výběr informací a nesmí být vystaven informačnímu nátlaku.



§8 Každý občan má právo na utajení informací vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu a k soukromoprávním záležitostem. Stát nebo organizace jsou pod trestem stanoveným zákonem vázány, že nezneužijí informací tohoto druhu a že je nepoužijí bez vědomí občana. §9 Státy, resp. organizace, odpovídají podle své působnosti za to, aby informace obsažené v organizovaných sbírkách (knihovny, archivy) byly podle své hodnoty a míry důležitosti uchovány budoucím generacím.



§9 Státy, resp. organizace, odpovídají podle své působnosti za to, aby informace obsažené v organizovaných sbírkách (knihovny, archivy) byly podle své hodnoty a míry důležitosti uchovány budoucím generacím.



§10 Informacemi se pro účel této charty rozumí jakékoliv sdělení ústní, písemné nebo přenesené na médium hmotné či energetické povahy. [9. s. 126]

66

2.

Netiketa - celé znění

RFC 1855 - PRAVIDLA CHOVÁNÍ V SÍTI - NETIKETA RFC 1855 - PRAVIDLA CHOVÁNÍ V SÍTI – NETIKETA (česká verze) dostupné z: http://www.hoax.cz/hoax/netiketa Následující text poskytuje informace pro nejširší internetovou obec. Nespecifikuje pravidla chování pro všechny případy. Je volně šiřitelný.

Abstrakt Dokument uvádí základní pravidla chování v síti "Network Etiquette - Netiquette", tedy jakousi etiketu sítě Internet, kterou organizace může používat a upravovat pro vlastní potřebu. Jako takový je uspořádán do oddílů tak, aby jeho adaptace byla co nejsnazší. Slouží také jako přehled základních pravidel pro jednotlivce, ať už se jedná o uživatele nebo administrátory. Autorem je "Responsible Use of the Network - RUN - Working Group" z IETF .

Obsah Úvod Komunikace "jednoho s jedním" Komunikace "jednoho s mnoha" Informační služby Seznam použité literatury Bezpečnost Autorova adresa

1.

Úvod

V počátcích Internetu se uživatelé sami dokázali orientovat v jeho zákonitostech, měli technické smýšlení a rozuměli podstatě přenosu a protokolům. Dnes do internetové komunity přichází stále více "nováčků", kteří s tím vším nejsou seznámeni. Abychom tyto nové uživatele rychle uvedli do kultury Internetu, nabízí tento průvodce základní pravidla chování, která organizace i jednotlivci mohou vzít za svá a přizpůsobit si je pro vlastní potřebu. Jednotlivci by si měli uvědomit, že nezáleží na tom, kdo jim poskytuje přístup k Internetu; ať už jde o přístup přes privátní popř. firemní účet nebo studenti přes účet univerzity. Všechny tyto organizace mají svá pravidla ohledně vlastnictví mailů a souborů ohledně toho, co je a co není vhodné posílat a jak se prezentovat. Ujistěte se, že tato pravidla neporušujete.

67

Tento materiál jsme rozdělili do tří sekcí: Komunikace "jednoho s jedním", která zahrnuje mail a talk, komunikace "jednoho s mnoha", která zahrnuje mailing listy a News a informační služby (FTP, WWW, Wais, Gopher, MUD a MOO). Nakonec uvádíme seznam použité literatury, ze které je možno dále čerpat.

3.

Komunikace "jednoho s jedním" (e-mail, talk)

Pokud hovoříme o komunikaci "jednoho s jedním", máme na mysli komunikaci jednoho uživatele s druhým tak, jako by stáli tváří v tvář - tedy dialog. Všeobecně platí, že pravidla slušného chování ve styku s lidmi můžete stejně tak uplatnit na všechny situace v síti, kde to platí dvojnásob; např. intonaci a zabarvení hlasu si můžete na Internetu jen domyslet. Pokud chcete získat více informací o Netiketě, o komunikaci přes e-mail a talk, podívejte se do seznamu literatury [1, 23, 25, 27]. 2.1 Uživatel 2.1.1 Mail Pokud nemáte vlastního poskytovatele připojení k Internetu, ověřte si u svého zaměstnavatele, jak je to s vlastnictvím e-mailu. Zákon je v tomto směru jiný v každé zemi. Pokud nepoužíváte šifrovací zařízení (hardware nebo software), předpokládejte, že mail na Internetu není bezpečný. Nikdy nepište do mailu nic, co byste nenapsali třeba na pohlednici. Respektujte autorská práva materiálů, které reprodukujete. Většina zemí má autorské zákony. Pokud posíláte zprávu, kterou jste obdrželi dál, neměňte text. Pokud mail byl osobním vzkazem pro vás a posíláte jej dál skupině, zajistěte si nejdřív souhlas autora. Můžete zprávu zkrátit a citovat pouze důležité části, ale nesmíte změnit původní význam zprávy. Nikdy neposílejte řetězové dopisy el. Poštou. Řetězové e-maily jsou na Internetu zakázané. Informujte svého místního administrátora, jestliže nějaký takový mail obdržíte. Dobré pravidlo zní: buďte konzervativní v tom, co posíláte a liberální v tom, co obdržíte. Neměli byste posílat zprávy zvané "flames" (hrubé, osočující), a to ani proto, abyste provokovali. Je dobrým zvykem projít všechny Subjekty zpráv před tím, než na ně začnete odpovídat. Stane se, že pokud vás někdo žádá o pomoc, pošle později jiný mail, kterým sděluje, že vaši pomoc už nepotřebuje. Také se ujistěte, že všechny přijaté maily jsou opravdu určeny vám. Může se jednat o kopii od původního adresáta. Usnadněte maximálně adresátovi komunikaci. Mnoho poštovních klientů skrývá informace obsažené v hlavičce, které zahrnují také vaši zpáteční adresu. Abychom se těmto lidem "ukázali", umístěte na konec mailu řádek nebo dva s kontaktem. Tento soubor můžete vytvořit předem a přidávat ho vždy na konec svých zpráv. (Někteří klienti to dělají automaticky.) V

68

Internetovém světě je znám jako ".sig" nebo "signature" soubor. Váš ".sig" soubor vypadá asi jako vaše vizitka. Buďte opatrní při adresování mailu. Některé adresy směřují na skupinu, přestože se tváří, jako by byla adresátem pouze jedna osoba. Buďte si jistí, komu píšete. Když odpovídáte na zprávu, kontrolujte, komu posíláte kopie. Nezahrnujte do takové odpovědi všechny, pokud se zpráva změnila na diskusi pouze mezi vámi a dalším uživatelem. Mnoho uživatelů Internetu nemá čas odpovídat na všeobecné otázky o síti a o tom, jak pracuje. Neposílejte maily s žádostí o informace lidem. Jejichž jméno jste viděli někde na RFC nebo na mailing listu. Pamatujte, že uživatelé, se kterými komunikujete, jsou roztroušeni po celé planetě. Když pošlete zprávu, na kterou chcete okamžitou odpověď, její příjemce může ještě klidně spát. Dejte mu šanci vstát a přijít do práce před tím, než si začnete myslet, že mail nedošel, nebo že ho příjemce ignoruje. Ověřte si všechny adresy před tím, než začnete dlouhou a osobní komunikaci. Je také dobrým zvykem zahrnout do Subjektu slovo "dlouhý" ("long") pro mail delší než 100 řádků. Pak příjemce ví, že zpráva a odpověď na ni mu zabere delší čas. Zjistěte si, koho ve svém okolí můžete požádat o pomoc - ať už máte problém se softwarem nebo celým systémem. Také si zjistěte, na koho se můžete obrátit v případě, že obdržíte mail se sporným nebo ilegálním obsahem. Mnoho serverů má alias "Postmaster", který směřuje na zkušené uživatele; touto cestou je možné získat pomoc prostřednictvím e-mailu. Mějte na paměti, že příjemce zprávy je člověk s jinou kulturou, jazykem a smyslem pro humor. Stejně tak v jiné zemi těžko pochopí odlišný formát data, míry a výrazy. Zvláště buďte opatrní na sarkasmy. Používejte velká i malá písmena. VELKÁ PÍSMENA VYPADAJÍ, JAKO BYSTE KŘIČELI. Používejte symboly pro zdůraznění. (To je *to* co jsem myslel.) Používejte podtržítka pro podtrhávání. (_Válka a mír_ je moje oblíbená kniha.) Používejte smajlíky, abyste naznačili tón hlasu, ale užívejte je s mírou; např. :-). Nemyslete si, že smajlík zahluší jinak urážlivý nebo nevkusný obsah. Než pošlete emotivní odpověď, počkejte raději do druhého dne. Pokud i přesto takovou odpověď napíšete, označte vybrané části "FLAME ON/OFF". Např.: FLAME ON: Takový argument nestojí za zatížení sítě. Je nelogický a chabého rozumu. Zbytek světa se mnou souhlasí. FLAME OFF Nevkládejte do zpráv žádné řídící znaky a přílohy, které nejsou v ASCII kódu, pokud to nejsou přílohy v MIME kódování, nebo pokud je pisatel zakódoval. Jestliže posíláte zakódované zprávy, ujistěte se, že je příjemce umí dekódovat.

69

Buďte struční; když odpovídáte na zprávu, vložte jenom tolik původního obsahu, aby zpráva neztratila na srozumitelnosti. Je velice špatným zvykem jednoduše stisknout "Re - Opovědět" s tím, že do mailu vložíte celou předešlou zprávu; odstraňte všechny nedůležité části. Omezte délku řádků na méně než 65 znaků a řádky ukončete ENTERem. Mail by měl mít v Subjektu takový text, který odráží obsah zprávy. Pokud vkládáte podpis, ať je krátký (ne více než 4 řádky). Myslete na to, že mnoho uživatelů platí za připojení od minuty a čím delší je váš mail, tím více platí. Mailem mohou být rozesílány hoaxy nebo viry na různém stupni odhalitelnosti. Zkontrolujte si stav přijatého mailu před tím, než ho odmítnete. Pokud si myslíte, že zpráva je opravdu důležitá, okamžitě na ni krátce odpovězte, abyste dali autorovi najevo, že vám přišla. I když delší odpověď pošlete později. Reálnost komunikace přes mail se odvíjí od vašeho vztahu k dané osobě a kontextu komunikace. Úroveň psaní v určité e-mailové skupině nemůže být použita všeobecně na emailovou komunikaci v celém Internetu. Opatrně se slangovými výrazy a akronymy. Cenu za doručení e-mailu platí na půl pisatel a příjemce (nebo jejich organizace). E-mail se v tomto odlišuje od ostatních medií (pošty, telefonu, TV nebo rádia). Za zaslání mailu navíc "platí" dalšími prostředky - zatížením sítě, místem na disku nebo zatížením procesoru. To je základní ekonomický důvod toho, proč jsou nevyžádané reklamní e-maily (spamy) nevítané (a v mnoha případech zakázané). Podívejte se, jak velký je e-mail, který posíláte. Vložením velkých souborů (např. souborů Postcriptu nebo programů) může být vaše zpráva tak objemná, že nemůže být doručena nebo přinejmenším nadměrně zatíží síť. Dobrým zvykem je neposílat soubor větší než 50 Kb. Zvažte, jestli by nebylo lepší velký soubor vystavit na FTP serveru, nebo ho rozdělit na menší a poslat každý zvlášť. Neposílejte nevyžádané e-maily. Jestliže váš mail server umožňuje poštu předávat dál, pozor ať se nedostane do uzavřené smyčky. Ujistěte se, že jste nenastavili předávání zpráv na několik dalších serverů a tím neposíláte mail z jednoho počítače do druhého.

2.1.2 Talk Talk je sada protokolů, které umožňují komunikaci uživatelů prostřednictvím počítačové sítě. Používejte velká i malá písmena a správnou interpunkci tak, jako byste psali dopis nebo mail. Zalamujte řádek ENTERem. Nemyslete se, že všichni mají stejnou velikost obrazovky jako vy. Dobrým zvykem je max. 70 znaků na řádek, ne více než 12 řádků (pokud používáte obrazovku rozdělenou do dvou oken). Ponechávejte okraj; nepište do kraje obrazovky.

70

Používejte dva ENTERy abyste naznačili, že jste skončili a druhá strana může odpovídat (černý řádek). Vždy se rozlučte a počkejte na pozdrav od druhého uživatele před ukončením spojení. Je to velice důležité zvlášť pokud komunikujete s někým na velkou vzdálenost. Mějte na paměti, že vaše komunikace závisí na obousměrném přenosu (velikosti vedení) a prodlevě. Pamatujte, že talk je pro uživatele na druhé straně vyrušením. Použijte ho, pouze pokud je to vhodné. Nikdy nekontaktujte neznámého uživatele. Důvodů, proč vám nepřijde odpověď, může být několik a samozřejmě ne všechno pracuje bez problémů. Navíc verze programů pro talk nemusí být kompatibilní. Pokud to necháte na programu, sám začne vyzvánět. Nechte ho zvonit jednou, dvakrát a pak přerušte spojení. Jestliže druhá strana nereaguje, můžete zkusit další "TTY". Otevřené "TTY" si můžete zjistit příkazem "finger". Pokud druhá strana stále neodpovídá, nepokračujte ve spojení. Talk zrcadlí vaši schopnost rychlého psaní. Pokud píšete pomalu a s překlepy, není zvykem chyby opravovat; uživatel na druhé straně většinou pochopí, co máte na mysli. Pozor, pokud máte otevřeno více spojení! 2.2 Administrátor Ujistěte se, že jsou každému písemně k dispozici vaše pravidla pro různé situace, např. příjem nelegálního, nevhodného nebo padělaného mailu popř. softwaru. Rychle odpovídejte na požadavky - do příštího obchodního dne. Odpovídejte rychle uživatelům, kteří dostali nevhodný nebo nelegální mail. Podněty ohledně řetězových mailů by měly být vyřízeny okamžitě. Vysvětlete svým uživatelům všechna systémová pravidla. Ujistěte se, že rozumí všem důsledkům vyplývajícím z el. komunikace a získání souborů, které požadují (např.: zaplnění disku, vyšší telefonní účet, prodleva mailu, apod.) Ujistěte se, že máte nastaven alias na "Postmastera" a "Root" a že někdo tyto maily čte. Mějte na paměti, že stížnosti na vaše uživatele nemusí být vždy věrohodné. Vždy je přešetřete (adresy mohou být padělány a zneužity).

Komunikace "jednoho s mnoha" (mailing listy, News) Pro komunikaci v konferenci platí stejná pravidla jako pro el. poštu. Rozdíl je pouze v tom, že si můžete uříznout ostudu u mnohem více lidí. Proto je velice důležité abyste, dobře znali uživatele, se kterými komunikujete.

71

3.1 Uživatel 3.1.1 Mailing listy a News Před tím, než pošlete vlastní příspěvek, čtěte pozorně jeden dva měsíce předem mailing listy i příspěvky. Pomůže vám to pochopit zvyky a úroveň skupiny. Nesvalujte vinu na systémového administrátora za chování uživatelů systému. Co se týče širokého okruhu lidí, kteří mohou číst vaši zprávu, může mezi nimi být i váš současný nebo budoucí nadřízený. Dejte si pozor na to, co píšete. Mějte na paměti, že příspěvky jsou většinou archivovány a vaše slova mohou být uchovávána po velmi dlouhou dobu a má k nim mnoho lidí přístup. Předpokládejte, že každý jednotlivý uživatel hovoří sám za sebe a ne za svou organizaci (pokud tak není výslovně uvedeno). Mějte na paměti, že příspěvky čerpají systémové prostředky. Věnujte proto pozornost všem pravidlům, která pro ně platí ve vaší organizaci. Příspěvky by měly být stručné a k věci. Neodbočujte od tématu, vyjadřujte se souvisle a nepište dalším uživatelům maily jenom proto, abyste je upozornili na překlepy nebo chyby v pravopise. Takové chování vás více než cokoli jiného označuje za nezkušeného začátečníka. Subjekty zpráv by měly být v souladu se zavedenou konvencí skupiny. Padělání a zneužívání příspěvků není dovoleno. V některých listech a skupinách je reklama vítána, na jiných naprosto odmítána! To je další dobrý důvod k tomu, abyste příjemce svých příspěvků dobře znali. Nevyžádaná reklama, která je ještě navíc zcela mimo téma, vám zaručí mnoho nenávistných mailů. V odpovědích na poštu uveďte na začátku zprávy shrnutí původního obsahu, nebo citujte část původní zprávy. Čtenáři tak snáze pochopí souvislosti. Zvláště s prudkým rozmachem News, kdy pošta jde z jednoho uživatele na druhého, se lehce stane, že nezasvěcený čtenář přečte nejdříve odpověď na zprávu, a teprve později se dostane k prvotnímu mailu. Nezahrnujte ale celý původní text! A podpis znovu: ujistěte se, že ho do zprávy vkládáte. Zaručí vám to identifikaci; někteří poštovní klienti odstraňují informace v hlavičce mailu a smaží tak jediné pojítko, které vás váže k pisateli. Buďte opatrní při reakci na příspěvky. Většinou je odpověď rozesílána na adresu prvotní zprávy, kterou je v mnoha případech adresa skupiny! Můžete pak zcela náhodně poslat osobní odpověď mnoha nezainteresovaným lidem. Je lepší napsat adresu ručně, než odpovídat pomocí "Replay - Odpovědět". Potvrzení o doručení, popř. nedoručení nejsou úplně standardní a spolehlivé, vzhledem k širokému spektru systémů připojených k mailu. Při zasílání zpráv do mailing listů jsou invazivní a někteří lidé považují doručení potvrzení za narušení soukromí. Zkrátka je nepoužívejte. 72

Jestliže zjistíte, že zpráva s osobním obsahem byla doručena uživatelům na mailing listu nebo celé skupině, omluvte se jak pravému adresátovi, tak skupině. Jestliže nesouhlasíte s některým z uživatelů, napište mu raději mail a nepokračujte v debatě před celou skupinou. Pokud se vaše diskuze týká tématu zajímavého pro celou skupinu, můžete pro všechny obsah a závěry shrnout později. Nemíchejte se do "flame wars - války slov". Neposílejte ani nereagujte na provokující materiál. Nereagujte na příspěvky nebo zprávy, které jsou jen bezdůvodnými odpověďmi na odpovědi. Buďte opatrní na neproporcionální fonty a diagramy. Mohou se zobrazovat v různých systémech různě a poštovní klienti je jinak interpretují, i když jsou nainstalováni na stejném systému. Konference diskutují o širokém okruhu témat, která reprezentují rozdílný životní styl, náboženství a kulturu. Neposílejte příspěvek ani zprávu některé skupině jenom proto, abyste jim řekli, že vás jejich téma nezajímá. Je to naprosto neakceptovatelné. Zprávy zavánějící sexuálním nebo rasovým harašením mohou mít právní následky. Existuje software, který je schopný problematické zprávy odfiltrovat.

3.1.2 Mailing listy Existuje několik způsobů, jak na Internetu najít existující mailing listy a jak se k nim připojit. Ujistěte se o pravidlech, která v tomto případě platí ve vaší organizaci. Všeobecně je lepší nejdříve projít místní zdroje, než začnete hledat na Internetu. Nicméně existuje sada souborů, které jsou pravidelně posílány na adresy přispěvatelů News. Je to neocenitelný způsob, jak najít listy ke každému tématu. Více najdete v literatuře [9, 13, 15]. Posílejte zprávy o přihlášení nebo odhlášení na správné adresy. List server automaticky obsluhuje administrativní příkazy a je na vás, abyste si zjistili, jak pracují (jak se správně přihlásit, na správné adrese). Také mnoho mailing listů se přiklání k umístění aliasu "request požadavek" pro zasílání zpráv o přihlášení a odhlášení, ale nedělají to všichni. Ujistěte se, že ovládáte zavedené konvence listů, do kterých jste se přihlásili. Uschovejte si zprávu o přihlášení do všech listů, kterých se účastníte. Obvykle tam najdete také informace o odhlášení. Všeobecně platí, že není možné vrátit zprávu, kterou jste již jednou poslali. Dokonce ani administrátor systému to nedokáže. Měli byste si být tedy jisti, že opravdu chcete poslat to, co jste stvořili. Tlačítko pro automatickou odpověď "Replay" mnoha poštovních klientů je velmi užitečné pro uzavřenou komunikaci, ale pokud ho použijete pro celý mailing list, může obtěžovat. Většina takových odpovědí pak směřuje na všechny členy listu.

73

Neposílejte velké soubory na mailing listy; radši použijte odkaz na URL nebo FTP verzi. Jestliže ho chcete rozdělit a poslat jako více souborů ujistěte se, že dodržíte kulturu skupiny. Seznamte se s ní. Pokud nebudete moci delší dobu kontrolovat poštu, zvažte buď odhlášení ze skupiny nebo nastavení volby "nomail" (pokud je dostupná). Pokud posíláte zprávu na více než jeden mailing list, zvlášť pokud jsou listy tematicky blízké, omluvte se za křížovou poštu. Jestliže se na něco ptáte, ujistěte se, že posíláte souhrn a ne všechny dosud obdržené zprávy. Některé mailing listy jsou soukromé; neposílejte tam své příspěvky bez výslovného pozvání. Příspěvky obdržené z takových listů neposílejte dál široké veřejnosti. Pokud někdo zpochybní vaše argumenty, udržte diskusi zaměřenou na téma a nedovolte, aby se smekla do osobních neshod.

3.1.3 News News je všeobecně distribuční systém, který umožňuje uživatelům komunikovat o specifických tématech. Je rozdělen do hierarchie, kdy hlavní divize jsou: sci - vědecká konference comp - informační, komunikační technologie, počítače news - o News samotných rec - rekreační aktivity soc - společenská témata talk - dlouhé, nekončící diskuse biz - obchodní konference alt - alternativní hierarchie Skupina "alt" se nevytváří stejně jako ostatní části hierarchie. Dále existují mistní, regionální hierarchie, hierarchie, které jsou široce distribuované, např. Bionet a samozřejmě že vaše obchodní zaměření může mít vlastní konference. Postupem času přibývají nové a nové. Více najdete v literatuře [2, 8, 22, 23]. "Posting" znamená zaslání nového příspěvku skupině nebo odpověď na poštu. "Cross-Posting" křížová pošta znamená, že příspěvek byl zaslán do více než jedné skupiny. Pokud použijete křížovou poštu nebo přímo "Followup-To" v hlavičce vašeho příspěvku, varujte čtenáře. Čtenáři obvykle předpokládají, že zpráva byla poslána do specifické skupiny a že "followups" bude přesměrován do této skupiny. Hlavičky mění toto chování.

74

Čtěte celý obsah právě probíhající diskuse před tím, než začnete odpovídat. Vylučte zasílání zpráv "také mě", kde obsah je limitován souhlasem s předchozí poštou. Obsah "follow-up" pošty by měl přesahovat citovaný obsah. Jestliže odpovídáte pouze jedné osobě, pošlete mail. Mějte na paměti, že News jsou rozesílány globálně a že celý svět se pravděpodobně nezajímá o vaši osobní odpověď. Nicméně pokud některé téma zajímá všechny, nebojte se ji rozeslat všem členům skupiny. Zkontrolujte sekci "Distribuce" v hlavičce. Tyto hlavičky jsou nespolehlivé díky celému komplexu metod jejich rozesílání. Ale pokud chcete rozesílat něco, co zajímá jenom určitou část uživatelů, použijte odpovídající metodu distribuce. Např. nastavte "distribuci" na "nj", jestliže je příspěvek rozesílán čtenářům z okruhu New Jersey. Jestliže si myslíte, že příspěvek bude zajímat více než jednu Newsgroup, volte radši rozesílání příspěvku přes "Cross-posting", než ji posílat jednotlivě do skupin. Všeobecně pravděpodobně pouze pět až šest skupin bude mít dost podobnou oblast zájmu. Před položením dotazu projděte maximum zdrojů (manuály, noviny, soubory nápovědy). Jestliže se ptáte na něco, co je snadno dostupné někde jinde, dostanete nevrlou zprávu "RTFM" (přečtěte si manuál - mírně řečeno). Existují také skupiny, které uvítají reklamy, ale všeobecně platí, že je nepřípustné uvádět reklamu, která se netýká tématu skupiny. Pokud zašlete reklamu do každé skupiny, zcela jistě přijdete o přístup ke konferenci. Pokud ve svém příspěvku najdete chybu, co nejdříve jej zrušte. Nesnažte se sami zrušit jakýkoli cizí příspěvek. Se svým administrátorem se spojte vždy, pokud nevíte, jak svou poštu zrušit, nebo pokud chcete zrušit cizí příspěvek, např. řetězový dopis. Pokud jste zaslali příspěvek a ihned jej nevidíte, neposílejte jej znovu. Některé skupiny odmítají (některé vítají) příspěvky, které by za jiných okolností mohly být považovány za rozporuplné. Nikdo vám nezaručí, že všichni uživatelé skupiny ocení materiál tolik jako vy. Použijte utilitu "Rotate" (utilita rotuje všemi znaky ve vaší poště o 13 pozic v abecedě). Např. v UNIXu je to utilita ROT13. V konferencích o filmech a knihách je nezbytné příspěvky, které uveřejňují podstatnou část obsahu, označit jako "Spoilers" v Subjektu. Nebo můžete na začátek příspěvku vložit prázdné řádky, aby obsah nebyl ihned čitelný; případně použijte utilitu "Rotate" Neoprávněné kopírování příspěvků je zakázáno. Před neoprávněným kopírováním se můžete chránit použitím softwaru, který detekuje stisknuté klávesy, např. PGP. Zasílání příspěvků přes anonymní servery je v některých konferencích akceptováno, v některých ne. Nevhodný materiál, který pošlete pod svým vlastním jménem je stejně tak nevhodný, pokud ho pošlete anonymně.

75

V moderované konferenci očekávejte prodlevu. Moderátor může změnit váš Subjekt tak, aby odpovídal souvislostem. Nenechte se stáhnout do "flame wars" - války slov. Neposílejte ani neodpovídejte na urážlivé příspěvky. 3.2 Administrátor 3.2.1 Všeobecně Deklarujte pravidla přihlašování do konferencí. Deklarujte pravidla zasílání příspěvků do konferencí. Deklarujte a publikujte pravidla archivace (délku archivace). Přešetřete pozorně a rychle stížnosti na vaše uživatele. Monitorujte "zdraví" vašeho systému. Zvažte dobu archivace systémových logů a pravidla archivace zveřejněte.

3.2.2 Mailing listy Aktualizujte mailing listy. Při vzniku problému pomáhejte uživatelům. Informujte uživatele o jakýchkoli plánovaných výlukách nebo údržbě. Ujistěte se, že máte aliasy "-requet" pro případ přihlášení a administrace listu. Ujistěte se, že všechny maily chodí bez problémů.

3.2.3 News Zveřejněte počet obdržených příspěvků. Pokud neposkytujete všechny, uživatelé mohou chtít vysvětlení. Pozor; různorodost uživatelů může způsobit, že při problémech budou vinit server. Požadavky uživatelů ohledně zrušení jejich vlastní pošty nebo vadné pošty (např. řetězové dopisy) vyřizujte okamžitě. Mějte aliasy na "Usenet", "Netnews" a "News" a ujistěte se, že je někdo čte. 3.3 Moderátor 3.3.1 Všeobecně Ujistěte se, že vaše FAQ (Často kladené otázky) jsou rozesílány v pravidelných intervalech. Vložte do nich svá pravidla pro příspěvky. Ujistěte se, že udržujete aktuální informace o přihlášených a odhlášených uživatelích. Konference by měla mít svá pravidla, které jsou pravidelně rozesílána. Udržujte mailing listy a konference aktuální. Jmenujte zástupce po dobu vaší nepřítomnosti.

76

Informační služby Gopher, Wais, www, MUD (Multi - User Dimension), MOO (Multi - User Dimensions objektově orientované) jsou některé z informačních služeb, jejichž rozvoj zaznamenáváme v posledních letech. Více informací najdete v literatuře [14, 28]. 4.1 Uživatel 4.1.1 Všeobecně Mějte na paměti, že každá z těchto služeb patří někomu jinému. Lidé, kteří platí účty, určují pravidla. Informace mohou a také nemusí být zadarmo! Ověřte si to. Pokud máte problém s jakoukoli informační službou, začněte ho řešit u sebe: zkontrolujte konfiguraci souboru, nastavení softwaru, připojení sítě, atd. Potom teprve můžete předpokládat, že chyba je na straně poskytovatele. Přestože existuje jakási konvence v názvosloví souborů, nespoléhejte se na ni. Např. soubor ".doc" není vždy souborem MS WORD. Informační služby mají své konvence pro přístupový protokol, např.: www.xyz.com. Je jistě užitečné je znát, ale není to dogma. Zjistěte si, jak je to se jmény souborů ve vašem systému. Buďte opatrní na konvence používané pro poskytování informací během připojení. FTP servery obvykle mívají v horní adresářové struktuře soubor README, kde jsou informace o dostupných souborech. Nepředpokládejte ale, že soubory jsou naprosto aktuální a přesné. Nepředpokládejte, že JAKÁKOLI informace, kterou naleznete je aktuální a přesná. Mějte na paměti, že nové technologie pouze dovolují komukoli publikovat, ale zdaleka ne všichni cítí odpovědnost, jakou s sebou publikování přináší. Pamatujte si, že pokud si nejste jisti funkčností bezpečnostní a autentizační technologie, zasílaná informace putuje Internetem "nahá", bez ochrany proti zneužití. Internet spojuje celou zeměkouli - mějte tedy na paměti, že Informační služby mohou odrážet kulturu a životní styl značně odlišný od vašeho. Materiály, které vám připadají pobuřující, mohou být v zemi svého původu akceptovatelné. Buďte otevření. Pokud žádáte informaci z oblíbeného serveru, ujistěte se, že používáte zrcadlo. Nepoužívejte cizí FTP server pro uložení materiálů, kde by si je další uživatelé mohli stáhnout. Tzv. "dumping" je neakceptovatelný. Při potížích a žádostech o pomoc uvádějte maximum potřebných informací pro odhalení problému. Pokud budujete vlastní informační službu, např. domovskou stránku, ověřte si u svého místního systémového administrátora, jaká pravidla pro vás platí. K oblíbeným stránkám se připojujte raději mimo špičku, snížíte tak jejich zatížení.

77

4.1.2 MUD, MOO, IRC Také zde platí všeobecné pravidlo - nejdříve "naslouchejte", abyste se seznámili s kulturou skupiny. Není nutné osobně pozdravit každého ve skupině zvlášť. Obvykle stačí jeden pozdrav. Neakceptovatelné je použití automatického pozdravu ve vašem klientovi. Varujte účastníky konference, pokud máte v úmyslu posílat velké množství informací. Pokud všichni účastníci souhlasí, můžete data poslat. Ale posílání nechtěné informace je považováno, stejně jako spam, za nepřijatelnou formu. Nepředpokládejte, že s vámi budou chtít komunikovat neznámí lidé. Pokud musíte poslat osobní zprávy lidem, které neznáte, buďte maximálně tolerantní. Adresát nemusí mít právě čas, nebo prostě odmítá komunikovat s někým cizím. Respektujte pravidla skupiny, seznamte se se vstupními materiály. Mohou být umístěny na odpovídajících FTP serverech. Nepožadujte od ostatních uživatelů osobní informace (např. pohlaví, věk, bydliště). Tyto informace jsou vhodnější poté, co se s někým blíže seznámíte. Mnoho lidí ale vůbec odmítá odpovídat na otázky tohoto typu. Pokud některý z uživatelů používá přezdívku nebo pseudonym, respektujte jeho přání být v anonymitě. Dokonce i mezi blízkými přáteli je zdvořilejší používat na Netu přezdívku. Neoslovujte ho vlastním jménem online bez jeho souhlasu. 4.2 Administrátor 4.2.1 Všeobecně Dejte jasně na vědomí co je a co není možné kopírovat. Popište co je na vašem serveru a ve vaší organizaci k dispozici. Ujistěte se, že jste stanovili jasná pravidla. Aktualizujte své informace, zvláště README soubory a poskytujte je v jednoduchém ASCII textu. Uveďte na svých stránkách seznam zrcadel, pokud je znáte. Zahrňte prohlášení o autorských právech, která pro vaše zrcadla platí. Ujistěte se, že oblíbené (a objemné) informace mají dostatečnou přístupovou kapacitu. Používejte zavedené konvence pro názvy souborů - .txt pro ASCII text; .html nebo .htm pro HTML; .ps pro Postcript; .pdf pro Portable Document Format; .sgml nebo .sgm pro SGML; .exe pro ne-Unixové programy, atd. Pro přenášené soubory se snažte vytvořit názvy odpovídající prvním osmi znakům. Pokud poskytujete informace, ujistěte se, že vaše stránka nabízí něco specifického, výjimečného. Vyvarujte se toho, abyste poskytovali informační služby tak, že pouze odkazujete na další služby v Internetu. 78

Neuvádějte odkazy na další stránky bez jejich souhlasu. Mějte na paměti, že zveřejnění informační služby je více než jen návrh a uskutečnění. Je nutné se o ně pravidelně starat. Ujistěte se, že vámi zasílané materiály jsou vhodné pro podporující organizace. Testujte aplikace rozdílnými nástroji. Nevytvářejte aplikace, které mohou být použity pouze s grafickým rozhraním. Mějte stále přehled o vašich informacích. Ujistěte se, že interpretace je stejná ve všech vašich aplikacích. Hlídejte životnost vašich informací. Buďte si jisti, že datujete časově citlivý materiál a pozorně tyto informace udržujte. Omezení služeb rozlišujte podle země. Měli byste správně rozumět všem důsledkům restrikcí. Řekněte uživatelům, co máte v úmyslu dělat s informacemi, které shromažďujete, např. zpětná vazba u www. Upozorněte uživatele, pokud chcete zveřejnit jakékoli jejich příspěvky pouze pasivně. Zveřejněte vaši politiku ohledně informačních služeb uživatele, např. domovských stránek.

79

Seznam literatury [1] Angell, D., and B. Heslop, "The Elements of E-mail Style", New York: Addison-Wesley, 1994. [2] "Answers to Frequently Asked Questions about Usenet" Original author: [email protected] (Jerry Schwarz) Maintained by: [email protected] (Mark Moraes) Archive-name: usenet-faq/part1 [3] Cerf, V., "Guidelines for Conduct on and Use of Internet" [4] Dern, D., "The Internet Guide for New Users", New York: McGraw-Hill, 1994. [5] "Emily Postnews Answers Your Questions on Netiquette" Original author: [email protected] (Brad Templeton) Maintained by: [email protected] (Mark Moraes) Archive-name: emily-postnews/part1 [6] Gaffin, A., "Everybody's Guide to the Internet", Cambridge, Mass., MIT Press, 1994. [7] "Guidelines for Responsible Use of the Internet" from the US house of Representatives gopher [8] How to find the right place to post (FAQ) by [email protected] (Aliza R. Panitz) Archive-name: finding-groups/general [9] Hambridge, S., and J. Sedayao, "Horses and Barn Doors: Evolution of Corporate Guidelines for Internet Usage", LISA VII, Usenix, November 1-5, 1993, pp. 9-16. [10] Heslop, B., and D. Angell, "The Instant Internet guide : Hands-on Global Networking", Reading, Mass., Addison-Wesley, 1994. [11] Horwitz, S., "Internet Etiquette Tips" [12] Internet Activities Board, "Ethics and the Internet", RFC 1087, IAB, January 1989. [13] Kehoe, B., "Zen and the Art of the Internet: A Beginner's Guide", Netiquette information is spread through the chapters of this work. 3rd ed. Englewood Cliffs, NJ., Prentice-Hall, 1994. [14] Kochmer, J., "Internet Passport: NorthWestNet's Guide to our World Online", 4th ed. Bellevue, Wash., NorthWestNet, Northwest Academic Computing Consortium, 1993. [15] Krol, Ed, "The Whole Internet: User's Guide and Catalog", Sebastopol, CA, O'Reilly & Associates, 1992. [16] Lane, E. and C. Summerhill, "Internet Primer for Information Professionals: a basic guide to Internet networking technology", Westport, CT, Meckler, 1993. [17] LaQuey, T., and J. Ryer, "The Internet Companion", Chapter 3 "Communicating with People", pp 41-74. Reading, MA, Addison-Wesley, 1993. [18] Mandel, T., "Surfing the Wild Internet", SRI International Business Intelligence Program, Scan No. 2109. March, 1993. 80

[19] Martin, J., "There's Gold in them thar Networks! or Searching for Treasure in all the Wrong Places", FYI 10, RFC 1402, January 1993. [20] Pioch, N., "A Short IRC Primer", Text conversion by Owe Rasmussen. Edition 1.1b, February 28, 1993. [21] Polly, J., "Surfing the Internet: an Introduction", Version 2.0.3. Revised May 15, 1993. [22] "A Primer on How to Work With the Usenet Community" Original author: [email protected] (Chuq Von Rospach) Maintained by: [email protected] (Mark Moraes) Archive-name: usenet-primer/part1 [23] Rinaldi, A., "The Net: User Guidelines and Netiquette", September 3, 1992. [24] "Rules for posting to Usenet" Original author: [email protected] (Gene Spafford) Maintained by: [email protected] (Mark Moraes) Archive-name: posting-rules/part1 [25] Shea, V., "Netiquette", San Francisco: Albion Books, 1994?. [26] Strangelove, M., with A. Bosley, "How to Advertise on the Internet", ISSN 1201-0758. [27] Tenant, R., "Internet Basics", ERIC Clearinghouse of Information Resources, EDO-IR- 927. September, 1992. [28] Wiggins, R., "The Internet for everyone: a guide for users and providers", New York, McGraw-Hill, 1995. Bezpečnost - Není předmětem těchto pravidel Autorova adresa Sally Hambridge Intel Corporation 2880 Northwestern Parkway SC3-15 Santa Clara, CA 95052

Phone: 408-765-2931 Fax: 408-765-3679 E-mail: [email protected] RFC 1855 - PRAVIDLA CHOVÁNÍ V SÍTI – NETIKETA (česká verze) dostupné z: http://www.hoax.cz/hoax/netiketa RFC 1855 Netiquette Guidelines (anglická verze) dostupné z: http://datatracker.ietf.org/doc/rfc1855/ 81

2.

Technické informace k dotazníku

Autor průzkumů:

Společnost HRP group s.r.o.

Termín šetření:

22-24. 4. 2013

Počet otázek:

12

Počet respondentů:

473

Věk respondentů:

13-60 let

Pohlaví respondentů:

53% muži, 47% ženy

Ostatní údaje:

Vzorek respondentů ze všech koutů ČR, různého vzdělání, sociálního statusu a finanční situace.

Způsob sběru dat

Online dotazník rozeslán přes emailové adresy

Průměrná doba vyplnění:

1 minuta a 48 vteřin

Dostupnost výsledků:

http://hrpgroup.cz/pruzkumy.php

Popis dotazníku: První část průzkumu zkoumala, které jsou nejčastější důvody, proč lidé porušují informační etiku a její principy. Druhá část průzkumu zkoumala zkušenosti lidí s důsledky nedodržování informační etiky. Tato část byla zaměřena na otázku, se kterými prohřešky se lidé nejvíce setkávají, a které považují za nezávažnější. Cíl: Průzkum si kladl za cíl potvrzení správnosti či naopak vyvrácení teorie potenciálních důvodů a důsledků nedodržování informační etiky.

82

3.

Zadavatelská část dotazníku

Seznam otázek – první část průzkumu: 1

Proč porušuješ zásady etického chování?

Otázka č. 1 měla na výběr možnosti: Ignorace/lhostejnost Nemám čas/peníze je dodržovat Ze sobeckých důvodů Ze zábavy Z nudy Mám špatnou výchovu Jiný důvod (S možností rozepsat jiné důvody) Seznam otázek – druhá část průzkumu: 1

Setkal/a jsi ve svém okolí někdy s kyberšikanou (virtuální šikana, obtěžování a ponižování na internetu)?

2

Setkal/a jsi ve svém okolí někdy s kyberstalkingem (sledování, otravování na internetu)?

3

Setkal/a jsi ve svém okolí někdy s kybergroomingem (vydávání se za někoho jiného za účelem vylákat oběť na schůzku, získat citlivé údaje, fotky,…)?

4

Setkal/a jsi ve svém okolí někdy se šířením dětské pornografie?

5

Setkal/a jsi ve svém okolí někdy se zpronevěřením informací?

6

Setkal/a jsi ve svém okolí někdy s plagiátorstvím (opisování, vydávání cizí práci za vlastní)?

7

Setkal/a jsi ve svém okolí někdy s projevy teroristické činnosti na internetu?

8

Setkal/a jsi ve svém okolí někdy s extrémistickými nebo rasistickými projevy na internetu?

9

Setkal/a jsi ve svém okolí někdy s porušováním autorského zákona (šíření obrazové nebo zvukové stopy, filmy, hudba,…)?

10

Setkal/a jsi ve svém okolí někdy se šířením nepravdivých informací na internetu?

11

Které tři z uvedených případů považuješ za největší zločin na internetu? (Vyber pouze 3 možnosti!)

83

Otázky č. 1-10 měli na výběr možnosti: Ano Ne Nevím Otázka č. 11 měla na výběr možnosti: Kyberšikana Kyberstalking Kybergrooming Šíření dětské pornografie na internetu Zpronevěření informací na internetu Plagiátorství Extrémistické nebo rasistické projevy na internetu Porušování autorského zákona Šíření nepravdivých informací Projevy teroristické činnosti na internetu

84