Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta
Výsledky kontroly jakosti transfuzních přípravků ve vztahu k procesu jeho výroby a ve vztahu k pohlaví dárce krve
Bakalářská práce V oboru zdravotní laborant
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
MVDr. Naděţda Poloková
Kateřina Bajajová
Brno, duben 2010
Jméno a příjmení autora: Kateřina Bajajová Název bakalářské práce: Výsledky kontroly jakosti transfuzních přípravků ve vztahu k procesu jeho výroby a ve vztahu k pohlaví dárce krve Pracoviště: Transfuzní oddělení a krevní banka FN Brno Vedoucí bakalářské práce: MVDr. Naděţda Poloková Rok obhajoby bakalářské práce: 2010 Souhrn: Předmětem této práce je analýza jakosti vybraných transfuzních přípravků na TO a KB ve Fakultní nemocnici Brno za rok 2008 ve vztahu k procesu jeho výroby a ve vztahu k pohlaví dárce krve. Na začátku práce je popsána krev a jednotlivé krevní sloţky, poté vybrané transfuzní přípravky, jejich charakteristika, odběr, výroba, skladování, transport, označení a indikace k pouţití. Další část poskytuje informace o kontrole kvality a parametrech jakosti transfuzních přípravků. Parametry jakosti transfuzních přípravků ve vztahu k procesu výroby a k pohlaví dárce krve jsou analyzovány a statisticky zhodnoceny v závěrečné části práce.
Klíčová slova: transfuzní přípravky, parametry jakosti, vztah k pohlaví
Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením MVDr. Naděţdy Polokové a uvedla v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.
V Brně dne …………….
……………………………. Kateřina Bajajová
Poděkování Děkuji paní MVDr. Naděţdě Polokové za cenné rady, pomoc během zpracování práce a v neposlední řadě za ochotu a čas věnovaný této práci. Dále bych chtěla poděkovat svým rodičům za jejich podporu a trpělivost.
Použité symboly a zkratky AB 16
antikoagulační roztok
ACD-A
antikoagulační roztok
ATP
adenosintrifosfát
CMV
cytomegalovirus
CPD
antikoagulační roztok
DK
dárce krve
EBR
erytrocyty bez buffy coatu resuspendované
ERD
erytrocyty resuspendované, deleukotizované
F VIII
faktor VIII
FNHTR
febrilní nehemolytická potransfuzní reakce
Hb
hemoglobin
Htk
hematokrit
IL-1, 6
interleukin 1, 6
KK
kontrola kvality
OS
odběrové středisko
P
čerstvá zmraţená plazma
PLT
trombocyty
PVC
polyvinylchlorid
RBC
erytrocyty
SAG-M
resuspenzní roztok
TA
trombocyty z aferézy
TAD
trombocyty z aferézy deleukotizované
TB
trombocyty z buffy coatu
TO a KB FN Brno
transfuzní oddělení a krevní banka Fakultní nemocnice Brno
TP
transfuzní přípravek
WBC
leukocyty
Obsah Úvod............................................................................................................................................9 1 Krev .......................................................................................................................................10 1.1. Popis krve .......................................................................................................................10 1.2. Erytrocyt = červená krvinka ...........................................................................................10 1.3. Trombocyt = krevní destička .........................................................................................12 1.4. Plazma ............................................................................................................................13 1.5. Leukocyt = bílá krvinka .................................................................................................14 1.6. Fyziologie krve, rozdíly mezi muţem a ţenou ..............................................................15 2 Jednotlivé transfuzní přípravky .............................................................................................17 2.1. Vliv parametrů dárce na zpracování odebrané plné krve a výrobu transfuzních přípravků ...............................................................................................................................17 2.2. Transfuzní přípravky erytrocytového typu.....................................................................17 2.2.1. Charakteristika .........................................................................................................17 2.2.1.1. Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované .....................................................17 2.2.1.2. Erytrocyty resuspendované, deleukotizované...................................................17 2.2.2. Odběr .......................................................................................................................18 2.2.3. Výroba .....................................................................................................................18 2.2.4. Skladování ...............................................................................................................19 2.2.5. Transport..................................................................................................................19 2.2.6. Značení ....................................................................................................................20 2.2.7. Indikace k pouţití ....................................................................................................20 2.3. Transfuzní přípravky trombocytového typu...................................................................20 2.3.1. Charakteristika .........................................................................................................20 2.3.1.1. Trombocyty z buffy coatu.................................................................................20 2.3.1.2. Trombocyty z aferézy .......................................................................................21 2.3.1.3. Trombocyty z aferézy deleukotizované ............................................................21 2.3.2. Odběr, výroba ..........................................................................................................21
2.3.2.1. Trombocyty z buffy coatu.................................................................................21 2.3.2.2. Trombocyty z aferézy, trombocyty z aferézy deleukotizované ........................21 2.3.3. Skladování ...............................................................................................................22 2.3.4. Transport..................................................................................................................22 2.3.5. Značení ....................................................................................................................22 2.3.6. Indikace k pouţití ....................................................................................................23 2.4. Transfuzní přípravek plazma čerstvá zmraţená .............................................................23 2.4.1. Charakteristika .........................................................................................................23 2.4.2. Odběr, výroba ..........................................................................................................23 2.4.3. Skladování ...............................................................................................................24 2.4.4. Transport..................................................................................................................24 2.4.5. Značení ....................................................................................................................24 2.4.6. Indikace k pouţití ....................................................................................................25 3 Kontrola kvality .....................................................................................................................26 3.1. Zajištění jakosti ..............................................................................................................26 3.2. Kontrolované parametry u kaţdého odběru ...................................................................26 3.3. Sledované parametry jednotlivých transfuzních přípravků............................................27 3.3.1. Sledované parametry u EBR ...................................................................................27 3.3.2. Sledované parametry u ERD ...................................................................................28 3.3.3. Sledované parametry u TB ......................................................................................28 3.3.4. Sledované parametry u TA ......................................................................................29 3.3.5. Sledované parametry u TAD ...................................................................................30 3.3.6. Sledované parametry u P .........................................................................................30 4 Statistická část........................................................................................................................32 4.1. První série grafů .............................................................................................................32 4.2. Druhá série grafů ............................................................................................................37 4.3. Třetí série grafů ..............................................................................................................45 Závěr .........................................................................................................................................59
Pouţité zdroje ...........................................................................................................................60 Obrazová dokumentace.............................................................................................................62 Přílohy .......................................................................................................................................63
Úvod Cílem práce byla analýza jakosti transfuzních přípravků, tedy statistické zhodnocení jejich parametrů jakosti s ohledem vlivu pohlaví dárce krve a procesu výroby. Existuje mnoho transfuzních přípravků. Jsou to transfuzní přípravky erytrocytového typu, trombocytového typu a plazma. V této práci jsou analyzovány jen vybrané transfuzní přípravky, na základě pověření vedoucího práce MVDr. N. Polokové. Jedná se o 6 druhů transfuzních přípravků, které se vyrábějí a podávají pacientům nejčastěji. Všechny údaje pouţité ve statistické části této práce jsou získány z dostupných materiálů TO a KB FN Brno za rok 2008. Celá práce je členěna do dvou úseků, na část teoretickou a část statistickou. Teoretická část je dále rozdělena na tři kapitoly, z nichţ první kapitola popisuje krev, jednotlivé krevní sloţky a rozdíly ve fyziologii krve u muţů a ţen. Druhá kapitola informuje o vybraných transfuzních přípravcích, jejich charakteristice, odběru, výrobě, skladování, transportu, označení a indikaci k pouţití. Kontrolou kvality a parametry jakosti transfuzních přípravků se zabývá kapitola třetí. V části statistické jsou graficky zpracovány jednotlivé parametry jakosti v závislosti na procesu výroby a pohlaví dárce krve. Je zde porovnána kvalita transfuzních přípravků vzhledem k limitům, které jsou dány vyhláškou 143/2008 Sb. o lidské krvi. V závěru jsou zhodnoceny poznatky vyplývající ze statistické části.
9
1 Krev Cílem této kapitoly je poskytnutí krátkého úvodu o krvi kolující v cévním řečišti a jednotlivých krevních sloţkách. Na konci kapitoly je zmínka o rozdílech ve fyziologii krve u muţů a ţen. 1.1. Popis krve Krev lze charakterizovat jako červenou, neprůhlednou, vazkou kapalinu, která plní ţivotně důleţité funkce. Mezi tyto funkce patří udrţování homeostázy, zajišťování imunity, termoregulace, transport kyslíku z plic do tkání a oxidu uhličitého z tkání do plic a rozvod speciálních látek jako jsou hormony, vitamíny a ţiviny. Objem krve je proměnlivý s pohlavím, výškou, hmotností, fyzickou aktivitou, věkem a zdravotním stavem. Její objem činí 4,5 – 6 l, přičemţ ţeny mají asi o 10% menší objem neţ muţi, coţ je spjato s menším mnoţstvím erytrocytů. V krvi rozeznáváme část buněčnou a část tekutou, která je tvořena plazmou. Část buněčná je zastoupena erytrocyty, trombocyty a leukocyty. 1 1.2. Erytrocyt = červená krvinka Slovo pochází z řeckého erythros = červený a kýtos = buňka. 2 Erytrocyt je bezjaderný buněčný fragment, v krvi nejpočetněji zastoupen. Normální hodnota v obvodové krvi je 4,3 – 5,7 x 1012 / l u muţů a 3,8 – 4,9 x 1012 / l u ţen. Má bikonkávní, dvojvydutý tvar. Tento tvar je velmi výhodný, protoţe umoţňuje erytrocytu snést opakované deformace z jeho průměru 7,2 μm ve velkých cévách na průměry kolem 2 μm v kapilárách a mezi endotelovými buňkami. Erytrocyt je tvořen u dospělého jedince v kostní dřeni. Jeho normální délka ţivota v obvodové krvi je asi 120 dní. (Obr. 1) Poté opouští cirkulaci a je destruován zejména ve slezině. Při zvýšeném zániku erytrocytů v obvodové krvi, můţe být jejich mnoţství po určitou mez kompenzováno zvýšenou erytropoézou, či-li zvýšeným vznikem a vývojem červených krvinek.
1
WILHELM et al. Stručný přehled fyziologie člověka pro bakalářské studijní programy (Brno, 2005)
2
PECKA, M. Přehled laboratorní hematologie I., Krvetvorba, Červená krevní řada (Praha, 1995)
10
Obr. 1 Vývojová řada erytrocytu
Pluripotentní kmenová buňka
Proerytroblast (pronormoblast)
Bazofilní erytroblast (normoblast)
Polychromní erytroblast (normoblast)
Oxyfilní erytroblast (normoblast)
Retikulocyt
Erytrocyty
Erytrocyt povaţujeme za buňku neúplnou z důvodu absence většiny nitrobuněčných organel. I přesto jsou buňkami nenahraditelnými. Hlavní funkcí erytrocytů v organismu, FEWF kterou zprostředkovává hemoglobin, je vazba a přenos O2 z plic do tkání a CO2 opačným směrem. Červené krevní barvivo hemoglobin a poměrně velký počet erytrocytů v krvi jí dává charakteristické červené zabarvení. Z funkčního hlediska je nejdůleţitější součástí erytrocytu hemoglobin, avšak neméně důleţitou roli hraje i jeho buněčná membrána a enzymatická výbava. Buněčná membrána erytrocytu je pevná, ale i elastická. Jejím základem je dvojvrstva fosfolipidů. Na membráně rozlišujeme vnitřní a vnější stranu. K vnitřní straně jsou fixovány kontraktilní bílkoviny, hlavně spektrin a aktin, které udrţují tvar a zajišťují pruţnost 11
erytrocytu. Vnější strana obsahuje integrální molekuly glykolipidů a glykoproteinů, coţ jsou antigeny a receptory, podle kterých určujeme krevní skupiny. Tyto antigeny neboli aglutinogeny formují 27 antigenních skupinových systémů. Nebezpečí hemolytické reakce nastává, kdyţ příjemce transfuze erytrocytů vytvoří specifické protilátky proti aglutinogenům transfundovaných erytrocytů. Důsledkem je vazba protilátek na erytrocyt a jeho předčasná destrukce. 3 V erytrocytu probíhají intenzivní metabolické pochody, které jsou zajištěny asi 22 základními enzymy. Tyto enzymy umoţňují jak anaerobní, tak i aerobní glykolýzu, při nichţ vzniká chemická energie v podobě ATP. Hlavním zdrojem energie v erytrocytu je tedy odbourávání glukosy. Velmi důleţitý produkt metabolismu 2,3-difosfoglycerát chrání deoxygenovaný hemoglobin. S jeho stoupající hladinou je uvolnění kyslíku z hemoglobinu snadnější. 4 1.3. Trombocyt = krevní destička Slovo pochází z řeckého thrombos = sedlina, sraţenina. 5 Trombocyt je ze všech krvinek nejmenší bezjaderný element. Tento v nativním nátěru jevící se okrouhlý nebo protáhlý element tvaru oválného disku dosahuje průměru kolem 1,5 – 3,5 μm. Za fyziologických okolností činí počet trombocytů v periferní krvi 130 - 380 x 109 / l, coţ představuje asi dvě třetiny. Jedna třetina trombocytů se nachází ve slezině jako tzv. slezinný pool. Tento pool se dostává do cirkulace v krizových situacích, např. při velkých ztrátách krve. Trombocyt vzniká v kostní dřeni fragmentací cytoplazmy velkých dřeňových buněk, megakaryocytů. (Obr. 2) Fyziologicky přeţívá v obvodové krvi 8 – 14 dní po vyplavení z kostní dřeně. Postupně u něj probíhá proces stárnutí ukončený odbouráváním nefunkčního zestárlého trombocytu především ve slezině, ale i v játrech a kostní dřeni. Obr. 2 Vývojová řada trombocytu 3
PECKA, M. Laboratorní hematologie v přehledu, 2. díl, Fyziologie a patofyziologie krevní buňky (Český Těšín, 2006), PENKA et al. Hematologie-učební text, Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně (Brno, 1994), Rada evropy, optimální vyuţití krve (2005) 4
PECKA, M. Laboratorní hematologie v přehledu, 2. díl, Fyziologie a patofyziologie krevní buňky (Český Těšín, 2006), PENKA et al. Hematologie-učební text, Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně (Brno, 1994) 5
PECKA, M. Přehled laboratorní hematologie I., Krvetvorba, Červená krevní řada (Praha, 1995)
12
Megakaryoblast
Megakaryocyt
Trombocyty
Hlavní funkcí trombocytu v organismu je tvorba tzv. primární cévní zátky, zejména při porušení celistvosti cévní stěny provázené krvácením. Narušením cévní výstelky dostanou trombocyty podnět k adhezi, při níţ se uplatňuje především faktor VIII, coţ je hemokoagulační plazmatický faktor. Dalším krokem je vzájemné shlukování destiček k sobě, čímţ vzniká destičkový agregát tvořící základ trombu a tedy základ pro zástavu krvácení. Retrakce neboli smrštění koagula je další důleţitou úlohou trombocytů. K tomu, aby trombocyty mohly vykonávat všechny tyto děje, je zapotřebí velké mnoţství energie, která je získávána při anaerobní glykolýze a oxidativní fosforylaci probíhající v mitochondriích trombocytů. 6
1.4. Plazma Slovo pochází z řeckého plassein = tvořit. 7 Plazma představuje tekutou část krve, ve které je rozptýlena část buněčná zastoupena erytrocyty, leukocyty a trombocyty. Na plazmu připadá z celkového krevního objemu asi 55%, coţ odpovídá u zdravého dospělého člověka 2,8 – 3,5 litrům. 6
PECKA, M. Přehled laboratorní hematologie II., Bílá krevní řada, Krevní destička (Praha, 1996), PECKA, M. Laboratorní hematologie v přehledu, 2. díl, Fyziologie a patofyziologie krevní buňky (Český Těšín, 2006), PENKA et al. Hematologie-učební text, Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně (Brno, 1994), ZVAROVÁ et al. Hematologie a transfuzní služba-učební texty pro studenty SZŠ Lipová v Brně, Obor zdravotní laborant, 1. díl-Hematologie (Brno, 2005) 7
PECKA, M. Přehled laboratorní hematologie I., Krvetvorba, Červená krevní řada (Praha, 1995)
13
Krevní plazma je extracelulární, průhledná, lehce naţloutlá tekutina se slabě zásaditou povahou. Získáme ji centrifugací nesráţlivé krve. Při zvýšeném mnoţství tukových látek můţe vykazovat lehké zakalení, jindy při hyperbilirubinémii sledujeme ţluté zabarvení a červeně zbarvená plazma nás upozorňuje na proběhlou hemolýzu erytrocytů. Plazma obsahuje látky anorganické a organické. Mezi anorganické látky patří voda, kationty, anionty a plyny jako jsou O2 , CO2 a N2. Voda, které je nejvíc, tvoří zhruba 80% plazmy. Kationty K+ a Na+ jsou zodpovědné za rovnováhu mezi mimo a nitrobuněčnou tekutinou. Ca2+ a Mg2+ jsou nezbytné pro správnou funkci nervové tkáně, srdeční a kosterní svalové tkáně, při obranyschopnosti organismu a při krevním sráţení. Fe2+, Cu2+ a Co2+ jsou důleţité pro funkci některých enzymů a podílí se na hemopoéze. Z aniontů jsou významné fosfátové a uhličitanové, které udrţují acidobazickou rovnováhu, počítáme je tedy do nárazníkového systému. Hlavním aniontem mimobuněčné tekutiny je Cl- udrţující osmolalitu. Dále stojí za zmínku I-, bez kterého by nedocházelo k tvorbě hormonů štítné ţlázy. Z organických látek najdeme v plazmě bílkoviny, nebílkovinné dusíkaté látky, cukry, tuky, enzymy, vitamíny a hormony. Největší část bílkovin tvoří albumin udrţující onkotický tlak krve a pak globuliny, ze kterých vznikne po elektroforéze pět frakcí. Globuliny tvoří velmi heterogenní skupinu s nejrůznějšími vlastnostmi a funkcemi. V plazmě je v neaktivní formě bílkovina fibrinogen, která je základem pro sráţení krve. Lipidy slouţí jako energetická zásobárna organismu, zatímco pomocí sacharidů energii získáváme. 8
1.5. Leukocyt = bílá krvinka Slovo pochází z řeckého leukos = bílý a kýtos = buňka. 9 Leukocyty jsou nazývány buňkami imunitního systému. Jejich celkové mnoţství v obvodové krvi je 4 – 9 x 109 / l jak u muţů, tak u ţen. Hlavní funkcí leukocytů je obranyschopnost organismu proti cizorodým látkám.
8
PECKA, M. Přehled laboratorní hematologie I., Krvetvorba, Červená krevní řada (Praha, 1995), LEXOVÁ et al. Hematologie pro zdravotní laboranty, 1. díl (Brno, 2000) 9
PECKA, M. Přehled laboratorní hematologie I., Krvetvorba, Červená krevní řada (Praha, 1995)
14
Podle toho, zda v cytoplazmě obsahují granula nebo ne, dělíme je na granulocyty a agranulocyty. Neutrofily, bazofily a eozinofily patří mezi granulocyty, zatímco monocyty a lymfocyty jsou agranulocyty. Všech 5 druhů leukocytů se liší místem vzniku, délkou ţivota a funkcí. Zastoupení jednotlivých druhů leukocytů v krvi zjistíme pomocí tzv. diferenciálního rozpočtu bílých krvinek. 10 1.6. Fyziologie krve, rozdíly mezi mužem a ženou Je všeobecně známo, ţe muţi jsou konstrukčně větší, mají vyšší hmotnost a více krve neţ ţeny, proto také mohou ročně darovat plnou krev 5 krát, zatímco ţeny pouze 4 krát v dostatečně dlouhých intervalech mezi jednotlivými odběry. Erytrocyty jsou nejpočetnější sloţkou krve. Jejich mnoţství v krvi je ovlivněno právě pohlavím (4,3 – 5,7 x 1012 / l u muţů a 3,8 – 4,9 x 1012 / l u ţen). Pohlavní rozdíly vznikají vlivem pohlavních hormonů na erytropoetin. Erytropoetin je růstový faktor pro červenou krevní řadu. Testosteron, či-li muţský pohlavní hormon, stimuluje tvorbu erytropoetinu. Naopak estrogen, či-li ţenský pohlavní hormon, tvorbu erytropoetinu inhibuje. Hlavní funkční sloţka erytrocytu, hemoglobin, zabezpečuje vazbu a přenos O2 z plic do tkání. Koncentrace hemoglobinu u muţů je fyziologicky v rozmezí 135 - 180 g/l a u ţen 125 – 160 g/l. Z toho vyplývá, ţe ţeny mají niţší transportní kapacitu pro kyslík. Hematokrit vyjadřuje objemové zastoupení erytrocytů z celkového objemu krve. Jeho hodnota činí 0,40 – 0,51 u muţů a 0,38 – 0,46 u ţen. Sedimentace je rychlost, s jakou erytrocyty samovolně sedimentují v nesráţlivé krvi. Díky menšímu počtu erytrocytů a vyššímu obsahu fibrinogenu v plazmě je sedimentace u ţen vyšší. Její hodnota je 6 – 11 mm/h u ţen a 3 – 8 mm/h u muţů. Počet leukocytů u dospělého člověka je stejný, bez pohlavních rozdílů. Fyziologicky se mění s příjmem potravy, emocemi a tělesnou námahou. U zdravého člověka se pohybuje počet leukocytů od 4 do 10 x 109/l. Aby byl dárce krve odebrán, lze přijmout hodnotu 3,5 x 109 / l leukocytů, ale jen v případě, ţe jeho mnoţství neutrofilů je nad 1,5 x 109 / l.
10
ZVAROVÁ et al. Hematologie a transfuzní služba-učební texty pro studenty SZŠ Lipová v Brně, Obor zdravotní laborant, 1. díl-Hematologie (Brno, 2005)
15
Hodnota trombocytů se u muţů a ţen výrazně neliší (130 – 380 x 109/l). Přirozená odchylka nastává u ţen těsně před menstruací, kdy se můţe počet destiček lehce sníţit. S končící menstruací se obvykle vrátí normální hodnoty. Plazma ţen na TO a KB FN Brno se vyuţívá především pro frakcionaci (výrobu krevních derivátů). Pro klinické pouţití se vyuţívá výjimečně z důvodu imunizace ţen v těhotenství. 11
11
Informační web pro studenty a veřejnost, http://www.moje-krev.cz
16
2 Jednotlivé transfuzní přípravky V této kapitole jsou popsány jednotlivé transfuzní přípravky (dále jen TP). Jejich charakteristika, odběr, výroba, skladování, transport, označení a indikace k pouţití TP, jejichţ hodnoty jsou zpracovány ve statistické části. Jedná se o transfuzní přípravky erytrocytového typu, trombocytového typu a plazmu. 2.1. Vliv parametrů dárce na zpracování odebrané plné krve a výrobu transfuzních přípravků Krev od kaţdého dárce je specifická, různorodá. Kaţdý dárce má odlišné vstupní hodnoty krevního obrazu, a proto musí být zvolený způsob centrifugace a výroby TP jako takové validován, nastaven na optimální hodnotu a průběţně kontrolován, aby vyhovoval všem vstupním materiálům. Otáčky a čas centrifugace jsou zvoleny pro nejčastěji vyskytující se hodnoty vstupních materiálů. Hraniční vstupní hodnoty se však mohou chovat nestandardně. Při výrobě se berou v potaz fyziologické rozdíly mezi muţem a ţenou tak, ţe se vkládají do centrifugy ţeny proti ţenám a muţi proti muţům, v důsledku rozdílných hematokritů. 2.2. Transfuzní přípravky erytrocytového typu 2.2.1. Charakteristika 2.2.1.1. Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované (dále jen EBR) je transfuzní přípravek získaný z odběru plné krve s následnou centrifugací, po které je odstraněno velké mnoţství plazmy a buffy coat, který obsahuje velký podíl leukocytů a trombocytů. V důsledku odejmutí buffy coatu dochází k objemovému sníţení erytrocytů asi o 60 ml. K erytrocytům je na konci výroby přidán resuspenzní roztok, který dovoluje zachovat ţivotnost erytrocytů, i kdyţ je odstraněno více neţ 90% plazmy. Mnoţství odebrané plné krve potřebné pro přípravu TP EBR je 470 ml ± 10%. 2.2.1.2. Erytrocyty resuspendované, deleukotizované Erytrocyty resuspendované, deleukotizované (dále jen ERD) je transfuzní přípravek vyroben z odebrané plné krve odstraněním velkého podílu krevní plazmy, leukocytů poststorage deleukotizací a přidáním resuspenzního roztoku k erytrocytům. Mnoţství odebrané plné krve potřebné pro přípravu TP ERD je 470 ml ± 10%. 17
2.2.2. Odběr Odebírá se plná krev od jedinců, kteří splňují daná kritéria pro darování krve. Odběr se provádí uzavřeným systémem pomocí venepunkční jehly, na kterou navazuje systém sterilních vícečetných plastových vaků určených k jednorázovému pouţití. Součástí systému vaků je odběrový vak s protisráţlivým roztokem, prázdné satelitní vaky, vak s konzervačním roztokem a vzorkovací váček umístěný za venepunkční jehlou k odběru prvních asi 30 ml krve. Tato krev je dále pouţita k předepsaným laboratorním testům. Vaky jsou vyrobeny z PVC s příměsí vhodného změkčovadla, coţ je velkou výhodou při manipulaci s nimi, ale především při skladování. Vaky jsou navzájem propojeny hadičkami. V případě správné manipulace s takto uzavřeným systémem se sniţuje riziko bakteriální kontaminace. Pomocí odběrových míchacích vah, na které jsou vaky při odběru umístěny, dochází k neustálému promíchávání krve s antikoagulačními roztoky. Antikoagulační roztoky zabraňují krevnímu sráţení a zajišťují uchování erytrocytů po určitou dobu. Odběrový vak pro EBR i ERD obsahuje antikoagulační roztok CPD v mnoţství 63 ml při odběru 450 ml krve. CPD obsahuje citronan sodný, kyselinu citrónovou, fosforečnan sodný a glukózu a umoţňuje skladování erytrocytů a krve aţ po dobu 21 dní. 2.2.3. Výroba Prvním krokem prováděným na úseku výroby je centrifugace plné krve. K centrifugaci slouţí speciální centrifugy, coţ jsou chlazené velkoobjemové odstředivky přizpůsobené k pouţití plastových vaků. Centrifugace probíhá při 3 550 otáčkách/ 11 minut, při +24°C. Sedimentace závisí na velikosti krevních buněk a na jejich koncentraci v krvi. Dále je ovlivněna viskozitou okolního prostředí buněk a flexibilitou buněk, které závisí na teplotě. Odstřeďováním se krev rozdělí na jednotlivé krevní komponenty. Konečná podoba plastového vaku po vytaţení z centrifugy je následující: v horní polovině vaku se nachází plazma bez dalších buněk, v dolní polovině masa erytrocytů. Asi v 10 ml horní části erytrocytové masy se rozkládají leukocyty, na které bezprostředně nasedá trombocytový prstenec, coţ je tenká bílá vrstva trombocytů. Trombocyty společně s leukocyty vytvářejí vrstvu označovanou jako buffy coat. Druhým a zároveň posledním krokem výroby u TP EBR je samotná separace (oddělení). Oddělení jednotlivých krevních komponent se provádí pomocí tzv. krevních lisů. Tyto lisy mohou být plně automatizované nebo manuální. Princip krevních lisů spočívá v postupném stlačování krevních vaků mezi dvěma plochami, čímţ se jednotlivé krevní komponenty 18
přemístí hadičkami uzavřeného odběrového systému do satelitních vaků. Od erytrocytů se nejprve odseparuje plazma, poté buffy coat. K erytrocytům je pak připuštěn resuspenzní roztok obsaţený v jednom z vaků soupravy. Nakonec je vak s erytrocyty a resuspenzním roztokem dokonale promíchám, zváţen a uloţen do chladící komory. Resuspenzní roztoky bohaté na glukózu a adenin se pouţívají z důvodu úbytku velkého mnoţství těchto látek při odstranění plazmy. Tyto roztoky slouţí pro stabilizaci a zachování ţivotaschopnosti erytrocytů. K erytrocytům u TP EBR a ERD je přidáno 100 ml resuspenzního roztoku SAG-M, který umoţňuje skladování těchto TP 35-42 dnů. SAG-M obsahuje manitol, glukózu, adenin a chlorid sodný. TP ERD se vyrábí z erytrocytového TP, u kterého proběhl odběr před méně neţ 10 dny. Princip výroby ERD spočívá v odstranění leukocytů, tzv. deleukotizace. Deleukotizace je provedena sterilním navařením deleukotizační soupravy k TP EBR, který má být deleukotizován. Deleukotizační soupravu tvoří deleukotizační filtr s připojeným vakem. Erytrocyty jsou přepuštěny přes deleukotizační filtr samospádem do připojeného prázdného vaku. Jedná se o tzv. post-storage deleukotizaci. Po skončení procesu filtrace je odstraněn původní vak s filtrem. Deplecí leukocytů se výrazně sníţí riziko alloimunizace a přenosu některých virů, které napadají leukocyty, jako např. cytomegaloviry. 2.2.4. Skladování TP EBR a ERD jsou uchovávány při teplotě + 4°C ± 2°C maximálně 42 dní. Teplota by měla být nepřetrţitě kontrolována a to vizuálně i akusticky. Při skladování nesmí dojít k porušení či bakteriologické kontaminaci. Musí být dodrţeny poţadavky bezpečné práce i pouţití příslušných desinfekčních prostředků. Prostory pro skladování musí mít dobré osvětlení, dostatečnou kapacitu s jednoduchým přístupem. Cílem skladování je uchovat pouţitelný TP, coţ znamená uchovat ţivotaschopné a funkční krevní komponenty určené k transfuzi. 2.2.5. Transport Hlavním kritériem při přepravě materiálu je zajištění jeho celistvosti. TP erytrocytového typu se přepravují v předem vychlazených termoboxech se speciální chladící vloţkou, která udrţuje teplotu v rozmezí + 4°C ± 2°C. Maximální přijatelná teplota je +1°C aţ +10°C. Doporučuje se uvnitř boxů pouţívat přístroje k monitorování teploty jako důkaz, ţe maximální přijatelná teplota nebyla porušena.
19
2.2.6. Značení Kaţdý přípravek se označuje tzv. adjustačním štítkem, který je vytištěn tiskárnou zvanou zebra. Důleţité údaje jsou většinou uváděny ve formě čárových kódů. Na štítku u TP erytrocytového typu by mělo být uvedeno: Kód výrobce Název a identifikační číslo krevní komponenty Číslo a datum odběru Datum exspirace Krevní skupina systému AB0, znak D systému Rh a další antigeny erytrocytů Mnoţství krevní komponenty (objem a hmotnost) Pouţité roztoky (název a objem) Výsledky předepsaných laboratorních testů Skladovací podmínky (teplota) Označení M na štítku zohledňuje pouţitou medikaci DK 2.2.7. Indikace k použití Transfuzní přípravky EBR i ERD se podávají jako náhrada při akutních ztrátách krve nebo k léčbě pacientů trpících anémií. 12 2.3. Transfuzní přípravky trombocytového typu 2.3.1. Charakteristika 2.3.1.1. Trombocyty z buffy coatu Trombocyty z buffy coatu (dále jen TB) je transfuzní přípravek vyrobený z jedné jednotky plné krve při metodě pouţívající buffy coat. Jde o koncentrovanou suspenzi trombocytů.
12
Tesařová et al. Studijní materiál pro program bakalářského studia imunohematologie a transfuzní služby (Brno, 2008), Rada evropy, optimální vyuţití krve (2005), Vyhláška č. 143, vyhláška o lidské krvi (2008), Směrnice Specifikace transfuzních přípravků (2010)
20
2.3.1.2. Trombocyty z aferézy Trombocyty z aferézy (dále jen TA) je transfuzní přípravek vyrobený metodou aferézy. Jedná se o koncentrát trombocytů resuspendovaných v plazmě. 2.3.1.3. Trombocyty z aferézy deleukotizované Trombocyty z aferézy deleukotizované (dále jen TAD) je transfuzní přípravek vyrobený metodou aferézy , ze kterého jsou odstraněny reziduální leukocyty ihned při výrobě nebo před výdejem. 2.3.2. Odběr, výroba 2.3.2.1. Trombocyty z buffy coatu Pro výrobu TP TB je potřebný buffy coat, který je získán při zpracování plné krve a výroby TP EBR (viz. Výroba EBR). Oddělený buffy coat se rozředí plazmou od stejného dárce a centrifuguje se. Erytrocyty a leukocyty sedimentují na dno, zatímco trombocyty zůstávají v plazmě. Vzniklý supernatant tvořený plazmou s trombocyty a malou částí leukocytů je oddělen od suspenze erytrocytů a většiny leukocytů do vaku vhodného pro uskladnění trombocytů. 2.3.2.2. Trombocyty z aferézy, trombocyty z aferézy deleukotizované Odběr se provádí pomocí techniky zvané aferéza. Při aferézách dochází k separaci jednotlivých krevních sloţek na přístrojích zvaných krevní separátory. Na TO a KB FN Brno jsou pouţívány dva typy separátorů krevních destiček: GAMBRO BTC Trima Accel a Haemonetics MCS+. Technika, při které jsou odebíranou sloţkou trombocyty, se nazývá trombocytaferéza. Tato procedura vyuţívá jednorázový uzavřený systém odběrových vaků a diskontinuální vstup, čili vpich pouze jedné jehly do jedné ruky. Krev získaná při odběru se smísí s antikoagulačním roztokem AB 16 nebo ACD-A a na principu diferenciální centrifugace se rozdělí na jednotlivé sloţky. Trombocyty se shromaţďují ve sběrném vaku a ostatní sloţky krve jsou navráceny zpět do krevního oběhu dárce. Celá tato procedura probíhá v několika cyklech a trvá asi 60 minut. Antikoagulační roztoky AB 16 i ACD-A obsahují citronan sodný, kyselinu citrónovou a dextrózu.
21
Během jednoho odběru lze od dárce získat jednu aţ tři terapeutické dávky obsahující více neţ 200 x 109 trombocytů. Kolik terapeutických dávek se vyrobí závisí na počtu trombocytů v krvi dárce, na poţadavcích z klinik a na pouţité technice. Trombocyty získané aferézou jsou resuspendovány v plazmě. Transfuzní přípravky typu TAD se vyrábí stejným způsobem jako TP TA, jen je vmezeřen při separaci deleukotizační filtr, který je součástí odběrového setu. Takto vyrobené TP jsou deleukotizované jiţ při výrobě, před skladováním ,,pre-storage“. Nebo se mohou tyto TP deleukotizovat těsně před výdejem ,,post-storage“ navařením deleukotizačního filtru (viz. ERD). Čím více leukocytů je odstraněno při výrobě, tím menší je riziko vzniku závaţných neţádoucích
febrilních
potransfuzních
reakcí.
Vlivem
skladování
trombocytových
koncentrátů při teplotě 22°C ±2°C dochází k rozpadu leukocytů a uvolnění pyrogenních cytokinů IL-1, IL-6 a tumor nekrosis faktoru. Po podání TP s vyšší hladinou cytokinů můţe vyvolat u příjemce nehemolytickou febrilní potransfuzní reakci (FNHTR). Z tohoto důvodu se na TO a KB FN Brno přestaly v dubnu 2008 vyrábět TP TA a jsou zcela nahrazeny TP TAD deleukotizované ,,pre-storage“. 2.3.3. Skladování TP trombocytového typu jsou uchovávány po dobu maximálně 5 dní při teplotě od + 20°C do +24°C na agitátorech. To jsou speciální validované třepačky zajišťující kontinuální promíchávání trombocytů, aby nedošlo k jejich agregaci a aktivaci. Teplota musí být nepřetrţitě monitorována z důvodu aktivace trombocytů při poklesu teploty pod +20°C. 2.3.4. Transport TP je zabalen v plastové folii, která jej má chránit před poškozením. Poté je vloţen a přepravován v termoboxech vytemperovaných na teplotu od +20°C do + 24°C. Teplota pro transport se pravidelně validuje. 2.3.5. Značení Na štítku u TP trombocytového typu by mělo být uvedeno: Kód výrobce Název a identifikační číslo krevní komponenty Číslo a datum odběru 22
Datum a přesný čas exspirace Krevní skupina systému AB0, znak D systému Rh a další antigeny erytrocytů Mnoţství krevní komponenty (objem a hmotnost) Pouţité roztoky (název a objem) Výsledky předepsaných laboratorních testů Skladovací podmínky (teplota) 2.3.6. Indikace k použití TP trombocytového typu jsou indikovány při trombocytopenii nebo trombocytopatii s významným krvácením či s podezřením na něj. V případě nehemolytické potransfuzní reakce, rizika alloimunizace nebo rizika infekce CMV u CMV séronegativních příjemců se podávají deleukotizované trombocyty. 13 2.4. Transfuzní přípravek plazma čerstvá zmražená 2.4.1. Charakteristika Čerstvá zmraţená plazma (dále jen P) je transfuzní přípravek získaný z odběru plné krve, s následným zmraţením. TP P obsahuje kromě plazmy ještě antikoagulační roztok CPD. Přípravek obsahuje stabilní koagulační faktory, albumin a imunoglobuliny v koncentracích, jejichţ výskyt je obvyklý u zdravých osob. 2.4.2. Odběr, výroba Výroba plazmy je stejná, jako u TP EBR (viz. Str. 9) z plné krve. Při zpracování odběru plné krve se plazma po centrifugaci přepustí do satelitního vaku odběrové soupravy a šokově se zmrazí na –30°C v jádře během 60-ti minut. Oddělení plazmy z plné krve má být ukončeno nejpozději za 18 hodin od odběru u plazmy pro klinické pouţití a za 12 hodin u plazmy pro frakcionaci (výrobu krevních derivátů). Techniky šokového zmraţení se vyuţívá z důvodu zachování aktivity labilních koagulačních faktorů, zejména faktoru VIIIc. Hladiny stabilních koagulačních faktorů, inhibitorů, imunoglobulinů a
13
Tesařová et al. Studijní materiál pro program bakalářského studia imunohematologie a transfuzní služby (Brno, 2008), Rada evropy, optimální vyuţití krve (2005), Vyhláška č. 143, vyhláška o lidské krvi (2008), Směrnice Specifikace transfuzních přípravků (2010)
23
albuminu se během zpracování a skladování výrazně nemění. TP P obsahuje protilátky AB0 krevní skupiny proti aglutinogenům, které nejsou přítomné na erytrocytech dárce. Dárce by neměl mít klinicky významné nepravidelné protilátky. 2.4.3. Skladování TP P pro klinické vyuţití se skladuje buď po dobu 3 měsíců při teplotě –18°C aţ –25°C anebo po dobu 36 měsíců při teplotě menší neţ –25°C. Plazma pro frakcionaci se uchovává po dobu 18 měsíců při teplotě menší neţ –20°C. Teplota se nepřetrţitě monitoruje. S vaky zmraţené plazmy se musí zacházet velmi opatrně, neboť nízké teploty skladování zvyšují křehkost jejich obalu. Plazma určená ke klinickému pouţití je po 6 měsících uskladnění uvolněna z tzv. karantény, pokud je opakované vyšetření dárce krve negativní. 2.4.4. Transport Při transportu by měl být TP P ve stejné teplotě jako při skladování. K tomu slouţí předem vychlazené uzavřené termoboxy se suchým ledem v ochranném papírovém obalu. 2.4.5. Značení Na štítku u P by mělo být uvedeno: Kód výrobce Název a identifikační číslo krevní komponenty Číslo a datum odběru Datum a přesný čas exspirace Krevní skupina systému AB0, znak D systému Rh a další antigeny erytrocytů Mnoţství krevní komponenty (objem a hmotnost) Pouţité roztoky (název a objem) Výsledky předepsaných laboratorních testů Skladovací podmínky (teplota) Původ přípravku (z odběru plné krve, z aferézy)
24
2.4.6. Indikace k použití P pro klinické pouţití se podává v případě krvácení u koagulopatií. Pro dospělé obsahuje jedna transfuzní jednotka 180 – 300 ml plazmy. P pro frakcionaci je plazma určená pro zpracování na jednotlivé bílkovinné sloţky. Frakcionací se vyrábí tzv. krevní deriváty. 14
14
Tesařová et al. Studijní materiál pro program bakalářského studia imunohematologie a transfuzní služby (Brno, 2008), Rada evropy, optimální vyuţití krve (2005), Vyhláška č. 143, vyhláška o lidské krvi (2008), Směrnice Specifikace transfuzních přípravků (2010)
25
3 Kontrola kvality Tato kapitola si klade za cíl shrnutí problematiky jakosti transfuzních přípravků. Na začátku kapitoly je popsáno zajištění jakosti a poté sledované parametry u jednotlivých transfuzních přípravků. 3.1. Zajištění jakosti Jakost je definována jako „celkový souhrn vlastností a znaků výrobku nebo sluţby, které zaručují schopnost uspokojovat předem stanovené nebo předpokládané potřeby zákazníka“ (norma ČSN ISO 8420). 15 Hlavním cílem kontroly kvality je zajištění bezpečného TP pro pacienty. Chyby vzniklé při zajištění jakosti mohou vést k závaţným aţ smrtelným důsledkům. Můţe jít o nedodrţení laboratorních postupů, záměnu výsledků od pacientů i od dárců, nesprávné označení vzorků nebo identifikace pacienta, přehlédnutí abnormálního výsledku nebo vzhledu vzorku a další. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné kontrolovat kvalitní provedení a zajištění jakosti v rámci celé laboratoře. Všechny informace o zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve jsou uvedeny ve Vyhlášce 143/2008 Sb, tj. Vyhláška o lidské krvi. Aby byla vyhláška dodrţena, musí být všechny přístroje, postupy, prostory a vybavení, které by mohly nějakým způsobem ovlivnit jakost TP, validovány před zavedením do provozu, a poté v pravidelných intervalech. Dále musí být pravidelně proškolováni zdravotní pracovníci podílející se na procesu výroby, protoţe především oni přispívají ke zvyšování kvality. Cesta za kvalitou TP je dlouhá. Kvalita se musí stále sledovat a musí být snaha o její zlepšování, coţ je velmi obtíţný a pomalý proces. 16 3.2. Kontrolované parametry u každého odběru U kaţdého odběru plné krve nebo krevních sloţek se provádí vyšetření základních parametrů z odebraného vzorku krve. 15
Dastych et al. Klinická biochemie, bakalářský obor Zdravotní laborant (Brno, 2008)
16
Dastych et al. Klinická biochemie, bakalářský obor Zdravotní laborant (Brno, 2008), Vyhláška č. 143, vyhláška o lidské krvi (2008)
26
Tabulka 1: Kontrolované parametry u kaţdého odběru Kontrolovaný parametr
Jakostní požadavek
Krevní skupinový systém (AB0,
určení skupiny
RhD) Antierytrocytární protilátky
negativní
HIV (Ag, Ab)
negativní
Protilátky anti-HCV
negativní
Antigen HBsAg
negativní
Protilátky proti Treponema pallidum
negativní
(původce syfilis)
Zdroj: Směrnice Specifikace TP TO a KB 3.3. Sledované parametry jednotlivých transfuzních přípravků Kaţdá laboratoř kontroly kvality musí splňovat poţadavky na jakost a bezpečnost TP. Laboratoř KK provádí namátkovou kontrolu určitého mnoţství vyrobených TP, u kterých se vyšetřují sledované parametry. Hodnoty se pohybují v určitých rozmezích, četnost odběrů je řízena podle statistické kontroly procesu. 17 3.3.1. Sledované parametry u EBR Tabulka 2: Sledované parametry u EBR Kontrolovaný parametr
Jakostní požadavek
Frekvence kontroly
Objem
250 – 325 ml
všechny jednotky
Hemoglobin
minimálně 43 g na jednotku
1 % všech jednotek
Obsah leukocytů
17
méně neţ 1,2 x 109 na jednotku
Rada evropy, optimální vyuţití krve (2005)
27
1 % všech jednotek
méně neţ 0,8 % erytrocytové Hemolýza
hmoty na konci doby
4 jednotky měsíčně
pouţitelnosti 0,4 x druhá odmocnina Sterilita
sterilní
z počtu vyrobených jednotek za měsíc
Zdroj: Směrnice Specifikace TP TO a KB 3.3.2. Sledované parametry u ERD Tabulka 3: Sledované parametry u ERD Kontrolovaný parametr
Jakostní požadavek
Frekvence kontroly
Objem
250 – 325 ml
všechny jednotky
Hemoglobin
minimálně 40 g na jednotku
Obsah leukocytů
méně neţ 1 x 106 na jednotku méně neţ 0,8 % erytrocytové
Hemolýza
hmoty na konci doby pouţitelnosti
1 % všech jednotek, nejméně 4 jednotky měsíčně 1 % všech jednotek, nejméně 10 jednotek měsíčně 1 % všech jednotek, nejméně 4 jednotky měsíčně 0,4 x druhá odmocnina
Sterilita
sterilní
z počtu vyrobených jednotek za měsíc
Zdroj: Směrnice Specifikace TP TO a KB 3.3.3. Sledované parametry u TB Tabulka 4: Sledované parametry u TB Kontrolovaný parametr
Jakostní požadavek
Frekvence kontroly
Objem
50 – 80 ml*
všechny jednotky
28
více neţ 50 x 109 na
1 % všech jednotek, nejméně
jednotku*
10 jednotek měsíčně
méně neţ 0,05 x 109 na
1 % všech jednotek, nejméně
jednotku
10 jednotek měsíčně
Obsah trombocytů
Obsah leukocytů
6,4 – 7,4 korigované na Hodnota pH
22°C, na konci doby
1 % všech jednotek
skladování 0,4 x druhá odmocnina Sterilita
sterilní
z počtu vyrobených jednotek za měsíc
*
Koncentrace trombocytů je menší neţ 1,5 x 109 /ml
Zdroj: Směrnice Specifikace TP TO a KB 3.3.4. Sledované parametry u TA Tabulka 5: Sledované parametry u TA Kontrolovaný parametr
Jakostní požadavek
Frekvence kontroly
Objem
150 – 200 ml*
všechny jednotky
více neţ 200 x 109 na
1 % všech jednotek, nejméně
Obsah trombocytů
Obsah leukocytů
jednotku
*
méně neţ 1 x 109 na jednotku
10 jednotek měsíčně 1 % všech jednotek, nejméně 10 jednotek měsíčně
6,4 – 7,4 korigované na Hodnota pH
22°C, na konci doby
1 % všech jednotek
skladování 0,4 x druhá odmocnina Sterilita
sterilní
z počtu vyrobených jednotek za měsíc
*
Koncentrace trombocytů je menší neţ 1,5 x 109 /ml
29
Zdroj: Směrnice Specifikace TP TO a KB 3.3.5. Sledované parametry u TAD Tabulka 6: Sledované parametry u TAD Kontrolovaný parametr
Jakostní požadavek
Frekvence kontroly
Objem
150 – 200 ml*
všechny jednotky
více neţ 200 x 109 na
1 % všech jednotek, nejméně
jednotku*
10 jednotek měsíčně
méně neţ 1 x 106 na jednotku
1 % všech jednotek
Obsah trombocytů Obsah leukocytů
6,4 – 7,4 korigované na Hodnota pH
22°C, na konci doby
1 % všech jednotek
skladování 0,4 x druhá odmocnina Sterilita
sterilní
z počtu vyrobených jednotek za měsíc
*
Koncentrace trombocytů je menší neţ 1,5 x 109 /ml
Zdroj: Směrnice Specifikace TP TO a KB Trombocytové koncentráty musí být vizuálně kontrolovány. Kromě změny zabarvení, shlukování, zakalení a závady balení je zvláštní pozornost věnována ztrátě fenoménu víření trombocytů. Tj. trombocyty mají za normálních okolností diskovitý tvar a díky němu rozptylují světlo. Pokud ale dojde k jejich poškození, stávají se kulovitými a rozptyl světla nenastává. 3.3.6. Sledované parametry u P Tabulka 7: Sledované parametry u P Kontrolovaný parametr
Jakostní požadavek
Frekvence kontroly
Objem
204 – 276 ml
všechny jednotky
Faktor VIIIc
průměrně (po zmraţení a
kaţdé 3 měsíce,
30
rozmraţení) > 70% hodnoty
10 jednotek v prvním měsíci
čerstvé odebrané jednotky
skladování
plazmy Celková bílkovina
nejméně 50 g/l
Residuální erytrocyty*
méně neţ 6,0 x 109/l
Residuální trombocyty*
méně neţ 50 x 109/l
Residuální leukocyty*
méně neţ 0,1 x 109/l
5 jednotek měsíčně 1 % všech jednotek, nejméně 4 jednotky měsíčně 1 % všech jednotek, nejméně 4 jednotky měsíčně 1 % všech jednotek, nejméně 4 jednotky měsíčně 0,4 x druhá odmocnina
Sterilita
sterilní
z počtu vyrobených jednotek za měsíc
*
Počítání krevních buněk se provádí před zmraţením
Zdroj: Směrnice Specifikace TP TO a KB Vizuální kontrola TP P zahrnuje neporušenost obalu, tedy prosáknutí jakékoliv části vaku a změny obsahu vaku. Těmi mohou být viditelné sraţeniny, nadměrné zabarvení nebo zakalení. 18
18
Směrnice Specifikace transfuzních přípravků (2010)
31
4 Statistická část V této kapitole jsou uceleným způsobem analyzovány a hodnoceny jednotlivé parametry jakosti vybraných transfuzních přípravků ve vztahu k procesu výroby a k pohlaví dárce krve. Všechny údaje pouţité v této části práce jsou získány z dostupných materiálů TO a KB FN Brno za rok 2008. Na jejich základě je graficky vypracovaná statistická analýza jakosti TP, jak na TO a KB FN Brno, tak na OS Třebíč. Vlastní statistická analýza zahrnuje tři série grafů. Pro lepší názornost jsou parametry barevně odlišené. 4.1. První série grafů Tato série grafů vyjadřuje procento kontrolovaných ţen a muţů v jednotlivých parametrech jakosti u kaţdého TP zvlášť za sledované období (rok 2008). Jednotlivá data jsem nejdříve vypsala z dokumentace, roztřídila podle měsíců a nakonec podle pohlaví. Sestavila jsem tabulky ukazující počet kontrolovaných TP ţen a muţů za rok 2008 a poté jsem tyto hodnoty přepočetla na procenta (viz. Příloha 1). Pro lepší orientaci: fialové sloupce náleţí ţenám, světle modré muţům a modrozelené udávají celkovou hodnotu = 100%. Grafy č. 1 – 3 znázorňují procento kontrolovaných ţen a muţů v jednotlivých parametrech jakosti u TP EBR. Graf č. 1 Procento kontrolovaných žen a mužů EBR Brno za rok 2008
% 120
100
100
100
91
100
91
100
91
80
74
60
40 26 20 9
9
9
0 WBC
Htk ženy
Hb muži
celkem
32
hemolýza
%
Graf č. 2 Procento kontrolovaných žen a mužů EBR Třebíč za rok 2008
120
100
100
100
95
100
95
100
95
80
74
60
40 26 20 5
5
5
0 WBC
Htk
Hb
ženy
%
muži
hemolýza
celkem
Graf č. 3 Procento kontrolovaných žen a mužů EBR celkem za rok 2008
120
100
100
100
92
100
92
100
92
80
74
60
40 26 20 8
8
8
0 WBC
Htk ženy
Hb muži
hemolýza
celkem
Z grafů č. 1 – 3 vyplývá: U TP EBR je malé procento kontrolovaných ţen. Důvodem je, ţe krev ţen vzhledem ke krvi muţů obsahuje více plazmy a méně erytrocytů, a proto je z ní vyrobena váhově menší transfuzní jednotka EBR. Po vnitřní domluvě mezi úseky na TO a KB FN Brno vybírala v této době laboratoř KK vzorky pro kontrolu kvality sice namátkově, ale tak, aby nedocházelo k ubírání materiálu na vzorky z terapeutické dávky pro příjemce. Proto vybírala laboratoř KK váhově větší transfuzní jednotky, coţ byli převáţně muţi. Dále můţeme pozorovat u parametru hemolýza vyšší procentuální zastoupení ţen vzhledem k ostatním parametrům. To je dáno frekvencí kontroly. Kontrola hemolýzy se provádí jenom asi u 4 jednotek měsíčně.
33
Graf č. 4 znázorňuje procento kontrolovaných ţen a muţů v jednotlivých parametrech jakosti u TP ERD. %
Graf č. 4 Procento kontrolovaných žen a mužů ERD za rok 2008
120
100
100
100
91
100
91
80
57
60
43 40
20 9
9
0 WBC
Hb ženy
muži
hemolýza celkem
Z grafu č. 4 vyplývá: U TP ERD je malé procento kontrolovaných ţen. Vliv těchto výsledků je stejný, jako u TP EBR (viz. Výše z grafů č. 1 – 3 vyplývá). Graf č. 5 znázorňuje procento kontrolovaných ţen a muţů v jednotlivých parametrech jakosti u TP TB. Graf č. 5 Procento kontrolovaných žen a mužů TB za rok 2008
% 120
100
100
100
100
80 67
67
64
60
40
33
36
33
20
0 WBC
PLT ženy
muži
pH celkem
Z grafu č. 5 vyplývá: Parametry jakosti TP TB byly kontrolovány asi z jedné třetiny u ţen a ze dvou třetin u muţů, coţ je optimální rozloţení kontrol.
34
Graf č. 6 znázorňuje procento kontrolovaných ţen a muţů v jednotlivých parametrech jakosti u TP TAD-H. Graf č. 6 Procento kontrolovaných žen a mužů TAD-H za rok 2008
% 120
100
100
100
100 92
80
57
60
57
43
43
40
20 8 0 WBC
PLT ženy
pH
muži
celkem
Z grafu č. 6 vyplývá: Obecně je separátorových dárců – muţů více neţ ţen, protoţe pro odběr na separátorech je podmínkou minimální hmotnost 60 kg a tyto odběry lépe zvládají muţi. Ţeny lépe snášejí odběr na separátoru Haemonetics MCS+, a proto můţeme v tomto grafu pozorovat téměř vyrovnané procentuální zastoupení obou pohlaví. Dále můţeme pozorovat u parametru pH niţší procentuální zastoupení ţen vzhledem k ostatním parametrům. To je dáno frekvencí kontroly. Kontrola pH se provádí u 1% všech jednotek. Graf č. 7 znázorňuje procento kontrolovaných ţen a muţů v jednotlivých parametrech jakosti u TP TAD-C.
35
%
Graf č. 7 Procento kontrolovaných žen a mužů TAD-C za rok 2008
120
100
100
100
96
100
96
96
80
60
40
20 4
4
4
0 WBC
PLT ženy
p H
muži
celkem
Z grafu č. 7 vyplývá: Separace na přístroji GAMBRO BTC Trima Accel je rychlejší způsob odběru neţ na separátoru Haemonetics MCS+. Ovšem snášenlivost ţen k tomuto odběru je mnohem horší, proto v kontrole kvality převaţují muţi. Grafy č. 8 - 10 znázorňují procento kontrolovaných ţen a muţů v jednotlivých parametrech jakosti u TP P. %
Graf č. 8 Procento kontrolovaných žen a mužů P Brno za rok 2008
120
100
100
80
100
74
100
74
74
60
40 26
26
26
20
0 WBC
PLT ženy
muži
RBC celkem
36
%
Graf č. 9 Procento kontrolovaných žen a mužů P Třebíč za rok 2008
120
100
100
100
100
80
62
62
62
60
38
40
38
38
20
0 WBC
PLT ženy
%
RBC
muži
celkem
Graf č. 10 Procento kontrolovaných žen a mužů P celkem za rok 2008
120
100
100
100
100
80 71
71
71
60
40 29
29
29
20
0 WBC
PLT ženy
muži
RBC celkem
Z grafů č. 8 – 10 vyplývá: Parametry jakosti TP P byly kontrolovány asi z jedné třetiny u ţen a ze dvou třetin u muţů, coţ je optimální rozloţení kontrol. U TP P se vzorky pro kontrolu kvality berou před zmraţením, tudíţ má laboratoř KK k dispozici všechny TP bez ohledu na pohlaví a velikost terapeutické dávky. 4.2. Druhá série grafů Tato série grafů vyjadřuje procento vyhovujících a nevyhovujících ţen nebo muţů z celkového počtu kontrolovaných ţen nebo muţů jednotlivých TP za rok 2008. Grafy této série jsem zhotovila na základě tabulek, ve kterých jsem roztřídila TP na vyhovující a nevyhovující podle limitních hodnot pro kaţdý parametr jakosti a u ţen i muţů 37
zvlášť. Poté jsem sečetla zvlášť vyhovující a nevyhovující hodnoty ţen i muţů kaţdého parametru jakosti a přepočetla je na procenta (viz. Příloha 2). Pro lepší orientaci: modré sloupce představují % vyhovujících ţen, zelené sloupce % vyhovujících muţů a fialové sloupce % nevyhovujících ţen (u ţenských grafů) a muţů (u muţských grafů). Grafy č. 11 – 16 znázorňují procento vyhovujících a nevyhovujících ţen nebo muţů z celkového počtu kontrolovaných ţen nebo muţů TP EBR Brno (Graf 11, 12), Třebíč (Graf 13, 14) a celkem (Graf 15, 16). % 120
Graf č. 11 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících žen z celkového počtu kontrolovaných žen TP EBR Brno za rok 2008 100
97
100
94
80
62 60
38
40
20 6
3
0
0 WBC
Htk
Hb
% vyhovujících žen
%
hemolýza
% nevyhovujících žen
Graf č. 12 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících mužů k celkovému počtu
120
kontrolovaných mužů TP EBR Brno za rok 2008 99
100
100
99
91
80
60
40
20 9 1
1
0 WBC
Htk % vyhovujících mužů
Hb % nevyhovujících mužů
38
0 hemolýza
%
Graf č. 13Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících žen z celkového počtu
120
kontrolovaných žen TP EBR Třebíč za rok 2008 100
100
100
100
100
80
60
40
20
0
0
0
WBC
0
Htk
Hb
% vyhovujících žen
0 hemolýza
% nevyhovujících žen
Graf č. 14 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících mužů z celkového počtu kontrolovaných mužů TP EBR Třebíč za rok 2008
% 120
100
99
100
100
85 80
60
40
20
15
1
0
0 WBC
Htk
Hb
% vyhovujících mužů
% 120
0 hemolýza
% nevyhovujících mužů
Graf č. 15 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících žen z celkového počtu kontrolovaných žen TP EBR celkem za rok 2008 100
98
100
95
80 68 60
40 32
20 5
2
0
0 WBC
Htk % vyhovujících žen
Hb % nevyhovujících žen
39
hemolýza
% 120
Graf č. 16 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících mužů z celkového počtu kontrolovaných mužů TP EBR celkem za rok 2008 99
100
100
99
90
80
60
40
20 10 1
1
0
0 WBC
Htk
Hb
% vyhovujících mužů
hemolýza
% nevyhovujících mužů
Z grafů č. 11 - 16 vyplývá: V celkovém hodnocení si můţeme povšimnout u parametru WBC většího procenta nevyhovujících ţen neţ muţů. Důvodem je rozdílný počet erytrocytů u ţen a muţů a také rozdílné chování krve dárců ţen a muţů při centrifugaci. Navíc v roce 2008 ještě nebylo zcela zaţité pravidlo vyvaţování krve při centrifugaci, tedy vkládání ţena proti ţeně a muţ proti muţi. Také je důleţité v tomto případě poukázat na malé mnoţství kontrolovaných TP u ţen, coţ by mohlo být hlavním důvodem těchto statistických výstupů. Grafy č. 17 a 18 znázorňují procento vyhovujících a nevyhovujících ţen nebo muţů z celkového počtu kontrolovaných ţen nebo muţů TP ERD. %
Graf č. 17 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících žen z celkového počtu
120
100
kontrolovaných žen TP ERD za rok 2008 100
100
80
73
60
40 27 20
0
0
0
WBC
Hb % vyhovujících žen
hemolýza % nevyhovujících žen
40
% 120
Graf č. 18 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících mužů z celkového počtu kontrolovaných mužů TP ERD za rok 2008 100
100
100
98
80
60
40
20
2
0
0 WBC
0
Hb % vyhovujících mužů
hemolýza % nevyhovujících mužů
Z grafů č. 17 a 18 vyplývá: U parametru hemoglobin u TP ERD zaznamenáváme větší procento nevyhovujících ţen neţ muţů. To můţe být způsobeno niţší vstupní hodnotou hemoglobinu u ţen nebo opět velmi malým mnoţstvím kontrolovaných TP od dárců krve ţen. Grafy č. 19 a 20 znázorňují procento vyhovujících a nevyhovujících ţen nebo muţů z celkového počtu kontrolovaných ţen nebo muţů TP TB. % 120
100
Graf č. 19 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících žen z celkového počtu kontrolovaných žen TP TB za rok 2008 100 94
92
80
60
40
20 8
6 0
0 WBC
PLT % vyhovujících žen
pH % nevyhovujících žen
41
% 120
Graf č. 20 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících mužů z celkového počtu kontrolovaných mužů TP TB za rok 2008
97
100
95 90
80
60
40
20 10 5
3 0 WBC
PLT
pH
% vyhovujících mužů
% nevyhovujících mužů
Z grafů č. 19 a 20 vyplývá: U TP TB má vliv na parametr PLT vstupní hodnota trombocytů dárce. Jenomţe při jeho výrobě se cíleně nevyhledávají odběry plné krve s vysokými vstupy, proto se můţe vyskytnout nevyhovující TP. Grafy č. 21 a 22 znázorňují procento vyhovujících a nevyhovujících ţen nebo muţů z celkového počtu kontrolovaných ţen nebo muţů TP TAD-H.
120
Graf č. 21 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících žen z celkového počtu kontrolovaných žen TP TAD-H za rok 2008
100
95
%
100
98
80
60
40
20 5
2
0
0 WBC
PLT % vyhovujících žen
pH % nevyhovujících žen
42
% 120
Graf č. 22 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících mužů z celkového počtu kontrolovaných mužů TP TAD-H za rok 2008 100
100
99 87
80
60
40
20
13 1
0
0 WBC
PLT % vyhovujících mužů
pH % nevyhovujících mužů
Z grafů č. 21 a 22 vyplývá: U parametru pH pozorujeme vyšší hodnoty nevyhovujících muţů, coţ ale nemůţeme dát do souvislosti s pohlavím. V tomto parametru byly kontrolovány jen dvě ţeny, tudíţ nemáme ţádnou porovnatelnou skupinu. Důvod, proč se objevuje vyšší hodnota pH, není zatím zcela objasněn, ale vyšší pH rozhodně nevadí přípravku tolik, jako hodnota niţší. Dokonce se uvaţuje horní limitní hranici pH v legislativě neuvádět. Dále můţeme pozorovat 5 % nevyhovujících ţen u parametru WBC. V tomto případě šlo o tři ţeny, u nichţ byly vyšší hodnoty způsobeny procesem výroby dle záznamů z tabulek kontroly kvality. Mohlo jít např. o ucpaný deleukotizační filtr, který se následně povolil a více WBC se dostalo do TP. Grafy č. 23 a 24 znázorňují procento vyhovujících a nevyhovujících ţen nebo muţů z celkového počtu kontrolovaných ţen nebo muţů TP TAD-C. % 120
100
Graf č. 23 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících žen z celkového počtu kontrolovaných žen TP TAD-C za rok 2008 100
100
100
80
60
40
20
0
0
0
WBC % vyhovujících žen
0 pH
PLT % nevyhovujících žen
43
% 120
Graf č. 24 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících mužů z celkového počtu kontrolovaných mužů TP TAD-C za rok 2008 100
100
99
80
61 60
39
40
20
1
0
0 WBC
PLT % vyhovujících mužů
pH % nevyhovujících mužů
Z grafů č. 23 a 24 vyplývá: U parametru pH pozorujeme vyšší hodnoty nevyhovujících muţů, coţ ale nemůţeme dát do souvislosti s pohlavím. V tomto parametru byla kontrolována jen jedna ţena, tudíţ nemáme ţádnou porovnatelnou skupinu. Důvod, proč se objevuje vyšší hodnota pH, není zatím zcela objasněn, ale vyšší pH rozhodně nevadí přípravku tolik, jako hodnota niţší. Grafy č. 25 a 26 znázorňují procento vyhovujících a nevyhovujících ţen nebo muţů z celkového počtu kontrolovaných ţen nebo muţů TP P celkem za Brno i Třebíč. % 120
100
Graf č. 25 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících žen z celkového počtu kontrolovaných žen TP P celkem za rok 2008 100
99
100
80
60
40
20
1
0
0 WBC
0
PLT % vyhovujících žen
RBC % nevyhovujících žen
44
% 120
100
Graf č. 26 Vyjádření % vyhovujících a nevyhovujících mužů z celkového počtu kontrolovaných mužů TP P celkem za rok 2008 100
99
100
80
60
40
20
1
0
0 WBC
0
PLT % vyhovujících mužů
RBC % nevyhovujících mužů
Z grafů č. 25 a 26 vyplývá: U TP P jsem zvolila grafy ukazující procento vyhovujících a nevyhovujících ţen nebo muţů z celkového počtu kontrolovaných ţen nebo muţů celkem za Brno i Třebíč. Důvodem byly téměř stoprocentní výsledky vyhovujících ţen i muţů. U TP P Brno byly parametry PLT a RBC stoprocentní a parametr WBC byl vyhovující z 99%, jak u ţen, tak u muţů. U TP P Třebíč byly všechny kontrolované parametry u obou pohlaví vyhovující ze 100%. 4.3. Třetí série grafů Tato série grafů porovnává průměrné hodnoty jednotlivých parametrů kvality u jednotlivých kontrolovaných TP ve vztahu ţeny – muţi – limitní hodnoty za rok 2008. V grafech jsou pouţity limitní hodnoty, které vychází z Vyhlášky 143/2008 Sb. Podkladem pro tuto sérii grafů mi byly tabulky, v nichţ byla data rozdělena podle transfuzního přípravku, měsíce, pohlaví a parametrů jakosti. Z hodnot u kaţdého parametru jakosti jsem vypočítala aritmetický průměr a porovnala s limitními hodnotami v závěrečné tabulce (viz. Příloha 3). Pro lepší orientaci: fialové sloupce odpovídají ţenám, modré muţům a růţové představují limitní hodnoty. Grafy č. 27 – 35 znázorňují průměrné hodnoty jednotlivých parametrů kvality u ţen a muţů TP EBR Brno (Graf 27 – 29), Třebíč (Graf 30 – 32) a celkově (Graf 33 – 35).
45
x 109/TU
Graf č. 27 Porovnání průměrných hodnot WBC ženy - muži EBR Brno
1,4
1,2
1,2
1,13
1
0,8
0,75
0,6
0,4
0,2
0 průměrné hodnoty WBC WBC ženy
g/TU
WBC limit
WBC muži
Graf č. 28 Porovnání průměrných hodnot Hb ženy - muži EBR Brno
60
56,7 50,96
50 43 40
30
20
10
0 průměrné hodnoty Hb Hb ženy
% 0,9
Hb limit
Hb muži
Graf č. 29 Porovnání průměrných hodnot hemolýzy ženy - muži EBR Brno 0,8
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,28 0,22
0,2
0,1
0 průměrné hodnoty hemolýzy hemolýza ženy
hemolýza limit
hemolýza muži
46
x 109/TU 1,4
Graf č. 30 Porovnání průměrných hodnot WBC ženy - muži EBR Třebíč 1,2
1,2 1,04 1
0,86 0,8
0,6
0,4
0,2
0 průměrné hodnoty WBC WBC ženy
g/TU
WBC limit
WBC muži
Graf č. 31 Porovnání průměrných hodnot Hb ženy – muži EBR Třebíč
60 55,92 52,2 50 43 40
30
20
10
0 průměrné hodnoty Hb Hb ženy
% 0,9
Hb limit
Hb muži
Graf č. 32 Porovnání průměrných hodnot hemolýzy ženy - muži EBR Třebíč 0,8
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,29
0,27
0,2
0,1
0 průměrné hodnoty hemolýzy hemolýza ženy
hemolýza limit
hemolýza muži
47
x 109/TU 1,4
1,2
Graf č. 33 Porovnání průměrných hodnot WBC ženy - muži TP EBR celkem 1,2 1,12
1
0,78
0,8
0,6
0,4
0,2
0 Průměrné hodnoty WBC ženy
g/TU
limit WBC
muži
Graf č. 34 Porovnání průměrných hodnot Hb ženy - muži TP EBR celkem
60
56,5 51,14
50 43 40
30
20
10
0 Průměrné hodnoty Hb ženy
% 0,9
limit Hb
muži
Graf č. 35 Porovnání průměrných hodnot hemolýzy ženy - muži TP EBR celkem 0,8
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,28 0,25
0,2
0,1
0 Průměrné hodnoty % hemolýzy ženy
limit hemolýza
muži
48
Z grafů č. 27, 30 a 33 vyplývá: Průměrné hodnoty WBC u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota WBC u TP EBR < 1,2 x 109/ TU. Ţeny mají vyšší průměrné hodnoty neţ muţi, coţ můţe být způsobeno rozdílným chováním krve ţen a muţů při centrifugaci, nevyvaţováním krve při centrifugaci nebo rozdílným počtem erytrocytů u obou pohlaví. Dalším moţným důvodem je také malé mnoţství kontrolovaných TP u ţen. Z grafů č. 28, 31 a 34 vyplývá: Průměrné hodnoty Hb u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota Hb u TP EBR > 43 g/ TU. Ţeny mají niţší průměrné hodnoty neţ muţi, coţ můţe být způsobeno niţší vstupní hodnotou hemoglobinu u ţen nebo opět velmi malým mnoţstvím kontrolovaných TP dárců krve ţen. Z grafů č. 29, 32 a 35 vyplývá: Průměrné hodnoty hemolýzy u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota hemolýzy u TP EBR < 0,8 % erytrocytové hmoty. Ţeny mají téměř stejné průměrné hodnoty jako muţi, coţ by mohlo znamenat, ţe tento parametr není ovlivněn pohlavím. Pracovníci TO a KB FN Brno kontrolují TP EBR také na parametr hematokrit. Je to v rámci jejich vnitřní kontroly kvality. Hodnoty hematokritu jsem taktéţ zpracovala, ale protoţe uvedený parametr není ve vyhlášce, tak ho zde neuvádím. Grafy č. 36 – 38 znázorňují průměrné hodnoty jednotlivých parametrů kvality u ţen a muţů TP ERD. x 109 /TU
Graf č. 36 Porovnání průměrných hodnot WBC ženy - muži ERD
1,2
1
1
0,8
0,6
0,4
0,2
0,017
0,001
0 Průměrné hodnoty WBC ženy
limit WBC
muži
49
g/TU
Graf č. 37 Porovnání průměrných hodnot Hb ženy - muži ERD
60
49,47
50 42,56 40
40
30
20
10
0 Průměrné hodnoty Hb ženy
%
limit Hb
muži
Graf č. 38 Porovnání průměrných hodnot hemolýzy ženy - muži ERD
0,9 0,8
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2 0,098
0,08
0,1
0 Průměrné hodnoty hemolýzy ženy
limit hemolýza
muži
Z grafů č. 36 – 38 vyplývá: Průměrné hodnoty WBC u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota WBC u TP ERD < 1 x 106/ TU. Průměrné hodnoty Hb u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota Hb u TP ERD > 40 g/ TU. Ţeny mají niţší průměrné hodnoty neţ muţi, coţ můţe být způsobeno niţší vstupní hodnotou hemoglobinu u ţen nebo opět velmi malým mnoţstvím kontrolovaných TP dárců krve ţen. Průměrné hodnoty hemolýzy u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota hemolýzy u TP ERD < 0,8 % erytrocytové hmoty. Ţeny mají téměř stejné průměrné hodnoty jako muţi.
50
Grafy č. 39 – 41 znázorňují průměrné hodnoty jednotlivých parametrů kvality u ţen a muţů TP TB. x 109 /TU
Graf č. 39 Porovnání průměrných hodnot WBC ženy - muži TP TB
0,06
0,05
0,05
0,04
0,03
0,02 0,015
0,01
0,01
0 Průměrné hodnoty WBC ženy
x 109 /TU
limit WBC
muži
Graf č. 40 Porovnání průměrných hodnot PLT ženy - muži TP TB
80 73,68
72,72
70
60 50
50
40
30
20
10
0 Průměrné hodnoty PLT ženy
limit PLT
muži
51
Graf č. 41 Porovnání průměrných hodnot pH ženy - muži TP TB
7,6
7,4
7,4 7,19
7,16
7,2
7
6,8
6,6 6,4
6,4
6,2
6
5,8 Průměrné hodnoty pH limit pH
ženy
limit pH
muži
Z grafů č. 39 – 41 vyplývá: Průměrné hodnoty WBC u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota WBC u TP TB < 0,05 x 109/ TU. Ţeny mají téměř stejné průměrné hodnoty jako muţi. Průměrné hodnoty PLT u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota PLT u TP TB > 50 x 109/ TU. Ţeny mají téměř stejné průměrné hodnoty jako muţi. Průměrné hodnoty pH u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota pH u TP TB 6,4 – 7,4. Ţeny mají téměř stejné průměrné hodnoty jako muţi. Grafy č. 42 a 43 znázorňují průměrné hodnoty jednotlivých parametrů kvality u ţen a muţů TP TAD-H. x 109 /TU
Graf č. 42 Porovnání průměrných hodnot PLT ženy - muži TP TAD-H
300
259
254 250
200
200
150
100
50
0 Průměrné hodnoty PLT ženy
limit PLT
muži
52
Graf č. 43 Porovnání průměrných hodnot pH ženy - muži TP TAD-H
7,6
7,4
7,4 7,17
7,2
7,09
7
6,8
6,6 6,4
6,4
6,2
6
5,8 Průměrná hodnota pH limit pH
ženy
muži
limit pH
Z grafů č. 42 a 43 vyplývá: Průměrné hodnoty PLT u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota PLT u TP TAD-H > 200 x 109/ TU. Ţeny mají téměř stejné průměrné hodnoty jako muţi. Průměrné hodnoty pH u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota pH u TP TAD-H 6,4 – 7,4. Ţeny mají téměř stejné průměrné hodnoty jako muţi. Dalším parametrem jakosti kontrolovaným u TP TAD-H je WBC. Průměrné hodnoty WBC u ţen i muţů vycházejí téměř nulově, a proto jsem neuváděla tento jakostní parametr graficky. Limitní hodnota WBC u TP TAD-H je < 1 x 106/ TU. Grafy č. 44 a 45 znázorňují průměrné hodnoty jednotlivých parametrů kvality u ţen a muţů TP TAD-C. x 109 /TU
Graf č. 44 Porovnání průměrných hodnot PLT ženy - muži TP TAD-C
300
253 250 231 200
200
150
100
50
0 Průměrné hodnoty PLT ženy
limit PLT
muži
53
7,6
Graf č. 45 Porovnání průměrných hodnot pH ženy - muži TP TAD-C 7,35
7,4
7,4
7,2
7,2
7
6,8
6,6
6,4
6,4
6,2
6
5,8 Průměrné hodnoty pH limit pH
ženy
muži
limit pH
Z grafů č. 44 a 45 vyplývá: Průměrné hodnoty PLT u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota PLT u TP TAD-C > 200 x 109/ TU. Ţeny mají vyšší průměrné hodnoty neţ muţi, coţ můţe být způsobeno buď menším mnoţstvím kontrolovaných TP ţen anebo počtem odebraných terapeutických dávek. Některým muţům se odebírají aţ tři terapeutické dávky a tím pádem má kaţdá dávka sníţené hodnoty PLT. Průměrné hodnoty pH u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota pH u TP TAD-C 6,4 – 7,4. Můţeme si ale povšimnout průměrné hodnoty pH muţů, která se blíţí horní hranici limitu. Dalším parametrem jakosti kontrolovaným u TP TAD-C je WBC. Průměrné hodnoty WBC u ţen i muţů vycházejí téměř nulově, a proto jsem neuváděla tento jakostní parametr graficky. Limitní hodnota WBC u TP TAD-C je < 1 x 106/ TU. Grafy č. 46 a 54 znázorňují průměrné hodnoty jednotlivých parametrů kvality u ţen a muţů TP P Brno (Graf 46 – 48), Třebíč (Graf 49 – 51) a celkově (Graf 52 – 54).
54
x 109 /l
Graf č. 46 Porovnání průměrných hodnot WBC ženy - muži TP P Brno
0,12
0,1
0,1
0,08
0,06
0,04
0,02
0,015 0,01
0 Průměrné hodnoty WBC ženy
x 109 /l 60
limit WBC
muži
Graf č. 47 Porovnání průměrných hodnot PLT ženy - muži TP P Brno 50
50
40
30
20 16,13
15,48
10
0 Průměrné hodnoty PLT ženy
x 109 /l 7
limit PLT
muži
Graf č. 48 Porovnání průměrných hodnot RBC ženy - muži TP P Brno 6
6
5
4
3
2
1 0,23
0,19 0 Průměrné hodnoty RBC ženy
limit RBC
muži
55
x 109 /l 0,12
Graf č. 49 Porovnání průměrných hodnot WBC ženy - muži TP P Třebíč
0,1
0,1
0,08
0,06
0,04
0,02 0,008
0,008 0 Průměrné hodnoty WBC ženy
x 109 /l 60
limit WBC
muži
Graf č. 50 Porovnání průměrných hodnot PLT ženy - muži TP P Třebíč 50
50
40
30
20 13,96
12,13
10
0 Průměrné hodnoty PLT ženy
x 109 /l
limit PLT
muži
Graf č. 51 Porovnání průměrných hodnot RBC ženy - muži TP P Třebíč
7
6
6
5
4
3
2
1 0,22
0,21
0 Průměrné hodnoty RBC ženy
limit RBC
muži
56
x 109 /l 0,12
Graf č. 52 Porovnání průměrných hodnot WBC ženy - muži TP P celkem
0,1
0,1
0,08
0,06
0,04
0,02
0,013 0,009
0 Průměrné hodnoty WBC ženy
x 109 /l 60
limit WBC
muži
Graf č. 53 Porovnání průměrných hodnot PLT ženy - muži TP P celkem 50
50
40
30
20 15,429
14,744
10
0 Průměrné hodnoty PLT ženy
x 109 /l 7
limit PLT
muži
Graf č. 54 Porovnání průměrných hodnot RBC ženy - muži TP P celkem 6
6
5
4
3
2
1 0,223
0,197 0 Průměrné hodnoty RBC ženy
limit RBC
muži
57
Z grafů č. 46, 49 a 52 vyplývá: Průměrné hodnoty WBC u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota WBC u TP P < 0,1 x 109/ l. Ţeny mají téměř stejné průměrné hodnoty jako muţi. Z grafů č. 47, 50 a 53 vyplývá: Průměrné hodnoty PLT u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota PLT u TP P < 50 x 109/ l. Ţeny mají téměř stejné průměrné hodnoty jako muţi. Z grafů č. 48, 51 a 54 vyplývá: Průměrné hodnoty RBC u ţen i muţů splňují jakostní poţadavky, protoţe je limitní hodnota RBC u TP P < 6 x 109/ l. Ţeny mají téměř stejné průměrné hodnoty jako muţi. Dalšími parametry jakosti podle vyhlášky u TP P jsou celková bílkovina a F VIII. Parametr celková bílkovina se v roce 2008 ještě nevyšetřoval. Parametr F VIII není zpracován, protoţe je za sledované období velmi málo vyšetřených TP P a tudíţ bychom neměli dostatečně velkou statisticky hodnotitelkou skupinu.
58
Závěr Cílem práce byla statistická analýza parametrů jakosti vybraných transfuzních přípravků na TO a KB FN Brno za rok 2008 ve vztahu k procesu jeho výroby a ve vztahu k pohlaví dárce krve. V mé práci jsem sledovala procentuální zastoupení kontrolovaných ţen a muţů v jednotlivých parametrech jakosti u jednotlivých TP, procentuální zastoupení vyhovujících a nevyhovujících ţen nebo muţů z celkového počtu kontrolovaných ţen nebo muţů jednotlivých TP a průměrné hodnoty jednotlivých parametrů kvality u jednotlivých kontrolovaných TP ve vztahu ţeny – muţi – limitní hodnoty za rok 2008. K dispozici jsem měla výsledky kontroly jakosti od 296 TP dárců krve ţen a od 1175 TP dárců krve muţů. Díky těmto výsledkům jsem mohla zhodnotit jakost TP vztaţenou na pohlaví. Z celkové analýzy vyplývá: vliv pohlaví na jakost transfuzních přípravků se neprojevil u TP TB a P. Naopak se projevil u TP EBR, ERD, TAD-H a TAD-C, coţ bylo popsáno jakým způsobem ve statistické části. TP, které prošly kontrolou s nevyhovujícími výsledky, se musí nějakým způsobem zpracovat. Např. trombocytové transfuzní přípravky s nízkými hodnotami PLT se musí zlikvidovat nebo EBR s vysokými hodnotami WBC se ihned deleukotizují. Kvalita má být neustále zlepšována, a proto se snaţí laboratoř KK na TO a KB FN Brno v tomto směru neustále vyvíjet. Dochází k automatizaci výroby, čímţ se minimalizují chyby způsobené lidským faktorem, dále se zavádějí nové a přesnější metody vyšetřování kontroly kvality. Jedná se např. o vyuţití průtokové cytometrie v kontrole kvality anebo vyvaţování centrifug podle pohlaví kvůli odlišným hematokritům.
59
Použité zdroje DASTYCH, M. – BREINEK, P. et.al. Klinická biochemie, bakalářský obor Zdravotní laborant. Brno: LF MU, 2008. 232 s. ISBN 978-80-210-4572-9 Informační web pro studenty a veřejnost. Dostupné na World Wide Web: http://www.mojekrev.cz/
LEXOVÁ, S. et.al. Hematologie pro zdravotní laboranty, 1. díl. Brno 2000. 183 s. ISBN 807013-304-X PECKA, M. Přehled laboratorní hematologie I., Krvetvorba, Červená krevní řada. Praha: Galén, 1995. 144 s. ISBN 80-85824-28-0 PECKA, M. Přehled laboratorní hematologie II., Bílá krevní řada, Krevní destička. Praha: Galén, 1996. 136 s. ISBN 80-85824-43-4 PECKA, M. Laboratorní hematologie v přehledu, 2. díl, Fyziologie a patofyziologie krevní buňky. Český Těšín: FINIDR, 2006. 304 s. ISBN 80-86682-02-1 PENKA, M. – KRAHULCOVÁ, E. – MATÝŠKOVÁ, M. Hematologie-učební text, Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. Brno 1994. 110 s. ISBN 80-7013162-4 Rada Evropy. Optimální využití krve, Přehled charakteristik jednotlivých krevních komponent. 2005. 33 s. Směrnice Specifikace transfuzních přípravků – řízení procesu II. Transfuzní oddělení a krevní banka FN Brno, 2010. 44 s. TESAŘOVÁ, E. et.al. Studijní materiál pro program bakalářského studia imunohematologie a transfuzní služby. Transfuzní oddělení a krevní banka FN Brno, 2008. 112 s. Vyhláška 143 z roku 2008. Vyhláška o lidské krvi. Dostupné na World Wide Web: http://www.transfuznispolecnost.cz/dokumenty.php#normy
60
WILHELM, Z. et.al. Stručný přehled fyziologie člověka pro bakalářské studijní programy. Brno: LF MU, 2005. 115 s. ISBN 80-210-2837-8 ZVAROVÁ, M. – CELEROVÁ, J. Hematologie a transfuzní služba-učební texty pro studenty SZŠ Lipová v Brně, Obor zdravotní laborant, 1. díl-Hematologie. Brno 2005. 83 s.
61
Obrazová dokumentace Obr. 1 Vývojová řada erytrocytu http://www.sme.sk/archiv_data/primar/c/664/ANEMIA.gif
Obr. 2 Vývojová řada trombocytu http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Illu_blood_cell_lineage.jpg/400pxIllu_blood_cell_lineage.jpg
62
Přílohy Příloha 1: Ukázka zpracování dat do tabulek vyjadřujících počet (Tab. 1A) a procento (Tab. 1B) kontrolovaných ţenských a muţských TP EBR Brno za rok 2008. (Podklad pro grafy první série: Grafy č. 1 – 10) Tabulka 1A počet WBC Htk Hb hemolýza
ženy 34 34 34 9
muži 326 326 326 26
celkem 360 360 360 35
ženy 9 9 9 26
muži 91 91 91 74
celkem 100 100 100 100
Tabulka 1B % WBC Htk Hb hemolýza
63
Příloha 2: Ukázka zpracování dat do tabulek na počty vyhovujících a nevyhovujících ţen nebo muţů podle limitních hodnot pro kaţdý parametr jakosti zvlášť (Tab. 2A) u TP EBR Brno. Sečtené a převedené na procenta vyhovující a nevyhovující hodnoty u kaţdého parametru jakosti za rok 2008 ukazuje Tabulka 2B. (Podklad pro grafy druhé série: Grafy č. 11 – 26) Tabulka 2A EBR,Brno
I.08 II.08 III.08 IV.08 V.08 VI.08 VII.08 VIII.08 IX.08 X.08 XI.08 XII.08 celkem
WBC Htk ženy muži ženy muži vyhovuje nevyhovuje vyhovuje nevyhovuje vyhovuje nevyhovuje vyhovuje 2 3 24 1 5 0 24 1 0 28 1 1 0 29 0 0 28 2 0 0 30 3 2 24 1 5 0 25 1 0 28 1 1 0 29 2 1 21 6 2 1 27 3 0 24 3 3 0 27 4 0 25 1 4 0 26 2 1 24 3 3 0 27 2 3 22 3 5 0 25 1 1 24 4 2 0 28 0 2 25 3 2 0 27 21 13 297 29 33 1 324
Tabulka 2B % WBC Htk Hb hemolýza celkem
ženy vyh. 62 97 94 100 34
nevyh. 38 3 6 0
muži vyh. 91 99 99 100 326
nevyh. 9 1 1 0
64
nevyhovuje 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2
Příloha 3: Ukázka zpracování dat to tabulek podle transfuzního přípravku, měsíce, pohlaví a parametrů jakosti (Tab. 3A) u TP EBR Brno. Tabulka 3B vyjadřuje limitní hodnoty a průměrné hodnoty jednotlivých parametrů jakosti s ohledem na pohlaví. (Podklad pro grafy třetí série: Grafy č. 27 - 54) Tabulka 3A
EBR Brno ženy leden
únor březen duben
květen červen
červenec
srpen
září
WBC 1,23 1,85 1,45 0,79 0,89 0,93
Hb 51 51,6 59,7 46,1 47,1 57,4
Htk 0,556 0,56 0,6 0,536 0,56 0,59
muži hemolýza leden
0,6 0,23 1,97 1,36 1,02 1,14 0,73 0,7
54,5 44,9 40,8 47,2 55,5 49,3
0,574 0,54 0,526 0,544 0,574 0,548
1,27 0,81 1,91 0,67 1,1 0,93 0,95 1,08 0,52 0,92 0,65
55 35 52,1 51 55 53,3 54,4 49,3 45,5 51 46,6
0,56 0,484 0,568 0,542 0,552 0,568 0,564 0,56 0,52 0,576 0,558
0,39 0,28 0,17
0,14 0,11 0,33
únor
65
WBC 1,04 0,6 0,95 0,64 0,68 0,5 0,39 0,52 0,62 0,46 1,02 0,95 0,41 0,46 1,1 0,99 0,42 0,34 1,27 0,72 0,47 0,52 0,67 0,34 0,3 0,93
Hb 56,2 59,8 53,8 57,9 64,8 55 54,4 57,9 62,9 56,8 58,6 54,4 55,6 60,3 58,5 60,8 48,4 56,1 55,6 59,2 48,7 57,9 53,3 56,6 47,9 62,9
Htk 0,574 0,592 0,572 0,59 0,592 0,578 0,582 0,59 0,608 0,572 0,606 0,59 0,55 0,596 0,596 0,61 0,464 0,582 0,584 0,586 0,544 0,6 0,57 0,59 0,548 0,612
hemolýza 0,16
0,16
Tabulka 3B průměrné hodnoty WBC Hb Htk hemolýza limit WBC limit Hb limit Htk limit Htk limit hemolýza
ženy
muži
1,13 50,96 0,56 0,28 1,2 43 0,5 0,7
0,75 56,7 0,579 0,22 1,2 43 0,5 0,7
0,8
0,8
66