VYHODNOCENÍ KONCEPCE. Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno

VYHODNOCENÍ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001 Sb., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

„Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“

KLADNO Leden 2014

Vyhodnocení koncepce

Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno

OBSAH 0 1

2

3 4

5

6

Strana

ÚVOD ................................................................................................................................. 9 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ................ 11 - 1.1. Obsah koncepce ................................................................................................... 11 - 1.2. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry ..................................................................... 17 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 19 - 2.1. Ovzduší ................................................................................................................ 20 - 2.2. Hluk ...................................................................................................................... 26 - 2.3. Příroda a krajina ................................................................................................... 27 - 2.5. Odpady ................................................................................................................. 35 - 2.6. Voda ..................................................................................................................... 38 - 2.7. Půda...................................................................................................................... 42 - 2.10. Kulturní památky ............................................................................................... 43 - 2.11. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta ................................................. 43 - 2.12. Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce ........................................... 44 CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY .............. 45 VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................... 47 - 4.1. Významné problémy životního prostředí v dotčeném území .............................. 47 - 4.2. Současné problémy životního prostředí vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí ........................................................................ 48 - 4.3. Současné problémy v oblasti veřejného zdraví .................................................... 51 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ ................. 55 - 5.1. Přehled cílů ochrany životního prostředí souvisejících koncepčních materiálů .. 56 - 5.2 Stručný přehled oborových/resortních strategických dokumentů Středočeského kraje, které byly využity při hodnocení Strategie ........................................................ 62 - 5.3. Způsob stanovení referenčního hodnotícího rámce v oblasti ŽP ......................... 67 - 5.4. Sada referenčních cílů životního prostředí........................................................... 69 - 5.5. Referenční cíle a determinanty veřejného zdraví ................................................. 70 ZÁVAŽNÉ VLIVY NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................... 71 - 6.1. Hodnocení Strategie jako celku ........................................................................... 71 - 6.2. Hodnocení vize Strategie ..................................................................................... 73 - 6.3. Hodnocení vlivů priorit a opatření ....................................................................... 73 - Hodnocení vlivů aktivit ............................................................................................... 80

R-12-11 Leden 2014

2



6.5. Hodnocení vlivů Strategie na veřejné zdraví ....................................................... 86 7 PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ..... 88 8 VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ.................................................... 93 - 8.1. Výběr zkoumaných variant .................................................................................. 93 9 STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORY) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................................................... 95 - 9.1. Monitorování vlivů realizace koncepce na životní prostředí ............................... 95 - 9.2. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) životního prostředí ................ 95 10 POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE .................................................................................................................... 99 - 10.1. Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce............................................................................................ 99 - 10.2. Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů aktivit ..... 99 11 STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PODPOROVANÝCH PROJEKTŮ ................................................................................................................... 100 - 11.1. Environmentální hodnocení aktivit / projektů ................................................. 100 - 11.2. Environmentální kritéria pro výběr projektů ................................................... 100 12 VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ......................................................... 103 13 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .................................. 105 - 6.4. Hodnocení vlivů aktivit ...................................................................................... 119 - Hodnocení vlivů Strategie na veřejné zdraví ............................................................ 125 14 SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ........ 130 - 14.1. Přehled vyjádření obdržených ke Strategii ...................................................... 130 - 14.2. Vypořádání vyjádření obsahujících připomínky a doporučení ........................ 133 - Vyjádření neobsahující ani připomínky ani doporučení ........................................... 141 15 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 142 SEZNAM ZPRACOVATELŮ VYHODNOCENÍ KONCEPCE ......................................... 151 SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ................................................................................ 152 -

R-12-11 Leden 2014

3



PŘÍLOHY: Příloha č. 1:

Mapa dotčeného území

Příloha č. 2:

Stanoviska dotčených orgánů ochrany přírody

Příloha č. 3:

Závěry zjišťovacího řízení

Příloha č. 4:

Posouzení vlivu koncepce na EVL a PO soustavy NATURA 2000

Příloha č. 5:

Hodnocení vlivů koncepce na zdraví

Příloha č. 6:

Vyhodnocení opatření

Příloha č. 7:

Seznam aktivit (oblastí intervence), jimž musí být věnována zvláštní pozornost

R-12-11 Leden 2014

4



Zkratky a vysvětlivky: AOPK ČR BSK5 ČHMÚ ČOV ČR EEA EIA ES EVL EVVO CHKO CHLÚ CHSKCr IČ Ld Ldvn LV LV+MT koncepce

MAS MMK MŽP NATURA 2000 NNO NOX OR ORP OZKO PAU PCB PO PM10 / PM2,5 REZZO SEA

Agentura ochrany přírody a krajiny biologická spotřeba kyslíku (pětidenní) Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Evropská agentura pro životní prostředí posuzování vlivů záměru na životní prostředí Evropská společenství evropsky významná lokalita (Natura 2000) environmentální vzdělávání, výchova a osvěta chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chemická spotřeba kyslíku (stanovení dichromanem draselným) identifikační číslo hlukový ukazatele pro den hlukový ukazatele pro den-večer-noc limitní hodnota limitní hodnota + mez tolerance v této souvislosti Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno, která je předmětem Vyhodnocení dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů Místní akční skupina Magistrát města kladna Ministerstvo životního prostředí soustava chráněných území Natura 2000, která je tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO) nestátní neziskové organizace oxidy dusíku odds ratio (vyjadřuje pravděpodobnost onemocnění) obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší polyaromatické uhlovodíky polychlorované bifenyly ptačí oblasti (Natura 2000) suspendované částice částice do aerodynamického průměru 10µm, respektive 2,5 µm (prašný aerosol) registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší posuzování vlivů koncepce na životní prostředí

R-12-11 Leden 2014

5



SO SRR ČR SUR SWOT analýza TZL ÚPN ÚSES VKP ZCHÚ ZOPK ZPF ŽP

správní obvod Strategie regionálního rozvoje České republiky na léta 2014-2020 Strategie udržitelného rozvoje ČR formalizace analytických výstupů: Analýza silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí tuhé znečišťující látky územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability významný krajinný prvek zvláště chráněná území zákon o ochraně přírody a krajiny zemědělský půdní fond životní prostředí

R-12-11 Leden 2014

6



Název koncepce: Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno Předkladatel:

Statutární město Kladno nám. Starosty Pavla 44 272 52 Kladno

Oprávněný zástupce předkladatele: Ing. Dan Jiránek Primátor města Kladna Statutární město Kladno nám. Starosty Pavla 44 272 52 Kladno Tel.: 312 604 121 E-mail: [email protected] Kontaktní osoba:

Mgr. Ilona Binhackova Magistrát města Kladna odbor životního prostředí a zemědělství nám. Starosty Pavla 44 272 52 Kladno Tel.: 312 604 330 E-mail: [email protected]

Oprávněný zástupce zpracovatele Vyhodnocení: Ing. Jan Vojtek společník SPF Group, v.o.s. Adresa: Masarykova 129/106, 400 01 Ústí nad Labem telefon: 777 072 307 e-mail: [email protected]

R-12-11 Leden 2014

7



Držitel autorizace a odpovědný řešitel: Ing. Bohumil Sulek, CSc. Držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu § 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; číslo osvědčení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do 13.6.2016 Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku č.j.: 42243/ENV/11 vydaným MŽP dne 20.6.2011. Adresa: telefon: e-mail:

Na Pláni 2863/9, 150 00 Praha 5 602 353 194 [email protected]

Řešitelský tým (v abecedním pořadí dle příjmení): RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba k provádění posouzení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (číslo osvědčení 57148/ENV/09) Renáta Hanzlíková Mgr. Eva Jirásková RNDr. Radim Misiaček Mgr. Lenka Polachová Ing. Bohumil Sulek, CSc RNDr. Marcela Zambojová, držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, č. osvědčení 1/2006, číslo j. OVZ300-18.5/23562 ze dne 31. 7. 2006. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do 31.7.2016 Rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví č.j.: 75376-OVZ-32.1-21.11.10 vydaným dne 16.12.2010. .

R-12-11 Leden 2014

8



0

ÚVOD

Východiska Předložené vyhodnocení návrhu koncepce „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ (dále také vyhodnocení koncepce) je zpracováno na základě § 10e - §10f zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Vyhodnocení koncepce vychází z obsahu přílohy číslo 9 citovaného zákona. Procedura posuzování vlivů na životní prostředí pro uvedenou koncepci probíhá v souladu s § 21, písm. d) zákona, v působnosti Ministerstva životního prostředí (dotčené území zasahuje částečně na území CHKO Křivoklátsko). Ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá povinnost posoudit, zda provádění koncepce může významně ovlivnit evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, zařazené do soustavy Natura 2000 a pokud ano, do jaké míry a jaká opatření je nutno přijmout. Na základě požadavku předkladatele byla k návrhu koncepce vydána stanoviska orgánů ochrany přírody – KÚ Středočeského kraje a AOPK – správy CHKO Křivoklátsko. Z uvedených stanovisek plyne, že nelze vyloučit významný vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000 (viz příloha č. 2). Vliv koncepce na evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) byl proto vyhodnocen osobou, autorizovanou ke zpracování posouzení dle § 45i citovaného zákona, a dokument je součástí Vyhodnocení jako příloha číslo 4. Vlivy koncepce na veřejné zdraví byly vyhodnoceny držitelkou osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Posouzení vlivů na veřejné zdraví je součástí Vyhodnocení jako příloha číslo 5. Základním materiálem pro zpracování Vyhodnocení koncepce byl především návrh dokumentu „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ (dále v tomto textu také Strategie) a další koncepční podklady a informace, předané zpracovatelům Vyhodnocení předkladatelem koncepce, dále konzultace s orgány veřejné správy, literární a mapové podklady a zkušenosti zpracovatelů při zpracování Vyhodnocení dalších koncepčních dokumentů. Hlavní použité materiály jsou uvedeny v závěru Vyhodnocení v kapitole „Seznam použitých podkladů“. Ke zpracování kapitoly 2. Vyhodnocení „Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce“ byly v souladu s § 10b, odst. 3, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů, využity existující podklady. Vyhodnocení koncepce zpracoval tým pod vedením Ing. Bohumila Sulka, CSc., který je autorizovanou osobou, oprávněnou zpracovávat dokumentace a posudky podle zákona a držitelem autorizace ve smyslu § 19, odstavec 1, zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Složení týmu zpracovatele Vyhodnocení je uvedeno výše. Soulad uvedené koncepce s povinnostmi, vyplývajícími ze zákonných ustanovení, byl konfrontován s platnou právní úpravou. Existují-li další závažné skutečnosti, které by na posuzování koncepce mohly mít zásadní vliv, nebyly zpracovateli Vyhodnocení koncepce v době jeho zpracování známy.

R-12-11 Leden 2014

9



Předmět posouzení a vymezení území Předmětem posouzení je „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ zahrnující území správního obvodu obce s rozšířenou působností Kladno. Proces posuzování, včetně zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti Procedura posouzení koncepce probíhá v působnosti Ministerstva životního prostředí České republiky. Zapojení veřejnosti probíhá v souladu s obligatorními kroky, stanovenými zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o posuzování vlivů na životní prostředí. Dokument „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ byl zpracováván dle principů strategického plánování rozvojových dokumentů se zapojením klíčových aktérů rozvoje území do jeho přípravy. Obligatorní kroky procedury do doby předložení Vyhodnocení 1. Oznámení koncepce ve smyslu § 10c) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo příslušnému úřadu předloženo předkladatelem koncepce 23. 8. 2013 Oznámení bylo v souladu s požadavkem odstavce 2, § 10c) citovaného zákona1 příslušným úřadem zasláno dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. 2. Dne 11. 9. 2013 byla zveřejněna informace o Oznámení koncepce na úřední desce Středočeského kraje a tímto dnem bylo zahájeno zjišťovací řízení dle § 10d) citovaného zákona. 3. Na základě vyjádření, doručených k Oznámení, byl příslušným úřadem vydán 16. 10. 2013 Závěr zjišťovacího řízení (příloha č. 3 Vyhodnocení), který mimo jiné stanovil obsah a rozsah Vyhodnocení nejen v rozsahu základních zákonných požadavků, daných § 2 a 10b) a přílohou č. 9 zákona, ale také nad tento rámec, se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení. V souladu s požadavky zákona byl tento dokument zveřejněn. Plánované obligatorní kroky procedury po předložení Vyhodnocení 1. Zveřejnění návrhu koncepce, včetně jejího Vyhodnocení, a jeho zaslání příslušným úřadem dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům dle § 10f), odstavec 2 citovaného zákona. 2. Shromážďování vyjádření dotčených správních úřadů, dotčených samosprávných celků a veřejnosti po celou dobu zveřejnění návrhu koncepce. 3. Veřejné projednání návrhu koncepce dle § 10f), odstavec 4 citovaného zákona. 4. Vydání stanoviska k posouzení vlivů návrhu koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví Ministerstvem životního prostředí ČR na základě návrhu koncepce, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání dle § 10g), odstavec 1 citovaného zákona.

1 Není-li uvedeno jinak, je dále v tomto textu zákonem vždy míněn zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

R-12-11 Leden 2014

10



1

OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

1.1. Obsah koncepce Jedná se o komplexní strategii (napříč jednotlivými odvětvími), která má za cíl definovat priority správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Kladno s ohledem na předpokládané příležitosti v horizontu do roku 2020. Protože toto Vyhodnocení tvoří přílohu návrhu Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno (návrhu koncepce), která je zveřejněna současně s Vyhodnocením, je návrh koncepce popsán ve Vyhodnocení v rozsahu přiměřeném jeho účelu. Podrobnější členění koncepce Zpracování návrhu Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno bylo rozděleno do několika fází uvedených níže. Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno A.

B.

C.

Analytická část A1. Situační analýza A2. Analýza názorů obyvatel a návštěvníků A3 Analýza názorů vybraných aktérů A4. Analýza SWOT Návrhová část - Úvod a metodika - Vize ORP Kladno do roku 2020 - Problémová analýza - Globální cíle a specifické cíle - Priority a opatření Implementační část

Analytická část V úvodní části Strategie byly zpracovány analytické podklady. Profil ORP byl vypracován s aktuálními daty a bylo využito srovnání s referenčními městy. Pro přehlednost a vhodnou interpretaci byl analytický text doplněn grafy, tabulkami, mapami a obrázky. Klíčové závěry každé kapitoly byly sumarizovány v krátkém strukturovaném přehledu (v odrážkách) na konci příslušné kapitoly. V další části analýzy byly z dotazníkového šetření prováděného ve městě Kladně vyhodnoceny názory obyvatel a návštěvníků. Pro účely analýzy byly zkoumány výstupy ze tří různých dotazníkových šetření, provedených v posledních letech. Klíčové závěry každé kapitoly byly opět sumarizovány v krátkém strukturovaném přehledu (v odrážkách) na konci příslušné kapitoly.

R-12-11 Leden 2014

11



Další dílčí analytickou kapitolou v rámci Strategie byla analýza názorů vybraných aktérů. S těmito aktéry, respektive jejich zástupci, byly provedeny řízené rozhovory. Výstupy jsou prezentovány výstižnou textovou charakteristikou, vycházející z informací získaných od respondentů, a jsou členěny tematicky. Zahrnují i případnou diskusi a ve vybraných případech také zachycují případné protichůdné názory jednotlivých respondentů. Shrnující a formalizovanou částí analýzy je SWOT analýza. Úvodním krokem tohoto výstupu je definice problémových okruhů. Na základě informací z předchozích analytických výstupů byly definovány problémové okruhy, které představují relativně ucelená témata. Tyto problémové okruhy byly podrobeny SWOT analýze. SWOT analýza je metodou tradičně používanou při strategickém plánování, která umožňuje klasifikovat hlavní rozvojové faktory. Rozvojové faktory jsou metodou SWOT standardně tříděny do 4 kategorií:  silné stránky (S = strengths),  slabé stránky (W = weaknesses),  příležitosti (O = opportunities),  hrozby (T = threats). Závěrečnou kapitolu analýzy tvoří syntéza v podobě shrnutí klíčových informací. Její součástí je také identifikace možných směrů dalšího rozvoje, z nichž vychází strategická část. V rámci kapitoly je provedena také analýza rizik, včetně přístupů k jejich eliminaci. Návrhová část Návrhová část představuje klíčový výstup Strategie z hlediska charakteru a zaměření budoucích intervencí kraje. Typické pro ni je její hierarchické uspořádání s tím, že v průběhu zpracování se postupovalo od nejvyšší (nejobecnější) úrovně strategické vize k nejkonkrétnější úrovni opatření. Toto členění odpovídá logice používané například v operačních programech, nebo některých strategiích na národní úrovni. Výstupy strategické části proto zahrnují:  vizi ORP Kladno do roku 2020,  identifikaci rozvojových problémů ORP Kladno,  stanovení globálních a specifických cílů,  stanovení priorit, opatření a aktivit. Při návrhu rozvojových priorit a opatření jsou formulovány cíle Strategie, přičemž globálním cílům přísluší úroveň prioritní osy, zatímco na specifické cíle se váží opatření. Provázanost jednotlivých kroků a výstupů strategické části přibližuje následující schéma a text.

R-12-11 Leden 2014

12



Rozvojová vize popisuje stav ORP, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo k roku 2020, a v tomto smyslu představuje zastřešující rámec celé strategické části. Jako motto vize byl navržen slogan: Moderní Kladensko. Specifikace rozvojové vize je ve Strategii provedena formou popisu pěti témat, která jsou pro budoucí rozvoj ORP Kladno nezbytná. Jedná se o tato témata:  Moderní a dynamický rozvoj školství  Moderní životní styl  Moderní a bezpečná doprava  Moderní veřejná správa  Moderní a kvalitní životní prostředí V souvislosti s realizací a naplněním výše uvedených témat by mělo dojít ke změně/zlepšení image a mediálního obrazu města Kladna a celého regionu Kladenska. Formulace problémů rozvoje ORP představuje v procesu tvorby Strategie významný mezník, neboť ukazuje, v jakých oblastech (tématech) se koncentrují problémy území a na co je tedy při plánování jejího dalšího rozvoje potřeba zaměřit pozornost. Problém je možné definovat jako rozpor mezi žádoucím stavem (vyjádřeným zvolenou variantou rozvojové vize) a stavem současným (popsaným v analýze), jak ukazuje následující schéma. Problémem přitom nemusí být jen slabá stránka kraje nebo vnější hrozba, ale také nevyužitá silná stránka či příležitost.

R-12-11 Leden 2014

13



4. Strategie

3. Překážky /

problémy 1. Současný stav

2. Vize

Problémy byly zpracovány v následující dvoustupňové až třístupňové hierarchii:  problémové okruhy (celkem 4 okruhy/témata, které se transformují do priorit SUR ORP Kladno),  hlavní problémy (několik problémů v rámci každého problémového okruhu, které se transformují do opatření),  dílčí problémy (volně se transformují do aktivit v rámci jednotlivých opatření). Přehled problémových okruhů (číslování respektuje hierarchii prolémových okruhů): 1. 1.1 1.2 1.3

Dopravní infrastruktura deficity v silniční dopravě deficity v železniční infrastruktuře nedostatky v infrastruktuře pro cyklodopravu

2. 2.1 2.2 2.3

Veřejné služby a komunitní soudržnost fyzicky a sociálně deprivované lokality nedostatky v nabídce a kvalitě veřejných služeb slabá identifikace obyvatel s územím

3. 3.1 3.2 3.3 3.4

Územní rozvoj a životní prostředí nízká atraktivita města Kladna problematická kvalita životního prostředí negativní důsledky suburbanizace brownfield Poldi SONP Kladno

R-12-11 Leden 2014

14



4. 4.1 4.2 4.3

Lidské zdroje, podnikání a inovace průmyslová zóna Kladno-východ nevyhovující struktura absolventů škol a nevyhovující kvalifikace obyvatel konkurence Prahy.

Prvním krokem po identifikaci hlavních a dílčích problémů byla formulace přiměřeně ambiciózních rozvojových cílů. Dobře zvolené a naformulované cíle umožňují následně najít adekvátní řešení v podobě definice priorit a opatření. Pro potřeby Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno byly cíle navrženy ve dvojstupňové hierarchii:  globální cíle (odpovídající úrovni hlavních problémů),  specifické cíle (odpovídající úrovni dílčích problémů). Hierarchii globálních a specifických cílů přibližuje následující tabulka. Tím, že hierarchie cílů reaguje na hierarchii problémů, je současně zajištěna provázanost mezi analytickou a návrhovou částí SUR ORP Kladno. Tabulka B1

Globální a specifické cíle

Globální cíle (úroveň priorit) Vybudovat kvalitní a dostatečně kapacitní dopravní infrastrukturu s nižším negativním dopadem na životní prostředí

Zkvalitněním poskytovaných veřejných služeb zvýšit kvalitu života obyvatel a posílit jejich identifikaci s regionem

Podporovat udržitelný územní rozvoj, zvýšit kvalitu životního a sídelního prostředí a atraktivitu území

Zvýšit konkurenceschopnost místní ekonomiky zejména s důrazem na rozvoj lidských zdrojů, diverzifikaci ekonomiky a vytvoření podmínek pro rozvoj progresivních oborů

Specifické cíle (úroveň opatření) Dobudovat trasy silniční dopravy a rozvíjet infrastrukturu pro autobusovou dopravu a pěší Modernizovat hlavní železniční tratě a posílit význam osobní železniční dopravy Budovat funkční systém cyklotras a zvyšovat význam a zájem o cyklodopravu Omezit nebo odstranit problém sociálně slabých obyvatel a lidí žijících v sociálně upadajících lokalitách Vytvořit kvalitní a funkční systém vzdělávání, sociálních služeb a zdravotní péče odpovídající potřebám obyvatel ORP Kladno Zlepšit podmínky pro volnočasový a spolkový život obyvatel Rozvojem a zefektivněním přiblížit veřejnou správu k občanům Redukovat stávající a předcházet vzniku nových environmentálních zátěží Řešit stávající a minimalizovat potenciální negativní důsledky suburbanizace a územního rozvoje Odstranit staré ekologické zátěže, revitalizovat brownfield Poldi SONP Kladno, využít rozvojový potenciál území a funkčně začlenit území do organismu města Zvýšit atraktivitu města pro obyvatele, dojíždějící i návštěvníky Přiblížit nabídku vzdělávání potřebám trhu práce Rozvíjet místní ekonomiku se zaměřením na perspektivní obory, pokračující diverzifikaci a s využitím výhody blízkosti hl. m. Prahy

R-12-11 Leden 2014

15



Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich formulace je dle míry obecnosti, respektive konkrétnosti, provedena opět ve dvou až třech úrovních:  rozvojové priority (reagující na hlavní problémy, respektive naplňující globální cíle),  rozvojová opatření (reagující na dílčí problémy, respektive naplňující specifické cíle),  aktivity a okruhy aktivit v rámci jednotlivých opatření (volně reagující na dílčí problémy). Pro realizaci SUR ORP Kladno byly navrženy tyto 4 priority: 1. Dopravní infrastruktura 2. Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost 3. Územní rozvoj a životní prostředí 4. Lidské zdroje, podnikání a inovace Všechny priority jsou zaměřeny sektorově. Jsou tedy z územního hlediska víceméně plošné, s relevancí pro celé území ORP Kladno (jednotlivá opatření v rámci nich však mohou mít zřetelnější územní zaměření). Ke každé z definovaných priorit je formulováno několik opatření, která představují soubory intervencí. Popis jednotlivých opatření je zpracován v jednotné struktuře, která obsahuje následující body:  název opatření  cíl opatření  aktivity naplňující opatření (rozdělené podle role města Kladna při jejich plnění na vlastní aktivity města Kladna, zpracované v konkrétnější podobě, a na okruhy aktivit zajišťovaných primárně jinými subjekty v ORP Kladno/Středočeském kraji, zpracované v abstraktnější podobě);  garant opatření a zapojené subjekty (v případě Kladna v členění podle odborů MMK);  ukazatele pro monitoring plnění opatření, respektive aktivit zajišťovaných městem Kladnem (ukazatele výsledku hodnotící plnění cíle daného opatření a ukazatele výstupu hodnotící plnění dílčích aktivit opatření), přičemž indikátorem může být jednak statistický ukazatel (například míra nezaměstnanosti absolventů škol), a jednak existence výstupu (například realizovaný průzkum);  seznam projektových záměrů (v této fázi zatím bez podrobnější finanční, časové a obsahové specifikace). Tabulka B2

Schéma priorit a opatření

Priorita 1: Dopravní infrastruktura

Opatření 1.1: Infrastruktura pro silniční dopravu Opatření 1.2: Infrastruktura pro železniční dopravu Opatření 1.3: Infrastruktura pro cyklodopravu

Priorita 2: Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost

Opatření 2.1: Eliminace a prevence sociálního vyloučení Opatření 2.2: Školství, sociální služby a zdravotní péče Opatření 2.3: Volnočasové aktivity a spolkový život Opatření 2.4: Veřejná správa

Priorita 3:

Opatření 3.1: Zvyšování kvality životního prostředí

R-12-11 Leden 2014

16



Územní rozvoj a životní prostředí

Priorita 4: Lidské zdroje, podnikání a inovace

Opatření 3.2: Předcházení negativním důsledkům suburbanizace a územního rozvoje Opatření 3.3: Revitalizace brownfieldu v bývalém areálu Poldi Kladno Opatření 3.4: Rozvoj Kladna jako moderního centra krajského významu Opatření 4.1: Optimalizace kvalifikační struktury obyvatel Opatření 4.2: Diverzifikovaný rozvoj místní ekonomiky

Důležitou součástí Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno z hlediska její reálnosti a proveditelnosti je vyhodnocení vazeb jednotlivých opatření na kohezní politiku EU v současném programovacím období a zejména v období příštím (od roku 2014). Podoba kohezní politiky od roku 2014 dále je ovšem v současné době ještě diskutována na úrovni EU i České republiky.

1.2. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry 1.2.1. Vazby na další strategické dokumenty dle zpracovatelů koncepce Vzhledem ke svému zaměření má Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno vztah k řadě dokumentů na evropské, národní, regionální, krajské i místní úrovni. Vychází tedy nejen z národních strategických dokumentů, ale zohledňuje i strategické dokumenty, zpracované v kraji na regionální (případně i subregionální a municipální) úrovni. Opatření a aktivity, navrhované v rámci této koncepce, by měly být v souladu cíli vybraných strategických a programových dokumentů, především těch, které byly či jsou připravovány pro období 2014+. Vzhledem k tomu, že soulad s připravovanou kohezní politikou EU byl jedním z jejich hlavních cílů, reaguje Strategie na všechny informace, které byly dostupné v době její přípravy. Při zpracování uvedené koncepce byly respektovány všechny relevantní dokumenty na úrovni EU připravované pro příští programové období, z nichž mezi nejdůležitější patří:  EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv. Strategie Evropa 2020);  Další dokumenty k uvedené stěžejním iniciativě Strategie Evropa 2020;  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a dalších.

R-12-11 Leden 2014

17



Základním rozvojovým dokumentem na národní úrovni je Strategie regionálního rozvoje České republiky na léta 2014-2020 (dále jen SRR ČR). Při zpracování Strategie rozvoje SO ORP bylo přihlédnuto k obsahu SRR ČR tam, kde to bylo z hlediska sladění dokumentů různé hierarchické úrovně účelné a pro úroveň SO relevantní. V rámci schvalovacího procesu musí Strategie pružně reagovat na další vývoj přípravy dokumentů pro období 2014-2020, především na národní úrovni (Dohoda o partnerství, operační programy, integrované územní investice, ad.). V době zpracování Vyhodnocení byl přesunut termín pro předložení operačních programů vládě ČR na konec března 2014, z původního termínu (dle původního usnesení vlády ČR) - října 2013. 1.2.2 Doplnění souvisejících relevantních strategických dokumentů Kromě výše uvedené oblasti kohezní politiky, byly při zpracování Strategie i Vyhodnocení vzaty v úvahu i další národní a regionální dokumenty. Protože přehled cílů všech relevantních koncepcí je podrobně uveden v kapitole č. 5 tohoto Vyhodnocení a jejich obsah byl použit při tvorbě referenčních cílů životního prostředí (hlavní metoda Vyhodnocení koncepce), nejsou v této podkapitole 1.2.2. duplicitně jejich názvy a obsah uváděny. V souvislosti s hodnocením vztahu hodnocené Strategie a relevantních strategických dokumentů lze konstatovat, že bude docházet především ke kumulaci pozitivních, ale částečně i potenciálních negativních vlivů opatření Strategie s vlivy ostatních strategických dokumentů. V praxi se to může projevit především při implementaci aktivit, které naplňují globální a specifické strategické cíle koncepce. V konkrétní rovině, to tedy znamená, že při přípravě a realizaci každého jednotlivého projektu musí proti případné potenciální negativní kumulaci vlivu na úrovni implementace projektu působit následující postupy: 1. Důsledná, nikoliv formální aplikace environmentálních kritérií pro výběr projektů, ať už standardních pro konkrétní použité finanční zdroje, nebo environmentálních kritérií uvedených v tomto Vyhodnocení (viz kapitola číslo 11). 2. Důsledné využití procedur posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) v těch případech, kdy je aplikace EIA relevantní 3. Důsledné využití procedury posuzování vlivu záměru na EVL a ptačí oblasti podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně přírody a krajiny, v těch případech, kdy je jeho aplikace relevantní. 4. Důsledné uplatňování stavebního zákona (včetně nástrojů územního plánování), tam, kde projekty nebudou podléhat zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

R-12-11 Leden 2014

18



2

INFORMACE

O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Přestože se v Středočeském kraji podařilo zejména v posledních desetiletích podstatně zlepšit kvalitu životního prostředí, nadále jeho území patří mezi zatíženější oblasti České republiky. Nejzávažnějším současným problémem celého Středočeského kraje je především znečištění ovzduší, a to i při srovnání s nejvíce postiženými oblastmi České republiky (Moravskoslezský kraj, severozápadní Čechy, Praha). Dalšími významnými problémy je poškození krajiny způsobené těžbou uhlí, kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku předchozí průmyslové činnosti (staré ekologické zátěže, brownfields) a znečištění povrchových vod. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují především do severní a západní části území. Na druhé straně se na části území regionu nacházejí atraktivní a zachovalá území, jako je např. CHKO Křivoklátsko, resp. další maloplošná zvláště chráněná území, případně přírodně cenné lokality evropské soustavy Natura 2000 (ptačí oblasti, evropsky významné lokality). Rozloha SO ORP Kladno: 35 084 ha Počet obyvatel: 120 572 (2012) Obrázek C1

Mapka 48 obcí SO ORP Kladno (Zdroj: SPF Group)

Při popisu stavu životního prostředí dotčené oblasti je potřeba vzít v úvahu, že v souvislosti s principy vykazování vybraných údajů, lze ve zdrojových materiálech nalézt především hodnoty, vztahující se k celému Středočeskému kraji, Statutárnímu městu Kladnu, nebo okresu Kladno. Uvedení hodnot pro oblast správního obvodu obce s rozšířenou působností, jehož cílem je primárně výkon přenesené působnosti, nikoliv samosprávná činnost, není pravidlem. V případě, že pro dané území nejsou relevantní informace k dispozici/nebyly publikovány, byly v případě nutnosti dopočteny/interpolovány, případně odhadnuty. R-12-11 Leden 2014

19



2.1. Ovzduší Kladensko je od r. 1990 řazeno mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice a tato situace do značné míry přetrvává i přesto, že ve druhé polovině 90. let zde – podobně jako v celé ČR - došlo k výraznému útlumu průmyslových činností zatěžujících životní prostředí. Kvalitu ovzduší ovlivňuje relativně vysoké pozadí škodlivin způsobené vlivem velkých zdrojů v okolních regionech, jako jsou elektrárny v severních Čechách, elektrárna Mělník a velké průmyslové komplexy (Neratovice, Lovosice, CEVA Beroun). Z místních velkých zdrojů je nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší kogenerační jednotka energetického centra ECKG umístěná na okraji Kročehlav a Dříně v areálu POLDI. Z lokálních středních zdrojů se uplatňují kotelny podniků v průmyslové zóně Kladno-východ, malé zdroje pak představují zejména topeniště ke spalování tuhých paliv v obytné zástavbě. Hlavním faktorem ovlivňujícím situaci v současné době je ovšem prudce se rozvíjející doprava. Hlavními liniovými zdroji znečišťování jsou zejména komunikace I/61 a II/101. Přestože se ovzduší v SO ORP Kladno v minulých letech poměrně výrazně zlepšilo a celkové emise hlavních znečišťujících látek se snížily, stále převyšují průměr EU. Zásadním problémem se v posledních letech stal opětovný lokální nárůst znečištění ovzduší oxidy dusíku, oxidem uhelnatým, polyaromatickými uhlovodíky (PAU) a zejména polétavým prachem (PM 10) ve velkých městech a v blízkosti zatížených komunikací v důsledku rostoucích intenzit automobilové dopravy. 2.1.1. Emisní situace Obdobně jako v celé České republice dochází i v SO ORP Kladno k postupnému ústupu původně převažující škodliviny (oxidu siřičitého) ve prospěch nárůstu objemu i významu suspendovaných částic (prachu), oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a polyaromatických uhlovodíků. Kvalita ovzduší v regionu je ovlivňována všemi typy zdrojů znečišťování ovzduší. Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), v němž byly zařazeny do kategorií podle tepelného příkonu nebo výkonu (zařazení je provedeno podle již neplatného zákona 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší; dle platného zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se bude jednat o souhrnnou provozní evidenci zdrojů SPE):  REZZO 1 – zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování  REZZO 2 – střední stacionární zdroje znečišťování  REZZO 3 – malé stacionární zdroje znečišťování  REZZO 4 – mobilní zdroje znečišťování. Největší zdroje znečišťování ovzduší přímo v dotčené oblasti nebo jejím okolí se nacházejí především v Kladně a jeho okolí. Mezi významné provozovatele stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ovlivňujících kvalitu ovzduší v SO ORP Kladno, patří podle ČHMÚ (data z roku 2011) především ITES spol. s.r.o. - Stochov K1, ITES spol. s.r.o. - Kladno ONK, Proficolor s.r.o. – Provozovna Tuchlovice, Bontaz Centrum CZ s.r.o. – Velká Dobrá, Three Bond Czech s.r.o., C-Mec Kladno s.r.o. – odmašťování, Penguin CZ, s.r.o. – chemické čištění oděvů, Sochorova válcovna TŽ,

R-12-11 Leden 2014

20



a.s., Martin Peroutka – polygrafická výroba, Buštěhrad, Václav Sýkora - prádelna a čistírna, Václav Šťastný – zinkovna, Vagnerplast spol. s.r.o., Alpiq Generation (CZ) s.r.o. – Elektrárna Kladno, Poldi Trade a.s., Vězeňská služba ČR – Věznice Vinařice, Bohemia asfalt, s.r.o. – Obalovna Vinařice. Jak již bylo uvedeno výše v této kapitole, je vymezení SO ORP Kladno specifické a neodpovídá územně-správním jednotkám, k nimž se vztahuje většina dostupných dat. Pro orientaci proto v následujícím textu vycházíme z dat ČHMÚ pro okres Kladno. V tabulkách jsou uvedeny celkové emise hlavních znečišťujících látek od roku 2007 do roku 2011. Tabulka C1

Rok 2011 2010 2009 2008 2007 Tabulka C2

Rok 2011 2010 2009 2008 2007 Tabulka C3 Rok 2011 2010 2009 2008 2007

Měrné emise základních znečišťujících látek REZZO 1 v okrese Kladno TZL [t/rok] 171,7 125,3 92,7 95,9 81,6

Okres Kladno - REZZO 1 SO2 NOx CO [t/rok] [t/rok] [t/rok] 3 078,20 1 972,00 176,2 2 953,1 1 998,7 150,4 2 726,1 1 923,6 118,3 2 624,6 2 042,8 137,1 3 045,4 2 290,6 187,6

VOC [t/rok] 305,8 310,0 289,0 297,8 362,1

NH3 [t/rok] 0,0 0,0 57,2 120,5 30,0


Okres Kladno - REZZO 1 SO2 NOx CO [t/rok] [t/rok] [t/rok] 33,70 26,00 19,6 38,2 28,1 19,5 41,0 34,6 22,1 50,9 37,8 32,3 53,3 35,6 34,4

VOC [t/rok] 44,5 47,2 59,1 62,9 58,4

NH3 [t/rok] 0,2 1,0 58,3 86,4 156,4


SO2 [t/rok] 441,3 509,4 430,3 423,4 435,2

NOx [t/rok] 98,3 115,2 97,4 100,9 140,4

CO [t/rok] 1 336,70 1 567,0 1 332,2 1 407,1 1395

VOC [t/rok] 266,2 312,1 265,3 280,2 277,8

R-12-11 Leden 2014

21



Tabulka C4

Rok 2011 2010 2009 2008 2007

Měrné emise základních znečišťujících látek REZZO 1-3 v okrese Kladno TZL [t/rok] 402,8 398,5 347,4 376,2 326,5

Okres Kladno - REZZO 1 SO2 NOx CO [t/rok] [t/rok] [t/rok] 3 553,2 2 096,3 1 532,5 3 500,7 2 142,0 1 736,9 3 197,4 2 055,6 1 472,6 3 098,9 2 181,5 1 576,5 3 533,9 2 466,6 1 617,0

VOC [t/rok] 616,5 669,3 613,4 640,9 698,3

NH3 [t/rok] 0,2 1,0 115,5 206,9 186,4

Z výše uvedených tabulek je zřejmý významný vliv zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, zejména v případě produkce oxidu siřičitého, TZL a oxidů dusíku, jejichž množství ve vzduchu se zvyšuje nebo se s lety významně nemění. Naopak u amoniaku (NH3) došlo podle REZZO od roku 2007 k významnému poklesu. Přes průmyslový charakter SO ORP Kladno jsou však významným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv (Tabulka č. 3) a mobilní zdroje. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší významně především v podzimních a zimních měsících a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek. K nárůstu znečištění dochází i v oblastech s možnostmi alternativního vytápění ušlechtilejšími palivy (plyn). Příčinou je mimo jiné i částečný návrat k vytápění tuhými palivy, způsobený především zvyšováním nákladů na vytápění při současné dostupnosti levnějších druhů pevných paliv, v některých případech doprovázený i spalováním odpadů se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. Z hlediska znečištění ovzduší se stále větším problémem stává, kromě výše uvedeného narůstajícího podílu malých zdrojů znečištění ovzduší, také již citovaná doprava. A to především v důsledku narůstající intenzity vnitrostátní i mezinárodní kamionové přepravy. Na některých úsecích silnic v kraji se intenzita dopravy, zejména v první polovině stávající dekády, zvýšila o desítky procent. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování jsou komunikace v centrech měst (především Kladno a jeho okolí), všechny rychlostní komunikace a zatížené úseky silnic I. tříd (především R6). Dalším, výše nezmíněným zdrojem znečištění ovzduší, je významný lokální vliv termicky aktivních důlních odvalů (nutnost sanace) a vliv velkých plošných rekultivačních prací. 2.1.2. Imisní situace Významnou část SO ORP Kladno v posledních letech stále zaujímá oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Koncentrace škodlivin v ovzduší je mimo jiné závislá na meteorologické situaci, a proto je tento faktor v jednotlivých sezónách i letech různě významný. K překračování 24hodinového imisního limitu nejčastěji dochází v zimních měsících a souvisí s aktuálními meteorologickými a rozptylovými podmínkami, které nejvíce ovlivňují koncentraci škodlivin. Na území SO ORP Kladno je uístěno 6 stanic imisního monitoringu. Jsou to stanice Kladno – Střed města, Kladno – Švermov (ČHMÚ) a Kladno – Rozdělov, Kladno – Vrapice, Buštěhrad (zdravotní ústav) a Stehelčeves (tato stanice sice nemá dostatečné množství dat pro hodnocení podle Přílohy č. 1 k Vyhlášce č. 330/2012 Sb., ale podle pravidel používaných v předchozích letech byla do hodnocení zahrnuta).

R-12-11 Leden 2014

22



Klíčové je především znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10, a to nejen v kladenské průmyslové aglomeraci a přilehlých územích, ale i ve větších městech mimo tuto aglomeraci. V roce 2011 dosahovala roční průměrná koncentrace PM10 na stanici Stehelčeves 55,1 (μg/m3), což bylo nejvíce v celé České republice. Obdobně tomu bylo i v roce 2010, kdy bylo naměřeno 89,9 (μg/m3) (viz tabulka č. 5). Tabulka C5 Hodnoty překročení limitu roční průměrné koncentrace PM10 v SO ORP Kladno (Zdroj: ČHMÚ) Tabulka překročení ročních průměrných koncentrací PM10 Stanice 2011 2010 2009 Kladno - Rozdělov 44,3 Kladno - Střed města Kladno - Švemov 42,6 Kladno - Vrapice 40,1 43,7 Stehelčeves 55,1 89,9 49 Buštěhrad 40,5 44,1 -

2008 40,9 -

Pokud se týká denního imisního limitu koncentrací PM10, ten byl v roce 2012 překročen na stanici Kladno – Švermov, a to 79x, což je obdobně jako v předchozích letech - 2011 (83x), 2010 (96x), 2009 (84x). Stanice Kladno – Švermov a Kladno – město střed jsou automatizované, ostatní meteorologické stanice ORP Kladno, kde se měří limitu 24 hodinových průměrných koncentrací PM10 jsou manuální. Úplná data pro rok 2012 ještě tedy nejsou k dispozici nebo na některých stanicích nedošlo k překročení limitu Tabulka C6 Hodnoty překročení limitu 24 hodinových průměrných koncentrací PM10 v SO ORP Kladno (Zdroj: ČHMÚ) Tabulka překročení ročních průměrných koncentrací PM10 Stanice 2012 2011 2010 2009 Kladno - Rozdělov 75 Kladno - Střed města Kladno - Švermov 79 83 96 84 Kladno - Vrapice 57 71 41 Stehelčeves 114 197 89 Buštěhrad 59 81 44

2008 -

Pro ilustraci celorepublikového kontextu je na obrázku na následující straně znázorněno pole ročních průměrných koncentrací PM10 v roce 2012 (Zdroj: ČHMÚ).

R-12-11 Leden 2014

23



Obrázek C2

Pole ročních průměrných koncentrací PM10 v roce 2012 (Zdroj: ČHMÚ).

Je důležité zmínit, že v některých oblastech se na koncentracích znečištění výrazně podílejí lokální topeniště. Například v případě PM10 může být příspěvek lokálních topenišť k celkovým koncentracím v průměru od 1 - 5 µg/m3 , ale lokálně mohou přispívat i více než 15 µg/m3. V SO ORP Kladno nebyly za posledních 5 let překračovány imisní limity pro suspendované částice PM2,5 ve výši 25 μg.m-3 (navrhovaný roční limit podle směrnice ES 2008/50/EC). Uvedené částice jsou považovány za nejvýznamnější prachové částice z hlediska vlivů na lidské zdraví. Pokud se týká organických látek, dochází k překračování imisního limitu pro benzo(a)pyren (prokázaný lidský karcinogen dle IARC), a to na stanici Kladno – Švermov. Dle mapy znečištění ovzduší je imisní limit pro BaP překračován na zhruba 30 % území posuzovaného správního obvodu ORP Kladno. Hodnoty ročního imisního limitu benzo(a)pyrenu zde v roce 2012 dosahovaly 4,7 ng/m3, v roce 2011 3,9 ng/m3, 2010 4,3 ng/m3, v roce 2009 4,5 ng/m3 a v roce 2008 6 ng/m3, kdy limitní hodnotou je 1 ng/m3. Pole ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu za rok 2012 je pro celou republiku znázorněno výše v obrázku C3.

R-12-11 Leden 2014

24



Obrázek C3

Pole ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu, 2012 (Zdroj: ČHMÚ)

Pokud se týká další významné organické škodliviny – benzenu, nedošlo v SO ORP Kladno v posledním období (2008 až 2012) k překročení jeho ročních průměrných koncentrací. Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) Podle ČHMÚ se v roce 2012 na vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany zdraví nejvíce podílely nadlimitní koncentrace suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu. V některých oblastech i koncentrace těžkých kovů a arzénu. V následujícím obrázku jsou vymezeny OZKO za rok 2012. Obrázek C4

Vyznačení oblastí s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, 2012 (Zdroj: ČHMÚ)

R-12-11 Leden 2014

25



2.2. Hluk Společně s dopady intenzivní dopravy na znečištění ovzduší (ať už samotná produkce emisí nebo sekundární znečištění prachem), se expandující doprava projevuje i nárůstem hlukové zátěže obyvatel. Mezi příčiny narůstajícího počtu obyvatel, zatížených hlukem z dopravy, patří nejen vzrůstající intenzita automobilové dopravy, ale také nevyhovující kvalita a nedostatečná kapacita komunikací, a chybějící obchvaty měst a obcí. Hluk z průmyslové činnosti je ve srovnání s hlukem z dopravy méně významný, s výjimkou některých lokalit v blízkosti průmyslové činnosti, jak vyplývá i ze strategických hlukových map, zpracovaných pro některé oblasti ČR. V rámci strategických hlukových map však byla věnována pozornost pouze největším komunikacím. V případě řešeného SO ORP Kladno je to rychlostní komunikace R7 protínající území ve východní části ve směru od SSZ k JJV a dále silnice I/61 v prostoru obcí Brandýsek a Kladno. V Kladně jsou ještě modelovány hlukové hladiny na komunikacích č. 118 a 238, tj. ulice Kročehlavská, Generála Klapálka, Na Kopci, Pod Zámkem a Čs. armády. Podél rychlostní komunikace jsou zmapovány obce Makotřasy, Buštěhrad, Stehelčeves, Třebusice a Brandýsek. Na základě strategických hlukových map lze shrnout, že podél rychlostní komunikace R7 jsou u obytné zástavby v SO ORP Kladno uvedené hodnoty vesměs plněny. Výjimku tvoří jeden objekt v Buštěhradě na Vypichu a jeden objekt ve Stehelčevsi umístěný v bezprostřední blízkosti R7, kde jsou překročeny mezní hodnoty celodenní hlukové hladiny Ldvn i noční hladiny Ln, a dále jeden objekt v Třebusicích, kde je překročena pouze mezní hodnota pro noc Ln. V Buštěhradě leží v pásmu s překročenými mezními hodnotami Ldvn i Ln 8 rodinných domů umístěných v blízkosti silnice I/61. V Kladně je u obytné zástavby umístěné v bezprostřední blízkosti komunikací na ulicích Kročehlavská, Generála Klapálka, Dukelských hrdinů a Pod Zámkem umístěno cca 220 bytových jednotek v rodinných i bytových domech, u kterých jsou uvedené mezní hodnoty Ldvn a Ln také překročeny. Při uvažovaném průměrném počtu 2,5 obyvatele na jednu obytnou jednotku se jedná v celém správním obvodě ORP Kladno o zhruba 580 obyvatel exponovaných hladinám nad úrovní uvedených mezních hodnot hlukových ukazatelů pro obtěžování hlukem ze silniční dopravy dle vyhlášky 523/2006 Sb. Pokud se týká leteckého hluku, je pochopitelně významným zdrojem provoz na letišti Václava Havla v Praze – Ruzyni, jehož letecké koridory pro start a přistání vedou – i vzhledem k převládajícímu západnímu proudění – nad SO ORP Kladno. Nicméně dle strategické hlukové mapy pro letiště Václava Havla, nejsou ukazatelé Ldvn a Ln na území SO ORP Kladno překročeny. Na hraně překročení je Ldvn (55 až 60 dB) na jižním okraji Pavlova, v Unhošti, Nouzově a Malých Kyšicích, Ln pak na hraně překročení (45 až 50 dB) v Malých Kyšicích, Nouzově, jižním okraji Pavlova a jižním okraji Hostouně. Ochranné hlukové pásmo letiště zasahuje Hostouň a končí na jižním okraji Pavlova. V Akčním hlukového plánu Středočeského kraje bylo za kritickou lokalitu označeno území obcí a městských částí v prodloužení ranveje RWY 06/24, které zasahuje obec Malé Kyšice.

R-12-11 Leden 2014

26



2.3. Příroda a krajina Zájmové území je možno pokládat za výrazně antropogenně ovlivněnou krajinu, obsahující sídelní zástavbu, průmyslové stavby, poměrně výrazný podíl infrastrukturních prvků (komunikace, vedení VVN a podobně). V širším zázemí Kladna pak jde o krajinu zemědělsky využívanou s dílčími plochami lesa. Zejména na východ od Kladna na území Pražské plošiny se jedná o bezlesé území, které je zemědělsky využíváno již od mladší doby kamenné. Působení člověka však mělo za příčinu mj. vznik několika unikátních krajinných typů, ve kterých se udržela nebo vytvořila řada cenných ekosystémů. Další intenzifikace zemědělské a průmyslové výroby však tyto ekosystémy ohrožuje. Území katastru samotného Kladna je ekologicky nestabilní, zejména v důsledku toho, že je Kladno poměrně velké průmyslové město s vysokým podílem zastavěných ploch. I přes výše uvedené se na území SO ORP Kladno vyskytují území s cennými přírodními hodnotami. Jedná se především o velkoplošná i maloplošná zvláště chráněná území. Z Křivoklátské vrchoviny zasahuje do sousedství města výběžek přírodního parku Džbán a část CHKO a biosférické rezervace Křivoklátsko. Toto území charakterizuje vyšší lesnatost a větší rozloha trvalých travních porostů. Ekologická stabilita je hodnocena stupněm 3 - střední. V zájmovém území se vyskytuje několik MZCHÚ, například na severovýchodě to je PR Pašijová dráha, či PP Vinařická hora severně od centra Kladna. Středočeský kraj má pro podporu managementu ochrany přírody a krajiny zpracovánu „Koncepci ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 - 2016“, která analyzuje dosavadní stav a ukládá prioritní úkoly v daném území na období uvedených 10 let. Problémovými zásahy do krajinného rázu jsou v současné době velkoplošné terénní úpravy, například v souvislosti se stavbami výrobního, obchodního a logistického charakteru (sklady, logistická centra, podnikatelské areály, průmyslové zóny) s nároky na další plochy. Uvedený trend vede k postupnému zvyšování podílu využívané plochy v poměru k území přírodního charakteru. V následující mapce je uveden přehled chráněných území SO ORP Kladno. Obrázek C5

Mapa přírodních parků a CHKO Křivoklátsko v území. (Zdroj: Gepro)

R-12-11 Leden 2014

27



Velkoplošná zvláště chráněná území Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko CHKO Křivoklátsko byla vyhlášena v roce 1978 na ploše 628 km2. Již 1. 3. 1977 byla dále zahrnuta mezi biosférické rezervace UNESCO, a to pro své vysoké přírodovědné hodnoty, přesahující významem hranice státu. CHKO Křivoklátsko leží v západní části středních Čech. Městys Křivoklát, jako střed oblasti, je vzdálen vzdušnou čarou zhruba 40 km na západ od centra Prahy. Z hlediska správního uspořádání zasahuje CHKO Křivoklátsko kromě Středočeského i na území Plzeňského kraje. Ve SO ORP Kladno zaujímá jihozápadní část. V současné době se připravují podklady pro posouzení možnosti zřízení národního parku v jádrové části stávající CHKO. Téměř celá oblast se nalézá v Křivoklátské vrchovině a v severní části Plaské pahorkatiny s výskytem jedinečných společenstev vytvořených ve velmi členitém terénu podél řečiště Berounky a jejích přítoků. Jedná se o různé typy doubrav, lesostepi, stepi a společenstva skalních výchozů. Území je hodnotné i z geologického a geomorfologického hlediska. Osou Křivoklátska je údolí středního toku řeky Berounky. Pravý břeh patří ke Zbirožské vrchovině, v níž leží i nejvyšší bod oblasti, zatímco levý břeh tvoří Lánská pahorkatina. Obrázek C6

Zákres případné hranice (černá linie) Národního parku Křivoklátsko zasahující do SO ORP Kladno (červená linie). (Zdroj: Gepro)

R-12-11 Leden 2014

28



Nejvyšším bodem je vrch Těchovín (616 m n. m.), nejnižším místem Křivoklátska je hladina Berounky v Hýskově (217 m n. m.). V okolí Berounky a jejích hlavních přítoků jsou největší výškové rozdíly, nejvýraznější členitost terénu i nejzajímavější přirozené geologické odkryvy. Je zde vysoká rozmanitost přírodních podmínek, od stinných a vlhkých poloh v inverzních údolích, přes stráně a svahy s velmi různorodým podkladem a rychle se měnícími mikroklimatickými podmínkami, až po vrcholové partie s extrémně teplými a suchými plochami, zvanými „pleše“. Jedná se o významnou ukázku tzv. říčního fenoménu s vysokou pestrostí stanovišť a na nich se vyskytujících rostlinných a živočišných společenstev v rámci středoevropských pahorkatin. Téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy. Dodnes zde zůstalo zachováno více než 1800 druhů cévnatých rostlin, nejméně 52 druhů dřevin, mimo jiné zde hnízdí kolem 120 druhů ptáků. Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) Na území SO ORP Kladno se vyskytuje jedna národní přírodní památka (je součástí CHKO Křivoklátsko), dvě přírodní rezervace a osm přírodních památek. Nejmladším MZCHÚ je PP Žraločí zuby, vyhlášená v roce 1997, naopak nejstarší je PP Pod Veselovem (1969). V oblasti SO ORK Kladno se nacházejí níže uvedená MZCHÚ:  NPR Vůznice – k.ú. Běleč, předmětem ochrany jsou přirozená lesní a lesostepní společenstva Křivoklátska,  PR Záplavy – oblast je významným hnízdištěm a refugiem ptáků,  PR Pašijová draha – modelované území na pískovcových horninách s teplomilnou květenou,  PP Kalspot – předmětem ochrany jsou mokřadní společenstva a obojživelníci,  PP Pod Veselovem – předmětem ochrany je výskyt koniklece lučního (Pulsatilla pratensis).  PP Ve Šperkotně – předmětem ochrany je vlhkomilná lokalita a kapradina jazyk hadí,  PP Třebichovická Olšinka – výskyt chráněných druhů bledule jarní a vstavačovité,  PP Vinařická hora – lokalita je tzv. složená sopka, krajinná dominanta s teplomilnou faunou,  PP Žraločí zuby – paleontologické nálezy zbytků organismů z druhohor,  PP Markův mlýn – lokalita výskytu koniklece lučního (Pulsatilla pratensis),  PP Kovárské stráně – předmětem ochrany jsou teplomilné rostliny,  PP Otvovická skála - Předmětem ochrany jsou bohatá skalní a travinná společenstva vzácných teplomilných rostlin,  PP Kyšice – Kobyla - ochrana čolka velkého a jeho stanoviště. Přírodní parky V SO ORP Kladno byly vyhlášeny následující přírodní parky: PP Povodí Kačáku PP Džbán PP Okolí Okoře a Budče

R-12-11 Leden 2014

29



Významné krajinné prvky (VKP) V SO ORP Kladno je registrováno 22 VKP. Graficky jsou významné krajinné prvky, nacházející se v SO ORP Kladno, znázorněny v následujícím obrázku. Obrázek C7

Mapa výskytu Významných krajinných prvků na území SO ORP Kladno. (Zdroj: Gepro)

Územní systémy ekologické stability krajiny Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou vzájemně propojené soubory přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišují se na místní, regionální a nadregionální ÚSES a jejich cílem je:  uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny  zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení  podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny  uchování významných krajinných fenoménů. Jejich vymezení je součástí územně-plánovací dokumentace. Pro řešené území existují generely ÚSES. Nadregionální a regionální úroveň prvků ÚSES je stanovena v generelu z roku 2001 a lokální úroveň v generelu z roku 1995 (a přesněji vymezena v ÚPD jednotlivých obcí).

R-12-11 Leden 2014

30



ÚSES dle ZÚR Středočeského kraje Územím ORP Kladno prochází nadregionální biokoridor 54 Pochvalovská stráň – Karlštejn a nadregionální biokoridor 57 Šebín – K58. Nadregionální biokoridory mají stanovenou osu a ochranné pásmo 2 km po obou stranách osy, jejíž šířka odpovídá šířce regionálního biokoridoru (40 m). Regionální biocentra musí být vkládána do biokoridoru ve vzdálenostech max. 5-8 km. V řešeném území se nachází regionální biocentra 1470 Vinařická hora, 1471 Záplavy, 1472 Kožová hora, 1473 Dolanský háj a niva, 1475 Vysoký vrch, 1675 Pašijová dráha, 1676 Kalspot, 1864 Minická skála. Minimální výměra regionálního biocentra je 30 ha. K založení jsou navržena RBC 1469 Třebušice, 1487 Chržín, 1488 Poštovice, 1674 Hradečno. V řešeném území se dále nacházejí regionální biokoridory 1111 Loděnice – Záplavy, 1134 Vinařická hora – Třebušice, 1115 Prameniště Výmoly – K 54, 1120 Okoř – Minická skála, 1133 Pašijová dráha – Vinařická, 1138 Kožová hora – K 54, 1140 Dolanský háj – Okoř, 1142 Břevská rákosina – Houstoň. Obrázek C8

Mapa Regionálního a nadregionálního ÚSES na území SO ORP Kladno. (Zdroj: Gepro)

Péče o chráněné živočichy V SO ORP Kladno působí 1 záchranné stanice pro hendikepované živočichy Kladno-Čabárna, která se věnuje také EVVO.

R-12-11 Leden 2014

31



Natura 2000 Vzhledem k tomu, že přílohou č. 4 Vyhodnocení je samostatné naturové hodnocení a lokality soustavy Natura 2000 jsou popsány i v kapitole „území se zvláštní ochranou“, jsou v této části uvedeny jen základní informace. Ochrana lokalit soustavy Natura 2000 se může potenciálně dostávat do konfliktu s rozvojovými aktivitami Strategie SO ORP Kladno. Příčinou může být i skutečnost, že součástí soustavy Natura 2000 jsou i části území, která dříve nebyla speciálně chráněna národní legislativou. Do národního seznamu evropsky významných lokalit bylo na území SO ORP Kladno zařazeno nařízením Vlády č. 371/2009Sb. celkem 8 EVL. Nejpočetnější kategorií evropsky významných lokalit na území SO ORP Kladno jsou území, jejichž předmětem ochrany jsou evropsky významné druhy (tzv. druhové lokality) především živočichů. Evropsky významné lokality (EVL) na území SO ORP Kladno       



CZ0210107 Krnčí a Voleška: Velmi dobře zachovalé mochnové doubravy na okraji Kladna s bohatou populací kriticky ohroženého druhu Pyrola media (zřejmě nejbohatší populace v České republice) a přítomností dalších vzácných druhů. CZ0214008 Lánská obora: Chráněna především prioritní přírodní stanoviště lesy svazu Tilioacerion na svazích, roklích a sutích a prioritní druh páchník hnědý (Osmoderma eremita). EVL je součástí CHKO Křivoklátsko. CZ0213038 Kyšice–Kobyla: Výskyt prioritního druhu čolek velký (Triturus cristatus). Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území je přírodní památka. CZ0213029 PP Kalspot: Výskyt prioritního druhu čolek velký (Triturus cristatus). CZ0213072 Smečno: Výskyt prioritního druhu páchník hnědý (Osmoderma eremita). CZ0213059 PP Třebichovická Olšinka: Výskyt chráněného druhu vrkoč útlý (Vertigo angustior). CZ0214015 NPR Vůznice: Výskyt prioritních společenstev: lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy a eurosibiřské stepní doubravy. Dále se zde vyskytují středoevropské silikátové sutě, bučiny a dubohabřiny. Z významných druhů je to kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a roháč obecný (Lucanus cervus). Území je součástí CHKO Křivoklátsko. CZ0213016 Zákolanský potok: Výskyt chráněného druhu Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium).

Do SO ORP Kladno dále zasahuje ptačí oblast Křivoklátsko. Ptačí oblast Křivoklátsko: Ptačí oblast Křivoklátsko (CZ0211001) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 684/2004 Sb. na ploše 31 932 ha. Území ptačí oblasti je součástí CHKO Křivoklátsko, celkově je její rozloha nižší než rozloha CHKO Křivoklátsko. Předmětem ochrany ptačí oblasti Křivoklátsko jsou populace těchto druhů ptáků: včelojed lesní (Pernis apivorus), výr velký (Bubo bubo), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), žluna šedá (Picus canus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), ledňáček říční (Alcedo atthis), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a lejsek malý (Ficedula parva) a jejich biotopy.

R-12-11 Leden 2014

32



Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany (§1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti mimo současně zastavěné a zastavitelné části území obcí provádět některé aktivity, z nichž lze – z hlediska účelu posouzení Strategie rozvoje SO ORP Kladno - uvést například změnu druhů pozemků a způsobů jejich využití.

Obrázek C9

Označení hranice CHKO Křivoklátsko (zelená linie) a PO Křivoklátsko (červená linie). (Zdroj: město Rakovník)

2.4 Staré ekologické zátěže Od druhé poloviny 19. století patřila oblast SO ORP Kladno k významným průmyslovým oblastem. Díky značným nalezištím černého uhlí se rozvíjela těžba, železářství a ocelářství. V 90. letech 20. století došlo k útlumu těžby a v důsledku nevydařené privatizace také ke krachu jednoho z nejvýznamnějších podniků Středočeského kraje Poldi Kladno. Důsledkem těžebních a výrobních aktivit v minulosti bylo poškození životního prostředí, které je v současnosti reprezentováno starými ekologickými zátěžemi a takzvanými brownfieldy.

R-12-11 Leden 2014

33



Staré ekologické zátěže patří ve Středočeském kraji k závažným problémům životního prostředí. Jedná se převážně o zátěže z oblasti důlního a hutnického průmyslu, uzavřené, technicky nevyhovující skládky odpadů a území dlouhodobě (většinou v minulosti) provozovaných průmyslových podniků. V případě skládek je největším problémem jejich rekultivace a zabezpečení, narážející na nedostatek finančních prostředků obcí, které byly jejich provozovateli. Specifickým problémem území s bývalou hlubinnou těžbou černého uhlí je nutnost zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení výstupu důlních plynů a dále devastace poddolovaných území s omezenými možnostmi těžebních organizací a státu při odstraňování a nápravě způsobených škod. Nejvíce jsou postižena území, kde probíhala v minulosti těžba černého uhlí. Pozůstatky hornické činnosti lze podle Aktualizovaných územně analytických podkladů rozdělit do pěti skupin:  Vypouštění důlních vod: V současné době se důlní vody do vodotečí nevypouštějí. Po nastoupání hladiny podzemní vody by mohlo dojít k jejímu výtoku do povrchových vodotečí.  Úvodní důlní díla: Problematika se týká především severní části posuzovaného území, kde bylo těženo uhlí. Nejdůležitější z těchto děl představují při severním a západním okraji zájmového území, tj. v místech kde byly uhelné sloje uloženy v hloubkách několik set metrů, důlní jámy na několika katastrech: Tuchlovice – Tuchlovice (Jaroslav, Nosek) a Pustinka, Kamenné Žehrovice – Wanieck (Nejedlý II), Hradečno – Nejedlý IV, Libušín – Nejedlý I+III (Schoeller), Jan I+II, Libušín, Max (Gottwald I), Vinařice – Mayrau+Robert (Gottwald II) a Barré, Pchery – Theodor, Brandýsek – Michal+Layer, Cvrčovice – Julius, Stehelčeveský důl. Tyto jámy byly v rámci útlumu těžby kladenských dolů likvidovány, respektive zabezpečeny. V ostatních místech zájmového území jde o:  severovýchodní část území, kde se vyskytuje řada mělčích důlních děl (některé z nich štoly, respektive úpadní jámy) na výchozech (Blevice, Otvovice nad Zákolany, Slatina, Kolečský důl),  jihozápadní část území, kde je při okraji křivoklátského lesního komplexu řada mělkých děl situovaných podél hranice katastrálních území Lány-Rynholec a důlní díla Max Egon Zeche.  Jediné důlní dílo v jižní části zájmového území představuje průzkumná štola, ražená u Bezděkova na stavební kámen. V území v současné době nejsou těžena ložiska nerostných surovin, namísto nich je ovšem často těžen a rozvážen materiál z hald, vzniklých po hornické i hutnické činnosti, například pro výrobu stavebních prvků nebo jako podsypový a zásypový materiál. Pozůstatky hornické činnosti jsou charakterizovány zejména vznikem poklesových kotlin a výše uvedenými haldami, případně pozůstatky zázemí bývalé těžby. V blízkosti centra Kladna jsou přetrvávajícím problémem environmentální zátěže v areálu bývalé huti Poldi Kladno, které limitují využití této staré Průmyslové zóny Kladno-východ.

R-12-11 Leden 2014

34



Obrázek C10 Staré ekologické zátěže, registrované (Zdroj: INSPIRE – Geoportál)

Z uvedené mapky starých ekologických zátěží registrovaných v Systému evidence kontaminovaných míst MŽP je zřejmé (viz fialové tečky), že z hlediska zájmového území je relevantní zejména koncentrace objektů a ploch se starými ekologickými zátěžemi v západní části průmyslové zóny Kladno-východ (například objekty v areálu výroby kabelů). Dalšími významnými ekologickými zátěžemi jsou objekty STE a.s. Kladno-Dříň a ECK Generating s.r.o. Kladno ve východní části města, Kladno-západ a Benzina, a.s. ČSPHM Kladno-Rozdělov.

2.5. Odpady SO ORP Kladno je druhým největším producentem odpadů ve Středočeském kraji, jak je patrné z níže uvedeného grafu C1 převzatého z Vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje v roce 2011, respektive z Analýzy produkce a toku komunálních odpadů na území jednotlivých ORP Středočeského kraje. V dalším níže uvedeném grafu je možno nalézt množství produkce a následné využití odpadů ve všech ORP Středočeského kraje. Pro ORP Kladno platí, že poměr využití odpadů k jeho produkci je proměnlivý. V roce 2008 bylo na území ORP Kladno produkováno přes 40 tisíc tun odpadu, z něhož nebylo využito 10 000 tun odpadu. V roce 2009 došlo k nárůstu, v roce 2011 naopak k poklesu využívání vyprodukovaného odpadu.

R-12-11 Leden 2014

35



Graf C1 Evidovaná produkce odpadů ve všech ORP ve Středočeském kraji (t/rok) v letech 2008-2011. Zdroj KÚ SK.

Graf C2

Produkce a využívaní odpadů na území jednotlivých ORP Středočeského kraje v roce 2011.

Komunální odpad Vývoj produkce komunálního odpadu (tedy odpadu z domácností a podobných odpadů z živnostenského podnikání, průmyslu a z úřadů), včetně složek ze separovaného sběru, souvisí mimo jiné s počtem obyvatel v SO ORP Kladno (SO ORP Kladno je 2. nejlidnatějším ORP ve Středočeském kraji.

R-12-11 Leden 2014

36



V SO ORP působí tyto významné subjekty, zajišťující nakládání s komunálním odpadem:  Městský podnik služeb Kladno, s.r.o. (MPS): Zajišťuje činnosti pro město Kladno i pro okolní obce - svoz tuhého komunálního odpadu (TKO), svoz a likvidaci velkoobjemového odpadu v regionu Středních Čech. Důležitou součástí nakládání s odpady je separace odpadu. Na území města Kladna provádí MPS Kladno sběr separovaného odpadu donáškovým systémem. Společnost obsluhuje v Kladenském regionu přibližně 200 stanovišť s nádobami na separovaný odpad sklo, papír a plast. Nezbytným doplňkem systému sběru tříděného odpadu jsou sběrné dvory. MPS provozuje dva stacionární sběrné dvory: sběrný dvůr ve Smečenské a sběrný dvůr ve Vrapicích. V místech vzdálenějších od stálého sběrného dvora zajišťuje tyto služby MPS Kladno mobilním zařízením pro sběr nebezpečného odpadu. MPS zajišťuje také svoz, likvidaci a zpracování nebezpečného odpadu.  Technické služby Stochov, s.r.o.: Zajišťují komunální a technické služby pro území ve správě města Stochova.  CZ EKOLOGIE Holding Kladno: Zajišťuje provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, vznikajících na území města Unhoště. K přetrvávajícím problémům v oblasti nakládání s komunálním odpadem stále patří množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO), ukládaných na skládky, a malé množství energeticky nebo materiálově využívaných komunálních odpadů. Příčinou dříve uvedeného je nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů, a to jak kalů z ČOV, tak i například odpadů ze stravování a z obchodních řetězců. Tabulka C7

Přehledná tabulka produkce komunálních odpadů v ORP Kladno (t) v letech 20082011. Zdroj KÚ SK

Množství (t) / rok komunální odpad směsný komunální odpad odpadní obaly biologicky rozložitelný odpad

2008 40 595,16 32 807,86 13 383,25 978,5

2009 59 801,49 33 055,95 12 177,94 2 432,69

2010 69 958,38 36 347,75 11 270,97 3 474,45

2011 61 062,90 31 887,38 10 549,76 3 356,72

V roce 2008 bylo vyprodukováno 40 595,16 t odpadu, což činilo 340,68 kg/1 obyvatele. V roce 2010, kdy bylo v ORP Kladno zaznamenáno nejvíce komunálního dopadu, bylo v oblasti evidováno 121 963 obyvatel, na jednoho obyvatele tedy připadalo 573,6 kg produkce komunálního odpadu za rok. V roce 2011 dochází k poklesu obyvatel na 119 895 obyvatel, v tomto roce je však produkce komunálního odpadu vyšší oproti roku 2008, a to 61 062,90 t (509,3 kg/obyv). Jedním z důvodů může být postupný nárůst produkce komunálního firemního odpadu od roku 2008. Poměr komunálního odpadu, produkovaného firmami a obyvateli obcí byl např. v roce 2011 24 886,48 t ku 36 176,42 t. V případě směsného komunálního odpadu je viditelný výrazný pokles mezi roky 2011 a 2010 a postupný pokles produkce odpadních obalů v celém období, uvedeném v tabulce. Cíle Programu odpadového hospodářství Středočeského kraje jsou uvedeny v kapitole 5.1. „Přehled cílů ochrany životního prostředí souvisejících koncepčních materiálů“

R-12-11 Leden 2014

37



2.6. Voda 2.6.1. Jakost povrchových vod Jakost povrchových vod je dle dostupných údajů sledována na devíti profilech. Tyto monitorovací stanice se nacházejí před a za vodní nádrží Klíčava (profily Myší díra a Klíčava pod vodárnou, monitoring Klíčavy, povodí Vltavy), dále je monitorován vodní tok Loděnice u obce Podkozí po soutoku s Rymáňským potokem (profil Podkozí, Povodí Vltavy) a Dřetovický potok (profily Dřetovice pod. a Vrapice pod., povodí Vltavy) před soutokem se Zákolanským potokem (ten je mimo území ORP Kladno monitorován v profilu Kralupy, státní monitorovací síť ČHMÚ). Knovízský potok je mimo území ORP Kladno monitorován před soutokem se Zákolanským potokem (profil Kralupy n. V., Povodí Vltavy). Z menších toků je monitorován Sulovický potok (profil Hostouň, Zemědělská vodohospodářská správa) a Šternberský potok (profil Slaný-mostek místní komunikace, Zemědělská vodohospodářská správa). V níže uvedených tabulkách jsou uvedeny příklady profilů pro sledování jakosti povrchových vod. Podle základní klasifikace skupiny ukazatelů byly v období 2010-2011 nejvíce znečištěny vodní toky Knovízský potok, Dřetovický potok (byly zařazeny do V. a IV. třídy znečištění, tedy silně až velmi znečištěná voda), a to převážně díky ukazateli celkový fosfor, v některých případech společně s ukazateli BSK5 a CHSKcr). Naopak dobré hodnocení, tedy II. třída znečištění - čistá voda, je patrné na sledovaných profilech vodní nádrže Klíčava. Monitorované profily na Loděnici, přítoku Berounky, dosáhly v obou profilech podle základní klasifikace skupiny ukazatelů hodnocení III. třídy znečištění – znečištěná voda. Tabulka C3

Jakost povrchových vod profil Dřetovice pod (Zdroj: povodí Vltavy)

Tabulka C4

Jakost povrchových vod profil Knovízký (Zdroj: povodí Vltavy)

R-12-11 Leden 2014

38



Tabulka C5 Jakost povrchových vod profil Kličava pod Vodárnou (Zdroj: povodí Vltavy)

Tabulka C6

Jakost povrchových vod profil Loděnice pod. (Zdroj: povodí Vltavy)

Na přibližně jedné polovině území SO ORP Kladno (severně od komunikace R6) je vymezena zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Chráněné oblasti přírodní akumulace vod Na území SO ORP Kladno se nenachází žádná chráněná oblast přírodní akumulace vod (CHOPAV). 2.6.2. Povodňová situace Kladenský region byl v červnu 2013 zasažen bleskovými povodněmi, které postihly především obce v povodí Zákolanského potoka. Nejpostiženějšími obcemi, jimiž prošla povodňová vlna, byly Dolany, Běloky a Hostouň. Nejzávažnější škody jsou patrné v obci Dolany, kde byla zcela zničena hlavní průjezdná komunikace obcí. Náhlé dešťové přívaly ale ničily majetek také v dalších městech a obcích: Libušín, Bratronice, Kačice, Unhošť, Pletený Újezd, Stochov, Otvovice a Malé Přítočno. Díky bleskové povodni bylo území přesyceno dešťovou vodou, která se jen velmi obtížně vsakuje. Bylo zde nebezpečí pádu stromu, riziko sesuvu půdy.

R-12-11 Leden 2014

39



2.6.2. Vodní hospodářství Sídla SO ORP Kladno zásobuje vodárenská soustava KSKM (Kladno–Slaný–Kralupy nad Vltavou– Mělník). Provozovatelem vodohospodářské soustavy měst a obcí v ORP Kladno je společnost Středočeské vodárny, a. s. - Veolia Voda, která zajišťuje dodávku vody a odvádění odpadních vod. V tabulce C7 jsou uvedeny vybrané údaje o vodovodech a spotřebě vody ve Středočeském kraji. Z údajů se patrné, že počet obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu každoročně přibývá. Spotřeba vody v domácnostech naopak mírně klesá. Tabulka C7

Vybrané údaje o vodovodech, spotřebě a ceně vody ve Středočeském kraji v letech 2010-2011. (Zdroj: ČSÚ).

V Kladně je na veřejné vodovody napojeno 99,9 % všech obyvatel. Spotřeba vody ve městě klesla zejména mezi roky 1995 a 2006 z 4 954 100 m3 na 3 350 657 m3, to znamená o 27,1 %. Klesající trend spotřeby souvisí mimo jiné s růstem ceny vody a s úspornými opatřeními v domácnostech i v podnicích. V průběhu roku 2006 činila průměrná spotřeba vody přepočtená na jednoho obyvatele Kladna 132,5 litru za den. Zdrojem pitné vody, zejména v některých obcích SO ORP, jsou také studny místního významu. 2.6.3. Voda pro koupání Jakost vody je hodnocena orgány ochrany veřejného zdraví dle vyhlášky č. 135/2004 Sb. a dle Metodického návodu pro sjednocení hodnocení jakosti vod využívaných ke koupání ve volné přírodě. Výsledné hodnocení zohledňuje jak smyslově postižitelné ukazatele jakosti vody, tak výsledky mikrobiologických, biologických a chemických laboratorních analýz. V rámci ORP Kladno se nevyskytují žádná schválená a kontrolovaná přírodní koupaliště. Jsou zde pouze umělá venkovní – Sletiště a Bažantnice a vnitřní – Aquapark Kladno. Na sledovaném území je registrováno 15 vodních nádrží, a to:  Drahý rybník, plocha 0,444 ha,  Konopas, plocha 0,158 ha,  Kouglův rybník, plocha 1,636 ha,  Okrouhlík, plocha 1,049 ha, R-12-11 Leden 2014

40



          

Pod chatou, plocha 0,106 ha, Sádky, plocha 0,071 ha, Slatinský rybník, plocha 2,598 ha, Turyňský rybník, plocha 51,022 ha (dlouhodobý zákaz využívání vody ke koupání z důvodu nesplnění limitů, stanovených vyhláškou č. 135/2004 Sb), U chaty, plocha 0,243 ha, U můstku, plocha 0,063 ha, U ručiček, plocha 1,825 ha, V haltýřích, plocha 0,129 ha, Dokeský rybník, Bucký rybník, Rybník za K. Žehrovicemi.

Nádrže zaujímají cca 0,3 % celkové plochy území. Největší nádrž – Turyňský rybník nemá stavidla, jedná se o zatopenou plochu po bývalé těžbě. Nádrž (rybník) nelze proto vypustit a případně obnovit kvalitu vody. V Turyňském rybníku je dlouhodobě zákaz využívání vody ke koupání z důvodu nesplnění limitů, stanovených vyhláškou č. 135/2004 Sb. (Zdroj: KHS SK) 2.6.4. Odpadní vody V domech připojených na kanalizaci s čistírnou odpadních vod (ČOV) v roce 2009 žilo ve Středočeském kraji pouze 66,5% obyvatel kraje a v roce 2012 podíl mírně stoupl na 68,4%. Čištěno bylo v roce 2009 98,2% odkanalizovaných vod a v roce 2012 99,4%. Do kanalizace bylo v roce 2009 vypuštěno 49 256 tis. m3 odpadních vod, v roce 2011 52 925 tis. m3 a v roce 2012 51 067 tis. m3. Počet čističek odpadních vod (ČOV) stoupl od roku 2009 (415 ČOV) v roce 2011 na 431 a v roce 2012 bylo evidováno 444 čistíren. Hlavním správcem vodohospodářské infrastruktury je společnost Středočeské vodárny, a.s. (Zdroj: ČSÚ). Průmyslové podniky v SO ORP Kladno mají zajištěno čištění odpadních vod na úrovni legislativou požadovaných standardů. Dominantní podíl na znečištění vod v regionu mají komunální odpadní vody. A to jak vzhledem k množství odpadních vod, tak i k hodnotám přiváděného organického znečištění a vnosu dusíku a fosforu do povrchových vod. Tabulka C9 Kanalizace na území SO ORP Kladno Sledovaný parametr počet obcí vybavených kanalizací podíl obcí s kanalizací na celkovém počtu obcí podíl obcí s kanalizací v celém Středočeském kraji

Hodnota parametru 41 85,42 % 76,44 %

R-12-11 Leden 2014

41



2.7. Půda Stejně jako v předchozích letech dochází nadále k poklesu výměry zemědělské půdy (v roce 2011 meziročně o 25 ha a v roce 2010 o 5 ha). Hlavní příčinou je tlak na využití půdy pro realizaci průmyslových a obchodních komplexů, logistických a dopravních staveb a bytové výstavby. Část zemědělské půdy byla zatravněna a převedena na trvalé travní porosty. Podíl orné půdy zemědělského půdního fondu v SO ORP Kladno (86,5 % v roce 2011) ukazuje na intenzivní hospodaření na zemědělské půdě a je srovnatelný s jinými oblastmi ČR, které jsou intenzivně zemědělsky využívány. Tabulka C10 Výměra zemědělské a orné půdy v SO ORP Kladno v letech 2009 - 2011 2009

2010

2011

Zemědělská půda (ha)

18 665

18 650

18 625

Orná půda (ha)

16 172

16 158

16 118

2.8. Lesy Rozloha lesů na území ORP Kladno se od roku 2009 pohybuje v hodnotě kolem 10 933 ha, což znamená lesnatost 31,2 %. Tato hodnota je méně než průměrná lesnatost celé ČR (33,6 %), avšak více než lesnatost Středočeského kraje (27,7 %). Zajímavé je srovnání s lesnatostí statutárního města Kladna (34,5 %) a okresu Kladno (17,4 %). Z toho je patrné, že okres Kladno má velmi malou lesnatost a většina lesů je soustředěna do blízkého okolí města. Lesy hospodářské zaujímají 47,2 % celkové plochy lesů, tedy největší podíl ze všech kategorií, jak je uvedeno v další tabulce. Tabulka C11 Lesnatost SO ORP Kladno v letech 2008 - 2011(Zdroj: Čúzk) Lesnatost (ha)

2008

2009

2010

2011

10 930,3

10 935

10 934

10 932

Tabulka C12 Přehled vyhlášených kategorií a subkategorií lesa na území ORP Kladno (Zdroj:Gepro)

R-12-11 Leden 2014

42



2.9. Horninové prostředí a surovinové zdroje Horninové prostředí SO ORP Kladno je charakterizováno rozsáhlými ložisky černého uhlí a některých nerudních surovin. Černé energetické uhlí (vykazovalo jen minimální koksovací vlastnosti) bylo donedávna nejvýznamnější nerostnou surovinou a zůstává nadále, i když těžba uhlí byla ukončena (bylo těženo více jak 200 let). Celý kladenský „černouhelný“ revír zahrnoval na začátku 90. let 20. století ložiska Třebusice, Dubí, Švermov, Vinařice, Libušín, Kačice, Srby a Tuchlovice se sumární plochou zhruba 50 km2. Zbytkové zásoby po ukončení těžby představují 29 mil. t (z toho 25 mil. t ve sloji hlavní kladenské), a to v CHLÚ. Mimo ně bylo zjištěno v rámci likvidačních výpočtů zásob (Kolektiv, 2002) dalších 5 mil. tun. Téměř 30 mil. tun představují zásoby prozkoumané, většinou mimo město Kladno. Jedná se o tato ložiska, které mohou zasahovat svou rozlohou také mimo SO ORP Kladno–ložisko Libušín, Vinařice, Kladno, Dubí, Třebusice, Srby, Kačice, Tuchlovice. Z nerudních surovin jsou dnes využívány především stavební kámen na ložisku Družec (roční těžba několik desítek tis. m3) a ložisko cihlářské suroviny Bratronice (roční těžba 2 tis. m3). V obou případech je těžba nevelká a nelze předpokládat, že by se významně zvětšila. 2.10. Kulturní památky Na území OS ORP Kladno se nachází 165 nemovitých kulturních památek, z nichž 14 bylo vyhlášeno Ministerstvem kultury. Seznam kulturních památek v SO ORP Kladno vychází z evidence nemovitých kulturních památek v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav. Národní kulturní památky Na území SO ORP Kladno se nacházejí níže uvedené národní kulturní památky  Lidice  Slovanské hradiště Budeč (Zákolany) Památkové rezervace a zóny V SO ORP Kladno se nachází jedna městské památkové rezervace Unhošť. 2.11. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pro Středočeský kraj je zpracována Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (pro rok 2011-2020). Je zaměřena na všechny cílové skupiny v rámci regionu, především veřejnost, NNO, podnikatele, veřejnou správu, ad. Význam EVVO spočívá především v tom, že je – v případě některých problémů ŽP – jediným, případně jedním z mála použitelných nástrojů umožňujících řešení. Týká se to především problematiky emisí z domácích topenišť, částečně také ochrany přírody, problematiky nakládání s komunálním odpadem, ale také podpory úspor spotřeby energií a dalších kroků v oblasti energetiky. Podpora EVVO v regionu tedy musí být nedílnou součástí dalších opatření.

R-12-11 Leden 2014

43



2.12. Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce Strategie rozvoje správní oblasti obce s rozšířenou působností Kladno 2014-2020 byla připravována ve spolupráci s klíčovými aktéry rozvoje území, při níž byly zvažovány různé alternativy dílčích částí Strategie. Výsledkem je předložení koncepce v jediné variantě. Kromě navržené varianty lze definovat také variantu nulovou, která by znamenala zachování stávajícího stavu bez realizace Strategie. V případě nulové varianty by vývoj životního prostředí pokračoval ve stávajících trendech, které však může Strategie ovlivnit jen zprostředkovaně a pouze částečně, protože životní prostředí je současně ovlivňováno řadou dalších vlivů, včetně vlivů jiných krajských a celostátních koncepcí, které mají dopad až na úroveň SO ORP. Také implementace aktivit je závislá na financování z různých zdrojů, např. ze strukturálních fondů EU, v budoucím, dosud značně neujasněném, programovém období. Dále nelze předpokládat implementaci všech opatření a k nim náležejících potenciálních aktivit (oblastí intervence) do konce výhledového horizontu koncepce. Zařazení aktivit (projektů) do seznamu záměrů koncepce má především ten důvod, aby bylo zřejmé, jakými prostředky se koncepce bude především realizovat. Není to tedy záruka, že se ve skutečnosti zařazený projekt opravdu realizovat bude, respektive že se nebudou realizovat projekty jiné, které také odpovídají konkrétnímu strategickému cíli. V takovém případě tedy dojde nikoliv k realizaci projektu, uvedeného v koncepci, ale projektů jiných, bez možnosti odhadnout před jeho konkretizací, které z nich budou mít větší vliv na životní prostředí a jak se tato skutečnost projeví ve vývoji stavu životního prostředí v kraji. V hypotetickém a v běžném životě nereálném, případě – tedy v případě, že by nebyl realizován žádný z projektových záměrů, příkladmo uvedených v rámci potenciálních aktivit a opatření návrhu koncepce, respektive že by nebyly podporovány žádné aktivity zaměřené na rozvoj území, uvažované ve Strategii, lze předpokládat, že by se vývoj stavu životního prostředí v SO ORP Kladno pravděpodobně ubíral níže uvedeným směrem (taková situace však nemůže nastat, neboť realizace většiny záměrů nezávisí na jejich zařazení do Strategie):  Redukovaly by se rozvojové aktivity na území SO ORP  Byly by podporovány aktivity, které by nerespektovaly zaměření kohezní politiky EU v dalším programovém období 2014-2020 a hrozilo by tedy riziko, že nebudou finančně podporovány ze strukturálních fondů EU 2014+.  Rozvojové aktivity by se pravděpodobně prosazovaly živelně, bez koordinace ze strany veřejné správy, pouze v závislosti na zájmech a finančních možnostech investorů. Podle charakteru projektů, které by nebyly součástí rozvojové strategie tvořící systém, by pravděpodobně došlo k většímu tlaku na další znečišťování životního prostředí a pravděpodobně také ke změnám v zaměstnanosti (další koncentrace obyvatel v Kladně na úkor oblastí okrajových, respektive v oblastech jinak znevýhodněných).

R-12-11 Leden 2014

44



CHARAKTERISTIKA

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY

3

KTERÉ

BY

MOHLY

BÝT

„Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ se týká celého dotčeného území SO ORP Kladno, tak jak je uvedeno v kapitole č. 1.2. Předmět posouzení a v příloze č. 1 Vyhodnocení. Je tedy možno předpokládat potenciální vliv opatření koncepce na celé dotčené území. Dopady realizace Strategie se však mohou lišit nejen podle charakteru jednotlivých opatření, ale také podle citlivosti lokalit, potenciálně dotčených aktivitami, jimž příslušná prioritní oblast tvoří rámec. Tuto problematiku řeší důsledné uplatňování environmentálních kritérií pro výběr aktivit / oblastí intervence (viz kapitola 12) a vzhledem k tomu, že pomocí těchto environmentálních kritérií budou eliminovány (nebudou podpořeny) aktivity, které by mohly mít negativní vliv na životní prostředí, neměly by být realizací Strategie žádné oblasti významně (negativně) zasaženy. Nicméně je však třeba uvést, že v zájmovém území existují „citlivé“ oblasti, v nichž je potřebné vyhodnocovat případné dopady aktivit, potenciálně navrhovaných k podpoře v rámci Strategie, z hlediska jejich možných nepříznivých vlivů na životní prostředí zvlášť důsledně. Jedná se konkrétně o následující oblasti: 

Oblasti se zvláště zhoršeným stavem životního prostředí. Z analýzy stavu životního prostředí dotčené oblasti vyplynulo, že postižení některých složek životního prostředí, především ovlivnění kvality ovzduší škodlivinami z dopravy a lokálních topenišť (eventuálně dálkovým přenosem) a ovlivnění akustické (hlukové) situace hlukem z dopravy v Kladně a při nejvíce zatížených komunikacích v SO ORP Kladno, mají potenciální rizikový vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel. V této souvislosti lze tedy považovat oblasti s nejvíce zatíženým ovzduším a hlukovou zátěží obyvatel (především části města Kladna, Buštěhrad, Stěhelčeves, okolí rychlostní komunikace R7, případně území zasažené hlukem z letiště Václava Havla) za území, v němž je potřeba věnovat pozornost jak potenciálně negativním, tak především možným pozitivním dopadům koncepce, která by umožnila tuto situaci zlepšit. Dále je potřeba vzít v úvahu, že stav ŽP limituje některá opatření a může blokovat jeho přirozený či aktivně podpořený rozvoj, včetně zhoršování image území (přitažlivost pro podnikání, bydlení i návštěvnost).



Oblasti se zvýšenými požadavky na ochranu přírody a krajiny2. Jedná se především o zvláště chráněná území (jak část CHKO Křivoklátsko, tak MZCHÚ) a území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jde také o další cenná území (přírodní parky, prvky ÚSES, významné krajinné prvky), které mají svůj vliv na atraktivitu SO ORP a tvoří zázemí pro obyvatele zatížených oblastí. Lokality významné z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou v tomto textu uvedeny v kapitole 2.3., stejně jako základní informace o lokalitách soustavy Natura 2000, které jsou podrobně popsány v samostatném naturovém hodnocení (příloha č. 4). Vymezení těchto území je důležité zejména z hlediska jejich potenciálního ohrožení intervencemi Strategie. Vzhledem k tomu, že v rámci vyhodnocení koncepce nelze detailně hodnotit jednotlivé aktivity (viz dále v kap. 6.3.), jsou v základním hodnocení zvláště zvažovány dopady na výše uvedené ZCHÚ,

2 Viz také požadavek Závěru zjišťovacího řízení

R-12-11 Leden 2014

45



lokality soustavy Natura 2000 i další chráněné části přírody, tam kde je z charakteru uvedené aktivity zřejmé, že by potenciálně mohla mít negativní vliv na ŽP. Je však nezbytné uvést, že vedle citovaných environmentálních kritérií pro výběr aktivit, je další pojistkou proti provádění potenciálně nevhodných záměrů v oblastech, které by mohly být jeho realizací významně zasaženy (v této souvislosti myšleny především oblasti s více znečištěním životním prostředím, lokality ochrany přírody a krajiny a území s antropogenním tlakem na využití půdy), také samostatné posouzení vlivů aktivit (záměrů) na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, či podle stavebního zákona v těch případech, kdy navržená aktivita výše citovaným zákonům nepodléhá.

R-12-11 Leden 2014

46



4

VEŠKERÉ

SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

4.1. Významné problémy životního prostředí v dotčeném území Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území jsou v tomto textu dále využity pro stanovení referenčních cílů životního prostředí, jako základní metody hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Níže jsou, hierarchicky dle míry potenciálních střetů s koncepcí, uvedeny hlavní uvažované problémy životního prostředí v SO ORP Kladno: Ovzduší (klíčový problém ŽP Středočeského kraje i SO ORP Kladno)  znečištění ovzduší emisemi ze stacionárních zdrojů, především suspendovanými částicemi frakce PM10, PM2,5, oxidy dusíku a dalšími škodlivinami, způsobené jak existencí zdrojů znečišťování ovzduší v SO ORP, tak i přenosem škodlivin ze zdrojů ve Středočeském kraji, i ze vzdálenějších zdrojů zejména v severních Čechách (energetika, průmyslové komplexy) – naměřeny nejvyšší hodnoty ročních průměrů PM10 v ČR (Stěhelčeves, byť se jednalo o časově omezenou epizodu).  emise z dopravy, včetně druhotného znečištění, a to zejména v kategorii suspendovaných částic frakce PM10, PM2,5, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a benzo(a)pyrenu v okolí komunikací zatížených intenzivní automobilovou dopravou a v sídlech, mimo jiné také v důsledku nevyhovující kvality a nedostatečné kapacity komunikací a chybějících obchvatů obcí,  znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami a VOC v důsledku spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích i mimo průmyslové jádro oblasti Hluk  hluk z automobilové dopravy v okolí komunikací, zatížených intenzivní automobilovou dopravou, zejména v intravilánu Kladna a v obcích podél zatížených komunikací Horninové prostředí, staré ekologické zátěže  staré ekologické zátěže v lokalitách bývalých (částečně i v lokalitách dosud provozovaných) průmyslových zařízení, zejména v prostoru bývalé hutě Poldi SONP Kladno.  sanace starých ekologických zátěží, které by potenciálně mohly kontaminovat zdroje pitné vody  pozůstatky hornické činnosti, montánní odvaly, zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení výstupu důlních vod

R-12-11 Leden 2014

47



Půda  pokračující úbytek zemědělské půdy v důsledku zastavování krajiny dopravními, průmyslovými a dalšími komerčními stavbami, jako jsou například obchodní a logistická střediska Příroda a krajina  velkoplošné terénní úpravy v důsledku výstavby obchodních a logistických středisek, průmyslových zón, průmyslových staveb na zelené louce a liniových staveb  tlak na výstavbu infrastruktury v území s vyšším statutem ochrany  zajištění ochrany území zařazených do soustavy Natura 2000  šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, Voda  stav znečištění vodních toků  nízký podíl obyvatel napojených na kanalizaci vybavenou čištěním odpadních vod Odpadové hospodářství  rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů  nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů  neexistence komplexního zařízení na energetické využití odpadů

4.2. Současné problémy životního prostředí vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí NATURA 2000 Jakákoliv koncepce nebo záměr, které potenciálně mohou samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významně ovlivnit některou z lokalit soustavy Natura 2000 (území evropsky významné lokality nebo ptačí oblast), podléhají hodnocení vlivů koncepce nebo záměru na toto území a stav jeho ochrany. Možnost významného vlivu Strategie na lokality soustavy Natura 2000 byla posouzena orgány ochrany přírody – viz níže. Oznámení Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno bylo prostřednictvím předkladatele zasláno orgánům ochrany přírody s žádostí o stanovisko k jejím možným vlivům na území soustavy Natura 2000 podle § 45i odstavec 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se o tyto orgány ochrany přírody:  Správa CHKO Křivoklátsko (Stanovisko ze dne 3. 7. 2013, č.j.: č.j.1330/KV/2013)  Krajský úřad Středočeského kraje (Stanovisko ze dne 26.6. 2013, č.j.: č.j. 089854/2013/KUSK/2). Uvedené orgány ochrany přírody svými stanovisky dle §45i ZOPK nevyloučily významný vliv Strategie na lokality soustavy Natura 2000. Proto byla Strategie dále podrobena hodnocení vlivů dle

R-12-11 Leden 2014

48



§ 45i) výše citovaného zákona (v dalším textu též naturové hodnocení). Naturové hodnocení je součástí procesu SEA a je přílohou č. 4 Vyhodnocení. Pozornost naturového hodnocení zaměřena především na vyhodnocení indikovaných aktivit. Jako konkrétní metodu pro vyhodnocení vlivů Strategie na lokality soustavy Natura 2000, zvolil autor naturového hodnocení tabelární bodové vyhodnocení v koncepci navržených aktivit, s doprovodným komentářem. Významnost vlivů byla hodnocena podle stupnice, jež je navržena metodickým doporučením MŽP ČR. Jak vyplývá z výše zmíněného naturového hodnocení, realizace některých aktivit, naplňujících stanovené priority, by mohlo ovlivnit lokality soustavy Natura 2000. Přitom je třeba vést v patrnosti, že seznam aktivit sice přináší z celé Strategie nejpodrobnější, ale přesto pouze základní a obecné informace o uvažovaných aktivitách a jejich případných prostorových průmětech. V rámci naturového hodnocení bylo zjištěno, že z celkového počtu 194 aktivit (oblastí intervence), navržených ve 4 prioritách, lze očekávat u naprosté většiny aktivit (170) nulový vliv (0 dle stupnice naturového hodnocení) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. U jedné navržené aktivity „Celková modernizace rychlostní silnice R7 (ŘSD)“ bylo konstatováno, že může mít za určitých podmínek negativní vliv na EVL Zákolanský potok, resp. její předmět ochrany - raka kamenáče, neboť přímo protíná tuto EVL. Vzhledem k tomu, že v této fázi hodnocení nejsou k dispozici informace o rozsahu a ostatních detailech plánovaných činností v rámci dané aktivity, nelze přesně stanovit míru případného ovlivnění této EVL. Bylo proto zvoleno širší rozmezí možných vlivů (0 až -2). V případě 20 aktivit ve všech 4 prioritách (nejvíce v Prioritě1: Dopravní infrastruktura) bylo konstatováno, že míru jejich negativního vlivu nelze za současné situace dostatečně přesně vyhodnotit (nedostatečná podrobnost podkladových dat k posouzení), přičemž u těchto aktivit byl konstatován možný negativní vliv na EVL a/nebo PO (označeno ? dle stupnice naturového hodnocení). U takových projektů by tak mohlo potenciálně dojít jak k nulovému, tak k negativnímu (případně pozitivnímu) ovlivnění konkrétních EVL/PO, respektive jejich předmětů ochrany. Výsledné konstatování míry možného vlivu těchto aktivit a intervencí na EVL/PO by proto bylo velmi spekulativní, bez opory v textu koncepce. Riziko možného negativního vlivu u těchto 20 aktivit a intervencí bylo konstatováno vzhledem k tomu, že konkrétní projekty (záměry) v rámci uvedených aktivit a intervencí jsou či do budoucna mohou být situovány přímo do lokalit soustavy Natura 2000 nebo do jejich blízkosti. Zároveň lze u těchto 20 aktivit a intervencí potenciálně očekávat možné riziko negativního ovlivnění předmětů ochrany EVL/PO, respektive jejich biotopů (nejčastěji v důsledku nutných stavebních aktivit, záboru části biotopů, zvýšené intenzity využívání území a podobně). Mezi těchto 20 aktivit a intervencí byly zařazeny také ty, u nichž zcela chybějí informace o jejich přesnější lokalizaci, přičemž nelze vyloučit jejich umístění do prostoru lokalit Natura 2000 či do jejich blízkosti. Přitom není vyloučeno, že při podrobném hodnocení vlivů skutečných záměrů na EVL/PO, bude na základě podrobných údajů o projektu jeho vliv vyhodnocen jako významně negativní. V případě každé takové aktivity („?“ dle stupnice naturového hodnocení) proto musí být v rámci procesu budoucího schvalování projektu/záměru jeho možné vlivy podrobně vyhodnoceny v

R-12-11 Leden 2014

49



průběhu dalšího posuzování záměru dle §45i ZOPK, případně v rámci posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. U tří navržených aktivit a intervencí zaměřených na rozvoj environmentální výchovy a osvětu v environmentálním vzdělávání bylo konstatováno, že sice nemají přímý ani nepřímý vztah k lokalitám soustavy Natura 2000, ale jejich realizace může hypoteticky znamenat zvýšení povědomí veřejnosti o problematice ochrany přírody, což v důsledku může mít v dlouhodobém horizontu mírně pozitivní vliv na lokality Natura 2000 (+1 dle stupnice hodnocení). Významný negativní vliv (-2 dle stupnice hodnocení) nebyl a priori konstatován u žádné z navržených aktivit či intervencí. V rámci jednotlivých priorit je situace následující:  U 31 předložených aktivit a intervencí v rámci Priority 1: Dopravní infrastruktura byl konstatován nulový vliv (0 dle stupnice hodnocení) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. U jedné předložené aktivity byl konstatován možný negativní vliv na EVL a/nebo PO (0 až -2 dle stupnice hodnocení). U devíti navržených aktivit a intervencí bylo konstatováno, že z důvodu přílišné obecnosti a chybějících detailů nelze jejich vliv na EVL a/nebo PO vyhodnotit (? dle stupnice hodnocení).  U 52 definovaných aktivit a intervencí v rámci Priority 2: Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost byl konstatován nulový vliv (0 dle stupnice hodnocení) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, u tří aktivit bylo konstatováno, že z důvodu přílišné obecnosti a chybějících detailů nelze její vliv na EVL a/nebo PO vyhodnotit (? dle stupnice hodnocení).  V případě Priority 3: Územní rozvoj a životní prostředí byl konstatován nulový vliv (0 dle stupnice hodnocení) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti u 57 navržených aktivit a intervencí. U sedmi aktivit a intervencí bylo konstatováno, že míru jejich vlivu na EVL a/nebo PO nelze za současné situace vyhodnotit (? dle stupnice hodnocení). Důvodem je nedostatečná podrobnost podkladových dat k posouzení - chybějící technické a prostorové detaily o jednotlivých aktivitách. U aktivit byl konstatován mírně pozitivní vliv ne EVL a/nebo PO.  V případě Priority 4: Lidské zdroje, podnikání a inovace, byl u 19 aktivit a intervencí konstatován nulový vliv (0 dle stupnice hodnocení) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. U jedné předložené aktivity bylo konstatováno, že míru jejího vlivu nelze za současné situace vyhodnotit (? dle stupnice hodnocení). Důvodem je nedostatečná podrobnost podkladových dat k posouzení - chybějící technické a prostorové detaily o této aktivitě. Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že a priori byl možný negativní vliv na EVL či PO konstatován pouze u jediné navržené aktivity v rámci rozvojové priority 1: Dopravní infrastruktura. Důvodem je skutečnost, že se jedná o aktivitu modernizace rychlostní silnice R7, jejíž trasa prochází přes území EVL Zákolanský potok. Tato aktivita hrozí potenciálně negativním ovlivněním předmětu ochrany této EVL (raka kamenáče) či její celistvosti (zejména riziko kontaminace prostředí a potenciální zhoršení kvality vody v samotném Zákolanském potoce). Vzhledem k tomu, že v této fázi hodnocení nejsou k dispozici informace o rozsahu a ostatních detailech plánovaných činností v rámci dané aktivity, nelze přesně stanovit míru případného ovlivnění této EVL. Bylo

R-12-11 Leden 2014

50



proto zvoleno širší rozmezí možných vlivů (0 až -2). Míra konkrétního vlivu na předmět ochrany a celistvost této EVL je zásadně závislá na technických a prostorových detailech řešení budoucích záměrů realizovaných v rámci této aktivity. U této aktivity „Celková modernizace rychlostní silnice R7 (ŘSD)“, kde bylo konstatováno riziko možného negativního vlivu na EVL Zákolanský potok (viz výše a Tab. 1), je proto nezbytné přenést povinnost podrobného hodnocení vlivu dle §45i ZOPK do dalších fází správních řízení – projednávání konkrétních záměrů. Ostatní části hodnocené Strategie přinášejí analýzu stavu rozvoje SO ORP, návrh obecněji pojaté vize a seznam a popis priorit a opatření, které nepřinášejí riziko konkrétních negativních dopadů na lokality soustavy Natura 2000. Detaily o jednotlivých možných vlivech navržených aktivit a intervencí (respektive konkrétních projektů) na evropsky významné lokality, ptačí oblasti a konkrétní doporučení pro minimalizaci těchto vlivů jsou uvedeny v Tabulce 1 naturového hodnocení, které je nedílnou součástí Vyhodnocení jako příloha číslo 4. Autor naturového posudku závěrem konstatuje, že na základě vyhodnocení předložené koncepce v souladu s § 45h,i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze konstatovat, že Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. 4.3. Současné problémy v oblasti veřejného zdraví Zdraví obyvatel SO ORP Kladno V SO ORP Kladno žilo 31. 12. 2012: 120 572 osob, z toho 61 783 žen a 58 789 mužů, v tom 81 930 osob ve věku 15 až 64 let, 18 593 dětí do 14 let a 20 049 obyvatel starších 65 let. Věkový ukazatel „index stáří“, který je dán poměrem počtu obyvatel ve věku nad 65 let k počtu dětí do 14 let činí v SO ORP Kladno v procentech 107,8 %, přičemž u žen je to 129,7% a u mužů pouze 86,7 %. Střední délka života (tj. naděje dožití při narození) není pro jednotlivé obce ani města českým statistickým ústavem vyhodnocována. Střední délka života mužů i žen (naděje na dožití při narození) je ve Středočeském kraji blízká průměru celé České republiky. V případě mužů i žen se jedná o devátý nejvyšší průměr z celkového počtu 14 krajů. Obecně tři kraje na posledních místech jsou v případě žen i mužů kraj Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský. V roce 2012 se v SO ORP Kladno narodilo 1351 dětí (živě narození) a zemřelo 1299 obyvatel. V relativních číslech se jedná o 11,2 živě narozených na 1000 obyvatel a 10,8 zemřelých na 1000 obyvatel. Nejčastější příčinou úmrtí v tomto obvodu (50 %) jsou stejně jako v celorepublikovém průměru (49,3 %) nemoci oběhové soustavy (infarkt myokardu, ischemické choroby, cévní nemoci mozku aj.). Podíl zhoubných novotvarů v příčinách úmrtí na úrovni 26,8 % byl v ORP Kladno v roce 2012 také obdobný jako v celorepublikovém průměru, který činí 25,8 %. Počet živě narozených dětí se v SO ORP Kladno pohyboval v posledních deseti letech v rozmezí 1112 v roce 2003 až 1488 v roce 2010. Je nutné si uvědomit, že ukazatele zdravotního stavu celkově ukazují vliv genetické dispozice, životního stylu vázaného často k zaměstnání, potencující vliv životního prostředí, historii profesní i osobní. Ukazují také dále na účinnost primární, sekundární či terciární prevence. R-12-11 Leden 2014

51



Znečištění ovzduší V SO ORP Kladno přes významnou ekologizaci v devadesátých letech přetrvává znečištění částicemi prachu vyjádřenými jako suspendované částice frakce PM10 a frakce PM2,5. Se znečištěním prachem jsou spojeny karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky, reprezentované benzo(a)pyrenem. SO ORP je zařazena do oblasti s překročenými limitními koncentracemi znečišťujících látek. Při hodnocení stávající úrovně znečištění v zájmové lokalitě lze nově vycházet z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km, zveřejněných v současné době na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace za předchozích 5 kalendářních let pro ty znečišťující látky, které mají stanoven roční imisní limit. Z krátkodobých imisí je zhodnocena dále 36. nejvyšší denní imise PM10 a maximální denní imise SO2. Poslední zpracovaná verze obsahuje údaje za roky 2007 až 2011. Dle výsledků této mapy se v řešeném SO ORP Kladno pohybovaly koncentrace polétavého prachu v následujícím rozmezí:  průměrné roční koncentrace PM10 20,3 až 35,9 µg/m3  maximální denní koncentrace PM10 39,4 až 67,6 µg/m3 (36. nejvyšší hodnoty)  průměrné roční koncentrace PM2,5 13,5 až 17,1 µg/m3 Z uvedených výsledků vyplývá, že platné imisní limity jsou plněny pro průměrné roční koncentrace PM10 i PM2,5. V jednom čtverci mapy je uvedena hodnota 45,1 µg/m3 překračující imisní limit roční pro PM10, avšak se v tomto případě jedná o území Stehelčevsi, kde je také umístěna imisní stanice. Výsledky imisních měření sice překračování ročního limitu potvrzují, nicméně v kartě stanice je uvedeno, že v blízkosti byly prováděny intenzivní stavební práce. Z tohoto důvodu nebyla tato hodnota přejata výše do hodnoceného rozmezí a průměrné roční koncentrace PM10 lze ve správním obvodě považovat za podlimitní. V současné době se hlavní význam klade na zohlednění velikosti částic, která je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu. Účinek prachových částic na organismus je závislý na složení, tvaru a velikosti částic, které ho tvoří. Čím menší je částice, tím je nebezpečnější. Větší částice (nad 100 µm) sedimentují velmi rychle a do dýchacích cest se prakticky nedostanou. Částice, jejichž velikost je mezi 100 – 10 µm, jsou většinou zachyceny v horních cestách dýchacích, částice menší než 10 µm (PM10) pronikají do dolních partií dýchacích cest. Zatěžují samočisticí schopnosti plic. V kategorii nejjemnějších částic PM2,5 mají částice průměr menší než 2,5 µm. Částice frakce PM2,5 se považují za příčinu největšího poškozování lidského zdraví. Usazují se hluboko v plicích, blokují reprodukci buněk a působí respirační nemoci. Frakce PM2,5 zvyšuje škodlivé účinky SO2 a tím se zvyšuje náchylnost k chronickým onemocněním respiračního traktu. Zdravotní dopady jsou podrobně popsány v hodnocení vlivů na zdraví v příloze č. 5 Vyhodnocení. Níže uvádíme stručný přehled: Zdravotní vlivy krátkodobé expozice částicím PM2,5   

zvýšení počtu zánětlivých onemocnění nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém zvýšení spotřeby léčiv

R-12-11 Leden 2014

52



 

zvýšení počtu hospitalizací zvýšení úmrtnosti.

Zdravotní vlivy dlouhodobé expozice    

snížení plicních funkcí u dětí i dospělých růst onemocnění dolních cest dýchacích zvýšení chronických obstrukčních onemocnění plic snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění).

Hluk Hluk narušuje aktivity a interferuje s individuálními záměry, jako je koncentrace, komunikace, relaxace a spánek. Vedle psychosociálního efektu má komunální hluk zejména kardiovaskulární dopady. Nesluchové poruchy jsou zkoumány v četných studiích v laboratořích i empiricky. Vedle znečištění ovzduší je hluk dalším vlivem dopravy, který může způsobit seriózní zdravotní problémy. Zpráva EEA hovoří o tom, že v největších evropských městech jsou tři z pěti obyvatel exponování poškozujícímu hluku z dopravy. A dokonce i na venkově je 24 miliónů Evropanů exponováno poškozujícímu hluku i během noci. Takový stav může způsobit jak fyzické, tak psychické problémy. Specifické účinky komunálního hluku       

Nemožností komunikovat Hlukově indukovanou ztrátou sluchu Rušením spánku Kardiovaskulárním a psychosociálním efektem Performance redukční vliv Rušení odpovědí Vliv na sociální chování

R-12-11 Leden 2014

53



Charakteristiky hluku  Frekvence  Celková hladina akustického tlaku  Variace během času Poškozování hlukem       

Poškození sluchu Interference s hladinou řeči Vyrušování ze spánku a odpočinku Psychofyziologický vliv Duševní zdraví a omezení vyjadřování Vliv na residenční chování a obtěžování obyvatel Interference se zamýšlenými aktivitami

Detailní závěry vlivů Strategie na veřejné zdraví je provedeno ve studii Hodnocení vlivů na veřejné zdraví Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno (Zambojová, 2013), která je v plném rozsahu uvedena v příloze číslo 5 Vyhodnocení. Stručně jsou závěry hodnocení vlivů na veřejné zdraví uvedeny (v souladu s obligatorní strukturou vyhodnocení) v kapitole č. 12.

R-12-11 Leden 2014

54



5

CÍLE

OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ

Při tvorbě Strategie byly jejími zpracovateli brány v úvahu všechny relevantní koncepce v oblasti kohezní politiky a regionálního rozvoje, na národní, regionální, krajské i místní úrovni, tak jak je uvedeno v předchozích částech vyhodnocení. Při zpracování Strategie byly zvažovány různé alternativy jejích dílčích částí. Ve výsledku je však koncepce předkládána v jedné, dle zpracovatelů optimální, variantě. Vzhledem k charakteru Strategie je v této kapitole uvedeno především hodnocení toho, jak navržené cíle a obsah Strategie odpovídá cílům v oblasti životního prostředí. Výběr, popis a porovnání jednotlivých koncepčních materiálů v oblasti ŽP má dále tento hlavní účel – na uvedeném základě byly stanoveny referenční cíle životního prostředí Strategie. Vzhledem k tomu, že jako hlavní problematické oblasti z hlediska realizace Strategie byly v analytické části identifikovány znečištění ovzduší, hluk a ochrana přírody a krajiny, do níž se promítají také environmentální rizika povodní, byly pro stanovení environmentálních referenčních cílů vybrány především cíle takto zaměřených dokumentů. Přehled hlavních koncepcí, které se vztahují k referenčním cílům ŽP (vybrané dokumenty jsou stručně popsány níže v této kapitole):  Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020  Politika územního rozvoje ČR  Dopravní politika ČR  Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky  Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje – aktualizace 2011  Změna Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy (2012)  Územně analytické podklady Středočeského kraje – aktualizace 2011  Strategie udržitelného rozvoje statutárního města Kladna (2008)  Integrovaný plán rozvoje města Kladna (2008)  Koncepční dokumenty Středočeského kraje a Statutárního města Kladna v oblasti životního prostředí, především:  Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016  Integrovaný krajský program snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší na území SK  Plán odpadového hospodářství SK  Plán odpadového hospodářství Statutárního města Kladna  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací SK do roku 2015  Plán oblasti povodí Berounky a Plán oblasti povodí Dolní Vltavy  Plán dopravní obslužnosti území SK (2012-2016)  Generel cyklistických tras a cyklostezek na území SK – aktualizace 2012  Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty SK (2011-2020)  a další

R-12-11 Leden 2014

55



5.1. Přehled cílů ochrany životního prostředí souvisejících koncepčních materiálů Ve stručném přehledu koncepčních materiálů jsou uvedeny především ty cíle, které jsou relevantní k obsahu a posouzení Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno. Strategický rámec udržitelného rozvoje 2010+ Strategický rámec udržitelného rozvoje (SRUR) tvoří dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala v souvislosti s členstvím v EU, OECD a OSN, respektující zároveň specifické podmínky ČR. Slouží jako východisko pro zpracování koncepčních materiálů (sektorových politik či akčních programů) a pro strategické rozhodování v rámci státní správy a územní veřejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami. Stanovené principy, cíle a prioritní osy jsou nastaveny s ohledem na tři základní oblasti rozvoje společnosti – ekonomickou, sociální a environmentální. Regionální aspekty rozvoje ČR jsou řešeny v prioritní ose 3 Rozvoj území s cílem zvýšit ekonomický a environmentální potenciál a konkurenceschopnost regionů na úroveň vyspělých regionů EU a snižovat nepřiměřené regionální disparity. Vzhledem k obecnosti dokumentu jej lze pro stanovení referenčních cílů ŽP použít pouze rámcově. Vzhledem k důrazu SRUR na posílení role měst a zabezpečení udržitelného rozvoje venkova lze však nalézt shodu mezi cíli SRUR a Strategií SO ORP Kladno. Gestor: Ministerstvo životního prostředí Časový rámec: 2010 – 2030 Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 je základním koncepčním dokumentem na národní úrovni ve sféře regionálního rozvoje a jeho podpory na období po roce 2013 (schválena v květnu 2013). Strategie představuje hlavní východiska pro formulaci regionálních potřeb a specifik pro programování období 2014+ v oblastech ekonomické a sociální politiky a územní soudržnosti EU. Vedle tradičně analyzovaných faktorů regionálního rozvoje je kladen důraz na faktory „nové“ – demografické změny, klimatické změny, energetickou soběstačnost, územní soudržnost, dostupnost služeb a další. Analytické postupy byly zvoleny tak, aby bylo možné vymezit státem podporovaná území na základě funkční typologie a územních vazeb na nižší než krajské úrovni (na mikroregionální úrovni, případně na úrovni obcí s rozšířenou působností). Důraz je kladen na průmět regionální dimenze do sektorových politik, využití vnitřního potenciálu území a regionálních aktérů, integrované přístupy řešení problémů reflektující typ regionů a funkční územní vazby a vztahy. Cíle, priority a nástroje pro regionální politiku jsou nastaveny tak, aby bylo v rozvinutých oblastech a aglomeracích umožněno posílení regionální konkurenceschopnosti, na druhé straně tak, aby upadající a problémové oblasti mohly být stabilizovány a vytvořeny v nich podmínky pro nastartování budoucího udržitelného růstu. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 byla jedním z vodítek zpracování Koncepce. Vzhledem k zaměření na všechny oblasti regionálního rozvoje však nepatřila mezi hlavní zdroje tvorby referenčních cílů životního prostředí. Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj Časový rámec: 2014 – 2020, předpokládané dokončení a schválení dokumentu říjen 2012

R-12-11 Leden 2014

56



Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020 Tematické oblasti politiky:  Ochrana a udržitelné využívání zdrojů včetně ochrany přírodních zdrojů, zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu, předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí, ochranu a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí.  Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší s cílem snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů změny klimatu na území ČR, snížení úrovně znečištění ovzduší a podpory efektivního a vůči přírodě šetrného využívání obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor.  Ochrana přírody a krajiny spočívající především v ochraně a posílení ekologických funkcí krajiny, zachování přírodních a krajinných hodnot a zlepšení kvality prostředí ve městech.  Bezpečné prostředí zahrnující jak předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, eroze a podobně), tak i předcházení vzniku antropogenních rizik. Státní politika životního prostředí byla jedním ze základních dokumentů, na jejichž základě byly formulovány referenční cíle životního prostředí. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2005 Cíle strategie: 1. Ochrana biologické rozmanitosti 2. Udržitelné využívání složek biologické rozmanitosti 3. Spravedlivé a rovnoměrné rozdělování přínosů, plynoucích z využívání genetických zdrojů. Strategie ochrany biologické rozmanitosti poskytla zdroj pro referenční rámec „Ochrana „hot-spot“ oblastí biodiverzity, včetně jeho rozpracování do dílčích podoblastí. Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky (2009) Cíle: 1. Krajina 1.1. Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny – s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším negativním vlivům včetně změn klimatu 1.2. Udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny 1.3. Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně 1.4. Zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES jako o nezastupitelný základ přírodní infrastruktury krajiny, zajišťující zachování biologické rozmanitosti a fungování přírodních, pro život lidí nezbytných procesů. 2. Lesní ekosystémy

R-12-11 Leden 2014

57



2.1. Zvýšit druhovou rozmanitost lesních porostů směrem k přirozené druhové skladbě, zvýšit strukturální rozrůzněnost lesa a podíl přirozené obnovy druhově a geneticky vhodných porostů a posílit mimoprodukční funkce lesních ekosystémů. 3. Vodní a mokřadní ekosystémy 3.1. Obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným klimatickým změnám 3.2. Zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku ve vazbě na dosažení dobrého ekologického stavu vod podle Směrnice 60/2000/ES 3.3. Zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnosti vodního prostředí a omezením jeho další fragmentace. 4. Horské ekosystémy – nejsou relevantní 5. Agro-ekosystémy, půda 5.1. Zabezpečení ochrany půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného přírodního zdroje, s uplatněním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky životního prostředí, omezení negativního trendu snižování rozlohy kvalitní zemědělské půdy, snížení negativního působení ohrožujících činitelů na půdu, které ohrožují poskytování ekosystémových služeb půdními ekosystémy (produkční a ekologické funkce půdy) 5.2. Trvalé zvýšení různorodosti zemědělsky obhospodařovaných ploch a přilehlých pozemků, které jsou součástí zemědělsky využívané krajiny. 6. Travní ekosystémy Zachovat, případně obnovit druhově a morfologicky pestré travní porosty jako nedílnou součást zemědělského hospodaření v krajině. 7. Urbánní ekosystémy 7.1. Zajištění vyšší kvality života v sídlech zapojením přírodních nebo přírodě blízkých prvků do struktury sídel. 8. Chráněná území 8.1. Optimalizovat soustavu ZCHÚ z hlediska reprezentativního podchycení nejcennějších částí přírody a krajiny, vymezení a nastavení režimu ochrany 8.2. Zlepšit péči o chráněná území 8.3. Integrovat ZCHÚ do života regionů s důrazem na trvale udržitelné využívání, zejména v oblasti cestovního ruchu, a zlepšení životních podmínek místních obyvatel. 9. Druhy 9.1. Udržení dostatečně početných a tím i geneticky kvalitních populací původních planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, schopných dlouhodobé samostatné existence. Minimalizace rizik zavádění nových invazních nepůvodních druhů v ČR, omezení dalšího rozšiřování již přítomných invazních nepůvodních druhů a jejich regulace a odstraňování v přírodně hodnotných územích, a to i s ohledem na probíhající a očekávané změny podnebí. 10. Legislativní nástroje 10.1. Zjednodušit, zpřehlednit a zefektivnit právní úpravu ochrany přírody a krajiny včetně doplnění chybějících nástrojů k naplňování mezinárodních mnohostranných a dvoustranných úmluv v ochraně přírody a krajiny a odstranění nejvýznamnějších rozporů mezi předpisy upravujícími využívání biologické rozmanitosti, zejména ekosystémů. 10.2. Sjednotit výkon státní správy a posílit odbornost orgánů ochrany přírody a krajiny. 11. Ekonomické nástroje 11.1. vyvážený systém ekonomických nástrojů především v oblasti dotační, náhradové a daňové, který přispěje k naplňování cílů ochrany přírody a krajiny. 12. Odborné informační nástroje

R-12-11 Leden 2014

58



12.1. Podporovat rozhodování státní správy v ochraně přírody a krajiny aktuálními a hodnověrnými údaji o stavu, změnách a vývojových trendech složek přírody a krajiny v ČR 12.2. Zajistit sběr, zpracování, vyhodnocování, rozšiřování a péči o údaje o přírodě a krajině v ČR s využitím služeb Informačního systému ochrany přírody a Portálu ochrany přírody a krajiny (eNature) 13. Práce s veřejností 13.1. Informovat, vzdělávat a radit veřejnosti (především výše citovaným cílovým skupinám) v různých aspektech ochrany přírody a krajiny v České republice, zvyšovat povědomí o principech ochrany přírody a krajiny v ČR a aktivně zapojovat veřejnost do podpory ochrany přírody a krajiny. Státní program ochrany přírody a krajiny poskytl jak základ pro formulaci části referenčních cílů životního prostředí, tak i pro vyhodnocení priorit, opatření a aktivit z hlediska jejich vlivů na přírodu a krajinu. Státní surovinová politika České republiky (2012) Hlavní cíle: 1. Vytvářet podmínky k zajištění potřeb České republiky nerostnými surovinami 2. Vytvářet podmínky pro využití disponibilních zásob nerostných surovin 3. Posilovat surovinovou bezpečnost stát 4. Zajistit důslednou ochranu ložisek vyhrazených nerostů 5. V maximální možné míře využívat domácí zdroje surovin 6. Vytvářet podmínky pro úspěšnou realizaci ekonomické diplomacie v oblasti nerostných surovin 7. Podporovat materiálově úsporné technologie Státní surovinová politika ČR byla zařazena z hlediska charakteristiky území s dlouhodobou těžbou uhlí v minulosti. Vzhledem k aktuální situaci, však nebyla použita k formulaci referenčních cílů ŽP. Státní energetická koncepce ČR (2012) Strategické priority: 1. Vyvážený mix zdrojů založený na jejich širokém portfoliu, efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů a udržení přebytkové výkonové bilance ES s dostatkem rezerv. Udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie. 2. Zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v hospodářství i v domácnostech. 3. Rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a plynem v regionu včetně podpory vytváření účinné a akceschopné společné energetické politiky EU. 4. Podpora výzkumu, vývoje a inovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství, s cílem nutnosti generační obměny a zlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky. 5. Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy.

R-12-11 Leden 2014

59



Doporučení koncepce byly využity zejména při hodnocení aktivit, týkajících se investic vedoucích ke snížení spotřeby energie. Plán odpadového hospodářství ČR Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR) stanoví, v souladu s principy udržitelného rozvoje, cíle a opatření pro nakládání s odpady na území ČR. POH ČR je podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů. Závazná část POH ČR je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství. Vzhledem k charakteru Strategie SO ORP Kladno, která je strategickým dokumentem s relativně obecným stanovením postupu na úrovní cílů, priorit a opatření, byla s principy Plánu odpadového hospodářství ČR srovnána a k hodnocení použita pouze ty dotčená opatření, priority a aktivity, které jsou úrovni konkrétnosti srovnatelné (viz např. aktivity zaměřené na odstraňování starých zátěží v rámci Opatření 3.1.), případně zaměření na využití brownfieldů. Dopravní politika České republiky Specifické cíle: 1. Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných podmínek na dopravním trhu 2. Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury 3. Zajištění financování v sektoru dopravy 4. Zlepšování vnitřní a vnější bezpečnosti dopravy 5. Podpora rozvoje dopravy v regionech Dopravní politika je vzhledem ke svému charakteru rámcem spíše pro dotčené priority a opatření strategie, než pro stanovené referenční cíle životního prostředí. I specifické cíle Dopravní politiky ČR mohou být na jedné straně zcela v souladu s návrhem Strategie, na straně druhé se mohou dostat do rozporu s konkrétními podmínkami, například ochrany přírody a krajiny v konkrétním území. Národní program snižování emisí ČR Globálním cílem Programu je snížit, s důrazem na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze znečištění ovzduší a tím přispět k naplnění strategického cíle Environmentálního pilíře Strategie udržitelného rozvoje České republiky. Specifické cíle Programu jsou:  plnit od určeného termínu (roku 2010) stanovené hodnoty národních emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak,  přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší PM10 pod platné imisní limity,  přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem pod platný cílový imisní limit

R-12-11 Leden 2014

60



Opatření nepřímo reagující na Národní program snižování emisí jsou především součástí Opatření 3.1. Zvýšení kvality životního prostředí. Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky Na základě rozboru příčin nemocnosti a úmrtnosti a potenciálního ohrožení společnosti byly stanoveny hlavní zdravotní problémy: 1. srdeční cévní choroby, 2. nádorová onemocnění, 3. úrazy, 4. narušování přirozené obměny populace, 5. patologické změny imunity, 6. duševní nemoci, 7. drogové závislosti, 8. HIV/AIDS a jiné významné infekce, 9. vrozené a systémové vady dětí. Na základě rozboru rizik spojovaných s vysokou nemocností a úmrtností byla jako priorita stanovena změna životního stylu, a to zejména ve smyslu:  pozitivní změny výživových zvyklostí,  snižování prevalence kuřáctví,  omezování a zvládání nadměrného stresu,  zlepšení reprodukčního zdraví,  snížení spotřeby alkoholu,  optimalizace pohybové aktivity. Akční plán Zdraví a životního prostředí České republiky je jedním z hlavních dokumentů, které sloužily k hodnocení vlivů na veřejné zdraví (viz příloha č. 5 „Vlivy koncepce na veřejné zdraví“. Program rozvoje venkova 

  

programu je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků, dále pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům. Osa II je zaměřena na zlepšování životního prostředí a krajiny. Osa III podporuje rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastech a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově. Osa IV Leader je osou metodickou a je uskutečňována prostřednictvím realizace cílů jednotlivých opatření os I - III Hlavním přínosem osy IV Leader je způsob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemně propojeny. Osa I

Význam strategického rozvoje venkovského prostoru prostřednictvím MAS v novém programovém období výrazně vzroste. Nový dokument pro příští programové období dosud nebyl zpracován.

R-12-11 Leden 2014

61



5.2 Stručný přehled oborových/resortních strategických dokumentů Středočeského kraje, které byly využity při hodnocení Strategie Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje – aktualizace 2011 Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje – aktualizace 2011 - řeší pět základních problémových okruhů:  Produkční základna a ekonomický rozvoj  Infrastruktura (dopravní, energetická, vodohospodářská, komunikační, bydlení)  Rozvoj venkova, multifunkční zemědělství a lesní hospodářství  Životní prostředí  Rozvoj lidských zdrojů Územně analytické podklady Středočeského kraje – aktualizace 2011 Územně analytické podklady Středočeského kraje obsahují omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů (limity využití území), záměry na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v ÚPD (rozbor udržitelného rozvoje území). Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (2011) Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (dále jen ZÚR SK) jsou novým typem územně plánovací dokumentace kraje. Proces pořízení upravují ustanovení §§ 36-42 stavebního zákona. Zadání ZÚR bylo schváleno Zastupitelstvem Středočeského kraje dne 18. 6. 2008. Dokumentace byla projednána s dotčenými orgány a sousedními kraji na společném jednání dne 9. 12. 2009. O vydání zásad územního rozvoje rozhodlo Zastupitelstvo kraje dne 19. 12. 2011 (usnesení č. 420/2011/ZK). ZÚR nahrazují dříve platnou krajskou územně plánovací dokumentaci - územní plány velkých územních celků. Strategie udržitelného rozvoje statutárního města Kladna (2008) Základním cílem realizace konceptu udržitelného rozvoje je zlepšování kvality života a zvyšování spokojenosti občanů. Smyslem uplatňování udržitelného rozvoje je tedy nalézt optimální propojení základních společenských oblastí: ekonomické, sociální a environmentální. Klíčová je snaha o dlouhodobou perspektivu rozvoje. Strategie udržitelného rozvoje statutárního města Kladna vymezuje priority a strategické cíle v následujících oblastech:  Ekonomická oblast udržitelného rozvoje  Sociokulturní oblast udržitelného rozvoje  Udržitelný rozvoj v oblasti životního prostředí a jeho ochrany  Udržitelný rozvoj v oblasti správy věcí veřejných Strategie udržitelného rozvoje statutárního města Kladna byla pochopitelně jedním z dokumentů, který musel být při vytváření Strategie SO ORP kriticky posouzen a zohledněn.

R-12-11 Leden 2014

62



Integrovaný plán rozvoje města Kladna (2008) Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) představoval základní koordinační nástroj pro strategický přístup města při čerpání peněz ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2007-13. Integrovaným plánem rozvoje města se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tematického vymezení a směřují k dosažení společného cíle či cílů města. Tyto akce navazují na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem řešení rozvojových problémů a mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů. Cílem IPRM byla koordinace aktivit a soustředění zdrojů na řešení nejzávažnějších identifikovaných problémů a využití ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu měst. Efektivita spočívá především v smysluplné návaznosti a synergickém (tj. spolupůsobícím) efektu jednotlivých akcí a opatření. Tento integrovaný přístup přináší významný multiplikační efekt, který mobilizuje jak veřejné, tak soukromé zdroje. Statutární město Kladno zpracovávalo dva integrované plány rozvoje města, a to v rámci Regionálního operačního programu a Integrovaného operačního programu. Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 definuje následující cíle:  ochrana přírodovědecky nebo esteticky významných území Středočeského kraje,  vytvoření funkční soustavy Natura 2000 a naplnění ostatních mezinárodních úmluv a závazků,  přírodovědecky nebo esteticky významná území otevřená návštěvníkům, informovaní návštěvníci,  zajištěná existence zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v oblastech jejich současného rozšíření,  zlepšování podmínek pro existenci chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů,  aktivní veřejnost při ochraně rostlin a živočichů,  šetrné využívání ložisek nerostných surovin,  zachování cenných lokalit neživé přírody a péče o ně,  uchování geomorfologických jevů a fenoménů,  obhospodařování lesů podle principu trvale udržitelného rozvoje, zvyšování ekologické stability a biologické diverzity lesů,  šetrné využívání zemědělského půdního fondu s ohledem na ochranu půdy, kvalitu vody, retenční schopnost a biologickou rozmanitost,  ochrana krajiny s využitím institutu VKP,  obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny,  funkční ÚSES jako základ ekologické stability krajiny,  omezení ztrát zemědělské a lesní půdy v důsledku nepřiměřené územní expanze suburbanizovaných území,  vytvoření sítě nezastavitelných či chráněných území, která formou „zelených klínů“ zajistí kontakt hlavního města s přírodně hodnotnými částmi Středočeského kraje,  ke krajině šetrná a bezbariérová infrastruktura, R-12-11 Leden 2014

63



        

trvale udržitelný rozvoj využívání krajiny, zlepšení stavu krajiny ve vhodných územích, prostupná krajina pro biotu a člověka, zlepšení stavu a zvýšení množství rozptýlené zeleně, zabezpečení ochrany nejvýznamnějších stromů s mimořádnou přírodovědnou, estetickou a kulturní hodnotou, zlepšení stavu parků, historických zahrad a parkových ploch sídelní zeleně, aktivní, informovaná veřejnost a veřejně prospěšné nevládní neziskové organizace, informovaná, vzdělaná a iniciativní veřejná správa, ekonomické zajištění ochrany přírody a krajiny.

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje byla jedním ze zdrojů pro referenční rámec „Ochrana „hot-spot“ oblastí biodiverzity“, včetně jeho rozpracování do dílčích podoblastí a také poskytla podklad k vyhodnocení vlivů Strategie na přírodu a krajinu, respektive naturové hodnocení. Integrovaný krajský program snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší na území SK Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje a Programový dodatek k Programu snižování emisí a Integrovanému programu zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje. Cíle a priority:  imisních limitů,  emisních stropů,  znečišťujících látek – především suspendovaný aerosol, oxidy dusíku,  území – především Beroun, Kladno, Mělník, Příbram,  zdrojů – malé zdroje (problém tuhých znečišťujících látek, NH3), mobilní zdroje (problém oxidů dusíku, CO, tuhých znečišťujících látek), zvlášť velké zdroje (problém SO2). Opatření reagující na Krajský program snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší na území SK jsou především součástí Opatření 3.1. Zvýšení kvality životního prostředí Strategie. Plán odpadového hospodářství SK Aktualizovaný Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje obsahuje následující hlavní zásady:  zvýšit celkové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010,  dosáhnout výtěžnost separovaného sběru využitelných složek komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, kovy) v následující struktuře: 45 % papíru, 33 % skla, 14 % plastů, 8 % kovů,  snížit podíl skládkovaných komunálních bioodpadů (BRKO) o 20 % do roku 2010 oproti produkovanému množství tohoto druhu odpadu v roce 2000,  zákaz zřizování nových skládek na území kraje s kapacitou pod 250 000 tun nebo 20 000 t/rok,  zvýšit míru materiálové recyklace stavebních a demoličních odpadů o 33 % do roku 2006 a o 60 % do roku 2013 v porovnání se stavem recyklace v roce 2001.

R-12-11 Leden 2014

64



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací SK do roku 2015 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod na území celého Středočeského kraje. V plánu jsou navržena technická opatření, kterými má být dosaženo níže uvedených cílů: Vodovody – zásobování pitnou vodou  zabezpečit kapacitu zdrojů pitné vody,  odstranit problémy s kvalitou pitné vody,  navrhnout výstavbu nových vodovodů,  navrhnout plán rekonstrukce stávajících vodovodních sítí. Kanalizace – odkanalizování a čištění odpadních vod  zajistit čištění odpadních vod v aglomeracích nad 2 000 obyvatel,  zajistit při vypouštění odpadní vody z čistíren odpadních vod z aglomerací nad 10 000 ekvivalentních obyvatel splnění zpřísněných limitů pro obsah dusíku a fosforu,  zajistit ochranu vodních zdrojů výstavbou kanalizací a čistíren odpadních vod v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel,  navrhnout rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů,  zajistit nezávadnou likvidaci odpadních vod v obcích bez sběrných systémů. Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty SK (2011-2020) Cíle Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) Středočeského kraje jsou stanoveny podle strategických oblastí, respektive podle cílových skupin následovně: Oblast školství  systematické EVVO dětí a mládeže v zařízeních Středočeského kraje,  „ekogramotní pedagogové“ a nepedagogičtí pracovníci,  provoz mateřských škol, škol a školských zařízení šetrný k životnímu prostředí,  kontakt dětí, žáků a studentů s přírodou. Oblast mimoškolní výchovy dětí a mládeže  dobré podmínky pro práci a další vzdělávání pedagogů volného času a vedoucích dětských kolektivů. Veřejnost  „ekogramotná“ veřejnost,  veřejnost cílevědomě zapojená do rozhodování o životním prostředí,  veřejnost v kontaktu s přírodou,  obyvatelstvo se silnou vazbou ke své domovině.

R-12-11 Leden 2014

65



Veřejná správa  environmentálně vzdělaný úředník veřejné správy, zastupitel a pracovník organizace řízené veřejnou správou,  regionální a místní systémy EVVO,  provoz úřadů a budov řízených organizací šetrný k životnímu prostředí. Podniková sféra  vysoká úroveň přístupu k otázkám ochrany životního prostředí ve všech podnicích Středočeského kraje, nižší počet firem zanedbávajících ochranu životního prostředí,  dobré vztahy mezi podniky, veřejností a veřejnou správou v oblasti předávání informací o vlivech na životní prostředí a jeho stavu. Koncepce EVVO se stala základem pro formulaci referenčního cíle EVVO. Závěr Všechny výše uvedené koncepční dokumenty na celostátní i regionální úrovni byly, dle své relevance, v různé míře použity k hodnocení a přípravě dokumentu Vyhodnocení vlivů Strategie na životní prostředí a veřejné zdraví. Ve vybraných případech byly některé z koncepcí využity pro formulaci či úpravu referenčních cílů ochrany životního prostředí, , které byly základním nástrojem pro hodnocení dokumentu Strategie.

R-12-11 Leden 2014

66



5.3. Způsob stanovení referenčního hodnotícího rámce v oblasti ŽP Základní rámec pro vyhodnocení souladu cílů koncepce s požadavky na ochranu životního prostředí tvoří referenční cíle ochrany životního prostředí. Referenční cíle ochrany životního prostředí především umožňují posoudit, jak mohou jednotlivé globální cíle a specifické strategické cíle ovlivnit naplnění cílů ochrany životního prostředí a zda je ovlivňují pozitivně, negativně nebo jsou vůči plnění cílů neutrální3. Následně mohou sloužit jako základ pro sledování (monitoring) dopadů implementace Strategie na životní prostředí pomocí stanovených indikátorů a jako rámec pro určení environmentálních kritérií výběru potenciálních projektů. Obvykle se pro stanovení referenčního hodnotícího rámce a tím i sestavení vybrané sady referenčních cílů pro konkrétní strategický dokument postupuje tím způsobem, že se vychází především z cílů a priorit komunitárních a národních koncepčních dokumentů, které mají k předmětnému strategickému dokumentu vztah (například koncepce v oblasti životního prostředí a podobně). Dalšími zdroji pro formulaci referenčního hodnotícího rámce zpravidla jsou analýza stavu ŽP dotčeného území a identifikace významných problémů v oblasti ŽP. V případě posuzované Strategie byly pro stanovení referenčních cílů životního prostředí využity především regionální koncepce v oblasti životního prostředí a cíle ochrany lokalit soustavy Natura 2000 (viz naturové hodnocení). Tímto způsobem byl identifikován seznam referenčních cílů, u nichž byla nalezena přímá vazba k jednotlivým cílům Strategie. Při posuzování Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno byl z hlediska využití referenčních cílů životního prostředí zvolen níže uvedený postup. 5.3.1. Vyhodnocení vize Vzhledem k charakteru vize a poslání bylo použito pouze slovní hodnocení bez ohledu na formulaci referenčních cílů. 5.3.2. Hodnocení globálních a specifických cílů Jednotlivé hierarchické úrovně problémů, cílů a priorit/opatření koncepce spolu obsahově souvisejí (viz kapitola 1 – Obsah koncepce). Globální cíle reagují na hlavní problémy a přísluší jim úroveň priorit, zatímco specifické cíle se váží na dílčí problémy a jsou rozpracovány do opatření, které zahrnují následně aktivity a intervence. Popis globálních a specifických cílů tak není potřeba samostatně hodnotit, neboť jsou vyhodnoceny prostřednictvím priorit a opatření. Nicméně stojí za úvahu upravit název a tím i obsah stávajícího specifického cíle „Redukovat stávající a předcházet vzniku nových environmentálních zátěží“ doplněním na „Redukovat stávající a předcházet vzniku nových environmentálních zátěží a rizik“, aby i do této úrovně Strategie bylo možno zahrnout problematiku ochrany před povodněmi.

3 Analogie platí i pro referenční cíle ochrany veřejného zdraví R-12-11 Leden 2014

67



5.3.3. Hodnocení priorit a opatření Popis priorit a opatření je ze své podstaty strategického dokumentu natolik obecný, že by veškerá tabelární hodnocení došla k závěru, že jejich dopad je vzhledem k vymezeným referenčním cílům životního prostředí neutrální, případně jej nelze vyhodnotit. Opatření navíc mohou mít různý dopad na životní prostředí až podle specifikace aktivit (oblastí intervence), které tato opatření charakterizují. Přitom se v případě aktivit jedná příkladmý (indikativní) seznam, nikoliv taxativní. Proto jsou ve Vyhodnocení slovně podrobněji vyhodnocena především ta opatření, která mohou zakládat potenciální problémy z hlediska vlivů na životní prostředí. Při hodnocení však byl účelně využit podrobný popis problémových okruhů a hlavních problémů z Problémové analýzy (kapitola 3 návrhové části Strategie), neboť problémové okruhy a hlavní problémy se transformují do formulace priorit a opatření, dílčí problémy pak do aktivit. Problémová analýza tak přispívá k lepšímu porozumění obsahu opatření. Při hodnocení nebyla (vzhledem k obecnému charakteru opatření) použita celá sada referenčních cílů životního prostředí, ale především porovnání se dvěma oblastmi životního prostředí, jejichž význam pro vlivy Strategie na životní prostředí vyplynul z analýzy a závěru zjišťovacího řízení. Jedná se o vlivy priorit a opatření na ovzduší a na úroveň hlukové zátěže a dále vlivy na přírodu a krajinu, do nichž se promítá také vliv na environmentální riziko povodní. 5.3.4. Hodnocení aktivit Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno uvádí seznam celkem 194 aktivit (oblastí intervence), které naplňují opatření jednotlivých priorit. Aktivity uvedené v rámci Priority 3 „Územní rozvoj a životní prostředí“ mají především pozitivní a neutrální vlivy na životní prostředí. Neutrální nebo pozitivní vlivy byly v převážně většině konstatovány také v případě aktivit Priority 4: „Lidské zdroje, podnikání a inovace“, neboť podpora podnikání není založena na extenzivním rozšiřování aktivit, ale zejména na inovační základně, využití brownfieldů a podobně. Priorita 2 „Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost“ je vzhledem k charakteru „měkkých“ aktivit, včetně posílení role zkvalitnění veřejné správy, opět především neutrální či pozitivní. Ve všech výše uvedených prioritách ovšem existují výjimky z uvedeného přehledu, které jsou popsány v dalším textu hodnocení. Zbývající Priorita 1 „Dopravní infrastruktura“ je již ze své podstaty nejvíce problematickou oblastí z hlediska vlivů na životní prostředí. Část jejích aktivit proto byla indikována jako aktivity, jimž je potřeba při přípravě a realizaci (implementaci strategie) věnovat z hlediska možných vlivů na životní prostředí zvýšenou pozornost. Typickým příkladem je modernizace rychlostní silnice R7 či budování silničních obchvatů měst a obcí, přeložek a objízdných tras míst s intenzivní dopravou, které mohou přinést dopady na cenné části přírody v SO ORP, případně na zábor půdy (viz také naturové hodnocení). Na druhé straně motivací k jejich zařazení bylo řešení problematiky hluku a emisí z dopravy s přímým negativním vlivem na zdraví populace v předmětném území a jejich implementace by se měla projevit ve zlepšení současného nevyhovujícího stavu (viz také Hodnocení vlivů na veřejné zdraví). V těchto případech jsou aktivity posouzeny vzhledem k celé sadě referenčních cílů životního prostředí. Doplněn je také přehled vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (viz naturové hodnocení v příloze č. 4 Vyhodnocení), neboť aktivity s možnými vlivy na ŽP (především na R-12-11 Leden 2014

68



referenční cíle v oblasti ochrany přírody a krajiny) jsou často i aktivitami s potenciálními vlivy na naturové lokality. Je však potřeba uvést, že tyto aktivity jsou uvedeny pochopitelně jen jako příklad aktivit příslušného opatření. Ve Strategii nejsou a ani nemohou být uvedeny bližší podrobnosti o jejich přesné lokalizaci, kapacitách, a dalších faktorech, které rozhodují o konkrétních vlivech na životní prostředí. Pod uvedeným jménem aktivity si tedy lze ve vybraných případech představit činnosti, jejichž dopady na životní prostředí mohou být značně rozdílné podle charakteru základních údajů a konkrétní lokalizace. O povolení aktivit na úrovni konkrétních záměrů musí být rozhodnuto, vedle jejich hodnocení vůči referenčním cílům ochrany životního protředí, také na základě standardních procedur územního a stavebního řízení (územního plánování), respektive v části případů nepochybně také na základě posouzení záměru ve smyslu dílu 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti je nezbytné uvést, že zařazení aktivit/projektů do Strategie v žádném případě nezakládá nárok jejich schválení ve smyslu příslušných předpisů České republiky. Každá aktivita/projekt bude muset projít nezbytnou procedurou, odpovídající jeho charakteru. 5.4. Sada referenčních cílů životního prostředí Níže uvedená sada referenčních cílů ochrany životního prostředí představuje rámec pro Vyhodnocení koncepce. V případě Opatření se jedná především o referenční cíle zaměřené na tři klíčové oblasti životního prostředí v SO ORP Kladno: kvalitu ovzduší (viz referenční cíle 1 a 2), hluk (viz referenční cíl 3), a přírodu a krajinu (viz referenční cíle 4 a 5) a v souvislosti s environmentálními riziky povodní, které se projevily v roce 2013, také částečně referenční cíl 6). Při vyhodnocování aktivit (oblastí intervence) podporujících opatření je ve Vyhodnocení v tabelární formě posouzeno, nakolik mohou aktivity ovlivnit naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí, to znamená, zda je ovlivňují pozitivně, negativně či jsou vůči nim neutrální. Při hodnocení byly dále vzaty v úvahu pro Strategii relevantní požadavky orgánů ochrany přírody z předchozích procedur SEA, na nichž se autoři Vyhodnocení podíleli, Závěr zjišťovacího řízení (respektive připomínky dotčených orgánů veřejné správy) a hodnocení cílů některých koncepcí na národní a krajské úrovni, týkající se podrobnějšího členění referenčního cíle 4 „Chránit ohniska („hot-spots“) biodiverzity“. Proto byly při hodnocení vzaty v úvahu také vlivy koncepce na:  ochranné podmínky ZCHÚ (CHKO Křivoklátsko a MZCHÚ)  územní integritu EVL a ptačích oblastí (viz příloha č. 4 Vyhodnocení)  biotopy s výskytem zvláště chráněných druhů  přírodní stanoviště  průchodnost krajiny a její fragmentaci (včetně vlivy na ÚSES) tam, kde to konkrétnost či podrobnost opatření či aktivity umožňovala.

R-12-11 Leden 2014

69



Tabulka: Referenční cíle ochrany životního prostředí Referenční cíle ochrany životního prostředí pro Strategii SO ORP Kladno 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Snižovat emise znečišťujících látek - oxidů dusíku a síry, tuhých znečišťujících látek a těkavých organických látek, včetně emisí z dopravy a lokálních topenišť Snižovat koncentrace suspendovaných částic v ovzduší (především velikosti PM10, respektive PM2,5 ) a dalších škodlivin pod úroveň platných limitů Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem, především z dopravy Chránit ohniska („hot-spots“) biodiverzity (viz také podrobnější členění) Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny, včetně ochrany proti povodním Chránit zemědělskou půdu před záborem i důsledky intenzivního hospodaření Chránit povrchové a podzemní vody Snížit produkci odpadů, zvýšit využití komunálních odpadů, včetně BRKO a likvidovat staré zátěže (včetně skládek odpadů) Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) pro potřeby ochrany životního prostředí, především v oblasti snížení znečišťování ovzduší a nakládání s odpady

5.5. Referenční cíle a determinanty veřejného zdraví Pro hodnocení vlivů Strategie na veřejné zdraví byly využity referenční cíle zdravotních a sociálních politik, které byly zohledněny v celkovém hodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví (viz specializovaná studie „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno - Posouzení vlivu na veřejné zdraví“, která je připojena v příloze č. 5 tohoto Vyhodnocení. Hodnocení vlivů na veřejné zdraví však používá porovnání dopadů strategie vzhledem k determinantám zdraví, které v rámci strategického posuzování vlivů na veřejné zdraví označují faktory ovlivňující zdraví (potažmo životní prostředí). Zdravotní determinanty představují základní potenciál udržení nebo zlepšení zdravotního stavu obyvatel a v rámci hodnocení (viz příloha) byly využity analogickým způsobem jako referenční cíle životního prostředí (podrobněji v citované příloze).

R-12-11 Leden 2014

70



6

ZÁVAŽNÉ VLIVY NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno je předkládána v jedné variantě. Tato varianta vznikla na základě komplexního procesu přípravy Strategie ve spolupráci s klíčovými aktéry rozvoje. Vzhledem k charakteru Strategie se variantní vývoj může projevit na úrovni implementace aktivit, které jsou ve Strategii uvedeny pouze příkladmo. Zařazení aktivit uvedených ve Strategii, či zařazení dalších projektů dosud nezařazených, které odpovídají rámci opatření a vyhovují cílům, ovlivní i dopady Strategie na rozvoj území i životní prostředí a veřejné zdraví. 6.1. Hodnocení Strategie jako celku Při hodnocení vlivů Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno na životní prostředí je potřeba vzít v úvahu nejen potenciální dopady koncepce na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ale také vzájemnou interakci stavu životního prostředí s deklarovanou ambicí rozvoje území v navrženém scénáři. V této souvislosti se jedná především o to, že současná kvalita životního prostředí v centrální části SO ORP (zejména stav ovzduší) může být jedním z limitů dalšího rozvoje území, a to ať už přímo – omezením možností implementace aktivit, které by mohly mít další negativní vliv na ŽP v zatížené části území, tak i zprostředkovaně – tedy možným negativním vývojem image oblasti (ovzduší, doprava, relikty těžby a další). A to přesto, že skutečnost je především v některých částech kladenska podstatně jiná (například přírodní části území mezi Kladnem a CHKO Křivoklátsko, MZCHÚ, přírodní parky, respektive samotná jihozápadní část oblasti, do níž zasahuje uvedené CHKO). Analýza Situační analýza (část A1 Strategie) popisuje všechny významné fenomény charakterizující zájmové území a mající vliv na jeho rozvoj. Problematice životního prostředí věnuje analytická část Strategie – podle názoru zpracovatelů vyhodnocení – ve srovnání s jinými částmi analýzy odpovídající pozornost. Vzhledem k bleskové povodni v části SO ORP v roce 2013 se však ukazuje, že v analytické části Strategie není dostatečně zdůrazněna problematika rizika potenciálních povodní. Zpracovatelé Vyhodnocení však přiznávají, že by – při dokončování Vyhodnocení dříve než ke konci roku 2013 – považovali rozsah, věnovaný této problematice za dostatečný, neboť by takovou situaci sami nedokázali predikovat. Proto je potřeba brát všechny zmínky o nedostatečném důrazu, věnovaném problematice povodní, s ohledem na uvedenou skutečnost v tomto kontextu. Analýza názorů obyvatel a návštěvníků (část A2 Strategie) a Analýza názorů vybraných aktérů (část A3 Strategie) shrnují a analyzují výsledky provedených průzkumů názorů obyvatel, návštěvníků a významných aktérů na území v působnosti hodnocené Strategie. Tato část není hodnocena, protože cílem Vyhodnocení není reagovat na názory respondentů, pouze posoudit, zda byla tato část analytických výsledků využita ke zpracování Strategie. Z uvedeného hlediska je zřejmé, že názory respondentů byly při zpracování Strategie přiměřeně vzaty v úvahu. Za určitý nedostatek v části A2 Strategie (Analýza názorů obyvatel a návštěvníků) je potřeba považovat pouze to, že analýza byla založena na třech předchozích šetřeních, uskutečněných pouze v samotném městě Kladně. R-12-11 Leden 2014

71



Vzhledem k tomu, že do šetření pro Analýzu názorů vybraných aktérů byli zahrnuti zástupci okolních obcí (výběr byl učiněn na základě společného jednání zadavatele a zpracovatel Strategie), lze považovat analýzu za dostatečnou. Nicméně v rámci závěrů Hodnocení je doporučováno při příští aktualizaci Strategie rozšířit analýzu názorů obyvatel a návštěvníků i do vybraných obcí SO ORP. SWOT analýza Na základě informací z předchozích analytických výstupů byly definovány 4 okruhy, které představují relativně ucelená témata:4  poloha, dostupnost a infrastruktura,  obyvatelstvo, občanská vybavenost a sociální soudržnost,  ekonomika, inovace, vzdělávání a trh práce,  prostorový a urbanistický rozvoj, životní prostředí a krajina. Jednotlivé problémové okruhy byly podrobeny SWOT analýze. Byl zpracován přehled jednotlivých faktorů pro každý problémový okruh. Smyslem dílčích SWOT analýz byla identifikace hlavních rozvojových faktorů působících na rozvoj ORP Kladno v každém problémovém okruhu. V dílčí SWOT analýze území SO ORP Kladno, je problematika životního prostředí zahrnuta do okruhu „prostorový a urbanistický rozvoj, životní prostředí a krajina“. Obsah a rozsah SWOT analýzy je přiměřený problematice stavu životního prostředí v zájmovém území, jen v rámci hrozeb postrádají zpracovatelé Vyhodnocení uvedení problematiky rizik souvisejících s povodněmi (viz výše). Následně byla na základě dílčích SWOT analýz zpracována souhrnná analýza SWOT jako analýza napříč jednotlivými tématy, a to podle významu (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby) a podle pravděpodobnosti (pouze příležitosti a hrozby). Význam přitom vyjadřuje důležitost daného faktoru pro rozvoj ORP Kladno, pravděpodobnost pak hodnotí míru pravděpodobnosti, s jakou dojde k naplnění daného faktoru. Shrnutí prostřednictvím SWOT analýzy i stanovení významu odpovídá analytickým podkladům předchozí části dokumentu. Návrhy a doporučení zpracovatele SEA Analýza V případě, že by z jakéhokoliv důvodu v budoucnu došlo k úpravě Strategie (například v rámci její aktualizace), doporučují zpracovatelé Vyhodnocení zdůraznit problematiku environmentálních rizik zvýšeného výskytu povodní v důsledku klimatických změn, zvyšující se zastavěnosti území a snižující se retenční schopnosti krajiny. Současně by při příští aktualizaci Strategie měla být rozšířena Analýza názorů obyvatel a návštěvníků i na další obce SO ORP. 4 V této části SUR ORP Kladno jsou problémové okruhy definovány pouze pro účel zpracování dílčích SWOT analýz. Nejedná se tedy o problémovou analýzu ani o návrh priorit, které jsou zařazeny do návrhové části strategie. R-12-11 Leden 2014

72



SWOT analýza Zpracovatelé Vyhodnocení ve svém doporučení explicitně neformulují ani neupravují výroky SWOT analýzy, neboť jsou jim známy principy tvorby strategických dokumentů a nemají ambice SWOT analýzu měnit bez znalostí celého procesu její tvorby. Nicméně však – i při respektování výše uvedeného – zpracovatelé Vyhodnocení navrhují zvážit zařazení hrozby „Nárůst povodňových rizik“. 6.2. Hodnocení vize Strategie Z hlediska vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví není vize Strategie SO ORP Kladno v rozporu s navrhovanými referenčními cíli ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Motto vize je sice obecné „Moderní Kladensko“, ale její rozpracovaná témata, uvedená v popisu vize evokují, že cílem Strategie není jednostranný (pouze) ekonomický rozvoj. To se týká jak témat „Moderní a bezpečná doprava“, přinášející záměr obchvatů obcí, a Moderní a kvalitní životní prostředí (snížení znečištění ovzduší, snížení hluku, likvidace brownfields), tak i dalších témat (moderní a dynamický rozvoj školství, moderní životní styl, moderní veřejná správa). Popis témat svědčí o zaměření vize na všechny pilíře udržitelného rozvoje území. Návrhy a doporučení zpracovatele SEA K obsahu rozvojové vize nejsou doporučovány žádné změny či doplnění. 6.3. Hodnocení vlivů priorit a opatření Při hodnocení environmentálních vlivů koncepce vzal zpracovatel SEA v úvahu také princip předběžné opatrnosti a tam, kde by dle jeho názoru mohlo dojít během implementace opatření (aktivit) k nepříznivým vlivům, byla v souladu s tímto principem formulována doporučení, jak těmto nepříznivým vlivům předejít, například způsobem hodnocení při výběru aktivit. Jak již bylo uvedeno výše, priority a opatření jsou hodnoceny zejména vůči vlivu na tři problémové oblasti, kterým musí být - na základě analýzy a požadavků závěru zjišťovacího řízení – věnována zvláštní pozornost (kvalita ovzduší, hluk a ochrana přírody a krajiny, včetně vlivů na environmentální rizika, zahrnující i povodně), zatímco aktivity podporující opatření jsou posuzovány vůči celé sadě referenčních cílů životního prostředí. Tedy hodnocením, nakolik tyto aktivity přispívají k naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí, či zda s nimi nejsou v rozporu. Pro hodnocení priorit, opatření a aktivit byla použita stupnice, která je uvedena v následující tabulce.

R-12-11 Leden 2014

73



Tabulka 6.1 Stupnice hodnocení vlivů na životní prostředí (ŽP) +2 +1 0 -1 -2 X

Stupnice hodnocení silný pozitivní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP, respektive referenční cíl ŽP slabý pozitivní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP, respektive referenční cíl ŽP bez vlivu (neutrální dopad) slabý negativní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP, respektive referenční cíl ŽP silný negativní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP, respektive referenční cíl ŽP vliv nelze hodnotit

Číselné vyjádření hodnocení podle výše uvedené tabulky představuje celkový výsledek systematického hodnocení priorit, opatření a aktivit, které všude tam, kde to bylo možné a účelné, bralo v úvahu klasifikaci vlivů dle Směrnice 2001/42/EC, která kategorizuje možné environmentální vlivy podle jejich pravděpodobného charakteru a působení, a to vzhledem k následujícím charakteristikám: a) pozitivnímu nebo negativnímu působení na životní prostředí a udržitelný rozvoj, b) přímému nebo nepřímému (sekundárnímu) charakteru, c) trvání, pravděpodobnosti, nevratnosti, d) kumulativnímu charakteru a synergickému spolupůsobení jiných vlivů, e) oblasti předpokládaného dopadu (lidské zdraví, příroda, složky životního prostředí, lokální (bodové) nebo plošné dopady, přeshraniční a globální působení a podobně). V rámci posuzování byly brány v úvahu možné vlivy přímé, nepřímé, sekundární, kumulativní, synergické, krátkodobé, dočasné, dlouhodobé a permanentní. Hodnocení opatření se promítá do výsledného hodnocení příslušné priority. Obdobně je hodnocení opatření provázáno i s hodnocením aktivit, neboť aktivity jsou příkladmým vyjádřením formy naplňování opatření. Přehled hodnocení opatření (a tím i priorit) je součástí přílohy č. 6 tohoto Vyhodnocení. Pokud se týká jednotlivých aktivit, ty byly hodnoceny samostatně pomocí matic a pro přehlednost jsou výsledky hodnocení zapracovány do souhrnného seznamu aktivit, který reprezentuje agregované hodnocení celého týmu zpracovatele SEA (hodnotící tabulky jednotlivých expertů týmu jsou k dispozici u zpracovatele SEA). Přehled projektů, které by mohly mít potenciálně významný vliv na životní prostředí, a kterým je tedy třeba věnovat pozornost při posuzování samotných projektů v rámci následných procedur dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, zákona o ochraně přírody a krajiny, respektive stavebního zákona, je součástí přílohy č. 7 tohoto Vyhodnocení. Při hodnocení vlivu priorit a opatření na životní prostředí se postupovalo tak, že vybraní členové týmu zpracovatele SEA provedli vlastní kompletní hodnocení všech matic. Úkolem každého experta bylo samostatně a nezávisle ohodnotit (na základě detailního studia koncepce) jednotlivé priority i opatření koncepce vzhledem k uvedeným klíčovým oblastem životního prostředí SO ORP Kladno, respektive aktivity vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí a výsledky svého hodnocení zaznamenat do matice (tabulky). Pokud existovaly velké rozdíly mezi jednotlivými hodnotiteli, byly sjednoceny v diskusi nad výsledky. Je však třeba zdůraznit, že cílem diskuse nebyla unifikace individuálních názorů expertů R-12-11 Leden 2014

74



na danou problematiku, ale rozbor daného problému a vyjasnění individuálních názorů. Výsledkem diskuse tak mohla být korekce původního expertního hodnocení a do určité míry potlačení subjektivity hodnocení. Na základě hodnocení jednotlivých členů týmu bylo pro každé pole matice zpracováno agregované hodnocení jako aritmetický průměr hodnocení všech členů týmu. Výsledná hodnota pak byla zaokrouhlena na celé číslo a vložena do příslušného pole odpovídající matice agregovaných (výsledných) hodnocení. V případě, že došlo k velkému rozptylu nebo při hodnocení byly indikovány různé hodnoty vlivů (například z důvodu nejasnosti opatření či aktivity), byl použit také rozptyl hodnocení, například v rozpětí -1/+1, -1/0 a podobně). Hodnocení vlivů jednotlivých opatření na životní prostředí vychází jak z provedeného zkoumání, tak i z rozsáhlé diskuse týmu posuzovatele k vlivům Strategie na naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí. Obecný popis postupu hodnocení je uveden v kapitole č. 8 Vyhodnocení. K prioritám a k nim příslušným opatřením, je níže v této kapitole zpracován slovní komentář hodnocení. Tabelární forma agregovaného hodnocení je uvedena v příloze č. 6 Vyhodnocení. Souhrnné vyhodnocení vlivu priorit a opatření na životní prostředí Z předchozího textu je zřejmé, že většina priorit i opatření je natolik obecně formulována (byť k nim ve Strategii existují i dílčí popisy), že nelze vždy zcela jednoznačně určit jejich potenciální vlivy na vybrané oblasti životního prostředí. Za určitých okolností (a dle jednotlivých aktivit) může být vliv pozitivní, za jiných okolností negativní. Z vyhodnocení priorit a opatření nicméně vyplývají některé obecné skutečnosti, které jsou popsány v dalším textu. Nejsou v něm rozebírána všechna opatření, ale pouze ta, která by za jistých okolností mohla podporovat aktivity s potenciálně negativními vlivy na životní prostředí, nebo ta, které vyžadují doplňující komentář. Z tabelárně provedeného hodnocení vyplývá, že opatření Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno nejsou v zásadním rozporu s požadavky na ochranu životního prostředí a mezi navrženými opatřeními není žádné, které by mělo jednoznačně potenciálně významný negativní vliv na životní prostředí. Analogicky platí totéž pro priority, které opatření zastřešují. Jak již ovšem bylo uvedeno výše, i zde budou možné vlivy na životní prostředí záležet na konkrétním provedení a lokalizaci aktivit, kterými budou uvedená opatření naplňována, a na následných procedurách hodnocení aktivit/projektů, které musí schválení projektů s potenciálně významnými negativními vlivy na životní prostředí podmiňovat. Níže je uveden komentář k vybraným opatřením.

R-12-11 Leden 2014

75



Opatření Priority 1 – Dopravní infrastruktura Opatření 1.1 Opatření 1.2 Opatření 1.3

Infrastruktura pro silniční dopravu Infrastruktura pro železniční dopravu Infrastruktura pro cyklodopravu

Podpora dopravní infrastruktury je obvykle nejproblematičtější částí rozvojových strategií z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. I v tomto případě patří všechna tři opatření uvedené priority mezi ta problematičtější. Tato skutečnost je dokumentována i počtem aktivit, které byly v rámci hodnocení oblastí intervence na životní prostředí zařazeny do seznamu aktivit, kterým je potřeba věnovat zvýšenou pozornost (9 vybraných aktivit tvoří společně s aktivitami Priority 3 naprostou většinu všech 24 vybraných aktivit, z celkově 194, uvedených v Programu). Je však potřeba si uvědomit, že lze očekávat rozdílný dopad jednotlivých opatření (a především aktivit) na vybrané referenční cíle. Je to způsobeno tím, že cíle některých aktivit – snížit vlivy hluku a emisí na obyvatele prostřednictvím, obchvatů, rekonstrukcí, přeložek a podobně s sebou současně nese potenciální tlak na cenná území přírody, včetně naturových lokalit, může způsobovat fragmentaci krajiny a většinou také dochází k záboru zemědělské půdy. Zřetelné to je například při porovnání tohoto opatření a příslušných aktivit v Hodnocení vlivů na EVL a PO (příl. č. 4) a Hodnocení vlivů na veřejné zdraví (příl. č. 5). Celkové hodnocení Priority 1 pro ochranu přírody a krajiny se pohybuje na úrovni „-1“, zatímco z hlediska ochrany ovzduší „+1“. Opatření 1.1

Infrastruktura pro silniční dopravu

Výše uvedené skutečnosti, platné pro celou prioritu se pochopitelně nejmarkantněji projevují v případě infrastruktury pro silniční dopravu. Lze je dokumentovat například tím, že aktivita Opatření 1.1. Infrastruktura pro silniční dopravu „Celková modernizace rychlostní silnice R7“ byla zpracovatelem naturového hodnocení ohodnocena - jako jediná aktivita celé Strategie – v kategorii 0 až -2 (tedy možný negativní vliv na EVL a/nebo PO). Obdobně může rizika pro přírodu i zemědělskou půdu přinášet výstavba obchvatů, přeložek a objízdných tras. V této souvislosti je však potřeba podotknout, že jak aktivita „R7“, tak i podpora výstavby obchvatů obcí patří mezi okruhy aktivit, jejichž nositelem není ve většině případů město Kladno, ale jedná se o především o aktivity jiných subjektů, které by měly být nepřímo podpořeny. Na druhé straně je nutné vzít v úvahu pozitivní aspekty zlepšení dopravní infrastruktury, především na zlepšení ovzduší (snížení kongescí v dopravě) a hluku (snížení hlukové zátěže obyvatel díky obchvatům hustě obydlených oblastí) a na snížení nehodovosti. Opatření 1.2

Infrastruktura pro železniční dopravu

Patří v rámci priority mezi opatření s méně konfliktními aktivitami. Je zřejmé, že podpora železniční dopravy působí v důsledku snížení vlivů na ŽP a je v zájmu společnosti. Z hlediska principu předběžné opatrnosti je pouze potřeba vzít v úvahu dopady plánovaných rekonstrukcí železniční tratě č. 120 z hlediska vlivů na přírodu, krajinu a lokality Natury 2000.

R-12-11 Leden 2014

76



Opatření 1.3

Infrastruktura pro cyklodopravu

To, co bylo uvedeno k Opatření 1.2. platí tím více pro infrastrukturní opatření pro cyklodopravu. Z hlediska vlivů na snížení intenzity dopravy je hodnocen její vliv na ovzduší vysoce pozitivně „+1/+2“, je pouze potřeba opět dbát o snížení rizik potenciálních střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny v případě jak rozvoje páteřních cyklotras, tak i v případě tras, spojujících Kladno a obce SO ORP. Doporučení k Prioritě 1: Vzhledem k rozdílnému potenciálnímu působení aktivit opatření této priority na referenční cíle ŽP je optimálním doporučením postup, uváděný v dalších částech Vyhodnocení, zejména v souvislosti s hodnocením aktivit. Ten je založen na skutečnosti, že všechny projekty budou muset projít zákonnými procedurami dle stavebního zákona, ve vybraných případech také dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, případně dalších. Dalším doporučením, uváděným ve Vyhodnocení, je implementace doporučené procedury hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Strategie z rozpočtu předkladatele, na životní prostředí. Opatření Priority 2 – Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost Opatření 2.1 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Opatření 2.4

Eliminace a prevence sociálního vyloučení Školství, sociální služby a zdravotní péče Volnočasové aktivity a spolkový život Veřejná správa

Priorita č. 2 je celkově hodnocena jako neutrální až mírně pozitivní. Pouze 2 aktivity, jsou vybrány jako potenciálně hodné pozornosti. Opatření 2.1

Eliminace a prevence sociálního vyloučení

V části území se koncentrují skupiny sociálně vyloučených obyvatel. V důsledku nezdravého životního stylu i stavu životního prostředí se mimo jiné zhoršuje i jejich zdravotní stav. Některé rodiny dále žijí na příjmové hranici a jsou ohroženy sociálním vyloučením. Je zřejmé, že v uvedených skupinách lze z důvodu úrovně vzdělání i žebříčku hodnot obtížně vzbudit zájem o problematiku životního prostředí. Hodnocení opatření je tedy hodnoceno jako neutrální. Opatření 2.2 Opatření 2.4

Školství, sociální služby a zdravotní péče Veřejná správa

Obě uvedená opatření jsou hodnocena jako neutrální až mírně pozitivní. Je to způsobeno jak zlepšením sociální a zdravotní péče, které se promítá do zlepšení zdravotního stavu, tak i implementací některých aktivit s pozitivním dopadem na ovzduší (rekonstrukce objektů v majetku města Kladna s cílem úspory nákladů, například zateplením, které se ve výsledku projeví také snížením vlivů na životní prostředí).

R-12-11 Leden 2014

77



Opatření 2.3

Volnočasové aktivity a spolkový život

V případě uvedeného opatření je potřeba věnovat pozornost aktivitám, reprezentovaným infrastrukturou pro jeho naplnění. Doporučení k Prioritě 2: Při přípravě a výstavbě infrastruktury pro volnočasové aktivity je potřeba posoudit vlivy výstavby na životní prostředí (zejména na přírodu a krajinu a zábor zemědělské půdy). Opatření Priority 3 – Územní rozvoj a životní prostředí Opatření 3.1 Opatření 3.2 Opatření 3.3 Opatření 3.4

Zvyšování kvality životního prostředí Předcházení negativním důsledkům suburbanizace a územního rozvoje Revitalizace brownfieldu v bývalém areálu Poldi Kladno Rozvoj Kladna jako moderního centra krajského významu

Uvedená priorita je vzhledem ke svému obsahu nejlépe hodnocenou prioritou Programu a dosahuje hodnocení „+1/+2/“ pro oba vybrané referenční cíle ŽP. Paradoxně však obsahuje také nejvíce aktivit, které byly zařazeny jako aktivity, kterým je potřeba věnovat zvláštní pozornost. Je to z toho důvodu, že řada důležitých aktivit, jejichž cílem je zlepšení různých složek životního prostředí (ochrana vod, odstraňování starých zátěží, snížení hluku a emisí z dopravy, apod.), může mít při realizaci současně potenciálně negativní dopad na jiné složky životního prostředí. Řešením je důsledné posouzení všech aktivit při jejich výběru, projednávání a schvalování. Opatření 3.1

Zvyšování kvality životního prostředí

Opatření obsahuje řadu aktivit s přímým pozitivním dopadem na životní prostředí. Při jejich realizaci je však potřeba dbát o posouzení všech souvisejících dopadů na další složky životního prostředí. Ať už se jedná o aktivitu Dovybavení obcí vodovody, kanalizacemi a ČOV kvůli případným střetům liniových staveb se zájmy ochrany přírody nebo o opatření k zadržování vody v krajině – byť upřesněné, že se má jednat o přírodě blízká opatření. Tyto aktivity budou také vyžadovat pečlivé posouzení. Obdobně je potřeba sledovat potenciální negativní dopady likvidace starých ekologických zátěží (navržení a dodržování vhodného postupu). Opatření 3.2

Předcházení negativním důsledkům suburbanizace a územního rozvoje

Opatření s pozitivním dopadem na životní prostředí, řešící aktuální bolest rozvoje měst a přilehlých obcí v řadě míst ČR. Obsahuje řadu vysoce pozitivních aktivit typu Důkladná ochrana ZPF, koordinované projednávání územních plánů, osvěta o negativních vlivech suburbanizace a podobně. Pozornost z hlediska vlivů na ŽP, především na ovzduší a hluk zaslouží aktivita, která předjímá vymezení rozsáhlých rezidenčních ploch a realizaci větších developerských projektů v území. V této souvislosti je potřeba uvedeným aktivitám věnovat zvýšenou pozornost.

R-12-11 Leden 2014

78



Opatření 3.3

Revitalizace brownfieldu v bývalém areálu Poldi Kladno

Jedná se o specifické opatření celé věnované revitalizaci největšího brownfieldu v území. Přináší řadu aktivit, z nichž byly identifikovány jako potenciálně rizikové ty, které obsahují výstavbu dopravní infrastruktury. Celkově je toto opatření hodnoceno opět pozitivně. Opatření 3.4

Rozvoj Kladna jako moderního centra krajského významu

Přestože název na první pohled nedeklaruje vysoce pozitivní vliv na životní prostředí, obsahuje klíčovou aktivitu, která je jednou z podmínek zlepšení životního prostředí v SO ORP Kladno a tím je podpora osvěty v rámci environmentálního vzdělávání. Je zřejmé, že EVVO může být jediným nástrojem pro řešení některých významných problémů v území, zejména pokud se týká znečišťování ovzduší z lokálních topenišť a nakládání s odpady (eliminace spalování odpadů v domácnostech, třídění komunálního odpadu) a významným nástrojem pokud se týká ochrany přírody a krajiny. Doporučení k Prioritě 3: Vzhledem k charakteru pozitivních aktivit s potenciálními vlivy na ŽP v závislosti na jejich specifikaci a aspektech realizace je optimálním doporučením postup, uváděný v dalších částech Vyhodnocení, zejména v souvislosti s hodnocením aktivit. Ten je založen na skutečnosti, že všechny investiční (stavební) záměry prošly, nebo budou muset projít, zákonnými procedurami dle stavebního zákona, ve vybraných případech také dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, případně dalších. Dalším doporučením, uváděným ve Vyhodnocení, je implementace procedury hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Programu z rozpočtu předkladatele, na životní prostředí. Obezřetnosti je potřeba zejména v těch případech, kdy dochází primárně ke snížení negativních vlivů na životní prostředí (snížení expozice obyvatel hlukem a emisemi výstavbou obchvatů obcí a měst, snížení objemu skládkovaného odpadu jeho energetickým využíváním a podobně), ale aktivity mohou současně přinést i související negativní dopady – zábor půdy, vlivy na přírodu, znečišťování ovzduší a podobně. Opatření Priority 4 – Lidské zdroje, podnikání a inovace Opatření 4.1 Opatření 4.2

Optimalizace kvalifikační struktury obyvatel Diverzifikovaný rozvoj místní ekonomiky

Priorita č. 4 je celkově hodnocena jako mírně pozitivní. Pouze 2 aktivity, jsou vybrány jako potenciálně hodné pozornosti. Opatření 4.1

Optimalizace kvalifikační struktury obyvatel

Opatření je hodnoceno pouze pozitivně, protože zvýšení kvalifikace a vzdělání má ve svém důsledku vliv na zlepšení kvality životního prostředí (vzdělaní a poučení lidé se chovají k životnímu prostředí

R-12-11 Leden 2014

79



zpravidla s větší zodpovědností. V rámci opatření není žádná z aktivit doporučena mezi 24 vybraných, aktivit Strategie, kterým by měla být věnována zvýšená pozornost. Opatření 4.2

Diverzifikovaný rozvoj místní ekonomiky

Vzhledem k tomu, že hlavním principem rozvoje místní ekonomiky je důraz na inovace, spolupráce s VŠ, spolupráce s místními subjekty a podobně, není třeba se obávat negativních dopadů aktivit tohoto opatření. V rámci opatření však byly identifikovány 2 aktivity, kterým je potřeba věnovat zvláštní pozornost. Jedná se o využití potenciálu městských lesů, které není blíže specifikováno a v nichž leží i lokality Natury 2000 a podpora Kladenska jako turistického regionu, které může – dle detailní specifikace – přinést i potenciálně negativní dopady na přírodu a krajinu. Doporučení k Prioritě 4: Doporučení k této prioritě je obdobné, jako v případě Priority 3. Zejména v případě Opatření 4.2. lze doporučit důsledné dodržování procedur dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Doplňujícím nástrojem je využití procedury hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Programu z rozpočtu předkladatele, na životní prostředí. Hodnocení vlivů aktivit Opatření obsahují příkladmý výčet aktivit a intervencí, které ilustrují naplňování opatření a které jsou rozdělené podle role města Kladno, při jejich plnění. Jedná se na jedné straně o vlastní aktivity města Kladno a na druhé straně o okruhy aktivit zajišťovaných primárně jinými subjekty, za nepřímé podpory ze strany města Kladna). Uvedení aktivit ve Strategii však není zárukou jejich financování, ani jejich schválení nebo realizace. Současně je třeba zdůraznit, že v rámci Strategie mohou být v budoucnu podporovány i jiné aktivity, či jinými slovy také jiné projekty/záměry, které ve Strategii v současnosti uvedeny nejsou. Aktivity (nebo z nich odvozené projekty a záměry) budou muset podle svého charakteru projít výběrem v rámci Strategie, a některé z nich také zákonnými procedurami dle stavebního zákona, případně zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, případně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě dalších. Aktivity jsou ve Strategii charakterizovány většinou pouze jménem, všechny další charakteristiky se vztahují skupinově k opatření, která skupiny aktivit naplňují. V rámci opatření jsou tedy dále uvedeny tyto charakteristiky: příslušný cíl opatření, společný pro všechny aktivity, monitorovací ukazatelé, garanti opatření a případně i projektové záměry, byly-li identifikovány (v části se jedná o aktivity města Kladna, z části o okruhy aktivit jiných nositelů. Tyto charakteristiky jsou tedy společné pro všechny aktivity v rámci opatření, pokud nelze jednoznačně některou z charakteristik přiřadit ke konkrétní aktivitě dle jejího charakteru.

R-12-11 Leden 2014

80



Nejsou tedy uvedeny žádné specifické údaje typu kapacit projektu, jeho přesné lokalizace anebo podrobné charakteristiky či verze zpracované (projektové) dokumentace. Aktivity proto nelze jednoznačně konkretizovat, a tudíž ani nelze posoudit naprosto přesně jejich vlivy na životní prostředí, tak jako tomu je například ve výše zmíněných procedurách EIA, naturového hodnocení projektů, územního či stavebního řízení a podobně. Také je potřeba vzít v úvahu, že ani „obecně známé“ aktivity, k nimž existuje projektová dokumentace, která je k dispozici orgánům veřejné správy, případně i veřejnosti prostřednictvím informačních systémů, nemohou být jednoznačně ztotožněny s aktivitami uvedenými v Programu, neboť ten neobsahuje podrobnější informace, které by k takovému kroku mohly sloužit. Na druhou stranu však lze jednoznačně konstatovat, že forma příkladmého výčtu aktivit a intervencí, jako skupin projektů, je zcela v souladu s principy strategického plánování a odpovídá metodice. Úkolem zpracovatele SEA tedy není vyhodnotit jednoznačný vliv jednotlivých aktivit a intervencí (skupin projektů) na životní prostředí, neboť k tomu účelu nejsou (ani nemohou být) ve Strategii k dispozici dostatečné údaje, jednoznačně identifikující každou aktivitu/intervenci, nemluvě o tom, že pod řadou aktivit se mohou skrývat různorodé projekty jak z hlediska územního, tak i z hlediska kapacit a dopadů na životní prostředí. Na základě principu předběžné opatrnosti proto upozorňujeme především na ty aktivity, které by mohly mít potenciálně (významný) negativní vliv na životní prostředí. K uvedenému účelu slouží především porovnání potenciálních dopadů aktivit a intervencí se stanovenými referenčními cíli životního prostředí a odlišení těch aktivit, jimž musí být v patřičných zákonných procedurách věnována zvýšená pozornost. Dalším cílem je upozornit jak předkladatele koncepce, tak i nositele intervencí, aby při jejich schvalování očekávali větší nároky na posouzení vlivů na životní prostředí, respektive aby při jejich přípravě hledali taková řešení, která budou minimalizovat jejich vlivy na životní prostředí. Obdobný postup zvolil i zpracovatel naturového hodnocení, který odlišil část z uvedených aktivit, u nichž sice nelze jednoznačně určit jejich vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, ale u kterých nelze vyloučit, že by potenciálně mohly mít negativní vliv. Projekty, vycházející z takových aktivit či intervencí proto budou ve stadiu schvalovacích řízení pravděpodobně vyžadovat naturové hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve Strategii udržitelného rozvoje SO ORP Kladno je zařazeno celkem 194 aktivit a intervencí. Z toho je: 41 aktivit (z toho 23 aktivit města Kladna) zařazeno do priority 1 55 aktivit (z toho 34 aktivit města Kladna) zařazeno do priority 2 67 aktivit (z toho 37 aktivit města Kladna) zařazeno do priority 3 31 aktivit (z toho 18 aktivit města Kladna) zařazeno do priority 4 Při vyhodnocování vlivů aktivit na životní prostředí a veřejné zdraví vycházel zpracovatel Vyhodnocení z jejich posouzení postupem, uvedeným v kapitole 6.3. Pro hodnocení vlivů Strategie na veřejné zdraví byly využity cíle zdravotních a sociálních politik (viz specializovaná studie „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno - Posouzení vlivu na veřejné zdraví“, která je připojena v příloze č. 5 tohoto Vyhodnocení). Hodnocení vlivů na veřejné zdraví používá porovnání dopadů strategie vzhledem k determinantám zdraví, které v rámci strategického posuzování vlivů na veřejné zdraví označují faktory ovlivňující zdraví. R-12-11 Leden 2014

81



Protože uvedení všech 194 aktivit, které naplňují jednotlivá opatření Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno, by neúměrně (a bezdůvodně) zvýšilo počet stran Vyhodnocení a znepřehlednilo souhrnné tabulky i text, jsou v tabulce v příloze č. 7 a v textu níže explicitně uvedeny pouze ty aktivity, které by – dle autorů Vyhodnocení – mohly potenciálně mít negativní vliv na životní prostředí (respektive referenční cíle životního prostředí), nebo u nichž nelze vliv určit, ale z důvodu předběžné opatrnosti je na takovou aktivitu upozorněno. Tabelární forma agregovaného hodnocení je uvedena v příloze č. 7, slovní komentář k tabulce v příloze je uveden níže v tomto textu. Souhrnné vyhodnocení vlivu aktivit na životní prostředí Aktivity Priority 1 – Dopravní infrastruktura Celkem 55 aktivit zahrnutých do Priority 1 zahrnuje aktivity zaměřené na rozvoj silniční, železniční a cyklodopravy. Z nich bylo identifikováno 8, kterým by měla být věnována zvýšená pozornost. Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí (v závorce je uvedeno číslo opatření, pod kterým je aktivita uvedena):    

   

Budování chybějících přeložek a objízdných tras míst s intenzivní dopravou (1.1.) Výstavba parkovišť a rozvoj parkovacích systémů (1.1.) Celková modernizace rychlostní silnice R7 (1.1.) Budování silničních obchvatů měst a obcí, přeložek a objízdných tras míst s intenzivní dopravou – např.: přeložka I/61 vč. napojení PZ Kladno východ, nové propojení Huťská – Kročehlavská včetně napojení PZ Kladno východ, přivaděč na výjezd Bouchalka na R7 (1.1.) Napojení hlavních zdrojových oblastí na nadřazenou komunikační síť při minimalizaci vlivů na obytné prostředí sídel a zlepšení dostupnosti (1.1.) Modernizace a zkapacitnění železniční tratě č. 120 v úseku Kladno – Praha (1.2.) Systematický rozvoj sítě páteřních cyklotras dle Generelu cyklistické dopravy (1.3.) Rozvoj cyklotras propojujících Kladno a okolní obce (1.3.)

Závěr: Doporučení je obdobné, jako v případě samotné priority, tedy důsledné dodržování procedur dle stavebního zákona, ve vybraných případech také zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Doplňujícím nástrojem je využití procedury hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Strategie z rozpočtu předkladatele, na životní prostředí. Toto doporučení platí i v případě rozvoje cyklodopravy. Bez ohledu na potenciálně pozitivní dopad uvedených aktivit je i v tomto případě nezbytné dbát o snížení rizik potenciálních střetů se zájmy

R-12-11 Leden 2014

82



ochrany přírody a krajiny v případě jak rozvoje páteřních cyklotras, tak i v případě tras, spojujících Kladno a obce SO ORP. Aktivity Priority 2 – Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost Uvedená priorita obsahuje převážně opatření s neutrálním a pozitivním vlivem na vybrané referenční cíle. Pouze 2 aktivity byly identifikovány jako ty, jimž musí být věnována zvýšená pozornost. Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí (v závorce je uvedeno číslo opatření, pod kterým je aktivita uvedena):  

Pokračující revitalizace veřejných prostranství města Kladna včetně lesů v okolí města (2.3.) Modernizace a rozšiřování infrastruktury pro volnočasové, kulturní, společenské a sportovní aktivity (2.3.)

Vzhledem k tomu, že není uvedena specifikace aktivit je potřeba v rámci předběžné opatrnosti zajistit, aby nedošlo při jejich realizaci k významným vlivům na životní prostředí. Závěr: Aktivity uvedené v seznamu projektů v rámci Priority 2 nemají potenciální negativní vliv na životní prostředí. Výjimkou mohou být výše uvedená aktivity, kterým musí být věnována zvýšená pozornost, např. v rámci posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, respektive podle stavebního zákona. Aktivity Priority 3 – Územní rozvoj a životní prostředí Celkem 67 aktivit zahrnutých do Priority 3 představuje různorodé aktivity, jejichž hlavním cílem je ochrana životního prostředí. Z nich bylo identifikováno 12, kterým by měla být věnována zvýšená pozornost. Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí (v závorce číslo opatření):     

Odstranění starých ekologických škod v zájmovém území (3.1.) Lobbing za prosazení dopravních opatření k redukci tranzitní dopravy přes město Kladno (přeložka I/61, nové propojení Huťská – Kročehlavská, přivaděč na výjezd Bouchalka na R7, zpoplatnění nákladní tranzitní dopravy na příslušných komunikacích) - (3.1.) Financování odstranění starých ekologických zátěží mimo závazek státu (brownfield bývalého areálu Poldi Kladno – fondy EU) - (3.1.) Dovybavení obcí vodovody, kanalizacemi a ČOV (3.1.) Opatření ke zvyšování zadržování vody v krajině (zejm. přírodě blízkými opatřeními) (3.1.)

R-12-11 Leden 2014

83



      

Podmínění vymezení rozsáhlých rezidenčních zastavitelných ploch, resp. povolení k realizaci větších developerských projektů existencí kapacitní veřejné infrastruktury a služeb v příslušném území (3.3.) Konverze brownfieldů (zejména těžebních a zemědělských) na nové využití (3.3.) Koordinace dovybavení území veřejnou infrastrukturou a službami (3.3.) Rozvoj dopravní infrastruktury v areálu a propojení areálu s okolím (projektová příprava nového spojení Huťská – Kročehlavská, výstavba a obnova silničních komunikací v areálu, rušení nepotřebných vleček, realizace cyklistických tras) - (3.3.) Realizace a financování nového spojení Huťská – Kročehlavská (3.3.) Modernizace a zkapacitnění železniční tratě č. 120 v úseku Kladno – Praha až do žst. Kladno – Dubí (3.3.) Modernizace a zkapacitnění železničních tratí č. 120 a 093 v úseku Praha Masarykovo nádraží – Kladno - Dubí (3.4.) – je uvedena v rámci 2 priorit.

Přestože i výše uvedené aktivity jsou primárně zaměřeny na zlepšení kvality životního prostředí, je potřeba jim věnovat zvláštní pozornost. Je to z toho důvodu, že řada důležitých aktivit, jejichž cílem je zlepšení různých složek životního prostředí (ochrana vod, odstraňování starých zátěží, snížení hluku a emisí z dopravy a podobně), může mít při realizaci současně potenciálně negativní dopad na jiné složky životního prostředí. Například z názvu aktivit zaměřených na zvýšení retenční schopnosti krajiny nevyplývá přesná lokalizace a charakter jednotlivých projektových záměrů ani použití metod, byť jsou deklarovány jako přírodě blízké. Potenciálně se však může jednat o projekty, zásadním způsobem ovlivňující vodní režim prostředí, a proto u nich nelze vyloučit možnost negativního vlivu na přírodu a krajinu. Obdobně i budování sítí i jejich rekonstrukce se může dostat do konfliktu s požadavky na ochranu přírody a krajiny a ochranu půdy. V případě významnějších záměrů lze předpokládat, že záměry budou muset být podrobeny posuzování vlivů na životní prostředí. Analogická situace je i v případě projektů, jejichž cílem je odstraňování starých zátěží a využívání brownfields. I v tomto případě záleží na použité metodě a detailní specifikace záměru. Závěr: Doporučení je obdobné, jako v případě samotné priority, tedy důsledné dodržování procedur dle stavebního zákona, ve vybraných případech také zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Doplňujícím nástrojem je využití procedury hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Strategie z rozpočtu předkladatele, na životní prostředí. Toto doporučení platí i v případě projektů, jejichž vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel budou ve výsledku pozitivní. U výše uvedených aktivit je i v takovém případě nezbytné dbát o snížení rizik potenciálních střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny.

R-12-11 Leden 2014

84



Aktivity Priority 4 – Lidské zdroje, podnikání a inovace Uvedená priorita obsahuje převážně opatření s neutrálním a pozitivním vlivem na vybrané referenční cíle. Pouze 2 aktivity byly identifikovány jako ty, jimž musí být věnována zvýšená pozornost. Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí (v závorce je uvedeno číslo opatření, pod kterým je aktivita uvedena):  

Využití potenciálu příměstských lesů (4.2.) Aktivity k rozvoji Kladenska jako rekreačního zázemí hl. m. Prahy (rozvoj cyklistické infrastruktury a atrakcí CR, propagace regionu, využití industriálního dědictví k rozvoji CR, produktové balíčky, nostalgické jízdy po železničních tratích (4.2.)

Vzhledem k tomu, že není uvedena podrobnější specifikace aktivit je potřeba v rámci předběžné opatrnosti zajistit, aby nedošlo při jejich realizaci k významným vlivům na životní prostředí. Závěr: Aktivity uvedené v seznamu projektů v rámci Priority 4 nemají potenciální negativní vliv na životní prostředí. Výjimkou mohou být výše uvedená aktivity, kterým musí být věnována zvýšená pozornost, například v rámci posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, respektive podle stavebního zákona. Celkový závěr: Z textu Strategie není u žádné z aktivit jednoznačně zřejmé (až na výjimky), zda se v jejich rámci jedná o záměry či projekty připravované, aktuálně projednávané, či již projednané v rámci procesu EIA, nebo o projekty s upravenými parametry, či změněnou lokalizací oproti obecně známým projektům obdobného či totožného názvu. V koncepci nejsou (a nemohou být) uvedeny informace o kapacitách záměrů, formách záměru (přestavba, nová výstavba a podobně), vlivech na životní prostředí (objem emisí, přesné umístění, vedení liniové stavby a podobně). I v případě, že by takové informace v koncepci uvedeny byly, nelze to považovat z hlediska potenciálního dalšího schvalování konkrétního záměru prostřednictvím správních procedur za směrodatné. Rozhodnout o schválení / povolení takových projektů lze pouze v rámci schvalovacích procedur citovaných výše v tomto textu (řízení podle stavebního zákona či zákona č. 100/2001 Sb., případně naplnění požadavků zákona č. 114/1992 Sb.). Nelze totiž zaručit, že citované aktivity (tak jak jsou v koncepci uvedeny) jsou totožné s již projednávanými/připravovanými projekty, mají stejné parametry a lokalizaci a podobně). Nicméně všechny aktivity, které byly identifikovány jako potenciálně rizikové, umožňují předkladateli Strategie, aby aby jim při projednávání byla věnována zvýšená pozornost. Výše uvedených 24 aktivit z celkově 194 aktivit a intervencí, uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje SO ORP Kladno si v procesech jejich schvalování zaslouží zvýšenou pozornost z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí.

R-12-11 Leden 2014

85



6.5. Hodnocení vlivů Strategie na veřejné zdraví Vlivy Strategie na veřejné zdraví byly vyhodnoceny v rámci specializované studie „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno - Posouzení vlivů na veřejné zdraví“ (Zambojová, 2013), která je nedílnou součástí Vyhodnocení jako jeho příloha číslo 5. V této dílčí kapitole jsou uvedeny pouze závěry hodnocení vlivů jednotlivých priorit Strategie na veřejné zdraví a stručné shrnutí. Priorita 1 - Dopravní infrastruktura V rámci priority 1 jsou navržena opatření a aktivity s pozitivním dopadem na kvalitu ovzduší a hlukovou situaci. Významná jsou především opatření jako je realizace přeložek a objízdných tras, které odvedou dopravu od zatížené obytné zástavby. Tato opatření jsou přínosná z hlediska hluku a z hlediska snížení imisních koncentrací především nadlimitních prachových částic a benzo-apyrenu. Automobilová doprava je obecně dominantním zdrojem zejména hluku a polétavého prachu. V této souvislosti mají pozitivní vliv i opatření a aktivity navržené v této prioritě č. 1 vedoucí ke snížení intenzit automobilové dopravy posílením železniční, veřejné hromadné dopravy, ale i cyklodopravy. Priorita 2 - Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost Priorita 2 je zaměřena na opatření a aktivity, které mají pozitivní vliv především na sociálněekonomické determinanty veřejného zdraví. Jedná se především o řešení problému sociálně slabých obyvatel a lidí žijících v sociálně upadajících lokalitách, o posílení kvalitního a funkčního systému vzdělávání, sociálních služeb a zdravotnictví a o zlepšení podmínek pro volnočasový život obyvatel. Priorita 3 - Územní rozvoj a životní prostředí Předmětem priority 3 je zejména snížení environmentální zátěže nejen předcházením novým zátěžím, ale také omezování zátěže stávající. Opatření a aktivity navržené v rámci této priority, které mají pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, jsou zaměřeny například na minimalizaci vlivu vytápění domácností, zateplování veřejných budov a podobně. K opatřením, u kterých lze očekávat pozitivní vliv na hlukovou situaci, patří konkrétní protihluková opatření jako je méně hlučný povrch komunikací, ochranná zeleň a valy, opatření na exponovaných rezidenčních stavbách, opatření k redukci tranzitní dopravy přes město Kladno a další. Priorita 4 - Lidské zdroje, podnikání a inovace Cílem opatření navrhovaných v rámci priority 4 je přiblížit nabídku vzdělávání potřebám trhu práce a rozvíjet místní ekonomiku. Aktivity a opatření navržené v rámci této priority mají pozitivní vliv především na sociálně ekonomické determinanty veřejného zdraví. Jedná se zejména o opatření na zvýšení vzdělanosti a potažmo snížení nezaměstnanosti.

R-12-11 Leden 2014

86



Shrnutí vlivů strategie na veřejné zdraví V posuzované Strategii udržitelného rozvoje ORP Kladno jsou zakotvena opatření a aktivity, které budou mít pozitivní dopad na jednotlivé determinanty veřejného zdraví, kterými jsou jednak přírodní složky životního prostředí, ale také sociálně ekonomické faktory. Naléhavost na naplnění této strategie vyplývá například i z Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století, jehož cíle jsou v posuzované strategii zohledněny.

R-12-11 Leden 2014

87



7

PLÁNOVANÁ

OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Charakter Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno neumožňuje - vzhledem k nezbytně obecnému charakteru cílů - identifikovat případné specifické negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Specifické environmentální vlivy bude možno reálně identifikovat až v rámci schvalovacích procedur, souvisejících s financováním projektů z prostředků Strategie, a v relevantních případech také při hodnocení jednotlivých aktivit (případně záměrů a projektů) v rámci procedur dle stavebního zákona, respektive zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Hlavním cílem hodnocení Strategie v rámci procedury SEA proto bylo posouzení, zda je v návrhu Strategie dostatečně integrována environmentální problematika, případně zda Strategie neobsahuje návrhy, které by mohly představovat potenciálně významná rizika pro životní prostředí. Tabulková i slovní hodnocení provedená v tomto smyslu jsou uvedena v předcházející kapitole a v přílohách Vyhodnocení a na jejich základě byla navržena opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci případných závažných negativních vlivů na životní prostředí. Tato opatření byla navržena jednak z hlediska obecné ochrany životního prostředí a jednak z hlediska možných vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Opatření z hlediska ochrany ŽP jsou uvedena v tabulce na následujících stranách a opatření z hlediska možných vlivů na soustavu Natura 2000 následují za tabulkou. Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci možných závažných negativních vlivů na životní prostředí by byla pouze deklaratorní, pokud by při využívání Strategie nebyl zajištěn soulad intervencí s uvedenými požadavky. Tento soulad – a tím i dodržování deklarovaných cílů Strategie i doporučení SEA - může být zajištěn pouze prostřednictvím důsledného hodnocení záměrů a projektů – a to tak, aby vybrané projekty přispívaly jak k naplňování cílů Strategie, tak k naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí i veřejného zdraví, nebo aby alespoň nebyly s těmito cíli v rozporu. Principy výběru záměrů/projektů i faktické provádění Strategie by mělo za každých okolností zajistit, aby nebyly podpořeny projekty s významnými negativními vlivy na životní prostředí a naopak, aby podpora byla směřována na ty projekty, které mohou nejvíce přispět ke zlepšení stavu životního prostředí v SO ORP Kladno, případně aby projekty splňující environmentální kritéria byly při výběru významně preferovány. Projektem s pozitivním vlivem na životní prostředí je přitom třeba chápat takový projekt, jehož pozitivní vlivy budou významně větší než jeho případné negativní vlivy a současně případné negativní vlivy nebudou významné. Návrh vlastních environmentálních kritérií (indikátorů) pro podporu projektů financovaných z rozpočtu SO ORP Kladno, které zajistí výše uvedené požadavky, a návrh na jejich začlenění do systému hodnocení a výběru projektů (týká se části projektů), je uveden v kapitole č. 11. Vzhledem k tomu, že řada projektů bude financována z jiných zdrojů než z prostředků Strategie, bude hodnocení a výběr těchto projektů probíhat také podle procedur výběru v souladu s podmínkami financování z konkrétního zdroje.

R-12-11 Leden 2014

88



Tabulka 7.1 Přehled opatření (doporučení) pro vybrané specifické strategické cíle vyžadující zvýšenou pozornost z hlediska ochrany životního prostředí (ŽP) Priorita

1

Opatření

Opatření 1.1. Infrastruktura pro silniční dopravu

1

Opatření 1.2. Infrastruktura pro železniční dopravu

1

Opatření 1.3. Infrastruktura pro cyklodopravu

Možné negativní vlivy

Aktivity realizované v rámci tohoto Opatření mohou přinést největší dopady na vybrané referenční cíle ochrany životního prostředí. Jedná se především o budování chybějících přeložek a objízdných tras míst s intenzivní dopravou, celkovou modernizaci rychlostní silnice R7 a napojení hlavních zdrojových oblastí na nadřazenou komunikační síť. Dopady se mohou projevovat především v oblasti potenciálního tlaku na cenné, případně chráněné části přírody a zábor zemědělské půdy. V případě aktivity „Celková modernizace rychlostní silnice R7“ konstatoval autor naturového hodnocení možný negativní vliv na evropsky významné lokality a/nebo ptačí oblasti soustavy chráněných území Natura 2000.

Jednou z navržených aktivit je modernizace a zkapacitnění železniční tratě č. 120 v úseku Kladno – Praha s možnými dopady na na půdu, případně chráněné části přírody, ať už v souvislosti se samotnou výstavbou nebo se zvýšením intenzity dopravy. Vzhledem k tomu, že půjde o modernizaci stávající tratě, lze předpokládat, že uvedené vlivy budou omezené. Systematický rozvoj sítě páteřních cyklotras dle Generelu cyklistické dopravy a rozvoj cyklotras propojujících Kladno a okolní obce může přinést určité dopady na půdu a cenné, případně chráněné části přírody, jak v souvislosti s budováním cyklostezek, tak po jejich uvedení do provozu v souvislosti se zvýšeným pohybem osob.

Opatření Standardním doporučením je důsledná aplikace procedur dle stavebního zákona a ve vybraných případech také zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, případně dalších. Dalším doporučením, popsaným v příslušné části Vyhodnocení, je využití navrženého postupu hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Strategie z rozpočtu předkladatele, na životní prostředí. Z důvodu nedostatečné podrobnosti vstupních dat o aktivitě „Celková modernizace rychlostní silnice R7“ je před započetím její realizace (konkrétních budoucích dopravních a doprovodných staveb souvisejících s modernizací silnice R7) nezbytné požádat příslušný OOP o stanovisko dle §45i ZOPK. V případě, že je takové stanovisko již vydáno, je nutné jej respektovat. Dále je nezbytné respektovat závěry případných již zpracovaných podrobných naturových hodnocení konkrétních záměrů týkajících se modernizace silnice R7 dle §45i ZOPK. Standardním doporučením je důsledná aplikace procedur dle stavebního zákona, ve vybraných případech také zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Při přípravě a výstavbě sítě cyklotras je potřeba posoudit vlivy jejich realizace a provozu na životní prostředí (zejména na přírodu a krajinu a případný zábor zemědělské půdy) především v rámci hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Strategie z rozpočtu předkladatele.

R-12-11 Leden 2014

89



2

3

3

Opatření 2.3 Volnočasové aktivity a spolkový život

Kromě pozitivních dopadů aktivit Opatření 2.3 na referenční cíle ochrany životního prostředí je možné identifikovat potenciálně negativní dopady opatření na složky životního prostředí, zejména v případě modernizace a rozšiřování infrastruktury pro volnočasové, kulturní, společenské a sportovní aktivity.

Opatření 3.1 Zvyšování kvality životního prostředí

Problematická z hlediska vlivů na životní prostředí může být výstavba vodovodů kvůli případným střetům liniových staveb se zájmy ochrany přírody a potenciálně i se zájmy ochrany zemědělské půdy. V případě aktivit zaměřených na zadržování vody v krajině – byť je uvedeno, že se má jednat o přírodě blízká opatření – nelze vyloučit potenciální negativní vlivy protipovodňových opatření na přírodu a krajinu, případně na evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) soustavy Natura 2000. V případě aktivit zaměřených na odstraňování starých ekologických škod v zájmovém území je třeba brát v úvahu případné negativní vlivy nakládání s odpady (zvláště s dopady nebezpečnými), které mohou vznikat při sanaci kontaminovaným zemin a podzemní vody.

Opatření 3.2 Předcházení negativním důsledkům suburbanizace a územního rozvoje

Aktivitou, která může v rámci Opatření 3.2 potenciálně mít negativní vlivy na životní prostředí, je konverze brownfieldů (zejména těžebních a zemědělských) na nové využití. V menší míře se to týká i aktivit vztahujících se k podmínění vymezení rozsáhlých rezidenčních zastavitelných ploch, respektive povolení k realizaci větších developerských projektů existencí kapacitní veřejné infrastruktury a rovněž koordinace dovybavení území veřejnou infrastrukturou a službami.

Při přípravě modernizace a výstavby infrastruktury pro volnočasové, kulturní, společenské a sportovní aktivity je potřeba posoudit vlivy navrhovaných aktivit na životní prostředí (zejména na přírodu a krajinu, zábor zemědělské půdy a případně i hlukovou situaci). Posouzení vlivů na ŽP by se mělo provádět zejména jako součást hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Strategie z rozpočtu předkladatele, a v relevantních případech také podle příslušných zákonů. Opatření zahrnuje řadu aktivit s přímým pozitivním dopadem na životní prostředí. Při jejich realizaci je však potřeba dbát také o posouzení všech souvisejících dopadů na potenciálně dotčené složky životního prostředí. Standardním doporučením je důsledná aplikace procedur dle stavebního zákona a ve vybraných případech také zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Důležité bude důsledné hodnocení protipovodňových opatření z hlediska jejich možných vlivů na přírodu a krajinu, případně EVL a PO. Součástí hodnocení by mělo být posouzení alternativ přírodě blízkých protipovodňových opatření a ekonomické vyhodnocení účinku opatření ve srovnání s náklady na jejich realizaci. Obdobně je potřeba sledovat potenciální negativní dopady likvidace starých ekologických zátěží (navržení a dodržování vhodného postupu, bezpečné odstraňování odpadů). Při konverzi brownfieldů na nové využití je potřeba posoudit vlivy navrhovaných aktivit na životní prostředí (kvalita ovzduší, hluková situace a případně nakládání s kontaminovanými zeminami vytěženými při zemních pracích v brownfieldu). Tam, kde je to smysluplné, je třeba posoudit alternativní návhy budoucího využití brownfieldů. V případě realizace veřejné infrastruktury připadá v úvahu také posouzení podle stavebního zákona a ve vybraných případech také dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, případně dalších.

R-12-11 Leden 2014

90



3

3

4

Opatření 3.3 Revitalizace brownfieldu v bývalém areálu Poldi Kladno

Opatření 3.4 Rozvoj Kladna jako moderního centra krajského významu

Opatření 4.2 Diverzifikovaný rozvoj místní ekonomiky

Aktivity navrhované v rámci tohoto opatření zahrnují mimo jiné rozvoj dopravní infrastruktury v bývalém areálu Poldi Kladno, propojení areálu s okolím a modernizaci a zkapacitnění železniční tratě č. 120 v úseku Kladno – Praha až do žst. Kladno – Dubí. Všechny uvedené aktivity mohou, vedle svých jednoznačně pozitivních vlivů, mít potenciálně negativní vlivy na životní prostředí (kvalita ovzduší, hluková situace, odpady). Obdobně jako v případě Opatření 1.2. Infrastruktura pro železniční dopravu může modernizace a zkapacitnění železničních tratí č. 120 a 093 v úseku Praha Masarykovo nádraží – Kladno – Dubí přinést dopady na půdu, případně na přírodu nebo hlukovou situaci, ať už v souvislosti se samotnou výstavbou nebo se zvýšením intenzity dopravy. Vzhledem k tomu, že půjde o modernizaci stávajících tratí, lze předpokládat, že uvedené vlivy budou omezené. Součástí aktivit navrhovaných v rámci tohoto opatření jsou aktivity k rozvoji Kladenska jako rekreačního zázemí hl. m. Prahy (využití potenciálu příměstských lesů a rozvoj cyklistické infrastruktury). Tyto aktivity by potenciálně mohly mít negativní vlivy na cenné, případně chráněné části přírody, a to jak v souvislosti se zvýšeným tlakem na využívání lesa, tak v souvislosti s budováním cyklostezek (výstavba cyklostezek, zvýšený pohyb osob).

Standardním doporučením je důsledná aplikace procedur dle stavebního zákona a ve vybraných případech také zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, případně dalších. Při přípravě navrhovaných aktivit je potřeba posoudit vlivy navrhovaných aktivit na kvalitua ovzduší, hlukovou situaci a případně na vlivy nakládání s kontaminovanými zeminami vytěženými při zemních pracích v bývalém areálu Poldi Kladno. Standardním doporučením je důsledná aplikace procedur dle stavebního zákona a ve vybraných případech také zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Při přípravě navrhovaných aktivit je potřeba posoudit vlivy navrhovaných aktivit na životní prostředí (zejména na přírodu, zábor zemědělské půdy a případně i hlukovou situaci). Posouzení vlivů na životní prostředí by se mělo provádět zejména jako součást hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Strategie z rozpočtu předkladatele, a v relevantních případech také podle příslušných zákonů.

R-12-11 Leden 2014

91

Navrhovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci případných negativních vlivů koncepce na životní prostředí přitom vytvářejí způsob a míru integrace problematiky životního prostředí a jeho ochrany a veřejného zdraví v jednotlivých částech Strategie. Opatření z hlediska možných vlivů na soustavu Natura 2000 Pro vyloučení případného negativního vlivu realizace hodnocené koncepce „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ na lokality soustavy Natura 2000 je potřeba dodržet následující základní doporučení: 

Vzhledem k tomu, že hodnocená koncepce nepřináší u některých navržených aktivit dostatečně podrobné údaje, které by aktuálně umožnily přesně stanovit konkrétní míru negativního vlivu na jednotlivé evropsky významné lokality a ptačí oblasti, je potřeba u jedné aktivity s vysloveným rizikem možného významně negativního vlivu a u 20 aktivit s nestanoveným vlivem (viz Tabulka 1 naturového hodnocení, které je v plném rozsahu uvedeno v příloze číslo 4 Vyhodnocení) přenést požadavek na posouzení vlivu konkrétních záměrů na EVL a PO dle §45h,i č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (ZOPK), do dalších fází správních řízení (územní a stavební řízení a podobně). V uvedených fázích rozhodování o využití území jsou již zpravidla k dispozici konkrétní informace, které umožňují podrobné vyhodnocení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000. U konkrétních záměrů je zapotřebí požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody, zda může daný záměr, samostatně nebo ve spojení s jinými, významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (§45i ZOPK).



U těch potenciálně problematických záměrů (projektů), realizovaných v rámci jednotlivých aktivit a intervencí, kde již proběhl proces EIA, respektive je zpracováno naturové hodnocení konkrétních záměrů dle §45i ZOPK, je nezbytné respektovat stanoviska z procesu EIA, respektive závěry zpracovaných naturových hodnocení.



Při realizaci konkrétních budoucích záměrů (projektů) navržených ve Strategii udržitelného rozvoje SO ORP Kladno je nezbytné odstranit či minimalizovat eventuální prostorovou kolizi záměrů s předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, respektive s biotopy druhů a typy evropských stanovišť.



8

VÝČET

DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

8.1. Výběr zkoumaných variant Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno byla připravována ve spolupráci s klíčovými aktéry rozvoje území. Při přípravě Strategie byly zvažovány a diskutovány různé alternativy jejích dílčích částí, nicméně konečným výsledkem prací je předložení koncepce v jediné variantě. Vzhledem k charakteru Strategie mohou varianty fakticky nastat při realizaci Strategie, na úrovni implementace konkrétních záměrů a projektů, naplňujících aktivity/oblastí intervence. Je proto nezbytné, aby při výběru projektů byla dostatečně zohledněna environmentální kritéria a aby systém monitorování implementace Strategie obsahoval environmentální indikátory. A to jak při výběru projektů předkladatelem Strategie, tak při výběru projektů v rámci rozhodnutí o jejich financování z jiných zdrojů. Popis provedení posouzení vlivů koncepce na životní prostředí Vyhodnocení vlivů Strategie na životní prostředí bylo zpracováno na základě § 10e až § 10f zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu jeho přílohy č. 9. Obsah a rozsah Vyhodnocení dále vychází ze Závěru zjišťovacího řízení podle § 10d) citovaného zákona, vydaného Ministerstvem životního prostředí ČR, odborem posuzování vlivů na ŽP, dne 16.10.2013, pod č.j. 74099/ENV/13. V souladu s požadavky zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, je vyhodnocen také vliv Strategie na veřejné zdraví. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je vyhodnocen rovněž vliv Strategie na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy chráněných území Natura 2000. Vyhodnocení Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno vychází z následujících zdrojů a metodických kroků:  Analýza stavu životního prostředí dotčeného území, včetně charakteristik hlavních trendů vývoje  Analýza relevantních strategických koncepčních rozvojových dokumentů na komunitární, národní i regionální úrovni  Stanovení referenčního hodnotícího rámce (sady referenčních cílů ochrany životního prostředí) na základě vybraných koncepčních dokumentů (včetně dokumentů doporučených ze strany orgánů veřejné správy).  Tabulkové a slovní hodnocení priorit, opatření a aktivit koncepce  Doporučení a návrhy úprav textu koncepce na základě výše uvedených kroků  Návrh environmentálních kritérií pro výběr podporovaných aktivit.  Návrh environmentálních indikátorů pro sledování vlivů realizace koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

93



Hodnocení analýzy, vize a jednotlivých priorit bylo provedeno slovně. Hodnocení opatření bylo provedeno v tabulce porovnáním se třemi problémovými oblastmi životního prostředí – vlivy na ovzduší, úroveň hlukové zátěže a vlivy na přírodu a krajinu, do nichž se promítá také vliv na environmentální riziko povodní (viz příloha č. 6 Vyhodnocení) a následně slovně komentováno. Hodnocení aktivit, příkladmo uvedených k naplňování opatření, bylo provedeno s použitím předem připravené podrobné matice vlivů, ve které bylo každé opatření hodnoceno nezávisle každým zúčastněným expertem týmu, vzhledem k daným referenčním cílům ochrany životního prostředí – viz příloha č. 7 Vyhodnocení. Pro praktické použití v matici vlivů bylo verbální hodnocení vlivů jednotlivých priorit a opatření na životní prostředí převedeno do numerického indexu. Index označuje odhadovanou velikost potenciálního pozitivního nebo negativního vlivu na životní prostředí a velikost tohoto vlivu je v matici vlivů vyjádřena číselnou 5 - bodovou stupnicí (-2 až +2). Použitá stupnice hodnocení vlivů je uvedena v kapitole 6.3. Hodnocení vlivů priorit a opatření. Každý zúčastněný expert provedl své vlastní hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí. Všechna hodnocení pak byla sumarizována a zprůměrňována, případně bylo použito rozmezí vlivu v případech, kdy se hodnocení expertů významně rozcházelo nebo v případě, kdy projekty mohou mít podle konkrétních podmínek (umístění, rozsah, kapacity a podobně) různý dopad z hlediska vlivů na životní prostředí. Problémy při shromažďování požadovaných údajů Předkladatel i zpracovatel Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno poskytli zpracovateli Vyhodnocení SEA pro jeho hodnocení dostatečné množství relevantních údajů, týkajících se samotné Strategie. Určitým problémem, který je podrobně diskutován v příslušných částech Vyhodnocení, je uvedení příkladmého výčtu aktivit v rámci Strategie, při současné absenci podrobných údajů o těchto projektech i možností jejich přesné identifikace, respektive odlišení od jiných možných verzí obecně známých projektů (jiná kapacita, lokalizace, objemy a podobně), k nimž existuje dokumentace v různých fázích schvalovacího procesu. Vzhledem k tomu, že ve Strategii je uveden indikativní seznam aktivit, jejichž realizace bude podléhat jednak výběru při přidělování podpory v rámci Strategie a jednak, v případě stavebních projektů, standardním procedurám schvalování podle stavebního zákona a ve vybraných případech také hodnocení záměrů dle zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, případně dle §45i, zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, neměly tyto skutečnosti na výsledné hodnocení zásadní dopad a jeho výsledek neovlivnily.

RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

94



9

STANOVENÍ

MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

(INDIKÁTORY)

VLIVU KONCEPCE NA

9.1. Monitorování vlivů realizace koncepce na životní prostředí Návrh systému monitorování vlivů implementace Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno vychází ze skutečnosti, že obsah Strategie musí být natolik obecný, aby umožnil intervence dané rámcem priorit a opatření. Nástrojem implementace Strategie budou tedy až jednotlivé aktivity/oblasti intervence, podporované v rámci Strategie a naplňující navržená opatření. Realizace těchto aktivit prostřednictvím skupin projektů či záměrů přitom může mít – dle jejich konkrétního charakteru – značně rozdílné dopady na životní prostředí a veřejné zdraví. Při monitorování implementace Strategie navíc často nebude možno rozlišit, zda a v jaké míře byl vývoj stavu životního prostředí a zejména pak vývoj veřejného zdraví ovlivněn intervencemi Strategie, nebo jinými procesy probíhajícími mimo celý systém podpory z prostředků Strategie (například intervence v rámci dalších koncepčních dokumentů v dotčeném území, vlivy fondů EU, dynamika “přirozeného vývoje“, globální vlivy, dopady aktuální ekonomické situace a podobně). Z tohoto důvodu byl při stanovování environmentálních kritérií přijat systém, který slaďuje monitorování implementace Strategie na strategické i projektové úrovni, zajišťuje dodržení souladu mezi cíli koncepce a dopadem podporovaných aktivit / projektů a současně v důsledku propojení referenčních cílů, indikátorů a environmentálních kritérií výběru podporovaných projektů umožňuje také praktické postupné sledování dopadů intervencí “zdola”, prostřednictvím agregace dat a údajů o dopadech aktivit / projektů. Nastavení systému monitorovacích ukazatelů (indikátorů) pro sledování vlivu (monitorování) implementace Strategie z hlediska vlivů na životní prostředí a environmentálních kritérií lze považovat za důležitou součást hodnocení Strategie v rámci procedury SEA. 9.2. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) životního prostředí V rámci zpracování Vyhodnocení vlivů Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno na životní prostředí a veřejné zdraví byl identifikován výběrový seznam referenčních cílů ochrany životního prostředí a následně z něj byla stanovena základní sada cílů, odpovídající charakteru Strategie. Potenciální dopady realizace Strategie jsou odhadovány prostřednictvím posouzení vlivů koncepce na naplňování těchto cílů (pozitivní, negativní či neutrální). Pro sledování vlivů realizace Strategie na jednotlivé referenční cíle ochrany životního prostředí byly navrženy příslušné indikátory. Jejich sledování by mělo být prováděno v celém období platnosti Strategie a vychází mimo jiné z požadavků ustanovení §10h) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (povinnost předkladatele koncepce).


95



Návrh mechanizmu monitorování Strategie předkladatelem je uveden v následujícím textu. Město Kladno, jako předkladatel koncepce, po schválení Strategie zveřejní podle § 10 g, odst. 5, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, opatření pro zajištění sledování a rozboru vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví dle § 10h uvedeného zákona. Návrh mechanizmu monitorování Město Kladno bude 1 x za rok, vždy k výročí schválení koncepce, vyhodnocovat vlivy provádění Strategie na životní prostředí a veřejné zdraví. Implementace Strategie, především vlivy zařazených aktivit na životní prostředí, bude hodnoceno na základě požadavků stanoviska příslušného úřadu k Vyhodnocení koncepce dle § 10 g) citovaného zákona a dále také na základě indikátorů referenčních cílů životního prostředí, tak jak byly navrženy v rámci tohoto dokumentu (kapitola č. 10 Vyhodnocení). Uvedené stanovisko i dokument Vyhodnocení budou zveřejněny na Internetových stránkách Statutárního města Kladna v sekci, v níž je zveřejněna dotčena Strategie. Výsledky hodnocení budou předkládány vedení Statutárního města Kladna, respektive obcím v SO ORP Kladno, a následně zveřejňovány na Internetových stránkách Statutárního města Kladna. K tomu, aby bylo možné sledovat vlivy Strategie pomocí navržených indikátorů, je nutné jejich sledování provázat s environmentálním hodnocením projektů, realizovaných v rámci Strategie. Monitorováním a agregací dat z hodnocení jednotlivých projektů pak bude možné vyhodnotit celkový dopad realizace koncepce na referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví. Je však potřeba upozornit, že aktivity Strategie jsou s rozpočtem předkladatele i jeho kompetencemi při schvalování projektů svázány volně. Jednotlivé aktivity zařazené ve Strategii pouze ukazují na způsob realizace opatření, neboť z prostředků předkladatele (Strategie) bude (spolu)financována jen část projektů a část aktivit bude financována z jiných zdrojů (například fondy EU, privátní zdroje a další). V těchto případech budou použity systémy environmentálního hodnocení výběru projektů, tak jak byly nastaveny v rámci uvolňování finančních prostředků z těchto zdrojů. Tam, kde to bude relevantní, budou nástroje environmentálního hodnocení projektů zastoupeny také standardními procedurami hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), naturového hodnocení (hodnocení vlivů na EVL a PO soustavy chráněných území Natura 2000) nebo procedurami územního plánování v těch případech, kdy záměry pod výše uvedené zákony č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nespadají. V souvislosti s návrhem indikátorů je potřeba zmínit, že samotná Strategie navrhuje v rámci Opatření vlastní „monitorovací ukazatele“, které zahrnují také indikátory v oblasti životního prostředí. Tyto indikátory lze považovat za základní a v rámci schvalování koncepce i mechanizmu jejího monitorování bude s týmem zpracovatelů Strategie i předkladatelem koncepce projednáno případné doplnění indikátorové soustavy koncepce o ukazatele, uvedené v tomto Vyhodnocení.


96



Návrh environmentálních indikátorů V následující tabulce jsou navrženy monitorovací ukazatele (indikátory) pro hodnocení vlivu Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno 2014-2020 na životní prostředí, vycházející z referenčních cílů, formulovaných způsobem podrobně popsaným v kapitole č. 5. Tabulka 9.1 Návrh environmentálních indikátorů Referenční cíl

Indikátor

Jednotky/ způsob měření

Snižovat emise znečišťujících látek oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek a těkavých organických látek, včetně emisí z dopravy a lokálních topenišť Snižovat koncentrace suspendovaných částic v ovzduší (především velikosti PM10, respektive PM2,5 ) a dalších škodlivin, pod úroveň platných limitů Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem, především z dopravy

Emise za všechny kategorie zdrojů: a) TZL b) NOx c) VOC d) SO2

Chránit ohniska („hotspots“) biodiverzity

Rozloha ohnisek biodiverzity

%

Míra změny krajinného rázu

počet

Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny, včetně ochrany proti povodním Chránit zemědělskou půdu před záborem i důsledky intenzivního hospodaření Chránit povrchové a podzemní vody

Koncentrace suspendovaných částic velikosti PM10 a PM2,5 a koncentrace NOx v ovzduší Hluková zátěž obyvatel

Definice

tis. tun/rok

Emise znečišťujících látek za časové období

µg/m

Průměrné koncentrace uvedených znečišťujících látek v ovzduší

3

Počet obyvatel

Změna rozlohy zemědělské půdy

ha

Znečištění povrchových a podzemních vod

Počet

Snížení počtu obyvatel, žijících v území s překročeným limitem hluku. Přírůstek nebo úbytek plochy ohnisek biodiverzity v rámci programu (Pozn.: za ohniska biodiverzity lze považovat: 1. a 2. zóny NP a CHKO, NPR, PR, ÚSES a další). Počet aktivit, jejichž implementace způsobila změnu krajinného rázu Snížení rozlohy zemědělské půdy; snížení/zvýšení rozlohy půdy postižené erozí Počet havarijních znečištění povrchových a podzemních vod


97


Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno Referenční cíl Snížit produkci odpadů, zvýšit využití komunálních odpadů, včetně BRKO a likvidovat staré zátěže (včetně skládek odpadů) Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) pro potřeby ochrany ŽP, především v oblasti snížení znečišťování ovzduší a nakládání s odpady

Indikátor

Snížení produkce odpadů

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta


%

Počet projektů

Definice Snížení produkce odpadů za sledované období (%). Zvýšení využití komunálních odpadů (%) Počet projektů, zahrnujících EVVO pro podporu udržitelného kraje, zaměřených na řešení nejzávažnějších problémů životního prostředí (například znečištění ovzduší z lokálních topenišť, nakládání s odpady a další)


98



10 POPIS

PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE

A

KOMPENZACI

10.1. Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Základním opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno bude - vedle pečlivého a kvalifikovaného výběru podporovaných aktivit / projektů z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí (viz též kapitola 6 Vyhodnocení) - pravidelná kontrola (monitoring) realizace projektů. V případě zjištění závažných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví během realizace Strategie je předkladatel na základě požadavků zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů a informovat o tom příslušný úřad, tedy MŽP, dotčené správní úřady a současně rozhodnout o adekvátní změně Strategie. Opatření mohou být různého charakteru, od zvýšení dohledu při výběru podporovaných projektů po uložení nápravných opatření, až po případné zastavení podpory. 10.2. Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů aktivit Konkrétní vlivy Strategie na životní prostředí a veřejné zdraví nastanou až v případě realizace aktivit / projektů, které jsou v koncepci příkladmo uvedeny, jako způsob naplňování opatření. Nejvýznamnějším opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů aktivit / projektů podporovaných v rámci Strategie na životní prostředí proto bude posuzování aktivit / projektů z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. A to podle jejich charakteru buď posouzením v rámci procedury EIA dle zákona číslo 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle stavebního zákona v případech, kdy projekty nebudou citovanému zákonu podléhat. V některých případech budou muset být aktivity / projekty posouzeny také podle zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s jejich potenciálně významnými negativními vlivy na evropsky významné lokality, případně ptačí oblasti soustavy chráněných území Natura 2000. Vhodným nástrojem k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů aktivit / projektů je také aplikace environmentálních kritérií výběru aktivit / projektů. Nicméně vzhledem k tomu, že část projektů nebude financována z rozpočtu Strategie, je tato možnost poněkud omezena. Dalším opatřením je pravidelná kontrola (monitoring) realizace aktivit / projektů. V případě zjištění závažných nebo nepředpokládaných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví během realizace aktivity / projektu budou ze strany předkladatele přijata odpovídající opatření pro eliminaci, minimalizaci a případně kompenzaci těchto vlivů.


99



11 STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PODPOROVANÝCH PROJEKTŮ 11.1. Environmentální hodnocení aktivit / projektů Environmentální hodnocení aktivit / projektů při jejich výběru je jednou z možností minimalizace negativních vlivů koncepce na životní prostředí. Toto hodnocení je omezeno na projekty, financované z rozpočtu Strategie, nebo jiným nositelem aktivity / projektu, který uvedenou metodu implementuje do svých rozhodovacích kritérií. Stanovení environmentálních kritérií hodnocení aktivit / projektů a jejich zařazení do systému výběru je z tohoto důvodu jedním z nástrojů souladu podporovaných aktivit / projektů s deklaratorním charakterem priorit a opatření Strategie. Hodnocení aktivit / projektů dle navržených kritérií by mělo být prováděno jako součást schvalovacích procedur projektů, například při rozhodování o financování v rámci výběrových řízení. Na základě hodnocení aktivit / projektů dle environmentálních kritérií by měly být následně schváleny či doporučeny k realizaci pouze ty projekty, které nebudou mít negativní vliv na životní prostředí5. Současně by měly být v případě věcně stejných projektů doporučeny k realizaci ty projekty, které budou hodnoceny jako příznivější z hlediska ŽP. Uvedený nástroj je však oslaben tím, že část aktivit / projektů nebude financována z rozpočtu Strategie a bude podléhat systémům výběru aktivit / projektů těch subjektů, které budou projekty financovat (například správci fondů EU, ministerstva a podobně). Část aktivit / projektů bude navíc financována privátními nositeli záměrů. Ale i u takových projektů se uplatní jako nástroj výběru projektů procedura posouzení vlivů záměrů na životní prostředí, naturového hodnocení nebo hodnocení v rámci stavebního řízení, tak jak je uvedeno v předchozích kapitolách Vyhodnocení. Kritéria environmentálního hodnocení aktivit / projektů byla stanovena vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí a indikátorům vlivu koncepce na životní prostředí (viz výše). Environmentální hodnocení projektů pak má odpovědět na otázku, jakým způsobem může předkládaná aktivita / projekt ovlivnit životní prostředí ve smyslu referenčních cílů ochrany životního prostředí. Hodnocení projektu z hlediska životního prostředí je navrhováno v podobě slovního hodnocení, to znamená konstatováním pro jednotlivá environmentální kritéria, že projekt na ně má pozitivní / žádný / negativní vliv. 11.2. Environmentální kritéria pro výběr projektů Zpracovatel SEA navrhl pro jednotlivé referenční cíle ochrany životního prostředí (viz kapitola 5) environmentální kritéria, která jsou uvedena v následující tabulce. Tato kritéria by měla být začleněna do systému hodnocení projektů v rámci koncepce (platí pro projekty financované z rozpočtu Strategie). Předkladatel koncepce přitom může provést jejich výběr, úpravu či změny dle svých potřeb a požadavků tak, aby kritéria co nejlépe reflektovala zaměření předkládaných a hodnocených projektů. 5 Projektem, který nemá negativní vliv na životní prostředí je třeba chápat takový projekt, jehož pozitivní vlivy

významně převažují nad jeho případnými vlivy negativními a současně žádný jeho případný negativní vliv na životní prostředí není nepřijatelný. RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

100



Tabulka 11.1. Referenční cíle a environmentální kritéria pro výběr projektů Referenční cíl Snižovat emise znečišťujících látek - oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek a těkavých organických látek, včetně emisí z dopravy a lokálních topenišť Snižovat koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 a dalších škodlivin v ovzduší pod úroveň platných limitů Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem

Chránit ohniska („hot-spots“) biodiverzity

Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny, včetně ochrany před povodněmi Chránit zemědělskou půdu před záborem Chránit povrchové a podzemní vody Snížit produkci odpadů, zvýšit využití komunálních odpadů, včetně BRKO a likvidovat staré zátěže (včetně skládek odpadů)

Otázky pro hodnocení a výběr projektů z hlediska životního prostředí Přispěje realizace projektu ke snížení emisí znečišťujících látek, především tuhých znečišťujících látek a plynných emisí ze stacionárních zdrojů, dopravy a lokálních topenišť?

Přispěje realizace projektu ke snížení koncentrací suspendovaných částic, případně NOx v ovzduší? Sníží se počet obyvatel exponovaných nadměrným hlukem, zejména z dopravy? Má projekt významný pozitivní/negativní vliv na ohnisko biodiverzity? [ano/ne] Pomocné otázky: * Narušuje projekt ochranné podmínky ZCHÚ? [ano/ne] * Narušuje projekt územní integritu EVL a ptačích oblastí? [ano/ne] * Dojde k negativnímu ovlivnění nebo likvidaci biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů? [ano/ne] * Dojde k negativnímu ovlivnění přírodních stanovišť? [ano/ne] * Dojde ke snížení průchodnosti krajiny a její fragmentaci? [ano/ne] Pozn.: Za významná ohniska biodiverzitylze považovat maloplošná zvláště chráněná území, 1. zóny národních parků a chráněných krajinných oblastí, lokality soustavy Natura 2000, skladebné prvky územních systémů ekologické stability a podobně. Ovlivní projekt negativně krajinný ráz, přispěje ke zvýšení retence vody v krajině? Dojde v rámci projektu ke snížení rozlohy zemědělské půdy? Může projekt ohrozit kvalitu povrchových a podzemních vod? Dojde v rámci projektu ke snížení/zvýšení produkce odpadů. Přispějě projekt k likvidaci skládky odpadů, případně jiné staré zátěže?


101


Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno Referenční cíl Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro potřeby ochrany životního prostředí, především v oblasti snížení znečišťování ovzduší a nakládání s odpady

Otázky pro hodnocení a výběr projektů z hlediska životního prostředí Přispěje projekt k podpoře využití EVVO pro potřeby ochrany životního prostředí, respektive pro projekty zaměřené na snížení emisí z lokálních topenišť, odpovídající nakládání s odpady a podobně?


102



12 VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Vlivy Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno na veřejné zdraví byly vyhodnoceny v rámci specializované studie „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno - Posouzení vlivu na veřejné zdraví“ (Zambojová, 2013), která je nedílnou součástí Vyhodnocení jako jeho příloha číslo 5. V této kapitole je proto uvedeno jen stručné shrnutí výsledků studie. Při zpracování studie Vlivů na veřejné zdraví autorizovanou osobou bylo použito metody porovnání návrhu Strategie s determinantami veřejného zdraví. Pojem „determinanta“, se kterým se v rámci strategického posuzování vlivů na veřejné zdraví pracuje, označuje faktory ovlivňující zdraví (potažmo životní prostředí). Zdravotní determinanty představují základní potenciál udržení nebo zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Jsou to kategorie vlastností lidí, jejich činností a faktorů prostředí, které populaci obklopuje. Jde o chování osob a jejich životní styl, vlivy uvnitř komunit, které mohou zlepšovat, nebo naopak poškozovat zdraví, životní a pracovní podmínky a přístup ke zdravotním službám a obecné sociálně-ekonomické, kulturní a environmentální podmínky. Determinanty tedy mohou působit na zdraví přímo i zprostředkovaně. Zdraví jedince a populace je odrazem tělesné a duševní kondice jedince, na které se podílí vliv biologických faktorů - vnitřní genetické výbavy jedince a podmínek prostředí. Z hlediska podmínek prostředí se uplatňují především:  životní a pracovní prostředí - stav a kvalita životního, pracovního a obytného prostředí,  postoje a chování lidí k vlastnímu zdraví - životní styl (pohybové aktivity, rekreace, stravovací návyky, zvládání stresu, rizikové chování: nepoužívání ochranných prostředků a ochranných pracovních pomůcek, kouření, konzumace alkoholu, drog, nepřiměřené slunění apod.),  sociální a ekonomické faktory (výše příjmu, zaměstnanost/nezaměstnanost, míra dosaženého vzdělání, kvalita bydlení...)  systém péče o zdraví - zdravotnické služby (resp. jejich kvalita, dostupnost, organizace). Na základě použití výše uvedené metody došla autorka k následujícím závěrům: V rámci posouzení vlivu Strategie udržitelného rozvoje územního obvodu obce s rozšířenou působností Kladno na veřejné zdraví nebyl identifikován žádný významný negativní vliv na veřejné zdraví. Pro realizaci SUR ORP Kladno jsou navrženy tyto 4 priority 1. Dopravní infrastruktura 2. Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost 3. Územní rozvoj a životní prostředí 4. Lidské zdroje, podnikání a inovace Z hlediska vlivu na veřejné zdraví byla věnována pozornost aktivitám a opatřením s dopadem na významné determinanty zdraví, kterými je především kvalita ovzduší, hluková situace a sociálně ekonomické faktory.


103



V rámci priority 1 Dopravní infrastruktura jsou navržena opatření a aktivity s pozitivním dopadem na kvalitu ovzduší a hlukovou situaci. Významná jsou především opatření, jako je realizace přeložek a objízdných tras, které odvedou dopravu od zatížené obytné zástavby. Tato opatření jsou přínosná z hlediska hluku a z hlediska snížení imisních koncentrací především nadlimitních prachových částic a benzo-a-pyrenu. Automobilová doprava je obecně dominantním zdrojem zejména hluku a polétavého prachu. V této souvislosti mají pozitivní vliv i opatření a aktivity navržené v této prioritě č. 1 vedoucí ke snížení intenzit automobilové dopravy posílením veřejné hromadné dopravy, ale i cyklodopravy. Priorita 2 Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost je zaměřena na opatření a aktivity, které mají pozitivní vliv především na sociálně-ekonomické determinanty veřejného zdraví. Jedná se především o řešení problému sociálně slabých obyvatel a lidí žijících v sociálně upadajících lokalitách, o posílení kvalitního a funkčního systému vzdělávání, sociálních služeb a zdravotnictví a o zlepšení podmínek pro volnočasový život obyvatel. Předmětem priority 3 Územní rozvoj a životní prostředí je zejména snížení environmentální zátěže nejen předcházením novým zátěžím, ale také omezování zátěže stávající. Opatření a aktivity navržené v rámci této priority, které mají pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, jsou zaměřeny například na minimalizaci vlivu vytápění domácností, zateplování veřejných budov a podobně. K opatřením, u kterých lze očekávat pozitivní vliv na hlukovou situaci, patří konkrétní protihluková opatření, jako je méně hlučný povrch komunikací, ochranná zeleň a valy, opatření na exponovaných rezidenčních stavbách, opatření k redukci tranzitní dopravy přes město Kladno a další. Cílem opatření navrhovaných v rámci priority 4 Lidské zdroje, podnikání a inovace je přiblížit nabídku vzdělávání potřebám trhu práce a rozvíjet místní ekonomiku. Aktivity a opatření navržené v rámci této priority mají pozitivní vliv především na sociálně ekonomické determinanty veřejného zdraví. Jedná se zejména o opatření na zvýšení vzdělanosti a potažmo snížení nezaměstnanosti. V posuzované strategii udržitelného rozvoje ORP Kladno jsou zakotveny opatření a aktivity, které mají pozitivní dopad na jednotlivé determinanty veřejného zdraví, kterými jsou jednak přírodní složky životního prostředí, ale také sociálně ekonomické faktory. Naléhavost na naplnění této strategie vyplývá například i z Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. Století, jehož cíle jsou v posuzované strategii zohledněny.


104



13 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Předmětem předkládaného Vyhodnocení vlivu koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví je Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno, zahrnující území SO ORP Kladno. Mapa dotčeného území, včetně přehledu dotčených obcí, je přílohou číslo 1 Vyhodnocení. Vyhodnocení začíná stručným Úvodem. První kapitola Vyhodnocení pojednává o obsahu a cílech Strategie a jeho vztazích k jiným koncepcím. Strategie je ve své návrhové části členěna na několik úrovní, které vycházejí z doporučené metodiky pro zpracování strategických dokumentů. Strategie se skládá z následujících hlavních částí: A.

B.

C.

Analytická část A1. Situační analýza A2. Analýza názorů obyvatel a návštěvníků A3 Analýza názorů vybraných aktérů A4. Analýza SWOT Návrhová část - Úvod a metodika - Vize ORP Kladno do roku 2020 - Problémová analýza - Globální cíle a specifické cíle - Priority a opatření Implementační část

Zpracování Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno bylo rozděleno do několika fází. Analytická část V úvodní části Strategie byl vytvořen profil kraje s výstupy v podobě grafů, obrázků, map. Klíčové závěry každé kapitoly jsou sumarizovány v krátkém strukturovaném přehledu na konci příslušné kapitoly. Další částí je Analýza názorů obyvatel a návštěvníků. S těmito subjekty byly provedeny řízené rozhovory. Výstup je popsán výstižnou textovou charakteristikou, vycházející z informací získaných od respondentů, a je členěn tematicky. Stejný postup byl proveden také v další části, Analýze názorů vybraných aktérů. Shrnující (formalizovanou) částí analýzy je SWOT analýza. Úvodním krokem tohoto výstupu byla definice problémových okruhů, které byly následně podrobeny SWOT analýze. Ta představuje metodu, pomocí níž je možné klasifikovat hlavní rozvojové faktory, které jsou metodou SWOT standardně tříděny do 4 kategorií:  silné stránky (S = strengths),  slabé stránky (W = weaknesses),  příležitosti (O = opportunities),  hrozby (T = threats).


105



Závěrečnou kapitolou analýzy byla syntéza v podobě shrnutí klíčových informací, jejíž součástí byla také identifikace možných směrů dalšího rozvoje, z nichž vychází strategická část. V rámci kapitoly byla také provedena analýza rizik, včetně přístupů k jejich eliminaci. Návrhová část Návrhová část představuje klíčový výstup Strategie z hlediska charakteru a zaměření budoucích intervencí kraje a je členěna na následující úrovně:  vize ORP Kladno do roku 2020,  identifikace rozvojových problémů ORP Kladno,  stanovení cílů,  návrh prioritních os a opatření. Při návrhu rozvojových priorit a opatření byly formulovány cíle Strategie, přičemž globálním cílům přísluší úroveň prioritní osy, zatímco specifické cíle se váží na opatření. Rozvojová vize popisuje stav ORP, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo k roku 2020, a v tomto smyslu představuje zastřešující rámec celé strategické části. Jako motto vize byl navržen slogan: Moderní Kladensko. Specifikace rozvojové vize je ve Strategii provedena formou popisu pěti témat, která jsou pro budoucí rozvoj ORP Kladno nezbytná. Jedná se o tato témata:  Moderní a dynamický rozvoj školství  Moderní životní styl  Moderní a bezpečná doprava  Moderní veřejná správa  Moderní a kvalitní životní prostředí V souvislosti s realizací a naplněním výše uvedených témat by mělo dojít ke změně/zlepšení image a mediálního obrazu města Kladna a celého regionu Kladenska. Následovala formulace problémů rozvoje ORP, která představuje v procesu tvorby Strategie významný mezník, neboť ukazuje, v jakých oblastech (tématech) se koncentrují problémy území a na co je tedy při plánování jejího dalšího rozvoje potřeba zaměřit pozornost. Prvním krokem po identifikaci hlavních a dílčích problémů byla formulace přiměřeně ambiciózních rozvojových cílů. Dobře zvolené a naformulované cíle umožní následně najít adekvátní řešení v podobě definice priorit a opatření. Pro potřeby Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno byly cíle navrženy ve dvojstupňové hierarchii:  globální cíle (odpovídající úrovni hlavních problémů),  specifické cíle (odpovídající úrovni dílčích problémů). Hierarchii globálních a specifických cílů přibližuje následující tabulka. Tím, že hierarchie cílů reaguje na hierarchii problémů, je současně zajištěna provázanost mezi analytickou a návrhovou částí SUR ORP Kladno.


106



Tabulka B3

Globální a specifické cíle





Specifické cíle (úroveň opatření) Dobudovat trasy silniční dopravy a rozvíjet infrastrukturu pro autobusovou dopravu a pěší Modernizovat hlavní železniční tratě a posílit význam osobní železniční dopravy Budovat funkční systém cyklotras a zvyšovat význam a zájem o cyklodopravu Omezit nebo odstranit problém sociálně slabých obyvatel a lidí žijících v sociálně upadajících lokalitách Vytvořit kvalitní a funkční systém vzdělávání, sociálních služeb a zdravotní péče odpovídající potřebám obyvatel ORP Kladno Zlepšit podmínky pro volnočasový a spolkový život obyvatel Rozvojem a zefektivněním přiblížit veřejnou správu k občanům Redukovat stávající a předcházet vzniku nových environmentálních zátěží Řešit stávající a minimalizovat potenciální negativní důsledky suburbanizace a územního rozvoje Odstranit staré ekologické zátěže, revitalizovat brownfield Poldi SONP Kladno, využít rozvojový potenciál území a funkčně začlenit území do organismu města Zvýšit atraktivitu města pro obyvatele, dojíždějící i návštěvníky Přiblížit nabídku vzdělávání potřebám trhu práce Rozvíjet místní ekonomiku se zaměřením na perspektivní obory, pokračující diverzifikaci a s využitím výhody blízkosti hl. m. Prahy

Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich formulace je dle míry obecnosti, respektive konkrétnosti, provedena opět ve dvou až třech úrovních:  rozvojové priority (reagující na hlavní problémy, respektive naplňující globální cíle),  rozvojová opatření (reagující na dílčí problémy, respektive naplňující specifické cíle),  aktivity a okruhy aktivit v rámci jednotlivých opatření (volně reagující na dílčí problémy). Pro realizaci SUR ORP Kladno byly navrženy tyto 4 priority: 1. Dopravní infrastruktura 2. Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost 3. Územní rozvoj a životní prostředí 4. Lidské zdroje, podnikání a inovace Všechny priority jsou zaměřeny sektorově. Jsou tedy z územního hlediska víceméně plošné, s relevancí pro celé území ORP Kladno (jednotlivá opatření v rámci nich však mohou mít zřetelnější územní zaměření). RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

107



Ke každé z definovaných priorit je formulováno několik opatření, která představují soubory intervencí. Popis jednotlivých opatření je zpracován v jednotné struktuře, která obsahuje následující body:  název opatření  cíl opatření  aktivity naplňující opatření (rozdělené podle role města Kladna při jejich plnění na vlastní aktivity města Kladna, zpracované v konkrétnější podobě, a na okruhy aktivit zajišťovaných primárně jinými subjekty v ORP Kladno/Středočeském kraji, zpracované v abstraktnější podobě);  garant opatření a zapojené subjekty (v případě Kladna v členění podle odborů MMK);  ukazatele pro monitoring plnění opatření, respektive aktivit zajišťovaných městem Kladnem (ukazatele výsledku hodnotící plnění cíle daného opatření a ukazatele výstupu hodnotící plnění dílčích aktivit opatření), přičemž indikátorem může být jednak statistický ukazatel (například míra nezaměstnanosti absolventů škol), a jednak existence výstupu (například realizovaný průzkum);  seznam projektových záměrů (v této fázi zatím bez podrobnější finanční, časové a obsahové specifikace). Tabulka B4

Schéma priorit a opatření

Priorita 1: Dopravní infrastruktura

Opatření 1.1: Infrastruktura pro silniční dopravu Opatření 1.2: Infrastruktura pro železniční dopravu Opatření 1.3: Infrastruktura pro cyklodopravu

Priorita 2: Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost

Opatření 2.1: Eliminace a prevence sociálního vyloučení Opatření 2.2: Školství, sociální služby a zdravotní péče Opatření 2.3: Volnočasové aktivity a spolkový život Opatření 2.4: Veřejná správa

Priorita 3: Územní rozvoj a životní prostředí

Opatření 3.1: Zvyšování kvality životního prostředí Opatření 3.2: Předcházení negativním důsledkům suburbanizace a územního rozvoje Opatření 3.3: Revitalizace brownfieldu v bývalém areálu Poldi Kladno Opatření 3.4: Rozvoj Kladna jako moderního centra krajského významu

Priorita 4: Lidské zdroje, podnikání a inovace

Opatření 4.1: Optimalizace kvalifikační struktury obyvatel Opatření 4.2: Diverzifikovaný rozvoj místní ekonomiky

Ve druhé části první kapitoly byl stručně vyhodnocen vztah Strategie k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry.


108



Druhá kapitola Vyhodnocení podává informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobném vývoji bez provedení koncepce. V kapitole jsou popsány základní charakteristiky životního prostředí v dotčeném území ve všech relevantních sektorech životního prostředí:  Ovzduší (emisní situace, imisní situace)  Hluk  Příroda a krajina, včetně lokalit soustavy Natura 2000  Voda  Odpady  Půda  Les  Staré ekologické zátěže  Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta. Třetí kapitola Vyhodnocení uvádí charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. V souvislosti s tím je třeba uvést, že v zájmovém území existují dvě skupiny „citlivých“ oblastí, v nichž je potřebné zvlášť důsledně vyhodnocovat potenciální dopady projektů podporovaných Strategií z hlediska jejich možných nepříznivých vlivů na životní prostředí. Jedná se konkrétně o následující oblasti:  Oblast se zhoršeným stavem životního prostředí. Jedná se o centrální část území se znečištěným ovzduším, zvýšeným hlukem a lokalitami brownfields.  Oblasti se zvýšenými požadavky na ochranu přírody a krajiny. Jedná se především o část CHKO Křivoklátsko, maloplošná zvláště chráněná území a území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000, případně další cenná území z přírodního hlediska Ve čtvrté kapitole Vyhodnocení jsou diskutovány hlavní současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro realizaci Strategie a které jsou dále využity pro stanovení referenčních cílů životního prostředí, jako základní metody hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (níže řazeno hierarchicky dle míry potenciálních střetů s koncepcí): Ovzduší (klíčový problém ŽP Středočeského kraje i SO ORP Kladno)  znečištění ovzduší emisemi ze stacionárních zdrojů, především suspendovanými částicemi frakce PM10, PM2,5, oxidy dusíku a dalšími škodlivinami, způsobené jak existencí zdrojů znečišťování ovzduší v SO ORP, tak i přenosem škodlivin ze zdrojů ve Středočeském kraji, i ze vzdálenějších zdrojů zejména v severních Čechách (energetika, průmyslové komplexy) – naměřeny nejvyšší hodnoty ročních průměrů PM10 v ČR (Stěhelčeves, byť se jednalo o časově omezenou epizodu).  emise z dopravy, včetně druhotného znečištění, a to zejména v kategorii suspendovaných částic frakce PM10, PM2,5, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a benzo(a)pyrenu v okolí komunikací zatížených intenzivní automobilovou dopravou a v sídlech, mimo jiné také v důsledku nevyhovující kvality a nedostatečné kapacity komunikací a chybějících obchvatů obcí,


109



 znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami a VOC v důsledku spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích i mimo průmyslové jádro oblasti Hluk  hluk z automobilové dopravy v okolí komunikací, zatížených intenzivní automobilovou dopravou, zejména v intravilánu Kladna a v obcích podél zatížených komunikací Horninové prostředí, staré ekologické zátěže  staré ekologické zátěže v lokalitách bývalých (částečně i v lokalitách dosud provozovaných) průmyslových zařízení, zejména v prostoru bývalé hutě Poldi SONP Kladno.  sanace starých ekologických zátěží, které by potenciálně mohly kontaminovat zdroje pitné vody  pozůstatky hornické činnosti, montánní odvaly, zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení výstupu důlních vod Půda  pokračující úbytek zemědělské půdy v důsledku zastavování krajiny dopravními, průmyslovými a dalšími komerčními stavbami, jako jsou například obchodní a logistická střediska Příroda a krajina  velkoplošné terénní úpravy v důsledku výstavby obchodních a logistických středisek, průmyslových zón, průmyslových staveb na zelené louce a liniových staveb  tlak na výstavbu infrastruktury v území s vyšším statutem ochrany  zajištění ochrany území zařazených do soustavy Natura 2000  šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, Voda  stav znečištění vodních toků  nízký podíl obyvatel napojených na kanalizaci vybavenou čištěním odpadních vod Odpadové hospodářství  rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů  nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů  neexistence komplexního zařízení na energetické využití odpadů V této čtvrté kapitole jsou rovněž popsány hlavní současné problémy v oblasti veřejného zdraví a závěry Hodnocení vlivů Strategie na EVL a ptačí oblasti (obojí též v samostatných přílohách.


110



V páté kapitole Vyhodnocení byly určeny cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a byl stanoven způsob stanovení referenčního hodnotícího rámce a přehled referenčních cílů ochrany životního prostředí, které tvoří základní rámec pro vyhodnocení souladu cílů Strategie s požadavky na ochranu životní prostředí. Referenční cíle ochrany životního prostředí, uvedené v následující tabulce, především umožňují posoudit, jak mohou jednotlivé priority a opatření, ale především aktivity (projekty) ovlivnit naplnění cílů ochrany životního prostředí, a zda je ovlivňují pozitivně, negativně nebo jsou vůči plnění cílů neutrální. Tabulka: Referenční cíle ochrany životního prostředí Referenční cíle ochrany životního prostředí pro Strategii SO ORP Kladno 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Snižovat emise znečišťujících látek - oxidů dusíku a síry, tuhých znečišťujících látek a těkavých organických látek, včetně emisí z dopravy a lokálních topenišť Snižovat koncentrace suspendovaných částic v ovzduší (především velikosti PM10, respektive PM2,5 ) a dalších škodlivin pod úroveň platných limitů Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem, především z dopravy Chránit ohniska („hot-spots“) biodiverzity (viz také podrobnější členění) Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny, včetně ochrany proti povodním Chránit zemědělskou půdu před záborem i důsledky intenzivního hospodaření Chránit povrchové a podzemní vody Snížit produkci odpadů, zvýšit využití komunálních odpadů, včetně BRKO a likvidovat staré zátěže (včetně skládek odpadů) Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) pro potřeby ochrany životního prostředí, především v oblasti snížení znečišťování ovzduší a nakládání s odpady

Vlastní vyhodnocení vlivu Programu na životní prostředí obsahuje kapitola 6 předkládaného Vyhodnocení. Hodnocení je provedeno v několika úrovních (celkové hodnocení koncepce včetně hodnocení vize a cílů, hodnocení priorit a opatření a hodnocení aktivit, včetně určení aktivit s potenciálním významným negativním vlivem na životní prostředí) a jeho výsledky je možno shrnout následovně: Hodnocení strategie jako celku Při hodnocení vlivů Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno na životní prostředí je potřeba vzít v úvahu nejen potenciální dopady koncepce na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ale také vzájemnou interakci stavu životního prostředí s deklarovanou ambicí rozvoje území v navrženém scénáři. V této souvislosti se jedná především o to, že současná kvalita životního prostředí v centrální části SO ORP (zejména stav ovzduší) může být jedním z limitů dalšího rozvoje území, a to ať už přímo – omezením možností implementace aktivit, které by mohly mít další negativní vliv na ŽP v zatížené části území, tak i zprostředkovaně – tedy možným negativním vývojem image oblasti (ovzduší, doprava, relikty těžby a další). A to přesto, že skutečnost je především v některých částech Kladenska podstatně jiná (například přírodní části území mezi Kladnem a CHKO Křivoklátsko, MZCHÚ, přírodní parky, respektive samotná jihozápadní část oblasti, do níž zasahuje uvedené CHKO). RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

111



Analýza Situační analýza (část A1 Strategie) popisuje všechny významné fenomény charakterizující zájmové území a mající vliv na jeho rozvoj. Problematice životního prostředí věnuje analytická část Strategie – podle názoru zpracovatelů vyhodnocení – ve srovnání s jinými částmi analýzy odpovídající pozornost. Vzhledem k bleskové povodni v části SO ORP v roce 2013 se však ukazuje, že v analytické části Strategie není dostatečně zdůrazněna problematika rizika potenciálních povodní. Analýza názorů obyvatel a návštěvníků (část A2 Strategie) a Analýza názorů vybraných aktérů (část A3 Strategie) shrnují a analyzují výsledky provedených průzkumů názorů obyvatel, návštěvníků a významných aktérů na území v působnosti hodnocené Strategie. Z hodnocení je zřejmé, že názory respondentů byly při zpracování Strategie přiměřeně vzaty v úvahu. Za určitý nedostatek v části A2 Strategie (Analýza názorů obyvatel a návštěvníků) je potřeba považovat pouze to, že analýza byla založena na třech předchozích šetřeních, uskutečněných pouze v samotném městě Kladně. Vzhledem k tomu, že do šetření pro Analýzu názorů vybraných aktérů byli zahrnuti zástupci okolních obcí (výběr byl učiněn na základě společného jednání zadavatele a zpracovatel Strategie), lze považovat analýzu za dostatečnou. Nicméně v rámci závěrů Hodnocení je doporučováno při příští aktualizaci Strategie rozšířit analýzu názorů obyvatel a návštěvníků i do vybraných obcí SO ORP. SWOT analýza Na základě informací z předchozích analytických výstupů byly definovány 4 okruhy, které představují relativně ucelená témata:6  poloha, dostupnost a infrastruktura,  obyvatelstvo, občanská vybavenost a sociální soudržnost,  ekonomika, inovace, vzdělávání a trh práce,  prostorový a urbanistický rozvoj, životní prostředí a krajina. V dílčí SWOT analýze území SO ORP Kladno, je problematika životního prostředí zahrnuta do okruhu „prostorový a urbanistický rozvoj, životní prostředí a krajina“. Obsah a rozsah SWOT analýzy je přiměřený problematice stavu životního prostředí v zájmovém území, jen v rámci hrozeb postrádají zpracovatelé Vyhodnocení uvedení problematiky rizik souvisejících s povodněmi (viz výše).

6 V této části SUR ORP Kladno jsou problémové okruhy definovány pouze pro účel zpracování dílčích SWOT analýz. Nejedná se tedy o problémovou analýzu ani o návrh priorit, které jsou zařazeny do návrhové části strategie. RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

112



Následně byla na základě dílčích SWOT analýz zpracována souhrnná analýza SWOT jako analýza napříč jednotlivými tématy. Shrnutí prostřednictvím SWOT analýzy i stanovení významu odpovídá analytickým podkladům předchozí části dokumentu. Návrhy a doporučení zpracovatele SEA Analýza V případě, že by z jakéhokoliv důvodu v budoucnu došlo k úpravě Strategie (například v rámci její aktualizace), doporučují zpracovatelé Vyhodnocení zdůraznit problematiku environmentálních rizik zvýšeného výskytu povodní v důsledku klimatických změn, zvyšující se zastavěnosti území a snižující se retenční schopnosti krajiny. Současně by při příští aktualizaci Strategie měla být rozšířena Analýza názorů obyvatel a návštěvníků i na další obce SO ORP. SWOT analýza Zpracovatelé Vyhodnocení ve svém doporučení explicitně neformulují ani neupravují výroky SWOT analýzy, neboť jsou jim známy principy tvorby strategických dokumentů a nemají ambice SWOT analýzu měnit bez znalostí celého procesu její tvorby. Nicméně však – i při respektování výše uvedeného – zpracovatelé Vyhodnocení navrhují zvážit zařazení hrozby „Nárůst povodňových rizik“. Hodnocení vize Strategie Z hlediska vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví není vize Strategie SO ORP Kladno v rozporu s navrhovanými referenčními cíli ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Motto vize je sice obecné „Moderní Kladensko“, ale její rozpracovaná témata, uvedená v popisu vize evokují, že cílem Strategie není jednostranný (pouze) ekonomický rozvoj. To se týká jak témat „Moderní a bezpečná doprava“, přinášející záměr obchvatů obcí, a Moderní a kvalitní životní prostředí (snížení znečištění ovzduší, snížení hluku, likvidace brownfields), tak i dalších témat (moderní a dynamický rozvoj školství, moderní životní styl, moderní veřejná správa). Popis témat svědčí o zaměření vize na všechny pilíře udržitelného rozvoje území. Návrhy a doporučení zpracovatele SEA K obsahu rozvojové vize nejsou doporučovány žádné změny či doplnění. Hodnocení vlivů priorit a opatření Jak již bylo uvedeno výše, priority a opatření jsou hodnoceny zejména vůči vlivu na tři problémové oblasti, kterým musí být - na základě analýzy a požadavků závěru zjišťovacího řízení – věnována zvláštní pozornost (kvalita ovzduší, hluk a ochrana přírody a krajiny, včetně vlivů na environmentální rizika, zahrnující i povodně), zatímco aktivity podporující opatření jsou posuzovány vůči celé sadě referenčních cílů životního prostředí. Tedy hodnocením, RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

113



nakolik tyto aktivity přispívají k naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí, či zda s nimi nejsou v rozporu. Pro hodnocení priorit, opatření a aktivit byla použita stupnice, která je uvedena v následující tabulce. Tabulka 6.1 Stupnice hodnocení vlivů na životní prostředí (ŽP) +2 +1 0 -1 -2 X

Stupnice hodnocení silný pozitivní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP, respektive referenční cíl ŽP slabý pozitivní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP, respektive referenční cíl ŽP bez vlivu (neutrální dopad) slabý negativní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP, respektive referenční cíl ŽP silný negativní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP, respektive referenční cíl ŽP vliv nelze hodnotit

Hodnocení opatření se promítá do výsledného hodnocení příslušné priority. Obdobně je hodnocení opatření provázáno i s hodnocením aktivit, neboť aktivity jsou příkladmým vyjádřením formy naplňování opatření. Přehled hodnocení opatření (a tím i priorit) je součástí přílohy č. 6 tohoto Vyhodnocení. Pokud se týká jednotlivých aktivit, ty byly hodnoceny samostatně pomocí matic a pro přehlednost jsou výsledky hodnocení zapracovány do souhrnného seznamu aktivit, který reprezentuje agregované hodnocení celého týmu zpracovatele SEA (hodnotící tabulky jednotlivých expertů týmu jsou k dispozici u zpracovatele SEA). Přehled projektů, které by mohly mít potenciálně významný vliv na životní prostředí, a kterým je tedy třeba věnovat pozornost při posuzování samotných projektů v rámci následných procedur dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, zákona o ochraně přírody a krajiny, respektive stavebního zákona, je součástí přílohy č. 7 tohoto Vyhodnocení. Hodnocení vlivů jednotlivých opatření na životní prostředí vychází jak z provedeného zkoumání, tak i z rozsáhlé diskuse členů týmu posuzovatele k vlivům Strategie na naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí. Obecný popis postupu hodnocení je uveden v kapitole č. 8 Vyhodnocení. Tabelární forma agregovaného hodnocení je uvedena v příloze č. 6 Vyhodnocení. Souhrnné vyhodnocení vlivu priorit a opatření na životní prostředí Z předchozího textu je zřejmé, že většina priorit i opatření je natolik obecně formulována (byť k nim ve Strategii existují i dílčí popisy), že nelze vždy zcela jednoznačně určit jejich potenciální vlivy na vybrané oblasti životního prostředí. Za určitých okolností (a dle jednotlivých aktivit) může být vliv pozitivní, za jiných okolností negativní. Z tabelárně provedeného hodnocení vyplývá, že opatření Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno nejsou v zásadním rozporu s požadavky na ochranu životního prostředí a mezi navrženými opatřeními není žádné, které by mělo jednoznačně potenciálně významný negativní vliv na životní prostředí. Analogicky platí totéž pro priority, které opatření zastřešují. Jak již ovšem bylo uvedeno výše, i zde budou možné vlivy na životní prostředí záležet na konkrétním provedení a lokalizaci aktivit, kterými budou uvedená opatření


114



naplňována, a na následných procedurách hodnocení aktivit/projektů, které musí schválení projektů s potenciálně významnými negativními vlivy na životní prostředí podmiňovat. Níže je uveden komentář k vybraným opatřením. Opatření Priority 1 – Dopravní infrastruktura Opatření 1.1 Opatření 1.2 Opatření 1.3

Infrastruktura pro silniční dopravu Infrastruktura pro železniční dopravu Infrastruktura pro cyklodopravu

Podpora dopravní infrastruktury je obvykle nejproblematičtější částí rozvojových strategií z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. I v tomto případě patří všechna tři opatření uvedené priority mezi ta problematičtější. Tato skutečnost je dokumentována i počtem aktivit, které byly v rámci hodnocení oblastí intervence na životní prostředí zařazeny do seznamu aktivit, kterým je potřeba věnovat zvýšenou pozornost (9 vybraných aktivit tvoří společně s aktivitami Priority 3 naprostou většinu všech 24 vybraných aktivit, z celkově 194, uvedených v Programu). Je však potřeba si uvědomit, že lze očekávat rozdílný dopad jednotlivých opatření (a především aktivit) na vybrané referenční cíle. Je to způsobeno tím, že cíle některých aktivit – snížit vlivy hluku a emisí na obyvatele prostřednictvím, obchvatů, rekonstrukcí, přeložek a podobně s sebou současně nese potenciální tlak na cenná území přírody, včetně naturových lokalit, může způsobovat fragmentaci krajiny a většinou také dochází k záboru zemědělské půdy. Zřetelné to je například při porovnání tohoto opatření a příslušných aktivit v Hodnocení vlivů na EVL a PO (příl. č. 4 Vyhodnocení) a Hodnocení vlivů na veřejné zdraví (příl. č. 5 Vyhodnocení). Celkové hodnocení Priority 1 pro ochranu přírody a krajiny se pohybuje na úrovni „-1“, zatímco z hlediska ochrany ovzduší „+1“. Opatření 1.1

Infrastruktura pro silniční dopravu

Výše uvedené skutečnosti, platné pro celou prioritu se pochopitelně nejmarkantněji projevují v případě infrastruktury pro silniční dopravu. Lze je dokumentovat například tím, že aktivita Opatření 1.1. Infrastruktura pro silniční dopravu „Celková modernizace rychlostní silnice R7“ byla zpracovatelem naturového hodnocení ohodnocena - jako jediná aktivita celé Strategie – v kategorii 0 až -2 (tedy možný negativní vliv na EVL a/nebo PO). Obdobně může rizika pro přírodu i zemědělskou půdu přinášet výstavba obchvatů, přeložek a objízdných tras. V této souvislosti je však potřeba podotknout, že jak aktivita „R7“, tak i podpora výstavby obchvatů obcí patří mezi okruhy aktivit, jejichž nositelem není ve většině případů město Kladno, ale jedná se o především o aktivity jiných subjektů, které by měly být nepřímo podpořeny. Na druhé straně je nutné vzít v úvahu pozitivní aspekty zlepšení dopravní infrastruktury, především na zlepšení ovzduší (snížení kongescí v dopravě) a hluku (snížení hlukové zátěže obyvatel díky obchvatům hustě obydlených oblastí) a na snížení nehodovosti. Opatření 1.2

Infrastruktura pro železniční dopravu


115



Patří v rámci priority mezi opatření s méně konfliktními aktivitami. Je zřejmé, že podpora železniční dopravy působí v důsledku snížení vlivů na ŽP a je v zájmu společnosti. Z hlediska principu předběžné opatrnosti je pouze potřeba vzít v úvahu dopady plánovaných rekonstrukcí železniční tratě č. 120 z hlediska vlivů na přírodu, krajinu a lokality Natury 2000. Opatření 1.3

Infrastruktura pro cyklodopravu

To, co bylo uvedeno k Opatření 1.2. platí tím více pro infrastrukturní opatření pro cyklodopravu. Z hlediska vlivů na snížení intenzity dopravy je hodnocen její vliv na ovzduší vysoce pozitivně „+1/+2“, je pouze potřeba opět dbát o snížení rizik potenciálních střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny v případě jak rozvoje páteřních cyklotras, tak i v případě tras, spojujících Kladno a obce SO ORP. Doporučení k Prioritě 1: Vzhledem k rozdílnému potenciálnímu působení aktivit opatření této priority na referenční cíle ŽP je optimálním doporučením postup, uváděný v dalších částech Vyhodnocení, zejména v souvislosti s hodnocením aktivit. Ten je založen na skutečnosti, že všechny projekty budou muset projít zákonnými procedurami dle stavebního zákona, ve vybraných případech také dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, případně dalších. Dalším doporučením, uváděným ve Vyhodnocení, je implementace doporučené procedury hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Strategie z rozpočtu předkladatele, na životní prostředí. Opatření Priority 2 – Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost Opatření 2.1 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Opatření 2.4

Eliminace a prevence sociálního vyloučení Školství, sociální služby a zdravotní péče Volnočasové aktivity a spolkový život Veřejná správa

Priorita č. 2 je celkově hodnocena jako neutrální až mírně pozitivní. Pouze 2 aktivity, jsou vybrány jako potenciálně hodné pozornosti. Opatření 2.1

Eliminace a prevence sociálního vyloučení

V části území se koncentrují skupiny sociálně vyloučených obyvatel. V důsledku nezdravého životního stylu i stavu životního prostředí se mimo jiné zhoršuje i jejich zdravotní stav. Některé rodiny dále žijí na příjmové hranici a jsou ohroženy sociálním vyloučením. Je zřejmé, že v uvedených skupinách lze z důvodu úrovně vzdělání i žebříčku hodnot obtížně vzbudit zájem o problematiku životního prostředí. Hodnocení opatření je tedy hodnoceno jako neutrální. Opatření 2.2 Opatření 2.4

Školství, sociální služby a zdravotní péče Veřejná správa


116



Obě uvedená opatření jsou hodnocena jako neutrální až mírně pozitivní. Je to způsobeno jak zlepšením sociální a zdravotní péče, které se promítá do zlepšení zdravotního stavu, tak i implementací některých aktivit s pozitivním dopadem na ovzduší (rekonstrukce objektů v majetku města Kladna s cílem úspory nákladů, například zateplením, které se ve výsledku projeví také snížením vlivů na životní prostředí). Opatření 2.3

Volnočasové aktivity a spolkový život

V případě uvedeného opatření je potřeba věnovat pozornost aktivitám, reprezentovaným infrastrukturou pro jeho naplnění. Doporučení k Prioritě 2: Při přípravě a výstavbě infrastruktury pro volnočasové aktivity je potřeba posoudit vlivy výstavby na životní prostředí (zejména na přírodu a krajinu a zábor zemědělské půdy). Opatření Priority 3 – Územní rozvoj a životní prostředí Opatření 3.1 Opatření 3.2 Opatření 3.3 Opatření 3.4

Zvyšování kvality životního prostředí Předcházení negativním důsledkům suburbanizace a územního rozvoje Revitalizace brownfieldu v bývalém areálu Poldi Kladno Rozvoj Kladna jako moderního centra krajského významu

Uvedená priorita je vzhledem ke svému obsahu nejlépe hodnocenou prioritou Programu a dosahuje hodnocení „+1/+2/“ pro oba vybrané referenční cíle ŽP. Paradoxně však obsahuje také nejvíce aktivit, které byly zařazeny jako aktivity, kterým je potřeba věnovat zvláštní pozornost. Je to z toho důvodu, že řada důležitých aktivit, jejichž cílem je zlepšení různých složek životního prostředí (ochrana vod, odstraňování starých zátěží, snížení hluku a emisí z dopravy, apod.), může mít při realizaci současně potenciálně negativní dopad na jiné složky životního prostředí. Řešením je důsledné posouzení všech aktivit při jejich výběru, projednávání a schvalování. Opatření 3.1

Zvyšování kvality životního prostředí

Opatření obsahuje řadu aktivit s přímým pozitivním dopadem na životní prostředí. Při jejich realizaci je však potřeba dbát o posouzení všech souvisejících dopadů na další složky životního prostředí. Ať už se jedná o aktivitu Dovybavení obcí vodovody, kanalizacemi a ČOV kvůli případným střetům liniových staveb se zájmy ochrany přírody nebo o opatření k zadržování vody v krajině – byť upřesněné, že se má jednat o přírodě blízká opatření. Tyto aktivity budou také vyžadovat pečlivé posouzení. Obdobně je potřeba sledovat potenciální negativní dopady likvidace starých ekologických zátěží (navržení a dodržování vhodného postupu). Opatření 3.2

Předcházení negativním důsledkům suburbanizace a územního rozvoje

Opatření s pozitivním dopadem na životní prostředí, řešící aktuální bolest rozvoje měst a přilehlých obcí v řadě míst ČR. Obsahuje řadu vysoce pozitivních aktivit typu Důkladná ochrana ZPF, koordinované projednávání územních plánů, osvěta o negativních vlivech RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

117



suburbanizace a podobně. Pozornost z hlediska vlivů na ŽP, především na ovzduší a hluk zaslouží aktivita, která předjímá vymezení rozsáhlých rezidenčních ploch a realizaci větších developerských projektů v území. V této souvislosti je potřeba uvedeným aktivitám věnovat zvýšenou pozornost. Opatření 3.3

Revitalizace brownfieldu v bývalém areálu Poldi Kladno

Jedná se o specifické opatření celé věnované revitalizaci největšího brownfieldu v území. Přináší řadu aktivit, z nichž byly identifikovány jako potenciálně rizikové ty, které obsahují výstavbu dopravní infrastruktury. Celkově je toto opatření hodnoceno opět pozitivně. Opatření 3.4

Rozvoj Kladna jako moderního centra krajského významu

Přestože název na první pohled nedeklaruje vysoce pozitivní vliv na životní prostředí, obsahuje klíčovou aktivitu, která je jednou z podmínek zlepšení životního prostředí v SO ORP Kladno a tím je podpora osvěty v rámci environmentálního vzdělávání. Je zřejmé, že EVVO může být jediným nástrojem pro řešení některých významných problémů v území, zejména pokud se týká znečišťování ovzduší z lokálních topenišť a nakládání s odpady (eliminace spalování odpadů v domácnostech, třídění komunálního odpadu) a významným nástrojem pokud se týká ochrany přírody a krajiny. Doporučení k Prioritě 3: Vzhledem k charakteru pozitivních aktivit s potenciálními vlivy na ŽP v závislosti na jejich specifikaci a aspektech realizace je optimálním doporučením postup, uváděný v dalších částech Vyhodnocení, zejména v souvislosti s hodnocením aktivit. Ten je založen na skutečnosti, že všechny investiční (stavební) záměry prošly, nebo budou muset projít, zákonnými procedurami dle stavebního zákona, ve vybraných případech také dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, případně dalších. Dalším doporučením, uváděným ve Vyhodnocení, je implementace procedury hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Programu z rozpočtu předkladatele, na životní prostředí. Obezřetnosti je potřeba zejména v těch případech, kdy dochází primárně ke snížení negativních vlivů na životní prostředí (snížení expozice obyvatel hlukem a emisemi výstavbou obchvatů obcí a měst, snížení objemu skládkovaného odpadu jeho energetickým využíváním a podobně), ale aktivity mohou současně přinést i související negativní dopady – zábor půdy, vlivy na přírodu, znečišťování ovzduší a podobně. Opatření Priority 4 – Lidské zdroje, podnikání a inovace Opatření 4.1 Opatření 4.2

Optimalizace kvalifikační struktury obyvatel Diverzifikovaný rozvoj místní ekonomiky

Priorita č. 4 je celkově hodnocena jako mírně pozitivní. Pouze 2 aktivity, jsou vybrány jako potenciálně hodné pozornosti.


118



Opatření 4.1

Optimalizace kvalifikační struktury obyvatel

Opatření je hodnoceno pouze pozitivně, protože zvýšení kvalifikace a vzdělání má ve svém důsledku vliv na zlepšení kvality životního prostředí (vzdělaní a poučení lidé se chovají k životnímu prostředí zpravidla s větší zodpovědností). V rámci opatření není žádná z aktivit doporučena mezi 24 vybraných, aktivit Strategie, kterým by měla být věnována zvýšená pozornost. Opatření 4.2

Diverzifikovaný rozvoj místní ekonomiky

Vzhledem k tomu, že hlavním principem rozvoje místní ekonomiky je důraz na inovace, spolupráce s VŠ, spolupráce s místními subjekty a podobně, není třeba se obávat negativních dopadů aktivit tohoto opatření. V rámci opatření však byly identifikovány 2 aktivity, kterým je potřeba věnovat zvláštní pozornost. Jedná se o využití potenciálu městských lesů, které není blíže specifikováno a v nichž leží i lokality Natury 2000 a podpora Kladenska jako turistického regionu, které může – dle detailní specifikace – přinést i potenciálně negativní dopady na přírodu a krajinu. Doporučení k Prioritě 4: Doporučení k této prioritě je obdobné, jako v případě Priority 3. Zejména v případě Opatření 4.2. lze doporučit důsledné dodržování procedur dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Doplňujícím nástrojem je využití procedury hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Programu z rozpočtu předkladatele, na životní prostředí. 6.4. Hodnocení vlivů aktivit Opatření obsahují příkladmý výčet aktivit a intervencí, které ilustrují naplňování opatření a které jsou rozdělené podle role města Kladno, při jejich plnění. Uvedení aktivit ve Strategii však není zárukou jejich financování, ani jejich schválení nebo realizace. Současně je třeba zdůraznit, že v rámci Strategie mohou být v budoucnu podporovány i jiné aktivity, či jinými slovy také jiné projekty/záměry, které ve Strategii v současnosti uvedeny nejsou. Aktivity (nebo z nich odvozené projekty a záměry) budou muset podle svého charakteru projít výběrem v rámci Strategie, a některé z nich také zákonnými procedurami dle stavebního zákona, případně zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, případně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě dalších. Aktivity jsou ve Strategii charakterizovány většinou pouze jménem, všechny další charakteristiky se vztahují skupinově k opatření, která skupiny aktivit naplňují. V rámci opatření jsou tedy dále uvedeny tyto charakteristiky: příslušný cíl opatření, společný pro všechny aktivity, monitorovací ukazatelé, garanti opatření a případně i projektové záměry, byly-li identifikovány (v části se jedná o aktivity města Kladna, z části o okruhy aktivit jiných nositelů. Tyto charakteristiky jsou tedy společné pro všechny aktivity v rámci opatření, pokud nelze jednoznačně některou z charakteristik přiřadit ke konkrétní aktivitě dle jejího charakteru. RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

119



Nejsou tedy uvedeny žádné specifické údaje typu kapacit projektu, jeho přesné lokalizace anebo podrobné charakteristiky či verze zpracované (projektové) dokumentace. Aktivity proto nelze jednoznačně konkretizovat, a tudíž ani nelze posoudit naprosto přesně jejich vlivy na životní prostředí, tak jako tomu je například ve výše zmíněných procedurách EIA, naturového hodnocení projektů, územního či stavebního řízení a podobně. Také je potřeba vzít v úvahu, že ani „obecně známé“ aktivity, k nimž existuje projektová dokumentace, která je k dispozici orgánům veřejné správy, případně i veřejnosti prostřednictvím informačních systémů, nemohou být jednoznačně ztotožněny s aktivitami uvedenými v Programu, neboť ten neobsahuje podrobnější informace, které by k takovému kroku mohly sloužit. Na druhou stranu však lze jednoznačně konstatovat, že forma příkladmého výčtu aktivit a intervencí, jako skupin projektů, je zcela v souladu s principy strategického plánování a odpovídá metodice. Úkolem zpracovatele SEA tedy není vyhodnotit jednoznačný vliv jednotlivých aktivit a intervencí (skupin projektů) na životní prostředí, neboť k tomu účelu nejsou (ani nemohou být) ve Strategii k dispozici dostatečné údaje, jednoznačně identifikující každou aktivitu/intervenci, nemluvě o tom, že pod řadou aktivit se mohou skrývat různorodé projekty jak z hlediska územního, tak i z hlediska kapacit a dopadů na životní prostředí. Na základě principu předběžné opatrnosti proto upozorňujeme především na ty aktivity, které by mohly mít potenciálně (významný) negativní vliv na životní prostředí. K uvedenému účelu slouží především porovnání potenciálních dopadů aktivit a intervencí se stanovenými referenčními cíli životního prostředí a odlišení těch aktivit, jimž musí být v patřičných zákonných procedurách věnována zvýšená pozornost. Dalším cílem je upozornit jak předkladatele koncepce, tak i nositele intervencí, aby při jejich schvalování očekávali větší nároky na posouzení vlivů na životní prostředí, respektive aby při jejich přípravě hledali taková řešení, která budou minimalizovat jejich vlivy na životní prostředí. Obdobný postup zvolil i zpracovatel naturového hodnocení, který odlišil část z uvedených aktivit, u nichž sice nelze jednoznačně určit jejich vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, ale u kterých nelze vyloučit, že by potenciálně mohly mít negativní vliv. Projekty, vycházející z takových aktivit či intervencí proto budou ve stadiu schvalovacích řízení pravděpodobně vyžadovat naturové hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve Strategii udržitelného rozvoje SO ORP Kladno je zařazeno celkem 194 aktivit a intervencí. Z toho je: 41 aktivit (z toho 23 aktivit města Kladna) zařazeno do priority 1 55 aktivit (z toho 34 aktivit města Kladna) zařazeno do priority 2 67 aktivit (z toho 37 aktivit města Kladna) zařazeno do priority 3 31 aktivit (z toho 18 aktivit města Kladna) zařazeno do priority 4 Protože uvedení všech 194 aktivit, které naplňují jednotlivá opatření Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno, by neúměrně (a bezdůvodně) zvýšilo počet stran Vyhodnocení a znepřehlednilo souhrnné tabulky i text, jsou v tabulce v příloze č. 7 a v textu níže explicitně uvedeny pouze ty aktivity, které by – dle autorů Vyhodnocení – mohly potenciálně mít RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

120



negativní vliv na životní prostředí (respektive referenční cíle životního prostředí), nebo u nichž nelze vliv určit, ale z důvodu předběžné opatrnosti je na takovou aktivitu upozorněno. Tabelární forma agregovaného hodnocení je uvedena v příloze č. 7, slovní komentář k tabulce v příloze je uveden níže v tomto textu. Souhrnné vyhodnocení vlivu aktivit na životní prostředí Aktivity Priority 1 – Dopravní infrastruktura Celkem 55 aktivit zahrnutých do Priority 1 zahrnuje aktivity zaměřené na rozvoj silniční, železniční a cyklodopravy. Z nich bylo identifikováno 8, kterým by měla být věnována zvýšená pozornost. Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí (v závorce je uvedeno číslo opatření, pod kterým je aktivita uvedena):  Budování chybějících přeložek a objízdných tras míst s intenzivní dopravou (1.1.)  Výstavba parkovišť a rozvoj parkovacích systémů (1.1.)  Celková modernizace rychlostní silnice R7 (1.1.)  Budování silničních obchvatů měst a obcí, přeložek a objízdných tras míst s intenzivní dopravou – např.: přeložka I/61 vč. napojení PZ Kladno východ, nové propojení Huťská – Kročehlavská včetně napojení PZ Kladno východ, přivaděč na výjezd Bouchalka na R7 (1.1.)  Napojení hlavních zdrojových oblastí na nadřazenou komunikační síť při minimalizaci vlivů na obytné prostředí sídel a zlepšení dostupnosti (1.1.)  Modernizace a zkapacitnění železniční tratě č. 120 v úseku Kladno – Praha (1.2.)  Systematický rozvoj sítě páteřních cyklotras dle Generelu cyklistické dopravy (1.3.)  Rozvoj cyklotras propojujících Kladno a okolní obce (1.3.) Závěr: Doporučení je obdobné, jako v případě samotné priority, tedy důsledné dodržování procedur dle stavebního zákona, ve vybraných případech také zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Doplňujícím nástrojem je využití procedury hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Strategie z rozpočtu předkladatele, na životní prostředí. Toto doporučení platí i v případě rozvoje cyklodopravy. Bez ohledu na potenciálně pozitivní dopad uvedených aktivit je i v tomto případě nezbytné dbát o snížení rizik potenciálních střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny v případě jak rozvoje páteřních cyklotras, tak i v případě tras, spojujících Kladno a obce SO ORP. Aktivity Priority 2 – Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost


121



Uvedená priorita obsahuje převážně opatření s neutrálním a pozitivním vlivem na vybrané referenční cíle. Pouze 2 aktivity byly identifikovány jako ty, jimž musí být věnována zvýšená pozornost. Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí (v závorce je uvedeno číslo opatření, pod kterým je aktivita uvedena):  

Pokračující revitalizace veřejných prostranství města Kladna včetně lesů v okolí města (2.3.) Modernizace a rozšiřování infrastruktury pro volnočasové, kulturní, společenské a sportovní aktivity (2.3.)

Vzhledem k tomu, že není uvedena specifikace aktivit je potřeba v rámci předběžné opatrnosti zajistit, aby nedošlo při jejich realizaci k významným vlivům na životní prostředí. Závěr: Aktivity uvedené v seznamu projektů v rámci Priority 2 nemají potenciální negativní vliv na životní prostředí. Výjimkou mohou být výše uvedená aktivity, kterým musí být věnována zvýšená pozornost, např. v rámci posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, respektive podle stavebního zákona. Aktivity Priority 3 – Územní rozvoj a životní prostředí Celkem 67 aktivit zahrnutých do Priority 3 představuje různorodé aktivity, jejichž hlavním cílem je ochrana životního prostředí. Z nich bylo identifikováno 12, kterým by měla být věnována zvýšená pozornost. Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí (v závorce číslo opatření):  

    

Odstranění starých ekologických škod v zájmovém území (3.1.) Lobbing za prosazení dopravních opatření k redukci tranzitní dopravy přes město Kladno (přeložka I/61, nové propojení Huťská – Kročehlavská, přivaděč na výjezd Bouchalka na R7, zpoplatnění nákladní tranzitní dopravy na příslušných komunikacích) - (3.1.) Financování odstranění starých ekologických zátěží mimo závazek státu (brownfield bývalého areálu Poldi Kladno – fondy EU) - (3.1.) Dovybavení obcí vodovody, kanalizacemi a ČOV (3.1.) Opatření ke zvyšování zadržování vody v krajině (zejm. přírodě blízkými opatřeními) (3.1.) Podmínění vymezení rozsáhlých rezidenčních zastavitelných ploch, resp. povolení k realizaci větších developerských projektů existencí kapacitní veřejné infrastruktury a služeb v příslušném území (3.3.) Konverze brownfieldů (zejména těžebních a zemědělských) na nové využití (3.3.)


122



    

Koordinace dovybavení území veřejnou infrastrukturou a službami (3.3.) Rozvoj dopravní infrastruktury v areálu a propojení areálu s okolím (projektová příprava nového spojení Huťská – Kročehlavská, výstavba a obnova silničních komunikací v areálu, rušení nepotřebných vleček, realizace cyklistických tras) - (3.3.) Realizace a financování nového spojení Huťská – Kročehlavská (3.3.) Modernizace a zkapacitnění železniční tratě č. 120 v úseku Kladno – Praha až do žst. Kladno – Dubí (3.3.) Modernizace a zkapacitnění železničních tratí č. 120 a 093 v úseku Praha Masarykovo nádraží – Kladno - Dubí (3.4.) – je uvedena v rámci 2 priorit.

Přestože i výše uvedené aktivity jsou primárně zaměřeny na zlepšení kvality životního prostředí, je potřeba jim věnovat zvláštní pozornost. Je to z toho důvodu, že řada důležitých aktivit, jejichž cílem je zlepšení různých složek životního prostředí (ochrana vod, odstraňování starých zátěží, snížení hluku a emisí z dopravy a podobně), může mít při realizaci současně potenciálně negativní dopad na jiné složky životního prostředí. Například z názvu aktivit zaměřených na zvýšení retenční schopnosti krajiny nevyplývá přesná lokalizace a charakter jednotlivých projektových záměrů ani použití metod, byť jsou deklarovány jako přírodě blízké. Potenciálně se však může jednat o projekty, zásadním způsobem ovlivňující vodní režim prostředí, a proto u nich nelze vyloučit možnost negativního vlivu na přírodu a krajinu. Obdobně i budování sítí i jejich rekonstrukce se může dostat do konfliktu s požadavky na ochranu přírody a krajiny a ochranu půdy. V případě významnějších záměrů lze předpokládat, že záměry budou muset být podrobeny posuzování vlivů na životní prostředí. Analogická situace je i v případě projektů, jejichž cílem je odstraňování starých zátěží a využívání brownfields. I v tomto případě záleží na použité metodě a detailní specifikace záměru. Závěr: Doporučení je obdobné, jako v případě samotné priority, tedy důsledné dodržování procedur dle stavebního zákona, ve vybraných případech také zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Doplňujícím nástrojem je využití procedury hodnocení vlivů projektů, které by měly být podpořeny v rámci Strategie z rozpočtu předkladatele, na životní prostředí. Toto doporučení platí i v případě projektů, jejichž vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel budou ve výsledku pozitivní. U výše uvedených aktivit je i v takovém případě nezbytné dbát o snížení rizik potenciálních střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny. Aktivity Priority 4 – Lidské zdroje, podnikání a inovace Uvedená priorita obsahuje převážně opatření s neutrálním a pozitivním vlivem na vybrané referenční cíle. Pouze 2 aktivity byly identifikovány jako ty, jimž musí být věnována zvýšená pozornost.


123



Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí (v závorce je uvedeno číslo opatření, pod kterým je aktivita uvedena):  

Využití potenciálu příměstských lesů (4.2.) Aktivity k rozvoji Kladenska jako rekreačního zázemí hl. m. Prahy (rozvoj cyklistické infrastruktury a atrakcí CR, propagace regionu, využití industriálního dědictví k rozvoji CR, produktové balíčky, nostalgické jízdy po železničních tratích (4.2.)

Vzhledem k tomu, že není uvedena podrobnější specifikace aktivit je potřeba v rámci předběžné opatrnosti zajistit, aby nedošlo při jejich realizaci k významným vlivům na životní prostředí. Závěr: Aktivity uvedené v seznamu projektů v rámci Priority 4 nemají potenciální negativní vliv na životní prostředí. Výjimkou mohou být výše uvedená aktivity, kterým musí být věnována zvýšená pozornost, například v rámci posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, respektive podle stavebního zákona. Celkový závěr: Z textu Strategie není u žádné z aktivit jednoznačně zřejmé (až na výjimky), zda se v jejich rámci jedná o záměry či projekty připravované, aktuálně projednávané, či již projednané v rámci procesu EIA, nebo o projekty s upravenými parametry, či změněnou lokalizací oproti obecně známým projektům obdobného či totožného názvu. V koncepci nejsou (a nemohou být) uvedeny informace o kapacitách záměrů, formách záměru (přestavba, nová výstavba a podobně), vlivech na životní prostředí (objem emisí, přesné umístění, vedení liniové stavby a podobně). I v případě, že by takové informace v koncepci uvedeny byly, nelze to považovat z hlediska potenciálního dalšího schvalování konkrétního záměru prostřednictvím správních procedur za směrodatné. Rozhodnout o schválení / povolení takových projektů lze pouze v rámci schvalovacích procedur citovaných výše v tomto textu (řízení podle stavebního zákona či zákona č. 100/2001 Sb., případně naplnění požadavků zákona č. 114/1992 Sb.). Nelze totiž zaručit, že citované aktivity (tak jak jsou v koncepci uvedeny) jsou totožné s již projednávanými/připravovanými projekty, mají stejné parametry a lokalizaci a podobně). Nicméně všechny aktivity, které byly identifikovány jako potenciálně rizikové, umožňují předkladateli Strategie, aby jim při projednávání byla věnována zvýšená pozornost. Výše uvedených 24 aktivit, z celkově 194 aktivit a intervencí, uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje SO ORP Kladno, si v procesech jejich schvalování zaslouží zvýšenou pozornost z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí.


124



Hodnocení vlivů Strategie na veřejné zdraví Vlivy Strategie na veřejné zdraví byly vyhodnoceny v rámci specializované studie „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno - Posouzení vlivů na veřejné zdraví“ (Zambojová, 2013), která je nedílnou součástí Vyhodnocení jako jeho příloha číslo 5. V této kapitole je uvedeno pouze stručné závěrečné shrnutí vlivů Strategie na veřejné zdraví. V posuzované Strategii udržitelného rozvoje ORP Kladno jsou zakotvena opatření a aktivity, které budou mít pozitivní dopad na jednotlivé determinanty veřejného zdraví, kterými jsou jednak přírodní složky životního prostředí, ale také sociálně ekonomické faktory. Naléhavost na naplnění této strategie vyplývá například i z Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století, jehož cíle jsou v posuzované strategii zohledněny. V sedmé kapitole Vyhodnocení jsou navržena plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí. Charakter Strategie, jako koncepčního materiálu, neumožňuje vzhledem k nezbytně obecnému charakteru specifických strategických cílů identifikovat specifické vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Ty bude možno reálně identifikovat až při posuzování jednotlivých projektů, podporovaných v rámci Strategie v rámci procedur územního a stavebního řízení, v některých případech také v rámci posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, případně naturového hodnocení podle § 45i zákona číslo 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V osmé kapitole Vyhodnocení je uvedena posuzovaná varianta a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů. Přitom bylo konstatováno, že předkladatel i zpracovatel Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno poskytli zpracovateli Vyhodnocení SEA pro jeho hodnocení dostatečné množství relevantních údajů, týkajících se samotné Strategie. Z hlediska zkoumaných variant je možno konstatovat, že hodnocená Strategie je vázána k předmětnému území, a proto byla v rámci přípravy řešena v jedné variantě umístění. Nicméně je třeba zdůraznit, že hodnocená Strategie je výsledkem zvažování a hodnocení řady různých pracovních variant, které byly v průběhu přípravy koncepce projednávány s klíčovými aktéry rozvoje SO ORP Kladno. V deváté kapitole Vyhodnocení jsou navrženy monitorovací ukazatele (indikátory) pro hodnocení vlivu Strategie na životní prostředí. Pro sledování vlivů implementace koncepce na jednotlivé referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví byly navrženy příslušné indikátory, které jsou uvedeny v následující tabulce. K tomu, aby bylo možno sledovat vliv Strategie na životní prostředí pomocí navržených indikátorů, je nutné jejich sledování provázat s environmentálním hodnocením projektů, naplňujících specifické strategické cíle Strategie, což je možné především u projektů, u nichž je nositelem předkladatel Strategie.


125



Tabulka 9.1 Návrh environmentálních indikátorů Referenční cíl

Indikátor


Snižovat emise znečišťujících látek oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek a těkavých organických látek, včetně emisí z dopravy a lokálních topenišť Snižovat koncentrace suspendovaných částic v ovzduší (především velikosti PM10, respektive PM2,5 ) a dalších škodlivin, pod úroveň platných limitů Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem, především z dopravy

Emise za všechny kategorie zdrojů: a) TZL b) NOx c) VOC d) SO2

Chránit ohniska („hotspots“) biodiverzity

Rozloha ohnisek biodiverzity

%

Míra změny krajinného rázu

počet

Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny, včetně ochrany proti povodním Chránit zemědělskou půdu před záborem i důsledky intenzivního hospodaření

Koncentrace suspendovaných částic velikosti PM10 a PM2,5 a koncentrace NOx v ovzduší Hluková zátěž obyvatel

Definice

tis. tun/rok

Emise znečišťujících látek za časové období

µg/m3

Průměrné koncentrace uvedených znečišťujících látek v ovzduší

Počet obyvatel

Změna rozlohy zemědělské půdy

ha

Chránit povrchové a podzemní vody

Znečištění povrchových a podzemních vod

Počet

Snížit produkci odpadů, zvýšit využití komunálních odpadů, včetně BRKO a likvidovat staré zátěže (včetně skládek odpadů)

Snížení produkce odpadů

%

Snížení počtu obyvatel, žijících v území s překročeným limitem hluku. Přírůstek nebo úbytek plochy ohnisek biodiverzity v rámci programu (Pozn.: za ohniska biodiverzity lze považovat: 1. a 2. zóny NP a CHKO, NPR, PR, ÚSES a další). Počet aktivit, jejichž implementace způsobila změnu krajinného rázu Snížení rozlohy zemědělské půdy; snížení/zvýšení rozlohy půdy postižené erozí Počet havarijních znečištění povrchových a podzemních vod Snížení produkce odpadů za sledované období (%). Zvýšení využití komunálních odpadů (%)


126


Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno Referenční cíl Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) pro potřeby ochrany ŽP, především v oblasti snížení znečišťování ovzduší a nakládání s odpady

Indikátor

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta


Počet projektů

Definice Počet projektů, zahrnujících EVVO pro podporu udržitelného kraje, zaměřených na řešení nejzávažnějších problémů životního prostředí (například znečištění ovzduší z lokálních topenišť, nakládání s odpady a další)

V textu kapitoly je také navržen systém opatření pro zajištění sledování a rozboru vlivů koncepce na ŽP a veřejné zdraví dle § 10h zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V desáté kapitole Vyhodnocení je uveden stručný popis opatření navrhovaných k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce. Základním opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno bude - vedle pečlivého a kvalifikovaného výběru podporovaných aktivit / projektů z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí (viz též kapitola 6 Vyhodnocení) - pravidelná kontrola (monitoring) realizace projektů. V případě zjištění závažných nebo nepředpokládaných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví během realizace aktivity / projektu budou ze strany předkladatele přijata odpovídající opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů. Nejvýznamnějším opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů aktivit / projektů podporovaných v rámci Strategie na životní prostředí proto bude posuzování aktivit / projektů z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. A to podle jejich charakteru buď posouzením v rámci procedury EIA dle zákona číslo 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle stavebního zákona v případech, kdy projekty nebudou citovanému zákonu podléhat. V některých případech budou muset být aktivity / projekty posouzeny také podle zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s jejich potenciálně významnými negativními vlivy na evropsky významné lokality, případně ptačí oblasti soustavy chráněných území Natura 2000. Jedenáctá kapitola vyhodnocení popisuje navržené indikátory (kritéria) pro výběr podporovaných projektů. Environmentální hodnocení aktivit / projektů dle navržených kritérií by mělo být prováděno jako součást schvalovacích procedur projektů, například při rozhodování o financování v rámci výběrových řízení..


127



Zpracovatel Vyhodnocení navrhl pro jednotlivé referenční cíle ochrany životního prostředí (viz kapitola 5) environmentální kritéria, která jsou uvedena v následující tabulce. Tato kritéria by měla být začleněna do systému hodnocení projektů v rámci koncepce (platí pro projekty financované z rozpočtu Strategie). Předkladatel koncepce přitom může provést jejich výběr, úpravu či změny dle svých potřeb a požadavků tak, aby kritéria co nejlépe reflektovala zaměření předkládaných a hodnocených projektů. Tabulka 11.1. Referenční cíle a environmentální kritéria pro výběr projektů Referenční cíl Snižovat emise znečišťujících látek - oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek a těkavých organických látek, včetně emisí z dopravy a lokálních topenišť Snižovat koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 a dalších škodlivin v ovzduší pod úroveň platných limitů Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem

Chránit ohniska („hot-spots“) biodiverzity

Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny, včetně ochrany před povodněmi Chránit zemědělskou půdu před záborem Chránit povrchové a podzemní vody

Otázky pro hodnocení a výběr projektů z hlediska životního prostředí Přispěje realizace projektu ke snížení emisí znečišťujících látek, především tuhých znečišťujících látek a plynných emisí ze stacionárních zdrojů, dopravy a lokálních topenišť?

Přispěje realizace projektu ke snížení koncentrací suspendovaných částic, případně NOx v ovzduší? Sníží se počet obyvatel exponovaných nadměrným hlukem, zejména z dopravy? Má projekt významný pozitivní/negativní vliv na ohnisko biodiverzity? [ano/ne] Pomocné otázky: * Narušuje projekt ochranné podmínky ZCHÚ? [ano/ne] * Narušuje projekt územní integritu EVL a ptačích oblastí? [ano/ne] * Dojde k negativnímu ovlivnění nebo likvidaci biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů? [ano/ne] * Dojde k negativnímu ovlivnění přírodních stanovišť? [ano/ne] * Dojde ke snížení průchodnosti krajiny a její fragmentaci? [ano/ne] Pozn.: Za významná ohniska biodiverzitylze považovat maloplošná zvláště chráněná území, 1. zóny národních parků a chráněných krajinných oblastí, lokality soustavy Natura 2000, skladebné prvky územních systémů ekologické stability a podobně. Ovlivní projekt negativně krajinný ráz, přispěje ke zvýšení retence vody v krajině? Dojde v rámci projektu ke snížení rozlohy zemědělské půdy? Může projekt ohrozit kvalitu povrchových a podzemních vod?


128


Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno Referenční cíl Snížit produkci odpadů, zvýšit využití komunálních odpadů, včetně BRKO a likvidovat staré zátěže (včetně skládek odpadů) Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro potřeby ochrany životního prostředí, především v oblasti snížení znečišťování ovzduší a nakládání s odpady

Otázky pro hodnocení a výběr projektů z hlediska životního prostředí Dojde v rámci projektu ke snížení/zvýšení produkce odpadů. Přispějě projekt k likvidaci skládky odpadů, případně jiné staré zátěže? Přispěje projekt k podpoře využití EVVO pro potřeby ochrany životního prostředí, respektive pro projekty zaměřené na snížení emisí z lokálních topenišť, odpovídající nakládání s odpady a podobně?

Ve dvanácté kapitole Vyhodnocení jsou shrnuty výsledky posouzení vlivu Strategie na veřejné zdraví. Podrobně byly vlivy Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno na veřejné zdraví vyhodnoceny v rámci specializované studie „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno - Posouzení vlivu na veřejné zdraví“ (Zambojová, 2013), která je nedílnou součástí Vyhodnocení jako jeho příloha číslo 5. Třináctá kapitola pak obsahuje toto stručné shrnutí Čtrnáctá kapitola obsahuje vypořádání připomínek, zaslaných k Oznámení koncepce a zahrnutých do příloh Závěru zjišťovacího řízení. Patnáctá kapitola obsahuje návrh stanoviska k návrhu koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.


129



14 SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

14.1. Přehled vyjádření obdržených ke Strategii Zpracovateli Vyhodnocení byla prostřednictvím příslušného úřadu, Ministerstva životního prostředí ČR, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, předána vyjádření obdržená k Oznámení ve smyslu § 10 c, odstavec 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všechna předaná vyjádření jsou podle data jejich vydání přehledně uvedena v následující tabulce. Ve vypořádání jsou vyjádření rozdělena na vyjádření obsahující připomínky a doporučení, vyjádření obsahující pouze doporučení a vyjádření neobsahující ani připomínky ani doporučení. Tabulka 15.1 Přehled obdržených vyjádření. Odesilatel vyjádření

Kontaktní adresa

Č.j.:

Ze dne

1. Občanské sdružení „Kladno centrum“ 2. Ministerstvo životního prostředí – ředitel odboru ochrany ovzduší 3. Ministerstvo životního prostředí – odbor ochrany vod 4. AOPK, Správa Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko 5. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha 6. Ministerstvo životního prostředí – ředitel odboru odpadů

Ctiborova 321, 272 01 Kladno

neuvedeno

neuvedeno

Vršovická 65, 100 10 Praha 10 Vršovice

2220/780/13

11.9.2013


2432/740/13

12.9.2013

Zbečno č. 5, 270 24 Zbečno

10511/KV/2013

16.9.2013

Wolkerova 40/11, 160 00 Praha 6 Bubeneč

ČIŽP/41/IPP/1314434001/13/PPA

19.9.2013

4270/720/13

19.9.2013

neuvedeno

20.9.2013

Zborovská 11, 150 21 Praha 5

131652/2013/KUSK

23.9.2013

Dittrichova 329/17, 128 01 Praha 2

KHSSC 41013/2013

23.9.2013

Kozí 4, P.O. BOX 31, 110 01 Praha 1

SBS/26671/2013/OBÚ-02/1

24.9.2013

7. Vladimír Černý 8. Středočeský kraj – odbor životního prpstředí a zemědělství 9. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze 10. Obvodní Báňský úřad pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského

Vršovická 65, 100 10 Praha 10 Vršovice Zákolany 4, 273 28 Zákolany


130



Odesilatel vyjádření 11. Ekologické občanské sdružení obce Braškov 12. Občanské sdružení za úpravu projektu a následné stavby silnice Fialka – Unhošť Rudná 13. Středočeský kraj – Bc. Marek Semerád, náměstek hejtmana 14. Obec Braškov 15. Ministerstvo životního prostředí odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny

Kontaktní adresa

Č.j.:

Ze dne

Ul. Rudé Armády 161, 273 51 Unhošť

neuvedeno

25.9.2013

Jenečské 790, 273 51 Unhošť

neuvedeno

25.9.2013

Zborovská 11, 150 21 Praha 5

143343/2013/KUSK

30.9.2013

Dukelská 11, 273 51 Braškov

0474/13

1.10.2013


2557/620/13

2.10.2013

Premisa Základní předpoklady, vztahující se k některým připomínkám uvedeným níže: Jak je uvedeno v textu Vyhodnocení (kapitola 6) obsahuje Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno celkem 194 aktivit a oblastí intervencí, které naplňují opatření jednotlivých prioritních oblastí. Je však třeba uvést, že tyto aktivity a intervence jsou ve Strategii uvedeny – v souladu s principy strategického plánování - jako aktivity a intervence indikativní či typové (příkladmé), které mají charakterizovat obsah opatření. Ve Strategii tedy nejsou a ani nemohou být uvedeny bližší podrobnosti o jejich přesné lokalizaci, kapacitách a dalších faktorech, které budou rozhodovat o jejich konkrétních vlivech na životní prostředí. Nejsou tedy uvedeny žádné specifické údaje, podrobné charakteristiky, či odkazy na verze již zpracované (projektové) dokumentace. Pod názvem aktivity nebo intervence uvedeným ve Strategii si tedy lze ve vybraných případech představit záměr, jehož dopad na životní prostředí může být rozdílný podle charakteru základních parametrů projektu, a jehož konkrétní lokalizace není (s ohledem na účel a charakter Strategie) specifikována. O financování, schválení nebo realizaci konkrétního provedení každého konkrétního záměru či projektu bude muset být teprve rozhodnuto na základě standardních procedur výběru projektů v rámci Strategie a v případě stavebních projektů také územního a stavebního řízení, respektive v části případů nepochybně také na základě posouzení záměru ve smyslu zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů,


131



respektive dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (naturové hodnocení). Současně je třeba zdůraznit, že v rámci Strategie mohou být v budoucnu podporovány i jiné aktivity a intervence, které ve Strategii dosud uvedeny nejsou, pokud budou v souladu s parametry některého z opatření. Každá z těchto aktivit nebo intervencí bude muset projít nezbytnou procedurou, odpovídající jejich charakteru. Zařazení aktivity do Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno ani samotná procedura SEA nenahrazují výše uvedená řízení, týkající se posuzování a schvalování záměrů (projektů, staveb, činností či technologií). Kromě výše uvedeného jsou ve Strategii uvedeny jako příklad naplňování priorit a opatření také aktivity či intervence, které již mohou být ve fázi realizace, a ke kterým mohou existovat pravomocná rozhodnutí dle stavebního zákona, projekty u nichž již mohly být ukončeny procedury posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), respektive hodnocení jejich vlivů na lokality EVL a PO (Natura 2000), případně jsou uvedené procedury v běhu. Ani v takovém případě však nemůže proces SEA nahrazovat výše uvedené zákonné procedury a navrhovat odlišná řešení bez relevantních podkladů, které byly podmínkou provádění výše uvedených procedur, řízení, nebo podkladem pro rozhodnutí. Nezbytnost dodržování všech relevantních předpisů, byť vyplývá z legislativy ČR, je uvedena v závěrečném doporučení Vyhodnocení a je zdůrazněna i v tomto vypořádání. Nutnost posuzování všech projektů, které spadají pod zákon č. 100/2001 Sb. (EIA) je uvedena také v dalších kapitolách Vyhodnocení, stejně jako nezbytnost posoudit projekty podle § 45i zákona číslo 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud to jejich charakter vyžaduje. Úkolem zpracovatele SEA tedy není vyhodnotit vliv jednotlivých projektů na životní prostředí, neboť k tomu účelu nejsou ve Strategii udržitelného rozvoje SO ORP Kladno k dispozici dostatečné údaje jednoznačně identifikující každý projekt (viz výše), ale na druhou stranu je na základě principu předběžné opatrnosti nezbytné upozornit na ty aktivity, které by dle názoru zpracovatelů Vyhodnocení mohly eventuálně mít (významný) negativní vliv na životní prostředí. K uvedenému účelu slouží především porovnání potenciálních dopadů aktivit se stanovenými referenčními cíli životního prostředí a odlišení těch aktivit, jimž musí být v patřičných zákonných procedurách věnována zvýšená pozornost. Dalším cílem je upozornit jak předkladatele koncepce, tak i nositele aktivit, aby při jejich schvalování očekávali větší nároky na posouzení vlivů na životní prostředí, respektive aby při jejich přípravě hledali taková řešení, která budou minimalizovat jejich vlivy na životní prostředí. Obdobný postup zvolil i zpracovatel naturového hodnocení. Podstata příslušného vyjádření a vypořádání zpracovatele Vyhodnocení koncepce V následujícím přehledu jsou postupně uvedeny podstatné relevantní údaje z vyjádření podaných ke zveřejněnému Oznámení (jen vyjádření obsahujících náměty, připomínky a doporučení) a jejich vypořádání zpracovatelem Vyhodnocení. Zbývající vyjádření (vyjádření číslo 3, 4, 5, 10 a 13 včetně) neobsahovala připomínky ani návrhy, a proto nejsou předmětem vypořádání. Připomínky byly předány předkladateli Strategie.


132



14.2. Vypořádání vyjádření obsahujících připomínky a doporučení Ad 1) Občanské sdružení „Kladno centrum“ Občanské sdružení požaduje, případně doporučuje: a) V rámci Vyhodnocení koncepce zpracovat rozptylové studie, hodnotící vývoj v území při zohlednění aktuálně již realizovaných záměrů, které přispívají k nárůstu automobilové dopravy. b) Aby Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno omezila na minimum aktivity spojené s nárůstem automobilového provozu v centrálních částech města dříve, než budou vyřešeny silniční komunikace odklánějící dopravu z v současnosti velmi exponovaných míst. c) Zajistit finanční podporu plynofikace, využití takzvaných kotlíkových dotací na obnovu lokálních topenišť, obnova vozidlového parku veřejné hromadné dopravy (autobusy na alternativní paliva), umísťování plnících stanic pro alternativní paliva. d) Indikátory úspěšnosti v čerpání dotací EU by měly být jedním z hlavních monitorovacích indikátorů koncepce. e) Rozšíření využitelnosti některých dotací také mimo zóny se zhoršenou kvalitou ovzduší. f) Aby koncepce preferovala a správcům silniční dopravní infrastruktury ukládala používání technologii takzvaných tichých asfaltů z důvodu snížení hlučnosti v zatížených oblastech. g) Aby rozpočet na údržbu silniční sítě reflektoval potřebu zajištění její udržitelnosti. Včasným prováděním oprav navíc lze výrazněji snížit hlučnost i při použití standardních technologií. h) Aby systém městské i příměstské (ev. i dálkové) veřejné hromadné dopravy v Kladně byl koncipován tak, aby navýšil počty cestujících ve veřejné železniční dopravě. Prověřena by měla být možnost změny tras některých autobusových linek a navýšení kapacity autobusových stání v prostoru železničních stanic a zastávek. Strategie by v této oblasti měla počítat s dlouhodobě sledovým záměrem zkapacitnění železničního spojení mezi Kladnem, Letištěm Václava Havla a Prahou. i) Zaměřit vyhodnocení vlivů na životní prostředí na kumulativní a synergické vlivy jednotlivých záměrů koncepce a na možné vlivy sousedních SO ORP. Toto opatření by se mělo stát podkladem pro další dokumenty, především územní plány. j) Zrušit v textu neplatný ÚP VÚC Pražský region. Odkazovat na platné Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, kterým byly jednotlivé ÚP VÚC nahrazeny Vypořádání vyjádření a) Zpracování rozptylových studií není standardní součástí Vyhodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA). Navíc by v takových rozptylových studiích nebylo možno vyhodnotit vliv Strategie na kvalitu ovzduší, neboť – vzhledem k obecnému charakteru záměrů - nelze kvantifikovat jejich vliv na konkrétní koncentrace škodlivin v ovzduší. b) Součástí Strategie je řada aktivit (viz Priorita č. 1), jejichž cílem je omezit intenzitu automobilového provozu v centrálních částech města Kladna. A to jak podporou MHD, zlepšením přestupních vazeb a podobně (opatření 1.1.), tak i podporou veřejné hromadné dopravy a cyklodopravy (opatření 1.2. a 1.3.). Redukce tranzitní dopravy je součástí opatření 3.1. Strategie.


133



c) Institucionální podpora a dotace výměny a modernizace kotlů rodinných domů, zajištění ekonomické atraktivity a udržitelnosti systému CZT, kontrola emisí z lokálních topenišť je součástí opatření 3.1. Strategie. Opatření 1.1. také zahrnuje Modernizaci vozového parku prostřednictvím autobusů na pohon CNG. d) Doporučení bylo předáno zpracovateli Strategie a jejímu předkladatele. e) Rozšíření využitelnosti dotací také mimo zóny se zhoršenou kvalitou ovzduší by mohl být kontraproduktivní krok, který přesunul finanční zdroje mimo oblasti, kde jich je nejvíce potřeba a kde mohou mít největší přínos. Strategie přitom ukládá usilovat o zařazení mezi lokality, které by mohly čerpat dotační podporu z MŽP ČR na základě výskytu emisí. f) Součástí Opatření 3.1. Strategie je aktivita Projektová příprava protihlukových opatření (méně hlučný povrch komunikací, ochranná zeleň a valy, opatření na exponovaných rezidenčních stavbách). g) Otázky rozpočtu na údržbu silniční sítě překračují cíle a zaměření Strategie (jedná se o provozní záležitost). h) Posílení hromadné dopravy je důležitou součástí Strategie (Priorita 1). Strategie též obsahuje samostatné opatření, zaměřené na podporu Infrastruktury pro železniční dopravu a v rámci výše uvedené priority jsou řešeny i otázky zjednodušeného přestupů, úpravy přestupních uzlů, integrace odbavovacích systémů, dovybavení železničních stanic a zastávek infrastrukturou, apod. Strategie obsahuje samostatnou aktivitu (Opatření 1.2.), věnovanou zkapacitnění železničního spojení s Prahou. i) Vzhledem k míře obecnosti Strategie, zejména omezenému rozsahu informací o aktivitách uvedených v koncepci, bude možné zaměřit se na potenciální kumulativní a synergické vlivy jednotlivých záměrů koncepce a na možné vlivy sousedních SO ORP až při hodnocení detailních návrhů jednotlivých projektů, respektive při posuzování vlivů jednotlivých projektů na životní prostředí v rámci výběrových řízení a v rámci standardních procedur před jejich případnou realizací. Protože podrobná specifikace projektů není součástí Strategie (není uvedena jejich přesná lokalizace, kapacity, rozsah a další faktory, které jsou k vyhodnocení projektů nezbytné), bude nutno věnovat patřičnou pozornost jejich vyhodnocení v rámci výběrových řízení v rámci dotací i v rámci standardních procedur dle stavebního zákona a ve vybraných případech rovněž dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), ve znění pozdějších předpisů, případně podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. j) Překlep s neplatným ÚP VÚC byl opraven. Ad 2) Ministerstvo životního prostředí, ředitel odboru ochrany ovzduší S ohledem na nevyhovující stav kvality ovzduší na území SO ORP Kladno požaduje Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší, aby při navrhování priorit, opatření a aktivit ve vztahu k problematice ovzduší byla zohledněna opatření navržená v Programu zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje.


134



Vypořádání vyjádření Při navrhování priorit, opatření a aktivit ve vztahu k problematice ovzduší byla opatření navržená v Programu zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje, relevantní pro území SO ORP Kladno, zohledněna. Ad 6) Ministerstvo životního prostředí, ředitel odboru odpadů a) Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů, doporučuje doplnění plnění cílů Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje, které byly stanoveny k roku 2010. b) Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů, upozorňuje nutnost opravy na str. 36 (rok 2008 opravit na rok 2011 - viz tabulka C7 oznámení) a na opravu tiskové chyby. Vypořádání vyjádření a), b) Uvedené připomínky byly v textu Vyhodnocení akceptovány. Ad 7) Pan Vladimír Černý Doporučuje opravit nepřesné údaje v Oznámení: a) Nadpis PP Okolí Okoře změnit na PP Okolí Okoře a Budče. b) Na obrázku C5 je název tohoto PP uveden chybně jen částečně c) Upřesnit počet EVL v území podle platného znění nařízení vlády. d) Na straně 33 do druhé závorky v předposledním odstavci opravit „nad" a dopsat Zákolany. Dále doporučuje přijmout následná opatření: e) V rámci dobudování tras silniční dopravy řešit dopravní závady na okružní silnici 0/101. f) Minimalizovat nadměrnou prašnost vznikající z posypů okresních silnic inertním materiálem, který vedle toho způsobuje také zhoršení odtokových poměrů a snižování hodnoty majetku, který je správci silnic svěřen. g) Předcházet environmentální zátěží a ohrožení ekosystému včetně evropsky významných lokalit soustavy natura 2000 novými výrobními kapacitami pozorným projednáváním nových projektů i územních plánů obcí. Vypořádání vyjádření a) až d) - Navrhované úpravy textu byly akceptovány. e) a f) - Cílem koncepčního dokumentu jako je Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno není úplný výčet návrhů na řešení konkrétních provozních záležitostí dopravy (opravy konkrétních závad na komunikacích, posyp a úklid posypového materiálu, údržba majetku správcem komunikace a podobně), a proto jsou ve Strategii uvedeny pouze příklady aktivit (projektů). Zpracovatel Vyhodnocení předá zaslané podněty zpracovateli Strategie a jejímu předkladateli (Statutární město Kladno). g) Zpracovatel Vyhodnocení klade na hodnocení projektů před jejich případnou realizací mimořádný důraz a v textu Vyhodnocení uvádí mimo jiné, že:


135









Environmentální hodnocení projektů při jejich výběru je jednou z možností minimalizace negativních vlivů koncepce na životní prostředí. Toto hodnocení je omezeno na projekty, financované z rozpočtu Strategie, nebo jiným nositelem aktivity / projektu, který uvedenou metodu implementuje do svých rozhodovacích kritérií. Hodnocení projektů dle navržených kritérií by mělo být prováděno jako součást schvalovacích procedur projektů, například při rozhodování o financování v rámci výběrových řízení. Na základě hodnocení aktivit / projektů dle environmentálních kritérií by měly být následně schváleny či doporučeny k realizaci pouze ty projekty, které nebudou mít negativní vliv na životní prostředí7. Současně by měly být v případě věcně stejných projektů doporučeny k realizaci ty projekty, které budou hodnoceny jako příznivější z hlediska životního prostředí. Tam, kde to bude relevantní, budou nástroje environmentálního hodnocení projektů zastoupeny také standardními procedurami hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), naturového hodnocení (hodnocení vlivů na EVL a PO soustavy chráněných území Natura 2000) nebo procedurami územního plánování v těch případech, kdy záměry pod výše uvedené zákony č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nespadají.

Ad 8) Středočeský kraj, odbor životního prostředí a zemědělství Středočeský kraj, odbor životního prostředí a zemědělství a) Upozorňuje, že v kapitole věnované ÚSES vychází koncepce ze zastaralých podkladů, které jou v současnosti nahrazeny Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje. KÚSK požaduje upravit koncepci dle platné nadřazené územně plánovací dokumentace. b) Požaduje doplnění seznamu přírodních památek o přírodní památku Otvovická skála, přírodní památku Kyšice – Kobyla a vyřazení evropsky významné lokality, přírodní památky, Smečno, která patří již do správního obvodu ORP Slaný. c) Upozorňuje, že při realizaci konkrétních opatření, které vzejdou z předložené koncepce, může dojít k dotčení regionálních územních systémů ekologické stability, zvláště chráněných území – přírodních rezervací a přírodních památek a jejich ochranných pásem, zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, a bude nezbytné respektovat zájmy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb. Vypořádání vyjádření a) Omylem zařazený VÚC byl nahrazen správným termínem příslušného dokumentu. b) Text byl upraven podle doporučení s výjimkou evropsky významné lokality Smečno, která dle názoru zpracovatele vyhodnocení do správního obvodu ORP Kladno patří. c) Zpracovatel Vyhodnocení se ztotožňuje s názorem autora připomínky, a proto je v rámci vyhodnocení opakovaně uvedena nutnost postupovat v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zvláštní pozornost je

7 Projektem, který nemá negativní vliv na životní prostředí je třeba chápat takový projekt, jehož pozitivní vlivy

významně převažují nad jeho případnými vlivy negativními a současně žádný jeho případný negativní vliv na životní prostředí není nepřijatelný. RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

136



přitom věnována možným vlivům aktivit podporovaných v rámci Strategie na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy chráněných území Natura 2000. Ad 9) Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze: a) Požaduje ve vyhodnocení vyřešit problematiku logické a funkční dopravní silniční i železniční sítě a zároveň v rámci zpracování územních plánů vyloučit umísťování nových lokalit pro bydlení k novým obchvatům obcí a ke stávajícím zdrojům hluku z dopravy. b) Uvádí, že v rámci ORP Kladno se nevyskytují žádná schválená a kontrolovaná přírodní koupaliště. Jsou zde pouze umělá venkovní – Sletiště a Bažantnice a vnitřní – Aquapark Kladno. Turyňský rybník má dlouhodobý zákaz využívání vody ke koupání z důvodu nesplnění limitů, stanovených vyhláškou č. 135/2004 Sb. c) Doporučuje nevynechávat k zásobování pitnou vodou jako zdroje vody studny místního významu, i když kvalita vody zcela nevyhovuje hygienickým limitům, neboť jako havarijní zásobování by tuto vodu bylo možno v některých případech využít. Vypořádání vyjádření a) V rámci Vyhodnocení není možno vyřešit problematiku logické a funkční dopravní silniční i železniční sítě ani v rámci zpracování územních plánů vyloučit umísťování nových lokalit pro bydlení k novým obchvatům obcí a ke stávajícím zdrojům hluku z dopravy, protože je určena pouze k hodnocení předložené Strategie a může posloužit pouze k případným návrhům a doporučením jejích případných úprav. Nicméně k uvedenému vyjádření je možno konstatovat, že Strategie věnuje velkou pozornost řešení dopravní infrastruktury z hlediska jejích negativních vlivů na životní prostředí, včetně řešení obchvatů obcí a přeložek silnic s cílem snížení emisní a hlukové zátěže obyvatel a dále podporu železniční dopravy, včetně její modernizace, která bývá spojena se snížením hluku. Strategie obsahuje rovněž aktivitu, jejímž cílem je koordinace projednávání ÚPD s okolními obcemi s cílem minimalizace potenciálních negativních vlivů v zájmovém území (opatření 3.2.). b) Uvedený text byl zapracován do Vyhodnocení. c) Uvedený text byl zapracován do Vyhodnocení. Ad 11) Ekologické občanské sdružení obce Braškov Ekologické občanské sdružení obce Braškov: a) Uvádí, že prioritou správního obvodu obcí by měl být dohled zejména na to, aby Stavební úřady pracovaly podle stavebního zákona a územních plánů příslušných obcí. b) Občanské sdružení navrhuje, aby stavby a přístavby průmyslových (výrobních) objektů, na které se vztahuje posouzení podle zák. č. 100/2001 Sb. nebo zák. č. 76/2002, o integrované prevenci, byly posouzeny podle těchto zákonů. c) Žádá stanovit ve Strategii dozorová opatření, týkající se dodržování Územního plánu obce.


137



d) Navrhuje, aby MŽP (ústřední orgán správy dle ust. § 23 odst. 10. Zák. 100/2001 Sb.) nově upravilo způsob a průběh veřejného projednávání, zveřejňování informací a stanovisek a postupu při zpracování posudku, aby nedocházelo k obcházení účasti nepřímých účastníků řízení, aby byl dodržován správní řád, emisní limity, hlukové limity a aby byly řádně stanoveny podmínky pro omezení negativních vlivů (hluk, vibrace, prašnost) a tím zajištěna ochrana životního prostředí. Vypořádání vyjádření a) Vyjádření je směřováno na stavební úřady, a proto není předmětem tohoto vypořádání připomínek. b) Návrh je zcela v souladu s doporučením zpracovatele Vyhodnocení, který Ve vyhodnocení uvádí, že při rozhodování o podpoře projektů v rámci Strategie bude potřeba věnovat důkladnou pozornost hodnocení jejich vlivů na životní prostředí jak v rámci výběrových řízení pro poskytnutí dotací, tak v rámci standardních procedur dle stavebního zákona a v relevantních případech rovněž dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), ve znění pozdějších předpisů, případně podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a dalších platných právních předpisů. c) Dodržování územních plánů je zákonná povinnost veřejné správy a nelze ji nahrazovat kroky, které by nahrazovaly procesy dle zákona. Pro sledování, jak jsou realizovány aktivity (projekty) podporované v rámci Strategie, jsou v kapitole 10 Vyhodnocení navrženy monitorovací ukazatele (indikátory) vlivů koncepce na životní prostředí. Město Kladno bude 1 x za rok, k výročí schválení koncepce, vyhodnocovat vlivy provádění Strategie na životní prostředí a veřejné zdraví. Výsledky hodnocení budou předkládány vedení Statutárního města Kladna, respektive obcím v SO ORP Kladno, a následně zveřejňovány na Internetových stránkách Statutárního města Kladna. d) Požadavek na úpravu činnosti MŽP ČR není předmětem Strategie, a proto není předmětem tohoto vypořádání připomínek. V procesu dle zákona č. 100/2001 Sb., je příslušný úřad povinen postupovat podle zákona a zajistit práva všech dotčených subjektů. Ad 12) Občanské sdružení za úpravu projektu a následné stavby silnice Fialka – Unhošť - Rudná Občanské sdružení za úpravu projektu a následné stavby silnice Fialka – Unhošť - Rudná uvádí, že hodnocená strategie je nepoužitelná z dále uvedených důvodů (zkráceno): a) V analytické části Strategie na straně 7 se uvádí, že byly vyhodnoceny názory obyvatel, což neplatí pro obec Unhošť. Průzkum v Kladně nemůže reprezentovat celý správní obvod. b) Hlavní problémy životního prostředí konkrétně v obci Unhošť je znečištění ovzduší částicemi PM10 a benzo(a)pyrenu ze zdrojů místních i mimo průmyslových, jakož i emisemi ze značné intenzity automobilové dopravy. Dlouhodobě se správní orgán obce, ale i Magistrát Kladno odbor životního prostředí a dopravy, jakož i KHS středočeského kraje s touto problematikou nezabývá, navíc jí zcela míjí zpravidla s odvoláním na příslušný DOS, který je mnohdy i v rozporu se zákony. Proto musí byt RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

138



c)

d)

e) f)

věci řešeny soudy, v současné době na příklad stavba DKG Hostivice na katastrálním území Unhošť nebo dlouhotrvajícím zatím správním řízením Kompostárny ECOWOOD na katastrálním Území Unhošť. Dále je to hluk z automobilové dopravy v obci způsobený v rozporu se zastavováním krajiny, dopravními, průmyslovými a dalšími komerčními stavbami, jako například obchodní a logistická střediska bez posouzení EIA, nebo se zmanipulovanými údaji o intenzitě dopravy při umístění záměru v rozporu s Opatřením obecné povahy k ÚP Unhošť v platném znění" Dále dochází k zásahům do přírody a krajiny velkoplošnými terénními zásahy, v důsledku výstavby obchodních a logistických středisek, průmyslových zón a staveb na zelené louce a dalších liniových staveb. Tímto narušený vodní režim způsobuje snížení retenční schopnosti. Rozvoj je prosazován do územních plánů bez řádného posouzení vlivů na ovzduší a hluk, na pohodu bydlení, zdraví obyvatel a negativních zásahů do rázu krajiny.

Vypořádání vyjádření a) Zástupců města Unhošť byli v rámci Analýzy názorů vybraných aktérů (část A3 analýzy) zapojeni do řízených rozhovorů. Doporučení provést také analýzu názorů občanů a návštěvníků i v dalších částech území (tedy i v obcích) kromě Kladna, je součástí doporučení zahrnutých zpracovatelem do Vyhodnocení. b) Jedná se o vyjádření vlastní názoru autorky připomínky (názoru občanského sdružení) na kvalitu ovzduší v zájmovém území a na fungování některých orgánů veřejné správy. Ve vyjádření není uvedena žádná připomínka k Oznámení nebo Strategii, a proto není předmětem vypořádání připomínek. c) Jedná se o vyjádření vlastní názoru autorky připomínky (názoru občanského sdružení) týkající se hluku z dopravy, pochybností o intenzitách dopravy a procesu EIA. Ve vyjádření není uvedena žádná připomínka k Oznámení nebo Strategii, a proto není předmětem vypořádání připomínek. Nicméně je možno uvést, že problematice znečištění ovzduší a snížení vlivů hluku a emisí z dopravy věnuje Strategie významnou část svých opatření a aktivit (Opatření 1.1 věnované infrastruktuře silniční dopravy a priorita 3, věnovaná životnímu prostředí). Strategie je tedy jednou z cest, jak snížit vlivy dopravy i stacionárních zdrojů emisí na ovzduší. d), e), f) Jedná se o vyjádření vlastní názoru autorky připomínky (názoru občanského sdružení) týkající se velkoplošných zásahů do přírody a krajiny, staveb na zelené louce, narušení vodního režimu v krajině a prosazování rozvoje do územních plánů bez řádného posouzení jejich vlivů na životní prostředí. Ve vyjádření není uvedena žádná připomínka k Oznámení nebo Strategii, a proto není předmětem vypořádání připomínek Ad 14) Obec Braškov S ohledem na nízkou kvality životního prostředí, spojenou s dopravou, navrhuje Obec Braškov doplnit do Strategie následující projektové záměry: a) Odklonit těžkou nákladní dopravu Kladno – Beroun z obcí dopravním značením ze silnic II. a III. tříd na R6 – pražský okruh – D5 – Beroun. Rovněž obecně pro spojení R6 RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

139



a D5 používat pouze pražský okruh do doby, než dojde k realizaci aglomeračního okruhu II/101. Ztráty ze zvýšené spotřeby PHM nemohou být vyšší, než soustavné opravy silnic, pokles cen nemovitostí, zvýšená nehodovost a nevyčíslitelné ztráty na lidském zdraví a zkrácení délky života. Náklady na realizaci jsou téměř zanedbatelné. b) Dokončit neúplný pás izolační zeleně podél R6 nad Braškovem. Při stavbě této komunikace ŘSD realizovalo jen malou část zeleného pásu a pro větší část nevykoupilo ani potřebný pozemek. Dnes je to pro obec neřešitelný problém, protože vlastníci půdy požadují za pozemky vysoké ceny, přestože je zřejmé, že půda ve 20m širokém pásu bezprostředně u dálnice nemůže mít bonitu vhodnou pro pěstování zemědělských plodin. Máme připraven projekt ÚSES a vegetačních úprav na dokončení izolační zeleně, ale realizace není možná pro vysoké náklady na výkup pozemků. Žádáme o pomoc při řešení. Vypořádání vyjádření a) Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno stanovuje především rámec pro další rozvoj a uvádí příkladmý seznam typových aktivit a oblastí intervence (záměrů a projektů). Program tudíž neobsahuje a ani nemůže obsahovat všechny konkrétní projekty, které by mohly být v jeho rámci podpořeny. To však dle názoru zpracovatele Vyhodnocení nevylučuje využití Strategie k podpoře navrženého dopravního opatření. V Opatření 1.1 Infrastruktura pro silniční dopravu Strategie je uvedena aktivita „Realizace fyzických i psychologických prvků ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy“, v jejímž rámci lze uvažovat o podpoře navrhovaného dopravního opatření. Návrh obce Braškov byl předán předkladateli Strategie. b) Požadavek obce Braškov byl předán předkladateli Strategie. Dle názoru zpracovatele Vyhodnocení je třeba prověřit možnost podpořit řešení nastíněného problému v rámci Opatření 3.1 Zvyšování kvality životního prostředí a jeho aktivity „Realizace opatření ke snížení prašnosti - (rozvoj ploch zeleně, pravidelné zametání a kropení ulic)“. Ad 15) Ministerstvo životního prostředí - odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí - odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny požaduje: a) Vyhodnotit, zda je koncepce v souladu s koncepčními dokumenty v ochraně přírody a krajiny regionální a národní úrovně, respektive zda koncepce naplňuje cíle stanovené ve schválených koncepčních dokumentech (Státní politika životního prostředí ČR 2012 –2020, Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR, Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR a Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 - 2016). b) Vyhodnotit, zda koncepce nebude mít významný vliv na zvláště chráněná území ve SO ORP Kladno (zejména, zda realizací opatření priorit 1 a 3 uvedených na straně 1 oznámení koncepce, nemůže dojít k ohrožení předmětů a cílů ochrany přírody zvláště chráněných území), c) Navrhnout případná opatření ke snížení, vyloučení nebo kompenzaci negativních vlivů na zvláště chráněná území. d) K samotnému textu oznámení koncepce požaduje opravit rok vyhlášení CHKO Křivoklátsko (nahradit rok "1973" rokem "1978"). RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

140



Vypořádání vyjádření a) Vyhodnocení souladu s příslušnými koncepcemi je standardní součástí Posuzování vlivů koncepcí životní prostředí a bylo provedeno i v tomto případě. Uvedené koncepce mimo jiné sloužily pro stanovení referenčních cílů životního prostředí. b) Vyhodnocení priorit a opatření bylo provedeno. Ochrana přírody a krajiny bylo vybrána jako jeden ze dvou nejvýznamnějších problémů území pro vyhodnocení vlivů priorit a opatření na životní prostředí. c) Opatření ke snížení, vyloučení nebo kompenzaci negativních vlivů na zvláště chráněná území byla navržena v příslušné kapitole Vyhodnocení a dále v naturovém hodnocení, které tvoří přílohu č. 4 Vyhodnocení. d) Chyba byla opravena. Vyjádření neobsahující ani připomínky ani doporučení Níže uvedená vyjádření neobsahovala žádné námitky ke Strategii udržitelného rozvoje SO ORP Kladno ani k Oznámení dotčené koncepce na základě § 10c) zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, případně obsahovala souhlasná vyjádření. Vyjádření jsou očíslována stejně jako ve výše uvedené tabulce 14.1 Přehled obdržených vyjádření. Ad 3) Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod Ad 4) AOPK – Správa CHKO Křivoklátsko Ad 5) Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Praha Ad 10) Obvodní báňský úřad pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského Ad 13) Středočeský kraj, Bc. Marek Semerád, náměstek hejtmana.


141



15 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI Na základě stávajících výstupů hodnocení vlivů Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno 2014-2020 na životní prostředí lze konstatovat, že nebyly identifikovány takové negativní vlivy této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, které by znemožňovaly její schválení. To se týká jak celkového vyhodnocení koncepce, tak i vyhodnocení její vize, priorit, opatření a aktivit. Je však třeba zdůraznit, že vzhledem k míře obecnosti Strategie, zejména minimálního rozsahu informací o 194 aktivitách, uvedených v koncepci, bude možné detailně stanovit jejich specifické vlivy na jednotlivé složky životního prostředí až při hodnocení detailních návrhů jednotlivých projektů, respektive při posuzování vlivů jednotlivých projektů na životní prostředí v rámci výběrových řízení a v rámci standardních procedur před jejich případnou realizací. Vzhledem k tomu, že podrobná specifikace projektů není součástí Strategie (není uvedena jejich přesná lokalizace, kapacity, rozsah a další faktory, které jsou k vyhodnocení projektů nezbytné), bude potřeba věnovat důkladnou pozornost jejich vyhodnocení v rámci výběrových řízení v rámci dotací i v rámci standardních procedur dle stavebního zákona a ve vybraných případech rovněž dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), ve znění pozdějších předpisů, případně podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Přes výše uvedené však bylo na základě porovnání projektů uvedených v koncepci s navrženými referenčními cíli ochrany životního prostředí identifikováno v rámci Vyhodnocení 24 aktivit (v případě naturového hodnocení 21 aktivit), kterým je potřeba věnovat zvláštní pozornost z hlediska jejich možných negativních vlivů na životní prostředí a specificky na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000. U jedné aktivity „Celková modernizace rychlostní silnice R7“ (ŘSD) bylo v případě naturového hodnocení konstatováno, že může za určitých podmínek mít negativní vliv na EVL a/nebo PO. Vzhledem k tomu, že v této fázi hodnocení nejsou k dispozici informace o rozsahu a ostatních detailech plánovaných činností nelze přesně stanovit míru případného ovlivnění EVL (proto byla aktivita hodnocena 0 až -2). V případě všech ostatních aktivit uvedených ve Strategii bylo konstatováno, že nebudou mít významné negativní vlivy na životní prostředí“ Dalším důležitým prvkem Vyhodnocení Strategie je návrh environmentálních kritérií pro následné vyhodnocení projektů, jejichž využití by mělo být další pojistkou, aby implementace koncepce neměla negativní vlivy na životní prostředí.


142



Návrh stanoviska: Zpracovatel Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí předkládá následující návrh stanoviska podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10 – Vršovice V Praze, dne:

………. 2014

Č.j.:

…………….

STANOVISKO K NÁVRHU KONCEPCE

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO 2014-2020 podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel koncepce:

Statutární město Kladno

Zpracovatelé posouzení:

Ing. Bohumil Sulek, CSc., autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů Držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu § 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; číslo osvědčení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do 13.6.2016 Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku č.j.: 42243/ENV/11 vydaným MŽP dne 20.6.2011. RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba k provádění posouzení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (číslo osvědčení 57148/ENV/09) Bc. Eva Jirásková RNDr. Radim Misiaček Mgr. Lenka Polachová RNDr. Marcela Zambojová, osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, č. osvědčení 1/2006, číslo j. OVZ-300-18.5/23562 ze dne 31. 7. 2006) Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do 31.7.2016 Rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví č.j.: 75376OVZ-32.1-21.11.10 vydaným dne 16.12.2010.


143



Průběh posuzování: Oznámení koncepce Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno ve smyslu § 10c) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., bylo Ministerstvu životního prostředí předloženo předkladatelem koncepce 23. 8. 2013. Oznámení koncepce bylo Ministerstvem životního prostředí následně rozesláno dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Dne 11. 9. 2013 byla zveřejněna informace o Oznámení koncepce na úřední desce Středočeského kraje a tímto dnem bylo zahájeno zjišťovací řízení dle § 10d) citovaného zákona. Na základě vyjádření doručených k Oznámení byl příslušným úřadem vydán dne 16. 10. 2013 Závěr zjišťovacího řízení, který mimo jiné stanovil obsah a rozsah Vyhodnocení nejen v rozsahu základních zákonných požadavků, daných §§ 2 a 10b) a přílohou č. 9 zákona, ale také nad tento rámec, se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení. V souladu s požadavky zákona č. 100/2001 Sb. byl tento dokument zveřejněn. Dne ............ 2014 byl Ministerstvu životního prostředí předložen návrh koncepce „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ (dále také koncepce), včetně Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, ve smyslu § 10f) citovaného zákona. Postup zpracování koncepce byl projednáván s aktéry rozvoje SO ORP Kladno. Stručný popis koncepce: Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno se skládá z následujících hlavních částí: Analytická část A1 Situační analýza A2 Analýza názorů obyvatel a návštěvníků A3 Analýza názorů vybraných aktérů A4 Analýza SWOT Návrhová část Úvod a metodika Vize ORP Kladno do roku 2020 Problémová analýza Globální cíl a specifické cíle Priority a opatření Implementační část


144



Přehledná struktura Strategie Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno definuje rozvojovou vizi kraje vyjádřenou mottem vize a pěti tématy, která jsou nezbytná pro budoucí rozvoj ORP Kladno. Dále Strategie formuluje problémové okruhy, hlavní problémy a dílčí problémy rozvoje ORP. Následně Strategie formuluje globálních cíle Strategie (úroveň priorit), které jsou dále rozpracovány do specifických cílů (úroveň opatření). V rámci Strategie pak byly na základě globálních a specifických cílů navrženy čtyři priority a 13 opatření, v rámci kterých byly rovněž identifikovány příkladmé aktivity (skupiny potenciálních projektů), kterými by měla být opatření naplňována. Naplňování specifických cílů aktivitami / projekty bude řešeno v definovaném realizačním rámci a s využitím identifikovaných zdrojů financování. Rozvojová vize Strategická vize Strategie rozvoje udržitelného rozvoje SO ORP Kladno je navržena jako obecná definice žádoucího stavu ORP Kladno k roku 2020. Vize je navržena v podobě krátkého sloganu (motta). Mottem vize je slogan: Moderní Kladensko Pilíře vize Specifikace rozvojové vize je ve Strategii provedena formou popisu pěti témat, která jsou pro budoucí rozvoj ORP Kladno nezbytná. Jedná se o tato témata:  Moderní a dynamický rozvoj školství  Moderní životní styl  Moderní a bezpečná doprava  Moderní veřejná správa  Moderní a kvalitní životní prostředí Globální cíle a specifické cíle Navrhované strategické intervence Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno k naplnění výše uvedené vize a jejích pilířů jsou popsány jako pět globálních cílů, z nichž každý obsahuje několik specifických cílů. Hierarchii globálních a specifických cílů přibližuje následující tabulka. Tím, že hierarchie cílů reaguje na hierarchii problémů, je současně zajištěna provázanost mezi analytickou a návrhovou částí SUR ORP Kladno. Tabulka B5

Globální a specifické cíle Strategie


Specifické cíle (úroveň opatření) Dobudovat trasy silniční dopravy a rozvíjet infrastrukturu pro autobusovou dopravu a pěší Modernizovat hlavní železniční tratě a posílit význam osobní železniční dopravy Budovat funkční systém cyklotras a zvyšovat význam a zájem o cyklodopravu


145






Omezit nebo odstranit problém sociálně slabých obyvatel a lidí žijících v sociálně upadajících lokalitách Vytvořit kvalitní a funkční systém vzdělávání, sociálních služeb a zdravotní péče odpovídající potřebám obyvatel ORP Kladno Zlepšit podmínky pro volnočasový a spolkový život obyvatel Rozvojem a zefektivněním přiblížit veřejnou správu k občanům Redukovat stávající a předcházet vzniku nových environmentálních zátěží Řešit stávající a minimalizovat potenciální negativní důsledky suburbanizace a územního rozvoje Odstranit staré ekologické zátěže, revitalizovat brownfield Poldi SONP Kladno, využít rozvojový potenciál území a funkčně začlenit území do organismu města Zvýšit atraktivitu města pro obyvatele, dojíždějící i návštěvníky Přiblížit nabídku vzdělávání potřebám trhu práce Rozvíjet místní ekonomiku se zaměřením na perspektivní obory, pokračující diverzifikaci a s využitím výhody blízkosti hl. m. Prahy

Priority a opatření Naplnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich formulace je dle míry obecnosti, respektive konkrétnosti provedena ve dvou až třech úrovních:  rozvojové priority (reagující na hlavní problémy, respektive naplňující globální cíle),  rozvojová opatření (reagující na dílčí problémy, respektive naplňující specifické cíle),  aktivity a okruhy aktivit v rámci jednotlivých opatření (volně reagující na dílčí problémy). Priority jsou zpravidla definovány jako tematické okruhy, které jsou pro další rozvoj kraje zvláště důležité. Pro realizaci Strategie jsou navrženy níže uvedené 4 priority: 1. Dopravní infrastruktura 2. Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost 3. Územní rozvoj a životní prostředí 4. Lidské zdroje, podnikání a inovace Všechny priority jsou zaměřeny sektorově. Jsou tedy z územního hlediska víceméně plošné, s relevancí pro celé území ORP Kladno (jednotlivá opatření v rámci nich však mohou mít zřetelnější územní zaměření). Ke každé z definovaných priorit je formulováno několik opatření, která představují soubory aktivit a intervencí. K jednotlivým prioritám jsou navržena následující opatření: Priorita 1 - Dopravní infrastruktura Opatření 1.1 Infrastruktura pro silniční dopravu RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

146



Opatření 1.2 Infrastruktura pro železniční dopravu Opatření 1.3 Infrastruktura pro cyklodopravu Priorita 2 - Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost Opatření 2.1 Eliminace a prevence sociálního vyloučení Opatření 2.2 Školství, sociální služby a zdravotní péče Opatření 2.3 Volnočasové aktivity a spolkový život Opatření 2.4 Veřejná správa Priorita 3 - Územní rozvoj a životní prostředí Opatření 3.1 Zvyšování kvality životního prostředí Opatření 3.2 Předcházení negativním důsledkům suburbanizace a územního rozvoje Opatření 3.3 Revitalizace brownfieldu v bývalém areálu Poldi Kladno Opatření 3.4 Rozvoj Kladna jako moderního centra krajského významu Priorita 4 - Lidské zdroje, podnikání a inovace Opatření 4.1 Optimalizace kvalifikační struktury obyvatel Opatření 4.2 Diverzifikovaný rozvoj místní ekonomiky Opatření a aktivity pro území SO ORP Kladno jsou uvedeny v kapitole 5. Návrhové části Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno. Kapitola 5. Strategie je tedy základním strategickým podkladem pro realizaci regionální politiky ze strany SO ORP Kladno. Aktivity / oblasti intervence podporující naplnění opatření Ke každému opatření je v návrhové části Strategie stručně popsán cíl opatření a jsou uvedeny možné aktivity a intervence SO ORP Kladno (okruhy potenciálních záměrů a projektů) naplňující opatření a podporujících realizaci dotčeného opatření. Uvedeny jsou rovněž okruhy aktivit jiných subjektů, včetně nepřímé podpory ze strany města Kladna. Aktivity a intervence poskytují souhrnný přehled o významných aktivitách, které v kraji probíhají nebo se připravují. Aktivity a intervence uvedené ve Strategii je třeba považovat za (vzorové) aktivity a intervence, které podporují naplnění uvedených opatření. Vzhledem k tomu, že těchto aktivit je v současné době 194 (přitom je zřejmé, že jejich počet se může měnit v závislosti na dalších návrzích v průběhu platnosti koncepce do roku 2020), nejsou tyto aktivity ve Vyhodnocení uvedeny jmenovitě v plném rozsahu. Uvedeny jsou pouze ty aktivity, které autoři považují na základě hodnocení za aktivity s potenciálním negativním vlivem na životní prostředí a veřejné zdraví, a tedy aktivity kterým musí být věnována zvláštní pozornost (viz kapitola 5, příloha 4 a příloha 7 Vyhodnocení). Indikátory dosažení V rámci jednotlivých opatření byly identifikovány monitorovací ukazatele (indikátory), které budou sloužit pro sledování naplňování opatření (dosažení cílů).


147



Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno na životní prostředí bylo provedeno v souladu s požadavky zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. a v souladu s požadavky Závěru zjišťovacího řízení. Pro posouzení byla využita metoda referenčních cílů ochrany životního prostředí, vytvořených na základě platných strategických dokumentů na regionální, národní i evropské úrovni. To znamená, že posouzení vlivů Strategie na životní prostředí bylo provedeno porovnáváním možného vlivu globálních a strategických cílů a opatření Strategie se stanovenými referenčními cíli ochrany životního prostředí. Součástí posouzení Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno bylo hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 a stav jejich ochrany dle §§ 45h) a i) zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a posouzení vlivů Strategie na veřejné zdraví podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Hodnocení vlivů Strategie na soustavu Natura 2000 bylo zpracováno autorizovanou osobou k provádění posouzení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Hodnocení vlivů na zdraví bylo zpracováno držitelkou osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Závěry posouzení: Na základě návrhu koncepce, Oznámení koncepce, závěru zjišťovacího řízení, Vyhodnocení koncepce podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (včetně vyhodnocení vlivů Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a posouzení vlivů Strategie na veřejné zdraví), vyjádření dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a veřejnosti a veřejného projednání vydává Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

souhlasné stanovisko k návrhu koncepce

Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno Souhlasné stanovisko k návrhu Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno se vydává při dodržení následujících podmínek:


148



A. Podmínky souhlasného stanoviska: 1. V rámci sledování dopadů realizace Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno 20142020 monitorovat vlivy její realizace na životní prostředí, to znamená zejména:  zapracovat navržené environmentální indikátory do celkového systému sledování dopadů realizace Strategie  pravidelně zveřejňovat výstupy z monitoringu vlivů Strategie na životní prostředí, to znamená zveřejňovat průběžné vlivy realizace Strategie  navázat systém monitoringu na rozhodování o podpoře výběru projektů, financovaných z rozpočtu předkladatele, s využitím environmentálních kritérií  zajistit dostatečnou informovanost investorů o environmentální problematice a o možných vazbách projektů na životní prostředí, především o nezbytnosti podrobit jejich přípravu posouzením vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, případně hodnocením na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy chráněných území Natura 2000 podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v těch případech, kdy uvedeným povinnostem podporované projekty podléhají  při hodnocení vlivů projektů na životní prostředí soustředit pozornost především na ty projekty, které byly identifikovány v rámci Vyhodnocení vlivů Strategie na životní prostředí (viz kapitola 6 a příloha č. 7 Vyhodnocení) a v rámci posouzení vlivů Strategie na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy chráněných území Natura 2000 (příloha č. 4 vyhodnocení). 2. Při podpoře jednotlivých projektů zohlednit doporučení pro snížení jejich potenciálních negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, která byla navržena v rámci Vyhodnocení vlivů Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno 2014-2020. 3. Při realizaci konkrétních aktivit navržených ve Strategii udržitelného rozvoje SO ORP Kladno 2014-2020 je nezbytné odstranit či minimalizovat eventuální prostorovou kolizi záměru s předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, respektive s biotopy druhů a typy evropských stanovišť i s předměty ochrany přírody a krajiny. B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Pro vyloučení případného negativního vlivu realizace hodnocené koncepce „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ na lokality soustavy Natura 2000 je potřeba dodržet následující základní doporučení:  Vzhledem k tomu, že hodnocená koncepce nepřináší u některých navržených aktivit dostatečně podrobné údaje, které by aktuálně umožnily přesně stanovit konkrétní míru negativního vlivu na jednotlivé evropsky významné lokality a ptačí oblasti, je potřeba u jedné aktivity s vysloveným rizikem možného významně negativního vlivu a u 20 aktivit s nestanoveným vlivem (viz Tabulka 1 naturového hodnocení, které je v plném rozsahu uvedeno v příloze číslo 4 Vyhodnocení) přenést požadavek na posouzení vlivu konkrétních záměrů na EVL a PO dle §45h,i č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (ZOPK), do dalších fází správních řízení (územní a stavební řízení a podobně). RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

149



V uvedených fázích rozhodování o využití území jsou již zpravidla k dispozici konkrétní informace, které umožňují podrobné vyhodnocení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000. U konkrétních záměrů je zapotřebí požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody, zda může daný záměr, samostatně nebo ve spojení s jinými, významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (§45i ZOPK). 

U těch potenciálně problematických záměrů (projektů), realizovaných v rámci jednotlivých aktivit a intervencí, kde již proběhl proces EIA, respektive je zpracováno naturové hodnocení konkrétních záměrů dle §45i ZOPK, je nezbytné respektovat stanoviska z procesu EIA, respektive závěry zpracovaných naturových hodnocení.



Při realizaci konkrétních budoucích záměrů (projektů) navržených ve Strategii udržitelného rozvoje SO ORP Kladno je nezbytné odstranit či minimalizovat eventuální prostorovou kolizi záměrů s předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, respektive s biotopy druhů a typy evropských stanovišť.

C. Doporučení 1. Podporovat naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí, vztahujících se ke Strategii udržitelného rozvoje SO ORP Kladno 2014-2020 2. Dbát při realizaci Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno 2014-2020 především na problematiku ochrany ovzduší, omezování hluku a na ochranu přírody a krajiny (včetně evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy chráněných území Natura 2000). Plánované aktivity využít především ke zlepšení situace v uvedených oblastech. 3. Podporovat aktivity zaměřené na zachování či zvýšení retenční schopnosti krajiny s cílem snížit rizika a rozsah povodní. 4. Upravit Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno 2014-2020 v dílčích částech tak, jak jsou autory Vyhodnocení doporučovány v kapitole 6 Vyhodnocení. Toto stanovisko není Rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených správních úřadů ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Datum vydání stanoviska: Otisk razítka příslušného úřadu: Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:

Ing. Jaroslava H o n o v á vrchní ředitelka sekce technické ochrany životního prostředí pověřena řízením odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence RADDIT consulting s.r.o., 12-R-11 Leden 2014

150



SEZNAM ZPRACOVATELŮ VYHODNOCENÍ KONCEPCE Toto vyhodnocení koncepce bylo zpracováno v souladu s § 10c) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, kolektivem autorů pod vedením Ing. Bohumila Sulka, CSc., který je odborně způsobilou osobou oprávněnou zpracovávat dokumentace a posudky podle téhož zákona. Zhotovitel:

SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/106 400 01 Ústí nad Labem

Odpovědný řešitel:

Ing. Bohumil Sulek, CSc. Držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu § 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; č. osvědčení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do 13.6.2016 Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku č.j.: 42243/ENV/11 vydaným MŽP dne 20.6.2011.

Řešitelé (členové týmu v abecedním pořadí): Ing. Bohumil Sulek, CSc., vedoucí týmu RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba k provádění posouzení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (číslo osvědčení 57148/ENV/09) Mgr. Eva Jirásková RNDr. Radim Misiaček Mgr. Lenka Polachová RNDr. Marcela Zambojová, osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, č. osvědčení 1/2006, číslo j. OVZ300-18.5/23562 ze dne 31. 7. 2006 Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do 31.7.2016 Rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví č.j.: 75376-OVZ-32.121.11.10 vydaným dne 16.12.2010. Rozdělovník:

1-2 3-4 5 6

Ministerstvo životního prostředí Statutární město Kladno (předkladatel) SPF Group, v.o.s. (zpracovatel Vyhodnocení) Ing. Bohumil Sulek, CSc. (autorizovaná osoba)

Datum zpracování:

13. ledna 2014


151



SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ Základní podklady Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Metodika posuzování vlivů koncepcí na ŽP, vydaná MŽP, 2004 Atlas klimatických oblastí; Quitt; 1975 Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1995 Chytrý M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. – AOPK ČR Praha. Friedl, K. a kol.: Chráněná území v České republice, MŽP, Praha 1991 Hejný, S. et Slavík, B.: Květena ČSR 1: 103-121. MŽP, Praha 1988 Kolektiv: Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Brno, FVŽP, Praha 1992 Internetové stránky MŽP, Ústeckého kraje, ČHMÚ, ČSÚ a další Právní předpisy týkající se životního prostředí a ochrany zdraví obyvatel, normy a metodické pokyny MŽP. Zdraví 21 – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu populace České republiky „Zdraví pro všechny v 21. století, Ministerstvo zdravotnictví, 2002 Akční plán zdraví a životní prostředí České republiky, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo životního prostředí, 1998 Znečištění ovzduší na území České republiky, ČHMÚ COM (2005) Zelená kniha: Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob, Komise Evropských společenství, 2005 Communication from the Commission to the Council, the European Parlament and the European Economic and Social Committee. A European Environment and Health Strategy Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002 kterým se přijímá Akční program společenství v oblasti veřejného zdraví (2003 – 2008), Off. Journ, L 271, 09/20/2002, p .0001 - 0012 Children´s and Environment Action Plan for Europe, WHO Europe, EUR/04/5046267/7, 25 June 2004 European Charter on Environment and Health, WHO, Reg. Office for Europe, Copenhagen 1988 Decission No 1786/2002/EC The European Parliament and of the Council of 23 September 2002, Off. Journ., of the EC, 9. 10. 2002 adopting a programme of Community action in the Field of Public Health (2003 – 2008) Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 - 2007, MPSV, 2003


152



Hodnocení vlivů na zdraví -Health Impact Assessment (HIA) pro strategické hodnocení vlivů na životní prostředí, MŽP, MZ, SZÚ, 2006 Zdravotnická ročenka České republiky 2004, ÚZIS ČR 2005 Kristin Aunan.: Exposure - Response functions for health effects of air pollutants based on epidemiological findings, CICERO, University Oslo, ISSN – 4562 Fact sheet EURO/04/05, Berlin, Copenhagen, Rome, 14 April 2005 “Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes”. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 8/2004. MŽP ČR. Kolektiv (2001): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4. Kolektiv (2001a): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1. Polák P., Saxa A. (eds). (2005): Priaznivý stav biotopov a druhov európského významu. ŠOP SR, Banská Bystrica, 736 s. Směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21. 5. 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (NATURA 2000). Dále byla použita spisová agenda týkající se posuzované koncepce a internetové zdroje: http://stanoviste.natura2000.cz , http://ptaci.natura2000.cz, http://www.mzp.cz. Další podklady Bajer T., Kotulán J.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti vlivů záměrů na obyvatelstvo. EIA č. 2/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, 1998. Bláha K., Cikrt M.: Základy hodnocení zdravotních rizik. Státní zdravotní ústav, Praha, 1996. Macháček M.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti záměrů na přírodu a krajinu. EIA č.3/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, 1998. Maňák J., Obršál. Z., Šára M.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti záměrů na ovzduší a klima. EIA č.4/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, 1998.


153

VYHODNOCENÍ KONCEPCE. Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno

Recommend Documents