VY_32_INOVACE_DEJ_28
Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534
Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. .
Období vytvoření: leden 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1945 - 1948 Předmět: dějepis, příp. hospodářské dějiny Popis způsobu použití výukového materiálu ve výuce: Výkladová prezentace popisující hospodářský vývoj Československa mezi lety 1945-48. V prezentaci je obsažena i práce s textem Ústavy 9. května.
Úkoly: 1. obnova výroby (především v za války oslabeném lehkém průmyslu) 2. redukce přebujelého státního aparátu 3. překonání rozvrácené pracovní morálky (heslo v protektorátu „pracuj pomalu“)
Důsledky války: 1. ztráty obyvatelstva 2. hmotné škody (hlavně zpustošení východního Slovenska a slezského pohraničí, letecké útoky zničily města, podniky – např. Škodovy závody v Plzni, špatná situace v dopravě) 3. nekvalifikované obyvatelstvo – za války uzavření vysokých škol, redukce středního školství, likvidace vědeckých a kulturních institucí
náhrada škod Československu minimální – jen 0,56 % z přihlášených přímých škod, od reparací upuštěno, stejně jako od odškodnění dědiců popravených a umučených osob, vězněných osob nebo lidí z nucených prací
rozsáhlá migrace – vysídlení Němců, výměna obyvatelstva s Maďarskem, do 30. 9. 1948 se vrací do ČSR 947 000 osob (z nucených prací, věznic, koncentračních táborů, političtí emigranti atd.) vnitrostátní migrace – osídlování pohraničí – lidé, kteří odešli po Mnichovu + nové osídlení (únor 1945 několik set tisíc Čechů, květen 1947 2,4 mil.)
pomoc ze zahraničí – zejména od mezinárodní organizace UNRRA – zisk 1,6 mil. tun zboží ve výši 270 mil. dolarů (potraviny, dopravní prostředky – 13 463 aut, potřeby pro zemědělství a zdravotnictví) X ČSR přispívá především cukrem za 8,5 mil. dolarů (do Polska, Jugoslávie a Rakouska)
pomoc z USA – hlavně v kritické zimě 1945/46 benzin, mazací oleje, potraviny (půjčka) pomoc ze SSSR – i propagační charakter, výzbroj pro armádu, pomoc při obnově železnic, mostů, za peníze obilí, ropa, … dohoda mezi vládami ČSR a SSSR z 23. 11. 1945 o těžbě uranových rud a dodávkách uranu do SSSR – ČSR velké zásoby uranu, konec amerického monopolu výroby jaderných zbraní
překonání válečné inflace – stažení marek a jiných měn z oběhu, zůstaly jen protektorátní a slovenské koruny měnová reforma – 1. 11. 1945 – stažení protektorátní a slovenské měny, nová měna Kč občanům vypláceno v poměru 1:1 jen do výše 500 Kč, zbytek na vázaných vkladech, které měly být vyplaceny po stabilizování ekonomiky
blokování vázaných vkladů (spravováno Likvidačním fondem měnovým) – prosinec 1945 částka 258 mld. korun, později možno omezeně čerpat, v roce 1953 vázané vklady zrušeny – občané přišli o své úspory
opatření cen, mezd a sociální politika – měla zmírnit měnovou reformu – zavedení rodinných přídavků, sjednocení cen a přizpůsobení mzdy a důchodů X nedosaženo životní úrovně před válkou (přídělový systém, nekvalitní zboží atd.)
1946 - vláda vedená K. Gottwaldem – schválila Budovatelský program – přechod k plánování, říjen 1946 vyhlášen dvouletý plán obnovy národního hospodářství na léta 1947-48 cíl: dokončit obnovu hospodářství a
dosáhnout předválečné životní úrovně nebo ji mírně překročit
stanovoval jen důležité články ekonomiky – např. industrializace Slovenska a hospodářsky slabých částí Čech, ale ne obchod, finance a mzdy atd. v období dvouletky se prolínaly prvky tržní ekonomiky s řízeným hospodářstvím úkol zhruba splněn (zaostávání za předválečnou ekonomikou jen v zemědělství a stavebnictví)
1947-48: upevňování moci komunistů – postupná orientace na Východ problém: 1946-47 80% čs. zahraničního obchodu se Západem, půjčky atd. zatím ale představa, že bude obchod s Východem a Západem v poměru 50 : 50 změna po nepřijetí Marshallova plánu
hospodářská pomoc USA Evropě československá vláda zprvu schválila, ale při návštěvě české vládní delegace v Moskvě v červenci 1947 J.V. Stalin přijetí zakázal zlomový bod ve vztazích se západními ekonomikami
revize předchozí pozemkové reformy někdejší šlechtické velkostatky z dob R-U omezeny na 150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha veškeré půdy včetně lesů změny i v církevních statcích zrušení mnoha zbytkových statků vyvlastněno více než 1 mil. ha půdy (28% zemědělské)
duben 1947 zveřejnila KSČ nastolení požadavku třetí pozemkové reformy omezení soukromého vlastnictví na 50 ha půdy národní socialisté, lidová a demokratická strana Hradecký programy odmítli uzákoněno až po únoru 1948
1947 – nejhorší ve 20. století, velké sucho snížení přídělových dávek, oživení černého trhu s rostoucími cenami mimořádné dodávky ze SSSR – 600 tis. tun obilí (i propagační význam) KSČ se podařilo prosadit tzv. milionářskou dávku – jednorázová majetková dávka pro nejbohatší
KSČ využívá nespokojenost obyvatelstva s černým trhem a vystupuje s požadavkem likvidace soukromého velkoobchodu + požadavek dalšího znárodnění ve výrobě – soukromé podnikání omezeno na podniky do 50 zaměstnanců
monopol moci KSČ o ekonomice rozhoduje úzký okruh přestavitelů KSČ dělníci přecházejí do řídícího aparátu, zvyšují si klasifikaci X „buržoazní odborníci“ jsou odstraňováni velké ztráty způsobuje emigrace odborníků a techniků
1. 2. 3. 4.
uzákonění třetí etapy pozemkové reformy uzákonění druhé etapy znárodnění uzákonění národního pojištění přijetí Ústavy 9. května
soukromé pozemkové vlastnictví omezeno na 50 ha (u církevní půdy na 30 ha) bez ohledu na výměru zabrána půda sloužící k výdělečným účelům jen nepatrná část půdy připadá individuálně hospodařícím rolníkům, většina přidělena zemědělským družstvům 1948 pod sovětským tlakem kolektivizace zemědělství
týkala se soukromých podniků s více než 50 zaměstnanci v oborech veřejného zájmu se znárodňovaly všechny podniky monopolem státu velkoobchod, zahraniční obchod a mezinárodní zasilatelství prosinec 1948 znárodnění dopravy bankovní systém zjednodušen a specializován na krátkodobé a dlouhodobé úvěrování
zakotveny vlastnické přeměny z let 1945-48
práce s textem Ústavy 9. května (viz dále)
(1) Hospodářská soustava Československé republiky je založena na znárodnění nerostného bohatství, průmyslu, velkoobchodu a peněžnictví; na vlastnictví půdy podle zásady „půda patří tomu, kdo na ní pracuje“; na ochraně drobného a středního podnikání a nedotknutelnosti osobního majetku. (2) Všechno národní hospodářství v Československé republice nechť slouží lidu. V tomto veřejném zájmu řídí stát veškerou hospodářskou činnost jednotným hospodářským plánem.
1. Kdo řídí hospodářství v Československé republice? Z jakého důvodu? 2. K jakým omezením došlo v oblasti soukromého vlastnictví? 3. Co měli dle Ústavy 9. května zaručeno majitelé středních a drobných podniků?
1. stát, aby hospodářství sloužilo lidu – ve veřejném zájmu 2. znárodnění nerostného bohatství, průmyslu, velkoobchodu a peněžnictví; vlastnictví půdy podle zásady „půda patří tomu, kdo na ní pracuje“ 3. ochranu podnikání a nedotknutelnost osobního majetku; pozn.:nebylo dodržováno; soukromým podnikatelům odnímány podniky, které by podle druhé etapy znárodnění neměly; koncem 1948 existence malého množství soukromých podniků s více než 20 zaměstnanci
poúnorové sociální opatření rozšíření nemocenského, invalidního a starobního pojištění i na pracovníky mimo zaměstnanecký poměr téměř polovina obyvatelstva převážně pozitivní – rostla osobní spotřeba, zvýšení prostředků na školství, kulturu a sociální péči
od ledna 1949 mimo přídělový systém i volný trh – bohatší lidé si zde mohli za vyšší ceny legálně nakupovat snížení černého trhu
1. Vysvětlete pojmy a dejte do souvislosti s hospodářským vývojem Československa v letech 1945-48. a/ UNRRA b/dvouletý plán obnovy národního hospodářství c/ Marshallův plán d/ třetí etapa pozemkové reformy e/ druhá etapa znárodnění f/ národní pojištění
a/ mezinárodní organizace poskytující poválečnou pomoc, významná i pro ČSR b/ plán na rozvoj hospodářství v letech 1947-48, cílem dokončit poválečnou obnovu hospodářství a dosáhnout minim. předválečné životní úrovně c/ hospodářská pomoc USA Evropě, československá vláda na pokyn Moskvy nepřijala – změna vztahů se Západem
d/uzákoněna po únorovém převratu, omezení soukromého vlastnictví půdy na 50 ha, v zemědělství rozhodující úloha státu e/ znárodnění podniků s více než 50 zaměstnanci a podniků veřejného zájmu, stěžejní úloha státu v hospodářství f/ rozšíření nemocenského, invalidního a starobního pojištění i na pracovníky mimo zaměstnanecký poměr, zlepšení sociálních podmínek lidí
SIRŮČEK, Pavel a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: (vývoj, současnost, výhledy). Vyd. 1. Slaný: Melandrium, 2007. 511 s. ISBN 978-80-86175-53-9. VESELÝ, Zdeněk. Dějiny českého státu v dokumentech. Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-85605-95-3. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Marshall_Pla n.svg http://www.mince-net.cz/?page_id=2448 Pokud není uvedeno jinak, jedná se o autorskou práci.
