VY_32_INOVACE_DEJ_24
Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534
Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Období vytvoření: listopad 2012
Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: České země a Slovensko v době tzv. „druhé republiky“ a za druhé světové války Předmět: dějepis, příp. hospodářské dějiny Popis způsobu použití výukového materiálu ve výuce: Výkladová prezentace pro frontální výuku, díky níž žáci pochopí hospodářskou situaci v českých zemích a na Slovensku v době tzv. „druhé republiky“ a za druhé světové války.
29. září 1938 – konference 4 velmocí v Mnichově (VB, Francie, Itálie, Německo) – souhlas Fr. a VB s územními požadavky nacistů vůči Československu Československo přichází o pohraničí, bratislavské předměstí Petržalka a Děvín. Polsko anektovalo Těšínsko + území na severním Slovensku Maďarsko jižní části Slovenska a Podkarpatské Rusi
zmenšení ČSR o 30 % a počet obyvatel klesá o více než třetinu 1938-39 – asi 450 000 uprchlíků do vnitrozemí odliv západoevropského kapitálu u ČSR rozsáhlý transfer židovského majetku na Západ pronikání říšskoněmeckých společností do ČSR československý kapitál vytlačován z pohraničí
v anektovaných oblastech více než 2/5 průmyslu ČSR těžké ztráty v uhelné těžbě a lehkém průmyslu ztráta lesního bohatství pohraničních hor, 1/3 orné půdy
14. 3. 1939 – samostatný slovenský stát 15. 3. 1939 – Protektorát Čechy a Morava Podkarpatská Rus s přilehlou částí východního Slovenska anektována Maďarskem.
pro Německo ovládnutí Československa výhodné i z ekonomického hlediska význam především těžký průmysl – zbrojovky, hutní a chemické závody, uhelné doly, strojírenské podniky (převedení na válečnou výrobu) nacisté se zmocňují moderní výzbroje československé armády
zavedení v prvním roce okupace 1. státem řízená průmyslová výroba a oběh zboží – nucené členství organizované podle oborů, určování výrobního programu, přidělování zakázek, kontrola oběhu zboží a investiční činnosti 2. centrální regulace zemědělské výroby – nařízeno, jaké plodiny mají pěstovat, stanoveny dodávkové povinnosti, zakázán volný prodej atd.
3. kontrola zahraničního obchodu a mezistátního platebního styku – usměrňováno podle potřeb Německa, vývoz i dovoz podléhaly povolovacímu řízení a devizové kontrole 4. státní řízení cen a mezd 5. rozmisťování pracovních sil prostřednictvím úřadů práce – režim nucené práce, ztráta svobodné volby zaměstnání a zaměstnavatele, odvody i do Německa – ročníky 1921, 1922, 1924 – cca 500 000 Čechů
6. přídělový systém v zásobování – lístkový systém, příděly odstupňovány podle důležitosti práce spotřebitele, postupně snižovány, na příděl jídlo, oblečení, obuv atd.
2,4 kg chleba a pečiva týdně necelý půllitr odstředěného mléka týdně 0,3 kg cukru týdně 0,25 kg masa týdně 1 vejce týdně 70 g másla za měsíc 160 g sádla za měsíc 60 cigaret za měsíc 1 malé mýdlo za měsíc atd.
1. personální zásahy – dosazování členů a funkcionářů nacistické strany na klíčová místa 2. uzavírání drobných českých živností 3. zabírání půdy českých rolníků 4. německá kapitálová expanze 5. konfiskace majetku
vyřazení židovských osob z hospodářského života a převod jejich majetku do „árijských“rukou postiženy i společnosti, kde byl ve správní radě Žid nebo kde měli Židé více než 25 % kapitálu
v oběhu ponechána koruna (K) – kurz k říšské marce stanoven 1 RM = 10 K (reálně 1 RM = 6-7 K, podhodnocení koruny pro Němce velmi výhodné) zároveň zavedena marka (mzdy pro německé zaměstnance) odvody peněz Říšské bance v Berlíně (oficiálně jako pohledávka Národní banky vůči Německu)
povinnost Čech odvádět tzv. matrikulární příspěvek – zvláštní daň, celkově zaplaceno 42 mld. K s odůvodněním, že Německá říše chrání české země před vnějším nebezpečím
autoritativní režim v čele s prezidentem J. Tisem, nacisté jim přiznávali formální samostatnost ekonomické podřízení Německu 23. 3. 1939 – Protokol o hospodářské a finanční spolupráci – Německo se zmocňuje slovenského nerostného bohatství, kontrola zemědělství a těžby dřeva, „spolupráce“ i v oblasti průmyslu a dopravy
nezavedeny marky neměli povinnost matrikulárního příspěvku, ale kryli vojenské náklady spojené s vedením války lepší zásobování než v Čechách deportace Židů do koncentračních táborů a arizace majetku v rukou Tisova režimu (velké podniky připadly Němcům, menší Slovákům podporujícím režim)
zemědělství v úpadku, ale průmysl prožíval válečnou konjunkturu (příčiny: omezení české konkurence, stoupající německá poptávka) zahraniční obchod ze ¾ do Německa a Protektorátu Čechy a Morava
1938 – 45 v Československu velké lidské ztráty i hmotné škody úhrn ekonomických ztrát vyčíslen na 347 mld. předválečných korun (= československý národní důchod několika předválečných let)
1. Jaké ekonomické Mnichovská dohoda?
důsledky
měla
2. Popište režim nucené práce v Protektorátu Čechy a Morava. 3. Vysvětlete pojmy: a/ arizace b/ matrikulární příspěvek
1. zmenšení ČSR o 30 % a počet obyvatel klesá o více než třetinu, příliv uprchlíků do vnitrozemí, odliv západoevropského kapitálu u ČSR, rozsáhlý transfer židovského majetku na Západ, pronikání říšskoněmeckých společností do ČSR, československý kapitál vytlačován z pohraničí, těžké ztráty v uhelné těžbě a lehkém průmyslu, ztráta lesního bohatství pohraničních hor, 1/3 orné půdy
2. ztráta svobodné volby zaměstnání a zaměstnavatele, odvody i do Německa – ročníky 1921, 1922, 1924 – cca 500 000 Čechů 3. a/vyřazení židovských osob z hospodářského života a převod jejich majetku do „árijských“rukou b/ zvláštní daň s odůvodněním, že Německá říše za to chrání české země před vnějším nebezpečím
Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: (vývoj, současnost, výhledy). Vyd. SIRŮČEK,
Pavel
a
kol.
1. Slaný: Melandrium, 2007. 511 s. ISBN 978-8086175-53-9. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C4%8Ce%C5%A 1t%C3%AD_uprchl%C3%ADci_z_pohrani%C4%8D%C3%A D_-_%C5%99%C3%ADjen_1938.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Druh%C3%A1_%C 4%8Ceskoslovensk%C3%A1_republika_1938.png Pokud není uvedeno jinak, jedná se o autorskou práci.
