VY_32_INOVACE_DEJ_31
Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534
Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Období vytvoření: únor 2013
Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Budování socialismu v Československu, diktatura KSČ (1948 - 1989) Předmět: dějepis, příp. hospodářské dějiny Popis způsobu použití výukového materiálu ve výuce: Výkladová prezentace pro frontální výuku, díky níž žáci pochopí hospodářskou situaci v Československu v době prvního pětiletého plánu (1949-1953), tj. v počátečním období diktatury KSČ.
květen 1949 – IX. sjezd KSČ – schválen program budoucí politiky – generální linie výstavby socialismu: vybudování silné KSČ základem Národní fronta jako svazek politických stran, kontrolovaná KSČ rozvoj spolupráce se SSSR a se zeměmi východního bloku zpřístupnění kultury a vzdělání širokým vrstvám
jen jednosektorová ekonomika (socialistický sektor ve státní a družstevní podobě)
návaznost na dvouletku cílem: zvýšení životní úrovně lidu původní plán z října 1948 vcelku střízlivý (bral v potaz světové tendence, tržní ekonomiku atd.) v době přípravy sílí tlak studené války na ČSR – nucené přerušení obchodu se Západem, stala se součástí méně hospodářsky vyspělé východní soustavy, nižší životní úroveň lidí východního bloku
1949 – vznik Rady vzájemné hospodářské pomoci – očekávání, že se zaměří na prosazování dělby práce cestou výrobní specializace a kooperace, ale většina zemí na nízké ekonomické úrovni, zaměřeno na zemědělství úpravy pětiletého plánu – 1950-1951 – nesplnitelný plán, navýšení čísel v investiční výrobě, těžbě rud, výrobě oceli atd.
1. likvidace kapitalistického sektoru v zemědělství, združstevňování, důraz na živočišnou výrobu 2. centrálně řízené hospodářství 3. vzrůst váhy průmyslu, především strojírenství (celkový vzrůst o 93%) 4. pokrok v industrializaci Slovenska a „slabších“ českých krajích
5. vnější hospodářské vztahy orientovány na země východního bloku, především SSSR (zvýšení ze 40% v 1948 na 80% v 1953) 6. vyšší zaměstnanost v nezemědělských odvětvích 7. vzrůst výdajů na veřejnou spotřebu (školství, kulturu, zdravotnictví, bytovou výstavbu) atd.
obavy z válečného konfliktu na počátku 50. let prvky válečné ekonomiky rozvoj zbrojního průmyslu výzbroj armády, plná motorizace armády, výstavba silného bojového letectva založen letecký podnik ve Vodochodech – výroba bitevních letounů MiG (100 letounů za měsíc, špička v oboru, v ČSR na příkaz Stalina) výrazné odčerpávání peněz z jiných oblastí ekonomiky
zaostávání zemědělské výroby a spotřebního průmyslu za potřebami společnosti relativně malé rozšiřování surovinové a palivoenergetické základny ve srovnání s růstem průmyslu peněžní příjmy obyvatelstva rostly rychleji než produktivita práce
do r. 1951 takřka zaniká kapitalistický sektor rychlá likvidace drobných živností (diskriminace státu, např. při vyměřování daní, potíže při přijímaní dětí na školy atd.) 1948 – cca 360 000 živností s 860 000 pracovníky 1952 – 91 000 živností s 109 000 pracovníky (většinou majitelé, max. s členy rodiny)
vznik řemeslnických družstev (spojování „živností“), komunálních podniků (zřizovány obcemi, místní význam), národních podniků maloobchody a hostince – sítě státního obchodu a spotřebních družstev (na venkově Jednota) vesničtí řemeslníci do zemědělských družstev svobodná povolání (lékaři, advokáti atd.) – vstup do státních institucí nebo profesních organizací
výrobní prostředky živnostníků v družstvech jako vklad, při převodu do státního sektoru náhrada ve splátkách, nemovitosti se často jen pronajímaly – problémy s údržbou
socialistický sektor nebyl schopen krýt poptávku obyvatelstva po službách – rozvoj „melouchaření“ (nedodržování pracovní doby, neplacení daní, odcizování materiálu)
1949 – schválen zákon o jednotném zemědělském družstvu (JZD, na Slovensku JRD) kolektivizace trvala do r. 1960 budována výrobní zemědělská družstva, státní statky, částečně zachovány tzv. „záhumenky“ (individuální hospodaření družstevníků, cca 0,5 ha půdy), omezený počet domácích zvířat podporování mechanizace zemědělství – výstavba STS – strojních a traktorových stanic
v počátcích vznik družstev z iniciativy rolníků + přesvědčování o výhodnosti vstupu 1951-1952 – používán nátlak s cílem proces urychlit (odmítající zámožní rolníci, tzv. „kulaci“, byli vystěhováváni z vesnic a jejich majetek zabavován) do konce r. 1951 zemědělská produkce stoupá
v letech 1952-54 pokles výroby 1953 – 1955 - období stagnace a částečného odlivu (rozpad družstev, odchod členů) – souvislost se špatnými výsledky, smrtí Stalina a proti násilným formám přesvědčování konec 1955 – 1960 – následuje druhá vzestupná vlna kolektivizace – ekonomický vzestup, formy nátlaku mírnější než v 50. letech – jistota trvalé práce a celoročního vytížení, nejvyšší počet JZD
1. Charakterizujte základní rysy hospodářského vývoje v období první pětiletky. 2. Popište jednotlivé fáze kolektivizace zemědělství.
1. likvidace kapitalistického sektoru v zemědělství, združstevňování, důraz na živočišnou výrobu; centrálně řízené hospodářství; vzrůst váhy průmyslu, především strojírenství; pokrok v industrializaci Slovenska a „slabších“ českých krajích; vnější hospodářské vztahy orientovány na země východního bloku, především SSSR; vyšší zaměstnanost v nezemědělských odvětvích; vzrůst výdajů na veřejnou spotřebu (školství, kulturu, zdravotnictví, bytovou výstavbu) atd.
2.
a/ první vzestupná vlna (1949 až poč. 1953) –
vlastní iniciativa, přesvědčování, nátlak; budována výrobní zemědělská družstva, státní statky, částečně zachovány tzv. „záhumenky“, STS, zemědělská produkce stoupá b/ stagnace a částečný odliv (1953-1955) – nižší výnosy, odliv družstevníků, rozpad družstev
c/ druhá vzestupná vlna (konec 1955 – 1960) – ekonomický vzestup, dobrovolný vstup, vysoký počet JZD
Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: (vývoj, současnost, výhledy). Vyd. SIRŮČEK,
Pavel
a
kol.
1. Slaný: Melandrium, 2007. 511 s. ISBN 978-8086175-53-9. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MiG-15_RB1.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bil d_183R90009,_Budapest,_II._Weltfestspiele,_Festumzug,_ts chechische_Delegation_(cropped).jpg Pokud není uvedeno jinak, jedná se o autorskou práci.
