VY_32_INOVACE_DEJ_21
Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534
Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR..
Období vytvoření: říjen 2012
Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Meziválečné Československo Předmět: dějepis, příp. hospodářské dějiny Popis způsobu použití výukového materiálu ve výuce: Výkladová prezentace pro frontální výuku, díky níž žáci pochopí základní vývoj hospodářství v Československu v době tzv. první republiky.
28. říjen 1918 – vznik Československé republiky (české země, Slovensko, Podkarpatská Rus) prezident: T. G. Masaryk (1918-1935) rozloha: 140 000 km2 počet obyvatel (1921): 13,6 miliónů (české země 10 mil., Slovensko 3 mil.)
české země 92% průmyslu ČSR palivo-energetické zdroje výhodnější poloha z hlediska zahraničně ekonomické orientace státu než Slovensko průmyslově agrární struktura
Slovensko zemědělský charakter (61% lidí v r. 1921) industrializace až na sklonku 19. století průmysl potravinářský, dřevařský a hutní, chybělo strojírenství slabý sektor peněžnictví problém: agrární přelidnění – vystěhovalectví do zámoří za prací (1/3 obyvatelstva)
r. 1921 – 1. sčítání lidu - průmysl zemědělství v českých zemích 40 : 30%, Slovensku 17 : 61% průmysl, stavebnictví, řemesla – 34,5 obyvatel ČSR zemědělství, lesnictví, rybářství – 38,3 obyvatel ČSR
a na %
%
r. 1930 – 2. sčítání lidu – poměr obou základních odvětví se vyrovnal (viz tabulka)
zažehnat nebezpečí hladu zaměstnat demobilizované vojáky zabezpečit palivo a suroviny pro průmysl zavést mírovou výrobu překonat inflaci
Po vzniku republiky přijaty sociální zákony: osmihodinová pracovní doba pozemková reforma státní podpora v nezaměstnanosti ochrana práce žen a dětí tovární inspekce atd.
Alois Rašín – ministr financí, 1919: 1. vytvoření vlastního celního území ČSR 2. měnová reforma – cílem stáhnout z oběhu rakousko-uherskou měnu, zavést novou československou měnu (Kč) a zastavit inflaci - nejdříve okolkování původní rakouskouherské měny - výměna 1:1, necelá čtvrtina papírových peněz zadržena jako nucený vklad
do 1918 většina československých podniků v nezemědělské sféře ústředí ve Vídni nebo Budapešti, kde sídlily centrální úřady, největší banky a přední exportní firmy požadavek přenést sídla společností na československé území + stálá bydliště představitelů správních a dozorčích rad měl se zvýšit vliv českého a slovenského kapitálu ve společnostech
současně repatriace akcií během 20. let nostrifikováno 235 velkých podniků (z toho 52 na Slovensku) se základním kapitálem téměř 2 miliardy
v zemědělství prosazovala ji agrární strana záboru podléhala půda šlechtických velkostatků nad 150 ha zemědělské půdy (bez pastvin) nebo 250 ha veškeré půdy včetně lesů zabraná půda vykupována za nízké předválečné ceny přídělci hradili státu cenu zvýšenou o náklady Státního pozemkového úřadu, který reformu prováděl
zdlouhavé, v 1935-36 její dokončení o 20 let posunuto (ještě 56 % půdy u původních vlastníků) přesuny 1, 8 mil. ha půdy
do vlastnictví státu nebo jiných právních osob
– 785 tisíc ha (hlavně lesy) zbytkovým statkům (= bývalé velkostatky, v průměru 100 ha pozemků, velmi levně skupováno hlavně politiky) – 226 tisíc ha drobný příděl (do 30 ha) – 638 tis. osob 790 tisíc ha, i na zahrady a stavební parcely
1921 – 1923 – ekonomická krize – řešeny následky války, rozpadu monarchie deflační měnová politika – více než trojnásobné zvýšení kurzu koruny k zahraničním měnám, kvůli spekulačním nákupům v očekávání znehodnocování koruny výhodné pro věřitele, špatné pro vývozce – drahé exportní zboží nebylo schopné konkurence
1924 – 25 – hospodářská konjunktura – zlepšení průmyslu i zemědělství, klesá nezaměstnanost, „zlatá léta“ československé meziválečné ekonomiky 1925 – uzákoněna placená dovolená (6-8 dnů v roce) zavedení starobního a invalidního pojištění dělnictva 1925 - zavedení tzv. gentského systému poskytování podpor v nezaměstnanosti prostřednictvím odborových organizací, kterým stát na tyto účely poskytuje příspěvek
obrovské rozdíly mezi příjmy dělnictva a zámožné vrstvy společnosti (celoživotní výdělek dělníka = desetidenní výdělek nejbohatších) monopolní postavení firmy Baťa na trhu 1929 – 37 – druhý meziválečný cyklus – deformovaný oproti klasickému cyklu, reakce na velkou hospodářskou krizi, krátké oživení 1936 – 7 (dáno podporou exportu a zbrojením), pak nová krize státní zásahy – snaha o oživení ekonomiky, např. podpora kartelizace
roste těžký průmysl obrovská nezaměstnanost – 1933 (920 000 evidencí ve zprostředkovatelnách práce) soudní exekuce – 1931 – 346 miliónů (postižena v průměru každá rodina), na dům až 1/6 všech pokles porodnosti a sňatečnosti růst žebroty, zločinnosti, sebevražd Ekonomické potíže podlamovaly soudržnost a stabilitu státu v době ohrožení nacismem!
1. Popište odlišnou ekonomickou úroveň Čech a Slovenska ve 20. letech. 2. Vysvětlete přínos nostrifikačních zákonů pro československou ekonomiku. 3. Jak zasáhla velká hospodářská krize do života občanů Československa?
1. české země průmyslově agrární charakter, 92 % průmyslu ČSR X Slovensko agrární charakter, chybělo strojírenství, slabý sektor peněžnictví 2. zvýšení vlivu českého a slovenského kapitálu v československých společnostech 3. obrovská nezaměstnanost, soudní exekuce, pokles porodnosti a sňatečnosti, růst žebroty, zločinnosti, sebevražd
SIRŮČEK, Pavel a kol. Hospodářské dějiny a
ekonomické teorie: (vývoj, současnost, výhledy). Vyd. 1. Slaný: Melandrium, 2007. 511 s. ISBN 978-80-86175-53-9. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:20_Koru n_1926_Reverse.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Czechosl ovakia01.png Pokud není uvedeno jinak, jedná se o autorskou práci.
