Vstup České republiky do Evropské unie

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Vstup České republiky do Evropské unie

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Miroslav HORÁK

Vedoucí bakalářské práce:

PhDr. Markéta SANALLA KERVITZEROVÁ

Znojmo, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Vstup České republiky do Evropské unie jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v seznamu použitých zdrojů.

Ve Znojmě dne 27. 4. 2013

……………………………… vlastnoruční podpis autora

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval PhDr. Markétě Sanalla Kervitzerové za cenné připomínky, vhodné návrhy a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

ABSTRAKT Práce se zabývá problematikou vstupu České republiky do Evropské unie. Cílem je vytvořit ucelenou práci, která shrne nejen zásadní informaci o vstupu České republiky do Evropské unie, ale zaměří se i na otázku pozitivního či negativního vlivu vstupu ČR do EU. A to s ohledem na různá ekonomická hlediska, která budou v práci přesně specifikována. Pomocí analýzy ekonomických dopadů členství v Evropské unii zjistím, zda vstup České republiky přinesl pozitivní změny po ekonomické stránce. Následně pomocí dotazníku, týkajícího se aktuálního vnímání členství v Evropské unii občany, zjistím, zda členství splnilo očekávání občanů v té míře, v jaké to při rozhodujícím referendu o vstupu očekávali. Nedílnou součástí práce bude zmapování situace týkající se eurozóny. Zaměřím se na otázku, zda Česká republika splňuje podmínky pro vstup do eurozóny a zda vůbec je eurozóna pro Českou republiku atraktivní. Závěr práce bude patřit otázkám, týkajících se budoucího směřování Evropské unie a eurozóny. Klíčová slova: Evropská unie, eurozóna, Česká republika, Maastrichtská kritéria, euro.

ABSTRACT This thesis deals with the Czech Republic's entry into the European Union. The aim is to create a comprehensive work that will summarize essential information of the Czech Republic's entry into the European Union, but it will also focus on positive and negative aspects of the Czech Republic’s accession, with regards to various economic criteria that will be exactly specified. Using the analysis of the economic impact of European Union membership I will determine whether the Czech Republic's accession brought positive changes in terms of national economy. Then, using a questionnaire focusing on the citizens’ current perception of the EU membership, I will find out whether the membership met the citizens’ expectation as much as they expected at the time of the decisive referendum on accession. An analysis of the situation of the eurozone will be an integral part of the thesis. The question is whether the Czech Republic fulfills the conditions for entry into the eurozone and whether the eurozone is attractive for Czech Republic at all. In the conclusion questions about the future direction of the European Union and the eurozone will be dealt with. Keywords: European Union, eurozone, Czech Republic, Maastricht criteria, euro.

OBSAH

1 2

ÚVOD .......................................................................................................................... 8 CÍL PRÁCE A METODIKA................................................................................... 11 2.1 2.2

3

CÍLE PRÁCE .......................................................................................................... 11 METODIKA ........................................................................................................... 12

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 13 3.1 HISTORIE VZNIKU EVROPSKÉ UNIE ....................................................................... 13 3.1.1 Definice pojmu evropská integrace .............................................................. 14 3.1.2 Vývoj, vedoucí ke vzniku Evropské unie .................................................... 16 3.1.2.1 Vznik Evropského společenství uhlí a oceli ........................................ 17 3.1.2.2 Římské smlouvy .................................................................................. 19 3.1.2.3 Vývoj v 70. a 80. letech ....................................................................... 21 3.1.2.4 Maastrichtská smlouva ........................................................................ 22 3.1.2.5 Evropská unie v 21. století ................................................................... 24 3.2 ČESKÁ REPUBLIKA A EU ...................................................................................... 26 3.2.1 Vývoj vyjednávání ČR o vstupu do EU ....................................................... 26 3.2.1.1 Počátky zájmu ČR o vstup do EU ....................................................... 26 3.2.1.2 Období 1992 - 1996 ............................................................................. 27 3.2.1.3 Období 1996 – 2003 ............................................................................ 28 3.2.1.4 Rok 2003 a Smlouva o přistoupení ...................................................... 29 3.2.2 Předsednictví ČR v EU – krizové období členství ....................................... 33 3.2.3 Eurozóna jako další fáze členství ČR v EU ................................................. 35

4

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 37 4.1 ANALÝZA DOPADŮ ČLENSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V EVROPSKÉ UNII..................... 37 4.1.1 Analýza dopadů z hlediska čtyř svobod ....................................................... 37 4.1.1.1 Volný pohyb zboží a služeb ................................................................. 38 4.1.1.2 Volný pohyb osob ................................................................................ 40 4.1.1.3 Volný pohyb kapitálu........................................................................... 43 4.1.2 Porovnání české ekonomiky před vstupem do EU a po vstupu do EU ........ 44 4.2 ČLENSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V EU OČIMA OBČANŮ – DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ................................................................................................................ 47 4.2.1 Věk a pohlaví respondentů ........................................................................... 48 4.2.2 Nejvyšší dosažené vzdělání.......................................................................... 49 4.2.3 Pravidelný měsíční hrubý příjem ................................................................. 50 4.2.4 Spokojenost s členstvím v Evropské unii..................................................... 50 4.2.5 Je pro Českou republiku členství v EU dobrá věc?...................................... 52 4.2.6 Jak často se cítíte nejen jako občan ČR ale i jako občan EU? ..................... 53 4.2.7 Jak moc jste hrdý na to, že jste občanem EU. .............................................. 53 4.2.8 Vývoj životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU .......................... 54 4.2.9 Názory na přijetí eura za měnu České republiky ......................................... 55 4.2.10 Co je podle Vás největším přínosem zavedení eura? ................................... 57 4.2.11 Vyhodnocení výsledků dotazníku ................................................................ 58

4.3 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ EVROPSKÉ UNIE A POZICE ČESKÉ REPUBLIKY............... 58 4.3.1 Česká republika na cestě do eurozóny ......................................................... 59 4.3.1.1 Strategie přistoupení České republiky k eurozóně .............................. 59 4.3.1.2 Národní plán zavedení eura v České republice .................................... 59 4.3.1.3 Plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií ČR ........................... 62 4.3.1.4 Výhody a nevýhody jednotné měny euro pro ČR ................................ 63 4.3.2 Budoucnost Evropské unie ........................................................................... 64 4.3.2.1 Projekt Evropa 2030 ............................................................................ 65 4.3.2.2 Finanční perspektiva 2014-2020 .......................................................... 65 4.3.2.3 Budoucnost eurozóny .......................................................................... 66 5

ZÁVĚR ...................................................................................................................... 68

6 7 8 9 10 11

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 71 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK............................................ 79 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................... 81 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................. 82 SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 83 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................. 84

1

ÚVOD

Práce se zabývá problematikou Evropské unie, která je stále aktuálním tématem. Evropská unie je ojedinělé hospodářské a politické společenství, do kterého patří 271 evropských zemí a stejně jako jiné ekonomicko-politické instituce je ovlivňována současnou ekonomickou krizí. Vybral jsem si oblast evropské integrace jako téma své bakalářské práce, abych analyzoval především otázku členství České republiky v evropských strukturách a ověřil si svoji hypotézu, že členství v Evropské unii není občany vnímáno příliš pozitivně. Právě otázka českého vstupu do Evropské unie je nyní diskutována více než jindy právě v souvislosti s ekonomickou krizí. Plány na integraci v rámci evropského prostoru existovaly již v době dávno minulé: za předchůdce evropské integrace je někdy povařován Jiří z Poděbrad, který v 15. století přišel s vizí unie evropských křesťanských států. Pozdější myšlenku shrnul už Jiří z Poděbrad, když řekl, že: „Toužíce po tom, aby takové války, loupeže, zmatky, požáry a vraždy ... přestaly a úplně byly vykořeněny a chvály hodnou jednotou do potřebného stavu vzájemné lásky a vzájemného bratrství byly uvedeny, rozhodli jsme se ... vytvořit takový svaz spojenectví, míru, bratrství a svornosti, jenž by pro úctu k Bohu a pro zachování víry neotřesitelně trval ... ve formě, jak dále následuje.“2 Kromě Jiřího z Poděbrad jmenujme např. i Huga Grotia, který již v 17. století ve svém díle O právu války a míru navrhoval vznik jakéhosi nadstátní shromáždění, kde by se rozhodovaly spory mezi jednotlivými panovníky. Za zlomovou považuji i myšlenku filozofa Emericha de Vattela, který napsal: „Evropa tvoří politický systém, těleso nebo celek, sdružova-

1

Další rozšíření se chystá 1. července 2013, kdy se má stát členem EU Chorvatsko. Další zájemci, jejichž

možnosti členství se projednává, jsou Turecko, Černá Hora, Srbsko, Kosovo. Zdroj: Evropský parlament: Zpravodajství: Jak si vedli v loňském roce zájemci o členství v EU? [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné

z:

http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/content/20130416STO07361/html/%C5%BDIV%C4%9AJak-si-vedli-v-lo%C5%88sk%C3%A9m-roce-z%C3%A1jemci-o-%C4%8Dlenstv%C3%AD-v-EU. 2

Projekty

sjednocené

Evropy [online].

2013

[cit.

https://www.euroskop.cz/8974/sekce/projekty-sjednocene-evropy/.

8

2013-04-18].

Dostupné

z:

ný vztahy a různými zájmy národů, jež obývají tuto část světa... Neustálá pozornost, kterou panovníci věnují aktuálním problémům, fakt, že ministři mají svá stálá sídla, a ustavičně vedená jednání vytvářejí z Evropy jakýsi druh republiky, jejíž členové, ať už jsou jakkoli nezávislí, jsou přece jen spojeni pouty společných zájmů a snahou o zachování řádu a svobody."3 Faktické základy Evropské unie pak byly položeny jen pár let po ukončení druhé světové války, přičemž cílem bylo upevnit hospodářskou spolupráci. Vzájemná spolupráce měla zabránit dalšímu zničujícímu konfliktu. Stěžejní byla především myšlenka, že státy, které spolu obchodují a jsou na sobě závislé, se snaží vyvarovat ozbrojenému konfliktu. Právě toto období budu ve své práci brát jako počátek soudobé evropské integrace a v chronologickém pořadí se budu tímto vývojem zabývat. Vývoj evropské integrace můžeme rozdělit do několika etap. Těmito etapami se budu zabývat v první kapitole ihned poté, jakmile objasním základní pojem, a to evropskou integraci. Historický vývoj Evropské unie začíná rokem 1952, kdy vzniká Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO). Významným rokem je rok 1957, kdy byly podepsány Římské smlouvy mezi Belgií, Francií, Německem, Itálií, Lucemburskem a Nizozemím. S dalšími vlnami rozšíření, kdy se připojuje Velká Británie a později např. i Španělsko, začíná další etapa vývoje. Z počáteční čistě hospodářsky orientované spolupráce se zrodilo společenství, které se zabývá řadou politických oblastí – od rozvojové pomoci po ochranu životního prostředí. Tuto proměnu odráží i změny, které se odehrály v roce 1993. Evropská unie se chtěla dále rozšiřovat o další členy, avšak stávající systém to nedovoloval, nebyl připraven na vstup nových členů. Proto byly vytvořeny Kodaňská kritéria, která musel každý stát, jenž chtěl do Evropské unie vstoupit, splňovat. EU přijala v roce 1995 další tři nové členy – Finsko, Rakousko a Švédsko a poté následovala tzv. velké rozšíření o východní země. Pokračující rozšiřování si tak vyžádalo řadu úprav a změn ve fungování Evropské unie: ve své práci tak zmíním úpravu v podobě Amsterodamské smlouvy či další úpravy, které byly součástí

3

Projekty

sjednocené

Evropy [online].

2013

[cit.

https://www.euroskop.cz/8974/sekce/projekty-sjednocene-evropy/.

9

2013-04-18].

Dostupné

z:

smlouvy z Nice a Lisabonské smlouvy. Právě ta uzavřela několikaletý proces vyjednávání o institucionálních záležitostech. Vstupem České republiky do EU se budu zabývat především v další kapitole. Česká republika projevila zájem o vstup do Evropské unie už před rokem 1990, ale díky změnám – tedy rozpadu politického systému Československa – se proces přijetí do EU pozdržel. Celý proces přijetí ČR do EU trval 14 let. V práci se budu zabývat procesem přijetí České republiky a tím, co bránilo ČR dřívějšímu vstupu. V textu nebude chybět srovnání výhod a nevýhod členství České republiky v Evropské unii a to z hlediska ekonomické situace České republiky před vstupem a po vstupu do Evropské unie. Mám za to, že Evropská unie nepřinesla taková očekávání, se kterými do Evropské unie občané v referendu vstupovali. Podle mého názoru ani ekonomické přínosy nejsou tak výrazné, jako se očekávalo. Tyto hypotézy se budu snažit v práci objasnit pomocí analýzy dopadů členství v Evropské unii a pomocí dotazníku na aktuální vnímání členství EU od občanů z mého bezprostředního okolí, kteří jsou s výsledky evropské politiky v každodenním kontaktu. Nebude chybět zamyšlení nad otázkou přijetí eura. Pokusím se analyzovat, zda v současnosti splňuje ČR Maastrichtská kritéria, která jsou nutná pro vstup do eurozóny, nebo nikoli. Dle mého názoru na vstup do eurozóny je nyní pohlíženo pesimisticky, proto se tuto hypotézu budu snažit ve své práci potvrdit. Pokusím na tuto problematiku podívat nejen z pohledu ekonomů ale i z pohledu občanů a jejich názoru na možné přijetí eura. Celou oblast Evropské unie budu v práci prolínat slovy některých našich významných ekonomů, abych se podíval na celé spektrum názorů na výhody i nevýhody vstupu České republiky do Evropské unie.

10

2

CÍL PRÁCE A METODIKA

2.1 Cíle práce Hlavním cílem práce je komparace informací o pozitivních i negativních vlivech vstupu ČR do EU. Dílčím cílem práce je nejen vypracovat ucelené shrnutí informací o vstupu České republiky do Evropské unie, ale i popsat historické aspekty evropské integrace a procesu vzniku Evropské unie do podoby tak, jak ji známe dnes. Bakalářská práce je rozdělena do části teoretické a praktické. Dílčím cílem teoretické části práce je popsat základní principy fungování Evropské unie, které jsou nezbytné pro uchopení celého tématu. Evropská unie je jako integrační celek rozdílná oproti ostatním mezinárodním organizacím. Je specifickou organizací, která v určitém smyslu stojí nad členskými státy, které na ni přenesly některé své pravomoci. Díky této specifičnosti najdeme velké množství zdrojů o Evropské unii. Je možné čerpat z celé řady zdrojů, ať už přístupných online či zdrojů v textové podobě. Za relevantní budu ve své práci považovat ty online zdroje, které jsou vázány na evropské či tuzemské instituce. Jedním z těchto zdrojů je europa.eu, jakožto oficiální web pro data o Evropské unii, dále euroskop.cz, který je hlavním informačním zdrojem o Evropské unie v češtině. Spoustu dalších dat, často velmi podobných najdeme i na jiných důvěryhodných webových stránkách jako je businessinfo.cz, portál pro podnikání a export, czso.cz, tedy Český statistický úřad jakožto ústřední orgán státní správy ČR a řada dalších. Díky tomu jsem měl velkou příležitost kompilovat informace z několika zdrojů a vytvořit tak ucelené a stručné informace o historickém základu Evropské unie a zejména pak vstupu České republiky do Evropské unie. Ve své práci jsem využil i knižní publikace, kterých jsem se však držel méně, protože řada dat je aktuálních právě na internetu, než v knižních zdrojích. O knihy jsem se opíral v práci v rámci obecně platných informací o Evropské unie a také o některé historické informace o EU. Dílčím cílem praktické části bakalářské práce je popsat stávající situaci a následné kroky, které vedly k samotnému vstupu České republiky do Evropské unie. Nedílnou součástí praktické části bakalářské práce bude analyzovat výhody a nevýhody členství České repub11

liky s dopady na ekonomiku našeho státu a současné postoje, které se zaměřují na reflexi vstupu České republiky do Evropské unie.

2.2 Metodika Ke zpracování této práce byly použity metody a techniky výzkumu pro splnění stanovených cílů a úkolů. Při vypracování byly použity následující metody výzkumu: -

rešerše odborné literatury a zdrojů,

-

metoda statistického zpracování,

-

dotazníkové šetření.

Základní použitou metodou je analýza dostupných tištěných i internetových zdrojů, které se týkají jak evropské integrace, tak Evropské unie. Cílem je vzájemná komparace těchto informací a vytvoření souhrnného textu o evropské integraci. Samozřejmě otázka Evropské unie je velmi širokým tématem, proto je práce koncipována do značené míry jako obecný pohled na problematiku historie vzniku Evropské unie. Na výzkum v praxi bude využita metoda dotazovací, a to formou krátkého dotazníku, jehož cílem je zjistit názor občanů z mého blízkého okolí na Evropskou unii, zda vnímají členství EU pozitivně či naopak a jaký mají názor na možný vstup ČR do eurozóny. Dotazník bude obsahovat jak otevřené tak uzavřené otázky a celé znění dotazníku bude předmětem Přílohy I. Vyhodnocení dotazníku bude součástí praktické části. Výzkumný soubor bude tvořen různými lidmi z celé České republiky v různém věkovém rozmezí. Tím dostaneme strukturované výsledky podle věku, platové třídy, pohlaví apod. K získání odpovědí na dotazník bylo použita e-mailová rozesílka a také použití sociální sítě Facebook. Šetření se zúčastnilo celkem 200 osob. Praktická část bude obsahovat kromě dotazníku i analytický rozbor ekonomické situace České republiky před vstupem a po vstupu do Evropské unie a také možný vstup ČR do eurozóny a nakonec i kapitolu o budoucnosti Evropské unie.

12

TEORETICKÁ ČÁST

3

3.1 Historie vzniku Evropské unie „Jednou přijde den, kde se všechny národy tohoto kontinentu spojí ve vyšší celek a vytvoří evropské bratrství, aniž by ztratily své individuální přednosti nebo svou slavnou individualitu. Jednoho dne bude jediným bojištěm tržiště soupeřících myšlenek. Jednoho dne budou kulky a bomby nahrazeny volebními lístky.“ Victor Hugo4 Victor Hugo tato slova pronesl v roce 1849 a trvalo více jak sto let, než se jeho slova přeměnila ve skutečnost. Vznik Evropské unie již v minulosti zahrnovaly představy o sjednocení na základě společenských, kulturních a civilizačních rysů5. Tyto pokusy ale ve středověku a novověku většinou končily tragicky – napoleonské války, nacistická idea jednotné Evropy pod vládou Německa apod. Jednotlivé státy si moc dobře uvědomovaly přínosy integrace, které můžeme podle Kloudové charakterizovat do pěti bodů: -

v souvislosti s rostoucí specializací roste efektivnost výroby,

-

roste výroba a díky ní lze dosáhnout úspor z rozsahu právě díky rozšíření trhu,

-

roste konkurenceschopnost a tím se zvyšuje efektivnost,

-

zvyšuje se kvalita (ale i kvantita) výrobních faktorů jako důsledek rychlejšího technického rozvoje6.

4

EU v kostce: Jaká čeká Evropu budoucnost? [online]. 2011 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z:

http://europa.eu/abc/12lessons/lesson_12/index_cs.htm. 5

Pod společnými společenskými, kulturními a civilizačními rysy si můžeme představit například společné

evropské hodnoty, jako trvale udržitelný rozvoj, zdravé životní prostředí, úcta k lidským právům, sociálně tržní hospodářství. 6

KLOUDOVÁ, Jitka. Evropské integrační procesy: studijní pomůcka pro distanční studium. Vyd. 1. Zlín:

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 221 s. Multimediální učební text, č. 13. ISBN 978-807-3185-336.

13

3.1.1 Definice pojmu evropská integrace Pod pojmem evropská integrace chápeme proces vytváření užšího svazku mezi evropskými národy. Jedná se o politické, zákonodárné i ekonomické sbližování, které začalo brzy po druhé světové válce a ve své podstatě to znamená přesun některých kompetenci členských států na společné instituce7. Díky tomuto sbližování dochází ke vzniku evropského regionu, který je charakteristický určitými zvláštnostmi, které se v některých jiných regionech nevyskytují. Mezi tyto rysy evropského regionu patří existence mnoha národů, kdy evropské obyvatelstvo je složeno z mnoha různých národů8. Díky tomu však vzniká řada komplikací evropského integračního procesu9. Dalším rysem je existence národnostních menšin a imigrace obyvatelstva, především z arabských a afrických zemí či asijského kontinentu na evropský kontinent, díky čemuž vzniká multinacionální charakter evropského kontinentu. Evropský kontinent je podle Zlého charakteristický také neexistencí dominantního státu, který by měl jednoznačně rozhodující váhu a vliv v evropské ekonomice a politice10. Za zásadní považuji také tvrzení Zahradníka, že integrace nemá jen ekonomicky orientovanou tvář. Zahradník doslova říká, že evropská integrace: „vychází, či měla by vycházet

7

Smlouva o Evropské unii, Hlava I., čl. A.

8

Národ je společenství lidí, kteří se hlásí ke stejné národnosti. Při vymezení národů můžeme vnímat nejen

odlišnosti společného jazyka, ale například náboženství, politického vyznání apod. Nicméně jako národ můžeme charakterizovat společenství lidí, které je založeno na společném vědomí, které vyplývá ze společných dějin (často území) a kultury, zejména jazyka. SCRUTON, Roger. O potřebnosti národů. 1. vyd. Překlad Eduard Bakalář, Pavel Pšeja. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2011, 87 s. Quaestiones quodlibetales, no. 16. ISBN 978-807-3252-458. 9

Komplikace spočívají v tom, že zde byly a nadále i jsou národy, které žijí v rámci států s jinými většinovým

národem. Tyto menšinové národy disponují mnohdy silami, kterými se snaží osamostatnit, a to mnohdy pomocí násilných prostředků. ZLÝ, Bohumír. Integrační procesy ve světové ekonomice. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006, 233 s. ISBN 80-248-0592-8 10

ZLÝ, Bohumír. Integrační procesy ve světové ekonomice. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technic-

ká univerzita Ostrava, 2006, 233 s. ISBN 80-248-0592-8. Str. 17.

14

(alespoň hlubší podoby regionálních integrací po vzoru Evropské unie) z jistých společenských dějin, tradic, předpokladů pro soulad a porozumění.“ 11 Zlý ještě dodává, že evropská unie představuje v současnosti nejrozvinutější integrační seskupení v Evropě. Její více než padesátiletý vývoj, provázený mnoha peripetiemi, včetně konfliktních situací a období stagnace integračního procesu či jeho krizemi, je možno hodnotit za velmi úspěšný12. Dodejme ještě pohled online zdroje ecb.cz - Evropské centrální banky13, podle níž můžeme chápat integraci následovně14: „Integrace v tomto kontextu znamená, že státy přijímají společná rozhodnutí v řadě otázek – schvalování „politik“ – v mnoha oblastech, od zemědělství po kulturu, od ochrany spotřebitelů po hospodářskou soutěž a od životního prostředí a energetiky až po dopravu a obchod.“ Pozitivní pohled razí německá kancléřka Merkelová, která stojí za dalším utužováním integrace a vidí v ní prostředek k překonání krize měnové unie. Německo je jedním z motorů těchto snah a je považováno za dominantního člena EU, protože je největší a úvěrově nejbonitnější zemí v EU.15;16

11

ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie: přínosy a náklady konvergence. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck,

2003, xx, 364 s. ISBN 80-717-9472-4. Str. 7 12


ká univerzita Ostrava, 2006, 233 s. ISBN 80-248-0592-8. Str. 37. 13

ECB je centrální banka pro jednotnou evropskou měnu, euro. Hlavním úkolem ECB je udržovat kupní sílu

eura a tedy cenovou stabilitu v eurozóně. 14

ECB:

Evropská

integrace

[online].

2012

[cit.

2012-12-23].

Dostupné

z:

http://www.ecb.int/ecb/educational/facts/euint/html/ei_001.cs.html. 15

Co nyní zažívá Evropa, je tragédie, píše finančník Soros - iDNES.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-08]. Do-

stupné

z:

http://zpravy.idnes.cz/co-nyni-zaziva-evropa-je-tragedie-pise-financnik-soros-pp9-

/kavarna.aspx?c=A121101_135415_kavarna_chu. 16

Klaus odrazoval Merkelovou od evropské integrace - Týden.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-08]. Dostupné

z:

http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/klaus-odrazoval-merkelovou-od-evropske-

integrace_257767.html.

15

Ne všichni však na proces integrace pohlížejí pozitivně. Příkladem může být prezident Václav Klaus17, který kritizuje současný proces integrace. Své názory prezident vyjádřil v knize: Evropská integrace bez iluzí, kde považuje za chybu celý padesátiletý vývoj Evropy – podle něj nestačí dílčí úprava nebo kosmetická změna, ale hluboká transformace a návrat na počátek – zpět k národním státům.18;19 Mezi umírněné kritiky principů evropské integrace můžeme zařadit i politologa Fialu, které ve své knize Nové otázky evropské integrace upozorňuje především na některé problematické aspekty východního rozšíření EU20. Pominout nelze ani dnes již klasické euroskeptiky Johna Laughlanda či Christophera Bookera a Richarda Northa. Laughland ve svém díle Znečištěný pramen dokonce přirovnává evropskou integraci k totalitním režimům21. Britští autoři Christopher Booker a Richard Northe pohlížejí na evropskou integraci jako unikátní systém manipulace, který byl občanům vnucen. 3.1.2 Vývoj, vedoucí ke vzniku Evropské unie Následující kapitola bude věnována stručně jednotlivým krokům, které vedli ke vzniku Evropské Unie.

17

Aktuálně k datu 3. 3. 2013.

18

BARTOŠ, Adam. Evropská integrace bez iluzí. Nad knihou prezidenta Václava Klause [online]. 2012 [cit.

2013-03-08].

Dostupné

z:

http://abbartos.wordpress.com/2012/01/10/evropska-integrace-bez-iluzi-nad-

knihou-prezidenta-vaclava-klause/. 19

KLAUS, Václav. Evropská integrace bez iluzí. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 151 s. ISBN 978-802-

4233-260. 20

Upozorňuje především na špatně zvolenou metodiku tzv. pravidelných hodnotících zpráv. FIALA, Petr.

Evropský mezičas. Nové otázky evropské integrace. Vyd. 2. Barrister Principal. 2010, 219 s. ISBN 978-8087029-99-2. 21

Upozorňuje na explicitně nedemokratické kořeny evropské integrace (tedy politické směry, které se ani

nesnažili zakrýt, že jim nevyhovuje liberálně demokratický systém), jako byl nacistický pokus vytvořit nadnárodní superstát. PETŘÍK, Lukáš. Evropská unie: Velký podvod [online]. 2010 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://srsen.wordpress.com/2010/05/12/evropska-unie-velky-podvod-recenze/.

16

3.1.2.1 Vznik Evropského společenství uhlí a oceli Prvním krokem integrace bylo založení Evropského společenství uhlí a oceli – ESUO. Iniciátory založení byli Jean Monnet a Robert Schuman.22;23 Smyslem návrhu Schumana bylo, aby Francie a Německo umístily svůj uhelný a ocelářský sektor pod kontrolu nadnárodní autority. Tento krok je považován za velmi radikální, protože v té době byl právě uhelný a ocelářský sektor základem industriální ekonomiky, který měl význam pro armádu a průmyslovou sílu. Schuman tento krok zdůvodňoval jako věcnou pojistku proti dalšímu francouzsko-německému válečnému konfliktu.24;25 Dnešní podoba organizační struktury EU je výsledkem dlouholetého vývoje zahájeného v roce 1951. Tento organizační model byl vzorem a zároveň experimentem, jak bude tato struktura fungovat26. Ke vzniku ESUO přispělo podle Zlého několik faktorů27. Předně to byla snaha nalézt systém, který by zabránil opětovné militarizaci poraženého fašistického Německa a který nastolí demokratický systém v poválečné Evropě, který znemožní návrat nacismu v jakékoliv jeho podobě. Zároveň bylo potřeba nastolit úzkou spolupráci západoevropských států, která by umožnila efektivnější obnovu jejich poválečných ekonomik. Mimo jiné zde byly velké tlaky ze strany Spojených států amerických k sjednocování západní Evropy, která by tak

22

Robert Schuman byl francouzský ministr zahraničí a Jean Monnet, francouzský politik, diplomat a eko-

nom. 23

Euroskop.cz

-

1950

-

1957

[online].

2012

[cit.

2012-11-24].

Dostupné

z:

http://www.euroskop.cz/8885/sekce/1950-1957/. 24

BALDWIN, Richard E. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 478 s. ISBN 978-80-

247-1807-1. Str. 37. 25

The European Union - History of the European Union [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z:

http://europeanhistory.about.com/od/governmentandlaw/a/europeanunionhist.htm. 26

Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) - BusinessInfo.cz [online]. 2009 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/e/evropske-spolecenstvi-uhli-a-oceli-esuo/1000697/6299/. 27


ká univerzita Ostrava, 2006, 233 s. ISBN 80-248-0592-8. Str. 42.

17

mohla být efektivní protisilou vůči „východnímu bloku“ vedeného Sovětským svazem. V neposlední řadě je zde faktor internacionalizace světové ekonomiky28. Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli byla podepsána v Paříži 18. dubna 1951, v platnost vstoupila 25. července 1952 na padesátileté období. Smlouva byla podepsána celkem šesti státy – Německem, Francií, Belgií, Nizozemím, Lucemburskem a Itálií. Cílem ESUO bylo podle Kloudové29 postupně zrušit mezi členskými státy cla a další obchodní omezení na trhu s ocelářskými, hutními výrobky a uhlím a v dalším kroku pak vytvořit volný obchod30 mezi šesti zakládajícími státy. „Založením ESUO sledovaly účastnické země nejen ekonomické cíle, ale též významné cíle politické; mělo se také vytvořit prostředí, v němž by soupeření mezi zeměmi nemohlo znovu přerůst ve válečný konflikt. Zvlášť významné bylo, že vznikem ESUO byl učiněn důležitý krok pro odstranění konfliktů mezi Francií a Německem, jež v tomto století vyústily do dvou světových válek.“31 ESUO je chápáno jako největší úspěch dosažený v rámci federalistických snah, protože od té doby se již nikdy nepodařilo, aby se jednotlivé státy vzdaly tak velkého a významného množství suverenity a vlastního vlivu na nějakou konkrétní hospodářsko-politickou oblast32.

28

Internacionalizací rozumíme uzpůsobit světovou ekonomiku pro více národů – tedy zmezinárodňování

ekonomiky. Je to tendence vývoje národních ekonomik na vysokém stupni rozvoje výrobních sil, kdy dělba práce přesahuje hranice jedné země. Zdroj: Internacionalizace ekonomiky: Vševěd.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://encyklopedie.vseved.cz/internacionalizace+ekonomiky. 29

KLOUDOVÁ, Jitka. Evropské integrační procesy: studijní pomůcka pro distanční studium. Vyd. 1. Zlín:

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 221 s. Multimediální učební text, č. 13. ISBN 978-807-3185-336. 30

Volný obchod má za cíl prodávat produkty mezi zeměmi bez tarifů nebo jiných obchodních překážek.

Volný obchod má za cíl odstranit omezení při vývozu a dovozu zboží. 31

HAD, Miloslav. Evropská společenství: první pilíř Evropské unie. 2. rozš. a uprav. vyd. Praha: Minister-

stvo zahraničních věcí České republiky, 2000, 165 s. ISBN 80-858-6488-6. Str. 16 32

HORA, Karel; NEDOROST, Libor; LUKÁŠKOVÁ, Eva. Evropská unie I.: historie, instituce, vnitřní trh.

Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2010, 101 s. ISBN 978-80-7318-928-0.

18

Jeden z ambiciózních projektů politické integrace v 50. letech bylo Evropské obranné společenství, které mělo za cíl kontrolovat vyzbrojení Spolkové republiky Německo v evropském rámci. Základem měla být evropská armáda jako nástroj k budoucí federalizaci Evropy. Odpor komunistů k nadstátnímu charakteru této organizace znemožnily ratifikaci této smlouvy. Otázka armády Spolkové republiky Německo byla později vyřešena Pařížskými dohodami (1954), které umožnili přijetí SRN do NATO33. 3.1.2.2 Římské smlouvy Počátkem roku 1956 byl sestaven přípravný výbor, který měl vypracovat zprávu o vytvoření společného evropského trhu34. Zasedal v Bruselu pod předsednictvím P. H. Spaaka, tehdejšího belgického ministra zahraničních věcí35. V dubnu 1956 předložil výbor dva návrhy odpovídající dvěma alternativám vybraným členskými státy: -

vytvoření širokého společného trhu, EHS,

-

vytvoření Společenství pro atomovou energii, EURATOM.

Z tradičních strategických surovin, kterými byly do poloviny padesátých let uhlí a ocel, se zájem přesouvá na jadernou energii. Tím vzniká obava, že ESUO nebude schopno plnit funkci ochrany míru mezi Francií a Německem. To vedlo k vytvoření smluv o Evropském hospodářském společenství (EHS) a Evropském společenství pro atomovou energii (Euratom). Smlouvy byly podepsány 25. března 1957 v Římě, proto se o nich hovoří jako o řím-

33

Evropské obranné společenství: Právo Evropské unie - Sagit [online]. 2004 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z:

http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&levelid=EU_071.HTM. 34

Společným evropským trhem v rámci EU rozumíme prostor bez vnitřních hranic, ve kterém platí volný

pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Společný trh je základem pro jednotlivé politiky EU, které mají za cíl naplňovat cíle čtyř svobod. 35



19

ských smlouvách.36;37 Ratifikace obou smluv na vnitrostátních úrovních proběhly bez potíží, obě smlouvy vstoupily v platnost 1. ledna 1958. 3.1.2.2.1 Evropské hospodářské společenství Založení EHS a vytvoření společného trhu sledovalo dva cíle, a to transformaci hospodářských podmínek obchodu a výroby na území Společenství a napomoci funkční konstrukci evropské politiky a být krokem k širšímu sjednocení Evropy38: Přínosem Smlouvy o vytvoření EHS je vytvoření společného trhu se čtyřmi základními svobodami, a to volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu39. Dalším přínosem bylo vytvoření celní unie a společných politik Společenství. Smlouvou byl ustanoven institucionální trojúhelník, který se skládal z Rady Evropské unie, Evropské komise a Evropského parlamentu. 3.1.2.2.2 Evropské společenství pro atomovou energii Šest zakládajících států hledalo v boji proti obecnému nedostatku „tradiční“ energie z padesátých let způsob, jak dosáhnout energetické nezávislosti. (viz kapitola 3.2.2) Toho bylo možné dosáhnout pomocí jaderné energie, ale investiční náklady na jadernou energii přesahují možnosti jednotlivých států, proto se státy spojily a vytvořily Euratom. Smlouva měla za cíl přispět k vytváření a růstu evropského jaderného průmyslu, aby zajistila, že

36


ká univerzita Ostrava, 2006, 233 s. ISBN 80-248-0592-8. 37

The European Union - History of the European Union [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z:

http://europeanhistory.about.com/od/governmentandlaw/a/europeanunionhist.htm. 38

Europa:

Smlouva

o

založení

EHS

[online].

2010

[cit.

2012-12-23].

Dostupné

z:

http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/treaties_eec_cs.htm. 39

Volný pohyb zboží a služeb znamená, aby obchod mezi státy fungoval bez ohledu na hranice mezi nimi,

v případě služeb pak znamená, že poskytovatel služeb může svou činnost provozovat v kterémkoliv státě za stejných podmínek jako příslušníci daného státu. Volný pohyb kapitálu se týká odstranění překážek v rámci převodu peněz a přesunu kapitálu. Díky tomu se usnadňuje i volný pohyb zboží a služeb a také osob. Volný pohyb osob odstraňuje překážky spojené s kontrolou osob a zavazadel na hranicích.

20

všechny členské státy mohou využívat rozvoj atomové energie a zajistit bezpečnost dodávek.40;41 Euratom má pro EU velký význam. Jeho přidaná hodnota se projevila v souvislosti s rozšířením EU, kdy EU v oblasti jaderné energie realizuje harmonizovaný přístup Společenství e kandidátským zemím. Rozšíření EU na východ klade důraz na oblast jaderné energie a zejména na otázky dotýkající se jaderné bezpečnosti42. 3.1.2.3 Vývoj v 70. a 80. letech Začátek sedmdesátých let Hora a kol. charakterizuje jako optimistický, protože ekonomická situace je příznivá a snaha postoupit v integraci neustále roste. V roce 1969 se v Haagu rozhodlo rozšířit EHS o nové členy43. V roce 1973 se stávají plnoprávnými členy Evropského společenství Velká Británie, Irsko a Dánsko. V roce 1974 – rok pařížského summitu – znamenal významný obrat v politice ES. Francouzský prezident Valéry Giscard d´Estaing v září 1974 představil svůj projekt na pravidelné schůzky hlav států členských zemí Evropského společenství, které měli prohloubit evropský integrační proces. K tomuto účelu byla vytvořena Evropská rada, která se měla scházet třikrát ročně (později dvakrát ročně) a řešit nejzávažnější problémy Společenství. Významnou událostí summitu bylo odsouhlasení Evropského parlamentu jako voleného orgánu. Dalším výsledkem Pařížského summitu bylo rozhodnutí o nalezení konceptu pro politickou unii. Návrh předložil belgický ministerský předseda Leo Tindemans v roce 1976

40

Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) [online]. 2007 [cit. 2012-12-

27].

Dostupné

z:

http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/treaties_euratom_cs.htm. 41

Timeline: history of the European Union [online]. 2009 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z:

http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/6181087/Timeline-history-of-the-European-Union.html. 42


ká univerzita Ostrava, 2006, 233 s. ISBN 80-248-0592-8. 43



21

a obsahoval konkrétní návrhy prakticky ve všech oblastech činnosti ES (návrh pro vznik monetární unie, evropské sociální a regionální politiky, posílení výkonných orgánů ES nezávislých na národních vládách atd.)44. V roce 1977 vnikl společný Účetní dvůr a o rok později byl založen Evropský měnový systém EMS45. Díky zhroucení vojenské diktatury nemohly být ihned přijaty do Evropského společenství Řecko, Španělsko a Portugalsko, i když si o přijetí zažádaly. Situace se změnila až v roce 1981, kdy bylo přijato do Evropského společenství Řecko a o dalších pět let později bylo přijato Španělsko a Portugalsko46. 3.1.2.4 Maastrichtská smlouva Po rozpadu Sovětského svazu se naskytla řada možností, kterým směrem by se měl evropský kontinent ubírat. V roce 1992 všechny zúčastněné strany ES podepsaly Smlouvu o Evropské unii – Maastrichtskou smlouvu, která vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Dle Baldwina: „Maastrichtská dohoda jasně stanovila hranice mezi oblastmi nadnárodní spolupráce na jedné straně a oblastmi určenými pro mezivládní dohody na straně druhé tím, že unijní záležitosti rozdělila do tří oblastí – hovoříme o třípilířové organizační struktuře.“ 47

44

Haagský

summit

v

prosinci

1969 [online].

2012

[cit.

2013-04-03].

Dostupné

z:

www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PF.../Historie1969-1986.doc. 45

EMS vznikl po rozpadu Brettonwoodského systému a byl založen na mechanismu směnných kurů, který

byly navázány na evropskou měnovou jednotu ECU. Brettonwoodský mezinárodní měnový systém byl světový finanční systém založený na systému pevných měnových kurzů, který se ukázal jako nefungující. 46

Timeline: history of the European Union [online]. 2009 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z:

http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/6181087/Timeline-history-of-the-European-Union.html. 47

BALDWIN, Richard E. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 478 s. ISBN 978-80-

247-1807-1.

22

Se vznikem Maastrichtské smlouvy vznikají čtyři základní ekonomické svobody a jsou definovány tři základní pilíře48: 1) První pilíř zachovává nadnárodní pravomoci49 2) Druhý pilíř se zaměřuje na Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) se snahou vytvořit prostředí, které bude schopné reagovat na problémy mimo EU. 3) Třetí pilíř se zaměřuje na Policejní a justiční spolupráci ve věcech trestních (zaměření na organizovaný zločin, obchod s drogami, zbraněmi, lidmi apod.). Základní pilíře EU můžeme znázornit prostřednictvím Maastrichtského chrámu50, který je znázorněn v Příloze II. Pod tlakem zemí střední a východní Evropy Evropská rada v roce 1993 přijala kodaňská kritéria, která musí uchazeči o členství splnit pro vstup do EU51. Kodaňská kritéria Článek 49 Smlouvy o EU stanovuje, že každá evropská země, která respektuje zásady svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, může požádat o členství. Země se může stát členskou zemí EU, pokud splňuje všechna kritéria pro přistoupení52:

48


Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2010, 101 s. ISBN 978-80-7318-928-0. 49

Konkrétně společné a koordinované politiky. Společné politiky zahrnují oblasti, kde jednotlivé státy pře-

nesly své pravomoci na Radu, Parlament či Komisi – tj. orgány EU (společná zemědělská, dopravní, obchodní a měnová politika). Koordinované politiky zahrnují oblasti jako například regionální, energetickou politiku, ochranu spotřebitele, výzkum a vývoj atd., kde jednotlivé státy přenesly své pravomoci na orgány EU jen částečně. 50

Euroskop.cz - Schémata rozhodovacích procesů [online]. 2012 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z:

https://www.euroskop.cz/8903/sekce/schemata-rozhodovacich-procesu/. 51

Euroskop.cz

-

2000

-

2009

[online].

http://www.euroskop.cz/8890/sekce/2000-2009/.

23

2012

[cit.

2012-11-24].

Dostupné

z:

-

Politická – stabilní instituce zaručující demokracii, právní stát, lidská práva a úctu k menšinám a jejich ochranu.

-

Ekonomická – fungující tržní hospodářství a schopnost zvládnout hospodářskou soutěž a tržní síly v EU.

-

Schopnost přijmout závazky spojené s členstvím, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie.

-

Přijetí celého souboru evropských právních předpisů a jejich účinné používání v příslušných správních a soudních strukturách.

Evropská unie si ponechává právo rozhodnout, kdy bude připravená nové členy přijmout. Při jednání o Maastrichtské smlouvě bylo zřejmé, že do Unie vstoupí noví členové. V roce 1994 se staly novými členy Finsko, Rakousko a Švédsko. Počet států se rozrostl na 15. Rozšiřující počet členů vyžadoval změny, které byly sepsány do Amsterodamské smlouvy (1997), která revidovala Maastrichtskou smlouvu. Svým způsobem jen Maastrichtskou smlouvu doplňovala, aby fungování celé Unie bylo jednodušší a přehlednější. Díky Amsterdamské smlouvě byly vyřešeny i institucionální otázky, které počítají s budoucím rozšířením Unie53. 3.1.2.5 Evropská unie v 21. století V roce 2003 vstoupila v platnost Smlouva z Nice, která stanovila institucionální podmínky pro rozšíření EU54. V tomto období byla zahájena debata o budoucnosti Evropy a rozšíření EU, aby byla zachována demokracie. V roce 2002 souhlasila Evropská rada s tím, že deset kandidátských zemí může přistoupit k EU v roce 2004. Mezi těchto deset zemí patřila i Česká republika, ostatními zeměmi byly Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Mal-

52

Porozumění procesu rozšíření: Politika rozšíření Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-12-27]. Dostupné

z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/publication/enl-understand_cs.pdf. 53

Amsterodamská

smlouva

[online].

2010

[cit.

2012-12-13].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_3_cs.htm. 54

Smlouva z Nice - Právo Evropské unie - Sagit [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z:

http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&levelid=eu_269.htm.

24

ta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. V roce 2007 do Evropské unie přistoupilo Bulharsko a Rumunsko. V roce 2009 vstoupila v platnost další smlouva, a to Lisabonská smlouva, která uzavřela několikaletý proces vyjednávání o institucionálních záležitostech. Smlouva změnila dosavadní zakládající smlouvy EU (Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES), aniž by je nahrazovala55. Lisabonská smlouva mění okruh měnových politických otázek, kde se rozhoduje kvalifikovanou většinou, jednomyslné rozhodování je ponecháno pouze pro klíčové otázky. Řeší také oblast rozšiřování Evropské unie a postavení Evropské centrální banky56. Následující Tabulka 1 ukazuje přehledně etapy rozšiřovacího procesu Evropské unie. Proces rozšiřování Evropské unie včetně kandidátských a potenciálních kandidátských zemí je zobrazen v Příloze III. Tabulka 1 Vývojové etapy rozšiřovacího procesu Evropské unie Počet Nové čl. Počet let státy členů

Etapa

Léta

1

1952-1972

21

-

6

Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Francie, Německo, Itálie

2

1973-1980

8

3

9

Velká Británie, Dánsko, Irsko

3

1981-1985

5

1

10

Řecko

4

1986-1994

9

2

12

Španělsko, Portugalsko

5

1995-2004

10

3

15

Švédsko, Finsko, Rakousko

6

2004-2007

4

10

25

Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarko, Malta, Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Litva

55

Členské státy

EUROPA - Lisabonská smlouva - Efektivní a moderní instituce [online]. 2012 [cit. 2012-11-26]. Dostupné

z: http://europa.eu/lisbon_treaty/glance/institutions/index_cs.htm. 56

Lisabonská smlouva a euro - BusinessInfo.cz [online]. 2009 [cit. 2012-11-23]. Dostupné z:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zavedeni-eura-v-cr/lisabonska-smlouva-a-euro/1001759/55776/.

25

7

2007-

2

27

Bulharsko, Rumunsko

Zdroj: Vlastní zpracování dle Zlý, Bohumír: Integrační procesy ve světové ekonomice57

3.2 Česká republika a EU 1. května 2004 Česká republika vstoupila do EU. Završila tak dlouholeté období utužování vztahů s Evropským společenstvím, které začalo sektorovým obchodním ujednáním a postupně se rozšiřovalo směrem k užší obchodní a politické spolupráci58. 3.2.1 Vývoj vyjednávání ČR o vstupu do EU 3.2.1.1 Počátky zájmu ČR o vstup do EU Československo projevilo zájem o členství do Evropského společenství už před rokem 1990. V září 1988 navázaly Evropské společenství a Československá republika diplomatické vztahy, přičemž první vzájemná dohoda průřezového charakteru je datována na 19. prosince 1988, kdy se v Bruselu sešli zástupci ČSSR a Evropských společenství, aby podepsali Dohodu o obchodu s průmyslovými výrobky mezi ČSSR a EHS. Smlouva vstoupila v platnost o rok později a představovala obchodní dohodu s platností na čtyři roky.59;60 V prosinci roku 1990 zahájilo proto Československo rozhovory o uzavření asociační dohody. Tato dohoda upravovala obchodní, hospodářskou a kulturní spolupráci mezi ČR a ES. Jejím hlavním cílem bylo vytvoření zóny volného obchodu s průmyslovým zbožím, nejpozději do roku 2002, ale obsahovala také záležitosti týkající se volného pohybu pra-

57


ká univerzita Ostrava, 2006, 233 s. ISBN 80-248-0592-8. Str. 48. 58

Česká

republika

v

EU

[online].

2012

[cit.

2012-12-28].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/cr_eu/index_cs.htm. 59

Porozumění procesu rozšíření: Politika rozšíření Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-12-27]. Dostupné

z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/publication/enl-understand_cs.pdf. 60

Euroskop.cz

-

ČR

a

EU

[online].

https://www.euroskop.cz/10/sekce/cr-a-eu/.

26

2012

[cit.

2012-12-27].

Dostupné

z:

covních sil, kapitálu a služeb, ustanovení k hospodářské soutěži atd. Díky rozpadu Československa však ES pozastavilo ratifikační proces61. 3.2.1.2 Období 1992 - 1996 Díky úsilí ministra zahraničních věcí Josefa Zieleniece v roce 1993 obě strany podepsaly dohodu „Zakládající přidružení mezi Českou republikou na straně jedné a ES na straně druhé. Smlouva vstoupila v platnost v únoru roku 1995. Jejím cílem bylo poskytnout právní rámec pro politický dialog, podporovat rozvoj obchodních a hospodářských styků mezi oběma stranami, vytvářet základ pro technickou a finanční pomoc Společenství a vhodnou platformu podpory postupného začleňování ČR do EU. Asociační dohoda (oficiálním názvem Evropská dohoda, dále ED), byla poprvé uzavřena již mezi Společenstvím a tehdejším ČSFR, před rozpadem Československa. Díky rozpadu byla asociační dohoda uzavřena nadvakrát, podruhé již samostatně. ED vstoupila v platnost tedy k lednu 1995. Význam asociační dohody spočíval v tom, že díky ní se vytvořil rámec pro sbližování ČR s EU, jehož uplatňování v praxi velkou mírou přispěl ke konečnému vstupu ČR do EU. Cíle ED byly stanoveny: -

poskytnout vhodný rámec pro politický dialog umožňující rozvoj těsných politických vztahů mezi stranami,

-

podpořit rozvoj obchodu a ekonomických vztahů mezi stranami a tím posílit dynamický hospodářský rozvoj a prosperitu ČR,

61

-

poskytnout základnu pro finanční a technickou pomoc,

-

poskytnout vhodný rámec pro postupovou integraci ČR do Společenství,

-

podpořit spolupráci v kulturních otázkách62.

HAD, Miloslav. Evropská společenství: první pilíř Evropské unie. 2. rozš. a uprav. vyd. Praha: Minister-

stvo zahraničních věcí České republiky, 2000, 165 s. ISBN 80-858-6488-6. 62

Euroskop.cz

-

Asociační

dohoda

[online].

https://www.euroskop.cz/167/sekce/asociacni-dohoda/.

27

2012

[cit.

2012-12-29].

Dostupné

z:

3.2.1.3 Období 1996 – 2003 V rámci přístupového procesu ČR do EU je důležité datum 17. ledna 1996, kdy byla podána oficiální žádost o členství v EU prostřednictvím předsedy české vlády Václava Klause63. V červenci 1997 schválila Evropská komise zahájení jednání o přistoupení s ČR. Vedle ČR započalo jednání také s dalšími pěti kandidáty. V tomto roce byl přijat také dokument Agenda 2000, jejíž součástí se stal i rozpočet EU na období 2000 – 2006. Tento rozpočet počítal i s rozšíření EU a byly definovány pravidla pro kandidátské země. V tomto ohledu byl ČR vytknut zejména stav veřejné správy, zemědělství a energetiky64. Přístupové rozhovory započaly v roce 1998. Jejich vedením byl pověřen Pavel Telička. V tomto roce započala i první fáze hodnocení právního systému země a jeho souladu s tzv. screeningem.65 Cílem bylo vyjednat konkrétní podmínky přistoupení. Proces přípravy na členství byl průběžně monitorován ze strany EK, která od roku 1998 každoročně vydávala zprávy o pokroku kandidátských zemí v přípravách na členství v EU. První zpráva byla pro ČR kritická. Česká republika zaostávala v oblastech státní správy a soudnictví a proto se vláda v reakci na situaci snaží zrychlit legislativní proces přejímání práva EU. Druhá zpráva Komise v roce 1999 pozitivně označila přijetí vládního dokumentu „Hospodářská strategie vstupu do EU“, posun při liberalizaci pohybu kapitálu, přijetí základních pravidel pro regionální politiku. I přesto celkový výsledek plnění byl Komisí označen za neuspokojivý. „Česká vláda skutečně považovala vstup do Evropské unie za svůj prvořadý úkol, podrobně kontrolovala přípravy a 31. května 2000 schválila Národní program přípravy na členství

63

Česká republika - Historie vstupu ČR do EU [online]. 2012 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z:

http://silkyna.nolimit.cz/historie-vstupu-cr-do-eu. 64

EUROPA - Lisabonská smlouva - Efektivní a moderní instituce [online]. 2012 [cit. 2012-11-26]. Dostupné

z: http://europa.eu/lisbon_treaty/glance/institutions/index_cs.htm. 65

Screening = acquis communautaire = analytické srovnávání legislativy kandidátských zemí s evropským

právem, které bylo zahájeno 3. dubna 1998.

28

v Evropské unii“.66 Na základě Národního programu byla smlouva v roce 2000 hodnocena pozitivněji a navíc se v tomto roce konal summit EU v Nice, kde se řešilo rozšíření EU východním směrem a reforma institucí. Česká republika však nedostala zelenou a pokračovalo další hodnocení v roce 2001, která pozitivně hodnotila tržní ekonomiku, ale naopak velmi negativně byla hodnocena situace Romů a reforma státní správy. Rok 2002 byl negativně hodnocen kvůli tzv. Benešovým dekretům67, avšak na základě analýzy bylo rozhodnuto, že dekrety nepředstavují žádnou překážku v přistoupení ČR. Poslední hodnotící zpráva byla vydána v roce 2003, která byla nazvána „Souhrnná monitorovací zpráva o přípravách České republiky na členství“. V posudcích Komise navrhla rozšířit Unii o deset zemí navržených v Laekenu. Byly uzavřeny všechny vyjednávací kapitoly včetně přechodných období, které zajišťují přistupujícím státům nutné přechodné uspořádání všech záležitostí tak, aby se mohly úspěšně vyrovnat se všemi závazky vyplývajícími z členství v EU. Evropská rada rozhodla v souladu se stanoviskem Komise o přijetí deseti nových členů k 1. 5. 2004. Kodaňský summit také schválil rozpočtové a finanční otázky, které souvisely s rozšířením. Byl přijat rozpis finančních příjmů a výdajů přistupujících států do roku 2006 a také rozpočtové kompenzace.68;69 3.2.1.4 Rok 2003 a Smlouva o přistoupení Dne 16. dubna 2003 došlo k významné události v dějinách České republiky a Evropě jako celku. V Athénách byla slavnostně podepsána Smlouva o přistoupení České republiky a

66

PELTRÁM, Antonín. Evropská integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 143 p. ISBN 80-

247-2849-4. Str. 34 67

Benešovy dekrety je označení pro soubor prezidentských dekretů vydaných během 2. sv. války a v prvních

poválečných měsících ČSR. Vznikaly v době, kdy v Československu nefungoval parlament, zákonodárnou moc proto dočasně vykonával prezident Beneš. Nejčastěji se pod tímto spojením vybaví poválečné dekrety, které upravovaly odsun a konfiskaci majetku Němců a Maďarů. 68

Euroskop.cz

-

ČR

a

EU

[online].

2012

[cit.

2012-12-27].

Dostupné

z:

https://www.euroskop.cz/10/sekce/cr-a-eu/. 69

Centrum evropských studií - Jsme v EU, buďme v obraze [online]. 2007 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z:

http://ces.vse.cz/portal/index.php?page=view_chapter&kap=34#kap34.

29

dalších devíti zemí k EU. Za ČR se slavnostního aktu zúčastnili tehdejší ministerský předseda Vladimír Špidla a prezident Václav Klaus. Podpisem smlouvy o přistoupení vyvrcholilo dlouhé vyjednávání, které začalo v roce 1998 a bylo ukončeno v prosinci roku 2002. Smlouva o přistoupení vstoupila v platnost 1. května 2004 a od tohoto dne se ČR a dalších devět zemí staly plnoprávnými členskými státy EU. V ČR se ke vstupu do EU vyslovili občané, poprvé rozhodovali v referendu v červnu roku 2003, kdy přes 3,5 milionu oprávněných českých voličů se vyslovilo pro vstup do EU70. Výsledky referenda jsou přiloženy v Příloze IV71. Rozhodnutí, které občané v referendu učinili, měl velký význam pro směřování ČR na dlouhá desetiletí. Obyvatelé odmítli politiku směřující k izolaci ČR a rozhodli, aby se země rozvíjela jako plnoprávný členský stát EU a spoluurčovala vývoj největšího obchodního bloku a politické aliance ve světě72. Samotná Smlouva o přistoupení je poměrně útlým dokumentem, který obsahuje ustanovení o tom, že se jmenované země stávají členy EU. Z právního hlediska jsou pro ČR důležitější přílohy k této Smlouvě, zejména akt, který stanovuje podmínky pro přijetí a úpravu smluv, na nichž je EU založena73. Obsahem Aktu jsou konkrétní ustanovení o začlenění nových států do systému ES/EU, zejména do jejich institucionální struktury, ale i do druhého a

70

77,23 % se vyslovilo pro vstup do EU, proti vstupu se vyslovilo nepatrně přes milión hlasujících voličů,

tedy 22,67 %. 71

Výsledky

hlasování

[online].

2012

[cit.

2012-12-28].

Dostupné

z:

http://www.volby.cz/pls/ref2003/re13?xjazyk=CZ. 72

ČESKÁ REPUBLIKA V EVROPSKÉ UNII: členství, přínosy a výzvy [online]. 2005 [cit. 2012-12-28]. Do-

stupné

z:

http://www.naseevropa.cz/portal/port_data.nsf/3cb1a05296ae27f2c1256eaf002e01b6/02d84b66d2e10103c12 5710f0027315c?OpenDocument. 73

Plný název zní Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky,

Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie.

30

třetího pilíře EU74. S rozšířením počtu členů byla pochopitelně spojena institucionální reforma EU v podobě Smlouvy z Nice z roku 2000, která vstoupila v platnost v roce 200375. Josef Bednář, předseda ÚOHS, po vstupu ČR do EU prohlásil76: „Vstup České republiky do Evropské unie znamená definitivní tečku za rozdělením Evropy, k němuž došlo po druhé světové válce a samozřejmě nastaví příznivější podmínky pro růst české ekonomiky a uspokojování všestranných potřeb našich občanů. Férová soutěž podle jednotných pravidel má velký význam nejen pro technický pokrok a rozvoj ekonomiky, ale významně přispívá i k mezinárodní spolupráci a tím i k udržení a posilování míru. Osobně očekávám od vstupu České republiky do Unie totéž, co většina našich občanů, tedy růst ekonomiky, větší bezpečnost osobní i celé země a samozřejmě lepší podmínky pro práci, pro studium, větší možnosti výměny názoru a idejí. Věřím, že vstup České republiky do Evropské unie přinese prospěch všem našim občanům, tedy i těm, kteří v loňském referendu hlasovali proti.“ Samozřejmě na těchto slovech, které vyjadřují většinou výhody pro Českou republiku, se shoduje řada významných osobností. Před vstupem ČR do EU, kdy bylo pořádáno referendum, byla vytvořena řada dokumentů, které hodnotily výhody a nevýhody vstupu České republiky do EU. Občané se díky těmto dokumentům mohli rozhodnout, zda je vstup do EU pro Českou republiku dobrým, nebo špatným krokem. Mezi nejčastěji uváděné výhody můžeme uvést následující:

74

-

mezinárodní prestiž členského státu EU,

-

růst životní úrovně,

-

příliv investic,

Smlouva

o

přistoupení

včetně

příloh

je

k pročtení

zde:

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/publications/folder_16_cs.htm. 75

76

Smlouva z Nice je ke stažení zde: http://www.euroskop.cz/gallery/2/765-nice.pdf, Informační

list

č.

2/2004

[online].

2004

www.uohs.cz/download/.../Infolist2004-02UOHS_a_EU.pdf.

31

[cit.

2012-12-29].

Dostupné

z:

-

snížení nezaměstnanosti,

-

možnost cestování, studia a život v ostatních evropských zemích,

-

tržní prostředí,

-

snížení korupce a byrokracie v české společnosti,

-

sjednocení zákonů a norem,

-

přístup k dotacím.77;78

Mezi nejčastěji uváděné nevýhody můžeme uvést nemožnost výstupu z EU, ztrátu státní suverenity, omezení demokracie, zvýšení cen potravin, základních potřeb a služeb. Nevýhodou je také nárůst hospodářské závislosti na ostatních zemích, potravinová závislost na ostatních zemích, která je důsledkem likvidace českého zemědělství79. Následující Tabulka 2 přehledně vymezuje důležitá data, týkající se vstupu ČR do EU. Tabulka 2 Důležitá data ČR a EU Událost

Datum září 1988

Československo uzavírá dohodu o výměně zboží

16. 12. 1991

Československo uzavírá první Evropskou asociační dohodu upravující ekonomické a politické vztahy

1992

Prozatímní dohoda o obchodu a věcech souvisejících s ČSFR na straně jedné a EHS a ESUO na straně druhé

21. - 22. 6. 1993

Summit Evropské rady v Kodani, na němž byly vymezeny podmínky pro přijetí zemí střední a východní Evropy

77

Socioweb.cz: Pro a proti k vstupu České republiky do Evropské Unie [online]. 2003 [cit. 2012-12-29].

Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=131&lst=106. 78

Výhody a nevýhody vstupu ČR do Evropské unie [online]. 2003 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z:

http://www.praha16.cz/view.php?cisloclanku=2003052401. 79


Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=131&lst=106.

32

4. 10. 1993

Česká republika uzavírá Evropskou asociační dohodu

listopad 1994

Česká vláda vytváří Výbor pro evropskou integraci, který koordinuje činnost státní správy při sbližování s EU

prosinec 1994

EU poprvé pozvala zástupce asociovaných zemí, včetně ČR na summit Evropské rady

1. 2. 1995

Evropská asociační dohoda mezi ČR a EU vstupuje v platnost

červen 1995

Schválení Bílé knihy k přípravě rozšíření EU směrem na východ

prosinec 1995

Summit Evropské rady potvrdil, že jednání s novými kandidáty členství začnou půl roku po skončení Mezivládní konference o reformě smluv Unie

17. 1. 1996

ČR předala žádost o plné členství země v EU

duben 1996

Česká vláda obdržela podrobný dotazník o připravenosti na vstup do EU

16. 7. 1997

Evropská komise zveřejnila hodnocení na základě dotazníku

prosinec 1997

Schválení zemí, s nimiž začne Evropská rada jednat o přijetí

první čtvrtleJednání o přijetí vybraných zemí jsou zahájena tí 1998 květen 2004 Termín přijetí nových členů včetně ČR do EU Zdroj: Vlastní zpracování dle Zahradníka80 3.2.2 Předsednictví ČR v EU – krizové období členství Předsednictví je jedním z nejdůležitějších a také nejnáročnějších úkolů, které vyplývají z členství v EU. Předsedající země má roli nejen organizační, ale také politickou, zprostředkovatelskou a reprezentační. Česká republika byla po Slovinsku teprve druhým „novým" členským státem, který měl možnost řídit Radu EU. České předsednictví také vyšlo na výročí 20 let od pádu železné opony a páté výročí historicky největšího rozšíření EU, jehož součástí byla i ČR.

80

ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie: přínosy a náklady konvergence. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck,

2003, xx, 364 s. ISBN 80-717-9472-4. Str. 28

33

Česká republika předsedala Radě Evropské unie od 1. ledna do 30. června 2009 pod mottem "Evropa bez bariér". Motto prezentuje šestiměsíční program, který každý členský stát představuje Radě EU. Český premiér Mirek Topolánek a vicepremiér Alexandr Vondra představili priority a pracovní program českého předsednictví, kdy klíčovými prioritami byli tři E – ekonomika, energetika a Evropa ve světě81. Za dobu předsednictví se staly nečekané události, které prověřily schopnost České republiky vést evropskou politiku. V lednu 2009 Česká republika řešila významný problém v podobě plynové krize. Spor mezi Ukrajinou a Ruskem se díky české diplomacii podařilo vyřešit. Mimo jiné v únoru 2009 se české předsednictví zabývalo ekonomickou krizí a jejím dopadem na Evropu82. Rozruch na domácí i evropské úrovni způsobil pád české vlády, kdy premiér Mirek Topolánek ztratil důvěru a vládu prozatímně vedl Fischer, než se vláda Petra Nečase ujala úřadu83. V reakci na tuto událost začaly některé členské státy zpochybňovat schopnost České republiky dál vést EU. Před českým předsednictvím se objevil problém, kdo po pádu vlády povede Radu EU. V následujícím období byla totiž naplánována řada summitů, které uzavírala červnové Evropská rada, některé summity nakonec řídil Václav Klaus. Vzrušení tuzemských i světových médií z nečekané situace, kdy EU předsedá vláda v demisi, ještě více podnítilo vystoupení Mirka Topolánka, který coby úřadující šéf Evropské rady označil americká opatření proti ekonomické krizi za „cestu do pekel".84

81

Euroskop.cz

-

České

předsednictví [online].

2013

[cit.

2013-04-05].

Dostupné

z:

[cit.

2013-04-05].

Dostupné

z:

https://www.euroskop.cz/112/sekce/ceske-predsednictvi---uvod/. 82

Euroskop.cz

-

České

předsednictví [online].

2013

https://www.euroskop.cz/112/sekce/ceske-predsednictvi---uvod/. 83

CIVITAS

-

EU

facts:

Czech

Republic

[online].

2012

[cit.

2012-12-30].

Dostupné

z:

http://www.civitas.org.uk/eufacts/FSMS/MS11.htm. 84

Mediální obraz Českého předsednictví: Češi si vstřelili vlastní gól [online]. 2009 [cit. 2013-04-05]. Do-

stupné

z:

https://www.euroskop.cz/8646/11495/clanek/medialni-obraz-evropskeho-predsednictvi-cesi-si-

vstrelili-vlastni-gol/.

34

I přesto, že v době předsednictví světem řádila krize a panovala neklidná mezinárodní situace společně s končícím funkčním obdobím Evropského parlamentu a komise, tak ČR za dobu předsednictví dosáhla řadu hmatatelných výsledků. ČR vyjednala v Evropském parlamentu více než 80 konkrétních opatření a ukázala se jako dobrý krizový manažer. Pod českým vedením také Unie udělala významné kroky, které vedly k diverzifikaci dodávek energií a ochraně klimatu.85;86 3.2.3 Eurozóna jako další fáze členství ČR v EU Nedílnou součástí přistoupení ČR k EU je závazek o následné přistoupení k eurozóně. Hospodářská a měnová unie byla implementována na základě Maastrichtské smlouvy ve třech fázích, kdy první fáze v roce 1990 zahrnovala liberalizaci kapitálových toků a vytvoření jednotného vnitřního trhu EU. Druhá fáze v roce 1994 byla zaměřena na dosažení pokroku v konvergenci ekonomik členských zemí. Třetí fáze v roce 1999 zavedla bezhotovostní oběh měny euro a počátek fungování jednotné měnové politiky ECB, která stanovuje jednotnou úrokovou sazbu pro eurozónu. Proces měnové integrace byl završen zavedení bezhotovostního oběživa v eurech v lednu 2002. Základním východiskem ekonomické integrace v rámci HMU patří měna euro a proces koordinace hospodářských a rozpočtových politik mezi jednotlivými členskými státy. Smlouva o založení ES ukládá členským zemím EU vyhnout se nadměrným deficitům veřejných financí. V roce 1999 splnilo podmínky pro zavedení eura jedenáct zemí, které vytvořily eurozónu. Před zavedením eura musí země podle platné evropské legislativy splnit maastrichtská konvergenční kritéria87. Konvergenční kritéria

85

České

předsednictví

jako

seriál

výsledků

[online].

2011

[cit.

2012-12-30].

Dostupné

z:

http://www.eu2009.cz/cz/news-and-documents/news/ceske-predsednictvi-jako-serial-vysledku26180/index.html. 86

CZECH PRESIDENCY – A PRESIDENCY OF RESULTS Evaluation of the Czech Presidency of the Euro-

pean

Union

[online].

2009

[cit.

2012-12-30].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/representation_brussels/en/news_and_media/czech_presidency_results.html. 87

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně [online]. 2003 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_strategie_pristoupeni_11297.html.

35

Pod konvergenčními kritérii, která každý stát, jenž chce vstoupit do eurozóny, musí splnit, patří udržitelná cenová stabilita, kritérium dlouhodobých úrokových sazeb, kritérium veřejného deficitu, kritérium hrubého veřejného dluhu. Kritérium cenové stability požaduje, aby členský stát vykazoval dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, který je sledován během jednoho roku před šetřením, která nepřekračuje víc než jedna a půl procentního bodu průměrnou inflaci tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb znamená, aby průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba v průběhu jednoho roku před šetřením nepřekračovala o více než dva procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří členských zemí, které dosáhly nejlepších výsledků. Kritérium veřejného deficitu požaduje po členském státu, aby poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k HDP nepřekročil 3%88. Kritérium hrubého veřejného dluhu požaduje, aby poměr veřejného vládního dluhu k HDP nepřekročil 60%89. Posledním konvergenčním kritériem je kurzové konvergenční kritérium, kdy alespoň dva roky před vstupem by měla být země v mechanismu ERM II.90;91 Formální vyhodnocení míry konvergence nutné pro vstup do eurozóny se prování podle procedur, které jsou specifikované ve Smlouvě o EU. Konečné rozhodnutí je přijímáno na základě doporučení Rady ECOFIN po setkání členských států EU. Ty státy, které byly vyhodnoceny negativně, nemohou z důvodu potenciální hrozby udržení cenové stability do měnové unie vstoupit a zůstává jím status země s dočasnou výjimkou pro zavedení eura.

88

Existují výjimky, a to v případě, kdy poměr podstatně poklesl, nebo se neustále snižoval, až dosáhl úroveň

blížící se referenční hodnotě, anebo překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a zároveň poměr zůstává blízko k referenční hodnotě. 89

Existují výjimky, například když se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční

hodnotě. 90

ERM II - Evropský mechanismus směnných kurzů II.

91

European Union - An Overview of the European Union [online]. 2010 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z:

http://geography.about.com/od/geographyintern/a/euoverview.htm.

36

PRAKTICKÁ ČÁST

4

4.1 Analýza dopadů členství České republiky v Evropské unii Pro Českou republiku měl vstup do Evropské unie zásadní důsledky. Členství v EU má daleko větší vliv na život občanů než členství v jakékoliv jiné mezinárodní organizaci. Důvodem je společná legislativa ES, která se dotýká každého občana. Klíčovou hodnotou EU je totiž právě jednotnost hospodářské legislativy, které umožňuje fungování jednotného vnitřního trhu. Mezi příklady změn v legislativě patřilo například prodloužení záruční doby z 6 měsíců na 3 roky, povinné pojištění cestovních kanceláří pro případ krachu apod. Kromě legislativních dopadů jsou to i dopady ve státní správě, která se musela přizpůsobit pro komunikaci s orgány EU. Dopad je i na soukromou sféru – díky vyjednávání o vstupu ČR do EU rostl zájem investorů a ČR se stala zajímavou základnou pro výrobu a export do ostatních členských zemí. Díky tomu se zvýšil příliv zahraničních investic již v období před vstupem a česká koruna tak posilovala vůči euru i ostatním zahraničním měnám. 4.1.1 Analýza dopadů z hlediska čtyř svobod Převážná část dopadů se týká oblasti hospodářské – protože se většina legislativy týká právě budování jednotného vnitřního trhu. Dopady můžeme rozdělit do čtyř oblastí, reflektující základní svobody: -

volný pohyb zboží,

-

volný pohyb služeb,

-

volný pohyb osob,

-

volný pohyb kapitálu.

V následujícím textu budu analyzovat dopady právě pomocí modelu 4 svobod, na úvod každé z nich bude vysvětlen princip dané svobody, a poté analyzován dopad pro Českou republiku.

37

4.1.1.1 Volný pohyb zboží a služeb Volný pohyb zboží je základní svobodou jednotného vnitřního trhu s cílem zajistit bezproblémový přechod zboží přes hranice a zajistit naprosto rovné prostředí pro výměnu zboží v rámci celé Unie. Existuje několik opatření, která mají zajistit splnění tohoto cíle92. Na základě těchto opatření plynou pro ČR důsledky v podobě usnadnění obchodní výměny, rozšíření obchodu se státy EU, zlepšení obchodní bilance, růst HDP, nastolení standardního tržního prostředí, zvýšení konkurence, zvýšení zahraničních investic Nejsou zde však jen pozitivní důsledky, ale také to s sebou nese důsledky v podobě omezené možnosti ochrany domácího prostředí, sbližování ekonomických parametrů (včetně cen) a další. S volným pohybem zboží je úzce spojená společná obchodní politika, která znamená odstranění nestejnoměrných vtahů mezi jednotlivými členskými zeměmi a třetími zeměmi s cílem prohloubit mezinárodní obchod. Předmětem společné zahraniční politiky je harmonizace styků se třetími stranami, stanovení společného celního sazebníku, stanovení společného postupu při obchodu se třetími zeměmi, průběh uzavírání obchodních smluv a dohod na nadstátní úrovni, oblast snižování celních překážek se třetími zeměmi, stanovení pravidel pro společné používání ochranných obchodních opatření vůči třetím stranám a další. Pro ČR má společná zahraniční politika důsledky v několika oblastech. Jedná se zejména o změny v některých mezinárodních obchodních smlouvách, o přechod na společný celní sazebník ES. Mimo to díky společné zahraniční politice bude ČR čelit silnější konkurenci, na druhou stranu se zvyšuje možnost ochrany ČR proti dumpingovým praktikám s podporou orgánů ES93.

92

Opatření, která mají zajistit naplnění tohoto cíle, jsou zákaz ukládání cel a jiných dávek s obdobným účin-

kem uvnitř Společenství, posílení celní spolupráce, jednotný celní tarif navenek, deregulace a tím zlepšení volné soutěže v oblastech jako je energetika, doprava, telekomunikace, zákaz omezení v dovozu a vývozu mezi členskými státy, sblížení právních předpisů, které by mohli bránit užšímu propojení trhů, harmonizace technických a jiných předpisů, norem, a další. 93

Důsledky

členství

v

EU [online].

2012

[cit.

http://geoportal.alej.cz/_uploads/files/Dusledky_clenstvi_v_EU.pdf.

38

2013-03-08].

Dostupné

z:

Vývoj zahraničního obchodu před vstupem do EU a po vstupu do EU znázorňuje následující Tabulka 3. Tabulka 3 Vývoj zahraničního obchodu EU-27 v období 1999 – 2007 Vývoz Období

Absolutní hodnota v CZK

Dovoz Meziroční změna v %

Absolutní hodnota Meziroční změv CZK na v %

1999

144 637 404

1,1

149 701 059

1,1

2000

965 382 451

7,3

932 888 193

6,9

2001

1 100 084 827

8,3

1 034 623 579

7,7

2002

1 076 670 257

8,2

961 048 618

7,1

2003

1 196 871 351

9,1

1 034 210 364

7,7

2004

1 500 795 814

11,4

1 264 203 165

9,4

2005

1 597 540 526

12,1

1 309 114 949

9,7

2006

1 837 052 199

13,9

1 487 277 960

11

2007

1 949 226 868

14,8

1 555 499 837

11,5

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Českého statistického úřadu94 Zahraniční obchod ČR byl již před vstupem do EU orientovaný na země EU. Přesto došlo po vstupu do EU k významnému nárůstu jak vývozu, tak dovozu. V roce 2004 vzrostl vývoz o 11,4 % a dovoz o 9,4 %. Tempo růstu pokračuje i v následujících letech, přičemž další pozitivní vliv na zahraniční obchod má vstup do Schengenského prostoru, který se uskutečnil na konci roku 2007. Díky zjednodušení pohybu zboží mezi jednotlivými státy nejsou podnikatele diskriminováni placením vysokého cla při vývozu i dovozu zboží, což pro ně představovalo konkurenční nevýhodu. Díky tomu dochází i k poklesu nákladů spojených s dovozem zásob a strojů ze států EU. Vůči třetím zemím uplatňuje ČR celní sazebník EU. Odstranění cel však může mít na některé podnikatelské subjekty negativní dopady, a to z důvodu, že jejich

94

Dlouhodobý vývoj zahraničního obchodu České republiky [online]. 2008 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/60n02-08-.

39

produkty nejsou schopny odolat levnějším konkurenčním produktům ze zahraničí a už vůbec ne výrobkům, které jsou dotované zahraničními státy95. Volný pohyb služeb je širokou oblastí, která zasahuje od volnosti samostatné podnikatelské činnosti, přes živnosti až po volnost poskytování malých služeb i služeb největších. Tato oblast se prolíná s ostatními svobodami. Služby zahrnují především činnosti průmyslové, obchodní, řemeslné a činnosti v oblasti svobodných povolání. Stejně jako u předcházejících svobod jsou zde však jistá omezení, důvodem omezení může být ochrana veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, zdraví apod.96 Pro ČR můžeme dopady sledovat v oblasti zlepšení procesu zakládaní poboček, zjednodušení podnikání v ostatních členských státech, lepší a jednodušší možnosti vývozu služeb, vzájemné uznání licencí nejen po ČR, domácí kontrola a vedení společnosti podle pravidel domácí země, širší paleta služeb v ČR, která má ale za následek vyšší konkurenci97. 4.1.1.2 Volný pohyb osob Nedílnou součástí jednotného trhu je vytvoření společného trhu s pracovní silou. Volný pohyb osob zahrnuje odstranění překážek pohybu pracovních sil mezi členskými státy a zaručení nediskriminace98 pracovníků, kteří přicházejí právě z jiných členských států. Aby byla zajištěna skutečná svoboda pohybu osob, je nutné přistoupit k razantním opatřením, jako je zrušení policejních kontrol na vnitřních hranicích mezi členskými státy. Plánem je, aby pracovníci mohli přijímat nabídky zaměstnání kdekoliv a pohybovat se za tímto úče-

95

Důsledky

členství

v

EU [online].

2012

[cit.

2013-03-08].

Dostupné

z:

http://geoportal.alej.cz/_uploads/files/Dusledky_clenstvi_v_EU.pdf. 96

KOLEKTIV AUTORŮ. Volný pohyb služeb v otázkách a odpovědích [online]. 2006 [cit. 2013-03-08].

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/eures/zamestnavatele/eic_-

_volny_pohyb_sluzeb_v_otazkach_a_odpovedich.pdf. 97

Důsledky

členství

v

EU [online].

2012

[cit.

2013-03-08].

Dostupné

z:

http://geoportal.alej.cz/_uploads/files/Dusledky_clenstvi_v_EU.pdf. 98

Nediskriminací rozumíme snahu někoho, zakazovat jinému v jistých chvílích diskriminovat (někoho třetí-

ho). Protože zakazovat může jen stát (případně EU), hovoříme o antidiskriminační politice, která zahrnuje systém zákonů zakazujících subjektům provádět v určitých situacích diskriminaci.

40

lem po členských státech. Volný pohyb se týká i ostatních osob. Tato svoboda však sebou nese spoustu rizik a omezení, zejména v oblasti veřejného pořádku, bezpečnosti, ochrany zdraví. Jak se vyvíjelo zaměstnávání zahraničních osob před vstupem, a po vstupu do EU, můžeme vidět v následující Tabulce 4. Tabulka 4 Zaměstnávání cizinců Rok

Zaměstnaní cizinci

Zaměstnaní cizinci s platným živnostenským oprávněním

1997

193 958

63 191

1998

155 448

44 201

1999

150 881

57 415

2000

164 987

61 340

2001

167 652

64 000

2002

161 711

60 532

2003

168 031

62 293

2004

173 203

65 219

2005

218 982

67 246

2006

250 797

65 722

2007

309 027

68 785

2008

-

77 158

2009

318 462

87 753

2010

306 350

90 983

Zdroj: Český statistický úřad99 Pozn.: Data za rok 2008 nejsou dostupná. Jak ukazuje Tabulka 4, zaměstnávání cizinců mezi lety 1997 – 2003 osciluje kolem 160 tis., a od roku 2002 vykazuje neustálý nárůst počtu zaměstnanců ze zahraničí. Podobně je tomu tak u zaměstnávání cizinců na živnostenský list. Od roku 2005 křivka roste rychlej-

99

ČSÚ: Zaměstnávání cizinců od roku 1997 [online]. 2013 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRA1030CU&&kapitola_id=3.

41

ším tempem, než tomu bylo před vstupem do EU, avšak díky Grafu 1 můžeme říct, že zaměstnávání zahraničních osob mělo tendenci růst i před vstupem do EU. Graf 1 Zaměstnávání zahraničních osob

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z Tabulky 4 A jak si na tom stojí čeští zaměstnanci v zahraničí? Dle údajů v „Přehled zaměstnanosti občanů ČR na území států EU/EHP a Švýcarska“ se počet českých zaměstnanců v zahraničí zvyšuje. Následující Tabulka 5 ukazuje počet českých občanů pracující v zahraničí za tříleté období. Tabulka 5 Přehled zaměstnanosti občanů ČR 2 005 Počet zaměstnanců

31 234

2006

2007

54 654

76 396

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí100

100

MPSV: Přehled zaměstnanosti občanů ČR na území EU/EHP a Švýcarska v letech 2005-2007 [online].

2007 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007/3c.pdf.

42

Pokud bychom analyzovali články, které se týkají zaměstnanosti českých občanů v zahraničí, tak bychom dospěli k závěru, že čísla od roku 2007 stále rostou a zájem českých občanů o práci v zahraničí roste. Největší zájem o práci mají Češi v Německu, ve VB a Rakousku. Brož ze serveru idnes.cz uvádí101: „Za pět měsíců přibylo v Německu přes 4 100 Čechů. Část jich našla práci i v Rakousku. Podle tamního ministerstva práce stoupl jejich počet od května do března o 1 606 a přesáhl celkově devět tisíc.“ Mezi další země, kde každoročně roste zájem o práci, je Itálie a Irsko 102. 4.1.1.3 Volný pohyb kapitálu Volný pohyb kapitálu znamená volnost v oblasti investic – tedy investic přímých, investic do nemovitého majetku, do finančních služeb, volný vstup cenných papírů na kapitálové trhy atd. Mimo to znamená i svobodu peněz na území jakéhokoliv jiného členského státu (i za nemovitosti, zemědělské pozemky apod.). Dopady pro ČR jsou v oblasti uvolnění peněžních toků, uvolnění nabývání nemovitostí a půdy, zlepšení vyřizování stížností zákazníků při přeshraničních platbách103. ČR od svého vzniku v roce 1993 do roku 2012 získala přímé zahraniční investice v hodnotě téměř 2,5 bilionu korun, což jsou 2/3 HDP. Zahraniční kapitál dominuje ve finančním sektoru a u nefinančních podniků je nejvíce zastoupen v automobilovém průmyslu a rafinériích. Představa, že po vstupu do EU, se zvýší příliv kapitálu z členských zemí, se nenaplnila v takové míře, v jaké se očekávalo. Naopak, více kapitálu začalo po vstupu

101

BROŽ, Jan. Tisíce Čechů pracují v Německu, stěhovat se tam ale nechtějí - iDNES.cz [online]. 2012 [cit.

2013-03-08]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/ctyri-tisice-cechu-dojizdi-za-praci-do-nemecka-fog/ekonomika.aspx?c=A120426_214003_ekonomika_brm. 102

DUBSKÁ, Drahomíra. ČSÚ: Z ČR odchází na mzdách výrazně více peněz než přichází [online]. 2004 [cit.

2013-03-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta06030404.doc. 103

Důsledky

členství

v

EU [online].

2012

[cit.

http://geoportal.alej.cz/_uploads/files/Dusledky_clenstvi_v_EU.pdf.

43

2013-03-08].

Dostupné

z:

do EU přitékat z mimoevropských zemí, jako jsou investoři z Japonska, Tchaj-wanu apod.104 4.1.2 Porovnání české ekonomiky před vstupem do EU a po vstupu do EU V přechozích kapitolách byly uvedeny konkrétní dopady jednotlivých svobod na ČR. Mimo to má vstup ČR do EU i další dopady. Vstup ČR do EU ovlivnil nejen samotnou ČR, ale i stávající členy EU. Nejvíce změn zaznamenal právní systém a její ekonomika. Tady je přehozený odstavec Mezi nejvýznamnější můžeme uvést vyšší politickou i hospodářskou stabilitu, možnost ovlivňovat všechny politiky EU, zvýšený tlak na zlepšování funkcí institucí, zlepšení legislativy, silnější pozice vůči třetím stranám, větší pravděpodobnost udržení míru, růst jazykové vybavenosti obyvatel, růst vzdělanosti. Naopak mezi negativní dopady můžeme shrnout obecně platby do rozpočtu EU, menší prostor pro hospodářské experimenty vlády ČR, necitlivost některých politik k situaci ČR či ztráta české majority v průmyslu. Vstup ČR do EU napomohl stabilizaci a růstu ekonomiky, jak je patrné z následující Tabulky 6. Tabulka 6 Roční růst HDP (v %) 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 ČR

-0,2

1,7

4,2

3,1

2,1

3,8

4,7

6,8

7,0

5,7

3,1

-4,5

2,5

1,9

EU - 27

2,9

3,0

3,9

2,1

1,3

1,5

2,5

2,1

3,3

3,2

0,3

-4,3

2,1

1,5

Zdroj: Český statistický úřad, Finance.cz105;106

104

LAVIČKA, Václav. Analýza statistiků: Po vstupu do EU nepřišel očekávaný příliv investic z členských

zemí [online]. 2012 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-54468690analyza-statistiku-po-vstupu-do-eu-neprisel-ocekavany-priliv-investic-z-clenskych-zemi 105

ČSÚ: Historická ročenka národních účtů 1990 - 2010 [online]. 2012 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/5013-12-n_2012-02. 106

Růst

HDP

ve

světě

-

Finance.cz [online].

2012

[cit.

http://www.finance.cz/makrodata-eu/eu-svet/svetove-makroukazatele/hdp/.

44

2013-03-09].

Dostupné

z:

Přehledně se můžeme podívat na vývoj růstu HDP v následujícím Grafu 2, kde vidíme, že před rokem 2004, kdy ČR nebyla členem EU, byl růst HDP pomalý, a to zejména v letech 1998 a 1999. Od roku 2000 vidíme významný nárůst HDP, což je dáno zejména tím, že v těchto letech již bylo vyjednávání o vstupu ČR do EU pozitivně diskutovaným tématem a ČR začínala implementovat evropskou legislativu do právního řádu. Díky pozitivnímu vnímání ČR, jako budoucího člena EU, rostla i atraktivita pro zahraniční investory, což se v konečném důsledku projevilo výrazným růstem HDP mezi lety 2000 a 2004. Po vstupu ČR do EU je vývoj růstu HDP stabilizovaný, a to zejména díky zapojení se do vnitřního trhu. Můžeme si z grafu povšimnout, že tempo růstu HDP v ČR předbíhá tempo růstu v EU-27. Jediným negativním projevem v křivce růstu HDP byl rok 2009, kdy se na tempu růstu HDP významně projevila hospodářská krize, která započala v polovině roku 2008 z důvodu „přehřívání“ ekonomiky v předchozích letech. Po roce 2008 se situace zlepšila, avšak dle mého názoru se ekonomika ještě nedostala do stabilizovaného stavu, což ukazují i výsledky roku 2011, které se pohybují v podprůměrné hodnotě. Ani výsledky roku 2012 se nepředpokládají v pozitivním směru. Dle údajů na kurzy.cz, je hodnota růstu HDP za rok 2012 v mínusových hodnotách, a to konkrétně – 1,1 %107. Co se týče údajů za EU-27, za rok 2012, jedná se také o mínusovou hodnotu, a to -0,3 %108.

107

HDP 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/.

108

Eurozónu čeká propad, Česku komise věští stagnace - E15.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné

z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/eurozonu-ceka-propad-cesku-komise-vesti-stagnaci-959429.

45

Graf 2 Roční růst HDP ČR a EU27 (vlastní zpracování dle Tabulky 6) Vývoj HDP v jednotlivých zemích jsou přiloženy v Příloze V. ČR se svým přistoupením k EU v květnu 2004 zapojila do rozpočtové politiky Unie. Znamená to, že musí jako ostatní členské státy každoročně odvádět stanovené prostředky do rozpočtu EU, které tvoří příjmy evropského rozpočtu. Díky tomu pak ČR získává z evropského rozpočtu prostředky na financování evropských politik109. Rozdíl mezi každoročními příjmy a výdaji z/do rozpočtu EU představuje čistá pozice, tj. bilance čistých příjmů/výdajů ČR ve vztahu k evropskému rozpočtu. Vývoj čisté pozice je znázorněn na následujícím Grafu 3.

109

Například na politiku soudržnosti, zemědělství, rozvoj venkova, politiku výzkumu a vývoje a další.

46

Graf 3 Vývoj čisté pozice110 V loňském roce dosáhla ČR nejlepšího výsledku od vstupu. Ministr financí Miroslav Kalousek tento stav komentuje následovně: „ČR je tak dlouhodobě čistým příjemcem prostředků z rozpočtu EU a od svého vstupu obdržela o čtvrt bilionu korun více, než zaplatila.“111 Klíčovou roli sehrály za rok 2012 příjmy ze Strukturálních fondů a Fondů soudržnosti a také prostředky na Společnou zemědělskou politiku. Celkově ČR od vstupu do EU zaplatila do rozpočtu 301,2 mld. Kč a získala 551,2 mld. Kč.

4.2 Členství České republiky v EU očima občanů – dotazníkové šetření Následující kapitola má za cíl zhodnotit názor občanů České republiky na členství v Evropské unii a získat názory na přijetí/nepřijetí eura Českou republikou. Podobné zjišťování na spokojenost s členstvím bylo provedeno například v roce 2010 Sociologickým ústavem

110

JAKOB, Ondřej. MFČR: Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU dosáhla rekordní výše [online]. 2013 [cit.

2013-04-18]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_76218.html?year=2013. 111

JAKOB, Ondřej. MFČR: Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU dosáhla rekordní výše [online]. 2013 [cit.

2013-04-18]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_76218.html?year=2013.

47

AV ČR112. Pro získání aktuálních názorů občanů byl vytvořen dotazník, obsahující celkem 13 otázek. Tento dotazník byl vyplněn celkem 200 respondenty. Výsledky průzkumu budou zhodnoceny pomocí grafického vyjádření a komentáře k daným výsledkům. Cílem dotazníku bylo zjistit spokojenost občanů s členstvím v EU, hloubku vztahů k EU, vývoj životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU, názory na přijetí eura za měnu ČR a další. Kompletní znění dotazníku je přiloženo v Příloze I. V následujících podkapitolách bude dotazník vyhodnocen, a to v pořadí obecných informací o respondentech, jako je věk, pohlaví, vzdělání a příjem dotazovaných přes názory respondentů na Evropskou unii až po názor na přijetí eura jako měny pro Českou republiku. 4.2.1 Věk a pohlaví respondentů Dotazníku se zúčastnilo celkem 200 osob, přičemž 74 % dotazovaných byly ženy a 26 % dotazovaných bylo mužského pohlaví. Dotazník vyplňovaly osoby starší 18 let, přičemž věkové rozložení respondentů vyjadřuje následující Graf 4.

112

Dostupné z: Centrum pro výzkum veřejného mínění: Občané o členství České republiky v Evropské

unii [online].

2010

[cit.

2013-04-04].

Dostupné

http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a3758/f3/101034s_pm100429.pdf.

48

z:

Graf 4 Věk respondentů Nejvíce se dotazníkového šetření zúčastnily osoby ve věkovém rozmezí 19 – 22 let. 20% zastoupení měli také osoby starší 40 let. 4.2.2 Nejvyšší dosažené vzdělání Co se týče nejvyššího dosaženého vzdělání, více než 79 % dotazovaných uvedlo, že mají středoškolské vzdělání s maturitou a 20 % dotazovaných mají vysokoškolské vzdělání.

Graf 5 Vzdělání respondentů

49

4.2.3 Pravidelný měsíční hrubý příjem Pravidelný hrubý měsíční příjem byla také jedna z otázek týkající se obecných informací o respondentech. Tato otázka nebyla povinná, i přesto na ni odpovědělo 194 lidí z 200. Rozložení hrubého měsíčního příjmu mezi respondenty znázorňuje Graf 6.

Graf 6 Hrubý měsíční příjem respondentů Z Grafu 6 vyplývá, že 37 % dotazovaných osob nemá pravidelný měsíční příjem, což je logickým vyústěním toho, že 34 % dotazovaných je ve věku 19 – 21 let, kdy obvykle ještě studují. Čemuž odpovídá i výsledek na nejvyšší dosažené vzdělání, kde zatím vysokoškolský diplom má 20 % osob a největší podíl má středoškolské vzdělání s maturitou. Co se týče ostatních respondentů, kteří pobírají pravidelně měsíční příjem, pohybuje se nejčastěji mezi 15 – 20 tisíc Kč hrubého a hned za touto odpovědí jsou dvě mzdová rozpětí a to nižší varianta 10 – 14 tisíc Kč a vyšší varianta 21 – 25 tisíc. Kč. Nyní známe skladbu respondentů a můžeme se podívat na názory respondentů na členství v Evropské unii. 4.2.4 Spokojenost s členstvím v Evropské unii První otázka se týkala spokojenosti s členstvím v Evropské unii. Odpovědi na tuto otázku reprezentuje Graf 7.

50

Graf 7 Spokojenost s členstvím v EU Respondenti v otázce o spokojenosti s členstvím se děli na tři skupiny. První skupina – 31 % jsou s členstvím v EU spokojeni (odpověděli velmi spokojen, spíše spokojen). Druhou skupinou jsou občané, kteří nemají vyhraněný názor na spokojenost, a to 37 % (odpověděli ani spokojen ani nespokojen a nevím). Poslední skupinou jsou lidé nespokojeni se členstvím v EU, a tvoří ji celkem 32 % respondentů. Jak vidíme, výsledky jsou celkem vyrovnané. Spokojenost s členstvím v EU souvisí s věkem, vzděláním a životní úrovni. Spokojenější se členstvím v EU jsou respondenti mladšího věku, ve středních věkových kategoriích spokojenost s členstvím se pohybuje kolem neutrální varianty. S Evropskou unií jsou také více spokojeni lidé s vysokoškolským vzděláním a s vysokým měsíčním hrubým příjmem. Na tuto otázku navazovala další, která byla otevřená (nepovinná), aby svoji odpověď o spokojenosti s členstvím v EU zdůvodnili. Nejčastější pozitiva v oblasti spokojenosti byly následující: -

dotační politika Evropské unie,

-

pocit větší životní jistoty,

-

volný pohyb osob ve smyslu pracovních příležitostí a cestování bez nutnosti cestovního pasu a kontrol na hranicích, 51

Nejčastější negativa, která respondenti vnímají: -

dotační politika ničící tržní ekonomiku,

-

byrokracie, malá státní suverenita, nutnost plnění nařízení EU, které nejsou pro ČR výhodná.

Tyto odpovědi se nejčastěji vyskytovaly v různých obměnách. Jak vidíme tak například dotační politika je některými respondenty vnímána jako pozitivní věc, druhá skupina lidí ji však vnímá jako ničitele tržní ekonomiky. 4.2.5 Je pro Českou republiku členství v EU dobrá věc? Další otázka byla v podobném duchu, a to zda je pro Českou republiku členství v EU dobrá nebo špatná věc. Odpovědi jsou znázorněny na Grafu 8.

Graf 8 Je pro Českou republiku členství v EU dobrá věc? Z Grafu 8 vyplývá, že respondenti vnímají členství v EU pro ČR ve většině případů jako neutrální, a to 43 %. 29 % respondentů uvedlo, že pro Českou republiku vnímají členství v EU jako dobrou věc, naproti 17 % respondentů, kteří vnímají členství v EU jako špatnou věc pro ČR. Neutrálně odpověděla většina respondentů, kteří uvedli svůj věk od 19 do 30 let. Zpravidla tito respondenti dosáhli středoškolského vzdělání s maturitou. Respondenti, kteří odpověděli, že pro Českou republiku je členství v EU dobrá věc, byly zpravidla osoby starší – nad 40 let a osoby s vysokoškolským vzděláním. Jako špatnou věc vnímají členství

52

v EU osoby s nižším příjmem než vyšším. Je to logickým vyústění toho, že osoby s nižším příjmem jsou často respondenti, kteří dosáhli nižšího vzdělání. 4.2.6 Jak často se cítíte nejen jako občan ČR ale i jako občan EU? Odpovědi na tuto otázku směřovaly k negativnímu přístupu. 45 % dotazovaných se necítí vůbec jako občan Evropské unie a někdy se tak cítí 37 % dotazovaných. Starší občané (nad 30 let) se občas cítí jako členy Evropské unie, zatímco mladší věková kategorie (pod 30 let) se ve většině případů jako občané EU necítí. U mladší věkové kategorie do 30 let tu máme dva rozdílné názory. Většina z nich odpověděla negativně, avšak někteří naopak odpověděli, že se jako občané EU cítí často. To může být dáno zejména možnostmi, které občané využívají jako členové EU (cestování, studium v zahraničí, práce v zahraničí).

Graf 9 Respondenti jako občané EU S tímto výsledkem koresponduje i další otázka týkající se hrdosti na členství v EU. 4.2.7 Jak moc jste hrdý na to, že jste občanem EU. Odpovědi na tuto otázku jsou vyobrazeny v Grafu 10.

53

Graf 10 Hrdost na členství v EU Celkem 56 % respondentů odpověděli na tuto otázku spíše negativním způsobem. Ne příliš hrdých je 34 % respondentů a vůbec ne hrdých celkem 22 %. Bez názoru je 19 % a celkem 25 % je hrdých na to, že jsou občanem EU. Negativní pozice vůči hrdosti na členství v EU vyplývá zejména u osob mladšího věku. Mladší generace (do 30 let) odpovídala neutrálně, a využila v mnoha případech odpovědi nevím, nebo ne příliš hrdý. I zde však najdeme rozdílnost názorů věkové skupiny do 30 let, kdy někteří občané naopak odpověděli, že jsou docela hrdí na členství v EU, stejně jako někteří občané starší 40 let. Zde však můžeme dojít k jednotnému názoru, že většina dotazovaných (ať starší či mladší věkové kategorie) se shoduje na názoru, že ne jsou příliš hrdí na členství v EU. 4.2.8 Vývoj životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU V souvislosti se vstupem ČR do EU většina dotazovaných (39 %) deklaruje to, že se jim nezměnila životní úroveň. Vyrovnaně vnímá 22 %, že se jim životní úroveň snížila, nebo zvýšila. Odpovědi jsou znázorněny v Grafu 11.

54

Graf 11 Vývoj životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU Životní úroveň se nezměnila většině občanů. Občané s vysokoškolským vzděláním nebo se vzděláním středoškolským s maturitou, kteří jsou ve věkové kategorii do 35 let, nejčastěji uváděli, že se jim životní úroveň se vstupem do EU zvýšila. Osoby nad 40 let jsou ve většině případů s životní úrovní po vstupu do EU nespokojení a uvádějí značné snížení životní úrovně. Mladá generace (do 22 let) nejčastěji zvolila odpověď nevím, což je logické, protože ti nemohou svoji životní úroveň před a po vstupu do EU adekvátně zhodnotit. 4.2.9 Názory na přijetí eura za měnu České republiky Poslední tři otázky měly za cíl zjistit názor na možnost přijetí eura jako měnu České republiky. Zde se potvrdil můj dojem negativní odpovědi, kdy 55 % dozovaných vyjadřuje jasný nesouhlas s přijetím eura za měnu ČR a váhavý nesouhlas zvolilo 32 % dotazovaných. Pro přijetí eura za měnu ČR je pouhých 10 %.

55

Graf 12 Přijetí eura za měnu ČR Na tuto otázku odpovídali všechny věkové kategorie respondentů stejně, a to že s přijetím eura nesouhlasí. 10 % osob, kteří se přiklánějí k zavedení eura jako měny ČR, byly ve většině případů osoby s vysokoškolským vzděláním, kteří svou odpověď následně zpravidla okomentovali, že proti jednotné měně z hlediska fungování zahraničního obchodu nejsou, jen je potřeba nastavit nová pravidla pro fungování jednotné měny euro a fungování celé eurozóny. Na tuto otázku navazovala otevřená otázka vztahující se na přijetí eura za měnu ČR. Respondenti mohli zdůvodnit svou odpověď v předcházející otázce. Nejčastější pozitiva eura pro ČR: -

univerzální evropská měna podpoří mezinárodní obchod.

Nejčastější negativa eura pro ČR: -

obava ze zdražování a snížení životní úrovně,

-

nepřipravenost země přijmout euro,

-

nestabilní EU a eurozóna,

-

nestabilní měna oproti koruně.

56

I zde bylo velmi mnoho podobných odpovědí. Nejčastěji se vyskytoval názor na nestabilní eurozónu, nicméně několik respondentů odpovědělo, že v současné době pro přijetí eura nejsou, ale pokud by se EU a eurozóna stabilizovala, proti přijetí eura by direktivně nebyli. Vysokoškolsky vzdělaní a osoby s vyšším příjmem zavedení eura direktivně neodsuzují, protože vnímají velký potenciál týkající se zahraničního obchodu. Většina dotazovaných bez rozdílu věku, vzdělání či příjmu však současný stav EU a eurozóny vnímají velmi negativně. Generace nad 40 let má strach ze snižování životní úrovně, zdražování surovin a tím i plošné zdražování potravin, energií apod., které ale nerostou současně s platy či důchody občanů. Avšak nejenom generace nad 40 let, ale i osoby s nižším příjmem mají obavy ze zhoršování životní úrovně. 4.2.10 Co je podle Vás největším přínosem zavedení eura? Poslední otázka se týkala také eura a to na zjištění pozitiv v případě přijetí eura. Odpovědi reprezentuje Graf 13. U této otázky měli respondenti možnost zvolit i více možností najednou proto je zvolen i tento typ grafu, který lépe prezentuje odpovědi než graf výsečový.

Graf 13 Přínos zavedení eura Za největší přínos je považováno zjednodušení obchodování se zahraničím a hned poté zjednodušení cestování do zahraničí. Vůbec žádný přínos v přijetí eura za měnu České republiky nevidí 38 %, což je poměrně velká část respondentů. Tato negativní odpověď však odráží negativní postoj k euru z předcházejících otázek týkající se eura. 57

4.2.11 Vyhodnocení výsledků dotazníku Dotazník obsahoval celkem 13 otázek, z nichž 4 otázky byly rázu informativního týkající se charakteristiky respondenta, tedy věk, dosažené vzdělání, hrubý měsíční příjem a pohlaví. Další otázky se týkaly přímo Evropské unie, a to konkrétně jak jsou dotazovaní spokojeni s členstvím v Evropské unii, zda se cítí jako občané EU a zda jsou na členství hrdí. Z těchto otázek vyplynulo, že dotazovaní jsou rozděleni prakticky na dvě poloviny lidí, a to na ty, co jsou spokojeni se členstvím v Evropské unii a na ty co s členstvím spokojeni nejsou. Jen mírně převažuje právě nespokojenost s členstvím. Řada dotazovaných nemá vyhraněný názor na spokojenost. Co je však důležité, že ve větší míře vnímají dotazovaní členství v Evropské unii jako dobrou věc pro ČR, ale negativně vnímají právě procesy uvnitř Evropské unie. S tím souvisí i to, že se dotazovaní necítí být hrdi na to, že jsou právě členy (občany) Evropské unie. V rámci životní úrovně nezaznamenává většina dotazovaných žádnou změnu před a po vstupu do Evropské unie. Možnost zavedení eura jako národní měny pro Českou republiku zahrnuje 87 % dotazovaných, a to zejména z důvodu špatné situace uvnitř eurozóny. Většina dotazovaných si však uvědomuje i výhody eura jako společné měny a pokud by procesy uvnitř Evropské unie a eurozóny fungovaly, nebyli by proti společné měně. I přes malý vzorek uživatelů - 200 dotazovaných - můžeme vyvodit z výsledků dotazníků závěr, že Evropská unie není u občanů oblíbená, a to zejména díky skandálům, které Evropskou unii provází. Ať jsou to nesmyslná nařízeni a restrikce vůči České republice, nebo situace se zadluženými zeměmi jako Řecko či korupční skandály uvnitř orgánů EU – to všechno působí v rámci prezentace médií směrem k publiku negativně na občany nejen České republiky.

4.3 Předpokládaný vývoj Evropské unie a pozice České republiky Česká republika je platným členem Evropské unie od května roku 2004. Od tohoto roku uplynulo již 9 let. Nedílnou součástí členství v Evropské unii je přistoupení ke společné měně euro. K tomuto kroku zatím ČR nedospěl. Předmětem poslední podkapitoly je problematika postavení ČR v procesu evropské měnové integrace a proces dalšího rozšiřování EU. 58

4.3.1 Česká republika na cestě do eurozóny ČR se členstvím v EU zavázala podniknout kroky, které povedou k tomu, aby se ČR stala co nejdříve součástí eurozóny, tedy přijala společnou měnu euro. Za tímto účelem byla vypracována řada dokumentů. Mezi ně patří zejména dva nejdůležitější, a to Strategie přistoupení České republiky k eurozóně a Národní plán zavedení eura v České republice. Jejich obsahem se budu zabývat níže. 4.3.1.1 Strategie přistoupení České republiky k eurozóně Jedná se o společný dokument vlády ČR a ČNB113, který byl schválen v říjnu 2003. Obsahem tohoto dokumentu jsou především východiska přistoupení ČR k eurozóně. Dokument též zdůrazňuje úlohu plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií Českou republikou114. Součástí dokumentu jsou očekávané pozitivní efekty a rizika, která vyplývají z členství v evropské měnové unii. Jsou přiloženy v Příloze VI115. V srpnu

roku

2007

byla

Strategie

přistoupení

ČR

k eurozóně

aktualizována.

V aktualizované verzi je vytýkáno ČR, že neplní kritérium deficitu veřejných financí a také obava z neplnění kritéria cenové stability. Dokument je tedy laděn spíše skepticky. Plnění Maastrichtských kritérií bude předmětem samostatné kapitoly. 4.3.1.2 Národní plán zavedení eura v České republice Dokument byl schválen v dubnu 2007 a obsahuje i plán zavedení eura v ČR a popis scénáře přechodu k euru včetně jeho pěti fází. V dokumentu také nalezneme: -

113

základní zásady zavedení eura ČR,

ČNB = Česká národní banka nezávislá instituce pečuje o cenovou stabilitu, dohlíží na finanční systém,

podporuje jeho vyvážený rozvoj a zajišťuje hladký oběh peněz a plynulý platební styk. 114

MFCR: Strategie přistoupení ČR k eurozóně [online]. 2010 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_strategie_pristoupeni.html 115

PLCHOVÁ, Božena, Josef ABRHÁM a Mojmír HELÍSEK. Česká republika a EU: ekonomika - měna -

hospodářská politika. 1. vyd. Praha: Krigl, 2010, 206 s. ISBN 978-80-86912-39-4. Str. 173.

59

-

harmonogram pro zavedení eura v ČR,

-

proces přípravy zavedení eura,

-

shrnutí základních úkolů116.

Nejdůležitější zásady plynoucí z tohoto dokumentu jsou jednorázové zavedení neboli velký třesk, duální cirkulace koruny a eura v délce 14 dnů, zajištění kontinuity právních nástrojů, pravidla pro použití přepočítacího koeficientu, pravidla zaokrouhlování, princip nepoškození občana, zajištění cenové neutrality, předcházející zvýšení cen, minimalizace nákladů přechodu k euru, stanovení věcné a finanční odpovědnosti117. V dokumentu je harmonogram zavedení eura ČR zobrazen pomocí Obrázku 1.

Obrázek 1 Harmonogram zavedení eura118 Z Obrázku 1 vyplývá, že celý proces je naplánován pomocí etapizace. Existují tedy 4 základní etapy: 1) 1. etapa spočívá ve vstupu České republiky do Systému směnných kurzů ERM II,

116

Národní plán zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_plan_EURO_06-08-07.pdf. 117




http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_plan_EURO_06-08-07.pdf.

60

2) 2. etapa je od vstupu ČR do ERM II po rozhodnutí o přijetí České republiky do eurozóny (členství v ERM II musí trvat minimálně 2 roky), 3) 3. etapa je období mezi rozhodnutím Rady Evropské unie o zrušení výjimky pro zavedení eura a stanovením přepočítacího koeficientu do dne vstupu do eurozóny, 4) 4. etapa je po vstupu do eurozóny119. Na vstup ČR do EU jsou různé názory, stejně tak je tomu i s přijetím eura. Prezident Václav Klaus je známý euroskeptik, a proto nástup nového prezidenta Miloše Zemana v březnu 2013 je pro příznivce eura pozitivním krokem, protože Miloš Zeman slíbil, že navrhne referendum, ve kterém by se mohli čeští obyvatelé vyjádřit, zda se chtějí připojit k jednotné evropské měně, nebo nikoli. Bývalý ekonomický poradce Václava Havla Tomáš Sedláček je názoru: „Lidé jako Václav Klaus, kteří si myslí, že existence koruny nás ochrání před krizí, žijí ve světě snů.“120 Odpůrci eura mají v rukou silné karty, například viceguvernér ČNB Mojmír Hampl otevřeně přiznává: „Díkybohu nemusíme platit za rozmařilé Řeky.“121 Pro přijetí eura jsou naopak čeští exportéři, kteří přicházejí o velké peníze kvůli kolísání kurzu koruny vůči euru. Tento názor sdílí například mladoboleslavská Škodovka122. Názor přijetí eura podporuje i významný ekonom Jiří Rusnok, který v souvislosti zavedením eura vidí přínos

119



Přijetí eura v Česku je problém, varuje New York Times. Proč? [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostup-

né z: http://m.ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/66326-prijeti-eura-v-cesku-je-problem-varuje-newyork-times-proc/. 121

Přijetí eura v Česku je problém, varuje New York Times. Proč? [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostup-

né z: http://m.ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/66326-prijeti-eura-v-cesku-je-problem-varuje-newyork-times-proc/. 122

Přijetí eura v Česku je problém, varuje New York Times [online]. 2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z:

http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/66326-prijeti-eura-v-cesku-je-problem-varuje-new-yorktimes-proc/.

61

v podobě úspory transakčních nákladů a umožní volnější pohyb investic, protože odstraní měnové riziko123. 4.3.1.3 Plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií ČR Dle údajů uvedených na stránkách Ministerstva financí můžeme situaci kolem vstupu ČR do Eurozóny charakterizovat následovně: „Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí ČR doporučily prozatím nestanovovat cílové datum přijetí eura, a tudíž v roce 2013 neusilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II. Toto společné doporučení, které vychází z dokumentu Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, přijala vláda na svém zasedání 20. prosince 2012.“ 124 Vyhodnocení plnění konvergenčních kritérií ČR je sepsáno v dokumentu MFČR a ČNB125. Kritérium cenové stability v současnosti ČR neplní, a to především díky zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku 2012. Vývoj inflace v dalších letech má být v duchu mírné inflace, která by měla zajistit plnění cenové stability, avšak jen za předpokladu, že nedojde k úpravám nepřímých daní či jiným administrativním opatřením v oblasti spotřebitelských cen. Kritérium veřejných financí, které stanovuje výši deficitu veřejných rozpočtů a celkového vládního dluhu ČR neplní. Deficit veřejných rozpočtů je pro rok 2012 předpokládán ve výši pěti procent HDP, avšak díky plánovaným záměrům fiskální politiky by ČR od roku 2013 měla dosahovat deficit pod úrovní maastrichtského kritéria – v roce 2015 je předpoklad snížení na 2,4 % HDP. Podíl vládního dluhu na HDP je dlouhodobě plněn, i

123

RUSNOK, Jiří. Euro znamená hlavně méně nejistoty [online]. 2007 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z:

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-rusnok.php?itemid=736. 124

Přistoupení

ČR

k

eurozóně

[online].

2012

[cit.

2012-12-30].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_pristoupeni_cr_eurozone.html. 125

Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s Eu-

rozónou

[online].

2012

[cit.

2012-12-30].

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/vyhodnoceni_maastricht_2012.pdf.

62

Dostupné

z:

když od roku 2009 se dynamika růstu zadlužení výrazně zvýšila 126. Dluh je za rok 2012 očekáván ve výši 45,5 % HDP. Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů je možné teprve po vstupu do ERM II a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Česká měna se doposud do systému nezapojila a tedy i toto kritérium není ČR splněno. Kritérium konvergence úrokových sazeb ČR v současnosti plní a i přes obtížně předvídatelný vývoj na finančních trzích se neočekávají změny, které by zabránily plnění tohoto kritéria v následujících letech. 4.3.1.4 Výhody a nevýhody jednotné měny euro pro ČR V řadě publikací nalezneme různé pohledy na eurozónu. Pro ČR s sebou přináší přijetí jednotné měny euro jak výhody, tak nevýhody. Mezi obecná pozitiva vstupu ČR do eurozóny můžeme zařadit: -

dosažení cenové stability a transparentnosti cen,

-

eliminace transakčních nákladů a kursového rizika,

-

dodržování fiskální disciplíny,

-

výhody spojené se zánikem národní měny a zavedením jednotné měnové politiky,

-

postavení jednotné evropské měny ve světovém měnovém systému127.

Negativní dopady zavedení jednotné měny euro jsou v odborné literatuře často označovány jako přímé náklady. Tyto přímé náklady jsou bezprostředně vyvolány zavedením jednotné měny. Za přímé náklady, které jsou spojené se zavedením jednotné měny, lze označit:

126

-

ztrátu autonomní měnové a kursové politiky,

-

administrativní a technické náklady spojené s přijetím jednotné měny,

Navíc je zde riziko zvyšování podílu dluhu na HDP zejména díky negativnímu dopadu stárnutí obyvatel-

stva. Pokud nebudou provedeny nezbytné (vládou připravované) reformy důchodového a zdravotního systému je zvyšování podílu dluhu na HDP více než pravděpodobné. 127

LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck,

2007, xxvii, 538 s. ISBN 978-80-7179-560-5. Str. 72-73.

63

-

specifické náklady bankovního sektoru128.

Podrobné vysvětlení pozitiv a negativ je přiloženo v Příloze VII. Se zavedením jednotné měny euro jsou spojeny též nepřímé náklady, které jsou spíše dlouhodobého charakteru. Projevují se především promítnutím se do hlavních makroekonomických ukazatelů země, čímž ovlivňují zejména životní úroveň obyvatel. Mimo tyto negativa můžeme uvést i další argumenty, které odrážejí pesimistický pohled na zavedení jednotné měny eura v ČR. Janáčková uvádí například tyto argumenty. -

Eurozóna není doposud považována za ekonomicky úspěšný projekt. To lze deklarovat faktem, že růst jejích členů se po jejím spuštění spíše zpomalil a nedochází v ní k takovému typu ekonomické konvergence, který by ji posunoval směrem k optimální měnové oblasti.

-

Vstup ČR ve fázi dohánění vyspělejších ekonomik není výhodný. Zdůvodnění tohoto argumentu je spojeno se ztrátou kurzu jako významného kanálu pro růst české relativní cenové hladiny.

-

Vstup ČR do eurozóny je v příštích deseti letech spíš nereálný. ČR nebyla a doposud není schopna prokázat dlouhodobou schopnost plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Problémy jsou především při plnění kritéria schodku veřejných financí a problematické se též jeví jako kritérium cenové stability.

-

Eurozóna ČR nechce. Nepřeje si rozšiřování, nemůže si dovolit přijmout další skupinu ekonomik, které by v důsledku dohánění měly vyšší inflaci než 2 %129.

4.3.2 Budoucnost Evropské unie Kapitola je věnována prezentaci výsledků projektu Evropa 2030, který vypracovala reflexní skupina pro Evropskou radu. Cílem projektu je představit výzvy, kterým bude Evropská

128

LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck,

2007, xxvii, 538 s. ISBN 978-80-7179-560-5. Str. 72-73. 129

JANÁČKOVÁ, Stanislava, 2012. Čtyři důvodu proti euru. In Euro versus koruna. ed. Pečinková, I. Brno:

Centrum pro studium demokracie a kultury. 311-318 s. ISBN 978-80-7325-265-6., Str. 311.

64

unie pravděpodobně čelit do roku 2030. Nedílnou součástí dokumentu jsou i způsoby řešení těchto výzev. Kromě tohoto dokumentu bude součástí kapitoly i prezentace finanční perspektivy na rok 2014-2020, která představuje víceletý finanční rámec EU s cílem stanovit rozpočtové priority Evropské unie na střednědobé období. Závěr bude patřit otázkám budoucnosti eurozóny. 4.3.2.1 Projekt Evropa 2030 Situace, která aktuálně panuje kolem EU, vyjadřuje obavu, že dnešní děti nebudou mít tak dobré podmínky, jako generace jejich rodičů. Tato obava představuje pro EU obrovskou výzvu, protože doposud EU zajišťovala vnitřní stabilitu. Reflexní skupina pro diskusi o budoucnosti EU 20030 proto předložila v roce 2010 zprávu pro Evropskou radu s názvem Projekt Evropa 2030 – výzvy a příležitosti, kde členové reflexní skupiny zabývají výzvami, kterým bude EU pravděpodobně čelit v roce 2030 a možnými způsoby jejich řešení130. Projektem se prolínají statistiky o budoucí představě EU. Tato budoucí očekávání v roce 2030 reflektuje Příloha VIII. 4.3.2.2 Finanční perspektiva 2014-2020 Od června 2011 probíhá intenzivní debata o finanční perspektivě pro následující šestileté období. „Rozpočet Evropské unie slouží k financování politik EU a k finančnímu zajištění fungování Unie jako taové.“131 Rozpočet pro Evropu 2020 má dvě části, z nichž první obsahuje konkrétní rozložení výdajů v oblasti závazků pro jednotlivé rozpočtové roky a distribuci do jednotlivých rozpočtových kapitol. Druhou částí je politický dokument, který je věnován jednotlivým prioritním oblastem, politickým cílům a nástrojům pro jejich dosažení. Z hlediska konkrétních čísel návrh Komise počítá s 5 % nárůstem výdajů oproti roku 2007-2013 v oblasti závazků. Komi-

130

O tuto zprávu požádala v roce Evropská rada v roce 2007.

131

KÖNIG, Petr. Rozpočet a politiky Evropské unie: příležitost pro změnu: 2., aktualiz. vyd. V Praze: C.H.

Beck, 2009, xxxiv, 630 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-011-9. Str. 7

65

se prezentuje finanční perspektivu jako rozpočtový výhled, v souladu s cíli Strategie Evropa 2020. Nárůst výdajů se počítá zejména v oblastech podpory vzdělávání, energetiky, dopravní politiky. Komise naopak přistoupila k zmražení výdajů týkající se udržitelného růstu a přírodních zdrojů (zde patří i společná zemědělská politika)132. V červenci 2012 Komise návrh pozměnila – a to z důvodu, že byly zapracovány rozpočtové konsekvence vstupu Chorvatska do EU. Druhým důvodem bylo, že původní odhady hospodářského růstu se ukázaly jako příliš optimistické. Návrh je přiložen v Příloze IX. 4.3.2.3 Budoucnost eurozóny Eurozónu čeká letos propad ekonomiky o 0,3 %. Podle prognózy Evropské komise HDP celé Evropské unie vzroste, ale jen o jednu desetinu procenta. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn situaci komentuje následovně133: „Současná situace může být shrnuta takto: Máme neuspokojivá tvrdá data z konce loňského roku, trochu více povzbudivá měkká data z blízké minulosti a rostoucí důvěru investorů v budoucnost.“ Podle něj se musí klíčová rozhodnutí týkat hospodářského oživení prostřednictvím reforem. Mezi členskými státy panují výrazné rozdíly – Řecko čeká letos propad o 4,4 %, u Kypru 3,5 %, naopak u Lotyšska by měl nárůst činit 3,8 % a u Litvy 3,1 %. Kompletní prognóza vývoje HDP je uvedena v Příloze X. Lagardeová, šéfka MMF varuje, že budoucnost eura je v sázce134. „Jsme nepochybně svědky dalších tlaků a akutního napětí jak u bank, tak u vlád v eurozóně.“ Podotkla Lagardeová, která zároveň doporučuje společnou zodpovědnost za dluhy eurozóny a kreativnější

132

Právě otázky reformy SZP se staly nejdiskutovanějšími tématy v souvislosti s výdajovou stránkou nové

finanční perspektivy. 133

EK: Eurozónu letos čeká pokles, česká ekonomika bude stagnovat - Patria.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-

09].

Dostupné

z:

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2273147/ek-eurozonu-letos-ceka-pokles-ceska-

ekonomika-bude-stagnovat.html. 134

TESAŘ, Martin. Budoucnost eura je v sázce, varuje Lagardeová (MMF). [online]. 2012 [cit. 2013-03-09].

Dostupné

z:

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2096114/budoucnost-eura-je-v-sazce-varuje-lagardeova-

mmf-radi-pomahat-bankam-primo-a-snizeni-sazeb-ecb-nebo-qe.html.

66

zásahy ECB – doporučuje více centralizovat hospodářskou politiku a společnou garanci vydaných dluhopisů135. Nad nejistou budoucností eura a eurozóny se shoduje řada významných osobností, liší se jen způsoby řešení. Tuto kapitolu bych uzavřel větou z knihy Ekonomie a zdravý rozum od Vladimíra Tomšíka136: „Budoucnost eurozóny je tak i nadále otevřená a podle mého názoru je ještě více nejistá než v okamžiku jejího vzniku.“

135

Proti této variantě je ale Německo, jakožto nejsilnější člen eurozóny.

136

TOMŠÍK, Vladimír. Ekonomie a zdravý rozum. 1. vyd. Praha: Fragment, 2011, 160 s. ISBN 978-802-

5313-930.

67

5

ZÁVĚR

Předmětem práce bylo téma Evropské unie. Cílem práce bylo vytvořit ucelený pohled na vstup České republiky do Evropské unie, které předchází zpracování rešerše na téma evropské integrace a historického vývoje vzniku Evropské unie. Nosným tématem teoretické části byly informace o vstupu České republiky do Evropské unie, která se snažila stát se členem Evropského společenství už za období Československa, ale hodnocení Komise nebylo pro Československo a později Českou republiku příznivé. Až začátkem nového tisíciletí se Česká republika dočkala a v roce 2003 v Athénách byla slavnostně podepsána Smlouva o přistoupení České republiky a dalších devíti zemí k EU. Česká republika se tak stala platným členem v roce 2004 a od té doby přijímá všechny pozitivní i negativní dopady plynoucí z členství v EU. Za sebe vnímám některé výhody vstupu ČR do EU za neopodstatněné. A spíše se jim přikládá nadměrná pozornost. Například mezinárodní prestiž nám nezvýší vstup do EU. Mezinárodní prestiž je výsledkem hospodářství a právního prostředí daného státu. Rostoucí prestiž ČR je výsledkem toho, že má ČR potenciál a možnost dalšího růstu, nikoli výsledkem vstupu ČR do EU. Růst životní úrovně je napůl pravda. I když jsme v EU, neznamená to, že budeme vydělávat stejně jako každý průměrný občan EU. Členství v EU nás naopak může v růstu životní úrovně brzdit, protože zisk se rozplyne do nadnárodních struktur a společností, zatímco kdybychom v EU nebyly, mohli bychom tento potenciál plně využít. Příliv investic – ano proudí k nám investice z důvodu, že nejsme nasyceni a nabízíme poměrně stabilní podnikatelské prostředí. Potenciál růstu ČR je tak velký, že vliv vstupu EU na tuto oblast můžeme považovat za minimální a i kdyby ČR do EU nevstoupila, dal by se očekávat rostoucí zájem o investování v ČR, zejména pokud by koruna stále posilovala. Snížení nezaměstnanosti je dle mého přehnaný argument a nemůžeme jej brát jako výhodu pro ČR po vstupu do EU. Ostatní státy EU mají vesměs větší nebo stejnou nezaměstnanost jako ČR. Naopak díky volnému pohybu osob se do ČR budou stěhovat pracovníci z ostatních východních zemí EU a budou konkurovat na našem trhu práce. Možnost cestování, studia a života v jiných zemích jsme měli prakticky i před vstupem do EU, jen jsme museli použít místo občanského průkazu pas a na hranicích nás čekali celní prohlídky. A ty podle mého názoru měli také svůj význam, protože ztěžují pohyb kriminality, mohou být ochranou v případě epidemií apod. Vidina snížení korupce a byrokracie v české společnosti díky vstupu do EU je podle mě výhoda s růžovými brýlemi. Právě rozšiřováním EU o 68

nové členy zákonitě musí růst i byrokracie a příležitost ke korupci. Již několikrát EU zatřásly korupční skandály, které sahaly až do špiček Evropské komise. Další výhodou je uváděno sjednocení norem, zde je pravdou, že standardizace může být v mnoha oblastech přínosem, ale na druhou stranu může být brzdou hospodářského rozvoje. Poslední výhodu, která je a byla často uváděna jako jedna z výhod vstupu do EU, byla dotační politika, zde je však nutné si uvědomit, že dotace na jednu stranu mohou určité odvětví podpořit, ale do EU odvádíme poplatky, které mohou někdy tyto dotace převyšovat. Samozřejmě každá mince má dvě strany, jen záleží, ze kterého úhlu pohledu se na danou výhodu (nevýhodu) podíváme a můžeme ji obrátit na druhou stranu. Nicméně jako jednu z největších nevýhod vnímám neexistenci mechanismu pro výstup z EU. Evropské právo je nadřazeno právu členských zemí, a i kdyby se ČR dnes rozhodla, že je pro ni členství v EU nevýhodné, Evropské právo neumožňuje výstup. Mezi další nevýhody můžeme uvést ztrátu státní suverenity, omezení demokracie, zvýšení cen potravin, základních potřeb a služeb. Nevýhodou je také nárůst hospodářské závislosti na ostatních zemích, potravinová závislost na ostatních zemích, která je důsledkem likvidace českého zemědělství137. Poznatky z teoretické části jsou využity v části praktické, kde jsem se v prvé řadě zabýval analýzou dopadů členství České republiky v Evropské unii. Zde jsem se opřel o čtyři základní svobody, a to volný pohyb osob, zboží a služeb a kapitálu, na základě kterých jsem ukázal stav před vstupem do Evropské unie a po vstupu. Tuto kapitolu zakončuje analýza ekonomické situace České republiky před a po vstupu do Evropské unie a to zejména v oblasti růstu HDP – resp. poklesu. Z provedených analýz jsem zjistil, že Česká republika má velmi dobrou hospodářskou situaci a země tuto dobrou situaci měla i před vstupem do Evropské unie. Samozřejmě, že dlouho očekávaný vstup ČR do EU měl významný vliv pro růst investic a tím i růst ekonomiky země, ale očekávané tempo růstu zahraničních investic z členských zemí EU se nenaplnil a spíše se o ČR začali zajímat investoři z Japonska apod. Což značí, že Česká republika má pro ostatní investory velký potenciál a nutnost členství v EU nemusí být podmínkou pro zájem investorů. Co se týče růstu ekonomiky, vyjádřené-

137


Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=131&lst=106.

69

ho v tempu růstu HDP, zde byla ekonomika České republiky po vstupu do EU stabilizována. Před vstupem zde byl výrazný růst HDP kvůli výše zmiňovaným důvodům. Po vstupu do EU se světová ekonomika potýká s hrozbou přehřátí ekonomiky, která vyústila v polovině roku 2008 v celosvětovou hospodářskou krizi, která pokračovala celý rok 2009 a můžeme říci, že ani nyní v roce 2013 se ekonomika doposud nevzpamatovala a dokonce se předvídá další vlna krize, která by mohla být ještě hlubší než v roce 2009. I výsledky HDP jednotlivých států směřují k zpomalení ekonomiky, protože se meziroční HDP dostává do mínusových hodnot jak v ČR tak ostatních zemích EU. Další částí praktické části bylo dotazníkové šetření, které mělo za úkol zjistit, jaký je nyní názor občanů na členství v Evropské unii. Jak víme, čeští obyvatelé se v roce 2003 zúčastnili referenda o vstupu do Evropské unie, kde zvítězilo právě „ano“. Protože se za devítileté období událo mnoho věcí, názor občanů dnes se může značně lišit. Z dotazníku, který zodpovědělo celkem 200 osob, můžeme nastínit trend, který spěje spíše k pesimistickému názoru na Evropskou unii. Řada dotazovaných vnímá pozitivum v oblasti možnosti studia v zahraničí, cestování, pracovních příležitostí. Avšak na druhou stranu řada dotazovaných jsou celkovou situací v Evropské unii pohoršeni, protože si od členství slibovali zejména nastolení pořádku ve vládě České republiky, která nenastala. Mnoho z nich uvedlo i mylná očekávání v oblasti snížení korupce a spousta lidí očekávala také zlepšení životní úrovně. Co se týče vnímání eura jako možného platebního nástroje pro Českou republiku, je naprostá většina dotazovaných proti zavedení eura v České republice, alespoň do té doby, než se systém jednotné měny euro nedá do pořádku. Poslední kapitola praktické části se zaměřuje na budoucí směřování Evropské unie a České republiky, kde je otevřena právě otázka zavedení jednotné měny euro a shrnutí výhod a nevýhod vstupu do eurozóny. Je zde nastíněna také budoucnost Evropské unie vycházející z dokumentu Evropa 2030 a také finanční perspektiva na následující šestileté období.

70

6

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

- Centrum pro výzkum veřejného mínění: Občané o členství České republiky v Evropské unii [online].

2010

[cit.

2013-04-04].

Dostupné

z:

http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a3758/f3/101034s_pm 100429.pdf. - Co nyní zažívá Evropa, je tragédie, píše finančník Soros - iDNES.cz [online]. 2012 [cit.

2013-03-08].

Dostupné

z:

http://zpravy.idnes.cz/co-nyni-zaziva-evropa-je-

tragedie-pise-financnik-soros-pp9-/kavarna.aspx?c=A121101_135415_kavarna_chu. - BALDWIN, Richard E. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 478 s. ISBN 978-80-247-1807-1.  BARTOŠ, Adam. Evropská integrace bez iluzí. Nad knihou prezidenta Václava Klause [online].

2012

[cit.

2013-03-08].

Dostupné

z:

http://abbartos.wordpress.com/2012/01/10/evropska-integrace-bez-iluzi-nad-knihouprezidenta-vaclava-klause/.  BROŽ, Jan. Tisíce Čechů pracují v Německu, stěhovat se tam ale nechtějí - iDNES.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/ctyritisice-cechu-dojizdi-za-praci-do-nemecka-fog/ekonomika.aspx?c=A120426_214003_ekonomika_brm. - Centrum dalšího vzdělávání: Evropská unie [online]. 2012 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.cdv.tul.cz/file.php/1/Texty/Evropska_Unie.pdf - Centrum evropských studií - Jsme v EU, buďme v obraze [online]. 2007 [cit. 2012-1227].

Dostupné

z:

http://ces.vse.cz/portal/index.php?page=view_chapter&kap=34#kap34 - CZECH PRESIDENCY – A PRESIDENCY OF RESULTS Evaluation of the Czech Presidency of the European Union [online]. 2009 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/representation_brussels/en/news_and_media/czech_presidency_res ults.html - Česká republika - Historie vstupu ČR do EU [online]. 2012 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://silkyna.nolimit.cz/historie-vstupu-cr-do-eu 71

- ČESKÁ REPUBLIKA V EVROPSKÉ UNII: členství, přínosy a výzvy [online]. 2005 [cit.

Dostupné

2012-12-28].

z:

http://www.naseevropa.cz/portal/port_data.nsf/3cb1a05296ae27f2c1256eaf002e01b6/ 02d84b66d2e10103c125710f0027315c?OpenDocument - České předsednictví jako seriál výsledků [online]. 2011 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.eu2009.cz/cz/news-and-documents/news/ceske-predsednictvi-jako-serialvysledku-26180/index.html  ČSÚ: Historická ročenka národních účtů 1990 - 2010 [online]. 2012 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/5013-12-n_2012-02.  ČSÚ: Zaměstnávání cizinců od roku 1997 [online]. 2013 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRA1030CU&&kapitol a_id=3.  Dlouhodobý vývoj zahraničního obchodu České republiky [online]. 2008 [cit. 201303-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/60n02-08 DUBSKÁ, Drahomíra. ČSÚ: Z ČR odchází na mzdách výrazně více peněz než přichází [online].

2004

[cit.

2013-03-08].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta06030404.doc  EK: Eurozónu letos čeká pokles, česká ekonomika bude stagnovat - Patria.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2273147/ekeurozonu-letos-ceka-pokles-ceska-ekonomika-bude-stagnovat.html  EU v kostce: Jaká čeká Evropu budoucnost? [online]. 2011 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://europa.eu/abc/12lessons/lesson_12/index_cs.htm. - EUROPA - Lisabonská smlouva - Efektivní a moderní instituce [online]. 2012 [cit. Dostupné

2012-11-26].

z:

http://europa.eu/lisbon_treaty/glance/institutions/index_cs.htm - European Union - An Overview of the European Union [online]. 2010 [cit. 2012-1230]. Dostupné z: http://geography.about.com/od/geographyintern/a/euoverview.htm

72

- Euroskop.cz - Schémata rozhodovacích procesů [online]. 2012 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8903/sekce/schemata-rozhodovacich-procesu/  Eurozónu čeká propad, Česku komise věští stagnace - E15.cz [online]. 2013 [cit. 201303-09].

Dostupné

z:

http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/eurozonu-ceka-

propad-cesku-komise-vesti-stagnaci-959429.  Evropské obranné společenství: Právo Evropské unie - Sagit [online]. 2004 [cit. 2013Dostupné

04-03].

z:

http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&levelid=EU_071.HTM . - Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) - BusinessInfo.cz [online]. 2009 [cit. 201212-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/e/evropske-spolecenstviuhli-a-oceli-esuo/1000697/6299/. - Evropský parlament: Zpravodajství: Jak si vedli v loňském roce zájemci o členství v EU? [online].

2013

[cit.

2013-04-18].

Dostupné

z:

http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/content/20130416STO07361/html/ %C5%BDIV%C4%9A-Jak-si-vedli-v-lo%C5%88sk%C3%A9m-rocez%C3%A1jemci-o-%C4%8Dlenstv%C3%AD-v-EU. - FIALA, Petr. Evropský mezičas. Nové otázky evropské integrace. Vyd. 2. Barrister Principal. 2010, 219 s. ISBN 978-80-87029-99-2. - HAD, Miloslav. Evropská společenství: první pilíř Evropské unie. 2. rozš. a uprav. vyd. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000, 165 s. ISBN 80858-6488-6. - Haagský summit v prosinci 1969 [online]. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PF.../Historie1969-1986.doc - HORA, Karel; NEDOROST, Libor; LUKÁŠKOVÁ, Eva. Evropská unie I.: historie, instituce, vnitřní trh. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2010, 101 s. ISBN 978-80-7318-928-0. - Internacionalizace ekonomiky: Vševěd.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://encyklopedie.vseved.cz/internacionalizace+ekonomiky. 73

- JANÁČKOVÁ, Stanislava, 2012. Čtyři důvodu proti euru. In Euro versus koruna. ed. Pečinková, I. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. 311-318 s. ISBN 97880-7325-265-6. - JAKOB, Ondřej. MFČR: Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU dosáhla rekordní výše [online].

2013

[cit.

2013-04-18].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_76218.html?year=2013 - Klaus odrazoval Merkelovou od evropské integrace - Týden.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-08].

z:

Dostupné

http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/klaus-

odrazoval-merkelovou-od-evropske-integrace_257767.html.  KLAUS, Václav. Evropská integrace bez iluzí. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 151 s. ISBN 978-802-4233-260. - KLOUDOVÁ, Jitka. Evropské integrační procesy: studijní pomůcka pro distanční studium. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 221 s. Multimediální učební text, č. 13. ISBN 978-807-3185-336.  KOLEKTIV AUTORŮ. Volný pohyb služeb v otázkách a odpovědích [online]. 2006 [cit.

2013-03-08].

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/eures/zamestnavatele/eic_-

_volny_pohyb_sluzeb_v_otazkach_a_odpovedich.pdf.  KÖNIG, Petr. Rozpočet a politiky Evropské unie: příležitost pro změnu: 2., aktualiz. vyd. v Praze: C. H. Beck, 2009, xxxiv, 630 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807400-011-9.  LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, xxvii, 538 s. ISBN 978-80-7179-560-5.  LAVIČKA, Václav. Analýza statistiků: Po vstupu do EU nepřišel očekávaný příliv investic

z

členských

zemí [online].

2012

[cit.

2013-03-09].

Dostupné

z:

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-54468690-analyza-statistiku-po-vstupudo-eu-neprisel-ocekavany-priliv-investic-z-clenskych-zemi. - Lisabonská smlouva a euro - BusinessInfo.cz [online]. 2009 [cit. 2012-11-23]. Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zavedeni-eura-v-cr/lisabonska-

smlouva-a-euro/1001759/55776/. 74

- Mediální obraz Českého předsednictví: Češi si vstřelili vlastní gól [online]. 2009 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8646/11495/clanek/medialniobraz-evropskeho-predsednictvi-cesi-si-vstrelili-vlastni-gol/.  MFCR: Strategie přistoupení ČR k eurozóně [online]. 2010 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_strategie_pristoupeni.html  MPSV: Přehled zaměstnanosti občanů ČR na území EU/EHP a Švýcarska v letech 2005-2007 [online].

2007

[cit.

2013-03-08].

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007/3c.pdf  Národní plán zavedení eura v České republice [online]. 2007 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_plan_EURO_06-08-07.pdf  Niceská

smlouva [online].

2001

[cit.

2013-04-03].

Dostupné

z:

http://www.euroskop.cz/gallery/2/765-nice.pdf  PELTRÁM, Antonín. Evropská integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 143 p. ISBN 80-247-2849-4.  PETŘÍK, Lukáš. Evropská unie: Velký podvod [online]. 2010 [cit. 2013-04-03]. Dostupné

z:

http://srsen.wordpress.com/2010/05/12/evropska-unie-velky-podvod-

recenze/.  PLCHOVÁ, Božena, Josef ABRHÁM a Mojmír HELÍSEK. Česká republika a EU: ekonomika - měna - hospodářská politika. 1. vyd. Praha: Krigl, 2010, 206 s. ISBN 978-80-86912-39-4. - Porozumění procesu rozšíření: Politika rozšíření Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-12-27].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/publication/enl-

understand_cs.pdf - Projekty

sjednocené

Evropy [online].

2013 [cit.

2013-04-18].

Dostupné

z:

https://www.euroskop.cz/8974/sekce/projekty-sjednocene-evropy/.  Přijetí eura v Česku je problém, varuje New York Times [online]. 2013 [cit. 2013-0309]. Dostupné z: http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/66326-prijeti-eurav-cesku-je-problem-varuje-new-york-times-proc/.

75

 RUSNOK, Jiří. Euro znamená hlavně méně nejistoty [online]. 2007 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-rusnok.php?itemid=736.  SCRUTON, Roger. O potřebnosti národů. 1. vyd. Překlad Eduard Bakalář, Pavel Pšeja. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2011, 87 s. Quaestiones quodlibetales, no. 16. ISBN 978-807-3252-458. - Smlouva o Evropské unii, Hlava I., čl. A. - Smlouva o přistoupení ČR k EU [online]. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/publications/folder_16_cs.htm. - Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) [online]. 2007

[cit.

2012-12-27].

Dostupné

z:

http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/treaties_euratom_c s.htm - Smlouva z Nice - Právo Evropské unie - Sagit [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné

z:

http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&levelid=eu_269.htm - Socioweb.cz: Pro a proti k vstupu České republiky do Evropské Unie [online]. 2003 [cit.

Dostupné

2012-12-29].

z:

http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=131&lst=106 - Strategie přistoupení České republiky k eurozóně [online]. 2003 [cit. 2012-12-30]. Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_strategie_pristoupeni_11297.html  TESAŘ, Martin. Budoucnost eura je v sázce, varuje Lagardeová (MMF). [online]. 2012

[cit.

2013-03-09].

Dostupné

z:

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2096114/budoucnost-eura-je-v-sazce-varujelagardeova-mmf-radi-pomahat-bankam-primo-a-snizeni-sazeb-ecb-nebo-qe.html - The European Union - History of the European Union [online]. 2012 [cit. 2012-1230].

Dostupné

http://europeanhistory.about.com/od/governmentandlaw/a/europeanunionhist.htm

76

z:

- Timeline: history of the European Union [online]. 2009 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/6181087/Timeline-history-of-theEuropean-Union.html  TOMŠÍK, Vladimír. Ekonomie a zdravý rozum. 1. vyd. Praha: Fragment, 2011, 160 s. ISBN 978-802-5313-930. - Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s Eurozónou [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/vyhodnoceni_maastricht_2012.pdf - Výhody a nevýhody vstupu ČR do Evropské unie [online]. 2003 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://www.praha16.cz/view.php?cisloclanku=2003052401. - ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie: přínosy a náklady konvergence. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xx, 364 s. ISBN 80-717-9472-4. - ZLÝ, Bohumír. Integrační procesy ve světové ekonomice. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006, 233 s. ISBN 80-248-0592-8. - Euroskop.cz - 1950 - 1957 [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8885/sekce/1950-1957/ - Euroskop.cz - 2000 - 2009 [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8890/sekce/2000-2009/ - CIVITAS - EU facts: Czech Republic [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.civitas.org.uk/eufacts/FSMS/MS11.htm - Amsterodamská

smlouva [online].

2010

[cit.

2012-12-13].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_3_cs.htm - ECB:

Evropská

integrace [online].

2012

[cit.

2012-12-23].

http://www.ecb.int/ecb/educational/facts/euint/html/ei_001.cs.html - Europa: Smlouva o založení EHS [online]. 2010 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/treaties_eec_cs.ht m - Euroskop.cz - České předsednictví [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/112/sekce/ceske-predsednictvi---uvod/ 77

- Euroskop.cz

-

ČR

a

EU [online].

2012

[cit.

2012-12-27].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

https://www.euroskop.cz/10/sekce/cr-a-eu/ - Česká

republika

v

EU [online].

2012

[cit.

2012-12-28].

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/cr_eu/index_cs.htm - Výsledky

hlasování [online].

2012

[cit.

Dostupné

2012-12-28].

z:

http://www.volby.cz/pls/ref2003/re13?xjazyk=CZ - Euroskop.cz - Asociační dohoda [online]. 2012 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/167/sekce/asociacni-dohoda/ - Informační

list

č.

2/2004 [online].

2004

[cit.

2012-12-29].

Dostupné

z:

www.uohs.cz/download/.../Infolist2004-02UOHS_a_EU.pdf - Přistoupení ČR k eurozóně [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_pristoupeni_cr_eurozone.html  Důsledky

členství

v

EU [online].

2012

[cit.

2013-03-08].

Dostupné

z:

http://geoportal.alej.cz/_uploads/files/Dusledky_clenstvi_v_EU.pdf  HDP

2013 [online].

2013

[cit.

2013-03-09].

Dostupné

z:

http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/.  Projekt

Evropa

2030 [online].

2010

[cit.

2013-03-09].

Dostupné

z:

http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/cs_web.pdf  Růst HDP ve světě - Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/eu-svet/svetove-makroukazatele/hdp/.

78

7

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK

CP

Cenné papíry

ČR

Česká republika

ED

Evropská dohoda

EK

Evropská komise

EU

Evropská unie

ES

Evropské společenství

VB

Velká Británie

ŽL

Živnostenský list

ČNB

Česká národní banka

DPH

Daň z přidané hodnoty

ECB

Evropská centrální banka

ECU

Evropská měnová jednotka

EHP

Evropská hospodářská politika

EHS

Evropské hospodářské společenství

EMS

Evropský měnový systém

HDP

Hrubý domácí produkt

HMU

Hospodářská a měnová unie

SZP

Společná zemědělská politika

ČSFR

Československá federalistická republika

ČSSR

Československá socialistická republika

MFČR

Ministerstvo financí České republiky

SZBP

Společná zahraniční a bezpečnostní politika

ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

ESUO

Evropské společenství uhlí a oceli 79

ECOFIN

Rada ministrů financí a hospodářství

EURATOM Evropské společenství pro atomovou energii

80

8

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 Zaměstnávání zahraničních osob ......................................................................... 42 Graf 2 Roční růst HDP ČR a EU27 (vlastní zpracování dle Tabulky 6) ...................... 46 Graf 3 Vývoj čisté pozice ................................................................................................... 47 Graf 4 Věk respondentů .................................................................................................... 49 Graf 5 Vzdělání respondentů ............................................................................................ 49 Graf 6 Hrubý měsíční příjem respondentů ..................................................................... 50 Graf 7 Spokojenost s členstvím v EU ............................................................................... 51 Graf 8 Je pro Českou republiku členství v EU dobrá věc? ............................................ 52 Graf 9 Respondenti jako občané EU ................................................................................ 53 Graf 10 Hrdost na členství v EU....................................................................................... 54 Graf 11 Vývoj životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU................................ 55 Graf 12 Přijetí eura za měnu ČR ..................................................................................... 56 Graf 13 Přínos zavedení eura ........................................................................................... 57

81

9

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 Harmonogram zavedení eura ........................................................................ 60

82

10 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Vývojové etapy rozšiřovacího procesu Evropské unie ................................. 25 Tabulka 2 Důležitá data ČR a EU .................................................................................... 32 Tabulka 3 Vývoj zahraničního obchodu EU-27 v období 1999 – 2007 ......................... 39 Tabulka 4 Zaměstnávání cizinců ...................................................................................... 41 Tabulka 5 Přehled zaměstnanosti občanů ČR ................................................................ 42 Tabulka 6 Roční růst HDP (v %) ..................................................................................... 44

83

11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha I

Dotazník – Vnímání EU občany

Příloha II

Pilíře Maastrichtské smlouvy

Příloha III

Proces rozšiřování EU

Příloha IV

Referendum o vstup ČR do EU

Příloha V

Vývoj HDP jednotlivých zemí EU

Příloha VI

Očekávané pozitivní efekty a rizika, která vyplývají z členství v evropské

měnové unii Příloha VII

Pozitiva a negativa eurozóny

Příloha VIII

Budoucí očekávání EU – Projekt Evropa 2030

Příloha IX

Návrh rozpočtu EU 2014-2020

Příloha X

Prognóza vývoje HDP

84

PŘÍLOHA I DOTAZNÍK – VNÍMÁNÍ EU OBČANY ČR

85

86

87

PŘÍLOHA II PILÍŘE MAASTRICHTSKÉ SMLOUVY

Zdroj: https://www.euroskop.cz/8903/sekce/schemata-rozhodovacich-procesu/

88

PŘÍLOHA III PROCES ROZŠIŘOVÁNÍ EU

Zdroj: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/publication/enl-understand_cs.pdf

89

PŘÍLOHA IV REFERENDUM O VSTUP ČR DO EU

Zdroj: http://www.volby.cz/pls/ref2003/re13?xjazyk=CZ

90

PŘÍLOHA V VÝVOJ HDP JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ EU 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 EU-27

3,9

2,1

1,3

1,5

2,5

2,1

3,3

3,2

0,3

-4,3

2,1

1,5

-0,3

EU-25

3,9

2

1,3

1,4

2,5

1,9

3,3

3,2

0,2

-4,2

2

1,6

0,6

EU-15

3,9

2,1

1,2

1,2

2,4

1,8

3,1

3

0

-4,3

2

1,5

0,5

3,8

2

0,9

0,7

2,2

1,7

3,2

3

0,4

-4,4

2

1,4

-0,4

3,8

2

0,9

0,7

2,2

1,7

3,2

3

0,4

-4,4

2

1,4

-0,4

4,2

3,1

2,1

3,8

4,7

6,8

7

5,7

3,1

-4,5

2,5

1,9

-1,3

Belgie

3,7

0,8

1,4

0,8

3,3

1,8

2,7

2,9

1

-2,8

2,4

1,8

-0,2

Bulharsko

5,7

4,2

4,7

5,5

6,7

6,4

6,5

6,4

6,2

-5,5

0,4

1,7

0,8

Dánsko

3,5

0,7

0,5

0,4

2,3

2,4

3,4

1,6

-0,8

-5,7

1,6

1,1

0,6

Estonsko

9,7

6,3

6,6

7,8

6,3

8,9

10,1

7,5

-4,2

-14,1

3,3

8,3

2,5

Finsko

5,3

2,3

1,8

2

4,1

2,9

4,4

5,3

0,3

-8,5

3,3

2,7

0,1

Francie

3,7

1,8

0,9

0,9

2,5

1,8

2,5

2,3

-0,1

-3,1

1,7

1,7

0,2

Chorvatsko

3,8

3,7

4,9

5,4

4,1

4,3

4,9

5,1

2,1

-6,9

-1,4

0

-1,9

Irsko

10,7

5,3

5,6

3,9

4,4

5,9

5,4

5,4

-2,1

-5,5

-0,8

1,4

0,4

Island

4,3

3,9

0,1

2,4

7,8

7,2

4,7

6

1,23

-6,6

-4

2,6

2,7

Itálie

3,7

1,9

0,5

0

1,7

0,9

2,2

1,7

-1,2

-5,5

1,8

0,4

-2,3

Japonsko

2,3

0,4

0,3

1,7

2,4

1,3

1,7

2,2

-1

-5,5

4,5

-0,8

2

Kypr

5

4

2,1

1,9

4,2

3,9

4,1

5,1

3,6

-1,9

1,3

0,5

-2,3

Litva

3,6

6,7

6,8

10,3

7,4

7,8

7,8

9,8

2,9

-14,8

1,5

5,9

2,9

Lotyšsko

5,7

7,3

7,2

7,6

8,9

10,1

11,2

9,6

-3,3

-17,7

-0,9

5,5

4,3

Lucembursko

8,4

2,5

4,1

1,7

4,4

5,3

4,9

6,6

-0,7

-4,1

2,9

1,7

0,4

Maďarsko

4,2

3,7

4,5

3,9

4,8

4

3,9

0,1

0,9

-6,8

1,3

1,6

-1,2

-1,5

2,8

0,1

-0,5

3,7

3,2

4,6

4

-2,4

3,4

1,9

1

1,5

0

-0,4

1,2

0,7

3,7

3,3

1,1

-5,1

4,2

3

0,8

Eurozóna (17) Eurozóna (16) Česká republika

Malta Německo

3,1

91

Nizozemí

3,9

1,9

0,1

0,3

2,2

2

3,4

3,9

1,8

-3,7

1,6

1

-0,3

Norsko

3,3

2

1,5

1

4

2,6

2,5

2,7

0

-1,7

0,7

1,4

3,1

Polsko

4,3

1,2

1,4

3,9

5,3

3,6

6,2

6,8

5,1

1,6

3,9

4,3

2,4

Portugalsko

3,9

2

0,8

-0,9

1,6

0,8

1,4

2,4

0

-2,9

1,4

-1,7

-3

Rakousko

3,7

0,9

1,7

0,9

2,6

2,4

3,7

3,7

1,4

-3,8

2,1

2,7

0,8

Rumunsko

2,4

5,7

5,1

5,2

8,5

4,2

7,9

6,3

7,3

-6,6

-1,6

2,5

0,8

Řecko

3,5

4,2

3,4

5,9

4,4

2,3

5,5

3,5

-0,2

-3,1

-4,9

-7,1

-6

Slovinsko

4,3

2,9

3,8

2,9

4,4

4

5,8

7

3,4

-7,8

1,2

0,6

-2,3

Slovenská republika

1,4

3,5

4,6

4,8

5,1

6,7

8,3

10,5

5,8

-4,9

4,4

3,2

2,6

Španělsko

5

3,7

2,7

3,1

3,3

3,6

4,1

3,5

0,9

-3,7

-0,3

0,4

-1,4

Švédsko

4,5

1,3

2,5

2,3

4,2

3,2

4,3

3,3

-0,6

-5

6,6

3,9

1,1

Švýcarsko

3,7

1,2

0,2

0

2,4

2,7

3,8

3,8

2,2

-1,9

3

1,9

1

Turecko

6,8

-5,7

6,2

5,3

9,4

8,4

6,9

4,7

0,7

-4,8

9

8,5

3

USA

4,1

1,1

1,8

2,5

3,5

3,1

2,7

1,9

-0,3

-3,1

2,4

1,8

2,1

Velká Británie

4,2

2,9

2,4

3,8

2,9

2,8

2,6

3,6

-1

-4

1,8

0,9

-0,3

Pozn.: Data za rok 2012 jsou předpovědi Zdroj: http://www.finance.cz/makrodata-eu/eu-svet/svetove-makroukazatele/hdp/

92

PŘÍLOHA VI OČEKÁVANÉ POZITIVNÍ EFEKTY A RIZIKA, KTERÁ VYPLÝVAJÍ Z ČLENSTVÍ V EVROPSKÉ MĚNOVÉ UNII Přínosy a rizika -

podíl na tvorbě měnové politiky (Česká republika se bude moci plně podílet na formulaci a implementaci společné evropské měnové a kurzové politiky, které směřují k posilování makroekonomické stability v Evropě),

-

udržení střednědobě vyrovnaných veřejných rozpočtů (členství v eurozóně by mělo mít pozitivní dopady na domácí hospodářskou politiku, protože klíčovým prvkem systému je požadavek na vyrovnanost),

-

stabilizaci nízkých dlouhodobých úrokových sazeb (rozpočtová politika prováděná v souladu s ustanoveními Paktu stability a růstu sníží náklady financování veřejných rozpočtů),

-

snížení rizika měnový krizí (díky fixaci měny v rámci měnové unie dojde ke zvýšení stability finančního sektoru),

-

eliminace kursového rizika vůči zemím eurozóny a zvýšení cenové transparentnosti,

-

vytvoření stabilnějšího podnikatelského prostředí (efektivnější alokace zdrojů vedoucí k růstu ekonomiky),

-

riziko výskytu asymetrických šoků, na které nemůže reagovat národní měnová politika (důsledek přistoupení ČR k eurozóně),

-

nedostatečná reakční schopnost české ekonomiky (fiskální politika, nepružnost trhu práce)138,

138

Díky ztrátě samostatné měnové politiky bude pro hospodářskou politiku ČR znamenat ztrátu významných

nástrojů, které mohou napomoci zmírnit negativní dopady plynoucí z rozdílného domácího a zahraničního ekonomického vývoje a mohou tak usnadnit ekonomickou konvergenci. Pro zajištění dostatečné reakční schopnosti české ekonomiky jsou klíčové zejména stabilizující fiskální politika, pružnost na trhu práce i produktů a dobře fungující finanční trhy.

93

-

zpřísnění fiskální politiky, což v konečném důsledku znamená omezení konkurenční schopnosti české ekonomiky,

riziko předčasného přijetí eura z hlediska udržitelné konvergence ekonomiky (k rozhodnutí o nezvratném zafixování směnného kurzu může dojít až po dosažení udržitelné konvergence)

94

PŘÍLOHA VII POZITIVA A NEGATIVA EUROZÓNY Pozitiva -

Dosažení cenové stability a transparentnosti cen. Jedinou monetární autoritou zemí eurozóny je Evropská centrální banka (ECB), jejímž cílem je dlouhodobě udržovat cenovou stabilitu v podobě nízké míry inflace. Nízká míra inflace poté umožní snížení nominální úrokové sazby, která se může stát impulsem k nastartování ekonomického růstu České republiky. Po vstupu České republiky do eurozóny začíná platit společná měnová politika. Touto jednotností v oblasti rozhodování o monetárních věcech by měla být zajištěna větší transparentnost cen.

-

Eliminace transakčních nákladů a kursového rizika. Společná měna eliminuje transakční náklady spojené s konverzí jednotlivých měn uvnitř měnové unie. Díky tomu, že v rámci měnové unie dochází k odstranění kursové volatility, dochází k podstatnému snížení nejistoty investorů. Se snížením investičního rizika souvisí také snižování úrokových sazeb, což by opět mohl být impuls k nastartování ekonomického růstu země.

-

Dodržování fiskální disciplíny. Požadavkem členství v evropské měnové unii je též zodpovědná a vzájemně koordinován fiskální politika, která vede ke snižování schodků veřejných rozpočtů. Dodržování fiskálních pravidel v sobě zahrnuje též zpřísněnou kontrolu rozpočtového chování jednotlivých vlád. Výhodou společné měny je též růst konkurence v oblasti zadávání vládních zakázek.

-

Výhody spojené se zánikem národní měny a zavedením jednotné měnové politiky. Společná měnová politika, realizovaná prostřednictvím Evropské centrální banky, omezí potenciální šoky zapříčiněné nestabilitou měnových kurzů, popř. nekoordinovanými monetárními politikami.

-

Postavení jednotné evropské měny ve světovém měnovém systému. Světovou měnou číslo jedna je v současnosti americký dolar. Na pomyslné druhé příčce se nachází právě euro a jeho význam na alokovaných rezervách stále roste. Významnost měny má za následek posilování významu celé eurozóny potažmo Evropské unie, a to jak v oblasti ekonomické, tak také politické. Se zavedením jednotné měny se též snižuje potřeba devizových rezerv držených za účelem ochrany stability eura 95

ve srovnání s celkovou výší rezerv nutných pro intervence ve prospěch původních národních měn. Významnou položkou je také výtěžek ražebného z hlediska měnové unie jako celku. Negativa -

Ztrátu autonomní měnové a kursové politiky. Obě tyto politiky představují významný nástroj pro realizaci státních intervencí do národního hospodářství. Při vstupu do měnové unie dochází k delegování těchto pravomocí na monetární autoritu, v případě Evropské unie se jedná o již zmíněnou Evropskou centrální banku.

-

Administrativní a technické náklady spojené s přijetím jednotné měny. Podnikatelé, firmy, instituce veřejného a finančního sektoru a spousta dalších budou muset s jednotnou měnou přizpůsobit své softwarové programy pro finanční řízení a účetnictví. Tato povinnost je dána faktem, že půl roku před zavedením jednotné měny musejí být tyto programy schopny pracovat s oběma měnami. Kromě softwarového vybavení jsou důležité také investice do lidských zdrojů v podobě různých přeškolení zaměstnanců.

-

Specifické náklady bankovního sektoru. Bankovní sektor země, která se stane součástí měnové unie, bude vystaven kromě obecných administrativních nákladů také ještě nákladům specifickým. Národní banka země bude muset připravit a vyrobit společnou měnu a také ji distribuovat. Tyto náklady mají krátkodobý charakter.

96

PŘÍLOHA VIII BUDOUCÍ OČEKÁVÁNÍ EU – PROJEKT EVROPA 2030

Celkem 47 % respondentů si myslí, že EU pravděpodobně nebude mít v roce 2030 mezi ekonomickými mocnostmi druhořadé postavení. Naopak 33 % respondentů si myslí opak. Více než polovina respondentů se domnívá, že EU bude mít v roce 2030 díky euru silnější měnu než je americký dolar a stejná část respondentů si myslí, že bude též vedoucí diplomatickou silou ve světě. Na otázku, zda bude značně přesahovat hranice evropského kontinentu, odpovědělo 43 % pravděpodobně ano a 37 % pravděpodobně ne.

97

Spíše pesimisticky působí obrázek, který reflektuje odpovědi na život v EU, v němž si 32 % dotázaných myslí, že život občanů EU bude v roce 2030 obtížnější, než je nyní. Celkem 30 % respondentů se domnívá, že život bude stejný a 28 %, že bude snazší. Dokument řeší také možné výzvy, kterým by v budoucnosti EU mohla čelit, přičemž nejvýznamnější výzvy jsou zobrazeny v následujícím obrázku.

98

Dotazovaní mohli zvolit nejvýše dvě odpovědi. 8 % dotazovaných zvolilo odpověď „Nevím“. Podle zbývajících dotazovaných byly označeny jako nejvíce problematické oblasti hospodářské situace, nezaměstnanosti a kriminality. Zdroj: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/cs_web.pdf.

99

PŘÍLOHA IX NÁVRH ROZPOČTU EU 2014-2020

Zdroj: https://www.euroskop.cz/9047/21619/clanek/nejiste-perspektivy-financniperspektivy-2014-2020/.

100

PŘÍLOHA X PROGNÓZA VÝVOJE HDP

Zdroj: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/eurozonu-ceka-propad-cesku-komisevesti-stagnaci-959429

101

Vstup České republiky do Evropské unie

Recommend Documents