AKČNÍ PLÁN ROZVOJE A PŘÍPRAVY JIHOČESKÉHO KRAJE NA VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE. pro rok 2004

i

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE A PŘÍPRAVY JIHOČESKÉHO KRAJE NA VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE pro rok 2004

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE A PŘÍPRAVY JIHOČESKÉHO KRAJE NA VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE PRO ROK 2004

OBSAH 1

ÚVODNÍ SLOVO 1. NÁMĚSTKA HEJTMANA, PHDR. J. VLACHA ................................5

2

STRUČNÉ ZHODNOCENÍ ROKU 2003 ..................................................................................6

2.1

Infrastruktura (dopravní, vodohospodářská, energetická, komunikační a informační)........7

2.2

Cestovní ruch, kultura a vnější vztahy .................................................................................7

2.3

Podpora a rozvoj podnikání..................................................................................................8

2.4

Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova ..............................................................9

2.5

Sociální oblast a zdravotnictví .............................................................................................9

2.6

Ochrana životního prostředí .................................................................................................9

2.7

Vzdělávání, školství a věda ................................................................................................10

3

AKTUÁLNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O JIHOČESKÉM KRAJI ........................................11

3.1

Analýza sociálně ekonomické situace v Jihočeském kraji .................................................11

3.2

Základní charakteristika Jihočeského kraje........................................................................11

3.3

Územní srovnání ................................................................................................................15

3.4

Meziokresní srovnání .........................................................................................................20

4

STRUČNÁ ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH ROZVOJOVÝCH OKRUHŮ .........................21

4.1

Infrastruktura (dopravní, vodohospodářská, energetická, komunikační a informační)......21

4.2

Cestovní ruch, kultura a vnější vztahy ...............................................................................21

4.3

Podpora a rozvoj podnikání................................................................................................22

4.4

Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova ............................................................23

4.5

Sociální oblast a zdravotnictví ...........................................................................................24

4.6

Ochrana životního prostředí ...............................................................................................25

4.7

Vzdělávání, školství a věda ................................................................................................26

4.8

Strategie financování PRK .................................................................................................28

5

EVROPSKÁ UNIE – MOŽNOST PRO ROZVOJ JIHOČESKÉHO KRAJE ....................29

6

VYMEZENÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ JIHOČESKÉHO KRAJE ............35

6.1 7

Stanovení hospodářsky slabých oblastí na území Jihočeského kraje .................................35 DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE – KONTAKTY, ODKAZY ....................................................38

PŘÍLOHY: I

Přehled projektových záměrů pro čerpání finančních prostředků v Jihočeském kraji

II

Přehled projektů a grantových programů AP PRK 2003 přecházejících do roku 2004

III

Přehled grantů pro AP PRK 2004

IV

Přehled projektů pro AP PRK 2004

V

Stručná charakteristika jednotlivých navržených grantových programů a projektů

VI

Přehled vybraných strategických projektů Jihočeského kraje 2


Důležité pojmy: Kraj – je územním společenstvím občanů s právem na samosprávu. Orgány kraje jsou: zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad. Kraj může k plnění svých úkolů zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky. Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje (PRK) – dokument schvalovaný zastupitelstvem kraje, které také zajišťuje jeho realizaci a kontroluje jeho plnění. Strategická vize – charakterizuje výchozí situaci kraje a představu, kam má v horizontu programu kraj dospět. NUTS II – územní statistická jednotka používaná v Evropské unii. NUTS II Jihozápad tvoří Jihočeský a Plzeňský kraj. Operační program (OP) – programový dokument pro využívání strukturálních fondů EU. Operační programy jsou v ČR buď sektorové (pro oblast průmyslu, zemědělství, dopravy, apod.) nebo regionální (SROP, viz níže). Řídící skupina (ŘS) – skupina vedená předsedou, kterým je 1. náměstek hejtmana, a složená z předsedů jednotlivých pracovních skupin. Pracovní skupina (PS) – skupina složená ze zástupců významných institucí, neziskových organizací a podnikatelských subjektů působících na území kraje a dalších odborníků. Plán projektu (Projektová fiše) – osnova zpracovaná pro projekt za účelem jeho popisu, definování cíle, dílčích výstupů, určení nákladů a harmonogramu realizace. Databanka projektů – soubor projektových námětů s rozvojovým potenciálem pro Jihočeský kraj. Cílem databanky projektů je evidence námětů pro jejich případné předložení do strukturálních fondů. Hospodářsky slabé oblasti (HSO) – regiony/území definované jako hospodářsky slabé regiony (v AP 2004 dle metodiky MMR – usnesení vlády č. 722 z 16.7.2003) vymezené jako cílové regiony pro soustředěnou podporu ze strukturálních fondů.

3


Zkratky: AP PRK ARP CSF ČR ČSÚ ČVUT EAGGF ECNS ERDF ESF EU EVVO FIFG HRDP JHK JK KPOV KÚ MD MMR MPO MPSV MSP MZe MŽP NARP NDP/NRP OP OPPP OP RLZ OPŘ ORR POV PPP RAK ROP RPIC SCI S-J SFDI SROP ÚPD VÚC ZK Z-V ŽP

Akční plán rozvoje kraje Agentura pro rozvoj podnikání Rámec podpory společenství (Community Suport Framework) Česká republika Český statistický úřad České vysoké učení technické Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond Eurokoridor Sever-Jih Evropský fond regionálního rozvoje Evropský sociální fond Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu Horizontální plán rozvoje venkova Jihočeská hospodářská komora Jihočeský kraj Krajské programy obnovy venkova Krajský úřad Ministerstvo dopravy a spojů ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Malé a střední podnikání Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Národní asociace pro rozvoj podnikání Národní rozvojový plán (National Development Plan) Operační program Operační program Průmysl a podnikání Operační program Rozvoj lidských zdrojů Oddělení projektového řízení Oddělení regionálního rozvoje Program obnovy venkova Public Private Partnership Regionální agrární komora Regionální operační program Regionální poradenské a informační centrum Steering Committee pro podporu inovací v JK sever-jih Státní fond dopravy a infrastruktury Společný regionální operační program Územně plánovací dokumentace velkých územních celků Zastupitelstvo kraje západ-východ životní prostředí

4


1

ÚVODNÍ SLOVO 1. NÁMĚSTKA HEJTMANA, PHDR. J. VLACHA Rok 2004 je výrazným mezníkem v životě naší republiky a všech jejích občanů. V červnu 2003 rozhodli naši občané v úspěšném referendu o vstupu ČR do EU. Členství v EU ovlivní zásadním způsobem život nás všech. Okamžikem svého vstupu získáme kromě jiného i přístup k nástrojům strukturální politiky EU a to může přinést značnou pomoc našim strukturálně postiženým regionům, podpořit rozvoj venkova, výstavbu nové důležité infrastruktury a investice do ochrany životního prostředí. Vedle toho se otevřou mladým lidem nové možnosti vzdělávání jak v naší republice, tak i v zahraničí.

V letech 2004 – 2006 bude moci ČR souhrnně získat z pomoci EU přes dvě miliardy EUR. Na toto první plánovací období se pečlivě připravujeme v Jihočeském kraji již delší dobu. Součástí naší přípravy je intenzivní snaha o úpravu programových dokumentů na úrovni republiky tak, aby kraje mohly adekvátně ovlivnit proces rozhodování, a dále vytváření dostatečné absorbční i administrativní kapacity v kraji. Využíváme zkušeností subjektů působících na území JK s čerpáním prostředků předstrukturálních fondů a především vlastních zkušeností kraje s realizací rozvojových aktivit, které jsou prováděny vlastní implementační strukturou, podobnou implementačním strukturám fondů EU. Jihočeský kraj úspěšně realizoval a realizuje rozvojové aktivity zejména přes grantové programy v oblasti podpory podnikání, odstraňování povodňových škod, rozvoje cestovního ruchu, obnovy kulturního dědictví, sociální a zdravotní oblasti a životního prostředí. Nedílnou součástí naší přípravy na vstup do EU na území celého JK je rovněž vytvoření dostatečného počtu kvalitních projektů, které se budou moci ucházet o finanční podporu z prostředků EU. Akční plán realizace PRK a přípravy JK na vstup do EU na rok 2004 je součástí přípravy kraje na čerpání prostředků z evropských fondů a iniciativ. Po Akčním plánu obnovy a rozvoje JK pro rok 2003, který byl výraznou měrou zaměřen na odstraňování následků srpnových povodní z roku 2002, se v roce 2004 výrazně mění zaměření AP PRK na hospodářský a sociální rozvoj území tak, aby náš kraj našel své pevné místo v EU.

5


2

STRUČNÉ ZHODNOCENÍ ROKU 2003

Rok 2003 byl ve znamení pokračující realizace cílů střednědobého strategického dokumentu Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje formou projektů a grantových programů. Soubor projektů zahrnutých do AP PRK 2003 reagoval na potřebu řešit problémy rozvoje JK v sedmi oblastech. Velkou měrou se jednalo o projekty a grantové programy zaměřené na odstraňování následků povodní ze srpna 2002 včetně souvisejících preventivních opatření. AP PRK každoročně jako takový naplňuje v podmínkách JK záměry zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje a je součástí soustavy strategických a programových dokumentů zabývajících se podporou regionálního rozvoje, neboť vytváří konkrétní podmínky pro realizaci PRK. Na základě poznatků při hodnocení roku 2003 a z přípravy AP PRK 2004 se jako vhodné pro rok 2004 jeví aktualizace vlastního Programu územního obvodu JK, který vznikal v průběhu roku 2000 a 2001 a tedy v současném dění nedostatečně reaguje na některé nové skutečnosti, především potom na souvislosti vstupu České republiky do EU. V roce 2003 byla také vytvořena PS pro strategii financování PRK věnující se převážně přípravě JK na čerpání finančních prostředků z fondů EU a řešení této otázky s ohledem na rozpočet JK. Pracovní skupina zahájila svou činnost v září 2003.

6


2.1

Infrastruktura (dopravní, vodohospodářská, energetická, komunikační a informační)

Rok 2003 znamenal v oblasti infrastruktury ukončení zásadních koncepčních projektů jako jsou A 1/2 Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury na území JK, A 1/3 Optimalizace dopravní obslužnosti území JK, A 1/12/1 Zpracování návrhu rozvoje kolejové dopravy a A 1/12/2 Prověření možnosti využití hybridních trolejbusů. Tyto projekty mimo jiné vytvářejí koncepční základ pro přípravu žádostí do strukturálních fondů EU a kohezního fondu. Investiční záměry z těchto projektů vyplývající jsou zařazeny do databanky projektů financovatelných ze zdrojů EU. Projekty A1/4 Rozvoj vodohospodářské infrastruktury na území JK a A 1/7 Zpracování ÚPD VÚC kraje budou dále řešeny na příslušných odborech krajského úřadu vzhledem k tomu, že nejde přímo o rozvojové projekty samosprávy, ale o zákonné povinnosti.

2.2

Cestovní ruch, kultura a vnější vztahy

Projekt A 2/10 Šumava jako přírodně - kulturní oblast se zaměřením na trvale udržitelný turismus pokračoval v roce 2003 zpracováním konkrétních podnikatelských záměrů na oživení šumavských tradic. Konkrétní žádosti budou zpracovány v rámci projektu, který přechází do roku 2004. V roce 2003 byl zahájen projekt A 2/11 Úvodní projekt cykloturistiky a venkovské turistiky v JK, jehož základním záměrem bylo zprovoznění linek cyklobusů, a tím zvýšení turistické atraktivity regionu. V prvním

roce

realizace,

přes

úspěšné

zprovoznění

systému,

se

nepodařilo

dosáhnout

předpokládaných výkonů a využití této služby zůstalo za očekáváním. Z těchto skutečností vyplývá nutnost orientace marketingových nástrojů na organizovanou turistiku a masovější propagaci. V roce 2004 nebude na tento projekt navázáno formou projektu, ale bude poskytnut příspěvek provozovateli cyklobusů z rozpočtu Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu (OKPCR). V průběhu roku 2003 bylo také zrealizováno několik grantových schémat zaměřených na turistickou infrastrukturu a produkty cestovního ruchu. Kromě grantových programů AP PRK byly vyhlášeny a rozděleny granty na podporu kulturních památek (Movité kulturní dědictví, Nemovité kulturní památky) a byl přidělen mimořádný finanční příspěvek za získání titulu „Historické město roku 2002“ – dotace městu Prachatice. Dále bylo rozděleno prostřednictvím JK 24 770 tis. Kč z Programu Regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a 40 mil. Kč z Dotace na obnovu kulturních památek postižených povodněmi. Tyto aktivity byly realizovány Odborem kultury, památkové péče a cestovního ruchu KÚ JK.

7


2.3

Podpora a rozvoj podnikání

V roce 2003 byly dokončeny projekty A 3/1 Podpora malého a středního podnikání a A 3/2 Podpora přílivu investic na území JK. Výstupy projektů byly mimo jiné i grantové programy. Navrhovatelem grantového programu pro drobné podnikatele byl KÚ JK a realizátorem Českomoravská záruční a rozvojová banka a.s. Cílem programu bylo především posílit kapitálové vybavení drobných podnikatelů. V rámci Programu podpory drobných podnikatelů byla realizována dvě opatření: 1. Zvýhodněné úvěry pro drobné podnikatele v JK, jehož cílem bylo především zvýhodnit investiční a provozní úvěry a tím podpořit realizaci podnikatelských projektů drobných podnikatelů (do 10ti zaměstnanců). 2. Finanční příspěvky pro drobné podnikatele v JK, jehož cílem bylo posilovat kapitálové vybavení drobných podnikatelů, usnadňovat jim získávání úvěrů od bank a zlepšovat tak podmínky rozvoje těchto podniků na území Jihočeského kraje. Obě opatření byla na základě zkušeností s dosavadní realizací upravena a aktualizovaná podoba programu byla schválena na říjnovém zasedání zastupitelstva. Nezastupitelnou úlohu v podpoře MSP při JHK měla také spolupráce s ARP , NARP a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s (ČMZRB) v rámci RPIC, poskytováním služeb podnikatelům

především

dotovaných z programu Phare CBC. Jednalo se o pořádání

odborných seminářů a školení na aktuální témata zejména v ekonomické oblasti a v problematice čerpání strukturálních fondů EU a podmínek vstupu do EU a dále o konzultace, které se týkaly poradenství při vypracování žádostí o poskytnutí malých úvěrů v programu Kredit a dotací k úvěrům od jiných bankovních domů, nejen od ČMZRB. V rámci projektu A 3/2 byly vytvořeny základní podmínky a předpoklady pro prezentaci JK místním i zahraničním investorům včetně podpory místních subdodavatelů. Zprovozněn byl vícejazyčný informační systém pro investory. Vzhledem k důležitosti tématu budou práce v rámci podpory investic pokračovat i v roce 2004. Nově byly zahájeny projekty A 3/3 Zpracování regionální inovační strategie a A 3/4 Podpora přílivu investic na území JK II. Projekt A3/3 se skládá ze čtyř podprojektů a má především za cíl vytvořit fungující prostředí pro podporu inovací v JK. K zajištění správných postupů stávajících projektů (good practice), ke stanovení následných kroků a dalšího vývoje při tvorbě koncepce vznikla Steering Committee pro podporu inovací v JK. SCI je platforma sdružující představitele regionu zabývající se řešením problematiky řízení podpory inovací v JK. SCI má tři organizační složky. Radu SCI, jež je

8


řídícím orgánem, Pracovní skupinu SCI, která je výkonným orgánem a Poradenské centrum pro inovace při JHK, které funguje jako realizační zajištění.

2.4

Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova

Závěry projektu A 4/4 Zpracování biomasy dávají ve spojení se schválenou Energetickou koncepcí JK podklad pro efektivní využití potenciálu biomasy v JK jako zdroje energie. Podpora těchto systémů bude realizována ve spolupráci s Energetickou agenturou JK. Předpokládá se podíl strukturálních fondů na chystaném fondu obnovitelných zdrojů. Projekt A 4/1 Strategie podpory realizace zemědělské produkce JK by měl dát jasnou odpověď na cesty dalšího rozvoje sektoru zemědělství JK. Aktuálním tématem i v souvislosti s dokončením Energetické koncepce zůstávají obnovitelné zdroje energie, které i v souvislosti se vstupem do EU posilují své postavení.

2.5

Sociální oblast a zdravotnictví

V roce 2003 pokračovaly dva velké projekty v oblasti zdravotnictví, které byly zahájeny v roce 2002: A 5/6 Dětské krizové centrum v ČB se zaměřením na ohrožené děti-zanedbávané a zneužívané a A 5/10 Zmapování a analýza potřebnosti dobrovolnické práce v zařízeních zdravotní a sociální péče v JK, proškolení dobrovolníků a jejich nasazení na cílová pracoviště podle potřebnosti. Projekt A 5/6 probíhal v roce 2003 formou zkušebního provozu ambulantní části krizového centra. Bohužel se nepodařilo zahájit provoz rezidenční části z důvodu komplikací získat vhodné prostory. V rámci projektu A 5/10 byla ukončena studie mapující potenciál využívání dobrovolníků organizacemi na území JK a databáze těchto organizací. Oba tyto projekty budou ukončeny ještě v roce 2003. Na projekt A 5/3 Zmapování sítě sociálních ústavů a služeb na území JK a stanovení optimální sítě těchto

služeb

navázal

projekt

A

5/16

Komunitní

plán

sociálních

služeb

JK.

Projekt

A 5/16 se uchází o grant z ministerstva zdravotnictví.

2.6

Ochrana životního prostředí

V roce 2003 byl realizován pouze projekt A 6/3 Plán odpadového hospodářství JK. Tento projekt navazuje na Koncepci odpadového hospodářství JK a tuto koncepci rozpracovává. V roce 2003 byla vyhlášena 2 kola příjmů žádostí do Grantového programu na ochranu před povodněmi, do kterých bylo předloženo cca 200 projektů. Tato forma se ukázala jako velice vhodná

9


především pro podporu postižených obcí, které v řadě případů nemohly čerpat z programů vyhlášených v rámci ČR.

2.7

Vzdělávání, školství a věda

Stěžejním projektem roku 2003 v této oblasti byl projekt A 7/6 Zřízení paralelního studia 1. ročníku Strojní fakulty ČVUT Praha pro JK. Tento projekt byl zdárně ukončen zahájením prvního ročníku studia v areálu Centra odborné přípravy Sezimovo Ústí. V rámci projektu A 7/7 Obnova turistického značení a úprava průchodnosti a průjezdnosti tras pro pěší byly ve spolupráci s Klubem českých turistů formou příspěvku opraveny turistické trasy poškozené povodněmi 2002. Projekty A 7/8 Vytvoření komunikačního systému a odborně vzdělávacích center pro potřeby stavebnictví a A 7/9 Vytvoření komunikačního systému a odborně vzdělávacích center pro potřeby strojírenství dále rozšiřují nabídku celoživotního vzdělávání v JK.

10


3

3.1

AKTUÁLNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O JIHOČESKÉM KRAJI

Analýza sociálně ekonomické situace v Jihočeském kraji

Zpracovaný AP PRK obsahuje stručný přehled charakterizující výstupy jednotlivých rozvojových okruhů. Součástí přehledu je i zpracované mezikrajové srovnání, posuzující vývojové trendy na území JK a srovnání s ostatními kraji v ČR, případně srovnání s celorepublikovým průměrem. Detailní rozpracování problematiky stavu a vývojových trendů v jednotlivých oblastech je součástí PRK, jehož je AP PRK nedílnou součástí.

3.2

Základní charakteristika JK

JK je dlouhodobě vnímán především jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Až v průběhu minulého století se zde rozvinul průmysl se zaměřením na zpracovatelské činnosti. V posledních 10ti letech zaznamenáváme růst v oblasti služeb, především v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu, kde je využívána celková atraktivita kraje s méně narušenou přírodou a množstvím kulturních památek. Příhraniční charakter kraje také poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce. Z geografického hlediska kraj představuje

poměrně uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská

2

kotlina. Rozloha kraje činí 10 057 km , což je 12,8 % rozlohy ČR. Z tohoto území zaujímají třetinu lesy, 4 % pokrývají vodní plochy. JK je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé ČR. Koncem roku 2002 žilo v kraji 625,1 tis. obyvatel, což představuje hustotu osídlení 62,2 obyvatel na km2. Z jeho bývalých 7 okresů má největší hustotu obyvatel okres České Budějovice, kde žije zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Dalšími velkými městy jsou Tábor, Písek, Strakonice a Jindřichův Hradec. V těchto 5ti městech žije více než třetina Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují téměř 40% z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,5 % celkového počtu obyvatel kraje. Struktura osídlení, která vznikla v historickém vývoji, je tedy značně roztříštěná. Z dlouhodobého hlediska se počet obyvatel JK neustále zvyšoval, a to jak přirozenou měrou, tak stěhováním. V roce 2002 počet zemřelých převyšoval počet živě narozených o 495 osob. Růst počtu obyvatel kraje byl plně zajištěn kladným výsledkem stěhování (1 204 osob), největším od roku 1991. Demografické prognózy ukazují, že počet obyvatel se bude dlouhodobě mírně snižovat, i když tento pokles bude jedním z nejnižších v České republice. JK má proti republikovému průměru poněkud mladší věkovou strukturu (průměrný věk je 39,0 roku). Nižší je zde rovněž úmrtnost (10,0 úmrtí

11


na 1000 obyvatel) a naopak vyšší porodnost (9,2 živě narozených v přepočtu na 1000 obyvatel). Přesto se v kraji stále snižuje podíl nejmladší složky populace a naopak roste podíl obyvatel ve věku 65 a více let. Od demografické struktury kraje se výrazněji odlišují příhraniční okresy Český Krumlov a Prachatice, kde byl plynulý vývoj narušen předválečnými a poválečnými událostmi. Je zde pestřejší národnostní složení, mladší věková struktura, nejvyšší hodnoty porodnosti, relativně nízká úmrtnost. V posledních letech trvale ubývá obyvatel okresů Strakonice, Tábor a Písek. Naopak růst zaznamenávají pouze okresy České Budějovice a Český Krumlov. Transformace hospodářství kraje po roce 1989 znamenala vznik značného množství ekonomických subjektů. Tyto subjekty vznikaly jednak rozpadem velkých podniků všech odvětví a jednak vznikly podniky zcela nové, často v činnostech, které dříve nebyly zajišťovány (především v oblasti obchodu a služeb). Ve statistickém registru ekonomických subjektů bylo koncem roku 2002 registrováno téměř 136 tis. podniků, organizací a podnikatelů. Relevantní informace o výsledcích činnosti drobných a středních podnikatelů v regionálním členění zatím statistické výkaznictví neposkytuje. V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech Tábor a Strakonice. V ČR však JK nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 2002 činil 5,1 %. Z odvětvového hlediska převažuje zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak výroba potravin a nápojů, výroba dopravních prostředků, výroba strojů a zařízení, textilní a oděvní výroba. Stavební podniky v kraji zajišťují především práce na nové výstavbě, modernizaci a rekonstrukci v rámci JK (na stavební produkci v ČR se podílely 4,4 %). Podle odvětvového zaměření téměř třetina z celkového počtu zaměstnaných pracuje v průmyslu, především pak ve zpracovatelském průmyslu. Ve stavebnictví pracuje desetina z celkového počtu zaměstnaných v kraji, což je o jeden procentní bod více než celorepublikový průměr. Také v zemědělství je v kraji podíl zaměstnanců vyšší než průměr celé republiky. Větší plochy lesní půdy a poměrně významné rybníkářství s chovem ryb se promítá do zhruba dvojnásobně vyššího zastoupení lesnictví a rybolovu, které tak spolu se zemědělstvím dosahují zhruba 8 % z celkové zaměstnanosti. Ve struktuře zaměstnanosti podle odvětví má kraj vyšší zastoupení ještě v činnostech spojených s pohostinstvím a ubytováním. Naproti tomu celorepublikového průměru nedosahuje zejména v oblasti tržních služeb, ale také ve školství a zdravotnictví. V dlouhodobějším pohledu se snižuje podíl zaměstnaných v zemědělství a průmyslu a naproti tomu roste v terciární sféře.

12


Vzhledem k vývoji hospodářství a snižující se tvorbě nových pracovních míst rostl v posledních letech počet nezaměstnaných osob, hlásících se na úřadech práce. Koncem roku 2002 dosáhl počet uchazečů o zaměstnání 21 118 osob, míra registrované nezaměstnanosti představovala koncem prosince 6,65 % (v roce 2001 to bylo 6,03 %). Počet volných pracovních míst v roce 2002 poklesl, koncem roku jich bylo k dispozici 2 688. Na jedno volné pracovní místo připadalo 7,9 uchazeče o zaměstnání. Z okresů JK vykazovaly nejnižší registrovanou míru nezaměstnanosti okresy České Budějovice

(4,73 %) a

Tábor (5,67 %), naopak nejvyšší okres Český Krumlov (10,39 %). Nezaměstnanost tedy nepatří k základním problémům kraje. Na druhé straně je však nutno konstatovat, že průměry za jednotlivé okresy skrývají oblasti s poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti, které jsou špatně dopravně dostupné. Zkušeností je prokázán nový jev v oblasti zaměstnanosti, kterým je rodinná nezaměstnanost. V posledním období dochází k velmi rychlé změně ve struktuře nabídky a poptávky, která se promítá diferencovaně v jednotlivých odvětvích. Na jedné straně se projevuje nadbytek pracovníků se středním ekonomicko-administrativním vzděláním, ale na druhé straně znatelný nedostatek pracovníků v technických profesích. Tento nedostatek je tak citelný, že omezuje reálné investiční záměry (včetně zahraniční účasti), protože pro zamýšlenou investici by nebylo možno zajistit na daném území dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků. Intenzita dopravy, zejména silniční, se neustále zvyšuje. V železniční dopravě je v kraji několik důležitých uzlů (České Budějovice, Tábor, Veselí nad Lužnicí, Číčenice). Hustotu železniční sítě vyjadřuje skutečnost, že obyvatelé 82 % sídel bydlí ve vzdálenosti menší než 11 km. Železniční stanice nebo zastávka je v 236 lokalitách. Dopravní obsluha území je zajišťována především autobusy. Vzhledem k nízké rentabilnosti osobní dopravy nezajíždí autobus vůbec do cca 20 % osad, jejichž obyvatelé mají k nejbližší zastávce 1 - 4 km, v ojedinělých případech 7 - 10 km. Problémem je vytvoření účinných vazeb mezi osobní silniční, železniční, popř. městskou hromadnou dopravou. Integrovaný dopravní systém je zaváděn pouze v okolí města České Budějovice. Silniční síť, jejíž technická kvalita s poměrně velkým množstvím bodových závad neodpovídá stávajícím potřebám, zajišťuje dostatečnou základní dopravní dostupnost sídel a propojení na klíčové silnice nadregionálního významu. Území kraje není v současné době napojeno na republikovou dálniční síť. Stavba dálnice spojující Prahu přes České Budějovice s rakouským Lincem s návazností na evropskou dálniční síť je otázkou budoucnosti. Síť nově budovaných cyklostezek a cyklotras v návaznosti na regionální a mezinárodní systémy má význam pro rozvoj cestovního ruchu. Stav splavnosti vodních toků neumožňuje jejich využití v lodní

13


dopravě. Využití tohoto typu dopravy se tak omezuje pouze na jízdy rekreačního charakteru. Ani letecká doprava není v regionu rozvinutá. Jediné civilní letiště Hosín má statut mezinárodního letiště pouze pro letadla střední třídy. Předpokládané komerční využití vojenských letišť v Č. Budějovicích a Bechyni by mohlo významně ovlivnit rozvoj regionu. Soustavu školských zařízení tvoří 360 mateřských škol s 18 624 zapsanými dětmi, 249 základních škol s 62 364 žáky, 24 gymnázií (9 148 žáků v denním studiu), 58 středních odborných škol (12 598 žáků v denním studiu), 46 středních odborných učilišť (13 740 žáků), 14 vyšších odborných škol (1 965 žáků v denním studiu). Vysokoškolské vzdělání je možno získat na některé z 6 fakult. Celkem na těchto fakultách studuje téměř 6,5 tis. studentů v řádném studiu. Zdravotnická péče je koncentrována především v 10 nemocnicích s 3 847 lůžky, dále ve 4 odborných léčebných ústavech, 5 léčebnách pro dlouhodobě nemocné. V kraji je zřízeno (včetně detašovaných pracovišť) cca 400 ordinací praktického lékaře pro dospělé, 260 ordinací dětského lékaře a 400 ordinací stomatologa. Zařízení sociální péče (včetně domů s pečovatelskou službou) disponují více než 6 500 místy, především pro staré občany. Kulturní zařízení se soustřeďují převážně ve městech. Mezi nejznámější kulturní zařízení patří Jihočeské divadlo, Alšova jihočeská galerie, přírodní divadlo s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově a mnohé další. V kraji je k dispozici 15 divadel, 64 muzeí a památníků (včetně poboček), 54 stálých kin, 98 galerií a výstavních síní, 719 veřejných knihoven a řada dalších zařízení. Tělovýchovné a sportovní vyžití je možné na 61 krytých a otevřených stadiónech, v 363 tělocvičnách, na více než 870 hřištích. K dispozici je zde rovněž 14 krytých plaveckých bazénů, 163 otevřených bazénů a koupališť, 20 zimních stadiónů (krytých i otevřených) a téměř 350 ostatních sportovních zařízení. Životní prostředí kraje lze v rámci ČR charakterizovat jako méně poškozené. Přesto je zde řada zdrojů znečištění, především v zemědělství a průmyslu. I přes významné zlepšení od roku 1990 je tok řeky Vltavy na většině území charakterizován jako znečištěný, lepší je situace na řekách Otavě a Lužnici. Jako nejčistší je uváděn tok řeky Malše (zejména v okolí Římovské přehrady) a horní části toků řek Vltavy a Blanice. Lesní porosty jsou ze čtyř pětin hodnoceny jako bez poškození, zbývající část jako mírně poškozené. Příznivým jevem je poměrně čisté ovzduší, jedno z nejčistších v celé republice. Vodou z veřejných vodovodů je zásobováno více než 90 % obyvatel kraje, více než 80 % obyvatel je připojeno na veřejnou kanalizaci. Všechna velká města a většina velkých obcí je vybavena funkčními čistírnami odpadních vod, které však v některých případech vyžadují rekonstrukci. Velkým problémem je čištění odpadních vod v menších obcích.

14


Prostředí Jihočeského kraje s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek (téměř 6 tis. objektů) je využíváno k turistice a rekreaci. V letním období se jedná zejména o oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak o šumavská lyžařská střediska Churáňov a Zadov. V roce 2001 bylo k dispozici v kraji 66,9 tis. lůžek (z toho téměř polovina je sezónních) a kolem 20ti tis. míst na volné ploše (k táboření). Ve struktuře ubytovacích zařízení je 218 hotelů s 12,3 tisíci lůžek, 403 penziónů s 9,4 tis. lůžky, 107 kempů (8,3 tis. lůžek), 406 ostatních hromadných ubytovacích zařízení (26,8 tis. lůžek) a 1 671 individuálních ubytovatelů (10,1 tis. lůžek). Specifikem kraje je rovněž existence více než 25ti tis. zařízení pro individuální rekreaci (chaty, rekreační chalupy). V roce 2002 se ve statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 732 tis. návštěvníků, z toho 228 tis. osob ze zahraničí, převážně ze SRN, Nizozemí a Rakouska. Průměrná doba pobytu jednoho zahraničního návštěvníka dosahovala 4 dnů. Dále řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici (Český Krumlov, České Budějovice).

3.3

Územní srovnání

Pro dokreslení přehledu o postavení JK v rámci národního hospodářství uvádíme přehled základních charakteristik kraje k 31. 12. 2002.

15


Postavení kraje v České republice ve vybraných ukazatelích v roce 2002

Měřicí jednotka

Podíl na ČR v %

Jihočeský kraj

ÚZEMÍ (k 31.12.) km2

Rozloha Počet obcí Hustota obyvatelstva Podíl městského obyvatelstva

10 057

12,8

623

10,0

osoby/km2

62,2

129,4

%

64,4

70,4

625 097

6,1

OBYVATELSTVO Počet obyvatel (k 31.12.)

osoby

Na 1 000 obyvatel živě narození

‰

9,2

9,1

zemřelí

‰

10,0

10,6

Průměrný věk (k 31.12.)

roky

muži

37,6

37,7

ženy

40,1

40,4

Naděje dožití při narození

roky

muži

72,25

72,07

ženy

78,56

78,54

PRÁCE Průměrný evidenční počet zaměstnanců

fyzické osoby

160 062

5,2

zemědělství

12 776

10,6

průmysl

72 803

6,2

8 588

5,3

stavebnictví Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance (přep.osoby)

14 481

16 212

zemědělství

Kč

12 052

11 863

průmysl

14 796

15 526

14 513

15 834 4,1

stavebnictví Nezaměstnanost (k 31.12.) Neumístění uchazeči o zaměstnání

osoby

21 118

Volná pracovní místa

místa

2 688

6,6

%

6,65

9,81

135 717

6,1

Registrovaná míra nezaměstnanosti ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Počet registrovaných subjektů obchodní společnosti

10 312

4,7

113 166

6,2

ha

283 914

10,6

t

675 236

10,0

t

134 455

14,9

skot celkem

kusy

227 750

15,5

prasata celkem

kusy

397 895

11,8

mil. Kč b.c.

100 445

5,1

fyzické osoby ZEMĚDĚLSTVÍ Osevní plochy celkem (k 31.5.) Sklizeň: obiloviny celkem brambory celkem Hospodářská zvířata (k 1.4.2003)

PRŮMYSL Tržby z průmyslové činnosti

16


*)

Postavení kraje v České republice ve vybraných ukazatelích v roce 2002 *) dokončení

Měřicí jednotka

Podíl na ČR v %

Jihočeský kraj

STAVEBNICTVÍ Stavební práce podle dodavatelských smluv

mil. Kč b.c.

10 038

4,4

2 717

8,1

12 212

9,4

1 900

7,0

3,0

2,7

Bytová výstavba Zahájené byty Rozestavěné byty (k 31.12.) Dokončené byty na 1 000 obyvatel

1)

CESTOVNÍ RUCH (hromadná ubytovací zařízení) Ubytovací zařízení celkem

1 041

11,4

55 221

10,5

osoby osoby

731 788 227 602

7,6 5,0

lůžka Hosté v ubytovacích zařízeních z toho cizinci ŠKOLSTVÍ Děti, žáci, studenti škol mateřských

osoby

18 624

6,7

základních gymnázií

osoby osoby

62 364 9 148

6,3 6,5

středních odborných středních odborných učilišť

osoby osoby

12 825 13 740

6,5 7,0

osoby

2 213

5,7

osoby osoby

3,5 1 648

3,9 6,8

10 3 847

5,0 5,8

6,2 259 647,0

6,5 5,8

ZDRAVOTNICTVÍ Lékaři celkem na 1 000 obyvatel z toho v nestátních zařízeních Nemocnice lůžka na 1 000 obyvatel Počet nemocensky pojištěných Průměrná pracovní neschopnost

osoby %

1)

1)

6,845

6,772 1)

5,7

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Místa v zařízeních sociální péče celkem

místa

4 442

Příjemci důchodů celkem Průměrný měsíční důchod celkem

osoby Kč

153 705 6 619

6,0 6 703 1)

6 723

6 833 1)

starobní

Kč

KRIMINALITA Zjištěné trestné činy

16 266

na 1 000 obyvatel

4,4

26,0

36,5 1)

12 519 20,0

6,6 18,7 1)

128 444 1 114

9,7 8,1 5,8

NEHODY Dopravní nehody celkem na 1 000 obyvatel Usmrcené osoby Těžce zraněné osoby Požáry celkem

17


Mezikrajové srovnání vybraných ukazatelů za rok 2002 ČR celkem

Hl. m. Praha

v tom kraj StředoJihočeský Plzeňský český

Karlovarský

Ústecký Liberecký

ZÁKLADNÍ ÚDAJE (k 1.1.2002) Rozloha v ha 49 589 1 101 442 1 005 650 756 100 331 433 533 425 316 289 7 886 494 Počet obcí 1 1 148 503 132 354 216 6 254 623 Počet částí obcí 146 2 779 1 543 513 1 137 763 15 047 1 958 OBYVATELSTVO Počet živě narozených 9 690 10 483 4 886 2 949 8 186 4 132 92 786 5 733 Počet zemřelých 13 333 12 401 5 944 2 851 9 289 4 473 108 243 6 228 Počet přistěhovalých 32 033 20 656 4 848 5 119 7 908 4 729 44 679 5 272 Počet vystěhovalých 26 570 13 995 4 016 4 711 6 543 4 463 32 389 4 248 Počet obyvatel 1) 10 203 269 1 161 938 1 128 674 625 097 549 374 304 220 819 712 427 321 ZAMĚSTNANOST A MZDY 2) bez malých podnik.subjektů-přep.osoby Zaměstnanci celkem 69 731 180 555 108 684 2 983 053 769 800 259 713 155 005 145 214 - zemědělství a myslivost 2 197 15 218 9 289 1 045 4 875 2 004 117 346 12 357 - průmysl 69 893 35 767 81 575 65 763 1 157 998 113 880 125 472 71 771 - stavebnictví 35 452 10 679 7 959 3 134 11 501 4 184 161 593 8 492 Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč Zaměstnanci celkem 20 570 16 009 15 322 13 975 14 655 14 473 16 212 14 481 - zemědělství a myslivost 12 087 12 429 12 116 12 247 11 259 11 442 11 863 12 052 - průmysl 19 421 17 101 15 905 14 158 15 858 14 675 15 526 14 796 - stavebnictví 21 075 14 537 15 060 13 558 14 059 14 872 15 834 14 513 NEZAMĚSTNANOST 1) (dle údajů Úřadů práce) Počet uchazečů o zaměstnání 23 691 41 761 20 226 16 115 74 135 19 334 514 435 21 118 z toho ženy 12 472 22 134 10 362 7 285 37 044 9 832 257 438 11 269 Počet volných pracovních míst 7 685 5 231 2 651 1 226 2 581 1 908 40 651 2 688 Registrovaná míra nezaměstnanosti (%) 3,73 7,21 7,06 10,07 17,13 8,68 9,81 6,65 Počet uchazečů na 1 volné prac. místo 3,1 8,0 7,6 13,1 28,7 10,1 12,7 7,9 INVESTIČNÍ VÝSTAVBA (investoři se sídlem na území kraje 3) Nehmotné a hmotné ivestice v mil. Kč 384 584,2 157 813,2 34 381,1 13 588,6 15 063,7 7 577,3 23 439,4 7 711,6 BYTOVÁ VÝSTAVBA Počet dokončených bytů 3 950 3 652 1 845 449 852 983 27 291 1 900 Počet zahájených bytů 5 229 6 213 1 842 847 1 406 1 400 33 606 2 717 Počet rozestavěných bytů 1) 13 369 22 141 8 706 3 094 5 986 4 840 129 609 12 212 PRŮMYSL 4) Tržby z prům.čin. v mil. Kč 1670862,1 221 358,0 317 600,7 84 894,9 93 269,5 30 520,6 154 062,5 76 541,5 index 2002/2001 (běžné ceny) 99,3 95,7 97,7 95,3 88,9 99,6 97,9 96,3 STAVEBNICTVÍ 5) Základní stavební výroba v mil.Kč 7 156,5 2 620,6 11 144,8 5 116,8 165 534,6 54 115,5 8 406,7 8 269,0 index 2002/2001 (běžné ceny) 101,6 91,4 122,1 117,8 116,7 111,8 103,4 104,2 Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv v mil. Kč 8 948,1 3 452,2 13 567,2 6 763,2 226 273,0 80 960,9 11 242,6 10 038,0 index 2002/2001 (běžné ceny) 101,9 95,3 116,7 114,8 117,6 104,0 105,3 104,1 z toho: nová výstavba, rekonstrukce 6 390,3 2 598,1 9 526,7 5 856,4 190 224,1 70 985,5 9 695,6 8 344,2 - opravy a údržba 8 727,6 1 422,5 1 643,4 813,0 3 803,7 821,7 30 588,3 1 564,5 STAVEBNÍ POVOLENÍ 6) Počet vydaných stavebních povolení celkem 12 991 24 320 9 852 3 701 7 470 5 099 140 822 9 921 Orientační hodnota staveb celkem v mil. Kč 42 487 30 304 12 969 5 300 15 868 7 682 242 212 11 641 ZEMĚDĚLSTVÍ Prodej zeměděl.výrobků od prvovýrobců - jatečný skot v tunách živé hmotnosti 25 616 21 579 2 856 6 493 4 744 201 744 zahrnuto 28 696 - jatečná prasata v tunách živé hmotnosti 80 965 38 228 8 517 21 480 9 615 515 374 do Středo58 872 - mléko v tis.l 32 611 71 068 59 664 2 536 188 česk.kraje 314 120 323 504 240 270 - obiloviny v tunách 42 437 948 305 465 394 321 378 48 027 274 350 54 368 4 973 098 - konzumní brambory v tunách 8 53 533 6 609 1 375 2 360 1 514 308 144 29 844 - luštěniny v tunách 34 5 588 3 255 257 1 071 478 46 527 4 565 REGISTR EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ Počet jednotek v RES celkem 1) 70 591 156 185 102 924 2 223 745 394 702 244 125 135 717 117 566 - soukr.podnikatelů vč rolníků a osob podnikajících podle zvláštních předpisů 1 817 450 282 106 205 110 113 166 96 203 58 117 130 305 88 099 - státních podniků 252 111 34 31 72 47 995 56 - obchodních společností 74 850 17 146 8 933 4 628 12 311 7 976 220 461 10 312 - družstev 4 945 899 371 119 389 341 12 085 698

18


Mezikrajové srovnání vybraných ukazatelů za rok 2002 ČR celkem

v tom kraj KrálovéJihoMoravskoPardubický Vysočina Olomoucký Zlínský hradecký moravský slezský

ZÁKLADNÍ ÚDAJE (k 1.1.2002) Rozloha v ha 7 886 494 475 825 451 851 692 539 706 570 513 951 396 389 555 441 Počet obcí 448 453 729 647 394 304 302 6 254 Počet částí obcí 1 073 991 1 444 872 753 439 636 15 047 OBYVATELSTVO Počet živě narozených 4 946 4 653 4 755 10 067 5 667 5 195 11 444 92 786 Počet zemřelých 5 713 5 230 5 218 11 937 6 680 5 855 13 091 108 243 Počet přistěhovalých 4 625 4 329 3 829 8 296 4 218 4 216 5 522 44 679 Počet vystěhovalých 4 750 4 394 4 051 9 127 4 829 4 486 7 127 32 389 Počet obyvatel 1) 10 203 269 548 437 506 534 517 630 1 121 792 636 750 593 130 1 262 660 ZAMĚSTNANOST A MZDY 2) bez malých podnik.subjektů-přep.osoby Zaměstnanci celkem 2 983 053 141 370 125 379 133 615 297 125 142 304 147 202 307 353 - zemědělství a myslivost 8 035 8 991 15 747 15 759 9 645 5 308 6 876 117 346 - průmysl 71 338 59 188 66 334 111 215 66 630 70 358 148 813 1 157 998 - stavebnictví 6 626 8 324 7 489 20 861 9 453 9 776 17 662 161 593 Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč Zaměstnanci celkem 14 223 13 965 13 841 14 597 13 787 14 246 15 284 16 212 - zemědělství a myslivost 12 251 11 837 11 798 11 574 11 600 11 779 11 180 11 863 - průmysl 13 977 13 787 14 201 14 087 13 578 14 481 16 381 15 526 - stavebnictví 14 207 13 860 13 597 14 823 14 636 14 478 13 941 15 834 NEZAMĚSTNANOST 1) (dle údajů Úřadů práce) Počet uchazečů o zaměstnání 20 497 21 865 21 548 63 777 39 395 29 759 101 214 514 435 z toho ženy 10 470 11 191 11 254 31 819 19 055 14 863 48 388 257 438 Počet volných pracovních míst 2 764 1 980 2 267 2 905 2 906 1 558 2 301 40 651 Registrovaná míra nezaměstnanosti (%) 7,30 8,66 8,32 11,20 12,20 10,22 15,89 9,81 Počet uchazečů na 1 volné prac. místo 7,4 11,0 9,5 22,0 13,6 19,1 44,0 12,7 INVESTIČNÍ VÝSTAVBA (investoři se sídlem na území kraje 3) Nehmotné a hmotné ivestice v mil. Kč 384 584,2 14 347,2 10 090,9 14 627,0 28 689,8 14 141,1 18 027,2 25 086,2 BYTOVÁ VÝSTAVBA Počet dokončených bytů 1 671 1 472 1 558 3 437 1 675 1 550 2 297 27 291 Počet zahájených bytů 1 293 1 414 1 717 4 105 1 532 1 539 2 352 33 606 Počet rozestavěných bytů 1) 5 455 5 226 7 587 14 381 8 255 7 272 11 085 129 609 PRŮMYSL 4) Tržby z prům.čin. v mil. Kč 1670862,1 67 466,0 95 248,9 76 152,8 100 654,0 65 200,9 71 771,9 216 119,9 index 2002/2001 (běžné ceny) 91,8 139 102,4 89,9 106,4 99,6 96,1 97,9 STAVEBNICTVÍ 5) Základní stavební výroba v mil.Kč 5 858,8 7 051,1 5 919,9 19 578,9 8 383,3 8 524,3 13 388,3 165 534,6 index 2002/2001 (běžné ceny) 105,4 86,6 104,2 102,9 109,0 95,3 107,6 103,4 Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv v mil. Kč 6 817,6 8 760,0 7 600,7 28 813,2 11 578,8 11 060,4 16 670,1 226 273,0 index 2002/2001 (běžné ceny) 105,2 95,5 107,6 108,5 123,2 95,9 110,8 105,3 z toho: nová výstavba, rekonstrukce 5 844,8 7 201,3 6 216,8 24 952,1 10 513,3 9 301,9 12 797,0 190 224,1 - opravy a údržba 928,2 1 377,4 1 286,4 2 594,3 965,5 1 401,0 3 239,0 30 588,3 STAVEBNÍ POVOLENÍ 6) Počet vydaných stavebních povolení celkem 7 263 5 830 8 577 16 612 8 788 6 410 12 593 140 822 Orientační hodnota staveb celkem v mil. Kč 10 317 8 391 11 790 23 103 10 060 10 195 18 201 242 212 ZEMĚDĚLSTVÍ Prodej zeměděl.výrobků od prvovýrobců - jatečný skot v tunách živé hmotnosti 15 482 16 563 30 437 14 575 14 653 9 057 10 993 201 744 - jatečná prasata v tunách živé hmotnosti 37 317 32 979 59 509 87 720 38 515 17 700 23 957 515 374 - mléko v tis.l 2 536 188 218 117 233 028 404 399 174 178 183 327 123 895 158 006 - obiloviny v tunách 4 973 098 358 135 285 383 443 224 806 809 481 936 213 481 229 871 - konzumní brambory v tunách 8 258 27 975 138 704 10 920 18 250 770 8 024 308 144 - luštěniny v tunách 6 253 3 394 6 981 10 653 2 968 488 542 46 527 REGISTR EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ Počet jednotek v RES celkem 1) 95 811 90 074 238 702 122 984 122 912 215 190 2 223 745 116 262 - soukr.podnikatelů vč rolníků a osob podnikajících podle zvláštních předpisů 1 817 450 98 331 80 234 75 635 194 000 106 746 104 882 184 516 - státních podniků 58 41 24 103 53 27 86 995 - obchodních společností 8 940 7 132 5 587 27 676 7 699 10 528 16 743 220 461 - družstev 565 334 551 1 086 462 290 1 035 12 085

19


Poznámky: Součty jsou počítány z nezaokrouhlených údajů 1) stav k poslednímu dni sledovaného období 2) podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců), všechny organizace nepodnikatelské sféry (v civilním sektoru hospodá řství) - vše se sídlem na území kraje 3) bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců, rozpočtových organizací, obcí, okresů a krajů 4) podnikatelské subjekty s počtem zaměstnanců 100 a více se sídlem na území kraje 5) podnikatelské subjekty s počtem zaměstnanců 20 a více se sídlem na území kraje 6) údaj za ČR včetně povolení územně nerozdělených

3.4

Meziokresní srovnání Počet

Hustota

Počet

Počet obcí

Počet

Počet

Podíl měst-

částí

se statutem

katastrálních

obyvatel

ského obyva-

obcí

města

území

ve městech

telstva v %

Počet Kraj, okres

obyvatel

obyvatel obcí

celkem České Budějovice

na 1 km2

178 523

110

107

319

9

258

129 714

72,7

Český Krumlov

59 817

37

46

208

5

176

30 337

50,7

Jindřichův Hradec

92 846

48

106

289

9

271

55 396

59,7

Písek

70 419

62

76

264

5

193

46 993

66,7

Prachatice

51 410

37

65

266

4

224

26 734

52,0

Strakonice

69 496

68

112

263

5

239

41 513

59,7

Tábor

102 586

77

111

349

8

254

71 587

69,8

Jihočeský kraj

625 097

62

623

1 958

45

1 615

402 274

64,4

10 203 269

129

6 254

15 047

526

13 076

7 187 307

70,4

Česká republika

Zdroj: ČSÚ, Krajská reprezentace České Budějovice, září 2003, údaje k 31. 12. 2002

20


4

STRUČNÁ

ANALÝZA

JEDNOTLIVÝCH

ROZVOJOVÝCH

OKRUHŮ

– VÝCHODISKO PRO ROK 2004

4.1

Infrastruktura (dopravní, vodohospodářská, energetická, komunikační a informační)

Jihočeský kraj je situován na důležité dopravní ose S-J mezinárodního významu a na ose Z-V národní důležitosti. JK prochází důležité mezinárodní silnice a severojižní koridor, labsko-vltavská cesta a také hlavní evropská cyklistická stezka a pěší trasa. Problémem je využití tohoto potenciálu ve prospěch udržitelné dopravy a napojení kraje na evropskou dopravní síť, včetně zvýšení kapacity hraničních přechodů. Regionální silniční síť tvořená silnicemi II. a III. třídy byla předána do majetku krajů. Stavebně technický stav těchto silnic ve vztahu k plynulosti a bezpečnosti silničního provozu není vyhovující. Vedle zlepšení stavebně technického stavu současné sítě je pro zlepšení dopravní situace řady měst nezbytné budování přeložek a obchvatů. Vážným problémem je nevyhovující stav řady mostů. V oblasti dopravní, vodohospodářské a informační infrastruktury se

PRK zaměřuje zejména na

vybudování a rozvoj infrastruktury nezbytné pro další rozvoj JK, pokrytí potřeb obyvatel, návštěvníků i podnikatelských subjektů. Důraz je kladen především na vybudování klíčových mezinárodních a nadregionálních propojení, na dopravu uvnitř kraje, zlepšení dopravní obslužnosti, rozvoj vodohospodářské infrastruktury, zajištění protipovodňových opatření a v neposlední řadě na rozvoj informačních, komunikačních a správních služeb veřejné správy. Oblast infrastruktura je zahrnuta jako jedna z priorit SROP. Jedná se o prioritu číslo 2, která zahrnuje následující opatření: Opatření 2.1 Rozvoj regionální dopravní infrastruktury Opatření 2.2 Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech Opatření 2.3 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v obcích a regionech Pracovní skupina při svých jednáních vzala na vědomí strukturu opatření v SROP, připravila a projednala náměty projektů a grantových schémat, které jsou součástí přílohy III. a IV.

4.2

Cestovní ruch, kultura a vnější vztahy

Jihočeský kraj je turisticky přitažlivý, pro turisty je atraktivní spojení zachovalé a ekologicky hodnotné přírodní krajiny s kulturními památkami a historickými jádry měst a obcí. Nabízí možnosti využití nejen rekreačních oblastí v letních i zimních měsících. Význam cestovního ruchu je ale v řadě 21


případů z hlediska významu pro JK přeceňován (oblast kvality služeb apod.), zatím ne zcela využitý je potenciál příhraničních oblastí Jihočeského kraje, které sousedí s Rakouskem a Bavorskem. Propojení mezinárodních aktivit v oblasti cestovního ruchu je jedním z řady cílů po vstupu České republiky do EU. V oblasti cestovního ruchu je nezbytné dále opravovat a rekonstruovat historické památky, které byly v řadě případů navíc silně poškozeny povodněmi v roce 2002 a dosud se nepodařilo všechny následky ničivých povodní odstranit. Dále je potřebné upravit a modernizovat stávající technickou a turistickou infrastrukturu, zlepšit především oblast služeb a marketingových aktivit. Vzhledem k možným způsobům využívání dotačních titulů je vhodné informovat ve větší míře drobné a střední podnikatele o možnostech čerpání dotačních titulů a učit je způsobům, jak předkládat projekty do strukturálních fondů EU po vstupu ČR do EU. Cestovní ruch je nejenom jednou z důležitých příjmových oblastí státu i regionu, ale ve spojení s kulturou a vnějšími vztahy tvoří určitý obraz daného regionu. V údobí rozšiřování EU a přípravy JK na vstup do EU, je tato oblast zahrnuta jako jedna z priorit SROP. Pracovní skupina při svých jednáních vzala na vědomí strukturu opatření v SROP, připravila a projednala náměty projektů a grantů, hlavně ve smyslu projektových dokumentací pro přípravu projektů do strukturálních fondů EU a odsouhlasila databanku projektů. SROP: Priorita č. 4 Opatření:

Rozvoj cestovního ruchu 4.1

Rozvoj služeb pro cestovní ruch

4.2.

Tvorba produktů cestovního ruchu

4.3.

Infrastruktura cestovního ruchu v regionu

Důležitým krokem v roce 2003 byla transformace Jihočeské centrály cestovního ruchu, která sice existuje již od roku 1994, ale JK vstoupil spolu se Svazem měst a obcí Jihočeského kraje a Jihočeskou hospodářskou komorou do této organizace až v lednu 2003. Toto přineslo výrazným způsobem změněnou koncepci, která vychází především ze Strategie rozvoje cestovního ruchu v JK s cílem koordinovat aktivity tak, aby byl JK turisticky prezentován jako celek.

4.3

Podpora a rozvoj podnikání

Hlavní oblasti podpory a rozvoje JK jsou směřovány zejména do vytváření příznivého prostředí pro rozvoj podnikání, pracovních příležitostí a pro příliv tuzemských i zahraničních investic, do podpory malého a středního podnikání s regionálním aspektem a do podpory využívání progresivních technologií, inovačních aktivit a systémů jakosti.

22


V rámci činnosti pracovní skupiny byly i letos navrženy projekty týkající se podpory malého a středního podnikání, diskutována byla především problematika přílivu investic. Zde se jako vhodné jeví přehodnocení podpory přílivu investic do JK, a sice ve smyslu odklonu od podpory pouze zahraničních investic k podpoře investic tuzemských, které se do budoucna jeví jako realističtější. Taktéž byla diskutována problematika zaměření investic, kdy se jako vhodná jeví podpora investic mimo běžnou průmyslovou výrobu. Problematika bude tématem pokračujících projektů z roku 2003 a navržených grantových programů pro rok 2004. Cílem je převedení problematiky do rutinní činnosti, namísto realizace projektovým způsobem. Aktuálním tématem pro rok 2004 je podpora inovací a rozvoje progresivních technologií. Významnou příležitostí pro rozvoj podnikání je vstup České republiky do Evropské unie a možnost získávat prostředky ze strukturálních fondů. Pro oblast podpory podnikání a průmyslu je připravován Operační program průmysl a podnikání. Operační program průmysl a podnikání je tvořen následujícími opatřeními (stav k 11.9.2003): Priorita 1 – Rozvoj podnikatelského prostředí Priorita 2 – Rozvoj konkurenceschopnosti podniků Priorita 3 – Technická pomoc

4.4

Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova

Tradičním, charakteristickým a velmi důležitým odvětvím pro hospodářství JK je zemědělství, lesnictví a rybářství, které se významně podílí na údržbě a tvorbě krajiny. Zemědělství má výrazný vliv na zachování venkovského prostoru, ekonomický rozvoj

a obnovu

venkova a také na stav životního prostředí. Velmi důležitá je úloha zemědělství, lesnictví a rybářství v oblasti rozvoje cestovního ruchu, především v rámci agroturistiky. Pro budoucí vývoj zemědělství v JK je velmi důležitý vstup ČR do EU, na základě kterého bude umožněno zemědělcům čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů. Aby toto bylo možné, jsou připravovány následující programové dokumenty: 1) OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, který slouží k příjmu finančních prostředků z orientační sekce EAGGF, dále umožní žádat o finanční prostředky i na projekty Iniciativy Evropského společenství LEADER+ a z FIFG (viz dále kapitola 5), prioritami tohoto operačního programu jsou: Priorita 1 – rozvoj zemědělství, lesního a vodního hospodářství a venkova, Priorita 2 – technická pomoc,

23


2) Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) – slouží k příjmu finančních prostředků z garanční sekce EAGGF. Vstup do EU bude znamenat možnost zapojit se do Společné zemědělské politiky Evropské unie a využívat všech možností a výhod z toho vyplývajících. OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství umožní podporu zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů, podporu lesního a vodního hospodářství a zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova. Tento OP v zásadě pokračuje v politice podpory zemědělského sektoru z uplynulého období, a to včetně orientace předvstupního programu SAPARD, a zároveň se zaměřuje i na nové oblasti podpory. Jak vyplývá ze strategie a strategických cílů, počítá OP za přispění technické pomoci především:

4.5

•

se zlepšením konkurenceschopnosti sektoru zemědělství,

•

se zaváděním a zlepšením welfare hospodářských zvířat,

•

s ochranou a zlepšováním životního prostředí,

•

s podporou potenciálu pracovních míst,

•

s novou orientací rozvoje venkova.

Sociální oblast a zdravotnictví

Problémem JK v sociální oblasti je velký počet zastaralých zařízení a malá dostupnost terénních sociálních služeb. Stále aktuálnější je i problematika zdravotně postižených občanů. V kraji chybí některá specializovaná zařízení a střediska ranné péče a roste počet skupin, které nejsou schopny řešit své sociální problémy. V oblasti zdravotnictví se projevují všechny tendence reformy zdravotnictví v ČR, což bude důležitým tématem především pro rok 2004. Diskutována je např. připravovaná transformace vybraných nemocnic na akciové společnosti apod. Vysoce specializovanou akutní péči bude vhodné soustředit do jednoho krajského centra a definovat spolupráci se specializovanými pracovišti celorepublikového charakteru. Sociální oblast zahrnuje řadu faktorů, které významně ovlivňují kvalitu života jednotlivců a společnosti v JK. Je třeba neustále zvyšovat úroveň sociálních služeb s cílem podporovat setrvání člověka v přirozeném prostředí, rozvíjet jeho přirozené sociální vazby, podporovat rovný přístup ke vzdělání, práci a k dalšímu občanskému a osobnímu uplatnění.

24


Zdraví patří k prioritám celé společnosti a je proto předpokladem pro sociální a ekonomické úspěchy regionu. Prostředky, které se vynakládají na ochranu a podporu zdraví se odráží v hospodářském přínosu kraje. Důležitým nástrojem pro dosažení kvality života v regionu je rozvoj lidských zdrojů (podrobněji viz kapitola 4.7). Příležitostí pro rok 2004 je využití možností čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Tato možnost je zahrnutá jednak do Priority 2 – sociální integrace a rovnost příležitostí operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a také v rámci Priority 3 – rozvoj lidských zdrojů v regionech Společného regionálního operačního programu. Důležitou aktivitou v rámci této oblasti je také protidrogová prevence, která se dle usnesení ZK č. 498/02/ZK o strategii protidrogové politiky JK na období 2002 - 2004 bude uskutečňovat v rámci několika hlavních cílů. Prvním z nich je zajištění stability finančního prostředí pro realizátory dlouhodobých specifických protidrogových programů. Financování ostatních hlavních cílů bude financováno prostřednictvím AP PRK 2004 formou grantových programů.

4.6

Ochrana životního prostředí

Problematika životního prostředí hraje důležitou roli v procesu přístupu ČR do EU. Zaostávání v této oblasti znamená skutečnost, že nedostatečná péče o ochranu jednotlivých složek životního prostředí při výrobních procesech, nesplňující standard daný právními předpisy ES, ohrožuje rovnost podmínek uplatnění výrobců na trhu EU. Pracovní skupina pro životní prostředí při svých jednáních považovala za velmi naléhavé, aby se JK intenzivně zabýval využíváním prostředků z Fondu soudržnosti a ze strukturálních fondů EU a aby se také zabýval otázkou spolufinancování úspěšných projektů. JK neprodleně zahájil intenzivní přípravu vhodných projektů odpovídajících podmínkám jednotlivých operačních programů. Za účelem seskupení projektů v oblasti vodního hospodářství pro získání podpory z Fondu soudržnosti byla vytvořena pracovní skupina pro výběr projektů životního prostředí v rámci programů EU, jejíž členy jmenoval hejtman Jihočeského kraje. Celá oblast životního prostředí byla vyčleněna ze SROP a přesunuta do OP Infrastruktura do Priority č. 3 - Zlepšování environmentální infrastruktury v obdobně zaměřených opatřeních: Opatření 3.1 Obnova environmentálních funkcí území Opatření 3.2 Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství Opatření 3.3 Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší 25


Opatření 3.4 Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží Struktura pro výběr projektů v rámci OP Infrastruktura nebyla dosud s konečnou platností rozhodnuta. Pro zapojení JK je důležité, aby krajské pracovní skupiny prvotně hodnotily nejen projekty v rámci Fondu soudržnosti, ale i projekty v rámci OP Infrastruktura. Při přípravě AP PRK, respektive při navrhování jednotlivých projektů a grantových schémat bylo dbáno na to, aby měly vazbu na schválené koncepční materiály kraje a byly též posouzeny z hlediska využití podpory ze strukturálních fondů EU, SROP a OP Infrastruktura. Jihočeský kraj zpracovává řadu významných koncepčních materiálů, které se vztahují k ochraně životního prostředí. V současné době je rozpracovaná Koncepce ochrany ovzduší, předpokládá se zpracování Koncepce ochrany přírody a krajiny JK, byla schválena Územní energetická koncepce JK. Zastupitelstvo Jihočeského kraje na svém jednání dne 9. 9. 2003 neschválilo Krajskou koncepci odpadového hospodářství, na kterou navazuje

Plán odpadového hospodářství JK. Na jejím

dopracování se bude dále pracovat.

4.7

Vzdělávání, školství a věda

V Jihočeském kraji má celoživotní vzdělávání a učení nezastupitelné místo v rámci komplexního rozvoje lidských zdrojů. V zájmu zvýšení dostupnosti všech forem vzdělávání je nutné vybudovat funkční síť regionálních struktur vzdělávání, budovat sítě škol se zaměřením na perspektivu uplatnění. Je třeba usilovat o zlepšení podmínek a zvýšení příležitostí ke vzdělávání dětí, mládeže a dospělých se speciálními vzdělávacími potřebami (sociálně a zdravotně znevýhodněných, příslušníků menšin, ale i žáků talentovaných). Vytvořit funkční, vzájemně propojený systém tělovýchovných a sportovních aktivit, který bude obsahovat školní tělovýchovu a sport, tělovýchovná a sportovní občanská sdružení, přípravu sportovních talentů a sportovní reprezentaci kraje, podnikatelskou činnost v tělovýchově a sportu i možnosti neorganizovaných pohybových a sportovních aktivit na otevřených sportovištích i v přírodním prostředí. Důležitým nástrojem pro dosažení kvality života v JK je rozvoj lidských zdrojů. Důraz je kladen na zvýšení možností pro zaměstnávání žen, lidí postižených ztrátou

zaměstnání a seniorů. Přijetí

Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR nám otevírá dveře k využívání finanční pomoci ze strukturálních fondů EU. Nabízí se možnost zapojit se do evropských programů, které by mohly přinést významné prostředky na rozvoj celoživotního vzdělávání i zaměstnavatelských a podnikatelských aktivit, které pracovní místa vytvářejí:

26


SROP – Priorita č. 3 Opatření 3.1 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech Opatření 3.2 Podpora sociální integrace v regionech Opatření 3.3 Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů OP RLZ Priorita 1 Aktivní politika zaměstnanosti Priorita 2 Sociální integrace a rovnost příležitostí Priorita 3 Rozvoj celoživotního učení Priorita 4 Adaptabilita a podnikání Priorita 5 Technická pomoc Iniciativa Společenství EQUAL – podpora nadnárodní spolupráce při prosazování nových prostředků v boji proti všem formám diskriminace a nerovnosti na trhu práce.

V průběhu své činnosti byla pracovní skupina pro vzdělávání, školství a vědu seznámena se strukturou programových dokumentů SROP a OP RLZ, které jsou jednou z možností čerpání ze strukturálních fondů EU. JK neprodleně zahájil intenzivní přípravu vhodných projektů odpovídajících podmínkám jednotlivých programových dokumentů. Pracovní skupina navrhla na svých jednáních několik projektů. Souhlasila s návrhem grantového programu na podporu rozvoje sportu, který navazuje na schválenou Koncepci rozvoje tělovýchovy

a sportu v JK.

Dne 3. března 2003 byla zřízena usnesením vlády č. 210 Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů jako stálý poradní, iniciativní a koordinační orgán vlády ČR v oblastech strategického řízení rozvoje lidských zdrojů. Rada má zejména za úkol iniciovat, koordinovat a zajišťovat spolupráci mezi ústředními orgány státní správy, územními samosprávami působícími v oblasti rozvoje lidských zdrojů, zaměstnavatelskými svazy, odborovými svazy a dalšími právnickými a fyzickými osobami, které působí v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Zřízení této rady bylo doporučeno hejtmanům. V současné době probíhají přípravy i v rámci JK, byla navržena struktura fungování této rady včetně návrhu zástupců jednotlivých orgánů. Úvodní práce na vzniku rady vykonává JHK.

27


4.8

Strategie financování PRK

Jako aktuální, především v souvislosti se získáváním a vyhledáváním prostředků na financování projektů ze strukturálních fondů EU, a tím zvyšování absorpční kapacity JK, se jeví problematika strategie financování PRK a dalších rozvojových záměrů. Pro řešení této problematiky byla ustavena PS pro strategii financování PRK. Jejím úkolem je posuzování velkých rozvojových projektů JK s důrazem na zdroje financování, udržitelnost projektů a ekonomickou návratnost. Tato pracovní skupina je poradním orgánem JK a je složena ze zástupců JK, KÚ JK a řady externích odborných institucí. První setkání této skupiny se uskutečnila na podzim roku 2003, aktivní činnosti této skupiny lze předpokládat především v průběhu roku 2004.

28


5

EVROPSKÁ UNIE – MOŽNOST PRO ROZVOJ JIHOČESKÉHO KRAJE

Rok 2004 je rokem vstupu ČR do EU a představuje významný milník ve vývoji celé ČR, tedy i JK. Politika hospodářské a ekonomické soudržnosti se řadí mezi stěžejní politiky EU a jejími cíli jsou: -

snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů v rámci EU

-

zmírňování zaostalosti znevýhodněných regionů a venkovských oblastí

Regionem se v této souvislosti rozumí územní jednotky NUTS II, tzv. regiony soudržnosti. V rámci ČR je vymezeno 8 územních jednotek NUTS II, které jsou v některých případech určeny sloučením území 2 až 3 krajů. JK patří do regionu NUTS II Jihozápad a zahrnuje Jihočeský a Plzeňský kraj. Regionální politika EU vychází ze zásady finanční solidarity, tzn. že značná část prostředků, které členské státy odvádějí do rozpočtu EU, je určena pro méně prosperující regiony a znevýhodněné sociální skupiny. V rámci této politiky jsou definovány pro jednotlivá programovací období hlavní cíle, které určují do kterých regionů a oblastí budou směřovány finanční prostředky EU, které jsou určeny na regionální politiku EU (pro období 2000 - 2006 cca třetina rozpočtu EU). Pro období 2000 - 2006 jsou platné následující 3 hlavní cíle (2 územní a 1 tématický): Cíl 1

Podpora rozvoje zaostávajících regionů

Cil 2

Podpora oblastí, jež čelí strukturálním obtížím

Cíl 3

Podpora vzdělávání, školení a zaměstnanosti

Jihočeský kraj, stejně jako ostatní kraje v ČR (kromě Hl. Města Prahy), bude po vstupu do EU spadat pod Cíl 1 a tím se stává potenciálním příjemcem finančních prostředků z EU, ovšem na druhé straně se stává i partnerem dalším subjektům (obce, sdružení, podnikatelé,…) pro spolufinancování projektů, které budou rovněž nárokovat finanční prostředky z EU. Vhodným principem pro spolufinancování projektů je princip PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru), který účelně využívá spolupráci veřejné správy a soukromého sektoru. I pro JK je vhodné spolupráci na tomto principu dále rozvíjet.

29


Nástroje pro regionální politiku EU: Řeší oblast: Strukturální fondy 1) Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) 2) Evropský sociální fond (ESF) 3) Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) 4) Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (FIFG) Fond soudržnosti Iniciativy Společenství /Zdroj financí/ INTERREG ERDF EQUAL ESF URBAN ERDF LEADER EAGGF

regionální rozvoj sociální problematika zemědělství rybolov ŽP a doprava meziregionální spolupráce diskriminace na trhu práce obnova a rozvoj měst rozvoj venkova

Rozvojové iniciativy financované ze strukturálních fondů EU musí splňovat konkrétní potřeby zjištěné v podmínkách jednotlivých regionů a členských států. Tento požadavek je zajištěn prostřednictvím programových dokumentů, které specifikují potřeby států a regionů. ČR se intenzivně připravuje na čerpání těchto prostředků a vytváří proto potřebné programové dokumenty, které definují principy a směry finanční alokace prostředků z EU. Přehled programových dokumentů ČR: -

Národní rozvojový plán (NRP)

-

Rámec podpory společenství (CSF)

-

Operační programy (OP) včetně programových dodatků

-

Programové dokumenty INTERREG IIIA (ČR-Rakousko; ČR-Bavorsko).

Pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU byly vytvořeny dva typy OP , a to jednak sektorové ( zaměřené na rozvoj resortů) a dále regionální (zaměřené na rozvoj regionů).Původně byly zpracovány ROP pro NUTS II, včetně ROP NUTS II Jihozápad, ale v rámci vyjednávání podmínek s EU došlo ke sloučení a vytvoření jednoho regionálně zaměřeného OP, tzv. SROP. V rámci sektorového členění byly vytvořeny 4 OP.

30


Základní informace k jednotlivým OP: Finanční alokace EUR %

Operační programy/ řešitel: Globální cíl:

Priority:

Globální cíl:

Priority:

Globální cíl:

Priority:

Globální cíl:

Priority:

Globální cíl: Priority:

31 % SROP / MMR 454 mil. Dosáhnout trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na všeobecný rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. - Regionální podpora podnikání - Regionální rozvoj infrastruktury - Rozvoj lidských zdrojů - Rozvoj cestovního ruchu - Technická pomoc OP Průmysl a podnikání / MPO 260 mil. 18 % Zachovat a dále rozvíjet konkurenceschopný a efektivně vyrábějící průmyslový potenciál, přispívat ke zlepšování hospodářské výkonnosti výrobní základny a podpořit potřebné strukturální změny průmyslu. - Rozvoj podnikatelského prostředí - Rozvoj konkurenceschopnosti podniků - Technická pomoc 22 % OP Rozvoj lidských zdrojů / MPSV 318 mil. Vysoká a stabilní úroveň zaměstnanosti, založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků, při respektování principů udržitelného rozvoje. - Aktivní politika zaměstnanosti - Sociální integrace a rovnost příležitostí - Rozvoj celoživotního vzdělávání - Adaptabilita a podnikání - Technická pomoc 17 % OP Infrastruktura / MŽP+MD 246 mil. Ochrana a zlepšování stavu životního prostředí a rozvoj a zkvalitňování dopravní infrastruktury při respektování principů udržitelného rozvoje s důrazem na naplňování standardů ES. - Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu - Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí - Zlepšování environmentální infrastruktury - Technická pomoc OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství / MZe 173 mil. 12 % Podpora zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů, podpora lesního a vodního hospodářství, zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova - Rozvoj zemědělství, lesního a vodního hospodářství, a venkova - Technická pomoc

31


SROP je jediným regionálně orientovaným nástrojem pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Na základě doporučení Evropské komise předložila ČR pouze jeden regionálně orientovaný program, který se stal společným programem cílených intervencí pro řešení společných problémů všech regionů soudržnosti spadajících pod Cíl 1. Objem finančních prostředků, které budou do ČR plynout prostřednictvím SROP, představuje 31 % všech finančních prostředků vymezených ze strukturálních fondů EU pro naši republiku. Toto procento, v cenách roku 2005 představuje pro ČR částku 454,26 mil EUR, pro plánovací období 2004 – 2006. JK bude usilovat o čerpání cca. 1/14 těchto prostředků (odhadem). Z výše uvedeného vyplývá, že program SROP je pro regiony velmi důležitý jak z pohledu svého celkového zaměření, tak i proto, že zahrnuje největší část prostředků vyčleněných ze strukturálních fondů EU pro všechny OP. Možnosti využití SROP pro rozvoj JK plně korespondují s prioritami tohoto programu. Mezi oblasti podporované prostřednictvím SROP patří regionální podpora podnikání, regionální rozvoj infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů v regionech a rozvoj cestovního ruchu. V rámci priority Regionální podpora podnikání se kraj stane nositelem grantového schématu pro opatření Podpora podnikání ve vybraných regionech. Umožní tak řadě drobných podnikatelů realizovat finančně méně náročné projekty, zaměřené na podporu drobných podnikatelů v hospodářsky slabých oblastech (více viz kapitola 6), vymezených státem či JK. Na toto opatření je pro celou ČR vyčleněno 45,131 mil EUR z ERDF v rámci plánovacího období 2004 – 2006. Významné možnosti pro rozvoj JK se nabízejí v rámci druhé priority SROP Regionální rozvoj infrastruktury. Opatření Rozvoj dopravy v regionech je zaměřeno na financování modernizace a rekonstrukce regionální silniční sítě II. a III. třídy, modernizaci místních komunikací a zlepšení dopravní dostupnosti. V rámci tohoto opatření bude moci žádat o podporu JK, obce, svazky obcí, organizace zřizované obcemi nebo krajem. Formou podpory bude v tomto případě přímá pomoc a pro celou ČR je vyčleněno 151,941 mil. EUR v rámci plánovacího období 2004 – 2006. Dalším opatřením priority Regionální rozvoj infrastruktury je Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech. Toto opatření by mělo podpořit investice do pokrokové infrastruktury a služeb pro informační a komunikační technologie. Žádat o podporu bude moci kraj, stejně tak jako obce a svazky obcí. Opatření bude realizováno formou grantového schématu a pro celou ČR je předběžně vyčleněno 22,513 mil. EUR z ERDF v rámci plánovacího období 2004 – 2006. Rozvoj lidských zdrojů v JK bude významně podporovat třetí priorita SROP, kterou je Rozvoj lidských zdrojů v regionech. V opatření Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech budou financovány projekty, zaměřené na rozvoj kapacit a hmotného vybavení vzdělávacích, sociálních, kulturních a občanských organizací. Předkládat projekty budou moci tyto subjekty: kraj, obce, svazky

32


obcí, nestátní neziskové organizace, vzdělávací, kulturní, volnočasové a sportovní organizace, zařízení sociálních a zdravotně sociálních služeb kraje. Formou podpory bude přímá pomoc, na toto opatření je pro ČR vyčleněno 45,018 mil. EUR z ESF v rámci plánovacího období 2004 – 2006. V opatření Podpora sociální integrace v regionech, které je zaměřeno na posílení integrace skupin ohrožených sociální exkluzí, bude kraj opět plnit úlohu nositele grantového schématu. Objem vyčleněných prostředků na toto opatření je 37,137 mil. EUR pro celou ČR v rámci plánovacího období 2004 – 2006. Problematika podpory rozvoje cestovního ruchu je pro JK poměrně významnou oblastí . Jedním ze strategických cílů rozvoje JK je totiž snaha učinit region přitažlivý pro "světovou turistiku" při využití jedinečností jižních Čech v jejich přírodním i urbanistickém charakteru. V prioritě Rozvoj cestovního ruchu je první opatření Služby pro cestovní ruch zaměřeno na financování služeb pro cestovní ruch, lázeňství a rozvoj informačních systémů v cestovním ruchu. Projekty budou předkládány do grantových schémat, jejichž nositeli bude kraj a MMR dle toho, zda se bude jednat o projekty s regionálním nebo nadregionálním charakterem. Toto opatření bude dotováno 36,020 mil. EUR ze strukturálních fondů v rámci plánovacího období 2004 – 2006. Další opatření - Infrastruktura cestovního ruchu bude zaměřeno na investiční projekty spojené s rozvojem cestovního ruchu. Podpořeny budou jednak větší projekty nadregionálního významu a jednak projekty regionálního významu, kde bude moci žádat o podporu kraj, obce, popř. další subjekty. Na toto opatření je vyčleněno 72,049 mil. EUR v rámci plánovacího období 2004 – 2006. Význam SROP pro JK, ale i ostatní kraje však nespočívá pouze v možnostech získání podpory na rozvojově zaměřené projekty. Existence, způsob administrace a zaměření tohoto programu je prvním krokem k získání menší závislosti krajů na centrálních orgánech ČR v oblasti rozvoje svých samosprávních území. Tato skutečnost je zároveň prvním krokem k naplňování základních principů regionální politiky EU. JK může samozřejmě rovněž využít i dalších OP (Průmysl a podnikání, Infrastruktura, Rozvoj lidských zdrojů, Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství), neboť představují tématicky stěžejní oblasti rozvoje kraje, kterým je věnována značná pozornost již v předstupním období. .

33


JK ve výše uvedených souvislostech inicioval vznik databanky projektů. Ke dni 30. 9. 2003 bylo v databance JK zaevidováno 491 potenciálních projektových záměrů, ucházejících se o podporu ze strukturálních fondů EU. Z tabulky uvedené v Příloze č. I vyplývá, že z 491 projektů je do SROP směrováno 240 projektů. Ostatní projektové záměry spadají do oblastí, které jsou podporovány v rámci ostatních OP nebo nejsou prostřednictvím strukturálních fondů podporovatelné. Databanka je v současnosti členěna dle aktuálních priorit SROP. Tabulka obsahuje počty projektů v jednotlivých opatřeních a prioritách spolu s celkovými náklady na projekty (v případě že byly uvedeny). Vzhledem k neexistujícím přesným vymezením aktualizovaných priorit a opatření se jedná o určité zjednodušení. Nejpočetněji jsou v databance zastoupeny projekty obcí, což je způsobeno tím, že na rozeslaný formulář reagovaly převážně menší obce, které mají zkušenosti s projekty v rámci POV, nemají dostatek vlastních prostředků na realizaci akcí v obci a hledají možné zdroje financování svých rozvojových aktivit. Vzhledem k obsahovým změnám SROP se však omezily možnosti obcí v rámci SROP a obce budou muset hledat podporu i rámci ostatních operačních programů, kam byla část aktivit ze SROP přesunuta, či v rámci grantových programů vyhlašovaných JK. Nízké počty u žadatelů z neziskového a podnikatelského sektoru lze vysvětlit určitou neochotou odkrývat své záměry ve větším časovém předstihu a bez přesně daných podmínek daného programu.

34


6

VYMEZENÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

Na základě vyjednávání s Evropskou komisí ohledně NRP a dalších programových dokumentů, které budou spolufinancovány ze strukturálních fondů EU bylo dohodnuto, že SROP bude obsahovat opatření, zaměřené na podporu podnikání ve vybraných regionech ČR. Podpora by se měla týkat celého spektra malých a středních podnikatelů a všech podporovaných odvětví a měla by být zaměřena na investiční projekty vytvářející nová pracovní místa. Pokud jde o vymezení těchto regionů, bylo již potvrzeno, že půjde o: a) regiony se soustředěnou podporou státu, které byly nově od roku 2004 vymezeny usnesením vlády č.722 z 16.7.2003, tyto regiony představují cca 29% populace ČR b) další problémové regiony vymezené kraji, kde základem vymezení mohou být zpracované PRK, připravené podle § 8 a § 9 zákona č.248/2000 Sb.; tyto regiony by měly pokrýt dalších cca 12% populace ČR. 6.1

Stanovení hospodářsky slabých oblastí na území JK

Na vymezení HSO na území JK se podílela pracovní skupina, složená ze zástupců KÚ, ČSÚ, JHK a RAK. Tato pracovní skupina byla ustanovena z podnětu ORR KÚ. ČSÚ poskytl převážnou část potřebných statistických dat. Pro stanovení HSO na území JK byly zvoleny stejné ukazatele, které použilo MMR pro aktualizaci vymezení regionů se soustředěnou podporou státu v rámci ČR (usnesení vlády č. 722 z 16.7.2003). Data pro jednotlivé ukazatele byla upravena a použita v závislosti na tom, jak byla k dispozici - dle rozdílných územních statistických jednotek (okresy, obce s rozšířenou působností, pověřené obecní úřady, obce). Jako základní územní jednotky pro vymezení HSO na území JK byly na základě diskuse a v souladu s metodikou MMR použity obvody obcí s pověřenými obecními úřady (37).

Použité ukazatele pro vymezení hospodářsky slabých oblastí: 1. Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31. 12. daného roku 2. Daňové příjmy na 1 obyvatele v daném roce 3. Průměrná mzda v daném roce 4. Podíl zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu na celkové zaměstnanosti v roce 1995 5. Vývoj zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu v daném roce oproti základnímu roku 1995 6. Hustota osídlení (počet obyvatel na 1 km2) v daném roce

35


Podpůrně byl zvažován ukazatel počet podnikatelů na 1 000 obyvatel, ale žádným výrazným způsobem neměl vliv na změnu vymezení HSO. Závěr: Na základě vyhodnocení kritérií JK vymezuje pět níže uvedených hospodářsky slabých oblastí na území JK na celé tříleté období /2004-2006/.

Přehled navržených HSO na území JK Název HSO Východ

Severozápad

Jihovýchod

Jihozápad

Střed

CELKEM

Název pověřené obce v HSO

% obyvatel JK

Počet obyvatel bez okresu Č. Krum.

% obyvatel JK bez okresu Č. Krum.

16 217

2,59

16 217

2,59

Slavonice

4 007

0,64

4 007

0,64

Nová Bystřice

4 577

0,73

4 577

0,73

13 641

2,18

13 641

2,18

Mirotice

3 098

0,50

3 098

0,50

Mirovice

3 355

0,54

3 355

0,54

Nové Hrady

4 707

0,75

4 707

0,75

Třeboň

16 871

2,70

16 871

2,70

Volary

6 294

1,01

6 294

1,01

Horní Planá

4 460

0,71

Vyšší Brod

5 802

0,93

Netolice

3 990

0,64

3 990

0,64

Vodňany

11 010

1,76

11 010

1,76

98 029

15,68 %

87 767

14,04 %

Dačice

Blatná

Počet obyvatel

V okrese Český Krumlov jsou uvedeny obvody pověřených obcí, které jsou již obsaženy ve vymezení regionů se soustředěnou podporou státu, schváleném usnesením vlády č.722/2003. Takto vymezené HSO odpovídají také doporučení MMR, aby vymezené hospodářsky slabé oblasti v rámci kraje obsahovaly cca 12 % obyvatel.

36


Vymezené HSO na území JK

Rozsah podporovaných oblastí byl zvolen tak, aby zahrnoval územní obvody obcí s nejméně příznivým vyhodnocením rozvoje na území JK. Tyto vymezené oblasti budou mít možnost ucházet se o zvýšenou podporu podnikání v rámci SROP, popř. OPPP.

37


7

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE – KONTAKTY, ODKAZY

Jihočeský kraj : Jihočeský kraj

www.kraj-jihocesky.cz

Jihočeská hospodářská komora

www.jhk.cz

RERA, a.s.

www.rera.cz

ČSÚ České Budějovice

www.czso.cz/kraje/cb/hlavni.htm

RRA Šumava

www.rra-sumava.cz

Regionální agrární komora JK

rakjk.wvgroup.cz

Evropská unie : www.evropska-unie.cz www.euroskop.cz www.europa.eu.int

Zdroje informací o programových dokumentech : SROP, NDP

www.mmr.cz

OP Rozvoj lidských zdrojů +ESF

www.mpsv.cz/scripts/clanek.asp?id=1164&lg=1

OP Infrastruktura

www.mdcr.cz/cz/index24.htm

OP Průmysl a podnikání www.mpo.cz/CZ/Evropska_unie/Strukturalni_fondy_EU/default.htm OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství www.mze.cz/default.asp?ids=773&ch=74&typ=2&val=773 Strukturální fondy a Fond soudržnosti www.strukturalni-fondy.cz

38


Informace k EU na stránkách státních a vládních institucí: Senát Parlamentu České republiky www.senat.cz/ISO-8859-2.cgi/evropa/index.html Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky – výbor pro Evropskou integraci www.psp.cz/sqw/fsnem.sqw?f1=8&f2=6&id=615 Vláda České republiky www.vlada.cz/1250/vrk/eu.htm Ministerstvo dopravy a spojů www.mdcr.cz/cz/index35.htm Ministerstvo financí www.mfcr.cz/scripts/hp/default.asp?EvInt Celní správa ČR www.cs.mfcr.cz/eu/index.htm Ministerstvo kultury www.mkcr.cz/ Ministerstvo obrany www.army.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí www.mpsv.cz/scripts/clanek.asp?id=4&lg=1 Ministerstvo pro místní rozvoj www.mmr.cz/ Ministerstvo průmyslu a obchodu www.mpo.cz/reader/?MIval=cw_usr_view_Folder&ID=20&LANG=CZ Ministerstvo spravedlnosti www.justice.cz/ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy www.msmt.cz/ Ministerstvo zahraničních věcí www.mzv.cz Ministerstvo životního prostředí www.env.cz/ Ke zpracování Akčního plánu rozvoje a přípravy JK na vstup do EU pro rok 2004 byly použity údaje platné k 30.9.2003

39


Příloha č. I: PŘEHLED PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ PRO ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI

k 30.9.2003 Členěno dle předkladatele žádosti Předkladatelé

Obce, města, svazky obcí

Podnikatelská sféra

Neziskové organizace

Počet projektů

Počet projektů

Počet projektů

Celkem

415

1.1

Fin. prostředky

Fin. prostředky

Fin. prostředky

KÚ Počet projektů

Fin. prostředky

Nové rozdělení Ostatní

15031457

19

102300

22

232953

34

2266150

0

0

16

24100

1

600

0

0

P1 podnikání

0

0

16

24100

1

600

0

0

2.1

37

2200520

0

0

0

0

9

1169000

2.2

6

3833

2

77000

0

0

1

0

2.3

0

0

0

0

0

0

0

0

P2 infrastruktura

43

2204353

2

77000

0

0

10

1169000

3.1

58

1682011

1

1200

11

127751

10

99000

3.2

1

200

0

0

3

2350

3

8150

3.3

0

0

0

0

0

0

0

0

P3 – lidské zdroje

59

1682211

1

1200

14

130101

13

107150

4.1

1

0

0

0

2

102252

0

0

4.2

72

2093902

0

0

0

0

1

40000

P4 – cest. ruch

73

2093902

0

0

7

102252

1

40000

Celkem SROP

175

5980466

19

22

232953

24

Venkov

109

724212

0

0

0

0

0

0

Bydlení

11

172365

0

0

0

0

0

0

Ostatní

120

8154414

0

0

0

0

10

950000

102300

1316150

Pozn. V položce ostatní jsou zahrnuty všechny projekty, které nespadají do SROP a nesměřují do problematiky venkova a bydlení (možné uplatnění v ostatních OP).


Příloha č. II: PŘEHLED PROJEKTŮ A GRANTOVÝCH PROGRAMŮ AP PRK 2003 PŘECHÁZEJÍCÍCH DO ROKU 2004 Rozpočet 2004

Název projektu

(v Kč)

I. INFRASTRUKTURA (dopravní, vodohospodářská, energetická, komunikační a informační) 1

A1/1 - Mezinárodní komunikační koridor Sever – Jih

1 430 000

2 A1/1/1 – Organizace mezinárodní konference Eurokoridor Sever - Jih

400 000

3 A1/13 - Protipovodňová ochrana na území Jihočeského kraje

500 000

4

A1/12/3 – Vyhledávací studie trasy železniční tratě Č.Budějovice – státní hranice (Linz) (80% projektu financováno ze SFDI – 6 032,9 tis. Kč, JćK KÚ – 1 530 tis. Kč)

7 562 900 9 892 900

II. CESTOVNÍ RUCH, KULTURA A VNĚJŠÍ VZTAHY 5 A2/9 - Šumava jako přírodně - kulturní oblast se zaměřením na trvale udržitelný turismus

180 000 180 000

III. PODPORA A ROZVOJ PODNIKÁNÍ 6

A3/4 - Podpora přílivu investic na území Jihočeského kraje

1 000 000 1 000 000

IV. ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 7 A4/1 - Strategie podpory realizace zemědělské produkce JK

40 000 40 000

GRANTOVÉ PROGRAMY 2003 – DOPLATKY 1

Grantový program na ochranu před povodněmi

13 235 000

2

Grantový program podpory přílivu investic

1 860 000

3

Grantový program na podporu zemědělské výroby

1 500 000

4

Program na podporu drobných podnikatelů

1 000 000 17 595 000

CELKOVÉ NÁKLADY : PŘECHÁZEJÍCÍ PROJEKTY

28 707 900


Příloha č. III: PŘEHLED GRANTŮ PRO AP PRK 2004 Celkové náklady

Požadavek na KÚ v rámci AP PRK 2004

(v Kč)

Název projektu I. INFRASTRUKTURA (dopravní, vodohospodářská, energetická, komunikační a informační) 1

GP – na protipovodňovou ochranu a protipovodňová opatření v JK

15 000 000

15 000 000

15 000 000

15 000 000

II. CESTOVNÍ RUCH, KULTURA A VNĚJŠÍ VZTAHY 2 GP - Infrastruktura cestovního ruchu

7 000 000

7 000 000

1 000 000

1 000 000

8 000 000

8 000 000

4 GP - na podporu drobných podnikatelů - zvýhodněné úvěry pro malé podnikatele v JK

5 000 000

5 000 000

5 GP - na podporu investic na území JK - Regionální investiční pobídky

5 000 000

5 000 000

10 000 000

10 000 000

2 000 000

2 000 000

2 000 000

2 000 000

3 GP - Vzdělávání, marketing, produkty a služby v cestovním ruchu

III. PODPORA A ROZVOJ PODNIKÁNÍ

IV. ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 6 GP - Podpora a rozvoj mikroregionálních seskupení

V. SOCIÁLNÍ OBLAST A ZDRAVOTNICTVÍ 7

Lidské zdroje a komunitní plánování

8 000 000

8 000 000

8

Protidrogová prevence

3 000 000

3 000 000

11 000 000

11 000 000

1 000 000

1 000 000

1 000 000

1 000 000

VI. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 9

GP - Podpora systému EVVO v JK


VII. VZDĚLÁVÁNÍ, ŠKOLSTVÍ A VĚDU 10 GP - na podporu rozvoje sportu na území Jihočeského kraje

CELKOVÉ NÁKLADY : GRANTY AP PRK 2004

10 000 000

10 000 000

10 000 000

10 000 000

57 000 000

57 000 000

NADSTAVBOVÉ GRANTOVÉ PROGRAMY PRO AP PRK 2004 Celkové náklady

Název projektu

Program na podporu zpracování dokumentace pro žádosti do SF EU, příprava projektů

CELKOVÉ NÁKLADY : NADSTAVBOVÉ GRANTOVÉ PROGRAMY


(v Kč)

15 000 000

15 000 000

15 000 000

15 000 000

15 000 000

15 000 000


Příloha č. IV: PŘEHLED PROJEKTŮ PRO AP PRK 2004 Celkové náklady


(v Kč)

Název projektu I. INFRASTRUKTURA (dopravní, vodohospodářská, energetická, komunikační a informační) 1 Dokončení vltavské vodní cesty dle zákona č. 114/1995 Sb.

6 170 000

500 000

-

-

524 000

500 000

6 694 000

1 000 000

100 000

100 000

100 000

100 000

1 700 000

1 700 000

- Dokončení regionální inovační strategie Jihočeského kraje

Z toho 400 000

Z toho 400 000

- Podpora technologických center v Jihočeském kraji

Z toho 570 000

Z toho 570 000

- Regionální technologický foresight

Z toho 330 000

Z toho 330 000

- Příprava rozšíření poraden. centra pro inovace ve smyslu fungování BIC

Z toho 400 000

Z toho 400 000

1 700 000

1 700 000

1 000 000

1 000 000

1 000 000

1 000 000

3 558 000

2 000 000

3 558 000

2 000 000

2 Projekt rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v Jihočeském kraji - Studie organizačně-technické a investiční přípravy projektu rozvoje kolejové dopravy v příhraniční oblasti Šumavy

II. CESTOVNÍ RUCH, KULTURA A VNĚJŠÍ VZTAHY 3 Turistika na koni v jižních Čechách

III. PODPORA A ROZVOJ PODNIKÁNÍ 4 Podpora regionální inovační strategie

IV. ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 5

Technologická studie využití travní biomasy k energetickým a průmyslovým účelům v JK včetně podpory vzniku trhu s biomasou pro energetické účely v JK

VII. VZDĚLÁVÁNÍ, ŠKOLSTVÍ A VĚDA 6

Vzdělávání tělesně postižených občanů pro uplatnění v praxi

CELKOVÉ NÁKLADY : PROJEKTY AP PRK 2004

11 494 000

5 800 000


Příloha č. V: STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH NAVRŽENÝCH GRANTOVÝCH PROGRAMŮ A PROJEKTŮ

Číslo

Název Charakteristika

GRANTOVÉ PROGRAMY:


GP – na protipovodňovou ochranu a protipovodňová opatření v JK Záměrem GP je reagovat na slabé stránky a ohrožení v oblasti protipovodňové ochrany uvedené v PRK schváleném v roce 2001 a reagovat na opatření uvedená v části vodohospodářská infrastruktura, která popisují celý komplex aktivit směřujících ke snížení rizik a zvýšení ochrany osob a majetku. Cílem je poskytnout finanční prostředky na konkrétní protipovodňová opatření.

II. CESTOVNÍ RUCH, KULTURA A VNĚJŠÍ VZTAHY 2

GP - Venkovská turistika Cílový stav je charakterizován zlepšením podmínek venkovské turistiky v JK realizací několika desítek projektů zaměřených na rozvoj turistiky ve venkovských mikroregionech. Grantový program předpokládá přijetí řady malých projektů s dotací do 500 tis. Kč. Budou podporovány projekty, zabývající se zejména značením, vybavením a mobiliářem cyklotras, tras pro jízdu na koni, pěších a vodáckých tras, obnovou a výstavbou zařízení kempů, veřejných tábořišť a turistických ubytoven, doprovodnými službami v obcích, propagací obcí a podnikatelů a projekty se zaměřením na „návrat k přírodě“. Žadatelem bude ziskový i neziskový subjekt se sídlem ve venkovském mikroregionu, který má vlastní strategii rozvoje.Vlastní projekt musí být v souladu s touto strategií.

3

GP - Infrastruktura cestovního ruchu Cílový stav je charakterizován zlepšením turistické infrastruktury v JK realizací několika desítek projektů zaměřených na obnovu turistických zařízení po povodních a vylepšení stávající turistické infrastruktury. Grantový program předpokládá přijetí 2-3 projektů většího rozsahu do 5 mil.Kč a řady malých projektů do 500 tis. Kč. Realizací projektu je sledována podpora těchto aktivit: tvorba společných internetových stránek; vybavení a propojení informačních středisek; navigační systém k památkám a přírodním zajímavostem; instalace a tvorba venkovních map, informačních tabulí; značení, vybavení a mobiliář cyklotras, tras pro jízdu na koních, pěších a vodáckých tras; obnova a výstavba turistických rozhleden a doprovodných zařízení; výstavba, vybavení a mobiliář parkovišť u silnic I. a II. třídy a u významných cílových míst; obnova povrchů poškozených turistických stezek , mostků apod.

4

GP - Kultura a vnější vztahy Cílový stav projektu lze charakterizovat jako zlepšení standardu služeb v kulturních zařízeních, podpora kulturních aktivit a vnějších vztahů JK. Realizací projektu – grantového schématu - by mělo dojít ke zlepšení zejména v těchto aktivitách: podpora neziskových kulturních aktivit v Jihočeském kraji; podpora pořádání uměleckých výstav; podpora činnosti obecních knihoven; zapojení do informačního systému cestovního ruchu; podpora činnosti mládeže zaměřené na kulturu a umění; podpora workshopů, seminářů a kurzů s kulturním a uměleckým zaměřením; podpora mezinárodních styků jihočeských organizací, obcí a měst; podpora přeshraniční činnosti neziskových organizací (impulzní centra, euroregiony, mikroregiony, zájmová sdružení, školy apod.).

5

GP - Vzdělávání, marketing, produkty a služby v cestovním ruchu Cílový stav je charakterizován zlepšením propagace JK jako bezpečného a přitažlivého turistického regionu, zaměřeného na kvalitu služeb a rozšíření nabídky tradičních i inovativních produktů. V rámci grantového programu budou podporovány aktivity: podpora vzdělávání, rekvalifikací, kurzů, školení a seminářů zaměstnanců v cestovním ruchu; podpora zavedení jednotného systému propagace, loga („corporate identity“) Jihočeského kraje; propagační a prezentační materiály měst, mikroregionů; společná účast na výstavách a veletrzích

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE A PŘÍPRAVY JIHOČESKÉHO KRAJE NA VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE PRO ROK 2004 cestovního ruchu; marketingová podpora – výlovů rybníků, selského baroka, koněspřežky, technických památek, městských slavností apod; marketingová podpora produktů se zaměřením a) na cílové skupiny: rodiny s dětmi, senioři, kolektivní zájezdy, b) na formy cestovního ruchu: incentivní turistika, venkovská turistika, agroturistika, láze ňství.

III. PODPORA A ROZVOJ PODNIKÁNÍ 6

GP - na podporu drobných podnikatelů - Zvýhodněné úvěry pro malé podnikatele v JK Formou majetkově nezajištěných zvýhodněných mikroúvěrů pro financování provozních a investičních potřeb drobných a malých podnikatelů zlepšit dostupnost financování pro podniky, které jsou schopné se dále aktivně podílet na ekonomickém rozvoji kraje, zejména v jeho relativně méně rozvinutých částech či území postižených dopady ze strukturálních změn ekonomiky .

7

GP - na podporu investic na území JK - Regionální investiční pobídky Projekt je předkládán k realizaci jako pokračování projektů podpory investic realizovaných AP PRK v letech 2002 a 2003. Hlavním cílem je vytváření příznivých podmínek pro rozvoj investic v JK, jejichž prostřednictvím je možné stimulovat změny v podnikatelském prostředí, směřující ke zvýšení míry zapojení regionu do světové ekonomiky.

IV. ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA 8

GP - Podpora a rozvoj mikroregionálních seskupení Záměrem GP je podpora rozvoje mikroregionů v kraji za účelem získání co největší finanční podpory z fondů EU na kvalitní integrované projekty mikroregionálních celků. To bude možné prostřednictvím podpory KÚ na zpracování rozvojových dokumentů mikroregionů.

V. SOCIÁLNÍ OBLAST A ZDRAVOTNICTVÍ 9

GP - Prevence - oblast zdravotní a sociální V rámci grantového programu budou podporovány následující aktivity: Prevence vzniku nádorových onemocnění – zhodnocení mutagenní zátěže vybraných rizikových skupin obyvatel JK § Tento program umožňuje stanovit hladinu zasažení organismu mutagenními látkami a přímo tak označit jedince s vysokým rizikem. Z dosažených informací bude potom možné nabídnout preventivní opatření směřující jednak ke zmírnění působení mutagenů a ke zvýšení kontrol vzniku nádorového onemocnění. Prevence vzniku melanomu u rizikových skupin obyvatelstva § Grantový program sleduje zřízení specifické ambulance v rámci kožního oddělení nemocnice, jejíž vybavení speciálním počítačovým programem zlepší možnosti včasné diagnostiky počátečních stádií melanomu a zlepší prognózu tohoto onemocnění. Přístroj sám je schopen podrobné dokumentace pigmentového znaménka, je schopen rozlišit podezřelé části tohoto znaménka a v neposlední řadě je schopen srovnat uvedenou kožní lézi s uloženou databází kožních lézí předních německých kožních klinik. Monitorování abúzu psychogenních látek detekovatelných v moči u rizikových skupin těhotných žen § Zjistit konkrétní počet žen užívajících psychogenní látky a posléze z výsledků vyvodit eventuální nutnost screeningového programu pro těhotné ženy z regionu jižních Čech, užívající tyto psychogenní látky (barbituráty, benzodiazepiny, kanabionidy, amfetaminy, opiáty, kokain). Poskytnout adekvátní poporodní péči, a tím předejít pobytům matek a novorozenců v azylových domech a kojeneckých ústavech. Dále provádět prevenci sociální patologie u dětí. Prevence pozdních následků a trvalých postižení z důvodu hypoxického postižení § Vytvořit specializovaný edukační tým pro problematiku neodkladné resuscitace novorozenců. Vybavení tohoto týmu moderními a dnes již dostupnými pomůckami pro praktický výcvik. Dovybavení porodních sálů všech porodnic v kraji tak, aby se odstranily nejzávažnější nedostatky v technickém zajištění neodkladné resuscitace novorozenců na porodním sále. Sledování hlukové situace v okolí silničních komunikací § Ověřit stávající, popř. vytipovat nová kritická místa na komunikacích a přesným měřením zjistit hlukovou situaci ve vztahu k okolní chráněné zástavbě podle NV č. 502/2000 Sb. Budeme sledovat 10 míst rovnoměrně po celém JK. Důvodem je vyloučení ostatních zdrojů hluku (např. průmyslové objekty apod.) Měření intenzity elektromagnetického pole v okolí rozhlasových a televizních vysílačů § Elektromagnetické pole v okolí vysílačů může být příčinou výskytu nebezpečných onemocnění (rakovina,

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE A PŘÍPRAVY JIHOČESKÉHO KRAJE NA VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE PRO ROK 2004 leukémie). Opakovaným měřením (min. 3x ročně) výše uvedeného zařízení ve vybraných 5-ti lokalitách nacházejících se v bezprostřední blízkosti obytných budov (např. Včelná u ČB, Husova kolonie, Radimovice u Želče) bude sledována úroveň intenzity elektromagnetického pole, zda záření nepřekračuje přípustné hodnoty. Kvalita vody ke koupání § V současné době je kvalita vody sledována pouze na vyhláškou stanovených koupacích místech v oblasti Lipna, Orlíku a u dvou rybníků v okrese J. Hradec. Ve spolupráci s KÚ bude vytipováno dalších 10 míst s největší návštěvností, kde bude ve 14-ti denních intervalech prováděna hygienická kontrola kvality vody. Sledování kvality volného ovzduší § Provedení sledování kvality volného ovzduší na 8 vybraných lokalitách kraje v třídenních intervalech třikrát ročně, celkem po dobu 72 dní v roce. Měření bude provedeno mobilní laboratoří – měřícím vozem Horiba. Kvalitu bude vyjádřena v parametrech: oxidy dusíku, oxid siřičitý, poletavý prach, ozón, benzen, toluen, xyleny. Úkol musí být plněn dlouhodobě, min. po dobu 5ti let. Sledování kvality pitné vody v menších obcích, nenapojených na jihočeskou vodárenskou soustavu § V malých obcích jsou provozovány vodovody buď zemědělskými závody, samotnými obcemi nebo soukromníky. Tito provozovatelé neměří kvalitu pitné vody tak, jak požaduje vyhláška MZd. Při důsledné kontrole hrozí, že provoz těchto zdrojů bude zastaven. KÚ proto navrhuje provedení rozborů v rozsahu: úplný rozbor jednou za dva roky a krácený rozbor 2 x ročně. Výsledky budou obsahovat hodnocení, případně i návrh na ujednání nápravy v případě zjištění závad, včetně projednání s provozovatelem. Hygienická úroveň veřejného stravování § Cílené sledování mikrobiologické kvality podávaných pokrmů ve vybraných 80-ti objektech, šetření podmínek výroby vzhledem k platné legislativě, případné vyhodnocení skladby jídelníčku. Výsledky budou použity k návrhům na zlepšení stavu veřejného stravování. Riziko onemocnění cestovní legionelozou § Onemocnění legionářskou nemocí může být smrtelné, zejm. pro starší lidi s oslabenou imunitou Toto onemocnění se projevuje většinou jako zápal plic. Relativně častá jsou onemocnění v souvislosti s cestovním ruchem. Ve vytipovaných 10-ti významných ubytovacích či rekreačních objektech budou provedeny opakované testy rozvodů teplé užitkové vody, případně klimatizačního zařízení a koupacích objektů na přítomnost bakterie Legionella. Při pozitivním nálezu navrhneme nápravná opatření. Celková hygienická úroveň a preventivní péče v domovech důchodců a ústavech sociální péče § Zhodnocení celkové úrovně preventivní zdravotní péče včetně plnění hygienických požadavků, tj. např. kvality dodávané pitné vody, mikrobiologických stěrů a hygienické úrovně v místech možných rizik, zdravotní nezávadnosti pokrmů, případně výživové hodnoty podávané stravy a její zhodnocení vzhledem k věkové skupině, zhodnocení a případně vytipování nedostatků ve vybavení a provozu z hlediska preventivní lékařské péče, hygienických potřeb a požadavků. Kontrola bude zahájena u menších a starších domovů, kde lze předpokládat větší výskyt závad.

10

GP - Lidské zdroje a komunitní plánování Grantový program na podporu výstavby chráněného bydlení mládeže odcházející z ústavních zařízení § Vytvoření samostatného bydlení pro plnoleté odcházející z dětských domovů na území Jihočeského kraje.

11

GP - Protidrogová prevence V rámci grantového programu budou podporovány následující aktivity: Mapování drogové scény na území JK § Tato část projektu navazuje na podobné mapování v roce 2002. Cílem je především znovuzmapování drogové scény, popis změn, aktivní depistáž v jednotlivých lokalitách, průzkum efektu a dopadu doposud uplatněných protidrogových aktivit v primární, sekundární a terciární úrovni. Dalšími výstupy bude návrh protidrogových potřeb a priorit, nutná opatření a jejich postupná implementace. Podpora infrastruktury v oblasti protidrogové politiky JK § Tato část projektu se zaměřuje na mezinárodní setkání protidrogových aktivistů ze stran jihočeských neziskových organizací a protidrogových koordinátorů JčK s kolegy ze sousedního Rakouska. Setkání by mělo probíhat jak v Rakousku tak v Čechách. Mělo by dojít k představení jednotlivých aktivit, k workshopům na vybraná témata, společné diskusi. Podpora vzniku metadonové substituční léčby v JK § Tento projekt je prioritou JK. Na území JK je maximální poptávka po substitu ční léčbě standardně metadonového typu. Projekt bude v rámci Harm Reduction alternativou k léčbě opiátových toxikomanů.



GP - Tvorba krajiny a podpora biodiverzity Hlavním záměrem uvedeného grantového programu je reagovat na slabé stránky a ohrožení v oblasti životního prostředí. Podpora v rámci tohoto grantového programu bude směrována jednak na přípravu projektů a podporu realizace Programu péče o krajinu MŽP, dále na přípravu projektů a podporu realizace Programu péče o přírodní prostředí SFŽP a Programu revitalizace říčních systémů MŽP a na přípravu projektů a podporu realizace opatření z prostředků Evropské unie OP Infrastruktura.

13

GP - Podpora systému environmentální výchovy, vzdělávání, osvěty (EVVO) v JK Cílem EVVO je dosažení významných pozitivních změn v myšlení a chování lidí, které odpovídají požadavkům udržitelného života a rozvoje a které se projeví šetrnějším přístupem obyvatel k životnímu prostředí. Vhodnými aktivitami je podpora informačních toků v rámci EVVO a podpora rozšíření činnosti sítě subjektů zabývajících se EVVO.


GP - na podporu rozvoje sportu na území JK Hlavním záměrem uvedeného grantového programu je podpora rozvoje sportu na území JK v souladu se schválenými konkrétními opatřeními, která jsou obsažena v Koncepci rozvoje tělovýchovy a sportu v JK. Vhodnými aktivitami podporovanými v rámci tohoto grantového programu jsou výstavba nebo rekonstrukce veřejně přístupných sportovišť s kvalitním umělým povrchem, výstavba nebo rekonstrukce atletické dráhy s kvalitním umělým povrchem.

NADSTAVBOVÉ GRANTOVÉ PROGRAMY:

1

Program na podporu zpracování dokumentace pro žádosti do strukturálních fondů EU, příprava projektů Rok 2004 bude ve znamení pokračující přípravy na čerpání prostředků ze strukturálních fondů (dle zkušeností z jiných států – např. vstupující státy v roce 1995 – nelze předpokládat možnost čerpání prostředků ihned po vstupu, ale je nutné počítat minimálně s pětiměsíční prodlevou). Již nyní lze konstatovat, že hlavním předpokladem pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů je kvalita připravených projektů (jejich projektové dokumentace). Tento fakt je ověřen na příkladech členských států EU a výrazně může ovlivnit absorpční schopnost JK. Cílem tohoto grantového programu je pomoci předkladatelům projektů s financováním přípravy projektové dokumentace pro projekty, které se budou ucházet o prostředky ze strukturálních fondů.


PROJEKTY:


Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území JK Výsledkem projektu bude zpracovaná koncepce rozvoje cyklistické dopravy v JK s těmito aspekty: 1) aktualizace mapy dosud vyznačených cyklotras v JK s důrazem na vytvoření databáze popisující jejich technický stav, stav značení, vybavenost půjčovnami a opravnami kol, restauracemi, ubytovacími kapacitami spolu s dalšími doplňkovými informacemi. Výstupem bude interaktivní digitální mapa zpracovaná systémem ArcGIS, plně kompatibilní GIS KÚ JK, zhotovená na základě v terénu ověřených a získaných informací o stavu a rozvoji cyklotras (cyklostezek). 2) stanovení standardů rozvoje cyklodopravy v kraji a způsob monitorování jejich dodržování. U stávajících tras dojde dle navržených kritérií k vyhodnocení a následnému návrhu opatření k odstranění zjištěných nedostatků. 3) Koncepce se rovněž zaměří na vytipování úseků vhodných pro budování a rozvoj cyklistických stezek (Eurvelo 7, regionální trasy v okolí velkých měst), bezpečnost pohybu cyklistů v terénu, vybavenost cyklotras, návaznost cyklodopravy na jiné druhy dopravy apod. Součástí koncepce bude i stav propojení kraje na okolní regiony a návrhy jejich rozšíření a zlepšení.

2

Dokončení vltavské vodní cesty dle zákona č. 114/1995 Sb. Cílem je zadání vypracování doplňku studie, příprava a jednání memoranda k realizaci vltavské vodní cesty a dále zajištění kooperační a koordinační úlohy kraje v souladu s § 3 odst.4 písmeno b) bod 2. zákona č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě tak, aby dobudování této vodní cesty ze strany státu, resp. jím zřízené organizace Ředitelství vodních cest, bylo v souladu s dalšími záměry/projekty na území JK. Jde např. o již probíhající projekty Akčního plánu: A1/2 Koncepce dopravní infrastruktury JK, A1/7 - Územní plán VÚC JK, A1/12-1 - Rozvoj kolejové dopravy na území JK ale i o další aktivity a záměry kraje, jako jsou projekty protipovod ňových opatření,vodohospodářských úprav, budování obchodních, skladovacích a průmyslových zón (přístavy, kotviště), opatření v oblasti cestovního ruchu (rekreační doprava), atd. Dalším důležitým úkolem je koordinace činnosti se Středočeským krajem a jeho analogickým projektem vltavské vodní cesty na území Středočeského kraje.

3

Opatření ke zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech v JK Na základě pasportizace přejezdů a statistik nehodovosti za poslední období (10 let) bude provedena podrobná analýza přejezdů se zvýšeným nebezpečím. V rámci zpracování projektu bude předložen návrh na přijetí konkrétních investičních, technických a organizačních opatření. Součástí výstupů bude i návrh na opatření v oblasti prevence a represe vedoucí ke zvýšení úrovně dodržování pravidel silničního provozu. Stanovení priorit bude důležité pro budoucí směrování finančních prostředků, ať již ze SFDI, z JK, od SŽDC s.o., ČD a.s. a od správců silničních komunikací. Projekt rovněž stanoví konkrétní časový postup pro realizaci navržených opatření a možnosti jejich financování. Prezentace výsledků za účasti všech subjektů přispěje k další spolupráci při realizaci navržených opatření směřujících ke zvýšení bezpečnosti silničního i železničního provozu.

4 4A

Komunikační Eurokoridor Sever-Jih (ECNS) Organizace mezinárodní konference Eurokoridor Sever – Jih Podprojekt je součástí projektu Eurokoridor Sever - Jih, jehož hlavním cílem je vytvoření účelového sdružení regionů Horního Rakouska, Dolního Bavorska, JK, Středočeského kraje, Hlavního města Prahy, Ústeckého kraje, Spolkové země Sasko, regionu Štýrsko, země Slovinsko a regionu Západní Pomořansko. Hlavním cílem podprojektu Organizace mezinárodní konference Eurokoridor Sever - Jih je zabezpečení odborné diskuse nad tématem vytvoření sdružení zástupců všech zúčastněných regionů včetně diskuse o možném zaměření činnosti sdružení.

5 5A

Projekt rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v JK Studie organizačně-technické a investiční přípravy projektu rozvoje kolejové dopravy v příhraniční oblasti Šumavy Globálním cílem podprojektu je v návaznosti na závěry podprojektu A 1/12-1 "Zpracování návrhu rozvoje kolejové dopravy v JK" systémově řešit problematiku spojenou s přípravou a realizací investiční výstavby pro rozvoj regionální dopravy v oblasti Šumavy a jejím provozováním. Projekt posoudí podmínky, přínosy a rizika investičních akcí, stanoví rámcový časový plán jejich přípravy a realizace, prověří možnosti financování. Dále se bude zabývat modely provozování systému veřejné dopravy v oblasti. Závěrečná doporučení pro JK budou obsahovat další postup pro přípravnou, realizační i provozní fázi systému.

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE A PŘÍPRAVY JIHOČESKÉHO KRAJE NA VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE PRO ROK 2004 II. CESTOVNÍ RUCH, KULTURA A VNĚJŠÍ VZTAHY 6

Koncepce rozvoje ZOO V nové části areálu ZOO budou na ploše 3 ha umístěny nově vybudované expozice zaměřené zejména na faunu Evropy a území ČR – západní Palearkt. Velká pozornost bude věnována též flóře uvedené oblasti v návaznosti na jednotlivé významné evropské geobiomy a biotopy. Součástí areálu bude objekt vzdělávacího centra pro návštěvníky a školy a také odpočinkový prostor s dětskou kontaktní ZOO a restaurací. Celý areál bude bezbariérový a s naučnými prvky pro zrakově postižené. Cílem projektu je podpora zpracování projektové dokumentace nově navrhovaných expozic.

7

Podpora rozvoje nezávislých divadel – pilotní projekt kulturního centra Nové kulturně vzdělávací a kongresové centrum BAZILIKA bude disponovat moderním polyfunkčním sálem s kapacitou 400 diváků, dramatickým a pohybovým studiem, výtvarným a grafickým ateliérem. Ve své hlavní náplni bude pořádat široké spektrum divadelních, hudebních, filmových a výtvarných produkcí jak regionální, tak republikové i evropské produkce. Bude nabízet ucelený program divadelních, kulturních a vzdělávacích programů pro všechny stupně škol. Tuto hlavní činnost budou doprovázet volnočasové aktivity pro děti, mládež i dospělé a různé druhy vzdělávacích kursů. Další kapitolou je pořádání konferencí, seminářů a kongresů. Cílem projektu je spolufinancování projektové dokumentace a realizace části kulturního centra.

8

Pilotní projekt podpory příhraniční turistiky, Lázeňský dům Nové Hrady Cílem projektu je zpracování projektové dokumentace pro projekt revitalizace Buquoyské rezidence pro podání žádosti o prostředky ze strukturálních fondů. Je nutné připravit technickou a projektovou dokumentaci, bez které nelze o prostředky ze strukturálních fondů usilovat.

9

Marketingová koncepce cestovního v JK včetně realizace konkrétních opatření Cílovým stavem projektu je fungující marketingový systém v oblasti cestovního ruchu v JK. Výsledkem bude zpracovaná marketingová koncepce cestovního ruchu pro potřeby subjektů působících v daném odvětví, ve které by mělo být jasně definováno zaměření cestovního ruchu ve střednědobém období (cca do r. 2010) – např. tvorba marketingových produktů, kompetence a rozdělení odpovědnosti jednotlivých subjektů, cílové skupiny apod. Systém podpory prodeje jako základního marketingového nástroje bude založen na bázi slevových karet. S tím je spojeno vydání jednoduché publikace obsahující informace o jednotlivých městech regionu. Jako podpůrný nástroj marketingu cestovního ruchu bude vytvořena stálá prezentace JK a jednotlivých měst v nově vzniklém multifunkčním centru na Pražské ul. v Č. Budějovicích, dále pak bude uspořádán regionální workshop a výstava.

10

Turistika na koni v Jižních Čechách Cílem projektu je zpracování studie - analýzy možností využití tohoto druhu turistiky v JK a na jejím základě navržení vhodných řešení možností rozvoje turistiky na koni v JK se zaměřením na využití těchto aktivit v rámci přeshraniční spolupráce. Další fází projektu bude realizace záměrů navržených ve studii.

III. PODPORA A ROZVOJ PODNIKÁNÍ 11 11A

Podpora regionální inovační strategie Dokončení regionální inovační strategie JK Zamýšleným cílovým stavem bude vypracovaná regionální inovační strategie JK, která se stane strategickým dokumentem pro řízení vývoje, výzkumu a inovací v JK. Tato strategie je často předpokladem pro integraci do národních a mezinárodních struktur v podobě evropských programů. Partnerství všech regionálních institucí zabývajících se podporou vývoje, výzkumu a inovací je zajištěno fungováním Steering Commettee, která je řídícím orgánem celého projektu.

11B

Podpora technologických center v JK Podpora vzniku technologického centra bude v přímé závislosti na zpracovávání regionální inovační strategie, která na základě zjištěných podmínek a potřeb JK doporučí nejvýhodnější typ centra, zaměření jeho aktivit, organizační uspořádání a umístění. Aktivity tohoto centra budou vycházet z potřeb MSP JK, které mají inovační potenciál. Hlavním cílem této části projektu je, v součinnosti všech partnerů, připravit podmínky vhodné pro získání dostatečných finančních prostředků z dotačních titulů, zejména ze strukturálních fondů EU.

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE A PŘÍPRAVY JIHOČESKÉHO KRAJE NA VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE PRO ROK 2004 11C

Regionální technologický foresight Cílovým stavem je zpracování výhledové studie řízení inovací a technologických trendů v JK. V návaznosti na zpracovávanou regionální inovační strategii vznikne expertní informační materiál pro racionální variantní rozhodování při vytváření regionální politiky výzkumu a vývoje v JK, tvorbu a aktualizaci dlouhodobějších výzkumných programů financovaných z veřejných zdrojů, stanovení regionálních výzkumných vývojových priorit a vytváření podmínek pro racionální využití výsledků výzkumu financovaného z veřejných zdrojů, vytváření vizí rozvoje společnosti v návaznosti na rozvoj technologií

11D

Příprava rozšíření poradenského centra pro inovace ve smyslu fungování BIC (Business Inovation Center) Cílovým stavem je příprava rozšíření poradenského centra pro inovace ve smyslu fungování BIC s možností získání označení BIC a zapojení se do mezinárodní sítě BIC. Tento projekt by měl zjistit kritéria pro vytvoření nového BIC, navrhnout jeho vznik a činnosti v JK. Zjistit finanční možnosti při rozšiřování poradenského centra pro inovace a možnosti transformace na BIC při Jihočeské hospodářské komoře, nalezení vhodných kancelářských prostor a možnosti jejich vybavení. Cílovým stavem projektu by mělo být předložení komplexního podkladového materiálu pro rozšíření poradenského centra na strukturu totožnou s BIC včetně přípravy projektu do fondů EU.

IV. ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA 12

Analýza a optimalizace zemědělské výroby v JK Cílem projektu je racionalizace rozmístění zemědělské výroby v JK a nasměrování jednotlivých subjektů na vhodné dotační programy pro rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství, a to jak dotačních titulů národního charakteru, tak i dotačních titulů EU. Projekt si klade za cíl také zlepšení podmínek života ve venkovském prostoru za pomoci vhodných podpůrných programů ( Leader +).

13

Technologická studie využití travní biomasy k energetickým a průmyslovým účelům v JK, včetně podpory vzniku trhu s biomasou pro energetické účely v JK Cílem je vypracování technologické studie k využití především travní biomasy ze zatravňovaných ploch LF oblastí JK k energetickým a průmyslovým účelům a dokázat tak možnost úplné transformace zemědělství, z produkce potravinářské na ekonomicky rentabilní produkci nepotravinářskou, v souladu s aspekty naší a evropské zemědělské politiky. Dalším cílem je podpora vzniku trhu s biomasou pro energetické účely v JK. Bude navržen ucelený a kompletní postup pro podporu vzniku funkčního trhu s energetickou biomasou, který umožní vyšší stupeň využití biomasy, resp. zvýšení podílu využití obnovitelných zdrojů energie (OZE). Naplněním tohoto cíle je přispět ke splnění požadavků, ke kterým se Česká republika zavázala v protokolu o přistoupení k EU, tedy dosáhnout 6 % podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě prvotních energetických zdrojů a 8 % podíl na výrobě elektřiny do roku 2010. Výstupem projektu bude návrh způsobu, jak co nejefektivněji podpořit vznik trhu s energetickou biomasou, a to v oblastech zemědělství, lesnictví případně i odpadní biomasy z TKO nebo od zpracovatelského průmyslu. Součástí projektu bude zřízení webového portálu, na kterém bude umístěna internetová burza s biomasou, nabídky a poptávky po strojích a zařízeních, možnosti financování, informace o dotačních titulech, poradenský servis apod.


Koncepce ochrany přírody a krajiny JK Cílem projektu je vypracování Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, kterou kraj zpracovává dle § 77a odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Výsledkem bude stanovení systému pravidel a opatření pro ochranu a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje.

15

Centrální stanice pro záchranu handicapovaných živočichů jižních Čech Cílem projektu je vybudování nové záchranné stanice, která nahradí současné prostory stanice v areálu ZOO Ohrada. Stanice bude sloužit pro dočasné umístění zraněných či jinak dočasně handicapovaných živočichů z volné přírody do doby jejich zpětného vypuštění nebo pro dlouhodobou péči o trvale handicapované jedince. V prostoru stanice budou umístěna zařízení pro jejich držení, pro přípravu na navrácení zpět do přírody, i zařízení pro trvalou péči. Samostatná část stanice bude sloužit také pro chov a odchov ohrožených druhů fauny ČR, zařazených do záchranných programů, schválených MŽP ČR a určených pro reintrodukci (repatriaci) do volné přírody, či pro posilování jejich stávajících

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE A PŘÍPRAVY JIHOČESKÉHO KRAJE NA VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE PRO ROK 2004 populací. Součástí stanice bude i technické zázemí.


Ucelený systém volby povolání Cílem projektu je pilotní ověření systémových opatření ke zvýšení zájmu veřejnosti o odborné vzdělávání v oborech požadovaných trhem práce. V rámci projektu bude navržen systém působení na žáky a především na rodiče žáků končících základní školu se záměrem podpořit jejich zájem o obory, o něž je dlouhodobě největší zájem ze strany zaměstnavatelů na trhu práce JK. Systém předpokládá: - zlepšení komunikace s výchovnými poradci základních škol, středními odbornými školami, poradenskými středisky úřadů práce a sociálními partnery v procesu volby povolání

17

-

prohloubení spolupráce se zaměstnavatelskou sférou k harmonizaci s důrazem na aktuální požadavky trhu práce v JK

poptávky a nabídky pracovních sil

-

posílení úlohy a obsahu předmětu „Volba povolání“ na základních školách s využitím spolupráce všech zainteresovaných subjektů, zvýšení úlohy profesního poradenství úřadů práce

Vzdělávání tělesně postižených občanů pro uplatnění v praxi Cílem projektu je poskytnout osobám se zdravotním a tělesným postižením (dále jen OZP) ucelený systém vzdělávání a následného pracovního uplatnění při zajištění specifických služeb. Cílovou skupinou jsou občané od 15 roku věku neomezeně. Specifické cíle projektu: zpracování analýzy potřeb a možností vzdělávání a uplatnění OZP při zachování specifik této sociální skupiny; vytvoření variabilních vzdělávacích programů s modulovým strukturováním obsahu, vhodných pro OZP se specifikovaným typem omezení; vznik otevřené databáze úřadů práce, hospodářské komory a sociálních partnerů s pravidelně aktualizovanou nabídkou pracovních míst pro OZP; pomoc hospodářskému sektoru naplnit zákon č. 474/2001 Sb. o zaměstnávání občanů se ZPS; konkretizovaná nabídka nezbytných podpůrných činností a služeb, které pro OZP zajistí v rámci projektu vybraní partneři; vytvoření materiálních podmínek respektujících požadavek integrovaného vzdělávání OZP; podpora využívání nových informačních technologií při vzdělávání OZP; posílení spolupráce a koordinace všech institucí, zapojených do projektu díky vypracovanému systému činností.

18

Studie proveditelnosti vytvoření centra technického vzdělávání Cílem projektu je prověřit možnost vytvoření centra odborného vzdělávání v Českých Budějovicích, které díky koncentraci několika odborných učilišť a technických škol v „jednom areálu“ umožní efektivní využívání jak nashromážděných vědomostí, tak prostředků a specializovaného vybavení. Prostřednictvím studie proveditelnosti bude ověřena bližší specifikace nákladů na realizaci celé investice, zpracování odborných posouzení a analýz. Ve finále umožní přípravu podkladů pro žádost o podporu investice z fondů EU.


Příloha č. VI: PŘEHLED VYBRANÝCH STRATEGICKÝCH PROJEKTŮ A OKRUHŮ JIHOČESKÉHO KRAJE

Za strategické projekty v těchto souvislostech považujeme projekty mimořádného rozsahu a zásadního významu pro Jihočeský kraj. Tyto projekty vzhledem ke svému rozsahu nemohou být financovány z rozpočtu JK, ale jsou JK podporovány k předložení např. do strukturálních fondů EU.

A. Projekty podporované Jihočeským krajem v

Projekt rekultivace a odstranění ekologické zátěže po hydrometalurgickém zpracování uranových rud v oblasti obcí Dívčice, Mydlovary a Olešník - region Blata

v

Mezinárodní komunikační koridor Sever – Jih (ECNS)

v

Mezinárodní léčebné a sportovní centrum Prachatice

v

Lyžařský areál Chlum

v

Technologický mikroregion Třeboňsko – Novohradsko (Biotechnologický park Nové Hrady)

v

Investiční záměr na výstavbu závodů na výrobu bioetanolu na území Jihočeského kraje

B. Vybrané strategické okruhy V případě okruhů se jedná o problémovou oblast, která bude při faktické realizaci naplněna konkrétními projekty. Jednotlivé okruhy vycházejí z databáze námětů Jihočeského kraje a navazují na Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje a jednotlivé operační programy. Rekonstrukce a rozvoj dopravní infrastruktury, např.:

v

§

Pokračování výstavby dálnice D3, rychlostních komunikací R3 a R4 a IV. TŽK

§

Komunikace České Budějovice – St. Pölten

§

Komunikace II/154 Třeboň – Nové Hrady

§

Oprava komunikace II/141 Strunkovice - Volary

§

Přeložka silnice II/135 Soběslav

§

Přeložka silnice I/4 Nová Houžná - Hliniště

§

Projekt splavnění Vltavy

v

Rozvoj lázeňství v JK

v

Rekonstrukce a budování kanalizačních systémů (řešeno např. grantovým programem AP PRK na ochranu před povodněmi) Rozvoj lidských zdrojů, např.: § zkvalitnění vzdělávání ve školách a školských zařízení

v

§ rozvoj dalšího profesního vzdělávání § podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje § grantový program AP PRK - lidské zdroje a komunitní plánování


v

Rozvoj a regenerace rybničních soustav (řešeno např. grantovým programem AP PRK na ochranu před povodněmi)

v

Regenerace bývalých vojenských objektů

v

Regenerace bývalých zemědělských objektů

v

Rozvoj občanské vybavenosti v oblasti sportu v obcích JK (řešeno např. grantovým programem AP PRK na podporu rozvoje sportu) Podpora rozvoje turistické infrastruktury, např.: vybudování parkovišť a odpočívadel, rozšíření sítě hraničních přechodů, údržba lyžařských a běžeckých stop – projekt Bílá stopa, údržba turistického značení (řešeno i grantovým programem AP PRK na podporu infrastruktury cestovního ruchu)

v v

Varovné a informační systémy obyvatelstva

v

Podpora MSP v kraji se zaměřením na inovační podnikán (řešeno např. grantovými programy AP PRK na podporu drobného podnikání a na podporu investic) Podpora investic do oblasti sociálních služeb (řešeno např. grantovým programem AP PRK - lidské zdroje a komunitní plánování)

v v

Rozvoj informačních a komunikačních technologiích ve školách a vzdělávacích zařízeních

v

Zdravotní prevence obyvatelstva, např.: protidrogová prevence (řešeno např. grantovým programem AP PRK – protidrogová prevence) Oživení venkovských oblastí, např.: provoz cyklobusů a skibusů, obnova a zlepšení funkčnosti sítě rozhleden (řešeno např. grantovým programem AP PRK na podporu infrastruktury cestovního ruchu)

v

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE A PŘÍPRAVY JIHOČESKÉHO KRAJE NA VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE. pro rok 2004

Recommend Documents