Poznámky
Věra Nováková Malířka Věra Nováková (1928) vždy žila a tvořila mimo rámec oficiálních kulturních struktur. Nezúčastnila se polemiky mezi akademisty a avantgardisty, místo toho se vrátila ke kořenům evrposké křesťanské a umělecké tradice. V takto vymezeném svobodném prostoru rozvíjela svůj osobitý projev, který – vedle tvorby jejího životního souputníka Pavla Brázdy – představuje v moderním malířství zcela originální fenomén. Při zpětném pohledu se autorčino dílo skládá z jasně vymezených okruhů ve smyslu tématiky, motivů a formálního řešení, které se časově mnohdy překrývají nebo se vynořují v rámci pozdějších návratů. Celou dobu se však soustavně věnuje tomu, co sama nazývá „bytostnými otázkami“ – narozením, životem a smrtí jako jádrem lidského bytí. I když autorčina pevná křesťanská víra je nedílnou součástí toho, jak vnímá sebe a lidský svět, vidí ohnisko své tvorby ne v tom, co je abstraktně duchovní, ale v tom, co je lidsky vnitřní, konkrétní a s kořeny. To, že Věra spolu s Pavlem Brázdou šla cestou nekompromisně osobní a nezávislou, jí sice ubralo na uměleckém věhlasu, zato jí však zajistilo nezbytný prostor k vymezování, prohlubování a ověřování ryze „své“ výtvarné řeči. Na počátku všeho v její tvorbě je člověk, bytost silně nabitá energií vlastní existence. Tato energie se projevuje zvnějšku ve výrazných tělesných postojích, ale i zevnitř, v barevné a světelné hmotě duchovní soustředěnosti. Věřin člověk je především procítěný znak, plastické zjevení schopné dramatické proměny ve službě symbolického sdělení. Do neživé materie je vdechnutý život, který své poslání naléhavě promítá v humanistickém podobenství. Věra se silně inspiruje právě tímto zázračným okamžikem geneze, touto vstupní bránou do života se vší radostí, utrpením a touhou odkrývat podstatu vlastního smyslu.
Miloslav MOUCHA Malíř, narozen v roce 1942 v Litvínově. V roce 1968 politickou situaci přinucen k exilu, a proto opouští Československou socialistickou republiku, svůj nový domov k bytí i s prostorem pro malbu nalézá ve Francouzské republice. Od roku 1990 žije a maluje ve Francii i na Onom Světě v Čechách. Né en 1942 à Litvínov (République Tchèque) Vit à Paris et à Lyon Sélection d’expositions personnelles 2012 Galerie d’Etat d’art moderne, Most, République Tchèque 2010 8éme triennale de l’estampe, Chamalière .fr 2010 Galerie U Betlemské kaple,Prague. 2009 Gaya, la terre, l’esprit de la forêt, Galerie Mathieu 2008 Stàtnì Galerie Hlubokà nad Vltavou, République Tchèque 2008 Galerie Tsubaky, Tokyo, Japon 2007 Galerie Kai de Kai, Prague, République Tchèque 2007 Galerie de l’Arbre seul, Mas Méjean, Cévennes 2007 Jardins intérieurs, Galerie Mathieu 2005 Temps de nuit en Bohême, Galerie Mathieu, en résonance avec la Biennale d’art contemporain de Lyon 2004 Galerie Tsubaky, Tokyo, Japon
Galerie Roger Bellemare, Montréal
2000, 2002 Galerie Mathieu, Lyon 1999 Galerie d’Etat d’art moderne, Most, République Tchèque 1997 Galerie Bayer & Bayer, Prague 1996 Galerie Lambert Rouland, Paris
1992 Musée d’Art Moderne de la Ville de Prague
Institut culturel français, Prague
Galerie de la ville de Prague, Mairie de la vieille ville.
Musée national Juif, Prague
1991 Galerie Lamaignère-Saint-Germain, Paris 1989 Art forum, Hambourg, Allemagne / Crédac, Ivry, Musée de Dole / Galerie Olivier Rouland, Paris 1986 Foire d’art contemporain de Bâle, Galerie Mathieu / CAC Montbéliard (Franche-Comté) 1980 Musée des Beaux-Arts, Besançon 1979 Galerie Mathieu, Besançon 1978 Galerie Uxa, Novara, Italie 1977 Galerie Ilanne, Paris 1976 Galerie Studio Pisani, Florence, Italie
Barbara PIOVÁROVÁ Narozena v Jablonci nad Nisou 2003–2007 SUPŠ sklářská v Železném Brodě
Obor: Broušení a vzorování broušeného skla
2007–2010 Vyšší odborná škola sklářská a střední škola v Novém Boru
Obor: Hutní zpracování skla
2009–2012 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
Obor: Design skla
1975 Galerie Jean Chauvelin, Paris Choix d’expositions collectives 2004 Nature morte, Galerie Mathieu, Lyon 2003 La portrait, Galerie Mathieu, Lyon 2003 Ecole de peinture de Bohême du Sud, Galerie Mathieu, Lyon 1998 Six Artistes de Prague, Gallery Lydon Fine Art, Chicago 1993 Acquisitions des galeries d’Etat, Galerie nationales Prague 1989 Centre culturel européen, Delphes 1987 Voies diverses, Musée d’art moderne, Centre Georges Pompidou, Paris 1980 Nature du dessin, Musée nationale d’art moderne, centre Georges Pompidou, Paris 1977 Tendances actuelles, FIAC Paris (Galerie Ilanne) 1974 Aspect de l’art actuel en Europe de l’est, ICC, Anvers, Belgique
Výstavy 2006
Výstava SUPŠsklářské v Brně
2008–2009 Galerie Pokorná v Praze 2010
Sklo v prostoru, galerie Photogether ve Zlíně
2010–2011 Figurama II. v Policejním Muzeu v Praze 2011
Tři české zdroje pro současné sklo / Three Czech sources for contemporary glass, Glasmuseum Coesfeldu (SRN)
2012
Shipka 6 Art Gallery (BG)
Zastoupena v Glasmuseu v Coesfeldu (SRN)
ARC 2, Musée d’art moderne de la ville de Paris
À partir de 1983 participation aux foires d’art Art Basel, Art Frankfurt, Art Forum à Hambourg, Art Paris, Art Prague et ST’ART à Strasbourg. Présent dans les collections publiques suivantes Musée National d’Art Moderne Centre Georges Pompidou, Paris Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris Musée des Beaux-Arts, Besançon Fonds National d’Art Contemporain
Zahraniční stáže 2006–2011 Prázdninové stáže v Glassgalerii Hittfeld (SRN) 2009
Stáž na Střední odborné škole sklářské v Lednickém Rovném (SK)
2011–2012 Studijní pobyt na New Bulgarian University (BG)
Obor: Design skla a keramiky
Fonds Régional d’Art Contemporain de Franche-Comté Galerie Nationale, Prague
Regionální galerie moderního umění, Ostrava, Česko
Regionální galerie Vysočina, Jihlava, Česko
Regionální galerie moderního umění, Zlín, Česko
Regionální galerie moderního umění, Pardubice, Česko
objev: marmite charita: měla by být samozřejmost žijící postava: Johana Dobrá dětský vzor: Hopkirk, Angelika Místa Domov: všude je střed světa cestování: dát si znovu Tibet bez kolapsu galerie: Visio Art hotel: Meteor v 90.letech restaurace: Fraktál, Café Sladkovsky obchod: jen když všechno dojde
Iva Vodrážková Iva Vodrážková, rozená Pelikánová, se narodila 4.srpna 1951 v Olomouci, na Moravě, v Československu. Pochází z uměleckého prostředí. Její dědeček, akademický sochař Julius Pelikán, se už v mládí pod vedením Josefa Václava Myslbeka podílel například na realizaci sousoší Svatého Václava v Praze a později svým rozsáhlým dílem obohatil kulturu moravského kraje. Její babička Božena Pelikánova (Šternová), pocházela z velké židovské rodiny. Za druhé světové války zahynula v koncentračním táboře v Osvětimi. Tato osobní rodinná tragická historie podnítila její zájem o judaismus, židovské dějiny a hledání kořenů. Po absolvování Pedagogické fakulty Palackého university v Olomouci v 1974 (obor výtvarná výchovy a jazyk český) se přestěhovala do Prahy. V období komunistické normalizace byla její rodina politicky pronásledována a tak nemohla vykonávat svou pedagogickou profesi. V té době byla zaměstnaná jako vychovatelka ve školní družině a později i jako uklizečka. Její otec, universitní profesor a primář na lékařské fakultě v Olomouci, byl z politických důvodu vyhozen ze zaměstnání, protože nesouhlasil se vstupem sovětských vojsk do Československa a jeho bratr Jiří Pelikán, ředitel Československé televize, byl zbaven československého občanství, když působil v Římě. Jako italsky občan se pak stal poslancem Evropského parlamentu ve Štrasburku. Otec na následky šikanováni v roce 1980 zemřel na mozkovou mrtvicí. V roce 1976 se seznámila s hudebníkem Mirkem Vodrážkou a v roce 1980 se vzali. Spolu potom začali vydávat samizdaty, organizovali bytovou universitu, kde přednášeli přední čeští disidenti, například profesor Milan Machovec, Egon Bondy a teolog Milan Balabán. Ve svém bytě spoluorganizovali setkání mluvčích Charty 77 a aktivně působili v českém kulturním undergroundu. Vydala řadu ručně zhotovených knížek s vlastními texty a ilustracemi. Do roku 1989 se zúčastňovala pouze neoficiálních výstav, především v okruhu undergroundu. Používá různé výtvarné techniky, kromě olejomalby a pastele vytváří i objekty z proutí a provazů. Své šité textilní koláže vytváří z použitých a odhozených látek a nalezených věcí, které nesou stopy dávných lidských příběhů a jsou inspirované synagogálními textiliemi. Tímto uměleckým recyklováním se hlásí k ekologické myšlence a sama je aktivní členkou české eko-feministicke skupiny Studna, která ve svých měsíčních a slunečních rituálech hledá sounáležitost s přírodními cykly a s Matkou Zemí. Od roku 1990 na Základní umělecké škole v Tiché Šárce vyučuje kresbu, malbu, grafiku, keramiku a alternativní techniky. Se svými studenty se zúčastňuje mnoha výtvarných festivalů, kde pořádá výtvarné workshopy.
Věci Návrhář: bych být nemohla kadeřník: žehlička boty: dvoje brýle Ray ban noviny: nechci časopis: Instinkt, Respekt hodinky: kukačky parfém: vůně partnera, případně Kenzo auto: jeep mobil: co nejdál ode mě nezbytnost: klid drink: večer Jameson, ráno kořen žen šenu
V zahraničí vystavovala například ve Spojených státech, v Izraeli, v Rusku, na Slovensku. Její práce a názory mapují dokumentární filmy “Poutnici chaosu” (Česká televize 1995) ,”Artefakta” (Česká televize 1999) a celovečerní film “Proroci a básníci”od režiséra Ivana Vojnára (ČR 2000). Žije v Praze. Adresa: Pod lesem 207, Úholičky, 252 64, Praha-západ Telefon: 00 420-222 320 059 Mobil: 603 741 757 E-mail:
[email protected] www.ivavodrazkova.wz.cz
1967–1970 gymnázium Jana Opletala v Litovli
Eva Turnová Vystudovala filozofickou fakultu obor čeština a angličtina. Přeložila knihu Marka Vonneguta: Expres do ráje, zfilmovanou verzi Červeného trpaslíka a řadu dalších filmů a scénářů. Hrála ve filmech Jana Hřebejka: Nedělejte nic, pokud k tomu nemáte vážný důvod, Petra Zelenky: Mňága a Žďorp - Happy end a Viktora Tauše: Kanárek. Složila hudbu k filmů Igora Chauna a Tobiáše Jirouse. Stala se inspirací v dílech Emila Hakla: Intimní deník Sabriny Black a Petra Zelenky: divadelní hra Dabing street. Hrála v kapelách DG 307, Šílenství Mejly Hlavsy, v současné době hraje v kapele The Plastic people of the Universe a připravuje nový projekt s vlastní kapelou Eturnity. V poslední době se věnuje malování a psaní. Psala do hudebního časopisu His voice. Každý týden přispívá reflexemi v podobě sloupků do časopisu Instinkt, které vyšly knižně s ilustracemi vlastních obrazů pod názvem Turnový háj. V březnu měla výstavu v galerii Visio Art v Plzni. S hercem Karlem Dobrým má dceru Johanu. Snaží se učit čínsky a trochu se uklidnit.
1970–1974 Pedagogická fakulta Palackého University v Olomouci, obor výtvarná výchova a český jazyk 1974–1987 vychovatelka v družině na základní škole J. V. Raise na Praze 2 1987–1990 učitelka výtvarné výchovy na základní škole J. V. Raise na Praze 2 1990
učí na Základní umělecké škole, výtvarný obor, v Praze 6, Šárecké údolí 38
Samostatné výstavy 1990 Galerie VYŠEHRAD, Praha 1991 RH GALERIE PASAGE, Praha 1991 „Vivisekce“ kresby, textil, České Budějovice 1991 Galerie MODES ROBES, Praha 1992 Výstavní síň FORUM, Praha 1993 Synagogální textilie, Pražská židovská obec, Praha 1993 Art and Meaning in the Alph Bet , Berkeley – USA 1994 Art Fórum „DŮM PADEREWSKI“, Karlovy Vary 1994 TAM TAM club, Praha
Inspirace Hudba: Patti Smith kniha: Eseje spisovatel: Henry Miller obraz: At Jennie Richee, Šelestění per malíř: Henry Darger, Toyen umělec: Josef Váchal, Vratislav Brabenec film: Tattoo režisér: Andrej Tarkovskij vzor: čtverečkovaný zvíře: kocour Tyfus sport: běh, tai chi
1994 Gender studies Centrum, Praha 1995 Divadlo ARCHA, Praha 1995 Galerie MODES ROBES, Praha 1995 Muzeum BOSKOVICKA, Boskovice 1996 Gerard Behar Centre, Jeruzalem – Izrael 1996 An Integral Arts Habitat „Goodman 2“, San Francisko - USA 1996 Portheimka, Praha 1996 Maďarské kulturní centrum, Praha 1997 České centrum, Moskva 1997 Vlastivědné muzeum, Olomouc 1997 Stop Gallery, Plzeň 1997 Jeruzalémská synagoga, Praha
1997 The Ink People, Eureka – USA
2010 Svoz 12, kostel Nejsvětějšího Salvátora, Praha
1997 Trinity County Arts Council, Weaverville – USA
2010 Steinreich, Passau, Německo
1998 Arbor Gallery, Merced – USA
2011 Zwanzig Jahre Kulturmodell Bräugasse, Passau, Německo
1998 Atelier Maron, Praha
2011 AAP, zámek Moravská Třebová
1999 Citadela, Praha
2011 Svoz 16, Rabasova galerie, Rakovník
1999 Mizel Museum of Judaica, Denver – USA
2012 Kompot, Botanická zahrada, Praha
1999 Galerie Lužánky, Brno
2012 Salon malby, Centrum současného umění DOX, Prag
1999 Long - Life, Praha
2012 Sochy v zahradě, Květná zahrada, Kroměříž
1999 O´ Hanlon Center Gallery , Mill Valley – USA
2012 Industriál, Světovar, Plzeň
1999 Výstavní síň Fondu , Třebíč
2012 Kafka a jiní ptáci, divadlo Reduta, Brno
2000 České Centrum, Bratislava – Slovensko
2013 Grafika roku, Clam-Gallasův palác, Praha
2000 Okresní muzeum – Tylův dům, Kutná Hora 2000 Henry Miller Library, Big Sur – USA 2000 G2 Atrium, San Francisco – USA
Sympozia 2001 Sochařské sympozium v rámci festivalu Pacovský poledník, Pacov
2000 Willits Art Centrum, Willits – USA
2002 Sommerakademie Salzburg, Rakousko
2000 The Ink People, Eureka – USA
2003 Mezinárodní sochařské sympozium, Markneukirchen, Německo
2000 Trinity County Arts Council, Weaverville – USA
2004 Malířské sympozium v Kiers Gaard i Højer, Dánsko
2001 Židovské muzeum v Praze – Praha
2007 Ateliérové sympozium, Hořice v Podkrkonoší
2001 Okresní vlastivědné muzeum – Česká Lípa
2010 Kulturmodell Passau, grafická dílna, Německo
2001 Zámecká galerie Náměšť na Hané
2012 Art in Progress, Fürstenfeldbruck bei München, Německo
2002 Městský klub Litovel
2012 Bronzesymposium, Csongrad, Maďarsko
2002 Congregation EMANU-EL – San Francisco, USA 2002 Articles Gallery Mendocino – USA 2002 CBGB Gallery – New York, USA 2003 Purkrabstvi hradu Křivoklát 2003 Zámek Raabs, Rakousko 2004 Siebensterncafe, Vídeň, Rakousko
Anna Plačková narozena 18. června 1981 v Praze Studia 1995–1999 Střední průmyslová škola grafická v Praze, obor propagační výtvarnictví 2000–2007 Akademie výtvarných umění v Praze, sochařský ateliér J. Zeithammla 2001–2008 Ústav translatologie, Univerzita Karlova, Praha 2003–2004 Muthesius-Hochschule, Kiel, Německo, malířský ateliér P. Nagela (stáž) 2006
Institut Libre Marie-Haps, Brusel, Belgie (stáž)
Samostatné výstavy 2005 Moře dvacet čtyři, Galerie Litera, Praha 2008 Sochařská výstava v Kořeni u Olbramova 2008 Sólo pro opilce, bar Piano, Praha 2009 Malířská výstava v Kořeni u Olbramova 2010 Symbiosa gotica, LM-BW, Mladá Boleslav 2012 Kostely francouzských sedláků, kavárna a knihkupectví Řehoř Samsa, Praha Kolektivní výstavy 2002 Plastische Arbeiten, Reinraum, Düsseldorf, Německo 2004 K23, Kiel, Německo (s Evangelií Psoma a Sabine Kok) 2005 Festival grafiky Máchovy Litoměřice III 2007 Diplomanti AVU, Praha 2007 Umělecký salon, Polička 2007 AVU 18, NG, Veletržní palác, Praha 2009 Vkročení do prostoru, Galerie výtvarného umění v Mostě 2010 Festival grafiky Máchovy Litoměřice IV 2010 Sochy v zahradě, Květná zahrada, Kroměříž
1. Portrét exhibicionsty (autoportrét), 1995, 32 × 24,5 cm, litografie, fotografie / karikatura
Jan PLACÁK Jan Placák (životopis) Narozen 30. 10. 1958 pět minut po sedmé hodině večerní. V roce 1965 se stal přeborníkem Prahy 6 ve sportovní gymnastice v disciplíně prostná; když se to dozvěděl Michal Matzenauer*, založil ihned tajnou organizaci, do které Placáka nepřizval. V roce 1972 vyhrál tenisový turnaj v Praze a dostal diplom od tenisty Kodeše. Od té doby se již nic významného v jeho životě nepřihodilo. Několik let již vystavuje po jeden den v roce na skupinové výstavě, kterou pořádá na své zahradě v Jizerských horách.
*Nevýznamný vsetínský ezoterik, jenž nikdy nebyl přeborníkem ve sportovní gymnastice, nikdy nevyhrál žádný turnaj a nedostal diplom od tenisty Kodeše!
