Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Vliv předehřátí násadových vajec před skladováním na líhnivost Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
doc. Ing. Martina Lichovníková, Ph.D. Brno 2010
Bc. Daniela Vitásková
2
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Vliv předehřátí násadových vajec před skladováním na líhnivost“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ………………………………………. podpis diplomanta ………………………. 3
Děkuji doc. Ing. Martina Lichovníkové, Ph.D., vedoucí diplomové práce, za odborné vedení a trpělivou pomoc, kterou mi během zpracování diplomové práce poskytla. Mé poděkování patří také Ing. Alena Przywarové, Ph.D. za pomoc při realizaci pokusu.
4
ANOTACE
Skladování násadových vajec déle než 7 dní, je spojeno s prodloužením doby líhnutí, poklesem líhnivosti a kvalitou jednodenních kuřat. Předehřívání vajec před skladováním (PRESI) je metoda, která má snížit negativní účinky dlouhodobého skladování změnou vývojové fáze embrya. Bylo použito devět tisíc šest set násadových vajec hybrida ISA Brown k určení, zda předehřátí násadových vajec před skladováním (PRESI) po dobu 6 nebo 9 hod. (při 37°C) by mohlo zvýšit líhnivost vajec skladovaných při teplotě 13,0 ± 1,0°C po dobu 16 dnů. V den líhnutí a při prosvěcování v průběhu inkubace (13. – 14. den) byla vybrána vejce nevylíhlá, která byla rozbita a byl u nich stanoven den odumření zárodku (1 – 7., 8 – 14., 15 – 21. den). Statisticky vysoce průkazný rozdíl v líhnivosti (P<0,001) byl zaznamenán u vajec čerstvých (88,9 ± 0,70 %). Uskladnění vajec po dobu 16 dnů významně snížilo líhnivost u všech skupin (kontrolní skupina - 75,9 ± 1,02 %, PRESI 6 hod. - 76,4 ± 0,65 % a PRESI 9 hod. - 77,4 ± 0,87 % líhnivost), avšak ošetření metodou PRESI nemělo statisticky průkazný vliv na líhnivost. U vajec skladovaných po dobu 16 dní, PRESI po dobu 6 hod. došlo k zlepšení líhnivosti o 0,5 % ve srovnání s vejci, která metodou PRESI nebyla ošetřena. U vajec skladovaných po dobu 16 dní, PRESI 9 hod. se také zlepšila líhnivost a to o 1,5 % oproti vejcím neošetřených touto metodou. U skupiny PRESI 9 hod. se vyskytlo vyšší procentuální zastoupení slepiček (951 kuřat samičího pohlaví) ve srovnání s vejci, která byla ošetřena PRESI 6 hod. (851 slepiček). Jedná se o rozdíl 4,1 % (P<0,05).
Klíčová slova: skladování vajec, embryonální vývoj, líhnivost, předehřívání vajec před skladováním
5
ANNOTATION
Egg storage longer than 7 days is associated with a delay in a hatch time and a decline in hatchability and chick quality. Prestorage incubation (PRESI) is suggested as a method to reduce the negative effects of prolonged storage times by altering the developmental stage of the embryo. Nine thousand six hundred ISA Brown eggs were used to determine if prestorage incubation (PRESI) treatments of 6 or 9 h (at 37,5°C) could improve the hatchability of eggs stored (at 13,0 ± 1,0°C) for 16 days. The eggs were cold-stored for 16 days. and then incubated for 21 days. Unhatched eggs were broken open to determine fertility, and if fartile, stage of embryonic death was determined (1 – 7., 8 – 14., 15 – 21. days). A very highly signifiant diference of hatchability from all eggs groutps (P<0,001) was observed in first group (88,9 ± 0,70 %). Egg storage for 16 days significantly reduced the hatchability of all eggs groups (contol group - 75,9 ± 1,02, PRESI 6. hours - 76,4 ± 0,65 and PRESI 9 h - 77,4 ± 0,87 % hatchability). The PRESI treatments did not have a signifiant benefit on the hatchability. However, in eggs stored for 16 days, PRESI for 6 hours improved hatchability of all eggs set (0,5 %) when compared to eggs that were not PRESI. In eggs stored for 16 days, PRESI for 9 hours improved hatchability of all eggs set (1,5 %) when compared to eggs that were not PRESI. PRESI for 9 hours improved percentage representation of female (951 female) when compared to eggs that were treated for PRESI 6 hours (851 female). This represents the diference which were 4.1 % (P<0,05).
Key words: egg storage, embryonic development, hatchability, prestorage incubation
6
OBSAH
1
ÚVOD ........................................................................................................................................................... 9
2
LITERÁLNÍ PŘEHLED .......................................................................................................................... 10 2.1 EMBRYONÁLNÍ VÝVOJ ZÁRODKU DRŮBEŽE......................................................................................... 10 2.1.1 Oplození ........................................................................................................................................ 10 2.1.2 Vývoj zárodku kuřete..................................................................................................................... 11 2.1.3 Organogeneze ............................................................................................................................... 12 2.1.4 Zárodečné obaly a jejich tvorba.................................................................................................... 13 2.1.5 Časový přehled embryonálního vývoje.......................................................................................... 14 2.2 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ LÍHNIVOST ..................................................................................................... 16 2.2.1 Vnější faktory ovlivňující embryonální vývoj a líhnivost............................................................... 16 2.2.2 Vnitřní faktory ovlivňující embryonální vývoj a líhnivost ............................................................. 25
3
CÍL PRÁCE ............................................................................................................................................... 36
4
MATERIÁL A METODIKA.................................................................................................................... 37 4.1 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.4
5
SCHÉMA POKUSU ................................................................................................................................ 37 PODMÍNKY POKUSU ............................................................................................................................ 38 Skladovací podmínky pokusu......................................................................................................... 38 Inkubační podmínky pokusu .......................................................................................................... 38 Technické zabezpečení líhně ......................................................................................................... 38 Embryonální mortalita .................................................................................................................. 38 SLEDOVANÉ UKAZATELE: ................................................................................................................... 39 Oplozenost..................................................................................................................................... 40 Líhnivost z vložených vajec ........................................................................................................... 40 Líhnivost z oplozených vajec ......................................................................................................... 40 Poměr pohlaví ............................................................................................................................... 40 STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ............................................................................................................... 40
VÝSLEDKY A DISKUZE ........................................................................................................................ 41 5.1 5.2 5.3 5.3.1 5.3.2 5.4
OPLOZENOST ...................................................................................................................................... 42 EMBRYONÁLNÍ MORTALITA ................................................................................................................ 42 LÍHNIVOST .......................................................................................................................................... 44 Líhnivost z vložených vajec ........................................................................................................... 45 Líhnivost z oplozených vajec ......................................................................................................... 46 POMĚR POHLAVÍ ................................................................................................................................. 50
6
ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 53
7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATUR ........................................................................................................ 54
8
PŘÍLOHY .................................................................................................................................................. 59
7
Seznam tabulek, grafů, schémat a obrázků Tab. 1 Běžné symptomy při nedostatku vybraných vitaminu a minerálů
18
Tab. 2 Znečištění skořápky v různých systémech ustájení
21
Tab. 3 Vliv systému ustájení nosnic na mikrobiální kontaminaci vajec
21
Tab. 4 Vliv typu snáškového hnízda na počet vajec snesených do podestýlky
22
Tab. 5 Vybrané ukazatele kvality vajec a jejich změny v průběhu skladování
26
Tab. 6 Vztah mezi uskladněním vajec a předehříváním vajec před skladováním
28
na oplozenost, líhnivost z vložených vajec, líhnivost z oplozených vajec a embryonální mortalitu Tab. 7 Regulovaná onemocnění
30
Tab. 8 Základní charakteristiky vybraných dezinfekčních prostředků
31
Tab. 9 Pokusné skupiny
37
Tab. 10 Oplozenost
42
Tab. 11 Embryonální mortalita (%)
43
Tab. 12 Počet oplozených vajec, líhnivost z vložených a oplozených vajec (%)
47
Tab. 13 Počet slepiček (%)
51
Tab. 14 Počet slepiček a kohoutků (%)
51
Graf 1 Embryonální mortalita v průběhu inkubace
44
Graf 2 Líhnivost z vložených vajec
45
Graf 3 Líhnivost z oplozených vajec
46
Graf 4 Zastoupení kohoutků a slepiček
50
Schéma 1 Embryonální vývoj
12
Obr. 1 Blastoderm v různých fázích rýhování
11
Obr. 2 Vývoj zárodku embrya kuřete – od oplození do 72 hod
14
Obr. 3 Vývoj zárodku embrya kuřete – 5. den
14
Obr. 4 Vývoj zárodku embrya kuřete – 10. den
15
Obr. 5 Vývoj zárodku embrya kuřete – 15. den
15
Obr. 6 Vývoj zárodku embrya kuřete – 20. den
15
Obr. 7 Embryo 3. den inkubace
59
Obr. 8 Embryo 10. den inkubace
59
Obr. 9 Embryo 17. den inkubace
60
Obr. 10 Klubání
60
8
1
ÚVOD
Vejce a drůbeží maso zastávají důležitou roli ve výživě člověka. Patří mezi potraviny s nejvyváženějším obsahem nutričně významných látek a zároveň i s vysokou stravitelností (u žloutku až 100 %). Obsahují plnohodnotné proteiny, lipidy, vitamíny a minerální látky. Podle statistiky na jednoho obyvatele České republiky připadá spotřeba 313 kusů vajec za rok, tedy patříme mezi přední konzumenty vajec. Vysoká produkce vajec je zabezpečena výkonnými snáškovými hybridy (ISA Brown, Hisex Brown, Bovans Brown, Dominant, Horal, Moravia). Drůbežářský průmysl je motivován hlavně ekonomickými zájmy výrobců. V současné době panuje v Evropě nadprodukce vajec, avšak od 1. 1. 2012 vstoupí v platnost směrnice č. 1999/74 EC o zákazu chovu slepic v konvenčních klecích. Podle expertů, ve státech EU v důsledku změny předpisů, produkce vajec poklesne až o 30 procent. Tento pokles bude muset být nahrazen dovozy a toto opatření bude mít vliv na cenu vajec. Nejen z těchto důvodů se hledají nové způsoby, jak zefektivnit produkci vajec. Úspěšné líhnutí je jedno ze základních předpokladů pro dobrou ekonomiku chovu drůbeže. Úspěch závisí zejména na dobrých výživových a životních podmínkách oplozeného vejce. V poslední době se na urychlení líhnutí a zvýšení líhnivosti používají různé způsoby ovlivnění procesu inkubace (osvětlení vajec v líhni, zvuková a ultrazvuková stimulace embryí během inkubace, umístění násadových vajec během inkubace do magnetického pole, předehřívání vajec před skladováním, zvýšená teplota na začátku líhnutí atd.).
9
2
LITERÁLNÍ PŘEHLED
2.1 Embryonální vývoj zárodku drůbeže V embryonálním vývoji kuřat se diferencují jednotlivé buňky a vytvářejí se tkáně a orgány. Současně probíhají procesy kvantitativního zvyšování hmotnosti, objemu a povrchu embrya kuřete. Embryonální vývoj kuřat můžeme rozdělit do následujících období (Veterány a Weis, 2000):
1. progeneze (vznik pohlavních buněk, oplození, vznik zygoty)
2. blastogeneze, která zahrnuje: a. rýchování vajíčka (vznik moruly) b. blastulace (vznik druhé blastuly) c. gastrulace (vznik ektodermu a entodermu) d. ontogeneze (vznik mezodermu)
3. organogeneze, která zahrnuje: a. morfogeneze (vznik a vývoj orgánů) b. histogeneze (vznik tkání)
2.1.1
Oplození
Příprava na příjem jádra spermií vajíčkem, nastává přibližně 6 hodin před ovulací, kdy dochází k uvolnění luteinizačního hormonu (LH). Během 15 minut po ovulaci, spermie pronikne přes perivitelinní vrstvu, čímž dojde k vpuštění samčího pronuklea do vejce (Etches, 2000). K oplození dochází v horní části vejcovodu slepice (Prombergerová, 2005). Během čtyř hodin po oplození vejce dochází k splynutí samčího a samičího pronuklea. Dochází k prvnímu mitotickému dělení a vzniku zygoty (Etches, 2000).
10
2.1.2
Vývoj zárodku kuřete
V době od oplození do snesení vejce a jeho nasazení do líhně dochází k množení buňky vzniklé splynutím vajíčka spermie. Procesu říkáme rýhování a gastrulace (Prombergerová, 2005). Rýhování oplozeného vajíčka probíhá velmi rychle po oplození v zárodečném terčíku ještě ve vejcovodu nosnice před snesením vejce. Složitý vývoj zárodku ve vejcovodu je ukončen ve stadiu gastruly. Zárodečný terčík oplozeného vajíčka je kruhovitého tvaru, velikosti 3 – 3,5 mm (Václavovský, 2000). Po snesení vejce je embryo tvořeno přibližně 30000 buněk (Etches, 2000).
Obr. 1 Blastoderm v různých fázích rýhování (Etches, 2000)
A) První rýha B) Druhá rýha C) Třetí rýha D) Čtvrtá rýha E) Časná morula F) Morula
Po dvou hodinách po oplození obsahuje embryo 14 – 16 buněk. Po pěti hodinách strávených v děloze (během tvorby skořápky) se embryo začíná oddělovat od žloutku. Po 10 hodinách strávených v děloze je zárodečný terčík uniformní vrstvou epiteliálních buněk (Etches, 2000). Centrální světlá část zárodečného terčíku (Obr. 1) se nazývá area pellucida, okrajová tmavší část area opaca (Václavovský, 2000).
11
Václavovský (2000) uvádí, že u neoplozených vajec tvoří zárodečný terčík na povrchu žloutku bělavou skvrnku o velikosti 2 – 2,5 mm, na níž je dobře patrné koncentrické uspořádání.
2.1.3
Organogeneze
Etches (2000) uvádí, že během prvních 24 hodin se embryo začíná vyvíjet postupně od hlavy k ocasu. Jakmile se vejce vloží do předlíhně, vytvoří se třetí zárodečný list mesoderm, vrůstem blastocelu mezi ektoderm a entoderm. Z těchto zárodečných listů se během embryonálního vývoje vytváří jednotlivé tělesné orgány (Schéma 1). V embryu dochází také k diferenciaci buněk, které jsou určeny pro tvorbu spermií a vajíček. Tyto buňky se oddělují a během prvních 4 – 5 dnů, vytvářejí tzv. primordiální zárodečné buňky (Etches, 2000).
Schéma 1 Embryonální vývoj (Etches, 2000)
12
2.1.4
Zárodečné obaly a jejich tvorba
Během embryonálního vývoje embryo potřebuje přijímat kyslík, odvádět oxid uhličitý a produkovat teplo (Etches, 2000). Ptáci vytvářejí záhy v době embryonálního vývoje zárodečné obaly (amnion, chorion) a extraembryonální orgány (žloutkový váček a alantois). Amnion, chorion a žloutkový váček vznikají z okrajové části extaembryonálních listů, která je na povrchu žloutku mimo vlastní tělo embrya (Václavovský, 2000).
Amnion je průhledný blanitý váček, patrný již 2. den inkubace (ve 4. dnu zakrývá embryo). Je vyplněn bezbarvou tekutinou, která chrání embryo před mechanickými vlivy, umožňuje pohyb embrya při vývoji a zabraňuje jeho vysychání (Václavovský, 2000). Chorion je tvořen dvouvrstevným zevním listem amniové řasy tak, že ektoderm je obrácen navenek ke skořápce a mesoderm je obrácen dovnitř do extraembryonální dutiny (opačně než je tomu u amnia). Chorion pokračuje v růstu po povrchu žloutku, který obroste. Chorion nesouvisí nikde se zárodkem (Václavovský, 2000). Tvoří vnější membránu a je v kontaktu téměř s celým povrchem vnitřní podskořápečné membrány (Etches, 2000).
Alantois se vytváří 3. den inkubace zárodku a je pokračováním stěny střeva (Etches, 2000). Roste rychle a brzy vyplní celý exocelom a rozprostře se mezi amniem, žloutkovým váčkem a choriem. Alantois postupně obklopí celý zárodek a jeho zevní stěna srůstá s choriem, čímž se vytvoří jednotný obal, zvaný alantochorion. Alantois slouží embryu jako dýchací orgán, přijímá výměšky embryonálních ledvin, vstřebává bílek a vápník ze skořápky pomocí cév, které jsou v přímém styku s podskořápečnými blanami (Václavovský, 2000).
Na konci třetího dne je embryo úplně oddělené od žloutku a je s ním spojeno pouze žloutkovou stopkou. Stěny žloutkové stopky přecházejí ve stěnu žloutkového váčku. Stěna žloutkového váčku je tvořena entodermem, který se tvořil z hypoblastu (Schéma 1) v raném stádiu vývoje (Esches, 2000). Další vrstvou žloutkového váčku je mesoderm, rostoucí nad povrchem žloutku (Václavovský, 2000). Žloutkový váček je koncentrovaným zdrojem živin, které se vstřebávají do krve přes jeho stěnu (Zelenka, 2009).
13
2.1.5
Časový přehled embryonálního vývoje
První až druhý den inkubace se pokládá hlavový konec (Obr. 2) doposud úplně symetrického zárodku na levou stranu. Začíná se tvořit alantois, který se postupně zvětšuje do prostoru tzv. séroamniové dutiny, nazývané exocelom (Václavovský, 2000).
Obr. 2 Vývoj zárodku embrya kuřete – od oplození do 72 hod (Etches, 2000)
Čtvrtý den líhnutí alantois a krevní cévy začínají přirůstat k seróze, čímž je umožněno dýchání. Dosud jednokomorové srdce se přeměňuje na dvoukomorové. Hlava zárodku se ohýbá k břišní straně, začíná pigmentace očí, končetiny mají tvar ploutví. V pátém dnu (Obr. 3) se tvoří střeva, žaludek, ledviny, játra, začíná diferenciace pohlavních orgánů. Alantois se rozrůstá až ke skořápce. Později jsou na hlavě embrya patrné velké oči, vznikají čelisti, prodlužuje se krk. Mozek leží vně hlavy ve formě měchýřků (Václavovský, 2000).
Obr. 3 Vývoj zárodku embrya kuřete – 5. den (Veterány a Weis, 2000 )
Sedmý den je hlava relativně největší, potom se úměrně zmenšuje ve prospěch těla, prodlužuje se zobák. Do konce 8. dne je mozková část vtažena do hlavy, začíná se tvořit peří. Devátý až jedenáctý den (Obr. 4) je téměř dokončen růst očí, dochází k rychlému vývinu ledvin, plic jater a v končetinách vznikají chrupavčité kosti (Václavovský, 2000).
14
Obr. 4 Vývoj zárodku embrya kuřete – 10. den (Veterány a Weis, 2000 )
Dvanáctý den je již celé tělo pokryto chmýřím, oči jsou úplně zakryty víčky, špička zobáku začíná rohovatět. Hmotnost embrya je 5 – 6 g, délka 4,5 – 5 cm. Třináctý až patnáctý (Obr. 5) den líhnutí dochází ke změně polohy embrya (hlavou k tupému konci), pokračuje vývoj juvenilního peří, přestává funkce původních ledvin (Václavovský, 2000).
Obr. 5 Vývoj zárodku embrya kuřete – 15. den (Veterány a Weis, 2000 )
Sedmnáctý až devatenáctý den vtahuje embryo žloutkový váček do břišní dutiny (Václavovský, 2000). Devatenáctý den se embryo se natáčí tak, že má hlavu pod pravým křídlem a zobák směrem ke vzduchové komůrce (Etches, 2000). Dvacátý a dvacátýprvní den (Obr. 6) vysoká koncentrace oxidu uhličitého stimuluje kuře ke klubání (Eteches, 2000). Kuře protrhne podskořápečné blány, volně dýchá plícemi, naklovává skořápku v blízkosti vzduchové bubliny na tupém konci. Později se skořápka rozlomí na dvě části, čímž je poslední stádium vyklubávání kuřete dokončeno (Václavovský, 2000).
Obr. 6 Vývoj zárodku embrya kuřete – 20. den (Veterány a Weis, 2000 )
15
2.2 Faktory ovlivňující líhnivost Faktory ovlivňující líhnivost dělíme na dvě skupiny: •
Vnitřní faktory
•
Vnější faktory
První skupinu tvoří faktory, které se uplatňují během procesu tvorby vejce. Druhou skupinu tvoří vlivy, které působí na vejce po jeho snesení až do okamžiku, kdy začne proces líhnutí, tedy v době skladování násadových vajec (Kříž, 1995). Do druhé skupiny faktorů patří také samotné podmínky líhnutí.
2.2.1
Vnější faktory ovlivňující embryonální vývoj a líhnivost
2.2.1.1 Výživa produkčního hejna Výživa a technika krmení produkčního hejna významně ovlivňuje produkci vajec, jejich oplozenost a líhnivost (Kříž, 1995). Zelenka a Zeman (2006) uvádí, že krmivo, které nosnici stačí pro vysokou snášku, nemusí stačit pro dobrou líhnivost vajec a stejně tak i to, co stačí pro dobrou líhnivost, nemusí stačit pro zabránění úhynů a dobrý start růstu mláďat po vylíhnutí. Vejce musí obsahovat veškeré živiny potřebné pro vývoj zárodku a částečně i pro růst jedince ještě několik dní po vylíhnutí. Proto musí být nosnice krmena co nejpestřejší krmnou dávkou, která jí dodá nejen potřebné bílkoviny a energii pro využití živin k produkci, ale i látky, které se přímo nepřeměňují v tělesné tkáně nebo produkty, ale které tyto procesy zprostředkovávají a usnadňují, anebo které nosnici přispívají k udržení dobré kondice a zdravotního stavu. Těmito látkami jsou především vitamíny a minerální látky, popř. další, které mají v organismu zvířete speciální funkce (Kříž, 1995). Základem pro utvoření správné, úplné a vyvážené krmné dávky, je stanovení odpovídajícího množství a poměru energie a bílkovin (Sainsbury, 2000).
Dusíkaté látky ve výživě nosnic Při nedostatku dusíkatých látek v krmné dávce se snižuje biologická hodnota násadových vajec a chovatel může pozorovat nižší líhnivost, vylíhnutá kuřata jsou slabá. Negativně však 16
ovlivňuje i nadbytek dusíkatých látek v krmivu. Tento nadbytek způsobuje líhnutí s vyšším procentem kuřat s exteriérovými vadami, ale způsobují i vyšší embryonální mortalitu. Vlivem většího množství dusíkatých látek v krmivu se v násadovém vejci vytvoří více bílku. V normálním násadovém vejci by se měl bílek vstřebat u kuřat do 18. dne inkubace a jeho zůstatek může způsobit udušení mláďat ke konci inkubace (Veterány a Weis, 2000). Pro všechny aminokyseliny bez výjimky platí, že jejich nedostatek vede ke snížení užitkovosti (Anonym 1).
Metabolizovatelná energie ve výživě nosnic Nedostatek metabolizovatelné energie v krmné dávce způsobuje nižší líhnivost, vylíhnutá mláďata jsou malátná, málo životaschopná. Nadbytečné množství metabolizovatelné energie narušuje poměr mezi množstvím žloutku a bílku ve prospěch žloutku, což se následně projeví ve snížení líhnivosti. Při velkém přísunu energetického krmiva dochází k přetučnění nosnic, což snižuje možnost oplození násadových vajec (Veterány a Weis, 2000).
Vitamíny a minerální látky ve výživě nosnic Podle Zelenky (2010) embryonální mortalita obvykle dosahuje vrcholu 2. – 4. a 19. – 20. den inkubace. Při značné karenci některé živiny se úhyn uspíší a rychle stoupá i embryonální úmrtnost. Tabulka 1 uvádí souhrn obecných symptomů při nedostatku vybraných vitamínů a minerálů v krmné dávce produkčního hejna. Leeson a Summers (2005) uvádějí že, individuální nedostatky jednotlivých vitamínů jsou ve velkochovech málo kdy k vidění. Častěji nastává nedostatek komplexu vitaminů, jestliže se vitaminový premix nedopatřením vynechán z krmné dávky.
17
Tab. 1 Běžné symptomy při nedostatku vybraných vitaminu a minerálů
Živina
Symptomy deficitu živiny Klesá oplozenost a líhnivost násadových vajec, brzká embryonální mortalita (48 hod.) a selhání rozvoje oběhového systému (Leeson a Summers, 2005). Vylíhnutá kuřata jsou slabá a náchylná na infekční onemocnění - E. coli a jíné (Veterány a
Vitamin A
Vitamin D3
Weis., 2000).
Výskyt krevních skvrn ve vejcích (Zelenka, 2009). Kuřata mají zalepená víčka, pod víčky sýrovitou hmotu, jsou špatně pigmentovaná. Dochází k opožděnému a vleklému líhnutí (Kříž, 1995). Souvisí s defekty skořápek a změnami v pórovitosti skořápek (Leeson a Summers, 2005). Líhnou se kuřata s degenerovanými játry (Veterány a Weis, 2000). Kuřata se obtížně pohybují, mají zduřelé bolestivé klouby, měkký zobák, prsty se stáčejí dovnitř (Zelenka, 2009). Dochází k opožděnému a vleklému líhnutí (Kříž, 1995). Brzká embryonální mortalita mezi 1 – 3 dnem. U embrya se může vyskytnout rachitida (Leeson
Vitamin E
a Summers, 2005).
Při nedostatku dochází k vzniku krevních výronů (Kříž, 1995).
Riboflavin
Dochází k zvýšení embryonální mortality, zejména 9 – 14 nebo 17 – 21 den inkubace. U embryí se vyskytují otoky. Kuřata mívají zvlněné prsty na běhácích. (Leeson a Summers, 2005).
Kyselina pantotenová
Podkožní krvácení u nevylíhlých embryí (Leeson a Summers, 2005). Nejdříve dochází ke snížení líhnivosti, při dalším snížení tohoto vitamínu klesá i snáška
Biotin
(Zelenky a Zeman, 2006).
Dochází ke snížení líhnivosti bez snížení produkce vajec. Vrchol embryonální úmrtnosti je během prvního týdne a posledních tří dnů inkubace. Vyskytují se kosterní deformace a křivé zobáky (Leeson a Summers, 2005). Při nedostatku vitamínů B6 se líhnou kuřata se zkřivenými krky a běháky (Veterány a Weis, 2000).
Vitamin B12
Dochází k embryonální mortalitě mezi 8 – 14 dnem, s možnými otoky, zkroucenými prsty a zkráceným zobákem. Výrazné snížení líhnivosti (Leeson a Summers, 2005). Při nedostatku vitamínů B12 se líhnou kuřata s degenerací krku, běháků, a vyskytuje se zvýšené množství nemocných mláďat (Veterány a Weis., 2000).
Thiamin
Existují dvě etapy embryonální mortality, jedna je v prvních dnech inkubace a druhá mezi 19 – 21 dnem (Leeson a Summers, 2005).
Vápník a fosfor
Při nedostatku těchto dvou minerálních látek v krmivu je skořápka násadových vajec tenká, což vede k jejich rychlejšímu vysychání a výskytu většího množství křapů. Při zvýšeném přívodu minerálních látek v krmivu se může vytvořit příliš silná skořápka, což způsobuje problémy při klubání kuřat v závěru inkubace (Veterány a Weis, 2000). U kuřat nedostatečně mineralizovány kosti, zvyšuje se nebezpečí vzniku krvácenin ve svalovině (Zelenka a Zeman, 2006).
Zinek
Časté nedostatky v utváření kostry, peří se může zdát „všívané“ (Leeson a Summers, 2005).
Hořčík
Pozdní embryonální úmrtnost (18 – 21 den). Embrya mají zkrácená křídla, běháky, abnormální tvar hlavy a zobáku. Běžné jsou u těchto kuřat edémy a nestandardně vypadající peří (Leeson a Summers, 2005).
Kyselina linolová ve výživě nosnic Při sestavování krmné směsi pro nosnice je třeba dbát o dostatečný obsah kyseliny linolové, která v rámci genetiky daných dispozic zvířete rozhoduje do určité míry o velikosti
18
produkovaných vajec (Zelenka, 2006). Jiné prameny uvádějí, že hmotnost vejce může být připisována oleji, ne hladině kyseliny linolové (Meluzzi et. al., 2001). Leone et al. (2009) sledovali vliv konjugované kyseliny linolové (CLA) na embryonální úmrtnost. Při krmení (1 % CLA) došlo k zvýšení embryonální úmrtnosti a ke snížení doby přežití embryí během inkubace.
Výživa plemenných kohoutů Výživa se podílí i na reprodukční výkonnosti kohoutů. Do krmných směsí pro kohouty dodáváme více vitaminu E, selenu a zinku pro dobrou spermiogenesi. Vitamin E stabilizuje polynenasycené mastné kyseliny tím, že inhibuje tvorbu toxických lipoperoxidů a tak přispívá k normální funkci buněčných membrán. Na tomto principu spočívá jeho pozitivní účinek v prevenci
poruch
plodnosti.
Ochraňuje
zárodečný
epitel
varlat,
kde
působí
protidegenerativně. Vitamin E jako antioxidant je funkčně synergicky spojen s enzymem glutationperoxidázou, jež obsahuje selen. Tento enzym zajišťuje antioxidační aktivity v buňce, buněčné membráně i extracelulárním prostoru a tak chrání buňky před poškozením. Proto je přítomnost přiměřeného množství selenu k udržení tohoto enzymu v plné funkci důležitým mechanismem doplňujícím účinek vitaminu E. Selenoprotein spermie umožňuje správnou morfologickou strukturu spermie a ovlivňuje její energetický metabolismus a pohyblivost. Zinek ovlivňuje vývoj pohlavních orgánů a jejich činnost, při karenci zinku nastávají změny ve vývoji a funkci pohlavních orgánů (Jelínek et al., 2003).
Voda ve výživě plemenné drůbeže Velmi důležitý je dostatečný přísun čerstvé pitné vody minimálně 250 cm3 na den (Veterány a Weis, 2000). Skutečný příjem vody závisí na teplotě a vlhkosti vzduchu v prostředí (Anonym 1). Voda k napájení by neměla být příliš teplá. Nosnice by ji přijímaly v menším množství a nedostatečný příjem vody je jedním z nepříznivých faktorů, který snižuje příjem krmiva (Zelenka a Zeman, 2006). V horkém období je nutné zabezpečit zvířatům studenou vodu, toto opatření má vliv na užitkovost nosnic (Anonym 1). Wahlstrom at al. (1999) sledoval vliv krmení suchou a vlhkou směsí (se stejným složením živin) na produkci a kvalitu vajec. Použili dva hybridy (LSL, SLU-1329) ve voliérovém systému ustájení. Slepice krmené mokrou směsí měly vyšší procento nestandardních vajec a zvýšené procento vajec se sníženou hmotností. U takto krmených nosnic se vyskytlo i vyšší procento špinavých vajec. Což může vést ke snížení líhnivosti vajec.
19
2.2.1.2 Plemenitba a poměr pohlaví v hejnu Kohout je pohlavně dospělý již ve věku devíti až deseti týdnů, ale dostatečné množství semene produkuje až po 22. týdnu života (Tůmová a Jeřábek, 2006). Temperament a ochota pojímat jsou důležitým faktorem při výběru plemeníků a získávání vysokého procenta oplozených vajec (Václavovský, 2000). Příbuzenská plemenitba v chovech drůbeže, při nesprávném výběru zvířat může vést k poklesu oplozenosti i líhnivosti. Opačně zpravidla působí připařování jedinců nepříbuzných, tedy křížení (Kříž, 1995, Veterány a Weis, 2000). Používané metody rozmnožování u drůbeže využívají dva systémy plemenitby, a to přirozenou a s pomocí metod inseminace. Přirozená plemenitba se využívá u podlahových systémů na podestýlce, u kombinace podestýlky s rošty, u systémů s technologií roštů, a ve skupinových klecích. Přirozená plemenitba se s výjimkou krůt využívá u všech produkčních typů drůbeže, a to jak hrabavé, tak vodní (Tůmová a Jeřábek, 2006). Důležitý je také poměr pohlaví v hejnu, kde nízký (nedostatečné oplození) nebo i velký počet (boje) plemeníků působí nepříznivě na oplozenost a líhnivost vajec. U slepic je podle užitkového typu vhodný poměr 1:10 - 20. U slepic lehkého typu je to 1 kohout na 15 - 20 slepic, u těžších typů pouze 8 - 12 nosnic (Kříž, 1995). Inseminace se využívá v klecových technologiích a částečně i v chovech na podlaze. Podmínkou je individuální ustájení plemenných kohoutů. V rozmnožovacích chovech nosného typu je pro výrobu násadových vajec v převážné míře využívána klecová technologie s použitím inseminace (Václavovský, 2000). Při využívání umělé inseminace by měl být poměr v plemenném hejnu 1 : 40 (Veterány a Weis, 2000). Kříž (1995) uvádí, že je také velice důležitý časový předstih sestavení chovného hejna před sběrem násadových vajec, aby plemeníci měli možnost se seznámit s nosnicemi (doporučuje se alespoň 10 – 15 dní).
20
2.2.1.3 Způsob chovu a ustájení Z hlediska hygienického je důležité ustájení nosnic ve zdravotně i hygienicky vyhovujících budovách a systémech ustájení (chovy alternativní, klecové systémy), které odpovídají současným normám a požadavkům na životní, krmný a napájecí prostor (Gardiánová a Tůmová, 2002). O tom, zda a jak budou vejce znečištěna, rozhodují faktory vnějšího prostředí, zejména vlhkost vzduchu, prašnost, systém ustájení a způsob manipulace s vejci (Tůmová, 2007). Násadová vejce slepic by se měla dezinfikovat dvakrát. Poprvé po snesení a podruhé ihned po přivezení do líhně (Veterány a Weis, 2000). Tímto základním zooveterinárním opatřením se snažíme dosáhnout co nejnižší mikrobiální kontaminace skořápky násadových vajec. Čistota skořápek, mikrobiální kontaminace vajec a jejich kvalita Vejce z klecových chovů bývají kvalitnější, mají vyšší hmotnost, čistší skořápku a nižší bakteriální znečištění skořápky i vnitřní obsah vejce v porovnání s vejci z chovů alternativních (Gardiánová a Tůmová, 2002). Klecker et al. (2002) zjistili rozdíly ve znečištění skořápky v závislosti na ustájení (Tab. 3). Nejvyšší počet mikroorganismů byl zjištěn u vajec snesených na podestýlce.
Tab. 2 Znečištění skořápky v různých systémech ustájení (Klecker et al., 2002) Konvenční klece
Podestýlka
503
15 160
Coli
< 10
11
Plísně
19
10
Celkový počet mikroorganismů Z toho
Tab. 3 Vliv systému ustájení nosnic na mikrobiální kontaminaci vajec (Englmaierová a Tůmová, 2007) Charakteristiky kontaminace vaječné skořápky Escherichia coli (KTJ/vejce)
Systém ustájení konvenční klec
podestýlka
Průkaznost
5 881
2 011 737
NS
Enterococcus (KTJ/vejce)
295
Celkový počet mikroorganismů (KTJ/vejce)
22 213
b
46 037 b
a
8 472 860
a, b
P ≤ 0,05 a
P ≤ 0,05
Číslo na stejném řádku označené jiným písmenem než předchozí se průkazně liší KTJ = kolonie tvořící jednotky, NS = non significant
21
Technologickými hodnotami vajec a mikrobiální kontaminací skořápek v závislosti na používaném systému ustájení se zabývaly i Englmaierová a Tůmová (2007). Pokus byl realizován s nosnicemi ISA Brown. U ustájení na podestýlce byla zjištěna vyšší mikrobiální kontaminace než u konvenčních klecí. Na počet vajec snesených do podestýlky má vliv i typ snáškového hnízda (Tabulka 4). Je zřejmé, že nosnice preferují hnízda s vykulováním vajec proti podestýlkovým hnízdům. Důvod není úplně jasný. Vejce z hnízd s vykulováním jsou čistší, rychleji se zchlazují, což je důležité u násadových vajec a pro jejich skladování (Tůmová, 2007).
Tab. 4 Vliv typu snáškového hnízda na počet vajec snesených do podestýlky (Hulzebosch, 2004 in Tůmová, 2007) Typ hnízda Skupinové Individuální Automatický sběr Ruční sběr S podestýlkou S vykulením vajec
% vajec snesených do podestýlky 2,4 3,4 2,8 4,6 3,3 3,1
V alternativních systémech ustájení je část vajec snesena do podestýlky a tato vejce jsou znečištěna, často mají poškozenou skořápku, zvyšují náklady na práci a snižují líhnivost násadových vajec (Tůmová, 2007). Ponecháme-li slepicím možnost výběru místa pro snášku vajec je předpoklad, že větší či menší část z nich si vyhledá tmavší místa na podestýlce nebo i na roštových podlahách nejen v rozích, ale i na volném prostoru. Snesené vejce se pak stává místem, které přitahuje pozornost i dalších slepic. V případě, že není v krátké době po snesení sebráno, můžeme v průběhu několika dnů na stejném místě nacházet i větší počet vajec (Košař, 2004). Jedlička (2008) uvádí, že u podlahových chovů se vyskytuje vyšší podíl rozbitých vajec. V klecových systémech je díky dennímu odklízení trusu minimalizována produkce amoniaku a prachu (Jedlička, 2008). U těchto systémů jsou zjišťovány nízké koncentrace prachu ve vzduchu, zatímco v alternativních systémech jsou tyto koncentrace 4 – 5krát vyšší. Jsou prokázány poměrně vysoké pozitivní korelace mezi prašností a počtem bakterií na skořápce (Tůmová, 2007). Optimální teplota v hale je 15 – 25°C, relativní vlhkost 50 – 70 %. Teplota nesmí klesnout k nule, aby vejce nenamrzla (Prombergerová, 2005). Kříž (1995) uvádí, že při
22
výskytu většího procenta neoplozených vajec, může být jeden z důvodů namrznutí násadových vajec.
2.2.1.4 Zdravotní stav a chovná kondice Zdravotní stav a chovná kondice jsou další důležité předpoklady líhnivosti a životnosti mláďat. Kříž (1995) uvádí, že onemocnění obecně narušuje činnosti orgánových soustav velmi důležitých pro reprodukci (pohlavní, trávící a oběhové soustavy), čímž se snižuje kvalita pohlavních buněk. Proto je nutno v chovech produkujících násadová vejce provádět zdravotní zkoušky zaměřené zejména na onemocnění, která se mohou šířit prostřednictvím vaječníku a vejci (pulorová nákaza, tuberkulóza, salmonelózy apod.). Z mikrobiologického hlediska je možno konstatovat, že v době snášky by měla být vejce mikroorganismů prostá, za předpokladu, že pochází od zdravé nosnice (Chmelničná, 2001). Novák et al. (2004) uvádí, že výjimka nastává v případech transovariálního přenosu infekce. Při salmonelóze, tuberkulóze, mykoplazmóze aj. se mikroorganismy dostávají přímo z krve do vaječníku a do tvořící se žloutkové koule. Vejce může být kontaminováno zárodky také ve vejcovodu a v oblasti kloaky. K nepřímému vertikálnímu přenosu dochází při kontaminaci vejce zvenčí přes skořápku, ať již trusem při průchodu kloakou nebo stykem s vnějším prostředím (podestýlka). Některé mikroorganismy mají schopnost aktivně prorůstat přes neporušenou skořápku do vaječného obsahu (salmonely nebo plísně), jiné se zase mohou dostávat dovnitř pasivně přes mechanicky porušenou skořápku (praskliny, vejce naklované apod.) např. půdní bakterie. Kromě vertikálního přenosu bakteriálních infekcí je třeba počítat u drůbeže s existencí transovarilního přenosu virových agens (např. virus aviární leukózy, adenovirus, reovirus, cirkovirus, parvovirus). Výskyt těchto infekcí úzce souvisí se zdravotním stavem rodičovského hejna. Vejce se po snesení začíná ochlazovat, dochází k částečnému smršťování obsahu, v důsledku toho nastává ve vejci podtlak, který nasává mikroorganismy z povrchu skořápky přes póry, protože kutikula je ještě vlhká a není dostatečně zacelená. Na suché skořápce převažují G+ mikroorganismy, především koky, naproti tomu na vlhké skořápe převažují Gorganismy, které způsobují hnilobný rozklad vaječné hmoty (Novák et al., 2004). Je však nutno těmto onemocněním předcházet, a to dodržováním příslušných zoohygienických a zooveterinárních opatření (Kříž, 1995). Novák et al. (2004) uvádí, že 23
preventivní opatření v chovech jsou směřována jednak k zamezení zavlečení nákazy do chovu zvenčí, a jednak mají za cíl omezení mikroflóry uvnitř chovu již existující, tzn. prevenci mikrobiální únavy prostředí, resp. stájového mikrobismu.
2.2.1.5 Vliv dalších činitelů na líhnivost kuřat Veterány a Weis (2000) uvádí, že v poslední době se na urychlení líhnutí a zvýšení líhnivosti používají různé způsoby ovlivnění procesu inkubace. Jsou to např. osvětlení vajec v líhni, zvuková a ultrazvuková stimulace embryí během inkubace, umístění násadových vajec během inkubace do magnetického pole. Opačně (zvýšenou embryonální úmrtnost a sníženou líhnivost) působí gama záření (v dávce nad 2,06 Gy) a zvýšená gravitace (10 G v průběhu 10 min.) během inkubace.
24
2.2.2
Vnitřní faktory ovlivňující embryonální vývoj a líhnivost
2.2.2.1 Věk hejna Vejce produkována mladým nebo starým hejnem, nemají tak dobrou líhnivost, jako vejce rodičů od 40. do 42. týdne věku (Tona et al., 2001). Plemenná drůbež zařazená předčasně do reprodukčního cyklu, produkuje násadová vejce s horší biologickou hodnotou, která se projeví ve snížené líhnivosti (Veterány a Weis, 2000). S věkem hejna se zvyšuje hmotnost vajec a také absolutní ztráta hmotnosti během inkubace. Postupně se s věkem nosnic a kohoutů snižuje oplozenost a líhnivost vajec (Zakaria, 2005).
2.2.2.2 Skladování vajec Ve velkochovech se doporučuje sbírat násadové vejce minimálně jednou za dvě hodiny. V drobnochovech by se měla násadová vejce sbírat minimálně dvakrát za den, tj. poprvé do 10. hodiny a podruhé do 17. hodiny (Veterány a Weis, 2000). Vejce se ukládají do čistých obalů, výhradně určených pro skladování a dopravu násadových vajec. Vejce se dopravují v čistých, vydezinfikovaných, dobře pérovaných dopravních prostředcích, během dopravy musí být chráněna před povětrnostními vlivy – mrazem, sluncem, průvanem (Václavovský, 2000). Teplota, relativní vlhkost a složení plynného prostředí ovlivňuje během skladování úspěch inkubace a to buď pozitivně, nebo negativně. Tyto faktory se objevují jak nad tak pod „fyziologickou nulou“, při které je embryonální metabolismus minimální (Brake at al., 1997).
Doba uskladnění Při uskladnění násadových vajec sehrává důležitou roli zejména délka jejich uskladnění (Veterány et al., 2000). Funk et al. (1950) in Brake at al. (1997) přišli na to, že vejce skladovaná 1 – 2 dny mají lepší líhnivost, než vejce čerstvá. Brake at al. (1997) uvádí, že optimální délka skladování není přesně stanovena. Z důvodu rozdílů mezi věkem hejna, kvalitou bílku a teplotou prostředí. Vejce by neměla být skladována déle než 7 dní (Fasenko, 2007, Reijrink, 2009, Brake et al. 1997). Reijrink (2009) uvádí, že skladování delší než 7 dní je spojeno s prodloužením doby líhnutí kuřat, snížením líhnivosti a snížením kvality kuřat. Každý den klesá líhnivost o 1 % (po 7 dní po začátku skladování). Během skladování dochází
25
ke změnám v zárodku. Jedena z těchto změn je odumírání buněk. To má negativní vliv na embryo a následně se u těchto vajec zvyšuje embryonální úmrtnost. Odumření může být způsobeno délkou skladování v důsledku stárnutí „spícího“ embrya, nebo změnami v jednotlivých složkách vejce. Brake at al. (1997) uvádí, že vaječná skořápka je poměrně pevnou složkou, změny během skladování se nejčastěji projeví na bílku, podskořápečných blanách, žloutku a embryu. Nejvíce dynamickou složkou je díky svému strategickému umístění bílek. Tabulka 5 uvádí změny v podílu bílku, žloutku a skořápky během skladování. Scott a Silversides (2000) sledovali vliv skladování na kvalitu vajec. U 31 týdnů starých nosnice dvou hybridů (ISA White, ISA Brown), byly odebrány vzorky ihned po snesení a dále 1., 3., 5. a 10. den skladování při pokojové teplotě. Mezi hmotností vejce a hmotností žloutku, nebo skořápky byly zjištěny koeficienty korelace nižší než mezi hmotností vejce a hmotností bílku. Silversides a Scott (2001) zopakovali tento pokus, se stejnými hybridy (28. až 59. týdnů) při skladování vajec po dobu 10 dnů. Během skladování došlo k mírnému úbytku bílku, nárůstu žloutku a zvýšení hodnoty pH bílku. Lapao et al. (1999) sledovali vliv délky skladování na kvalitu bílku a líhnivost (masného typu nosnic). Zjistili, že pH bílku po 8 dnech skladování bylo o 0,95 vyšší než u vajec čerstvých, ale k většině z tohoto nárůstu došlo v průběhu prvních 4 dnů skladování. Jejich výsledky ukazují, že snížená líhnivosti je pravděpodobně ovlivněna snížením kvality bílku.
Tab. 5 Vybrané ukazatele kvality vajec a jejich změny v průběhu skladování (Englmaierová a Tůmová, 2008) Systém ustájení Ukazatel
Podíl bílku (%)
Podíl žloutku (%)
Podíl skořápky (%)
Doba skladování 0. den 7. den 14. den 21. den 0. den 7. den 14. den 21. den 0. den 7. den 14. den 21. den
konvenční klec
podestýlka
60,6 59,6 58,9 58,0 27,2 28,9 29,6 30,2 12,2 11,5 11,5 11,8
61,7 59,1 59,3 58,3 26,7 29,3 29,1 30,0 11,7 11,6 11,5 11,7
Průkaznost
P < 0,0001
P < 0,0001
P < 0,0001
Během skladování se zvyšuje pH bílku ze 7,6 na 9,0 pH a snižuje se síla žloutkových membrán. To vede ke snížení ochrany embrya před mikroorganismy a ke zvýšení prostupnosti plynů (oxidu uhličitého a kyslíku). I samotné pH 9,0 může zapříčinit smrt, jestliže je mu
26
embryo vystaveno po delší dobu. Optimální pH pro rozvoj embrya během prvních dnů inkubace je pH 8,2. Toto je optimum, které by mělo zachovat životaschopnost embryí během skladování (Reijrink, 2009). Tona et al. (2003) určovali vliv skladování násadových vajec po dobu 3 a 18 dní na parciální tlak (O2 a CO2) a hormony štítné žlázy (T3 a T4) u masného plemene slepic (Cobb). Zjistili, že 18. den inkubace je parciální tlak CO2 vyšší u vajec skladovaných 3 dny ve srovnání s vejci skladovanými po dobu 18 dnů (P<0,05). Parciální tlak O2 je vyšší u vajec skladovaných po dobu 18 dnů. Hladinu T3, T4 a kortikosteronu zkoumali u vylíhlých mláďat, kde zjistili, že hladina T3 a kortikosteronu je vyšší v plazmě u vajec skladovaných po dobu 3 dnů (P<0,05). Vlivem dlouhodobého skladování bylo zpožděno líhnutí, protože embryo déle používá vnitřní dýchání a později nastupovalo dýchání vnější. Došli k závěru, že delší vnitřní dýchání, které je výsledkem dlouhodobého skladování může mít souvislost se zvýšením úrovně kortikosteronu, což může být jeden z podmětů pro zvýšení poměru T3/T4, pozdější zvýšení parciálního tlaku CO2 a pokles parciálního tlaku O2. Christensen et al. (2003) zkoumali použití vyšší teploty během prvních dvou týdnů vývoje u vajec skladovaných po dobu 15 dnů. Díky vyšší teplotě byl u embryí pozorován vyšší embryonální metabolismus cukrů a zvýšená koncentrace hormonů štítné žlázy ve srovnání s kontrolním vzorkem.
Teplota a vlhkost Reijrink et al, (2009) uvádí, že při uskladnění násadových vajec sehrává důležitou roli zejména teplota skladování, která ovlivňuje embryonální úmrtnost. Kirk et al. (1980) shledává za optimální teplotu při skladování násadových vajec po dobu 2 dnů 18°C . Při skladování vajec 8 dnů by měla být teplota okolo 15 °C. Optimální teplota pro dlouhodobé skladování je kolem 12°C. Všechny tyto teploty klesají pod tzv. fyziologickou nulu. Kříž (1995) uvádí, že při teplotách skladování 8 – 12°C by měla být relativní vlhkost vzduchu okolo 60 %. Kolísání teplot zárodek vyčerpává a to hlavně přechody mezi 10 – 20°C (Hladík, 2007).
Prevence embryonální úmrtnosti Při dlouhodobém skladování je důležitá prevence embryonální úmrtnosti (Reijrink, 2009). Předehřívání vajec před líhnutím je navrženo jako metoda pro snížení negativních účinků delší doby skladování na vývoj embrya. Dřívější výzkumy ukázaly, že tato metoda může být účinná (Reijrink et al., 2009, Fasenko et. al. 2001), ale naopak i bez prokazatelného přínosu pro líhnivost (Mahmud a Pasha, 2008). Tab. 6 uvádí interakci mezi uskladněním
27
vajec a předehříváním vajec před skladováním na oplozenost, líhnivost z vložených vajec, líhnivost z oplozených vajec a embryonální mortalitu (Fasenko et al., 2001).
Tab. 6 Vztah mezi uskladněním vajec a předehříváním vajec před skladováním na oplozenost, líhnivost z vložených vajec, líhnivost z oplozených vajec a embryonální mortalitu (Fasenko et al., 2001)
Interakční efekt skladování a předehřívání vajec před skladováním
n2
Oplozenost
Líhnivost z vložených vajec
Líhnivost z oplozených vajec
Délka skladování (dny) délka předehřívání vajec před skladováním (hod.)
Embryonální mortalita (den) 1-7
8-14
15-18
19
20
%
4-0
20
97,6a
87,5a
89,7ab
6,2bcd
0,4
3,0c
1,1
0,0b
4-6
20
95,6a
89,6a
93,7a
5,6d
0,3
1,1c
0,0
0,0b
4-12
20
97,3a
85,0ab
87,4bc
6,7bcd
0,4
3,8c
0,4
1,4a
4-18
20
96,0a
90,6a
94,4a
2,8d
0,4
2,4c
0,0
0,0c
14-0
20
97,7a
70,5d
72,2e
11,3b
0,7
13,3a
1,4
1,0a
14-6
20
96,6a
79,0bc
81,9cd
5,8cd
0,7
10,2ab
0,4
1,0a
14-12
20
96,0a
74,9cd
78,1de
10,8bc
0,7
9,2b
1,8
0,0b
14-18
20
80,1a
9,1e
11,5f
86,3a
0,0
3,1c
0,0
0,0b
1,2a
2,2
2,2
1,8
0,4
1,4
0,5
0,4
0,7381
0,0024
0,3457
0,0024
SEM
Pravděpodobnost 0,0001 0,0001 0,0001 0,0001 a-f Číslo na stejném řádku označené jiným písmenem než předchozí se průkazně liší (P < 0.05).
n2 = Počet jednotlivých lísek (experimentálních jednotek), 15 vajec v jednom oddílu
Během předehřívání vajec před skladováním (PRESI) jsou vejce inkubována po dobu 6, 12 a 18. hod., kdy je embryo vystaveno teplotám (37,5°C) nad fyziologickou nulou, což umožňuje embryonální vývoj. PRESI je metoda u které se předpokládá, že během zahřátí vajec před skladováním dojde k vývoji embrya do fází, které jsou odolnější vůči dlouhodobému skladování, než vývojová fáze embrya ihned po snesení. (Fasenko et al., 2001). Předešlé výzkumy se shodují na tom, že je potřeba dosáhnout určitého vývojového stádia, které následně dokáže lépe odolávat změnám při dlouhodobém skladování vajec (Hamburger a Hamilton´s, 1951, Eyal-Giladi a Kachov, 1976) a tím snížit embryonální úmrtnost během inkubace. Eyal-Giladi a Kachov (1976) uvádějí, že většina embryí, která
28
nejsou vystavena PRESI, jsou ve vývojové fázi X. V této fázi je ucelená area pellucida. Vejce ošetřena PRESI po dobu 6 hod. měli za následek postupující embryonální vývoj do fáze XIII (dokončeno formování hypoblastu). Hamburger a Hamilton´s (1951) uvádí, že vejce vystavená PRESI po dobu 12 hod., mají většinu embryí ve vývojové fázi III. Tato fáze je charakterizována primitivním proužkem, který je z poloviny kompletní. Při ošetření po dobu 18 hod. je většina embryí ve fázi IV., je dokončena tvorba primitivního proužku a tento proužek dosahuje maximální délky. Veterány a Weis (2000) uvádí, že dobrých výsledků se dosáhlo také při uskladnění násadových vajec v dusíkové atmosféře při teplotě 12°C. Někteří autoři také zkoumali vliv skladování násadových vajec v plastových obalech (Beder, Spenser a Swartwood, 1968). Skladování vajec v v těchto obalech zpomaluje pokles kvality bílku a udržuje jeho pH.
Skladování a obracení vajec Vejce je třeba skladovat v kolmé poloze tupým koncem nahoru. Při delším skladování je třeba vejce obracet (Kříž, 1995). To má pozitivní vliv na biologickou hodnotu násadových vajec i na jejich líhnivost. Obrácením se zabrání přilepením blastodermu k podskořápečné bláně. Při krátkodobém uskladnění násadové vejce nemusíme obracet při jejich dlouhodobém uskladnění (déle než 10 dní) je potřebné násadové vejce pravidelně obracet. Nesprávné obracení násadových vajec v době skladování může snížit jejich líhnivost až o 20 % (Veterány a Weis, 2000). Veterány a Weis (2000) sledoval vliv různých poloh násadových vajec po dobu uskladnění (poloha ostrým koncem nahoru, poloha tupým koncem nahoru, poloha vodorovná) na jejich líhnivost a zjistil, že nejvyšší líhnivost byla dosažena u vajec uložených v poloze tupým koncem nahoru. Nižší líhnivost byla u násadových vajec, která byla uložena vodorovně a nejnižší líhnivost byla zaznamenána při uskladnění násadových vajec ostrým koncem nahoru. Důležitou roli před nasazením násadových vajec do líhní sehrává jejich předehřátí, čímž se zabrání kondenzaci vodních par na skořápce vajec a tím se zabrání přenosu onemocnění. Vhodné je násadová vejce předehřát na teplotu 20 – 22°C po dobu 24 až 48 hodin (Veterány a Weis, 2000). Místnosti, kde se násadová vejce uskladňují, musí mít stálou nekolísavou teplotu mezi 8 – 20°C, musí být prosté plísní, dobře větrané a vejce nesmí být vystavená průvanu (Václavovský, 2000). Ve skladu vajec by neměly být skladovány žádné jiné materiály nebo předměty (Kříž, 1995).
29
Podle Chmelničné (2001) je jednou z nejčastějších chyb při sběru vajec, sběr vajec snesených mimo snáškové hnízdo. Takto snesená vejce do líhně ani mezi ostatní násadové vejce nepatří. Jestliže je nevyhnutelné tato vejce použít pro líhnutí, je třeba jim věnovat mimořádnou pozornost a zásadně je desinfikovat a skladovat samostatně.
2.2.2.3 Desinfekce líhní a násadových vajec Líheň je potenciálním zdrojem přímého či nepřímého šíření infekce. Proto sanitace v líhních je jako základ preventivních opatření jednou z možností snížení rizika přenosu onemocnění z líhní na jednodenní kuřata. Nepřímý přenos infekce násadovými vejci z chovu zapříčiňuje navíc zhoršení líhnivosti vajec (Novák et al., 2004). Desinfekci líhní musí předcházet důkladná mechanická očista veškerého zařízení místností i vlastních líhní (Kříž, 1995). Tabulka 7 uvádí onemocnění, která se regulují pomocí desinfekce líhní a vajec. O tom, zda a jak budou vejce znečištěna, rozhodují faktory vnějšího prostředí, zejména vlhkost vzduchu, prašnost, systém ustájení a způsob manipulace s vejci (Tůmová, 2007). Násadová vejce slepic by se měla dezinfikovat dvakrát. Poprvé po snesení a podruhé ihned po přivezení do líhně (Veterány a Weis, 2000). Tab. 7 Regulovaná onemocnění (Novák et al., 2004) Onemocnění Salmonelóza Mykoplasmóza Kolibacilóza Aviární leukóza Sarkomatóza Retikuloendotelióza Lymfoproliferativní nemoc krůt Inkluzní hepatitida Hemoragická enteritida krůt Splenomegalie kuřat aj. Infekční anémie kuřat Reovirová artritida aj. Aviární encefalomyelitida Virová hepatitida krůt Parvivuróza housat Aspergilóza
Původce S. pullorum, S. gallinarum, S. enteritidis, S. typhimurium aj. M. gallisepticum, M. meleagridis, M. synoviae E. coli Ptačí retroviry (RNA)
Adenovirus Circovirus Reovirus Picornavirus Parvovirus A. fumigatus, A. glaucus, A. niger, A. flavus aj.
Metody desinfekce Nejčastěji používanou, v praxi nejsnadnější, ale také nejúčinnější metodou je plynování formaldehydovými parami. Metoda má víceúčelové použití. Lze jimi dezinfikovat
30
prázdné líhně, vejce před vložením do líhní a celý líhňařský sál (při infekci) za provozu líhní (1krát týdně, v době kdy vaječné zárodky nejsou na plynování vnímavé), tj. od 24 hodin inkubace do konce 3. dne inkubace, nebo před ukončením a po ukončení provozu (Kříž, 1995). Při aplikaci formaldehydu je požadována minimální teplota prostředí 15°C a relativní vlhkost vzduchu nad 85 %. Dávkování je určené velikostí prostoru. Obvykle je to 20 g manganistanu draselného a 30 ml formalínu (40 %) při době působení 20 až 30 minut na 1 m3 (Chmelničná, 2001). Násadová vejce se plynují stejně ve speciálních vzduchotěsných boxech, nebo přímo na lískách a předlíhňových vozících ve skladu násadových vajec. Dávkování 36 g KMnO4, 54 ml formalínu, délka působení v tomto případě je 20 minut (Kříž, 1995). Formalínové páry necháváme působit na násadová vejce 30 minut při teplotě 25°C a 75% relativní vlhkosti vzduchu (Veterány a Weis, 2000).
Tab. 8 Základní charakteristiky vybraných dezinfekčních prostředků (Novák et al., 2004) Vlastnost (účinek)
Chloramin sodný a ostatní sloučeniny Cl
Kvartérní amoniové sloučeniny
Fenoly
Formaldehyd
Jodofory
Glutaraldehydy
Kyselina peroctová
Kapalný
Plynný
Baktericidní Sporocidní Fungicidní Virucidní Toxicita pro člověka a zvířata Aktivita s organickým materiálem Detergence Potřísnění Korozivita Náklady
+ + +/+/+/-
+ +/-
+ +/+
+ + +
+ + +
+ + +
+ + +
+ + +
-
+/-
+
+
+
+
+
-
-
+/-
+
-
-
+/-
+/-
+/-
+ +
+/+ -
-
-
+
+
+/+/+
+ pozitivní charakteristika, +/- variabilní charakteristika, - negativní charakteristika
Formaldehyd má mutagenní a karcinogenní účinky, které ohrožují zdraví personálu líhní. Z těchto důvodů se hledají stále nové postupy a metody dezinfekce násadových vajec (Tab.8), které by měli porovnatelný nebo přibližně stejný desinfekční účinek, jako formalínové páry.
Přibližně shodné dezinfekční účinky jako formalínové páry mají amonné soli i jejich kombinace s formalínovými parami. Při sprejování násadových vajec slepic 5% peroxidem vodíku se zvýšila líhnivost z takto ošetřených vajec o 5 – 7 %, v porovnání s násadovými vejci, jejichž skořápka byla dezinfikována formalínovými parami (Veterány et al., 2000). Chmelničná et al. (2001) zjišťovala působení ozónu na násadové vejce. Při líhnutí kuřat
31
leghornského typu (Shaver Strarcross 288) zaznamenali vyšší hodnoty líhnivosti z oplozených vajec, průměrně 84,3 % v porovnání se 75,7 %, při desinfekci vajec formaldehydem. Zlepšení líhnivosti potvrdil i Bobko et al. (2004), kteří kombinovali dezinfekci formaldehydu a ozónu. Veterány a Weis (2000) uvádí, že při porovnání dezinfekčního účinku formalínových par a ozonizace se ukázalo, že oba způsoby dezinfekce mají přibližně shodné účinky na snížení množství nepříznivých mikroorganismů ze skořápky vajec. Dalším způsobem desinfekce je např. dezinfekce násadových vajec UV zářením (Kočišová a Para, 1990). Při pokusech s ultrafialových záření byla průměrná líhnivost 86 %, oproti 87 % při ošetření vajec formaldehydem.
2.2.2.4 Obracení vajec během inkubace Při líhnutí rozlišujeme dvě fáze (předlíheň, dolíheň). V předlíhni je nutné vejce otáčet. Intervaly obracení jsou různé podle typu líhně, důležitá je jejich pravidelnost. V dolíhni již vajíčka neotáčíme (Prombergerová, 2005).
2.2.2.5 Mikroklima líhní V líhních se vytváří umělé podmínky pro vývoj zárodku a vylíhnutí mláďat. Proto líheň musí vždy zajistit optimální vnitřní teplotu, vlhkost a výměnu vzduchu.
Teplota Teplota v líhních musí zohledňovat energetické procesy probíhající v násadových vejcích. Byly sledovány například úbytky energie v násadových vejcích v období inkubace a zjistilo se, že u slepic mělo násadové vejce před nasazením do líhně energetickou hodnotu 430 kJ, v průběhu inkubace se spotřebovalo přibližně 30 % energie. K zvýšenému uvolňování energie dochází zejména ke konci líhnutí, což souvisí se zvýšenými metabolickými procesy v embryu kuřete. Tuto skutečnost musí zohlednit nižší teplota v dolíhních. Pro líhnutí kuřat je optimální teplota v rozmezí od 37,5 do 38,0°C (Veterány a Weis, 2000). Kříž (1995) uvádí, že vysoké teploty v první polovině inkubace způsobují embryonální úmrtnost a anatomické změny mláďat. Při přehřátí koncem líhnutí a kolísání teploty během líhnutí se líhnou kuřata slabá a neduživá. Při vyšší teplotě a nízké vlhkosti koncem líhnutí se líhnou mláďata ulepená
32
s neuzavřenými pupky. Při nízkých teplotách se líhnutí prodlužuje a je vyšší embryonální úmrtnost.
Vlhkost Vhodná vlhkost vzduchu v líhni kladně ovlivňuje celý proces inkubace. Můžeme říci, že doporučená vlhkost vzduchu v líhni pro kuřata je v předlíhni 50 – 60 %, v dolíhni 65 – 90 %. Zjistilo se, že při inkubaci násadových vajec slepic tvoří ztráta vody 400 – 500 mg za den. V první polovině líhnutí jsou ztráty vody největší. Při nízké relativní vlhkosti vzduchu v líhni dochází k rychlejšímu vysychání násadových vajec, přičemž se jejich obsah nepřiměřeně zahušťuje. Vypařováním vody z násadových vajec se rychleji zmenšuje jejich hmotnost. Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu v líhni embryo nedostatečně vstřebává bílek z násadového vejce. Nevstřebaný bílek může zapříčinit zadušení kuřat v posledním stádiu inkubace, čímž se zvyšuje embryonální mortalita. Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu se mohou také rychleji rozmnožit patogenní mikroorganismy na skořápce násadových vajec a následně se snížit líhnivost (Veterány a Weis, 2000).
2.2.2.6 Vnitřní a vnější kvalita vajec Hmotnost vajec Velikost vajec ovlivňuje plemenná příslušnost slepice a genetické faktory, věk nosnice, roční období, klimatické podmínky, výživa, pořadí vejce v sérii a individualita nosnice (Solomon at al., 1997). Velikost vajec by měla odpovídat hmotnosti stanovené pro plemeno vzorníkem. Václavovský et al. (2000) uvádí, že hmotnost násadového vajec slepic se pohybuje v rozmezí 50 – 75 g. Vhodná k líhnutí nejsou ani malá vejce, ani velká (Prombergerová, 2005). Nejvyšší líhnivost byla pozorována u násadových vajec střední hmotnosti (Veterány a Weis, 2000). Starší nosnice snášejí vejce, ve kterých je vyšší podíl bílku a skořápky. Tímto narušením poměru složek násadových vajec se snižuje i jejich líhnivost. Hmotnost násadových vajec je přímo úměrná hmotnosti těla nosnic. Násadová vejce dosahují svou typickou hmotnost po třech měsících snášky. Důležitou příčinou variability hmotnosti násadových vajec je jejich pořadí v sérii. Nejtěžší bývá první vejce v sérii, potom následuje pokles hmotnosti násadových vajec. Hmotnost kuřete je primárně určována hmotností násadového vejce a představuje 62 – 78 % hmotnosti vejce. Sekundárně je určována ztrátami
33
hmotnosti násadového vejce po dobu uskladnění, líhnutí, věkem nosnic, pohlavím kuřat atd. (Veterány a Weis, 2000).
Tvar násadového vejce Tvar násadových vajec je udávaný indexem tvaru vejce. Index tvaru vejce představuje poměr šířky k jeho délce po vynásobení 100. Index tvaru vejce se nejčastěji pohybuje v rozmezí od 65 do 85 (Veterány a Weis, 2000). Tvar vejce musí být pravidelně vejčitý, bez deformací (Václavovský et al., 2000). Neměl by být kulatý ani moc podlouhlý (Prombergerová, 2005). Na líhnutí jsou nejvhodnější násadové vejce vejcovitého tvaru s indexem v rozmezí od 68 do 80. Nejvyšší líhnivost se dosahuje z násadových vajec s indexem 70 – 73. Naopak nejnižší líhnivost se dosahuje u násadových vajec s indexem tvaru 82 – 85. Kulatá násadová vejce obsahují velké množství žloutku, na úkor bílku, což v konečném důsledku způsobuje snížení líhnivosti, nebo líhnutí slabých kuřat. Dlouhá násadová vejce se také nepoužívají na líhnutí, protože obsahují více bílku, čímž je také narušen poměr mezi žloutkem a bílkem. Bílek se začíná vstřebávat mezi 11 a 12. dnem inkubace a zcela vstřebán by měl být v 18. den inkubace. Pokud je však v dlouhém násadovém vejce mnoho bílku, tento se nevstřebá do 18. dne inkubace a může tak dojít k udušení kuřat ke konci líhnutí. Příliš velké a dlouhé násadové vejce také mohou obsahovat dva žloutky, což způsobuje zvýšený výskyt různých tělesných deformací u kuřat (často se vyskytují kuřata se čtyřmi nožkami). Kulaté nebo dlouhé vejce také špatně sedí v lískách. (Veterány a Weis, 2000).
Skořápka Skořápka násadových vajec slepic by neměla být velmi znečištěná (viz. desinfekce násadových vajec). Menší nečistoty můžeme mechanicky odstranit, násadové vejce s větším znečištěním skořápky vyřazujeme (Veterány a Weis, 2000). Skořápka násadových vajec má být hladká, bez prstenců, vápenatých výrůstků, mramorovitosti a deformací (Prombergerová, 2005). Tloušťka skořápky násadového vejce by měla být přibližně 0,27 – 0,30 mm (ostrý konec asi 0,40 mm, tupý konec 0,15 – 0,25 mm a střed vejce 0,30 – 0,35 mm). Příliš silná skořápka násadových vajec zapříčiňuje ztížené klubání kuřat, což způsobuje zvýšenou embryonální mortalitu hlavně ke konci inkubace. Velmi tenká skořápka způsobuje zvýšené vypařování obsahu násadového vejce, čímž se zahušťuje, což se v konečném důsledku projeví ve snížené líhnivosti (Veterány a Weis, 2000). Mladé nosnice snášejí vejce se silnější skořápkou a delšími póry, než slepice starší (Brake et al., 1997). Pórovitost skořápky je
34
nejnižší na začátku a na konci snáškové periody, kdy je také nejnižší líhnivost (Peebles a Brake, 1987). Kutikula pokrývající povrch skořápky působí jako bariéra proti průniku mikroorganismů a ztrátě vody (Brake et al., 1997).
Bílek a žloutek Žloutek musí být uprostřed (při prosvícení ovoskopem vidíme žloutek jako tmavší a při pohybu vejcem jen málo pohyblivé, kulovité těleso). Vejce se dvěma žloutky se vyřazují (Václavovský et al., 2000). Bílek musí být při prosvícení průhledný, tuhý, nedovolující větší pohyb žloutku pro otáčení vejcem (Václavovský et al., 2000). Bílek a žloutek by měl být bez cizích látek a krevních skvrn (Veterány a Weis, 2000). Pokles pevnosti perivitelinní membrány pozorovaný při skladování vajec je spojen s rozpouštěním chalázového bílku, ke kterému dochází během dlouhodobého skladování. Kvalita bílku klesá skladováním a s věkem slepic v důsledku snížení obsahu a kvality bílkovin (Brake et al., 1997). Silversides a Scott (2001) uvádí, že během skladování dochází k mírnému úbytku bílku, nárůstu žloutku a zvýšení hodnoty pH bílku, což má také negativní vliv na líhnivost.
Vzduchová komůrka V okamžiku snesení vejce dojde v důsledku rozdílných teplot v těle nosnice (40°C) a prostředí, do kterého je vejce sneseno, k jeho ochlazení a obě podskořápkové blány na tupém konci vejce (kde je místo největšího počtu pórů) se oddělí v důsledku smrštění vaječného obsahu a vznikne vzduchová komůrka, která dodává kyslík pro vyvíjející se plod, zejména v období líhnutí (Nedomová, 2007). Měla by být celistvá, neporušená a nepohyblivá (Veterány a Weis 2000). U slepičích vajec by neměla být vzduchová komůrka větší než 5 mm. Vzduchová komůrka má několik minut po snesení průměr 1 – 2 mm, skladováním vejce se zvětšuje, což má negativní vliv na líhnivost. Zvětšuje se také během inkubace (Prombergerová, 2005). Vejce s uvolněnou vzduchovou komůrkou („plováky“) k násadě nepoužíváme (Václavovský et al., 2000).
35
3
CÍL PRÁCE
Cílem práce bylo provést sledování vlivu předehřívání násadových vajec před skladováním (dlouhodobé skladování po dobu 16 dnů) na líhnivost, vyhodnotit embryonální mortalitu během inkubace, poměr pohlaví u vylíhlých kuřat a podíl slepiček.
36
4
MATERIÁL A METODIKA
4.1 Schéma pokusu Pokus byl proveden v líhni Přísnotice společnosti INTEGRA, a. s. K líhnutí byla použita násadová vejce hybrida ISA Brown, ve věku rodičovského hejna 37 týdnů. ISA Brown je hnědovaječný hybrid, určen převážně do velkochovů s klecovou technologií. Tento hybrid je v současné době nejprodávanější nosnice hnědých vajec jak v Evropě, tak i ve světě. Vejce byla rozdělena do 4 skupin uvedených v tabulce 9. Vejce bez zahřátí před skladováním byla skladována 16 dnů. Vejce skupiny 3 (PRESI 6 hod.) byla zahřívána 6 hod. při 37,5°C v předlíhních před skladováním a následně skladována 16 dnů. Skupina 4 (PRESI 9 hod.) byla zahřívána po dobu 9 hod. při 37,5°C a skladována 16 dnů. Vejce 1. skupiny (Vejce čerstvá) byla skladována po dobu 3 dnů. Tato vejce byla od stejného rodičovského hejna (jako skupiny 2, 3 a 4) o 13 dnů staršího. Všechna vejce měla stejné skladovací a inkubační podmínky. U všech skupin byla sledována oplozenost, embryonální mortalita během 1 – 7., 8 – 14., 15 – 21. dne inkubace, líhnivost, poměr pohlaví u vylíhlých kuřat a podíl slepiček.
Tab. 9 Pokusné skupiny Skupina Název skupiny č.
Doba Celkový počet skladování vajec skupiny (dny) (1líska = 150 vajec) Počet lísek
1.
Vejce čerstvá
16
2400
3
2.
Bez zahřátí před skladováním 16
2400
16
3.
Zahřátí 6 hod. při 37,5°C
16
2400
16
4.
Zahřátí 9 hod. při 37,5°C
16
2400
16
37
4.2 Podmínky pokusu
4.2.1
Skladovací podmínky pokusu
Vejce 2. - 4. skupiny byla skladována v klimatizovaných prostorách tzv. chladírny vajec při teplotě 13,0 ± 1,0°C po dobu 16 dnů. Vejce 1. skupiny byla skladována za stejných podmínek po dobu 3 dnů.
4.2.2
Inkubační podmínky pokusu
V předlíhni byla udržována teplota 37,8 ± 0,1 °C a relativní vlhkost vzduchu 50 – 55 %. Vejce se stále naklápěla o 45 stupňů ve hodinovém intervalu. V předlíhňových lískách se vejce inkubovala 18 dnů a poté byla poloautomaticky přeložena do lísek v dolíhni, kde se vejce inkubovala zbývající 3 dny. V dolíhních se už vejce neobracela a inkubovala se za teploty 37,0 ± 0,1°C a relativní vlhkosti vzduchu 70 – 85 %. Od 20. dne inkubace se kuřata líhla a 21. den byla rozdělena dle pohlaví metodou color sexing.
4.2.3
Technické zabezpečení líhně
Líheň Přísnotice společnosti INTEGRA, a. s., využívají belgickou předlíheň a dolíheň Petersime s kontrolním a řídicím systémem Vision link. S výstupem na počítač monitoruje 24 hodin denně a sedm dnů v týdnu základní hodnoty (teplotu, vlhkost, naklápění vajec) v líhni.
4.2.4
Embryonální mortalita
U všech sledovaných skupin násadových vajec byla hodnocena embryonální mortalita. Ve 13 – 14. dnu inkubace byla vejce prosvícena. Vyřazena byla vejce neoplozená a vejce s odumřelým zárodkem. Tato vejce byla rozbita a bylo stanoveno, zda se jedná o vejce neoplozená, s odumřelým zárodkem, vejce vyschlá, nebo vejce mikrobiálně nakažená. U vajec s odumřelým zárodkem byl stanoven den odumření. V den líhnutí byla vybrána z dolíhňových lísek vejce s nevylíhnutými kuřaty, tato vejce byla rozbita a byl u nich stanoven den odumření zárodku. V den líhnutí byl také stanoven počet mrtvých kuřat nenaklovaných, živých kuřat nenaklovaných, živých kuřat naklovaných, počet slepiček (1 a 2. 38
kategorie) a počet kohoutků. Den odumření zárodku byl stanoven vizuálně podle stádia vývoje. Odumřelé zárodky na základě stupně vývoje byly rozděleny do 3 skupin (1 – 7., 8 – 14., 15 – 21. den inkubace).
4.3 Sledované ukazatele:
39
4.3.1 Oplozenost Ve 13 – 14. dnu inkubace byla vejce prosvícena a byla vyřazena vejce neoplozená a vejce s odumřelým zárodkem. Z těchto údajů byla vypočtena oplozenost násadových vajec. Pro přesnější učení oplozenosti, byla odečtena od počtu vložených vajec vejce vyschlá a vejce mikrobiálně nakažená.
Oplozenost (%) = POV / počet nasazených vajec x 100 POV = počet nasazených vajec – vejce neoplozená Oplozenost byla hodnocena v procentech.
4.3.2 Líhnivost z vložených vajec Na začátku líhnutí bylo nasazeno do líhně 16 lísek po 150 vejcích v každé skupině. 21. den inkubace byl zaznamenán počet vylíhlých mláďat (slepičky 1 a 2. kat., kohoutci). Z těchto údajů byla vypočtena líhnivost z oplozených vajec.
Líhnivost z vložených vajec (%) = počet mláďat / počet nasazených vajec x 100 Líhnivost z vložených vajec byla hodnocena v procentech.
4.3.3 Líhnivost z oplozených vajec 13 – 14. den inkubace a 21. den inkubace byly zaznamenány počty neoplozených vajec a vajec s odumřelým zárodkem. Z těchto údajů byla vypočtena líhnivost z oplozených vajec.
Líhnivost z oplozených vajec (%) = počet mláďat / počet oplozených vajec x 100 POV = počet nasazených vajec – vejce neoplozená Líhnivost z oplozených vajec byla hodnocena v procentech.
4.3.4 Poměr pohlaví 21. den inkubace byl zaznamenán počet vylíhlých mláďat (slepičky 1 a 2. kat., kohoutci). Z těchto údajů byl hodnocen poměr pohlaví u jednotlivých skupin.
4.4 Statistické vyhodnocení
40
Sledované charakteristiky byly vyjádřeny prostým aritmetickým průměrem, kde opakování je každá líska. Průměr je charakteristikován směrodatnou odchylkou (SE) a variabilita souboru (skupiny) je vyjádřena variačním koeficientem (VK) u oplození a líhnivosti. Stanovená průkaznost rozdílu mezi průměry byla zjištěna pomocí jednofaktorové analýzy variance Kruskal-Wallisiho testem s využitím statistického programu UNISTAT.
5
VÝSLEDKY A DISKUZE
41
5.1 Oplozenost Oplozenost je faktor, který má vliv na líhnivost z vložených vajec, ale neovlivňuje výsledek líhnivosti z oplozených vajec. Tabulka 10 znázorňuje oplozenost u jednotlivých pokusných skupin. Z celkového počtu nasazených 2400 vajec první skupiny (Bez zahřátí před skladováním) bylo neoplozeno 63 kusů vajec, což představuje nejnižší průměrnou oplozenost 97,3 ± 0,47 % z hodnocených skupin. U druhé skupiny (PRESI 6 hod.) z 2400 ks vajec vložených do líhně bylo neoplozeno 37 kusů vajec, to představuje oplozenost 98,2 ± 0,21 %. U třetí skupiny (PRESI 9 hod.) bylo z celkového počtu 2400 ks vajec neoplozeno 40 kusů, což představuje nejvyšší průměrnou oplozenost 98,4 ± 0,21 % ze všech sledovaných skupin. U čtvrté skupiny (Vejce čerstvá, skladována 3 dny) bylo neoplozeno 42 kusů vajec z celkových 2400 ks vložených do líhně, to představuje oplozenost 98,3 ± 0,22 %. Mezi průměry oplozenosti hodnocených skupin nebyla zjištěna průkaznost rozdílů.
Tab. 10 Oplozenost (%)
Bez zahřátí Charakteristika
Oplozenost
Vejce čerstvá
Zahřátí 6 hod.
Zahřátí 9. hod
VK VK VK VK Průměr ± SE Průměr ± SE Průměr ± SE Průměr ± SE % % % % 97,3 ± 0,47 1,9
98,2 ± 0,24
0,9
98,4 ± 0,21
0,9
98,3 ± 0,22
0,9
SE – střední chyba průměru, VK – variační koeficient (%), P – průkaznost rozdílů mezi průměry, NS = non significant
5.2
Embryonální mortalita
42
P
NS
Počty odumřelých zárodků během jednotlivých období inkubace (1., 2., 3. týden) znázorňuje tabulka 11. U první skupiny (Vejce čerstvá) byla průměrná embryonální mortalita v prvních sedmi dnech vývoje 4,0 ± 0,42 %, v druhých sedmi dnech 0,8 ± 0,21 % a na konci inkubace 3,5 ± 0,39 %. V první třetině inkubace skupiny bez zahřátí před skladováním, byla průměrná embryonální úmrtnost 9,6 ± 0,75 %, v druhé třetině 1,8 ± 0,25 % a ve třetí třetině 7,6 ± 0,69 %. Při zahřátí 6 hod. před skladováním byla průměrná embryonální úmrtnost na začátku inkubace 9,6 ± 0,55 %, v druhé třetině 1,5 ± 0,23 % a v posledním období 8,1 ± 0,28 %. Skupina 4 (PRESI 9 hod.) měla embryonální mortalitu v prvních sedmi dnech vývoje 10,4 ± 0,64 %, v druhých sedmi dnech vývoje průměrně 1,2 ± 0,19 % a v posledních sedmi dnech inkubace 7,9 ± 0,47 %. Tab. 11 Embryonální mortalita (%) Embryonální úmrtnost
Vejce čerstvá
(dny)
Průměr ± SE
Průměr ± SE
Průměr ± SE
Průměr ± SE
1. – 7.
4,0 ± 0,42a
9,6 ± 0,75b
9,6 ± 0,55b
10,4 ± 0,64b
< 0,001
8. – 14.
0,8 ± 0,21a
1,8 ± 0,25b
1,5 ± 0,23ab
1,2 ± 0,19ab
< 0,05
15. – 21.
3,5 ± 0,39a
7,6 ± 0,69b
8,1 ± 0,28b
7,9 ± 0,47b
< 0,05
Bez zahřátí
Zahřátí 6 hod.
Zahřátí 9 hod.
P
SE – střední chyba průměru, P – průkaznost rozdílů mezi průměry a, b Číslo na stejném řádku označené jiným písmenem než předchozí se průkazně liší, NS = non significant
Při sledování embryonální mortality v průběhu inkubace byla nejvyšší embryonální mortalita zárodků zjištěna v první a třetí třetině vývoje. Snížená embryonální mortalita byla zejména v druhém období a to u všech pokusných skupin. Sníženou embryonální mortalitu během 8 – 14. dne inkubace potvrzuje i Zatloukal (2007), který zkoumal embryonální mortalitu v průběhu inkubace u jednotlivých výchozích linií nosného typu slepic. Václavovský (2000) uvádí, že hynutí zárodku v 1. a 3. období bývá zřetelně vyšší, protože zárodky jsou v této době citlivější k vnitřním i vnějším činitelům. Vysoký úhyn zárodku v
43
posledním stádiu líhnutí je zapříčiněn zejména přechodem od alantoidního dýchání k plicnímu dýchání. Celkově nejnižší embryonální mortalita ze všech skupin byla zaznamenána u vajec čerstvých (8,3 %), oproti tomu nejvyšší embryonální mortalita byla u vajec ošetřených PRESI po dobu 9 hod (19,5 %). Mezi vejci bez zahřátí před skladováním (19,0 %) a vejci ošetřenými PRESI 6 a 9 hod. (19,2 % a 19,5 %) nebyla potvrzena průkaznost rozdílů v embryonální mortalitě.
Graf 1 Embryonální mortalita v průběhu inkubace 12.0 10.0
Bez zahřátí
10.4 9.6 9.6
PRESI 6 hod. 7.6
(% )
8.0
8.1
PRESI 9 hod. Vejce čerstvá
7.6
6.0 4.0
3.5
4.0 1.8
2.0
1.5
1.2
0.8
0.0 1. - 7.
8. - 14.
15. - 21.
(den inkubace)
5.3
Líhnivost
44
5.3.1
Líhnivost z vložených vajec
Výsledky líhnivosti z vložených vajec a oplozených vajec jsou uvedena v tabulce 12. Líhnivost z vložených vejce je velice důležitým ekonomickým ukazatelem. U skupiny 1 (Bez zahřátí před skladováním) byla průměrná líhnivost z vložených vajec 75,9 ± 1,02 %, což představuje nejnižší líhnivost z vložených vajec ze všech pozorovaných skupin. Vejce čerstvá měla nejvyšší dosaženou líhnivost a to 88,9 ± 0,70 %. Při zahřátí 6. hod před skladováním byla výsledná líhnivost z těchto vajec 76,4 ± 0,65 %. U poslední pokusné skupiny (PRESI 9 hod.) byla líhnivost 77,4 ± 0,87 %. Velmi vysoce průkazný rozdíl v líhnivosti z vložených vajec v porovnání se všemi ostatními skupinami (P<0,001) byl sledován u vajec čerstvých. Rozdíl mezi průměry líhnivosti z vložených vajec a skupiny bez zahřátí, PRESI 6 hod. a PRESI 9 hod. nebyl statisticky průkazný. Graf 2 uvádí srovnání líhnivosti z vložených vajec u pokusných skupin. U vajec skladovaných po dobu 16 dnů a ošetření PRESI 6 hod. se zvýšila líhnivost oproti kontrolní skupině (Bez zahřátí před skladováním) o 0,5 %. Vejce, která byla ošetřena metodou PRESI 9 hod. a skladování po dobu 16 dnů, vykazovala o 1,5 % vyšší líhnivost než vejce neošetřená PRESI skladovaná po stejnou dobu.
Graf 2 Líhnivost z vložených vajec 90
88,9
85
(%)
80 75,9
76,4
Bez zahřátí
PRESI 6 hod.
77,4
75 70 65 Vejce čerstvá
Líhnivost
45
PRESI 9 hod.
5.3.2
Líhnivost z oplozených vajec
Průměrná líhnivost z oplozených vajec byla u kontrolní skupiny (Bez zahřátí před skladováním) 79,1 ± 0,86 %. Nejvyšší líhnivost z oplozených vajec byla dosažena u vajec čerstvých 90,1 ± 0,61 %. Nejnižší líhnivost byla pozorována u skupiny 3 (PRESI 6 hod.) 79,0 ± 0,61 %. Skupina 4 (PRESI 9 hod.) dosáhla stejnou líhnivost z oplozených vajec jako kontrolní skupina a to 79,1 ± 0,81 %. Graf 3 uvádí srovnání líhnivosti z oplozených vajec u pokusných skupin. Vysoce průkazný rozdíl v líhnivosti z vložených vajec v porovnání s ostatními skupinami (P<0,001) byl sledován u vajec čerstvých. Rozdíl mezi průměry líhnivosti z oplozených vajec a skupiny bez zahřátí, PRESI 6 hod. a PRESI 9 hod. nebyl statisticky průkazný. U vajec skladovaných po dobu 16 dnů a ošetřených PRESI 6 hod. se zvýšila líhnivost oproti kontrolní skupině (Bez zahřívání) pouze o 0,1 %. Vejce, která byla ošetřena metodou PRESI 9 hod. a skladování po dobu 16 dnů, vykazovala stejnou líhnivost jako kontrolní skupina (Bez zahřátí před skladováním).
Graf 3 Líhnivost z oplozených vajec 92
90.1
90 88 86 (%)
84 82 80
79.1
79.0
79.1
Bez zahřátí
PRESI 6 hod.
PRESI 9 hod.
78 76 74 72 Vejce čerstvá
Líhnivost
46
Tab. 12 Počet oplozených vajec, líhnivost z vložených a oplozených vajec (%)
Bez zahřátí Charakteristika
Oplozenost Líhnivost z vložených vajec Líhnivost z oplozených vajec
Vejce čerstvá
PRESI 6 hod.
PRESI 9 hod.
VK VK VK VK Průměr ± SE Průměr ± SE Průměr ± SE Průměr ± SE % % % % 97,3 ± 0,47
1,9
P
98,2 ± 0,24
0,9
98,4 ± 0,21
0,9
98,3 ± 0,22
0,9
NS
75,9 ± 1,02b
5,4
88,9 ± 0,70b
3,1
76,4 ± 0,65b
3,4
77,4 ± 0,87a
4,5
< 0,001
79,1 ± 0,86b
4,4
90,1 ± 0,61b
2,7
79,0 ± 0,61b
3,1
79,1 ± 0,81a
4,1
< 0,001
SE – střední chyba průměru, VK – variační koeficient (%), P – průkaznost rozdílů mezi průměry a, b Číslo na stejném řádku označené jiným písmenem než předchozí se průkazně liší, NS = non significant
47
U námi sledovaných skupin nebyla potvrzena statická průkaznost mezi líhnivosti vejci ošetřenými PRESI a vejci touto metodou neošetřenými (Bez zahřátí před skladováním, skladování po dobu 16 dnů). Vliv inkubace před skladováním na líhnivost zkoumali i Fasenko et al. (2001). Vejce byla ošetřena před skladováním teplotou 37,5°C po dobu 0, 6, 12 a 18 hod. pro zlepšení líhnivosti vajec skladovaných (při teplotě 11,5°C) po dobu 4 a 14 dnů. PRESI ošetření nemělo významný pozitivní nebo negativní vliv na líhnutí vajec všech stanovených kategorií, která byla skladována po dobu 4 dnů. Nicméně, ve vejcích skladovaných po dobu 14 dnů a PRESI 6 hod. se výrazně zlepšila líhnivost všech vajec (79,0 %) ve srovnání s vejci, která nebyla ošetřena před skladováním (70,5 %). U tohoto pokusu byl prokázán pozitivní vliv ošetření PRESI na líhnivost. Reijrink et al. (2009) zjišťovali změny ve vývojových fázích embrya během PRESI a účinky PRESI na líhnivost a kvalitu vylíhlých mláďat. Byly provedeny dva experimenty. V 1. experimentu byla skladována vejce po dobu 3, 5, 8 a 12 dnů. V experimentu č. 2 byla uložena vejce po dobu 5 a 11 dnů. Polovina vajec byla skladována o teplotě 16 až 18°C a druhá polovina byla vystavena PRESI 6 hod. (experiment 1) a 4,5 hod. (experiment 2) a následně skladována při stejných teplotách jako první polovina vajec. V experimentu 1 se snížila líhnivost vajec z 59,3 na 51,5 %, při skladování vajec po dobu 12 dnů. Ale líhnivost se nesnížila při skladování vajec 3, 5 a 8 dní (interakce P = 0,02). V experimentu 2 PRESI zvyšovala líhnivost vejce z 80,6 na 85,9 %, při době uskladnění 11 dnů, ale nezvýšila se líhnivost, při době skladování po dobu 5 dnů (interakce P = 0,0009). Tento výzkum potvrdil zlepšení líhnivosti při použití ošetření PRESI. Muhmud a Pasha (2008) sledovali význam předehřívání a naklápění vajec u masného plemene slepic. Vejce byla skladována po dobu 5 dnů při teplotě 16 – 20°C. Ošetření PRESI bylo provedeno teplotou 30°C po dobu 6 – 7 hod. Kontrolní skupina (Bez naklápění a předehřívání) měla líhnivost 88,3 ± 0,30 %. Druhá skupina (Bez naklápění s PRESI) měla stanovenou líhnivost na 76,3 ± 0,30 %. Vejce, která byla naklápěna a předehřívána, měla líhnivost 79,9 ± 0,10 %. U tohoto pokusu nebyl prokázán pozitivní vliv PRESI na líhnivost. Fasenko et al., (2001) zkoumali využití PRESI u krůt. Používali PRESI po dobu 0, 6, 12 hod. (pokus 1) nebo 0, 7 a 14 hod. (pokus 2). Následně byla embrya uskladněná při stejných podmínkách, ale v různých fázích vývoje. Skladování probíhalo při teplotě 17°C po dobu 4 nebo 14 dnů. Výsledky naznačují, že embrya vajec skladovaných po dobu 14 dnů, která mají vývoj pokročilý do stádia hypoblastu (PRESI po dobu 12 hod.), mají výhodu oproti embryím z vajec skladovaných 14 dnů a neošetřených metodou PRESI. Tímto pokusem 48
potvrdili, že PRESI ošetření nemělo významný pozitivní nebo negativní vliv na líhnutí vajec všech stanovených kategorií, která byla skladována po dobu 4 dnů. Fasenko et al. (2001) potvrdili pozitivní vliv na líhnivost při předehřívání vajec po dobu 12 hod. před skladováním. Christensen et al. (2003) zkoumali použití vyšší teploty během prvních dvou týdnů vývoje. Zlepšení líhnivosti krůťat dosáhli jak při použití vyšší teploty (37,8°C) po dobu prvního týdne, tak po dobu prvních dvou týdnů. V obou případech byl rychlejší rozvoj embrya. Díky vyšší teplotě byl u embryí pozorován vyšší embryonální metabolismus cukrů a zvýšená koncentrace hormonů štítné žlázy ve srovnání s kontrolním vzorkem. Délka skladování násadových vajec byla 15 dnů. Christensen et al. (2003) došel k závěru, že k zlepšení životaschopnosti u embryí ošetřených PRESI může docházet z důvodu lepšího využití sacharidů.
49
5.4 Poměr pohlaví Zastoupení slepiček a kohoutků z nasazených vajec uvádí graf 4. Tabulka 13 uvádí procentuelní zastoupení slepiček v 1 a 2. kategorie. Celkově v 1. skupině (Vejce bez zahřátí před skladování) se vylíhlo 960 kohoutků a 864 slepiček, což představuje 40,0 ± 0,76 % kohoutků a 35,9 ± 1,04 % slepiček z (2400) nasazených vajec. 822 slepiček bylo klasifikováno do 1. kategorie a 40 slepiček do 2. kategorie. Ve druhé skupině (Vejce čerstvá) se vylíhlo 1069 kohoutků a 1064 slepiček. Tyto čísla představují 44,5 ± 1,08 % a 44,3 ± 1,33 % z (2400) nasazených vajec. 1044 slepiček bylo zařazeno do 1. kategorie a zbylých 20 slepiček do 2. kategorie. Z vajec ošetřených PRESI 6 hod. se vylíhlo 982 mláďat samčího pohlaví a 851 samičího pohlaví. Což představují 40,9 ± 0,83 % a 35,5 ± 1,01 % z (2400) nasazených vajec. 822 slepiček bylo zařazeno do 1. kategorie a zbytek 29 slepiček do 2. kategorie. Z vajec ošetřených PRESI po dobu 9 hod. se vylíhlo 906 kohoutků a 951 slepiček (924 ks 1. kat, 27 ks 2. kat.). Tyto čísla představují 37,8 ± 0,79 % a 39,6 ± 0,33 % z (2400) nasazených vajec.
Graf 4 Zastoupení kohoutků a slepiček Slepičky
50
Kohoutci
44,3 44,5
45
40,9
40 40
35,9
39,6
37,8
35,5
35
(%)
30 25 20 15 10 5 0 Bez zahřátí
Vejce čerstvá
Zahřátí 6 hod.
50
Zahřátí 9 hod.
Nejvyšší množství slepiček 1. kat (1044 mláďat) se vyskytlo u skupiny čerstvých vajec (P<0,05). Při hodnocení bylo statisticky průkazně více slepiček (P<0,05) 1 kategorie mezi vejci ošetřenými PRESI 9 hod. (924 mláďat) oproti vejci PRESI 6 hod. (822 mláďat). Oproti 3. skupině (PRESI 6) došlo u 4. skupiny (PRESI 9 hod.) ke zvýšení o 102 mláďat samičího pohlaví, což představuje 4,2 %. U čerstvých vajec se vyskytl průkazně vyšší průměr (P<0,05) líhnivosti slepiček (slepičky celkem) oproti ostatním skupinám (Tab. 13). K zajímavému výsledku došlo u hodnocení vylíhlých slepiček u 4. skupiny (PRESI 9). U vajec ošetřených PRESI po dobu 9 hod. se vylíhlo celkem 951 slepiček. Došlo tedy o zvýšení líhnivosti slepiček o 4,1 % (P<0,05) oproti PRESI 6 hod. Ve výsledcích mezi slepičkami skupiny bez zahřátí a PRESI 6 hod nebyl průkazný rozdíl.
Tab. 13 Počet slepiček (%) Vejce čerstvá
Bez zahřátí
PRESI 6 hod.
PRESI 9 hod.
Slepičky
P Průměr (%) ± SE Průměr (%) ± SE Průměr (%) ± SE Průměr (%) ± SE
1. kat.
43,5 ± 2,04a
34,3 ± 1,55b
34,3 ± 1,43b
38,5 ± 1,29c
< 0,05
2. kat
0,8 ± 0,21
1,8 ± 0,43
1,2 ± 0,28
1,1 ± 0,23
NS
Slepičky celkem
44,3 ± 1,33a
35,9 ± 1,04bc
35,5 ± 1,0b
39,6 ± 0,33c
< 0,05
SE – střední chyba průměru, P – průkaznost rozdílů mezi průměry a-c Číslo na stejném řádku označené jiným písmenem než předchozí se průkazně liší, NS = non significant
Tab. 14 Počet slepiček a kohoutků (%) Vejce čerstvá
Bez zahřátí
Zahřátí 6 hod.
Zahřátí 9 hod.
Charakteristika
P Průměr (%) ± SE Průměr (%) ± SE Průměr (%) ± SE Průměr (%) ± SE
Slepičky
44,3 ± 1,33a
35,9 ± 1,04bc
35,5 ± 1,01b
39,6 ± 0,33c
< 0,05
Kohoutci
44,5 ± 1,08a
40,0 ± 0,76b
40,9 ± 0,83b
37,8 ± 0,79b
< 0,05
SE – střední chyba průměru, P – průkaznost rozdílů mezi průměry, a-c Číslo na stejném řádku označené jiným písmenem než předchozí se průkazně liší
51
Ve skupině bez zahřátí se vylíhlo o 4,1 % mláďat samčího pohlaví více než samičího (Tab. 14, Graf 4). U skupiny čerstvých vajec bylo procentuální zastoupení mláďat velice vyrovnané (vylíhlo se o 0,2 % kohoutků více než slepiček). Ve třetí skupině (PRESI 6 hod.) se vylíhlo o 5,4 % kohoutků více než slepiček. Ve čtvrté skupině (PRESI 9 hod.) byl procentuální podíl mláďat obrácen. Kohoutků se vylíhlo 37,8 ± 0,79 % a slepiček 39,6 ± 0,33 %. Což představuje rozdíl 1,8 % ve prospěch samičího pohlaví. Je možné, že vývoj embrya během PRESI 9 hod. podporuje životaschopnost samičího pohlaví, více než životaschopnost samčího pohlaví. Embrya slepiček mohou být citlivější k dlouhodobému skladování, než embrya kohoutků.
52
6
ZÁVĚR Líhnivost z nasazených vajec je důležitým reprodukčním ukazatelem, který výrazně
ovlivňuje ekonomiku produkce jednodenních kuřat. Proto se neustále hledají nové metody jak zefektivnit tuto výrobu. Cílem diplomové práce bylo ověřit vliv předehřívání násadových vajec před skladováním na líhnivost. Tato metoda má podle předešlých výzkumů prokazatelné výsledky na zlepšení líhnivosti násadových vajec. Při pokusu byl zkoumán vliv předehříváním násadových vajec při teplotě 37,5°C po dobu 6 a 9 hod. před skladováním. U první skupiny (Bez zahřátí před skladováním) byla průměrná líhnivost z vložených vajec 75,9 ± 1,02 %, což představuje nejnižší líhnivost z vložených vajec ze všech pozorovaných skupin. Vejce čerstvá měla největší dosaženou líhnivost a to 88,9 ± 0,70 %. Při zahřátí 6. hod před skladováním byla výsledná líhnivost z těchto vajec 76,4 ± 0,65 %. U poslední pokusné skupiny (PRESI 9 hod.) byla líhnivost 77,4 ± 0,87 %. Výsledkem pokusu nebylo potvrzeno zvýšení líhnivosti z násadových vajec ošetřených PRESI po dobu 6 hod. a 9 hod. Oproti kontrolní skupině bez zahřátí před skladováním se zvýšila líhnivost u skupiny PRESI 6 hod. o 0,5 % a u skupiny ošetření PRESI 9 hod. došlo k zlepšení líhnivosti o 1,5 %. Je možné, že rozdíl ve výsledcích oproti předešlým výzkumům byl ovlivněn podmínkami, při kterých byl pokus prováděn (v provozu velkokapacitní líhně x laboratorní podmínky pokusu). Statisticky průkazně více (P<0,05) slepiček (1 kategorie) bylo u skupiny PRESI 9 hod. (924 slepiček) oproti PRESI po dobu 6 hod. (822 slepiček). Oproti 3. skupině (PRESI 6 hod.) došlo u 4. skupiny (PRESI 9 hod.) ke zvýšení o 102 mláďat samičího pohlaví, což představuje nárůst o 4,2 %. U čtvrté skupiny (PRESI 9 hod.) byl obrácen poměr pohlaví ve prospěch slepiček. Kohoutků se vylíhlo 37,8 ± 0,79 % a slepiček 39,6 ± 0,33 %. Což představuje rozdíl 1,8 % ve prospěch samičího pohlaví. Lze tedy konstatovat, že PRESI 9 hod. může mít vliv na zvýšení životaschopnosti samičího pohlaví. Embrya slepiček mohou být citlivější k dlouhodobému skladování, než embrya kohoutků.
53
7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATUR
1. BAKST, M. R.; HOLM, L. Impact of egg storage on carbonic anhydrase activity during early embryogenesis in the turkey. Poultry science. 2003, 82, s. 1193-1197. 2. BRAKE, J. et al. Egg handling and storage. Poultry Science. 1997, 76, s. 144-151. 3. CHMELNIČNÁ, L. Možnosti dezinfekcie násadových vajec pred inkubáciou. Farmář. 2001, 7, 7/8, s. 76-77. 4. CHRISTENSEN, V. L. et al. Accelerating embryonic growth during incubation following prolonged egg storage. 1. Embryonic livability. Poultry science. 2003, 82, s. 1863-1868. 5. CHRISTENSEN, V. L. et al. Accelerating embryonic growth during incubation following prolonged egg storage. 2. Embryonic growth and metabolism. Poultry science. 2003, 82, s. 1869-1878. 6. ENGLMAIEROVÁ, M; TŮMOVÁ, E. Kvalita vajec v závislosti na systému ustájení. Náš chov. 2007, 67, 7, s. 78-80. 7. ENGLMAIEROVÁ, M; TŮMOVÁ, E. Změny kvality vajec v závislosti na systému ustájení a skladování. Náš chov: Příl. České drůbežnictví. 2008, 68, 1, s. 72-73. 8. ETCHES, R. J. Reproduction in poultry. 1996. Wallingford, Oxon: CAB International, 2000. 318 s. 9. EYAL-GILADI, H.; KOCHAV, S. From cleavege to primitive streak formation: A complementary normal table and a new look at the first stages of the development of the chick. Developmental Biology. 1976, 49, s. 321-337. 10. FASENKO, G. M. et al. Prestorage incubation of long-term stored broiler breeder eggs: 1. Effects on hatchability. Poultry science. 2001, 80, s. 1406-1411. 11. FASENKO, G. M. Egg Storage and the Embryo. Poultry science. 2007, 86, s. 10201024.
54
12. FLASENKO, G. M. et al. Prestorage incubation of long-term stored broiler breeder eggs: 1. Effects on hatchability. Poultry science. 2001, 80, s. 1406-1411. 13. GARDIÁNOVÁ, I.; TŮMOVÁ, E. Některé faktory ovlivňující kvalitu vajec a vaječné skořápky. Krmivářství. 2002, 6, 3, s. 29-30. 14. HAMBURGER, V.; HAMILTON, H. L. A series of normal stages in the development of the chick embryo. Journal of Morphology. 1951, 88, s. 49-92. 15. HAMMINGA, B. The hatchery of the future. World poultry. 2009, 25, 3, s. 28-29. 16. HÁTLE, J.; LIKEŠ, J. Základy počtu pravděpodobnosti a matematické statistiky. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1974. 98 s. 17. HLADÍK, J. Alternativní skladování násadových vajec aneb příroda se nedopouští zásadních omylů. Drůbežář. 2007, 18, 2, s. 0. 18. HLADÍK, J. Inkubace přirozená a umělá. Drůbežář. 2007, 11, 3, s. 11. 19. JEDLIČKA, M. Využívané technologie chovu nosnic. Náš chov. 2008, 68, 4, s. 51. 20. JELÍNEK, P.; KOUDELA, K. at al. Fyziologie hospodářských zvířat. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. 414 s. 21. KIRK, S., et al. Factors affecting the hatchability of eggs from broiler. British poultry science. 1980, 21, s. 37–53. 22. KLECKER, D. et al. Porovnání jednotlivých technologických systémů v chovu slepic. Sborník referátů, Konference “Technologické systémy v chovu drůbeže”. Brno: MZLU, 2002. s. 9-13. 23. KOŠAŘ, K. Alternativní chovy nosnic. Farmář. 2004, 10, 1, s. 38-40. 24. KŘÍŽ, L. Přirozené a umělé líhnutí drůbeže. Praha: Insitut výchovy a vzdělávání MZe ČR, 1995. 32 s.
55
25. LAPAO, C.; GAMA, L. T.; CHAVEIRO SOARES, M. Effects of broiler breeder age and length of egg Storage on Albumen Characteristics and Hatchability. Poultry science. 1999, 78, s. 640-645. 26. LAZAR, V. Chov drůbeže: (přednášky). Brno: Vysoká škola zemědělská v Brně, 1990. 210 s. 27. LEESON, S.; SUMMERS, J. D. Broiler breeder production. 2000. Guelph, Ontario: University book, 2000. 329 s. 28. LEONE, V. A. et al. Evidence for conjugated linoleic acid-induced embryonic mortality that is independent of egg storage conditions and changes in egg relative fatty acids. Poultry science. 2009, 88, s. 1858-1868. 29. MAHMUD, A.; PASHA, T. N. Effect of storage, pre-heating and turning during holding period on the hatchability of broiler breeder eggs. Pakistan veterinary journal. 2008, 3, 28, s. 153-154. Dostupný také z WWW:
. 30. MELUZZI, A., et al. Effects of dietary vitamin E on the quality of table eggs enriched with n-3 long-chain fatty acids. Poultry Science. 2000, 79, s. 539-545. 31. NEDOMOVÁ, Š. Vznik a vývoj slepičího vejce. Potravinářská revue. 2001, 1, s. 72-73. 32. NOVÁK, P., et al. Dezinfekce líhní u násadových vajec. Farmář. 2004, 10, 7, s. 38-41. 33. PEEBLES, E. D., BRAKE, J. The role of the water vapor conductance by the eggshell of broiler breeders. Poultry Science. 1987, 66, s. 596-604. 34. PROMBERGEROVÁ, I. Vývoj kuřete během líhnutí. Chovatel rádce. 2005, 6, 3, s. 28-29. 35. REIJRINK, I. A. M. Influence of pre-storage incubation on embryonic development, hatchability, and chick quality. Poultry Science. 2009, 88, s. 2649-2660.
56
36. REIJRINK, I. Good off storage to obtain more chicks. World poultry. 2009, 25, 2, s. 24-25. ISSN 1388-3119. 37. REIS, L. H.; GAMA, L. T.; SOARES, M. C. Effects of short storage conditions and broiler breeder age on hatchability, hatching time, and chick weights. Poultry science. 1997, 76, s. 1459-1466. 38. SAINSBURY, D. Poultry Health and Management: Chickens, Ducks, Turkeys, Geese, Quail. Oxford: Blackwell Science, 2000. 120 s. ISBN 0-632-05172-8. 39. SCOTT, T. A.; SILVERSIDES, F. G. The effect of storage and strain of hen on egg quality. Poultry science. 2000, 79, s. 1725-1729. 40. SOLOMON, S. E. Egg and eggshell quality, Iowa State University Press. 1997. s. 149. 41. SILVERSIDES, F. G.; SCOTT, T. A. Effect of storage and layer age on quality of eggs from two lines of hens. Poultry science. 2001, 80, s. 1240-1245. 42. TONA, K. et al. Relationship between broiler breeder’s age and egg weight loss and embryonic mortality during incubation in large-scale conditions. Journal of Applied Poultry Research. 2001, 10, s. 221-227. 43. TONA, K., et al. Effects of storage time on incubating egg gas pressure, thyroid hormones, and corticosterone levels in embryos and on their hatching parameters. Poultry science. 2003, 82, s. 840-845. 44. TŮMOVÁ, E. Vliv systému ustájení a výživy na kvalitu masa a vajec drůbeže. 2007, Dostupný z WWW: . 45. TŮMOVÁ, E.; ENGLMAIEROVÁ, M. Užitkovost slepic v různých systémech ustájení. Náš chov. 2007, 67, 7, s. 90-92. 46. VÁCLAVOVSKÝ, J. et al. Chov drůbeže. 2000. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2000. 145 s. 47. VETERÁNY, L.; WEIS, J. Liahnutie a embryonálny vývin kurčiat. Nitra: Tlačiareň Gramond Nitra, 2000. 101 s.
57
48. WAHLSTROM, A.; TAUSON, R.; ELWINGER, K. Production and egg quality as influenced by mash or crumbled diets fed to laying hens in an aviary system. Poultry science. 1999, 78, s. 1675-1680. 49. WAHLSTROM, A., et al. Production and egg quality as influenced by mash or crumbled diets fed to laying hens in an aviary system. Poultry Science. 1999, 78, s. 1675-1680. 50. ZATLOUKAL, M. Embryonální mortalita v průběhu inkubace u jednotlivých výchozích linií nosného typu slepic a u rodičovských hejn komerčních snáškových hybridů. Brno, 2003. 90 s. Dizertační práce. MZLU v Brně. 51. ZAKARIA, A. H., AL-ANEZI, M. A. Effect of ascorbic acid and cooling during egg incubation of hatchability, culling, mortality, and the body weights of broiler chickens. Poultry Science, 1996, 75, s. 1204-1209. 52. ZELENKA, J. Výživa kuřat bezprostředně před a po vylíhnutí. Agromagazín. 2009, 10, 9-10, s. 34-40. 53. ZELENKA, J. Vliv výživy na embryonální vývoj kuřat a jejich vývin po vylíhnutí. Krmivářství. 2010, 14, 1, s. 30-31. 54. ZELENKA, J.; ZEMAN, L. Výživa a krmení drůbeže. [S.l.]: [s.n.], 2006. 117 s. 55. ZEMAN, L., et al. Výživa a krmení hospodářských zvířat. Praha: Profi Press, 2006. 360 s. 56. ANONYM 1: INTEGRA, a.s., 2010. staženo 10. 3. 2010 Dostupný z WWW: .
58
8
PŘÍLOHY
Obr. 7 Embryo 3. den inkubace
Obr. 7 Embryo 9. den inkubace
59
Obr. 7 Embryo 17. den inkubace
Obr. 7 Klubání
60
