Masaryko v a u ni verzi t a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
VLIV CEN ROPY NA EKONOMIKU VE VYBRANÝCH SVĚTOVÝCH REGIONECH Effects of oil prices on economy in chosen world regions Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Veronika KAJUROVÁ, Ph.D.
Zdeněk OBST Brno, 2016
J mé no a p ř íjme ní a uto r a :
Zdeněk Obst
N á ze v b a k a lá ř s k é p r á c e :
Vliv cen ropy na ekonomiku ve vybraných světových regionech
N á ze v p r á c e v a nglič tině :
Effects of oil prices on economy in chosen world regions
K a te d r a :
Financí
Ve d o uc í b a k a lá ř s k é p r á c e :
Ing. Veronika Kajurová, Ph.D.
Ro k o b ha jo b y:
2016
Anotace Předmětem bakalářské práce je zmapování situace na trhu s ropou ve vybraných světových regionech a zjištění, jaký dopad mají změny v cenách ropy na vybrané světové ekonomiky. První část je zaměřena na historii ropného průmyslu a teoretické poznatky, které se ho týkají. Druhá část je zaměřena na Saudskou Arábii a Spojené státy americké, které jsou vybrány z důvodu jejich důležitosti v ropném průmyslu. Na jejich příkladu je analyzován vliv ceny ropy na vybrané makroekonomické ukazatele s případným přenesením na ostatní země.
Annotation The goal of the bachelor thesis is to map the situation on oil market in selected world regions and to find out how a change in oil price affects selected world economies. The first part is focused on the history of oil industry and theoretical findings related to it. The second part is focused on Saudi Arabia and the United States of America which are chosen due to their significance in oil industry. On their example the effect of oil price on selected macroeconomical indicators is analyzed with possible transposition on other countries.
Klíčová slova Cena ropy, HDP, čistý export, vládní dluh, spotřeba ropy, lineární regrese, Saudská Arábie, USA
Keywords Oil price, GDP, net export, government debt, oil consumption, linear regression, Saudi Arabia, USA
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Vliv cen ropy na ekonomiku ve vybraných světových regionech vypracoval samostatně pod vedením Ing. Veroniky Kajurové, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 21. dubna 2016
v la s t n o ru č n í p o d p is a u t o ra
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................... 11 1.
TEORETICKÝ ÚVOD DO PROBLEMATIKY ............................................................. 13 1.1.
1.1.1.
Druhy ropy ......................................................................................................... 13
1.1.2.
Nekonvenční zdroje ropy ................................................................................... 14
1.1.3.
Jednotky vyjadřující množství ropy ................................................................... 16
1.1.4.
Zásoby ropy ........................................................................................................ 16
1.2.
Rešerše literatury ....................................................................................................... 17
1.2.1.
Spojené státy americké ....................................................................................... 17
1.2.2.
Evropa ................................................................................................................ 18
1.2.3.
Střední východ a severní Afrika ......................................................................... 19
1.2.4.
Ostatní regiony ................................................................................................... 19
1.3.
2.
Základní charakteristiky ropy .................................................................................... 13
Dvě strany trhu .......................................................................................................... 20
1.3.1.
Nabídková strana ................................................................................................ 20
1.3.2.
Poptávková strana .............................................................................................. 23
1.3.3.
Cena ropy a ropné šoky ...................................................................................... 24
METODOLOGIE A VYUŽITÁ DATA .......................................................................... 29 2.1.
Výběr modelu ............................................................................................................ 29
2.2.
Výběr dat ................................................................................................................... 30
3. SOUVISLOST MEZI CENOU ROPY A VÝVOJEM VYBRANÝCH UKAZATELŮ VYBRANÝCH STÁTŮ........................................................................................................... 31 3.1.
Vliv ceny ropy na ekonomiku Saudské Arábie ......................................................... 31
3.1.1.
Ropný průmysl v Saudské Arábii....................................................................... 31
3.1.2.
Vliv na vládní dluh ............................................................................................. 32
3.1.3.
Vliv na import a export ...................................................................................... 34
3.1.4.
Vliv na spotřebu ropy ......................................................................................... 36
3.1.5.
Vliv na HDP ....................................................................................................... 37
3.2.
Vliv ceny ropy na ekonomiku USA .......................................................................... 41
3.2.1.
Ropný průmysl v USA ....................................................................................... 42
3.2.2.
Vliv na vládní dluh ............................................................................................. 42
3.2.3.
Vliv na import a export ...................................................................................... 44
3.2.4.
Vliv na spotřebu ropy ......................................................................................... 45
3.2.5.
Vliv na HDP ....................................................................................................... 48
ZÁVĚR..................................................................................................................................... 51 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 53
Seznam grafů ............................................................................................................................ 60 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 60 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 60 Seznam použitých zkratek........................................................................................................ 60
ÚVOD Ropa využívaná v podobě, jak ji dnes známe, je vzhledem k dlouhé existenci lidstva poměrně novou záležitostí. I přes to se však jedná o komoditu, která velmi ovlivňuje a ovlivňovala průběh historie. První zmínky o použití ropy se datují již 5000 let zpět do doby Sumeru, své pravé využití ale našla až na konci 19. století. Od té doby se ropa stala velmi cennou komoditou, která ovlivňuje světovou ekonomiku a politické dění. 1 Jsou to právě státy, které mají k ropnému bohatství přístup, které drží politickou moc. O to větší je jejich síla, když spolu spolupracují za účelem maximalizace ropných příjmů prostřednictvím uzavíráním dohod a formováním de facto kartelů. Jejich moc se projevuje ve schopnosti vytvářet politické konflikty a ekonomické problémy po celém světě. Cíl práce Cílem práce je zmapovat situaci na trhu s ropou ve vybraných světových regionech jaký dopad mají změny v cenách ropy na vybrané ekonomiky. Prvním parciálním porovnání historického vývoje ceny ropy a jejího promítnutí do ekonomické Porovnání je založeno na předešlých výzkumech a odborné literatuře, která se zabývá. Z jejich závěrů autor z části vychází při analyzování aktuální situace a provázanosti ropného trhu s ekonomickou aktivitou vybraných států.
a zjistit, cílem je aktivity. tématem celkové
Druhým dílčím cílem je výzkumná část práce, která je zaměřena na potvrzení poznatků zjištěných z první části. Ověření proběhne na analýze vlivu ceny ropy na makroekonomické ukazatele Saudské Arábie a USA. Saudská Arábie je státem s jednou z největších rezerv ropy a jednou z nejvyšších produkcí na světě. Její postavení je v mnoha ohledech na trhu dominantní, s čímž se ale na druhou stranu váže silná provázanost a závislost na ropě jako takové. USA jsou největší světovou ekonomikou a největším producentem i spotřebitelem ropy. I pro ně tedy ropa představuje důležitou komoditu. Použité metody K dosažení výše uvedených cílů byly použity následující vědecké metody: Při popisu základních charakteristik ropy, které jsou od ostatních komodit odlišné, byla použita deskripce. Při analyzování současného stavu ropného trhu v různých regionech byla použita především deskripce a explanace na základě literární rešerše. Hlavní, výzkumná část, byla řešena pomocí matematicko-statistických metod, které byly aplikovány na vybrané země. Závěrem je komparace zemí a vyměření vlivu ceny ropy na jejich ekonomiky.
1
PARRA, Francisco. Oil politics. 11
12
1. TEORETICKÝ ÚVOD DO PROBLEMATIKY V následující kapitole budou vysvětleny teoretické poznatky týkající se ropného průmyslu zaměřené na to, co vlastně ropa je a z jakých subjektů se průmysl skládá. V podkapitolách budou představeny události, které stály za prudkou změnou v ceně ropy a budou popsány studie a literatura, která se již tématem ropy zabývala.
1.1. Základní charakteristiky ropy Ropou označujeme surovinu, ze které se vyrábí různé produkty, např. nafta. Původ slova „nafta“ vychází z jazyků vyskytujících se v oblasti Středního východu, kde znamená něco jako „hustá kapalina“.2 Význam slova „ropa“ je však nejistý. V určitých regionech bylo toto slovo používáno pro označení solanky, ze které se vyráběla sůl. Pravděpodobně kvůli jisté podobnosti mezi solankou a „ropou“- hustou kapalinou. V dnešní době tedy ropou označujeme černou kapalinu s menší hustotou než voda. Vzhledem ke svému vzniku je velmi bohatá na směs kapalných uhlovodíků různých struktur, složení běžných rop tedy tvoří zhruba z 85 % uhlík.3
1.1.1. Druhy ropy Ropa nemá vždy stejné vlastnosti a charakteristiky. Ropa se těží na různých místech zeměkoule z různých typů ložisek. Dle typu ložiska mluvíme o konvenční a nekonvenční ropě. Konvenční ropa teče z běžných ropných ložisek, zatímco nekonvenční ropa se získává z jiných typů surovin, v poslední době z hodně diskutovaných černých břidlic nebo ropných písků. Na světovém trhu s ropou se obchoduje především s malým počtem druhů ropy podle regionu, ve kterém byla vytěžena. Hlavní dva druhy představuje ropa Brent a ropa WTI (West Texas Intermediate). Ropa Brent se těží v Severním moři a obchoduje se na burze v Londýně, ropa typu WTI se těží i obchoduje ve Spojených státech. Jejich hlavní rozdíl je v obsahu síry.4 Mezi další druhy ropy patří:
Dubai – ropa z Blízkého východu určená pro asijsko-pacifický region Tapis – lehká ropa z Malajsie Minas – těžká ropa z Indonésie Koš OPEC o Arab Light – Saudská Arábie o Bonny Light – Nigérie o Fateh – Spojené arabské emiráty o Isthmus - Mexiko5
CÍLEK, Václav a Martin KAŠÍK. Nejistý plamen. Původ, vznik, vyhledávání a těžba ropy [online]. Dostupné z: http://www.petroleum.cz/ropa/. 4 BUDÍN, Jan. Ropa – vlastnosti, rozdělení a obchodování Více na: http://oenergetice.cz/technologie/ropa prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/ [online]. 5 Není členem OPEC 13 2 3
o Saharan Blend – Alžírsko o Tia Juana Light – Venezuela
1.1.2. Nekonvenční zdroje ropy Mezi nekonvenční druhy ropy patří ropa získaná z netradičních ložisek. Nejčastěji se hovoří o břidlicové ropě a břidlicovém plynu, které se získávají z ropných břidlic. Ropa samotná je ve stavu označovaném jako kerogen, tzv. předstupni ropy. Ten je potřeba zahřát na 450 °C, aby se na ropu změnil. V posledních 2 desetiletích se dostává tenhle způsob těžby do popředí diskuzí ohledně ropného průmyslu. Břidlice přináší další zásoby ropy a zemního plynu, nesou s sebou však i početné problémy, kvůli kterým je těžba z břidlic zatím spíše regionálním fenoménem než celosvětovým. Mezi další nekonvenční zdroje patří ropné písky. Ropné písky jsou přírodní směsí písku, hlíny nebo jiných minerálů, vody a živice. Je to velmi těžká a viskózní hmota, která musí být nejdříve zpracována před tím, než ji mohou používat rafinerie na výrobu paliva 6 . Situace v Severní Americe Projekty nekonvenční produkce ropy z ropné břidlice byly jako první zahájeny v Severní Americe okolo roku 2000 společně s rozvojem břidličné oblasti Bakken, která leží v Severní Dakotě a v Montaně na území o rozloze více než 500 000 km² 7 . Nové přístupy k produkci ropy a plynu ve Spojených státech umožnily prudký nárůst produkce v posledním desetiletí. Produkce zemního plynu narostla o 25 % od roku 2010. Tím USA přeskočily Rusko a staly se největším světovým producentem plynu a do konce desetiletí se stanou i největším exportérem. Mezitím produkce ropy narostla od roku 2008 o 60 % na nynějších 8 milionů barelů denně.8 Tímhle tempem za chvíli překonají svoje maximum (10 milionů barelů denně) a s ním i Rusko se Saudskou Arábií. Důsledkem možnosti nového způsobu těžby zde došlo k zásadním změnám v náhledu na uhlohydráty. Před deseti lety se světoví producenti shodovali, že americká produkce a produkce zemí mimo OPEC čelí nevyhnutelnému poklesu. Dnes většina analytiků předpokládá, že produkce bude pokračovat v růstu.9 Stojí za tím hlavně fakt, že technologie, které tenhle způsob těžby umožňují, lze jednoduše „přenést“ do jiných zemí, kde se břidlicová ložiska také nalézají. Limitujícím faktorem je ovšem cena ropy, která hraje velmi důležitou roli, jelikož těžba je finančně velmi náročná. Podobný „boom“ můžeme vidět i v Kanadě. Zde se nejedná o těžby ropy z břidlicových ložisek, ale z jiného nekonvenčního typu, a to z ropných písků. O zásobách ropy v podobě ropných písků se v Kanadě mluví jako o největším energetickém pokladu, neboť se v nich nachází po Saudské Arábii a Venezuele třetí největší ropné zásoby. 10
What is Oil Sands? [online]. Dostupné z: http://www.energy.gov.ab.ca/oilsands/793.asp. LECHTENBÖHMER, Stefan. Dopady těžby břidlicového plynu a břidličné ropy na životní prostředí a na lidské zdraví. 8 MORSE, Edward. Welcome to the Revolution [online]. 9 MORSE, Edward. Welcome to the Revolution [online]. 10 Facts and Statistics [online]. Dostupné z: http://www.energy.gov.ab.ca/OilSands/791.asp. 14 6 7
Globální pohled Vzhledem k tomu, že břidlicová ložiska jsou rozmístěná všude po světě a ne jen ve Spojených státech, mnoho zemí se snaží napodobit snahu USA v rozšíření své těžby břidlicových produktů. Břidlicové zásoby USA tvoří pouhých 15 % světových břidlicových zásob, takže zde prostor pro těžbu v jiných zemí je a některé země již s výstavbou infrastruktury a technologie umožňující těžbu začaly. Země jako je Austrálie, Čína, Mexiko, Rusko, Saudská Arábie nebo Velká Británie pravděpodobně dosáhnou smysluplné produkce do konce desetiletí.11 Břidlicové zásoby byly v posledních letech objeveny i v Jižní Americe. Jedná se především o Argentinu, Brazílii, Venezuelu a Uruguay. Byly zde objeveny nejen zásoby ropy, ale také zemního plynu.12 Další energetická revoluce se tedy může odehrát právě tady. O naleziště vyjadřují zájem i velké ropné společnosti, jako například Chevron, který již získal povolení na zkoumání hornin v okolí největšího argentinského naleziště Vaca Muerta 13 . Produkce z ropných písků je v globálním pohledu na velmi nízké úrovni. Naleziště ropných písků jsou velmi vzácná a když už nějaká existují, jejich velikost je malá a těžba z nich se v podstatě nevyplatí kvůli vysokým počátečním nákladům. Problémy spojené s těžbou nekonvenčních zdrojů Největším problémem spojeným s těžbou z nekonvenčních zdrojů je jejich finanční náročnost. Náklady spojené s rozvinutím těžby v daných oblastech jsou velmi vysoké a při nízkých zásobách se nevyplatí. S tím také souvisí cena ropy. V posledních 2 letech se ropa vydala ze svého maxima na třetinovou úroveň. Pro většinu rafinerií tím klesá rentabilita a těžba už není výnosná. Při současných cenách se produkce omezuje kvůli ztrátové těžbě, některá ropná pole však mají relativně nízký break-even point14 a těžba se vyplatí i při dále klesající ceně ropy. I při poklesu ceny k oblasti 10 dolarů za barel je udržovaní produkce několika studen v USA efektivní, zakládání nové produkce však může mít laťku nastavenou mnohem výš. 15 Nízká cena výrazně negativně ovlivňuje také těžbu z ropných písků v Kanadě. V posledních 15 letech do Kanady přiteklo 200 miliard dolarů na vývoj těžby z ropných písků a teď se průmysl nachází ve finanční stagnaci. Propouští se zaměstnanci (zhruba 35 000 lidí zaměstnaných v energetickém sektoru), vyprazdňují se budovy a parkoviště a v důsledku chybějících peněz vznikají deficity ve vládním sektoru. 16 Kvůli celkové finanční náročnosti a nízkým cenám ropy se těžba z nekonvenčních zdrojů nevyplácí. Dá se tedy očekávat, že v příštích letech se tenhle typ těžby rozvíjet nebude a bude spíše na ústupu. Nicméně tu do budoucna možnost tenhle typ využívat bude, a právě země, kde se nekonvenční ložiska nacházejí, budou centrem dalšího energetického boomu.
11
MORSE, Edward. Welcome to the Revolution [online]. VOTRUBA, Jan. Břidlicová ropa v Latinské Americe [online]. 13 Argentina [online]. Dostupné z: https://www.chevron.com/worldwide/argentina. 14 Break-even point – bod zvratu, kdy se těžba vyplatí 15 DICHRISTOPHER, Tom. US crude oil's break -even cost: How low can it go? [online]. 16 AUSTEN, Ian. Oil Sands Boom Dries Up in Alberta, Taking Thousands of Jobs With It [online]. 15 12
1.1.3. Jednotky vyjadřující množství ropy Většina ropy se prodává při přímých transakcích, za absence burzy, její cena se však cenou burzovní řídí.17 Množství ropy se udává převážně v barelech. Původ téhle jednotky sahá do 19. století, kdy ropa těžená v Pensylvánii byla převážena do rafinerií pomocí těžkých vozů tažených čtyřmi koni. Postupně se velikost barelů ustálila na dvou rozměrech. První barel obsahoval 36 galonů tekutin (především piva nebo whisky) a větší měl obsah 42 galonů různého zboží. Větší barel se postupně stal populárnějším a používá se dodnes. Jeho obsah činí zhruba 159 litrů, jeho hmotnost však záleží na druhu ropy. 18 Základní zkratkou pro barel bylo bbl (blue barrel). Modré barely obsahovaly naftu, která byla transportována z rafinerií a barva je tak odlišovala od nezpracované suroviny. Produkce a spotřeba ropy však nabrala enormních rozměrů a vyjadřuje se dnes v milionech či miliardách barelů. Nejčastěji se udává v denních (barrel/day = bd) nebo ročních (barrel/year = by) jednotkách.19
1.1.4. Zásoby ropy Ropa je surovina, které není na světě nekonečné množství. Její tvorba v přírodě trvá miliony let a jsou k tomu potřebné příznivé podmínky. Ložiska ropy byla objevena již dávno, hlavní využití však přišlo až koncem 19. století. Její spotřeba raketově stoupla a je tedy na místě otázka, kolik nám ropy ještě zbývá a kdy doba černého zlata skončí. Důležité je to, jak se vůbec zásoby měří, a zda můžeme výsledku bezhlavě věřit. Světové zásoby udávají především dva základní časopisy týkající se ropy – World Oil a Oil & Gas Journal. Ty jednoduše rozešlou ropným společnostem a státům dotazníky a odpovědi přetisknou. V mnohým případech se však nejedná o přesné výsledky. Ropný průmysl je v tomhle specifický a záměrné nadhodnocování zásob hraje velkou politickou roli. Zásoby mnoha zemí jsou státním tajemstvím, a tak se do finálního počtu započítávají pouhé odhady.20 Často jsou také uváděny zásoby, ke kterým je velmi náročné se dostat, ať už ekonomicky nebo technologicky, a do celkových zásob se tak započítávají i ložiska, která se nejspíše nepovede vytěžit. Sem patří zejména nekonvenční zdroje ropy, které představují podstatnou část celkových zásob, ovšem jejich těžba je velmi finančně náročná, pokud je vůbec možná.
BUDÍN, Jan. Ropa – vlastnosti, rozdělení a obchodování Více na: http://oenergetice.cz/technologie/ropa prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/ [online]. 18 CÍLEK, Václav a Martin KAŠÍK. Nejistý plamen. 19 CÍLEK, Václav a Martin KAŠÍK. Nejistý plamen. 20 CÍLEK, Václav a Martin KAŠÍK. Nejistý plamen. 16 17
Tabulka č. 1: Světové rezervy ropy Země Rezervy(tisíce mbbl) USA 48,5 Venezuela 298,3 Rusko 103,2 Iran 157,8 Irák 150,0 Kuvajt 101,5 Saudská Arábie 267,0 Libye 48,4 Svět celkem 1 700 Zdroj: Vlastní zpracování dle BP Statistical Review of World Energy
Aktuální světové ověřené zásoby surové ropy (tedy té, pocházející z konvenčních zdrojů) jsou ve výši 1,7 bilionu barelů.21 Zásoby ropy pocházející z nekonvenčních zdrojů je velmi těžké odhadnout. Jednak nejsou ještě nalezena veškerá ložiska a není jisté, jaké množství z nich půjde získat. Hovoří se však o tom, že by nekonvenční ropa mohla k světovým zásobám přidat dalších několik bilionů barelů ropy. 22
1.2. Rešerše literatury Černé zlato je bez pochyby hnací silou světové ekonomiky. Proto se souvislost mezi ropným trhem a ekonomikou objevuje v popředí vědeckých prací, ať už se jedná o vztah mezi cenou ropy a růstem různých ekonomik, či dalších ekonomických ukazatelů. V následující kapitole tedy shrnu hlavní oblasti zkoumání, rozdělené podle světových regionů. Výzkumy se zaobírají různými časovými obdobími, většinou však pokrývají období od prvního ropného šoku. Velmi důležitá a podstatná je metodologie výzkumu. Vzhledem k velkému množství metod přináší výzkumy často rozdílné závěry.
1.2.1. Spojené státy americké Spojené státy americké jsou stále největší ekonomikou světa podle nominálního HDP 23 . S tím jde ruku v ruce i využití ropy. Celková denní spotřeba dosahuje téměř 20 milionů barelů, zhruba dvojnásobku Číny, jejíž spotřeba je po USA druhá největší na světě 24 . Cena ropy a ropný průmysl mají tedy velký dopad na americkou ekonomiku. Výzkumy však nemohou být generalizovány, neboť se týkají vždy konkrétní země s unikátní ekonomikou. Jedním z důvodů zkoumání ropného průmyslu je zejména jeho vliv na HDP. V nejlepším případě by na základě detailního zkoumání byl člověk schopen předpovědět vývoj ekonomiky podle reálného HDP. Podle Kiliana, Lutze a Vifgussona 25 se HDP dle lineárního modelu nedá Statistical Review of World Energy 2015 [online]. Dostupné z: http://www.bp.com/en/global/corporate/energy economics/statistical-review-of-world-energy.html. 22 KOVARIK, Bill. The oil reserve fallacy 3 [online]. 23 BERGMANN, Andy. World's largest economies [online]. 24 Oil - consumption [online]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/g/r.asp x?v=91&t=10. 25 KILIAN, Lutz. Do Oil Prices Help Forecast U.S. Real GDP? The Role of Nonlinearities and Asymmetries [online]. 17 21
na základě změn cen ropy předpovědět. Ovšem při úpravě modelu na 3 leté změny ceny ropy se dá HDP předpovědět zhruba z 20 %. S tím se pojí domněnka, že zvýšení cen ropy vede k recesím. Existují velké rozdíly mezi lineárními modely a modely nárůstu čisté ceny ropy. Dle modelu nárůstu čisté ceny vysvětlovaly ropné šoky 3% pokles reálného HDP dva roky po Íránské revoluci, 3% pokles dva roky po invazi Kuvajtu v roce 1990 a 5% pokles dva roky po polovině roku 2007. V lineárním modelu pokles odpovídal číslu pod 1 %. Na druhou stranu ukázal model čisté ceny ropy nárůst HDP o 1,6 % dva roky po vypuknutí Íránsko-Irácké války v roce 1980, zatímco lineární modely neukázaly žádné kumulativní vlivy ropných šoků26 . Samotné zvýšení cen ropy tedy vysvětluje nástup recesí pouze z malé části a nevytváří je. Samotná recese se však nemusí projevit na celoplošné úrovni, obzvláště u země, která je tvořena z mnoha států jako jsou USA. V období krizí se některé státy nacházejí v recesi (zejména ty, které jsou závislé na produkci ropy), kdežto ostatní nemusí být zasaženy. Když jich je zasaženo více, můžeme hovořit o mezinárodní recesi.27 Vliv na ekonomiku má také původ zvýšení ceny ropy. Exogenní ropné nabídkové šoky se projeví na prudkém poklesu reálného HDP až po 5 čtvrtletích, přičemž inflace roste již po 3 čtvrtletích. Celkově exogenní ropné nabídkové šoky od roku 1970 ekonomiku USA moc významně neovlivnily, ale v určitých obdobích hrály velkou roli28 .
1.2.2. Evropa Evropa jako celek (především hlavně Evropská unie) tvoří ekonomiku téměř o velikosti ekonomiky USA29 . Tomu odpovídá i spotřeba ropy, která se pohybuje na podobné úrovni30 . Ropa tedy tvoří nemalou část ekonomiky. Hevler se ve své studii zaměřil na index průmyslové výroby zemí EU31 a jak je ovlivňují ropné šoky32 . Zvýšení cen ropy, které překoná své maximum z předchozích let, má velký negativní vliv na ekonomický růst, zatímco pokles cen nepřispívá k ekonomickému oživení v žádné zemi kromě Nizozemí. Nejvýznamnější vliv můžeme pozorovat u Itálie, kde 10% zvýšení ceny ropy vyústí v pokles IPI o 0,624% o 11 měsíců později. Nejméně citelný vliv pozorují ve Velké Británii.33 Výkon ekonomiky se dá hodnotit nejen podle růstu HDP, ale také podle stavu akciového trhu. Podle studie Degiannakise, Filise a Kizyse není volatilita trhu ovlivněna nabídkovým šokem ani šokem spojeným s poptávkou po ropě, zatímco výkyvy v agregátní poptávce ovlivňují volatilitu negativně, tzn. volatilitu.snižují34
26
KILIAN, Lutz. The Role of Oil Price Shocks in Causing U.S. Recessions [online]. HAMILTON, James The Propagation of Regional Recessions [online]. 28 KILIAN, Lutz. Exogenous Oil Supply Shocks [online]. 29 European Union [online]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/region/EUU. 30 MUSHALIK, Matt. Europe oil consumption peaked 2005 [online]. 31 Jedná se o země: Belgie, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Francie, Itálie, Španělsko a Velká Británie 32 HEVLER, Otakar. Dopad změn ceny ropy na hospodářský růst. 33 HEVLER, Otakar. Dopad změn ceny ropy na hospodářský růst. 34 DEGIANNAKIS, Stavros. The Effects of Oil Price Shocks on Stock Market Volatility [online]. 18 27
1.2.3. Střední východ a severní Afrika Střední východ se dá považovat za centrum ropného bohatství. Díky přítomnosti obrovských ropných polí se tenhle region stal „ropným zázrakem“ 20. století a doteď hraje velkou roli na světových trzích s ropou, přičemž má sílu svým počínáním ovlivnit celou světovou ekonomiku. Velké nárůsty ceny ropy mají v uvedeném regionu významný vliv na Alžírsko, Írán, Irák, Kuvajt, Libyi, Omán, Katar, Sýrii a Spojené arabské emiráty, tedy exportéry ropy.35 Na druhou stranu nemají statistický vliv na ostatní státy zmíněné ve studii, tedy Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Maroko a Tunisko. Pro druhou skupinu platí, že HDP klesá s rostoucí nabídkou ropy a roste s rostoucí poptávkou po ropě, zatímco u skupiny exportérů ropy roste HDP bez ohledu na to, jestli je vzrůst cen způsoben nabídkovým, či poptávkovým šokem. Pochopení, jak země reaguje na výkyvy ropy, je tak velmi důležité pro vládu, zejména pak v zemích importujících ropu. Ve všech zemích je nelineární vztah mezi reálným HDP a ropnými šoky. Zvýšená cena ropy vede ke zvýšení reálného HDP. Klesající cena ropy má však vliv pouze na Katar a Kuvajt, přičemž klesá i jejich reálný HDP. V případě Bahrajnu, SAE, Saudské Arábie a Ománu klesající cena ropy nemá statistický vliv na jejich reálný HDP.36
1.2.4. Ostatní regiony Země BRICS Zkratka BRICs byla původně použita v roce 2001 a označovala Brazílii, Rusko, Indii a Čínu.37 Jedná se o hospodářské uskupení zemí, které společně pokrývají významnou část světové produkce a populace. Jedná se o rozvíjející se ekonomiky, ve kterých ropný průmysl hraje velkou roli. Od roku 2011 do uskupení patří i Jihoafrická republika, zkratka označující tyhle státy tedy prošla mírnou úpravou a má formu BRICS38 . Ropný nabídkový šok má velký vliv na exportéry ropy, tedy Rusko, zatímco importéři ropy jsou ovlivnění zejména šokem agregátní poptávky a šokem poptávky po ropě. Oproti USA a ostatním státům OECD jsou zde následky výkyvů cen ropy v zemích BRICS poměrně zpožděné.39 Austrálie, Nový Zéland, Švédsko a Nizozemí Austrálie, Nový Zéland, Švédsko a Nizozemí představují malé země, ve kterých je zahraniční obchod velmi důležitý, zejména co se týká importování ropy. Volatilita v cenách ropy tak má určité důsledky na jejich ekonomický cyklus.
35
BERUMENT, M.. The Impact of Oil Price Shocks on the Economic Growth of Selected MENA Countries [online]. 36 NUSAIR, Salah The effects of oil price shocks on the economies of the Gulf Co -operation Council countries [online]. 37 Information about BRICS [online]. Dostupné z: http://brics.itamaraty.gov.br/about-brics/information-aboutbrics. 38 S je zkratka pro South Africa – v češtině Jihoafrická republika 39 JI, Qiang. Effects of Structural Oil Shocks on Output, Exchange Rate, and Inflation in the BRICS Countries [online]. 19
Vyšší volatilita v cenách ropy se projevuje dvěma způsoby. Na jednu stranu je kvůli ní mezní produkt kapitálu rizikovější, což tlačí na substituování kapitálu něčím jiným. Na druhou stranu to zvyšuje poptávku po „preventivních“ úsporách. Určitou roli hraje i to, jestli mají domácnosti dané ekonomiky přístup k zahraničním trhům s dluhopisy. Pokles ve spotřebě a investicích, který následuje zvýšením cen ropy, by navíc mohl být až 2x větší za přítomnosti vyšší volatility cen ropy. Tenhle pokles je až o 40 % menší, když stojí za zvýšením ceny ropy zvýšená poptávka, oproti snížené nabídce. 40 Japonsko a Nigérie Yildirim, Ozcelebi a Ozkan se ve své studii zabývali výkonem ekonomiky Japonska, USA, Evropy a Číny v souvislosti se zvýšením ceny ropy. Dle jejich modelu se zvýšená cena ropy pozitivně odráží na výkonu ekonomiky Japonska, USA a EU. Peníze ze zemí exportujících ropu se dostávají zpět do země skrze vyšší importy nebo skrze finanční cestu- zvyšování aktiv v ekonomice. Nicméně, Čína však z tohohle tolik netěží hlavně kvůli příliš vyvinutému finančnímu systému. V krátkém období mohou být ekonomiky USA, EU a JPN ovlivněny, ale nemají v dlouhém období ani pozitivní, ani negativní vliv na průmyslovou výrobu Číny. 41 Nigérie hraje velkou roli v Africe. Po zveřejnění nových výpočtů HDP se dostala na první příčku celé Afriky před Jihoafrickou republiku. 42 A ropa v tom zastává významné místo. Je proto důležité sledovat, jak ovlivňuje ropa nigerijskou ekonomiku, která rostla v posledních 10 letech průměrně o 7 % každým rokem. 43 Jednou z možností pozorování jejího vlivu na ekonomiku je skrze akciový trh. Effiong ve své studii uvádí, že ropné šoky mají na akciový trh různé dopady podle toho, jestli jsou způsobeny zvyšující se poptávkou nebo snižující se nabídkou. Šoky spojené s nabídkou mají nevýznamný (ale negativní) vliv. Vzrůst ceny kvůli zvýšené poptávce má však významný pozitivní dopad na ceny akcií. Kumulativně mají ropné šoky na svědomí 47 % změn v cenách akcií v dlouhém období. 44
1.3. Dvě strany trhu Stejně jako každý jiný trh, je i trh s ropou tvořený nabídkou a poptávkou. Vzhledem k charakteristikám produktu byla a stále je nabídková strana trhu tvořena poměrně malým počtem subjektů, které ovládají celý trh. Na druhou stranu poptávka je složena z velkého množství subjektů, cena ropy je tedy ovlivňovaná spíše nabídkou než poptávkou.
1.3.1. Nabídková strana Jedním z prvních, kdo ropu nabídl veřejnosti, byl John D. Rockefeller, který v roce 1870 založil společnost Standard Oil Company. Ta se během desetiletí urputného soupeření stala jedničkou na trhu a ovládala 80 % distribuce. Reakcí na to bylo rozhodnutí antimonopolního
40
BASKAYA, Yusuf. Oil Price Uncertainty in a Small Open Economy [online]. YILDIRIM, Nurtac. Revisiting the Impacts of Oil Price Increases on Monetary Policy Implementation in the Largest Oil Importers [online]. 42 Africa’s new Number One [online]. Dostupné z: http://www.economist.com/news/leaders/21600685-nigeriassuddenly-supersized-economy-indeed-wonder-so-are-its-still-huge. 43 Nigeria Economic Outlook [online]. Dostupné z: http://www.afdb.org/en/countries/west-africa/nigeria/nigeriaeconomic-outlook/. 44 EFFIONG, Ekpeno Oil Price Shocks and Nigeria's Stock Market [online]. 20 41
úřadu v roce 1909 rozdělit Standard Oil do 34 samostatných společností. 45 Standard Oil dominovala ropnému trhu v jeho prvních 20 letech a USA se podílely na světové produkci zhruba polovinou až do poloviny 20. století. S tím, jak se ropný průmysl stával více globálním, objevovaly se nové světové trhy v Evropě, Asii a Rusku, které hrály čím dál větší roli. Byly založeny nové společnosti, které nabyly obrovských rozměrů, jako například Shell, Royal Dutch a Anglo-Persian, která se později stala British Petroleum. 46 S tím, jak se vývoj roztahoval po několik desetiletí a několika kontinentech, se měnily struktury společností a docházelo k fúzím či přeměnám v jiné společnosti. Jednalo se však spíše o fúze již existujících společností než o zakládání nových společností. Hlavní skupinou se stalo sedm společností, které až do doby OPECu ovládaly trh s ropou.47 Těchto sedm společností bylo označováno jako „sedm sester“ a patřily mezi ně společnosti: 48
Exxon (původně Standard Oil of New Jersey) Mobil (původně Standard Oil of New York) Chevron (původně Standard Oil of California) Gulf (texaská společnost) Texaco (texaská společnost) Royal Dutch Shell (britsko-nizozemská společnost) British Petroleum (britsko-íránská společnost)
Na začátku 20. století byla produkce ropy obsluhována zejména třemi regiony: Spojenými státy, Ruskem a Nizozemskou východní Indií (území dnešní Indonésie). Nicméně, na Blízkém a Středním východě se už během prvního desetiletí 20. století vyskytovaly značné snahy o prozkoumání oblasti a vyvinutí ropné produkce. Průzkum začal v Persii (dnešní Írán) a následoval v Turecku. Na konci 30. let bylo v Kuvajtu objeveno ropné pole Burgan a pole Ghawar v Saudské Arábii, které dodnes zůstává největším objeveným ropným polem v historii.49 Po druhé světové válce vznikaly konglomeráty vytvořené spojením amerických a arabských komerčních společností. Za zmínku stojí především vznik společnosti Aramco (dnes Saudi Aramco), která je v popředí ropného trhu dodnes. V prvních letech po druhé světové válce byly ceny ropy zakótovány vzhledem k ropě z Mexického zálivu, což dělalo z Texas Railroad Commission (státní agentura regulující ropný průmysl spolu se zemním plynem, bezpečnost potrubního vedení a těžbu povrchového uhlí a uranu) velmi významného hráče. Každý měsíc vydala TRC předpověď poptávky po ropě za aktuální ceny a stanovila produkci, která téhle poptávce odpovídala.50 Nominální ceny za „vlády“ TRC byly proto relativně stabilní, což byla poměrně unikátní doba. Ceny se měnily pouze v reakci na konkrétní, především politické události.
Oil Industry [online]. Dostupné z: http://www.history.com/topics/oil-industry. Our History [online]. Dostupné z: http://www.bp.com/en/global/corporate/about -bp/our-history.html. 47 Brief History [online]. Dostupné z: http://www.opec.org/opec_web/en/about_us/24.htm. 48 AMMANN, Daniel. The King of Oil [online]. 49 History [online]. Dostupné z: http://www.saudiaramco.com/en/home/about/history.html. 50 ADELMAN, Morris. The world petroleum market. 21 45 46
První událostí, na kterou mohla ropa reagovat, bylo období Korejské války, kdy se celý svět potýkal s různými problémy. Tehdejší íránský předseda vlády Mohammad Mossadegh v roce 1951 znárodnil íránský ropný průmysl, což vedlo ke světovému bojkotu Íránu a 19 milionů íránských barelů ropy zmizelo měsíčně z trhu. Několik stávek z řad pracovníků rafinerií v USA uzavřely třetinu národních rafinerií a americká a britská vláda na to reagovaly snížením dodávek paliva pro civilní lety o 30 %, zatímco Kanada přerušila veškeré soukromé létání.51 Snížení nabídky však cenu neovlivnilo, jelikož cena byla v obavách prudkého nárůstu uzamčena52 . Když byla cena ropy po konfliktu uvolněna, reagovala 10% nárůstem. Další výraznou událostí byla Suezská krize (1956-1957). Egyptský prezident znárodnil Suezský kanál a Izrael na popud Británie a Francie vyslal své vojsko, aby získal zpět nadvládu nad kanálem. Během konfliktu bylo potopeno 40 lodí, čímž byl kanál zablokován a Evropa, která z 2/3 závisela na ropě ze Středního východu, byla odstřižena od zdroje. Celková produkce ropy ze Středního východu klesla o 1,7 milionu barelů denně 53 . To tvořilo 10 % celkové produkce v té době. Pár měsíců na to však byla produkce na stejné úrovni, doplněná produkcí z jiných regionů a zvýšením produkce v USA. Zhruba 8 měsíců trvalo, než se produkce ze Středního východu dostala na svou předkrizovou úroveň. Přesto se však exporty zboží a služeb USA propadly po krizi o 18 % a byly tak jedním z faktorů následující krize.54 V dalším desetiletí se ropný průmysl nacházel v poměrně klidném období. Cena za barel byla stabilní, či lehce klesala. Již na začátku desetiletí se však objevila organizace, která výrazně ovlivnila nejen dění na světových trzích s ropou, ale i světovou ekonomiku jako celek.
Organizace zemí vyvážejících ropu – OPEC (The Organization of the Petroleum Exporting Countries) OPEC je mezivládní organizace založená na Bagdádské konferenci v roce 1960. Zakládajících členů bylo 5 – Írán, Irák, Kuvajt, Saudská Arábie a Venezuela. V průběhu let se přidalo dalších 9 členů – Katar (1961), Indonésie (1962), jež měla pozastavené členství v letech 2009-2015, Libye (1962), Spojené Arabské Emiráty (1967), Alžírsko (1969), Nigérie (1971), Ekvádor (1973), také s pozastaveným členstvím, tentokrát v letech 1992-2007, Angola (2007) a Gabon (1975-1994). V prvních pěti letech své existence měla organizace sídlo v Ženevě, poté se přesunula do Vídně.55 Hlavním cílem organizace je koordinace a sjednocení ropných politik mezi členy. To znamená řízení nabídky ropy co nejefektivněji, zajišťování stabilní a spravedlivé ceny pro výrobce a spravedlivé výnosy pro investory v odvětví.
51
HAMILTON, James. Historical Oil Shocks. NEW CEILING ORDER TO AID EXPORTERS; Price Curbs Eased by O.P.S., Releasing Foreign Traders From 'Freeze' of Jan. 26 RULES ON OIL AND NICKEL Agency Says Action is Taken to Preserve U.S. Reputation for Business Integrity. 53 ALHAJJI, A.F. The oil weapon: past, present, and future [online]. 54 HAMILTON, James. Historical Oil Shocks. 55 Brief History [online]. Dostupné z: http://www.opec.org/opec_web/en/about_u s/24.htm. 22 52
V prvních letech od založení organizace se OPEC potýkal s problémy spojenými s konkurencí „sedmi sester“. V roce 1972 však OPEC dosáhl svého maxima a zabral si na trhu s ropou 51 %. I přes mírné poklesy si však až dodnes udržel vysokou úroveň produkce a stále se pohybuje na úrovni kolem 41 %.56 „Sedm sester“ však už nemá takové postavení jako dříve a hovoří se o novém uskupení „sedmi sester“. Mezi nové „sestry“ patří:57
Saudi Aramco (Saudská Arábie) Gazprom (Rusko) The China National Petroleum Corporation (CNPC – Čína) The National Iranian Oil Company (monopol na trhu s ropou v Íránu) Petróleos de Venezuela, S.A. (PDVSA – venezuelská státní společnost) Petrobras (brazilská společnost, jednička v těžbě z velkých hloubek) Petronas (Malajsie, nejziskovější firma Asie v roce 2012)
Oproti původní sedmici se jedná o společnosti vlastněné zcela nebo převážně státem. Dnes spravují třetinu produkce a více než třetinu rezerv. Oproti tomu „stará sedmice“ produkuje desetinu světové produkce a ovládá pouze 3 % světových zásob. 58 Největším hráčem je zde Saudi Aramco. Saudi Aramco sama produkuje desetinu světové produkce a ovládá 15 % světových zásob. Tohle ji dělá jednou z nejhodnotnějších společností na světě. Vzhledem k tomu, že se jedná o státní firmu, je ocenění společnosti těžké a dá se tedy pouze odhadnout, jakou má hodnotu. Experti odhadují její hodnotu někde mezi 1 a 10 biliony dolarů.5960 Vláda Saudské Arábie uvedla, že uvažují o IPO 61 Saudi Aramca, mohlo by se tak jednat o největší IPO v historii.62 Dnes nabídku ovládá zejména OPEC. Její podíl na světové produkci činí 41 %. Spolu s USA (12,3 %), Ruskem (12,7 %) a Čínou (5 %) tak má nad trhem nadvládu pouze pár zemí, respektive organizací.63 To jim dává možnost utvářet strategická partnerství a hýbat s cenou ropy a utvářet si tak podmínky pro vlastní dobro.
1.3.2. Poptávková strana Na rozdíl od nabídky je poptávka tvořena velkým množstvím subjektů. Patří sem jak státy, či společnosti, tak také rodiny jako individuální spotřebitelé. Velké výkyvy v poptávce se většinou neobjevují, ty jsou spojené s externími vlivy, jako jsou například celosvětové krize nebo válečné konflikty.
Statistical Review of World Energy 2015 [online]. Dostupné z: http://www.bp.com/en/global/corporate/energy economics/statistical-review-of-world-energy.html. 57 The Secret of the Seven Sisters [online]. Dostupné z: http://www.aljazeera.com/programmes/specialseries/2013/04/201344105231487582.ht ml. 58 The Secret of the Seven Sisters [online]. Dostupné z: http://www.aljazeera.com/programmes/specialseries/2013/04/201344105231487582.ht ml. 59 BLACK, Ian. Saudi Aramco – the $10tn mystery at the heart of the Gulf state [online]. 60 Pro představu Apple a Alphabet (dříve Google) mají dohromady tržní hodnotu 1,1 bilionu dolarů. 61 Initial public offering 62 BLACK, Ian. Saudi Aramco – the $10tn mystery at the heart of the Gulf state [online]. 63 Statistical Review of World Energy 2015 [online]. Dostupné z: http://www.bp.com/en/global/corporate/energyeconomics/statistical-review-of-world-energy.html. 23 56
Za zrod poptávky se považuje vynález motoru s vnitřním spalováním, kdy ropa vystřídala uhlí jako novou hnací sílu průmyslu. Automobilový průmysl byl na vzestupu, kdy počet registrací vozidel v USA vzrostl z 15 000 v roce 1901 na 8,5 milionu do roku 1920. 64 Tohle tvořilo hlavní část poptávky nejen v USA. S rostoucím průmyslem rostla i poptávka po ropě, zejména za druhé světové války, kdy ropa nepředstavovala pouze palivo, použité pro vozidla, ale také nezbytnou součást výroby pneumatik, bomb, i zbraní.65 Po konci 2. světové války začal rychlý přechod k automobilové době. Poptávka po ropě v USA během 1945-1947 vzrostla o 12 % a registrace motorových vozidel vzrostly o 22 %. Důsledkem byl 80% nárůst ceny ropy, což způsobilo nedostatek paliva ve státu Michigan, Alabama, Ohio a New Jersey, a tisíce lidí byly té zimy bez tepla. 66 Celkové investice do obytných staveb začaly klesat a ve 3. čtvrtletí roku 1948 začala první poválečná recese. Během posledních 20 let byl zaznamenán značný přechod zemědělských ekonomik k moderním průmyslovým ekonomikám. Nejen, že se začala zvedat životní úroveň, ale tohle mělo i velký dopad na ropný průmysl. Množina těchto nově industrializovaných ekonomik v roce 1998 spotřebovávala pouze 17 % světové produkce, podílí se však 69 % na zvýšení poptávky od té doby.67 Velkou zásluhu na tom má Čína s více než 1,3 miliardami obyvatel.68 Mezi lety 1998 a 2010 rostla spotřeba ropných produktů ročně o 6,3 %. Tímhle tempem by dosáhla úroveň spotřeby USA v roce 2022 a zdvojnásobila jejich úroveň do roku 2033. Tyhle předpovědi jsou reálné, vzhledem k tomu, že Čína je největším trhem s novými auty, a navíc v Číně připadá jedno auto na 30 obyvatel, zatímco v USA připadá jedno auto pouze na 1,3 obyvatele69 . Poptávka po ropě jde ruku v ruce s výkonem ekonomiky. Proto jsou dnes stále největším spotřebitelem ropy právě Spojené státy, přičemž „spolknou“ téměř jednu pětinu celkové produkce. Na druhém místě je s 12,4 % Čína70 , dle předpovědí však Spojené státy do 10 let předběhne.71 Poptávka klasicky roste v obdobích růstu, přičemž v období krize klesá. V příštích letech tedy očekáváme v poptávce mírný růst.
1.3.3. Cena ropy a ropné šoky Cena ropy je velmi důležitým faktorem ve světovém hospodářství. Ovlivňuje nejen spotřebitele v tom, jestli svoji poptávku po ropě (v tomhle případě již po zpracované ropě, tedy benzinu nebo naftě) nějak upraví, ale také producenty, jelikož cena, za kterou ropu prodávají, určuje, jestli bude společnost zisková nebo ne. Cena tedy odráží jak nabídku, tak
Oil & Gas: History [online]. Dostupné z: https://grandemotte.wordpress.com/peak-oil-4-explorationhistory/. 65 MILLER, Keith. How Important Was Oil in World War II? [online]. 66 DECHAZEAU, MG. THE AMERICAN PETROLEUM-INDUSTRY, VOL 2 THE AGE OF ENERGY, 18991959 - WILLIAMSON,HF, ANDREANO,RL, DAUM,AR, KLOSE,GC [online]. 67 HAMILTON, James. Historical Oil Shocks. 68 Worldometers.info [online]. Dostupné z: http://www.worldometers.info/. 69 HAMILTON, James Understanding Crude Oil Prices [online]. 70 Statistical Review of World Energy 2015 [online]. Dostupné z: http://www.bp.com/en/global/corporate/energy economics/statistical-review-of-world-energy.html. 71 HAMILTON, James. Historical Oil Shocks. 24 64
poptávku a vyjadřuje jejich rovnováhu. Náhlé výkyvy v nabídce či poptávce se tak rychle odrážejí v ceně a mohou představovat problém. Graf č. 1: Historická cena ropy (bazickou jednotkou je cena uvedená v roce 2014 v USD) 140,00 120,00 100,00
80,00 60,00 40,00
20,00
1861 1868 1875 1882 1889 1896 1903 1910 1917 1924 1931 1938 1945 1952 1959 1966 1973 1980 1987 1994 2001 2008 2015
0,00
Zdroj: Vlastní zpracování dle BP a EIA 7273
Trh s ropou byl v 19. století velmi volatilní. Nadbytek se střídal s nedostatkem zejména kvůli měnící se poptávce a vznikem mnoha ropných společností. Od přelomu nového století se však cena poměrně ustálila a až do konce 60. let 20. století se pohybovala mezi 15 a 20 USD za barel. Cena ropy byla tvořena zejména „sedmi sestrami“, případně byla omezována vládou kvůli válečným konfliktům.74 S nástupem OPECu se cena opět uvolnila a s podporou některých politických událostí začala výrazně kolísat. První ropný šok První ropný šok nastal v roce 1973. Událostí, které k šoku vedly, bylo mnoho, převážně politického a ekonomického charakteru. Jedním z ekonomických faktorů byl konec BrettonWoodského systému, ve kterém bylo možné směňovat dolar za zlato. V roce 1971 byl po 20 letech systém zrušen a dolar následně oslabil v průměru o 25 % vůči ostatním „západním“ měnám.75 Tím se snížila i cena ropy a OPEC na to reagoval snížením těžby ropy ve snaze ovlivnit nepříznivý pokles ceny.76 Politickou příčinou byl konflikt mezi Izraelem a arabskými státy. Napětí mezi státy se stupňovalo a v den smíření Jom Kipur77 (jeden z nejsvatějších judaistických svátků) 6. října 1973 vypukla válka vtrhnutím vojsk Egypta a Sýrie do Izraele. Válka samotná trvala pouhých 20 dní. Zhruba v polovině (17. října) OPEC vyhlásil embargo na exporty do států označených za přívržence Izraele, na které navazovaly značné snížení celkové produkce ropy OPECu. Produkce arabských členů se od září do listopadu snížila o 4,4 milionů barelů ropy za den,
Statistical Review of World Energy 2015 [online]. Dostupné z: http://www.bp.com/en/global/corporate/energy economics/statistical-review-of-world-energy.html. 73 Short-term energy outlook [online]. Dostupné z: https://www.eia.gov/forecasts/steo/report/prices.cfm. 74 NEW CEILING ORDER TO AID EXPORTERS; Price Curbs Eased by O.P.S., Releasing Foreign Traders From 'Freeze' of Jan. 26 RULES ON OIL AND NICKEL Agency Says Action is Taken to Preserve U.S. Reputation for Business Integrity. 75 HAMMES, David. Black Gold [online]. 76 AMMANN, Daniel. The King of Oil [online]. 77 jeden z nejsvatějších judaistických svátků 25 72
tvořící 7,5% část světové produkce. Tenhle pokles z části pokryly zvýšené produkce jiných států, např. Írán, avšak pokles nebyl pokryt úplně. Během jediného dne (1. ledna 1974) země Perského zálivu zvýšily cenu ropy o 135 %78 . Začaly se znovu vyskytovat nedostatky benzinu na čerpacích stanicích a začaly se u stanic tvořit fronty. Čas strávený čekáním ve frontě přidal městským obyvatelům do ceny benzinu 12 % v prosinci 1973 a 50 % v březnu 1974 (dle odhadů Fresche a Leeho)79 . Ve venkovských oblastech byl tenhle „náklad“ ještě vyšší - 24 % a 84 %. Tenhle skok v ceně byl jedním z faktorů další ekonomické recese. Vyšší cena se promítla ve vyšší inflaci a malém hospodářském růstu. Kvůli nedostatku bylo v několika evropských zemích omezené cestování vzdušnou a lodní dopravou a benzín byl dodáván podle přídělového systému. Embargo bylo zrušeno v březnu 1974, nicméně cena zůstala na stejné hladině a následky se táhly celým desetiletím. První ropný šok byl pouhým začátkem poměrně volatilního desetiletí z geopolitického a ekonomického hlediska. Nedostatek na trhu během embarga se z části snažil nahradit Írán. V roce 1978 však vláda čelila mnoha protestům a stávkám, ústícím v poklesu produkce o 4,8 milionů barelů za den (7 % celkové světové produkce v té době). Zhruba třetina ztracené íránské produkce byla nahrazena produkcí Saudské Arábie. Druhý ropný šok Íránská produkce se dokázala později v roce 1979 navrátit na polovinu své předrevoluční produkce, avšak byla znovu sražena, když byl Írán zasažen válkou ze strany Iráku. Jejich společný pokles produkce odpovídal 6 % celkové světové produkce. 80 V rozmezí pár měsíců však byl tenhle pokles nahrazen produkcí jiných zemí. Vzhledem k historii a zkušenosti z prvního ropného šoku byl trh v panice a cena ropy rostla strmě vzhůru. V roce 1978 se ropa prodávala za zhruba 50 USD/barel, kdežto o 2 roky později se cena pohybovala na hranici 102 USD/barel. S nástupem vysoké ceny si však státy začaly uvědomovat vysokou závislost na ropě a hledaly efektivnější cesty spotřeby. Efektivita se přenesla i na samotné domácnosti, čímž se snížila poptávka. Saudská Arábie dobrovolně uzavřela ¾ své produkce mezi lety 1981 a 1985. I tak to nebylo dostatečné k zabránění 25% poklesu nominální ceny ropy (reálná cena s propadla ještě více). Arábie opustila snahy o zabránění poklesu a nastartovala znovu produkci, ústící v další pokles z 60 USD/barel (1985) na 26 USD/barel (nejnižší bod 1986). Z pohledu spotřebitelů tohle byl vítaný vývoj, jednalo se však o problém na straně producentů. Státy USA zaměřené na produkci ropy zažily v polovině 80. let regionální recese81 .
Do roku 1990 se produkce Iráku vrátila na úroveň 70. let. Produkce se ovšem zhroutila znovu po napadení Kuvajtu iráckými vojsky v srpnu 1990 (Válka v Zálivu)82 . Tímhle utrpěla i produkce Kuvajtu, přičemž jejich společná produkce tvořila zhruba 9 % světové produkce a 78
HAMMES, David. Black Gold [online]. FRECH III, H. THE WELFARE COST OF RATIONING-BY-QUEUING ACROSS MARKETS [online]. 80 HAMILTON, James. Historical Oil Shocks. 81 HAMILTON, James The Propagation of Regional Recessions [online]. 82 NOVÁK, Martin. Ropa a krev. 26 79
byly zde obavy, že se konflikt přenese i na území Saudské Arábie. I přes to, že v USA nedocházelo k nedostatkům a frontám u čerpacích stanic, cena ropy se přesto zdvojnásobila v průběhu několika měsíců. Zvýšení ceny však bylo pouze krátkodobé. Saudská Arábie použila své zásoby, které udržovala v průběhu předešlého desetiletí a obnovila úroveň světové produkce na úroveň před konfliktem. Problémy na Blízkém a Středním východě tak vystřídaly problémy spojené s uspokojováním rostoucí poptávky v nově industrializovaných zemích. První problém se vyskytl v zemích Asie, které zažívaly vysoký růst už po desetiletí. V létě 1997 ovšem byla měna Jižní Koreje, Thajska a dalších zemí pod velkým tlakem investorů. Ti začali mít pochyby o růstu Asijských tygrů a dostali tak jejich ekonomiky do nejistoty. Cena barelu ropy klesla na 17 USD/barel8384 , nejnižší hodnotu od roku 1972. Pochyby však byly poslány do ústraní a cena barelu se do roku 2000 dostala na úrovně před poklesem. Nové tisíciletí O dva roky později se Venezuela potýkala se stávkami. Ty snížily produkci o 2,1 milionu barelů za den. Na to navazovala válka v Iráku (někdy označovaná jako druhá válka v Zálivu), která ze světové produkce ukrojila dalších 2,2 milionu barelů za den. Podle některých se tohle období mělo kategorizovat jako další ropný šok 85 , ale snížení produkce vzhledem ke světové produkci nedosahovalo takové úrovně jako při prvních 2 šocích. Ze začátku prvního desetiletí cena poměrně odolávala těmto politickým tlakům (zejména teroristickým útokům v roce 2001), kdy propady ceny OPEC mírnil snižováním produkce, a držela se poměrně stabilně na stejné úrovni. Cenu zvyšovala zejména rostoucí poptávka v Číně. Cena ropy se v dalších letech ovšem opět „uvolnila“ a dodnes je velice volatilní. Graf č. 2: Cena ropy od roku 2000 (v USD)
2000-1 2000-10 2001-7 2002-4 2003-1 2003-10 2004-7 2005-4 2006-1 2006-10 2007-7 2008-4 2009-1 2009-10 2010-7 2011-4 2012-1 2012-10 2013-7 2014- 4 2015- 1
160 140 120 100 80 60 40 20 0
Zdroj: Vlastní zpracování dle Forecast Chart 86
Ekonomický růst mezi lety 2004 a 2005 byl na velmi dobré úrovni. Dle Mezinárodního měnového fondu rostla světová produkce reálně o 4,7 % ročně 87 . Poptávka po ropě mezitím vzrostla o 5 milionů barelů za den (to odpovídá 3% ročnímu růstu). Tahle zvýšená poptávka Upraveno o inflaci na dnešní hodnotu Historical Crude Oil Prices [online]. Dostupné z: http://inflationdata.com/Inflation/Inflation_Rate/Historical_Oil_Prices_Table.asp. 85 KILIAN, Lutz. Exogenous Oil Supply Shocks [online]. 86 Historical Oil Prices Chart [online]. Dostupné z: http://www.forecast-chart.com/chart-crude-oil.html. 87 HAMILTON, JAMES Causes and Consequences of the Oil Shock of 2007–08 [online]. 27 83 84
tlačila stabilně cenu ropy mírně vzhůru. Po roce 2005 však přestala produkce růst. Na rozdíl od různých výkyvů v produkci za tím nestála žádná geopolitická událost. Samozřejmě, politická a ekonomická nestabilita na Arabském poloostrově a Nigérii byly faktorem, který mohl do určité míry produkci ovlivnit. Mezi další faktory však také patřil fakt, že ropná pole, která v minulosti přispívala k světové produkci, se dostávala do fáze, kdy většina zásob již byla vyčerpaná a další produkce rychle klesala. Produkce ze Severního moře, které v roce 2001 činilo 8 % světové produkce, a mexického ropného pole Cantarell88 , které bylo své doby druhé největší ropné pole na světě, zažívala strmý pád. Stejně tak Indonésie, jeden ze zakládajících členů OPECu, se dočkala vrcholu své produkce v roce 1998 a dnes má statut spíše importéra ropy než exportéra. Nejdůležitější zemí postihující pokles v produkci však byla Saudská Arábie. Ta v roce 2005 tvořila 13 % celkově globální produkce a během minulých desetiletí dokázala nahradit výpadky v produkcích jiných zemí. Její produkce nicméně začala mírně klesat. Mnoho expertů nabízelo různá vysvětlení. Jedním z nich bylo, že saudské hlavní pole Ghawar (v té době tvořící 6 % světové produkce) již je za vrcholem89 . Mezi jiné patřila domněnka, že zvyšování produkce není v hlavním zájmu OPECu90 . Velké zvýšení poptávky hnalo cenu ropy nahoru z 55 USD/barel v roce 2005 na 142 USD/barel v roce 2008. Takový nárůst byl v téhle době jedním z nejhorších v poválečné době, a proto nadcházející recese, která v USA začala v prosinci 2007, byla také tou nejhorší. Ovšem v pozadí téhle recese stojí hlavně finanční krize a ne faktory spojené s ropným průmyslem. V důsledku celosvětové krize však začala klesat poptávka po ropě a s ní i cena. Na začátku roku 2009 došlo k oživení a ceny opět začaly růst a držely se až do nedávna vysokých hodnot. Velkou roli při růstu ceny měla také uvolněná měnová politika FEDu, protože reálné úrokové sazby spolu s dalšími faktory uměle zvyšují cenu ropy nad tržní hodnotu.91 Na konci roku 2014 došlo k něčemu nečekanému. Cena ropy se vydala střemhlav dolů a zastavila se v podstatě až na začátku roku 2016. Příčinou je zejména vysoká úroveň produkce. Ropa se začala těžit z nekonvenčních zdrojů, jelikož byla při vyšších cenách výnosná a na trh se tak dostalo velké množství „nové“ ropy. Zároveň se OPEC domluvil nesnižovat aktuální produkci, kterou by ceny hnaly vzhůru. 92 Nízká cena ropy negativně ovlivňuje státy závislé na produkci ropy a bude tedy zajímavé, jak se cena ropy promítne do jejich ekonomik.
88
BOX, Dan. THE END OF CHEAP OIL [online]. SIMMONS, Matthew. Twilight in the desert. 90 GATELY, Dermot. How Plausible Is the Consensus Projection of Oil below $25 and Persian Gulf Oil Capacity and Output Doubling by 2020? [online]. 91 HOŠEK, Jan, Luboš KOMÁREK a Martin MOTL. Měnová politika a cena ropy. 92 VOŘÍŠEK, Martin. Důvody poklesu ceny ropy [online]. 28 89
2. METODOLOGIE A VYUŽITÁ DATA Podobným tématem se již zabývalo několik autorů ve svých knihách, případně studiích, které byly inspirací pro vytvoření metodologie použité v práci. Cílem práce je analyzovat vliv ceny ropy na vybrané ukazatele. Do jisté míry toho lze dosáhnout pomocí kvalitativních metod analýzou historické souvislosti, kterou lze přenést do roviny teoretické a brát ji jako danou. Výzkum se opírá o kvantitativní metody, přesněji o metody matematicko-statistické. Kvalitativní metody byly použity při důkladné rešerši odborné literatury, která se tématem ropy zabývá. Literatura je analyzována a extrapolována na celosvětovou rovinu s vysvětlením, jak trh a ekonomiky reagují na změnu ceny ropy.
2.1. Výběr modelu Výzkum týkající se vlivu jedné veličiny na veličiny jiné je možný zkoumat prostřednictvím velkého počtu ekonometrických modelů. S ohledem na obtížnost sestrojení modelu a jeho následnou interpretaci byl zvolen pro analýzu vlivu ceny ropy model lineární regrese s jednou vysvětlující proměnnou, který má obecný tvar: 𝑌𝑖 = 𝛼 + 𝛽𝑋𝑖 + 𝜀𝑖 93 Model ukazuje závislost mezi jednou vysvětlující proměnnou (nezávislé) na jedné vysvětlované (závislé) proměnné. Proměnná 𝑌𝑖 představuje závislou proměnnou, která je ovlivňována závislými proměnnými 𝑋𝑖 . 𝛼 je úrovňová konstanta, hodnota, ve které protíná regresní přímka osu y. Koeficient 𝛽 vyjadřuje marginální vliv nezávislé proměnné a proměnná 𝜀𝑖 vyjadřuje chybu regresní přímky. Hodnotu 𝛽 získáme pomocí metody nejmenších čtverců (OLS - ordinary least squares), která minimalizuje chybu regresní přímky, tedy udává nejpřesnější formu modelu. Formulace všech modelů a následné pracování s nimi bude probíhat v softwaru Gretl, který je volně přístupný a umožňuje četné statistické a ekonometrické funkce.94 Vzhledem ke komplexnosti problematiky je možné, že nastane u některého z modelů problém s nezahrnutím relevantních proměnných. Problém nezahrnutí relevantních proměnných může nastat obecně u zkoumání jakéhokoliv vlivu, pokud to bude možné, dojde ke zpřesnění modelu. V každém modelu budeme formulovat hypotézu, která bude ve všech modelech stejná, a to 𝐻0 : 𝛽 = 0 , proti které stojí alternativní hypotéza 𝐻1 : 𝛽 ≠ 0. Hypotéza H0 nám říká, že koeficient 𝛽 je roven nule, proměnná s tímhle koeficientem by tedy byla irelevantní a z modelu by byla vypuštěna. Zda je relevantní nebo ne bude rozhodnuto podle t-statistiky a p-hodnoty, která udává hladinu významnosti, pro kterou můžeme na základě našich dat zamítnout nulovou hypotézu a přijmout hypotézu alternativní. Tenhle postup bude u každého modelu, hypotézy proto 93 94
HEIJ, C. Econometric methods with applications in business and economics. NĚMEC, Daniel. Základy ekonometrie. 29
nebudou pokaždé uváděny, nicméně se s nimi pracovat bude a p-hodnoty budou vyznačeny u každého modelu pro zkontrolování správnosti modelu. Čím menší je p-hodnota, tím více si můžeme být jisti s výsledky modelu. Pro naše použití bude důležitá p-hodnota dosahující hodnot mezi 0 a 0,1, tedy na hladině významnosti 10 %. Hladina významnosti 10 % nám říká, že na 90 % můžeme věřit výsledkům modelu. Pro celkové hodnocení kvality modelu slouží koeficient determinace, případně jeho adjustovaná podoba. Koeficient determinace se pohybuje v rozmezí od 0 do 1, přičemž hodnota 1 znamená, že model nejlépe vysvětluje danou závislost.
2.2. Výběr dat Pro samotný výzkum jsou data nejdůležitější součástí. Bez nich by nebylo možné vytvořit ekonometrický model a vliv ceny ropy kvantifikovat. Data pro modely byla získána především z terminálu Bloomberg, který shromažďuje data z jednotlivých databází různých institucí, ať už vládních jako je například americký Úřad pro ekonomickou analýzu95, nebo mezinárodních, jako je Světová banka či Mezinárodní měnový fond. V případě nedostupnosti potřebných proměnných na terminálu byla data převzata i z jiných zdrojů, například z databáze OECD nebo různých státních agentur jako je The U.S. Energy Information Administration.96 Data pro USA zahrnují čtvrtletní měření od 2. čtvrtletí 1983 do 4. čtvrtletí 2015. Datový soubor použitý pro analýzu Saudské Arábie obsahuje data s charakterem ročního měření od roku 1972 do roku 2014. V případě proměnné DEBTCH se jedná o měření od roku 2003 do roku 2014 kvůli nedostatku dat z dřívější doby. Konkrétní data k jednotlivým proměnným jsou uvedena v příloze práce. Proměnné využité v modelech: DEBTCH – změna v podílu vládního dluhu v poměru k HDP ENCONCH – procentní změna ve spotřebě energií97 GASCON - proměnná vyjadřující procentní změnu ve spotřebě motorových paliv (nafta a benzin) GDPGR - procentní změna HDP od minulého období NETXCH – procentní změna v podílu čistého exportu v poměru k HDP OILPRICECH – procentní změna v průměrné ceně ropy od minulého období Proměnné byly vybrány na základě analýzy makroekonomických ukazatelů a jejich následnou selekcí. Byly vybrány z toho důvodu, že popisují zkoumané ukazatele z hlediska změny od předchozího období a ne absolutních veličin. V příloze práce je datový soubor jak pro Saudskou Arábii, tak USA, kde jsou data pro všechny proměnné a proměnné, které nakonec dle irelevantnosti použity nebyly. V následující kapitole budou popsány výsledky výzkumné části včetně vytvoření a popisu každého modelu. 95
The Bureau of Economic Analysis (US) Nezávislá americká agentura zabývající se energetickým průmyslem 97 Nejedná se pouze o spotřebu energie z ropy, ale také jiných zdrojů. Nicméně energie z ropy drtivě převažuje. 30 96
3. SOUVISLOST
MEZI
CENOU
ROPY
A
VÝVOJEM
VYBRANÝCH UKAZATELŮ VYBRANÝCH STÁTŮ V následující kapitole bude analyzován vliv ceny ropy na ekonomiku Saudské Arábie a USA s důrazem na vládní dluh, import a export, spotřebu ropy a celkový HDP. Jedná se o kapitolu z části postavené na historickém vývoji daných ukazatelů a vlastním výzkumu.
3.1. Vliv ceny ropy na ekonomiku Saudské Arábie Oficiální název: Saúdskoarabské království Státní zřízení: Absolutní monarchie Počet obyvatel: 27 752 31698 Rozloha: 2 149 690 km2 HDP: 746 miliard USD (2015) Saudská Arábie je největší zemí nacházející se na Arabském poloostrově. Historicky se jedná o kolébku islámu a o domov dvou nejsvatějších míst islámu- Mekky a Mediny. Země v podobě, ve které ji známe dnes, byla založena v roce 1932, kdy byla sjednocena území pod kontrolou Ibna Sauda, který se stal prvním králem království. Jeho potomci stojí v čele země do dnes.
3.1.1. Ropný průmysl v Saudské Arábii Saudská Arábie je jednou z hlavních zemí na světovém trhu s ropou. Díky své geografické poloze má přístup k velkým zásobám ropy, které z ní udělaly světovou ropnou velmoc. Nástup na špičku se však neodehrál bezprostředně. První bádání oblasti řídil již Ibn Saud. Na popud svých rádců a externích osob pohybujících se v ropném průmyslu dal soukromým osobám práva na zkoumání oblasti. 99 Po nalezení mnoha ropných polí byla za pomoci amerických společností zavedená těžba. Americké společnosti (především Standard Oil a Texaco) investovaly do rozvinutí těžby a produkce pomalu rostla. Největší nárůst přišel s objevením ropného pole Ghawar, které je dodnes největším ropným polem na světě, označovaným jako „Král ropných polí“.100 Díky objevu mnoha polí čelila Saudská Arábie od 70. let 20. století rychlému růstu a proměnila se tak z nevyvinuté, různorodé země do moderní, západní ekonomiky. Ropný průmysl v Saudské Arábii představuje společnost Saudi Aramco. Původem se jednalo o americkou společnost, Saudská Arábie v ní však v průběhu let navyšovala podíl a od roku 1980 je 100% vlastníkem. Díky své vlastnické struktuře má na trhu postavení monopolu na těžbu ropy a z globálního hlediska se jedná o největší ropnou společnost na světě. Pod svou kontrolou má 15,7 % světových rezerv a zabírá 12,9 % světové denní produkce. Z hlediska
Červenec 2015 SIMMONS, Matthew. Twilight in the desert. 100 SIMMONS, Matthew. Twilight in the desert. 98 99
31
rezerv je na světě jen jediný stát, který má větší zásoby než Saudi Aramco, a to Venezuela. Co se produkce týče, v tomhle je však Saudi Aramco na čele. 101 Ropný průmysl dnes představuje značnou část saudské ekonomiky. Příjmy z ropy představují zhruba 45 % HDP a 80 % příjmů státního rozpočtu.102 Můžeme zde tedy vidět velkou závislost na ropě a vzhledem k omezeným zdrojům je potřeba se zamyslet, jestli je ekonomický růst postavený na ropě udržitelný. Tenhle problém vyjadřuje citát bývalého vládce Dubaje – „Můj děd jezdil na velbloudovi, můj otec také. Já řídím Mercedes, můj syn řídí Land Rover. Můj vnuk bude také řídit Land Rover, ale jeho syn bude jezdit na velbloudovi.“103 S tím je spojena nejen závislost na ropných zásobách, ale také na ceně ropy. Příjmy z ropy kolísají nejen s kolísající produkcí, ale také s kolísající cenou. Dle vývoje ceny ropy v historii můžeme tedy vidět, že příjmy jsou (stejně jako cena) velmi volatilní, tudíž i státní rozpočet, který je z velké části tvořen z příjmů z ropy, je nestálý.
3.1.2. Vliv na vládní dluh Vládní dluh je v posledním desetiletí velmi diskutovanou věcí. Nejedná se o novinku na poli fiskální politiky, v posledních letech však, zejména pak od finanční krize v roce 2008, dluhy narostly do nebývalých rozměrů. Vlády v reakci na zvýšené výdaje nebo snížené příjmy hledají způsob, jak výdaje financovat, přičemž získání peněz půjčením od jiných subjektů je konečným řešením. Státy se na zadlužování staly již prakticky závislé a dopady, které tohle zadlužení může mít, prakticky neřeší. 104 Vládní dluhy západních ekonomik tak rostou velkou rychlostí a u většiny zemí se zadlužování nezpomaluje. Může to mít tedy v budoucnosti silné dopady na ekonomiku. Vládní dluh je specifický pro každou zemi. Pomocí něj se financují nedostatky ve státním rozpočtu, které vznikají z různých důvodů. Státy, jejichž ekonomika je silně závislá na ropě, dokázaly díky vyšším cenám ropy udržet státní dluhy na relativně nízké úrovni. Zároveň zde bývají většinou nulové nebo velmi nízké daně105 a státní pracovní místa garantují slušné výdělky. S nízkou cenou ropy pak nastávají problémy. Saudská Arábie jako ropná země vykazuje právě tyhle charakteristiky. Velký a navíc tak rychlý pokles ceny ropy se ihned projeví na deficitu státního rozpočtu. Postupný propad cen dává vládě šanci se postupně připravit a provést nějaké reformy, při náhlém propadu však tahle šance není nebo je velmi těžké ji implementovat. Saudská Arábie se na začátku tisíciletí potýkala s vysokým dluhovým zatížením, které dosahovalo 100 % HDP. Díky masivním příjmům z ropy a rostoucímu HDP však byla vláda schopna tohle zatížení postupně snižovat. Kromě roku 2009, kdy dluh vůči HDP vzrostl
Statistical Review of World Energy 2015 [online]. Dostupné http://www.bp.com/en/global/corporate/energy-economics/statistical-review-of-world-energy.html. 102 BREMMER, Ian. Saudi Arabia Will Be the Big Loser from the Plunge In Oil Prices [online]. 103 http://www.quotes.net/quote/58496 104 JANÁČKOVÁ, Stanislava. Lesk a bída měnové politiky. 105 WILLIAMS, Sean. 10 Countries With Zero Income Taxes [online]. 32 101
z:
v důsledku celosvětové krize, se až do roku 2014 dařilo dluh snižovat a to až na rekordní hodnotu 1,6 % HDP, což ze Sadské Arábie dělalo zemi s nejnižší hodnotou dluhu k HDP.106 Graf č. 3: Dluh Saudské Arábie v poměru k HDP (v %) 100,0
90,0 80,0 70,0 60,0
50,0 40,0 30,0 20,0
10,0 0,0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Vlastní zpracování dle Bloomberg
V roce 2014 začaly padat ceny ropy a příjmy z jejího prodeje musely být nějak nahrazeny. To se projevilo ve zvyšujícím se dluhu a využívání rezerv. Saudská Arábie má po Číně a Japonsku třetí největší rezervy zahraničních aktiv. Kvůli propadu ceny ale musely být využity na dofinancování státního rozpočtu, a od léta 2014 do června 2015 klesly ze 745 mld. USD na „pouhých“ 672 mld. USD.107 V příštích letech, při zachování stejné cenové hladiny ropy a stejné výdajové úrovně, dojde k dalšímu rozpuštění rezerv a nárůstu státního dluhu. Podle jednoho z ministrů Saudské Arábie naroste dluh do roku 2020 až na úroveň 35 % HDP, ale poté bude vláda operovat s vyrovnaným rozpočtem.108 Co se vládního dluhu tedy týče, vysoké ceny ropy přispívají k fiskální stabilitě, případně přebytkovému rozpočtu Saudské Arábie. Vysoké ceny ropy přinášejí vysoké příjmy do státního rozpočtu, kterými se kryjí výdaje vlády a zároveň snižuje vládní dluh. Nízké ceny naopak ústí v deficit státního rozpočtu, který je potřeba krýt pomocí státních rezerv nebo zvyšováním vládního zadlužení. Ekonometrický model Zmíněný vliv ceny ropy na vládní dluh v minulé části se pokusím vysvětlit následujícím modelem, který by tenhle vliv měl demonstrovat. Proměnné: DEBTCH, OILPRICECH Po dosazení mnou zvolených proměnných do obecného tvaru lineární regrese, která je popsána v kapitole Výběr modelu dostáváme model v podobě: 𝐷𝐸𝐵𝑇𝐶𝐻 = 𝛽 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 106
NEREIM, Vivian. World's Lowest Debt-to-GDP Ratio Seen Aiding Saudi Debt Sales [online]. PEČENÝ, Zdeněk. Saúdská Arábie kvůli nízkým cenám ropy rozpouští své rezervy, varuje MMF [online]. 108 SHAHINE, Alaa. Biggest Ever Saudi Overhaul Targets $100 Billion of Revenue [online]. 33 107
Pro zjištění odhadu 𝛽 byl použit klasický OLS estimátor pomocí softwaru. Obrázek č. 1: Model dluhu Saudské Arábie
Zdroj: Vlastní zpracování v sw Gretl
Po získání odhadu můžeme dosadit do modelu: 𝐷𝐸𝐵𝑇𝐶𝐻 = −0,6737 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Tabulka č. 2: Kvalita modelu č. 1 Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace
0,24 0,24
Zdroj: vlastní zpracování dle sw Gretl
Interpretace modelu Na základě p-hodnoty můžeme pochybovat o vzájemné závislosti ze statistického hlediska. Můj zvolený předpoklad p-hodnoty v rozmezí 0 až 0,1 není splněn, je ovšem velmi blízko a na hladině významnosti 11 % je statisticky významný. Model můžeme interpretovat tak, že mezí vládním dluhem a cenou ropy existuje nepřímá úměra. S vyšší cenou ropy oproti minulému období klesá podíl vládního dluhu na HDP. To je způsobeno zejména tím, že ropný průmysl v Saudské Arábii ovládá stát, takže veškeré ropné příjmy jdou vládě, která pomocí nich snižuje dluh nebo navyšuje rezervy. Je potřeba uvést, že mezinárodní instituce, které přebírají data od jednotlivých vlád, uvádějí údaje až od roku 2003, kdy byly poprvé zveřejněny vládou Saúdské Arábie údaje ohledně vládního dluhu. Model je tedy relativně omezený, neboť vychází z dat pouze mezi lety 2003 až 2014. To může způsobovat vyšší p-hodnotu.
3.1.3. Vliv na import a export Export a import jsou velmi důležité položky saudskoarabského HDP. Samotná ropa představuje zhruba 85 % celého exportu. Spolu s umělou hmotou a organickými chemikáliemi tvoří 95 % celkového exportu, takže zbytek je téměř zanedbatelný. Import není dominován jedním produktem, nýbrž je rozložen do více odvětví. Jedná se však většinou o technologické produkty, které není země schopna kvůli chybějící technologii a průmyslu vyrobit sama. Mezi ty patří dopravní prostředky, stroje a elektronika. Nemalou část tvoří také ropa, avšak již zpracovaná, tedy v podobě finálního produktu jako je nafta nebo benzin, které tvoří necelých 8 % importu.
34
Graf č. 4: Čistý export Saudské Arábie v poměru k HDP (v %) 90,00 80,00
70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 -10,00 -20,00
1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013
0,00
NETEXP Zdroj: Vlastní zpracování dle Bloomberg
Vzhledem k velmi volatilní ceně ropy je i objem exportu volatilní, alespoň co se vyjádření v penězích týče. I přes nárůst objemu vyváženého zboží mohou kvůli prudkému poklesu cen komodit klesnout příjmy z jeho prodeje, které jsou v tomhle případě součástí státního rozpočtu Saudské Arábie. Vláda je tím, kdo rozhoduje, kolik se toho bude exportovat, musí tedy sledovat aktuální tržní podmínky. Ekonometrický model Vzhledem k tomu, že export je z velké části tvořen ropou, můžeme zde vidět mezi exportem a cenou ropy jistou závislost, i když země produkující ropu se snaží jen málo reagovat, jelikož si chtějí udržet úroveň produkce, resp. podíl na trhu. Model je sestaven na lineární regresi s následujícími proměnnými: NETXCH, OILPRICECH Po dosazení mnou zvolených proměnných do obecného tvaru lineární regrese dostáváme model v podobě: 𝑁𝐸𝑇𝑋𝐶𝐻 = 𝛼 + 𝛽 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Pro zjištění odhadů 𝛼 𝑎 𝛽 byl použit klasický OLS estimátor pomocí softwaru. Obrázek č. 2: Model čistého exportu Saudské Arábie
Zdroj: Vlastní zpracování v sw Gretl
Po získání odhadů můžeme dosadit do modelu: 𝑁𝐸𝑇𝑋𝐶𝐻 = 1,015 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 35
Tabulka č. 3: Kvalita modelu č. 2 Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace
0,07 0,07
Zdroj: vlastní zpracování dle sw Gretl
Interpretace modelu V modelu figuruje vysvětlující proměnná OILPRICECH, která ovlivňuje růst či pokles čistého exportu. Model nebere v potaz, zda má na čistý export vliv více proměnných, vysvětluje čistě vliv mezi změnou ceny ropy a změnou čistého exportu. Růst ceny ropy se projevuje v růstu čistého exportu, a to téměř identicky. Se zvýšením ceny ropy o 1 % se zvýší čistý export o 1,015 %. To je způsobeno zejména tím, že export ropy v Saudské Arábii tvoří podstatnou část HDP a je tedy na změnu ceny velmi citlivý. S růstem ceny se zvyšují příjmy z exportu a tím i celkový čistý export (ceteris paribus), pokud máme na mysli čistý export v peněžní hodnotě. Analogicky s klesající cenou ropy klesá i čistý export, což může být způsobeno buď nižšími příjmy z ropy, nebo menším exportem ropy kvůli nižší ceně.
3.1.4. Vliv na spotřebu ropy Saudská Arábie většinu produkce ropy exportuje a zbytek spotřebovává. Spotřeba ropy jde na spoustu výkonů, mezi které patří palivo pro motorová vozidla či letadlovou dopravu. Hlavním spotřebním kanálem však je přímé spalování ropy za účelem výroby energie. Oproti ostatním státům, které energii získávají převážně z jiných zdrojů, jako je zemní plyn nebo obnovitelné zdroje, Saudská Arábie využívá zejména surovou ropu, díky čemuž je z ní největší spotřebitel surové ropy pro zisk elektřiny s denní spotřebou 700 000 barelů denně.109 Vysoká spotřeba má několik důvodů. Mezi ně patří například geografická poloha země, kvůli které dosahuje teplota v zemi vysokých hodnot a obzvláště v létě je velká porce energie spotřebována na chlazení. Ostatní země Blízkého východu, které čelí stejným problémům, přešly vzhledem k vysoké spotřebě k využívání zemního plynu. Irák a Kuvajt, kteté mají po Saudské Arábii spotřebu ropy nejvyšší, tímhle krokem dokázaly snížit denní spotřebu ropy na 80 000 barelů denně, tedy téměř na desetinu spotřeby Saudské Arábie. 110 Dalším podstatným důvodem je fakt, že ropné produkty a energie jsou v Saudské Arábii silně dotované. Cena benzinu se díky tomu pohybuje na úrovni 3 Kč za litr. S poklesem ceny ropy kryje vláda spotřebu domácností z podniků a nese tak „tržní riziko“ místo nich. Cena energií je téměř nezávislá na ropě a díky vzrůstající industrializaci spotřeba ropy roste velkým tempem. Dnes je skoro na dvojnásobku spotřeby ze začátku desetiletí a podle předpovědí banky Citigroup se může při nedostatečných reformách Saudská Arábie stát do roku 2030 importérem ropy.111
AL FATHI, Saadallah. Saudi Arabia’s soaring domestic energy consumption [online]. SAID, Summer. As Saudis Keep Pumping, Thirst for Domestic Oil Swells [online]. 111 DAYA, Ayesha a Dana EL BALTAJI. Saudi Arabia May Become Oil Importer by 2030, Citigrou p Says [online]. 36 109 110
Ekonometrický model Jak jsem uvedl v minulé části, tak cena energií je téměř zakótována a nemá takové výkyvy jako cena ropy, ze které se energie získává. I přes to malé výkyvy v ceně a tím i spotřebě vidět můžeme. Následující model ukazuje, jak spotřeba ropy na změny v ceně reaguje. Jedná se o model lineární regrese, kde se objevují následující proměnné: ENCONCH, OILPRICECH Po dosazení mnou zvolených proměnných do obecného tvaru lineární regrese dostáváme model v podobě: 𝐸𝑁𝐶𝑂𝑁𝐶𝐻 = 𝛽 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Pro zjištění odhadu 𝛽 byl použit klasický OLS estimátor pomocí softwaru. Obrázek č. 3: Model spotřeby Saudské Arábie
Zdroj: Vlastní zpracování v sw Gretl
Po získání odhadu můžeme dosadit do modelu: 𝐸𝑁𝐶𝑂𝑁𝐶𝐻 = 0,047 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Tabulka č. 4: Kvalita modelu č. 3 Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace
0,03 0,03
Zdroj: vlastní zpracování dle sw Gretl
Interpretace modelu Z modelu vyplývá, že spotřeba energií není na změně ceny ropy velmi závislá. Překvapivé je, že zde existuje přímá úměra a ne nepřímá. Ze statistického hlediska ovšem nemá změna v ceně ropy na spotřebu energií vliv. To nám udává p-hodnota, která není v našem požadovaném rozmezí 0 až 0,1. To může být způsobeno tím, že spotřeba energií roste v závislosti na hospodářském růstu a růstu průmyslu a ne v závislosti na ceně. Cena energií je v Saudské Arábii silně dotovaná, změna ceny ropy se tím pádem neprojevuje ve změně jejich cen. Vláda si je problému zvyšující se spotřeby energie vědoma a investuje do vzdělávání obyvatelstva v oblasti energetiky velké prostředky za účelem zvýšení jejich pragmatického přístupu ke spotřebě energie, a očekává tak velký pokles spotřeby energie nebo minimálně poklesu jejího růstu, který není udržitelný.
3.1.5. Vliv na HDP HDP je jedním z hlavních ukazatelů ekonomické aktivity země. Měří veškeré produkty vyprodukované na daném území za daný čas, díky čemuž je možné porovnávat ekonomickou 37
aktivitu různých zemí. Vzhledem k tomu, že každá země má jiný počet obyvatel, a je jasné, že země se 100 miliony obyvatel má větší produkci než země se setinou obyvatel, používá se na porovnání HDP na počet obyvatel, které více vypovídá o produktivitě obyvatel daného státu. HDP se dá rozdělit na dva druhy, a to nominální a reálný. Nominální HDP je pouhá hodnota produktů, reálný HDP je očištěn o inflaci, má tedy větší vypovídací schopnost. S tím, jak roste reálný HDP, se zvyšuje životní úroveň, tzn., že si můžeme dovolit více statků a služeb, přičemž ve světě je trend stále rostoucího HDP od průmyslové revoluce v 19. století jak můžeme vidět na grafu níže. Jedná se o HDP v USA, nicméně trend je ve světě velmi podobný. Graf č. 5: Nominální HDP USA (v mil. USD) 20000 18000 16000
14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1900
1943
1958
1973
1988
2003
Zdroj: vlastní zpracování dle Bloomberg
Saudská Arábie (stejně jako ropné země na Blízkém východě) čelila růstu mírně odlišněji než USA. Její růst byl až do poloviny 20. století velmi pozvolný, téměř nulový. S objevem ropných zásob a vývojem těžby však HDP začal raketově růst. Kromě několika let, kdy se celý svět pohyboval v recesi, rostl reálný HDP velmi rychle. S tím souvisí jednak zvyšování těžby ropy a celková modernizace ekonomiky.
38
Graf č. 6: Vývoj reálného HDP Saudské Arábie a USA (1970=100 %) 600 500 400 300 200
100
Saudská Arábie
2014
2012
2010
2008
2006
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
1982
1980
1978
1976
1974
1972
1970
0
USA
Zdroj: Vlastní zpracování dle kushnirs.org112
Na obrázku vidíme srovnání vývoje reálného HDP Saudské Arábie a USA. HDP USA, jakožto největší světové ekonomiky, je mnohonásobně větší než HDP Saudské Arábie, nicméně srovnat jejich růst či vývoj nám poskytne určitý náhled na reálný stav ekonomiky. Od roku 1970 (v grafu figuruje jako benchmark) vzrostl reálný HDP Saudské Arábie na pětinásobek, zatímco HDP USA na „pouhý“ 3,4 násobek. Tenhle rozdíl nepředstavuje samozřejmé pouze ropné bohatství. Podle teorie konvergence chudší státy „dohánějí“ ty bohatší113 , což se projevuje na vyšším růstu HDP. Souvislost s ropou zde ovšem vidět můžeme, zejména v obdobích ropných šoků, kdy ceny ropy prudce rostou a táhnou s sebou i vyšší růst HDP. Pozvolna klesající cena ropy neovlivňuje reálný HDP do takové míry jako prudký pokles, jak můžeme vidět v grafu. Rok 1970 opět figuruje jako benchmark. Můžeme vidět, že cena ropy (zde se jedná o reálnou cenu, tedy cenu očištěnou o inflaci) je více volatilní a má velmi těžko rozpoznatelný trend, jelikož se cena odráží na vrcholu a vrací se na původní úrovně.
Kushnir square [online]. Dostupné z: http://www.kushnirs.org/macroeconomics_/en/index.html. Convergence Theory: Definition & Examples [online]. Dostupné z: http://study.com/academy/lesson/convergence-theory-definition-examples-lesson.html. 39 112 113
Graf č. 7: Vývoj HDP Saudské Arábie a ceny ropy (1970=100 %) 600
500 400 300 200 100
Saudská Arábie
2016
2014
2012
2010
2008
2006
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
1982
1980
1978
1976
1974
1972
1970
0
Cena ropy
Zdroj: Vlastní zpracování dle InflationData.com114
Pro srovnání životní úrovně v různých zemí se používá HDP na obyvatele, případně HDP na obyvatele podle parity kupní síly115 . Podle HDP na obyvatele dle parity kupní síly je Saudská Arábie na 21. místě (o 2 za USA) s hodnotou 55 000 USD.116 To představuje na naše poměry vysoké číslo vzhledem k tomu, že České republice náleží hodnota kolem 31 000 USD. Na druhou stranu v porovnání s ostatními ropnými zeměmi z Blízkého východu je na tom Saudská Arábie relativně hůře, kdy jsou na tom lépe země s podstatně menším počtem obyvatel. Žebříčku vévodí Katar s HDP na obyvatele v úrovni 145 000 USD. Ekonometrický model Na HDP působí velké množství faktorů, které je bez hlubokého výzkumu velmi obtížné definovat. Ve snaze zahrnout alespoň základní relevantní proměnné byl sestrojen model lineární regrese s proměnnými: GDPGR, OILPRICECH Po dosazení mnou zvolených proměnných do obecného tvaru lineární regrese dostáváme model v podobě: 𝐺𝐷𝑃𝐺𝑅 = 𝛼 + 𝛽 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Pro zjištění odhadů 𝛽 byl použit klasický OLS estimátor pomocí softwaru.
Historical Crude Oil Prices [online]. Dostupné z: http://inflationdata.com/Inflation/Inflation_Rate/Historical_Oil_Prices_Table.asp. 115 HDP na obyvatele dle parity kupní síly zohledňuje cenovou hladinu v daném státu, tzn., vyjadřuje, kolik si toho mohou obyvatelé za svůj příjem dovolit 116 Central Intelligence Agency [online]. Dostupné z: https://www.cia.gov/index.html. 40 114
Obrázek č. 4: Model růstu HDP Saudské Arábie
Zdroj: Vlastní zpracování v sw Gretl
Po získání odhadů můžeme dosadit do modelu: 𝐺𝐷𝑃𝐺𝑅 = 3,746 + 0,082 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Tabulka č. 5: Kvalita modelu č. 4 Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace
0,25 0,24
Zdroj: vlastní zpracování dle sw Gretl
Interpretace modelu Do modelu vstupuje úrovňová konstanta a jedna vysvětlující proměnná, změna ceny ropy. S jejím růstem roste i HDP, který je v modelu jako závisle proměnná. Vyšší cena ropy přináší zemi více vládních příjmů, které investuje, čímž roste HDP. Zejména u zemí, jejichž ekonomika je silně závislá na ropě, pozorujeme závislost mezi cenou ropy a celkovou ekonomickou aktivitou země. Ropné země z prodeje ropy mají velké příjmy, které rozdělují mezi své obyvatelstvo v podobě štědrých sociálních dávek a dotovaných statků. To se projevuje zvýšenou spotřebou a většími investicemi v růstu ekonomiky. Problém nastává, když je cena ropy nízká. Sociální výdaje se musí omezovat nebo krýt dluhem, omezení je ale společností velmi špatně akceptovatelné.
3.2. Vliv ceny ropy na ekonomiku USA Oficiální název: Spojené státy americké Státní zřízení: Federativní prezidentská republika Počet obyvatel: 321 368 864 Rozloha: 9 833 517 km2 HDP: 17,97 bilionů USD (2015) Spojené státy americké jsou největší světovou ekonomikou. Pokud jde tedy o nominální hodnoty, dle parity kupní síly již je první Čína. 117 V USA ovšem žije mnohem méně lidí než v Číně a životní úroveň je velmi vysoká. Právě proto jde o jednu z nejdůležitějších (ne-li 117
E. STIGLITZ, Joseph. The Chinese Century [online]. 41
vůbec tu nejdůležitější) ekonomik na světě, o které se říká, že je zemí neomezených možností. Jejich ekonomika silně ovlivňuje celosvětovou ekonomiku a udává cestu, jakou se svět bude vydávat.
3.2.1. Ropný průmysl v USA USA jsou v podstatě kolébkou moderního využití ropy. Nálezy ropy sice byly dříve v jiných částech světa, s rozvojem průmyslu se však velká část vědeckých objevů přesunula do USA. O první komerční využití ropy se postaral John D. Rockefeller. Založil společnost Standard Oil, která dominovala dlouhou dobu na trhu a stála u počátku mnoha dnešních velkých ropných společností. Mnoho lidí vidělo v ropě potenciál a z ropného trhu si chtělo kousek odlomit více společností. Vzhledem k tomu, že se však jedná o trh s vysokými vstupními náklady, se trh rozdělil mezi sedm společností známých pod přezdívkou „sedm sester“, které ovládaly trh nejen v USA, ale také ve světě až do nástupu OPECu na konci 60. let 20. století. Sestry měly obrovské finanční a technologické zázemí, díky čemuž se podílely na vzniku ropného trhu i mimo území USA, například v Jižní Americe nebo na Blízkém východě. S tím souvisí to, že USA byly po dlouhou dobu největším producentem ropy. Domácí produkce vrcholila v roce 1970 na 18,7 % světové produkce. Úroveň produkce zůstala dodnes podobná, nárůst těžby v ostatních zemí (zejména členů OPECu) ale snížila podíl americké těžby na celosvětové těžbě. Zároveň byly podíly amerických společností v ropných společnostech v cizích zemí postupně odkupovány a dnes jsou společnosti (znovu opět zejména u států OPECu) řízené státem. Mimo jiné mají také USA jedny z největších zásob ropy pocházející z nekonvenčních zdrojů. Zásoby břidlicové ropy podél řeky Green118 dosahují podle některých dohadů až 1,8 bilionu barelů ropy.119 Ropa se z nekonvenčních zdrojů ale velmi těžko získává nejen kvůli vysoké finanční náročnosti, ale i z technologického hlediska. Zatím je tedy těžko odhadnutelné, kolik bude možné vytěžit. Vysoké ceny ropy v posledních 10 letech umožnily rozvinout těžbu z těchto zdrojů, čímž se zvýšila produkce USA od roku 2007 do roku 2014 zhruba o 50 %. 120 Velký propad cen v posledních dvou letech zahýbal s těžbou ropy, která je při nízkých cenách nezisková, ale i přesto se však podařilo USA předběhnout Rusko a Saudskou Arábii a dnes jsou největším producentem ropy na světě.121
3.2.2. Vliv na vládní dluh Vládní dluh je velmi sledovaným makroekonomickým ukazatelem. Zejména v USA, kde dluh dosahuje astronomických výšek. V absolutní hodnotě dluh letos poprvé přesáhl 19 bilionů USD. Jedná se o největší dluh na světě, nicméně v poměru k HDP se jedná „jen“ o něco málo přes 100 %. V porovnání s ostatními zeměmi tak na tom nejsou nejhůře, avšak stále se pohybují v popředí žebříčku. Green River – zasahuje do států Colorado, Wyoming a Utah BARTIS, James Oil Shale Development in the United States. 120 Statistical Review of World Energy 2015 [online]. Dostupné http://www.bp.com/en/global/corporate/energy-economics/statistical-review-of-world-energy.html. 121 WINGFIELD, Brian a Isaac ARNSDORF. U.S. Crude Oil Export Ban [online]. 42 118 119
z:
Za velkým růstem dluhu stojí v posledních letech zejména federální programy na podporu zdravotnictví, které spolu se sociálním pojištěním a úroky z dluhu tvoří 83 % z růstu výdajů, které jsou plánované na příštích několik let. 122 Proti navyšování dluhu bojuje tradičně Kongres USA, který stanovuje limit dluhu. Ten je bohužel často prezidentem přerušen na určitou dobu, po kterou může americké Ministerstvo financí123 navyšovat dluh do libovolné výše za účelem uhrazení splatných závazků a limit tak nehraje prakticky žádnou roli. Americká ekonomika je velká a velmi diverzifikovaná a jednotlivé statky nebo zboží mají nepatrný vliv na celkový dluh. S tím se pojí fakt, že cena ropy neovlivňuje dluh USA významně. Ekonometrický model Vliv ceny ropy na vládní dluh USA je velmi malý, ze statistického hlediska jej však můžeme částečně vyjádřit alespoň do takové úrovně, aby byl statisticky významný. Závislost je znázorněna prostřednictvím modelu lineární regrese. Proměnné: DEBTCH, OILPRICECH Po dosazení mnou zvolených proměnných do obecného tvaru lineární regrese dostáváme model v podobě: 𝐷𝐸𝐵𝑇𝐶𝐻 = 𝛽 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Pro zjištění odhadu 𝛽 byl použit klasický OLS estimátor pomocí softwaru. Obrázek č. 5: Model dluhu USA
Zdroj: Vlastní zpracování v sw Gretl
Po získání odhadu můžeme dosadit do modelu: 𝐷𝐸𝐵𝑇𝐶𝐻 = 0,007 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Tabulka č. 6: Kvalita modelu č. 5 Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace
0,01 0,01
Zdroj: vlastní zpracování dle sw Gretl
Interpretace modelu Z modelu vyplývá, že změna dluhu je přímo úměrná ceně ropy. Přímá úměra je zde téměř minimální, zvýšení ceny ropy o 1 USD vyjadřuje ceteris paribus124 pouze 0,007% zvýšení dluhu. Vypovídací schopnost modelu je ovšem velmi omezená vzhledem k její vysoké pBOCCIA, Romina. The US Debt Just Exceeded $19 Trillion. Here’s How We Got Here. [online]. U.S. Department of the Treasury 124 Za jinak neměnných podmínek 43 122 123
hodnotě. Ropný průmysl v USA jednak nezabírá tak velkou část HDP jako v Saudské Arábii a není ovládán vládou. Ropný průmysl je zde již od jeho počátku soukromý a veškeré náklady či výnosy jsou v kompetenci ropných společností. Samotná vláda, případně její rozhodování, tedy není cenou ropy ovlivňováno.
3.2.3. Vliv na import a export Import a export je jednou ze základních částí obchodu. Při globalizaci dosahující neuvěřitelné úrovně, která za poslední století silně zesílila, je velmi důležitou součástí ekonomik. Pro USA v pozici největší světové ekonomiky je proto o to důležitější. USA jsou největším obchodníkem na světě, co se importu týče a 2. v exportu (největším exportérem je Čína). Import USA dosahoval v roce 2015 2,3 bilionu USD (13,2 % HDP). Import ropy (surové i již zpracované) z toho tvoří zhruba 201,2 miliard USD, import ropy představuje tedy necelých 10 % celkového importu. Export USA dosahoval v roce 2015 1,5 bilionu USD (8,4 % HDP). USA nejsou pouhým importérem ropy, ale i exportérem, přičemž i export tvoří podstatnou část, a to zhruba 106 miliard USD, tedy 7,1 % celkového exportu. 125 USA jsou tedy čistým importérem nejen ropy, ale i celkově.126 To je způsobeno zejména tím, že mají největší spotřebu ropy na světě, kterou nelze u tak velké země pokrýt vlastní produkcí. Navíc je část domácí produkce exportovaná, importování ropy je tedy logické. Důležité je zmínit, že v importu převažuje surová ropa a v exportu ropa již zpracovaná.127 To je dané tím, že technologie na zpracování surové ropy je v USA na velmi dobré úrovni. Zároveň byl export surové ropy velmi limitován vládou. Exportovat surovou ropu bylo možné pouze do Kanady při existenci licence, kterou bylo velmi obtížné obdržet. Zákaz, který byl na exportování surové ropy uvalen už v roce 1975, byl však v prosinci 2015 zrušen, čímž umožnil producentům legálně exportovat surovou ropu do celého světa. 128 Vzhledem k vysokým importům i exportům hraje cena důležitou roli v obchodování s ropou. Vysoká cena ropy přináší příjem z jejího prodeje, napomáhá tedy jejímu exportu. Na druhé straně však stojí kupující, pro kterého je vysoká cena nepříznivým faktorem. U nízké ceny je to naopak. USA jako čistý importér ropy těží z nízkých cen na úkor čistých exportérů. V důsledku zrušení zákazu exportu ropy se očekává jeho nárůst, který by mohl po dlouhé době předčit import. Díky nízké ceně ropy ale jistě nepůjde v exportu o prudký nárůst ihned, ale až po stabilizaci ceny ropy na vyšší úrovni. Nízká cena ropy se totiž projevuje v nízké ziskovosti vyúsťující v omezování produkce. Nízká cena je prozatím pro USA vyhovující z hlediska importu a spotřeby domácností. Import a export nemůže být uspokojen zároveň, vždy je výhodnější jedno z toho na úkor toho druhého. Příjmy z ropy nebo naopak úspory z nákupu se tak rozdělují mezi dvě strany trhu, obojí však naráz (bez intervence státu ve formě dotace) nastat nemůže.
125
WORKMAN, Daniel. United States Top 10 Exports [online]. Pod pojmem čistý importér rozumíme vyšší import než export. 127 Statistical Review of World Energy 2015 [online]. Dostupné http://www.bp.com/en/global/corporate/energy-economics/statistical-review-of-world-energy.html. 128 WINGFIELD, Brian a Isaac ARNSDORF. U.S. Crude Oil Export Ban [online]. 44 126
z:
Ekonometrický model Pro vyjádření vlivu ceny ropy na export slouží následující model lineární regrese, kde jsou proměnné: NETXCH, OILPRICECH Po dosazení mnou zvolených proměnných do obecného tvaru lineární regrese dostáváme model v podobě: 𝑁𝐸𝑇𝑋𝐶𝐻 = 𝛽 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Pro zjištění odhadu 𝛽 byl použit klasický OLS estimátor pomocí softwaru. Obrázek č. 6: Model čistého exportu USA
Zdroj: Vlastní zpracování v sw Gretl
Po získání odhadu můžeme dosadit do modelu: 𝑁𝐸𝑇𝑋𝐶𝐻 = 0,013 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Tabulka č. 7: Kvalita modelu č. 6 Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace
0,001 0,001
Zdroj: vlastní zpracování dle sw Gretl
Interpretace modelu Při zkoumání závislosti mezi čistým exportem a změnou v ceně ropy bylo zjištěno, že na zjištěné výsledky nelze spoléhat. P-hodnota 0,75 je silně mimo požadovanou hranici, proto se nedá o výsledky opírat. Na čistý export pozitivně působí cena ropy, s jejímž růstem roste tendence ropu exportovat, z důvodu vyšších příjmů, závislost je u USA ovšem menší než u Saudské Arábie. Změna ceny ropy se nemusí projevovat pouze v exportu zboží. Čistý export je rozdílem mezi exportem a importem, tudíž může být ovlivněna pouze složka importu. Při poklesu importu, ať už v důsledku vyšší ceny ropy nebo jiné příčiny, roste čistý export, tedy vyšší cena ropy se projevuje buď v růstu exportu, nebo poklesu importu a naopak. Čistý export je základní složkou HDP. Ať už je tedy jeho nárůst způsoben (při růstu ceny ropy) vyšším exportem nebo nižším importem, čistý export roste a s ním i ceteris paribus HDP.
3.2.4. Vliv na spotřebu ropy Od konce 19. století, kdy se našlo pro ropu využití, rostla spotřeba velmi rychle. Ze začátku byla spotřeba limitovaná nabídkou, jelikož bylo nákladné začít s těžbou. Poté však začal obrovský boom a k nedostatkům již (až na nějaké výjimky v období válečných konfliktů) nedocházelo. Velké zvýšení spotřeby přinesly také první a druhá světová válka, zvýšená 45
poptávka se však projevovala na straně státu než domácností. To znamená, že ropu spotřebovávají nejen individuální spotřebitelé a rodiny, ale také soukromé společnosti a samotné státy. Právě státy stojí za zvýšenou spotřebou v období válek nebo krizí, jelikož spotřeba domácnosti v krizích klesá. Graf č. 8: Spotřeba ropy v USA (v tisících bbl/denně) 25000
20000
15000
10000
5000
2013
2010
2007
2004
2001
1998
1995
1992
1989
1986
1983
1980
1977
1974
1971
1968
1965
1962
1959
1956
1953
1950
0
Zdroj: http://www.earth-policy.org/datacenter/pdf/book_wote_energy_oil.pdf
Spotřeba ropy se neprojevuje pouze v spotřebě surové ropy, o které se v práci bavíme nejčastěji, ale také v již zpracované ropě, tedy různých produktech. Na straně domácností se téměř výlučně jedná o paliva ve formě benzinu nebo nafty, sloužící pro osobní dopravu nebo přepravu zboží. Od konce druhé světové války se spotřeba téměř zečtyřnásobila. V grafu vidíme, že za každým prudkým propadem stála nějaká politická nebo ekonomická událost. V období ekonomických krizí mají domácnosti nižší příjmy, šetří se tedy na nákladech, přičemž spotřeba ropy (tedy benzinu nebo nafty) je jedna z věcí, které je poměrně jednoduché omezit. Na rozdíl od ropných zemí typu Saudské Arábie, Venezuely nebo třeba Kuvajtu, kde je cena paliv silně dotovaná a bez daňového zatížení, je cena paliv v USA více závislá na tržní ceně ropy, kterou kopíruje. I přes to je však na naše poměry mnohem dostupnější. Průměrná cena benzinu od roku 1990 nepřesáhla 4 dolary za galon129 . Dnes stojí litr benzinu v přepočtu na českou měnu průměrně 12,5 Kč. Za poslední dva roky jde o 45% pokles. V USA se velké oblibě těší větší auta mnohem větší průměrnou spotřebu než ceny paliv vyšší, začaly domácnosti přesouvat k menším. Dnes, kdy je cena
typu SUV a pick-up. Ty mají větší objemy motoru a typická evropská vozidla. V minulých letech, kdy byly opouštět od monstrózních automobilů a začaly se paliv nízká, se začíná trend obracet.
Stejně jako automobilový průmysl je na ceně ropy také závislá letecká doprava. Za posledních 40 let se počet letů zvýšil mnohonásobně a cestování tímhle způsobem se stalo dostupné pro většinu populace. V případě nízkých cen ropy je možné cestovat ještě levněji, vzhledem k tomu, že palivo představuje velmi důležitou část ceny létání. 129
Galon = 3,79 litru 46
Spotřeba ropy ze strany domácností je tedy velmi citlivá na ekonomického růstu. Vyšší cena ropy odrazuje domácnosti cestování, zatímco nízké ceny spotřebu podporují. Tohle domácnostech, ale také o společnostech, které poptávají automobilovou dopravu, nebo nepřímo skrze dopravu leteckou.
cenu ropy. Tohle táhne část od spotřebovávání paliv a samozřejmě platí nejen o paliva ať už přímo skrze
Ekonometrický model Na spotřebu ropy bezesporu působí mnoho faktorů. Na některé, které považuji za ty nejdůležitější, jsem se zaměřil vytvořením ekonometrického modelu, který ukazuje vliv jednotlivých faktorů. Proměnné: GASCON, OILPRICECH Po dosazení mnou zvolených proměnných do obecného tvaru lineární regrese dostáváme model v podobě: 𝐺𝐴𝑆𝐶𝑂𝑁 = 𝛽 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Pro zjištění odhadů 𝛽 byl použit klasický OLS estimátor pomocí softwaru. Obrázek č. 7: Model spotřeby USA
Zdroj: Vlastní zpracování v sw Gretl
Po získání odhadů můžeme dosadit do modelu: 𝐺𝐴𝑆𝐶𝑂𝑁 = −0,009 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Tabulka č. 8: Kvalita modelu č. 7 Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace
0,001 0,001
Zdroj: vlastní zpracování dle sw Gretl
Interpretace modelu Samotný model je pro člověka nepohybujícího se v ekonomické sféře v podstatě nevýznamný, je proto potřebné výsledek modelu interpretovat. Spotřeba motorových paliv zde figuruje jako závisle proměnná, znamená to tedy, že závisí na proměnné nezávislé, kterou je změna ceny ropy. S klesající cenou ropy roste spotřeba motorových paliv. Jejich cena je v USA spjata s cenou ropy, i když kvůli různým daním ji nekopíruje přesně. Nižší cena paliv se projevuje v množství, které za stejnou cenu spotřebitelé obdrží, což podporuje jejich spotřebu a celkově podporuje ekonomiku.
47
Ovšem je potřeba uvést, že výsledkům modelu se nedá tolik věřit, vzhledem k uvedené phodnotě, která dosahuje 0,72 a je tak mimo požadovaný interval 0 až 0,1.
3.2.5. Vliv na HDP Americká ekonomika je v mnoha ohledech označována superlativy. Platí to i u velikosti ekonomiky měřenou HDP. USA jsou největší světovou ekonomikou zabírající necelou pětinu celosvětové produkce. Dle parity kupní síly už ale jejich místo přebrala Čína. Jedná se ale o zemi s téměř čtyřnásobnou populací, nelze se tomu tedy tolik divit. Podíl USA na světové produkci se každým rokem zmenšuje. Před 30 lety tvořily USA zhruba jednu třetinu celosvětové produkce.130 Rychlý růst velkých zemí jako je právě Čína, Indie nebo Indonésie jejich relativní podíl snižují a snižovat budou, pokud ale nenastane významná změna, tak budou USA vždy mezi největšími ekonomikami. Tomu vděčí zejména své rozmanitosti. Na rozdíl od některých států nejsou USA závislé na žádné komoditě, nebo alespoň se nejedná o závislost, která by je mohla položit na kolena. Kvůli tomu je obtížné sledovat závislost mezi HDP USA a cenou nějaké komodity, v našem případě ropy. Závislost je však možné statisticky ukázat, i v případě, že není silná. Ekonometrický model Pro zkoumání vlivu ceny ropy na HDP nám poslouží následující model, kde bude pomocí lineární regrese vysvětlen vývoj růstu HDP v závislosti na následujících proměnných: GDPGR, OILPRICECH Po dosazení mnou zvolených proměnných do obecného tvaru lineární regrese dostáváme model v podobě: 𝐺𝐷𝑃𝐺𝑅 = 𝛽 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Pro zjištění odhadu 𝛽 byl použit klasický OLS estimátor pomocí softwaru. Obrázek č. 8: Model růstu HDP USA
Zdroj: Vlastní zpracování v sw Gretl
Po získání odhadu můžeme dosadit do modelu: 𝐺𝐷𝑃𝐺𝑅 = 0,011 𝑂𝐼𝐿𝑃𝑅𝐼𝐶𝐸𝐶𝐻 Tabulka č. 8: Kvalita modelu č. 8 Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace
0,022 0,022
Zdroj: vlastní zpracování dle sw Gretl
130
KOESTERICH, Russ. What Does the US’s Declining Share of World GDP Mean to You? [online]. 48
Interpretace modelu Mezi růstem HDP a cenou ropy můžeme vidět přímou, ale mírnou závislost. Se zvyšující se cenou od minulého období roste HDP. Tuhle skutečnost můžeme většinou vidět spíše u čistých exportérů ropy, nicméně USA jsou velkým obchodníkem s ropou jak na straně importu, tak na straně exportu. Vyšší cena ropy se projevuje v růstu čistého exportu a poklesu spotřeby ropy. Pokud ale růst čistého exportu převyšuje pokles ceny ropy, celkový HDP též poroste. HDP je ovlivňován mnoha faktory a na druhou stranu cena ropy ovlivňuje mnoho činností. Na první pohled se tedy může zdát závislost mezi dvěma veličinami nelogická, po detailním prokoumání každého faktoru, který na HDP působí, však začne být závislost jasnější. Cena ropy hraje velkou roli u zemí, jejichž ekonomika je postavena na obchodování s ropou. U ekonomik, které jsou velmi diverzifikované, jako jsou právě USA tak hrají roli vedlejší.
49
50
ZÁVĚR Ropa je bezesporu celosvětově velmi důležitou komoditou, bez které by svět v aktuální podobě nemohl fungovat. Závislost na ní je velká a vzhledem k tomu, že její zásoby nejsou nekonečné, přechod k jinému zdroji energie je nevyhnutelný. Otázkou zatím zůstává, kdy tenhle přechod bude muset nastat a jak dlouho se nám podaří jej oddalovat. Závislé na ropě nejsou pouze domácnosti a společnosti, které ropu využívají pro dopravu nebo průmysl, ale také státy, které jsou závislé na obchodování s ropou, která představuje značnou část jejich ekonomik. Tyhle země se nacházejí převážně na Blízkém východě, kde jsou četná naleziště ropy. Díky nim se ze zemí Blízkého východu stala během pár desítek let obrovská ekonomická centra, která mnohdy předčí přední světové ekonomiky. Ekonomiky založené ne ropě ale nejsou pouze „rájem na zemi“. Ropa jakožto velmi volatilní komodita s sebou nese i četné problémy, které mohou ekonomiky, které z ní benefitují, stejně rychle položit, a tím snížit životní úroveň jejich obyvatel. Prvním dílčím cílem bylo porovnání historického vývoje ceny ropy s ekonomickou aktivitou. Ropa byla často velmi volatilní. Období mezi první světovou válkou a koncem 60. let bylo jediné, kdy byla cena ropy relativně stabilní, pohybující se mezi 15 a 20 USD. To bylo dané tím, že světové ekonomiky nebyly tolik propojené a její využití a nabídka byly relativně nízké. S růstem vlivu OPECu se ropný průmysl uvolnil a v ceně se projevovaly větší výkyvy. Pro země exportující ropu byly vyšší ceny přínosem velkého bohatství na úkor zemí, které od nich ropu kupovaly. Výkyvy v cenách ropy byly téměř vždy spjaty s nějakou politickou krizí a často ústily v krize ekonomické.131 Druhým parciálním cílem byl výběr dvou světových ekonomik, které stojí v popředí ropného průmyslu, ať už svojí produkcí ropy či jejími zásobami. Po zvážení výběru byla vybrána Saudská Arábie, která představuje exportující země, a USA, které představují země importující ropu. Jejich analýza ukázala, jak fungují ekonomiky v závislosti na ropě a jak je ropa v ekonomikách důležitá. Saudská Arábie je stejně jako ostatní země Blízkého východu silně závislá na ropě. Díky bohatým nálezům ropy se z ní během 40 let stala velmi bohatá země, která má dnes druhé největší zásoby ropy na světě. Obchodování s ropou v zemi tvoří 45 % HDP a příjmy z jejího prodeje tvoří zhruba 80 % všech státních příjmů. Vysoká cena ropy dovoluje vládě dotovat různé statky (např. energie) a hlavně poskytovat svým občanům velmi výhodné podmínky, mezi které patří nadprůměrně ohodnocená pracovní místa ve státní sféře nebo žádné daně z příjmu. Zároveň se vládě podařilo nashromáždit velké devizové rezervy a naopak snížit vládní dluh téměř na nulovou úroveň. Vzhledem k tomu, jak velkou roli příjmy z ropy ve státním rozpočtu hrají, je celkem jasné, že při naopak nízkých cenách ropy nastávají v zemi ekonomické problémy. Nízká cena znamená nízké příjmy, které se promítnou buď ve velkém deficitu státního rozpočtu, nebo v rozsáhlém snižování nákladů, mezi které patří právě četné sociální výdaje. Dostává se tak do problémů
131
KILIAN, Lutz. The Role of Oil Price Shocks in Causing U.S. Recessions [online]. 51
jak vláda, tak i samotné obyvatelstvo, které je na vládních benefitech do jisté míry také závislé, přičemž snižování životní úrovně se vždy projevuje v celkové nespokojenosti. Výzkum nám jasně ukazuje, že nízká cena ropy je pro Saudskou Arábii velmi špatná. Chybějící příjmy z ropy jsou financovány dluhem, který se odpoutal od téměř nulové úrovně a začíná růst zároveň se snižujícími se rezervami. Jak velký nárůst dluhu bude, záleží na reakci vlády a délky trvání období nízkých cen ropy. Upravit vládní výdaje je velmi obtížné v krátké době, podle vrchních představitelů vlády Saudské Arábie by ale stát měl operovat s vyrovnaným rozpočtem do roku 2020. Nízká cena ropy se projevuje negativně i v růstu HDP. Zatímco vysoká cena podporuje export ropy a následně velké investice ze strany vlády, nízká cena je velmi omezuje. Kvůli tomu růst HDP, který za posledních 45 předčil růst USA, klesá a pro další růst jsou potřebné velké ekonomické reformy. USA jsou po dlouhé době znovu největším producentem ropy. Pomohlo tomu zejména rozvinutí těžby z nekonvenčních zdrojů, které je technologicky a finančně náročnější. Na rozdíl od Saudské Arábie je ropný průmysl v USA privátní a vláda tak není na ropě přímo závislá. Neznamená to však, že je cena ropy pro USA nedůležitá. Vzhledem k největší spotřebě na světě je z USA velký importér ropy, její nízká cena je tak pro import a konečné spotřebitele pozitivní. Cena finálních produktů je zatížena různými spotřebními daněmi, ale není dotovaná, kopíruje tedy cenu surové ropy. Když je cena nízká, tak stimuluje spotřebu motorových paliv, které se z ropy vyrábí. Do nedávna byl navíc export ropy z USA vládou silně limitován. Od listopadu 2015 byl však zákaz zrušen a obchodování tak bylo uvolněno. Export ropy, kterému hraje vysoká cena ropy do karet, tak může v budoucnosti při příštím růstu ceny v USA výrazně růst. Cena ropy ale hraje zásadní roli, při aktuální cenové úrovni se totiž export nevyplatí. Cena ropy nemá zásadní vliv na růst HDP, který je velmi diverzifikovaný a působí na něj mnoho faktorů. Souvisí to také s tím, že je ropný průmysl v USA soukromý a nepatří tedy do kompetence vlády. To zajišťuje vyšší efektivitu a lepší strategické rozhodování. Můžeme tedy říct, že i přes to, že jsou USA důležitým hráčem na ropném trhu, nemá velkou sílu, co se ovlivňování trhu týče, a zároveň je tolik cena ropy neovlivňuje. Na druhou stranu Saudská Arábie je cenou ropy ovlivňována velmi významně. Vysoká cena se projevuje ve velkém hospodářském růstu a celkově růstem životní úrovně obyvatel. Nízká cena naopak přináší ekonomické problémy vládě, které se postupně přenášejí i na obyvatele země. Tahle charakteristika se dá použít i na ostatní země Blízkého východu, s kterými se pojí ropný průmysl vlastněný státem. Ropa je nedílnou součástí dnešního světa. I přes to, že nemá její cena na mnohé ekonomiky příliš podstatný vliv, je potřeba ropný trh stále sledovat, neboť stále jsou tu země, ve kterých ropa hraje klíčovou roli, a to jak z hlediska ekonomického, tak i politického, čímž získává dostatečnou sílu na to, aby tyto země dokázala položit.
52
Seznam použitých zdrojů [1] ADELMAN, Morris. The world petroleum market. 2. vydání. Baltimore : Johns Hopkins University Press, 1974. ISBN 0801815614. [2] Africa’s new Number One. In: The Economist [online]. 2014 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.economist.com/news/leaders/21600685-nigerias-suddenlysupersized-economy-indeed-wonder-so-are-its-still-huge [3] AL FATHI, Saadallah. Saudi Arabia’s soaring domestic energy consumption. In: Gulf News [online]. 2015 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://gulfnews.com/business/analysis/saudi-arabia-s-soaring-domestic-energyconsumption-1.1559918 [4] ALHAJJI, A.F. The oil weapon: past, present, and future. Oil & Gas Journal [online]. 2005, 103(17), 9 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.ogj.com/articles/print/volume-103/issue-17/general-interest/the-oilweapon-past-present-and-future.html [5] AMMANN, Daniel. The King of Oil: The Secret Lives of Marc Rich. Booklist [online]. 2009, 106(1), 19-19 [cit. 2016-03-27]. ISSN 00067385. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=edsglr&AN=edsgcl.207943408&lan g=cs&site=eds- live&scope=site [6] Argentina. Chevron [online]. b.r. [cit. https://www.chevron.com/worldwide/argentina
2016-03-25].
Dostupné
z:
[7] AUSTEN, Ian. Oil Sands Boom Dries Up in Alberta, Taking Thousands of Jobs With It. In: The New York Times [online]. 2015 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2015/10/13/business/international/oil-sands-boom-dries-upin-alberta-taking-thousands-of-jobs-with-it.html?_r=0 [8] BARTIS, James Oil Shale Development in the United States: Prospects and Policy Issues. Santa Monica: RAND Corporation, 2005. ISBN 9780833038487. [9] BASKAYA, Yusuf. Oil Price Uncertainty in a Small Open Economy. IMF Economic Review [online]. 2013, 61(1), 168-198 [cit. 2016-03-22]. ISSN 20414161. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=eoh&AN=1380531&lang=cs& site=eds-live&scope=site [10] BERGMANN, Andy. World's largest economies. In: CNN [online]. b.r. [cit. 2016-0327]. Dostupné z: http://money.cnn.com/news/economy/world_economies_gdp/ [11] BERUMENT, M.. The Impact of Oil Price Shocks on the Economic Growth of Selected MENA Countries. Energy Journal [online]. 2010, 31(1), 149-176 [cit. 201603-22]. ISSN 01956574. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=eoh&AN=1085496&lang=cs& site=eds-live&scope=site 53
[12] BLACK, Ian. Saudi Aramco – the $10tn mystery at the heart of the Gulf state. In: The guardian [online]. 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/business/2016/jan/16/saudi-aramco-10-trillion-dollarmystery-heart-of-gulf-state [13] BOCCIA, Romina. The US Debt Just Exceeded $19 Trillion. Here’s How We Got Here.. In: The Daily Signal [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://dailysignal.com/2016/02/02/the-us-debt-just-exceeded-19-trillion-heres-howwe-got-here/ [14] BOX, Dan. THE END OF CHEAP OIL. Ecologist [online]. 2005, 35(8), 36-44 [cit. 2016-03-29]. ISSN 02613131. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=eih&AN=18524121&lang=cs& ;site=eds-live&scope=site [15] BREMMER, Ian. Saudi Arabia Will Be the Big Loser from the Plunge In Oil Prices. Time [online]. 2016, 187(3), 16-16 [cit. 2016-04-16]. ISSN 0040781X. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=112415428&lang=cs&a mp;site=eds-live&scope=site [16] Brief History. Organization of the Petroleum Exporting countries [online]. b.r. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.opec.org/opec_web/en/about_us/24.htm [17] BUDÍN, Jan. Ropa – vlastnosti, rozdělení a obchodování Více na: http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-aobchodovani/. In: Oenergetice.cz [online]. 2015 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-aobchodovani/ [18] Central Intelligence Agency https://www.cia.gov/index.html
[online].
b.r.
[cit.
2016-04-16].
Dostupné
z:
[19] CÍLEK, Václav a Martin KAŠÍK. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2007. ISBN 9788073631222. [20] Convergence Theory: Definition & Examples. Study.com [online]. b.r. [cit. 201604-16]. Dostupné z: http://study.com/academy/lesson/convergence-theory-definitionexamples-lesson.html [21] DAYA, Ayesha a Dana EL BALTAJI. Saudi Arabia May Become Oil Importer by 2030, Citigroup Says. In: Bloomberg [online]. 2012 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2012-09-04/saudi-arabia-may-become-oilimporter-by-2030-citigroup-says-1[22] DEGIANNAKIS, Stavros. The Effects of Oil Price Shocks on Stock Market Volatility: Evidence from European Data. Energy Journal [online]. 2014, 35(1), 35-56 [cit. 2016-03-22]. ISSN 01956574. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=eoh&AN=1421576&lang=cs& site=eds-live&scope=site 54
[23] DECHAZEAU, MG. THE AMERICAN PETROLEUM-INDUSTRY, VOL 2 THE AGE OF ENERGY, 1899-1959 - WILLIAMSON,HF, ANDREANO,RL, DAUM,AR, KLOSE,GC. ECONOMIC HISTORY REVIEW [online]. 1965, 17(3), 613-614 [cit. 2016-03-28]. ISSN 00130117. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=edswss&AN=A1965CBP4300035& lang=cs&site=eds- live&scope=site [24] DICHRISTOPHER, Tom. US crude oil's break-even cost: How low can it go?. In: CNBC [online]. 2015 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.cnbc.com/2015/08/20/us-crude-oils-break-even-cost-how-low-can-itgo.html [25] E. STIGLITZ, Joseph. The Chinese Century. In: Vanity Fair [online]. 2015 [cit. 201604-16]. Dostupné z: http://www.vanityfair.com/news/2015/01/china-worlds-largesteconomy [26] EFFIONG, Ekpeno Oil Price Shocks and Nigeria's Stock Market: What Have We Learned from Crude Oil Market Shocks?. OPEC Energy Review [online]. 2014, 38(1), 36-58 [cit. 2016-03-22]. ISSN 17530229. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=eoh&AN=1444532&lang=cs& site=eds-live&scope=site [27] European Union. The World bank [online]. b.r. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/region/EUU [28] Facts and Statistics. Alberta Energy [online]. b.r. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.energy.gov.ab.ca/OilSands/791.asp [29] FRECH III, H. THE WELFARE COST OF RATIONING-BY-QUEUING ACROSS MARKETS: THEORY AND ESTIMATES FROM THE U. S. GASOLINE CRISES. Quarterly Journal of Economics [online]. 1987, 102(1), 97-108 [cit. 2016-03-27]. ISSN 00335533. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=edb&AN=4623810&lang=cs& site=eds-live&scope=site [30] GATELY, Dermot. How Plausible Is the Consensus Projection of Oil below $25 and Persian Gulf Oil Capacity and Output Doubling by 2020?. Energy Journal [online]. 2001, 22(4), 1-27 [cit. 2016-03-27]. ISSN 01956574. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=eoh&AN=0589323&lang=cs& site=eds-live&scope=site [31] HAMILTON, JAMES Causes and Consequences of the Oil Shock of 2007–08. Brookings Papers on Economic Activity [online]. 2009, 2009, 215 [cit. 2016-03-27]. DOI: 10.1353/eca.0.0047. ISSN 00072303. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=edsjsr&AN=edsjsr.25652719&lang =cs&site=eds- live&scope=site 55
[32] HAMILTON, James The Propagation of Regional Recessions. Review of Economics [online]. 2012, 94(4), 935-947 [cit. 2016-03-22]. ISSN 00346535. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=eoh&AN=1344966&lang=cs& site=eds-live&scope=site [33] HAMILTON, James Understanding Crude Oil Prices. The Energy Journal [online]. 2009, 30(2), 179 [cit. 2016-03-27]. ISSN 01956574. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=edsjsr&AN=edsjsr.41323239&lang =cs&site=eds- live&scope=site [34] HAMILTON, James. Historical Oil Shocks. Routledge Handbook of Major Events in Economic History. 2013, s. 239-265. ISBN 9781135080808. [35] HAMMES, David. Black Gold: The End of Bretton Woods and the Oil-Price Shocks of the 1970s. Independent Review [online]. 2005, 9(4), 501-511 [cit. 2016-03-28]. ISSN 10861653. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=eoh&AN=0773265&lang=cs& site=eds-live&scope=site [36] HEIJ, C. Econometric methods with applications in business and economics. New York: Oxford University Press, 2004. ISBN 01-992-6801-0. [37] HEVLER, Otakar. Dopad změn ceny ropy na hospodářský růst. Praha, 2003. Pracovní text. [38] Historical Crude Oil Prices. Inflationdata.com [online]. 2015 [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://inflationdata.com/Inflation/Inflation_Rate/Historical_Oil_Prices_Table.asp [39] Historical Oil Prices Chart. Forecast Chart [online]. b.r. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.forecast-chart.com/chart-crude-oil.html [40] History. Saudi Aramco [online]. b.r. [cit. 2016-03-27]. http://www.saudiaramco.com/en/home/about/history.html
Dostupné
z:
[41] HOŠEK, Jan, Luboš KOMÁREK a Martin MOTL. Měnová politika a cena ropy. Politická ekonomie. Praha: Oeconomica, 2011, 2011(1), 25. ISSN 0032-3233. [42] Information about BRICS. BRICS [online]. b.r. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://brics.itamaraty.gov.br/about-brics/information-about-brics [43] JANÁČKOVÁ, Stanislava. Lesk a bída měnové politiky: peníze tajemství zbavené?. Vydání první. Praha: Institut Václava Klause, 2015. Publikace (Institut Václava Klause). ISBN 978-80-87806-99-9. [44] JI, Qiang. Effects of Structural Oil Shocks on Output, Exchange Rate, and Inflation in the BRICS Countries: A Structural Vector Autoregression Approach. Emerging Markets Finance [online]. 2015, 51(6), 1129-1140 [cit. 2016-03-22]. DOI: 10.1080/1540496X.2015.1080505. ISSN 1540496X. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& 56
amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=eoh&AN=EP110281266&lang=cs& amp;site=eds-live&scope=site [45] KILIAN, Lutz. Do Oil Prices Help Forecast U.S. Real GDP? The Role of Nonlinearities and Asymmetries. Journal of Business [online]. 2013, 31(1), 78-93 [cit. 2016-03-22]. DOI: 10.1080/07350015.2012.740436. ISSN 07350015. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=eoh&AN=EP85198699&lang=cs&a mp;site=eds-live&scope=site [46] KILIAN, Lutz. Exogenous Oil Supply Shocks: How Big Are They and How Much Do They Matter for the U.S. Economy?. Review of Economics [online]. 2008, 90(2), 216240 [cit. 2016-03-22]. ISSN 00346535. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=eoh&AN=0969557&lang=cs& site=eds-live&scope=site [47] KILIAN, Lutz. The Role of Oil Price Shocks in Causing U.S. Recessions [online]. 2016 [cit. 2016-03-22]. [48] KOESTERICH, Russ. What Does the US’s Declining Share of World GDP Mean to You?. In: Yahoo! Finance [online]. 2015 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://finance.yahoo.com/news/does- us-declining-share-world-110628107.html [49] KOVARIK, Bill. The oil reserve fallacy 3. In: Environmental history [online]. b.r. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.environmentalhistory.org/billkovarik/aboutbk/research/oil- fallacy1/the-oil-reserve-fallacy-3/ [50] Kushnir square. Kushnirs.org [online]. b.r. [cit. 2016-04-20]. http://www.kushnirs.org/macroeconomics_/en/index.html
Dostupné
z:
[51] LECHTENBÖHMER, Stefan. Dopady těžby břidlicového plynu a břidličné ropy na životní prostředí a na lidské zdraví. Brusel, 2011. Studie. [52] MILLER, Keith. How Important Was Oil in World War II?. In: History News Network [online]. 2002 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://historynewsnetwork.org/article/339 [53] MORSE, Edward. Welcome to the Revolution: Why Shale Is the Next Shale. Foreign Affairs [online]. 2014, 2014 [cit. 2016-03-25]. ISSN 0015-7120. Dostupné z: https://www.foreignaffairs.com/articles/2014-04-17/welcome-revolution [54] MUSHALIK, Matt. Europe oil consumption peaked 2005. In: Crude oil peak [online]. b.r. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://crudeoilpeak.info/europe-oil-consumptionpeaked-2005 [55] NĚMEC, Daniel. Základy ekonometrie. 2012. Skripta. [56] NEREIM, Vivian. World's Lowest Debt-to-GDP Ratio Seen Aiding Saudi Debt Sales. In: Bloomberg [online]. 2015 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-06-23/saudis-seen-ending-bonddrought-in-boon- for- flagging-gulf-market 57
[57] NEW CEILING ORDER TO AID EXPORTERS; Price Curbs Eased by O.P.S., Releasing Foreign Traders From 'Freeze' of Jan. 26 RULES ON OIL AND NICKEL Agency Says Action is Taken to Preserve U.S. Reputation for Business Integrity. The New York Times. 1951, , 45. [58] Nigeria Economic Outlook. African development bank group [online]. b.r. [cit. 201603-27]. Dostupné z: http://www.afdb.org/en/countries/west-africa/nigeria/nigeriaeconomic-outlook/ [59] NOVÁK, Martin. Ropa a krev: americko-irácké války 1990-2003. 1. vyd. Praha: Epocha, 2010. Polozapomenuté války. ISBN 978-80-7425-069-9. [60] NUSAIR, Salah The effects of oil price shocks on the economies of the Gulf Cooperation Council countries: Nonlinear analysis. Energy Policy [online]. 2016, 91, 256-267 [cit. 2016-03-27]. DOI: 10.1016/j.enpol.2016.01.013. ISSN 03014215. [61] Oil - consumption. Www.indexmundi.com [online]. b.r. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/g/r.aspx?v=91&t=10 [62] Oil & Gas: History. Grandemotte.wordpress.com [online]. b.r. [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: https://grandemotte.wordpress.com/peak-oil-4-exploration- history/ [63] Oil Industry. In: History.com [online]. A+E Networks, 2010 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.history.com/topics/oil- industry [64] Our History. Bp.com [online]. b.r. [cit. 2016-03-27]. http://www.bp.com/en/global/corporate/about-bp/our-history.html
Dostupné
z:
[65] PARRA, Francisco. Oil politics: a modern history of petroleum. New York: I.B. Tauris, 2010. ISBN 978-1-84885-129-0. [66] PEČENÝ, Zdeněk. Saúdská Arábie kvůli nízkým cenám ropy rozpouští své rezervy, varuje MMF. In: E15.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/komodity/saudska-arabie-kvuli-nizkym-cenam-ropyrozpousti-sve-rezervy-varuje- mmf-1240590 [67] Původ, vznik, vyhledávání a těžba ropy. Petroleum.cz [online]. b.r. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.petroleum.cz/ropa/ [68] SAID, Summer. As Saudis Keep Pumping, Thirst for Domestic Oil Swells. In: The Wall Street Journal [online]. 2015 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.wsj.com/articles/as-saudis-keep-pumping-thirst-for-domestic-oil-swells1435786552 [69] SHAHINE, Alaa. Biggest Ever Saudi Overhaul Targets $100 Billion of Revenue. In: Bloomberg [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2016-04-04/biggest-ever-saudi-overhaultargets-100-billion-of-new-revenue [70] Short-term energy outlook. The U.S. Energy Information Administration [online]. 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: https://www.eia.gov/forecasts/steo/report/prices.cfm
58
[71] SIMMONS, Matthew. Twilight in the desert: the coming Saudi oil shock and the world economy. Hoboken, N.J.: John Wiley, c2005. ISBN 04-717-3876-X. [72] Statistical Review of World Energy 2015. BP [online]. b.r. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.bp.com/en/global/corporate/energy-economics/statisticalreview-of-world-energy.html [73] The Secret of the Seven Sisters. In: Al Jazeera [online]. 2013 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.aljazeera.com/programmes/specialseries/2013/04/201344105231487582.h tml [74] VOŘÍŠEK, Martin. Důvody poklesu ceny ropy. In: Oenergetice.cz [online]. 2015 [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://oenergetice.cz/ropa/duvody-poklesu-ceny-ropy/ [75] VOTRUBA, Jan. Břidlicová ropa v Latinské Americe. In: Oenergetice.cz [online]. 2015 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://oenergetice.cz/ropa/bridlicova-ropa-vlatinske-americe/ [76] What is Oil Sands?. Alberta Energy [online]. b.r. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.energy.gov.ab.ca/oilsands/793.asp [77] WILLIAMS, Sean. 10 Countries With Zero Income Taxes. In: The Motley Fool [online]. 2014 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.fool.com/investing/general/2014/01/04/10-countries-with-zero-incometaxes.aspx [78] WINGFIELD, Brian a Isaac ARNSDORF. U.S. Crude Oil Export Ban. In: BloombergQuickTake [online]. 2015 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.bloombergview.com/quicktake/u-s-crude-oil-export-ban [79] WORKMAN, Daniel. United States Top 10 Exports. In: World's Top Exports [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.worldstopexports.com/united-statestop-10-exports/ [80] Worldometers.info [online]. http://www.worldometers.info/
b.r.
[cit.
2016-03-28].
Dostupné
z:
[81] YILDIRIM, Nurtac. Revisiting the Impacts of Oil Price Increases on Monetary Policy Implementation in the Largest Oil Importers. Proceedings of Rijeka Faculty of Economics: Journal of Economics [online]. 2015, 33(1), 11-35 [cit. 2016-03-22]. ISSN 13318004. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& amp;AuthType=ip,cookie,uid&db=eoh&AN=1537251&lang=cs& site=eds-live&scope=site
59
Seznam grafů Graf č. 1: Historická cena ropy (bazickou jednotkou je cena uvedená v roce 2014 v USD)... 25 Graf č. 2: Cena ropy od roku 2000 (v USD) ............................................................................ 27 Graf č. 3: Dluh Saudské Arábie v poměru k HDP (v %) ......................................................... 33 Graf č. 4: Čistý export Saudské Arábie v poměru k HDP (v %).............................................. 35 Graf č. 5: Nominální HDP USA (v mil. USD)......................................................................... 38 Graf č. 6: Vývoj reálného HDP Saudské Arábie a USA (1970=100 %).................................. 39 Graf č. 7: Vývoj HDP Saudské Arábie a ceny ropy (1970=100 %) ........................................ 40 Graf č. 8: Spotřeba ropy v USA (v tisících bbl/denně) ............................................................ 46
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Model dluhu Saudské Arábie............................................................................. 34 Obrázek č. 2: Model čistého exportu Saudské Arábie ............................................................. 35 Obrázek č. 3: Model spotřeby Saudské Arábie ........................................................................ 37 Obrázek č. 4: Model růstu HDP Saudské Arábie..................................................................... 41 Obrázek č. 5: Model dluhu USA .............................................................................................. 43 Obrázek č. 6: Model čistého exportu USA .............................................................................. 45 Obrázek č. 7: Model spotřeby USA ......................................................................................... 47 Obrázek č. 8: Model růstu HDP USA ...................................................................................... 48
Seznam tabulek Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka
č. 1: Světové rezervy ropy.......................................................................................... 17 č. 2: Kvalita modelu č. 1 ............................................................................................ 34 č. 3: Kvalita modelu č. 2 ............................................................................................ 36 č. 4: Kvalita modelu č. 3 ............................................................................................ 37 č. 5: Kvalita modelu č. 4 ............................................................................................ 41 č. 6: Kvalita modelu č. 5 ............................................................................................ 43 č. 7: Kvalita modelu č. 6 ............................................................................................ 45 č. 8: Kvalita modelu č. 7 ............................................................................................ 47 č. 8: Kvalita modelu č. 8 ............................................................................................ 48
Seznam použitých zkratek BBL – (blue) barrel BP – British Petroleum BRICS - Brazil, Russia, India, China and South Africa EIA – Energy Information Administration FED – Federal Reserve System HDP – Hrubý domácí produkt IPO – Initial public offering 60
OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development OLS – Ordinary least squares OPEC – Organization of the Petroleum Exporting Countries PDVSA - Petróleos de Venezuela, S.A. USA – United States of America – Spojené státy americké USD – United States Dollar SW - software WTI – West Texas Intermediate
61