INVESTIČNÍ POBÍDKY A JEJICH VLIV NA EKONOMIKU ČR ZÁVĚREČNÁ ESEJ
AUTOR
Ing. PETR KOŠAN
KONZULTANTKA Doc. JUDr. PhDr. ILONA BAŽANTOVÁ, CSc.
ROČNÍK LKA
2012 / 2013
Úvod „Přímé zahraniční investice určitě nepatří k cílům hospodářské politiky (jako růst HDP, nízká nezaměstnanost či stabilita cenové hladiny), jsou však jedním z prostředků k jejich dosažení. Zahraniční investice jsou proto vítány. Jejich lákání pomocí investičních pobídek je však příliš nákladné a pokřivuje domácí ekonomické prostředí. Významnější pro příchod zahraničních investorů do země jsou nízké daně, dobrá infrastruktura, příznivé podmínky pro podnikání a fungující právní řád. Nejlepší investiční pobídkou jsou stejná pravidla pro všechny.“ Václav Klaus Úmyslně uvádím tuto práci citátem pana profesora Václava Klause z roku 2008 [1]. I z tohoto citátu je patrné, že je jedním z čelních představitelů početné skupiny odpůrců investičních pobídek. Nicméně stejně tak je zřejmé, že proti této skupině stojí neméně početná skupina jejich zastánců. Společně vedou spor o tom, zda jsou investiční pobídky pro naši zemi přínosem či spíše negativem. Z mnoha dostupných materiálů jsou patrné polemiky, zda investiční pobídky neslouží jako pouhá náhrada za nepřívětivé podnikatelské prostředí v zemi či regionu. Opačný postoj říká, že jsou nutností v rámci konkurence zemí v úsilí přilákat přímé zahraniční investice. Jedna teze navrhuje investiční pobídky zrušit a nahradit kvalitnějším
podnikatelským
prostředím,
zejména nižšími
daněmi
právnický
osob
a omezením byrokracie. Druhá teze říká, že z důvodu probíhající konkurence států v boji o zahraniční investory, není možné investiční pobídky zrušit pouze v ČR. Došlo by tím
Investiční pobídky a jejich vliv na ekonomiku ČR
k odlivu a nezájmu investorů.
1
Mou ambicí není tento zjednodušeně interpretovaný spor vyřešit. Odbornou diskusi nad správností existence a aplikace investičních pobídek ponechám profesionálům. Hlavním motivem této práce je pokusit se zodpovědět otázku „Je vliv investičních pobídek na ekonomiku České republiky pozitivní, či nikoli?“ Nelze se vyhnout i obecné polemice nad smysluplností zásahů veřejného sektoru do tržního prostředí. Proto další otázkou, na kterou hledám odpověď: „Je vůbec nutné se investorům podbízet v zásadě nestandardním dotačním nástrojem?“ V této eseji se pokouším zhodnotit, v zásadě bez hlubokých znalostí a zkušeností v oboru ekonomie, význam investičních pobídek pro ČR od roku 1998. Proto při psaní této eseje
vycházím z několika protichůdných studií, výstupů z konferencí, odborných článků v médiích a z webových stránek relevantních institucí.
Definice OECD definuje investiční pobídku jako vládou nabízenou specifickou výhodu zejména za účelem získání zahraniční investice na území svého státu. [2] Tyto výhody mohou mít charakter finanční, regulativní či fiskální. Je potřeba doplnit, že o investiční pobídku může žádat i česká fyzická a právnická osoba. Investiční pobídky jsou poskytovány v oblastech průmyslu, technologických center a center strategických služeb. Problematiku investičních podmínek právně upravuje zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, přičemž aktuálně platí novela z 12. července 2012. Zákon pro každou aktivitu stanovuje podmínky, které je potřeba splnit, aby mohl investor o investiční pobídku požádat. V případě každé aktivity platí, že podmínky musí být splněny do tří let od data udělení investičních pobídek (tj. od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek). [3] Investiční pobídky jsou tedy nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Zmíněná novela zejména rozšiřuje možnosti čerpání pobídek na technologická centra a centra strategických služeb. Noví i stávající investoři z oblastí zpracovatelského průmyslu, strategických služeb a technologických center mohou získat slevu na dani z příjmů po dobu až 10 let. Významnou inovací je institut „strategické investiční akce“, na kterou je možné získat hmotnou podporu až do výše 5 % nákladů.
Vlády mnoha zemí světa využívají ve velké míře investičních pobídek ve snaze přilákat investory s kvalitními projekty. Účinnost pobídek byla předmětem intenzivní debaty, přičemž konsensu dosud dosaženo nebylo. Někteří odborníci tvrdí, že existuje příliš málo důkazů o účinnosti takové pobídky a doporučují, aby vlády omezily jejich používání. Jiní tvrdí, že investiční pobídky přispěly k rychlému ekonomickému růstu v mnoha zemích, například v Korejské republice, na Mauritiu či v Singapuru. Tyto různorodé názory nejsou překvapující, když uvážíme, že daňové i nedaňové pobídky jsou jen jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují úspěch investic. Země obvykle usilují o prorůstové reformy s využitím kombinace přístupů, zahrnující prvky makroekonomické politiky, zlepšení investičního prostředí, zkvalitnění hospodářské politiky a často právě včetně
Investiční pobídky a jejich vliv na ekonomiku ČR
Globální dilema
2
úprav pravidel investičních pobídek. Pokud zmíněné reformy vedly k hospodářskému růstu, je obtížné a samozřejmě nelogické přiřadit ho výhradně samotným účinkům pobídek.
Vnější vlivy na českou ekonomiku "Budeme-li se pokoušet manipulovat ekonomiku ve prospěch nějaké skupiny nebo třídy, poškodíme nebo zničíme další skupiny, včetně členů samotné skupiny, v jejíž prospěch jsme se pokoušeli ekonomiku řídit. Ekonomika musí fungovat ve prospěch všech." Henry Hazlitt Vlivem globalizace ekonomiky roste i v České republice objem přímých zahraničních investic a od roku 1998 i objem poskytovaných investičních pobídek. Současná pravidla jsou založena na principu působení zákona nabídky a poptávky, kdy poptávkou je míněna snaha několika států daného regionu přilákat investory právě do své země. A jako taková výrazně převyšuje nabídku, tedy počet investičních projektů v daném regionu. Z některých výstupů agentury CzechInvest je patrné, že investoři působící v rámci našeho regionu obvykle zvažují lokalizaci své investice v Polsku, Maďarsku nebo také v Německu. Je zřejmé, že hlavní rozhodující kritéria rozhodující pro umístění investice je cena, vzdělanost a kvalifikace pracovní síly, úroveň infrastruktury a geografická poloha. Některé zdroje uvádějí jako rozhodující parametr i samotné investiční pobídky – jejich formu a podmínky. Například dřívější generální ředitel agentury CzechInvest Martin Jahn v roce 2001 uvedl, že „ze zkušeností CI vyplývá, že minimálně 70 % pobídkových investorů by bez těchto
Investiční pobídky a jejich vliv na ekonomiku ČR
zvýhodnění umístilo své projekty v konkurenčních zemích.“ [4]
3
Ostatní kritéria jsou v zásadě striktně kvalifikačními, tedy podmínkami pro uvažování o dané zemi či regionu nezbytnými. Investor samozřejmě vyžaduje pro své podnikání jistou míru makroekonomické a politické stability. Do určité míry je nutné přiznat, že v případě obdobných či stejných podmínek ve zvažovaných
lokalitách,
mohou
hrát
samotné
investiční
pobídky
určitou
roli
při rozhodování o investici. I přes nesnadné srovnání si však troufám tvrdit, že ČR by disponovala nadále oproti konkurenci i bez poskytování pobídek velkým potenciál pro přilákání zahraničních investic. I když je pravdou, že v některých segmentech dřívější „náskok“ ztrácíme. Mám na mysli zejména dopravní infrastrukturu, jejíž rozvoj se v posledních 3 letech výrazně zpomalil.
Přínosy investičních pobídek „Firma má jen určité množství peněz a manažerského času. Ti úspěšní investují tam, kde se to nejvíce vyplácí.“ Jack Welch Svět není černý ani bílý, nejinak vnímám i problematiku investičních pobídek. Nejprve je potřeba si položit otázku, jaké jsou nejzásadnější kladné stránky tohoto nástroje? Od roku 1998 do 5. dubna 2013 bylo uděleno či přislíbeno celkem 709 investičních pobídek na projekty v celkové výši investice 625,36 mld. Kč. V souvislosti s těmito projekty bylo nově vytvořeno 143 746 pracovních míst. Největší podíl investorů pochází čistě z České republiky (203), dále pak z Německa (161), Nizozemí (57) a Japonska (49). Nejvíce podpořených projektů pak bylo realizováno v Ústeckém (123), Moravskoslezském (100) a Středočeském kraji (89). (Zdroj: [3]) Kvantifikace přínosů pobídek na českou ekonomiku je pro laika poměrně složitá. Stojí proti sobě dvě renomované skupiny odborníků. První skupinu reprezentuje, dle dostupných materiálů, společnost Deloitte spolu s agenturou CzechInvest, která v materiálu [5] vyhodnocovala mimo jiné ekonomický dopad investičních pobídek na úrovni ČR a dále pak na úrovni jednotlivých krajů za období 1998-2008. Studie uvádí, že bylo podpořenými projekty vytvořeno cca 308 tis. nových pracovních míst, což v roce 2008 znamenalo podíl přibližně 9% na celkovém počtu zaměstnanců. Studie dále uvádí, že celkový čistý příjem státu z investičních pobídek za období 1998 – 2008 činí přibližně 230 mld. Kč. Z celkové sumy představuje cca 28%. Jednoznačně největším přínosem, dle mého soudu je, že pobídky přímo i nepřímo přispívají ke snižování nezaměstnanosti a dále, že podpořené projekty vykazují značný podíl na exportu průmyslové výroby. Bezpochyby je potřeba zmínit i skutečnost, že některé podpořené firmy investovaly následně do dalšího rozvoje a také do vědy a výzkumu. Investiční pobídky jsou faktorem, který podporuje vznik přínosů v oblastech pracovního trhu a fiskálních příjmů.
Investiční pobídky a jejich vliv na ekonomiku ČR
fiskálních příjmů státu (cca 260 mld. Kč) bylo cca 73 mld. Kč získáno od investorů, což
4
Negativa investičních pobídek „Socialista je člověk, který vám dá peníze v nouzi, do které byste se nikdy nedostali, kdyby vám je předtím nesebral.“ Lidová slovesnost Z dostupných materiálů je zřejmé, že nejsem jediný, kdo se pozastaví nad tvrzení ve zprávě společnosti Deloitte, že vývoj nezaměstnanosti je zcela úzce provázán s mírou podpory, resp. rozsahem investičních pobídek a že má tedy výhradně pozitivní efekty. Další rozpory jsou vedeny i z hlediska metodiky hodnocení vlivu pobídek, zejména ve studiích VŠE [6] a [7] a dalších odborných článcích či studiích. Uvedl jsem již v úvodu, že nemám ambici tento vysoce odborný spor vyřešit, nicméně i z laického úhlu pohledu se nemohu ztotožnit s předpokladem stoprocentního kauzálního dopadu investičních pobídek, uvedeném ve studii CzechInvestu. Domnívám se, že tento předpoklad zásadně zkresluje závěry studie z pohledu přínosů státní podpory. Dle materiálu [7] je krátkodobý kauzální dopad u měřených firem v rozmezí 12–26 %, což i za námi popisovaných omezení značně relativizuje význam existence investičních pobídek v ČR. Negativní vlivy investičních pobídek, potažmo přímých zahraničních investic lze hledat ve dvou oblastech. První z nich je oblast makroekonomická, konkrétně kurz české koruny. Vlivem vysokého přílivu zahraničních investic došlo k posilování české koruny, tedy negativní dopad na český export. Zejména u firem, které mají své náklady převážně v rámci ČR, ale výnosy generují v zahraničí.
Investiční pobídky a jejich vliv na ekonomiku ČR
Další negativum je patrné ze struktury investičních pobídek, kde významně převažují odvětví
5
s nízkou přidanou hodnotou v oblastech automotive, zpracovatelského průmyslu, elektrického a optického průmyslu a strojírenství. Tento trend je negativní zejména s ohledem na minimální přínos na inovace a ovlivnění ostatních oborů, negativními vlivy na životní prostředí a vysokou náročností na dopravní infrastrukturu. Domnívám se, že ČR potřebuje přirozený rozvoj zejména v sektoru služeb, nových technologií, IT a dalších hi-tech odvětví průmyslu a služeb a to s vysokou mírou diverzifikace jednotlivých odvětví. Jedním z dalších negativních vlivů, který je zejména zastánci pobídek spíše přehlížen, je jejich významný dopad na státní rozpočet a tedy na zadlužování země.
S ohledem na podmínky přidělení podpory působí prostředí značně negativně na malé a střední právnické osoby, což je dále umocněno neefektivní byrokracií a neprůhledným systémem legislativních předpisů a vyhlášek. Přitom je přirozené, že malé a střední podniky jsou velmi významnou složkou národního hospodářství a právě ty jsou nositeli většiny inovací a zejména jsou největšími zaměstnavateli v zemi.
Závěr „Nejtěžší věcí na pochopení na světě je daň z příjmu." Albert Einstein V úvodu jsem si položil dvě otázky. Nejprve jsem se snažil zhodnotit vliv investičních pobídek na českou ekonomiku. Dále bylo účelem této práce i zamyšlení a shrnutí přínosů a negativ na dotační politiky jako takové. Domnívám se, že i zde platí, že svět není černobílý a nelze jednoznačně říct, že investiční pobídky jsou a priori pozitivním nástrojem, stejně tak jim nemohu upřít jisté přínosy pro ČR. Je však potřeba se ptát, zda by v minulých letech nebylo výhodnější daleko intenzivněji pracovat na zkvalitnění podnikatelského prostředí v zemi? Jsem přesvědčen, že bychom významným snížením daňové zátěže všech právnických osob, investicemi do perspektivních vzdělávacích programů, urychlením nezbytných zdravotních a sociálních reforem a dalšími technickými a legislativními kroky dokázali zajistit přirozenou podporu investic a podnikání na významně delší dobu, než krátkodobou nesystémovou podporou konkrétních projektových záměrů. Pobídky jednoznačně deformují ekonomické prostředí a znevýhodňují tuzemské
Jsem přesvědčen, že politika investičních pobídek je s ohledem na objem dosud vynaložených veřejných prostředků velmi málo účinná (přibližně 26%) a tedy pro veřejný sektor příliš nákladná. Přestože je zřejmé, že jde o evidentní ideologický spor liberálních a intervencionistických myšlenek bez jednoznačného vítěze v praxi, domnívám se, že je nutné v co nejkratším čase tento rozpor vyřešit. A svým způsobem nerozumím tomu, že obě středopravicové vlády ČR v letech 2006 – 2013 neprojevily větší snahu o zrušení či významné omezení politiky investičních pobídek. Je totiž zřejmé, že v případě volebního vítězství kolektivistických
Investiční pobídky a jejich vliv na ekonomiku ČR
podnikatele vůči zahraničním.
6
levicových stran dojde spíše k nežádoucímu navýšení a prohloubení politiky přerozdělování se zřejmým dopadem na zhoršení kvality podnikatelského prostředí. Z prostudovaných materiálů jsem dospěl k názoru, že většina odborníků se shoduje na tom, že pro investory do české ekonomiky nejsou investiční pobídky nezbytným momentem pro jejich investiční rozhodování. Zcela souhlasím se závěry uvedenými v materiálu [7] „Dopad investičních pobídek na objem investic v České republice“ a domnívám se, že je nutné se důsledně připravit a realizovat řízený experiment, tedy zrušení investičních pobídek. Nicméně jako každá změna prostředí by měla být důkladně připravena a komunikována s podnikatelskou veřejností. Pokud jde o argument, že investiční pobídky fungují mimo jiné i jako signál o tom, jak si země považuje přílivu zahraničního kapitálu, jsem přesvědčen, že lze nalézt kombinaci systémových opatření a reforem, které plně nahradí dotační politiku
Investiční pobídky a jejich vliv na ekonomiku ČR
vybraných podnikatelských aktivit.
7
Zdroje [1] M. Říman, V. Tomšík, E. Zamrazilová, S. Janáčková, M. Jahn, P. Mach, V. Drábek a T. Munzi, „Zahraniční investice. Cíl hospodářské politiky?,“ Praha, 2008. [2] „OECD,“ [Online]. Available: www.oecd.org. [Přístup získán 2013]. [3] „CzechInvest,“ [Online]. Available: http://www.czechinvest.org/. [Přístup získán 2013]. [4] M. Jahn, „Investiční pobídky - nezbytný a efektivní nástroj ke zvýšení přílivu a zlepšení struktury přímých zahraničních investic do ČR,“ Praha, 2001. [5] Deloitte, „Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury Czechinvest,“ 2010. [6] J. Schwarz, P. Bolcha, P. Bartoň, P. Heřmanský a P. Mach, „Analýza investičních pobídek v České republice,“ Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, Praha, 2007. [7] P. Bolcha a A. Zemplinerová, „Dopad investičních pobídek na objem investic v České republice,“ 2012. [8] P. Bendl, „Investiční pobídky - naděje, nebo past?,“ Praha, 2001. [9] J. Kinkor, „Obětujte se, společnost musí pobízet !,“ 2001. [10] Parlament ČR, „Zákon o investičních pobídkách a o změně některých zákonů“. [11] P. Mach, „Proč zrušit investiční pobídky,“ č. 9.9.2004, 2004. [12] P. Mach, „Spor o investiční pobídky - Jsou investiční pobídky firmám opodstatněné?,“ 2006. [13] J. Weigl, „Pobídková mystifikace,“ 2002.
[15] „BusinessInfo.cz,“ [Online]. Available: http://www.businessinfo.cz/. [16] The World Bank, Incentives and Investments, Evidence and Policy Implications, 2010. [17] P. Fenstein, „Investiční pobídky a dopad na ekonomiku ČR,“ http://www.valka.cz/, 2006.
Investiční pobídky a jejich vliv na ekonomiku ČR
[14] „Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR,“ [Online]. Available: http://www.mpo.cz.
8