VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY
Gymnázium Václava Hlavatého Poděbradova 661, Louny, příspěvková organizace
za školní rok 2008 – 2009
Dr. Milan Rieger ředitel školy
Obsah 1. Komplexní evaluační analýza (KEA) pro 1. až 4. ročník nižšího gymnázia a 6. až 9. ročník ZŠ............................3 2. Přehled testování KEA ve školním roce 2008/2009...................................................................................................4 2.1. Třída 1. A8 – prima................................................................................................................................................4 2.2. Třída 2. A8 – sekunda, třída 3. A8 – tercie.............................................................................................................6 2.3. Třída 4. A8 – kvarta................................................................................................................................................7 3. Testování informační gramotnosti (TIGR) pro 4. ročník nižšího gymnázia a 9. ročník ZŠ.........................................8 4. Projekt VEKTOR pro střední školy..............................................................................................................................8 4.1. Třída 1. A4, třída 5. A8 – kvinta – vstupní testování projektu.................................................................................9 4.2. Třída 4. A4, třída 8. A8 – oktáva – výstupní testování projektu............................................................................10
2
1. Komplexní evaluační analýza (KEA) pro 1. až 4. ročník nižšího gymnázia a 6. až 9. ročník ZŠ. Projektů společnosti Scio se účastníme pravidelně již od jejího vzniku v roce 1996. Oddělené testování v jednotlivých ročnících studia nižšího gymnázia a 2. stupně základních školy vyústilo od roku 2005/2006 do projektu KEA. Podrobnou analýzu studijních pokroků žáků získáme tedy poprvé pro kvartu v roce 2008/2009. Projekt KEA pro školu přináší: Pravidelné a soustavné sledování výsledků žáků – sledování výsledků žáků během jejich studia od primy do kvarty a navazující podrobná analýza studijních pokroků. Vedle testování je součástí Komplexní evaluační analýzy i opakované dotazníkové šetření mezi žáky, rodiči a učiteli. Konkrétní využití výsledků ve škole – díky testování získá škola srozumitelnou, rychlou a přesnou zpětnou vazbu pro běžnou výuku a bude mít soustavnou kontrolu výsledků výukového procesu. Objektivitu, efektivitu – nestrannost vnějšího nezávislého pohledu zvyšuje věrohodnost výsledků v očích veřejnosti i prestiž školy, která tím deklaruje svůj zodpovědný přístup ke vzdělávání žáků. Umožňuje stanovit „přidanou hodnotu“, kterou žáci od školy dostávají. Škola obdrží přehlednou analytickou zprávu včetně doporučení, jak s výsledky dále pracovat. Součástí jsou celostránkové grafy a tabulky přehledně znázorňující výsledky tříd a škol v jednotlivých testech, vždy v porovnání v rámci jednotlivých skupin škol (např. základní školy a víceletá gymnázia). Ze zprávy lze zjistit, jak je využíván potenciál žáků, a to porovnáním výsledků testu obecných studijních předpokladů s testy z matematiky a českého jazyka. Každý žák dostane vlastní výsledkový list a získá objektivní a nestrannou informaci o svém potenciálu a jeho využití. Vzhledem k tomu, že testování je společné pro základní školy i pro víceletá gymnázia, je třeba se na výsledky naší školy dívat hlavně z pozice gymnázií – dá se očekávat, že žáci gymnázií budou úspěšnější než žáci základních škol. O náklady na testování se dělí škola a žáci stejnou měrou, po testování zůstávají testové sešity žákům. Při zadávání testů byly zúčastněné třídy vždy rozděleny na dvě skupiny, každá skupina byla umístěna v jiné místnosti s vlastním zadávajícím. Žáci zapisovali odpovědi přímo do testových sešitů a zástupce ředitele poté zadal odpovědi do aplikace ScioDat. Zde proběhlo ihned po zadání vyhodnocení testů, které potom vyučující podrobně rozebrali s žáky. Rozbor českého jazyka, matematiky, anglického a německého jazyka provedli vyučující těchto předmětů, rozbor obecných studijních předpokladů a klíčových kompetencí provedli třídní učitelé. Za rozsáhlou pozornost, kterou Gymnázium Václava Hlavatého v Lounech věnuje hodnocení výsledků vlastní výchovně vzdělávací činnosti v období 2005 – 2009 jsme obdrželi ZLATÝ CERTIFIKÁT společnosti SCIO.
3
2. Přehled testování KEA ve školním roce 2008/2009 2.1. Třída 1. A8 – prima český jazyk - Čj, matematika - M, obecné studijní předpoklady - OSP Testování proběhlo v termínu od 6. do 17. října 2008. Bylo zapojeno celkem 364 škol (nejvíce Praha – 53, nejméně Zlínský kraj – 11, Ústecký kraj – 15), 553 (767) tříd s 10 942 (15 578) žáky. Bohužel víceletá gymnázií tvoří pouze 4 % (9,4 %) zúčastněných škol. Ve srovnání se školním rokem 2007/2008 došlo k poklesu ve všech uvedených údajích – viz čísla v závorce . Do výsledků testování byl započítán kromě projektu KEA také projekt STONOŽKA (STZŠ - srovnávací testy základních škol – testování po ročnících). Žáci naší primy dosáhli následujících výsledků: (čísla v závorce udávají výsledky ve školním roce 2007/2008 a 2006/2007) Čistá úspěšnost (poměr mezi dosaženým skóre a maximálním možným počtem bodů) v testech: OSP
49 (44, 50)
Čj
73 (69, 70)
M
70 (80, 72)
Z toho lze usoudit, že naši primáni využívají svůj průměrný studijní potenciál velmi dobře a výsledky v testech z českého jazyka i matematiky jsou lepší než odpovídá studijním předpokladům. Skupinový percentil - srovnání s ostatními gymnázii: OSP
61 (42, 39)
Čj
51 (48, 36)
M
56 (50, 43)
M
87 (86, 82)
Celkový percentil – srovnání se všemi zúčastněnými školami: OSP
93 (86, 87)
Čj
87 (85, 80)
Došlo zde tedy ke zlepšení postavení naší školy mezi ostatními zúčastněnými gymnázii i mezi všemi školami. Vynikajících výsledků dosáhli v testech OSP žáci Petr Vorlíček (nejlepší výsledek v testu OSP v Ústeckém kraji – percentil 99,98) a Natálie Brožová (třetí nejlepší výsledek v testu OSP v Ústeckém kraji – percentil 99,81). V testech z českého jazyka patřili k nejlepším Anežka Nováčková (třetí nejlepší výsledek v testu ČJ v Ústeckém kraji – percentil 99,64) a Jan Slavík (třetí nejlepší výsledek v testu OSP v Ústeckém kraji – percentil 99,64).
4
Názory žáků na výuku matematiky a českého jazyka po jednom měsíci výuky (odpovědi: rozhodně ano + spíše ano v procentech) na otázky : V hodině se toho hodně naučím (66+34, 71+29), Výuka mě baví, je zajímavá (69+24, 41+52), V hodině jsem aktivní (38+48, 14+61), Výklad učitele chápu a rozumím mu (72+28, 39+50), Vím, co si mám z každé hodiny zapamatovat (79+21, 66+34), V hodinách je dobrá atmosféra (79+21, 34+62), Když něčemu nerozumím, učitel mi to vysvětlí (83+17, 93+7), Učitel je ke mně přátelský (86+14, 61+36), Učitel je ke mně spravedlivý (83+17, 79+21), Když mám problém, učitel mi pomůže (79+21, 76+21). Potěšitelné jsou názory žáků na školu (odpovědi: rozhodně ano + spíše ano v procentech): Ve škole se cítím dobře (62+28), Mám rád/a své spolužáky (59+38), Školu bych doporučil/a i ostatním (48+38), Ve škole existuje někdo, na koho se mohu s důvěrou obrátit (72+21), Na odlišný styl vyučování na 2. stupni jsem si rychle a dobře zvykl/a (66+28), Přestupky proti školnímu řádu jsou dostatečně přísně trestány (52+34). Z dotazníků rodičů (odpovědi: rozhodně ano + spíše ano v procentech) vyplývá plná spokojenost s kvalitou výuky matematiky (48+52) a českého jazyka (50+50), menší spokojenost s kvalitou výuky cizích jazyků (18+54). Rodiče jsou spokojeni s vybaveností školy (50+46), s prostředím ve škole (46+46), s chováním učitelů ke svému dítěti (44+56), s chováním spolužáků ke svému dítěti (38+58), myslí si, že prostředí školy je bezpečné pro žáky (28+69), a vyhovují jim pravidla platící ve škole (25+68). Dále jsou spokojeni s tím, jak škola informuje o své činnosti (46+46) a o studijních výsledcích (52+41). Podle rodičů plní škola naplňování cílů klíčových kompetencí 90 až 95 %.
5
2.2. Třída 2. A8 – sekunda, třída 3. A8 – tercie klíčové kompetence podle Rámcového vzdělávacího programu (RVP): komunikativní a sociální – KK1, k učení a k řešení problémů – KK2, občanské a pracovní– KK3 vždy testová část (40 otázek) a dotazníková část (14 otázek) Testování proběhlo v termínu od 14. do 16. dubna 2009. Bylo zapojeno celkem 481(344) škol (nejvíce Středočeský kraj – 70, nejméně Liberecký kraj – 14, Ústecký kraj – 24), 1 107(947) tříd s 21 722(19 100) žáky. Z tohoto počtu bylo 54 % žáků 7. tříd nebo sekund a 46 % žáků 8. tříd nebo tercií. Víceletá gymnázia byla zapojena 8 %. K porovnání výsledků testování byla použita data z projektu KEA a Stonožka (čísla v závorce udávají účast ve školním roce 2007/2008). Žáci naší sekundy a tercie dosáhli následujících výsledků: Čistá úspěšnost (poměr mezi dosaženým skóre a maximálním možným počtem bodů) v testech: 2.A8
KK1
63(57)
KK2
70(54)
KK3
54(51)
3.A8
KK1
70(67)
KK2
77(64)
KK3
63(59)
Skupinový percentil - srovnání s ostatními gymnázii: 2.A8
KK1
47(51)
KK2
53(54)
KK3
48(48)
3.A8
KK1
50(49)
KK2
60(55)
KK3
50(47)
Celkový percentil – srovnání se všemi zúčastněnými školami: 2.A8
KK1
75(73)
KK2
82(79)
KK3
75(72)
3.A8
KK1
85(87)
KK2
89(87)
KK3
86(82)
Je určitě potěšující, že ve všech třech testech jsou výsledky GVH špičkové, naše škola patří mezi 10% nejúspěšnějších mezi zúčastněnými školami. Vynikající ocenění jsme získali mezi jednotlivci v Ústeckém kraji: Daniel Tyrpekl ze třídy 3.A8 měl nejlepší výsledek v testu klíčové kompetence komunikativní a sociální, Michaela Dvořáková ze třídy 2.A8 dosáhla nejlepšího výsledku v testu klíčové kompetence k učení a řešení problémů a Tereza Sedláčková ze třídy 3.A8 měla nejlepší výsledek v testu klíčové kompetence občanské a pracovní.
Výsledky dotazníkové části u třídy 2. A8: Z pohledu učitelů je patrné, že kladně hodnotí na 100 % svůj vztah se žáky a celkovou atmosféru ve třídě během hodiny, kolem 80 % se pohybuje hodnocení vztahů mezi žáky v této třídě, chování žáků během hodiny a studijních výsledků žáků třídy ve svém předmětu. Většina učitelů si myslí, že cíleně rozvíjela dovednosti, které dnes označujeme jako klíčové kompetence již dříve a svůj styl výuky po přechodu na ŠVP téměř nezměnila. Informací a materiálů o problematice klíčových kompetencí je podle 80 – 100 % z nich dostatek. Z pohledu rodičů je pouze z 55 % kladně hodnocena kvalita výuky cizích jazyků, 100 % je spokojeno s kvalitou výuky matematiky a českého jazyka, kolem 90 % s prací třídního učitele, s kvalitou pedagogického sboru a podle nich škola odpovídá jejich potřebám. Od 90 do 100 % se pohybuje spokojenost rodičů s vybaveností školy, prostředím ve škole a jeho bezpečností, vyhovují jim pravidla platící ve škole a chování učitelů k žákům i spolužáků k jejich dítěti. Pouze 70 – 75 % rodičů si myslí, že se vedení školy zajímá o jejich názory, že škola umí dobře řešit výchovné problémy žáků a je spokojeno s tím, jak učitelé vysvětlují udělené známky. Podle 90 – 100 % rodičů řeší učitelé jejich námitky, je spokojeno s tím, jak škola informuje o studijních výsledcích a své činnosti. V otázce rozvíjení klíčových kompetencí u žáků jsou rodiče skeptičtější než učitelé, zejména v kompetenci občanské a pracovní.
6
Výsledky dotazníkové části u třídy 3. A8: Z pohledu učitelů je patrné, že kladně hodnotí na 90 – 100 % vztahy mezi žáky v této třídě, svůj vztah se žáky a studijní výsledky žáků třídy ve svém předmětu. Celkovou atmosféru a chování žáků ve třídě během hodiny bez ohledu na její studijní výsledky hodnotí učitelé 72 – 78 % Většina učitelů si myslí, že cíleně rozvíjela dovednosti, které dnes označujeme jako klíčové kompetence již dříve a svůj styl výuky po přechodu na ŠVP téměř nezměnila. Informací a materiálů o problematice klíčových kompetencí je podle 70 – 90 % z nich dostatek. Z pohledu rodičů je patrné, že na 90 % škola odpovídá jejich potřebám a hodnotí kladně výuku matematiky, 80 % je spokojeno s výukou cizích jazyků, českého jazyka a kvalitou pedagogického sboru, pouze 60 % je spokojeno s prací třídního učitele. Od 85 do 95 % se pohybuje spokojenost rodičů s vybaveností školy, prostředím ve škole a jeho bezpečností, chováním učitelů k žákům i spolužáků k jejich dítěti, 70 % vyhovují pravidla platící ve škole Celkem 85 % rodičů je spokojeno s tím, jak škola informuje o studijních výsledcích a své činnosti. Pouze 70 – 75 % rodičů si myslí, že se vedení školy zajímá o jejich názory, že učitelé řeší jejich námitky a stížnosti, 50 % se domnívá, že škola umí dobře řešit výchovné problémy žáků, 45 % je spokojeno s tím, jak učitelé vysvětlují udělené známky. V otázce rozvíjení klíčových kompetencí jsou rodiče skeptičtější než učitelé, zejména v kompetenci občanské a pracovní. .
2.3. Třída 4. A8 – kvarta český jazyk - Čj, matematika - M, obecné studijní předpoklady – OSP, anglický jazyk – Aj, německý jazyk - Nj
dotazníky Testování proběhlo v termínu od 18. listopadu do 28. listopadu 2008. Bylo zapojeno celkem 863 škol (nejvíce Zlínský kraj – 147 (všichni žáci 9. tříd), nejméně Liberecký – 17, Ústecký kraj – 33), 1572 tříd s 32 313 žáky. Z celkového počtu otestovaných žáků tvoří základní školy 96%, víceletá gymnázia 4%. Do výsledků testování byl započítán kromě projektu KEA také projekt STONOŽKA a Optimalizace přijímacího řízení. Žáci naší kvarty dosáhli následujících výsledků: (čísla v závorce udávají výsledky ve školním roce 2007/2008 a 2006/2007) Čistá úspěšnost (poměr mezi dosaženým skóre a maximálním možným počtem bodů) v testech: OSP
61(53, 73)
Čj
61 (56, 66)
M
44 (42, 70)
Aj
60 (78, 68)
Nj
38 (31)
Aj
32 (33, 46)
Nj
29 (17)
Aj
75 (80, 82)
Nj
61 (39)
Skupinový percentil - srovnání s ostatními víceletými gymnázii: OSP
39 (38, 56)
Čj
37 (31, 45)
M
31 (28, 33)
Celkový percentil – srovnání se všemi zúčastněnými školami: OSP
79 (78, 88)
Čj
78 (70, 79)
M
68 (71, 74)
Ze zprávy společnosti Scio: Výsledky v českém jazyce a anglickém jazyce jsou špičkové, GVH patří mezi 10 % nejúspěšnějších škol v testování. Studijní potenciál žáků je v českém jazyce a anglickém jazyce využíván dobře, výsledky žáků jsou na vyšší úrovni, než jaká odpovídá úrovni jejich studijních předpokladů. Učitelé se studijním potenciálem velmi dobře zacházejí a žáci pracují nad svoje možnosti. Výsledky v matematice jsou špičkové, GVH patří mezi 10 % nejúspěšnějších škol v testování. Studijní potenciál žáků je v matematice využíván optimálně, výsledky žáků v testu odpovídají jejich studijním předpokladům. Výsledky v německém jazyce jsou nadprůměrné, GVH patří úspěšné školy a je lepší než 70 % zúčastněných škol. Studijní potenciál žáků je v německém jazyce využíván optimálně, výsledky žáků v testu odpovídají jejich studijním předpokladům. Toto hodnocení je nutné ocenit vzhledem k tomu, že naši žáci studují německý jazyk teprve 2. rokem. Spokojenost rodičů se školou: Kvalita výuky předmětů: pouze 60 % rodičů hodnotí kladně výuku cizích jazyků, dokonce 100 % výuku českého jazyka a 92 % výuku matematiky. Je potěšitelné, že 96 % rodičů by doporučilo školu ostatním (příbuzným, přátelům, kolegům) a pokud by se znovu rozhodovali, vybrali by opět tuto školu. Kolem 70 % rodičů hodnotí kladně informovanost o průběhu výuky a studijních výsledcích, tento názor by se mohl změnit aktivací Bakalářů pro rodiče – běží od 1. února 2009. Přes 95 % rodičů chválí bezpečné prostředí školy, vztahy učitelů i vedení školy s rodiči a žáky, vztahy mezi spolužáky i způsob, jak škola řeší problémy. Téměř 100 % žáků se ve škole cítí dobře, má rádo své spolužáky a vždy se může na někoho obrátit se svým problémem. Názory žáků na výuku: Hodiny českého jazyka a německého jazyka jsou podle 80 % do 100 % žáků zajímavé. Výuka je baví, myslí si, že se hodně v hodinách naučí a vědí, co si mají z každé hodiny zapamatovat. Je zde dobrá atmosféra, žáci rozumí a chápou výklad učitele, který je k žákům spravedlivý, přátelský a pomůže s problémy.
7
V hodinách anglického jazyka se ukazatele pohybují od 60 % do 80 %. Pouze pro 60 % žáků je výuka zajímavá a baví je, vědí, co si mají z každé hodiny zapamatovat. Kolem 75 % žáků si myslí, že je zde dobrá atmosféra, žáci rozumí a chápou výklad učitele, který je k žákům spravedlivý, přátelský a pomůže s problémy. V hodinách matematiky jsou velké rozdíly. Pouze pro 50 % žáků je výuka zajímavá a baví je, ale 90 % žáků ví, co si má z každé hodiny zapamatovat a myslí si, že se v hodinách hodně naučí, navíc je zde dobrá atmosféra. Podle 85 % žáků je učitel přátelský, pomůže s problémy, ale pouze 70 % žáků se domnívá, že je učitel spravedlivý.
3. Testování informační gramotnosti (TIGR) pro 4. ročník nižšího gymnázia a 9. ročník ZŠ třída 4A8 - kvarta Testování proběhlo v termínu od 30. dubna do 4. května 2009. Bylo zapojeno celkem 134 škol (nejvíce Středočeský kraj – 20, Liberecký kraj – 1, Ústecký kraj – 8), 206 tříd s 3 567 žáky. Víceletá gymnázií tvořila 18 % zúčastněných škol. Testování informační gramotnosti (TIGR) pro 9. ročníky proběhlo v roce 2009 poprvé. Důvodem pro volbu předmětu testování je význam, jaký je testovaným dovednostem v dnešní společnosti přikládán. Informační gramotnost, tzn. dovednost zacházet s informacemi a počítači (resp. informačními a komunikačními technologiemi), je ve světě běžně považována za jednu z klíčových kompetencí a je také vnímána jako oblast, která velmi významně ovlivňuje zaměstnatelnost. Test byl koncipován jako elektronicky (on-line) zadávaný srovnávací test sestavený ze dvou částí. V první části je obsaženo 50 otázek a čistý čas testování je nastaven na 45 minut. Druhá část testu se zaměřuje na práci s textovým procesorem a programy pro úpravu fotografií. Je zadáno 15 komplexních úloh s čistým časem na jejich řešení 25 minut. Výsledky kvarty jsou špičkové, v části A i v části B patří naše škola mezi 10 % nejúspěšnějších v testování. Naši žáci měli výborné výsledky v částech porozumění a aplikace, tabulkový kalkulátor, práce s internetem (web, e-mail), základy práce s PC, vyhledávíní informací, zpracování, využití a prezentace informací. V části A jsme dosáhli celkového percentilu 78, skupinového mezi víceletými gymnázii 49, v části B jsme dosáhli celkového percentilu 71, skupinového mezi víceletými gymnázii 50.
4. Projekt VEKTOR pro střední školy Projektů společnosti Scio se účastníme pravidelně již od jejího vzniku v roce 1996. Oddělené testování v jednotlivých ročnících studia vyššího gymnázia vyústilo od roku 2005/2006 do projektu VEKTOR. V loňském roce jsme tedy poprvé získali podrobnou analýzu studijních pokroků našich žáků tříd 4.A4 a 8.A8, tedy maturantů. Projekt VEKTOR zajišťuje středním školám základ dlouhodobé (auto)evaluace. Je založen na testování studentů na počátku a na konci studia. To umožňuje stanovit přidanou hodnotu školy, tedy to, co škola skutečně žákům dala. Tvoří jej 2 povinné moduly (MODUL 1 a MODUL 3). Po ukončení každého z modulů Scio dodá škole detailní vyhodnocení. Schéma projektu VEKTOR: V říjnu jsou testováni žáci tříd 1.A4 a 5.A8 – souhrnem testů MODUL 1. O tři roky později v červnu nebo v září jsou testováni stejní žáci tříd 3.A4, 7.A8 nebo 4.A4, 8.A8 souhrnem testů MODUL 3.
8
Naše škola se do projektu VEKTOR zapojila od jeho začátku. V říjnu 2005 byly testovány MODULEM 1 současně čtyři třídy – 1.A4, 5.A8, 2.A4, 6.A8. Třídy 2.A4 a 6.A8 byly zapojeny proto, aby stihly ještě na začátku maturitního ročníku MODUL 3 – v září 2007 a tím poprvé uzavřely celý cyklus VEKTOR. Současně také pokračovalo další „kolo“ projektu testováním žáků 1.A4 a 5.A8. O náklady na testování se dělí škola a žáci stejnou měrou, po testování zůstávají testové sešity žákům. Dále je uvedeno testování ve školním roce 2008/2009.
4.1. Třída 1. A4, třída 5. A8 – kvinta – vstupní testování projektu Žáci těchto tříd se zúčastnili projektu VEKTOR Modul 1. Testování proběhlo v termínu od 13. října do 24. října 2008. Bylo zapojeno celkem 258 (384) škol (nejvíce Jihomoravský kraj – 32, nejméně Plzeňský a Moravskoslezský kraj – 6, Ústecký kraj – 18), 624 (938) tříd s 16 889 (25 069) žáky. Ve srovnání se školním rokem 2007/2008 došlo k poklesu o třetinu ve všech uvedených údajích – viz čísla v závorce. Spektrum středních škol bylo velice široké: gymnázia – 46 %, střední odborné školy – 32 %, obchodní akademie – 12 %, střední průmyslové školy – 8 %, střední odborná učiliště – 2 %. Z gymnázií se zúčastnilo 280 tříd s 7 789 žáky (pokles o 45 tříd a 1240 žáků proti roku 2007/2008)! Žákům naší školy byly zadány všechny nabízené testy: z českého jazyka - Čj, matematiky - M, obecných studijních předpokladů – OSP, anglického jazyka – Aj, německého jazyka – Nj, zeměpisu – Z, dějepisu – D, základů společenských věd - ZSV, biologie – Bi, chemie – Ch, fyziky – F a informatiky - I. Žáci dosáhli následujících výsledků: Čistá úspěšnost v procentech (poměr mezi dosaženým skóre a maximálním možným počtem bodů) v testech: 1.A4
OSP
69-66
Čj
43-47
M
42-58
Aj
53-59
Nj
50-32
I
35-37
1.A4
Bi
35-36
F
16-67
Ch
25-46
D
22-58
ZSV
44-50
Z
22-52
5.A8
OSP
74-73
Čj
46-45
M
29-55
Aj
62-66
Nj
27-40
I
43-48
5.A8
Bi
50-45
F
22-74
Ch
46-64
D
44-52
ZSV
49-62
Z
27-49
Druhé číslo udává výsledek z loňského roku, lze tedy srovnávat letošní a loňské žáky 1. ročníku resp. kvinty.
Žáci letošní 1.A4 mají téměř stejné výsledky jako žáci loňské 1.A4 v OSP, Čj, Aj, I, Bi, ZSV, lepší jsou v Nj, ale mnohem horší v M, F, Ch, D, Z. Výsledky ukazují, že se jedná o vyrovnané třídy 1.A4 a 5.A8, kvinta je kromě M a Nj (žáci 5.A8 se ji učí pouze 2 roky) v ostatních předmětech lepší než 1.A4 (v D, Ch a Bi výrazně), zřejmě se zde projevuje delší pobyt na naší škole a hlubší znalosti z nižšího gymnázia. U třídy 1.A4 se také mohl projevit přechod na jinou školu a pouze měsíční adaptace na nové podmínky. Také se zřejmě projevila rozdílná úroveň výuky těchto předmětů na různých ZŠ, odkud žáci přišli. Celkově lze třídu 1.A4 hodnotit jako prospěchově dobrou, ale atmosféra ve třídě není při výuce podle učitelů vždy příjemná, těžko se zadává samostatná práce, někteří jedinci se těžko soustředí, mají tendenci vyrušovat. Podobné hodnocení patří také kvintě – prospěchově dobrá třída s některými negativními jevy v chování při hodinách. Lze předpokládat, že třída nepoleví a následné výstupní testování bude ještě úspěšnější. Skupinový percentil - srovnání s ostatními gymnázii (druhé číslo udává výsledek z loňského roku): 1.A4
OSP
45-55
Čj
36-52
M
63-48
Aj
42-50
Nj
66-49
I
51-47
1.A4
Bi
24-42
F
35-52
Ch
24-40
D
19-55
ZSV
35-53
Z
31-54
5.A8
OSP
53-68
Čj
41-50
M
42-44
Aj
53-60
Nj
38-62
I
63-61
5.A8
Bi
43-56
F
46-58
Ch
53-65
D
50-45
ZSV
44-72
Z
38-50
Celkový percentil – srovnání se všemi zúčastněnými školami (druhé číslo udává výsledek z loňského roku): 1.A4
OSP
64-75
Čj
55-74
M
77-72
Aj
62-70
Nj
77-63
I
56-56
1.A4
Bi
28-51
F
40-62
Ch
30-55
D
26-59
ZSV
45-66
Z
39-68
5.A8
OSP
72-85
Čj
58-71
M
58-66
Aj
70-77
Nj
50-73
I
66-69
5.A8
Bi
47-66
F
50-69
Ch
58-75
D
57-52
ZSV
52-82
Z
46-60
9
Z dotazníků vyplývá, že téměř všichni žáci chtějí pokračovat ve studiu na vysokých školách různého typu, což odpovídá prioritě GVH – připravit své absolventy k úspěšnému přijetí na VŠ. Také mezi faktory, rozhodujícími o výběru střední školy, je na prvním místě vysoký počet studentů, kteří byli po maturitě přijati na VŠ, ale svou roli zde hraje také pověst školy, vzdálenost od bydliště a názor rodičů. Dále na střední škole považují naši žáci za nejdůležitější – být dobře připravený na přijímací zkoušky na VŠ, ale také naučit se řešit problémy a získat co nejvíce poznatků.
4.2. Třída 4. A4, třída 8. A8 – oktáva – výstupní testování projektu Žáci těchto tříd se zúčastnili projektu VEKTOR Modul 3. V termínu od 8. září do 19. září 2008 byly zadány testy z českého jazyka - Čj, matematiky - M, obecných studijních předpokladů – OSP, z anglického jazyka – Aj, německého jazyka – Nj, zeměpisu – Z, dějepisu – D, základů společenských věd - ZSV, biologie – Bi, chemie – Ch, fyziky – F, informatiky - I. Bylo zapojeno celkem 174 (88) škol, 396 (187) tříd s 9440 (4604) žáky. Ve srovnání se školním rokem 2007/2008 došlo k dvojnásobnému nárůstu ve všech uvedených údajích – viz čísla v závorce. Ovšem vzhledem ke vstupnímu testování v roce 2005 došlo k velkému poklesu v objemu řešených testů – v Čj, OSP, Aj, Nj o cca 17 %, v M, D, Z, ZSV, Bi, F, Ch, I dokonce o cca 50 %. Nejvíce škol bylo z Olomouckého kraje – 27, nejméně z Plzeňského kraje – 2. Spektrum středních škol bylo velice široké: gymnázia – 62 % (čtyřletá 44 %, víceletá 18 %), střední odborné školy – 24 %, obchodní akademie – 5 %, střední průmyslové školy – 5 % a střední odborná učiliště – 4 %. Výsledky testů, které se v projektu použily pro výpočet relativního posunu, pocházejí ze 3 zdrojů. Vstupní výsledky jsou jednak z přijímacích zkoušek PZ 2005 (matematika, obecné studijní předpoklady a český jazyk) a dále ze vstupních testů Modulu 1 2005 (anglický jazyk, německý jazyk, přírodovědný základ, společenskovědní základ) – to je i případ naší školy. Jediným zdrojem výstupních dat jsou výstupní testy z Modulu 3 2008. Naši maturanti dosáhli následujících výsledků: Čistá úspěšnost v procentech (poměr mezi dosaženým skóre a maximálním možným počtem bodů) v testech: 4.A4
OSP
57-71
Čj
49-79
M
18-35
Aj
69-68
Nj
54-54
I
51-54
4.A4
Bi
17
F
13
Ch
26
D
20
ZSV
45
Z
16
8.A8
OSP
70-79
Čj
54-89
M
29-60
Aj
73-73
Nj
53-73
I
51-35
8.A8
Bi
20
F
15
Ch
36
D
36
ZSV
56
Z
37
U testů OSP, Čj, M, Aj, Nj, I udává druhé číslo výsledek z loňského roku, lze tedy srovnávat letošní a loňské maturanty, testy Bi, F, Ch, byly loni vyhodnoceny souhrnně jako přírodovědný základ, testy D, ZSV, Z byly loni vyhodnoceny souhrnně jako společenskovědní základ. Pokud chceme srovnávat obě třídy, je patrné, že žáci třídy 8.A8 dosáhli lepších výsledků téměř ve všech testech. Odpovídá to i studijním výsledkům obou tříd, když oktáva (8.A8) patří mezi nejlepší třídy školy a 4.A4 je naopak prospěchově nejhorší třída školy. Velmi slabého výsledku dosáhli žáci obou tříd v testech z biologie a fyziky. Je zde vidět částečná souvislost s volbou maturitních předmětů (Bi – 4 žáci, F – 0 žáků) a s celkovým přístupem nematurantů k přírodovědným předmětům. Znovu se naskýtá otázka výuky těchto předmětů v posledním ročníku studia v celé třídě nebo jako volitelného předmětu (tvorba Školního vzdělávacího programu pro vyšší gymnázium). Vzhledem k tomu, že 62% zúčastněných škol tvořila gymnázia, uvádím pouze skupinový percentil, tedy srovnání s ostatními gymnázii. Celkově byla samozřejmě úspěšnost gymnázií mnohem vyšší než zbývajících škol. 4.A4
OSP
43-59
Čj
53-55
M
47-50
Aj
63-55
Nj
58-46
I
60-76
4.A4
Bi
37
F
44
Ch
39
D
29
ZSV
45
Z
21
8.A8
OSP
66-74
Čj
62-78
M
57-82
Aj
70-62
Nj
56-73
I
76-89
8.A8
Bi
43
F
43
Ch
53
D
51
ZSV
63
Z
49
U testů OSP, Čj, M, Aj, Nj, I udává druhé číslo výsledek z loňského roku, lze tedy srovnávat letošní a loňské maturanty, testy Bi, F, Ch, byly loni vyhodnoceny souhrnně jako přírodovědný základ, testy D, ZSV, Z byly loni vyhodnoceny souhrnně jako společenskovědní základ.
10
Zde je zajímavé sledovat nový ukazatel, který vyplývá z následnosti testování na začátku a konci studia čtyřletého nebo vyššího stupně osmiletého gymnázia – skupinový relativní posun.
11
4.A4
OSP
-22,2
Čj
-10,3
M
6,0
Aj
16,2
Nj
-11,3
I
10,4
4.A4
Bi
6,5
F
18,5
Ch
-11,4
D
-34,6
ZSV
0,5
Z
-45,2
8.A8
OSP
3,6
Čj
14,3
M
3,1
Aj
2,0
Nj
I
32,7
8.A8
Bi
-3,9
F
-31,2
Ch
-29,7
D
-10,0
ZSV
Z
-22,2
7,5
U třídy 4.A4 došlo k výraznému poklesu v testech OSP, D, Z (paradoxem je, že 11 žáků maturuje z dějepisu, 9 žáků ze zeměpisu), naopak ke zlepšení došlo ve fyzice (žádný maturant) a v anglickém jazyce (podle vyučující velice snaživá a dobře pracující třída i v oblasti certifikátů). U třídy 8.A8 není hodnocen Nj (žáci nepsali test v kvintě – pouze 2 roky studia). Vzhledem k tomu, že v kvintě dosáhli ve většině testů velmi dobrých výsledků, není relativní posun většinou tak výrazný. K výraznému poklesu došlo v testech F, Ch, Z (1 žák maturuje z chemie, z fyziky a zeměpisu nematuruje nikdo). Opět se zde projevilo, že testy píší všichni žáci třídy – v době zadávání testů ještě nemají vyplněnu přihlášku k maturitě. K velkému zlepšení došlo pouze v informatice, kde ovšem psali test pouze žáci volitelného předmětu, tedy budoucí maturanti. K testování VEKTOR 3 je třeba dodat, že termín na konci předposledního ročníku studia (červen) nebo na začátku maturitního ročníku není dobře zvolen, vhodnější by bylo umístit testy na přelom listopadu a prosince maturitního ročníku a zapojit do testování pouze maturanty z jednotlivých předmětů.
12
