Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí potenciál CSR v prostředí jak privátního sektoru, tak Veřejné správy ČR. Organizace, které respektují principy společenské odpovědnosti, postupně zjišťují důležitost zahrnutí těchto principů do jejich strategie a jejich začlenění jak do strategických, tak i každodenních cílů. Prosazováním principů CSR se vytváří nová kvalita vztahů mezi podnikatelskou sférou, státními orgány a organizacemi veřejné správy, nevládními organizacemi jako zástupci občanů (spotřebitelů) i samotnými občany. Projevuje se ve spolupráci s vládou a nevládními organizacemi, kde působení aktérů nezávisí ani na autoritě, ani na tržních vztazích. Dochází k angažování se ve veřejné politice a ke společnému řízení a realizaci projektů ve společnosti. Společenská odpovědnost organizací (Corporate Social Responsibility) představuje dobrovolný závazek organizací integrovat do svého každodenního rozhodování potřeby svých zákazníků, dodavatelů, odběratelů, zaměstnanců, občanů žijících v místě, kde organizace působí, stejně jako neziskových organizací a zástupců veřejné správy. Zkrátka všech, kterých se činnost organizace nějakým způsobem dotýká, ať už přímo či nepřímo. Definice společenské odpovědnosti zpravidla požaduje po organizaci, aby se chovala společensky zodpovědně k zaměstnancům, zákazníkům, dodavatelům, místním komunitám, životnímu prostředí apod. V podstatě jde o to, aby činila, co veřejně hlásá, aby i v určitých oblastech plnila své povinnosti nad rámec daný legislativou. Uplatňování principů společenské odpovědnosti lze považovat za samozřejmost, za obyčejnou slušnost a používání zdravého rozumu, které lze prosazovat jak v soukromé sféře, tak ve správě věcí veřejných. Organizace veřejné správy mají stanovenu odpovědnost za celkový rozvoj státu či příslušné komunity v rámci svého poslání vymezeného legislativou. To je však minimální hranice, kterou lze zvyšovat dle vlastních iniciativ v souladu s potřebami všech zainteresovaných stran. V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: firemní filantropie (dárcovství) – znamená v podstatě převod určitého objemu zisku organizace na charitativní a společensky prospěšné účely (zejména tam, kde již státu chybí finanční prostředky na pokrytí těchto potřeb a které tuto podporu potřebují) začlenění konceptu CSR do systému řízení organizace – organizace systematicky zavádí svoji společenskou politiku a cíle překračují legislativní požadavky. Je zajištěno vyvážené fungování ve třech pilířích (ekonomický, environmentální a sociální). V České republice není koncipována samostatná strategie společenské odpovědnosti, je však nedílnou součástí Strategie Národní politiky kvality v ČR na období 2011–2015. Jsou v ní mimo jiné obsaženy záměry v oblasti zvyšování kvality života v celé společnosti, v oblasti podnikatelské etiky, kvality produktů, péče o zaměstnance i životního prostředí.
Společenská odpovědnost organizace 1
Tabulka č. 1: Role veřejné správy v oblasti CSR Role veřejného sektoru
Hlavní účel
Veřejný sektor jako podporovatel a šiřitel konceptu CSR
stanovení vize a strategie pro využití konceptu CSR v ČR propagace konceptu CSR k různým cílovým skupinám podpora výzkumu a vzdělávání v oblasti CSR podpora iniciativ v oblasti CSR a prohlubování dialogu mezí všemi zainteresovanými stranami uznání a ocenění společensky odpovědných firem a jejich partnerů v oblasti CSR posilování transparentnosti a důvěryhodnosti konceptu CSR přijetí normy (standardu) pro oblast CSR spolupráce s ostatními státy v oblasti CSR
Organizace veřejného sektoru jako uživatel aktivit CSR realizovaných soukromým sektorem
organizace veřejného sektoru jako jedna z cílových skupin, kterým jsou věnovány CSR aktivity (např. podpora ochrany životního prostředí, podpora sociálně slabších skupin) organizace veřejného sektoru napomáhá soukromému subjektu s definicí veřejných služeb, na které má směrovat své CSR aktivity
Organizace veřejného sektoru jako subjekt aktivně praktikující CSR aktivity
organizace veřejného sektoru přijímá a deklaruje svoji společenskou odpovědnost chová se šetrně/odpovědně ke svému okolí, uvědomuje si vliv své činnosti na lokální, národní i celosvětové úrovni
Důvody organizace veřejné správy pro zavedení CSR principů do praxe Zavedení principů CSR do praxe organizace veřejné správy může subjektu přinést: ochranu a rozvoj dobré pověsti (image) úřadu; posilování odpovědnosti vůči občanům; zlepšení vztahů s okolím (se zájmovými skupinami); zapojení občanů do přímého řešení věcí veřejných; snížení nákladů na řízení rizik — zlepšení předvídání rizik, schopnost vyhnout se rizikovým faktorům; hospodárnější využívání veřejných prostředků (úspory spojené s ekologickou praxí, úspory plynoucí z kvalitnějšího managementu); udržení a přitažení kvalitních zaměstnanců do úřadu; objektivní porovnání a průkaznost dosažených výsledků (benchmarking a reporting) posílení transparentnosti; Společenská odpovědnost organizace 2
příležitost pro synergii cílů rozvoje regionu s rozvojovými cíli soukromých firem a neziskovými organizacemi. CSR je koncept opírající se o tzv. tři pilíře — ekonomický, sociální a environmentální. Tyto tři pilíře korespondují s třemi charakteristikami, tzv. Triple-bottom Line, neboli třemi „Pé": Profit - zisk (ekonomická oblast) People - lidé (sociální oblast) Planet - planeta (environmentální oblast Obrázek č. 1: Pilíře CSR1
Z praktikovaného konceptu CSR mohou podle našeho názoru těžit výhody tyto zainteresované strany: klienti organizací praktikujících CSR; zaměstnanci organizací praktikujících CSR; dodavatelé spolupracující s organizacemi praktikujícími CSR; občané státu, kde je CSR koncept uplatňován; veřejný sektor (stát i municipality); organizace praktikující CSR. Jak prosazování principů CSR může organizacím veřejného sektoru prospět? budování dobré pověsti organizace posílení odpovědnosti vůči zákazníkům/občanům zlepšení vztahů s okolím se zainteresovanými organizacemi zapojení občanů do přímého řešení věcí veřejných
1
Společenská odpovědnost organizací (CSR). Aplikace a hodnocení. Kolektiv autorů. 2009
Společenská odpovědnost organizace 3
snížení nákladů na řízení rizik – zlepšení předvídání rizik, schopnost vyhnout se rizikovým faktorům hospodárnější využívání veřejných prostředků (úspory spojené s ekologickou praxí, úspory plynoucí z kvalitnějšího řízení) personální marketing a udržení kvalitních zaměstnanců posílení transparentnosti zvýšená loajalita zaměstnanců příležitost pro synergií cílů se zainteresovanými stranami vyšší spokojenost občanů s poskytováním služeb úřadů odstranění (omezení) korupce.
POSTUP IMPLEMENTACE CSR V ORGANIZACI FÁZE 1 - ZAHÁJENÍ IMPLEMENTACE SYSTÉMU CSR Krok 1 Rozhodnutí vrcholového vedení o implementaci konceptu CSR v organizaci
A.
B. Rozhodnutí, že implementace (a následné hodnocení) systému CSR bude řešeno jako projekt. Jmenování manažera projetu (představitele pro CSR)
Jmenování řešitelského týmu (tým CSR)
C.
D. Úvodní školení členů vrcholového vedení a týmu CSR Je nutné seznámit členy vedení organizace a týmu CSR se základy CSR. Vzdělávací program je doporučen rozdělit na 4 základní předměty:
1. 2. 3. 4.
Společenská odpovědnost organizací (CSR) - názory, principy, doporučení, požadavky Základní informace k požadavkům na uspořádání systému CSR v organizaci Hodnocení Společenské odpovědnosti Stručné seznámení s postupem zavedení konceptu CSR v organizaci
Krok 2 Zahájení činnosti týmu CSR - projektování A.
Vstupní analýza (tým CSR)
Závěr - výstupy z analýzy: zpráva pro vedení - ve kterých oblastech CSR je organizace úspěšná výstupy analýzy SWOT. B.
Rozhodnutí o podobě systému CSR a stanovení požadavků na jeho organizaci
C.
Plánování projektu - projektový záměr (tým CSR)
Společenská odpovědnost organizace 4
FÁZE 2 - REALIZACE PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU Krok 3 A. Stanovení cílů projektu a výstupů B.
Stanovení časového rámce, milníků (kontrolních bodů)
C.
Formulace požadavků na zdroje (požadavek na vedení)
D.
Školení zaměstnanců
E.
Komunikace
F.
Postupy sběru a shromažďování dat
G.
Určení silných stránek a námětů na zlepšování
FÁZE 3 - ZPRÁVA O CSR Krok 4 A. Formulování konceptu první „Zprávy o CSR" V této fázi projektu by měly být shromážděny všechny potřebné informace, rozděleny úkoly pro jednotlivé členy týmu CSR, vyškoleni pracovníci, realizovány cesty komunikace se zainteresovanými stranami, vytvořeno organizační zázemí. Koncept zprávy o CSR by měl především vycházet z těchto všech zjištění. B. Psaní „Zprávy o CSR" Zpráva by měla splňovat požadavky modelu ve všech subkritériích (ekonomika, environment, sociální odpovědnost). Pokud je některý z požadavků irelevantní, je možné jej vyloučit. Podoba „Zprávy o CSR" by měla umožnit její případné předložení veřejnosti, proto je vhodné ji doplnit obrázky, grafy, fotografiemi, výsledky průzkumu apod.
Uznání a ocenění společensky odpovědných organizací a jejich partnerů v oblasti CSR Společensky odpovědné firmy v ČR si za své počiny v této oblasti zaslouží nejen uznání, ale ty opravdu nejlepší i veřejné ocenění (nejlépe v různých oblastech a kategoriích, aby se dostalo i na malé a střední organizace). V ČR se v posledních letech objevují první příklady ocenění v této oblasti:
Národní cena České republiky Evropská cena za společenskou odpovědnost organizací (The European Corporate Responsibility Award); Společenská odpovědnost organizace 5
Nejlepší zpráva o společenské odpovědnosti firem; Nejlepší výroční zpráva; Nejlepší organizace s rovnými příležitostmi pro muže a ženy v ČR; Top firemní filantrop; Obdivovaná organizace roku; Sociálně prospěšný podnikatel roku. Jsme právem hrdi, že můžeme být nápomocni Krajskému úřadu Jihomoravského kraje v zavádění výše uvedeného konceptu.
Společenská odpovědnost organizace 6