Dva plus dva jsou čtyři?

obsah

aktuality

Dva plus dva jsou čtyři? V šestém čísle KaN (s. 14-15) jsme se v příspěvku Jiřího Seidla věnovali záměru Ministerstva práce a sociálních věcí ČR zvýšit minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Následující text je výtahem ze stanoviska Sdružení podnikatelů ČR (SP ČR), které zpracoval Ing. Jiří Maláč, místopředseda SP ČR pro Moravu a Slezsko. Jsou v něm konkrétně vypočítány skutečné rozdíly mezi platbami OSVČ a zaměstnanců. Výňatky z tohoto materiálu otiskujeme s autorovým svolením, v autentické podobě bez redakčních úprav. Základní pravidla odvodů sociálního pojištění V současném systému odvádí na sociální pojištění zaměstnavatel 26 % a pracovník 8 % z hrubé mzdy. Celkově se tedy vybírá 34 % z hrubé mzdy. Z toho 26 % jde na průběžný důchodový systém, 4,4 % na nemocenské pojištění a 3,6 % na pojištění v nezaměstnanosti. OSVČ odvádí na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 29,6 %, tj. 26 % na průběžný důchodový systém a 3,6 % na pojištění v nezaměstnanosti z minimálního vyměřovacího základu, který činí 35 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Spor o rozdílné zatížení odvodů sociálního pojištění u zaměstnance a OSVČ Na jednání pracovní skupiny pro daně a pojištění Rady hospodářské a sociální dohody (RHSD) vznikl mezi zaměstnavateli a odbory společně s ministerskými pracovníky spor o rozdílné zatížení odvody sociálního pojištění u zaměstnance a u OSVČ. Odbory a zástupci státní správy v předložených materiálech (MPSV, 3323, sk 26. 5. 2000, tabulka č. 4) v kolonce pojistné na jednoho plátce měsíčně uvádějí, že zaměstnanec z průměrného vyměřovacího měsíčního základu 11 975 Kč odvede do fondu sociálního pojištění 3 067 Kč, tj. 26 %, i když zaměstnanci odvádějí pouze 8 % z vyměřovacích základů. Dále tvrdí, že OSVČ z vyměřovacího základu 3 484 Kč odvede do fondu sociálního pojištění 906 Kč, tj. 26 % základu. Při jednoduchém matematickém porovnání obou částek by se mohlo zdát, že OSVČ opravdu odvádí třikrát méně než zaměstnanec. Pokud ovšem rozdělíme pojistné na jednoho plátce -zaměstnance na dvě položky tak, jak se v praxi počítají, tj. 8 % z vyměřovacího základu platí zaměstnanec

aktuality ....................................................... 1 Dva plus dva jsou čtyři? z historie exlibris ............................................ 2 Tomáš Bím téma měsíce ................................................... 3 Žebříček nejprodávanějších titulů SČKN otázky a odpovědi ............................................ 4 Jak je to s přidělováním ISBN koedicím a vícesvazkovým dílům? jak vyslovovat cizí jména ................................... 6 knihy a počítače .............................................. 7 Webové stránky českých knižních nakladatelství v polovině roku 2001 / Knihy a Internet kaleidoskop .................................................. 10 OSPAP informuje: Začnou ceny papíru opět stoupat? / Jičín - město pohádky 2001 / Unie českých spisovatelů / Mezinárodní soutěž pro vydavatele kuchařek ze zahraničí ................................................. 12 Svátek knižního byznysu - 1. část / Zpráva o návštěvě 17. ročníku Printer’s Row Book Fair knižní hitparáda ............................................ 17 svět knihy ................................................. 18-20 Nabídka kolektivních expozic - Paříž, Bratislava / Ještě k pražskému knižnímu veletrhu z činnosti SČKN ............................................ 20 Výsledky průzkumu knihkupecké sítě ČR - II / DPH na knihy a přijetí u ministra financí / Jičín - město pohádek a knih? / přišlo po Internetu ......................................... 24 informační servis ........................................... 24

ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ ČÍSLO 7 – 8 / ROČNÍK VI (XX) / srpen 2001

založen roku 1893 jako Knihkupecký oznamovatel vydává: Svaz českých knihkupců a nakladatelů šéfredaktorka: Olga Vašková redakční kruh: PhDr. Jaroslav Císař, Jan Kanzelsberger, Zdeněk Křenek, PhDr. Jan Machač, RNDr. Vladimír Pistorius, Jiří Seidl, PhDr. Aleš Zach grafická úprava podle Heleny Šantavé námět na obálku Bohuslav Holý produkce: NLN, s. r. o. adresa redakce: Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2 tel./fax 02/225 131 98, tel.: 900 301 50, e-mail: [email protected] podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., Odštěpný závod Praha, č. j. 6190/97 ze dne 28. 2. 1997 registrační číslo: MK ČR 7399, ISSN 1211-4154 toto číslo vychází 9. 8. 2001 prodejní cena 30 Kč, pro předplatitele 300 Kč ročně ceny jsou kalkulovány včetně poštovného pro členy SČKN zdarma Vydavatel si vyhrazuje právo zveřejnit publikované texty i na Internetu

aktuality / obsah KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

1

ČÍSLO 7–8/2001

a 26 % zaměstnavatel, pak nám vyjde, že zaměstnanec fyzicky zaplatí z vyměřovacího základu 943 Kč a zaměstnavatel, ovšem z vlastních prostředků a ne z platu zaměstnance, odvede z vyměřovacího základu 26 %, tj. 3 067 Kč. V součtu obou částek odvede zaměstnavatel za zaměstnance 4 010 Kč. Porovnáním těchto čísel nám vyjde, že zaměstnanec zaplatí o 37 Kč měsíčně více, než OSVČ. Další výpočty MPSV ČR Jako podklad k jednání Rady pro hospodářskou a sociální dohodu předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí 14. března 2001 další materiály, v nichž tvrdí, že: – zaměstnanec z průměrného vyměřovacího měsíčního základu 12 625 Kč odvede do fondu sociálního pojištění 3 283 Kč, tj. 26 %, i když zaměstnanci odvádějí pouze 8 %. Dále tvrdí, že OSVČ odvede z vyměřo-

vacího základu 3 557 Kč do fondu sociálního pojištění 925 Kč, tj. 26 % základu. Při matematickém porovnání obou částek by se mohlo zdát, že OSVČ opravdu odvádějí třikrát méně než zaměstnanci. Pokud ovšem opět rozdělíme pojistné na jednoho plátce-zaměstnance na dvě položky tak, jak se v praxi počítají, tj. 8 % z vyměřovacího základu platí zaměstnanec a 26 % z vyměřovacího základu platí zaměstnavatel, pak nám vyjde, že zaměstnanec fyzicky zaplatí z vyměřovacího základu 1 010 Kč a zaměstnavatel, ovšem z vlastních prostředků a ne z platu zaměstnance, zaplatí z vyměřovacího základu 26 %, tj. 3 283 Kč. V součtu obou částek odvede zaměstnavatel za zaměstnance 4 293 Kč. Porovnání i těchto čísel nám řekne, že zaměstnanec zaplatí o 85 Kč měsíčně více než OSVČ. Dámy a pánové z odborů a státní správy se ale drží čísla 4 010 či 4 293 Kč a tvrdí stále dokola, že právě

z historie exlibris

Tomáš Bím se narodil 12. listopadu 1946 v Praze, vyučil se knihtiskařem, posléze pracoval jako výtvarník Státního divadelního studia, pro jehož soubory udělal řadu plakátů. Byl malířem reklam a poutačů na sportovních stadionech a také grafikem nakladatelství Supraphon. Všechny tyto profese jsou ve zpětném pohledu výraznou zkušenostní základnou a rezervoárem námětů, z nichž postupně vyrůstá jeho tvorba grafická a malířská, tvorba, jíž poutá pozornost širokého publika doma i v zahraničí od roku 1976. Tehdy měl totiž první samostatné výstavy v rodné Praze a v Českých Budějovicích. Tomáš Bím vytváří svými kresbami, litografiemi, obrazy a ilustracemi už čtvrt století především prostor pro potěšení z půvabů všednosti či každodennosti se všemi jejími lyrickými, dramatickými, komickými i epickými aspekty a vrstvami. Svět, v němž žijeme, je mu stálou a hlavní inspirací, k níž buduje svá rafinovaná obrazová sdělení, esteticky a výtvarně samostatná, atraktivní bra-

2

vurou kresby i velkorysostí barevného rozvrhu – a zároveň vyzývající k promýšlení a domýšlení průběhu a významu událostí, které jsou v nich – tu zjevně, tu skrytěji, někdy ironicky, někdy nostalgicky – přítomny a zakódovány. Většina jeho prací přitom nezpřítomňuje přímo žádné výbušné, akcí nabité děje. Koneckonců ani lidské figury se v nich takřka neobjevují. Přesto jsou zátiší Tomáše Bíma nasycena lidskou přítomností, znaky lidskosti. Svět Bímovy tvorby je světem bystrého, účastného a zaujatého pozorovatele na chvíli opuštěných jevišť našeho existování, kulis, rekvizit a kostýmů, jež jsme na okamžik vydali všanc jeho pohledu, aby skrze toto nahlédnutí vydal o nás i o sobě svědectví, zprávu. Laskavý civilismus proniká i do Bímovy drobné a příležitostné grafiky, v níž exlibris, jichž za uplynulé čtvrtstoletí vytvořil více než sto (jde většinou o barevné litografie a suché jehly), tvoří významnou kapitolu. Bohuslav Holý OBÁLKA: EXLIBRIS TOMÁ·E BÍMA Z ROKU 1996

aktuality / z historie exlibris

KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

ČÍSLO 7–8/2001

tuto částku odvádí zaměstnanec a požadují pro OSVČ zvýšení platby sociálního pojištění až na trojnásobek současného stavu. Nejsou ochotni tuto částku rozdělit na základě fyzického toku financí podle toho, z čí kapsy do fondu sociálního pojištění přitékají. Potom by se totiž jejich nehorázný požadavek těžko zdůvodňoval, protože částky 906 či 925 Kč OSVČ a 943 či 1 010 Kč zaměstnance lze těžko označit za diametrálně rozličné. Nehledě k tomu, že OSVČ jde většinou

na "trh se svou kůží", kdežto zaměstnanec neriskuje v zaměstnání téměř nic. Z těchto podle nás chybných počtů jsou pak dále rozpočítávány další tzv. plynoucí důsledky. Jde o přesný součet nepřesných čísel a o účelovou manipulaci s pojmy a čísly, kterými MPSV a odbory vytvářejí tlak na veřejnost pro prosazení svých potřeb bez ohledu na to, koho zasáhnou, místo prosazování radikální reformy penzijního systému.

téma měsíce: Žebříček nejprodávanějších titulů SČKN Nejrůznější podoby žebříčku nejprodávanějších knih, tak jak je známe z denního tisku, jsou čím dál tím více předmětem víceméně oprávněných námitek a stížností. Ty pramení z faktu, že žebříčky uváděné jednotlivými knihkupci bývají subjektivní, nemluvě o tom, že málokteří knihkupci vedou opravdu celý sortiment. Žebříček, který doposud sestavoval sekretariát SČKN, se zase opíral o hlášení některých distributorů. Z jejich hodnocení vypadly knihy nakladatelů, kteří distribuují své tituly mimo dotazované distribuce. Jakkoliv jsou však stížnosti na ten či onen žebříček zpravidla oprávněné, je nutné si uvědomit, že absolutní, dokonalý a objektivní pořadí v podstatě dnes sestavovat nelze: jeho tvůrci by se totiž museli dotázat opravdu každého, kdo knihy prodává konečným spotřebitelům. Tito prodejci by museli vědět, kolik výtisků které knížky za týden či měsíc prodali, a museli by navíc být svolní odpovědět. Jakýkoliv jiný systém při dnešní roztříštěnosti distribučního systému však nutně přinese určité zkreslení. Přesto lze jistě dojít k lepším výsledkům než doposud. Nabízí se ovšem otázka, koho se vlastně na počet prodaných výtisků ptát – nakladatelů, distributorů či knihkupců? V případě dotazu u nakladatelů hrozí hned několik podstatných chyb: z jejich hlediska je prodanou knihou kniha prodaná knihkupci, ta však stále může ještě ležet na knihkupeckém regále. Kromě toho by nakladatelé poskytovali čísla zkreslená časovým posunem mezi okamžitým prodejem, měsíčním vyúčtováním komisí, fakturací atd. Ani distributoři však nejsou věrohodným zdrojem dat. I oni dávají knihy knihkupcům do komise (takže počty prodeje některých titulů budou mít neodhadnutelný časový posun). Kromě toho však řada nakladatelů prodává své tituly nejen prostřednictvím distribucí, ale i přímo knihkupcům a tyto počty by zůstaly nepodchyceny.

Takže jako zdroj informací pro objektivní žebříček zůstávají knihkupci. Ale i zde narazíme na spoustu problémů. Tím zásadním je fakt, že je dnes technicky i organizačně nemožné získávat každý měsíc či dokonce týden, údaje ode všech knihkupců. Zbývá proto jedině cesta – sbírat údaje od statisticky reprezentativního vzorku knihkupců, ale současně s touto možností se vynořuje otázka, jak by měl takovýto vzorek vypadat? Velká knihkupectví mohou prodávat jiné zboží než malé krámky. Navíc některá knihkupectví (ať už velká či malá) mají úzký vztah k některému nakladateli či distributorovi a jejich údaje proto samozřejmě příslušné nakladatele zvýhodní. Ocitáme se v začarovaném kruhu a proti každému jeho rozetnutí lze uvést řadu námitek. SČKN se nicméně rozhodl k následující cestě: žebříček, který připravujeme, bude vycházet z údajů odevzdaných každým knihkupcem, který bude tak laskavý a své údaje nám bude poskytovat a který nám je navíc bude schopen předávat prostřednictvím Internetu. Tento systém je nyní již ve zkušební etapě a celý proces probíhá následujícím způsobem: Knihkupci zúčastňující se hlasování vyplní na svém počítači jednoduchý formulář, ve kterém uvedou pět knih ve třech tematických skupinách (beletrie, literatura faktu, dětské knihy), kterých za poslední týden prodali nejvíce. Celkem tedy uvedou 15 titulů. Vyplňování formuláře je maximálně jednoduché, u každého titulu stačí uvést ISBN (knihy bez ISBN se do žebříčku vůbec nedostanou) a počet prodaných výtisků. Knihkupci mohou také dobrovolně vypsat jméno autora, titul a nakladatele. Po vyplnění formuláře kliknou na odesílací tlačítko, čímž formulář prostřednictvím Internetu přenesou do centrální databáze. Centrální databáze zkontroluje ISBN a v případě, že je zadáno chybně, data nepřijme a vrátí je s chybovým hlášením. Knihkupec pak může data opravit a odeslat je znovu.

téma měsíce KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

3

ČÍSLO 7–8/2001

Knihkupci mohou svá hlášení odeslat do pondělní půlnoci, kdy je týdenní uzávěrka žebříčku. Centrální databáze odešle sebraná data (pouze celkové počty, nikoliv hlasování jednotlivých knihkupců) pracovníkovi pověřenému představenstvem SČKN, který je zkontroluje, případně doplní jména autorů, přesný název jednotlivých titulů a nakladatelů. Musí také zkontrolovat, zda týž titul není uveden jak v žebříčku beletrie, tak v žebříčku non-fiction nebo dětské literatury a v případě takovýchto dublet rozhodnout, ve kterém žebříčku bude konečně zaznamenán. Z takto opravených dat se vytvoří žebříček pěti nejprodávanějších titulů v každé skupině, který je odeslán na server SČKN, kde je umístěn a zveřejněn. V současné době je celý systém stále ještě ve zkušební etapě: dolaďují se jednotlivé programové i organizační části a odstraňují se chyby. Kromě toho nás čeká také nemalá práce s přesvědčováním knihkupců, aby se jich hlasování účastnilo co nejvíce, neboť jen tak

bude mít žebříček smysl. Uvítáme každého knihkupce, který nám pomůže. Počítáme při tom, že celý systém by měl být již plně funkční na začátku podzimu. Proti uvedenému systému lze patrně namítnout, že hlasovat mohou pouze knihkupci s připojením na Internet. Jak už jsem však uvedl dříve, jiný způsob hlasování dnes není v silách SČKN – vyžadoval by daleko vyšší náklady, lidské zdroje, ale byl by i mnohem náročnější na čas a finance hlasujících. Ještě zbývá dodat, že kromě celkového počtu prodaných titulů zaznamenáváme také z kontrolních důvodů součet umístění titulů u jednotlivých hlasujících (za první místo je 5 bodů, za druhé 4 atd.). Zásadní nesoulad žebříčku sestaveného na základě počtu prodaných výtisků s kontrolním žebříčkem sestaveným na základě umístění nám totiž může indikovat dominanci malé skupinky hlasujících. Vladimír Pistorius

otázky a odpovědi

Jak je to s přidělováním ISBN koedicím a vícesvazkovým dílům? O odpověď jsme požádali Mgr. ANTONÍNA JEŘÁBKA z Národní agentury ISBN v Národní knihovně ČR: Pravidla přidělování čísel ISBN koedicím a vícesvazkovým dílům (souborům) jsou přesně stanovena v Příručce uživatele systému ISBN (poslední platné vydání je 4., přepracované z roku 1996). Přesto dochází poměrně často k chybám. Potíže činí určení toho, co je koedice a co je vícesvazkový soubor. Pokusím se zde vysvětlit hlavní problémy tohoto tématu. Koedice Jedná se o společné vydání publikace s jiným vydavatelem, výslovně v publikaci uvedeným ("vydali společně...", "vydáno v koedici...", "na vydání se podíleli..." apod.). Vydavatelé se musí podílet na obsahové, nikoliv pouze formální stránce publikace (např. tiskárnu nebo instituci, která se pouze finančně podílela na vydání publikace, nelze považovat za koeditora). Na vydání může spolupracovat domácí i zahraniční vydavatel. Každý z koeditorů uvádí své ISBN (pokud je účastníkem systému ISBN) a za číslo ISBN uvede do závorky název svého vydavatelství – tzv. závorkový výklad. Musí být totiž jasné, jakému vydavateli patří příslušné ISBN.

4

Např.: UNGER, Josef: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Brno, Masarykova univerzita; Georgetown; NAUMA 1999. 192 s. ISBN 80–210–2564–6 (Masarykova univerzita. Brno) ISBN 80–86251–11–X (Georgetown. Brno) ISBN 80–86258–04–1 (NAUMA. Brno) nebo: HARRINGTON, William: Smrt reportérky. Praha, Euromedia Group – Knižní klub; Baronet 2000. 190 s. ISBN 80–242–0483–5 (Euromedia Group – Knižní klub. Praha) ISBN 80–7214–338–7 (Baronet. Praha) Stává se, že vydavatel vytiskne publikaci pro dva jiné vydavatele, kteří publikaci sestavili a vydávají ji, a měli jí tudíž přidělit svá čísla ISBN – on však na ní uvedl své. Je to chyba a správně by jeho ISBN mělo být považováno za neplatné a skuteční koeditoři by měli přidělit svá čísla dodatečně. Stalo se tak např. u reprezentativní publikace: BRODSKÝ, Pavel: Katalog iluminovaných rukopisů Knihovny Národního muzea v Praze, kterou pro Archiv AV ČR a Národní muzeum v Praze vytiskl KLP, Koniasch Latin Press.

téma měsíce / otázky a odpovědi

KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

ČÍSLO 7–8/2001

Zájemci o publikaci tak nemají možnost objednat si ji prostřednictvím ISBN u skutečných vydavatelů. V publikaci je uvedeno ISBN 80–85917–78–5, mělo být ISBN 80–7036–145–X (Národní muzeum. Praha), ISBN 80–86404–40–4 (Archiv AV ČR. Praha). (Pozn.: Tato čísla ISBN jsou uvedena pouze jako příklad.)

K obdobnému případu došlo u publikací, v nichž bylo uváděno, že je vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v nakladatelství Doplněk (oba vydavatelé jsou v systému ISBN). Z uvedeného údaje vyplývá, že ISBN měl přidělit Ústav, který se podílel na obsahové stránce, nikoliv Doplněk, který knihu pouze vytiskl. Takto skutečně byly zpočátku údaje těchto vydavatelů v publikacích uváděny. Později se vyjasnilo, že se jedná o koedice, a tak jsou v publikacích uváděna vždy ISBN obou koeditorů se závorkovým výkladem. Vydavatelé si ale nepletou pouze tiskárnu s vydavatelem. U katalogů z výstav si často pletou pořadatele výstavy s vydavatelem katalogu a domnívají se, že všichni spolupořadatelé jsou koeditory. Obdobný problém nastává u sborníků z konferencí pořádaných několika subjekty. Zde navíc často chybí základní bibliografické údaje, takže sice víme kdo akci pořádal, ale nedozvíme se již, kdo z nich – či zda někdo úplně jiný – sborník o ní vydal. Vydavatelé někdy podceňují uvádění správných bibliografických údajů v publikacích a neuvědomují si, že bibliograf či katalogizátor nemůže při každé nejasnosti zjišťovat skutečný stav věcí, a tak spoléhá na údaje, které jsou v publikaci vytištěny (pokud tam vůbec jsou). Přesto, že jsou základní údaje, které musí každá neperiodická publikace obsahovat, stanoveny zákonem č.37/1995 Sb., o neperiodických publikacích a jejich absenci je dokonce možno postihnout vysokou pokutou, mnozí vydavatelé toho nedbají. I když se na vydání publikace podílí více vydavatelů a je v ní několik ISBN, čárový kód se uvádí vždy pouze jeden. Jinak by byl totiž popřen jeho základní smysl: možnost identifikovat jednoznačně konkrétní titul, odepsat jej ze skladových zásob při prodeji a přiřadit mu příp. správnou cenu. Je na vydavatelích jak se dohodnou na uvádění čárového kódu v nákladu knihy: buď bude v části nákladu vždy čárový kód jednoho z koeditorů, nebo v celém nákladu pouze jeden. Uvádění čárového kódu v publikaci se řídí ČSN 77 0063 Systém EAN: Označování čárovým kódem EAN/ISBN. Knihy, z října 1993. Uvádí se na zadní straně vazby, přebalu nebo obálky, nikoliv např. v tiráži, na chlopních přebalu nebo jinde uvnitř knihy!

Vícesvazkové dílo (soubor) Snad ještě důležitější než způsob přidělování ISBN, je rozhodnutí čemu ho přidělovat. Je–li publikace dělena do více svazků z technických důvodů ("nevešla" se do jednoho svazku a byla rozdělena do několika), má pouze jedno ISBN. To ale musí být vytištěno ve všech svazcích (v publikaci také musí být uvedeno, že je dělena z technických důvodů, prodává se pouze jako celek apod.). Nejedná se o vícesvazkový soubor. Je–li publikace seriálovou publikací, které náleží ISBN (tj. vychází maximálně jednou ročně) vychází pod stejným názvem a jednotlivé svazky jsou číselně odlišeny, také se nejedná o vícesvazkový soubor – je zde zásada neukončenosti vydávání. U vícesvazkového souboru musí existovat záměr, že po vydání určitého (zpravidla předem stanoveného) počtu částí, vydávání skončí. Ať již jde o dva svazky Tří mušketýrů nebo 28 svazků Ottova slovníku naučného, jedná se o vícesvazkový soubor. Zásada záměru ukončenosti má přednost před zásadou vydání více částí v jednom roce, která činí publikaci časopisem (musí vyjít minimálně dvakrát ročně): u Ottova slovníku vychází sice několik dílů do roka, ale kvůli tomu se ještě nejedná o časopis (ostatně lze si představit i situaci, kdy by Slovník vycházel v sešitovém vydání každý den – aby se stihl vydat do 3–4 let – a nestal by se pochopitelně jen kvůli tomu novinami). Co je tedy rozhodující při přidělování ISBN těmto vícesvazkovým souborům? Jak stojí výše – je to princip ukončenosti ve vydávání a možnost samostatné dostupnosti jednotlivých částí. ISBN se totiž přiděluje jednotlivým dílům zvlášť a souboru jako celku. Kdo si počká na vydání celého souboru a chce si jej objednat najednou, použije ISBN souboru – kdo si chce kupovat jednotlivé části průběžně, bude používat ISBN částí. V publikaci na rubu titulního listu se pak uvádí vždy na prvním místě ISBN dotyčného svazku, pod ním ISBN souboru a dále následují ISBN již vydaných po sobě jdoucích částí. Např.: MAŘÍK, Vladimír – ŠTĚPÁNKOVÁ, Olga – LAŽANSKÝ, Jiří: Umělá inteligence. Díl 3. Praha, Academia 2001. 328 s. ISBN 80–200–0472–6 ISBN 80–200–0502–1 (soubor) ISBN 80–200–0496–3 (1. díl) ISBN 80–200–0504–8 (2. díl) nebo: HARROD–EAGLES, Cynthia: Dynastie Morlandů. Díl 11: Napoleon přichází. Praha, Euromedia Group – Knižní klub 2001. 431 s.

otázky a odpovědi KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

5

ČÍSLO 7–8/2001

ISBN 80–242–0497–5 ISBN 80–7176–681–X (soubor) ISBN 80–7176–682–8 (1. díl) ISBN 80–7176–734–4 (2. díl) ISBN 80–7176–786–7 (3. díl) ISBN 80–7176–883–9 (4. díl) ISBN 80–7176–953–3 (5. díl) ISBN 80–242–0017–1 (6. díl) ISBN 80–242–0189–5 (7. díl) ISBN 80–242–0230–1 (8. díl) ISBN 80–242–0296–4 (9. díl) ISBN 80–242–0464–9 (10. díl) Pozn.: U Dynastie Morlandů je názorně patrno, jak vydavatel u 5. dílu vydávání souboru vyčerpal čísla z tisíce přidělených v rámci prefixu 80–7176 a od 6. dílu začal používat čísel z nového – desetitisícového bloku 80–242.

Výjimkou z přidělování ISBN souboru jsou učebnice, kterým se tato čísla nepřidělují. Přidělují se pouze ISBN jednotlivým svazkům. U učebnic (zvláště jazykových) totiž platí pravidlo, že první díly vycházejí v mnoha vydáních, druhé díly již méně a třetí a další díly jen výjimečně v dalších vydáních. Frekvence vydání obráží vytrvalost žáků – málokteří dojdou až k poslednímu dílu učebnice. Mohlo by pak dojít k chybám, kdy by bylo ISBN souboru 1. vyd. přiděleno i 2. vyd. 1. dílu apod. U souborů, které mají mnoho částí (např. zmíněný Ottův slovník naučný nebo jiné encyklopedie), lze uvádět pouze ISBN běžného svazku a ISBN souboru. ISBN již vydaných jednotlivých částí není třeba vypisovat (ostatně někdy by se ani nevešly na stránku). Jestliže soubor vychází souběžně vázaný a brožovaný, má každá vazba nejen svá ISBN svazků, ale i soubor jako celek musí mít jiné ISBN souboru pro vázanou i brožovanou vazbu. Pokud soubor již začal vycházet, nelze přidělit ISBN po vydání jedné či dokonce několika částí. Nemohla by platit zásada, že lze prostřednictvím ISBN objednat celý soubor najednou. Číslovat se musí již od 1. svazku. Vycházejí–li svazky napřeskáčku, nevadí to – po vydání souboru jako celku se "seřadí" po sobě a zkompletují. Čárový kód se uvádí vždy pouze pro daný svazek. Čárový kód pro ISBN souboru ani nemůže existovat, protože se nevztahuje k žádnému hmatatelnému svazku. Vícesvazkovým souborem nejsou publikace s dodatky – základní dílo a jeho aktualizace (jaké vydávají např. Dashöfer nebo Josef Raabe). Dodatky nemají totiž stanoveno ukončení vydávání, základní dílo jimi bude průběžně podle potřeby doplňováno. Pokud jde o to, zda přidělit samostatné ISBN jednotlivým dodat-

6

kům či titulu jako celku, záleží na tom, jakým způsobem bude dílo dostupné: jestliže se dodatky subskribují i se základním dílem, budou mít stejné ISBN; pokud ale budou dostupné zvlášť, měly by mít každé svoje ISBN. Přejde–li vydávání souboru k jinému vydavateli, nelze již použít původně přidělené ISBN souboru – to zaniká se zaniklým vydavatelem. U něho nebyl soubor ukončen a nebude ukončen ani u nového vydavatele. Ten by mohl přidělit ISBN tomuto souboru až při jeho dalším vydání (a dovést jeho vydávání až do konce). Závěr Ve svém výkladu jsem postihl a upozornil pouze na nejčastěji se vyskytující chyby a opomenutí vydavatelů při přidělování ISBN koedicím a vícesvazkovým souborům. Vydavatelská praxe je ale natolik bohatá, že nebylo možno zmínit všechny problémy a ani se jen dotknout problémů souvisejících, jako např. co již je a co ještě není kniha; co je dotisk a co nové vydání; jak nakládat s publikacemi, v nichž se neuvádí pořadí vydání či dokonce ani tiráž; jak je to s názvy nakladatelů z hlediska nového živnostenského zákona atd. Rád bych závěrem znovu zopakoval: zásadní otázky a problémy jsou vyřešeny a popsány v Příručce uživatele systému ISBN (k dispozici též na webové stránce Národní knihovny ČR www.nkp.cz – oddíl: Odborné činnosti – Odborné aktivity – Mezinárodní registrační systémy). Pokud má vydavatel specifický problém při přidělování ISBN, nechť se obrátí na Národní agenturu ISBN v České republice (tel.: 02/21 663 306, e–mail: [email protected]) jak vyslovovat cizí jména Na přípravě této rubriky spolupracujeme s Jednotou tlumočníků a překladatelů. Austen, Jane [ósten, džejn]: Emma (Ema) Capote, Truman [kapout, trúmn]: Jiné hlasy, jiné pokoje Cohen, Leonard [kouhen, líounárd]: Kniha milosrdenství Desideri, Ippolito [dezidéri, ippólito]: Cesta do Tibetu Fournier, Jean-Louis [furnijé, žánlui]: Mysli! Přece si o ně neumažeš kola! Holland, Cecelia [holand, sesílja]: Hrabě Jongová, Erica [jongová/žongová/džongová, erika]: Strach z padesátky Oufkir, Malika - Fitoussi, Michele [ófkir, malika - fitusi, mišel]: Vězeňkyně Selby, Hubert jr. [selby, hjubrt džunior]: Rekviem za sen Trevor, William [trevor, vliam]: Děti z Dynmouthu

otázky a odpovědi / jak vyslovovat cizí jména

KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

ČÍSLO 7–8/2001

knihy a počítače

Webové stránky českých knižních nakladatelství v polovině roku 2001 Když jsem na začátku letošního června zjišťoval, která další česká nakladatelství začala využívat Internet k informování o své publikační činnosti, zdálo se mi, že tentokrát jejich výčet nepřekročí dvacítku. K tomuto předpokladu jsem dospěl, přestože báze české národní agentury, která přiděluje ISBN, vykázala poměrně velký nárůst institucí s vlastními webovými stránkami. Během posledních šesti měsíců v bázi NAKL přibyl údaj o webové stránce u dalších 117 institucí, jejichž hlavní či vedlejší činností je vydávání tištěných publikací. Neznamená to však, že se o této aktivitě dozvíme i z jejich webových stránek. Právě naopak. Při prohlížení stránek jsem musel s lítostí konstatovat, že většina středisek, svazů, společností či ústavů, i když občas vydá tištěnou publikaci, jen málokdy se o ní zmíní na svých stránkách. To, že tabulka přináší údaje o webových stránkách dalších 33 nakladatelství (od června 1999, kdy jsme publikovali výsledky našeho prvního průzkumu – viz Knihkupec a nakladatel, č.7–8/1999, s. 9–11, tak vzrostl počet vyhodnocených institucí na 285), je především zásluha nového vyhledávače katalogového typu. Jmenuje se Caramba (www.caramba.cz) a odkazy na stránky knižních nakladatelství uvádí ve stejnojmenné podsekci sekce Kultura. Na rozdíl od jiných vyhledávačů jsou odkazy detailněji členěny do tematických skupin (např. Beletrie, Ekonomika, Náboženská literatura aj.) a řazeny pod sebou ve třech sloupcích. Z jedné stránky tohoto vyhledávače je tak okamžitý přístup k odkazům na stránky minimálně dvou stovek nakladatelství. Některé z nich se nenajdou v žádném z obdobných vyhledávačů jako je Seznam, Atlas či Zmije. Zcela průměrné stránky mělo tentokrát jen 18 % institucí, ale maximální počet bodů jsem mohl bez rozpaků přidělit pouze třetině z hodnocených (viz tabulka). Ty se prakticky nedopustily žádného většího prohřešku proti pravidlům správné tvorby stránek a využily hypertextového propojování odkazů i moderních technologií. Zvlášť bych vyzdvihl stránky nakladatelství Alpress, Domino a Petrov, protože na nich byl umístěn jednoduchý vyhledávač titulů, případně slov na stránkách. Potěšilo mne také, že přibývají stránky (např. nakladatelství Brio a Laiwa či část strá-

nek nakladatelství Egmont, Torst a One Woman Press) přeložené do angličtiny. Může je tak číst i ten, kdo česky neumí. Vydavatelství Univerzity Palackého sice má stránky jen v češtině, ale přesto zaujme několika nápady. Mezi ně patří i zveřejnění podrobných pokynů pro psaní textů určených k publikování. Úplnou pohromou se tentokrát stalo vyhodnocení kvality údajů o vydávaných titulech. Po delší době jsem dokonce udělil jednomu nakladatelství jen jediný bod. Prostějovské vydavatelství a nakladatelství Jahn totiž uvedlo pouze název díla! Plný počet bodů (5) dostalo jen 15 % nakladatelství, všem ostatním chybělo buď křestní jméno autora, vročení, počet stran, cena či ISBN. Velmi důležitý údaj, jímž je ISBN, protože jednoznačně určuje vydanou publikaci a je vhodnější než jakákoliv interní nakladatelská čísla, chyběl na stránkách dokonce u 70 % hodnocených nakladatelství! Naproti tomu reprodukce obálky se stává stále častěji charakteristickým znakem stránek českých vydavatelů. Chyběla jen na stránkách 25 % institucí. Stručné vyjádření obsahu díla jsem postrádal u čtveřice nakladatelství. Kupodivu i na stránkách dvou vysokoškolských, která jako by měla pocit, že název učebních textů dostatečně přiblíží obsah publikace, a že tedy není nutné sestavit anotaci. Charakterizovat obsah knihy jednou větou, jak to praktikují Levné knihy, odsoudí nejen akvizitér, ale i svědomitý knihkupec. Ten by určitě ocenil pečlivě stylizované anotace na stránkách nakladatelství Marie Chřibkové. Některá nakladatelství naštěstí šla dál ve snaze přiblížit obsah knihy. Nakladatelství Edice 33, které se specializuje na vydávání obrazových publikací, vystavilo na Internetu řadu ilustrací ze svých knih. Nakladatelství Petrov umožnilo zájemcům prohlédnout si celý benefiční kalendář 2001 (Akty českých spisovatelů) a přečíst si poměrně dlouhé ukázky z knih (ve formátu pdf). Toto nakladatelství uvádí navíc podrobné biografické údaje svých autorů včetně jejich oblíbeného citátu a e-mailového kontaktu. Údaje o autorech si lze přečíst i na stránkách nakladatelství M. Chřibkové. Ukázky z knihy má rovněž nakladatelství Advent-Orion. Plnou třetinu nakladatelství nenapadlo, že by mohla umožnit návštěvníkům svých stránek, aby si objednali elektronicky některou publikaci. Nejjednodušší způsob – uvést e-mailovou adresu, případně vyčlenit na stránce plochu, v níž zájemce uvede název požadované publikace – převzalo osm nakladatelství. Osm dalších přichystalo formulář se seznamem nabízených publikací a s možností zaškrtnout v něm to, co zájemce shání. Některá přitom nehledí na zákon o ochraně osobních údajů a vyžadují při objednávce uvést rodné

knihy a počítače KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

7

ČÍSLO 7–8/2001

číslo (Egmont), jiná nabídnou na formuláři možnost být pravidelně informován o novinkách (Nakladatelství 555) či být zván na různé akce (Bahá'i). Nejmodernější způsob objednání – virtuální s nákupním koší-

kem – praktikují jen čtyři nakladatelství, další pak odkazuje na internetové knihkupectví Vltava, které tento princip objednávání rovněž umožňuje. Aleš Brožek

VYHODNOCENÍ DOMÁCÍCH S TRÁNEK DALŠÍCH ČESKÝCH N AKLADATELS T VÍ (k 3 0 . 6 . 2 0 0 1 ) Nakladatelství

http://

A-ALEF Advent-Orion Albra Atlantis Bahá'i Česká asoc. veter. lék. malých zvíř. Český svaz ochr. přírody Vlašim Dimar

www.ova.inecnet.cz/a-alef www.adventorion.cz www.vol.cz/albra www.volny.cz/atlantis www.bahai.cz www.cavlmz.cz

Úr oveň stránek

www.csop.cz www.dimar.cz/ vydavatelstvi.htm Edice 33 www.sendme.cz Egmont www.egmont.cz Euromedia Group www.knizniklub.cz Geum www.geum.org Laiwa-Press www.laiwa.cz Levné knihy www.levneknihy.cz Marco-Polo www.marcopolo-club.cz MC nakladatelství www.volny.cz/mcnakladatel Nakl. 555 www.nakladatelstvi555.cz Nakl. Alpress www.alpress.cz Nakl. Bor www.mujweb.cz/www/naklbor Nakl. Brio www.briopublishing.cz Nakl. Domino www.dominoknihy.cz Nakl. Květ www.zahradkari.cz Nakl. Marcela www.volny.cz/nedelnikova Nakl. M.Chřibková www.owp.cz Nakl. Zámek cejka-zamek.hyperlink.cz Petrov www.ipetrov.cz Pragma www.pragma.cz Sursum www.sursum.cz Torst www.torst.cz Univ. Palackého www.upol.cz/resources/vup VUT Brno www.vutbr.cz/nakl/ Vydav. a nakl. Jahn 51prstu.best.ca/jahn/ Vydav. Promenáda www.pvtnet.cz/www/ promenada

8

Akvizič. údaje

Repr od. obálky

Anot ace

Elektr on. objed.

4 5 3 3 4

3 4 2 3 3

N A A N A

A A N A A

nelze formulář nelze nelze formulář

5

4

A

A

formulář

4

2

N

A

nelze

3 4 5 5 4 4 5 4 4 5 5 4 5 5 5 3 4 4 5 4 3 4 4 4

3 3 2 2 4 3 4 (4) 2 5 3 3 3 4 4 3 5 4 5 3 4 5 4 5

A A A A A N A A A A A N A A A A A A A A A N N N

A A A A A A A A A A A A A A A N A A A A A (A) N N

3

1

A

A

e-mail

4

3

A

A

e-mail

knihy a počítače

KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

ČÍSLO 7–8/2001

formulář e-mail e-mail virtuálně formulář nelze virtuálně nelze e-mail formulář virtuálně nelze formulář virtuálně formulář e-mail e-mail e-mail Vltava nelze nelze nelze nelze nelze

Knihy a Internet V pátém čísle KaN (str. 14–15) jsme pod názvem Vztah literatury a techniky publikovali vystoupení spisovatele a vydavatele internetových novin Neviditelný pes Ondřeje Neffa, přednesené letos na semináři nazvaném Soužití knihy a Internetu v Národní knihovně ČR. Dnes přinášíme příspěvek ředitele Centra pro teoretická studia při Karlově univerzitě – doc. Ing. IVANA M. HAVLA, PhD., CSc. Ve vztahu Kniha a Internet je dobré se nejprve zamyslet nad opravdovými rozdíly, z nichž některé se mohou ukázat jako velmi důležité. Odložme na chvíli emoce – zda jsme pro návrat knihy či pro rozvoj Internetu, zda litujeme jedné kultury či vítáme, že přichází kultura nová. Tak především si všimněme, zda a v čem se Internet liší od knihy: První, co nás napadne je, že knihu mohu vzít do rukou a mít z ní radost. Její fyzická podoba, to, že ji mohu otevřít a hned číst, hraje velkou roli, protože ať se Internet bude vyvíjet jakýmkoliv způsobem, vždy mne od vlastního textu bude oddělovat něco složitého a technického. Obrazovka, klávesnice, myš... Další rozdíl je v síťovosti Internetu, která umožňuje velkému množství lidí po celém světě vzájemně komunikovat. Internet přejímá i stránku dialogovou, konverzační. A nemyslím teď jen "chaty", ale skutečně tvůrčí dialog, například mezi badateli, kteří se přitom ani nemusejí vidět a nemusejí se osobně znát. Což ovšem může být i nevýhoda, protože když s někým hovořím a dívám se mu do očí, lépe si rozumíme a dialog má jiný spád. Multimediálnost je další specifikum Internetu. Kniha je v podstatě lineární text, který mohu číst zleva doprava nebo opačně, případně odshora dolů, ale nic přitom nevidím, nic neslyším. U literárního díla je to výhoda i nevýhoda. Srovnejme to s rozdílem mezi čtením knihy a sledováním filmu v televizi: při čtení si sám vytvářím vnitřní představy a interpretuji příběh včetně vizuální scény, vše podle svého – jsem tak trochu i spolutvůrcem. Televize mi to vše vnucuje a ubírá mi svobodu – nanejvýš si mohu přepnout kanál. Internet vlastně spojuje oba tyto aspekty, nabízí audiovizuální prezentaci a svobodu vrací novým způsobem. Tím způsobem je hypertext. Přináší daleko větší svobodu než jen přepnout kanál. U určitých slov, brzy už možná u každého slova, se nabízí možnost vydat se jinou cestou při zachování tematické souvislosti. Neposkytuje to i nové možnosti autorům beletristic-

kých děl? Zajisté, a už to bylo i použito. Existují hypertextové romány, něco, co si jen stěží dovedu představit na papíře. Takový text by v tištěné podobě vypadal nanejvýš jako klíč k určování rostlin nebo slovník s vnitřními odkazy: přečtu si odkaz a dozvím se, kam nalistovat dál. Hypertextový román umožňuje průběžně a pouhým kliknutím odbočovat na jiné dějové linie. V jistém smyslu jde o rozvinutí principu kinoautomatu, v němž příběh mohl pokračovat podle přání diváků. Hypertext ovšem dává daleko větší svobodu, děj příběhu se může rozmanitě větvit, čtenář může jít vždy jinou cestou, a je tak zatažen do tvůrčí hry. Čili hypertext může být čten různě, podle individuality toho, kdo s ním zachází. Interaktivita – další vlastnost, o nichž bych se rád zmínil – poskytuje uživateli možnost účastnit se tvorby na různých úrovních až po založení vlastní stránky, kde může vkládat do sítě své vlastní texty a odkazovat na vše, co považuje za důležité. A teď si představte, že všechny tyto možnosti Internetu jsou spolu propojeny. Není divu, že to vede i k nečekaným důsledkům, pozitivním i negativním. Na Internetu vznikají virtuální komunity lidí, kteří se nikdy nepotkali a ani nepotkají, jsou roztroušeni po celém světě, jsou však propojeni společnými zájmy. To může být sociologicky zcela novým fenoménem. Síť těchto komunit narůstá a překrývá se s tradičními komunitami, založenými na osobním styku. Z těch negativních aspektů: všichni si jistě uvědomujeme nebezpečí, které na Internetu plyne z anonymity. Různé žertíky, ale především vandalství, které může během okamžiku zničit hodnoty, které jsme dlouhou dobu pracně schraňovali. Mám na mysli například šířící se počítačové viry, které jsou pro Internet stejně zdrcující, jako požáry pro knihy a knihovny. Když začne hořet knihovna, tak aspoň víme, co máme dělat – zavolat hasiče, stříkat vodu, odnášet na dvůr, co se zachránit dá. Ale před obrazovkou počítače jsme bezmocní. Hodně se hovoří o nekvalitě na Internetu. Leckterý uživatel může interaktivně vložit do sítě jakoukoli informaci, cokoliv ho napadne a prohledávače takový text nabízejí stejně, jako kterýkoliv jiný. To, jak se smazává rozdíl mezi autorem a čtenářem vede k otázce, zda existuje nějaký samoopravný prostředek, který by třídil zrno od plev. Ukazuje se, že existují určité možnosti řešení. Lze například vyjít z toho, jak lidé postupují při nakupování knih. Někdy se rozhodují podle vzhledu, někdy knihu prolistují, něco si v ní přečtou, nejvíce však dají na doporučení přátel a jdou do knihkupectví cíleně. Když je to odborná publikace, v níž jsou citace na další autory a knihy téhož zaměření, tak

knihy a počítače KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

9

ČÍSLO 7–8/2001

já osobně dám takovým citacím větší váhu než nabídkovým seznamům. To lze využít i v Internetu. Dokonce snad již existují inteligentní programy založené na průběžném sledování toho, jak jsou využívány určité vyhledávací cesty. Často užívané cesty jsou pak s větší vahou nabízeny dalším uživatelům. Tím se může strukturovat ta obrovská, prakticky nekonečná síť na oblasti, které jsou vnitřně silně propojené. Lze tušit, že ty více propojené oblasti budou v nějakém smyslu kvalitnější, protože se v nich lidé o sebe více zajímají. Nechci tvrdit, že vymyslíme obrovský automat, který nám bude předkládat pouze kvalitní věci. Jenom připomínám, že se nám nabízí možnost využít podobné principy, jako při hodnocení vědeckých prací, například principu citačního indexu. Kvalita textu může

totiž souviset s tím, jak často a hlavně kdo na něj odkazuje, ale také, na co text odkazuje sám. Mluvil jsem hodně o rozdílech mezi knižní a internetovou kulturou, málo o soužití těchto dvou kultur. Zakončím proto poznámkou, že pro soužití knihy a Internetu nebyl zdaleka učiněn poslední krok. Domnívám se, že se můžeme dočkat i něčeho, co nám překvapivě vrátí do rukou knihu, ve které lze listovat. Stane se třeba běžným (a už k tomu existuje i technologie), že si knihy budeme přímo z Internetu editovat a tisknout sami, sami navrhneme jejich typografii, automat nám je sváže způsobem, jakým se rozhodneme, takže budeme mít své výtisky unikátně vyvedené, budeme se s nimi chlubit jako se samizdaty a budeme mít radost, že je můžeme zařadit do své vlastní knihovny.

kaleidoskop

OSPAP informuje: Začnou ceny papíru opět stoupat? Období prázdnin a dovolených je v plném proudu. Pro některé je to okurková sezona, naopak pro mnoho dalších měsíce nejvyššího pracovního nasazení, při kterém se nedá na jeden či dva týdny volna ani pomyslet. Do které skupiny kdo z nás patří, víme nejlépe sami. Vaši pohodu vám jistě nebudu rušit hlubokomyslnými úvahami o papíru, několik poznámek si však dovolím. Jednak se domnívám, že vás bude zajímat, za kolik budete své knihy vyrábět a prodávat, jednak dovolenou život nekončí a je třeba myslet i na to, co bude následovat – ovšem v příjemném smyslu slova. Zvykli jsme si, že v posledních měsících nás zprávy o ceně papírů všeho druhu vždycky příjemně překvapily. Cenový pokles, nastartovaný zhruba na přelomu února a března nejprve nesměle, později dosti razantně, pokračoval a trvá fakticky dosud. Během léta se dokonce objevily sezonní nabídky, které byly u některých druhů papírů velmi zajímavé a atraktivní. Byly však většinou omezeny buď množstvím, nebo kvalitou, popř. časově. Podobné akce se pravidelně objevují vždy v létě, kdy výrobci potřebují pobídnout minimální poptávku jakýmkoli vhodným způsobem. Je tedy jasné, že ceny během léta zůstanou na maximálně stejné úrovni, u některých dodavatelů se ještě propadnou. Celkově však je patrná snaha výrobců nesnižovat cenu příliš, protože o to obtížněji se bude cenová úroveň dále narovnávat. Už dnes se hovoří o tom, že po skončení prázdnin výrobci cenový propad nejen zastaví, ale budou velmi usilovat o zvýšení cen. Týká se to jak výrobců a dodavatelů natíraných papírů, tak výrobců nenatíraných přírodních papírů. Zda se

10

plánovaný záměr podaří uskutečnit a kdy, bude záležet na poptávce na konci léta, resp. v září. Obecně budou podmínky pro změnu ceny vhodné právě v září. Pro srovnání uvedu několik čísel. Pokud cena bezdřevých natíraných papírů pro český trh byla na začátku července na úrovni cca 36,50 Kč/kg, znamenalo to snížení od počátku roku 2001 o 5 %, zatímco cena bezdřevého přírodního papíru za stejné období poklesla až o 8–10 %, současná prodejní cena při větších objemech je na úrovni 33,50 Kč/kg . U některých kvalit a dodavatelů se cena snížila až na 31,50 Kč/kg. Všechny cenové relace platí pro archy ve standardním provedení. Opět se potvrdil fakt, že nejrychleji a nejvýrazněji reagují na cenové výkyvy surovin právě bezdřevé nenatírané papíry. Zajímavým faktem bezesporu jsou zprávy z finské burzy z posledního týdne (16.–20. 7., pozn. red.), podle kterých naopak ceny křídy opět stoupají. Do jaké míry jde o náhodný kontrakt či zda skutečně můžeme čekat cenový zlom, nelze dnes jednoznačně říci. Zatím stále klesá i cena celulózy, posílení dolaru, a tedy zvýšení cen na dolarových trzích však pokles poněkud zpomalily. Máme-li porovnat časový posun, cena celulózy je dnes na úrovni 2. poloviny roku 1999, kdy nenatírané papíry byly na trhu za 29 až 32 Kč/kg , natírané za 32 až 34 Kč/kg. Nabízí se tedy předpoklad ještě dalšího snížení ceny papírů, i když úplné cenové dorovnání nebývá obvyklé. Záruku stability ceny nabízejí dále papíry dřevité, např. novinový, SC papír a voluminézní papíry skandinávské provenience, stejně jako LWC papíry. Srov-

knihy a počítače / kaleidoskop

KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

ČÍSLO 7–8/2001

nala se nabídka a poptávka, takže boje o dodávky nad rámec ročních kontraktů jsou už dnes naštěstí minulostí. Pokusila jsem se o krátké shrnutí a výhled na příští měsíce. Do jaké míry jsou dnešní předpovědi a odhady platné či zda se ze strany výrobců jedná o spekulace, ukáže několik příštích týdnů. Za sebe i za celý OSPAP vám přeji, abyste si zbytek prázdnin užili nebo lépe ještě si je prodloužili v nějakém teplejším kraji, aby vás nepostihlo ošklivé počasí ani oškliví majitelé krachujících cestovek a hlavně: odpočiňte si tam, kde to máte rádi, abyste měli v zásobě spoustu krásných zážitků. Protože právě z takových se dá žít, až přijdou nepříjemné podzimní plískanice. Marie Kotrlá OSPAP Praha

Jičín – město pohádky 2001 Pod záštitou ministra kultury České republiky proběhne v Jičíně ve dnech 10. až 15. září jedenáctý ročník pohádkového festivalu. Tématem toho letošního je Rumcajs a jeho rodina, východisky pak pocta Václavu Čtvrtkovi a Radku Pilařovi, rodina a příroda a její ochrana. Festival bude již tradičně zahájen velkým pohádkovým průvodem a tím, že děti převezmou vládu nad městem. Celý týden pak proběhnou v Jičíně a jeho okolí nejrůznější akce – dílny, výstavy, divadelní představení, koncerty, hravé a tvořivé pořady, výlety, setkání se čtyřnohými přáteli, podvečerní předčítání pohádek. Za zmínku ještě určitě stojí festivalová pošta, pohádkové noviny, pohádkové rádio Domino a hádankářské království. Každý den je od rána do večera nabitý programem. Vždyť motem festivalu je "jsme spolu rádi", a pokud se přijedete podívat nebo i třeba do festivalového reje přispět, budeme rádi i s vámi. Významnou součástí festivalu je literární soutěž pro děti a mladé lidi z celé republiky, kterou pořádá Městská knihovna v Jičíně ve spolupráci s časopisem Pastelka. Výsledky soutěže budou vyhlášeny právě o festivalovém čtvrtku – 13. září. Jsme rádi, že se významným sponzorem letošního ročníku stal Svaz českých knihkupců a nakladatelů. Tato podpora nám přišla velice vhod, protože se soutěží účastní dvojnásobné množství dětí než obvykle, a my tedy můžeme odměnit více z nich. Děkujeme. Jana Benešová, Městská knihovna Jičín

UNIE ČESKÝCH SPISOVATELŮ Podle informace, kterou publikoval bulletin Obce spisovatelů Dokořán v letošním červnovém čísle (roč. 5,

č. 18), došlo koncem roku 2000 k založení Unie českých spisovatelů, ke které se hlásí převážně levicově orientovaní literáti. Podle oznámení, podepsaného Karlem Sýsem, Michalem Černíkem, Vladimírem Přibským, Danielem Strožem, Alexejem Mikuláškem a Ivanem Fontanou, se do konce února 2001 přihlásilo k nové organizaci již přes sto spisovatelů. -jc-

Mezinárodní soutěž pro vydavatele kuchařek Každoročně vychází na světě asi 20 000 knižních titulů s problematikou jídla a pití. Od roku 1996 se pod záštitou Mezinárodní revue kuchařských knih (ICR The International Cookbook Revue) udělují Ceny světového veletrhu kuchařek nejlepším z nich. V roce 2000 soutěžilo 2700 knih z 27 zemí, vydaných v 18 jazycích. Organizátoři z ICR se v letošním roce obracejí prostřednictvím SČKN také na vydavatele podobně zaměřené knižní produkce v České republice, aby přihlásili své knihy vydané v období od listopadu 2000 do října 2001. Za přihlášku do soutěže se neplatí žádný poplatek. Musí se poslat pouze 3 exempláře od každého nominovaného titulu. Soutěž, jejíž výsledky budou slavnostně vyhlášeny na den Sv. Mikuláše 6. prosince 2001 na galavečeři v Périgueux ve Francii, probíhá dvoukolově. V prvním kole mezi sebou soutěží pouze knihy vydané v jednotlivých zemích ve stejném národním jazyce, vítězové potom soutěží ve druhém kole o získání ceny světové. Vítězné tituly v jednotlivých národních jazycích by měly být známy již do konce listopadu. Organizátoři z ICR mohou potvrdit, že oceněné publikace vždy přilákají více pozornosti jak zákazníků knihkupectví, tak při prodeji autorských práv. V roce 2001 budou vítězné knihy z obou kol představeny v televizi, a to v 26 programech produkovaných West175 Media Group, jednou z největších světových televizních sítí specializovaných na kulinářství. Nominované tituly se budou také od července 2001 zveřejňovat na webové stránce www.internationalcookbookrevue.com a každý další měsíc až do termínu vyhlášení se bude jejich seznam aktualizovat. Uzávěrka přihlášek je 15. října 2001. Formulář obdržíte v sekretariátu SČKN. Pokud se rozhodnete soutěže zúčastnit, zasílejte své knihy na adresu: ICR E. Cointreau, Pintor Rosales, 36-8° A, 28008 Madrid Spain (tel.: 0034-91 541 67 68, fax: 0034-91 542 83 09, e-mail: [email protected]). -JaC-

kaleidoskop KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

11

ČÍSLO 7–8/2001

ze zahraničí

Svátek knižního byznysu 1. část PŘEHLED O CELKU: 2. ČÁST Naši profesní američtí partneři The Association of American Publishers (AAP) The American Booksellers Association (ABA) National Book Foundation (NBF) Závěrem

Od 1. do 3. června proběhl v McCormickově komplexu v Chicagu další ročník knižního veletrhu BookExpo America (BEA), největšího na severoamerickém kontinentu. Už jen skutečnost, že veletrh probíhal v areálu, který vznikl z podnětu a za finanční podpory mecenáše Roberta R. McCormicka (1880–1955) napovídá o tom, že se v určitém smyslu jednalo o akci, která se snad s výjimkou londýnského knižního veletrhu odlišuje od praxe většiny ostatních knižních veletrhů v Evropě. (Mimochodem plukovník McCormick své jmění získal jako úspěšný vydavatel deníku Chicago Tribune.)

McCormickovo náměstí s průčelím McCormickova komplexu Foto: J. Císař

Veletrh byl ryze obchodní a odborný podnik se širokou nomenklaturou záběru, mající vztah k výrobě a prodeji knih. Dá se říci, že to byl veletrh v tom původním slova smyslu. Pokud byste v něm hledali nějaký větší kulturní rozměr, tak nejspíš marně – nebudu-li za to považovat autogramiády.

12

Zájemci o prožití svátku knihy, knihy jako kulturního fenoménu, však nebyli o nic ošizeni. Mohli být zcela uspokojeni souběžně probíhajícím Printer’s Row Book Fair (2.–3. 6.), jehož už 17. ročník se konal za značného zájmu publika zčásti pod širým nebem na čtyřech uzavřených ulicích v centru Chicaga. (Informuje o něm příspěvek na s. 15). Z celostátních českých deníků na obě akce vyslalo svého zpravodaje pouze Právo. Nemohu se sice považovat za obzvláštního znalce amerických poměrů, ale o informace, které jsem získal v průběhu BEA od amerických kolegů i návštěvníků společného stánku SČKN a Svět knihy, s.r.o., se chci s vámi podělit. Domnívám se, že jsou jednak poučné, jednak jsou sondou do rozvinutého a fungujícího systému knižního obchodu. Rozsah a nomenklatura veletrhu Letos se veletrhu zúčastnilo zhruba 2000 firem (z toho více než 1100 amerických) z 41 zemí světa včetně USA. Jejich stánky byly rozloženy na ploše 30 000 m2 v jednom z pavilonů stále se rozrůstajícího McCormickova areálu. (Pouze pro ilustraci: právě dostavovali už třetí pavilon a souběžně s knižním veletrhem probíhal na tomto výstavišti veletrh dodavatelů, kteří zabezpečují ozvučení hudebních koncertů.) U prezence zaregistrovali specialisty knižního oboru z 86 států. Jedním z nich byl i Michal Hatina, zástupce brněnského vydavatelství Audio Digest, které se specializuje na odborné zvukové knihy pro manažery. Organizátorem a producentem mezinárodního knižního veletrhu BEA je společnost Reed Exhibition Companies, resp. jedna z členských organizací této skupiny Association Expositions & Services, za podpory Sdružení amerických nakladatelů, známého i u nás pod zkratkou AAP a Sdružení amerických knihkupců, pro které se zase v branži vžila zkratka ABA. Místo konání záměrně nespecifikuji, protože se střídá. Poslední dva roky se BEA sice usídlil v Chicagu, ale před tím ho hostilo Los Angeles, v příštím roce zase přesídlí do New Yorku (3.–5. 5. 2002). Američtí specialisté z knižního oboru si tuto praxi vcelku pochvalovali, protože center knižního byznysu je v ohromných Spojených státech povícero a takřka každé místo je stejně pro jednoho blízko jako pro druhého daleko. Cestují po své zemi v podobném měřítku jako my po Evropě a např. zástupci amerických nakla-

ze zahraničí

KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

ČÍSLO 7–8/2001

datelů, vydávajících podstatnou část své produkce ve španělštině, zahrnují do svého obchodního teritoria i Mexiko, Střední i Jižní Ameriku. Pravdou také je, že tuto oblast mají většinou na starost jejich zástupci mexického původu. Nedokážu již spočítat, kolik diskusí u nás proběhlo nad udržením nomenklatury knižního veletrhu Svět knihy, aby onen téměř posvátný přívlastek "knižní" zůstal dodržen a nebyl ničím poskvrněn. V případě BEA to klidně můžete hodit za hlavu. Setkání odborníků z knižní branže se zde chápe ve skutečně širokých souvislostech. Když se nad tím nakonec zamyslíte, i tento přístup má něco do sebe. Kopíruje v podstatě celý proces vzniku a prodeje knih. Mezi stánky samozřejmě převládaly ty, které patřily nakladatelským firmám (ať už klasických tištěných knih, jejich elektronických potomků nebo zvukových knih), ale našli byste zde i poměrně rozsáhlé zastoupení knižního výprodeje, producentů softwaru, mezinárodních knižních veletrhů, profesních organizací a překladatelských agentur. Představila se i grafická studia, tiskárny, reklamní agentury, výrobci propagačních a dárkových předmětů, balicích materiálů i firmy zásilkových služeb, výrobci zavazadel pro přepravu knih, osvětlení, zabezpečovacích systémů nebo psacích potřeb. V této škále proto ani nepřekvapilo zastoupení automobilky Chrysler, byť se představila pouze třemi modely. Literární agenti měli speciálně vyčleněný prostor a každý disponoval boxem s telekomunikačním napojením všeho druhu. Tady jednal a odtud se vydával na pracovní schůzky přímo do klimatizovaného výstavního pavilonu, který během otevírací doby od 9 do 18 hodin dokázal zapomenout na v té době nebývale chladné a deštivé počasí, i když se jinak Chicago honosí přívlastkem "větrné město". Zahraniční účast Na veletrhu BEA byli pochopitelně nejpočetněji zastoupeni američtí nakladatelé, zahraniční účast však odrážela vcelku věrně zahraničně politické a obchodní vazby USA i klíčové světové producenty knih. Silně byly zastoupeny jak země Latinské Ameriky, tak státy jihovýchodní Asie (Japonsko, Čína, Tchaj-wan, Indie, Írán, Malajsie, Jižní Korea). Poprvé byl přítomen i Vietnam. Izrael nereprezentovala pouze společná národní expozice, včetně zastoupení Jeruzalémského knižního veletrhu, ale i několik amerických specializovaných vydavatelství a distribuční firma. Z Evropy mne zaujal zejména společný německofrancouzský stánek, který jako by potvrzoval stále hlubší provázanost zemí EU. Silné zastoupení Španěl-

ska naplňovalo jedno z ústředních témat veletrhu, a to vydávání knih ve španělštině pro americký trh. Tento trh není v současnosti v USA zanedbatelný a vykazuje zajímavý obchodní potenciál. Z postkomunistických států se vlastními stánky prezentovala Albánie, Arménie, Rusko, Litva (podle slov ředitele frankfurtského veletrhu Lorenza Rudolfa s největší pravděpodobností profilová země veletrhu v roce 2002, s ostatními baltskými státy se jedná) a Česká republika. Na zkušenou přijeli podle akreditací dále specialisté z Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Polska, Slovinska a z Ukrajiny.

Letošní podoba stánku SČKN a společnosti Svět knihy, s. r. o., na BEA Foto: Pedro Pinner

Česká účast Náš stánek, uváděný pod sloganem Knihy z České republiky, byl společným oficiálním zastoupením SČKN a společnosti Svět knihy, s.r.o. Vznikl na základě reciprocity s firmou The Combined Book Exhibit, která na oplátku organizuje společný stánek amerických nakladatelů na knižním veletrhu v Praze. A veletrhu Svět knihy také na BEA dělala nepřímou reklamu i tím, že jeden panel ve své expozici věnovala právě poslední účasti na knižním veletrhu v Praze. Myslím, že se u nás zatím nedostatečně oceňuje skutečnost, že tato instituce založená roku 1933, podílející se i na organizaci mezinárodní sekce BEA, zařadila do svého hledáčku vedle Londýna a Frankfurtu nad Mohanem právě Prahu. Náš stánek v sousedství španělské kolektivní expozice představil na ploše 8 m2 celkem 72 titulů knih, CD-ROM, map a kalendářů z produkce 16 vydavatelů. Převládaly pragensie a knihy o umění, dětská literatura a literatura faktu většinou v anglické mutaci. Zájemcům a potenciálním obchodním partnerům jsem od těch nakladatelství, která mne vybavila propagačními materiály a edičními plány v angličtině, poskytoval

ze zahraničí KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

13

ČÍSLO 7–8/2001

tyto materiály přímo, aby mohli vstoupit do bezprostředního kontaktu. Všichni zúčastnění čeští nakladatelé obdrželi po mém návratu předjednané kontakty v individuální příloze ke zprávě z veletrhu. Pokud bych mohl z hlediska tematiky shrnout zájem o českou knižní produkci, která se na stánku nabízela a po které byl zvýšený zájem, i když nebyla přímo ve veletržní kolekci zastoupena, vychází mi následující pořadí: 1. Knihy o Praze a její historii (naše hlavní město je velmi populárním cílem amerických turistů v Evropě). 2. Architektura a katalogy z výstav (i za oceán pronikly informace o velkých výstavních akcích v ČR věnovaných např. Plečnikovi, barokní Čechii nebo deseti stoletím architektury). 3. Dětská literatura. 4. Knihy o umění s obzvláštním důrazem na období secese. 5. Knihy o historii židovské komunity v Praze a dochovaných památkách. 6. Sklo a sklářství.

Mezi hlavní cíle letošní české účasti na BEA patřily: 1. Oplátka americké kolektivní účasti na veletrhu v Praze a získávání nových vystavovatelů pro Svět knihy, i když si nedělám iluze, že to bude především opět zejména v rámci kolektivní expozice. 2. Kontaktování případných lektorů pro přednášky o vydávání a prodeji elektronických knih jako jednoho z uvažovaných nosných odborných témat veletrhu Svět knihy 2002. 3. Prodej knih, zajišťování kontaktů pro export českých knih do Spojených států a případné rozjednání kontraktů na prodej autorských práv jednotlivým nakladatelům. 4. Inspirace pro přípravu kampaní na podporu četby, jejich vedení a získávání finančních prostředků. 5. Využití získaných zkušeností při poskytování konzultačních služeb členům Svazu. Domnívám se, že základního účelu se podařilo dosáhnout. Ve skrytu duše si pouze přeji, aby byly do úspěšného konce dotaženy minimálně ty nejnadějněji rozjednané kontrakty.

Pohled do výstavního sektoru, určeného malým a nezávislým vydavatelům Foto: J. Císař

Za informace se platí O tom, že se za informace využitelné v byznysu platí a že Spojené státy mají v tomto přístupu k informační společnosti 21. století před Evropou jistý náskok, se mohl citelně přesvědčit každý návštěvník veletrhu. Vstupné ve výši 135 $ nepředstavovalo ani na místní poměry žádnou láci. Mělo to logicky vliv na počet návštěvníků i na jejich profesní strukturu. V drtivé většině to proto byli pouze odborníci, povětšinou s úzkou profesní vazbou na vydávání, distribuci nebo prodej knih, tj. nakladatelé, distributoři a knihkupci, méně knihovníci. Obrázek, běžný třeba v Praze nebo v Havlíčkově Brodě, kdy se celá rodina i s dětmi vypraví za nákupem knih, jsem zaznamenal pouze v několika výjimečných případech. Rovněž autogramiády organizované v McCormickově centru podléhaly systému získávání peněz pro knižní sféru, i když v daném případě na bázi dobrovolnosti. Za podpis se s díky doporučovalo poskytnout jednodolarový příspěvek, který bude využit ve prospěch Národní knižní nadace. Plexisklové kasičky zaplněné bankovkami byly výmluvně rozestaveny před příchodem ke stolkům určeným pro spisovatele. Nad vyčleněným prostorem s ohrazenými uličkami podobně jako na letišti nebo před výstavními sály se tyčil výmluvný nápis "Autograph Area". Autogramiády samozřejmě probíhaly i na jednotlivých stáncích. Jak jsem si ovšem všiml, většinou bez většího zájmu.

Distributoři a knihkupci, kteří na stánek zavítali, upřednostňovali knihy v angličtině (nakladatelé ostatně také, s výjimkou dětské literatury) a měli zájem především o výši poskytovaných množstevních rabatů. Distributoři se rovněž zajímali o možnosti distribuce amerických knih v ČR. Knihovníci – zejména z univerzit, kteří navštívili českou expozici, fondy bohemikální literatury bohužel nebudovali. Za účelem širšího oslovení i knihovnické sféry bylo ale dohodnuto s firmou The Combined Book Exhibit, že danou knižní kolekci bude v rámci své expozice ještě nabízet na následném knihovnickém veletrhu v San Francisco (9.–14. 6. 2001) a přijímat případné objednávky.

14

ze zahraničí

KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

ČÍSLO 7–8/2001

Celkový počet návštěvníků letošního BEA činil necelých 22 000, z toho pouze 6 000 přišlo za nákupem knih. Návštěvnost oproti předchozímu roku nepatrně stoupla (r. 2000 – 21 681 návštěvníků). V průběhu veletrhu se uskutečnila řada doprovodných odborných akcí. Byly dvojího druhu. První měly spíše charakter propagace firmy a také působily dojmem, že se na jejich organizaci podílejí agentury public relations. Probíhaly v přednáškových prostorách, které byly většinou integrovány do prostoru výstavní plochy. Sličné hostesky na ně intenzivně vábily návštěvníky, ale s nevelkým úspěchem. Podobným způsobem a bezplatně byly prezentovány např. možnosti nové verze programu Adobe Acrobat Reader. Další odborné semináře, většinou se zaměřením na marketing, probíhaly v separovaných výukových sálech. Sice v rámci McCormickova komplexu, ale

mimo hlavní veletržní ruch. Jejich témata zněla velmi slibně, jako např. "Nakladatel 21. století: Jak dosáhnout zisku ve smíšeném světě tištěných a elektronických médií?", "Podpora trhu s elektronickými knihami", "Kliknutí aneb Jak pracovníci maloobchodu nejlépe využijí těchto nových nástrojů, aby prodali více knih" nebo "Co si přeji, aby věděl můj prodejce knih". Zájemci o účast na jednotlivých akcích si ale museli připlatit dodatečné vstupné ve výši 20–40 $. Za návštěvu společenských akcí mimo výstavní areál se zpravidla rovněž platilo bez ohledu na to, zda působíte v branži nebo na veletrhu provozujete stánek. To byla jen nutná podmínka pro vstup. Jaký rozdíl při dohadování o čerpání výhod, uplatňovaných vystavovateli třeba na veletrhu Svět knihy! Jaroslav Císař (Dokončení v příštím čísle)

Zpráva o návštěvě 17. ročníku Printer’s Row Book Fair Ve dnech, kdy v nedalekém McCormickově paláci probíhal BookExpo America 2001, patřily čtyři ulice u Dearborn Station sedmnáctému ročníku Printer’s Row Book Fair, což lze snad otrocky přeložit jako Knižní veletrh v prvé řadě tiskařů. Letos se ho zúčastnila díky pražskému komitétu magistrátní organizace Chicago Sister Cities i početná delegace české komunity včetně spisovatele Arnošta Lustiga a jeho kolegyně z washingtonské Americké univerzity JoAnn Cooperové. S nimi jsem ve třetím největším americkém městě na břehu Michiganského jezera pobýval jako novinář i já. Dovolte malou historickou odbočku. U Fort Dearbornu se v roce 1804 usadili první osadníci, kteří tam ale nevydrželi. Další se vrátili v roce 1816, a tak se veletrh koná vlastně v místech, kde se rodilo dnešní Chicago. Dearbornská stanice, jejíž opravená třípatrová budova vyniká svým štíhlým půvabem zdůrazněným temně cihlovou barvou, byla jednou z nemnoha budov, které přežily ničivý požár města v roce 1871. Na ulicích, z kterých se po dva dny stala vlastně pěší zóna, nabízeli ve 180 stáncích nakladatelé, ale i organizace, nové i staré knižní tituly. Vstup je zdarma, což platí i pro více než 70 doplňujících programů, mezi něž patří čtení spisovatelů, besedy s nimi, podpisové akce v budově i na stáncích, panelové diskuse věnované různým tématům. S dějinami tohoto veletrhu jsou spojena taková jména jako Robert Stone, Susan Sontagová, Kurt Vonnegut atd. Letos měli jejich řady rozšířit mj. právě Arnošt Lustig, ale i Ray Bradbury. Ten se nakonec omluvil, i když to na mě dělalo trochu dojem, jako by

na jeho jméno chtěli pořadatelé nalákat návštěvníky. Byl to ale dojem veskrze falešný. Hustě zaplněné ulice tisícovkami lidí patřily především knihám a besedy, čtení, diskuse i podpisové akce si na nedostatek zájemců nemohly naříkat. Věnoval jsem se především stánku Prague Committee Chicago Sister Cities, kde se o dobrou náladu starala parta mladých žen v čele se šéfkou výboru Kristýnou Driehausovou, sedmadvacetiletou Češkou, která svůj život spojila s Američanem a městem Chicago. Jak jsem se mohl přesvědčit, tradiční česká komunita ve městě mládne, setkal jsem se s řadou mladých žen a dívek, které tam působí jako uklízečky, pomocnice v domácnosti nebo manželky mladých Američanů, Švédů apod. Organizace Sister Cities vznikly z iniciativy prezidenta Dwighta Eisenhowera v roce 1956, kdy se zaměřil na větší možnosti osobního setkávání lidí. První smlouvu podepsal primátor Chicaga v roce 1960 a bylo to s Varšavou. Od té doby se rodina sesterských měst rozrostla na 22 členů a Praha mezi ně patří od června 1990, kdy smlouvu o spolupráci stvrdili primátoři Richard M. Daley a Jaroslav Kořán. V této souvislosti mě potěšilo, že obohacování je opravdu vzájemné. Chicagský primátor byl při návštěvě Prahy uchvácen večerním a nočním osvětlení historických památek města nad Vltavou tak, že nechal podobně osvítit i architektonické poklady města u Michiganského jezera. Veletrh se konal denně od 10 do 18 hodin a byl opravdu hojně navštívený, i když letošní červen byl podle místních mimořádně chladný. Teploty se pohybovaly kolem 14 až 18° C.

ze zahraničí KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

15

ČÍSLO 7–8/2001

Arnošt Lustig čte 2. června 2001 v Chicagu na 17. ročníku Printer’s Row Book Fair Foto: F. Cinger

Zúčastnil jsem se mj. čtení Arnošta Lustiga, který v improvizované besedě promluvil o inspiraci vlastní tvorby. Před zhruba šedesáti lidmi ve dvoraně Dearborn Station ho představila místopředsedkyně pražského komitétu Dita Davisová, rovněž mladá sympatická Češka spojivší s Chicagem svůj život. Lustig poté četl z anglického vydání knihy Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. Vystřídala ho kolegyně JoAnn Cooperová s četbou z knihy Dita Saxová. Následující improvizovaná beseda byla bezprostřední, lidé se ptali na podrobnosti o vzniku obou knih. Jeden účastník připomněl i dokumentární film Fighter – Bojovník, který natočil losangeleský režisér o českém letci RAF Ivanu Weinerovi, v němž Lustig také vystupoval, a který měl premiéru v USA před půl rokem. Bylo zřejmé, že se lidé zajímají o víc než jen o knihy. Mj. mezi hvězdy veletrhu patřila i Elizabeth Taylorová, která druhý den ve stejném čase vystupovala na tomtéž místě se svým nakladatelem. Pražský komitét připravil i panelovou diskusi na téma Česká literatura. Zúčastnili se jí Irena Čajková, studentka chicagské univerzity, která ji vedla, Arnošt Lustig, Dagmar Herrmannová, pedagožka a překlada-

16

telka (mj. knih Karla Čapka nebo i Macha a Šebestové Miloše Macourka), a dvojice Zenny Sadlon, Čehoameričan žijící tam od roku 1972, a jeho americký přítel Mike Joyce, kteří se zasloužili o nový překlad Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka do angličtiny. Ten také na veletrhu představili – vydali ho vlastním nákladem ve výši jeden a půl tisíce výtisků, Lustig zase představil knihu Dům u ztracené ozvěny, kterou pro North Western University přeložil jeho syn Josef. Po hodinové diskusi, včetně otázek návštěvníků, informovala Dita Davisová o výstavě věnované ve městě Karlu Teigemu. Poté se překladatelé odebrali na stánek, kde podepisovali své knihy. Ze skromné, ale pestré organizace jsem pochopil, že programy vznikají díky desítkám sponzorů, kteří jsou uvedeni na programech. Jde většinou o nakladatele (Frankel a Giles), noviny (New City), knihkupce (Powell’s Bookstore) nebo banky (Chicago Community Bank), případně i další organizace (Yellow Cab Management) nebo i už zmíněný pražský komitét Chicago Sister Cities. Veletrh měl i svou společenskou část. Večer prvního dne se konala Printer’s Row Book Fair Party pro vybranou společnost pořadatelů, nakladatelů, knihkupců, sponzorů, spisovatelů a hostů. Pražský komitét připravil ve spolupráci s Facets Cinémathéque i besedu Arnošta Lustiga o filmu Dita Saxová a promítnutí tohoto Moskalykova snímku. Beseda byla výborná, ohlas promítání už méně, podle mého i proto, že poetika filmu natočeného před téměř čtyřiceti lety je nutně poplatná dobovému pojetí. Dnešní kinematografie si formuje diváka k jinému tempu vyprávění. Nezeptal jsem se, kolik stály náklady na jeden stánek, za což se čtenářům časopisu i profesionálům omlouvám. Bylo to způsobeno tím, že celý veletrh, spíše by se dalo říci knižní trh, působil velmi bezprostředně a sympaticky. Když jsem se před nimi zmínil o návštěvě veletrhu BookExpo America 2001, zjistil jsem, že je považován za cosi dalekého, spojeného s velkým byznysem a majícího s Printer’s Row Book Fair jen málo společného. Po návštěvě obou akcí jsem ale naopak nabyl dojmu, že se vhodně doplňují. Nepochybně se řada titulů a produktů, o kterých se jednalo v proskleném McCormickově paláci na "velkém" veletrhu, objeví na "městské" akci, jejíž příští ročník bude nepochybně bohatý a úspěšný jako ten letošní. František Cinger (Autor je redaktorem kulturní rubriky deníku Právo.)

ze zahraničí

KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

ČÍSLO 7–8/2001

knižní hitparáda Nejprodávanější knihy českých nakladatelství na volném trhu za období od 21. května 2001 do 20. července 2001 Dnešní hitparáda byla poněkud nezvykle sestavena z údajů o nejprodávanějších knihách za období necelých tří měsíců. Proto se nenechte zmást vysokým počtem prodaných výtisků. Jak je vidět, od posledního vydání hitparády se hodně změnilo, a to hlavně v kategorii nonfiction. Anglicko-český kapesní slovník (drží se v žebříčku neuvěřitelných 23 období) se opět vrátil

na první místo a přibyla i spousta nových titulů. V beletristické části se Petr Šabach se svými Opilými banány potřetí na první příčce neudržel, vystřídal ho W. Smith s románem Orel v oblacích. Dvacet titulů, umístěných v letní hitparádě, představuje širokou paletu žánrů, odpovídající tomuto ročnímu období. šk

KATEGORIE „NONFICTION“ POŘADÍ

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

MINULÉ POŘADÍ 4 6 5 9 -

POČET OBDOBÍ V ŽEBŘÍČKU 23 1 1 1 -

TITUL, AUTOR / NAKLADATEL

v (vázaná) b (brožovaná)

ANGLICKO-ČESKÝ A ČESKO-ANGLICKÝ KAPESNÍ SLOVNÍK: kol. autorů / Fragment ŠÍLENÉ KRÁVY – TO NENÍ VŠECHNO: V. Pollmer / Fontána NĚMECKO-ČESKÝ A ČESKO-NĚMECKÝ KAPESNÍ SLOVNÍK: kol. autorů / Fragment JÓGA KROK ZA KROKEM / Fontána ZDRAVOU VÝŽIVOU PROTI RAKOVINĚ: O. Gillie / Pragma ČTYŘI DOHODY: D. M. Ruiz/ Pragma UMĚNÍ JÍDLA: S. Schwitzerová / Fontána RECEPTY NAŠÍ RODINY 6: Kol. autorů / Dona UČEBNICE SESTAVOVÁNÍ HOROSKOPŮ / Fontána DĚJINY LIDSTVA: kol. autorů / Argo TEMPLÁŘI: P. P. Read / Fraģment RECEPTY NAŠÍ RODINY 5: Kol. autorů / Dona OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ – DODATKY IV/1 / Paseka ZDRAVÝ ŽIVOT S BYLINKAMI: M. Treben / Dona DĚJEPIS I. V KOSTCE PRO SŠ: M. Sochrová / Fragment ČESKÝ JAZYK V KOSTCE PRO SŠ: M. Sochrová / Fragment SVĚTOVÁ ENCYKLOPEDIE VÍN – 2. VYDÁNÍ: T. Stevenson / Euromedia Group SPOLEČENSKÉ VĚDY V KOSTCE PRO SŠ: J. Hladík / Fragment STŘEDOVĚKÉ HRADY V ČECHÁCH A NA MORAVĚ: T. Durdík / Argo VÍRA A ZBOŽNOST: J. MACEK / Argo

DOPORUČ. CENA

v v v v v v v b v v v b v b b b v b v v

109 238 119 238 220 120 188 95 238 998 199 95 590 75 99 99 1299 99 598 379

v (vázaná) b (brožovaná)

DOPORUČ. CENA

v v v v v v v v v v v v v v v v v v v v

189 149 159 169 199 179 195 179 169 189 169 169 159 299 189 159 139 189 189 189

POČET PROD. VÝTISKŮ 8 260 6 865 6 148 3 861 3 720 3 560 2 814 2 342 2 312 2 274 2 253 2 206 2 066 1 937 984 927 809 766 688 650

KATEGORIE „FICTION“ POŘADÍ

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

MINULÉ POŘADÍ 1 2 6 5 13 9 -

POČET OBDOBÍ V ŽEBŘÍČKU 2 1 2 1 1 1 -

TITUL, AUTOR / NAKLADATEL

OREL V OBLACÍCH: W. Smith / Alpres OPILÉ BANÁNY: P. Šabach / Paseka NEROZHODNOST: Ed McBain / BB art ĎÁBEL A SLEČNA CHANTAL: P. Coelho / Argo DOKTORKA SAMANTHA: B. Woodová / Alpress BYLA JEDNA HOLČIČKA: Ed McBain / BB art HÁDŮV FAKTOR: R. Ludlum / Domino KATEDRÁLA HRŮZY: J. Deaver / Domino ALCHYMISTA: P. Coelho / Argo ZLOVĚSTNÝ ÚPLNĚK: N. Roberts / Alpress DÁMA V NESNÁZÍCH: S. Drake / Domino NEVĚSTA Z RŮŽOVÉHO ÚTESU: R. Becnel / Alpres MUMIE SE VRACÍ: M. A. Collins / BB art MEDVĚD A DRAK: T. Clancy / BB art TOTEM: D. Morrell / Alpress BOUŘLIVÉ OBJETÍ: J. Lindsey / Euromedia Group BASTA FIDLI TRUMPETA: J. Žáček / Alpress DÁMA ZE SERAILU: J. Bell / Alpress LABYRINT: H. Denker / Domino VYSOKÁ HRA: E. Adlerová / Alpres

POČET PROD. VÝTISKŮ 8 322 7 834 5 458 4 727 4 524 3 896 3 389 3 187 3 053 2 911 2 656 2 139 2 075 1 666 1 654 1 480 1 420 1 350 1 315 1 250

PODKLADY POSKYTLY FIRMY: Alpress, Frýdek-Místek / Argo, Praha / BB art, Praha / Domino, Ostrava / Dona, Č. Budějovice / Euromedia Group, Praha / Fragment, Praha / Fontána, Olomouc / Oftis, Ústí n. Orlicí /Paseka, Praha / Pragma, Praha /

knižní hitparáda KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

17

ČÍSLO 7–8/2001

NABÍDKA KOLEKTIVNÍCH EXPOZIC NA ZAHRANIČNÍCH VELETRZÍCH

Se Světem knihy do světa ● Se Světem knihy do světa ● Se Světem knihy do světa 22. mezinárodní knižní veletrh Salon du livre (22.–27. 3. 2002) – PAŘÍŽ Společnost Svět knihy, s.r.o., předložila návrh prezentace českých nakladatelství na pařížském veletrhu v rámci projektu Česká sezóna ve Francii 2002. Účast by měla být částečně dotována stranou realizující rozsáhlý kulturní projekt (dosud nepotvrzeno) a Hlavním městem Praha (potvrzeno). Vzhledem k náročnosti přípravy české prezentace žádáme zájemce o účast v kolektivní expozici, jíž bude doprovázet bohatý kulturní program, a které bude věnována zvýšená pozornost ze strany francouzského pořadatele, veřejnosti i médií.

PŘEDBĚŽNÁ PŘIHLÁŠKA DO KOLEKTIVNÍ EXPOZICE Realizace: Svět knihy, s.r.o., Fügnerův dům, Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2 tel/fax: 02–244 98 754, tel: 02–244 98 234–5 e-mail: [email protected], www.bookworld.cz

Uzávěrka přihlášek do 31. 9. 2001 Firma Ulice

P. O. Box

Mûsto

PSâ

Telefon

Fax

E–mail

URL

Kontaktní osoba IâO

DIâ

âlen Svazu ãesk˘ch knihkupcÛ a nakladatelÛ ano ❏ ne ❏ Přihlašujeme se závazně k účasti na knižním veletrhu Salon du livre v Paříži a objednáváme v přihlášce specifikované služby: VÝSTAVNÍ MODULY: * 1 police v kolektivní části expozice (max. 5 titulů), 1 výtisk katalogu vystavovatelů 6 450 Kč * 1 výstavní panel (3–4 knižní police) + osvětlení, nápis, uzamykatelná skříňka 12 850 Kč 1 výtisk katalogu vystavovatelů, umístění v oborové sekci * 2 výstavní panely (6–8 knižních polic) + osvětlení, nápis, uzamykatelná skříňka, 25 100 Kč 1 výtisk katalogu vystavovatelů, umístění v oborové sekci * 3 výstavní panely (12–15 knižních polic) + osvětlení, nápis, uzamykatelná skříňka, 44 800 Kč stůl, 2 židle, 1 výtisk katalogu vystavovatelů, umístění v oborové sekci * > 3 výstavní panely individuální dohoda Cena zahrnuje: projekt a výtvarné řešení národní expozice, spediční a celní služby, organizační zajištění, informační servis a poradenství, realizace národní expozice včetně elektrické přípojky, přípojky vody a odpadu, zajištění údržby expozice, úklidu a demontáže, uvedení v expozičním katalogu České republiky, 2 permanentní vstupenky (na 1 vystavovatele), zajištění recepčních a informačních služeb, služba technika, uvedení na hlavním informačním panelu expozice, propagace účasti českých vystavovatelů.

SLEVA PRO ČLENY Svazu českých knihkupců a nakladatelů 5 % Datum odeslání: Razítko a podpis vystavovatele:

18

Datum přijetí: Razítko a podpis organizátora:

svět knihy

KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

ČÍSLO 7–8/2001

Bibliotéka – Pedagogika (8.–11. 11. 2001) – BRATISLAVA Česká kolektivní účast směřuje k navázání intenzivnějších obchodních vztahů, zajistí propagaci českým účastníkům a přinese poznatky o aktuální poptávce i nabídce slovenského knižního trhu. Slovensko bylo pozváno jako čestný host mezinárodního knižního veletrhu v Praze – Svět knihy 2002 (9.–13. 5. 2002), a přestože jeho účast nebyla dosud oficiálně potvrzena, je účelem české účasti rovněž prezentace veletrhu Svět knihy 2002 a předběžná příprava jeho ústředního programu.

ZÁVAZNÁ PŘIHLÁŠKA DO KOLEKTIVNÍ EXPOZICE ČR Realizace: Svět knihy, s.r.o., Fügnerův dům, Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2 tel/fax: 02–244 98 754, tel: 02–244 98 234–5 e-mail: [email protected], www.bookworld.cz

Uzávěrka přihlášek: 31. 8. 2001 Přihlašujeme se závazně k účasti na mezinárodním knižním veletrhu v Bratislavě a objednáváme Firma Ulice

P. O. Box

Mûsto

PSâ

Telefon

Fax

E–mail

URL

Kontaktní osoba IâO

DIâ

v přihlášce specifikované služby: VÝSTAVNÍ MODULY * 1 titul v kolektivní části expozice * 1 police v kolektivní části expozice (max. 5 titulů) 1 výtisk katalogu vystavovatelů o 1 výstavní panel (4 bm knižních polic, 20 titulů) + osvětlení, nápis, 1 výtisk katalogu vystavovatelů, umístění v oborové sekci * 2 výstavní panely (8 bm knižních polic, 40 titulů) + osvětlení, nápis, 1 výtisk katalogu vystavovatelů, umístění v oborové sekci * 3 výstavní panely (12 bm knižních polic, 60 titulů) + osvětlení, nápis, 1 výtisk katalogu vystavovatelů, umístění v oborové sekci * > 3 výstavní panely

700 Kč 2 500 Kč 6 200 Kč 11 900 Kč 17 500 Kč individuální dohoda

Cena zahrnuje: projekt a výtvarné řešení národní expozice, spediční a celní služby, organizační zajištění, informační servis a poradenství, realizace národní expozice včetně elektrické přípojky, přípojky vody a odpadu, zajištění údržby expozice, úklidu a demontáže, uvedení v expozičním katalogu České republiky, 2 permanentní vstupenky (na 1 vystavovatele), zajištění recepčních a informačních služeb, užívání společného zázemí, služba technika, uvedení na hlavním informačním panelu expozice, propagace účasti českých vystavovatelů. SLEVA PRO ČLENY Svazu českých knihkupců a nakladatelů 5 % Datum odeslání: Razítko a podpis vystavovatele:

Datum přijetí: Razítko a podpis organizátora

svět knihy KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

19

ČÍSLO 7–8/2001

NABÍDKA KOLEKTIVNÍCH EXPOZIC NA ZAHRANIČNÍCH VELETRZÍCH

Se Světem knihy do světa ● Se Světem knihy do světa ● Se Světem knihy do světa

svět knihy

Ještě k pražskému knižnímu veletrhu Chtěla bych se vyjádřit k nedávnému knižnímu veletrhu Svět knihy a k reakcím, které jsou občas k zaslechnutí. Jako nakladatelství jsme se zúčastnili všech jeho variant (jak v bývalém Paláci kultury – tehdy za Melantrich, tak posléze na pražském Výstavišti). Určitě je za tu dobu vidět, jak se úroveň veletrhu mění k lepšímu a jak se podařilo, aby byl vidět i za našimi hranicemi. Je ovšem nutné konstatovat, že to ve srovnání s Frankfurtem, Londýnem a dalšími známými knižními veletrhy, pravý veletrh není. Ale i tato česká modifikace veletržního dění se jasně profiluje. Tou českou modifikací mám na mysli, že tu neprobíhá (nebo jen málo) prodej autorských práv, ale že jde spíše o širokou nabídku stávající knižní produkce. A jako taková má svůj význam a místo. Nakladatelé mají totiž většinou zkušenosti, že pokud se trpělivý čtenář při "shánění" určitého titulu po knihkupectvích dostane až k němu – k nakladateli, pak se diví, že knihu může koupit, ač byl knihkupcem informován, že je rozebrána. Nechci se tím nikoho dotknout a vážím si profesionální práce všech, kteří se podílejí na klopotné cestě knihy ke čtenáři. Do této kategorie profesionálů řadím i pořadatele veletrhu Svět knihy, kteří mj. umožňují návštěvníkům získat ucelenější přehled o vycházejících knihách. A nakladatel-vystavovatel má tak možnost si ověřit, zda si někdo jeho vydaných publikací všiml.

Tuto prezentaci knih ještě zpestřuje nabídka doprovodných akcí, jejichž úroveň má rovněž vzestupný trend a každý rok se ještě oživuje. Letos třeba předáváním literárních cen dalších žánrů, příjemnou atmosférou literární kavárny, kde se odehrávalo mnoho akcí, nebo nabídkou veřejnosti navštívit veletrh v pozdějších večerních hodinách. Na to poslední, jak se ukázalo, zatím nejsme zvyklí, ale domnívám se, že je to jen otázka času, kdy to třeba i u nás bude samozřejmé. To, že se pořadatelům podařilo učinit pražský knižní veletrh zajímavým i pro zahraniční vystavovatele, považuji za úspěch, a svědčí to o tom, že se zařazujeme do veletržního světa. Budují se tak nové kontakty a otevírají možnosti dalšího vývoje tohoto veletrhu. Problémem většiny nakladatelů je však cena stánků – co si vlastně můžeme dovolit, a zúčastníme-li se jedné akce, zda budeme mít i na další. To už je ale záležitost nás nakladatelů, abychom zvážili, co je pro nás důležité. S tím souvisí i termín konání veletrhu, který je určitě rozhodující. Zatím vždy navazoval na květnové dny volna a v poslední době na masově sledové sportovní akce. Změnit tento termín např. na duben by asi prospělo, ale termíny akcí každého výstaviště jsou plánovány v dlouhodobém předstihu, proto by taková změna nemohla proběhnout ihned. V každém případě však pražský knižní veletrh zajímavý a významný pro českého čtenáře, knihkupce, distributory a nakladatele zůstane, k čemuž nemalou měrou přispívají jeho organizátoři. A v mých očích nadšení a osobní nasazení zejména ředitelky veletrhu dr. Dany Kalinové. Za to jim patří dík. Helena Zoufalová nakladatelství Brána

z činnosti SČKN ■

Představenstvo schválilo za nové členy: nakladatelství Ideál, Praha nakladatelství Pragoline, Praha nakladatelství, tiskárnu a grafické studio Žaket, Praha nakladatelství Doron, Praha

Představenstvo na svém 8. zasedání 11. července 2001 vyloučilo podle § 5 odst. 2 b) platných Stanov SČKN pro nezaplacení členských příspěvků na rok 2001 i přes několik zaslaných upomínek těchto 6 členů: Moravská expedice z Moravského Berouna Nakladatelství Martin Kopáček z Domažlic Atelier M z Pardubic Nakladatelství R3 z Prahy ■

20

knihkupectví Marcela z Bzence knihkupectví U Lva ze Žatce Předmětná pasáž Stanov zní: „Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena Svazu, neplní-li trvale a přes upozornění povinnosti člena“. Podle § 4 odst 3 b) je každý činný člen Svazu povinen „zaplatit za každý kalendářní rok členství nejpozději do 31. března běžného roku členský příspěvek“. ■

Členství v SČKN ukončila nakladatelství: Neokortex z Prahy a AVE z Brna.

Šestého června se konala v zasedací místnosti SČKN informativní schůzka vystavovatelů ke zhodnocení výsledků posledního ročníku knižního ■

svět knihy / z činnosti SČKN

KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

ČÍSLO 7–8/2001

veletrhu Svět knihy a k vyjádření představ, jak koncipovat podobu veletrhu v příštím roce. Žádný ze zde přednesených návrhů, jak ještě lépe propagovat a zviditelnit knihu, rozhodně nezapadne. Nicméně již dnes lze z kuchyně organizátorů prozradit, že téměř dvě třetiny výstavní plochy veletrhu v roce 2002 jsou pronajaty. Valná hromada společnosti Svět knihy, s.r.o., rozhodla dne 13. června o dalším zvýhodnění pronájmu plochy pro členy Svazu. Předsedkyně SČKN Jitka Uhdeová se dne 21. června 2001 zúčastnila v Brně valné hromady Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP). Valnou hromadu měli knihovníci spojenou s odbornou konferencí na téma Knihovna a její uživatelé, která trvala až do 23. června. ■

Tajemník dr. Jaroslav Císař zastupoval SČKN rovněž 21. června na oslavách 10. výročí založení brněnského nakladatelství MOBA.

■

■ Na pozvání Obce spisovatelů a Obce moravskoslezských spisovatelů se předsedkyně SČKN Jitka Uhdeová zúčastnila 29. června 2001 v Luhačovicích mezinárodní konference na téma Slovo je ohrožený druh. Spolu s knihovníky a knihkupci vystoupila také v debatě o současném stavu knižního trhu.

Sekretariát SČKN a redakce KaN v součinnosti se společností Svět knihy zahájily práce na novém vydání exportního katalogu Czech Book World News. Již 4. edice tohoto materiálu pro propagaci českých knih

■

v zahraničí vyjde 27. září 2001 a bude mít premiéru na veletrhu ve Frankfurtu. Materiál bude dále distribuován do 18 českých center, která dnes v zahraničí fungují, a bude rovněž k dispozici na všech veletrzích v první polovině příštího roku, kde bude společnost Svět knihy připravovat stánek českých nakladatelů. Podle dosavadních jednání s MZV ČR by měl být tento materiál k dispozici také jednotlivým zastupitelským úřadům ČR v zahraničí. Pokud máte i vy zájem prezentovat se v exportním katalogu Czech Book World News, bližší podrobnosti s podklady naleznete na webové stránce Svazu (www.sckn.cz/informace) nebo můžete přímo kontaktovat sekretariát, který vám tyto podklady zašle.

■

Počínaje tímto rokem se Katalog skladovaných knih (KSK) už nebude vydávat v tištěné podobě. Na základě doporučení odborné komise pro informační technologie se na tom usneslo představenstvo Svazu. Ministerstvo kultury ČR vyslovilo souhlas se změnou použití poskytnutého grantu, a to na KSK v elektronické podobě.

■

Odborná komise pro informační technologie (KIT) zahájila během června výběrové řízení na zadání prací spojených s vývojem a údržbou knižního metavyhledávače KUK (KMET), databáze vydaných knih (DVT) a elektronické verze KSK. Bylo osloveno celkem devět firem, čtyři z nich zaslaly svou nabídku. ■

Výsledky průzkumu knihkupecké sítě ČR – II Přinášíme vám druhou část zpracovaných výsledků průzkumu knihkupecké sítě v České republice, který proběhl počátkem března tohoto roku pod záštitou SČKN (první část byla otištěna v KaN č. 6/2001, s. 14). Jednalo se o první akci podobného druhu a rozsahu od počátku svobodného podnikání v devadesátých letech. Naší snahou bylo zmapovat současnou situaci. Absence podobného průzkumu v minulosti už bohužel neumožní exaktně popsat překotný vývoj knihkupeckého oboru v průběhu posledního desetiletí 20. století. Do nového milénia díky provedenému průzkumu vstupujeme alespoň s nějakými poznatky – předpokládáme totiž, že výsledky budou natolik zajímavé, že nebude na škodu podobný průzkum v budoucnosti

pravidelně opakovat. Jen tak bude možné vysledovat určité trendy, které v oboru probíhají a které vypovídají o jeho stavu. Ještě než budou zveřejněny první detailní výsledky průzkumu a jejich interpretace, rádi bychom se omluvili za to, že jsme nedodrželi původně slibovaný termín, tedy období kolem veletrhu Svět knihy 2001. Jednak se jedná o standardní potíž všech takovýchto průzkumů – ne všechny dotazníky jsme totiž dostali nazpět k datu, které jsme si stanovili, jednak zpracování trvalo oproti očekávání poněkud déle. Naší omluvou by snad mohlo být, že všichni, kteří se na průzkumu podíleli, tak činili vedle svých běžných pracovních povinností a zdarma.

z činnosti SČKN KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

21

ČÍSLO 7–8/2001

Rádi bychom poděkovali všem, kteří se zasloužili o provedení průzkumu a o sběr dat. Jsou to tito kolegové: PhDr. Věra Zaviačičová a PhDr. Hana Zlatušková, ředitelky Středních škol pro knihkupce a nakladatelské pracovníky, o. p. z., v Praze a Brně, jejichž žáci v těchto městech vyměnili jeden vyučovací den za návštěvy knihkupectví, dále panu Chlumskému a firmě Nakladatelský servis, s.r.o., paní Štěpánové a firmě Omikron, s.r.o., paní Šolcové a firmě Aradan, s.r.o., panu Pulchartovi a firmě Viking 92, s. r. o., paní Žákové a firmě Skylla Bohemia, s.r.o., panu Prajslerovi a firmě Krameriova KD, s.r.o., a panu Kabátovi a firmě Tisk Morava, s.r.o., a všem řidičům těchto firem, na jejichž bedrech bylo břímě přesvědčit některé knihkupce, že údaje, které poskytnou, budou skutečně anonymní a nebudou zneužity proti nim, dotazníky rozdat a shromáždit nazpět a vůbec udělat mnoho práce nad běžný rámec svých povinností. Ještě jednou děkujeme. Dnes otiskujeme některá první – syrová – data, o nichž se domníváme, že vás budou nejvíce zajímat. Sociologické srovnání bude uveřejněno v příštím čísle tohoto časopisu a současně bude umístěno na webovou stránku Svazu (www.sckn.cz) spolu s kompletním vyhodnocením odpovědí na jednotlivé otázky. Návratnost dotazníků Jak bylo již uvedeno v minulém čísle KaN, průzkumem jsme oslovili celkem 695 knihkupectví, vyplněný dotazník nakonec vrátilo 440 knihkupců (dodatečně ještě přišly 4 dotazníky), tedy 63 % oslovených. Jenom na okraj bychom rádi poznamenali: požadavek distributorů na dodání dotazníků, které budou pro průzkum v jednotlivých krajích potřebovat, převyšoval 1000 kusů – takový byl jejich odhad počtu knihkupectví v republice. I když si nemyslíme, že byli osloveni úplně všichni knihkupci, dokazuje to, že jejich představy o velikosti knižního trhu byly značně předimenzované. Když totiž od nás obdrželi mapu s vyznačením krajů, ve kterých prováděli sběr dat, vyšlo najevo značné překrytí. U Moravskoslezského kraje se podařilo získat zpět vyplněných 99 % všech rozdaných dotazníků (71 ze 72), nejméně dat máme z Karlovarského kraje – pouhé 3 dotazníky (17 %). Mezi kraje, u nichž je vypovídací hodnota sporná, patří ještě Královéhradecký se 7 (23 %) vyplněnými dotazníky a Plzeňský s 11 (31 %). Do celkových výsledků je jistě započítat lze, ale hodnocení konkrétního kraje by podle takto kusých výsledků nebylo objektivní. U všech ostatních krajů se vrátilo více než 40 % dotazníků, po odečtení tří výše jmenovaných krajů to pak představovalo návratnost

22

68 % (419). Ve srovnání s návratností dotazníků z jiných šetření se obecně jedná o úspěch a data lze celkově vydávat za věrohodný obraz situace. Knihkupectví v ČR – umístění, nabízený sortiment, propagace knih a zapojení do řetězců Nyní tedy k některým poznatkům, které vyplynuly z odpovědí na otázky v dotaznících: * Nejvíce knihkupectví se nachází v obcích od 10 000 do 30 000 obyvatel (22 %) a v Praze (21 %). * Nejběžnější velikost prodejní plochy obchodu s knihami je 50–100 m2 (40 %) a menší (37 %). * Nejčastěji se knihkupectví nachází na náměstí (28 %), jedná se o samoobsluhu (79 %) a na regálech najde čtenář zpravidla mezi 5000 až 10 000 tituly (23 %). * Dvacet procent skladované produkce se přitom nachází v 16 % knihkupectví. * Shodných 16 % knihkupců uvádí, že zhruba polovinu titulů doobjednávají. * V sortimentu vede podle očekávání beletrie (83 %), následovaná literaturou pro děti do 12 let (63 %). * Jako doplňkový sortiment lze ve 49 % našich knihkupectví zakoupit hudební nosiče a CD-ROM. * Pouze 3 % knihkupectví provozují pravidelně stánkový prodej, 17 % pak nepravidelně. * Stejně tak autogramiády, autorská čtení apod. pořádá často pouze 8 % a výjimečně 30 % knihkupců. * V 54 % není knihkupectví součástí jakéhokoliv řetězce, pouze 16 % je majetkově propojeno s některým nakladatelstvím, s distribucí pak 15 %. * Obchodní značku mají pronajatou pouze 3 % knihkupců. Využívání výpočetní techniky * Počítač používá 59 % knihkupců, nejčastěji k vedení skladu a účetnictví (67 %) a pokladny (62 %). Z nich má 52 % napojení na Internet, který nejčastěji používá k vyhledávání informací na webových stránkách nakladatelství (68 %). * Nejčastěji však informace získává knihkupec od distributora (73 %) a z odborného tisku (67 %). Padesát pět procent knihkupců preferuje Knihy a 54 % Nové knihy. * Pětina knihkupců neobjednává přímo u nakladatelů, 50 % pak objednává u nakladatelů výjimečně. Jan Vašut – Jiří Ryba

z činnosti SČKN

KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

ČÍSLO 7–8/2001

DPH NA KNIHY A PŘIJETÍ U MINISTRA FINANCÍ V sekretariátu SČKN se množily stížnosti členů Svazu na neústupnost Generálního ředitelství cel ČR, které tvrdošíjně zařazovalo knihy – zejména turistické průvodce – pod 22% DPH. Tímto problémem se orgány Svazu intenzivně zabývaly a jejich aktivity vyvrcholily 4. července přijetím u ministra financí Jiřího Rusnoka. Schůzky se zúčastnila předsedkyně SČKN Jitka Uhdeová za doprovodu bývalého knihkupce, poslance Petra Koháčka (ODS), nakladatele Jana Vašuta a jím přizvaného právníka. Ministr vyslechl argumenty představitelů Svazu a vyslovil názor, že se jedná o nedorozumění. K problému, ale hlavně k faktickým výsledkům tohoto jednání se na stránkách KaN ještě vrátíme obšírněji, až budeme mít k dispozici oficiální vyjádření ministerstva financí. Svaz hodlá tuto problematiku sledovat i nadále a učinit v tomto směru všechny kroky, aby se z prvních případů nesprávného zařazení knih pod 22% DPH nestal nebezpečný precedens. Jak už jsme vás informovali v červnovém čísle, podklady byly již před schůzkou s ministrem financí také odeslány poslanci Vladimíru Mlynářovi (US), který rovněž přislíbil svou podporu. -JaC-

Jičín – město pohádek a knih? Pokud někdy pojedete do Českého ráje, pak určitě nezapomeňte navštívit jeho jižní vstupní bránu – Jičín. Tedy město, ze kterého si Albrecht z Valdštejna učinil své sídlo. Nebýt násilné smrti tohoto muže v Chebu, kdo ví, možná by hlavním městem dnes nebyla Praha. Alespoň někteří historikové tvrdí, že vize Albrechta byly vskutku velkolepé. Nicméně Jičín a okolí stojí za návštěvu hned z několika důvodů: mají tu slavnou věžovou bránu, vedle níž měl krámek s prtačinou švec Rumcajs. A náměstí Jičína se zámkem a podloubími patří k jedněm z nejhezčích u nás. O blízkém hradu Kosti, loveckém zámečku Humprechtu, zříceninách hradů Trosek, Valdštejna a Kumburku, rybnících uprostřed lesů či blízkých Prachovských skalách snad nemusím ani mluvit. Tuším, že možná všichni už jsme zde alespoň jednou byli. Pokud ne, pak to určitě za tu námahu stojí. Mimochodem, tu návštěvu vám doporučuji mezi 10.–16. zářím, kdy zde proběhne akce pro děti, která má již desetiletou tradici: Jičín – město pohádek (další informacerovněž na s. 11). Kromě řady zábavných pořadů probíha zde i literární soutěž pro děti, kterou má na starost Mgr. Jana Benešová

z Okresní knihovny v Jičíně. Právě za touto obětavou (a stále usměvavou) paní směřovaly mé kroky počátkem června, abych z pověření kolegů z představenstva SČKN nabídl pořadatelům literární soutěže pomocnou ruku i služby našeho Svazu. Po dvouhodinovém povídání nad kávou o minulosti a budoucnosti této akce a nad některými pracemi dětí a ukázkami literárních počinů místních dospěláků (kteří mají také svůj literární klub), jsme nakonec dospěli k závěru, že se Svaz stane garantem knižních cen literární soutěže. Letos zkušebně, a pokud se spolupráce osvědčí, pak se SČKN stane jedním ze stálých spolusponzorů a garantů této akce. Jsem rád, že se jako Svaz můžeme podílet na dobré věci. Podpoříme literární úsilí těch nejmenších a navíc pomůžeme nové generaci hledat vztah ke knihám. Mám za to, že takovéto "zviditelňování" SČKN má opravdu cenu. Petr Plaňanský, Návrat domů člen Komise pro propagaci SČKN P.S. Těší mě, že někteří kolegové z nakladatelské sekce nemají daleko od slov k činům a již věnovali své publikace pro vítěze literární soutěže. Zapojení SČKN do této akce, jak se zdá, se neomezí jen na knižní dary. Třicet nejlepších psavců dokonce obdrží volné vstupenky na podzimní veletrh v Havlíčkově Brodě. Nabízí se také možnost prezentovat nejlepší práce na veletrhu Svět knihy. Pro příští rok se rovněž naskýtá příležitost v Jičíně uspořádat prodejní miniveletrh vydavatelů knih pro děti a mládež. Dodejme, že těmi sponzory, kteří věnovali knižní ceny, jsou nakladatelství Albatros, Albert, Amulet, Artur, Brio, Čtyřlístek, Euromedia – Ikar, Euromedia – Knižní klub, Fragment, Laguna, Návrat domů a Olympia. P. P.

DO ČÍSLA PŘISPĚLI Jana Benešová – MK Jičín Ing. Aleš Brožek – SVK Ústí nad Labem František Cinger – deník Právo PhDr. Jaroslav Císař – sekretariát SČKN doc. Ing. Ivan M. Havel, PhD., CSc. – Karlova univerzita Bohuslav Holý – nakladatelství Paseka Mgr. Antonín Jeřábek – Národní agentura ISBN Ing. Marie Kotrlá – OSPAP Praha RNDr. Vladimír Pistorius – nakladatelství Paseka Petr Plaňanský – nakladatelství Návrat domů PhDr. Jiří Ryba – Sociologické nakladatelství Jan Vašut – nakladatelství Vašut Ing. Helena Zoufalová – nakladatelství Brána

z činnosti SČKN KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

23

ČÍSLO 7–8/2001

přišlo po internetu AUTOBUS CIZÍCH JAZYKŮ V SOFII - AKCE V RÁMCI EVROPSKÉHO ROKU JAZYKŮ 2001 Evropský rok jazyků byl vyhlášen Radou Evropy a Evropskou komisí a podpořen také Evropským parlamentem. Jeho cílem je demonstrovat evropské jazykové bohatství v jeho co největší rozmanitosti, stimulovat výuku jazyků včetně jazyků menšin, motivovat občany Evropy k uchování jazykového bohatství našeho kontinentu a podporovat jeho další rozvoj. V rámci Evropského roku jazyků se v Sofii koná akce s názvem Autobus cizích jazyků, jejímiž hlavními iniciátory jsou Britská rada, Goethe Institut a Francouzský institut a na které se společně podílejí také další zahraniční kulturní instituce v Sofii. Do konce roku 2001 bude na pravidelné městské lince 94 od Sofijské univerzity do Studentského městečka jezdit autobus, který mladí výtvarníci vyzdobili svými artefakty. Ti také dali výtvarnou podobu brožuře, do které každý měsíc přispívají zahraniční instituce včetně Českého centra Sofie. Obsahem „české“ stránky byl v prvním čísle materiál O českém jazyce v Evropském roce jazyků. Druhé číslo přinese informace o letních školách českého jazyka na UK v Praze a Masarykově univerzitě v Brně a materiál o činnosti Bohemia klubu. Od června byl v autobuse zahájen také „výukový program“, který poskytne cestujícím možnost naučit se zábavnou formou základní výrazy a fráze z různých jazyků. O iniciativách zahraničních center a institucí připravovaných v rámci Evropského roku jazyků informuje rovněž společný plakát. České centrum v Sofii na něm upozorňuje mj. na akce spojené s prezentací českého jazyka a literatury, českého filmu a divadla (např. pořady ke 110. výročí narození Vladislava Vančury a Vlasty Buriana, beseda o české poezii se studenty Jihozápadní univerzity v Blagoevgradu, seminář o českém divadle malých forem, výstava Bohemia klubu s ukázkami publikací a překladatelské činnosti, videoprojekce českých filmů pro bohemisty v původním znění, seminář dr. Ivana Vyskočila se studenty divadelního umění v Plovdivu na téma Jazyk jako jeden z výrazových prostředků herce, divadelní představení hry Václava Havla Audience, beseda s režisérem Jiřím Menzelem o filmovém zpracování Vančurových knih, výstava dětské kresby z umělecké školy Daga při Národním paláci dětí v Sofii s motivy písma z různých jazyků, pořady pro středoškolské studenty češtiny k výročím významných českých básníků Jaroslava Seiferta a Františka Halase aj.).

24

Účelem těchto akcí je popularizovat češtinu jako jazyk malého národa, který přispěl a dále přispívá k obohacení evropské kultury a umění a může se příznivě podílet na procesu integrace mnohojazyčné Evropy. Petra Lešková

ZÁJEM O ČESKOU AUTORSKOU KNIHU NA SEVERU EVROPY Umělecká galerie Kaponjären na ostrově Rindö v turisticky atraktivní oblasti stockholmského archipelágu (souostroví) pořádala ve dnech 2. června až 1. července mezinárodní výstavu umělců, kteří se zabývají fenoménem autorské knihy. V bývalé námořní pevnosti, z níž byl v minulosti kontrolován příjezd lodí do švédského hlavního města, společně vystavovali Aramis Ney ze Španělska, Liz Jeneidová z Austrálie, Bo Andersson, Lars Wikström, Lenka Jonesson-Dekerová a Lina Nordenströmová ze Švédska a čeští výtvarníci Jan Měřička, Lenka Vilhelmová a Andrea Tachezyová. Výstava s názvem Kniha jako objekt navazuje na expozici Česká hemisféra, která byla instalována v Českém centru Stockholm na přelomu letošního dubna a května. Na severu Evropy lze v současné době sledovat rostoucí zájem o knihu jako formální objekt, což je zřejmá reakce na mediální záplavu, která denně zahlcuje statisíce švédských domovů - Skandinávie se řadí k oblastem s nejhustší internetovou sítí na světě. Na realizaci výstavy se společně podílely České centrum Stockholm a Městský úřad Vaxholm. Zdeněk Lyčka

informační servis Změnu adresy oznamují: ☛ SocioLOgické Nakladatelství (SLON) Jilská 1, 110 00 Praha 1 Tel./Fax: 02/222 200 25 http://slon.icom.cz e-mail: [email protected] ☛ Svět knihy, s.r.o., společnost Svazu českých knihkupců a nakladatelů od 23. července 2001 sídlí na adrese: Fügnerův dům, Fügnerovo nám. 3 120 00 Praha 2 Tel./Fax: 02/244 987 54 Tel.: 02/244 982 34–5 e-mail: [email protected] www.bookworld.cz

aktuality / z historie exlibris

KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

ČÍSLO 7–8/2001